S příchodem uprchlíků z Ukrajiny přibývá nakažených HIV. Je to reálná hrozba, říká Prymula. V ČR dochází k většímu záchytu případů HIV. Ve vysílání CNN Prima NEWS epidemiolog Roman Prymula potvrdil, že k nárůstu z části přispěli uprchlíci z Ukrajiny, kteří se s nemocí léčili ve své domovině. A zatímco podle něj představuje tato nemoc reálnou hrozbu, žádná velká opatření by se zavádět neměla. Stačí prý dodržovat „elementární pravidla“.

Experti s příchodem uprchlíků z Ukrajiny upozorňovali na to, že se kvůli migrační vlně mohou do Česka vrátit i některé vymýcené nemoci, např. záškrt, černý kašel, spalničky nebo tuberkulóza. To se zatím v masivnějším měřítku nepotvrdilo. Jinak je tomu u pacientů s HIV.

Nárůst případů HIV zhruba o pětinu zaznamenali například v Plzeňském kraji. Z velké části k tomu přispěli uprchlíci z Ukrajiny, kteří se s nemocí dlouhodobě léčili ve své rodné zemi a teď jim chybí léky. „Zatímco před příchodem uprchlíků byl záchyt HIV pozitivních pacientů kolem tří případů týdně, nyní je to i jeden až dva denně,“ uvedl koncem března ředitel Fakultní nemocnice Plzeň Václav Šimánek s tím, že zatím není nemocnice rozhodně přetížená.

Že by se s novými pacienty nedokázalo české zdravotnictví popasovat, nepředpokládá epidemiolog Roman Prymula. „Jsme schopni nemocným péči poskytnout, na druhou stranu je to logická zátěž pro zdravotnictví, protože antivirová terapie není vůbec levná. Na Ukrajině byl počet nasazených terapií před válkou zhruba 140 tisíc, což je téměř trojnásobek toho, co u nás,“ uvedl ve vysílání CNN Prima NEWS Prymula.

„Ta expozice tady bude a už to vidíme i v reálné praxi. Když se však podíváme i na další infekční onemocnění… HIV je reálná hrozba, zatímco v ostatních případech jde spíše o teorii,“ pokračoval epidemiolog.

Podle něj se ale není čeho obávat v případě, že jsou dodržována jednoduchá pravidla. „V tomto případě to není o plošných státních opatřeních či výzvách jako u covidu, ale skutečně o osobní ochraně. Měli bychom dodržovat elementární pravidla, pokud jdeme s někým neznámým,“ sdělil Prymula.

X X X

ZLOČINCI,  KDO  NEFANDÍ  UKRAJINĚ?

Exministr ODS Tlustý: Kdo není fanatický fanoušek Ukrajiny, podle Fialovy vlády zločinec.

Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) se dostatečně nestará o své občany a nastolila v tuzemsku atmosféru, že kdo fanaticky nepodporuje Ukrajinu, je až zločinec a podporuje Rusko. S těmito slovy vystoupil ve čtvrtečním vysílání pořadu Co Čech, to politik! na CNN Prima NEWS exministr financí Vlastimil Tlustý. Prohlásil navíc, že Fialův kabinet zjevně nezvládá situaci a měl by být nahrazen „vládou národní záchrany“. Fiala a jeho ministři se o občany dostatečně nestarají ani podle bývalého jihomoravského hejtmana Michala Haška.

„Všechny vlády světa mají mít na prvním místě svoje vlastní občany a my jsme tu tlačeni do atmosféry, že pokud nejsme fanatičtí podporovatelé Ukrajiny, tak jsme zločinci,“ prohlásil Tlustý. Fialově vládě vyčítá, že se v současné době, kdy řada Čechů pociťuje důsledky energetické krize, vysokých cen pohonných hmot či rostoucích cen takřka veškerého zboží, o občany dostatečně nestará.

Poukázal na to, že lidem přicházejí vysoké doplatky za elektřinu, ale vládní pomoc v tomto směru není dostatečná. To si myslí i Hašek, podle kterého budou trpět zejména obyvatelé s nejnižšími příjmy.

Podle Tlustého však situace bude ještě horší. „Dopadne to skoro na všechny. Jde o problém tak obrovský, že se týká 90 procent a možná dokonce ještě víc lidí. Fialova vláda nechá utopit i svoje vlastní voliče,“ řekl ve vysílání CNN Prima NEWS exministr financí.

Kabinet Petra Fialy podle jeho mínění vsadil na jinou kartu. „Vláda všechno vsadila na propagandu, která zní: ‚Kdo není s Ukrajinou, je s Ruskem,‘“ pokračoval Tlustý s tím, že pro vládu by na prvním místě měli být zejména čeští občané. „Otázka není, kdo není s Ukrajinou či s Ruskem. My máme být sami se sebou,“ dodal exministr.

 Ať přijde vláda národní záchrany, říká Tlustý z ODS

Série krizí je podle obou bývalých významných tváří tuzemské politiky na současnou vládu až příliš velké sousto. „Vláda evidentně nebyla připravená a neví si rady,“ pronesl v pořadu Co Čech, to politik! Hašek. Zmínil, že nechápe například snahu vlády zajistit nouzový stav kvůli situaci s ukrajinskými uprchlíky. „Vláda tím říká, že neví, jak si poradit s pár stovkami lidí, u kterých není jasné, zda jsou, či nejsou občany Evropské unie,“ pokračoval Hašek s odkazem na romské uprchlíky z Ukrajiny, z nichž někteří mají kromě ukrajinského také maďarský pas.

Tlustý dokonce pronesl myšlenku, že by to Fialův kabinet měl pod náporem krizí lidově řečeno zabalit. Myslí si totiž, že vláda katastrofy prostě nezvládne. „Pokud to nezvládne, něco bych jí doporučil. Aby rychle začala přemýšlet a požádala prezidenta republiky o zformování vlády národní záchrany. Prostě vlády, která by si s tím věděla rady,“ prohlásil Tlustý ve vysílaní CNN Prima NEWS.

Hašek na jeho slova pokyvoval hlavou. I on na závěr přidal své doporučení. „Pan Fiala říká, že chce příštího půl roku řešit Marshallův plán pro Ukrajinu. Já mu vřele doporučuji, ať řeší Marshallův plán pro Českou republiku a české občany,“ zakončil bývalý jihomoravský hejtman.

X X X

NĚMECKO  KRITIZUJE  SCHRÖDERA

Německo peskuje Schrödera kvůli Rusku, přišel o finanční výhody exkancléře

Někdejší německý sociálnědemokratický kancléř Gerhard Schröder nebude mít kvůli svým kontroverzním vazbám na ruského prezidenta Vladimira Putina a na ruské energetické společnosti nárok na kancelář placenou z veřejných peněz. Ve čtvrtek o tom rozhodl rozpočtový výbor Spolkového sněmu.

Se Schröderem, který je znám úzkými vazbami na ruského prezidenta Vladimira Putina a zastáváním vysokých postů v ruských energetických společnostech, nyní došla trpělivost i jeho domovské sociální demokracii (SPD).

Exkancléři, který Německo vedl v letech 1998 až 2005 do nástupu konzervativní a také již bývalé kancléřky Angely Merkelové, stát ze zákona platil chod kanceláře, zaměstnance, ochranku a řidiče, také důchod a cestovní náhrady. Nyní mu zůstane pouze výsluhový důchod a státem placená ochranka.

Výbor jednal o dvou hlavních návrzích, jak Schrödera potrestat. Opoziční konzervativní unie CDU/CSU chtěla bývalému kancléři sebrat veškeré výhody s výjimkou ochranky. Vládní sociální demokraté (SPD) kancléře Olafa Scholze a koaliční Zelení a liberální svobodní demokraté (FDP) zvolili mírnější postih, kdy by Schröder přišel jen o kancelář a její personál. Tento návrh také získal podporu.

Na kancelář a personální výdaje obdržel Schröder loni od daňových poplatníků 407 000 eur (přes deset milionů Kč). Kancelář je nyní prázdná, neboť zaměstnanci krátce po invazi podali výpověď. Důvody zveřejněny nebyly, média ale nepochybují, že to bylo na protest proti Schröderovým postojům k Rusku. Zaměstnanci bez práce nezůstali, jejich formálním zaměstnavatelem je totiž kancléřství, proto přešli na jiné pozice.

Pro Schrödera není rozhodnutí rozpočtového výboru Spolkového sněmu jediná rána, které musí čelit. Evropský parlament ve čtvrtek velkou většinou hlasů vyslovil pro zařazení někdejšího kancléře na sankční seznam Evropské unie. To by mohlo vyústit až ve zmrazení či zabavení majetku. Německý ministr financí Christian Lindner v rozhovoru s deníkem Die Welt nevyloučil, že by německá vláda mohla s takovým krokem vyslovit souhlas.

Schröderovi také hrozí vyloučení z řad SPD. Odebrání členství je ale náročný proces, proto z vedení strany opakovaně na adresu bývalého kancléře zaznívají výzvy, aby odešel dobrovolně

Schröder, který Německo vedl v letech 1998 až 2005 do nástupu konzervativní a také již bývalé kancléřky Angely Merkelové, působí v ruských společnostech Nord Stream AG, Nord Stream 2 AG a Rosněfť.

Doposud také rázně neodsoudil Rusko za vojenskou invazi na Ukrajinu. V minulosti obvinil Kyjev z „řinčení zbraněmi“ a později uvedl, že Rusko i Západ se dopustily chyb, což ale Moskvu neopravňuje k tomu, aby na obranu svých bezpečnostních zájmů nasadila vojenské prostředky. Bývalý kancléř, který v minulosti hovořil o Putinovi jako o čistokrevném demokratovi, se také staví zdráhavě k protiruským sankcím.

„Bývalý kancléř Schröder se postavil na špatnou stranu historie,“ citovala agentura DPA z důvodů konzervativců, proč někdejšího šéfa vlády připravila o finanční výhody. V dokumentu se rovněž uvádí, že Schröder svými proruskými postoji a působením v ruských společnostech škodí zemi a také mezinárodní reputaci Německa.

„Nemůže sloužit dvěma státům a nemůže být dvěma státy placen,“ řekl konzervativní poslanec Christian Haase, který je mluvčím unie CDU/CSU pro rozpočtovou politiku. „Proto bylo správné škrtnout mu výdaje na chod kanceláře,“ uvedl. Poslanecký předák Křesťansko-sociální unie (CSU) Alexander Dobrindt vyzval již předtím SPD, že je nejvyšší čas zbavit nepolepšitelného Putinova lobbistu jeho privilegií.

Německá média poukazují na to, že připravení Schrödera o finanční podporu může být kontroverzní a právně napadnutelné. Unie CDU/CSU navrhuje uzákonit, že nárok na výsluhy a výhody mohou bývalí vysocí vládní představitelé ztratit, pokud Německu svými zahraničními zájmy způsobí výrazné škody.

X X X

ČR získá od EU na pomoc s ukrajinskými uprchlíky 680 milionů korun

Česká republika dostane z fondů Evropské unie 27,4 milionu eur (téměř 680 milionů korun) na pomoc s uprchlíky z Ukrajiny. Ve čtvrtek to uvedla mluvčí Evropské komise. Kromě Česka získají peníze také Polsko, Slovensko, Maďarsko a Rumunsko. Celková částka, kterou komise z fondů pro vnitřní záležitosti uvolní, je 248 milionů eur.

