Putin: Ukrajina a Západ tak túžia po porážke Ruska, až sa dostávajú na hranicu, ktorú budú ľutovať. Ruský prezident Vladimir Putin dnes obvinil Ukrajinu zo snahy torpédovať mierové rokovania a tiež obvinil ukrajinské a západné spravodajské služby z väčšiny útokov spáchaných v Rusku, píšu agentúry. Ukrajina a jej západní spojenci natoľko túžia po ruskej porážke, až sa sami dostávajú k hranici, ktorej budú ľutovať, vyhlásil Putin v prejave, prednesenom na štvrté výročie začiatku ním rozpútanej vojny proti Ukrajine pred vedením ruskej tajnej služby FS

Nepriateľov Ruska obvinil Putin tiež zo snahy vyhodiť do povetria plynovody TurkStream a BlueStream, ktoré vedú po dne Čierneho mora z Ruska do Turecka.

„Nevedia, čo majú urobiť, aby zničili mierový proces s pokusom o urovnanie diplomatickou cestou. Robia všetko, aby spáchali nejakú provokáciu a zničili všetko, čo bolo počas rokovaní dosiahnuté,“ povedal podľa agentúry Interfax pred vedením ruskej tajnej služby FSB s tým, že ďalšie podrobnosti preberie počas utajenej časti porady.

Putin si myslí, že nepriateľom sa nedarí uštedriť Rusku strategickú porážku. „Vôbec sa to nepodarilo. Ale toľko chcú, že žiť bez toho nemôžu, alebo predpokladajú, že nemôžu. Rozhodne musia poraziť Rusko, a tak hľadajú akýkoľvek spôsob, aby aspoň niečo vykonali,“ tvrdil ruský prezident, z ktorého rozkazu pred štyrmi rokmi vrtla ruská armáda na územie susednej krajiny, ktorá sa odvtedy so západnou podporou bráni. Moskva po začiatku invázie predpokladala rýchle víťazstvo, ani po štyroch rokoch ale nedokázala zabezpečiť žiadny z Putinom pôvodne deklarovaných cieľov agresie.

Podľa Putina však Ukrajina nedokázala poraziť Rusko na bojisku, a tak sa snaží aspoň o teroristické činy. Za teroristický útok Putin tiež označil dnešný výbuch pri Savjolovskej stanici v Moskve. Útočník bol podľa neho zverbovaný cez internet a potom mu „podstrčili“ výbušné zariadenie, ktoré na diaľku odpálili, povedal podľa denníka Kommersant.

Podľa polície sa útočník v noci priblížil k policajnému hliadkovému vozidlu pred stanicou a potom nasledoval výbuch, pri ktorom zahynul útočník spolu s jedným z policajtov, ďalší dvaja boli hospitalizovaní.

Prezident nariadil posilniť ochranu dôležitých objektov aj so zreteľom na rastúci počet teroristických útokov. „V minulom roku stúpol počet teroristických zločinov. Veľká časť z nich, rovnako ako v posledných rokoch, je určite dielo ukrajinských špeciálnych služieb a ich zahraničných kurátorov,“ vyhlásil podľa štátnej agentúry TASS. Putin tiež nariadil FSB, ktorá je nástupkyňou sovietskej tajnej polície KGB, „tvrdo skoncovať so zločineckou činnosťou tých, ktorí šíria myšlienky nenávisti proti Rusku, xenofóbie, náboženskej neznášanlivosti, a tým sa snažia o rozkol v našej spoločnosti“.

X X X

Vývoz ruské ropy je vyšší než před invazí. Co Kremlu pomáhá a na čem naopak tratí.

Ruský export ropy objemově překonává čísla z doby před invazí na Ukrajinu, a to i přes rozsáhlé západní sankce. Podle nové zprávy analytického centra CREA k tomu Moskvě pomáhá zejména tzv. stínová flotila a reexporty přes třetí země. Přestože objemy rostou, celkové příjmy Kremlu z prodeje fosilních paliv klesají, protože Rusko je nuceno prodávat surovinu pod tržní cenou.

Ruskou stínovou flotilu tvoří stárnoucí tankery, jejichž vlastnictví je často nejasné. Tyto lodě se používají k obcházení sankcí, které na Rusko uvalila Evropská unie, Spojené státy a další ekonomicky vyspělé země ze skupiny G7.

„Zaznamenali jsme, že příjmy Ruska z vývozu fosilních paliv výrazně klesly kvůli novým opatřením a přísnějšímu vymáhání,“ řekl agentuře AFP analytik CREA a spoluautor zprávy Isaac Levi. Dodal ale, že stále existují významné mezery a oblasti, které sankcionující země neřeší, což umožňuje, aby objemy vývozu zůstaly vysoké. Mezi takové mezery patří falešné označování lodí, ale také reexport rafinovaných paliv vyrobených z ruské ropy do zemí, které zavádějí sankce.

„Navrhujeme zákaz dovozu z jakékoli rafinerie nebo skladovacího terminálu, který v předchozích šesti měsících přijal dodávku ruské ropy,“ dodal Levi.

Pokles příjmů a noví klíčoví odběratelé

Ropa zůstává jedním z hlavních vývozních artiklů Ruska. Příjmy z vývozu ropy za rok do 24. února klesly o 18 procent na 85,5 miliardy eur (2,1 bilionu Kč). Objem vývozu se ve stejném období snížil o šest procent na 215 milionů tun. Na celkovém vývozu měly Čína, Indie a Turecko podíl 93 procent.

Příjmy Ruska z vývozu všech fosilních paliv, tedy i z uhlí a plynu, se za rok snížily o 19 procent na 193 miliard eur. Ve srovnání s obdobím před invazí jsou nižší o 27 procent. Z toho dovoz ruských fosilních paliv do EU klesl o 36 procent na 14,5 miliardy eur.

Zpráva vyzvala Evropskou unii a Británii, aby zadržely plavidla ruské stínové flotily, která představují obrovské ekologické a bezpečnostní hrozby pro evropské a britské pobřeží. Británie, EU, Spojené státy, Austrálie a Kanada od začátku invaze uvalily sankce na 565 plavidel, která převážejí ruská fosilní paliva.

Zpráva také vyzývá Maďarsko a Slovensko, aby ukončily dovoz ruské ropy. Tyto dvě země, které mají výjimku ze sankcí EU na dovoz ruské ropy, za deset měsíců loňského roku zvýšily dovoz ruské ropy meziročně o 11 procent. V rámci dlouhodobých kontraktů se také do evropských přístavů stále dostává ruský zkapalněný zemní plyn (LNG)

X X X

Maďarsko je odhodlané prelomiť ropnú blokádu. Brusel aj Kyjev si tým môžu byť istí, tvrdí Viktor Orbán

Maďarský premiér Viktor Orbán obvinil Ukrajinu z úmyselného blokovania ropovodu Družba, čím má pred voľbami spôsobiť nedostatok pohonných hmôt a oslabiť jeho vládu. Uviedol, že krajina svoje rezervy doplnila a blokádu ropy plánuje prekonať.

Ukrajina zámerne spôsobuje v Maďarsku pred aprílovými parlamentnými voľbami nedostatok pohonných hmôt blokovaním ropovodu Družba, aby zvrhla súčasnú vládu a dosadila lídra nakloneného Kyjevu. Napísal to v utorok na Facebooku predseda maďarskej vlády Viktor Orbán, informuje spravodajca TASR v Budapešti.

V skratke:

Orbán tvrdí, že Ukrajina blokuje ropovod Družba Maďarsku
Blokádu označil za pokus ovplyvniť voľby v Maďarsku
Maďarsko blokuje finančnú pomoc EÚ pre Ukrajinu

Premiér zdôraznil, že rezervy krajiny boli doplnené, ropná blokáda bude prelomená. „Vojnovú pôžičku Ukrajine sme zastavili a v Bruseli neschválime nič na podporu Kyjeva, kým sa prezident Volodymyr Zelenskyj nespamätá,“ dodal.

Blokovanie podpory Kyjevu

„My neasistujeme ukrajinskej ropnej blokáde, ale ju prelamujeme. Brusel aj Kyjev si tým môžu byť istí,“ podčiarkol Orbán.

Predseda Európskej rady António Costa v pondelok v liste vyzval Orbána, aby Budapešť prestala blokovať pôžičku Európskej únie pre Ukrajinu vo výške 90 miliárd eur. Na tej sa lídri členských štátov EÚ dohodli 18. decembra na summite v Bruseli.

Orbán naďalej trvá na vetovaní

Orbán v piatok večer oznámil, že Maďarsko bude blokovať prevod finančných prostriedkov určených pre Kyjev na roky 2026 až 2027, kým Ukrajina neobnoví tranzit ruskej ropy cez ropovod Družba. Pre rovnaký problém Budapešť zároveň blokuje schválenie 20. balíka sankcií EÚ proti Rusku.

Maďarský premiér obvinil Kyjev z pomalého obnovovania ropovodu Družba, ktorý bol podľa tamojších úradov poškodený pri ruskom dronovom útoku na konci januára. Orbán tvrdí, že „neexistujú technické prekážky, ktoré by bránili obnoveniu dodávok ropy cez Družbu do Maďarska. Je to len otázka politického rozhodnutia Ukrajiny“. Trval na tom, že je jedným z najdisciplinovanejších a najkonzistentnejších lídrov v EÚ a že jeho veto je odôvodnené aktuálnymi okolnosťami.

Reakcie Slovenska a Ukrajiny

Na pondelňajšom zasadnutí Rady EÚ pre zahraničné veci šéf slovenskej diplomacie Juraj Blanár kritizoval Ukrajinu za nedostatočnú komunikáciu ohľadom zastavenia dodávok ropy cez ropovod Družba a požiadal Európsku komisiu o inšpekciu.

Ukrajinské ministerstvo zahraničných vecí cez víkend uviedlo, že odmieta a odsudzuje ultimáta a vydieranie zo strany vlád Maďarska a Slovenskej republiky v súvislosti s dodávkami energií.

Ukrajina pokračuje v opravách

Zároveň dodalo, že „nepretržite informuje o následkoch škôd spôsobených ruskými útokmi na ropovod Družba Európsku komisiu i vlády Maďarska a Slovenska.“ Opravy ropovodu podľa rezortu diplomacie pokračujú a Ukrajina navrhla alternatívne trasy dodávok neruskej ropy do oboch krajín.

X X X

PREMIÉR BABIŠ O UKRAJINĚ

Andrej Babiš vyzval na ukončenie vojny na Ukrajine. Ocenil mierové úsilie Donalda Trumpa

Český premiér Andrej Babiš označil vojnu na Ukrajine za nezmyselnú a privítal mierové snahy prezidenta Trumpa. Pri príležitosti štvrtého výročia invázie sa v Česku konajú podporné akcie pre Ukrajinu.

Vojna na Ukrajine je podľa českého premiéra Andreja Babiša nezmyselná a prináša len skazu, preto si nemožno priať nič iné, než aby sa skončila. Ocenil mierové úsilie amerického prezidenta Donalda Trumpa a dúfa, že mier čoskoro nastane. Uviedol to v utorok na sociálnych sieťach. Na pripomienku štvrtého výročia ruskej invázie na Ukrajinu vyvesili pred českým úradom vlády ukrajinskú vlajku, informuje spravodajkyňa TASR v Prahe.

„24. februára 2022 sa začala ničím neospravedlniteľná agresia Ruska voči Ukrajine. Už štyri roky tak trvá nezmyselná vojna, v ktorej každý ďalší deň zomierajú ľudia, sú ničené dediny a mestá a ktorá prináša len skazu. Nemožno si priať nič iné než to, aby sa konečne prestalo zabíjať a vojna sa skončila,“ napísal Babiš.

Mierové rokovania s Trumpom

Podľa jeho slov vraj dlho platilo, že ktokoľvek vyzýval na diplomatické rokovania, dostal „nálepku“ a o mieri sa podľa neho takmer nesmelo hovoriť. „To sa zmenilo až s nástupom prezidenta Trumpa, o podmienkach mieru sa rokuje a ja dúfam, že čoskoro skutočne nastane,“ dodal český premiér.

V utorok sa v Česku pri príležitosti štvrtého výročia začiatku ruskej invázie uskutočnia mnohé akcie. V senáte sa koná verejné vypočutie, ktoré sa bude týkať bezpečnosti Ukrajiny, Európy a obranyschopnosti ČR. Vystúpi na ňom aj prezident Petr Pavel. Pozvaní sú aj viacerí ministri a premiér, všetci sa však ospravedlnili s odôvodnením, že majú iný program.

Podpora Ukrajine v Prahe

Prezident sa zase na Pražskom hrade stretne so zástupcami organizácií či jednotlivcami, ktorí sa dlhodobo podieľajú na pomoci Kyjevu. V rámci pripomienky výročia sa podvečer pred ruským veľvyslanectvom v Prahe uskutoční aj koncert Noise for Ukraine, ktorý je podľa organizátorov vyjadrením odporu voči pokračujúcej ruskej agresii a zároveň symbolom solidarity s Ukrajinou.

X XX

Štvrté výročie ruskej invázie do Ukrajiny, Macron ani Scholz nepresvedčili Putina, aby ju nezačínal

Vojna na Ukrajine sa po štyroch rokoch intenzívnych bojov (február 2022 – február 2026) ocitla v situácii, ktorú vojenskí analytici definujú ako klasickú slepú uličku. Odhaduje sa, že konflikt si na oboch stranách vyžiadal takmer 2 milióny obetí (mŕtvych, zranených alebo nezvestných).

Plnoformátová ruská invázia na Ukrajinu sa začala vo štvrtok 24. februára 2022 v skorých ranných hodinách. Presné časové míľniky začiatku agresie boli nasledovné:

Približne o 3:50 hod. SEČ (4:50 hod. kyjevského času):Ruská štátna televízia začala vysielať vopred nahraný prejav Vladimira Putina, v ktorom oznámil začiatok „špeciálnej vojenskej operácie“.
Približne o 4:00 hod. SEČ (5:00 hod. kyjevského času):Prakticky okamžite po prejave dopadli prvé ruské rakety na ukrajinské mestá a strategickú infraštruktúru (Kyjev, Charkov, Odesa, Dnipro a ďalšie).
Súčasne:Ruské pozemné vojská začali prekračovať ukrajinské hranice z územia Ruska, Bieloruska a okupovaného Krymu.

Situácia v Ukrajine k 22. februáru 2026 podľa DeepState. Zelenou farbou sú vyznačené územia dobyté Rusmi a oslobodené Ukrajincami. Fialová farba znázorňuje územia kontrolované separatistami od roku 2014 a hnedá územia pod kontrolou Ozbrojených síl Ruskej federácie.

Putin: Nemáme inú možnosť

„Vám a mne jednoducho nezostala žiadna iná príležitosť na ochranu Ruska, našich ľudí, okrem tej, ktorú budeme dnes nútení využiť. Okolnosti si vyžadujú, aby sme podnikli rozhodné a okamžité kroky. Ľudové republiky Donbasu sa obrátili na Rusko so žiadosťou o pomoc.

V tejto súvislosti v súlade s článkom 51 časti 7 Charty OSN, so sankciou Rady federácie Ruska a v súlade so zmluvami o priateľstve a vzájomnej pomoci, ktoré Federálne zhromaždenie ratifikovalo 22. februára tohto roku s Doneckou ľudovou republiky a Luhanskou ľudovou republikou som sa rozhodol uskutočniť špeciálnu vojenskú operáciu.

Jej cieľom je chrániť ľudí, ktorí boli osem rokov vystavení šikane a genocíde zo strany kyjevského režimu. A preto sa budeme usilovať o demilitarizáciu a denacifikáciu Ukrajiny, ako aj o postavenie pred súd tých, ktorí spáchali početné krvavé zločiny na civilnom obyvateľstve, vrátane občanov Ruskej federácie. Naše plány zároveň nepočítajú s okupáciou ukrajinských území. Nebudeme nikomu nič nasilu vnucovať“, povedal ruský prezident Vladimir Putin v televíznom prejave.

Začiatok invázie

Ruská invázia sa začala masívnym a koordinovaným úderom z troch hlavných strategických smerov, ktoré mali za cieľ bleskovo paralyzovať ukrajinský štát a armádu. Ruské jednotky sa pohybovali nasledovne:

Severný smer (Útok na Kyjev) – Bol to najkritickejší smer, ktorého cieľom bolo sťať hlavu ukrajinskému vedeniu.

Z Bieloruska:Ruské sily prekročili hranice a postupovali cez černobyľskú zónu smerom na Kyjev po pravom brehu rieky Dnipro. Kľúčovým momentom bol výsadok na letisku Hostomeľ.
Zo smeru Homeľ (Bielorusko) a Brjansk (Rusko):Ďalšie kolóny postupovali na Černihiv a Sumy, aby obkľúčili Kyjev z východnej strany.

Východný smer (Donbas a Charkov) – Tento smer nadväzoval na územia kontrolované separatistami od roku 2014, ale výrazne sa rozšíril.

Smer Charkov:Ruské jednotky prekročili hranicu priamo z Ruskej federácie (oblasť Belgorodu) a spustili masívny útok na druhé najväčšie mesto Ukrajiny.
Z Donbasu:Jednotky z tzv. ľudových republík podporované regulárnou ruskou armádou začali útočiť na líniu kontaktu v snahe dosiahnuť administratívne hranice Doneckej a Luhanskej oblasti.

Južný smer (Útok z Krymu) – Tento smer bol v prvých dňoch invázie pre Rusko najúspešnejší z hľadiska rýchlosti postupu.

Z okupovaného Krymu:Ruské sily sa rozdelili na dva prúdy. Západný prúd smeroval na Cherson (ktorý neskôr padol) a následne k Mykolajivu. Východný prúd smeroval na Melitopol, Berďansk a Mariupoľ, s cieľom vytvoriť pozemný koridor medzi Krymom a Ruskom.

