Trump není spokojený s Íránem. S Kubou se chce dohodnout na přátelském převzetí. Spojené státy jednají na vysoké úrovni s kubánským režimem a možná se dohodnou i na přátelském převzetí této karibské země. Americký prezident Donald Trump to v pátek řekl novinářům v Bílém domě. Zároveň vyjádřil i nespokojenost se způsobem, jakým Írán vyjednává s Washingtonem a zopakoval, že Teherán nesmí vlastnit jaderné zbraně.

Šéf Bílého domu podle agentur před novináři prohlásil, že si přeje s Íránem uzavřít dohodu. Americký viceprezident J. D. Vance se proto v pátek ve Washingtonu setká s ománským ministrem zahraničí Badrem Busajdím, jehož úřad zprostředkoval nepřímá jednání Íránu a USA o jaderném programu Teheránu v Ženevě. Setkání bude neveřejné.

Trump prohlásil, že na Írán nechce zaútočit. Použití vojenské síly je však podle něj někdy nezbytné. Podle svých slov ale ještě neučinil konečné rozhodnutí.

„Uvidíme, co se stane,“ řekl Trump ohledně budoucích rozhovorů. Další jednání technického rázu se mají uskutečnit v pondělí ve Vídni a příští týden by se mohli setkat i političtí představitelé.

Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí uvedl, že se Spojené státy musí vyvarovat nadměrných požadavků, aby byla diplomatická jednání s Íránem úspěšná.

Arakčí jednal ve čtvrtek v Ženevě s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem a jednání označil za velmi dobrý posun. Podobně se vyjádřilo i ománské ministerstvo zahraničí.

Podle serveru Axios ale hodnocení amerických představitelů nebylo tak pozitivní.

USA požadují úplné zastavení obohacování uranu Íránem i řešení íránského balistického programu a podpory regionálních ozbrojenců. Teherán ale trvá na tom, aby se rozhovory týkaly jen jaderných otázek. Zdůrazňuje rovněž, že jeho nukleární program je výhradně mírový.

Trump opakovaně vyhrožuje útokem na Írán. To by podle zemí Blízkého východu však mohlo vyústit v novou regionální válku.

USA zatím nevyjasnily přesný smysl případné vojenské akce. Pokud je záměrem donutit Írán k ústupkům v jaderných jednáních, není jasné, zda by omezené údery dosáhly požadovaného efektu, píší média.

Pokud je cílem svržení íránského vedení, znamenalo by to pro USA pravděpodobně rozsáhlou a vleklou vojenskou kampaň.

Přátelské převzetí v krizi

Trump pátek před novináři hovořil i o mírovém převzetí Kuby a zdůraznil tamní ekonomické problémy. Za ně přitom z velké části stojí americké sankce a nedávné Trumpovo ropné embargo, které způsobilo na tomto ostrově bezprecedentní krizi.

„Kubánská vláda s námi jedná a jak víte, mají velké problémy. Nemají peníze, nemají teď nic, ale jednají s námi a možná se dočkáme mírového převzetí Kuby,“ řekl Trump novinářům. Agentura Reuters napsala, že prezident hovořil o „přátelském“ převzetí Kuby.

Minulý týden se objevily informace, že americký ministr zahraničí Marco Rubio, který je synem kubánských emigrantů, jedná s vnukem dlouholetého kubánského vůdce Raúla Castra.

Kuba se už dlouhá léta potýká s ekonomickou krizí. Z té tamní komunistická vláda často viní americké sankce. První z nich USA zavedly už v roce 1960 s cílem přivodit pád kubánského režimu, což se dosud nestalo.

Tlak na Kubu, kde je jedinou povolenou stranou komunistická strana a kde vláda potlačuje veškerou opozici, zesílil Trump. Ten už za svého prvního působení v Bílém domě přerušil oteplování americko-kubánských vztahů zahájené jeho předchůdcem Barackem Obamou.

Kuba letos přišla o své dva hlavní dodavatele ropy – Mexiko a Venezuelu. Stalo se tak poté, co Trump nařídil zastavit venezuelské dodávky ropy a minulý měsíc podepsal dekret, podle něhož hrozí cla každé zemi, která by ropu na Kubu dodávala.

Tento týden nicméně americké ministerstvo financí oznámilo, že umožní prodej venezuelské ropy na Kubu. Pouze však tamním podnikatelům či jednotlivcům a ne subjektům napojeným na kubánskou vládu či armádu.

Spojené státy letos 3. ledna bombardovaly několik míst ve Venezuele a americké jednotky přitom z Caracasu unesly tamního autoritářského prezidenta Nicoláse Madura a jeho ženu, které viní z narkoterorismu.

Trump poté podpořil ve vedení země Madurovu viceprezidentku Delcy Rodríguezovou, jejíž vláda s USA pod nátlakem spolupracuje. Trump také po zatčení Madura řekl, že USA chtějí mít na neurčito kontrolu nad prodejem venezuelské ropy a nad příjmy z ní.

Trump několikrát sdělil, že vojenský zásah Spojených států jako ve Venezuele nebude nutný, protože režim se zhroutí sám

X X X

Izrael a USA zaútočily na Írán, ten poslal rakety na cíle v Kataru a Bahrajnu

Izrael a USA v sobotu ráno zaútočily na řadu cílů v Íránu. V Teheránu bylo slyšet několik výbuchů. Střely dopadly i na dalších místech v zemi. Izrael vydal varování pro své obyvatele poté, co armáda zaznamenala vypálení balistických raket a dronů z Íránu. Terčem íránského útoku byly také americké cíle v Kataru či Bahrajnu.

Izraelská armáda dopoledne uvedla, že izraelské a americké údery zasáhly v Íránu desítky vojenských cílů. Podle ní byly údery součástí rozsáhlé operace s USA. „Měsíce před zahájením úderů jsme vedli společné plánování,“ upřesnila armáda. Bojové operace pokračují

Podle amerických a izraelských činitelů směřovaly údery také na řadu vysokých představitelů íránského režimu a vedení armády a revolučních gard, včetně prezidenta Masúda Pezeškjána a duchovního vůdce Alího Chameneího. Podle íránských státních médií jsou oba v bezpečí.

Izraelská televizní stanice Channel 12 s odkazem na nejmenované izraelské zdroje však oznámila, že údery na Írán byly podle dosavadních zjištění velmi úspěšné, pokud jde o likvidaci íránského vedení. Podrobnosti neuvedla. Izraelské a americké síly zaútočily na čtvrti v Teheránu, kde se nachází prezidentská kancelář a Chameneího úřad.

Nejméně 24 lidí bylo zabito při izraelském úderu na školu v okrese Mínáb na jihu Íránu, uvedl podle agentury Tasním guvernér provincie Hormozgán. Íránská média později bilanci zvedla na 40 lidí. Jedná se patrně o první údaj o íránských obětech nynějších izraelsko-amerických úderů na islámskou republiku.

Spojené státy a Izrael uvrhávají Blízký východ do propasti nekontrolované eskalace, varovala dnes ruská diplomacie v reakci na americko-izraelskou vojenskou operaci proti Teheránu. Spojené státy a Izrael vyzvala, aby okamžitě útoky na Írán ukončily. „Požadujeme okamžitý návrat na cestu politického a diplomatického urovnání,“ zdůraznila Moskva.

Izraelská televizní stanice Channel 12 s odkazem na nejmenované izraelské zdroje oznámila, že údery na Írán byly podle dosavadních zjištění velmi úspěšné, pokud jde o likvidaci íránského vedení. Doplnila, že se toto zjištění týká vysoce postavených velitelů a prezidenta a že není jasné, zda duchovní vůdce Chamaneí nečelil „dramatické události“.

Íránská státní média uvedla, že Teheránu byly v sobotu ráno slyšet nejméně tři výbuchy poté, co několik raket zasáhlo centrum. Další exploze poté zahřměly na severu a na západě metropole.

Rakety kromě Teheránu dopadly také v Isfahánu, Tabrízu a dalších íránských městech. Írán, Izrael a Irák uzavřely vzdušný prostor.

Íránská diplomacie uvedla, že americké a izraelské údery zasáhly kromě armádních cílů i civilní infrastrukturu. Podle íránských úřadů při izraelském úderu na školu v okrese Mínáb na jihu země zahynulo nejméně 24 lidí. Írán v sobotu poukázal také na skutečnost, že údery USA zahájily v době, kdy spolu Teherán a Washington jednaly o íránském jaderném programu.

Írán v odvetě vypustil na Izrael vlnu balistických raket a dronů. Kromě toho mířil také na americké cíle v Kuvajtu, Bahrajnu, Spojených arabských emirátech (SAE) a Kataru, kde sídlí největší americká základna v regionu.

Katarské ministerstvo obrany oznámilo, že sestřelilo všechny rakety mířící na jeho území. Bahrajn uvedl, že terčem íránského útoku se stalo velitelství páté flotily námořnictva USA v zemi. Americký činitel označil úder za „aktivní situaci,“ uvádí The Wall Street Journal.

Katar, Sýrie a SAE zároveň oznámily uzavření svého leteckého prostoru. Podle svědků Reuters se ozvaly hlasité exploze v emirátských městech Dubaj a Abú Zabí, kde šrapnel z útoku zabil jednoho člověka. Jordánská armáda uvedla, že zničila dvě balistické rakety, které mířily na její území.

Izraelci museli do krytů

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu řekl, že společná izraelsko-americká operace s názvem „Lví řev“ vytvoří podmínky pro íránský lid, aby „vzal osud do vlastních rukou“. Cílem útoků je podle něho odstranit existenční hrozbu, jakou představuje teroristický režim v Teheránu.

Izraelská armáda kolem 11:00 SEČ oznámila, že civilisté mohou opustit kryty, kam jim dříve doporučila se uchýlit kvůli íránským raketám. Doporučila jim však, aby se příliš od krytů nevzdalovali.

V Jeruzalémě, Tel Avivu a dalších městech bylo ráno slyšet exploze, když izraelská protivzdušná obrana likvidovala střely. Izraelská policie varovala obyvatele před padajícími úlomky. Jeden z nich zranil muže na severu Izraele. Podle armády Írán vystřelil na Izrael několik vln raket.

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že cílem akce proti Íránu je ochránit americký lid před hrozbou, kterou představuje tamní režim. Je podle něj možné, že při vojenské operaci zemřou američtí vojáci. Írán nesmí získat jadernou zbraň, zdůraznil šéf Bílého domu.

„Naším cílem je bránit americký lid eliminací bezprostředních hrozeb ze strany íránského režimu, zlovolné skupiny velmi tvrdých a hrozných lidí. Jeho hrozivé aktivity přímo ohrožují Spojené státy, naše vojáky, naše základny v zahraničí a naše spojence po celém světě,“ řekl Trump.

Izraelská stanice Channel 12 cituje bezpečnostní zdroj, podle něhož má „počáteční fáze“ společného útoku trvat zhruba čtyři dny. Izrael zaútočil ráno, aby Írán překvapil nečekaným útokem za denního světla.

Nejmenovaní američtí představitelé deníku The New York Times sdělili, že současné údery by měly být daleko rozsáhlejší než americký útok, který loni v červnu mířil na zařízení související s íránským jaderným programem.

Íránem podporování jemenští povstalci Húsíové po úderech na Írán uvedli, že obnoví útoky na obchodní lodě v Rudém moři a na Izrael, píše agentura AP s odkazem na dva vysoce postavené představitele povstalců.

 Izraelská tajná služba Mossad na svém oficiálním perském kanálu na Telegramu vyzvala Íránce, aby pomohli Írán „navrátit k jeho slavným dnům“. „Naši íránští bratři a sestry, nejste sami,“ vzkázala a vyzvala Íránce, aby s ní sdíleli fotografie a videa z boje proti islámskému režimu.

Útok odstartoval poté, co USA shromáždily v oblasti Blízkého východu rozsáhlou flotilu stíhacích letadel a válečných lodí, aby vyvinuly tlak na Írán a donutily ho uzavřít dohodu o jeho jaderném programu.

Izraelská armáda v sobotu ráno provedla také několik vzdušných úderů na cíle na jihu Libanonu. Cílem byly šachty do tunelů a zařízení sloužící k odpalování raket šíitského hnutí Hizballáh. Armáda uvedla, že tak učinila v v reakci na opakované porušování podmínek příměří ze strany Hizballáhu.

X X X

Svoboda: Kubě hrozí pád režimu a „návrat“ Castra. Rozhodnou peníze z USA

Současný konflikt mezi Spojenými státy a Kubou rozhodne stejně jako ve Venezuele balík peněz, pronesl v pořadu 360° ve vysílání CNN Prima NEWS bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL). Podle něj je elita karibského ostrova připravena se v případě převratu chopit moci.

Diskuzi o budoucnosti Kuby rozvířil svým pátečním vyjádřením americký prezident Donald Trump, když prohlásil, že Spojené státy s tamním režimem jednají a možná se dohodnou na „mírovém převzetí“ karibské země.

Otázka Kuby je podle Svobody pro USA i Trumpa mimořádně důležitá. „Bezmála 45 milionů Američanů má jako první jazyk španělštinu, reprezentuje to skoro 15 procent populace. To znamená, že co se děje na Kubě a v tomto regionu je i volebně pro tuto část obyvatelstva mimořádně důležité,“ uvedl někdejší šéf Černínského paláce.

„Kuba je země s demokratickou tradicí, kterou si lidé pamatují, a zřejmě má i elitu schopnou se tam velmi rychle chopit moci. Nevyloučuji, že by na Kubě mohlo dojít k převratu,“ pokračoval Svoboda.

Castro jako Husák?

Možnou podobu takové změny režimu pak přirovnal ke konci Gustava Husáka v úřadu prezidenta. Ten 10. prosince 1989, když už byla Sametová revoluce v plném proudu, jmenoval takzvanou vládu národního porozumění vedenou Marianem Čalfou. „Zaskočil všechny komunisty a zabalil to,“ glosoval tento moment Svoboda.

Trump by podle něj mohl na Kubě aplikovat upravený „model Venezuela“. Jde o odkaz na americkou akci z letošního ledna, kdy speciální komando uneslo tamního prezidenta Nicoláse Madura do Spojených států. V čele země nyní stojí bývalá viceprezidentka Delcy Rodríguezová, která s USA spolupracuje.

„Rozdíl je, že na Kubě není potřeba unášet prezidenta. Uvnitř je dostatek sil, aby si ten režim změnili sami za podpory nejen Spojených států, ale hlavně mohutné migrace (ze Spojených států, pozn. red.),“ nadhodil lidovec

Podobnou roli jako Rodríguezová ve Venezuele by podle Svobody mohl na Kubě sehrát vnuk dlouholetého kubánského vůdce Raúla Castra, se kterým údajně Spojené státy jednají. „On může říct, že navazuje na svého dědu a že chce znovu prosperující ostrov svobody. Myslím si, že ta legenda se podaří,“ odhadl.

„Venezuela, to je otázka peněz. Rodríguezovou uplatili,“ míní Svoboda. „Ukázali jí balík peněz a řekli, že se dohodnou. Ona počítala bankovky a odpověděla, že je to dost. A na Kubě to bude stejné, taky to bude balík peněz. Kubánci se jen podívají, jak je ta obálka tlustá,“ dodal.

X XX

Donald Trump hovorí o priateľskom prevzatí Kuby. Ropné embargo priviedlo ostrov na pokraj kolapsu 

Napätie medzi Washingtonom a Havanou prudko rastie. Trump po ropnom embargu hovorí, že Kube došli peniaze a uvažuje o priateľskom prevzatí kontroly.

Americký prezident Donald Trump navrhol v piatok „priateľské prevzatie kontroly“ nad Kubou, zatiaľ čo medzi Washingtonom a Havanou narastá napätie. TASR o tom informuje podľa správy agentúry AFP.

• Trump navrhol priateľské prevzatie kontroly nad Kubou.
• USA uvalili ropné embargo a Kubu zasiahla kríza.
• Vzťahy zhoršil Trumpov druhý mandát a symboly moci.
• Došlo k prestrelke medzi americkou loďou a kubánskou strážou.
• Vo vyšetrovaní incidentu USA prisľúbili odpovedať primerane.

Trumpova vláda uvalila na Kubu ropné embargo po tom, čo americké sily zajali venezuelského prezidenta Nicolása Madura, podporovateľa Havany. To priviedlo ostrovný štát na pokraj ekonomického kolapsu. „Nemajú financie, aktuálne nemajú vlastne nič. Ale rokujú s nami a mohlo by dôjsť k priateľskému prevzatiu kontroly nad Kubou,“ povedal v piatok Trump novinárom pri odchode z Bieleho domu. „Kubánska vláda s nami komunikuje a majú naozaj veľké problémy,“ povedal.

Vzťahy zhoršil príchod Trumpa

USA zaviedli obchodné embargo na Kubu krátko po revolúcii Fidela Castra v roku 1959. Vzťahy sa v uplynulých rokoch zlepšili, no od Trumpovho druhého funkčného obdobia sa opäť zhoršili, keďže sa šéf Bieleho domu snaží posilniť vplyv Washingtonu v Latinskej Amerike.

V stredu došlo k prestrelke medzi posádkou motorového člna, ktorý bol registrovaný v Spojených štátoch, a kubánskou pobrežnou strážou. Zahynuli pri tom štyri osoby v člne a šesť príslušníkov stráže utrpelo zranenia. Na americkom plavidle sa našli zápalné fľaše, útočné pušky, ručné zbrane a ďalšie vojenské vybavenie. Podľa ministerstva vnútra sa narušitelia „pokúšali infiltrovať do krajiny, aby podnikli teroristický čin“.

Havana tvrdí, že na člne sa nachádzalo desať Kubáncov žijúcich v USA. Americký minister zahraničných vecí Marco Rubio povedal, že Washington sa nepodieľal na útoku a po vyšetrovaní incidentu poskytne „adekvátnu odpoveď“.

X X X

Neviděl a neudělal jsem nic špatného.‘ Clinton vypovídá před Kongresem kvůli kauze Epstein

Bývalý americký prezident Bill Clinton v pátek řekl zákonodárcům, že o zločinech sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina neměl ponětí. V opačném případě by prý nelétal finančníkovým letadlem a naopak by ho nahlásil úřadům. Demokratický politik to uvedl v úvodním prohlášení adresovaném vyšetřovacímu výboru Sněmovny reprezentantů, které sdílel na sociální síti X.

Jde o vůbec první případ, kdy byl bývalý prezident předvolán k výpovědi před Kongresem, připomíná agentura AP. Slyšení se koná za zavřenými dveřmi, výbor z něj později zveřejní videozáznam. Jednání probíhá v americké obci Chappaqua ve státě New York, kde Clinton žije.

„Vím, co jsem viděl a – což je důležitější – co jsem neviděl. Vím, co jsem udělal a – což je důležitější – co jsem neudělal. Nic jsem neviděl a neudělal jsem nic špatného,“ uvedl Clinton v prohlášení.

Clinton, který v Bílém domě úřadoval v letech 1993 až 2001, rovněž prohlásil, že se na slyšení dostavil, aby plnil svou roli v demokracii. Dalším důvodem je podle něj to, že si ženy a dívky, jimž Epstein zničil život, zaslouží nejen spravedlnost, ale také zadostiučinení.

„I když moje krátká známost s Epsteinem skončila roky před tím, než jeho zločiny vyšly na povrch, a i když jsem během našich omezených interakcí neviděl žádné náznaky toho, co se ve skutečnosti dělo, jsem tu, abych poskytl to málo, co vím,“ uvedl Clinton s tím, že tak chce předejít tomu, aby se cokoli podobného opakovalo.

Převaha republikánů

Exprezidentova manželka, bývalá ministryně zahraničí Hillary Clintonová, před výborem svědčila ve čtvrtek. Kongresmanům řekla, že nemá o Epsteinově trestné činnosti žádné informace, a vyzvala je, aby předvolali současného prezidenta Donalda Trumpa.

Clintonovi tvrdí, že má jejich předvolání před republikány vedený výbor za cíl odvést pozornost od vazeb republikánského prezidenta na Epsteina

Clinton už v minulosti uvedl, že s Epsteinem přerušil kontakt ještě předtím, než byl finančník v roce 2008 odsouzen za sexuální zločiny. Jeho soukromým letadlem letěl nejméně 24krát, uvedla stanice BBC s odvoláním na letové záznamy. V minulosti exprezident uváděl, že na začátku nultých let Epsteinovým letadlem několikrát letěl v souvislosti s činností nadace Clinton Foundation.

V části spisů o sexuálním delikventovi, které ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo v prosinci, se objevily i Clintonovy fotografie. Na jedné z nich plave v bazénu, na další leží s rukama za hlavou ve vířivce. Na několika fotografiích je vidět po boku dívek či žen, jejichž tváře jsou začerněny.

‚Máme spoustu otázek‘

Bývalý demokratický prezident a jeho právníci očekávají, že je se zákonodárci čeká dlouhý den, uvádí média. Clintonovou ve čtvrtek podle CNN vyslýchali déle než šest hodin.

Bill Clinton řekl zákonodárcům, že neměl ponětí o zločinech sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina | Foto: Shannon Stapleton | Zdroj: Reuters

Republikánský předseda výboru pro dohled James Comer v pátek před začátkem slyšení novinářům řekl, že má pro Clintona řadu otázek. „Dostat sem Clintonovy trvalo sedm měsíců. Ale máme je tu a těšíme se, že se jich zeptáme na spoustu otázek,“ řekl Comer.