Peníze mají sloužit především na jídlo, dopravu a ubytování utečenců. Podle posledních údajů OSN před válkou z Ukrajiny uprchlo na šest milionů lidí. Velká většina z nich našla útočiště v zemích EU. Výrazně nejvytíženější je Polsko a mezi dalšími zeměmi je v popředí Česko, kde se registrovalo téměř 350 tisíc běženců.

Evropská komise se v dubnu zavázala poskytnout státům nejvíce zasaženým uprchlickou vlnou celkem 400 milionů eur, z nichž první část nyní rozděluje mezi pětici zemí. Více než polovina z celkových 248 milionů připadne Varšavě, která dostane 144,6 milionu eur. Zbylou část finanční pomoci chce unijní exekutiva uvolnit poté, až tento plán schválí členské státy a europoslanci.

Brusel již státům EU ve snaze pomoci s řešením uprchlické vlny umožnil využít nevyčerpané peníze z končícího sedmiletého období. Například pro Česko je to ovšem podle vládních politiků nedostatečné, neboť velkou většinu peněz již vyčerpalo.

Česko proto bylo mezi desítkou zemí, jejichž vlády začátkem května požádaly komisi o další pomoc. Navrhly například využití mimořádných rezerv z unijního rozpočtu či větší pružnost při nakládání s dotacemi určenými pro jednotlivé státy v kohezních fondech.

X X X

Řečem o záchraně tváře se Rusko může jen smát, plísní historik slabý Západ

Uznávaný americký historik Timothy Snyder tvrdě kritizuje snahu přimět Ukrajinu k uzavření míru s Ruskem za cenu územních ústupků, které by ruskému agresorovi umožnily z konfliktu vycouvat a oznámit částečné vítězství. „I když bude Putin poražen, stačí mu v televizi vyhlásit vítězství a Rusové mu uvěří, nebo to budou předstírat. K tomu naši pomoc nepotřebuje,“ napsal.

„Je nesmyslné chránit (ruského prezidenta Vladimira) Putina před pocitem, že prohrává. Na to přijde sám a bude jednat tak, aby se ochránil. Rusové ani ruská armáda nejsou zahnáni do kouta. Je to invazní síla. Když je poražena, jednotky se prostě stáhnou za hranice do Ruska,“ kritizoval na Twitteru americký historik Timothy Snyder, který se zabývá zejména dějinám střední a východní Evropy a vyučuje na na prestižní Yaleově univerzitě.

Unijní trio Německa, Francie a Itálie se i přes ukrajinské úspěchy na frontě dál pokouší dotlačit vládu v Kyjevě k jednacímu stolu a přimět ji přistoupit na nějaké územní ústupky, které by Rusku umožnily z konfliktu vycouvat a oznámit částečné vítězství. Podle zdrojů zahraničního portálu Politico například nedávno francouzský prezident Emmanuel Macron varoval před „ponížením“ Ruska.

Putinova virtuální realita

Žádné ústupky, které by Moskva mohla prezentovat jako částečné vítězství, podle historika Putinův režim nepotřebuje. „Pro lidi v jiných společnostech je těžké pochopit, že Putin je diktátor, který ovládá média ve své zemi. Putin vládne ve virtuální realitě, kde vždy existuje úniková cesta,“ vysvětluje Snyder.

„Je zbytečné vymýšlet nějaký kompromis, kterým si zachrání tvář, když si Putin něco takového může udělat ve virtuálním světě, který zcela ovládá. Řečem o ‚záchraně tváře‘ se ruští vůdci i v těchto těžkých časech můžou jen smát,“ míní historik.

A podotýká, že když Rusko letos v únoru vtrhlo na Ukrajinu, média se rychle přizpůsobila a z tvrzení, že invaze je nemožná, přešla na tvrzení, že je nevyhnutelná a většina Rusů se s tím sžila.

Klišé o „zahnání do kouta“ a „záchraně tváře“ tak akorát podle historika odvádí pozornost od prosté nutnosti porážky ruské armády, prodlužují válku a svědčí o neporozumění Rusku. „Je groteskní chtít po Ukrajincích, aby svou vojenskou strategii přizpůsobovali pohodlí ruských televizních producentů, kteří na nějaký skutečný svět beztak neberou ohled,“ tvrdě kritizuje Snyder.

 A o nějakých územních ústupcích pro vyjednání míru nechce ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ani slyšet. „Chceme, aby ruská armáda opustila území naší země. My nejsme na ruské půdě. Nehodláme se vzdát svého území jen proto, aby si Putin mohl zachovat tvář. To by nebylo spravedlivé,“ řekl minulý čtvrtek italské televizi RAI a dodal, že Macron „marně hledá způsob, kterým by Rusko mohlo vycouvat.

Ukončit válku znamená podle historika myslet více na ukrajinský lid a jeho budoucnost a méně se starat o problémy, které Putin ve skutečnosti nemá, jako je zachování tváře v případě ruské prohry. „Na rozdíl od Putina musí Zelenskyj svůj lid přesvědčit, aby válku ukončil,“ poukazuje Snyder.

Ukrajinský prezident totiž na rozdíl od Putina neovládá média ve své zemi, nemůže Ukrajincům vytvořit virtuální realitu a nemůže jednoduše změnit téma, aby mohl v případě diplomatické dohody a ztráty Donbasu vyhlásit vítězství.

„Pro každé zásadní rozhodnutí si u lidu musí získat podporu. Na rozdíl od ruských vojáků nemají Ukrajinci kam jít. Nemohou se jen tak vrátit domů. Válka se vede v jejich zemi. Vrátí se do svých domovů a budou je rekonstruovat,“ dodává historik a připomíná, že i myšlenky na poválečnou obnovu zdevastované Ukrajiny budou důležitou otázkou.

X X X

Gerasimov se po dlouhé době ukázal. Telefonicky mluvil s americkým generálem

Náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov se po dlouhé odmlce opět objevil. Ve čtvrtek telefonicky hovořil o situaci na Ukrajině se svým americkým protějškem Markem Milleyem, uvedla agentura TASS. Od začátku ruské invaze o Gerasimovi příliš slyšet nebylo. Leckoho překvapilo, že se nezúčastnil ani tradiční vojenské přehlídky v Moskvě 9. května, kdy Rusové slaví vítězství nad nacismem.

Telefonát se podle agentury TASS uskutečnil z americké iniciativy. „Oba generálové posoudili otázky představující vzájemný zájem, a to včetně situace na Ukrajině,“ stojí v prohlášení ruského ministerstva obrany.

 Od začátku ruské invaze o Gerasimovi příliš slyšet nebylo. V médiích se spekulovalo o tom, že se generál kvůli neúspěchům ruské armády během bojů s Ukrajinou dostal do nemilosti ruského prezidenta Vladimira Putina.

Na konci února se dokonce ve veřejném prostoru začala šířit zpráva, že Putin Gerasimova zbavil funkce náčelníka generálního štábu. Tato informace však nikdy nebyla potvrzena.

Gerasimov měl být ještě donedávna jedním ze tří Rusů, kteří „vlastnili jaderný kufřík“. Znamená to, že on, Putin a ministr obrany Seregej Šojgu jako jediní disponovali právem rozhodovat o použití ruských jaderných zbraní. V březnu se objevily zprávy, že tuto výsadu už má jen Vladimir Putin.

Leckoho také překvapilo, že se Gerasimov nezúčastnil ani tradiční vojenské přehlídky v Moskvě 9. května, kdy Rusové slaví vítězství nad nacistickým Německem.

Milley a Gerasimov spolu podle dostupných informací naposledy hovořili ještě před zahájením ruské invaze.

X X X

Trapnost a dusno. Turci na jednání NATO kazili sblížení s Finy a Švédy

Když Finsko a Švédsko naznačily, že uvažují o historickém rozhodnutí vstoupit do NATO, očekávala Severoatlantická aliance tvrdou reakci Moskvy, nikoliv však jednoho ze svých členů. Byl to zástupce Turecka, kdo zkazil náladu na sobotním zasedání ministrů zahraničí států Aliance s jejich finskými a švédskými protějšky, na němž se měla slavit největší změna na poli evropské bezpečnosti za poslední desetiletí.

Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu byl „v krizovém režimu“, řekl jeden z aliančních diplomatů o sobotním setkání na německém ministerstvu zahraničí v Berlíně. O den dříve turecký prezident Recep Tayyip Erdogan šokoval kolegy z NATO prohlášením, že členství Finska ani Švédska nemůže podpořit.

Çavuşoglu nejenže stanovil podmínky pro přijetí finské a švédské žádosti, ale také zvýšil hlas na švédskou ministryni zahraničí Ann Lindeovou. Tři diplomaté NATO to v rozhovoru s Reuters shodně označili za „trapné“ porušení protokolu.

„Pro nás to byl historický okamžik. Çavuşoglu přesto prohlásil, že ho otravuje ‚feministická politika‘ Lindeové, čímž vnesl do jednání hodně dramatu,“ uvedl další diplomat, který zároveň popisoval velmi napjatou atmosféru na setkání. Kvůli ní se mnozí spojenci rozhodli raději mlčet, aby uklidnili situaci.

„Snažili jsme se pochopit, co náš turecký kolega chce – víte, co opravdu chce,“ řekl diplomat, který kvůli citlivosti tématu stejně jako ostatní hovořil pod podmínkou anonymity. „Bylo to trapné,“ dodal.

Hlavní požadavky Ankary jsou, aby severské země zastavily podporu kurdských militantních skupin přítomných na svém území a zrušily zákazy prodeje některých zbraní do Turecka. Turecký diplomatický zdroj uvedl, že Çavuşoglu prezentoval postoj Turecka uctivě, a odmítl údajné tvrzení Lindeové, že turecký nesouhlas se vstupem je způsoben feministickou zahraniční politikou Švédska, píše Reuters.

„Její komentáře nepomáhají švédské kandidatuře do NATO. Naopak prohlášení od Finska jsou pečlivě připravená,“ uvedl zdroj. Švédské ministerstvo zahraničí na žádost o komentář bezprostředně nereagovalo.

Obě severské země v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu podaly ve středu žádost o vstup do NATO. Krok se setkal s chladným přijetím ze strany Ruska, které tvrdí, že hrozba rozšiřování NATO byla hlavním důvodem, proč poslalo vojáky na Ukrajinu

Zatímco náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov prohlásil, že vstup Finska a Švédska do NATO je „vážnou chybou“ s „dalekosáhlými důsledky“, prezident Vladimir Putin v pondělí uvedl, že jejich žádost o vstup do NATO nepředstavuje pro Rusko přímou hrozbu.

Mrzutá nálada na sobotním jednání byla o to překvapivější, že diplomaté ještě na začátku května agentuře Reuters sdělili, že všech 30 členských států podporuje vstup Finska a Švédska do Aliance kvůli bezpečnostním výhodám, které by tento krok přinesl.

Spojenci z NATO chtěli dokončit vstup v rekordně krátkém čase a tím upevnit svou pozici ve vztahu k Rusku. V pondělí nicméně Erdogan prohlásil, že švédská a finská delegace ani nemusí jezdit do Ankary, jak se původně plánovalo.