Vzdušný a námorný smer

Raketové údery:Zasiahli letiská, radary a veliteľské centrá po celej krajine, vrátane západnej Ukrajiny (Ľvov, Ivano-Frankivsk).
Čierne more:Ruské námorníctvo blokovalo ukrajinské prístavy a obsadilo strategický Hadí ostrov.

Dnes, s odstupom štyroch rokov je možné konštatovať, že severný smer bol pre Rusko totálnym zlyhaním, zatiaľ čo na východe a juhu sa línia frontu po ukrajinských protiofenzívach v roku 2022 stabilizovala do dnešnej podoby opotrebovávacej vojny.

Ukrajinský vojak

Kedy sa naozaj začala vojna Ruska proti Ukrajine? Ukrajinci v tomto majú úplne jasno a tento postoj je dnes kľúčovým pilierom ich národnej identity. Za začiatok ruskej vojny proti Ukrajine nepovažujú február 2022, ale 20. február 2014. Tento dátum je dokonca vyrazený na ruských medailách „Za návrat Krymu“, čo Ukrajinci často uvádzajú ako priamy dôkaz ruskej agresie. Tu sú tri hlavné udalosti, ktoré Ukrajinci vnímajú ako začiatok vojny:

Operácia na obsadenie Krymu (február 2014) – Vojna sa pre nich nezačala výstrelom, ale objavením sa „zelených mužíčkov“ (ruských vojakov bez označenia) na Kryme.

február 2014: Tento deň považuje ukrajinský parlament za oficiálny začiatok dočasnej okupácie Krymu. Stalo sa to v čase, keď v Kyjeve vrcholili protesty na Majdane a vtedajší prezident Viktor Janukovyč bol ešte stále v krajine (ušiel až 21. februára).
Obsadenie parlamentu:februára ruské špeciálne sily obsadili budovu parlamentu a vlády Autonómnej republiky Krym v Simferopole, čo viedlo k následnému nelegálnemu referendu a anexii.

Hybridná vojna na Donbase (jar 2014) – Po Kryme sa konflikt presunul na východ Ukrajiny, čo Kyjev vníma ako druhú fázu tej istej ruskej invázie.

Slavjansk:Za jeden z bodov, odkiaľ niet návratu, považujú 12. apríl 2014, kedy skupina ozbrojencov pod vedením dôstojníka ruskej Federálnej služby bezpečnosti (FSB – Федеральная служба безопасности) Igora Girkina (Strelkova) obsadila policajnú stanicu a vládne budovy v Slavjansku.
ATO:Ukrajina v reakcii na to vyhlásila Protiteroristickú operáciu (ATO – антитерористична операція), čím sa začali otvorené boje, ktoré s rôznou intenzitou trvali až do veľkej invázie v roku 2022.

Zmena paradigmy: Od konfliktu k vojne – V roku 2014 svet a mnohé médiá hovorili o občianskej vojne alebo vnútornom konflikte. Ukrajinci to však od prvej sekundy nazývali ruskou agresiou. Poukazujú na to, že bez ruských peňazí, zbraní, veliteľov (ako Girkin) a neskôr aj priameho zapojenia regulárnej ruskej armády (napríklad v bitkách pri Ilovajsku v auguste 2014 alebo v Debalceve v roku 2015) by k žiadnemu povstaniu na východe nedošlo. Tento pohľad vysvetľuje, prečo sú Ukrajinci takí neoblomní pri otázke hraníc z roku 1991. Ak by prijali prímerie na súčasnej línii, mali by pocit, že len legitimizujú agresiu, ktorá trvá už 12 rokov (2014 – 2026).

Vojna na Ukrajine sa po štyroch rokoch intenzívnych bojov (február 2022 – február 2026) ocitla v situácii, ktorú vojenskí analytici definujú ako klasickú slepú uličku. Penzionovaný generál austrálskej armády Mick Ryan vo svojej najnovšej analýze konštatuje, že ani jedna zo strán v súčasnosti nedisponuje prostriedkami na dosiahnutie rozhodujúceho víťazstva. Strategické zmeny na fronte sú takmer nebadateľné a diplomatické úsilie v Ženeve vykazuje len minimálny pokrok. Podľa Ryana existujú v podstate len tri cesty, ako z tohto patu vyjsť: buď príde zásadný technologický a doktrinálny prielom, politický kolaps vôle jednej zo strán, alebo kombinácia oboch týchto faktorov. Bez týchto zmien predpovedá, že rok 2026 prinesie len ďalšie krvavé bitky a ničenie, pričom konflikt pravdepodobne potrvá minimálne do jari 2026 a možno aj dlhšie.

Pojem „víťazstvo“ je v ruskej politickej rétorike roku 2026 omnoho ohybnejší než v Kyjeve. Keďže Kremeľ kontroluje informačný priestor, môže si dovoliť víťazstvo redefinovať podľa aktuálnej situácie na fronte. Napriek tomu možno ruské predstavy rozdeliť do troch hlavných rovín:

Územné zisky a „Nová realita“ – Pre ruských politikov je dnes minimálnym víťazstvom uznanie ich verzie ústavy z roku 2022. Trvajú na tom, že Ukrajina (a svet) musí akceptovať anexiu piatich oblastí:

Krym, Donecká, Luhanská, Záporožská a Chersonská oblasť.
Víťazstvom je pre nich úplné vytlačenie ukrajinskej armády za hranice týchto administratívnych celkov (vrátane miest ako Záporožie či Cherson, ktoré Rusko v súčasnosti plne neovláda).

„Neutralizácia“ Ukrajiny (Demilitarizácia a Denacifikácia) – Tieto dva vágne pojmy z úvodu vojny sa v roku 2026 transformovali na konkrétne politické požiadavky:

Zákaz vstupu do NATO:Rusko považuje za víťazstvo len taký stav, kde Ukrajina zostane v „šedej zóne“ bez bezpečnostných záruk Západu.
Limitovaná armáda:Moskva chce, aby Ukrajina mala len symbolické vojsko bez útočných zbraní a rakiet dlhého doletu.
Zmena režimu (neoficiálne):Hoci už otvorene nehovoria o dobytí Kyjeva, víťazstvo si predstavujú ako nastolenie vlády, ktorá bude „kooperatívna“ a preruší väzby so Západom.

Geopolitický triumf nad Západom – Pre Putina a jeho okolie je víťazstvo na Ukrajine len prostriedkom k vyššiemu cieľu. Skutočným víťazstvom je pre nich:

Koniec „unipolárneho sveta“:Dôkaz, že USA už nedokážu diktovať pravidlá a že Rusko má právo na svoju „sféru vplyvu“ (tzv. Jalta 2.0).
Zrušenie sankcií:Ruskí politici si víťazstvo predstavujú ako moment, kedy Západ pod tlakom energetickej či ekonomickej únavy „uzná chybu“, zruší sankcie a vráti sa k obchodu business as usual.
Rozklad západnej jednoty:Víťazstvom je stav, kedy sa EÚ a NATO rozhádajú v otázke ďalšej pomoci Ukrajine.

Rozpor medzi politickou rétorikou a armádou – Kým politici ako Medvedev hovoria o dobytí Odesy či až Lisabonu, ruská armáda (ako ukázala správa ISW o Rudskom) vníma ako víťazstvo aj dobytie malej dediny na hraniciach, ak ho dokážu propagandisticky predať ako „strategický zlom“.

Diplomatická scéna zostáva rovnako zablokovaná ako samotný front. Hlavným kameňom úrazu sú vzájomne sa vylučujúce územné požiadavky. Kým Rusko trvá na odovzdaní celého Donbasu a stiahnutí ukrajinských vojsk zo štyroch anektovaných oblastí, Kyjev to kategoricky odmieta. Americkí sprostredkovatelia pod záštitou administratívy Donalda Trumpa síce navrhujú inovatívne riešenia, ako napríklad vytvorenie spoločnej civilnej správy na Donbase či premenu východného regiónu na slobodnú ekonomickú zónu, no tieto návrhy narážajú na odpor oboch bojujúcich strán. Prezident Volodymyr Zelenskyj vníma stiahnutie z Donbasu nielen ako územnú stratu, ale ako zradu ľudí a krok, ktorý by fatálne rozštiepil ukrajinskú spoločnosť. Zároveň varuje, že akékoľvek prímerie by Vladimir Putin využil len ako pauzu na obnovu síl, pričom Rusko by podľa jeho odhadov bolo schopné opätovne zaútočiť už o dva roky.

Posledná osobná návšteva Emmanuela Macrona v Moskve sa uskutočnila v pondelok 7. februára 2022. Trvala viac ako päť hodín a skončila sa neskoro v noci (tlačová konferencia prebiehala už po polnoci 8. februára). Táto návšteva vošla do dejín nielen kvôli bizarnému 6-metrovému bielemu stolu, ale predovšetkým ako príklad toho, ako Putin využil diplomaciu na krytie príprav na inváziu. Klamstvá neboli len o detailoch, ale o celkovom zámere. Tu sú hlavné body:

Prísľub deeskalácie:Macron po stretnutí odchádzal s presvedčením, že dosiahol dohodu. Francúzski predstavitelia vtedy médiám tlmočili, že Putin sľúbil, že nepodnikne žiadne nové „vojenské iniciatívy“ a že po skončení cvičení v Bielorusku (20. februára) sa ruské vojská stiahnu. Kremeľ to však hneď na druhý deň ústami hovorcu Peskova poprel slovami, že „v súčasnej situácii nemôže byť reč o žiadnych dohodách“.
„Cvičenia“ ako zásterka:Putin počas stretnutia opakovane tvrdil, že masívna prítomnosť vojsk na hraniciach je len súčasťou plánovaných cvičení a Rusko nemá v úmysle zaútočiť. O 17 dní neskôr tie isté jednotky prekročili hranice.
Minské dohody:Putin vinu za napätie hádzal výhradne na Kyjev a tvrdil, že on má záujem na diplomatickom riešení v rámci Minských dohôd. V skutočnosti už v tom čase zrejme plánoval ich definitívne pochovanie, čo sa stalo 21. februára uznaním separatistických republík.
Osobný tón (vtedy ešte „tykanie“):Macron a Putin si vtedy ešte tykali. Putin využíval túto zdanlivú blízkosť na to, aby v Macronovi vzbudil dojem, že Francúzsko môže byť hlavným sprostredkovateľom mieru, čím ho v podstate „vodil za nos“, kým dokončoval logistiku útoku.

Posledný telefonát (20. február 2022) – Hoci osobná návšteva bola 7. februára, za zmienku stojí ich posledný telefonát, ktorý sa odohral len štyri dni pred vojnou. Bol zverejnený v dokumente „Un Président, l’Europe et la guerre“. V ňom Macron navrhuje Putinovi stretnutie s Bidenom v Ženeve. Putin v telefóne odpovedá: „V zásade súhlasím,“ ale vzápätí dodáva, že radšej by išiel hrať hokej, než by mal riešiť detaily samitu. O pár hodín neskôr uznal nezávislosť Donbasu a diplomacia definitívne skončila.

Vladimir Putin a Emmanuel Macron vo februári 2022

Ekonomický a demografický rozmer vojny je zdrvujúci pre obe krajiny. Odhaduje sa, že konflikt si na oboch stranách vyžiadal takmer 2 milióny obetí (mŕtvych, zranených alebo nezvestných). Ruské straty sú enormné – washingtonské Centrum pre strategické a medzinárodné štúdie ich odhaduje na 1,2 milióna ľudí, čo predstavuje najväčšie straty veľmoci od druhej svetovej vojny. Napriek tomu ruská ekonomika zatiaľ vykazuje povrchnú stabilitu, čo Putina utvrdzuje v presvedčení, že môže viesť vlečúcu sa vojnu. Analytik Forbes Andy Semotiuk však upozorňuje, že najvýznamnejším dôsledkom vojny nemusí byť len zmena hraníc, ale destabilizácia globálneho poriadku prostredníctvom jadrového nátlaku, ktorý Rusko pravidelne využíva na odstrašenie Západu.

Posledná osobná návšteva nemeckého kancelára Olafa Scholza v Moskve sa uskutočnila v utorok 15. februára 2022, teda presne deväť dní pred začiatkom ruskej invázie. Podobne ako v prípade Macrona, aj toto stretnutie bolo poznačené symbolikou obrovského stola a snahou o diplomatické riešenie v hodine dvanástej. Tu je prehľad toho, ako Putin počas tohto stretnutia zavádzal:

Tvrdenia o stiahnutí vojsk:Práve v deň Scholzovej návštevy ruské ministerstvo obrany vyhlásilo, že časť jednotiek sa po skončení cvičení začína vracať do svojich základní. Putin to na tlačovej konferencii prezentoval ako dôkaz mierových úmyslov. Scholz tento signál vtedy opatrne privítal ako dobrú správu, no realita bola opačná – vojská sa v skutočnosti presúvali do útočných pozícií.
„Genocída“ na Donbase:Putin počas spoločnej tlačovej konferencie vyhlásil, že situácia na východe Ukrajiny je „genocídou“. Scholz na to reagoval priamo na mieste slovami, že toto tvrdenie je absurdné a nesprávne. Putin toto klamstvo neskôr použil ako jeden z hlavných dôvodov na začatie „špeciálnej vojenskej operácie“.
Otázka NATO:Scholz Putina ubezpečoval, že rozširovanie NATO o Ukrajinu nie je témou dňa a počas ich funkčných období sa takmer určite nestane. Putin sa však tváril, že túto garanciu považuje za nedostatočnú a že Rusko je bezprostredne ohrozené, hoci v súkromných rozhovoroch (ako neskôr Scholz priznal) Putin spochybňoval samotnú existenciu Ukrajiny ako samostatného štátu.
Diplomatická ochota:Putin v Moskve tvrdil, že je pripravený na ďalšie rokovania o bezpečnosti v Európe a o raketách stredného doletu. V skutočnosti však len naťahoval čas, aby dokončil logistické prípravy na útok, ktorý prišiel o necelých desať dní.

Scholzova spätná väzba – Scholz neskôr priznal, že ho šokoval Putinov radikálny pohľad na históriu, ktorý mu ruský prezident počas stretnutia predostrel. Putin sa viac sústredil na historické mapy a nároky Ruska než na súčasnú stabilitu Európy. Tieto klamstvá viedli k tomu, že Nemecko po 24. februári urobilo radikálny obrat vo svojej politike (Zeitenwende), o ktorom Scholz rozhodol krátko po tom, čo si uvedomil rozsah Putinovho zavádzania počas ich moskovského stretnutia.

Vladimir Putin a Olaf Scholz vo februári 2022

Vnútorná situácia na Ukrajine je túto zimu mimoriadne kritická. Rusko zintenzívnilo údery na energetickú infraštruktúru s cieľom rozdeliť sieť na izolované „ostrovy“ a zlomiť ducha obyvateľstva. Kyjev však odpovedá odvážnymi operáciami, ako bol júnový zásah leteckých základní hlboko v Rusku pod kódovým názvom „Pavučina“. Ukrajina sa snaží preukázať taktické majstrovstvo, no priznáva, že na oslobodenie všetkých území vrátane hraníc z roku 1991 jej momentálne chýbajú útočné formácie a moderné zbraňové systémy, ako sú rakety Tomahawk či domáce licencie na systémy Patriot.

Doobeda 16. marca 2022 bolo divadlo v ukrajinskom meste Mariupoľ zničené priamym zásahom laserom navádzanej leteckej bomby, pravdepodobne typu KAB-500L.Vnútri sa v čase útoku mohlo nachádzať 800 až 1 300 osôb. Dne 25. marca mariupolská radnica oznámila, že v dôsledku bombardovania divadla zahynulo približne 300 ľudí.

Ruská spoločnosť sa po štyroch rokoch vojny taktiež mení, hoci pomaly. Politológ Dmitrij Oreškin si všíma, že „narkotický účinok“ vojnovej propagandy slabne. Hoci prieskumy ukazujú, že dve tretiny Rusov by si želali mierové rokovania, väčšina stále iracionálne trvá na udržaní dobytých území ako na symbole víťazstva. Putinova moc zostáva pevná, kým kontroluje finančné a informačné toky, pričom nekonečná vojna mu môže vyhovovať viac než mier, ktorý by priniesol nepríjemné otázky o kvalite života a cene za „rozbité tehly“ na Donbase. Zelenskyj v tejto súvislosti tvrdí, že Putin už tretiu svetovú vojnu v podstate začal a Ukrajina je jedinou hrádzou, ktorá bráni jej prechodu do plnohodnotnej globálnej fázy. Budúcnosť konfliktu tak v roku 2026 závisí od toho, či Spojené štáty a Európa dokážu zvýšiť tlak prostredníctvom sankcií a konfiškácie zmrazených ruských aktív, alebo či vojna definitívne uviazne v dekády trvajúcom pozičnom strete.

X X X

TRUMP: UKRAJINA NEMĚLA DOPUSTIT VÁLKU

PŘED VÁLKOU ČR VAROVAL I PREZIDENT KLAUS A ING. BABIŠ

VOJÁK PAVEL, EXOMUNISTA NAPROSTO ZKLAMAL, DAL SE DO SLUŽEB UKRAJINY

Rusko k ústupkům přimějí jen USA

Macinka v úterý v New Yorku řekl novinářům, že vedle Spojených států neexistuje žádná geopolitická síla, která by dokázala přinutit Rusko k ústupkům či k diskusi. Oceňuje snahu amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho vyjednavačů přimět Rusko a Ukrajinu, aby spolu vyjednávaly.

„My bychom rádi podporovali diplomatickou cestu. Určitě by měl být silnější tlak alespoň na to, aby se podařilo dohodnout nějaké příměří. Debata o míru bude určitě trvat mnoho let, ale bylo by fajn, kdyby se po tu dobu alespoň nezabíjeli lidi a neničila Ukrajina. Česká republika na to žádný velký vliv mít nemůže,“ odpověděl šéf české diplomacie na otázku, jakým způsobem by měl Západ vyvíjet tlak na Rusko..

