Ukrajinci nechtějí bojovat. Válka vinou Zelenského, politiků Ukrajiny. Jednat jako maršál Paulus u Stalingradu, kde se vzdal a zachránil tisíce vojíáků, zrovna jako gen. Německa v Berlíně po Hitlerovi. Neposlouchat Pavla z ČR, Anglii, EU, Leyenovou, protože sami nebojují a nepřijdou o život. Po každé válce neúspěšní platí. Po Hitlerově válce dnes stále chce mld., Polsko. Trump tvrdí, že Zelenský měl válku odmítnout a s Ruskem jednat. To se nestalo. Neudělali to ani Anglie, voják Pavel, EU, Leyenová a spol. Vždycky lepší jednání, než válka, zabíjení lidí a ničení země. To je poučení do budoucna. Navíc na Ukrajině rozkradené miliardy politiky a dnes je kryje i Zelenský.
HODNOCENÍ USA TRUMPA
Zelenskému se bude muset plán líbit, jinak budou Ukrajinci dále bojovat, uvedl Trump
Máme cestu, jak dosáhnout míru na Ukrajině, řekl v pátek podle médií americký prezident Donald Trump v Bílém domě ohledně amerického návrhu na dohodu mezi Ruskem a Ukrajinou, která by mohla vést k zastavení bojů. Podle něj si ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj bude muset nechat návrh líbit a v určitou chvíli bude muset něco schválit. Trump již dříve uvedl, že reakci Ukrajiny čeká do příštího čtvrtka.
Trump v pátek večer SEČ novinářům v Bílém domě řekl, že nyní existuje plán, jak dosáhnout míru na Ukrajině.
Podle něj se ukrajinskému prezidentovi Zelenskému bude muset plán líbit a Kyjev ho bude muset schválit, protože jinak budou Ukrajinci dále bojovat. „V jistém momentu bude muset něco přijmout,“ uvedl americký prezident.
„Měl jsem dosud mnoho konečných termínů, ale pokud jdou věci dobře, tak člověk obvykle lhůty prodlužuje. Myslíme si ale, že čtvrtek je vhodná doba,“ citovala předtím agentura Reuters Trumpovo vyjádření ohledně toho, kdy čeká na reakci z Kyjeva.
Těžká volba pro Ukrajinu
O 27. listopadu jako lhůtě, kdy USA očekávají od ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského souhlas s plánem, v pátek s odvoláním na nejmenované ukrajinské činitele informoval britský list Financial Times. Ten rovněž napsal, že Kyjev čelí od USA intenzivnímu tlaku, aby plán rychle přijal.
Zelenskyj v pátek v projevu k národu prohlásil, že země stojí před jedním z nejtěžších okamžiků svých dějin. „Ukrajina se může ocitnout před velice těžkou volbou: buď ztráta důstojnosti, anebo riziko ztráty klíčového partnera. Buď 28 bodů, anebo krajně těžká zima,“ řekl.
Ukrajina by se podle navrženého plánu, o kterém v noci na pátek informovaly agentury, měla vzdát Krymu, celého Donbasu a také okupované části Chersonské a Záporožské oblasti.
Také by měla zakotvit v ústavě, že nevstoupí do NATO. Spojené státy podle zdrojů Reuters Ukrajině pohrozily, že zastaví dodávky zbraní a sdílení zpravodajských informací, pokud návrh na ukončení války nepřijme.
X X X
NÁZORY RUSKA
Přijme Rusko Trumpův mírový plán? Jedna část vzbudila v Moskvě velký rozruch, říká Just
Může se zdát, že americký plán pro mír na Ukrajině je pro Rusy ideální a jde jim na ruku. Obsahuje však i body, které v Moskvě způsobily rozruch, uvedl ve vysílání CNN Prima NEWS politolog Jiří Just. Konkrétně se to má týkat trvalého zabavení ruských aktiv v zahraničí. Celkově však podle experta Rusko sází na to, že Ukrajina mírový plán odmítne, neboť by to pro něj bylo výhodné.
Hodnocení plánu, který pravděpodobně vytvořil zvláštní vyslanec Spojených států Steve Witkoff spolu s hlavním vyjednávačem ruského vládce Vladimira Putina Kirillem Dmitrijevem, je podle Justa složitější, než se na první pohled zdá.
„Plán sice obsahuje body, které Rusko požaduje dlouhodobě, a to již od začátku agrese proti Ukrajině, ale jsou tam i části, které nejsou pro Moskvu příliš výhodné,“ uvedl politolog ve vysílání CNN Prima NEWS.
Je to prý zejména bod, který se týká v Evropě dlouho skloňovaného zmrazení ruských aktiv. Plán počítá s tím, že se jich země vzdá a finanční prostředky se použijí na obnovu Ukrajiny. „Fakticky by je mělo Rusko také částečně poskytnout Spojeným státům, což v Moskvě vyvolalo trošku větší rozruch,“ řekl Just.
Komplikovaný je také vztah Kremlu k zamýšlenému statutu Donbasu. Celá oblast má podle návrhu připadnout Rusku, nicméně ta část, kterou se agresorovi nepodařilo dobýt, má být demilitarizovaná. „To je pro ruské experty nepřijatelné,“ řekl Just.
Moskva však podle spolupracovníka CNN Prima NEWS sází na to, že Kyjev americký plán nepřijme. „Spoléhá na to, že nebude viníkem zastavení mírového procesu, pokud nějaký probíhá. Sází na to, že Ukrajina odmítne tyto návrhy, z čehož by pro Rusko plynuly různé benefity,“ dodal Just.
Měl tím na mysli již americkým prezidentem Donaldem Trumpem dopředu avizované sankce za nepřijetí plánu – zastavení sdílení zpravodajských informací mezi USA a Ukrajinou a ukončení prodeje amerických zbraní Kyjevu.
X XX
Co přinese Trumpových 28 podmínek?
Tajný seznam podmínek pro mírové urovnání ukrajinské války je venku. Uchytí se? To je otázka. Je tam spousta červených linií, ale vývoj na frontě i v kyjevském parlamentu naznačují, že kolaps se blíží. Evropa je proti, ale nikdo se jí na nic neptal.
Dlouhý seznam 28 podmínek pro ukončení ukrajinské války, ve kterém analytici okamžitě našli červené linie pro Kyjev i Moskvu, jsou pocukrovány prvky ze setkání Trumpa s Putinem v Ankorage, jako je ruskoamerická spolupráce při hospodářském využití Antarktidy. Ale jsou tam i staré návrhy příměří na linii dotyku, které Rusko jako postupující strana rozhodně odmítá.