Demokratičtí kongresmani před slyšením opět vyzvali k předvolání současného prezidenta Trumpa, aby před vyšetřovacím výborem vypovídal o svých vazbách na Epsteina. Dnes podle nich nevypovídá „ten správný prezident“

O předvolání Clintonových se zasadil právě Comer. Clintonovi nejprve vypovídat odmítli. Comer však manželskému páru hrozil obviněním z pohrdání Kongresem, pokud před výborem, který Epsteinův případ a jeho síť kontaktů vyšetřuje, nebudou vypovídat. Clintonovi nakonec s poskytnutím výpovědí souhlasili.

Sněmovní výbor pro dohled je jedním z nejvlivnějších orgánů Kongresu. Jeho hlavní funkcí je dohlížet na federální vládu a vládní agentury. Jelikož mají ve Sněmovně reprezentantů většinu republikáni, tvoří většinu i v tomto výboru – zasedá v něm 25 republikánů a 21 demokratů. Nejvýše postaveným demokratem v něm je kongresman Robert Garcia.

Epstein se pohyboval mezi mnoha vlivnými lidmi z politiky, byznysu i umění včetně Trumpa či Clintona, ačkoli tito politici nebyli v souvislosti s jeho zločiny obviněni z žádného protiprávního jednání.

V roce 2019 byl Epstein nalezen mrtvý ve vězeňské cele, v níž čekal na soudní proces kvůli obvinění ze zneužívání nezletilých dívek a obchodování s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování. Už v roce 2008 byl v rámci kontroverzní tajné dohody s obžalobou odsouzen za sexuální zneužívání na 18 měsíců.

X X X

Kdyby s Ruskem došlo k nejhoršímu, obrana hodlá více otevřít Česko pro pobyt spojeneckých armád

Ministerstvo obrany se chystá na přípravu zákona, jenž by měl spojeneckým armádám umožnit efektivnější plnění úkolů na území České republiky. Plyne to z dokumentu, jejž iROZHLAS.cz získal. Nová legislativa má současně posílit spolupráci v rámci Severoatlantické aliance. Resort vysloveně uvádí, že jde o reakci na zhoršenou bezpečnostní situaci v důsledku ruské válečné agrese vůči Ukrajině.

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD, vpravoú) a náčelník generálního štábu Karel Řehka na velitelském shromáždění 24. února 2026 .

Během jedenácti dní na přelomu května a června 2025 se přes Českou republiku přesouvalo 1200 amerických vojáků se 450 kusy techniky na alianční cvičení Saber Guardian do Maďarska. Česká armáda jim během přejezdu asistovala, vybudovala jim hygienické zázemí, zřídila místo pro opravu techniky či zajistila ubytování ve stanech.

Obdobná alianční cvičení, zpravidla v menším měřítku, se konají také v Česku. Například 7. mechanizovaná brigáda loni trénovala za účasti 300 vojáků ze zemí visegrádské čtyřky a příslušníků americké armády plánování a provedení operace na podporu spojeneckých sil v konfliktu vysoké intenzity.

Nic z toho by nebylo možné bez zákona o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky. Tento předpis však pochází z roku 1999, kdy Česko vstupovalo do NATO. Za tu dobu nasbíralo v Alianci mnoho zkušeností, současně se kvůli Rusku dramaticky vyhrotila bezpečnostní situace v Evropě. Ministerstvo obrany se proto rozhodlo reagovat.

‚Současný stav není uspokojivý‘

„Současný stav zabezpečení pobytu ozbrojených sil jiných států na území ČR není uspokojivý a neumožňuje odpovídající efektivní zajišťování jejich potřeb sloužící k posilování obrany ČR a k mezinárodní obranné spolupráci,“ stojí v interním materiálu ministerstva obrany, jejž iROZHLAS.cz získal a který pochází z letošního ledna.

Dokument představuje základní rozvahu k tomu, že nepostačí novela stávajícího zákona, ale že je nutné ho napsat znovu. Kompletně nový. Připravit se má tak, aby ho ministerstvo obrany pod vedením Jaromíra Zůny (za SPD) předložilo vládě Andreje Babiše (ANO) v červnu 2028. Takový je plán.

„Jde zejména o pobyt a plnění úkolů ozbrojených sil členských států NATO na území ČR v rámci společné obrany. To nabylo na důležitosti a získalo nové rozměry po vojenské agresi Ruské federace proti Ukrajině zahájené v únoru 2022,“ stojí v dokumentu k limitům stávajícího zákona a potřebě sepsat nový.

Ministerstvo obrany tím navazuje na první kroky, které učinilo ještě za předchozí ministryně Jany Černochové (ODS). Předcházely tomu odborné debaty. „Jde o materiál, který souvisí s úkoly České republiky v rámci Host Nation Support (podpora hostující země, pozn. red.). Materiál vychází z úkolu daného vládou a jsem ráda, že se v tom pokračuje,“ sdělila redakci.

Spojenecké operace z letišť

Náčelník generálního štábu Karel Řehka v této souvislosti pro iROZHLAS.cz poznamenal, že Rusko představuje největší hrozbu pro Evropu. A že základní úkol NATO, odstrašit Kreml od dalšího postupu nebo se mu, pokud k takové eskalaci za extrémních okolností dojde, bránit, nabývá vyšší důležitosti než kdykoliv předtím.

„Nový návrh zohlední jednak dosavadní zkušenosti s pobytem ozbrojených sil spojeneckých a partnerských států, dále mezinárodněprávní závazky ČR vyplývající zejména z mezinárodních smluv sjednaných v rámci členství v NATO, jakož i Dohody mezi ČR a USA o spolupráci v oblasti obrany sjednané v roce 2023, a též významnou změnu bezpečnostního prostředí v Evropě po zahájení agrese Ruska proti Ukrajině v únoru 2022.“

Ministerstvo obrany

„Zvyšuje se tím i frekvence a rozsah cvičení s aliančními partnery a s tím i význam pobytu cizích ozbrojených sil na našem území. To od nás vyžaduje nejen vyšší připravenost k zajištění pobytu cizích ozbrojených sil, ale zároveň nám umožňuje posilovat bojeschopnost, připravenost a interoperabilitu našich jednotek se spojenci,“ uvedl náčelník.

Na jakých hlavních principech má nový zákon stát nebo co především má oproti stávajícímu změnit, ministerstvo nekomentuje. Redakce ale mluvila se dvěma úředníky resortu, kteří se v problematice podrobně orientují. Oba se shodli, že nový zákon musí počítat s krajní variantou ozbrojeného konfliktu, jehož by byla Česká republika součástí.

„Jestliže dojde k válce, pojedou přes nás desetitisíce spojeneckých vojáků na východ a to musíme mít legislativně ošetřené,“ říká první z nich. Podle druhého jsou stávající podmínky pro přesun či pobyt vojáků příliš svazující. „V případě eskalace je potřeba být připravený rychle zprůchodnit naše území pro spojenecké vojáky,“ uvádí.

„Hlavní přínos pobytu cizích ozbrojených sil spočívá v možnosti procvičovat národní postupy a schopnosti při poskytování podpory spojeneckým silám na našem území a zároveň zdokonalovat společné působení se spojeneckými jednotkami v rámci přípravy na obranu území Aliance. Tím se posiluje schopnost společného působení při naplňování aliančního konceptu odstrašení a obrany (DDA) i při realizaci aliančních obranných plánů.“

Karel Řehka (náčelník generálního štábu)

Ostatně sám náčelník Řehka otevřeně pojmenovává, v čem má Česko získat novou dovednost. Musí být schopné umožnit působení cizích vojsk z našeho území. „Zde jde především o možnost cizích vzdušných sil operovat z našich vojenských letišť,“ uvedl pro iROZHLAS.cz první muž české armády.

Velká revize krizové legislativy

Prověrkou omezení stávajícího zákona, a tedy studijním materiálem pro přípravu nového, má být podle informací iROZHLAS.cz příští rok. V České republice se uskuteční tři velká vojenská cvičení, z nichž jedno bude mít podobu průjezdu přibližně 3500 příslušníků amerických ozbrojených sil

Jak redakci sdělilo ministerstvo obrany, příprava nového zákona o pobytu ozbrojených sil jiných států je součástí velké revize krizové a obranné legislativy. V tomto ohledu resort ministra Zůny odkazuje na příslušnou pasáž vládního programového prohlášení, v níž se výslovně mluví o nutné připravenosti na krajní scénář.

„Provedeme revizi krizové a obranné legislativy s cílem optimalizovat řízení přechodu státu na válečnou nebo obrannou ekonomiku. Vytvoříme právní, organizační a ekonomické podmínky pro zajištění základních potřeb obyvatelstva, funkčnosti průmyslu, logistiky a státních institucí v mimořádných, krizových stavech,“ stojí v prohlášení.

X X  X

Šándor: To, co zbyde z Ukrajiny, bude pro Evropu velký problém. Rus je na tom mnohem lépe

Rusko ve válce, kterou zahájilo proti Ukrajině, tahá za delší konec provazu. V pořadu K věci ve vysílání CNN Prima NEWS to řekl vojenský expert a bezpečnostní poradce Andor Šándor. Poukázal také na fakt, že Ukrajina utrpěla velké ztráty na životech i v kritické infrastruktuře. Po skončení války to podle Šandora může být pro Evropu problém.

Únorový posun Ukrajinců na frontě má podle Šándora význam pouze z taktického hlediska. „Z toho operačního nebo strategického má význam zanedbatelný. Je vidět, že Ukrajinci jsou na tom podstatně hůře, pokud jde o frontu, ale i stav kritické infrastruktury. Vždyť Rusové jim celý ten energetický sektor brutálně ničí. Vidíme také vyjádření (starosty Kyjeva Vitalije) Klička, který říká, že je to téměř před rozpadem, což není vůbec příznivé hodnocení. Ten Rus je na tom mnohem lépe,“ zhodnotil expert aktuální situaci obou států.

Ukrajině podle Šándora chybějí i lidské síly a situace na některých místech fronty je kritická. „Některé brigády jsou na 30procentním stavu naplněnosti, což je z hlediska metodiky české armády nebojeschopná jednotka,“ poznamenal bezpečnostní poradce. Nepovažuje proto za pravděpodobné, že by Ukrajinci situaci na frontě nějak dramaticky změnili. Spojenci jim mohou poskytovat techniku potřebnou k obraně, vojáky jim ale neposkytnou.

Vyhrocená bude i situace po konci války, míní Šándor. „Co bude potom, až to skončí? Obávám se, že to, co z Ukrajiny zbude, bude obrovský problém pro Evropu, aby se s tím dokázala vypořádat,“ upozornil expert a dodal, že tato situace může trvat klidně i několik let.

Klíčové je podle něj ukončit válku co nejdříve. „Jsem přesvědčen, že by se měly hledat všechny cesty, jak konflikt ukončit, protože v tuto chvíli nevidím možnost, že by Ukrajina ten stav na frontě zásadním způsobem zvrátila. Rozumím ale tomu, že se nechtějí vzdát, že nemůžou přijít a říct vlastním lidem: ‚Tolik let jsme tu krváceli, odmítli jsme nějaké dohody, a dneska přijmeme dohodu, která je ještě horší, než byla tehdy‘,“ uvedl. Rusové si podle jeho slov na frontě také nevedou nijak „oslnivě“, přeci jen ale tahají za delší konec provazu.

X X X

Zelenskyj odmítl kontrolu ropovodu Družba, řekl Fico. Sejdou se, ale ne v Kyjevě.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh na kontrolu stavu ropovodu Družba. Uvedl to slovenský premiér Robert Fico po telefonátu se Zelenským. Fico během telefonátu přijal pozvání Zelenského ke společnému jednání o spolupráci. Zelenskyj navrhl schůzku na Ukrajině, Fico by však dal přednost jednání na území Evropské unii.

Po lednových útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu přestala Družbou proudit ropa na Slovensko a do Maďarska. Fico v pátek uvedl, že Zelenskyj s odvoláním na postoj ukrajinských tajných služeb také odmítl možnost kontroly stavu ropovodu; vytvoření příslušné komise dříve navrhly Bratislava a Budapešť.

„Zatímco naše zpravodajské informace potvrzují, že ropovod není poškozen a nic nebrání tranzitu ropy, ukrajinský prezident trval na tom, že oprava ropovodu si vyžaduje delší čas,“ uvedl Fico. V příspěvku na facebooku Fico zopakoval, že Ukrajina podle něj nemá zájem obnovit tranzit ropy přes své území.

Dodávky ruské ropy do Maďarska a na Slovensko ropovodem Družba jsou přerušeny od 27. ledna. Kyjev tvrdí, že ruský dron tehdy zasáhl část ropovodu na západní Ukrajině a Ukrajinci se vše snaží opravit. Slovensko a Maďarsko naproti tomu uvádí, že za dlouhodobý výpadek je zodpovědná Ukrajina.

Maďarský premiér Viktor Orbán dříve označil zastavení tranzitu ruské ropy přes zemi bránící se ruské agresi za nevyprovokovaný akt nepřátelství, který ohrožuje energetickou bezpečnost Maďarska.

„Ropovod zničilo Rusko, my za jeho zničením nestojíme,“ prohlásil v úterý Zelenskyj na společné tiskové konferenci s představiteli EU, kteří navštívili Kyjev u příležitosti čtvrtého výročí zahájení ruské invaze. Jak dodal, není to první ani poslední podobný útok a existuje množství důkazů i satelitních snímků.

Fico v pondělí uvedl, že slovenský provozovatel energetické sítě odmítne ukrajinské žádosti o nouzové dodávky elektřiny, dokud opět nebude proudit ropa ropovodem Družba, který vede z Ruska přes Ukrajinu do střední Evropy.

Ve středu opět kritizoval Zelenského, který podle Fica přepravu ropy vůbec nehodlá umožnit, a prohlásil, že ukončení slovenských nouzových dodávek elektřiny Ukrajina „sakra pocítí,“ pokud bude potřebovat proud ke stabilizaci své sítě. Slovenský premiér také řekl, že cílem Ukrajiny je poškodit maďarského premiéra Orbána před dubnovými parlamentními volbami v Maďarsku.

Zelenskyj už před rokem pozval Fica do Kyjeva, a to po kritice Bratislavy, že Ukrajina neprodloužila smlouvu s Ruskem o tranzitu zemního plynu přes své území na Slovensko. Fico tehdy do ukrajinské metropole necestoval, se Zelenským se pak v září sešel v Užhorodu u ukrajinsko-slovenských hranic. Od podzimu 2023, kdy byl Fico jmenován do čela své již čtvrté vlády, slovenský premiér oficiálně Kyjev nenavštívil.

Slovensko a Maďarsko dlouhodobě dovážejí ropu z Ruska. Česko už na surovině z Ruska závislé není. Slovenský premiér v minulosti opakovaně kritizoval Ukrajinu, že neprodloužila tranzit ruského plynu přes své území na Slovensko a do dalších zemí. Ficova vláda po svém vzniku zastavila vojenskou pomoc Kyjevu ze státních zásob a kritizovala přístup EU k válce na Ukrajině.

Slovenští opoziční politici Ficův postoj v této věci kritizovali. Podle předsedy hnutí Progresivní Slovensko Michala Šimečky premiér odmítá financovat obranu Ukrajiny, ale dělá všechno proto, aby Slovensko dál platilo Rusku za energie, jejichž prodejem Moskva financuje válku.

X X X

SpaceX míří na burzu, vyhlíží 1,75 bilionu dolarů. Musk podá žádost v

Společnost SpaceX podnikatele Elona Muska plánuje podat v březnu důvěrnou žádost o vstup na burzu ke Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC). Takzvaná primární veřejná nabídka akcií (IPO) by společnost mohla ocenit na více než 1,75 bilionu dolarů (zhruba 36 bilionů Kč). Byla by to tak jedna z největších IPO v historii.

 

Podle agentury Bloomberg by se samotná IPO mohla uskutečnit v červnu. Očekává se, že na americké burze se letos uskuteční tři obří IPO, SpaceX by tak byla první z nich. Po ní by mohly následovat vstupy firem OpenAI a Anthropic PBC.

Když firma podá ke komisi důvěrnou žádost, může od ní získat zpětnou vazbu. Je tak schopná provést změny dříve, než se informace stane veřejnou.

SpaceX tento měsíc koupila další Muskovu firmu xAI, která se zabývá vývojem umělé inteligence (AI). Podle Bloombergu činí hodnota nově vzniklé společnosti 1,25 bilionu dolarů

X X X

Hodiny do vojny? Američania sťahujú k Iránu obrovskú flotilu, kým Trump doma stráca podporu (zahraničný výber)

Muž prechádza okolo nástennej maľby zobrazujúcej poškodenú Sochu slobody na ulici v Teheráne v Iráne.

Najväčšie nasadenie amerických síl za desaťročia tlačí na Irán, no jadrový pat trvá. V tieni Polnočného kladiva svet čaká, či diplomacia zabráni otvorenému konfliktu.

Prinášame vám prehľad najdôležitejších zahraničných udalostí a aj niečo navyše. Dnes ich pre vás pripravila redaktorka zahraničného oddelenia Barbora Libayová.

V tomto výbere sa zameriame na jednu hlavnú tému, ktorá posledné týždne znepokojuje odborníkov po celom svete: či zaútočí Trump na Irán.

V čase, keď Američania masívne presúvajú na Blízky východ svoju vojenskú techniku, sa však otázka z „či” mení podľa mnohých skôr na „kedy”. A pozrieme sa aj na prejav amerického prezidenta o stave Únie, ktorý bol však všetko, len nie zjednocujúci.

Rok po operácii Polnočné kladivo hrozí repete. Americká vojenská mašinéria obkľučuje Irán

Vody obmývajúce Blízky východ v týchto dňoch brázdi najväčšia vojnová loď na svete, USS Gerald R. Ford, ku ktorej sa vo formácii pripája lietadlová loď USS Abraham Lincoln, ponorky vybavené raketami Tomahawk a flotila útočných stíhačiek.

Lietadlová loď USS Gerald R. Ford opúšťa záliv Souda na ostrove Kréta, 26. februára 2026.Zdroj: Reuters/Makis Kartsonakis

Zatiaľ čo sa americká vojenská mašinéria v najväčšom nasadení v regióne za posledné desaťročia formuje do (útočných?) pozícií, z Oválnej pracovne zaznelo jasné ultimátum. Prezident Donald Trump vyhlásil, že svet sa „pravdepodobne do desiatich dní” dozvie, či sa s Iránom podarí uzavrieť dohodu o obmedzení jeho jadrového programu, alebo či Spojené štáty pristúpia k vojenskému úderu.

Tieto udalosti prichádzajú necelý rok po dvanásťdňovej vojne z minulého júna, keď americké a izraelské sily v rámci operácie Polnočné kladivo zasiahli iránske jadrové zariadenia, a Irán v odvete odpálil stovky rakiet na Izrael a americké základne v Katare.

Predstavitelia USA na tlačovej konferencii ukázali časovú os útoku na Irán pod názvom Midnight Hammer (Polnočné kladivo).Zdroj: Reuters TV/U.S. Department of Defense/Handout via REUTERS

Dnes je však región opäť v pohotovosti a nielen analytici a diplomati, ale aj bežní civilisti sa pripravujú na možnosť, že masívne zhromažďovanie amerických síl nezostane len ukážkou sily.

Zlyhanie diplomacie a jadrový pat

Očakávania vojenského zásahu sa priamo dotýkajú zlyhania diplomatických rokovaní medzi USA a Iránom vo Švajčiarsku. Ománski sprostredkovatelia a iránsky minister zahraničných vecí Abbás Araghčí hovorili o pokroku a bezprecedentnej otvorenosti.

X XX

Glück zvolal výbor k darovaniu S-300 a migov Ukrajine: To, čo sa tu deje, je v demokratickom štáte neprípustné, povedal Žilinka a odišiel

Poslanec Smeru a predseda parlamentného výboru pre obranu a bezpečnosť Richard Glück zvolal na piatok dopoludnia mimoriadne rokovanie. Dôvodom je zastavenie vyšetrovania darovanej armádnej techniky, vrátane systému protivzdušnej obrany S-300 a stíhačiek MiG-29 susednej Ukrajine, na ktorú vojensky zaútočila Ruská federácia

Žilinka po 15 minútach opustil rokovanie výboru

Členovia výboru sa dostavili na zasadnutie takmer do nohy, chýbala len jedna poslankyňa, ktorá sa ospravedlnila. Trval viac ako dve hodiny a napokon sa skončil slovnou roztržkou a urážkami.

Predseda výboru naň pozval generálneho prokurátora Maroša Žilinku, ktorý odišiel asi po 15 minútach, šéfa Najvyššieho kontrolného úradu (NKÚ) Ľubomíra Andrassyho a prišiel aj bývalý minister obrany Jaroslav Naď (Demokrati). Glück žiadal aj účasť bratislavského krajského prokurátora Rastislava Remetu. Ten však neprišiel. Na výbore sa zúčastnil aj štátny tajomník ministerstva obrany Igor Melicher (Smer) a tiež advokát David Lindtner.

Juraj Krúpa (SaS) hneď na úvod kritizoval, že výbor bol zvolaný v rozpore s rokovacím poriadkom a navrhol, aby sa jeho názov premenoval na cirkus, ktorým sa koalícia snaží prekryť „slayádu“.

Žilinka sa dlho nezdržal

Generálny prokurátor na margo Remetovej absencie povedal, že žiaden prokurátor nemá povinnosť prísť na parlamentný výbor, najmä, keď sa stal obeťou bezprecedentných útokov politikov. Žilinka sa vyjadril a odcitoval viacero správ, ktoré v poslednom čase zo strany verejnosti dostali prokurátori. Spomína sa v nich, že sa na krajského prokurátora „varí voda v pekle“, a že „také svine treba povešať či postrieľať“.