Evropská unie se podle Macinky začíná probouzet a Čína má potenciál v řešení války na Ukrajině jednat. „Pokud by se i Čína odvážila něco říct a něco ráznějšího udělat směrem k Rusku, to by také mohlo vést k tomu, že se pozice Ruska promění,“ řekl Macinka s tím, že na Mnichovské bezpečnostní konferenci ho potěšilo, když viděl fotografii čínského ministra zahraničí Wang Ia s ukrajinským ministrem zahraničí Andrijem Sybihou.

Macinka se rovněž vyjádřil k tlaku, který Trumpova administrativa vyvíjí na Ukrajinu a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na vyřešení konfliktu. „Víme od prezidenta Zelenského, že Američané tlačí na Ukrajinu, ale nevíme, jestli náhodou Američané netlačí také na Rusko, protože Rusové nám to neřeknou,“ řekl ministr zahraničí. Je podle něj možná škoda, že nikdo kromě Ukrajinců a Američanů se s Rusy nebaví. Podpořil by nedávný nápad italské premiérky Giorgii Meloniové, aby EU měla svého vlastního vyjednavače, který by se účastnil rozhovorů.

X X X

Izrael prohlásil palestinská média za teroristické organizace

Izraelský ministr obrany Israel Kac vydal v pondělí nařízení, kterým označil pět palestinských médií za teroristické organizace. Jedná se o nejnovější krok Tel Avivu proti novinářům. Za teroristické mediální kanály Al Asima News, Quds Plus, Alquds Albawsala, Maraj a Maydan Alquds. Zpravodajská televize Al Jazeera uvedla, že tyto kanály byly obviněny z podněcování nepokojů, zejména v Jeruzalémě.

Nur Odeh, katarský televizní zpravodaj podávající zprávy z Ramalláhu na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu, uvedl, že nařízení postihuje klíčové zdroje informací pro Palestince a působící jako jejich „oči a uši, zejména v Jeruzalémě“.

„Okupovaný Západní břeh Jordánu je rozdělen více než tisícem bran a kontrolních stanovišť a vstup do okupovaného východního Jeruzaléma je pro většinu Palestinců prakticky nemožný – rozhodně ne bez izraelského svolení,“ uvedla. „Tyto sdělovací prostředky poskytují Palestincům informace v reálném čase o tom, co se děje v Jeruzalémě, o izraelském porušování práva a o atmosféře.“

Od vypuknutí války v Gaze bylo izraelskými silami zabito téměř 300 novinářů a mediálních pracovníků, uvádí Shireen.ps, monitorovací web pojmenovaný po veteránce korespondentce Al Jazeery Shirin Abu Akleh, kterou izraelské síly zabily na okupovaném Západním břehu Jordánu v roce 2022.

Watsonův institut pro mezinárodní a veřejné záležitosti ve své loňské zprávě uvedl, že válka v Gaze byla pro mediální pracovníky nejkrvavějším konfliktem od doby, kdy se takové statistiky vedou.

Poznamenejme, že izraelský ministr komunikací Šlomo Karahí minulý měsíc nařídil 90denní prodloužení stávajícího zákazu vysílání stanice Al- Jazeera v Izraeli, čímž znemožnil vysílacím společnostem a internetovým kanálům distribuovat její obsah.

Jana Putzlacher, server vasevec.cz

X X X

Brusel tri dni po maďarských voľbách navrhne trvalý zákaz dovozu ruskej ropy do EÚ. Načasovanie nie je náhodné

Európska komisia predloží 15. apríla návrh na trvalý zákaz dovozu ruskej ropy do Európskej únie. Vyplýva to z dokumentov, do ktorých nahliadla agentúra Reuters. Stane sa tak tri dni po parlamentných voľbách v Maďarsku. Načasovanie bolo podľa zdrojov Reuters navrhnuté tak, aby sa zákaz dovozu ropy nestal v Maďarsku hlavnou témou predvolebnej kampane.

Maďarsko v apríli čakajú parlamentné voľby, v ktorých by opozičná strana Tisza pod vedením Pétera Magyara mohla ukončiť vládu strany Fidesz premiéra Viktora Orbána, ktorý krajinu vedie nepretržite od roku 2010.

Maďarsko a Slovensko, ktoré sú ešte stále závislé od dovozu ruskej ropy, sa stavajú proti akémukoľvek zákazu. Ich lídri ostro kritizovali aj predchádzajúci zákaz dovozu ruského plynu.

Európska únia už uvalila sankcie na dovoz ruskej ropy prepravovanej po mori. Podobne ako pri plyne chce ale navrhnúť aj postupné úplné ukončenie dovozu ruskej ropy. Komisia by chcela tento návrh predložiť 15. apríla, vyplýva z návrhu programu jej práce. Tento program sa však ešte môže zmeniť.

Dodávky ruskej ropy do Maďarska a na Slovensko ropovodom Družba sú prerušené od 27. januára. Kyjev tvrdí, že ruský dron vtedy zasiahol časť ropovodu na západnej Ukrajine. Slovensko a Maďarsko naproti tomu tvrdia, že za dlhodobý výpadok je zodpovedná Ukrajina. Kyjev uvádza, že sa snaží ropovod opraviť, termín obnovenia dodávok ale neustále posúva.

Orbánova vláda kvôli zastaveniu dovozu ruskej ropy oznámila, že bude blokovať nový balík protiruských sankcií aj schválenie únijnej pôžičky 90 miliárd eur pre Ukrajinu.

Očakáva sa, že zákaz dovozu ruskej ropy do EÚ sa podarí presadiť aj napriek odporu Maďarska a Slovenska. Na schválenie totiž stačí len kvalifikovaná väčšina členských štátov. Eurokomisár pre energetiku Dan Jörgensen už skôr uviedol, že pripravovaný návrh by mal postupne ukončiť dovoz ruskej ropy do EÚ najneskôr do konca roku 2027.

V poslednom štvrťroku minulého roka dovážala EÚ z Ruska iba jedno percento z celkového objemu ropy, predovšetkým v dôsledku sankcií uvalených na ruskú ropu prepravovanú po mori.

X XX

Francúzsko a Británia chcú tajne odovzdať Ukrajine jadrovú zbraň, tvrdí ruská rozviedka. Londýn a Paríž to odmietli

Francúzsko a Británia pripravujú odovzdanie jadrovej zbrane Kyjevu, uviedla dnes podľa štátnej agentúry TASS ruská rozviedka SVR. Dôkazy k svojmu tvrdeniu nepredložila. Londýn aj Paríž ruské tvrdenia odmietli.

Ruský prezident Vladimir Putin v stredu nariadil cvičenia strategických jadrových síl krajiny, ktoré zahŕňali cvičné odpálenie rakiet Jars a Sineva. Podľa Kremľa ide o plánovené manévre, týkajúce sa všetkých častí ruskej jadrovej triády. Na záberoch ruského ministerstva obrany je test medzikontinentálnej balistickej rakety Jars a z ponorky v Barentsovom mori bola odpálená medzikontinentálna balistická raketa Sineva. / Zdroj: MO RF

„V súčasnosti, podľa dostupných informácií SVR, Londýn a Paríž aktívne pracujú na riešení otázok poskytnutia takejto zbrane Ukrajine a spôsobov jej doručenia,“ citoval TASS z vyhlásenia, ktoré ruská tajná služba zverejnila v deň štvrtého výročia začatia rozsiahlej ruskej invázie na Ukrajinu.

Podľa SVR sa Londýn a Paríž tajne snažia o to, aby transfer jadrových technológií vyzeral ako výsledok vývoja samotnej Ukrajiny.

Rada federácie, horná komora ruského parlamentu, v reakcii na vyhlásenie vyzvala Bezpečnostnú radu OSN a Medzinárodnú agentúru pre atómovú energiu (MAAE), aby v tejto veci začali vyšetrovanie. Hovorca Kremľa Dmitrij Peskov dnes uviedol, že úmysel Francúzska a Británie predstavuje „hrubé porušenie všetkých noriem a princípov“ medzinárodného práva.

Londýn a Paríž odmietli ruské tvrdenia

Britská vláda v utorok odmietla tvrdenia Ruska, podľa ktorého má Spojené kráľovstvo v úmysle poskytnúť Ukrajine jadrové zbrane. Vyjadrenia ruskej zahraničnej spravodajskej služby SVR označil Londýn za snahu ruského prezidenta Vladimira Putina odviesť pozornosť od vojenskej agresie na Ukrajine. Informovala o tom televízia Sky News, píše TASR.

Reakcia Londýna nasledovala po obvineniach SVR, že Spojené kráľovstvo a Francúzsko majú údajne plány dodať Kyjevu jadrové zbrane alebo tzv. špinavú bombu s rádioaktívnym materiálom. Moskva o tom nepredložila žiadne dôkazy.

Bývalý ruský prezident Dmitrij Medvedev následne vyhlásil, že ak by k takémuto kroku došlo, Rusko by mohlo „v prípade potreby“ použiť jadrové zbrane proti Ukrajine aj voči krajinám, ktoré by jej ich poskytli.

Hovorca britského premiéra Keira Starmera na vyhlásenie SVR reagoval, že ide o „jasný pokus Vladimira Putina odpútať pozornosť od svojich ohavných činov na Ukrajine“.

„Na týchto tvrdeniach nie je ani zlomok pravdy,“ zdôraznil hovorca s tým, že britská vláda bude pokračovať v úsilí o dosiahnutie spravodlivého a trvalého mieru na Ukrajine. Premiér zároveň vzdal hold „mimoriadnej odolnosti ukrajinského ľudu“.

Francúzske médiá pripomenuli, že Rusko v deň štvrtého výročia svojej invázie na Ukrajinu „reštartovalo svoj stroj na dezinformácie“. Moskva totiž od začiatku invázie šíri bizarné konšpiračné teórie. Jednou je napríklad obvinenie Spojených štátov, že na Ukrajine financujú biologické laboratóriá na vývoj nebezpečných patogénov.

Na sieti X správu SVR komentovalo aj francúzske ministerstvo zahraničných vecí na účte French Response, ktorý používa na reakcie na dezinformácie. Napísalo, že ani riskantné vyhrocovanie konfliktu Ruskom prostredníctvom pomyselných jadrových hrozieb „nezastrie skutočnosť, že Ukrajina má na štvrté výročie vašej (ruskej) údajne trojdňovej vojny jednoznačnú medzinárodnú podporu.“

Ruské spravodajské služby sú dlhodobo známe svojimi prehnanými obvineniami, pričom najmä Británia je často vykresľovaná ako úhlavný nepriateľ Ruska. Cez víkend šéf ruskej spravodajskej služby obvinil Londýn, že stál za atentátom na ruského generála, pripomenul denník The Guardian.

Ruská invázia na Ukrajinu je najväčším konfliktom na európskom kontinente od konca druhej svetovej vojny. Bezjadrový status Ukrajiny uvádza Moskva ako jednu z podmienok prípadnej mierovej dohody.

Ukrajina sa vzdala svojich jadrových zbraní získaných po rozpade Sovietskeho zväzu na základe takzvaného Budapeštianskeho memoranda z roku 1994. Výmenou za to získala niektoré bezpečnostné uistenia zo strany Ruska, Británie a Spojených štátov. Tieto záruky Moskva svojou inváziou na Ukrajinu porušila.

X XX

KOLIK TISÍC MRTVÝCH UKRAJINCŮ?

ZELENSKÝ HLAVNĚ HLÁSÍ MRTVÉ VOJÁKY RUSKA ZÁPADU,

ABY TVRDIL, ŽE VÁLKA UKRAJINY JE ÚSPĚŠNÁ SE ZˇAPADEM

V ČR V MNOHÝCH LÁZNÍCH SE LEČÍ UKRAJINCI BEZ KONČETIN,

DALŠÍ ZRANĚNÍ

TO NEMUSELO BÝT, kDYBY VČAS UKAJINCI JEDNALI S RUSKEM

O DOHODĚ

TISÍCE UKRAJINCŮ i RUSŮ MOHLO ŽÍT

UKRAJINA VŽDYCKY PATŘILA K RUSKU

ZÁPAD JI JEN POBLÁZNiL

A DĚLÁ TO DNES I EXKOMUNISTA PAVEL

RUSKO UKRAJINU NEPUSTÍ

200-tisíc mŕtvych Rusov. Najkrvavejší rok ešte nedopočítali, padlo aj 7 000 dôstojníkov, Moskvu „šetria“

Počas štyroch rokov invázie Ruska na Ukrajine zomrelo najmenej 200 186 ruských vojakov. Vyplýva to z výpočtov ruskej služby BBC, exilového spravodajského portálu Mediazona a tímu dobrovoľníkov s využitím otvorených zdrojov.

Ruskí vojaci, ktorí už na Ukrajine dobojovali.

Údaje zahŕňajú iba ruských občanov a vychádzajú z overených záznamov o úmrtiach v otvorených zdrojoch, ako sú nekrológy a súdne dokumenty. Zverejnené údaje pokrývajú asi 45 až 65 percent obetí, skutočné straty na ruskej strane sú podľa vojenských analytikov vyššie, píše podľa BBC.

Väčšina zabitých (57 percent) boli dobrovoľníci, mobilizovaní vojaci a trestanci naverbovaní vo väzniciach. Novinári stále spracúvajú záznamy za rok 2025 a pôjde o najkrvavejší rok vojny, keďže podľa predbežných odhadov bolo zabitých viac ako 90 000 ruských vojakov.

Ukrajinská F-16 proti Šáhidu: unikátny zostrel, aký sa len zriedka podarí zachytiť na video

Analýza BBC ukazuje, že zmluvu s armádou najčastejšie podpisujú obyvatelia malých miest a dedín, kde je nedostatok stabilnej a dobre platenej práce. V prvom roku tvorili značnú časť mŕtvych ľudia mobilizovaní v Ruskom okupovaných častiach Doneckej a Luhanskej oblasti Ukrajiny.

Rusko stratilo takmer 7 000 dôstojníkov, z nich 77 percent boli nižšie hodnosti (od poručíka po kapitána) s kľúčovými funkciami priamo na bojisku. Zomrelo celkovo najmenej 13 ruských generálov.

Moskvu šetria

Podľa odhadu BBC najviac mŕtvych pochádza z republík Baškortostan (9300) a Tatarstan (7 500) a zo Sverdlovskej oblasti (6 700). Z Moskvy pochádza necelých 3200 obetí.

Januárový odhad washingtonského Centra pre strategické a medzinárodné štúdie (CSIS) uviedol, že medzi februárom 2022 a decembrom 2025 Kremeľ prišiel o 1,2 milióna vojakov – zabitých bolo asi 325 000 a ďalších 875 000 bolo zranených alebo je nezvestných. Rusko správu CSIS odmietlo.

Ruská armáda naposledy zverejnila oficiálny počet obetí v septembri 2022, keď vtedajší minister obrany Sergej Šojgu uviedol, že na Ukrajine bolo zabitých necelých 6000 vojakov.

Ruské ministerstvo zahraničných vecí v utorok informovalo, že od začiatku bojov v roku 2022 bolo zranených viac ako 27 000 civilistov a 8 000 bolo zabitých.

Podľa amerického Inštitútu pre štúdium vojny (ISW) Rusko v súčasnosti po štyroch rokoch bojov okupuje o niečo viac ako 19 percent územia Ukrajiny.

X X X

Migranti s noži v kampani SPD? Ústavní soud řešil stížnost voličky

Advokátka Pavla Krejčí předložila soudům konkrétní příspěvky představitelů SPD na sociálních sítích. Na snímku mimo jiné šéf hnutí Tomio Okamura (uprostřed). Ilustrační foto: SPD

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost voličky, která kritizovala kampaň SPD před loňskými sněmovními volbami. Spatřovala v ní prvky, které jsou v demokratickém státě nepřijatelné. Šlo jí hlavně o zobrazování migrantů s noži. Soud potvrdil, že justice má v souvislosti s volbami omezený prostor k zásahu. Uvedl ale, že kampaň konkrétního subjektu nelze vnímat izolovaně jako jednosměrnou komunikaci. Ostatní strany, voliči a občanská společnost k ní mohou zaujmout kritický postoj ve veřejné diskuzi.

„Je primárně úkolem zbylých kandidujících subjektů, aby se v rámci politického boje proti takové volební kampani vymezily a pokusily se ji v mezích své čestné a poctivé volební kampaně využít ve svůj prospěch,“ stojí v usnesení pléna, které připravil soudce zpravodaj Martin Smolek.

Zpochybnění voleb

Kontroverzní kampaní se už dříve zabýval Nejvyšší správní soud (NSS). Advokátka Pavla Krejčí mu předložila konkrétní příspěvky představitelů SPD na sociálních sítích. Na základě počtu souhlasných reakcí pod příspěvky pak odhadla, kolik voličů ovlivnily. Zpochybnila také zvolení poslanců Tomáše Doležala, Jana Hrnčíře a Radka Kotena.

NSS kampaň označil za nevkusnou a nebezpečnou, zobrazování migrantů připodobnil k tomu, jak vykreslovala příslušníky jiných ras a společenských tříd nacistická a komunistická propaganda. Do voleb však nezasáhl, protože nelze prokázat, jakou měrou kontroverzní prvky v komunikaci SPD ovlivnily rozhodování voličů a výsledek hlasování.

Ústavní stížnost z nepřímých důkazů

V ústavní stížnosti Krejčí uvedla, že možnosti prokázání přímého vlivu kampaně na volební výsledek jsou z podstaty věci omezené, protože hlasování je tajné. Je tedy nutné vycházet z nepřímých důkazů, jako jsou třeba údaje ze sociálních sítí. Víc podle svých slov nemohla učinit. Postoj NSS podle Krejčí vede k tomu, že volič v podstatě nemůže nijak prokázat ovlivnění výsledků voleb nezákonným vedením kampaně.