Prezidentova kancelář ve středu uvedla, že klíčový Erdoganův poradce hovořil s kolegy ze Švédska, Finska, Německa, Spojeného království a Spojených států. Pokrok v jednáních je podle ní možný pouze v případě, že budou splněna turecká očekávání.

Jiný zdroj agentury obeznámený se situací poskytl povzbudivější hodnocení současného stavu. Podle něj rozhovory se Švédskem byly pozitivní a otevřely dveře pro návštěvy delegací příští týden. Středeční telefonické rozhovory se přesto uskutečnily až po pěti dnech snah Finska a Švédska o kontakt s Erdoganovou kanceláří, dodal zdroj s tím, že „to vše kalí vodu, ale nebrzdí to celkový plán přistoupení“.

Ankara tvrdí, že zákaz vývozu zbraní – přijatý skandinávskými zeměmi v reakci na vojenský vpád Turecka do severní Sýrie namířený proti kurdským ozbrojencům v roce 2019 – je pro budoucí členy bezpečnostního paktu nevhodný.

Turecká státní televizní stanice TRT uvedla, že Švédsko a Finsko neschválily žádost Turecka o vydání 33 osob s údajnými vazbami na skupiny, které Ankara považuje za teroristické.

Předseda zahraničního výboru švédského parlamentu Kenneth Forslund uvedl, že by se mohlo najít řešení, ale v jiných oblastech. „Že by Švédsko začalo vyhošťovat lidi, kteří nejsou považováni za teroristy podle seznamu teroristů Evropské unie, je naprosto nemyslitelné,“ řekl.

Diplomaté v evropských hlavních městech říkají, že už dříve zažili Erdoganovo diplomatické balancování na hraně, které nakonec vedlo k dohodě. Turecko – nepředvídatelný, ale strategicky klíčový člen NATO – pod Erdoganovým vedením prosazuje nezávislou zahraniční politiku, ale zůstává velkým přispěvatelem do misí NATO.

Nové napětí mezi Washingtonem a Ankarou přichází právě ve chvíli, kdy se zdálo, že se po pěti letech rozporů v otázce Sýrie, sbližování Turecka s Moskvou a omezování práv a svobod v zemi začaly vzájemné vztahy zlepšovat.

Zdroj blízký procesu uvedl, že Çavuşoglu na veřejnosti zaujímá tvrdý postoj, na který tlačí Erdogan. Existuje však riziko, že zahraniční spojenci Turecko izolují, pokud Ankara zajde příliš daleko. Erdogana čekají v polovině roku 2023 volby a jeho výpady proti Evropě nahrávají domácím nacionalistickým náladám.

Spojené státy stále věří v řešení. Šéf americké diplomacie Antony Blinken na nedělní tiskové konferenci řekl, že rozhovory o neshodách mezi Tureckem, Finskem a Švédskem pokračují. „Pokud jde o proces členství, jsem zcela

NATO vzniklo v roce 1949 jako obranný pakt, který měl skrze silnou americkou přítomnost v Evropě zastavit rozpínavost Sovětského svazu. U jeho zrodu stálo deset evropských zemí, USA a Kanada. V roce 1952 přistoupily Řecko a Turecko, které je dodnes jedinou muslimskou zemí v Alianci. V roce 1955 vstoupilo Západní Německo. SSSR a země východního bloku zareagovaly založením Varšavské smlouvy. K dalšímu rozšíření došlo až o více než čtvrtstoletí později. V roce 1982 se členskou zemí stalo Španělsko, které krátce předtím završilo přechod k demokracii. Po pádu Berlínské zdi a sjednocení Německa se stala členem i někdejší NDR. Moskva dodnes tvrdí, že USA jí v té době slíbily, že NATO se už nerozšíří „ani o píď na východ“. Takový formální slib však spojenci nikdy neučinili. V roce 1999 vstoupily Česko, Polsko a Maďarsko. Stalo se tak osm let po rozpuštění Varšavské smlouvy. V roce 2004 vstoupilo hned sedm zemí najednou: Slovensko, Slovinsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Rumunsko a Bulharsko. ·V roce 2009 se Aliance rozšířila o Chorvatsko a Albánii. Stalo se tak deset let poté, co během války v Kosovu bombardovala území někdejší Jugoslávie.· V roce 2017 přistoupila Černá Hora. V roce 2020 vstoupila Severní Makedonie. Její přijetí dlouho blokovalo Řecko, kvůli jehož postoji se dvoumilionová země musela přejmenovat. Po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 záměr vstoupit do NATO oznámily Finsko a Švédsko. Obě země v bezpečnostní politice dlouho zastávaly princip neutrality.

Svůj souhlas Ankara podmiňuje vydáním lidskoprávních aktivistů

Mezi více než dvěma desítkami lidí, jejichž vydáním ze Švédska podmiňuje Ankara svůj souhlas s rozšířením NATO o Švédsko a Finsko, je mimo jiné dlouholetý bojovník za svobodu slova v Turecku Ragip Zarakolu. O Zarakoluovo vydání požádala Ankara švédskou vládu už v roce 2018, následující rok švédský nejvyšší soud vydání zamítl.

Podle šéfredaktora opozičního serveru Ahval Yavuze Baydara čítá seznam 21 lidí, turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ve středu hovořil o třiceti „teroristech“. Baydar uvedl, že na seznamu jsou kurdští aktivisté, které Ankara viní z napojení na organizaci Strana kurdských pracujících (PKK), ale také Turci, které turecká vláda považuje za spojence hnutí duchovního Fethullaha Gülena, levicoví aktivisté či alevité (v Turecku druhá největší náboženská komunita po většinových sunnitských muslimech).

Podle Baydara jsou to aktivisté, politici i novináři. Kromě Zarakolua, jehož zmiňují i švédská média, Baydar nikoho dalšího nejmenoval. Někteří aktivisté, jejichž vydání Ankara požaduje, i ve švédském tisku hovořili anonymně.

Erdogan tvrdí, že Turecko nemůže podpořit rozšíření NATO o dvě severské země z bezpečnostních důvodů, a žádá vydání těchto lidí, které označuje za „teroristy“. PKK, která od 80. let vede na jihovýchodě Turecka ozbrojený boj za práva Kurdů, považují za teroristickou i EU či USA. Gülenovo hnutí označuje za teroristické turecká vláda, která někdejšího Erdoganova spojence viní ze snah ji svrhnout. Připisuje mu i zosnování pokusu části turecké armády o puč z roku 2016; hnutí označuje jako FETÖ (Fethullahova teroristická organizace) a jeho příznivce, i jen domnělé, pronásleduje a vězní.

Kurdové, jichž ve Švédsku žije na 100 000 a ve Finsku asi 15 000, jsou v Turecku dlouhodobě diskriminováni. Erdoganův režim poslal do vězení řadu kurdských aktivistů a politiků včetně poslanců a snaží se u ústavního soudu domoci zákazu prokurdské parlamentní strany. Kvůli boji s PKK má Erdoganova vláda už několik let vojáky i v iráckém a syrském pohraničí, které sousedí s jihovýchodním Tureckem obývaným velkou kurdskou menšinou. Na severu Sýrie vytváří Ankara, jak tvrdí, „bezpečnou zónu“, kam vrací syrské uprchlíky. Zároveň tam ale vyhnala z domovů desítky tisíc kurdských obyvatel.

X X X

Bidenův syn si před lety přišel na šest milionů dolarů díky vazbám na Čínu

Syn amerického prezidenta Joea Bidena Hunter si vydělal 5,8 milionu dolarů, asi 136 milionů korun. Stalo se tak ještě v letech před nástupem Bidena do čela Spojených států. Peníze měl jeho syn vydělat díky dvěma partnerstvím s vazbami na Čínu.

S informací ve čtvrtek přišla televize NBC News na základě analýzy kopie údajného Hunterova počítačového harddisku a dokumentů poskytnutých senátory Republikánské strany. Reportéři nezjistili, za co Biden mladší miliony dolarů dostal, spolupráce s Číňany ale podle nich vyvolává otázky spojené s národní bezpečností a etikou v podnikání.

Nová zpráva představuje další kapitolu vleklé mediální ságy kolem „Hunterova laptopu“, která začala na podzim 2020, když bulvární list The New York Post zveřejnil materiály získané z počítače, který údajně kdysi patřil synovi tehdejšího prezidentského kandidáta.

Tyto materiály různým americkým médiím poskytli spojenci tehdejšího prezidenta USA Donalda Trumpa, přičemž cestu dat do jejich rukou zahalovaly a stále zahalují značné nejasnosti. Trump a jeho stoupenci událost prezentovali jako doklad o zkorumpovanosti pozdějšího vítěze prezidentské volby, důkazy o jeho zapojení do podnikatelských aktivit syna Huntera se však neobjevily.

Od té doby se americkým médiím podařilo ověřit autenticitu malé části z desítek gigabajtů dat. List The Washington Post (WP) na konci března vydal obsáhlý článek, v němž mimo jiné přináší podrobnosti o Hunterově konzultantské činnosti pro čínskou energetickou firmu CEFC.

O té se vědělo už před podzimem 2020 a WP následně zjistil, že syn současného prezidenta od společnosti a jejích manažerů dostal během 14 měsíců celkem 4,8 milionu dolarů. Transakce se údajně odehrály v době, kdy už Biden starší nebyl viceprezidentem USA, přičemž ze spolupráce podle všeho nic trvalého nevzešlo.

Tuto informaci nyní potvrzuje NBC News, podle níž firma ovládaná Hunterem inkasovala od CEFC skrze prostředníka 4,79 milionu dolarů. Dále uvádí, že prezidentův syn patrně pracoval i pro jistého partnera bývalého šéfa CEFC jménem Patrick Ho, který byl později v USA odsouzen za úplatkářství. Bidenova firma podle informací NBC News dostala v březnu 2018 milion dolarů s poznámkou, že peníze posílá Hoův zástupce.

Peníze napojené na Čínu představovaly více než polovinu všech výdělků Huntera Bidena z let 2013 až 2018, píše NBC News. Její komentátor a bývalý vysoce postavený pracovník Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Frank Figliuzzi ve věci vidí možné ohrožení národní bezpečnosti. Biden mladší se podle něj vystavil riziku, že jej Čína využije ke svým cílům.

Tvrzení o možných důsledcích podnikání Huntera Bidena či související korupci nicméně zůstávají v rovině spekulací. Republikánští politici po vyšetřování na konci roku 2020 žádné důkazy o zapojení jeho otce neprezentovali. V těchto dnech prezidentův syn zůstává objektem zájmu federálních vyšetřovatelů, kteří se zabývají jeho daněmi. Pokud po podzimních volbách republikáni převezmou kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů, jak se obecně očekává, téma by se pravděpodobně vrátilo i do agendy Kongresu.

X X X

Putin trestá velitele invaze. Některé odvolal z funkcí, nahnuté to má i šéf armády?

Ruský prezident Vladimir Putin se zbavuje svých velitelů. Podle britské rozvědky přišel o svou funkci například generálporučík Sergej Kisel, který vedl elitní 1. gardovou tankovou armádu. Putin ho odvolal, protože nedobyl Charkov a jeho vojáci z bojiště utekli. Kisel ale není jediným ruským velitelem, který se ocitl v nemilosti.