Žilinka označil za absolútne neprípustné, aby na výbor pozýval krajského prokurátora ak sa na ňom zúčastňuje aj podávateľ trestných oznámení. „To, čo sa tu dnes deje, je v demokratickom štáte neprípustné,“ povedal a dodal, že viac sa na tomto výbore nebude zúčastňovať, lebo by porušoval zákon. Žiada, aby neurážali prokurátorov. Zároveň poukázal na to, že o veci, o ktorej mal výbor rokovať, nie je s konečnou platnosťou rozhodnuté.

„Generálna prokuratúra SR ako nadriadená prokuratúra v rámci vzťahov nadriadenosti a podriadenosti medzi prokuratúrami a prokurátormi vykonáva prieskum zákonnosti, jednak postupu a jednak rozhodnutia prokurátora Krajskej prokuratúry v Bratislave. A tieto skutočnosti mi bránia akýmkoľvek spôsobom zaujímať akékoľvek stanoviská k zákonnosti alebo nezákonnosti postupov a zistení skôr, ako budem mať naštudovaný spisový materiál a zaujmem stanovisko,“ dodal.

„Dnes sme svedkami veľmi vážnej situácie, ktorá nastala a ktorú ja ako generálny prokurátor SR považujem za priamu snahu o zasahovanie a ovplyvňovanie činnosti prokuratúry, OČTK a mňa priamo ako generálneho prokurátora SR, a to zo strany politického orgánu, ktorým nesporne brannobezpečnostný výbor Národnej rady (NR) SR je a ktorý nedisponuje ústavnou kompetenciou či právomocou na takúto aktivitu,“ uviedol novinárom v parlamente.

Naď kritizoval, že nemohol vystúpiť na výbore: Predstavitelia koalície dostali sériu zaúch

Žiadajú preveriť postup prokurátora

Melicher reagoval, že sa chcel pýtať Žilinku, prečo prokuratúra nevzala do úvahy analýzu Právnickej fakulty UK k darovaniu techniky. Podľa štátneho tajomníka to, že boli lietadlá uzemňované neznamená, že neboli letuschopné alebo bojaschopné. Raketami do S-300 sa podľa neho strieľalo aj v roku 2015 z bulharskej S-309. Melicher hovorí, že je možné, že SR bude musieť vrátiť peniaze, ktoré dostala z európskeho mierového nástroja.

Vyšetrovateľ si podľa Lindtnera osvojil argumentáciu exministra Jaroslava Naďa a tiež nevzal do úvahy vyjadrenia ostatných členov vtedajšej vlády, z ktorých sa niektorí vyjadrili, že o darovaní S-300 nevedeli. „Budeme žiadať preverenie postupu prokurátora krajskej prokuratúry,” povedal advokát.

 Šéf NKÚ: Kontrolóri nie sú sudcovia

Andrassy konštatoval, že sa ocitol na debate, ktorá nemá nič s agendou NKÚ. Úrad podľa neho nevie posúdiť, či je technika nadbytočná, a to, či má vláda v demisii právo darovať techniku, je podľa neho ústavná otázka. Keď navštívil Ukrajinu, tak mu obyvatelia ďakovali, že sme im poskytli techniku, ktorá chráni civilistov.

Aj neskôr zopakoval, že NKÚ preveril proces darovania materiálu vojenskej povahy a neposudzoval kvalitu stíhačiek ani protivzdušnej ochrany. „Preverovali sme postup vlády. Upozornili sme na možné problémy z hľadiska ústavnosti, že či vláda , ktorá je v demisii môže rozhodnúť o darovaní majetku vojenskej povahy,“ povedal novinárom. Úrad podľa neho poukázal aj na nezrovnalosti medzi výslednými sumami, ktoré hovorili o tom, koľko techniky, za akú sumu, sme darovali.

„Zistili sme tam nezrovnalosti za približne 30 miliónov eur. Z tohto hľadiska sme nevedeli vyčísliť škodu, pretože, ak máte nejakú hodnotu majetku, darujete ho niekomu, tak nemáte možnosť porovnávať, aká škoda tam mohla vzniknúť,“ opísal. Ako okračoval, aj preto OČTK postúpili protokol, ktorý popisoval aj darovanie munície Ukrajine na začiatku vojny. „Munícia a náboje sa darovali ešte bez toho, aby nás o to požiadala ukrajinská strana,“ povedal.

Ministerstvo obrany ani generálny štáb nevedeli preukázať, ako boli munícia a náboje vyskladnené a komu ich odovzdali. „Sme toho názoru, že došlo k porušeniu povinnosti približne na úrovni deviatich miliónov eur. Tento máš podnet, ktorý má aj Európska prokuratúra, je stále živý,“ poznamenal. Podľa Andrassyho ide o jediný prípad, ktorý NKÚ identifikoval ako jednoznačné porušenie povinnosti z hľadiska zákona. „To, či to tak naozaj je, rozhodne prokuratúra a v konečnom dôsledku až súdy,“ doplnil.

Ako poznamenal, Slovensko darovalo techniku za viac ako 660 miliónov. Zatiaľ sme dostali za ňu z mierového nástroja 82 miliónov eur, na ceste sú podľa šéfa NKÚ peniaze do cca 320 miliónov eur. Andrassy požiadal výbor, aby nevytváral nedôveru verejnosti a nezaťahoval NKÚ do politického zápasu. „Prosím, nespochybňujte fungovanie nezávislých kontrolných inštitúcií,“ vyjadril sa.

Šéf výboru: Nátlak sa nerobí pred verejnosťou ======_

Glück odmietol, že by spochybňovali NKÚ a kritizoval, že Žilinka odišiel skôr, ako mu stihli položiť otázky. „Nikto nechcel vytvárať žiaden nátlak, keby niekto chcel vytvárať nejaký nátlak, tak rozhodne sa to nerobí pred verejnosťou, toto bol verejný výbor národnej rady, ktorá do funkcie zvolila pána Žilinku, preto je jeho povinnosťou komunikovať s národnou radou, komunikovať s občanmi, pretože my tu zastupujeme občanov,“ vyhlásil Glück.

Považuje za výsmech občanom to, že NKÚ hovorí o pochybeniach z hľadiska hospodárnosti, no prokurátor krajskej prokuratúry povie, že „všetko je v poriadku, škoda nevznikla“.

Podľa Melichera ani rezort obrany nespochybňuje úrad a považuje ho za nezaujatý. Cena stíhačiek MiG-29 však mohla podľa Melichera po vypuknutí vojny vzrásť aj na viac ako miliardu eur.

Poslanec Tibor Gašpar (Smer) hovorí, že verejnosť nie je stotožnená s tým, ako bola vojenská technika darovaná. Gašpar obvinil Andrassyho, že pôsobí ako obhajca exministra Naďa. Argumentuje, že migy prešli modernizáciou na štandardy NATO.

Andrassy po výbore

Naďa nepustili k slovu

Poslanec Krúpa napadol priebeh vedenia výboru aj neskôr. Konkrétne za prítomnosť advokáta Lindtnera, ktorý podľa neho chýba na pozvánke. „Išlo o zasahovanie, zastrašovanie OČTK branno-bezpečnostným výborom,“ zhodnotil neskôr zasadnutie.

Opozícia tiež žiadala, aby bol do rozpravy prizvaný exminister Naď. Návrh neprešiel, čo poslanci kritizovali s tým, že výbor umožnil vystúpiť Lindtnerovi, ale Naďovi nie.

„Predstavitelia vládnej koalície dostali sériu zaúch, pretože nielen samotné zvolanie tohto výboru bolo mimo rokovacieho poriadku, ale bol porušený aj samotný rokovací poriadok výboru. Potom generálny prokurátor povedal, že ako ho môžu volať ako orgán, ktorý je zapojený do vyšetrovania k tomu, aby sa pred politikmi vyjadroval. Predseda Najvyššieho kontrolného úradu priamo obvinil štátneho tajomníka, že nahráva videá s utajovanými skutočnosťami čím porušuje zákon,“ menoval po výbore Naď.

Vyjadrenia Žilinku aj Andrassyho podľa neho svedčia o tom, že ide o divadelné predstavenia Smeru s cieľom prekryť obrovské ekonomické problémy, a zároveň ukázať voličom, že je šanca dostať ho do väzenia.

„Prišiel som osobne, lebo som mal záujem vecne sa rozprávať a odpovedať na otázky. Síce obžalovaný Lindtner mohol vystúpiť, a pritom nebol ani ako hosť, ani pozvaný na tento výbor, čím bol znova porušený rokovací poriadok, ale ja, o ktorom celý čas hovorili, a dokonca ma priamo oslovovali počas rokovania, som nedostal možnosť, aby som sa vyjadril,“ vyjadril sa exminister. 

Mala prísť aj Maškarová?

Poslankyňa Irena Bihariová (Progresívne Slovensko) povedala, že ak koalícia chcela zvolať výbor v takejto zostave, mala pozvať aj policajnú prezidentku Janu Maškarovú. Robiť z témy solidarity pre Ukrajinu politickú tému je podľa nej neakceptovateľné.

Exminister vnútra Roman Mikulec (Hnutie Slovensko) povedal, že si ako bývalý člen vlády stojí za darovaním stíhačiek Ukrajine. Odvolal sa na náčelníka generálneho štábu Daniela Zmeka, ktorý vtedajšiemu kabinetu potvrdil, že stíhačky boli neupotrebiteľné, a preto ich darovali. „Ja som to počul,” povedal Mikulec. Hovorí, že bolo šialenstvo nechať lietať pilotov na migoch, a že sa báli do nich sadať.

Remeta: OČTK uzavreli tri zo štyroch trestných stíhaní pre pomoc Ukrajine

Glück o zvolaní výboru informoval na sociálnej sieti, Žilinku požiadal o udelenie súhlasu s vystúpením Remetu, pretože nedávno súhlasil s jeho vystúpením pred médiami. „Požiadal som generálneho prokurátora o udelenie súhlasu s vystúpením krajského prokurátora Remetu na výbore, keďže nedávno súhlasil s jeho tlačovou konferenciou, myslím si, že zvolení poslanci NR SR majú právo sa ho pýtať, ako to myslel s tým, že Hegerova vláda bola dobrý hospodár, keď ohrozila našu bezpečnosť,“ uviedol Glück.

Remeta začiatkom februára zvolal tlačovú konferenciu, kde informoval o záveroch vyšetrovania v súvislosti s vojenskou pomocou Ukrajine. Orgány činné v trestnom konaní uzavreli tri zo štyroch trestných stíhaní, ktoré sa týkali pomoci Ukrajine počas predchádzajúcich volebných období.

Zastavením trestného stíhania alebo odmietnutím trestného oznámenia uzavreli prípady darovania stíhačiek MiG-29, protileteckého systému S-300 aj prípad vypovedania zmluvy s ruskou firmou zabezpečujúcou servis stíhačiek. Polícia naďalej vyšetruje odovzdanie technickej dokumentácie vojenskému atašé Ukrajiny.

Ministerstvo obrany informovalo, že podá podnet na preskúmanie rozhodnutí. Krajská prokuratúra na prezentovaných záveroch

Dramatický výbor o darovaní MiGov: Maroš Žilinka predčasne odišiel, kritikou nešetril.

Žilinka konanie parlamentného výboru označil za snahu koalície o ovplyvňovanie činnosti prokuratúry.

Generálny prokurátor Maroš Žilinka dnes predpoludním síce prišiel na rokovanie brannobezpečnostného výboru k téme darovanej vojenskej techniky Ukrajine a stopnutému vyšetrovaniu tejto kauzy, ale dlho sa tam nezdržal. Na začiatku rokovania zhodnotil, že predmet tohto výboru je v rozpore s jeho právomocami.

Predseda Richard Glück zo Smeru totiž pozval generálneho prokurátora, aby objasnil rozhodnutia o zastavení trestného stíhania v prípadoch súvisiacich s darovaním vojenskej techniky Ukrajine.

Žilinka konanie parlamentného výboru označil za snahu koalície o „ovplyvňovanie činnosti prokuratúry, orgánov činných v trestnom konaní a priamo generálneho prokurátora“.

„A to zo strany politického orgánu, ktorý nedisponuje ústavnou kompetenciou či právomocou na takúto aktivitu,“ vysvetlil generálny prokurátor uvedený rozpor s právomocami.

Generálny prokurátor po približne 15 minútach zasadnutie výboru predčasne opustil.

Žilinka odmieta vysvetľovať živé prípady pred poslancami

Ohradil sa aj voči snahám politikov predvolávať prokurátorov na parlamentné výbory pre ich rozhodnutia. Pripomenul, že prokurátori v konkrétnych trestných veciach nepodliehajú kontrole Národnej rady SR.

X X X

Vyšší daň v průmyslové zóně zrušil soud. Proč s dopravní zátěží městys narazil?

Na soud se obrátila společnost, která má v katastru městysu logistické centrum a supermarket.

Středočeský městys Zápy chyboval, když u některých pozemků v průmyslové a logistické zóně pětinásobně zvýšil daň z nemovitosti. Podmínkou pro takový postup je podle Nejvyššího správního soudu (NSS) důkladné odůvodnění, proč se přísnější režim vztahuje právě na vybrané parcely či stavby, a nikoliv na jiné, srovnatelné. Z opatření vydaného zastupitelstvem v Zápech důvody jasné nejsou. Soud ho proto zrušil, vyplývá z úřední desky. Starosta Záp Vladimír Vlček (za Sdružení pro klidné Zápy) s rozhodnutím soudu nesouhlasí a odůvodnění považuje za dostatečné.

Na soud se obrátila společnost Lidl, která má v katastru městysu logistické centrum a supermarket. Zvýšený místní daňový koeficient se celkem týkal více než 50 parcelních čísel, jde hlavně o různé výrobní, skladovací a obchodní provozy při Průmyslové ulici na okraji Brandýsa nad Labem, ovšem v katastru Záp. Jako důvod radnice uvedla dopravní zátěž.

„Tato dopravní zátěž má negativní vliv na infrastrukturu i životní prostředí, kdy za účelem zvelebení, rozvoje a údržby infrastruktury a celého území městys Zápy potřebuje získávat i odpovídající finanční prostředky, což hodlá zajistit právě navýšením místního koeficientu v takto zatížených oblastech,“ stálo ve zrušeném opatření.

Vyšší daň: Kde ano, kde ne

Podle NSS jde o obecné odůvodnění, které nepřináší odpověď na otázku, proč se koeficient na některé nemovitosti vztahuje, a na jiné nikoliv. „Pokud tedy bylo cílem odpůrce získat finanční prostředky na kompenzaci těchto negativních vlivů od jejich původců, není z odůvodnění opatření zřejmé, proč tak odpůrce učinil pouze u několika vybraných subjektů,“ rozhodl soud. Vedení obce se nyní seznámí s obsahem soudního rozhodnutí a podle starosty chystá novou podobu opatření ve spolupráci s právníky.

V řízení před NSS městys argumentoval tím, že činnost ostatních subjektů nemá tak intenzivní dopady. „Tyto skutečnosti měl však odpůrce uvést již v odůvodnění opatření. Nedostatky v odůvodnění opatření nelze dodatečně zhojit v řízení před správními soudy,“ reagoval NSS. Odpůrcem je v řízení právě městys Zápy.

Zákon o dani z nemovitých věcí umožňuje obcím stanovit místní koeficient v rozmezí 0,5 až 5, kterým se násobí základní sazba daně. Obecně závaznou vyhláškou lze koeficient zavést pro celou obec, obvod či katastr, opatřením obecné povahy pak pro vymezené nemovitosti, jako v případě Záp.ceskajustice.cz

X X X

Bude musieť zaplatiť 84 000 eur? Na poslanca Hlasu Barteka podali čurillovci žalobu

Obvinil ich, že si v spore s ministrom vnútra vybrali sudcu „ako z katalógu“, teraz možno bude musieť svoje slová vysvetľovať pred súdom. Šestica policajných vyšetrovateľov, verejne známa ako čurillovci, podala spoločne s advokátom žalobu na poslanca Michala Barteka.

Hoci patrí medzi najmladších poslancov Národnej rady, kam sa dostal ako náhradník, Michal Bartek je jednou z najznámejších tvárí strany Hlas. Vyjadruje sa pre médiá, chodí do diskusných relácií a pozornosť si získal aj viacerými kontroverznými výrokmi.

Jeden z nich ho napokon môže stáť desiatky tisíc eur. Dôvodom je video, ktoré poslanec natočil na obranu svojho predsedu a ministra vnútra Matúša Šutaja Eštoka. V ňom Bartek zaútočil na vyšetrovateľov známych ako čurillovci, ich právneho zástupcu Petra Kubinu aj sudcu, ktorého rozhodnutie nazval „progresívnou fraškou“.

Na žalobu reagoval aj Bartek s tým, že hovoril pravdu a je pripravený to dokázať aj na súde.

Bartek: Vyberali si sudcu

Policajtom a ich obhajcovi sa obsah videa nepáčil natoľko, že sa rozhodli na Barteka podať žalobu. Pre Aktuality.sk to potvrdil Kubina, ktorý nám poskytol aj samotný dokument s ich argumentmi.

Celý spor odštartovalo iné Bartekove video z 12. novembra 2025 s názvom FRAŠKA STOROČIA: SUDCA ZO SMOTÁNKY DENNÍKA N ROZHODOL O ŠUTAJOVI EŠTOKOVI! V tomto príspevku sa venoval rozsudku Mestského súdu Bratislava IV, ktorý rozhodoval v konaní na ochranu osobnosti medzi čurillovcami a predsedom strany Hlas-SD Matúšom Šutajom Eštokom.

„Čurillovci a ich dvorný advokát Kubina si sudcu vybrali ako z katalógu. Lojálneho, z progresívneho tábora, aby dopredu vedeli, ako to dopadne,“ tvrdil vo videu poslanec. Podľa neho sudca nie je „žiadnym nestranným arbitrom spravodlivosti“ a jeho rozhodnutie v spore s ministrom vnútra zhodnotil ako už spomínanú progresívnu frašku. Napokon vyhlásil, že „staré známosti sa premenili na rozsudok“.

X X X

Na prahu vojny: Izrael v tichosti mení podzemné garáže na operačné sály, USA evakuujú rodiny diplomatů.

Štát Izrael spustil bezprecedentnú logistickú operáciu na ochranu svojho zdravotníckeho systému a civilného obyvateľstva pred potenciálnym priamym konfliktom s Iránom. Podľa zistení denníka Bild a najnovších správ Channel 12 sa izraelský bezpečnostný aparát nachádza v stave „maximálnej pripravenosti na bleskovú reakciu“.

Najväčšia americká lietadlová loď Gerald Ford vyplávala z Grécka, mieri k Izraelu

Najväčšia americká lietadlová loď USS Gerald R. Ford, ktorá tento týždeň zakotvila v Stredozemnom mori, opustila vo štvrtok námornú základňu Souda Bay na Kréte a zamierila na Blízky východ do Izraela. / Zdroj: Reuters

Vojenský analytik stanice Channel 12 Nir Dvori uvádza, že v najbližších dňoch sa rozhodne o osude rokovaní medzi USA a Iránom, pričom izraelská armáda (IDF) je pripravená na všetky scenáre vrátane prekvapivého preventívneho útoku zo strany Teheránu. Existuje plná koordinácia s armádou USA v operačných plánoch pre obranu aj útok.

Podzemné pevnosti a „neviditeľné“ nemocnice

Izraelské zdravotníctvo prešlo na režim „tichej transformácie“. Reportér denníka Bild Constantin Schreiber, ktorý získal exkluzívny prístup do nemocnice Assuta v severnom Tel Avive, opísal rýchlosť, akou sa civilné priestory menia na bojovú líniu. Pod vedením Doktorky Inbar Segol Shapira sa trojpodlažná podzemná garáž premenila na plne funkčné medicínske centrum. Schreiber priamo z miesta potvrdil, že v priestoroch, kde bežne parkujú autá, sú dnes pripravené rozvody kyslíka a sofistikované odpadové systémy.

Doktorka Shapira v reportáži zdôraznila, že Assuta je pripravená aktivovať 200 lôžok a 18 operačných sál v priebehu niekoľkých hodín. Generálny riaditeľ Gidi Leshetz pre Channel 12 uviedol, že okrem garáží využijú aj chránené nadzemné poschodia. Podľa denníka The Jerusalem Post však táto blesková prestavba nie je izolovaným javom, ale súčasťou širšieho trojfázového národného plánu, ktorý zahŕňa prísny bezpečnostný audit všetkých kliník v krajine. Zariadenia, ktoré nespĺňajú prísne štandardy balistickej ochrany, budú počas konfliktu evakuované a ich personál presunutý do chránených periférnych nemocníc. 

Ešte robustnejší systém funguje v Rambam Medical Center v Haife, kde je podzemný komplex navrhnutý pre 2 000 ľudí a je plne izolovaný od vonkajšieho sveta, čo pacientov chráni nielen pred raketami, ale aj pred biologickými a chemickými hrozbami. The Times of Israel v tejto súvislosti upozornil na kritickú operáciu zameranú na ochranu 2 400 najzraniteľnejších pacientov na pľúcnej ventilácii. Izraelské úrady im preventívne rozdistribuovali mobilné generátory so zásobou energie na 72 hodín, aby predišli katastrofe pri očakávaných výpadkoch elektrickej siete. Rovnako strategické sú podľa TOI aj národné zásoby krvi, ktoré boli presunuté do nového, vysoko odolného podzemného centra v meste Ramla.

Nejde o úplnú novinku – podobné scény sa v nemocnici Rambam odohrali už počas eskalácie v septembri 2024, no súčasný rozsah príprav je podľa odborníkov bezprecedentný.