ÚS připustil, že v obdobných situacích je prokazování dopadů kampaně poměrně složité. To však neznamená, že neexistuje žádná soudní ochrana. „Chování politických subjektů v rámci volební kampaně totiž není regulováno jen prostředky volebního práva, nýbrž i prostředky správního, občanského, mediálního či dokonce trestního práva. Jejich prostřednictvím se lze ochrany dotčených základních práv domáhat,“ stojí v usnesení.

Soud také konstatoval, že politická komunikace útočící na určité jednotlivce či skupiny obyvatel může zasáhnout do jejich základních práv a lidské důstojnosti. Uvedl ale, že jejich ochrany se nemůže cestou ústavní stížnosti domáhat třetí osoba, která nebyla „cílem“ kampaně, nýbrž jen považuje takový způsob jejího vedení za protiprávní.

SPD i předseda hnutí Tomio Okamura momentálně čelí trestnímu stíhání v souvislosti s předloňskými plakáty hnutí k senátním a krajským volbám. Kontroverze vzbudil zejména plakát, na němž stojí muž tmavé pleti se zkrvaveným nožem a v zakrvácené košili společně s textem „Nedostatky ve zdravotnictví nevyřeší ‚chirurgové‘ z dovozu“. Okamura opakovaně označil stíhání za politicky motivované.

SPD je nyní součástí vládní většiny, Okamura je předsedou Sněmovny. O jeho případném vydání k trestnímu stíhání bude rozhodovat dolní parlamentní komora začátkem března, ceskajustice.cz

X X X

Energetická páka v spore o ropu: Fico siahol na núdzové dodávky, prúd však medzi krajinami tečie ďalej (6 kľúčových otázok a odpovedí)

Slovensko zastavilo Ukrajine núdzové dodávky elektriny, no v praxi zatiaľ nevidno žiadnu zmenu. Čo tento krok vlády Roberta Fica (Smer) v skutočnosti znamená a aký môže mať dopad?

Stále platí, že Kyjev od nás naďalej dováža elektrinu. Ukrajinská štátna energetická spoločnosť Ukrenerho zároveň medzičasom vyhlásila, že stopka pre elektrickú energiu nenaruší situáciu v energetickom systému krajiny. Zastavené boli len mimoriadne stabilizačné dodávky, zatiaľ čo štandardné obchodné toky elektriny medzi krajinami pokračujú ďalej.

Podľa dát európskej siete prevádzkovateľov prenosových sústav ENTSO-E, ktorá v reálnom čase sleduje toky elektriny medzi jednotlivými krajinami, pritom zo Slovenska na Ukrajinu aj na druhý deň po premiérovom oznámení dohody s ministerstvom financií a Slovenskou elektrizačnou prenosovou sústavou (SEPS) smerovali dodávky v objeme stoviek megawattov výkonu. Údaje tak ukazujú, že fyzické toky elektriny medzi oboma krajinami pokračujú aj po zastavení núdzovej energetickej výpomoci.

„Elektrina sa dováža zo všetkých krajín EÚ susediacich s Ukrajinou a z Moldavska, a to podľa výsledkov aukcií na prideľovanie voľnej kapacity pri prepojení medzi štátmi,“ informovala spoločnosť Ukrenerho. Firma, ktorá u našich východných susedov prevádzkuje prenosovú sústavu tiež priblížila, že naposledy požiadala Slovensko o núdzovú pomoc pred vyše mesiacom. Navyše to malo byť vo veľmi obmedzenom objeme.

Vyjadrenia premiéra Fica však napriek tomu naznačujú, že tento krok má slúžiť najmä ako politická páka v spore o obnovenie dodávok ropy cez ropovod Družba. Opatrenie má byť podľa predsedu vlády zrušené okamžite po tom, ako Ukrajina tranzit ropy obnoví, v opačnom prípade vláda nevylučuje prijatie ďalších recipročných opatrení.

Pravda preto pripravila prehľad odpovedí na najdôležitejšie otázky, ktoré vysvetľujú okolnosti rozhodnutia Slovenska aj jeho reálne dôsledky.

Čo sa vlastne stalo?

Súčasnej situácii predchádzala séria udalostí spojených s dodávkami ruskej ropy aj bezpečnostnou situáciou vo vojne na Ukrajine. Kľúčový moment nastal 27. januára 2026, keď došlo k problémom na trase ropovodu Družba, ktorým na Slovensko prúdi väčšina ropy pre rafinériu Slovnaft. Tento ropovod patrí medzi hlavné energetické tepny regiónu a vedie z Ruska cez Ukrajinu až do strednej Európy.

Keďže dodávky ropy na Slovensko zostávali obmedzené, slovenská vláda po približne troch týždňoch od prerušenia tokov, 18. februára 2026, prvýkrát v histórii vyhlásila stav ropnej núdze a pristúpila k uvoľneniu štátnych núdzových zásob pre rafinériu Slovnaft. Cieľom bolo preklenúť obdobie, kým sa podarí zabezpečiť alternatívne dodávky ropy napríklad cez chorvátsky ropovod Adria.

Na vzniknutú situáciu následne reagovala slovenská vláda aj politicky. Premiér Fico oznámil, že ak sa tranzit ropy cez Ukrajinu neobnoví, Slovensko môže pristúpiť k odvetným opatreniam v energetike. Jedným z nich sa stalo zastavenie takzvanej havarijnej alebo núdzovej výpomoci pri dodávkach elektriny, ktorú Slovensko poskytuje Ukrajine v prípade výpadkov jej energetickej sústavy po ruských útokoch.

Posledné informácie ministerstva hospodárstva hovoria, že obnovenie dodávok ropy cez Družbu by malo prebehnúť 26. februára. „Rezort hospodárstva zároveň eviduje informácie o požiari na čerpacej stanici Kalejkino v Ruskej federácii, ktorá je súčasťou infraštruktúry ropovodu Družba. Podľa aktuálne dostupných technických informácií by rozsah poškodenia nemal mať vplyv na budúci tok ropy smerom na Slovensko,“ napísalo ministerstvo na čele s Denisou Sakovou (Hlas).

Čo znamená zastavenie núdzových dodávok?

Zastavenie núdzových dodávok elektriny neznamená, že Slovensko úplne prestalo vyvážať elektrinu na Ukrajinu. Ide o ukončenie takzvanej havarijnej výpomoci, ktorú si prevádzkovatelia prenosových sústav poskytujú na základe vzájomných dohôd v prípade mimoriadnych situácií. SEPS má takúto zmluvu podpísanú aj s ukrajinským prevádzkovateľom Ukrenerho.

Mechanizmus funguje tak, že ak ukrajinská energetická sústava po útokoch alebo technickej poruche nedokáže udržať stabilitu siete, môže požiadať susedné krajiny o okamžitú pomoc. Slovensko potom krátkodobo dodá elektrinu priamo do siete, aby sa udržala jej frekvencia a zabránilo sa rozsiahlemu výpadku. Takáto pomoc trvá spravidla len niekoľko hodín alebo dní, kým sa podarí obnoviť výrobu alebo zabezpečiť dodávky z trhu.

Počas vojny zohrávajú pri stabilizácii ukrajinskej energetiky významnú úlohu aj záložné zdroje, najmä mobilné naftové generátory. Tie dokážu zabezpečiť elektrinu pre nemocnice, vodárne či kritickú infraštruktúru v čase, keď centrálna sieť nefunguje. Ich výkon je však obmedzený a ich spustenie si vyžaduje čas, preto sa v prvých momentoch po výpadku využíva práve havarijná výpomoc zo zahraničia. Bežné komerčné dodávky elektriny však fungujú oddelene od tohto systému. Obchodníci s elektrinou nakupujú cezhraničné kapacity v aukciách v rámci prepojenej európskej elektrizačnej sústavy a elektrina následne prúdi medzi krajinami podľa aktuálneho dopytu a cien. Aj po rozhodnutí slovenskej vlády preto elektrina medzi Slovenskom a Ukrajinou naďalej fyzicky prúdi.

Podľa energetických analytikov má zastavenie havarijnej výpomoci skôr politický než okamžitý energetický dopad. Objem takejto pomoci totiž predstavuje len malú časť elektriny, ktorá sa medzi Slovenskom a Ukrajinou vymieňa počas roka, hoci v kritických momentoch môže byť rozhodujúca pre stabilitu siete.

Prečo zo Slovenska stále prúdi elektrina na Ukrajinu?

Elektrina zo Slovenska na Ukrajinu pokračuje aj po rozhodnutí vlády, pretože zastavené boli len takzvané núdzové dodávky, nie bežný obchod s elektrinou. Premiér Robert Fico požiadal štátneho prevádzkovateľa prenosovej sústavy SEPS, aby Ukrajine neposkytoval havarijnú výpomoc pri stabilizácii jej energetickej siete. Ako sme už spomínali, tá sa využíva len v mimoriadnych situáciách.

Slovensko pritom patrí medzi významných dodávateľov elektriny pre Ukrajinu už od synchronizácie ukrajinskej siete s európskou sústavou po začiatku ruskej invázie v roku 2022. V roku 2024 smerovalo zo Slovenska na Ukrajinu v čistom približne 3,42 terawatthodiny (TWh) elektriny, zatiaľ čo v roku 2025 objem klesol na približne 2,96 TWh. Slovensko tak pokrývalo približne pätinu celkového dovozu elektriny na Ukrajinu, čím patrilo medzi jej najväčších dodávateľov po Maďarsku.

Zastavenie núdzovej výpomoci preto nemení hlavný spôsob, akým elektrina medzi krajinami prúdi. Ide najmä o obmedzenie mimoriadneho stabilizačného mechanizmu, zatiaľ čo štandardné komerčné dodávky elektriny medzi Slovenskom a Ukrajinou pokračujú aj naďalej.

Čo hrozí Slovensku?

Rozhodnutie zastaviť núdzové dodávky elektriny môže mať pre Slovensko aj právne a politické dôsledky. Energetická spolupráca medzi krajinami Európskej únie a Ukrajinou je totiž súčasťou širšieho systému solidarity, ktorý vznikol po ruskej invázii v roku 2022 s cieľom stabilizovať ukrajinskú energetickú sústavu napojenú na európsku sieť.

Elektrina sa v rámci Európskej únie obchoduje na spoločnom trhu, kde platia jednotné pravidlá pre cezhraničné toky energie. Členské štáty preto nemôžu svojvoľne zasahovať do obchodných dodávok alebo obmedzovať prenos elektriny z politických dôvodov, ak tým narušia fungovanie trhu alebo poškodí účastníkov obchodovania. V prípade, že by Slovensko pristúpilo k širšiemu obmedzeniu dodávok, mohlo by čeliť konaniu zo strany Európskej komisie pre porušenie európskych pravidiel.

Riziko zároveň nespočíva len v prípadných finančných sankciách. Energetické siete v Európe fungujú na princípe vzájomnej závislosti a spolupráce, pričom krajiny si v krízových situáciách poskytujú pomoc oboma smermi. Odborníci preto upozorňujú, že oslabenie dôvery partnerov by mohlo Slovensku skomplikovať budúcu spoluprácu pri cezhraničných projektoch alebo pri riešení vlastných energetických kríz.

Zásah do fungovania spoločného trhu by navyše mohol vyvolať aj spory s obchodníkmi s elektrinou, ktorí majú nakúpené prenosové kapacity a uzatvorené kontrakty. Prípadné škody by si následne mohli nárokovať právnou cestou, čo by spor prenieslo z politickej roviny aj do ekonomickej.

Koľko má Slovensko ropných rezerv a na ako dlho vystačia?

Slovensko je podľa európskej legislatívy povinné udržiavať strategické zásoby ropy a ropných produktov minimálne na úrovni 90 dní priemernej dennej spotreby. Tieto rezervy spravuje štátna spoločnosť Správa štátnych hmotných rezerv (SŠHR) a slúžia práve pre prípad prerušenia dodávok, aké nastalo aj pri problémoch na ropovode Družba.

Podľa údajov ministerstva hospodárstva disponuje Slovensko zásobami, ktoré dokážu pokryť spotrebu krajiny približne na tri mesiace. V prípade núdzového stavu môže vláda rozhodnúť o ich postupnom uvoľňovaní pre kľúčové podniky, najmä pre rafinériu Slovnaft, aby sa zabezpečila výroba pohonných látok pre dopravu, priemysel či záchranné zložky.

Vyhlásenie stavu ropnej núdze preto automaticky neznamená okamžitý nedostatok palív na čerpacích staniciach. Ide skôr o preventívne opatrenie, ktoré má preklenúť obdobie, kým sa obnovia dodávky ropy alebo zabezpečia alternatívne trasy dovozu, napríklad cez chorvátsky ropovod Adria. Štát zároveň môže počas tohto obdobia regulovať spotrebu alebo prednostne zásobovať strategické sektory ekonomiky.

Aké má Slovensko alternatívy dovozu ropy?

Slovensko je dlhodobo závislé najmä od ropy dovážanej ropovodom Družba, ktorý vedie z Ruska cez Ukrajinu do strednej Európy a zásobuje rafinériu Slovnaft. V prípade prerušenia dodávok však existuje viacero alternatívnych trás, hoci žiadna z nich nedokáže Družbu plnohodnotne nahradiť okamžite.

Najvýznamnejšou náhradnou cestou je ropovod Adria, ktorý privádza ropu z tankerov prichádzajúcich do chorvátskeho prístavu Omišalj na ostrove Krk. Odtiaľ ropa pokračuje cez Chorvátsko a Maďarsko až na Slovensko. Táto trasa sa využíva ako hlavná záložná alternatíva a umožňuje dovoz ropy z globálnych trhov, napríklad zo Saudskej Arábie, Nórska či Kazachstanu. Kapacita systému je však limitovaná technickými aj obchodnými faktormi a závisí aj od dohôd medzi krajinami regiónu.

Ďalšou možnosťou je nepriamy dovoz cez západnú Európu prostredníctvom ropovodu TAL (Transalpine Pipeline), ktorý vedie z talianskeho prístavu Terst do Rakúska a Nemecka, a následne cez český ropovod IKL do Českej republiky. Odtiaľ by bolo technicky možné zabezpečiť reverzný tok ropy smerom na Slovensko, avšak len v obmedzenom objeme približne do 1,5 milióna ton ročne čo predstavuje približne len tretinu objemu, ktorý Slovensko za bežných okolností dováža ropovodom Družba, cez ktorý do krajiny každoročne prúdi asi päť až šesť miliónov ton ropy. Takéto riešenie navyše zatiaľ nebolo v praxi plnohodnotne odskúšané a jeho realizácia by trvala niekoľko mesiacov.

Preto Slovensko pri výpadku Družby kombinuje alternatívny dovoz cez Adriu s využívaním strategických ropných rezerv. Tie majú preklenúť obdobie, kým sa stabilizujú dodávky alebo zabezpečia nové kontrakty. Aj podľa odborníkov však platí, že úplné nahradenie ropy z Družby je možné len postupne, keďže rafinéria Slovnaft je technologicky dlhodobo nastavená najmä na spracovanie ruskej ropy typu Urals.

X X X

Zabitého drogového bosse prozradila přítelkyně. Mexiko nasadilo 10 tisíc vojáků

Mexiko nasadilo 10 tisíc vojáků k potlačení střetů, které v zemi vypukly poté, co po dopadení armádou zemřel šéf organizace Kartel Jalisco nová generace (CJNG) Nemesio Rubén Oseguera Cervantes, přezdívaný El Mencho.

Devětapadesátiletý Oseguera Cervantes, přezdívaný El Mencho, byl hlavou nejrychleji rostoucí kriminální sítě v Mexiku. Ta je proslulá pašováním fentanylu, metamfetaminu a kokainu do Spojených států, a útoky na vládní činitele, kteří se jí postavili.

Mexické ministerstvo obrany v neděli uvedlo, že El Mencho byl zraněn při armádní operaci v obci Tapalpa ve státě Jalisco a že zemřel při leteckém transportu do metropole. Ministr obrany Ricardo Trevilla řekl, že úřady sledovaly jednu z přítelkyň El Mencha na místo, kde se ukrýval.

V Mexiku následně vypukly násilnosti, za kterými stojí stoupenci kartelu. České ministerstvo zahraničí mezitím doporučilo českým občanům, aby se vyhýbali cestám zejména do mexických států Jalisco, Michoacán a Guanajuato.

Úřady hlásí násilnosti z 20 ze 32 mexických států. Nejzasaženější je Jalisco, jehož hlavní město Guadalajara bude v létě hostit zápasy mistrovství světa ve fotbale. Agentura AFP uvedla, že do tohoto státu armáda vyslala dalších 2500 vojáků, čímž se od neděle počet nasazených jednotek zvýšil na 10 tisíc.

Kartel Jalisco nová generace začal působit v roce 2009 a je jednou z nejmocnějších zločineckých organizací v Mexiku. Patří k nejagresivnějším kartelům, na bezpečnostní složky mimo jiné shazuje výbušniny pomocí dronů a nastražuje proti nim miny.

X X X

Kyjev asi ustúpi. Narazila totiž kosa na kameň. Hysterická opozícia triafa vedľa

Podľa predbežných informácií z ministerstva hospodárstva by sa mali obnoviť dodávky ruskej ropy 26. februára. Uvidíme, pretože sa tak malo udiať už v stredu 25. februára. Ak sa tak stane, búrka v pohári vody sa skončí. Na našich politikov. Spory o Ukrajine ich ohromne bavia, rovnako tak vzájomné obviňovania, skákanie si do vlasov či žiaľ podávanie trestných oznámení. Cítia sa ako ryby vo vode.