  Třídenní válka trvá už 85 dní, a proto začaly v Rusku padat hlavy. Kromě Sergeje Kisela a jeho selhání v bitvě o Charkov už ve funkci údajně není také viceadmirál Igor Osipov, který velel ruskému Černomořskému loďstvu. Osudným se mu stalo potopení křižníku Moskva.

Nahnuté to údajně má i náčelník Generálního štábu ozbrojených sil Ruské federace ruské armády Valerij Gerasimov. „Zřejmě zůstává po boku prezidenta Vladimira Putina, ale není jisté, jestli má ještě důvěru,“ napsalo na Twitteru britské ministerstvo obrany. Podle západních rozvědek přebírá Putin po důstojnících velení a o některých operacích a taktice rozhoduje sám.

Napjatá situace ale zůstává v Mariupolu a v tamním ocelárenském komplexu Azovstal. Polovina ukrajinských vojáků zůstává v podzemí a nechce se vzdát. Celkem 89 vojáků naopak skončilo ve městě Taganrog. Měli by být vyměněni za ruské zajatce.

„Evakuační mise pokračuje. Dohlížejí na ni naši vojenští a zpravodajští důstojníci. Jsou zapojeni nejvlivnější mezinárodní zprostředkovatelé,“ oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

 Ukrajinci budou soudit další ruské vojáky

Stovky dalších ukrajinských vojáků z Azovstalu jsou ale v trestaneckém táboře Olenivka. Mluví se o tom, že je čeká soud. Rusko se snaží vzbudit dojem, že nejde o vojáky, aby se na ně nevztahovaly ženevské konvence. Ukrajina naopak potvrdila, že se k válečným zločinům přiznali další dva ruští vojáci, kteří stanou před soudem.

„Vetřelci páchají válečné zločiny na okupovaných územích Chersonské oblasti. Okupanti rabují muzea a umělecké sbírky vzdělávacích institucí. Ruští váleční zločinci odvážejí ukradený majetek na dočasně okupované území Autonomní republiky Krym,“ oznámil mluvčí ukrajinského ministerstva obrany Oleksandr Motuzjanyk.

Ruské bombardování oceláren Azovstal v Mariupolu by mohlo vytvořit obrovskou ekologickou katastrofu. Ruské bomby totiž údajně zasáhly nádrže se sirovodíkem. Hrozí, že se tisíce tun tohoto jedovatého plynu dostanou do Azovského moře, kde by zničily podstatnou část rostlin i mořských živočichů.

X X X

Za vysoké ceny paliv mohou rafinerie. Na ně je česká vláda krátká, říkají ekonomové

Na rostoucích cenách pohonných hmot se podle ekonomů aktuálně podepisuje i vysoká marže rafinerií, které těží ze současné situace. Zahraniční výrobci nyní s velkou slevou nakupují ruskou ropu a po zpracování prodávají pohonné hmoty stejně draho jako dříve. Marže jim tak narostly až na desetinásobek. Přestože vláda kontroluje marže jednotlivých pump, na ropné závody je krátká. Zdejší rafinerie přitom pokryjí jen asi třetinu české spotřeby.

Levně nakup, draho prodej. Zahraniční rafinerie, které dodávají do Česka pohonné hmoty, nyní využívají toto základní podnikatelské pravidlo naplno. „Polský ORLEN i maďarský MOL stále nakupují zlevněnou ruskou ropu, takzvanou uralskou, která se prodává o více než dvacet dolarů levněji než ropa BRENT,“ upozornil analytik Dominik Rusinko.

Třeba rafinerie společnosti MOL zvedly podle expertů svoje marže na desetinásobek. Ze zhruba tří dolarů na barel před válkou na Ukrajině se nyní stalo téměř 34 dolarů. A česká vláda proti tomu nic nezmůže.

„Představa, že česká vláda je něco schopná dělat s cenou v cizím státě, prostě není reálná. Představte si, že by cizí stát chtěl regulovat ceny firem, které něco vyrábějí v České republice. To není výmluva,“ řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Podle opozice ale nese jistou odpovědnost za tuto situaci i vláda.

„My jsme rafinerie kvůli předchůdcům současné koalice prodali všechny. Takže dnes se o ceně benzínu a nafty u nás rozhoduje v Polsku, případně v Maďarsku,“ uvedl exministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).

Ještě loni v lednu se benzín dal koupit za méně než 30 korun. Po začátku války na Ukrajině se jeho cena blížila ke 48, a nafta dokonce k 50 korunám za litr. „Je to velmi problematické. Snaha zamezit nadměrným maržím míří vlastně nesprávným směrem,“ poznamenal analytik Rusinko.

„Pokud vláda nezačne stavět v bleskovém čase nové rafinerie, budeme mít v tomto případě skutečně omezenou cestu,“ dodal ekonom Petr Bartoň.

I kdyby se ale vládě marže rafinerií třeba mezinárodní dohodou podařilo snížit, podle ekonomů to k ničemu nepovede. Nadnárodní korporace podle nich takovou ztrátu prostě jenom začnou kompenzovat jinde.

X X X

Vyšetřování skončeno. Za covidové večírky dostal Johnson pokutu sto liber

Boris Johnson za své nepovolené covidové večírky v Downing Streeet v době lockdownu dostal pokutu 100 liber (asi 2 900 korun). Policie vyšetřování ukončila. Celkově rozdala 126 pokut. Mezi potrestanými je i Johnsonova manželka Carrie a ministr financí Rishi Sunak. Britský premiér byl po odhalení opakovaně opozicí a také svými spolustraníky vyzýván k rezignaci.

„Naše vyšetřování bylo důkladné a nestranné a dokončili jsme ho tak rychle, jak jsme mohli, ovšem s ohledem na množství informací, které jsme museli vyhodnotit a na nutnost zajistit silné důkazy pro každou udělenou blokovou pokutu,“ řekla zástupkyně šéfa londýnské policie Helen Ballová. „Vyšetřování je nyní završeno,“ dodala.

Policie zjistila porušení lockdownových pravidel při osmi příležitostech mezi květnem 2020 a dubnem loňského roku, při nichž se lidé sešli v Downing Street a jiných vládních budovách navzdory tehdy platnému zákazu shromažďování v uzavřených prostorech.

Podle policie dostalo pokutu celkem 53 mužů a 73 žen, přičemž někteří jich dostali několik. Ballová však neuvedla identitu nikoho z pokutovaných a řekla, že ani neposkytne další detaily ohledně vyšetřovaných událostí.

„Metropolitní policie potvrdila, že vůči premiérovi nebude podnikat žádné další kroky,“ oznámila pak Johnsonova kancelář.

Na kauze pracovalo 12 detektivů, kteří zkoumali stovky dokumentů, vyslýchali svědky, analyzovali fotografie, záběry z bezpečnostních kamer a rozdali 204 dotazníků. Celé vyšetřování trvalo pět měsíců a britské daňové poplatníky přišlo na 460 000 liber (13,4 milionu korun).

Zaplatil včas, pokuta se snížila na polovinu

Johnson podle britských médií dostal pokutu 100 liber (2 900 korun), ta se mu však zmenšila na polovinu, jelikož ji zaplatil do 14 dnů. V případě opakovaného porušení pravidel se výše pokuty vždy zdvojnásobuje.

Premiér čelil kvůli aféře zvané „partygate“ silným hlasům požadujícím jeho odstoupení, premiérovi nicméně v únoru v tomto ohledu „pomohla“ invaze Ruska na Ukrajinu, která odklonila pozornost veřejnosti i opozice a aféra znatelně vychladla. Johnson od začátku tvrdí, že tehdejší restrikce neporušil, protože se domníval, že jde o pracovní setkání, jež byla povolena.

Johnsonovo odstoupení požadoval nejhlasitěji šéf labouristické opozice Keir Starmer, který nicméně od začátku května čelí také vyšetřování kvůli podezření, že se svým týmem porušil pravidla lockdownu při kampani do místních voleb ve městě Durham v roce 2020. Starmer již prohlásil, že pokud policie prokáže jeho pochybení, tak odstoupí z pozice stínového ministerského předsedy.

Starmer ve čtvrtek znovu zahájil kritiku Johnsona a řekl, že vysoký počet udělených pokut je odrazem kultury v Downing Street, kterou určuje svým chováním premiér.

Opozice, média i veřejnost nyní vyhlížejí zveřejnění plného znění zprávy státní úřednice Sue Grayové, která dostala na starost večírky v premiérské rezidenci prošetřit a předložit svoje závěry vládě. Johnson nejprve slíbil, že její zjištění zveřejní v plném znění, následně se však do věci vložila policie, a vláda tak mohla předložit jen osekanou verzi zprávy, jelikož se týkala aktivního policejního vyšetřování.

To však nyní skončilo a média očekávají, že by se plná zpráva Grayové mohla dostat do rukou veřejnosti již příští týden. Starmer prohlásil, že Johnson po zveřejnění zprávy „již nebude mít žádná další místa, kam by se schoval“.

X X X

V případu „Kolibříka a Mazánka“ soud exministra Bártu definitivně osvobodil

Osvobození bývalého předsedy Věcí veřejných Víta Bárty a někdejšího zpravodajce Jana Petržílka v kauze vynesení odposlechů z Bezpečnostní informační služby (BIS) je pravomocné. Dnes to potvrdil pražský vrchní soud, který zamítl odvolání státního zástupce. V medializovaných odposleších se tehdejší pražský primátor Pavel Bém (ODS) a lobbista Roman Janoušek oslovovali „Mazánku“ a „Kolibříku“.

„Přezkoumali jsme rozsudek nalézacího soudu a neshledali jsme žádného procesního pochybení. Soud prvního stupně provedl veškeré potřebné dokazování a s jeho hodnocením důkazů se plně ztotožňujeme,“ uvedl předseda odvolacího senátu Alexander Károlyi.

Nahrávky, které v březnu 2012 zveřejnila Mladá fronta Dnes, naznačovaly Janouškův vliv na kroky hlavního města pod Bémovým vedením. Obžaloba tvrdila, že o obstarání odposlechů požádal Bárta zpravodajce BIS Petržílka v roce 2009. Petržílek Bártovi podle státního zástupce následně předal 159 audiozáznamů, které byly v režimu „důvěrné“. Muži vinu odmítali.

„Osm let zpravodajské hry, politicky motivované. Já k tomu nemám více co dodat, než že jsem rád, že to doufám skončilo,“ řekl Bárta stručně novinářům při odchodu ze soudní síně.

Petržílek dodal, že od počátku nebyl zájem vyšetřit, kdo odposlechy ve skutečnosti vynesl a zda vůbec pocházely z BIS. „Pan státní zástupce nezastupoval zájmy státu, jak by měl, ale zájmy vysoce postavených důstojníků BIS, kteří u BIS už nepůsobí. Jsem rád, že aktuální vedení BIS se už odstřihlo od klientelismu a kontaktů, které by tajná služba mít neměla, tedy na kmotry a podobné lidi,“ prohlásil.