Americká ambasáda evakuuje rodiny

Závažnosť situácie potvrdzuje aj dnešné rozhodnutie amerického veľvyslanectva v Izraeli. Ministerstvo zahraničných vecí USA povolilo odjazd vládnemu personálu, ktorý neplní krizové úlohy, a ich rodinným príslušníkom. Hoci veľvyslanectvo nezmieňuje konkrétne hrozby, krok prichádza v čase vrcholiaceho napätia. Americký veľvyslanec Mike Huckabee v e-maile zamestnancom uviedol, že ide o krok z „prevahy opatrnosti“ a vyzval tých, ktorí chcú odísť, aby tak urobili, kým sú k dispozícii komerčné lety. Podobné povolenie na odchod dostali tento týždeň aj zamestnanci veľvyslanectva v Bejrúte.

Kým vládne orgány a veliteľstvo Home Front Command zachovávajú mlčanlivosť, izraelské samosprávy už konajú. Starosta mesta Bat Jam Zvika Brot deklaroval, že mesto je schopné prejsť do plného núdzového režimu v priebehu 20 minút. Mestá ako Ramat Gan sa preventívne vybavili satelitnými systémami Starlink, aby zabezpečili komunikáciu v prípade zničenia internetovej a elektrickej siete.

Medzi obyvateľmi, najmä v Tel Avive, narastá napätie. „Mám tašku pri dverách s najnutnejšími vecami,“ cituje Channel 12 jednu z obyvateliek, čím ilustruje obavy verejnosti z nepredvídateľného  

Len niekoľko hodín po tom, čo veľvyslanectvo USA v Jeruzaleme pre zhoršujúcu sa bezpečnostnú situáciu povolilo odchod časti personálu a rodinných príslušníkov z krajiny, americký rezort diplomacie oznámil, že minister zahraničia Marco Rubio pricestuje v pondelok do Izraela na rokovania o Iráne.

Rubio „bude rokovať o celom rade regionálnych priorít vrátane Iránu, Libanonu a prebiehajúceho úsilia o implementáciu 20-bodového mierového plánu prezidenta Trumpa pre Gazu“, oznámil hovorca amerického ministerstva zahraničia Tommy Pigott bez uvedenia ďalších podrobností.

Demonštrácia sily

Na vojenskej úrovni prebieha absolútna koordinácia s Washingtonom. Na izraelskej základni Ovda už pristálo 12 stíhačiek F-22 a k pobrežiu dnes dorazila najväčšia lietadlová loď sveta USS Gerald Ford. Zároveň sa však mobilizujú aj regionálni spojenci Iránu.

Vplyvná iracká milícia Katáib Hizballáh vyzvala svojich bojovníkov na prípravu na scenár dlhej vojny a varovala USA pred „obrovskými stratami“. Veliteľ frakcie pre agentúru AFP uviedol, že skupina bude „menej zdržanlivá“ ako v roku 2025, najmä ak by údery cielili na zvrhnutie iránskeho režimu. Libanonský Hizballáh stanovil za „červenú čiaru“ akýkoľvek útok na najvyššieho vodcu Chameneího. Napriek tomu americký viceprezident JD Vance vyhlásil, že neexistuje žiadna šanca, aby útok viedol k dlhotrvajúcej regionálnej vojne.

Najväčšia americká lietadlová loď USS Gerald R. Ford opustila námornú základňu Souda Bay na Kréte a zamierila na Blízky východ

Americké tankovacie lietadlá pristáli na letisku v Tel Avive

V noci na piatok na telavivskom Letisku Bena Guriona pristálo najmenej deväť vojenských tankovacích lietadiel a ich celkový počet sa zvýšil aspoň na štrnásť. Informoval o tom v piatok spravodajský portál The Times of Israel (TOI).

Tento týždeň médiá na tomto letisku zachytili už niekoľko amerických tankovacích a nákladných lietadiel. Ďalších najmenej jedenásť stíhačiek F-22 s technológiou stealth či podporné lietadlá spozorovali na leteckej základni Ovda v Negevskej púšti na juhu Izraela.

Podľa portálu TOI sú tankovacie lietadlá určené ako podpora pre stíhačky lietadlovej lode USS Gerald R. Ford, ktorá sa plaví k pobrežiu severného Izraelu. Deje sa tak v čase rastúceho napätia v regióne Blízkeho východu a možného amerického útoku na Irán.

Jadrový pat

Situácia v diplomatickej rovine je v tejto chvíli kritická a rozhovory v Ženeve neprinášajú očakávaný prielom. Iránsky minister zahraničných vecí Abbás Arákčí po štvrtkových rokovaniach otvorene vyhlásil, že Spojené štáty budú musieť upustiť od svojich „prehnaných požiadaviek“, ak chcú dosiahnuť dohodu. Podľa správy agentúry AFP Arákčí zdôraznil, že úspech si vyžaduje realistický prístup druhej strany a odmietol akékoľvek obmedzenie iránskeho programu balistických rakiet.

Americký minister zahraničných vecí Marco Rubio však kontroval, že Teherán naďalej odmieta diskutovať o kľúčových bezpečnostných hrozbách, čo Washington považuje za neprekonateľnú prekážku. Donald Trump dal Teheránu ultimátum, v ktorom varoval, že ak nedôjde k dohode v priebehu 10 až 15 dní, nastanú „naozaj zlé veci“. Čas na diplomaciu sa podľa analytikov neúprosne kráti a svet čaká, či Trumpovo ultimátum vyústi do vojenského zásahu.

Trump dal Iránu maximálne 15 dní: Ak sa nedohodneme, stanú sa veľmi zlé veci

Analytik denníka Haaretz Zvi Bar’el však varuje pred podceňovaním skutočných nákladov vojny. Upozorňuje, že kým vláda demonštruuje silu a buduje ilúziu absolútnej pripravenosti, tisíce civilistov stále nesú dôsledky útokov z roku 2025.

Podľa neho premena civilných garáží na nemocnice vysiela tragický signál, že štát už rezignoval na diplomaciu a pripravuje sa na permanentný život v bunkroch. „Nová dohoda má svoju cenu, ale tá je stále čitateľnejšia než nevypočítateľný vojenský stret, na ktorý sa dnes Izrael v podzemí a USA na mori pripravujú,“ uzatvára Bar’el s tým, že spoliehanie sa na americké lietadlové lode nemôže nahradiť chýbajúcu regionálnu stratégiu.

Agentúra pre atómovú energiu nemá prístup do iránskych jadrových zariadení

Medzinárodná agentúra pre atómovú energiu (MAAE) nedokáže overiť, či Irán zastavil aktivity súvisiace s obohacovaním uránu, pretože nezískala od Teheránu prístup do jadrových zariadení. MAAE to uviedla v dôvernej správe pre členské krajiny tejto medzinárodnej organizácie, napísala agentúra AP.

MAAE zároveň vyzvala Teherán, aby naliehavo a konštruktívne spolupracoval. Irán je kvôli svojmu jadrovému programu pod tlakom Spojených štátov, ktoré nevylučujú, že proti islamskej republike vojensky zasiahnu.

MAAE nezískala od Iránu prístup do jadrových zariadení, ktoré sa vlani v júni stali terčom úderov za krátkej vojny s Izraelom. K útokom sa neskôr pripojili aj USA. MAAE k tomu uviedla, že nie je schopná overiť ani zásoby uránu v týchto areáloch.

Pravda vo svete: Irán už neprotestuje len za slobodu. Ide o každodenné prežitie, a režim to vie, hovorí Matouš Horčička

Urán obohatený na úroveň blízku hodnotám potrebným na výrobu jadrových zbraní skladoval Irán v podzemnom komplexe Isfahán. MAAE tvrdí, že s pomocou údajov z komerčných satelitov identifikovala v Isfaháne istú činnosť. Tú zistila tiež v jadrových prevádzkach Fordo a Natanz. Bez prístupu do týchto troch miest ale agentúra nie je schopná povahu činnosti určiť.

MAAE tiež potvrdila štvrtkovú správu o tom, že vo svojom sídle vo Viedni bude v pondelok hostiť technické rozhovory o iránskom jadrovom programe, na ktorých sa na nepriamom rokovaní dohodli Teherán s Washingtonom. USA chcú čo najskôr dosiahnuť dohodu o iránskom jadrovom programe. Irán tvrdí, že jeho nukleárny vývoj je výlučne mierový. Americký prezident Donald Trump medzitým hrozí Teheránu útokom.

Spojené kráľovstvo sťahuje svojich zamestnancov z Iránu

Spojené kráľovstvo v piatok oznámilo, že dočasne stiahlo svojich zamestnancov z Iránu s odvolaním sa na bezpečnostnú situáciu v regióne, informuje Reuters.

Britské ministerstvo zahraničných vecí uviedlo, že jeho schopnosť pomáhať britským občanom v Iráne je v súčasnosti „extrémne obmedzená“, nakoľko tamojšie veľvyslanectvo funguje len na diaľku a osobná konzulárna podpora nie je k dispozícii ani v núdzových situáciách.

Čína vyzvala svojich občanov v Izraeli na ostražitosť

Čína v piatok vyzvala svojich občanov v Izraeli, aby boli ostražití a posilnili svoju pripravenosť na núdzové situácie, informovali štátne médiá s odkazom na zvýšené napätie na Blízkom východe píše agentúra AFP. „Čínskym občanom v Izraeli sa odporúča posilniť bezpečnostné opatrenia, pripravenosť na núdzové situácie a vyhýbať sa vychádzkam, ak nie sú nevyhnutné,“ citovala štátna televízia CCTV vyhlásenie čínskeho veľvyslanectva v Tel Avive. Mali by si vopred zistiť, kde sa nachádzajú najbližšie „protiletecké kryty a evakuačné trasy“, dodala CCTV.

Peking už odporučil svojim občanom v Iráne, aby krajinu „čo najskôr“ opustili a zdôvodnil to hrozbou útokov Spojených štátov. Čínske ministerstvo zahraničných vecí svojim občanom odporučilo, aby „vzhľadom na súčasnú bezpečnostnú situáciu“ do Iránu necestovali. Čínske veľvyslanectvá a konzuláty v Iráne a susedných krajinách tiež poskytnú „potrebnú pomoc“ čínskym občanom, ktorí sa snažia odcestovať komerčnými letmi alebo pozemnými trasami.

X XX

Fico dal Ukrajine ultimátum, Poľsko a Rumunsko reagovali v priebehu hodín. Majerský: Premiér potrestá aj Slovákov

Ultimátum Roberta Fica adresované Ukrajine má odozvu. Premiér povedal, že ak nebudeme mať od nich do pondelka ropu, zastaví im núdzové dodávky elektriny. Ukrajine však v tom prípade pomôžu Poliaci a Rumuni. Slovensko a Maďarsko idú napriek tomu opačným smerom.

Súboj o ropu sa odohráva tesne pred štvrtým výročím od vypuknutia vojny u nášho východného suseda. Vláda však tvrdí, že je čas myslieť na seba.

„Posledné, čo niekto môže začať, je nás vydierať dodávaním ropy, aby niekto zmenil nejaký postoj,“ povedal Robert Kaliňák (Smer-SD).

Pripomeňme, že ultimátum dal Robert Fico Ukrajine, nie naopak.

Reakcie opozície a susedných štátov

„Mal by si pán premiér uvedomiť, že nerobí charitu pre Ukrajinu. On tú elektrinu predáva, takže premiér potrestá aj Slovákov,“ hovorí Milan Majerský (KDH).

A keď na tranzite nezarobí Slovensko, príležitosti sa chopí iná krajina. Len niekoľko hodín po premiérovom ultimáte oznámili Poliaci a Rumuni, že pomôžu.

„Otázka je, ako dlho to budú schopní robiť a aký to bude mať dopad na ich hospodárstvo,“ dodal Kaliňák.

„Ficove vydieranie vydržalo dve hodiny. Poľsko a Rumunsko nahradia dodávky elektriny Ukrajine namiesto Slovenska. Ďalší skvelý ťah premiéra. Hanba,“ vyjadril sa Ivan Korčok (PS).

Diverzifikácia a blokovanie sankcií

Slovensko a Maďarsko sú už posledné dve krajiny Únie, ktoré ruskú ropu odoberajú. Kritici tvrdia, že keby sme diverzifikovali, problém by sme nemali.

Maďarsko navyše oznámilo, že bude na pondelkovom zasadnutí v Bruseli blokovať prijatie 20. sankčného balíka proti Rusku. Nepodporí ho, kým Ukrajina neobnoví tranzit ropy cez ropovod Družba.

X XX

Stopka pre bicykle. Bratislavskí poslanci jednohlasne zakázali obľúbenú atrakciu turistov

Hlavné mesto zakazuje prevádzku tzv. pivných bicyklov (beerbike) na svojom území. Vyplýva to z nového všeobecne záväzného nariadenia (VZN) o zákaze podávania a požívania alkoholických nápojov na verejne prístupných miestach, ktoré vo štvrtok schválilo bratislavské mestské zastupiteľstvo. Po novom sa totiž tento zákaz bude vzťahovať aj na používateľov a prevádzkovateľov týchto atrakcií. Nariadenie má nadobudnúť účinnosť 1. apríla.

„Na prevádzkovanie uvedenej služby zaznamenával magistrát viacero podnetov, ktoré sa týkali tak plynulosti a bezpečnosti cestnej premávky, ako aj dodržiavania verejného poriadku. Dnešným hlasovaním sa tak Bratislava pridala k ďalším mestám, ktoré sa zhodli na tom, že podobný typ ‚atrakcie‘ nepatrí do verejného priestoru,“ skonštatoval hovorca Bratislavy Peter Bubla.

Hlavné mesto zároveň vypočulo aj dopyt niektorých mestských častí na úpravu pôvodného VZN z roku 2014. Uvedený zoznam lokalít, na ktorých bol zákaz pitia alkoholu uplatňovaný, už totiž nereflektoval aktuálny stav v teréne a bolo potrebné ho aktualizovať. Okrem zadefinovania nových lokalít sa v novom VZN sprísnil aj územný rozsah lokalít. K lokalitám, kde sa nachádzajú školy, školské zariadenia, kostoly a detské ihriská pribudli po novom aj ďalšie lokality. Ide o tie, kde sú umiestnené sociálne zariadenia, strediská sociálnych služieb, zariadenia denného centra, klubovne pre seniorov, výdajne stravy pre seniorov a ľudí bez domova, zdravotné strediská, pohotovosti, nemocničné zariadenia a veterinárne ambulancie.

Šofér to pre pár ušetrených sekúnd riskol na červenú. Pozrite si, aký pomocník policajtom pomohol

VZN, tak ako doteraz, obsahuje aj výnimku zo zákazu predaja a požívania alkoholu pre podujatia, ktoré sa konajú na verejne prístupných miestach, ak dostali súhlas hlavného mesta alebo príslušnej mestskej časti na predaj alkoholických nápojov, s čím je spojené aj ich podávanie a požívanie. Upravuje zároveň výnimku zo zákazu podávania a požívania alkoholických nápojov pre vonkajšie sedenia pohostinských a reštauračných zariadení, ak na umiestnenie týchto sedení dostali súhlas. Rovnako sa zákazy nevzťahujú na zhromaždenia a verejné kultúrne podujatia, pri ktorých sú pravidlá regulované priamo zákonom.

X X X

Príbeh podvodníka z Vrábeľ: podviedol Francúzov, robil daňové úniky, dnes sa kvôli nemu trasie stolička pod šéfom SFZ

Šéf Slovenského futbalového zväzu Ján KováčikZdroj: Aktuality.sk

Aktuality.sk hľadali muža, ktorý stojí za miliónovou kauzou nevyplatených telefónov pre futbalový zväz. Hoci dostal trest domáceho väzenia, doma nebol.

Slovenský futbalový zväz niekoľko týždňov čelí kauze, v ktorej hrozí, že príde o obrovské peniaze. Telekomunikačná firma SWAN je rozhodnutá vymáhať od tejto športovej organizácie tri milióny eur za kauzu gigantickej objednávky možno až 17-tisíc iPhonov. Ide o peniaze, ktoré nezaplatil sprostredkovateľ, mobilné telefóny nakúpil od SWANu a predával ich futbalovému zväzu. K požiadavke na preplatenie telefónov sa však zväz stavia chladne.

„SFZ neeviduje žiadne záväzky voči spoločnosti Swan a za účelom potvrdenia tohto stanoviska využije všetky prostriedky právnej ochrany,“ uviedol hovorca SFZ Juraj Čurný.

Medzičasom sa ukázalo, že toho bolo zrejme viac: šéf zväzu Ján Kováčik zrejme podpísal záruky za nákupy dovedna až 90-tisíc iPhonov.

Nákupcom mobilov bola nenápadná nitrianska firma Best Press, ktorú si vybral futbalový zväz ako dodávateľa – či skôr priekupníka. No a poskytol za ňu aj zmluvnú garanciu. Majiteľom „priekupníckej“ firmy je istý Ján Šípoš – dnes odsúdený podvodník v inej kauze. Ten Swanu za mobily nezaplatil, tak si telekomunikačná firma pýta peniaze priamo od SFZ. Ako sa ukázalo, nebol to jediný neobvyklý kontrakt na mobily. Investigatívne centrum Jána Kuciaka zistilo, že SFZ sa za Best Press nezaručil iba firme Swan, ale aj za nákup 75-tisíc iPhonov, ktoré nitrianska firma kupovala od veľkodistribútora Asbis SK a ďalšie telefóny aj od spoločnosti Apex Services. Kde skončili desiatky tisíc iPhonov, nie je známe.

Tu sa však celý príbeh zďaleka nekončí. Šípošova firma Best Press sa spomína v množstve súdnych rozhodnutí vo viacerých kauzách: raz išlo o podvod, ktorého obeťou bola renomovaná zahraničná firma. Na konte má aj ďalšie, takpovediac tuzemské daňové podvody – spoločnosť po sebe zanechala škody v desiatkach miliónov eur.

X XX

Putinovou „cenou útechy“ môže byť susedná krajina. „Neobetujte nás“, prosí Európu politička

Exilová líderka bieloruskej opozície Sviatlana Cichanovská v piatok varovala, že Bielorusko sa nesmie stať „cenou útechy“ pre ruského prezidenta Vladimira Putina v rámci snahy ukončiť vojnu na Ukrajine

„Je pre nás dôležité, aby Európa počas týchto rokovaní zastupovala aj bieloruský hlas, aby sme neoddeľovali ukrajinský a bieloruský prípad, aby Bielorusko nebolo odovzdané Putinovi ako cena útechy,“ povedala v rozhovore pre AFP počas návštevy v Rade Európy v Štrasburgu.

Zelenskyj: Kto podporuje Putina, volí si vojnu. Putin je vojna sama (Video z 24.02.2026)

Cichanovská zdôraznila, že hoci je kľúčové, aby Ukrajina zvíťazila, nesmie to byť na úkor Bieloruska, ktoré je pod vedením Alexandra Lukašenka blízkym spojencom Moskvy. Najzásadnejšou podmienkou Kremľa na ukončenie štvorročného konfliktu je získanie okupovaných ukrajinských území, ktoré Kyjev odmieta. 

Opozičná líderka upozornila, že ak by Rusko so svojimi podmienkami uspelo, „status quo v Bielorusku by sa zachoval na desaťročia a Bielorusko by mohlo byť využívané ako odrazový mostík, ako miesto na intenzívnejšie rozmiestňovania rôznych typov zbraní, vyhrážanie sa, vydieranie susedov na dlhé roky dopredu.“

Pripomenula, že Rusko využilo bieloruské územie pri útoku na Ukrajinu v roku 2022 a Lukašenko v decembri oznámil rozmiestnenie ruských balistických rakiet schopných niesť jadrové hlavice.

Cichanovská, ktorá podľa opozície vyhrala prezidentské voľby v roku 2020, ale po brutálnom potlačení protestov ušla do exilu, vyzvala Európsku úniu na sprísnenie sankcií voči Lukašenkovmu režimu. „Chcem Európanom vysvetliť, že majú v rukách veľmi silné karty… aby nám pomohli oslobodiť krajinu,“ povedala Cichanovská.

Dodala, že Bielorusi sa chcú stať Európanmi. Pripustila však, že rýchle získanie členstva v EÚ po tridsiatich rokoch vládnutia bieloruského diktátora, bude skutočne náročné.

X XX

Vnitro stahuje dovolání ve sporu s SPD. Podali ho za mými zády, kritizuje Metna

Ministerstvo vnitra stahuje dovolání ve sporu s hnutím SPD kvůli zařazení do zprávy o extremismu za druhé pololetí roku 2020. Resort dovolání podal na začátku února. Ministr Lubomír Metnar (ANO) ale uvedl, že k tomu došlo za jeho zády.

 

Ve sporu soudy pravomocně konstatovaly porušení práv SPD. Hnutí kvůli zařazení do zprávy o extremismu podalo více žalob, v dalších sporech dosud pravomocné rozhodnutí nepadlo.

„Dovolání (…) ministerstvo vnitra stahuje, neboť bylo k Nejvyššímu soudu v Brně podáno bez mého pověření, za mými zády a nebyl jsem o tomto úkonu vůbec informován,“ uvedl Metnar.

Dovolání z 6. ledna 2026 proti rozsudku č.j. 58 Co 205/2025-802 z 16. října 2025 ministerstvo vnitra stahuje, neboť bylo k Nejvyššímu soudu v Brně podáno bez mého pověření, za mými zády a nebyl jsem o tomto úkonu vůbec informován. Jde o vnitřní procesy ministerstva vnitra.

Podle Metnara jde o vnitřní procesy ministerstva, jejich správnost a nenapadnutelnost. „Takové postupy samozřejmě nemohu a nebudu tolerovat. Ctím práci soudů a jejich pravomocná rozhodnutí. A musím mít také jistotu, že i rezort, za který jsem odpovědný, činí důležité právní úkony řádně,“ napsal ministr. Dodal, že již učinil potřebné kroky k tomu, aby se situace neopakovala.