Budu se věnovat spíše rámci vyjednávání, vlastní obsah ponechám expertům. Český tisk stihl seznam dostat ještě do ranního vydání, takže nejsme odkázáni jen na alternativy, jako byl pohotový večerní příspěvek, který vložil Germanicus na Vlkovu Kosu.
Kosa nostra má ještě pravidelné Ernestovo ukrajinské okénko, kde sleduje zejména produkci ukrajinského webu Strana. Tam jsou ty podmínky také spolu s řadou reakcí.
V každém případě jde o příznak blížícího se konce války, kterému se bude Evropská unie – nejspíš marně – pokoušet za každou cenu zabránit. Těžko ovšem rozdýchávat kyjevský režim, který se hroutí na frontě i pod chobotnicí korupce.
První reakce jsem hledal u zasvěcených amerických bloggerů, kteří píší na platformě Substack.
Velké věci se dějí na Ukrajině, hlásí Simplicius, a má za to, že pravděpodobnou motivací rozpoutání korupčního skandálu, do kterého je zapleten Zelenskyj, je snaha USA přimět jej k významným ústupkům. Trump to moc potřebuje, protože „nátěr MAGA se drolí jako levná omítka“. Proto spěchá uzavřít svou devátou válku a obnovit podporu veřejnosti.
Hlavní ruský vyjednavač Kirill Dmitriev odhalil, že americká FBI má své styčné důstojníky přímo v ukrajinské protikorupční agentuře NABU. To USA umožňuje tahat za nitky.
Samotný Trumpův plán podle Simplicia nevypadá na nějaký konečný profesionálně propracovaný návrh:
„Nyní se plán spojil s oznámením tajně vypracované, zcela nové mírové formule pro ukončení války. Problémem je, že text je plný mlhavých dvojznačností a protimluvů, což vede k dojmu, že se jedná spíše o výsledek nějaké zahulené mafiánské „sedánky“ než o profesionálně transparentní politický proces.
Ruská strana prohlásila, že jí žádné mírové návrhy nebyly oficiálně sděleny, což je asi tím nejkonfliktnějším prvkem amerického plánu. Ale i to by mohlo být součástí hry stínů: Kirill Dmitriev byl využíván jako neoficiální poslíček, jehož tajné předávání zpráv probíhalo pod povrchem toho, co bylo oficiálně předkládáno veřejnosti.“
Následuje spousta výtek ke zmíněnému plánu, včetně toho, že Rusko si rusky mluvící oblasti od Ukrajiny „pronajme“. Nicméně, pokrok tu je:
„Zjevným pozitivem je skutečnost, že USA se zdají být stále blíž k pochopení postoje Ruska (…) zejména ze summitu na Aljašce – například konečně byla vyslyšena výzva k „demilitarizaci“, která vedla k návrhu na 2,5násobné snížení velikosti ukrajinské armády.“
Největší odpor proti ukončení války jde momentálně z Německa, které by ještě rádo dodalo Ukrajině zbraně schopné ohrozit hluboké ruské vnitrozemí. Čiší z toho zoufalost německé vlády. Díval jsem se v německém Die Welt na poslední průzkumy volebních preferencí, kdy AfD s 26 procenty vede o procentní bod nad vládní CDU/CSU, zastoupenou premiérem Mertzem. Spoluvládní sociálně-demokratická SPD (ministr obrany Pistorius) je na tom úplně tragicky, a když jí Die Welt zlomyslně odečetl od průzkumu účast čtvrtiny preferencí, které vyslovili nevoliči, srazil SPD k holým deseti procentům. Pak se nedivím křečím, aby se v Německu mluvilo o něčem jiném než o hrozící porážce vládní formace.
Larry Johnsom, který se na Substacku prezentuje jako Syn nové americké revoluce byl v minulých týdnech v Moskvě a měl řadu významných setkání, takže patří k nejinformovanějším. Uvedený 28 bodový plán rovnou označuje za něco, pro co máme v Česku populární komentátorskou frázi „mrtvě narozené dítě“. Zpochybňuje Trumpovo autorství.
„Tak dobře, plán na ukončení války na Ukrajině není Trumpův… Podle zpráv byl vypracován Trumpovým spolupracovníkem Stevem Witkoffem. Klíčová územní ustanovení ve Witkoffově návrhu zahrnují především významné ústupky Ukrajiny vůči Rusku. Plán údajně zahrnuje vzdání se kontroly nad celou východní částí Donbasu, což znamená jak oblastí, které jsou v současné době okupovány Ruskem, tak částí, které nejsou pod ruskou okupací. Plán však také požaduje, aby Rusko zmrazilo své síly v Chersonu a Záporoží a stáhlo ruské síly z Charkova a Sum. To je pro Rusko nepřijatelné.“
Nakonec rozhodne rozklad ukrajinské armády:
„Zelenskij nebude mít na výběr… Ruské pozemní síly rychle postupují podél celé 1000 mil dlouhé kontaktní linie. To je další důvod, proč je nepravděpodobné, že by Rusko souhlasilo s návrhem Witkoffa, který vyžaduje, aby se vzdalo dobytého území.“
Mike Allen ze zpravodajské agentury Axios, která zveřejnila uvedený dokument jako první, píše v ranním bulletinu, že mírový plán prezidenta Trumpa pro Ukrajinu zahrnuje bezpečnostní záruku podle vzoru článku 5 Severoatlantické smlouvy, která by zavázala USA a evropské spojence považovat útok na Ukrajinu za útok na celou „transatlantickou komunitu“.
Označuje to za bezprecedentní slib. Připomíná, že hlavním cílem prezidenta Volodymyra Zelenského v mírových jednáních je získat silnou bezpečnostní záruku od USA a Evropy. Je to poprvé, co je Trump ochoten takovou záruku nabídnout.
„Mezi řádky: Tento plán by mohl vyvolat negativní reakci Trumpových spojenců z hnutí America First, protože by v případě další války fakticky zavázal americkou armádu k obraně Ukrajiny.“
Blogger John Day, který se specializuje na zpravodajský souhrn, v krátkém komentativním úvodu ranního buletinu neopomíná upozornit, že „Evropa byla kompletně vyloučena z tohoto procesu“.