Ústavní soud letos v březnu částečně vyhověl Petržílkově ústavní stížnosti, v níž namítal porušení svých práv v souvislosti s údajně neúměrnou délkou trestního řízení. Zatímco v postupu soudů ÚS prodlevy neshledal, v případě státního zastupitelství, konkrétně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 a Městského státního zastupitelství v Praze tomu bylo naopak. „V projednávaném případě je zjevné, a konstatoval to (opakovaně) i ve svém vyjádření městský státní zástupce, že délka řízení neodpovídá právní a skutkové složitosti věci. Stěžovateli nelze klást k tíži ani vyšetřování v režimu utajení a z toho plynoucí komplikace, neboť je úkolem státu vytvořit nástroje, kterými zajistí plnění povinností vyplývajících z jeho zákonů [srovnej nález sp. zn. I. ÚS 641/04 ze dne 19. ledna 2005 (N 10/36 SbNU 115)]. Uplynulo-li od zahájení trestního stíhání (31. října 2013) do podání obžaloby (14. listopadu 2019, respektive 14. září 2020) bezmála sedm let, nelze uvedenou dobu považovat za přiměřenou, bez ohledu na možné objektivní překážky, které státním zastupitelstvím bránily řízení ukončit. Za této situace Ústavní soud dospěl k závěru, že řízení probíhalo nepřiměřeně dlouho a postupem orgánů činných v trestním řízení před podáním obžaloby byla porušena práva stěžovatele zakotvená v čl. 38 odst. 2 Listiny a v čl. 6 odst. 1 Úmluvy. Každý má právo, aby trestní řízení vedené proti němu bylo projednáno a ukončeno v přiměřené lhůtě, a to bez ohledu na překážky, které orgánům činným v trestním řízení klade stát příslušnými právními předpisy,“ stojí v rozhodnutí.

Podle obžaloby mohl Bárta informace získané z odposlechů využít v rámci svých podnikatelských aktivit a také pro činnost Věcí veřejných. Státní zástupce Michal Muravský loni u městského soudu pro oba muže žádal podmíněné tresty za ohrožení utajované informace. Soud ale tehdy zpochybnil věrohodnost dvou utajených svědků z prostředí Bártovy bezpečnostní agentury ABL, a to včetně klíčového svědka, který vystupoval pod smyšleným jménem Vlasta Schmidt.

Ke stejnému závěru nyní dospěl i odvolací senát. “Ty důkazy nemají takovou hodnotu, aby bylo možno dojít k závěru o vině obžalovaných,” konstatoval o obou výpovědích soudce Károlyi. Doplnil, že výpovědi by zůstaly nevěrohodné, i kdyby byli svědci odtajněni, což v odvolání žádal státní zástupce. „Tento názor nás trochu zaráží,“ podotkl soudce s tím, že státní zastupitelství bylo před vynesením osvobozujícího rozsudku proti odtajnění.

Bárta byl od roku 2010 ministrem dopravy i poslancem. Post ministra opustil v dubnu 2011 kvůli tvrzení, že poslancům své strany platil za loajalitu. Soudy jej i v této věci pravomocně zprostily viny. Nyní Bárta podniká v železniční dopravě.

Petržílek vedl po odchodu z BIS analytický odbor protikorupční policie, kvůli stíhání je nyní mimo službu. Na dotaz dnes uvedl, že se bude chtít ke sboru vrátit. „Jakmile budu mít písemné vyhotovení usnesení, samozřejmě kontaktuji ředitele Národní centrály proti organizovanému zločinu a sdělím mu tuto skutečnost, aby k tomu zaujal nějaké stanovisko,“ řekl. Jeho právník zopakoval, že Petržílek bude od státu žádat odškodné v řádu milionů korun. Ústavní soud mu dal nedávno za pravdu v tom, že kauzu provázely průtahy.

Dvojice čelila stíhání od roku 2013, Petržílek strávil sedm týdnů ve vazbě. Městský soud v minulosti vrátil obžalobu k došetření, protože mu vadilo to, že byla v utajeném režimu. Následně se snažil stíhání zastavit s tím, že obžaloba se opírá v podstatě výhradně o výpovědi anonymních svědků. Státní zástupce si ale na tento postup úspěšně stěžoval u vrchního soudu, ceskajustice.cz

X X X

Soudce vytvořil „sofistikovaný styl práce“, jak nesoudit, požadoval smír. Soudce OS Praha-západ dr. Blažek i za to postižen. Kárný senát mu snížil plat.

 Se snížením platu o 10 procent na tři měsíce odešel tento týden od kárného senátu Nejvyššího správního soudu (NSS) soudce Okresního soudu Praha-západ Zdeněk Blažek. Kárný senát v čele s předsedou Tomášem Langáškem akceptoval dohodu, kterou se soudcem uzavřel kárný žalobce, předseda Krajského soudu v Praze (KS) Ljubomír Drápal. Soudce Blažek se měl dopustit průtahů v desítkách případů.

Od soudce se očekává, že bude soudit, tedy vést efektivně řízení tak, aby vytvořil buď prostor k dohodě, anebo mohl v co nejkratší době spor sám rozhodnout. Před kárným senátem se však již vyskytl případ soudce, který si svoji úlohu vyložil tak, že strany sporu „usmíruje“ tím, že se bude vyhýbat rozhodnutí.

I v případě soudce OS Praha-západ Zdeňka Blažka se podle kárného žalobce jednalo o něco obdobného. Soudce si měl podle zjištění z kontrol, které vedení KS provedlo na OS minulý rok zjara a následně speciálně v senátě kárně řešeného soudce v létě, vytvořit „poměrně sofistikovaný styl práce“, jehož smyslem bylo vyhnout se samotnému projednávání věci. Soudce měl provádět typizované bezúčelné procesní úkony a několikanásobně vyzývat účastníky k vyjádření. Na prvním jednání pak měl vždy strany upozorňovat na komplikace spojené se soudním řešením věci a apelovat na smírné řešením s nabídkou na odročení či mediaci.

Soudce se hájil tím, že se vždy jednalo o potřebné úkony a pokusit se o smír mezi stranami vnímal jako svoji povinnost. Na prvním jednání seznamuje strany se svým pohledem na věc ohledně nesporných a sporných skutečností, jak je bude poučovat na doplnění tvrzení či jaké důkazy je třeba označit. Zároveň na svoji obhajobu uvedl, že polovina věcí, v nichž strany vede ke smírnému řešení, smírem skutečně skončí.

Přes tyto výhrady ke kárné žalobě však soudce vyjádřil ochotu se dohodnout na kárném provinění a opatření, což akceptoval i kárný žalobce. Návrh, který původně čítal 34 průtahových věcí, byl redukován na 32 a kárné opatření snížení platu bylo zmírněno z 20% na 6 měsíců na 10% na 3 měsíce.

Kárný senát předloženou dohodu o kárném provinění a opatření akceptoval, přestože vyhodnotil kárné provinění soudce jako závažné, a to především s ohledem na jeho délku i rozsah. Jakkoliv proto považoval navržené opatření za mírné, neshledal v něm exces. Přihlédl také k projevené sebereflexi soudce i k tomu, že se podle vyjádření předsedkyně OS snaží svůj styl práce změnit a nedostatky odstranit. Petr Dimun, ceskajustice.cz

X X X

Evropská komise žaluje ČR kvůli pravidlům o ochraně diváků

 Evropská komise dnes zažalovala Česko a další čtyři státy Evropské unie za to, že nevynucují nová unijní pravidla pro obsah audiovizuálního vysílání přijatá v roce 2018. Komise požádala Soudní dvůr EU o vyměření pokuty, neboť české orgány nezapracovaly obsah směrnice do vnitrostátního práva. Směrnice má podle unijní exekutivy mimo jiné zlepšit ochranu dětských diváků, podpořit kulturní rozmanitost vysílaných děl či rozšířit definici nezákonného a škodlivého obsahu na internetové platformy pro sdílení videonahrávek.

České ministerstvo kultury uvedlo, že v tomto i předchozím volebním období Poslaneckou sněmovnu opakovaně žádalo o přednostní projednání normy, která unijní směrnici o audiovizuálních mediálních službách začlení do tuzemského právního řádu. Bylo si vědomo možných následků, pokud to republika nestihne včas.

Samotné podání žaloby nastane podle ministerstva až s odstupem několika týdnů, do té doby má Praha prostor na urychlené dokončení transpozičního procesu, sdělila ČTK mluvčí ministerstva kultury Jana Malíková.

Návrh příslušného zákona předložila koaliční vláda Andreje Babiše (ANO) v červenci 2020 Poslanecké sněmovně, poslanci jej ale do konce volebního období neprojednali. Předlohu dostala dolní komora opět po volbách loni v listopadu, nyní se nachází před takzvaným druhým čtením. Předlohy poslanci schvalují ve třetím čtení, poté putují do Senátu.

Členské státy a europoslanci směrnici schválili v roce 2018 a jednotlivé země měly čas do září 2020, aby její obsah zapracovaly do svých zákonů. To v termínu nestihlo 23 států, kterým komise v listopadu téhož roku zaslala první výzvu k nápravě. Druhá výzva se o rok později týkala 11 zemí, z nichž až dosud podmínky nesplnilo pět států. Žaloby se kromě Česka týkají také Slovenska, Irska, Rumunska a Španělska.

Směrnice má podle komise mimo jiné zlepšit ochranu diváků před násilnými a nenávistnými projevy či nežádoucí reklamou. Stanovuje rovněž povinný podíl nejméně 30 procent evropské produkce v digitálních videotékách.

Ministerstvo kultury dnes ČTK sdělilo, že si bylo vědomo možných následků, pokud se nepodaří včas začlenit unijní směrnici do české legislativy. „Za tím účelem bylo do Poslanecké sněmovny zasláno několik dopisů s žádostí o přednostní projednání jak v předchozím volebním období, tak i v tomto,“ uvedl resort. „První čtení návrhu proběhlo v Poslanecké sněmovně dne 22. března 2022 a následně byl projednáván v gesčním volebním výboru. V nejbližší době lze očekávat projednávání návrhu zákona ve druhém čtení v Poslanecké sněmovně,“ konstatovalo ministerstvo.

X X X

 Válka může trvat ještě dlouho, varuje Pentagon. Rusové posilují na Donbase

Ukrajinská armáda v těchto dnech slaví úspěchy v okolí Charkova, ruští okupanti ale posilují kontrolu na Donbase a stále mají k dispozici značnou část sil nashromážděných před únorovou invazí. Tak hodnotí vývoj války vysoce postavený činitel amerického ministerstva obrany. Varoval, že konflikt ještě může trvat dlouho.

„Nadále máme za to, že tento konflikt se potáhne,“ citovala agentura AFP ze čtvrtečního pravidelného brífinku. Nejmenovaný pracovník Pentagonu řekl, že Rusové se stále potýkají se stejnými problémy, jaké provází jejich tažení od počátku, a že jejich síly nyní nejsou dostatečné na to „vyhrát válku“. Moskva má ovšem „stále k dispozici významnou část prostředků, které hromadili od podzimu“ podél ukrajinských hranic.

Hodnocení přichází v době, kdy se Ukrajincům daří okupanty vytlačovat z oblastí okolo Charkova, které se dostaly pod ruskou kontrolu zkraje války. Tento vývoj podle Washingtonu stále pokračuje.

Ovšem na Donbase, který se stal těžištěm bojů po neúspěšném ruském útoku na Kyjev, je situace pro obránce o poznání méně příznivá. Ruské jednotky pokračují v útocích na ukrajinské cíle a ačkoli podle Kyjeva či Washingtonu nedosahují žádných výrazných úspěchů, objevují se zprávy o tom, že se jim daří dobývat další a další obce.