Bývalý ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) uvedl, že ministerstvo má činit všechny kroky směrem k tomu, aby obhájilo postoj svých expertů. „Takže dovolání bych považoval za přirozený krok. Pokud pan ministr staví koaliční loajalitu Tomiu Okamurovi nad důvěru ve své vlastní lidi, kteří vycházejí z odborných stanovisek, je to smutná zpráva hlavně pro expertní aparát ministerstva vnitra,“ míní.

Za pikantní Rakušan označil, že zařazení SPD do zprávy je z doby předchozí Babišovy vlády. „Ještě pikantnější je, když pan ministr Metnar ve zdůvodnění svého kroku píše, že ctí práci soudů a jejich pravomocná rozhodnutí. Zřejmě má na mysli jiné soudy, než před kterými má stanout jeho šéf Andrej Babiš,“ uvedl. Větu chce Metnarovi připomenout příští týden při jednání o vydání Babiše k trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo.

„Že ohnete hřbet před parlamentním fašistickým hnutím, je sice smutné a nedůstojné, ale zároveň i nijak nečekané,“ reagoval na Metnarův příspěvek předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel.

„Proč nechat o něčem rozhodovat nezávislý soud a hájit zájmy svého úřadu, když můžete vyhovět zájmům SPD? Navíc ta zpráva o extremismu za rok 2020 byla schválena za minulé Babišovy vlády,“ napsal na sociální síti X místopředseda Starostů Karel Dvořák. Zprávu vydalo vnitro v únoru 2021, kdy byl ministrem Jan Hamáček (tehdy ČSSD).

Ministerstvo vnitra SPD ve zprávě označilo za xenofobně zaměřenou populistickou skupinu a přisoudilo mu dominantní úlohu při projevování předsudečné nenávisti. V odvolání pak po resortu požadovalo také omluvu.

X X X

Putinův palác se prodal za hubičku, miliardovou vratku dostala jeho milenka

Nejméně šest a půl miliardy rublů přistálo na účtech spojovaných s Alinou Kabajevovou, bývalou ruskou gymnastkou a ženou považovanou za partnerku ruského prezidenta. Zjistil to Fond boje s korupcí při rozkrývání čachrů kolem Putinova opulentního paláce v Gelendžiku.

Když investigativní tým opozičníka Navalného před pěti lety zveřejnil detailní vyšetřování o Putinově přepychovém paláci na březích Černého moře, zažilo Rusko dlouho neviděné demonstrace proti korupci v nejvyšších patrech režimu.

Rezidence údajně vyšla na 100 miliard rublů a rozkládá se na pozemcích bezmála čtyřicetkrát větších než Monako. Fotky interiéru prozrazovaly luxus, o kterém si obyčejní Rusové mohli nechat jen zdát: italský mramor, kasino, divadlo, kluziště, chrám či akvadiskotéka a záchody se zlatými štětkami. Všechny pozemky kolem spadají pod tajnou službu FSB.

Kreml se tehdy zaklínal, že palác patří nejmenovanému podnikateli. Záhy se k němu přihlásil miliardář Arkadij Rotenberg, který se svým bratrem vydělal pohádkové jmění na státních zakázkách na stavbu plynovodů či Krymského mostu. S Putinem se zná už od 60. let, v Leningradu spolu trénovali judo a sambo.

Rotenberg tvrdil, že palác vlastní už několik let a hodlá ho přestavět na hotel. Fond boje proti korupci ovšem nyní zjistil, že se jeho vlastníkem stal až dva měsíce po propuknutí skandálu. Za sto procent akcií původního majitele, společnosti Binom, zaplatil směšných 800 tisíc rublů (asi 212 tisíc korun).

Navalného lidé také prošli účetnictví společnosti Investiční řešení, která Rotenbergovi firmu Binom před pěti lety za symbolickou částku prodala. Po dokončení výstavby paláce u Gelendžiku ji údajně zbylo na účtech 6,5 miliardy rublů.

Tyto peníze se přesunuly na účty spojované s Alinou Kabajevovou, zlatou olympioničkou z Athén 2004, desetinásobnou mistryní světa a dlouholetou milenkou Vladimira Putina, kterému údajně také povila dva syny. Její charitativní fondy dostaly od firmy Investiční řešení ve třech převodech celkem 6,5 miliardy rublů, tedy všechny peníze, které zbyly ze stavby.

Dvaačtyřicetiletá rodačka z Taškentu stojí v čele nadačního fondu Nebeská grácie, který pořádá sportovní soustředění. Čím se zabývá její druhá nadace, není zcela jasné. Navalného lidé dohledali, že na Krymu postavil pravoslavný chrám za 31 milionů rublů. Většina vyinkasovaných peněz ze stavby paláce tak leží na účtech, v roce 2024 úroky z vkladů vydělaly stamilionů rublů.

X X X

Energetiku ochrání armáda, nařídil Orbán. Odpůrci tuší útoky pod falešnou vlajkou

Maďarský premiér Viktor Orbán čelí obviněním, že před volbami chystá na vlastním území operace pod falešnou vlajkou. Orbán ve středu prohlásil, že nařídil nasazení vojáků k ochraně klíčových energetických objektů a varoval před možnou ukrajinskou sabotáží. Kritici tvrdí, že tím záměrně vyvolává strach a snaží se odvést pozornost od domácích problém

„Vidím, že Ukrajina připravuje další akce s cílem narušit provoz maďarského energetického systému. Proto jsem nařídil posílit ochranu kritické energetické infrastruktury. To znamená, že nasadíme vojáky a potřebnou techniku k odražení útoků v blízkosti klíčových energetických zařízení,“ prohlásil Orbán ve videu zveřejněném na Facebooku.

Zároveň obvinil Kyjev z toho, že zdržováním oprav ropovodu Družba fakticky zavádí „ropnou blokádu“.

Ukrajina přerušila dodávky ruské ropy do Maďarska a na Slovensko 27. ledna. Kyjev tvrdí, že ruský dron tehdy zasáhl část ropovodu na západě země a Ukrajinci se snaží vše opravit. Slovensko a Maďarsko naproti tomu uvádí, že za dlouhodobý výpadek je zodpovědná Ukrajina a neexistují žádné technické překážky, které by tranzitu ropy mohly zabránit.

Na Orbánovo středeční prohlášení zareagoval bývalý maďarský ministr zahraničí Géza Jeszenszky, který premiéra obvinil z vyvolávání hysterie.

„Chce lidi přesvědčit, že hrozba války je skutečná a že jen on dokáže zemi zachránit. Mnozí z nás se obávají, že za neustálým vyvoláváním napětí může stát snaha použít nějakou operaci pod falešnou vlajkou a zcela nepodloženě tvrdit, že Ukrajina Maďarsko ohrožuje a možná i napadá,“ řekl Jeszenszky týdeníku Magyar Hang.

Politolog Péter Kreko označil za „podezřelé“, že Maďarsko o údajných hrozbách neinformovalo své spojence v NATO.

„Měsíce sledujeme kampaň, která vykresluje Ukrajinu jako rostoucí hrozbu pro bezpečnost země i pro volby, takže se těžko ubráníme dojmu, že vláda chce vyvolat efekt semknutí kolem vlajky,“ řekl webu The Times.

Podle něj navíc vláda tímto tématem odvádí pozornost od každodenních problémů, jako je korupce.

„Nevíme, zda si tím vláda připravuje půdu pro vyhlášení výjimečného stavu a případné odložení voleb, nebo jen chce ovlivnit veřejné mínění. Obavy z operace pod falešnou vlajkou ale považuji za oprávněné,“ dodal.

Orbánova slova přicházejí pár týdnů před parlamentními volbami. Podle únorové sondáže agentury Median má opoziční strana Tisza vedená Péterem Magyarem podporu zhruba 42 procent voličů, zatímco Orbánův vládní blok Fidesz se pohybuje kolem 31 procent. Volby budou 12. dubna.

Orbán dlouhodobě kritizuje podporu Evropské unie Ukrajině a varuje voliče, že vítězství proevropské opozice by Maďarsko zatáhlo do války.

V otevřeném dopise adresovaném ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému obvinil Brusel i maďarskou opozici z koordinovaných kroků, jejichž cílem má být dosazení proukrajinské vlády v Budapešti.

Orbán se s Ficem dohodl na vzniku komise pro ropovod Družba

Orbán v pátek oznámil, že se se svým slovenským protějškem Robertem Ficem dohodl na vytvoření společné maďarsko-slovenské komise pro vyhodnocení stavu ropovodu Družba.

Orbán ve videu, které zveřejnil na svém facebookovém profilu, vyzval ukrajinského prezidenta Zelenského, aby zajistil maďarským a slovenským inspektorům přístup k Družbě a obnovil provoz ropovodu.

„V zájmu Maďarska je obnovit dovoz ropy co nejdříve. Maďarsko je připraveno konstruktivně se zapojit do veškerého úsilí, které přispěje k tomuto cíli,“ napsal ve čtvrtek Orbán v dopise zaslaném předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi.

Budapešť kvůli zastavení transitu ropy Družbou blokuje schválení unijní půjčky 90 miliard eur pro Kyjev.

„Ropovod byl zničen Ruskem, my za jeho zničením nestojíme,“ prohlásil tento týden Zelenskyj. Dodal, že to není první ani poslední podobný útok a existuje množství důkazů i satelitních snímků.

Orbán označil již tento týden zastavení tranzitu ruské ropy přes zemi bránící se ruské agresi za nevyprovokovaný akt nepřátelství, který ohrožuje energetickou bezpečnost Maďarska. V dopise Costovi napsal, že právě to jej přinutilo přehodnotit předchozí postoj k unijní půjčce pro Ukrajinu. Její poskytnutí maďarský lídr na prosincovém summitu EU podpořil. Costa mu odpověděl, že rozhodnutí Evropské rady je nutné respektovat, a vyzval ho, aby půjčku pro Ukrajinu přestal blokovat.

X X X

Poláci po válce vraždili přeživší Židy, připomněl dokument. Nacionalisté zuří

Dokument o vraždách Židů v poválečném Polsku vyvolal bouřlivou odezvu poté, co jej odvysílala polská veřejnoprávní televize. Pravicoví politici film ostře odsoudili, prezidentská kancelář zaútočila na vysílatele a Národní rada pro rozhlasové a televizní vysílání následně zahájila vyšetřování.

Film sleduje osud pěti židovských přeživších holokaustu, kteří se v roce 1945 vrátili do rodného města Gniewoszów. Před válkou tam žilo asi 1 500 Židů, tedy zhruba polovina obyvatel. Když se někteří z nich po osvobození vrátili domů, nezabili je Němci, ale jejich polští sousedé.

Kalifornský režisér Yoav Potash na snímku nazvaném Mezi sousedy pracoval téměř deset let. Film měl premiéru v roce 2024 na Varšavském židovském filmovém festivalu. Později se dostal i do oscarové kvalifikace.

Poté, co polská veřejnoprávní televize TVP film loni v listopadu odvysílala, snesla se na ni vlna kritiky. Podle webu The Times of Israel zazněla hlavně z kanceláře prezidenta Karola Nawrockého, pravicového historika, který prosazuje národní výklad polských dějin druhé světové války.

Veřejně vystoupila také jeho kancléřka Agnieszka Jędrzaková. Dokument označila za „historickou protipolskou manipulaci“ a prohlásila, že „televizní stanice, která má v názvu ‚Polská‘, by jej neměla vysílat“.

Do sporu se zapojil i krajně pravicový katolický think-tank Ordo Iuris, který podal stížnost k Národní radě pro rozhlasové a televizní vysílání.

„Narativ prezentovaný v dokumentu podkopává hodnoty důležité pro Poláky, jako je historická pravda. Vytváří falešný obraz Poláků jako národa spoluzodpovědného za německou genocidu Židů za druhé světové války. Zvláště pobuřující je skutečnost, že dílo uvedla Polská televize,“ vzkázal.

Musíme otevírat obtížná témata, míní televize

Rada následně zahájila oficiální vyšetřování. Podle The Jerusalem Post může dokument zakázat. V zemi od roku 2018 platí zákon zakazující připisovat Polsku či Polákům spoluodpovědnost za nacistické zločiny. Parlament později zmírnil trestní postih, zákon však zůstává v platnosti.

Potashe reakce nacionalistických politiků nepřekvapila. „Přijali způsob uvažování, v němž existuje téměř posvátné přesvědčení, že Poláci byli během druhé světové války buď oběťmi, nebo hrdiny,“ řekl.

Televize TVP si za filmem stojí a dál jej vysílá. Uvedla, že dokument není „protipolský“ ani nepředstavuje „odsudek celého polského národa“. Zdůraznila, že veřejnoprávní médium musí otevírat i obtížná témata a podporovat veřejnou debatu o minulosti.

Nacisté vyvraždili více než tři miliony z celkem 3,2 milionu polských Židů. Jde zhruba o polovinu Židů zabitých za holokaustu v Evropě.

Film se nezastavuje jen u Gniewoszówa. Připomíná také širší vlnu násilí, která zasáhla Židy vracející se po osvobození nacistických koncentračních táborů do různých měst a obcí. Nejznámější případ představuje pogrom v Kielcích z července 1946, kdy dav místních obyvatel, vojáků a policistů zavraždil 42 Židů. Tato událost přesvědčila mnoho přeživších, že v Polsku nemají budoucnost, a přiměla je k odchodu ze země

X XX

Představa o vysokých příjmech advokátů neplatí. Samostatných ubývá, říká šéfka ČAK Novotná.

Ekonomická situace části advokacie se zhoršuje a představa, že advokát automaticky vydělává nadstandardní peníze, neodpovídá realitě. V rozhovoru pro Českou justici to říká nová předsedkyně České advokátní komory (ČAK) Monika Novotná. Podle ní ubývá samostatných advokátů s vyššími obraty a zejména v regionech pracují mnozí z nich s výrazně skromnějšími čistými příjmy.

Ministerstvo zvažuje zrušení 20 až 30 okresních soudů. Nepochybně se to nedotkne jen soudců, ale i ostatních právních profesí. Co na to advokáti?

Česká advokátní komora má zatím jen informace z médií a stručné sdělení pana ministra Tejce, že v rámci hospodárnosti může dojít ke zrušení některých soudů, které nejsou personálně dostatečně vybavené. Pokud je více malých soudů, celý systém je samozřejmě nákladnější.

Ekonomickou logiku té úvahy chápu, stejně jako obavy na druhé straně, že se sníží dostupnost soudů. Proto by justičnímu systému extrémně prospěla výrazná elektronizace justice. Pokud bychom měli elektronické spisy a rozšířené videokonferenční jednání i v civilních věcech, zejména u bagatelních sporů, nebylo by nutné s každou věcí fyzicky jezdit k soudu. Pak by možná nebylo tak zásadní, aby soudy kopírovaly původní mapu soudních okresů.

Předsedkyně České advokátní komory Monika Novotná.

Na digitalizaci justice a elektronickém spisu ministerstvo spravedlnosti pracuje, ale jde to pomalu. Bez elektronizace to tedy bude v praxi znamenat co?

Znamenalo by to spíše delší dojezdové vzdálenosti a složitější dostupnost pro účastníky řízení než problém pro advokáty. To by podle mě mělo ministerstvo při plánování vzít v úvahu.
Advokáti jsou dnes zvyklí jezdit po celé republice, protože místní příslušnost se odvíjí od sídla žalovaného. Pokud má klient spor s někým z druhého konce republiky, soudí se tam. Co by nám velmi pomohlo, je alespoň důsledné přeposílání listinných příloh podání datovou schránkou. Některé soudy to dělají, jiné nám řeknou, že soud není pošťák a máme si přijet do spisu nahlédnout.

Velmi záleží na konkrétní podobě reformy. Pokud by soudy byly zcela zrušeny, dopad by byl jiný, než pokud by se z nich staly pobočky větších soudů, jak je tomu například u některých poboček dnes.

Pokud by šlo o pobočky, část ekonomiky by se centralizovala, ale budovy i část agendy by zůstaly zachovány. Typicky by tam mohly dál probíhat opatrovnické nebo rodinné.

 

Elektronický spis je dlouhodobý požadavek advokacie. Je v tom činná i ČAK nebo čekáte na ministerstvo?

Pan ministr je ve funkci krátce, ale víme, že sestavil pracovní skupinu k elektronizaci a e-spisu a požádal nás o nominaci zástupců. To jsme udělali a čekáme na první jednání.

Advokáti volají také po možnosti prokazovat se digitálním průkazem. Plánuje Komora elektronickou identitu advokátů?

Původně jsme chtěli, aby advokátní průkaz byl součástí evropské peněženky digitální identity. Čekali jsme na její podobu, aby aplikací nebylo příliš. Česká republika nyní musí do konce roku vyvinout a nabídnout občanům i právnickým osobám Digitální identitu občana, zahájení jejího provozu je plánováno na první čtvrtletí roku 2027.

Za dané situace nemá smysl hledat jiné technické řešení. Je třeba si uvědomit, že nestačí mít průkaz v mobilu. Na druhé straně musí existovat zařízení a aplikace, která umožní ověření identity. Podobně jako u e-občanky. To by znamenalo spolupráci se všemi soudy a převzetí technického řešení i z jejich strany.

Bílina, Bruntál, Světlá nad Sázavou, Rokycany. Nejen v těchto městech chybí advokáti. Jejich nedostatek podle místopředsedy ČAK Ondřeje Trubače přímo ohrožuje fungování Česka jako právního státu. Může reforma soudní mapy situaci ještě zhoršit?

Nemyslím si, že samotné zrušení soudu by to nutně zhoršilo. Advokáti stejně jezdí po celé republice. Důležité je, aby lidé v regionech měli dostupného advokáta, aby za právní pomocí nemuseli jezdit desítky kilometrů.

Advokátů sice dramaticky neubývá, ale stárnou. V některých okresech není žádný koncipient. Není tedy, kdo by praxi převzal. Proto jsme zahájili přípravu projektu Advokáti do obcí, který má přiblížit právní služby lidem v regionech a zároveň ukázat advokátům, že i tam je klientela a smysluplná práce.

Jak se mění generace mladých advokátů? Chtějí ještě samostatnou praxi?

Mnozí po složení slibu zůstávají v kanceláři, kde působili jako koncipienti, jako spolupracující advokáti. Samostatnou praxi si zakládají spíše s odstupem a často ve sdružení s dalšími kolegy.

Zároveň sledujeme pokračující úbytek advokátů, kteří jsou samostatní plátci DPH. To může signalizovat zhoršující se ekonomickou situaci části advokacie.

Veřejnost má často představu, že advokát je automaticky velmi dobře vydělávající profese. Platí to pořád?

Ekonomická situace advokátů je velmi rozdílná a představa, že jde automaticky o nadstandardně příjmovou profesi, rozhodně neplatí plošně. Vedle velkých kanceláří ve velkých městech existuje řada samostatných advokátů, zejména v regionech, jejichž příjmy jsou výrazně skromnější.

Je také nutné rozlišovat mezi obratem a skutečným čistým příjmem. I když se může zdát, že roční tržby například kolem dvou milionů korun jsou vysoké, advokát z nich hradí nájem kanceláře, technologie, zaměstnance či koncipienty, pojištění a další provozní náklady. To, co mu zůstane jako čistý příjem, je podstatně nižší.

Z dlouhodobých trendů navíc vyplývá, že ubývá samostatných advokátů s vyššími obraty a část profese čelí zhoršujícím se ekonomickým podmínkám, zejména mimo velká města.

Příspěvky advokátů České advokátní komoře se řadu let nezvyšovaly, zároveň ale rostou náklady na její činnost – je na stole jejich navýšení, a pokud ano, z jakých důvodů a v jakém horizontu by k němu mohlo dojít? Nyní je poplatek 10 600 Kč.

Diskuse o zvýšení příspěvků skutečně probíhá, ale zatím jsme nepřijali žádné finální rozhodnutí. Faktem je, že poslední navýšení proběhlo v roce 2018 a od té doby se náklady na činnost Komory výrazně proměnily. Inflace mezitím dosáhla souhrnně zhruba padesáti procent, což samo o sobě znamená zásadní tlak na rozpočet.

Současně nám narůstají konkrétní výdajové položky. Museli jsme navýšit odměny členům zkušebních komisí u advokátních zkoušek, protože původní částky byly dlouhodobě neudržitelné a neodpovídaly odpovědnosti ani časové náročnosti této práce. Pokud chceme zachovat vysokou úroveň zkoušek a zájem kvalitních odborníků o tuto činnost, musíme jejich práci adekvátně ocenit.

Další významnou oblastí jsou povinnosti vyplývající z předpisů proti praní špinavých peněz (AML). Ty po Komoře vyžadují intenzivnější kontrolní činnost, což znamená personální posílení kontrolního aparátu i vyšší náklady na samotné kontroly. Přibyla také agenda spojená s elektronickou knihou úschov a garančním fondem, které zvyšují administrativní i technické nároky na chod Komory.

Představenstvo si nyní nechalo zpracovat detailní analýzu budoucího vývoje nákladů, aby případné rozhodnutí bylo podloženo konkrétními čísly. Teprve na základě těchto dat budeme moci odpovědně říci, zda a v jakém rozsahu je úprava příspěvků nutná. Naší snahou je zachovat stabilní a vyrovnané hospodaření Komory, aniž bychom advokáty zatěžovali víc, než je skutečně nezbytné.

Dlouhodobým problémem tuzemské advokacie je krácení odměn, zejména u advokátů ex offo nebo zmocněnců poškozených a zvlášť zranitelných obětí. Posunula se situace?