Tohle má ze CBS:
„Trump schválil 28bodový mírový plán pro Ukrajinu a Rusko, ale zatím nic nenasvědčuje tomu, že by Ukrajina souhlasila.
V pondělním rozhovoru pro Axios, Kirill Dmitriev, poradce ruského prezidenta Vladimira Putina, uvedl, že on a Trumpův vyslanec Steve Witkoff vypracovali 28bodový mírový plán během osobní návštěvy v Miami minulý měsíc.
Jen několik dní poté, co Trumpova administrativa v říjnu uvalila sankce na ruskou ropu a plyn, Dmitrijev odcestoval do USA, aby se zúčastnil předem naplánovaných jednání s Witkoffem v rámci snahy o další pokrok v návrhu na ukončení války, jak to tehdy popsal vysoký americký úředník.
Úředník Bílého domu, který ve čtvrtek hovořil s Nancy Cordesovou z CBS News, uvedl, že Witkoff na návrhu tiše pracoval asi měsíc a konzultoval jej s Rusy i Ukrajinci, aby zohlednil jejich připomínky.“
A tohle zas z BBC:
Američtí vojáci jsou v Kyjevě, zatímco Evropa varuje před údajným ruským mírovým plánem.
Vysocí představitelé Pentagonu přijeli na Ukrajinu, aby „diskutovali o snahách ukončit válku“ s Ruskem, uvedla americká armáda.
Tým vedený náměstkem ministra obrany Danem Driscollem se ve čtvrtek ráno setkal s ukrajinskou premiérkou Julií Svyrydenkovou. Očekává se, že se později během dne setkají s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským…
Driscollův tým je nejvýše postavenou vojenskou skupinou, která od nástupu Trumpa do úřadu v lednu navštívila Kyjev. Spolu s ním přijeli náčelník generálního štábu armády generál Randy George, nejvyšší velitel americké armády v Evropě generál Chris Donahue a seržant major armády Michael Weimer.
Podrobnosti o návrhu 28bodového plánu Witkoffa a Dmitrijeva vyšly najevo více než tři týdny poté, co oba muži údajně strávili tři dny na schůzkách v Miami na Floridě..
Mele se to ve skrytu, aby to Evropané nemohli torpedovat. Ale ti to nevzdávají. A Rusové na frontě taky ne.
Zbyněk Fiala, server vasevec.cz
X X X
Zelenského poslanci chtějí odvolání Jermaka
Předseda poslanecké frakce Sluha lidu Davyd Arachamija stanovil Volodymyru Zelenskému podmínku: odvolat z funkce vedoucího prezidentské kanceláře Andrije Jermaka, aby parlament mohl pokračovat ve své práci a zachovat si monovětšinu, informoval poslanec Oleksij Gončarenko.
Arachamijův požadavek podpořil také místopředseda vlády Mychajlo Fedorov a šéf Hlavního zpravodajského oddělení Kyrylo Budanov.
Zelenskyj to podle Gončarenka odmítl. Naopak prý na jednání frakce šel se záměrem požadovat odvolání jejího předsedy.
„Klíčový ministr, klíčový vojenský představitel a klíčová postava v Radě se postavili proti Andriji Jermakovi a tlačili na Volodymyra Zelenského, aby ho odvolal. Pokud Zelenskyj odmítne, ztratí Radu. Schválení rozpočtu bude nemožné. Nebude žádná koalice,“ píše Gončarenko.
Připomeňme, že ve zprávách o vyšetřování posledního korupčního skandálu okolo Tymura Mindiče, dlouholetého spolupracovníka Zelenského, považovaného za správce jeho financí, se jméno Jermaka objevuje pod pseudonymem Ali Baba.
X X X
Snaha o mír na Ukrajině má vliv na ceny plynu. Jsou nejnižší od loňského května
Ceny plynu v Evropě klesly na nejnižší úroveň za posledních 18 měsíců. Odborníci mezi příčiny řadí v prvé řadě meteorologické předpovědi, které evropským státům predikují pro další měsíce poměrně teplé počasí. Vliv má ale i situace na Ukrajině. Spojené státy se totiž snaží diplomaticky vyjednat konec války.
Nejnovější předpovědi počasí naznačují, že nadcházející zimní měsíce ve střední a severozápadní Evropě budou teplejší, než jaké byly původní odhady. Tím by klesla i spotřeba. Plyn v Evropě je i proto nejlevnější od května loňského roku. Cena kontraktu na plyn v TFT se dostala pod hranici 30,5 eur (asi 760 korun), píše agentura Bloomberg.
Kromě meteorologických předpovědí má na plyn velký vliv i vývoj války na Ukrajině. Odborníci totiž predikují, že mírová jednání mezi Ukrajinou a Ruskem by po 3,5 letech trvající války mohla konečně začít. Ukrajinští představitelé totiž ve čtvrtek reagovali na připravený rusko-americký mírový plán tak, že jsou připraveni jej přezkoumat.
Zákaz dovozu ruského plynu do EU v ohrožení
Součástí této dohody je mimo jiné i uvolnění sankcí Evropy vůči Rusku. Pokud by se tedy skutečně povedlo Ukrajině a Rusku dohodnout na míru, mohl by alespoň z části opět proudit ruský plyn do Evropy. Ten je mimo jiné v porovnání s dodávkami LNG pro evropské státy výrazně levnější.
„Pokud by došlo k ukončení ruské války na Ukrajině, velmi pravděpodobně by Evropská unie nakonec úplně nezakázala dovoz ruského plynu. Evropa by opět měla přístup k levné komoditě, pokud by po o ni stály,“ uvedl pro Bloomberg analytik Tom Marzec-Manser ze společnosti Wood Mackenzie.
I několik let po ruské invazi na Ukrajinu se evropským státům stále nepodařilo zcela zredukovat svou surovinovou závislost na Rusku. I přesto je ale pokles ruského podílu na dovozu plynu do EU proti roku 2022 výrazně nižší a pohybuje se nyní okolo 10 procent.
Naplněnost zásobníků v Evropě je nižší
Analytici ale zároveň dodávají, že aktuální situace na trhu je stále velmi křehká. Mimo jiné i kvůli nízkým zásobám. Třeba sousední Německo vstupuje do topné sezony s významně nižší naplněností zásobníků než loni. Aktuálně se naplněnost pohybuje jen okolo 75 procent. Unijní průměr činí 81 procent.