Nikoho príliš nezaujíma, do akej miery a či vôbec bol ropovod Družba na západnej Ukrajine pri moste Brody poškodený. Nevideli sme overené zábery. Viac mali byť zasiahnuté ukrajinské zásobníky, ale ani to presne nevieme. Minister zahraničia Juraj Blanár povedal, že Ukrajina ignoruje našu snahu skontrolovať poškodenie ropovodu, žiadne bližšie informácie sme nedostali.

Čudné. Vlastne je až bizarné rozpútať na Slovensku politickú vojnu, pričom predmet sporu nikto nevidel.

O to silnejšie sú reči z tábora vládnych i opozičných politikov. Hystériu o konci dodávok ruskej ropy a pomaly bankrotu slovenskej ekonomiky vystriedala ešte väčšia hystéria okolo zastavenia dodávok elektriny na Ukrajinu. Na hlavu premiéra Roberta Fica padajú zo strany liberálnej SaS a Progresívneho Slovenska silné obvinenia ako spáchanie teroristického činu či vlastizrada. Pritom sa de facto nič nedeje.

Štandardné dodávky elektrickej energie na Ukrajinu nie sú nijako obmedzené. Vláda si to ani nemôže dovoliť. A išla by proti slovenskej ekonomike – export elektriny prináša zisky. Na importe elektriny na Ukrajinu sa podieľame 20 %, „nepriateľské“ Maďarsko až 50 %. Trochu zarážajúce, nie?

Prezident Zelenskyj asi nakoniec ustúpi. Nie pre našu elektrinu, ale pre blokovanie finančnej pomoci vo výške 90 miliárd eur. Narazila kosa na kameň (do apríla).

Ak by sa tak aj stalo, okamžite by naše dodávky nahradili Poliaci a Rumuni. Slovensko je akýsi uzol v strednej Európe, elektrina preteká od západu na východ a z juhu na severe a opačne. Dováža sa a vyváža, siete sú prepojené. Ukrajine nič nehrozí. Ani výpadok tzv. núdzovej elektriny nášho východného suseda neohrozuje. Nahradí nás niekto iný. Momentálne všetci dobre vedia, že premiér požiadal (cez vlastníka ministerstvo financií) spoločnosť SEPS – ktorá dodávky realizuje (má zmluvu do mája tohto roka) – aby prípadnú ukrajinskú žiadosť zamietla. Áno, najprv musí prísť žiadosť. Ak sa vie, že Bratislava nepomôže, Kyjev požiada o pomoc iné krajiny, ktoré sú už teraz pripravené. Vybavené.

Predseda vlády dobre vie, že Ukrajinu reálne nepoškodíme. Právne si dal preveriť svoje kroky (iste, môžu existovať aj iné právne názory). Ide o symbolické gesto. Fico sa postavil ukrajinskému prezidentovi Volodymyrovi Zelenskému, háji záujmy Slovenska, zachoval sa ako štátnik. A tým u voličov boduje. Chcú vidieť na čele štátu silného človeka bojujúceho za slovenské záujmy, nepodliehajúceho cudzím vplyvom.

Iste, je tu vážny morálny aspekt: prečo by sme mali odoberať ruskú ropu a prečo by Ruskom bombardovaná Ukrajina ju mala prevážať na Slovensko? Ropu môžeme pokojne dovážať z iných krajín a Kyjev nám ponúkol ropovod z Odesy práve do mesta Brody. No máme výnimky zo sankcií EÚ a Ukrajina by tiež mala dodržiavať dohody, nie samovoľne zastavovať dodávky. Miešame však hrušky s jablkami.

Prezident Zelenskyj asi nakoniec ustúpi. Nie pre našu elektrinu, ale pre blokovanie finančnej pomoci vo výške 90 miliárd eur Budapešťou a Bratislavou. Narazila kosa na kameň (do apríla). Hystéria na Slovensku nehrá žiadnu úlohu.

X X X

Brusel tri dni po maďarských voľbách navrhne trvalý zákaz dovozu ruskej ropy do EÚ. Načasovanie nie je náhodné

Maďarsko a Slovensko, ktoré sú ešte stále závislé od dovozu ruskej ropy, sa stavajú proti akémukoľvek zákazu. Ich lídri ostro kritizovali aj predchádzajúci zákaz dovozu ruského plynu.

Orbánova vláda kvôli zastaveniu dovozu ruskej ropy oznámila, že bude blokovať nový balík protiruských sankcií aj schválenie únijnej pôžičky 90 miliárd eur pre Ukrajinu.

V poslednom štvrťroku minulého roka dovážala EÚ z Ruska iba jedno percento z celkového objemu ropy, predovšetkým v dôsledku sankcií uvalených na ruskú ropu prepravovanú po mor

X XX

Nebezpečného zločinca museli prevážať z Prahy do vlasti špeciálnym lietadlom. Strach naháňal aj policajtom

Česká cudzinecká polícia odovzdala v utorok muža zadržaného v Česku do Švajčiarska. Kvôli jeho nepredvídateľnému a agresívnemu správaniu musel cestovať s posilnenou eskortou a malým lietadlom. Rýchly bol aj jeho nástup na pražskom letisku, medzi pristátím lietadla a jeho odletom neuplynula ani hodina.

O odovzdaní muža, ktorý bol na úteku tri roky, dnes v tlačovej správe informoval hovorca českého policajného prezídia David Schön.

Hľadaného muža, ktorý bol odsúdený za drogové a sexuálne trestné činy a tiež za porušovanie federálneho zákona o cudzincoch, zadržala česká polícia v polovici minulého novembra. Jeho odovzdanie bolo podľa Schöna logistickým orieškom.

„Vzhľadom na to, že bol muž vysoko agresívny a jeho správanie voči predstaviteľom bezpečnostných zložiek aj justície bolo nepredvídateľné, bola vylúčená preprava na bežnom linkovom lete z Prahy do Švajčiarska,“ popísal Schön.

Švajčiarski policajti sa preto po vyhodnotení všetkých rizík rozhodli pre posilnenú eskortu šiestich policajtov a prepravu menším lietadlom. „Minimalizáciu rizika pri eskorte muža zabezpečila aj veľmi rýchla akcia na pražskom letisku. Iba 15 minút po pristátí lietadla už bol utečenec na palube a eskorta pripravená na let späť. Medzi pristátím a odletom neuplynulo ani 60 minút,“ doplnil Schön.

Na českej strane sa na odovzdaní podieľala nielen cudzinecká polícia, ale aj policajti z Riaditeľstva pre medzinárodnú policajnú spoluprácu, doplnil hovorca. Tí sú podľa neho zodpovední za všetky presuny utečencov z Českej republiky do zahraničia aj zo zahraničia späť do Česka.

X X X

Gröhling podal na Fica trestné oznámenie za vlastizradu

Premiér Robert Fico (Smer) sa svojimi výrokmi a krokmi smerujúcimi k zastaveniu dodávok tzv. havarijnej elektriny na Ukrajinu mohol dopustiť viacerých trestných činov. Sú o tom presvedčení predstavitelia opozičnej SaS, ktorí v utorok v tejto súvislosti podali na Generálnej prokuratúre (GP) SR trestné oznámenie.

Fico potvrdil stopnutie elektriny Ukrajine. Pripravené má i ďalšie opatrenia

Predseda SaS Branislav Gröhling vyhlásil, že Fico sa takto pridal na stranu Ruska v jeho vojne proti Ukrajine. „Tú agresiu podporuje tým, že politicky tlačí na to, aby bola vypnutá elektrina smerom na Ukrajinu, aby sme takýmto humanitárnym spôsobom prestali pomáhať Ukrajine. My sme to naozaj vyhodnotili tak, že to má prvky trestných oznámení, a tých trestných oznámení podávame hneď niekoľko,“ uviedol na brífingu pred GP. Zamerané sú podľa neho na podozrenia zo zneužívania právomocí verejného činiteľa, vlastizrady, neľudskosti, porušovania povinností pri správe cudzieho majetku, či teroristického útoku.

Podľa poslanca Národnej rady (NR) SR za SaS Karola Galeka je len chybou vlády, že Slovensko je stále „rukojemníkom“ ruskej ropy. Práve zastavenie jej dodávok po poškodení ropovodu má byť dôvodom, prečo SR recipročne zastavuje časť dodávok elektriny na Ukrajinu

„On (Robert Fico) nejde zastaviť obchodný tok elektriny, ktorá je bežne dostupná. Tento aj naďalej bude fungovať, tento mu nevadí. To, čo on ide urobiť, ide zastaviť takzvanú havarijnú výpomoc,“ kritizoval Galek s tým, že ide o zločin proti ľudskosti. „Súčasne tým otvára nový front smerom na Ukrajinu, a to zo západu. A preto hovoríme, že sa dopúšťa vlastizrady. Jednoducho, toto je vlastizrada na Slovákoch, keď my ideme plniť príkazy (ruského prezidenta Vladimíra) Putina,“ doplnil opozičný poslanec.

Výroky Fica musia vzbudiť obavu a znepokojenie u časti obyvateľstva u nás aj na Ukrajine, preto ich SaS považuje aj za šírenie poplašnej správy, upozornila podpredsedníčka strany Mária Kolíková. Premiér tiež podľa nej nemá oprávnenie sám rozhodnúť, aby Slovenská elektrizačná prenosová sústava (SEPS) zastavila dodávky elektriny. Preto je otázkou, či sa nedopúšťa zneužívania právomoci verejného činiteľa.

„My vnímame, že to, čo robí premiér, aké sú jeho vyhlásenia, tak je to v prvom rade politická zodpovednosť. Ale dosah týchto vyjadrení má podľa nás aj trestnoprávne následky, a preto by sa nimi mala zaoberať aj Generálna prokuratúra, ako orgán činný v trestnom konaní,“ dodala opozičná poslankyňa.

X X X

Blanár podporil Ukrajinu. Nepriamo potvrdil jej nárok na sporné oblasti vrátane Krymu

Komplexný, spravodlivý a trvalý mier na Ukrajine je možné dosiahnuť len diplomatickým riešením, ktoré bude založené na kľúčových princípoch Charty OSN a potvrdí suverenitu a územnú celistvosť Ukrajiny v rámci jej medzinárodne uznávaných hraníc. Na zasadnutí Rady OSN pre ľudské práva v Ženeve to v utorok vyhlásil minister zahraničných vecí a európskych záležitostí Juraj Blanár.

V mene Slovenska zároveň vyjadril znepokojenie nad správami o deportáciách ukrajinských detí. V prejave tiež vyzval na zastavenie násilia osadníkov na Západnom brehu Jordánu a odsúdil násilný zásah bezpečnostných zložiek proti protestom v Iráne.

„Vojna na Ukrajine spôsobila nesmierne utrpenie miliónom civilistov, zničila kritickú infraštruktúru a ohrozila samotné základy medzinárodného poriadku,“ povedal Blanár v deň štvrtého výročia ruskej invázie na Ukrajinu. Upozornil, že presun ukrajinských detí vyvoláva vážne obavy, a zdôraznil význam ochrany detí v ozbrojených konfliktoch.

Šéf slovenskej diplomacie sa v prejave popri Ukrajine venoval aj ďalším konfliktom, v ktorých dochádza k porušovaniu ľudských práv. Situácia v Pásme Gazy je napriek prímeriu podľa neho jasným dôkazom naliehavej potreby obnovenia globálneho záväzku k mieru a ľudským právam. Zopakoval, že SR podporuje mierový plán prezidenta USA Donalda Trumpa ako jediné riešenie smerujúce k zastaveniu bojov a diplomatickému riešeniu konfliktu.

Zároveň sa jasne postavil proti „obmedzeniam základných ľudských práv, administratívnym zadržaniam bez vznesenia obvinenia alebo násiliu osadníkov na Západnom brehu“.

V prípade Iránu pripomenul tohtoročné udalosti, počas ktorých bezpečnostné sily iránskeho režimu násilným spôsobom zasiahli proti svojim občanom. „O život prišli stovky ľudí,“ podotkol Blanár a povedal, že Slovensko podporuje spoločné medzinárodné odsúdenie brutálneho potlačenia protestov a vyjadruje solidaritu s Iráncami, ktorí požadujú dôstojnosť, lepší život a základné slobody.

Pokiaľ ide o dianie vo Venezuele po zadržaní prezidenta Nicolása Madura americkým špeciálnym komandom, Blanár uviedol, že Slovensko apeluje na dodržiavanie medzinárodného práva za každých okolností a zároveň podporuje prechod tejto latinskoamerickej krajiny k demokracii.

V závere prejavu sa taktiež zaoberal otázkou nových technológií i umelej inteligencie. Je podľa neho potrebné zabezpečiť, aby bol prístup k nim rovnaký pre všetkých vrátane menších štátov, nezávislých výskumníkov a začínajúcich inovátorov.

X X X

V PASOHLÁVKÁCH U MIKULOVA NOVÉ SANATORIUM

Nové Sanatorium Pálava vstupuje do zkušebního provozu

Jihomoravský kraj dnes (24. února 2026) oficiálně převzal od zhotovitele – společnosti VCES – dokončenou stavbu Sanatoria Pálava.

Odborný rehabilitační ústav, jehož stavba přišla na 693 milionů korun s významnou spoluúčastí fondů Evropské unie, byl následně předán do správy společnosti Jihomoravská zdravotní, která se stává provozovatelem sanatoria. V následujících měsících čeká objekt zkušební provoz, instalace zdravotnických technologií a nábor odborného personálu.

„Je to významný krok – dnešním předáním stavby Sanatoria Pálava se projekt posunuje z fáze výstavby do fáze přípravy plnohodnotného zdravotnického provozu. Jsem přesvědčený, že toto moderní zařízení výrazně posílí rehabilitační péči v našem kraji a přinese pacientům špičkové podmínky pro léčbu a rekonvalescenci v jedinečném prostředí u Pálavy,“ konstatuje hejtman Jan Grolich. V následujícím období bude probíhat zkušební provoz budovy. Během něho se doladí technické detaily, prověří provozní návaznosti technologií, podmínky určené stavebním úřadem pro zkušební provoz a všechny klíčové systémy tak, aby byl objekt plně připraven na každodenní fungování. „Podařilo se vytvořit stavbu, která naplňuje všechny náročné požadavky na moderní zdravotnické zařízení. Navíc jsme dokázali tuto mimořádně velkou investici dokončit o celé dva měsíce dříve, což u podobně velkých projektů rozhodně není zvykem a je to objektivně velký úspěch. Postupně se nainstaluje interiérové vybavení, zdravotnické technologie, jako jsou například roboticky asistované rehabilitační systémy i kompletní IT infrastruktura včetně nemocničního informačního systému, bez kterého se moderní zdravotnické zařízení neobejde. Předání stavby úzce koordinujeme s Jihomoravskou zdravotní, která hotovou budovu nyní přejímá do provozu a přejeme, aby provoz šel tak dobře, jako stavba samotná,“ říká krajský radní pro oblast investic David Grund.

Moderní architektura ve službách léčby

V rámci zakázky Design and Build se zhotovitel zaměřil na funkčnost a vytvoření klidného prostředí, které podporuje léčebný proces. Nosným architektonicko-urbanistickým konceptem bylo otevřít maximum vnitřních prostorů pro pacienty a personál směrem do okolní krajiny. „Po úspěšném projektu Dětské léčebny v Ostrově u Macochy se jedná o druhý projekt realizovaný metodou „Design and Build“ pro Jihomoravský kraj. S naším partnerem ve sdružení, společností SPIE Stangl Technik, jsme rádi, že jsme sanatorium dokončili a předali v dohodnutém termínu. Přístup „Design and Bulid“ nám umožnil stavbu navrhnout a realizovat ve vysokém energetickém standardu tak, aby spotřeba energie při provozu byla co nejnižší s ohledem na klimatické podmínky místa a aby v maximálně možné míře využívala obnovitelné zdroje energie,“ přibližuje Zdeněk Pokorný, předseda představenstva VCES a.s. „Současně s budovou předáváme Jihomoravskému kraji také BIM model skutečného provedení stavby včetně všech negrafických informací. Tento model v kombinaci s CAFM systémem (Computer-aided facility management) umožní vysoce efektivní provozování a údržbu objektu sanatoria, který obsahuje řadu složitých technologií,“ doplňuje project manager Jiří Cetkovský.

Pro léčbu pacientů bude Sanatorium Pálava využívat výjimečný přírodní léčivý zdroj – silně mineralizovanou sirnou termální vodu chlorido-sodného typu s vysokým obsahem sulfanů, jodidů a fluoridů. Voda vystupuje na povrch z hloubky 1 455 metrů, a i po dlouhé cestě zemskými vrstvami si zachovává přirozenou teplotu kolem 40 °C. Právě kombinace přirozeného tepla a vysoké koncentrace účinných látek vytváří ideální podmínky pro moderní balneoterapii. Bude využívána především u pacientů s onemocněním pohybového aparátu a nervového systému, včetně náročných stavů po úrazech či operacích páteře, míchy a mozku, s ambicí urychlit jejich návrat k plnohodnotnějšímu životu.

Buduje se tým sanatoria

Společně s přípravou provozu se velmi intenzivně buduje také celý tým sanatoria. „Nyní potřebujeme doplnit především lékařský tým, klinické psychology, klinické logopedy, fyzioterapeuty a maséry ve zdravotnictví. Hledáme kolegy, kteří chtějí být u začátku nového rehabilitačního zařízení a podílet se na nastavení prostředí založeného na odbornosti, multidisciplinární spolupráci a respektu k pacientům. Všechny aktuální pracovní příležitosti najdou zájemci na webu www.sanatoriumpalava.cz v sekci Kariéra,“ říká ředitel Sanatoria Pálava Antonín Vodák. Paralelně s přípravou provozu se vyřídí všechna zákonná oprávnění k poskytování zdravotních služeb a dokončí se jednání se zdravotními pojišťovnami o nasmlouvání péče. Zajistí se také návazné služby, například laboratorní zázemí, převoz pacientů, dodávky energií či dopravní obslužnost lokality. Samotné oficiální otevření odborného rehabilitačního ústavu by mělo proběhnout plynule a s plně připraveným týmem i zázemím pro první pacienty v létě letošního roku.