Budu mít schůzku se zástupci Nejvyššího soudu, Nejvyššího správního soudu i Ústavního soudu a krácení odměn je jedním z témat, která chci otevřít.

Nejde ani tak o obhájce ex offo, jako spíše o zmocněnce poškozených, zejména zvlášť zranitelných obětí. Stát jim náklady hradí, ale některé úkony jsou označovány za neúčelné a nejsou zaplaceny. Navíc se odměna počítá z vyšší sazby, pokud jde o  úkon směřující k vymáhání náhrady újmy, a z nižší sazby, pokud jde o jiný úkon. Setkali jsme se i s případy, kdy u jednoho hlavního líčení soud rozlišil minuty účasti advokáta podle různých sazeb. To považujeme za problematické.

V minulém období ČAK prosadila zvýšení advokátního tarifu. Teď žádnou takovou velkou prioritu ve vašich plánech nevidím. Co máte v plánu zlepšit?

Chceme dále posílit důvěrnost vztahu advokáta a klienta. Loni se podařilo rozšířit ochranu komunikace v trestním řízení i na fázi podezření. Dříve byla chráněna jen komunikace obviněného s obhájcem.

Stále ale není dostatečně chráněna například komunikace poškozeného s jeho advokátem. V zákoně o advokacii je důvěrnost zakotvena, ale v procesních předpisech není vždy respektována, zejména v trestním a daňovém řízení. Chceme tuto ochranu výslovně promítnout do procesních předpisů.

Ke kontroverznímu návrhu zákona o odčerpávání majetku jste podali zásadní připomínky. Tzv. konfiskační zákon o odčerpávání majetku umožňuje státu zabavit výnosy z trestné činnosti, aby pachatelé nemohli profitovat ze zločinu ani tehdy, když se nepodaří prokázat konkrétní trestný čin u každé jednotlivé věci. V čem vidíte problém?

Návrh zákona o odčerpávání majetku má umožnit státu účinněji zabavovat majetek pocházející z trestné činnosti, zejména v případech, kdy pachatel převede výnosy na příbuzné nebo jiné osoby, aby se vyhnul jejich postihu. Tento cíl je pochopitelný a reaguje na praxi, kdy se výnosy ze zločinu „rozpouštějí“ mimo dosah orgánů činných v trestním řízení.

Problém ale vidíme v tom, že návrh pracuje s obráceným důkazním břemenem. I osoba, která byla v trestním řízení zproštěna viny, by totiž mohla přijít o majetek, pokud sama neprokáže jeho legální původ. Tím se podle nás oslabuje princip, že nelegální jednání má prokazovat stát, nikoli jednotlivec svou nevinu či „čistotu“ majetku.

Obáváme se proto, že v této podobě může zákon narážet na ústavní limity, zejména pokud jde o presumpci neviny a ochranu vlastnického práva. Boj proti výnosům z trestné činnosti je legitimní cíl, ale prostředky k jeho dosažení musí zůstat v mezích právního státu. Pokud by bylo možné zasáhnout do majetku bez jasně prokázané trestné činnosti a bez dostatečně přísných procesních záruk, může to vyvolávat pochybnosti o ústavní konformitě takové úpravy.

Vypadá to, že nového trestního řádu se ani v tomto volebním období nedočkáme. Angažujete se nějak v přípravě změn?

Nový trestní řád nebude. Ministerstvo dospělo k závěru, že rekodifikace je běh na dlouhou trať. Místo toho dojde k zásadní novelizaci stávajícího předpisu a resort vyzval justiční složky, aby předložily konkrétní návrhy řešení problémů z praxe.

Od letošního ledna začal fungovat garanční fond advokátních úschov, tedy nový mechanismus, který má klientům zajistit náhradu v případě selhání advokáta při nakládání s úschovou a posílit důvěru v tento institut – jak fond konkrétně funguje, kdo do něj přispívá a v jakých situacích mohou klienti očekávat jeho využití?

Zatím je spuštěn v provizorním režimu. Elektronická kniha úschov i fond běží, ale technické nastavení vyúčtování je složité, protože úschovu hlásí konkrétní advokát, zatímco vyúčtování může směřovat na advokátní společnost. Advokáti obdrží první vyúčtování za první čtvrtletí a následně by mělo probíhat měsíčně.

Jak hodnotíte první měsíce ve funkci předsedkyně? Jste vůbec aktivní jako advokátka?

Je to časově i odborně náročné, protože Komora řeší široké spektrum agend. Velmi mi pomáhá fungování odborných sekcí, které sdružují specialisty a poskytují představenstvu odborné zázemí. Advokacii jsem neopustila, vykonávám ji souběžně, i když samozřejmě v omezenějším rozsahu.

Jste první ženou v čele České advokátní komory. Vnímáte to jako symbolický moment?

Reagují na to spíše ženy a může to být určitá inspirace. Sama to ale nevnímám jako osobní téma. Přede mnou působila řada výjimečných advokátek, například paní doktorka Burešová. Pokud to někoho povzbudí, budu ráda, ale sama to beru s pokorou.

Eva Paseková, ceskajustice.cz

X X X

Česko-slovenský film Pepy Lubojacki získal na Berlinale cenu za nejlepší dokument

Na 76. ročníku filmového festivalu Berlinale uspěl česko-slovenský film Kdyby se holubi proměnili ve zlato české režisérky Pepy Lubojacki. Získal ocenění za nejlepší dokument. Autorka ve filmu natočeném na mobilní telefon zkoumá, proč se její bratr a dva bratranci ocitli bez domova a potýkají se se závislostí. Tříčlenná porota snímek ocenila také Caligriho cenou.

Porota ocenila „vynalézavý režisérský hlas“ Pepy Lubojacki a udělila jí cenu za nejlepší dokumentární film, která je spojená s odměnou 40 000 eur (970 000 Kč). Podle pravidel si ji rozdělí režisér a producent vítězného filmu. Vítězství v této kategorii navíc opravňuje k účasti v soutěži o cenu Oscar za nejlepší dokumentární film. Letos porota vybírala ze 16 dokumentárních filmů, které se představily v různých festivalových sekcích.

„Když nemáte kde bydlet nebo žijete se závislostí, stanete se pro společnost neviditelnými,“ uvedla při přebírání ceny Lubojacki. Řekla, že při natáčení filmu o bezdomovectví a závislosti narážela na řadu odsudků. „Tahle cena znamená, že jsou ve středu pozornosti, že na nich záleží,“ dodala režisérka.

V dokumentu Kdyby se holubi proměnili ve zlato sleduje autorka Pepa Lubojacki boj svého bratra a dvou bratranců se závislostí.

„Truchlili jste někdy nad smrtí někoho, kdo ještě nezemřel?“ ptá se autorka dokumentu, který natáčela v průběhu několika let na mobilní telefon. Mapovala život svého staršího bratra a dvou bratranců ve snaze pochopit, proč se potýkají se závislostí. S bratrancem Davidem se setkává v nemocnici, kde mu amputovali obě nohy. Starší bratr žije už deset let na ulici v betonové buňce. Jejich další bratranec bydlí v garáži a sbírá elektro odpad.

„Formálně hravý snímek propojuje deníkové záběry se stylizovanými vzpomínkami, fotografiemi animovanými pomocí AI a grafickými intervencemi textů utvářející pluralitní hlas, v němž současnost vyjednává s minulostí. Bez sentimentu a v duchu DIY estetiky sleduje příčiny i důsledky závislosti a klade otázky, kde končí láska a začíná kontrola a co skutečně znamená respekt: zachraňovat, nebo nechat jít,“ zní v anotaci dokumentu, který do iVysílání připravuje Česká televize.

Caligriho cena je jednou z vedlejších cen filmové přehlídky, kterou udílí nezávislá tříčlenná porota od roku 1986. Vybírá přitom z filmů v sekci Forum, v níž samo Berlinale žádné ceny neudílí. Pojmenované je ocenění na počest jedné z německých filmových klasik z roku 1920, Kabinetu doktora Caligariho od režiséra Roberta Wieneho.

ADVERTISING

Od roku 2024 mají nad cenou záštitu streamovací platforma filmfriend a německý Spolkový svaz komunální filmové práce (BkF), který sdružuje komunální, studentská a nekomerční kina. Cena je dotovaná částkou 4000 eur (97 000 Kč), polovinu z nich dostane autor vítězného snímku, polovina zamíří na podporu distribuce. Český nebo slovenský film Caligariho cenu ještě nezískal, kinematografie středovýchodní Evropy uspěla naposledy v roce 1994, kdy ocenění získal snímek nedávno zesnulého maďarského režiséra Bély Tarra Satanské tango.

Film Kdyby se holubi proměnili ve zlato se na Berlinale promítal čtyřikrát, premiéru měl v pátek 13. února. Byl jedním ze čtyř snímků s českou stopou, které letos měli návštěvníci Berlinale možnost zhlédnout.

V sekci Generation Kplus se představil krátký animovaný film En, ten, týky! slovenské režisérky a animátorky Andrey Szelesové, který vznikl rovněž v česko-slovenské koprodukci.

V koprodukci Česka, Německa, Íránu a Lucemburska vzniklo drama Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové, které se promítalo v kategorii Panorama. Ve světové premiéře Berlinale uvedlo v sekci Classics ještě digitálně restaurovanou podobu snímku Panelstory aneb Jak se rodí sídliště režisérky Věry Chytilové z roku 1979.

V nedávné minulosti zaznamenal z českých dokumentů výrazný mezinárodní úspěch například časosběrný snímek René režisérky Heleny Třeštíkové. V roce 2008 dostal Evropskou filmovou cenu, označovanou za evropského Oscara.

Na skutečného Oscara za dokument je pak letos nominován film Pan Nikdo proti Putinovi, který vznikl v české koprodukci. Tento film má šanci i na cenách BAFTA, které budou udělovány v neděli.

Na Berlinale bodoval v hrané kategorii v roce 2007 film Jiřího Menzela Obsluhoval jsem anglického krále, který obdržel cenu Mezinárodní federace filmových kritiků (FIPRESCI). Další Menzelův film, Skřivánci na niti podle povídek Bohumila Hrabala z roku 1969, skončil v trezoru pro svou kritiku komunistické zvůle a k divákům se dostal až po změně režimu – a 21 let po svém vzniku získal na Berlinale Zlatého medvěda.

X x x

Boj o pařížskou radnici se blíží. Ministryně rezignovala, aby mohla kandidovat

Autor: ČTK, bro

26. února 2026  10:38

Francouzská ministryně kultury Rachida Datiová ve středu večer oznámila svou demisi, aby se mohla ucházet o funkci starostky Paříže. Pařížské komunální volby se konají 15. a 22. března.

Diskuse(0 příspěvků)Sdíletčlánek

9 fotografií

 

„Opouštím tyto funkce s hlubokým respektem a velkou vděčností vůči všem, kteří každý den naplňují kulturní politiku naší země. Kultura je základním pilířem naší národní soudržnosti,“ uvedla 60letá Datiová v prohlášení. „(Francouzský prezident Emmanuel Macron Datiové) poděkoval za užitečnou práci, kterou v posledních dvou letech vykonala, a vyjádřil jí plnou podporu v boji, který vede,“ reagoval Elysejský palác.

Datiová se chce ucházet o post starostky francouzské metropole jakožto kandidátka pravice. „Změním Paříž a život Pařížanů. Paříž je pro mě celoživotním závazkem. Mám energii, odhodlání a vůli potřebnou k proměně města a řešení výzev, které před ním stojí,“ řekla.

Pravice oběť, levice vyvrhel. Násilí v Lyonu je zlom, lepenovcům otevírá cestu k moci

Odstupující ministryně uvedla několik úspěchů během její vlády na ministerstvu, jako je posílení kultury ve venkovských oblastech a ochrana kulturního dědictví. Mimo jiné také tvrdí, že se jí podařilo omezit škody v oblasti kultury, i když rozpočet jejího resortu letos klesl o 173,4 milionu eur (přes 4,2 miliard Kč) z celkových 3,7 miliard.

Jedním z jejích hlavních témat byla reforma veřejnoprávního vysílání, kdy chtěla spojit televizi, rozhlas a Národní institut pro audiovizuální média (INA), aby čelily konkurenci jiných platforem. Záměr však nebyl úspěšný.

Politička byla podle AFP jednou z mála, která přežila všechny pády vlád od ledna 2024. Čelí ale obvinění z korupce, za které se bude na podzim zodpovídat před soudem. Její mandát také poznamenaly události v muzeu Louvre, kde se kvůli špatným pracovním podmínkám uskutečnily stávky zaměstnanců, zjistily podvody se vstupenkami, objevil nevyhovující stav některých sálů nebo loni v říjnu odehrála loupež vzácných šperků.

Ředitelka Louvru Laurence des Carsová v úterý podala svou rezignaci a ve funkci ji ve středu nahradil dosavadní ředitel zámku ve Versailles Christophe Leribault.

Kromě Datiové se o post starosty Paříže uchází představitel Socialistické strany Emmanuel Grégoire, člen pravicového uskupení Horizons Pierre-Yves Bournazel, kandidátka krajně levicové Nepodrobené Francie Sophia Chikirouová, Sarah Knafoová z krajně pravicové strany Znovudobytí (Reconquête) a kandidát Národního sdružení Thierry Mariani.

Do druhého kola postoupí kandidáti, kteří v tom prvním získají více než 10 procent hlasů. Největší šance se v něm dávají Grégoireovi a právě Datiové.

Socialistka Anne Hidalgová, která stála v čele pařížské radnice od roku 2014, se o třetí funkční období neuchází.

X X X

Dostupné bydlení zaplatí návštěvníci. Barcelona zdvojnásobí turistickou daň

Turistická daň v Barceloně zdvojnásobí svoji výši. Země chce finance využít k zajištění dostupného bydlení. Poplatek bude nově činit až 15 eur (363 Kč) za noc a zařadí se tak k jedné z nejvyšších turistických daní v Evropě. Nové opatření má také španělskému městu ulevit od nadměrného množství návštěvníků.

Katalánské úřady se potýkají se sílícími protesty proti přílivu turistů. Podle názoru místních zvyšují ceny bydlení, protože majitelům se více vyplatí krátkodobé pronájmy. Čtvrtina takto získaných prostředků tak má podle zákona pomáhat řešit bytovou krizi ve městě.

Regionální parlament Katalánska schválil zákon, který zdvojnásobuje daň pro hosty využívající krátkodobé pronájmy na maximálně 12,5 eura za noc. Do roku 2028 plánuje úplný zákaz krátkodobých pronájmů.

Hoteloví hosté budou od dubna platit maximálně deset až 15 eur za noc. Nyní odvádějí pět až 7,5 eura v závislosti na kategorii hotelu.

Turisté, nebo místní? Starosta Barcelony má jasno, zvyšuje daň pro návštěvníky

Podle 33leté italské zdravotní sestry Irene Verrazzové je Barcelona už nyní velmi drahá. Mladá žena pochybuje, že by se do ní chtěla znovu podívat. „Nemyslím si, že tento dodatečný výdaj je spravedlivý. Už teď vydělávají peníze na turistech, kteří utrácejí v obchodech, navštěvují jejich památky atd.,“ řekla agentuře Reuters.

Jednadvacetiletý student a místní obyvatel Ivan Liu si naopak myslí, že zvýšení je rozumné. Bytovou krizi ale podle něj stejně nevyřeší.

Druhé největší španělské město má necelé dva miliony obyvatel. Každoročně ho navštíví zhruba 15,8 milionu lidí.

Majitelům hotelů se nová daň nelíbí. Podle generálního ředitele barcelonského sdružení hoteliérů Manela Casalse by bylo lepší zvyšovat daň postupněji a sledovat její dopady, ale tento návrh zástupci města nevzali v úvahu. „Jednoho dne zabijí slepici, která snáší zlatá vejce,“ řekl Casals agentuře.

X X X

Téměř 2 miliardy korun do lesů a zmírnění sankcí za nesplnění administrativních lhůt: 7. kolo podpory na rozvoj venkova přináší zjednodušení

Jednodušší a méně byrokraticky náročné bude pro žadatele vyřizování žádostí o dotace ze 7. kola rozvoje venkova ze Strategického plánu společné zemědělské politiky 2023–2027. Na nákup technologií, vodohospodářská opatření v lesích, výstavbu a rekonstrukce lesních cest a na diverzifikaci činností zemědělců poskytne Ministerstvo zemědělství (MZe) téměř 2 miliardy korun. Pravidla dotací schválil ministr zemědělství Martin Šebestyán.

„Pravidla pro dotace do lesů a na nezemědělské činnosti jsme zjednodušili a upustili jsme od některých sankcí, abychom tak žadatelům co nejvíce usnadnili papírování. Změny jsme provedli zejména s ohledem na nejčastější opomenutí žadatelů v předchozích kolech. Věřím proto, že naše úpravy přispějí k významnému snížení počtu zamítnutí a k celkově hladší realizaci projektů,“ řekl ministr zemědělství Martin Šebestyán.

Zmírnění sankcí a zjednodušení Pravidel 7. kola bude spočívat například v tom, že žadatelé budou mít možnost nápravy v případě, že nesplní některé lhůty vyplývající z Pravidel. Dotace nebude hned zamítnuta, žadatel bude moci žádost doplnit nebo napravit konkrétní pochybení. Týkat se to bude lhůty pro doložení příloh, lhůty pro reakci na výzvu k doplnění žádosti o dotaci (včetně dodatečné výzvy) a lhůty pro podpis Dohody o poskytnutí dotace. Nápravné opatření bude umožněno též, pokud žadatel nesplní podmínku, že nemá formu společnosti s ručením omezeným s vydanými kmenovými listy. Pokud žadatel na výzvu kmenové listy zruší, zůstane dále zařazen mezi žádostmi o dotaci.  Také byla zcela zrušena sankce (ve výši 1 % poskytnuté dotace) za nedoložení Žádosti o platbu v termínu uvedeném v Žádosti o dotaci. V platnosti zůstává jen sankce za nedodržení maximální lhůty pro realizaci projektu a předložení Žádosti o platbu (tj. 24 měsíců od podpisu Dohody o poskytnutí dotace).  Nově nebude nutné dokládat povolení ke změně účelu využívání stavby k Žádosti o dotaci. Jeho doložení postačí až k Žádosti o platbu.

V 7. kole se rozdělí téměř 2 miliardy korun, které budou směřovat zejména na investice do nezemědělských činností jako je diverzifikace příjmů zemědělských podnikatelů a do lesnictví – konkrétně na investice do technologií a lesních cest, na neproduktivní investice a na vodohospodářská opatření v lesích.

Lesníci získají dotace na výstavbu a rekonstrukci lesních cest, stroje pro práci v lese, technologie pro lesní školky nebo zpracování dřeva v lesních podnicích. Podpora pomůže také s vybudováním retenčních, protierozních a protipovodňových opatření na vodních tocích v lesích. Příspěvky pomohou také zlepšit návštěvnickou infrastrukturu vybudováním odpočinkových stanovišť, stezek, herních a naučných prvků a opatření k zajištění větší bezpečnosti návštěvníků lesa.

Zemědělští podnikatelé pak mohou získat podporu na rozšíření své činnosti o nezemědělské podnikání v podobě řemeslných dílen, zpracování dřeva, stavebních prací, podnikání v agroturistice nebo výroby pelet.

Předběžná výše dotací v 7. kole rozvoje venkova

Intervence	Alokace (Kč)
Technologické investice v lesním hospodářství	455 625 000
Investice do lesnické infrastruktury	583 200 000
Vodohospodářská opatření v lesích	45 477 265
Neproduktivní investice v lesích	33 887 054
Investice do nezemědělských činností	729 000 000
Celkem	1 847 189 319

Konečná částka může být upravena podle aktuálního kurzového přepočtu, podle plnění finančního plánu, či může být navýšena o případné nevyčerpané prostředky z předchozích kol příjmu žádostí.

 

Žádosti bude možné podat pouze prostřednictvím Portálu farmáře v termínu
od 28. dubna 2026 od 8:00 do 19. května 2026 do 18:00.

Úplné znění Pravidel je k dispozici v elektronické podobě na internetové adrese Ministerstva zemědělství www.mze.gov.cz/spszp  (subportál Dotace – Strategický plán SZP 2023–2027 a příslušné intervence) a rovněž na stránkách Státního zemědělského intervenčního fondu szif.gov.cz v sekci Strategický plán 2023–2027. Vojtěch Bílý

x X X

Znechutený Huliak: Znovuzvolenie Kováčika za šéfa SZF označil za katastrofu. Delegátom poslal odkaz

Staronovým prezidentom Slovenského futbalového zväzu (SFZ) sa stal Ján Kováčik. Prítomní delegáti ho v piatok zvolili do funkcie na ďalšie štyri roky už piatykrát za sebou. Minister cestovného ruchu a športu Rudolf Huliak znovuzvolenie Kováčika označil za katastrofu slovenského futbalu.

Dnešnej voľby v bratislavskom Hoteli DoubleTree by Hilton sa zúčastnilo všetkých 87 delegátov s právom hlasovať. Kováčikovými protikandidátmi boli Peter Palenčík a Martin Filipkov. Kováčik dostal 57 hlasov, Palenčík 29, Filipkov nedostal žiadny hlas, jeden hlas bol neplatný.

Tento počet tvorili predstavitelia za oblastné a regionálne zväzy, zástupcovia za profesionálny futbal, Úniu ligových klubov a účastníci zastupujúci ženský futbal, futsal, trénerov, rozhodcov a hráčov. Hlasovalo sa tajne, na zvolenie stačila nadpolovičná väčšina hlasov všetkých delegátov.