Česko je na tom lépe než většina Evropy. Naplněnost tuzemských plynových zásobníků se pohybuje lehce pod devadesátiprocentní hranicí. To je meziročně dokonce o několik procentních bodů více, uzavírá agentura Bloomberg.
X X X
Americké akcie zažívají nejhorší propad od dubna. Investoři se bojí bubliny
Americké akcie přes noc klesly kvůli obavám z nadhodnocených cen technologických akcií. Investory neuklidnily ani vynikající prognózy výrobce čipů pro umělou inteligenci společnosti Nvidia. Americký index Nasdaq tak zažil největší cenový výkyv od 9. dubna, kdy trhy vyděsila cla amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Index S&P 500, který zahrnuje 500 největších akcií obchodovaných na americké burze, zakončil čtvrtek poklesem o 1,5 procenta, index Dow Jones Industrial Average klesl o 0,8 procenta a index Nasdaq ztratil více než dvě procenta.
Mezi investory totiž rostou obavy z bubliny v oblasti umělé inteligence. Zjevně je neuklidnily ani výsledky společnosti Nvidia, které ukázaly, že tento gigant v oblasti čipů těží z robustní poptávky po svých čipech pro umělou inteligenci. Ve středu po uzavření burzy a ve čtvrtek brzy ráno dobré zprávy krátkodobě zvedly ceny akcií společnosti. Následně ale klesly o více než tři procenta.
Generální ředitel Nvidie Jensen Huang obavy, že společnosti zabývající se umělou inteligencí jsou nadhodnocené, odmítá. „Z našeho pohledu vidíme něco úplně jiného,“ řekl během telefonátu s analytiky.
Bublina investory straší především proto, že americký akciový trh dlouhodobě pohání sedmička velkých technologických společností, mezi něž patří vedle Nvidie ještě například Apple, Alphabet či Microsoft. Tyto společnosti v poslední době mohutně rostly díky nadšení kolem umělé inteligence. To ale opadává a investoři se bojí, že tahouni trhu začnou mohutně ztrácet.
„Tyto akcie tvoří asi 33 procent indexu S&P 500. Když je trh na vaší straně, je to skvělé, ale když klesá, jak jsme viděli v posledním týdnu, lidé jsou trochu nervózní. To je to, co nyní vidíme,“ vysvětlila pro BBC investiční poradkyně společnosti Wealthify Colleen McHughová.
Zdravá korekce
Ekonomové si ovšem velké starosti nedělají. Analytici z Oxford Economics pro BBC uvedli, že nedávný pokles v technologickém sektoru signalizuje spíše zdravou korekci než začátek něčeho hrozivějšího. Na začátku týdne varovali, že technologické akcie by v blízké budoucnosti mohly utrpět, protože investoři je začnou prodávat, aby si vzali své zisky. „Je příliš brzy na to, aby se dalo hovořit o konci boomu investic do umělé inteligence,“ poznamenali.
Také Diana Mousinová, zástupkyně hlavního ekonoma společnosti AMP, zůstává v klidu. „Není pochyb o tom, že americký technologický sektor má mnoho charakteristik podobných bublině, ale to neznamená, že ceny skutečně musí prasknout,“ řekla pro Reuters. Bublina by se tak podle ní mohla jen trochu zmenšit.
Vysvětluje také, že nyní už skončila vládní krize ve Spojených státech a Donald Trump ve své politice dělá více ústupků. Kromě toho se americkým akciím v listopadu a prosinci zpravidla daří. „Akcie by tedy měly mít lepší konec roku,“ předpokládá.
Investory znejišťuje také skutečnost, že nevědí, jak na zprávy z americké ekonomiky bude reagovat americká centrální banka. Data ukázala, že americká ekonomika v září vytvořila mnohem více pracovních míst, než se očekávalo, ale zároveň narostla nezaměstnanost. Tato kombinace Fedu nedává jednoznačný obrázek, jak nastavit výši úrokových sazeb na příští měsíc, píše agentura Reuters.
Představitelé Fedu se také vyjádřili opatrně k inflaci. Někteří z nich vyjádřili obavy o stabilitu finančních trhů včetně možnosti prudkého poklesu cen aktiv, když diskutovali o tom, kdy a zda vůbec snížit úrokové sazby.
Pokles se rozlil do světa
Ztráty zaznamenávají vedle USA i další trhy. V pátek se nejširší index akcií v asijsko-pacifickém regionu mimo Japonsko MSCI propadl o 2,2 procenta, a tak se jeho týdenní ztráta zvýšila na 3,5 procenta. To je nejvýraznější pokles od začátku dubna. Japonský Nikkei klesl o 2,2 procenta a za týden zaznamenal pokles o 3,3 procenta.
Obavy z technologické bubliny se přelily i do Evropy. Evropské akcie se v pátek propadly a mají za sebou nejprudší týdenní pokles od konce března. Panevropský index STOXX 600 klesl do pátečních 8:15 středoevropského o procento na 558,19 bodu, což je nejnižší hodnota od začátku října.
X X X
Americké sankce mohou být zlomové. Dovoz ruské ropy do Číny se zpomalil
Tok ruské ropy do Číny se podle nejnovějších statistik zpomalil. Příčinou jsou nedávné americké sankce, které Trumpova administrativa zacílila na ruské ropné kolosy Lukoil a Rosněfť. Propad by ovšem mohl být pouze krátkodobý. Obě země totiž intenzivně hledají způsoby, jak sankce obejít.
Velké čínské státní rafinerie pozastavily nákupy ruské ropy ESPO, a to i přes obrovskou slevu, kterou ruské firmy čínským protějškům nabízejí. Tok ruské ropy se zpomalil hlavně do čínského přístavu Ž’-čao, který se podílí zhruba desetinou na celkovém čínským ropném dovozu, píše agentura Bloomberg.
„Americké sankce na Lukoil a Rosněfť mohou být opravdu zlomové,“ potvrzuje velký význam opatření Trumpovy administrativy analytička Vandana Hariová z poradenské společnosti Vanda Insights.
Kromě velkých čínských státních rafinérií jsou ale v pohotovosti také soukromé čínské společnosti. Agentura Bloomberg upozorňuje, že příčinou jsou i unijní a britské sankce na čínskou soukromou rafinerii Shandong Yulong Petrochemical. Jde o největší čínskou rafinérii s kapacitou 400 tisíc barelů denně.