Představitel ministerstva obrany USA ve čtvrtek novinářům řekl, že Rusové na Donbase mění taktiku a začínají bojovat v menších formacích. „Vytyčují si menší cíle. A někdy jsou tyto cíle kontrolovány jen po krátký čas, než je Ukrajinci získají zpět,“ citoval z brífinku deník The New York Times (NYT). Nejmenovaný činitel při tom tvrdil, že ani s novým přístupem neslaví Rusové žádné velké úspěchy.

Připustil však, že se okupanti posouvají, jakkoli přerušovaně a pomalu. „Řízení a manévrování menších sil je jednodušší, stravitelnější způsob, jak se vypořádat s operačním pokrokem,“ dodal deníku.

X X X

Smrt palestinské reportérky nebude Izrael vyšetřovat, není pro to důvod

Izraelská vojenská policie nebude vyšetřovat smrt reportérky stanice Al-Džazíra. Podle prokuratury k tomu není důvod. Zpravodajka přišla o život minulý týden při izraelské razii na palestinském Západním břehu Jordánu. Izraelská armáda vražednou zbraň identifikovala. Bez spolupráce Palestinců je ale výsledek analýzy nejistý.

Při razii stříleli Izraeli i Palestinci, ale není jasné, čí střela Šírín abú Aklahovou zasáhla. Podle čtvrteční zprávy deníku Haarec vojenská prokurátorka dospěla k závěru, že v případu není podezření na spáchání trestného činu.

Armáda podle izraelských médií incident stále vyšetřuje, ale nikoli právními kanály. Z předběžného vyšetřování vyplývá, že ženu mohla 11. května zasáhnout náhodná palestinská palba i izraelský voják.

Podle Haarecu palestinská samospráva, která armádu obvinila z vraždy abú Aklahové, odmítla nechat provést pitvu a předat náboj vyjmutý z novinářčina těla k balistické zkoušce. Konečné rozhodnutí o viníkovi proto nelze učinit.

Současná vojenská prokurátorka Jifat Tomerová-Jerušalmiová policejní vyšetřování nenařídila, protože podle ní není podezření na spáchání trestného činu. Vojáci vypověděli, že novinářku neviděli a mířili na střelce, kteří byli poblíž. Haarec píše, že důvodem prokurátorčina rozhodnutí může být i obava, že vyslýchání vojáků jako potenciálních pachatelů kriminálního činu vyvolá odpor v armádě i ve společnosti.

Izraelská nevládní organizace Ješ Din uvedla, že se armáda „už ani nesnaží předstírat, že vyšetřuje, a 80 procent stížností na ni projde bez trestněprávního přezkoumání“.

Investigativní skupina Bellingcat, jež sídlí v Nizozemsku, provedla vlastní analýzu na základě materiálů, zejména videí, která se objevila na sociálních sítích. Uvedla, že její první zjištění dávají za pravdu palestinským svědkům, kteří tvrdí, že novinářku zabila izraelská palba.

Identifikace vražedné zbraně

Izraelská armáda identifikovala zbraň vojáka, která mohla zabít reportérku televize Al-Džazíra Šírín abú Aklahovou, ale uvedla, že si nemůže být jistá, pokud Palestinci nepředají náboj k balistické analýze, řekl ve čtvrtek podle agentury AP představitel izraelské armády. Toto sdělení podle AP představuje malý pokrok ve vyšetřování smrti reportérky.

Palestinští činitelé a novináři, kteří s Aklahovou byli v poslední chvíli, její smrt přičítají izraelským vojákům. Izraelská armáda tvrdí, že novinářka byla zastřelena při přestřelce mezi vojáky a palestinskými ozbrojenci a že bez řádné analýzy nelze určit, kdo smrtící náboj vypálil.

Izrael Palestince vyzval ke společnému vyšetřování. Palestinská samospráva to ale odmítla a sdělila, že kulku, která novinářku zabila, k balistické analýze nevydá. Palestinci zároveň tvrdí, že provádějí vlastní vyšetřováni a jsou ochotni spolupracovat s jakoukoliv zemí kromě Izraele, kterému nedůvěřují.

Jednapadesátiletá Aklahová se narodila v Jeruzalémě a pro Al-Džazíru začala pracovat v roce 1997. Pravidelně přinášela reportáže z Izraele, Západního břehu Jordánu a Pásma Gazy a pro miliony arabských televizních diváků byla známou tváří.

Její smrt vyvolala kritiku a reakce z celého světa. Izrael také čelí kritice za chování policie na reportérčině pohřbu, kde její rakev málem spadla na zem, když policisté strkali truchlící a bili je obušky.

X X X

Mezinárodní olympijský výbor (MOV) definitivně rozhodl o tom, že české biatlonistky Eva Puskarčíková, Gabriela Soukalová, Jitka Landová a Veronika Vítková dostanou po diskvalifikaci Ruska za doping dodatečně bronz ze štafety na zimní olympiádě v Soči 2014. Češky skončily v závodě při vítězství Ukrajiny čtvrté, na druhou pozici místo Rusek se posunou původně třetí Norky.

„Dnes jsme po dlouhém očekávání obdrželi dopis od Mezinárodního olympijského výboru, který potvrzuje, že české biatlonistky jsou třetí ve štafetě na hrách v Soči,“ uvedl v tiskové zprávě Českého olympijského výboru sportovní ředitel Martin Doktor. MOV o diskvalifikaci ruských biatlonistek ze štafety na 4×6 km rozhodl už v listopadu roku 2017, tehdy kvůli dopingu Jany Romanovové a Olgy Viluchinové.

Ty se proti diskvalifikaci a doživotnímu distanci odvolaly ke Sportovnímu arbitrážnímu soudu (CAS) v Lausanne, jenž v září roku 2020 rozhodl v jejich prospěch, neboť o jejich zapojení do státem organizovaného dopingu nebyl dostatek důkazů. S odvoláním však neuspěla další členka štafety Olga Zajcevová, a proto MOV změnu pořadí závodu definitivně potvrdil.

V rámci takzvaného realokačního procesu by se předávání medailí mělo uskutečnit do jednoho roku od oznámení změny v pořadí. O podobě aktu se však musí rozhodnout během následujícího měsíce.

„Zimní olympijské hry, kde by mohlo dojít k předání, se v nejbližší době nekonají. Ale jsem přesvědčený, že se sportovkyněmi i biatlonovým svazem najdeme adekvátní způsob, jak členkám bronzové štafety medaile předat opravdu důstojně,“ řekl prezident Českého svazu biatlonu Jiří Hamza.

Všechny čtyři české reprezentantky se medaile dodatečně dočkají po skončení kariéry. Jako poslední z kvarteta se letos rozloučila s biatlonem Puskarčíková, pro niž stejně jako pro Landovou bude štafetový bronz jedinou olympijskou medailí ve sbírce.

Česká výprava si oficiálně vylepší svou rekordní sbírku ze Soči na dvě zlaté, čtyři stříbrné a tři bronzové medaile. V žebříčku zemí zůstane patnáct.

X X X

Česká národní banka otevřela nové návštěvnické centrum. Vysvětil ho Duka

Česká národní banka ve čtvrtek za účasti guvernéra Jiřího Rusnoka a ministra školství Petra Gazdíka (STAN) slavnostně zahájilA provoz nového návštěvnického a vzdělávacího interaktivního centra v Praze v ulici Na Příkopě. Pro veřejnost se centrum otevře v sobotu 21. května. Centrum vzniklo v rámci rozsáhlé rekonstrukce za zhruba 124 milionů korun.

 Návštěvnické centrum vzniklo při komplexní revitalizaci původní bankovní haly, která byla zahájena v roce 2021. V rámci úprav Česká národní banka vybudovala nejen novou expozici „Za měnou“ a její zázemí, ale také modernizovala a rekonstruovala kancelářské prostory využívané pro provoz České národní banky.

Nová jsou rovněž technologická vybavení budovy a také části prostor stávající expozice Lidé a peníze.

V centru se návštěvníci srozumitelnou, interaktivní a zábavnou formou dozvědí o fungování centrální banky a její roli v ekonomice a osvojí si základní principy finanční a ekonomické gramotnosti.

Součástí bude i dosavadní expozice věnovaná historii peněz a měnového vývoje. Návštěva centra včetně prohlídek a doprovodných programů bude zdarma.

Návštěvnické centrum se v budově ústředí České národní banky pro veřejnost poprvé otevře v sobotu 21. května od 09.00 do 16.00, a to bez objednání. Vedle prohlídky obou expozic banka také na tento den přichystala doprovodný program v Kongresovém centru a v garážích České národní banky.

Následně bude centrum přístupné pět dní v týdnu, a to od úterý do soboty. Skupinové návštěvy v pracovní dny je možné již nyní rezervovat prostřednictvím rezervačního systému nc.cnb.cz.

Jednotlivci mohou přijít i bez předchozí rezervace a v sobotu 21. května bude vstup možný bez objednání pro všechny návštěvníky podle kapacity.

X X X

Karlovarský kra podpoří rozvoj měst lázeňského trojúhelníku

Zastupitelstvo Karlovarského kraje na svém zasedání schválilo poskytnutí dotace městům lázeňského trojúhelníku, která byla v loňském roce zapsána na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO v rámci statku Slavná lázeňská města Evropy. Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně tak získají z krajského rozpočtu dotace v celkové výši 6 milionů korun.

„Po zapsání našich tří lázeňských měst na seznam UNESCO jsme se rozhodli, že je nutné, abychom jim pomohli s vybudováním odpovídající infrastruktury, která vyplývá z poptávky a také úkolů, k jejichž splnění se města zavázala ve vztahu k zapsání na seznam UNESCO. Každé ze tří měst mohlo žádat o dotaci v maximální výši dvou milionů korun na podporu rozvoje cestovního ruchu,“ uvedl náměstek hejtmana s gescí v oblasti lázeňství, cestovního ruchu a UNESCO Vojtěch Franta.

Celkem bylo doručeno šest žádostí o dotaci na podporu památek zapsaných na Seznam světového a přírodního dědictví UNESCO. Požadované prostředky jsou v souladu s  alokovanou částkou, proto bylo všem šesti žádostem vyhověno.

Město Karlovy Vary zažádalo o dotaci  za účelem připravit infrastrukturu města na očekávaný příliv turistů související právě se zápisem na seznam UNESCO. Konkrétně se jedná o finanční prostředky na zpracování projektu na vybudování dvou parkovacích domů, dále na úpravy Zámecké věže, kde bude umístěna expozice UNESCO a také na podporu výtvarné soutěže  na pitnou vázu. Ve Františkových Lázních chtějí dotační prostředky využít na rekonstrukci stávajícího infocentra včetně jeho interiéru a nabídnout tak návštěvníkům odpovídající služby a na vybudování veřejných toalet. Mariánské Lázně budou z dotace financovat výměnu pruhů žulových desek na kolonádě za žulové kostky, opravu všech přístupových schodišť na kolonádu, nákup odpadkových košů, laviček a vybudování dvou nových zastávkových přístřešků v centru města. Bc. Jitka Čmoková, tiskové oddělení

X X X

Lidé s roztroušenou sklerózou se dostanou rychle k nové léčbě

Stres, covid i očkování může být spouštěčem atak

Tisíce pacientů s roztroušenou sklerózou (RS) se od jara tohoto roku dostanou rychleji k novým a účinným lékům. Zdravotní pojišťovny začaly hradit některé léčivé přípravky, které mohli neurologové svým pacientům nasazovat až v pozdějších fázích nemoci. Nyní lékaři na nic nečekají a pokud tzv. vysoce efektivní léčbu vyhodnotí jako vhodnou, nemocnému ji rovnou dají. Bezpečnost a účinnost léků sleduje, stejně jako další parametry u více než 19 000 pacientů, Registr pacientů s roztroušenou sklerózou ReMuS. Ten zveřejňuje svá data tradičně při příležitosti Světového dne roztroušené sklerózy, který letos připadá na 30. května.