Huliak komentoval znovuzvolenie Kováčika za šéfa SFZ: Katastrofa slovenského futbalu

Video

Zdroj: Fb Rudolfa Huliaka

„Dnešná voľba prezidenta Slovenského futbalového zväzu je katastrofou slovenského futbalu. V najbližších mesiacoch sa ukáže v plnej svojej nahote, kam dostal slovenský futbal Ján Kováčik. A potom sa budeme môcť poďakovať všetkým delegátom, ktorí mu dnes v tajnej voľbe dali svoj hlas,“ uviedol minister v krátkom videu na sociálnej sieti.

Konferencia mala celkovo 33 bodov. Zásadné pre fungovanie slovenského futbalu bolo schválenie návrhu rozpočtu SFZ a dcérskej spoločnosti SFZ Marketing na rok 2026. Finančná riaditeľka SFZ Marketing Andrea Hlboká informovala, že ráta s deficitom 6,5 milióna eur, pričom zväz ho chce v rokoch 2027–2028 znížiť pod 3,8 milióna eur.

Priamo počas konferencie pribudol do programu bod s číslom 11, ktorý predložil Ján Kováčik. Žiadal v ňom zástupcov hnutia o povolenie zriadiť záložné právo v prospech Slovenskej sporiteľne na tri nehnuteľnosti – sídlo SFZ v Bratislave, NTC Senec a NTC Poprad. Tento návrh však nebol schválený.

Rovnako nebol schválený ani pozmeňovací návrh zástupcu Únie futbalových trénerov SR Róberta Rybníčka o zmene programu konferencie vrátane odvolania alebo pozastavenia výkonu funkcie Jána Kováčika.

Minister Huliak pozastavil financovanie Slovenského futbalového zväzu

Podľa Rybníčka sú informácie týkajúce sa kauzy údajného nákupu desiatok tisícov mobilných telefónov a s tým súvisiaceho dlhu SFZ zmätočné. Odložením konferencie na 20. marca by sa podľa Rybníčka dosiahlo, aby delegáti mali viac času na zorientovanie sa v celej problematike.

Ďalším z bodov programu konferencie SFZ bolo odovzdávanie najvyšších ocenení národného zväzu. Zlatý odznak si prevzali Štefan Boldiš, Gabriel Weiss, Ladislav Benedikovič, Štefan Pupák a Jozef Kriš.

Pozvanie na konferenciu prijali viacerí čestní hostia, medzi nimi bývalý prezident SFZ František Laurinec. Prítomný bol štátny tajomník pre šport Štefan Engel, za Medzinárodnú futbalovú federáciu (FIFA) Luca Nicol, za Európsku futbalovú úniu (UEFA) Armen Melikbekjan a Jozef Kliment.

xXX

Trump není spokojený s Íránem. S Kubou se chce dohodnout na přátelském převzetí. Spojené státy jednají na vysoké úrovni s kubánským režimem a možná se dohodnou i na přátelském převzetí této karibské země. Americký prezident Donald Trump to v pátek řekl novinářům v Bílém domě. Zároveň vyjádřil i nespokojenost se způsobem, jakým Írán vyjednává s Washingtonem a zopakoval, že Teherán nesmí vlastnit jaderné zbraně.

Šéf Bílého domu podle agentur před novináři prohlásil, že si přeje s Íránem uzavřít dohodu. Americký viceprezident J. D. Vance se proto v pátek ve Washingtonu setká s ománským ministrem zahraničí Badrem Busajdím, jehož úřad zprostředkoval nepřímá jednání Íránu a USA o jaderném programu Teheránu v Ženevě. Setkání bude neveřejné.

Trump prohlásil, že na Írán nechce zaútočit. Použití vojenské síly je však podle něj někdy nezbytné. Podle svých slov ale ještě neučinil konečné rozhodnutí.

„Uvidíme, co se stane,“ řekl Trump ohledně budoucích rozhovorů. Další jednání technického rázu se mají uskutečnit v pondělí ve Vídni a příští týden by se mohli setkat i političtí představitelé.

Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí uvedl, že se Spojené státy musí vyvarovat nadměrných požadavků, aby byla diplomatická jednání s Íránem úspěšná.

Arakčí jednal ve čtvrtek v Ženevě s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem a jednání označil za velmi dobrý posun. Podobně se vyjádřilo i ománské ministerstvo zahraničí.

Podle serveru Axios ale hodnocení amerických představitelů nebylo tak pozitivní.

USA požadují úplné zastavení obohacování uranu Íránem i řešení íránského balistického programu a podpory regionálních ozbrojenců. Teherán ale trvá na tom, aby se rozhovory týkaly jen jaderných otázek. Zdůrazňuje rovněž, že jeho nukleární program je výhradně mírový.

Trump opakovaně vyhrožuje útokem na Írán. To by podle zemí Blízkého východu však mohlo vyústit v novou regionální válku.

USA zatím nevyjasnily přesný smysl případné vojenské akce. Pokud je záměrem donutit Írán k ústupkům v jaderných jednáních, není jasné, zda by omezené údery dosáhly požadovaného efektu, píší média.

Pokud je cílem svržení íránského vedení, znamenalo by to pro USA pravděpodobně rozsáhlou a vleklou vojenskou kampaň.

Přátelské převzetí v krizi

Trump pátek před novináři hovořil i o mírovém převzetí Kuby a zdůraznil tamní ekonomické problémy. Za ně přitom z velké části stojí americké sankce a nedávné Trumpovo ropné embargo, které způsobilo na tomto ostrově bezprecedentní krizi.

„Kubánská vláda s námi jedná a jak víte, mají velké problémy. Nemají peníze, nemají teď nic, ale jednají s námi a možná se dočkáme mírového převzetí Kuby,“ řekl Trump novinářům. Agentura Reuters napsala, že prezident hovořil o „přátelském“ převzetí Kuby.

Minulý týden se objevily informace, že americký ministr zahraničí Marco Rubio, který je synem kubánských emigrantů, jedná s vnukem dlouholetého kubánského vůdce Raúla Castra.

Kuba se už dlouhá léta potýká s ekonomickou krizí. Z té tamní komunistická vláda často viní americké sankce. První z nich USA zavedly už v roce 1960 s cílem přivodit pád kubánského režimu, což se dosud nestalo.

Tlak na Kubu, kde je jedinou povolenou stranou komunistická strana a kde vláda potlačuje veškerou opozici, zesílil Trump. Ten už za svého prvního působení v Bílém domě přerušil oteplování americko-kubánských vztahů zahájené jeho předchůdcem Barackem Obamou.

Kuba letos přišla o své dva hlavní dodavatele ropy – Mexiko a Venezuelu. Stalo se tak poté, co Trump nařídil zastavit venezuelské dodávky ropy a minulý měsíc podepsal dekret, podle něhož hrozí cla každé zemi, která by ropu na Kubu dodávala.

Tento týden nicméně americké ministerstvo financí oznámilo, že umožní prodej venezuelské ropy na Kubu. Pouze však tamním podnikatelům či jednotlivcům a ne subjektům napojeným na kubánskou vládu či armádu.

Spojené státy letos 3. ledna bombardovaly několik míst ve Venezuele a americké jednotky přitom z Caracasu unesly tamního autoritářského prezidenta Nicoláse Madura a jeho ženu, které viní z narkoterorismu.

Trump poté podpořil ve vedení země Madurovu viceprezidentku Delcy Rodríguezovou, jejíž vláda s USA pod nátlakem spolupracuje. Trump také po zatčení Madura řekl, že USA chtějí mít na neurčito kontrolu nad prodejem venezuelské ropy a nad příjmy z ní.

Trump několikrát sdělil, že vojenský zásah Spojených států jako ve Venezuele nebude nutný, protože režim se zhroutí sám.

X X X

EXPREMIER  SVOBODA

Svoboda: Kubě hrozí pád režimu a „návrat“ Castra. Rozhodnou peníze z USA

Současný konflikt mezi Spojenými státy a Kubou rozhodne stejně jako ve Venezuele balík peněz, pronesl v pořadu 360° ve vysílání CNN Prima NEWS bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL). Podle něj je elita karibského ostrova připravena se v případě převratu chopit moci.

Diskuzi o budoucnosti Kuby rozvířil svým pátečním vyjádřením americký prezident Donald Trump, když prohlásil, že Spojené státy s tamním režimem jednají a možná se dohodnou na „mírovém převzetí“ karibské země.

Otázka Kuby je podle Svobody pro USA i Trumpa mimořádně důležitá. „Bezmála 45 milionů Američanů má jako první jazyk španělštinu, reprezentuje to skoro 15 procent populace. To znamená, že co se děje na Kubě a v tomto regionu je i volebně pro tuto část obyvatelstva mimořádně důležité,“ uvedl někdejší šéf Černínského paláce.

„Kuba je země s demokratickou tradicí, kterou si lidé pamatují, a zřejmě má i elitu schopnou se tam velmi rychle chopit moci. Nevyloučuji, že by na Kubě mohlo dojít k převratu,“ pokračoval Svoboda.

Castro jako Husák?

Možnou podobu takové změny režimu pak přirovnal ke konci Gustava Husáka v úřadu prezidenta. Ten 10. prosince 1989, když už byla Sametová revoluce v plném proudu, jmenoval takzvanou vládu národního porozumění vedenou Marianem Čalfou. „Zaskočil všechny komunisty a zabalil to,“ glosoval tento moment Svoboda.

Trump by podle něj mohl na Kubě aplikovat upravený „model Venezuela“. Jde o odkaz na americkou akci z letošního ledna, kdy speciální komando uneslo tamního prezidenta Nicoláse Madura do Spojených států. V čele země nyní stojí bývalá viceprezidentka Delcy Rodríguezová, která s USA spolupracuje.

„Rozdíl je, že na Kubě není potřeba unášet prezidenta. Uvnitř je dostatek sil, aby si ten režim změnili sami za podpory nejen Spojených států, ale hlavně mohutné migrace (ze Spojených států, pozn. red.),“ nadhodil lidovec.

Podobnou roli jako Rodríguezová ve Venezuele by podle Svobody mohl na Kubě sehrát vnuk dlouholetého kubánského vůdce Raúla Castra, se kterým údajně Spojené státy jednají. „On může říct, že navazuje na svého dědu a že chce znovu prosperující ostrov svobody. Myslím si, že ta legenda se podaří,“ odhadl.

„Venezuela, to je otázka peněz. Rodríguezovou uplatili,“ míní Svoboda. „Ukázali jí balík peněz a řekli, že se dohodnou. Ona počítala bankovky a odpověděla, že je to dost. A na Kubě to bude stejné, taky to bude balík peněz. Kubánci se jen podívají, jak je ta obálka tlustá,“ dodal.

X XX

Donald Trump hovorí o priateľskom prevzatí Kuby. Ropné embargo priviedlo ostrov na pokraj kolapsu 

Napätie medzi Washingtonom a Havanou prudko rastie. Trump po ropnom embargu hovorí, že Kube došli peniaze a uvažuje o priateľskom prevzatí kontroly.

Americký prezident Donald Trump navrhol v piatok „priateľské prevzatie kontroly“ nad Kubou, zatiaľ čo medzi Washingtonom a Havanou narastá napätie. TASR o tom informuje podľa správy agentúry AFP.

• Trump navrhol priateľské prevzatie kontroly nad Kubou.
• USA uvalili ropné embargo a Kubu zasiahla kríza.
• Vzťahy zhoršil Trumpov druhý mandát a symboly moci.
• Došlo k prestrelke medzi americkou loďou a kubánskou strážou.
• Vo vyšetrovaní incidentu USA prisľúbili odpovedať primerane.

Trumpova vláda uvalila na Kubu ropné embargo po tom, čo americké sily zajali venezuelského prezidenta Nicolása Madura, podporovateľa Havany. To priviedlo ostrovný štát na pokraj ekonomického kolapsu. „Nemajú financie, aktuálne nemajú vlastne nič. Ale rokujú s nami a mohlo by dôjsť k priateľskému prevzatiu kontroly nad Kubou,“ povedal v piatok Trump novinárom pri odchode z Bieleho domu. „Kubánska vláda s nami komunikuje a majú naozaj veľké problémy,“ povedal.

Vzťahy zhoršil príchod Trumpa

USA zaviedli obchodné embargo na Kubu krátko po revolúcii Fidela Castra v roku 1959. Vzťahy sa v uplynulých rokoch zlepšili, no od Trumpovho druhého funkčného obdobia sa opäť zhoršili, keďže sa šéf Bieleho domu snaží posilniť vplyv Washingtonu v Latinskej Amerike.

V stredu došlo k prestrelke medzi posádkou motorového člna, ktorý bol registrovaný v Spojených štátoch, a kubánskou pobrežnou strážou. Zahynuli pri tom štyri osoby v člne a šesť príslušníkov stráže utrpelo zranenia. Na americkom plavidle sa našli zápalné fľaše, útočné pušky, ručné zbrane a ďalšie vojenské vybavenie. Podľa ministerstva vnútra sa narušitelia „pokúšali infiltrovať do krajiny, aby podnikli teroristický čin“.

Havana tvrdí, že na člne sa nachádzalo desať Kubáncov žijúcich v USA. Americký minister zahraničných vecí Marco Rubio povedal, že Washington sa nepodieľal na útoku a po vyšetrovaní incidentu poskytne „adekvátnu odpoveď“.

X X X

‚Neviděl a neudělal jsem nic špatného.‘ Clinton vypovídá před Kongresem kvůli kauze Epstein

Bývalý americký prezident Bill Clinton v pátek řekl zákonodárcům, že o zločinech sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina neměl ponětí. V opačném případě by prý nelétal finančníkovým letadlem a naopak by ho nahlásil úřadům. Demokratický politik to uvedl v úvodním prohlášení adresovaném vyšetřovacímu výboru Sněmovny reprezentantů, které sdílel na sociální síti X.

Jde o vůbec první případ, kdy byl bývalý prezident předvolán k výpovědi před Kongresem, připomíná agentura AP. Slyšení se koná za zavřenými dveřmi, výbor z něj později zveřejní videozáznam. Jednání probíhá v americké obci Chappaqua ve státě New York, kde Clinton žije.

 „Vím, co jsem viděl a – což je důležitější – co jsem neviděl. Vím, co jsem udělal a – což je důležitější – co jsem neudělal. Nic jsem neviděl a neudělal jsem nic špatného,“ uvedl Clinton v prohlášení.

Clinton, který v Bílém domě úřadoval v letech 1993 až 2001, rovněž prohlásil, že se na slyšení dostavil, aby plnil svou roli v demokracii. Dalším důvodem je podle něj to, že si ženy a dívky, jimž Epstein zničil život, zaslouží nejen spravedlnost, ale také zadostiučinení.

„I když moje krátká známost s Epsteinem skončila roky před tím, než jeho zločiny vyšly na povrch, a i když jsem během našich omezených interakcí neviděl žádné náznaky toho, co se ve skutečnosti dělo, jsem tu, abych poskytl to málo, co vím,“ uvedl Clinton s tím, že tak chce předejít tomu, aby se cokoli podobného opakovalo.

Převaha republikánů

Exprezidentova manželka, bývalá ministryně zahraničí Hillary Clintonová, před výborem svědčila ve čtvrtek. Kongresmanům řekla, že nemá o Epsteinově trestné činnosti žádné informace, a vyzvala je, aby předvolali současného prezidenta Donalda Trumpa.

Clintonovi tvrdí, že má jejich předvolání před republikány vedený výbor za cíl odvést pozornost od vazeb republikánského prezidenta na Epsteina

Clinton už v minulosti uvedl, že s Epsteinem přerušil kontakt ještě předtím, než byl finančník v roce 2008 odsouzen za sexuální zločiny. Jeho soukromým letadlem letěl nejméně 24krát, uvedla stanice BBC s odvoláním na letové záznamy. V minulosti exprezident uváděl, že na začátku nultých let Epsteinovým letadlem několikrát letěl v souvislosti s činností nadace Clinton Foundation.

V části spisů o sexuálním delikventovi, které ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo v prosinci, se objevily i Clintonovy fotografie. Na jedné z nich plave v bazénu, na další leží s rukama za hlavou ve vířivce. Na několika fotografiích je vidět po boku dívek či žen, jejichž tváře jsou začerněny.

‚Máme spoustu otázek‘

Bývalý demokratický prezident a jeho právníci očekávají, že je se zákonodárci čeká dlouhý den, uvádí média. Clintonovou ve čtvrtek podle CNN vyslýchali déle než šest hodin.

Bill Clinton řekl zákonodárcům, že neměl ponětí o zločinech sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina | Foto: Shannon Stapleton | Zdroj: Reuters

Republikánský předseda výboru pro dohled James Comer v pátek před začátkem slyšení novinářům řekl, že má pro Clintona řadu otázek. „Dostat sem Clintonovy trvalo sedm měsíců. Ale máme je tu a těšíme se, že se jich zeptáme na spoustu otázek,“ řekl Comer.

Demokratičtí kongresmani před slyšením opět vyzvali k předvolání současného prezidenta Trumpa, aby před vyšetřovacím výborem vypovídal o svých vazbách na Epsteina. Dnes podle nich nevypovídá „ten správný prezident“

O předvolání Clintonových se zasadil právě Comer. Clintonovi nejprve vypovídat odmítli. Comer však manželskému páru hrozil obviněním z pohrdání Kongresem, pokud před výborem, který Epsteinův případ a jeho síť kontaktů vyšetřuje, nebudou vypovídat. Clintonovi nakonec s poskytnutím výpovědí souhlasili.

Sněmovní výbor pro dohled je jedním z nejvlivnějších orgánů Kongresu. Jeho hlavní funkcí je dohlížet na federální vládu a vládní agentury. Jelikož mají ve Sněmovně reprezentantů většinu republikáni, tvoří většinu i v tomto výboru – zasedá v něm 25 republikánů a 21 demokratů. Nejvýše postaveným demokratem v něm je kongresman Robert Garcia.

Epstein se pohyboval mezi mnoha vlivnými lidmi z politiky, byznysu i umění včetně Trumpa či Clintona, ačkoli tito politici nebyli v souvislosti s jeho zločiny obviněni z žádného protiprávního jednání.

V roce 2019 byl Epstein nalezen mrtvý ve vězeňské cele, v níž čekal na soudní proces kvůli obvinění ze zneužívání nezletilých dívek a obchodování s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování. Už v roce 2008 byl v rámci kontroverzní tajné dohody s obžalobou odsouzen za sexuální zneužívání na 18 měsíců.

X X X

Kdyby s Ruskem došlo k nejhoršímu, obrana hodlá více otevřít Česko pro pobyt spojeneckých armád

Ministerstvo obrany se chystá na přípravu zákona, jenž by měl spojeneckým armádám umožnit efektivnější plnění úkolů na území České republiky. Plyne to z dokumentu, jejž iROZHLAS.cz získal. Nová legislativa má současně posílit spolupráci v rámci Severoatlantické aliance. Resort vysloveně uvádí, že jde o reakci na zhoršenou bezpečnostní situaci v důsledku ruské válečné agrese vůči Ukrajině.

Během jedenácti dní na přelomu května a června 2025 se přes Českou republiku přesouvalo 1200 amerických vojáků se 450 kusy techniky na alianční cvičení Saber Guardian do Maďarska. Česká armáda jim během přejezdu asistovala, vybudovala jim hygienické zázemí, zřídila místo pro opravu techniky či zajistila ubytování ve stanech.

Obdobná alianční cvičení, zpravidla v menším měřítku, se konají také v Česku. Například 7. mechanizovaná brigáda loni trénovala za účasti 300 vojáků ze zemí visegrádské čtyřky a příslušníků americké armády plánování a provedení operace na podporu spojeneckých sil v konfliktu vysoké intenzity.

Nic z toho by nebylo možné bez zákona o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky. Tento předpis však pochází z roku 1999, kdy Česko vstupovalo do NATO. Za tu dobu nasbíralo v Alianci mnoho zkušeností, současně se kvůli Rusku dramaticky vyhrotila bezpečnostní situace v Evropě. Ministerstvo obrany se proto rozhodlo reagovat.

‚Současný stav není uspokojivý‘

„Současný stav zabezpečení pobytu ozbrojených sil jiných států na území ČR není uspokojivý a neumožňuje odpovídající efektivní zajišťování jejich potřeb sloužící k posilování obrany ČR a k mezinárodní obranné spolupráci,“ stojí v interním materiálu ministerstva obrany, jejž iROZHLAS.cz získal a který pochází z letošního ledna.

Dokument představuje základní rozvahu k tomu, že nepostačí novela stávajícího zákona, ale že je nutné ho napsat znovu. Kompletně nový. Připravit se má tak, aby ho ministerstvo obrany pod vedením Jaromíra Zůny (za SPD) předložilo vládě Andreje Babiše (ANO) v červnu 2028. Takový je plán.

„Jde zejména o pobyt a plnění úkolů ozbrojených sil členských států NATO na území ČR v rámci společné obrany. To nabylo na důležitosti a získalo nové rozměry po vojenské agresi Ruské federace proti Ukrajině zahájené v únoru 2022,“ stojí v dokumentu k limitům stávajícího zákona a potřebě sepsat nový.

Ministerstvo obrany tím navazuje na první kroky, které učinilo ještě za předchozí ministryně Jany Černochové (ODS). Předcházely tomu odborné debaty. „Jde o materiál, který souvisí s úkoly České republiky v rámci Host Nation Support (podpora hostující země, pozn. red.). Materiál vychází z úkolu daného vládou a jsem ráda, že se v tom pokračuje,“ sdělila redakci.

Spojenecké operace z letišť

Náčelník generálního štábu Karel Řehka v této souvislosti pro iROZHLAS.cz poznamenal, že Rusko představuje největší hrozbu pro Evropu. A že základní úkol NATO, odstrašit Kreml od dalšího postupu nebo se mu, pokud k takové eskalaci za extrémních okolností dojde, bránit, nabývá vyšší důležitosti než kdykoliv předtím.