Projekt „Sanatorium Pálava“ je spolufinancován Evropskou unií z Nástroje pro oživení a odolnost prostřednictvím Národního plánu obnovy ČR.

X X X

Hvězdně obsazená rodinná komedie Nečekané léto představuje trailer

V novém filmu Nečekané léto režisér Milan Cieslar navazuje na bohatou tradici českých rodinných komedií. V hlavních rolích se představí Bára Poláková a Jordan Haj. Ústřední dvojici pak doplní stálice domácí filmové a televizní tvorby Linda Rybová, Jiří Vyorálek, Petr Čtvrtníček, Leoš Noha, Zuzana Mauréry, Jaroslav Dušek a v cameo roli i Tomáš Klus. Příběh o vynalézavých dětech a chytrém papouškovi, kteří zcela zhatí matčiny plány na dovolenou, vykouzlí úsměv na rtech každého diváka. Do českých kin vstoupí 26. února 2026 a nyní představuje trailer.

Když cesta mladé lékařky Denisy a jejích dvou dětí na dovolenou do vysněného italského přímořského letoviska skončí díky papouškovi v zapadlém českém kempu, který nedobrovolně spravuje volnomyšlenkářský lyžařský instruktor Petr, začne se dít přesně to, co nikdo neplánoval. Příběh plný humoru, lásky a životní moudrosti připomíná, že někdy je nejlepší přestat plánovat a nechat se unášet proudem života. Možná to totiž nakonec přes všechny nečekané peripetie dopadne ještě lépe než jsme si představovali…

Hlavní role ztvárnili Barbora Poláková a Jordan Haj. „Má postava se jmenuje Denisa, je to anestezioložka, ale hlavně zaneprázdněná máma dvou dětí. Život zvládá jen díky striktně dodržovanému rozvrhu a pečlivému plánování. Pak jí ale její ratolesti všechny plány změní,“ přibližuje herečka a zpěvačka. Doplňuje ji Jordan Haj: “Já hraji Petra, lyžařského instruktora ve Francouzských Alpách, který tráví léto u rodičů v Čechách. Můj táta, správce malého kempu, si ale zlomí nohu a přinutí mě se postarat o pár právě najíždějících hostů včetně Denisy, která se tam ocitá vlastně náhodou. No a já tak najednou zjistím, že se starám nejen o tátův kemp, ale asi i o osm dětí a do toho se ještě zamilovávám… a je to všechno vlastně moc hezký,” říká muzikant a herec, jehož svérázné filmové rodiče s vlastními problémy ztvárnili Zuzana Mauréry a Jaroslav Dušek.

Po jejich boku se dále představí Linda Rybová a Jiří Vyorálek jako kempováním ostřílená rodina Petráskových. „Franta Petrásek je takový dobrosrdečný krotitel vlastní rozvětvené rodiny,„ směje se Vyorálek. Jeho filmovou manželku ztvárnila Linda Rybová: „S Františkem máme čtyři děti a milujeme kempování. Všichni ale víme, kdo je krkem, který hýbe hlavou rodiny,“ dodává. Kempování ale milují i další filmoví hrdinové, třeba Petr Čtvrtníček a Leoš Noha. Ti se představí v rolích bratrů – nostalgických trampů s neotřelou životní filozofií. „Já hraji trošku natvrdlého Lojzu, takže ode mne nic chytrýho nečekejte. Ale srdce, srdce mám na dlani. Navíc se o mne hezky stará brácha Pepa, doktor přírodních věd, kterého hraje Leoš Noha,“ usmívá se Čtvrtníček. V dalších rolích se objeví třeba Tomáš Klus a další oblíbené herecké tváře.

Režisér divácky úspěšných českých komedií Milan Cieslar přibližuje vznik filmu: “Se scénářem mě před pár lety oslovil producent Daniel Severa a byla to celkem výzva, protože jde vlastně o to, jak vrátit dětem jejich skutečné dětství… Digitální věk jim dal mobily a počítačové hry a pohodlnost nás, rodičů. Sám jsem měl to štěstí, prožívat dětská léta v partě – způsobem takřka podle Foglara. Vím, že svět vrátit nelze, ale děti stále stojí o naši pozornost. A náš film dokazuje, že ani nejluxusnější dovolená nenahradí skutečná dětská přátelství a dobrodružství.”

Název: Nečekané léto, Autorka námětu: Monika Wildová

Scénář: Monika Wildová, Daniel Severa, Režie: Milan Cieslar, Kamera: David Ployhar, Producent: Daniel Severa (Daniel Severa Production)

Hudba: Ondřej Soukup (a Bára Poláková / Štěpán Urban, Jordan Haj / Emma Smetana, Tomáš Klus)

Hrají: Barbora Poláková, Jordan Haj, Linda Rybová, Jiří Vyorálek, Zuzana Mauréry, Jaroslav Dušek, Petr Čtvrtníček, Leoš Noha, Tomáš Klus a další.

X X X

Ukrajina naďalej dováža elektrinu zo Slovenska. Obnovenie dodávok ropy cez Družbu sa opäť posúva

Ukrajina, ktorej elektrárne značne poškodilo ruské bombardovanie, naďalej pokračuje v dovoze elektriny zo susedných krajín, vrátane Slovenska, uviedla dnes agentúra Reuters s odvolaním sa na spoločnosť Ukrenerho, ktorá je prevádzkovateľom prenosovej sústavy. Premiér SR Robert Fico v pondelok vyhlásil, že Slovensko zastavilo pomoc Ukrajine formou núdzových dodávok elektriny.

„Elektrina sa dováža zo všetkých krajín EÚ susediacich s Ukrajinou a z Moldavska, a to podľa výsledkov aukcií na prideľovanie voľnej kapacity pri prepojení medzi štátmi,“ napísala spoločnosť Ukrenerho na konci dnešnej správy o aktuálnom stave energetického systému krajiny. Taktiež údaje od slovenského operátora ukazujú, že vývoz elektriny na Ukrajinu pokračuje, napísal Reuters.

V utorok ráno dosahoval prenesený výkon až takmer 600 megawattov, neskôr sa znížil. Vyplýva to z údajov Slovenskej elektrizačnej prenosovej sústavy (SEPS). Na štandardný vývoz elektriny na Ukrajinu sa nevzťahuje pondelňajšie rozhodnutie premiéra Fica o prerušení núdzových dodávok. Tie slúžia v prípade akútnych problémov na vyrovnanie ponuky a dopytu po elektrine, keď hrozí zrútenie siete.

Vlani Slovensko na Ukrajinu vyviezlo 2,955 terawatthodiny (TWh) elektrickej energie, čo je asi desatina z celkovej domácej výroby elektriny. Jednoznačne najväčším odberateľom je ale Maďarsko, kde vlani smerovalo 14,741 TWh elektriny. Na Slovensko sa zároveň doviezlo takmer 16 TWh elektriny z Česka a z Poľska. Vlastné exportované prebytky tak tvorili iba približne 2,3 TWh.

Ukrajina môže získavať elektrinu z krajín EÚ buď prostredníctvom obchodných zmlúv, alebo formou núdzovej pomoci, zvyčajne v relatívne malých objemoch po krátky čas. Podľa analytikov konzultačnej spoločnosti Expro tvoria komerčné dodávky zo Slovenska a Maďarska 70 percent celkového dovozu elektrickej energie na Ukrajinu.

Fico v pondelok vyhlásil, že slovenský prevádzkovateľ energetickej siete odmietne ukrajinské žiadosti o núdzové dodávky, kým opäť nebude prúdiť ropa ropovodom Družba, ktorý vedie z Ruska cez Ukrajinu do strednej Európy. Ropa netečie od 27. januára, keď Družbu podľa Kyjeva poškodili ruské drony.

„Oddnes platí, že keď sa ukrajinská strana obráti na Slovensko s požiadavkou o výpomoc pri stabilizácii ukrajinskej energetickej siete, takúto pomoc nedostane,“ uviedol Fico, ktorý ukončením dodávok elektriny na Ukrajinu pohrozil už uplynulý víkend. Tieto dodávky zabezpečuje na Slovensku štátom kontrolovaný prevádzkovateľ prenosovej sústavy SEPS, ktorý v minulosti uzavrel so svojím ukrajinským partnerom Ukrenerho zmluvu o havarijných dodávkach elektriny.

Spoločnosť Ukrenerho v reakcii oznámila, že naposledy požiadala Slovensko o núdzovú pomoc pred vyše mesiacom, a to vo veľmi obmedzenom objeme. „Prípadné ukončenie havarijných dodávok elektrickej energie zo Slovenska nebude mať žiadny vplyv na fungovanie zjednotenej energetickej sústavy Ukrajiny,“ dodala spoločnosť.

Slovenský premiér dodal, že ak bude Ukrajina „pokračovať v poškodzovaní záujmov Slovenska pri dodávke strategických surovín“, slovenská vláda prehodnotí aj doterajšie postoje k členstvu Ukrajiny v Európskej únii a pripraví ďalšie opatrenia. Proti ambíciám Kyjeva na vstup do EÚ vystupuje Maďarsko.

Ministerstvo hospodárstva SR v utorok informovalo, že termín obnovenia dodávok ropy na Slovensko prostredníctvom ropovodu Družba sa opäť posúva. Len deň predtým rezort disponoval informáciou o obnovení dodávok dňa 25. februára.

Tvrdý zásah v Tatársku: kľúčová ropná stanica na ropovode Družba v plameňoch

„Štátna spoločnosť Transpetrol, a. s., v pôsobnosti Ministerstva hospodárstva SR, bola opätovne informovaná o ďalšej aktualizácii harmonogramu obnovenia dodávok ropy cez ropovod Družba. Najnovší termín obnovenia dodávok bol posunutý na 26. februára 2026. Dôvody posunu z ukrajinskej strany neboli bližšie špecifikované,“ uviedol rezort v stanovisku.

Dodal, že eviduje informácie o požiari na čerpacej stanici Kalejkino v Rusku, ktorá je súčasťou infraštruktúry ropovodu Družba. „Podľa aktuálne dostupných technických informácií by rozsah poškodenia nemal mať vplyv na budúci tok ropy smerom na Slovensko,“ uviedlo ministerstvo a dodalo, že zásobovanie domáceho trhu pohonnými hmotami naďalej nie je ohrozené. „Vláda SR už prijala preventívne opatrenia vrátane vyhlásenia stavu ropnej núdze a uvoľnenia časti núdzových zásob ropy na preklenutie obdobia do príchodu alternatívnych dodávok. Rezort hospodárstva zároveň pokračuje v intenzívnej komunikácii so zahraničnými partnermi s cieľom zabezpečiť stabilitu dodávok ropy a ochranu energetických záujmov Slovenskej republiky,“ pripomenulo ministerstvo.

X X X

Přerozdělení osmi miliard pojišťovnu nerozkolísá. V IT zakázkách mám svědomí čisté, říká exšéf VZP Kabátek

„My jsme šli do rizika, že jsme velká pojišťovna, že jsme takovou veřejnou státní pojišťovnou, že je to naše povinnost. Bylo to rozhodnutí, řekněme, emotivně laděné. Nakonec se ukázalo, že byznysově je správné,“ ohlíží se za přijetím uprchlíků z Ukrajiny do systému pojištění dnes již bývalý ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek. Proč po třinácti letech ztratil důvěru ministra zdravotnictví?

V pondělí vás správní rada VZP v tajném hlasování odvolala. Vy jste pak vydal prohlášení, že rozhodnutí respektujete a děkujete kolegům za spolupráci. Váš tón trochu působí, jako byste byl na odvolání už připraven. Věděl jste o něm dopředu?
Ne, není tomu tak. Ale na druhou stranu, manažer v pozici, v jaké jsem byl já 13 let, musí počítat s tím, že změna může přijít kdykoliv. Je to běžný život manažera a odvolání k tomu patří

Ukrajinští pojištěnci vstupovali do systému přerozdělení, ostatní pojišťovny z toho měly zhruba 600 milionů ročně, poukazuje odvolaný ředitel VZP Zdeněk Kabátek

Takže jsem to přijal jako fakt a pro mě je důležité, aby pojišťovna fungovala dobře dál, aby se nové vedení ujalo své role, aby ji pokud možno rozvíjelo, možná i lépe, než jsem to dělal já.

Přesto si myslím, že pojišťovna je předávána v pozici finančně silné instituce, reputačně silné instituce, a myslím si, že minimálně za posledních deset let se nemáme za co stydět.

Podle předběžných údajů loňské hospodaření končí se schodkem 5,3 miliardy korun. Trváte na tom, že je VZP ekonomicky ve stabilním stavu?
Samozřejmě. Schodek je záporný, to nikoho netěší. Na druhou stranu jsme o 2,5 miliardy lepší, než byl zdravotně pojistný plán.

Nám se dokonce povedlo dosáhnout zhruba 2,5 miliardy lepšího výběru, než byly predikce ministerstva financí. Já jsem za to vděčný kolegům, odvedli velký kus práce, a přestože je to záporný výsledek, tak je to výsledek dobrý.

Já bych jen připomenul, že VZP i v současné době disponuje dostatečnými finančními prostředky. Na běžném účtu základního fondu je 13,5 miliardy, na ostatních jsou to desítky. My v podstatě fungujeme jako stabilizační prvek v českém zdravotnictví.

To mimořádné přerozdělení, které vnímám jako snahu o to, aby se zdravotnictví stabilizovalo, ve výši osmi miliard, jsme schopni snést i s tím, že nás to nerozkolísá.

Reputační problém?

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch za ANO řekl, že jste neměl jeho důvěru. Vysvětlil vám proč? Jaký škraloup, o kterém mluvil, měl na mysli?
Nevím, pan ministr se mnou nemluvil. Je to v pořádku, není žádný nárok na to, aby ministr mluvil s ředitelem VZP, já to respektuji

Znovu říkám, není potřeba se ohlížet: situace je, jaká je, je potřeba koukat se do budoucna a řešit, aby pojišťovna fungovala minimálně z mého úhlu pohledu stejně, ale možná lépe než za mého působení.

A když se tedy budu ptát na možné důvody ztráty důvěry, může podle vás jít o opakované policejní zásahy ve VZP kvůli IT zakázkám?
Může, může. Já samozřejmě vnímám, že to není nic, co by přispělo k reputaci. My jsme se snažili 13 let budovat pozici solidní firmy, dobrého, úspěšného partnera. Z minus 7 miliard závazků po lhůtách splatnosti jsme se dostali do pozice, kdy jsme byli nejstabilnější pojišťovnou v ČR. Byli, říkám, abych už nebyl nepřesný – a já věřím, že s novým vedením budou.

Ale v každém případě si myslím, že problematická lidská selhání typu Dozimetr a typu poslední zásah, kdy je pojišťovna v roli poškozené – je tam jeden člověk z 19 za pojišťovnu, jinak všechno externí firmy – tak může být ten důvod. Já se snažím panu ministrovi rozumět a nijak to nekomentuji.

Proto tedy nejen šéf resortu, ale třeba také nově zvolený předseda správní rady Kamal Farhan mluví o reputačních problémech spojených s vaší osobou?
Já nemůžu hovořit za kolegy, to byste se musel zeptat jich. Nikdy jsem za nikoho cizího nehovořil. Já si myslím, že pojišťovna ušla velký kus cesty. Když se zeptáte lékařů, většinově na nás spoléhají jako na stabilní prvek. Já jsem po tom odvolání dostal celou řadu zpráv od kolegů lékařů, ředitelů, poskytovatelů.

Nemyslím si, že důvěra by byla nějak poškozena, ale na druhou stranu, chápu kolegy a znova říkám: odvolání proběhlo v souladu se zákonem. Jako pragmatický člověk mohu pouze říct: přijímám to s velkou pokorou a přeji pojišťovně, aby se dařilo.

Problematické IT zakázky šetří policie. Vy osobně máte naprosto čisté svědomí, ničeho se nebojíte?
Já za sebe mám čisté svědomí. Já nejsem člověk, který by byl arogantní a namyšlený, jsem velmi pokorný. Za sebe se domnívám, že v IT jsme udělali velký kus práce. Bojovali jsme s vendor lockem – závislostí na jednom dodavateli.

Bylo to nepříjemné. Já jsem za sebe dělal vždy kroky, které vedly k odstranění toho vendor locku. Může tady být spousta důvodů, můžu se jen domnívat, ale znovu říkám, za mě v IT absolutně čisté svědomí.

A mohou ony reputační problémy souviset i s tím, že se vaše jméno objevilo i v zápiscích odsouzeného exředitele Nemocnice Na Homolce Vladimíra Dbalého, se kterým jste se měl pravidelně stýkat, a podle jeho poznámek se dokonce angažovat v podezřelých tendrech nemocnice?
Pan ředitel byl můj podřízený. Já jsem od té doby byl vrchní ředitel sekce přímo řízených organizací na ministerstvu zdravotnictví.

Logicky jsem se s panem ředitelem musel stýkat, dostával jsem pravidelně na měsíční bázi výsledovky, rozvahy, kontroloval ekonomiku, bavili jsme se. Já myslím, že tu roli jsem několikrát vysvětlil, není potřeba se k tomu vracet. Nebyl jsem ani vyšetřován, ani obviněn. Myslím, že to hovoří za vše.

A ony poznámky o podezřelých tendrech a vašem angažmá ze strany pana Dbalého?
Byly samozřejmě ze strany pana Dbalého. Já nechci říkat, že je to úsměvné, protože je to vážné téma. Na druhou stranu, nepodílel jsem se na něčem, za co bych se musel stydět.