 „To, že můžeme našim pacientům rovnou nasadit nejúčinnější léky, na něž dříve čekali, dokud se jim nemoc dostatečně ‚nezhorší‘, je pro nás velký průlom. Tzv. vysoce efektivní léčba dramaticky mění prognózu pacienta, umí o celé roky odsunout nástup invalidity, která se s nemocí pojí. Dokazují to zahraniční studie,“ říká neuroložka z pražského centra při VFN prof. MUDr. Eva Kubala Havrdová, CSc. Dodává, že tuto „revoluci“ umožnil jak pokles cen léků, tak větší ochota pojišťoven je platit. „Odhaduji, že v našem centru, které je největší v České republice, zahájíme vysoce efektivní léčbu u poloviny nově diagnostikovaných pacientů,“ dodává prof. Kubala Havrdová.

Jak se bude nadále vyvíjet stav českých pacientů, budou lékaři sledovat prostřednictvím registru ReMuS. „Ročně v ČR přibude 700 až 800 lidí s roztroušenou sklerózou – podle našich odhadů by novou léčbu mohlo dostat 50–70 % z nich,“ uvádí neuroložka a odborná garantka registru doc. MUDr. Dana Horáková, Ph.D.

Léčbu neurologové poskytnou také uprchlíkům z Ukrajiny – celkem se jich v Česku zatím léčí kolem třiceti. „V našem centru se nyní staráme o pět ukrajinských pacientů, předpokládám, že další budou přicházet. Nemoc totiž propuká u relativně mladých lidí, mezi 20. a 40. rokem, a týká se častěji žen. Z válečné Ukrajiny sem přicházejí uprchlíci v podobném věku,“ říká MUDr. Michal Dufek, Ph.D., vedoucí lékař MS Centra při Neurologické klinice FN u sv. Anny.

Neurologové aktuálně vnímají, jak vysoká míra stresu přispívá k atakám (kdy nemoc vzplane) a ke zhoršení nemoci. „Prožili jsme covidovou pandemii, na kterou navázala válka na Ukrajině, a čekáme zhoršení ekonomické situace – to vše jsou velké stresory, které naši pacienti silně prožívají a bohužel mohou zapříčinit ataku,“ uvádí doc. Horáková. A jak připomíná prof. Havrdová, roztroušená skleróza se s depresemi pojí. „Imunitní systém, který způsobuje zánět v mozku, blokuje serotoninové cesty, které mají vliv na duševní pohodu,“ říká prof. Havrdová. Silný stres může dokonce stát za spuštěním nemoci. „Už nějaký čas vedeme s kolegy psychoterapeuty diskuzi o tom, jak se naši klienti vyrovnají se svými traumaty v době zatížené nedalekým válečným konfliktem, když jsme se ještě ani nezregenerovali z dvouleté zátěže způsobené pandemií. Nárůst všudypřítomného stresu je zřejmý a jako u každé autoimunitní nemoci se duševní rozpoložení do zdravotního stavu promítá a může způsobit jeho zhoršení. I když se člověk rozhodne, že se aktuálním stresem doby nebude zabývat, je jím obklopen, a aniž by chtěl, nasává jej. Leckdy se umíme lépe poprat s přímým ohrožením – tváří v tvář šavlozubému tygrovi buď bojujeme, nebo utečeme. Ale tady nemáme kam utéct a proti čemu bojovat. Ve zvládání takové situace jsme bezradní. Výhodu má ten, kdo na své psychice dlouhodobě pracuje a učí se průběžně poryvy života snášet,“ říká Renata Malinová, psychoterapeutka působící na Neurologické klinice 1. LF UK a VFN.

Jak se situace promítne do stavu pacientů, počtu atak, nutných hospitalizací a dalších aspektů, které se s nemocí pojí, bude podle ředitele registru ReMuS Ing. Jiřího Drahoty i letos zaznamenávat patnáct center vysoce specializované péče, kde se pacienti léčí. „ReMuS patří v mezinárodním srovnání ke špičce, jeho data slouží v mnoha výzkumných projektech, pomáhá nám zmapovat nemoc jako takovou. Díky němu můžeme v čase posuzovat nejen účinnost podávaných léků, ale i jejich bezpečnost, sledovat demografická i klinická data z reálné praxe. Takto ucelené informace jinde neexistují,“ říká Ing. Drahota. Jako příklad uvádí sledování vlivu covidu-19 na pacienty s RS stejně jako vliv očkování. „V registru jsme sledovali 1 600 pacientů, kteří dosud neměli covid, a to tři měsíce po očkování – přibližně u 5 % z nich jsme zaznamenali ataku. Ve srovnání s dobou před očkováním to u stejných pacientů znamenalo nárůst o cca 1,5 %. Stejně tak jsme sledovali 469 pacientů, kteří hned zpočátku pandemie – kdy ještě nebylo očkování k dispozici – covidem onemocněli a zde se do tří měsíců projevila ataka u asi 7 % z nich,“ popisuje výsledky doc. Horáková. Stále tak platí, že neurologové očkování obecně spíše doporučují, a to i posilovací dávkou. K pacientům je nicméně třeba přistupovat individuálně. „Covidová infekce je pro naše pacienty nežádoucí, může spustit ataky, zhoršit průběh nemoci, navíc vzhledem k mutacím nemůžeme věřit tomu, že zde už budou jen mírnější varianty. Je třeba pamatovat na to, že lidé s RS berou léky potlačující imunitu, a tak mohou být k nákaze náchylnější,“ dodává neuroložka.

Jak připomíná ředitel ReMuS Ing. Drahota, registr poskytuje podklady pro další studie, jako je například zkoumání vlivu léčby RS na těhotné a kojící ženy atp. V registru jsou vedeni jak pacienti léčení biologickou léčbou, tak ti, kteří ji nemají. Průměrný věk začátku onemocnění je podle registru 32,4 let, dvanáct pacientů je mladších 15 let. Loni porodilo 195 žen s RS. Přes 68 % všech RS pacientů pracuje na plný nebo částečný úvazek. Mgr. Markéta Pudilová, Mgr. Veronika Ostrá

X X X

Prevence cukrovky a melanomu v Nemocnici Sokolov

Hned dvě velké preventivní akce pro veřejnost připravuje na konec května Nemocnice Sokolov. Zaměřeny jsou na melanom a cukr.

“V obou případech jde o onemocnění, kterým lze snadno předcházet prevencí, zatímco jejich léčba je velmi složitá, nákladná a v krajním případě může skončit i smrtí,” upozorňuje ředitelka nemocnice Jitka Bureš Samáková, podle které může včasný záchyt významně snížit dopady těchto onemocnění na zdraví.

Už 25. května si tak zájemci budou moci od 8:00 do 12:00 a následně od 13:00 do 15:00 hodin nechat v sokolovské nemocnici prověřit mateřská znaménka a další nezvyklé útvary na kůži, zda nejde o maligní melanom. Ten je totiž jednou z nejčastějších příčin úmrtí na nádorová onemocnění.

“Melanom je způsoben nekontrolovatelným růstem pigmentovaných buněk zvaných melanocyty a jde o sedmý nejzhoubnější nádor v České republice vůbec na který u nás, často zcela zbytečně, umírá ročně až 500 lidí,” upozorňuje MUDr. Helena Němcová, primářka kožního oddělení Nemocnice Sokolov. Proč zbytečně? Protože v případě včasného záchytu je u melanomu vysoká šance na účinnou a úspěšnou léčbu. “Je však nutné chirurgické odstranění primárního nádoru než dosáhne tloušťky přes jeden milimetr. Poté úspěšnost léčby výrazně klesá,” upozorňuje primářka na nutnost včasného odhalení onemocnění a co nejrychlejší zahájení jeho léčby.

Mezi nejrizikovější faktory vzniku kožního melanomu patří nadužívání solárií, které zvyšuje riziko vzniku až o 60 procent, nebo nadměrné slunění bez používání krémů s ochranným faktorem. Mezi nejrizikovější skupiny pak patří takzvané světlé fototypy, nebo senioři u kterých je riziko výrazně vyšší, než u osob mladších 30 let.

V případě účasti na kontrole znamének je nutné se při příchodu nahlásit na centrálním registru nemocnice, není nutné se objednávat předem.

Už o den později, 27. května si může veřejnost v Nemocnici Sokolov nechat změřit glykemii, neboli krevní cukr. Výsledky měření ukazují na koncentraci glukózy v krvi. Zvýšené, nebo naopak velmi nízké hodnoty pak mohou naznačovat řadu onemocnění.

Nejčastěji je v tomto směru skloňován diabetes mellitus, lidově nazývaný cukrovka. Jde o souhrnný název několika onemocnění, která se projevují zvýšenou hladinou cukru v krvi. Podíl diabetiků na celkové populaci České republiky už přesáhl 8,5 %, při tom dalších asi 5 % lidí vůbec neví, že má diabetes a dalších 5 %  má takzvaný prediabetes.

Diabetes je, podle typu, buď geneticky podmíněným nemocněním které se projevuj defektem tvorby inzulinu. Naopak diabetes druhého typu postihuje hlavně starší osoby, velmi často obézní. V poslední době je ale stále častější posun počátků onemocnění do mladšího věku. Je to dáno zejména špatnou životosprávou, nedostatkem pohybu a spánku.

Nesmírně důležitá je včasná diagnostika onemocnění. Mezi základní projevy tohoto onemocnění pak může být například únava, časté a vydatné močení, nebo žízeň a hubnutí. Například při počátečních stádiích diabetu lze dosáhnout významného zlepšení stavu už jen pouhou změnou životosprávy, zejména u diabetu druhého typu. Ještě lepší než včasná diagnostika je prevence. Protože vždy je jednodušší takovému onemocnění předejít, než řešit následnou léčbu.

Měření hladiny krevního cukru bude v nemocnici probíhat 27. května od 7:30 do 11:00.

Na akci měření glykemie není nutné se objednávat a ani se hlásit na centrálním registru. Přijďte rovnou k nám Pavilon C 1. patro – Oddělení klinické biochemie a hematologie.

Vyšetření během obou akcí jsou pro pojištěnce ve veřejném zdravotním systému bezplatná.

Nemocnice Sokolov vznikla jako městské zdravotnické zařízení v roce 1846. Již v roce 1911 ji ale, z kapacitních důvodů, nahradila nemocnice nová, vybudovaná na vrchu Hart, která se zde nachází dosud. Dnes patří Nemocnice Sokolov mezi páteřní zdravotnická zařízení v Karlovarském kraji a poskytuje jak akutní, tak plánovanou péči v širokém rozsahu, od základních oborů, až specializovanou oční kliniku.