Propad čínských nákupů až o dvě třetiny
Analytici ze společnosti Rystad Energy dodávají, že díky novým americkým, britským a unijním sankcím může dovoz ruské ropy do Číny propadnout o 500 až 800 tisíc barelů denně, proti normálnímu stavu až o dvě třetiny.
Čínské firmy jsou zároveň v napětí i proto, že nákupy v posledních týdnech omezuje také Indie. „Na trhu se hromadí ropa, pro kterou ruská strana jen velmi obtížně hledá kupce,“ potvrzuje aktuální trendy analytička Emma Li z poradenské společnosti Vortexa.
I proto ruské firmy přicházejí s čím dál lákavějšími slevami. Podle Bloombergu nabízejí ruské podniky za jeden barel ropy až o 4 americké dolary (asi 88 korun) nižší cenu proti standardu. Na konci letošního října byla tato sleva o 3,50 amerických dolarů nižší. Prémie za rizikovost ruské ropy je každopádně pro případné odběratele den ode dne lákavější.
Čínská sázka na vyčkávání?
Část útlumu dovozu ruské ropy do Číny však souvisí i s koncem roku. Čínské podniky totiž získávají na dovoz speciální dovozní kvóty. mnoho z nich je ale již vyčerpala. Očekává se však, že podniky požádají čínskou vládu o nové. Propad ruského dovozu by tak z tohoto pohledu mohl být pouze krátkodobý.
Některé čínské rafinerie zároveň mohou volit vyčkávací strategii. Chtějí, aby jim ruské firmy nabídly ještě lákavější cenové podmínky. Dobře totiž vědí, že tolik odběratelů ruské rafinerie mimo Čínu nemají. Bloomberg zároveň píše o tom, že některé čínské a ruské společnosti již mají domlouvat konkrétní podmínky, jak původ ropy co možná nejefektivnější zakrývat.
Je ale patrné, že kroky USA, Velké Británie i EU vůči Rusku z poslední doby mají značné důsledky. Rosněfť, kterou vede Putinův blízký spojenec Igor Sečin, a soukromě vlastněná firma Lukoil jsou dva největší ruští producenti ropy. Podle odhadů agentury Bloomberg se podílejí téměř na polovině veškerého ruského exportu.
Opatření USA zároveň představují zásadní změnu politiky. Dřívější snahy zahrnovaly cenový strop na ruskou ropu dohodnutý skupinou G7, který měl omezit příjmy Kremlu, aniž by došlo k narušení dodávek a prudkému růstu světových cen, uzavírá Bloomberg.
X XX
POLITIKA V KODANI
S lítostí musím napsat, že sociální demokraté v Dánsku museli po 87 letech nepřetržité dominance v Kodani spolknout hořkou pilulku. Už to není pouhá porážka, ale symbolický konec éry, ve které sociální demokracie mohla předpokládat, že i když prohraje tu a tam, hlavní město zůstane baštou.
Levice neprohrála nejen v Kodani, ale také velké množství starostů a v mnoha regionech politicky převzali moc rivalové. Toto nejvíce odráží dvojí odliv voličů. Na jedné straně se lidé unavení z rostoucích životních nákladů, obtížného přístupu k sociálním službám a pocitu, že sociální stát začíná selhávat, přesunuli k levicovým skupinám, slibující návrat ke klasické společenské misi.
Na druhou stranu někteří voliči, rozhořčeni stagnací a nedostatkem iniciativy vládnoucí strany, se vydali doprava a hledali pragmatičtější a uspořádanější návrhy.
V praxi to znamená jedno: model širokého, centristicko-sociálnědemokratického konsensu, který byl po desetiletí politickým poznávacím znamením Dánska, se zjevně rozpadl. Stejný mechanismus fungoval, což je patrné po celé severní Evropě: když se sociální demokraté snaží hrát zodpovědný střed, ztrácejí radikály na levici a frustrované na pravici. A když se pokusí vrátit k tvrdé levici – ztrácejí umírněné.
Pád Kodaně je tedy víc než jen místní politická překážka. To je signál, že veřejná nespokojenost se stavem veřejných služeb a rostoucími životními náklady je silnější než historické vazby. I v nejstabilnějších demokraciích voliči stále častěji nehlasují „pro někoho“, ale „proti něčemu“.
Pro sociální demokraty po celé Evropě je to další důkaz, že už není možné jezdit na autopilota tradice, paměti a minulých zásluh. Kde každodenní praxe státu selhává — doprava, jesle, péče, bydlení, inflace — dokonce i ty nejstarší pevnosti se hroutí.
Leszek Miller, Publikováno na sociální síti X
(L. Miller je bývalý lídr polských sociálních demokratů a polský ex-premiér)
Server vasevec.cz
X X X
„Připravte se ztratit své děti.“ Šéf francouzské armády varoval národ před válkou
Náčelník generálního štábu Fabien Mandon vyvolal ve Francii poprask. Na sjezdu starostů prohlásil, že pokud chce země do roku 2030 účinně odradit Rusko, musí být společnost připravena i na ekonomické strádání a umírání vojáků na bojišti. Jeho slova o „ztrátě dětí“ a nedostatku morální síly Evropanů okamžitě narazila na tvrdou kritiku z levice i pravice.
Generál Mandon, který se funkce náčelníka štábu obrany ujal teprve v září, pronesl svá kontroverzní slova tento týden na kongresu Asociace starostů Francie. Ve svém projevu zdůraznil, že ruské ambice nekončí na Ukrajině. Moskva se podle něj nezastaví a bude mít tendenci „testovat“ odhodlání dalších evropských států. Pokud má Francie vzdorovat, musí být připravena na otevřený konflikt.
„Pokud je naše země slabá, protože není připravena přijmout ztrátu svých dětí – a je lepší to říkat na rovinu – či ekonomicky trpět kvůli prioritizaci obrany, pak jsme v ohrožení,“ citoval nekompromisního Mandona deník Le Monde.
Ačkoliv mají Evropané podle něj veškerou ekonomickou, demografickou i znalostní převahu k odstrašení moskevského režimu, chybí jim „síla duše“, aby přijali bolest nutnou k ochraně vlastních hodnot.
Bývalý stíhací pilot proto vyzval starosty, aby se vrátili do svých obcí a připravili své občany i na takovýto budoucí scénář. Francie se musí mentálně nastavit na válku a být připravena obětovat své syny a dcery, když na to přijde, vyřizuje generál do obcí.