Přerozdělení 8 miliard

Když jste byl v září 2024 zvolen na další čtyři roky, tehdejší předseda správní rady VZP Tom Philipp z KDU-ČSL ocenil zvládnutí přílivu uprchlíků z Ukrajiny, kteří dostali přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění a většina se registrovala k VZP. Jak to bylo pro pojišťovnu důležité?
Bylo to riziko, manažerské rozhodnutí, rizikové manažerské rozhodnutí. V té době zazněla spousta hlasů, že ukrajinští uprchlíci budou velkou zátěží pro ten systém.

My jsme se rozhodli, že do toho půjdeme, a to rozhodnutí se nakonec ukázalo jako správné. Pokud by byla pojišťovna vlastněna soukromým vlastníkem, tak by za to asi management dostal pochvalu.

Nám se povedlo udělat, že jsme skutečně nasadili lidi: moji kolegové z poboček, z ústředí byli 24/7 na KACPech (Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině, pozn. red.), hovořili tam s ukrajinskými občany, museli se etablovat na ruštinu a ukrajinštinu. Zvládli to a výsledek pro nás byl strašně pozitivní, protože se ukázalo, že saldo je pozitivní.

Teď samozřejmě mluvím za VZP – nemluvím za systém veřejných rozpočtů, protože logicky, část benefitu je příjmem ze státního rozpočtu a je to zátěž pro státní rozpočet.

Protože jde o státní pojištěnce, do jisté míry.
Částečně jde o státní pojištěnce, ano.

Mimochodem, jak velkou část z těch více než 334 tisíc pojištěnců se statutem dočasné ochrany z Ukrajiny tvoří právě státní pojištěnci? Víte to?
Zhruba polovinu. Nějakých 150 tisíc, 158 tisíc, tuším.

Příjmy VZP za pojištěné ukrajinské uprchlíky byly loni o 5,34 miliard korun vyšší než náklady vynaložené na jejich zdravotní péči. To jste tušil dopředu, když jste prosazoval tento model?
To bych se tady stavěl mnohem chytřejší, než jsem. Netušil. My jsme šli do rizika, že jsme velká pojišťovna, že jsme takovou nějakou jako veřejnou státní pojišťovnou, že je to naše povinnost. Bylo to rozhodnutí, řekněme, emotivně laděné. Nakonec se ukázalo, že je byznysově správné.

Já jsem si říkal, v té době, že tady asi není jiná z pojišťoven, která by dokázala tu síť rozvinout tak intenzivně. Ale štěstí přeje připraveným, povedlo se to. Děkuji kolegům, kteří to zvládli. Není to jednoduché, sedět na KACPU 24 hodin denně. Byl to dobrý krok.

Vraťme se k tomu, co už jsme lehce připomněli. Ministerstvo zdravotnictví rozhodlo převést skoro 8 miliard korun z VZP do fondu neprosperujících menších zdravotních pojišťoven. Adam Vojtěch argumentoval tím, že právě díky ukrajinským pojištěncům jste měli zdaleka největší profit. Opravdu to pro hospodaření VZP není problém, podělit se s méně úspěšnými zdravotními pojišťovnami, jak jste se už vyjádřil?
Ad 1, asi bych upravil jednu věc. Ukrajinští pojištěnci vstupovali do systému přerozdělení, ostatní pojišťovny z toho měly zhruba 600 milionů ročně – to není žádná stížnost, to je fakt.

Já si myslím, že VZP to zvládne. VZP je skutečně finančně silná. Já vnímám krok, který pan ministr navrhl, jako snahu o stabilizaci systému českého zdravotnictví a vlastně se k tomu ani nechci nijak negativně vyjadřovat. Je to prostě fakt a pojišťovna to zvládne.

Opozice žádala místo převodu peněz těm, kteří hůř hospodaří, systémové změny ve fungování právě systému veřejného zdravotního pojištění. S tím souhlasíte?
Souhlasím. Když se podíváte do historie, několik posledních let říkám, že je potřeba udělat systémové změny, že je potřeba zvýšit efektivitu, vnitřní efektivitu, že je potřeba se soustředit na centralizaci, na platbu za výkon, nikoliv za produkci.

Jsou to věci, které jsou obecně platné, ale velmi těžko realizovatelné. Přeji panu ministrovi, ať se mu daří, ať se mu podaří systémové změny realizovat. Skutečně souhlasím s tím, že jsou potřeba.

Jsou potřeba, víme tedy, co je třeba udělat. Ale jak na to? Říkáte, že je to těžké.
Je to o komunikaci, jak říká jeden můj kamarád, takové té neviditelné mravenčí práci. Je to o diskusi se zřizovateli, s poskytovateli, získání důvěry, přesvědčení o tom, že skutečně je záměr férový. Že je tady nějaký demografický vývoj, že je tady něco, co vyžaduje změnu. Není to jednoduché. Nezávidím kolegům, přeji jim hodně štěstí.

Já jsem si to zažil v posledních letech. Ta diskuse je velmi komplikovaná. Musí být férová. Musíte přesvědčit kolegy, kteří sedí naproti u stolu, že to myslíte vážně, že je nechcete obalamutit, že jim nechcete něco vzít, ale že chcete přinést nějakou hodnotu.

Jak vás tak poslouchám, zníte, jako že se vám ulevilo s odchodem z funkce.
To ne, neříkám, že se mi ulevilo. Sedíme tady před pojišťovnou, já jsem tu byl rád, ale vnímám to jako věc, která se prostě děje.

Čekáte personální změny i v jiných pojišťovnách?
To vůbec nedokážu okomentovat. To fakt nevím a ani to nechci vědět.

X X X

Minister Huliak: Futbalový zväz skrachuje za tri mesiace

Minister cestovného ruchu a športu Huliak si neodpustil tvrdé slová na adresu Jána Kováčika, prezidenta SFZ. Obáva sa finančného krachu slovenského futbalu.

Minister Rudolf Huliak začal svoju tlačovú konferenciu citáciou titulkov médií, ktoré písali o kauze okolo ručení za nákup mobilov prezidenta Slovenského futbalového zväzu (SFZ) Jána Kováčika. Podľa neho nejde len o ekonomické, ale aj o reputačné riziko: „Je mi z toho strašne smutno, namiesto toho, aby sme sa stretávali k športu, riešime pochybné obchody prezidenta Jána Kováčika a pravdepodobný krach futbalového zväzu,“ vyhlásil minister. „Čo má SFZ s mobilmi? Disponuje najväčšími finančnými prostriedkami zo športových zväzov, ale nakúpili 14 tisíc mobilov a rozdali 6 tisíc, kde sú tie ďalšie?“ pýta sa Huliak.

Neprišli na stretnutie s ministrom

Výkonný výbor SFZ sa odmietol zúčastniť na pondelkovom stretnutí s ministrom Huliakom, a to s odôvodnením, že je krátko pred voľbami. To ministra rozhnevalo, pretože „strčili hlavu do piesku“ a po piatkových voľbách prezidenta SFZ predpokladá, že nový výbor povie, že s tým nič nemajú. „Sú to vaše peniaze, vašich detí, sú to moje peniaze, každého jedného Slováka“, dodal minister. „To sa majú obyvatelia Slovenska skladať za pochybné obchody pána Kováčika?“

Ministerstvo cestovného ruchu a športu malo pre futbalový zväz pripravený plán, ako situáciu riešiť. Vec je podľa ministra jasná, buď klame prezident Ján Kováčik, alebo právnici troch spoločností, ktoré mobily zabezpečili. Tieto argumenty o celej kauze sú známe a minister vylúčil, že by pri nich spolupracoval, aby ovplyvnil voľby prezidenta SFZ. Myslí si tiež, že o celej kauze vedel aj terajší výkonný výbor SFZ.

Skrachuje celý zväz?

„Je tu reálna možnosť, že zväz skrachuje do troch mesiacov a slovenský futbal bude v troskách,“ povedal minister. Zlyháva vlastne zákon o športe, ktorý chcú na ministerstve zmeniť a túto legislatívnu úlohu už zadali piatim slovenským univerzitám. Minister zverejnil, že na administratívu SFZ ide zo štátneho rozpočtu 3,8 milióna eur a na deti 3,5 milióna eur. „Viac prejedia ako dajú do mládeže a ešte kšeftujú s mobilmi. Výkonný výbor a prezident nekomunikujú a nechcú nič vysvetliť, bez 5 tisíc eur im máme dať 14 miliónov. Nechcem byť ministrom, za ktorého vedenia skrachuje slovenský futbal, ale nemôžeme pomáhať tomu, kto o to nemá záujem“, uviedol Huliak v emotívnom vyjadrení.

Stretnutie s veriteľmi

V stredu má minister stretnutie s veriteľmi, pričom deklaroval, že na zmluve je notárom overený podpis Jána Kováčika a právnici už predtým predložili listinné dôkazy. Ministerstvo chce pomôcť riešiť túto situáciu, ale s prvou splátkou viac ako 3,6 milióna eur dotácie váha, pretože sa obáva, že sa minie na dlh. To by však bolo v rozpore so zákonom, keďže štátne dotácie nemôžu byť použité na exekúciu.

Huliak tiež uviedol, že pôžičku, ktorú si SFZ požičal od UEFA je aj s úrokmi, čo je v rozpore s platným zákonom. Hlavný kontrolór ministerstva ukončil zatiaľ prvú etapu kontroly hospodárenia SFZ.

SFZ odpovedalo len stanoviskom

Už predtým minister opakovane vyzval zástupcov SFZ o stretnutie na pôde rezortu. Zväz zverejnil odpoveď na svojom webe a vyjadril sa aj ku kauze telefónov, ktorých by malo byť údajne až 75-tisíc.

„Slovenský futbalový zväz kategoricky odmieta a popiera informácie vyplývajúce z medializovaného listu, podľa ktorého mal prezident SFZ údajne požiadať o predloženie návrhu spolupráce v súvislosti s nákupom 75-tisíc telefónov. SFZ v tejto súvislosti zdôrazňuje, že predmetný list je podvrh, s ktorým zväz ani jeho prezident nemajú nič spoločné. Keďže toto konanie považujeme za vedomé šírenie nepravdivých informácií, SFZ podnikne v súvislosti s týmto falzifikátom a podvodným konaním všetky dostupné právne kroky,“ uviedol vo svojom vyhlásení futbalový zväz.

Ján Kováčik je na čele SFZ od 25. septembra 2010, pričom po opätovnom zvolení do funkcie prezidenta SFZ vo februári 2014 bol vo februári 2018 jednomyseľne zvolený na tretie štvorročné funkčné obdobie. Ďalšie voľby sú naplánované na 27. februára. Kandidatúru proti Kováčikovi oznámil generálny sekretár SFZ Peter Palenčík.

X X X

Reakcia na zosmiešnenie pred celým svetom? Američanky odmietli pozvanie Trumpa do Bieleho domu

Americké hokejistky odmietli pozvanie prezidenta USA Donalda Trumpa do Bieleho domu. Olympijské šampiónky zo ZOH 2026 poďakovali Trumpovi a informovali ho o nabitom programe hráčok, ktorý im neumožní prísť do Washingtonu.

Šťastné hokejistky USA po finále s Kanadou.

„Sme úprimne vďační za pozvanie adresované nášmu ženskému hokejovému tímu a hlboko si ceníme uznanie ich mimoriadneho úspechu.

Vzhľadom na termín a vopred naplánované akademické a profesionálne záväzky po hrách sa športovkyne nemôžu zúčastniť na stretnutí.. Pozvanie je však pocta,“ reagoval vo vyhlásení hovorca USA Hockey.

Podľa zahraničných médií sú za odmietnutím návštevy aj výroky hlavy štátu. Tie padli počas osláv mužov, ktorí napodobili ženské kolegyne a získali aj druhé hokejové zlato na turnaji.

Posmešné komentáre Trumpa z americkej šatne sa stali virálnymi. Keď noví šampióni vstúpili do šatne, pripojil sa k nim riaditeľ FBI Kash Patel, ktorý sprostredkoval telefonát s Trumpom.

Ten zrušil pôvodné plány a do dejiska hier nedorazil, preto chcel hokejistom pogratulovať aspoň na diaľku.

Čerstvých víťazov hokejového turnaja pozval na svoj prejav o stave Únie a na prehliadku Bieleho domu. Následne ale dodal, že v takom prípade by musel už len zo slušnosti pozvať aj ich kolegyne zo ženského tímu.

„Viete, musím vám povedať, budeme musieť zavolať aj ženský tím, rozumiete,“ povedala hlava štátu. Na videu počuť, ako sa po jeho výroku smeje prezident v Bielom dome aj hokejisti v šatni milánskej haly.

Video po uverejnení na vzbudilo rozruch na sociálnych sieťach. Fanúšikovia nechápali, že víťazi prestížneho turnaja sa v takej chvíli zabávajú na účet kolegýň. Všimli si tiež, že ani jeden hokejista nedal najavo snahu zastať sa ich.

Mama hrdinu finálového duelu a strelca zlatého gólu Jacka Hughesa je navyše bývalou hokejistkou.

Ellen Weinbergová-Hughesová bola začiatkom 90. rokov americkou reprezentantkou a teraz pomohla k zisku najcennejšiemu kovu hokejistiek ako konzultantka pre rozvoj hráčok.

Po kritike niektorí hráči zmazali video s prezidentovým vtipkovaním na adresu hokejistiek zo svojich profilov na sociálnych sieťach.

Američanky počas uplynulého týždňa zdolali favorizovanú Kanadu 2:1 po predĺžení a získali tretie olympijské zlato. Po rovnakom výsledku s tým istým súperom sa radovali aj Američania.

X X X

Krajští silničáři začali s rekonstrukcí takzvaného Černého mostu u lázní v Hodoníně

V úvodu tohoto roku vybrala Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje (SÚS JMK) zhotovitele rekonstrukce Černého mostu v Hodoníně, který překlenuje železniční trať ve směru Přerov – Břeclav. Jedná se o most evidenční číslo 432-040 na silnici II. třídy 432, který je ve velmi špatném technickém stavu. Stávající konstrukci čeká demolice, kterou nahradí zcela nový mostní objekt.

„Nový most je navržen jako jednopolový betonový most z předpjatých železobetonových nosníků se spřahující deskou o celkové stavební výšce 1,6 m a rozpětím 20 m. Nad terénem bude most ve výšce 7,3 m, jeho šířka pak 12,85 m,“ uvedl první náměstek hejtmana Jihomoravského kraje pro dopravu a sport Jiří Crha. Stavební úpravy čekají i navazující komunikace, přičemž dojde i na přeložku veřejného osvětlení a kabelů ve správě Správy železnic a Českých drah.

„Smlouva se zhotovitelem je podepsána a práce na stavbě by společnost Mitrenga – stavby, měla zahájit začátkem března. Zakázka za více jak 80, 5 miliónu korun bude dokončena v první polovině prosince tohoto roku,“ uvedl ředitel SÚS JMK Jindřich Hochman.

Silnice II/432 je jednou z hlavních příjezdových komunikací do Hodonína. Pro město je důležité, že se díky této rekonstrukci zvýší zatížitelnost mostu a bude tím zajištěna bezproblémová dopravní obslužnost z tohoto směru. „Jsme velmi rádi, že součástí mostu bude i více než tři metry široká lávka, která umožní bezpečný průchod chodcům a průjezd cyklistům. Ti se pak jednoduše napojí na navazující cyklostezku, propojující město s lokalitou za Černým mostem.“ uvedl starosta města Hodonína Libor Střecha s tím, že její výstavbu město plánuje v příštím roce.

„Podle schváleného harmonogramu prací předpokládáme, že v březnu začneme přeložkou inženýrských sítí a v začátku dubna přistoupíme k demolici mostu. Poté ihned zahájíme výstavbu nového mostu a v úvodu srpna uložení prefabrikovaných betonových nosníků nosné konstrukce nového mostu. Stavba si vyžádá kromě výluk na železniční trati i úplnou uzavírku mostu,“ popsal za zhotovitele jednatel společnosti Mitrenga – stavby Rostislav Mitrenga.

Hlavní objízdná trasa povede po silnicích I/55 a ulicí Velkomoravskou. Autobusy pojedou po silnici I/55 a pak ulicí Brněnskou na autobusové nádraží. Silnice II/432 bude uzavřená ve směru od Ratíškovic až před rekonstruovaným mostem, tedy příjezd do průmyslové zóny, včetně areálu u Prefy nebude omezen. Výjimkou bude nezbytné uzavření napojení místní komunikace Pánovská na silnici II/432, a to na nejkratší nutnou dobu s objížďkou po účelové komunikaci kolem garáží s výjezdem na I/55.

X XX

NOVÁ JÍDLA V JÍDELNÍCH VOZECH ČSD

Drobečková navigace

V restauračních vozech ČD můžete ochutnat nové sezónní menu. Zahřeje a potěší výraznými chutěmi

Na paluby restauračních vozů Českých drah vstupuje nové sezónní menu, které potěší milovníky poctivé kuchyně i gurmány, kteří vyhledávají výrazné chutě. Podává se například dančí ragú na víně, koprová omáčka nebo koláč s čokoládovou ganache a karamelizovanými višněmi. Sezónní nabídka je k dostání ve všech vlacích, které nabízejí služby ČD Restaurant se servisem JLV.

Aktuální sezónní nabídka zahrnuje tradičně polévku, hlavní chod včetně vegetariánské varianty a dezert. Tentokrát kuchaři vsadili na poctivou kuchyni a výrazné chutě. V jídelním lístku ode dneška najdete zelnou polévku s klobásou a zakysanou smetanou, dančí ragú na víně s kořenovou zeleninou a bramborovo-celerovým pyré, a jako sladkou tečku na závěr nabízíme koláč s čokoládovou ganache a karamelizovanými višněmi. Vegetariánská varianta hlavního chodu nabídne českou klasiku – koprovou omáčku s vejci a pečenými bramborami grenaille.