Od roku 2017 je nemocnice součásZ skupiny Penta Hospitals CZ. Ta zahrnuje jak šest nemocnic, ambulantní služby, tak síť specializovaných center péče o pacienty s Alzheimerovou chorobou – Alzheimer Home, a je tedy jedním z nejvýznamnějších poskytovatelů zdravotnických služeb v České republice. Vladislav Podracký, PR & Communicaaon Manager

X X X

Pravidelný pohyb pomohl zhubnout a zlepšit cukrovku

 Paní Eva (73) z Prahy v mládí pravidelně sportovala, chodila po horách a s kily navíc tak nikdy neměla problémy. To se změnilo po porodu jejích dvou dětí. Nabraná kila už dolů nešla, naopak přibývala další. Od lékaře si tak brzy vyslechla diagnózu diabetu 2. typu. S pomocí lékařů ale znovu našla vůli k pravidelnému pohybu, zhubla a nyní se cítí mnohem lépe.

Pochází z rodiny, která si na zdravém životním stylu nijak nezakládala. „Já jsem byla vychovaná na vepřo knedlo zelo, na chlebu s máslem, vařilo se na sádle. Nikdy jsem ale váhu nemusela řešit, protože jsem dost sportovala. To se bohužel po dětech změnilo. S nimi jsem přibrala a už jsem to nikdy neshodila,“ vypráví paní Eva. Poprvé slovo cukrovka zmínila její obvodní lékařka asi v roce 2002, když Evě na preventivní prohlídce naměřila vysoký krevní cukr. „Řekla mi, že mám držet dietu a po nějaké době se znovu dostavit, jestli se to zlepší. Bohužel diety nejsou nic pro mě, vzhledem k tomu, na jakou skladbu stravy jsem byla celý život zvyklá. Takže to dopadlo podle očekávání, já začala chodit na diabetologii, kde mi předepsali léky,“ říká. S přibývajícím věkem a kily začala být paní Eva často unavená, moc toho nenachodila a pohyb pro ni začal být náročný. „Jinak mě ale cukrovka nijak zvlášť neomezovala, že bych měla nějaké projevy jako problémy se zrakem nebo ledvinami, to zatím naštěstí ne,“ popisuje. Zlom přišel ve chvíli, kdy se její neteř před 15 lety přihlásila do kurzu na výživovou poradkyni v nemocnici v Motole. „Narazila tam na obezitologa doc. Martina Matoulka. Ten už v té době pořádal hodiny cvičení právě pro lidi, kteří chtějí zredukovat váhu. Domluvila jsem si s ním schůzku,“ popisuje paní Eva, která se před důchodem živila jako úřednice v bance.

„V té době už jsem se raději ani nevážila, proto jsem byla dost nepříjemně překvapená, když mě postavil na váhu a svítilo tam 99 kilo,“ vzpomíná. Na doporučení doc. Matoulka tak začala chodit cvičit do centra Vysokoškolské tělovýchovné jednoty MEDICINA PRAHA na Salmovské ulici. „Tam jsem zase začala s pohybem a báječně se rozchodila. Během půl roku jsem zhubla 13 kilo. Zase se mi mnohem lépe chodilo, dýchalo, nebyla jsem tak často unavená. K docentu Matoulkovi jsem začala chodit i na diabetologii a váhu si držím kolem 80 kilo,“ říká paní Eva.

Podle jejích slov pro ni bylo velmi složité období pandemie, kdy bylo zavřené centrum, kam chodila cvičit, a také se bála vycházet ven. „To se mi váha i cukrovka zase rozkolísaly. Seděla jsem zavřená doma, abych nechytila covid, a zase jsem přestala chodit. Chůze je pro mě přitom nejdůležitější. Už jsem se do toho ale zase dostala, mám chytré hodinky, které mi počítají kroky. Snažím se denně ujít 10 tisíc kroků a cukrovku mám srovnanou. Sice asi nikdy nebudu úplně štíhlá, ale aspoň mi bude dobře,“ uzavírá paní Eva.

Komentář doc. MUDr. Martina Matoulka, Ph.D.: „Paní Eva je typický pacient s cukrovkou 2. typu. Drtivá většina těchto pacientů má nadváhu, nebo dokonce obezitu. Pohybová aktivita je klíčem nejen k tomu, aby se zlepšila kompenzace cukrovky, ale především k tomu, aby i mírná změna ve stravování vedla k očekávanému efektu, tedy ke snížení hmotnosti. I s 80 kg se sice pohybuje v kategorii nadváhy, nicméně se zvýšenou zdatností má mnohem lepší prognózu. Z mnoha studií se ukazuje, že FIT FAT (fyzicky zdatný, i když trochu tlustý) má lepší prognózu než UNFIT a UNFAT (nezdatný a hubený). Pohybovou aktivitou se totiž zlepšuje nejen cukrovka, ale také krevní tlak, hladina cholesterolu, tedy další rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění.“ Mgr. Vojtěch Šprdlík, PR Specialist

X X X

TRNKA, BENEŠ a OŠMERA BODOVALI NA JIHU EVROPY

Dva nejvzdálenější evropské podniky v závodech do vrchu mají za sebou čeští reprezentanti. Po úspěšném vystoupení v Portugalsku se šampionát přesunul do blízkého Španělska, kde o víkendu proběhl závod Subida al Fito. O poznání techničtější trať zvládli naši zástupci skvěle a připsali si cenné body do celkového hodnocení.

 Petr Trnka, startující za ACCR Czech Trnka Racing Team, dovezl českou vlajku opět nejvýše. V cíli mu patřilo třetí místo v absolutní klasifikaci a stříbro ve skupině CN/E2-SC. „Španělsko pro nás dopadlo nad očekávání dobře. Je to náročná trať, hodně technická a našim autům vyhovuje více například předchozí Portugalsko. Podařilo se nám však najít dobrý kompromis v nastavení vozu. Sice to nebylo úplně podle mých představ, ale výsledek potvrdil, že to byla správná cesta. Nakonec celkem vyšlo i počasí, v průběhu víkendu jsem zajížděl stále rychlejší časy, takže s výsledkem jsem velmi spokojený.“

Miloš Beneš z GMS ACCR Czech Teamu dojel v Portugalsku na pátém místě absolutně, ve Španělsku ještě o jedno místo postoupil a dokončil čtvrtý. Ve skupině D/E2-SS vybojoval druhé místo za Merlim a nechal za sebou několik vynikajících Evropanů. „Portugalsko nevyšlo úplně podle našich představ. Bohužel nebyly k dispozici nově vyrobené pneumatiky, takže jsme jeli sice nepoužité, ale dva roky staré obutí, a to nás pochopitelně znatelně limitovalo. Oproti nejrychlejším nám chybí i nějaký výkon a točivý moment. Měl jsem větší očekávání, nicméně na lepší umístění to prostě nedalo. Ve Španělsku jsem do poslední jízdy bojoval s Petrem Trnkou. Jel jsem ultra softy, ale během druhé jízdy mě pořadatelé v půlce trati zastavili kvůli havárii. Na opravnou jízdu už nebyly pneumatiky v nejlepší kondici. Na Petra jsem v tu chvíli ztrácel asi jen pět desetin. Třetí jízdu jsem odjel na tvrdších super softech, ale staré gumy na to prostě neměly. Úplně spokojený být nemůžu, protože před osmi lety jsem tady zajížděl časy o dvě vteřiny rychlejší. Nicméně vzhledem k okolnostem jsme připsali z mého pohledu maximálně možný počet bodů.“

Jiří Ošmera startoval ve Španělsku poprvé a s Volkswagenem Scirocco ze stáje Pfeifer Motorsport si připsal body za 3. místo ve skupině 4. V kategorii uzavřených vozů je průběžně šestý. „Španělskou trať jsem znal jenom z mapy a popřípadě nějakých onboardů. Je krásná a o poznání techničtější než ta portugalská. Díky místní bouřce jsem si ji mohl vyzkoušet na suchu i na mokru. Nezapomenutelná je ovšem neskutečná divácká kulisa a nadšení fanoušků, a to jak ve Španělsku, tak i v Portugalsku. Byly to dva úžasné víkendy a moc jsem si je užil.“

A teď už se můžeme těšit na další pokračování evropského šampionátu, které proběhne poslední květnový víkend ve Šternberku na legendární trati Ecce Homo. Jan Koudelka, Předseda komise ZAV

X X X

PEUGEOT RALLY CUP MÍŘÍ NA JIHOČESKÝ KRUMLOV

Už devětačtyřicátým ročníkem pokračuje o víkendu Rallye Český Krumlov. Nádherná jihočeská soutěž se vrací do tradičního květnového termínu. V loňské sezóně se kvůli omezením přesunula až na samotný závěr sezóny. Součástí podniku je mimo jiné Evropská trofej a startovní listina čítá téměř sto přihlášených posádek.

 Poprvé v historii Peugeot Rally Cupu přesahuje počet vozů Peugeot 208 v provedení Rally4 původní specifikaci R2, a to v poměru 4:1. Největším favoritem bude pochopitelně Jaromír Tarabus, který společně s Danielem Trunkátem zvítězil na Šumavě. „Krumlovská rallye je vždy nádherná, ale velmi těžká. Můžeme se těšit na hodně horizontů, slepých zatáček a úzkých rychlých úseků v čele s legendárními Malonty. Poměrně dlouho jsem tady nestartoval, delší absence nám možná ubere něco na rychlosti, ale to uvidíme až na místě. Docela by mě zajímalo, jaké to bylo loni na podzim, vzhledem k tomu, že Krumlov máme všichni spojený s květnovým termínem. Doufám, že se nám bude dařit a věřím, že budeme zajíždět rychlé časy.“

Letos poprvé se v rámci cupu představí posádka David Štefan – Ondřej Vichtora. Tato dvojice se letos objeví pouze na několika domácích podnicích, protože se soustředí především na zahraniční starty. „Na Šumavě jsme sice byli, ale pouze jako zázemí pro Milana Poživila, který si od nás půjčil auto. Letos jedeme Evropskou trofej, do které ale patří i Rallye Český Krumlov. Tím pádem jsme se přihlásili i do cupu. Jihočeskou soutěž považuji za jednu z nejtěžších v celém seriálu ERT. Už jsem tady startoval, ale je to poměrně dlouho, takže mám jen malé představy o zdejších tratích. Pochopitelně nám půjde především o body do Evropské trofeje a jsem upřímně zvědavý na porovnání s Mírou Tarabusem.“

Marco Venturini, ředitel značky Peugeot v ČR: „Stejně jako rallyová sezóna jsou teď v plném proudu i naše aktivity spojené s prodejem sériových vozů. Dnes uvádíme na trh nový Peugeot 308 SW a krátce poté spouštíme největší marketingovou akci pro zákazníky, Peugeot Emotion Day. Příznivci naší značky se teď tedy setkají s našimi závodními i sériovými auty na mnoha různých místech. Chtěl bych tímto naše fanoušky pozvat, aby se na ta rallyová přišli podívat do Krumlova a sériová si mohou vyzkoušet na Peugeot Emotion Day.“

49. Rallye Český Krumlov má kompaktní dvoudenní formát, zahrnující dvě etapy, 13 rychlostních zkoušek a celkem 155 ostrých kilometrů. Startujeme v pátek krátce po 17:00 hodině. PEUGEOT RALLY CUP CZ Jan Koudelka