„Válečné štvaní!“
Reakce národa, který v minulém století prošel milionovými ztrátami v první světové válce i traumatem z nacistické okupace a úmrtím dalších stovek tisíc lidí, na sebe nenechala dlouho čekat.
Levicové strany generála okamžitě obvinily z překročení pravomocí. Jean-Luc Mélenchon, lídr radikálně levicové Nepoddajné Francie, vyjádřil „naprostý nesouhlas“. Tvrdí, že generálovi nepřísluší vyzývat starosty k přípravám na válku, o níž nikdo nerozhodl.
Podobně ostře reagoval i Sébastien Chenu z nacionalistického Národního sdružení. Ten prohlásil, že Mandon postrádá k takovým výrokům legitimitu, a obvinil jej z vážného pochybení.
Za generála se naopak postavila ministryně obrany Catherine Vautrinová. Uvedla, že generál má „plné právo vyjádřit své názory na rostoucí hrozby“ a že jeho komentáře byly vytrženy z kontextu pro politické účely, ačkoliv pouze odrážejí vojenskou realitu. Podporu mu vyjádřil i šéf námořnictva, admirál Nicolas Vaujour, podle něhož je právě předvídání nejhorších scénářů generálovou rolí.
Mandonův projev přichází v době, kdy bezpečnostní experti a ministři varují, že Francie by mohla být zatažena do války s Ruskem na evropské půdě v horizontu tří až čtyř let. Vláda nedávno dokonce zveřejnila příručku nazvanou Tous responsables (Všichni zodpovědní), která má veřejnost připravit na řešení velkých krizí. Dokument zmiňuje rizika spojená s „velkým nasazením ozbrojených sil mimo národní území“ a radí občanům připravit si například nouzové zavazadlo.
X X X
Madeta se ocitla bez korunního prince. Jan Teplý skončil v největší mlékárně
Jan Teplý, syn vlastníka největší české mlékárny Madeta Milana Teplého, opustil po 22 letech firmu. Co se přesně mezi ním a otcem stalo, nechtěli ani jeden z nich komentovat, Jan odešel po dohodě. V minulosti se přitom často hovořilo o možnosti, že by jednou celou společnost převzal.
„Odchází k poslednímu listopadu po vzájemné dohodě. Uvažuje o jiném směru svého uplatnění. A kdyby chtěl pracovat v mlékárenském odvětví, žádné omezení – tedy konkurenční doložka – není. Co se týče pozice obchodního ředitele, řešili jsme to s předstihem. Chod Madety tato záležitost nijak neovlivní,“ napsal iDNES.cz majitel firmy Milan Teplý.
Jan o okolnostech odchodu také příliš nechtěl hovořit. „Odešel jsem po vzájemné dohodě,“ řekl. Momentálně se rozhlíží po trhu a hledá příležitost. „Mým oborem je primárně obchod, marketing a nákup rychloobrátkového zboží,“ dodal o svém dalším směřování. „Mám také dovednosti z řízení větších týmů,“ sdělil. Je tak připraven pracovat kdekoliv ho budou chtít. Dodal, že Madeta je skvělá firma a bylo mu ctí pracovat s tamními lidmi.
Překvapivý odchod
Odchod Teplého je překvapením i pro agrárního analytika Petra Havla. „Pokud já vím, tak jeho tatík ho do toho uváděl a Honza už o tom dost mluvil, že řadu aktivit, zejména marketingových, přebíral. Takže si myslím, že to může být pro Madetu určitý problém. Mohlo by to zůstat v rodině, když už je to největší tuzemská mlékárenská společnost,“ řekl na dotaz iDNES.cz. Může podle něj jít i o signál k možnému prodeji, dodal. Madeta navíc v nedávné době opustila Potravinářskou komoru ČR.
Milan Teplý je pražským rodákem, kariéru nastartoval po studiu mlékárenství na Vysoké škole chemicko-technologické v Laktosu, následně pracoval ve Státní inspekci jakosti a v druhé polovině 70. let odešel do tehdejších Jihočeských mlékáren. Nejprve působil jako šéf výroby závodu v Českých Budějovicích, následně povyšoval až se v 80. letech stal obchodním náměstkem.
Po sametové revoluci se stal generálním ředitelem, následně koupil většinový podíl firmy, která byla v kuponové privatizaci, od Investiční a poštovní banky. Prodej firmy do zahraničí opakovaně odmítl.
Jan Teplý absolvoval Zemědělskou fakultu Jihočeské univerzity, následně pak získal titul MBA na Sheffield Hallam University. Do Madety nastoupil v roce 2004, od roku 2009 byl členem představenstva, řídil její marketing, nákup a obchod.
Madeta měla podle zatím posledních zveřejněných výsledků předloni tržby z prodeje výrobků, služeb a zboží v hodnotě 6,88 miliardy korun. Zisk po zdanění jí klesl meziročně o skoro 64 procent na 77,3 milionu Kč. Zaměstnává přes 1 300 lidí.
X X X
FIALA , STANJURA VYHÁZELI MILIONY
VATIKAN ZA TO JESTĚ VYZNAMENAL FIALU
Vláda obrací kapsy. Kde vezme peníze nejen na provoz soudů?
Chybí peníze. Ministerstvo spravedlnosti muselo dorovnat soudcům letošní zmrazené platy na základě rozhodnutí Ústavního soudu. Samotné financování soudů je ale problematické dlouhodobě.
Ministerstvo spravedlnosti získá přesunem peněz z jiných resortů 160 milionů korun. Použije je na pokrytí výdajů na provoz soudů. To zahrnuje mimo jiné i výplatu peněz advokátům. K aktuálnímu vládou schválenému rozpočtovému opatření to řekl mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka. Úřad si u ministerstva financí zažádal v rámci jiného rozpočtového opatření ještě o 550 milionů korun na platy soudců.
Ministerstvo spravedlnosti muselo dorovnat soudcům letošní zmrazené platy na základě rozhodnutí Ústavního soudu. Samotné financování soudů je ale problematické dlouhodobě. Předsedkyně České advokátní komory Monika Novotná nedávno poukázala na to, že soudům každoročně docházejí peníze už v létě.
Zpožďují se pak kvůli tomu výplaty mimo jiné advokátům ex offo či zmocněncům poškozených. Návrh rozpočtu na příští rok už podle ministerstva počítá s navýšením rozpočtu na justici o jednu miliardu korun.