Společnost JLV, která ve vlacích ČD zajišťuje catering, připravila nové menu ve spolupráci s Asociací kuchařů a cukrářů České republiky. Sezónní nabídka se několikrát ročně obměňuje, takže i pravidelní cestující mohou stále objevovat nové chutě.

Nové sezónní menu: Polévka: Zelná polévka s klobásou a zakysanou smetanou

Hlavní chod:Dančí ragú na víně s kořenovou zeleninou a bramborovo-celerovým pyré

Hlavní chod veg: Koprová omáčka s vejci a pečenými bramborami grenaille

Dezert:Koláč s čokoládovou ganache a karamelizovanými višněmi

Sezónní menu doplňuje stálý jídelní lístek, k dostání tak zůstávají oblíbené stálice, jako např. svíčková na smetaně, smažený kuřecí řízek nebo snídaňová nabídka.

V současném jízdním řádu vypravují České dráhy každý den zhruba 160 vlaků se službou ČD Restaurant se servisem JLV. Do této flotily postupně přibývají také restaurační vozy nové generace ComfortJet, které vozí cestující na vlacích směřujících z Česka do Berlína a Hamburku nebo do Vídně. K těmto destinacím postupně přibude také Bratislava, Budapešť nebo dánská Kodaň.

X X X

Iktové centrum Nemocnice Sokolov
obstálo při celostátním srovnání péče

Nově zveřejněná data o péči v iktových centrech v České republice za rok

2024 potvrzují, že Iktové centrum Nemocnice Sokolov dlouhodobě dosahuje velmi dobrých výsledků v

léčbě cévní mozkové příhody (CMP). Letos byly výsledky poprvé zveřejněny neanonymně, tedy až na úroveň jednotlivých center, což umožňuje jejich přímé porovnání.

Data vycházejí z povinného sběru strukturovaných údajů o léčbě pacientů s CMP, který iktová centraposkytují podle metodiky Ministerstva zdravotnictví ČR.

Sokolovské centrum si dlouhodobě drží stabilní počet léčených pacientů – ročně ošetří přibližně 300 až 350 nemocných s cévní mozkovou příhodou, z toho 80 až 110 pacientů podstoupí trombolytickou léčbu. V roce 2024 bylo specifickou trombolytickou terapií léčeno 41 procent pacientů s ischemickou

CMP, čímž centrum plně splnilo požadované parametry ministerstva. Jedním z nejdůležitějších ukazatelů je třicetidenní úmrtnost u ischemických cévních mozkových příhod. V Sokolově se ve sledovaném období pohybuje kolem sedmi procent, zatímco hodnota připouštěná Ministerstvem zdravotnictví je až 15 procent. Statisticky tak mají pacienti léčení v Sokolově vyšší šanci na přežití akutní ischemické příhody. V tomto parametru je dokonce sokolovské centrum druhé nejlepší z celé České republiky.

„Je potřeba zdůraznit, že pracujeme s čísly, která je vždy nutné interpretovat opatrně. Každé centrum má trochu jinou skladbu pacientů, jinak velkou spádovou oblast i odlišné podmínky. Záleží i na dojezdových časech a obecném povědomí pacientů o příznacích CMP . Přesto nás těší, když dosahujeme stabilních a dobrých výsledků, zejména pokud jde o přežití pacientů a jejich návrat do běžného života,“ říká vedoucí lékař Iktového centra Nemocnice Sokolov Aleš Novák.

Podle zveřejněných údajů mají pacienti sokolovského centra také vysoký počet dnů strávených doma po prodělané ischemické CMP. Jinými slovy – po léčbě nepotřebují další hospitalizaci a jejich zdravotní stav umožňuje návrat do domácí péče, což je z pohledu pacientů i zdravotníků zásadní cíl.

Iktové centrum v Sokolově poskytuje péči celému spektru pacientů včetně nejtěžších stavů vyžadujících umělou plicní ventilaci. V diagnostice využívá i moderní prvky umělé inteligence, například software Brainomix, který pomáhá predikovat rozvoj časných ischemických změn v mozku.

Součástí péče je také následné sledování pacientů. Každý nemocný absolvuje minimálně jednu ambulantní kontrolu do tří měsíců po propuštění, komplikovanější případy zůstávají v péči cerebrovaskulární poradny. Centrum zajišťuje i specializovaná vyšetření a spolupracuje s vyššími pracovišti při indikaci endovaskulární léčby.

„Vedle akutní léčby je pro nás důležitá i návaznost péče. Pacienta nesledujeme jen během

hospitalizace, ale zajímá nás i to, jak se mu daří po návratu domů. Právě dlouhodobý výsledek léčbyje tím nejdůležitějším ukazatelem kvality,“ doplňuje Aleš Novák.Výsledky za rok 2024 zároveň navazují na další významné ocenění. V roce 2025 získalo Iktové centrum Nemocnice Sokolov již potřetí v řadě nejvyšší ocenění European Stroke Organisation (ESO)

Angels – takzvaný diamantový status, který potvrzuje vysokou úroveň poskytované péče.Ředitelka Nemocnice Sokolov Jitka Bureš Samáková k tomu dodává: „Zveřejněná data jsou pro nás především potvrzením práce celého týmu – lékařů, sester i dalších zdravotníků. Nejde o soutěž mezi nemocnicemi, ale o to, aby pacienti v regionu měli dostupnou péči na vysoké odborné úrovni. A to sev Sokolově dlouhodobě daří.“

X XX

-Pardubice podpoří nemocnice

Pardubický kraj jako vlastník Nemocnice Pardubického kraje (NPK) dlouhodobě a koncepčně rozvíjí všech pět nemocnic v řadě klíčových oblastí – od rozšiřování spektra zdravotních služeb či obnovy zdravotnické techniky přes rozvoj systémů zdravotnického komplementu, digitalizaci a projekty eHealth až po posilování kyberbezpečnosti a dalších podpůrných technologií. Ke všem nemocnicím přistupuje jako k rovnocenným součástem jednoho funkčního celku, který musí být moderní, bezpečný a dlouhodobě udržitelný.

Rozvoj se přitom netýká pouze infrastruktury a technologií, ale také samotných zdravotních služeb. „Vedle tzv. věstníkových center, kterým je v Litomyšli centrum iktové, se NPK zaměřuje i na rozvoj center lékových. V roce 2025 tak vzniklo v Litomyšlské nemocnici Aplikační centrum očního oddělení jako detašované pracoviště pardubického očního centra. Tento typ centrové péče výrazně zvyšuje komfort pacientů a současně zlepšuje dostupnost specializované léčby v rámci regionu,“ uvedl náměstek hejtmana pro oblast zdravotnictví Pavel Štefka.

Samozřejmostí je, že jsou v jednotlivých nemocnicích připravovány také individualizované stavební projekty, které reflektují jejich konkrétní potřeby, odborné zaměření a technický stav budov. Tyto kroky vycházejí z Programu rozvoje Nemocnice Pardubického kraje, jenž definuje střednědobý plán modernizace celé sítě.

Investice do moderní techniky i každodenního provozu

Litomyšlská nemocnice je do tohoto rozvojového rámce plně zapojena. V uplynulých letech zde proběhla řada konkrétních investic, které posílily kvalitu poskytované péče. „Za poslední tři roky investovala NPK v Litomyšli 134 milionů korun do zdravotních služeb, rozšiřování kvalifikace personálu, zdravotnické techniky, rozvoje areálu či dopravních služeb. V této době bylo také dokončeno pořízení zdravotnické techniky z evropského programu REACT-EU, díky němuž nemocnice získala nové RTG přístroje, ultrazvuky a laboratorní analyzátory, což znamenalo zásadní modernizaci diagnostického vybavení,“ uvedl hejtman Martin Netolický.

Současně probíhá průběžná obnova přístrojů na jednotlivých odděleních. „Modernizováno bylo třeba vybavení očního oddělení, kde byly pořízeny nové funduskamery, štěrbinová lampa či refraktometr, a na ortopedii došlo k obnově instrumentária včetně vrtacích systémů. Další obměny zdravotnické techniky jsou plánovány podle životního cyklu jednotlivých zařízení tak, aby pacienti měli moderní a bezpečnou péči dostupnou i v regionální nemocnici,“ sdělil generální ředitel NPK Tomáš Gottvald.

Zapojení do společných projektů NPK: digitalizace a bezpečnost

Litomyšlská nemocnice je současně součástí sdílených projektů napříč celou NPK. V letech 2025–2026 je zapojena do projektu Interoperabilita a eHealth s celkovými náklady pro Litomyšl v přibližné hodnotě 9,2 milionů Kč. Projekt přináší rozvoj sdílení zdravotnické dokumentace, modernizaci ICT infrastruktury a vyšší úroveň kybernetické bezpečnosti.

Vedle toho probíhá pravidelná obnova IT technologií a systémů, které jsou nezbytné pro bezpečný a spolehlivý provoz zdravotnických služeb. V roce 2026 je v plánu proinvestovat jen v této oblasti další 4,5 milionu korun.

Připravované stavební projekty reagují na potřeby nemocnice

Litomyšlskou nemocnici čekají ve střednědobém horizontu významné a finančně náročné investice, které dokazují její pevné místo na zdravotnické mapě kraje. „V nejbližším období let 2026 až 2028 máme připraveno vybudování nového očního operačního sálu s předpokládanými náklady přibližně 90 milionů korun. Na tuto stavbu by pak měla navázat rekonstrukce centrálních operačních sálů s předpokládanými náklady přibližně 220 milionů korun,“ řekl hejtman Martin Netolický. „Jedná se o investice rozsahu, který jednoznačně potvrzuje, že nemocnice v Litomyšli má své jasné místo v rámci struktury krajského zdravotnictví,“ doplnil hejtman s tím, že současně probíhá postupná obnova technického zázemí nemocnice, například v oblasti energetiky, provozních technologií či logistického vybavení.

Stabilní součást krajské zdravotnické sítě

Nemocnice Pardubického kraje spravuje pět nemocnic – Pardubickou, Chrudimskou, Orlickoústeckou, Svitavskou a Litomyšlskou. Jejich rozvoj je plánován koordinovaně tak, aby se pracoviště vzájemně doplňovala a zajistila dostupnou zdravotní péči pro celý region.

X X X

Děčín chystá opravy prostoru před hlavním nádražím

Město Děčín v současné době připravuje postupné opravy prostranství u hlavního vlakového nádraží v Podmoklech. Práce podle nově zpracovaného manuálu městského architekta mají začít ještě v letošním roce. Do budoucna jsou v plánu i výraznější úpravy tohoto prostoru.

„Prostor před hlavním nádražím je pro nás velmi důležitý, je to také jedna ze vstupních bran do města. Denně tudy projdou tisíce lidí, a proto jsme nechali zpracovat podrobný manuál, který jasně popisuje, co je potřeba udělat hned, a co je možné připravovat postupně. Naším cílem je vrátit přednádraží důstojný vzhled a zároveň zajistit, aby dobře fungovalo jako přestupní uzel,“ říká náměstek primátora pro rozvoj města a IT Ondřej Smíšek (Náš Děčín).

Město proto začne s opravami, které lze provést rychle a bez rozsáhlé projektové dokumentace. Půjde především o opravy rozpadající se dlažby, doplnění chybějících platanů, odstranění nevyužitých sloupků a květináčů, sjednocení mobiliáře a omezení vizuálního smogu. Součástí prvních kroků bude také výměna veřejného osvětlení za úspornější a estetičtější typ. Kašna zůstane zachována, v plánu je také vyčlenit zde prostor pro případné předzahrádky.

„Zároveň pracujeme i na dlouhodobější vizi, která má přinést moderní, přehledný a klimaticky odolný veřejný prostor. Chceme, aby se lidé při příchodu do Děčína cítili příjemně a bezpečně. Přednádraží má potenciál stát se skutečným městským prostorem, nejen tranzitní plochou. A právě k tomu směřujeme,“ doplňuje architekt města Lukáš Houser.

V delším časovém horizontu se počítá s většími zásahy, například s odstraněním schodů, úpravou stromových míst, s doplněním systému pro hospodaření s dešťovou vodou, odstraněním či náhradou stánků s občerstvením nebo novými trvalkovými záhony.

Město zároveň připravuje i zcela novou koncepci přednádraží. Zadání pro komplexní úpravy vznikne na podkladu urbanistické studie Re:architektů. Ta prověří různé varianty budoucí podoby prostoru tak, aby odpovídal současným potřebám města, moderním trendům v dopravě i klimatickým výzvám a reagoval na zpracovanou studii ČVUT, která řeší dopravní problematiku prostoru. Ideální podobu přednádraží vycházející ze zpracovaného zadání pak ukáže architektonická soutěž.

X X X

Karlovarsko rozdělí 40 milionů korun na podporu sportu dětí a mládeže

Karlovy Vary (x. 2. 2026) Mezi sportovní kluby v Karlovarském kraji letos zamíří 40 milionů korun. Kraj tak podpoří pravidelnou přípravu dětí, mládeže i handicapovaných sportovců a pomůže klubům zvládnout každodenní fungování. Cílem programu je udržet sport dostupný napříč regionem a vytvořit stabilní podmínky pro dlouhodobou práci s mladými sportovci.

„Sport je nedílnou součástí zdravého vývoje dětí a mladých lidí. Přispívá k jejich fyzické kondici, podporuje socializaci a učí je zdravému sebevědomí i respektu k pravidlům. Proto považujeme za důležité, aby kluby měly jistotu podpory a mohly se primárně soustředit na práci s dětmi a mládeží,“ uvedla Hana Žáková, radní pro oblast vzdělávání, školství, sportu a tělovýchovy.

Do programu se mohly zapojit organizace věnující se nejrůznějším sportům od fotbalu či hokeje, až po florbal, tenis nebo volejbal. Musejí se však systematicky věnovat sportovní přípravě a mít nejméně 10 svěřenců. Lhůta pro podání žádostí běžela od 21. října do 3. listopadu 2025 a zájem byl veliký. Celkem bylo zaevidováno více než 220 žádostí. Každá z nich prošla kontrolou z hlediska splnění podmínek, bezdlužnosti i případných duplicit. U jednoho žadatele mohla dotace dosáhnout až 3,5 milionu korun, nejméně pak šlo zažádat o 10 tisíc.

Podpora směřuje do klubů napříč celým regionem – od menších oddílů až po sportovní organizace, jako jsou například FC Slavia Karlovy Vary, Florbal Vary, FC Viktoria Mariánské Lázně, HC Baník Sokolov nebo FK Hvězda Cheb. Finanční prostředky mohou využít například na vybavení, pronájmy sportovišť, dopravu na soutěže, práci trenérů či zdravotní prohlídky. Program tak pomáhá udržet sport dostupný pro děti a mladé lidi v celém Karlovarském kraji bez ohledu na to, zda trénují v krajském městě nebo v menší obci.

X X X

NA UKRAJINĚ NADÁLE TISÍCE MRTVÝCH, UKRAJINCI V CIZINĚ

Putin Ukrajince nezlomil, řekl Zelenskyj při výročí invaze. ‚Kyjev torpéduje jednání,‘ zní z Moskvy

Ruský prezident Vladimir Putin za čtyři roky války nedosáhl svých cílů, Ukrajina ubránila svou nezávislost. Na úvod úterního čtvrtého výročí vpádu ruských vojsk do své země to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, píší tiskové agentury. Kyjev udělá vše pro zajištění trvalého míru, dodal ukrajinský vůdce v televizním projevu. Putin v úterý ale Ukrajinu obvinil, že se mírová jednání snaží torpédovat.

Putin obvinil také ukrajinské a západní zpravodajské služby z většiny útoků spáchaných v Rusku. Nepřátele Ruska obvinil Putin také ze snahy vyhodit do povětří plynovody TurkStream a BlueStream, které vedou po dně Černého moře z Ruska do Turecka.

„Nevědí, co mají udělat, aby zničili mírový proces s pokusem o urovnání diplomatickou cestou. Dělají vše, aby spáchali nějakou provokaci a zničili vše, čeho bylo během vyjednávání dosaženo,“ řekl podle agentury Interfax před vedením ruské tajné služby FSB s tím, že další podrobnosti probere během utajené části porady.

Zelenskyj v úterý v Kyjevě pořádá vzpomínkovou ceremonii, jíž se zúčastní i předseda Evropské rady António Costa a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, kteří již jsou v ukrajinské metropoli.

„Putin nedosáhl svých cílů. Nezlomil ukrajinský lid. Nevyhrál tuto válku. Ochránili jsme Ukrajinu a uděláme vše pro dosažení míru a zajištění spravedlnosti,“ prohlásil Zelenskyj.

Cookie	Délka	Popis
cookielawinfo-checkbox-analytics	11 months	This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookie is used to store the user consent for the cookies in the category "Analytics".
cookielawinfo-checkbox-functional	11 months	The cookie is set by GDPR cookie consent to record the user consent for the cookies in the category "Functional".
cookielawinfo-checkbox-necessary	11 months	This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookies is used to store the user consent for the cookies in the category "Necessary".
cookielawinfo-checkbox-others	11 months	This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookie is used to store the user consent for the cookies in the category "Other.
cookielawinfo-checkbox-performance	11 months	This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookie is used to store the user consent for the cookies in the category "Performance".
viewed_cookie_policy	11 months	The cookie is set by the GDPR Cookie Consent plugin and is used to store whether or not user has consented to the use of cookies. It does not store any personal data.

iSpigl

internetové noviny ispigl.eu

Putin Ukrajince nezlomil, řekl Zelenskyj při výročí invaze. ‚Kyjev torpéduje jednání,‘ zní z Moskvy