Vicepremiér v demisi Marian Jurečka (KDU-ČSL) řekl po středečním jednání kabinetu, že resorty spravedlnosti, sociálních věcí, školství a zemědělství dostanou do konce listopadu od ostatních ministerstev peníze na chybějící mandatorní výdaje. Zmínil, že každý úřad přesně ví, kolik peněz už letos nestihne spotřebovat.
Kdo se složí na školy?
Přebývající peníze z vnitra poputují na ministerstvo školství. „Ministerstvo vnitra v souladu se schváleným usnesením vlády pošle ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy 704 milionů korun,“ uvedl mluvčí úřadu Miroslav Jašurek.
Ministerstvo kultury na obdobný dotaz vzkázalo, že každé z ministerstev musí dbát primárně na naplňování výdajů spojených s jeho vlastní agendou. „Ačkoliv ministerstvo kultury disponuje určitým objemem nespotřebovaných prostředků, neznamená to nutně, že tyto prostředky nejsou zazávazkované prostřednictvím různých rozhodnutí, smluv, plnění a podobně,“ sdělila Petra Hrušová z ministerstva.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) poskytne ze svého rozpočtu 100 milionů korun ministerstvu školství. „Jedná se o rozpočtové prostředky kapitoly letošního roku, které byly původně určeny na jiné účely,“ řekl David Hluštík z tiskového oddělení MPO.
Jurečka ve středu uvedl, že v regionálním školství chybí 3,5 miliardy korun. Školské odbory vyhlásily minulý týden stávkovou pohotovost. Plánují ji odvolat teprve tehdy, až budou mít jistotu ohledně rozepsání peněz přímo na účty škol.
Ministerstvo zemědělství pak poptává miliardu až dvě – podle ministra v demisi Marka Výborného (KDU-ČSL) chybějí peníze pro lesní hospodářství a pro Státní zemědělský intervenční fond.
X X X
Nejen Babišův střet zájmů znovu na stole. Firmy i úřady žijí v právním vakuu
Babišův nedořešený střet zájmů má dopad na státní správu, ale i na obyčejného člověka. Na konferenci pražské hospodářské komory to naznačil společník advokátní kanceláře Portos Jaromír Císař (na fotografii uprostřed). Foto: Hospodářská komora hl. m. Prahy
Zákon o střetu zájmů a jeho propojení s pravidly pro veřejné zakázky a dotace patří mezi nejproblematičtější místa české legislativy. Nedostatky v právní úpravě mají konkrétní dopady nejen na státní správu, ale i na běžné podnikatele. Česko přitom promrhalo „klidné roky“, kdy mohlo zákon upravit, aniž by ho akutně potřebovalo použít v praxi.
Blížící se nástup premiéra, který zároveň vlastní velký podnikatelský holding, vyvolává řadu otázek, které si Česko táhne už od minulého působení Andreje Babiše v čele kabinetu. Avšak navzdory ubíhajícímu času je zatím nedokázalo uspokojivě vyřešit. Současná právní úprava střetu zájmů je nedostatečná a neprovázaná s dalšími zákony. V praxi vytváří právní nejistotu pro zadavatele, podnikatele i poskytovatele dotací. Shodli se na tom odborníci z právnické, akademické a podnikatelské sféry, kteří diskutovali na konferenci „Střet zájmů při zadávání veřejných zakázek a poskytování dotací“ pořádané pražskou hospodářskou komorou.
Výsledkem neutěšené situace je zpožďování projektů a prostředí, ve kterém i poctiví podnikatelé zadávají veřejné zakázky, na které získali dotační prostředky, s velkými obavami. Hrozí jim, že kvůli nejasnému výkladu zákona přijdou o pracně získané dotace.
Jak vyřešit střet zájmů při zadávání veřejných zakázek? Podnikatelé by potřebovali jasnou metodiku,“ doporučuje generální ředitel společnosti Výzkumný Ústav Železniční Martin Bělčík. Foto: Hospodářská komora hl. m. Prahy
Příklady z praxe: zemědělec a Agrofert
Babišův střet zájmů ohrožuje i podnikatele, kteří s ním a s Agrofertem nemají nic společného.
„Má to dopady nejen na státní správu, ale i na obyčejného člověka,“ upozornil společník advokátní kanceláře Portos Jaromír Císař. Jako příklad uvedl situaci zemědělce, který si chce koupit traktor a čerpat na něj dotaci. Podle dotačních pravidel musí na dodavatele vypsat soutěž a v ní vybrat nejvýhodnější nabídku. Problém ale nastává v případě, že zemědělci vyjde jako nejvýhodnější nabídka společnost, která patří do skupiny Agrofert.
Podle Císaře má zadavatel v takovém případě dvě možnosti: buď může vzít nejvýhodnější nabídku, kde ale hrozí podezření ze střetu zájmů a tím pádem odejmutí dotací, anebo Agrofert vyřadit.
Vzít pak druhou nejvýhodnější, a tedy nejčastěji i dražší, nabídku. „V tom případě ale zemědělce čeká mnohaletý soudní spor s vyřazenou společností z koncernu Agrofert, která se bude domnívat, že byla vyřazena z důvodů, které považuje za nelegální,“ ilustruje problém Císař.
Chyby legislativy a LEX Babiš
Problém měla už v roce 2017 vyřešit změna zákona o střetu zájmů. Novela přezdívaná LEX Babiš ale vznikla improvizovaně jako poslanecký pozměňovací návrh, bez důvodové správy, která by ji pomohla vyložit. Podle partnera Portos Milana Kučery další problém začíná u mezer v zákonech. „Zákon o střetu zájmů úplně nekomunikuje se zákonem o zadávání veřejných zakázek,“ vysvětluje.
To potvrzuje i profesor evropského práva Univerzity Karlovy Michal Tomášek. Říká, že český zákon výrazně vybočuje i z toho, co pro řešení střetu zájmů stanovuje evropské právo. „Český zákon pracuje s mechanickými kritérii, která nejsou propojena s reálnými procesy zadávání zakázek. Výsledkem je chaos, různé výklady a obava veřejných institucí cokoli podepsat,“ uvedl Tomášek.
Zákon o zadávání veřejných zakázek navíc neobsahuje jasný mechanismus ani konkrétní ustanovení, jak zadavatel může účastníka ze soutěže vyloučit, pokud je ve střetu zájmů. „Abychom jako zadavatelé někoho vyloučili pouze na základě novelizovaného paragrafu 4b zákona o střetu zájmů, je nezbytné jeho obsah podrobně zapracovat do zadávacích podmínek a pak si splnění v rámci posuzování a hodnocení sami posoudit,“ radí Kučera. Avšak zároveň podnikatelé stále nemají k ruce žádnou státem posvěcenou metodiku, která by jim poradila, jak správně takové posouzení udělat.
„Český zákon pracuje s mechanickými kritérii, která nejsou propojena s reálnými procesy zadávání zakázek. Výsledkem je chaos,“ řekl profesor Univerzity Karlovy Michal Tomášek. Český způsob řešení střetu zájmů podle něj vybočuje i z evropských pravidel. Foto: Hospodářská komora hl. m. Prahy
Kučera připomněl, že ministerstvo pro místní rozvoj, pod nějž téma veřejných zakázek spadá, v návaznosti na to v roce 2019 doporučilo, ať z opatrnosti zadavatelé vyřazují ze soutěže jen na základě důvodů uvedených v zákoně o zadávání veřejných zakázek. Tento názor později vyvrátil Ústavní soud. Od té doby Česko přešlapuje v legislativní nejistotě.
Nejednoznačná pravidla paralyzují rozhodování
Martin Bělčík, generální ředitel Výzkumného ústavu železničního, který na konferenci reprezentoval stranu zadavatelů i dodavatelů, potvrdil, že právní nejistota ohledně střetu zájmů komplikuje rozhodování firem i úřadů. Prodlužuje přípravu projektů a zvyšuje náklady. „Každý větší projekt dnes prochází několika právními posouzeními. Zadavatelé jsou pod tlakem, aby zabránili byť i zdánlivému riziku střetu zájmů, což vede k prodlevám i opatrnosti, které systém činí neefektivním a výrazně ho prodražují,“ varoval.
Právní nejistota, nejednotný výklad mezi úřady a kontrolními orgány vede k odmítání nabídek a obavám z reputačních škod. Výsledkem je, že drtivá většina zadavatelů raději spornou zakázku zruší, než riskuje spory. I dobře naplánované projekty se pak často vůbec nerealizují, čímž ztrácí celá ekonomika.
Možnosti řešení: příručka a nový fond
„Za pražskou hospodářskou komoru bychom ocenili, kdyby vznikla nějaká příručka, která by pomohla podnikatelům vyznat se v labyrintu střetu zájmů,“ žádá Vladimír Kremlík z Hospodářské komory. Po vytvoření jednoznačné metodiky volá také Martin Bělčík, podle nějž by byla „obrovskou úlevou pro všechny strany“. Nezodpovězenou otázkou ovšem zůstává, kdo by ji měl vytvořit. Zda ministerstvo pro místní rozvoj, pod nějž spadá zákon o zadávání veřejných zakázek, anebo resort spravedlnosti, který odpovídá za legislativu kolem střetu zájmů.
Dalším možným řešením by podle účastníků konference mohlo být zavedení tzv. blind trustu neboli slepého fondu. Systém pocházející z kanadského práva doporučil už v roce 2018 Andreji Babišovi pro řešení střetu zájmů tehdejší eurokomisař pro rozpočet Günther Oettinger.
„Veřejný funkcionář, který by mohl být ve střetu zájmů, musí prostředky vložit do slepého fondu, na jehož správu dohlíží komisař, většinou z řad bývalých soudců, a akcionáři předává pouze informace nezbytné pro jeho daňové přiznání,“ popsal základní princip Kučera. V zahraničí už takový nástroj využila například bývalá britská premiérka Theresa Mayová nebo v menší míře na své akciové portfolio i někdejší americký prezident Barack Obama.
Přínosem slepého fondu má být větší transparentnost a kontrola nad majetky vládnoucích podnikatelů. Na druhé straně i jeho zavedení vyvolá pochybnosti. Kanadská právní úprava totiž například předpokládá, že by se firmy ze slepého fondu po skončení vládního mandátu vrátily zpět původnímu majiteli. Je tak otázkou, zda je by takový veřejný funkcionáři během své vlády neprotěžoval.
Pražská hospodářská komora pořádala v Obecním domě konferenci s názvem „Střet zájmů při zadávání veřejných zakázek a poskytování dotací“. Foto: Hospodářská komora hl. m. Prahy
Česko potřebu systémovou změnu
Jedno je ale z dosavadní debaty jasné: Česko potřebuje systémovou změnu. Propojení zákona o střetu zájmů, zákona o veřejných zakázkách a mechanismu pro blind trust by mohlo zvýšit transparentnost a zamezit stávajícím sporům a ztrátě veřejných prostředků.
„Dnes se často posuzuje jen formální vlastnictví, nikoli reálný vliv. A zároveň unikají situace, kde skutečný střet zájmů může poškodit veřejný zájem. Modernizace zákona je nezbytná,“ míní Jaromír Císař.
Česko navíc zbytečně promrhalo drahocenný čas, kdy mohlo problém řešit. A nelze přitom vinit jen Andreje Babiše, že debata o nejasnostech nedoběhla do zdárného konce. „I pokud bychom ho podezřívali, že možná kdysi svými nitkami zajistil, aby ministerstva nespolupracovala, tak tady čtyři roky premiérem nebyl,“ pokračoval Císař. Během té doby mohly státní orgány situaci kolem střetu zájmů efektivně vyřešit, aniž by čekaly na soudní výklad, který by problém vyřešil místo nich. Ani soudy navíc po osmi letech od přijetí novely zákona o střetu zájmů zatím úplné řešení všech nejasných otázek neposkytly.
Řešení střetu zájmů jako podmínka jmenování
Prezident Petr Pavel po Babišovi požaduje, aby veřejně oznámil, jak bude svůj střet zájmů v případě, že by se stal premiérem, řešit. Babiš tvrdí, že problém vyřeší v souladu s evropskými zákony a českými soudy. Spekulovalo se o tom, že by holding mohl převést na své děti. To by ale podle právníků jeho střet zájmů nevyřešilo. Podnik by totiž dál ovládala spřízněná osoba, což už dříve označily za nedostatečné řešení soudy.
Babiš sám žádné konkrétní řešení dosud nepřinesl. Pouze oznámil, že pokud nebude mít jistotu, že ho prezident jmenuje premiérem, nemá logiku, aby podnikal nevratné kroky k vyřešení svého střetu zájmů.
Alžběta Vejvodová, ceskajustice.cz