„Nový návrh zohlední jednak dosavadní zkušenosti s pobytem ozbrojených sil spojeneckých a partnerských států, dále mezinárodněprávní závazky ČR vyplývající zejména z mezinárodních smluv sjednaných v rámci členství v NATO, jakož i Dohody mezi ČR a USA o spolupráci v oblasti obrany sjednané v roce 2023, a též významnou změnu bezpečnostního prostředí v Evropě po zahájení agrese Ruska proti Ukrajině v únoru 2022.“

Ministerstvo obrany

„Zvyšuje se tím i frekvence a rozsah cvičení s aliančními partnery a s tím i význam pobytu cizích ozbrojených sil na našem území. To od nás vyžaduje nejen vyšší připravenost k zajištění pobytu cizích ozbrojených sil, ale zároveň nám umožňuje posilovat bojeschopnost, připravenost a interoperabilitu našich jednotek se spojenci,“ uvedl náčelník.

Na jakých hlavních principech má nový zákon stát nebo co především má oproti stávajícímu změnit, ministerstvo nekomentuje. Redakce ale mluvila se dvěma úředníky resortu, kteří se v problematice podrobně orientují. Oba se shodli, že nový zákon musí počítat s krajní variantou ozbrojeného konfliktu, jehož by byla Česká republika součástí.

„Jestliže dojde k válce, pojedou přes nás desetitisíce spojeneckých vojáků na východ a to musíme mít legislativně ošetřené,“ říká první z nich. Podle druhého jsou stávající podmínky pro přesun či pobyt vojáků příliš svazující. „V případě eskalace je potřeba být připravený rychle zprůchodnit naše území pro spojenecké vojáky,“ uvádí.

„Hlavní přínos pobytu cizích ozbrojených sil spočívá v možnosti procvičovat národní postupy a schopnosti při poskytování podpory spojeneckým silám na našem území a zároveň zdokonalovat společné působení se spojeneckými jednotkami v rámci přípravy na obranu území Aliance. Tím se posiluje schopnost společného působení při naplňování aliančního konceptu odstrašení a obrany (DDA) i při realizaci aliančních obranných plánů.“

Karel Řehka (náčelník generálního štábu)

Ostatně sám náčelník Řehka otevřeně pojmenovává, v čem má Česko získat novou dovednost. Musí být schopné umožnit působení cizích vojsk z našeho území. „Zde jde především o možnost cizích vzdušných sil operovat z našich vojenských letišť,“ uvedl pro iROZHLAS.cz první muž české armády.

Velká revize krizové legislativy

Prověrkou omezení stávajícího zákona, a tedy studijním materiálem pro přípravu nového, má být podle informací iROZHLAS.cz příští rok. V České republice se uskuteční tři velká vojenská cvičení, z nichž jedno bude mít podobu průjezdu přibližně 3500 příslušníků amerických ozbrojených sil

Jak redakci sdělilo ministerstvo obrany, příprava nového zákona o pobytu ozbrojených sil jiných států je součástí velké revize krizové a obranné legislativy. V tomto ohledu resort ministra Zůny odkazuje na příslušnou pasáž vládního programového prohlášení, v níž se výslovně mluví o nutné připravenosti na krajní scénář.

„Provedeme revizi krizové a obranné legislativy s cílem optimalizovat řízení přechodu státu na válečnou nebo obrannou ekonomiku. Vytvoříme právní, organizační a ekonomické podmínky pro zajištění základních potřeb obyvatelstva, funkčnosti průmyslu, logistiky a státních institucí v mimořádných, krizových stavech,“ stojí v prohlášení.

X X  X

Šándor: To, co zbyde z Ukrajiny, bude pro Evropu velký problém. Rus je na tom mnohem lépe

Rusko ve válce, kterou zahájilo proti Ukrajině, tahá za delší konec provazu. V pořadu K věci ve vysílání CNN Prima NEWS to řekl vojenský expert a bezpečnostní poradce Andor Šándor. Poukázal také na fakt, že Ukrajina utrpěla velké ztráty na životech i v kritické infrastruktuře. Po skončení války to podle Šandora může být pro Evropu problém.

Únorový posun Ukrajinců na frontě má podle Šándora význam pouze z taktického hlediska. „Z toho operačního nebo strategického má význam zanedbatelný. Je vidět, že Ukrajinci jsou na tom podstatně hůře, pokud jde o frontu, ale i stav kritické infrastruktury. Vždyť Rusové jim celý ten energetický sektor brutálně ničí. Vidíme také vyjádření (starosty Kyjeva Vitalije) Klička, který říká, že je to téměř před rozpadem, což není vůbec příznivé hodnocení. Ten Rus je na tom mnohem lépe,“ zhodnotil expert aktuální situaci obou států.

Ukrajině podle Šándora chybějí i lidské síly a situace na některých místech fronty je kritická. „Některé brigády jsou na 30procentním stavu naplněnosti, což je z hlediska metodiky české armády nebojeschopná jednotka,“ poznamenal bezpečnostní poradce. Nepovažuje proto za pravděpodobné, že by Ukrajinci situaci na frontě nějak dramaticky změnili. Spojenci jim mohou poskytovat techniku potřebnou k obraně, vojáky jim ale neposkytnou.

Vyhrocená bude i situace po konci války, míní Šándor. „Co bude potom, až to skončí? Obávám se, že to, co z Ukrajiny zbude, bude obrovský problém pro Evropu, aby se s tím dokázala vypořádat,“ upozornil expert a dodal, že tato situace může trvat klidně i několik let.

Klíčové je podle něj ukončit válku co nejdříve. „Jsem přesvědčen, že by se měly hledat všechny cesty, jak konflikt ukončit, protože v tuto chvíli nevidím možnost, že by Ukrajina ten stav na frontě zásadním způsobem zvrátila. Rozumím ale tomu, že se nechtějí vzdát, že nemůžou přijít a říct vlastním lidem: ‚Tolik let jsme tu krváceli, odmítli jsme nějaké dohody, a dneska přijmeme dohodu, která je ještě horší, než byla tehdy‘,“ uvedl. Rusové si podle jeho slov na frontě také nevedou nijak „oslnivě“, přeci jen ale tahají za delší konec provazu.

X X X

Zelenskyj odmítl kontrolu ropovodu Družba, řekl Fico. Sejdou se, ale ne v Kyjevě.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh na kontrolu stavu ropovodu Družba. Uvedl to slovenský premiér Robert Fico po telefonátu se Zelenským. Fico během telefonátu přijal pozvání Zelenského ke společnému jednání o spolupráci. Zelenskyj navrhl schůzku na Ukrajině, Fico by však dal přednost jednání na území Evropské unie.

Po lednových útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu přestala Družbou proudit ropa na Slovensko a do Maďarska. Fico v pátek uvedl, že Zelenskyj s odvoláním na postoj ukrajinských tajných služeb také odmítl možnost kontroly stavu ropovodu; vytvoření příslušné komise dříve navrhly Bratislava a Budapešť.

„Zatímco naše zpravodajské informace potvrzují, že ropovod není poškozen a nic nebrání tranzitu ropy, ukrajinský prezident trval na tom, že oprava ropovodu si vyžaduje delší čas,“ uvedl Fico. V příspěvku na facebooku Fico zopakoval, že Ukrajina podle něj nemá zájem obnovit tranzit ropy přes své území.

Dodávky ruské ropy do Maďarska a na Slovensko ropovodem Družba jsou přerušeny od 27. ledna. Kyjev tvrdí, že ruský dron tehdy zasáhl část ropovodu na západní Ukrajině a Ukrajinci se vše snaží opravit. Slovensko a Maďarsko naproti tomu uvádí, že za dlouhodobý výpadek je zodpovědná Ukrajina.

Maďarský premiér Viktor Orbán dříve označil zastavení tranzitu ruské ropy přes zemi bránící se ruské agresi za nevyprovokovaný akt nepřátelství, který ohrožuje energetickou bezpečnost Maďarska.

„Ropovod zničilo Rusko, my za jeho zničením nestojíme,“ prohlásil v úterý Zelenskyj na společné tiskové konferenci s představiteli EU, kteří navštívili Kyjev u příležitosti čtvrtého výročí zahájení ruské invaze. Jak dodal, není to první ani poslední podobný útok a existuje množství důkazů i satelitních snímků.

Fico v pondělí uvedl, že slovenský provozovatel energetické sítě odmítne ukrajinské žádosti o nouzové dodávky elektřiny, dokud opět nebude proudit ropa ropovodem Družba, který vede z Ruska přes Ukrajinu do střední Evropy.

Ve středu opět kritizoval Zelenského, který podle Fica přepravu ropy vůbec nehodlá umožnit, a prohlásil, že ukončení slovenských nouzových dodávek elektřiny Ukrajina „sakra pocítí,“ pokud bude potřebovat proud ke stabilizaci své sítě. Slovenský premiér také řekl, že cílem Ukrajiny je poškodit maďarského premiéra Orbána před dubnovými parlamentními volbami v Maďarsku.

Zelenskyj už před rokem pozval Fica do Kyjeva, a to po kritice Bratislavy, že Ukrajina neprodloužila smlouvu s Ruskem o tranzitu zemního plynu přes své území na Slovensko. Fico tehdy do ukrajinské metropole necestoval, se Zelenským se pak v září sešel v Užhorodu u ukrajinsko-slovenských hranic. Od podzimu 2023, kdy byl Fico jmenován do čela své již čtvrté vlády, slovenský premiér oficiálně Kyjev nenavštívil.

Slovensko a Maďarsko dlouhodobě dovážejí ropu z Ruska. Česko už na surovině z Ruska závislé není. Slovenský premiér v minulosti opakovaně kritizoval Ukrajinu, že neprodloužila tranzit ruského plynu přes své území na Slovensko a do dalších zemí. Ficova vláda po svém vzniku zastavila vojenskou pomoc Kyjevu ze státních zásob a kritizovala přístup EU k válce na Ukrajině.

Slovenští opoziční politici Ficův postoj v této věci kritizovali. Podle předsedy hnutí Progresivní Slovensko Michala Šimečky premiér odmítá financovat obranu Ukrajiny, ale dělá všechno proto, aby Slovensko dál platilo Rusku za energie, jejichž prodejem Moskva financuje válku.

X X X

SpaceX míří na burzu, vyhlíží 1,75 bilionu dolarů. Musk podá žádost v březnu

Společnost SpaceX podnikatele Elona Muska plánuje podat v březnu důvěrnou žádost o vstup na burzu ke Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC). Takzvaná primární veřejná nabídka akcií (IPO) by společnost mohla ocenit na více než 1,75 bilionu dolarů (zhruba 36 bilionů Kč). Byla by to tak jedna z největších IPO v historii.

Podle agentury Bloomberg by se samotná IPO mohla uskutečnit v červnu. Očekává se, že na americké burze se letos uskuteční tři obří IPO, SpaceX by tak byla první z nich. Po ní by mohly následovat vstupy firem OpenAI a Anthropic PBC.

Když firma podá ke komisi důvěrnou žádost, může od ní získat zpětnou vazbu. Je tak schopná provést změny dříve, než se informace stane veřejnou.

SpaceX tento měsíc koupila další Muskovu firmu xAI, která se zabývá vývojem umělé inteligence (AI). Podle Bloombergu činí hodnota nově vzniklé společnosti 1,25 bilionu dolarů.

Hodiny do vojny? Američania sťahujú k Iránu obrovskú flotilu, kým Trump doma stráca podporu (zahraničný výber)

Muž prechádza okolo nástennej maľby zobrazujúcej poškodenú Sochu slobody na ulici v Teheráne v Iráne, 26. februára 2026.Zdroj: Reuters/Majid Asgaripour/WANA

Najväčšie nasadenie amerických síl za desaťročia tlačí na Irán, no jadrový pat trvá. V tieni Polnočného kladiva svet čaká, či diplomacia zabráni otvorenému konfliktu.

Prinášame vám prehľad najdôležitejších zahraničných udalostí a aj niečo navyše. Dnes ich pre vás pripravila redaktorka zahraničného oddelenia Barbora Libayová.

V tomto výbere sa zameriame na jednu hlavnú tému, ktorá posledné týždne znepokojuje odborníkov po celom svete: či zaútočí Trump na Irán.

V čase, keď Američania masívne presúvajú na Blízky východ svoju vojenskú techniku, sa však otázka z „či” mení podľa mnohých skôr na „kedy”. A pozrieme sa aj na prejav amerického prezidenta o stave Únie, ktorý bol však všetko, len nie zjednocujúci.

Rok po operácii Polnočné kladivo hrozí repete. Americká vojenská mašinéria obkľučuje Irán

Vody obmývajúce Blízky východ v týchto dňoch brázdi najväčšia vojnová loď na svete, USS Gerald R. Ford, ku ktorej sa vo formácii pripája lietadlová loď USS Abraham Lincoln, ponorky vybavené raketami Tomahawk a flotila útočných stíhačiek.

Lietadlová loď USS Gerald R. Ford opúšťa záliv Souda na ostrove Kréta, 26. februára 2026.Zdroj: Reuters/Makis Kartsonakis

Zatiaľ čo sa americká vojenská mašinéria v najväčšom nasadení v regióne za posledné desaťročia formuje do (útočných?) pozícií, z Oválnej pracovne zaznelo jasné ultimátum. Prezident Donald Trump vyhlásil, že svet sa „pravdepodobne do desiatich dní” dozvie, či sa s Iránom podarí uzavrieť dohodu o obmedzení jeho jadrového programu, alebo či Spojené štáty pristúpia k vojenskému úderu.

Tieto udalosti prichádzajú necelý rok po dvanásťdňovej vojne z minulého júna, keď americké a izraelské sily v rámci operácie Polnočné kladivo zasiahli iránske jadrové zariadenia, a Irán v odvete odpálil stovky rakiet na Izrael a americké základne v Katare.

Predstavitelia USA na tlačovej konferencii ukázali časovú os útoku na Irán pod názvom Midnight Hammer (Polnočné kladivo).Zdroj: Reuters TV/U.S. Department of Defense/Handout via REUTERS

Dnes je však región opäť v pohotovosti a nielen analytici a diplomati, ale aj bežní civilisti sa pripravujú na možnosť, že masívne zhromažďovanie amerických síl nezostane len ukážkou sily.

Zlyhanie diplomacie a jadrový pat

Očakávania vojenského zásahu sa priamo dotýkajú zlyhania diplomatických rokovaní medzi USA a Iránom vo Švajčiarsku. Ománski sprostredkovatelia a iránsky minister zahraničných vecí Abbás Araghčí hovorili o pokroku a bezprecedentnej otvorenosti.

X XX

Glück zvolal výbor k darovaniu S-300 a migov Ukrajine: To, čo sa tu deje, je v demokratickom štáte neprípustné, povedal Žilinka a odišiel

Poslanec Smeru a predseda parlamentného výboru pre obranu a bezpečnosť Richard Glück zvolal na piatok dopoludnia mimoriadne rokovanie. Dôvodom je zastavenie vyšetrovania darovanej armádnej techniky, vrátane systému protivzdušnej obrany S-300 a stíhačiek MiG-29 susednej Ukrajine, na ktorú vojensky zaútočila Ruská federácia.

Členovia výboru sa dostavili na zasadnutie takmer do nohy, chýbala len jedna poslankyňa, ktorá sa ospravedlnila. Trval viac ako dve hodiny a napokon sa skončil slovnou roztržkou a urážkami.

Predseda výboru naň pozval generálneho prokurátora Maroša Žilinku, ktorý odišiel asi po 15 minútach, šéfa Najvyššieho kontrolného úradu (NKÚ) Ľubomíra Andrassyho a prišiel aj bývalý minister obrany Jaroslav Naď (Demokrati). Glück žiadal aj účasť bratislavského krajského prokurátora Rastislava Remetu. Ten však neprišiel. Na výbore sa zúčastnil aj štátny tajomník ministerstva obrany Igor Melicher (Smer) a tiež advokát David Lindtner.

Juraj Krúpa (SaS) hneď na úvod kritizoval, že výbor bol zvolaný v rozpore s rokovacím poriadkom a navrhol, aby sa jeho názov premenoval na cirkus, ktorým sa koalícia snaží prekryť „slayádu“.

Žilinka sa dlho nezdržal

Generálny prokurátor na margo Remetovej absencie povedal, že žiaden prokurátor nemá povinnosť prísť na parlamentný výbor, najmä, keď sa stal obeťou bezprecedentných útokov politikov. Žilinka sa vyjadril a odcitoval viacero správ, ktoré v poslednom čase zo strany verejnosti dostali prokurátori. Spomína sa v nich, že sa na krajského prokurátora „varí voda v pekle“, a že „také svine treba povešať či postrieľať“.

Žilinka označil za absolútne neprípustné, aby na výbor pozýval krajského prokurátora ak sa na ňom zúčastňuje aj podávateľ trestných oznámení. „To, čo sa tu dnes deje, je v demokratickom štáte neprípustné,“ povedal a dodal, že viac sa na tomto výbore nebude zúčastňovať, lebo by porušoval zákon. Žiada, aby neurážali prokurátorov. Zároveň poukázal na to, že o veci, o ktorej mal výbor rokovať, nie je s konečnou platnosťou rozhodnuté.

„Generálna prokuratúra SR ako nadriadená prokuratúra v rámci vzťahov nadriadenosti a podriadenosti medzi prokuratúrami a prokurátormi vykonáva prieskum zákonnosti, jednak postupu a jednak rozhodnutia prokurátora Krajskej prokuratúry v Bratislave. A tieto skutočnosti mi bránia akýmkoľvek spôsobom zaujímať akékoľvek stanoviská k zákonnosti alebo nezákonnosti postupov a zistení skôr, ako budem mať naštudovaný spisový materiál a zaujmem stanovisko,“ dodal.

„Dnes sme svedkami veľmi vážnej situácie, ktorá nastala a ktorú ja ako generálny prokurátor SR považujem za priamu snahu o zasahovanie a ovplyvňovanie činnosti prokuratúry, OČTK a mňa priamo ako generálneho prokurátora SR, a to zo strany politického orgánu, ktorým nesporne brannobezpečnostný výbor Národnej rady (NR) SR je a ktorý nedisponuje ústavnou kompetenciou či právomocou na takúto aktivitu,“ uviedol novinárom v parlamente.

Naď kritizoval, že nemohol vystúpiť na výbore: Predstavitelia koalície dostali sériu zaúch

Žiadajú preveriť postup prokurátora

Melicher reagoval, že sa chcel pýtať Žilinku, prečo prokuratúra nevzala do úvahy analýzu Právnickej fakulty UK k darovaniu techniky. Podľa štátneho tajomníka to, že boli lietadlá uzemňované neznamená, že neboli letuschopné alebo bojaschopné. Raketami do S-300 sa podľa neho strieľalo aj v roku 2015 z bulharskej S-309. Melicher hovorí, že je možné, že SR bude musieť vrátiť peniaze, ktoré dostala z európskeho mierového nástroja.

Vyšetrovateľ si podľa Lindtnera osvojil argumentáciu exministra Jaroslava Naďa a tiež nevzal do úvahy vyjadrenia ostatných členov vtedajšej vlády, z ktorých sa niektorí vyjadrili, že o darovaní S-300 nevedeli. „Budeme žiadať preverenie postupu prokurátora krajskej prokuratúry,” povedal advokát. 

Šéf NKÚ: Kontrolóri nie sú sudcovia

Andrassy konštatoval, že sa ocitol na debate, ktorá nemá nič s agendou NKÚ. Úrad podľa neho nevie posúdiť, či je technika nadbytočná, a to, či má vláda v demisii právo darovať techniku, je podľa neho ústavná otázka. Keď navštívil Ukrajinu, tak mu obyvatelia ďakovali, že sme im poskytli techniku, ktorá chráni civilistov.

Aj neskôr zopakoval, že NKÚ preveril proces darovania materiálu vojenskej povahy a neposudzoval kvalitu stíhačiek ani protivzdušnej ochrany. „Preverovali sme postup vlády. Upozornili sme na možné problémy z hľadiska ústavnosti, že či vláda , ktorá je v demisii môže rozhodnúť o darovaní majetku vojenskej povahy,“ povedal novinárom. Úrad podľa neho poukázal aj na nezrovnalosti medzi výslednými sumami, ktoré hovorili o tom, koľko techniky, za akú sumu, sme darovali.

„Zistili sme tam nezrovnalosti za približne 30 miliónov eur. Z tohto hľadiska sme nevedeli vyčísliť škodu, pretože, ak máte nejakú hodnotu majetku, darujete ho niekomu, tak nemáte možnosť porovnávať, aká škoda tam mohla vzniknúť,“ opísal. Ako okračoval, aj preto OČTK postúpili protokol, ktorý popisoval aj darovanie munície Ukrajine na začiatku vojny. „Munícia a náboje sa darovali ešte bez toho, aby nás o to požiadala ukrajinská strana,“ povedal.

Ministerstvo obrany ani generálny štáb nevedeli preukázať, ako boli munícia a náboje vyskladnené a komu ich odovzdali. „Sme toho názoru, že došlo k porušeniu povinnosti približne na úrovni deviatich miliónov eur. Tento máš podnet, ktorý má aj Európska prokuratúra, je stále živý,“ poznamenal. Podľa Andrassyho ide o jediný prípad, ktorý NKÚ identifikoval ako jednoznačné porušenie povinnosti z hľadiska zákona. „To, či to tak naozaj je, rozhodne prokuratúra a v konečnom dôsledku až súdy,“ doplnil.

Ako poznamenal, Slovensko darovalo techniku za viac ako 660 miliónov. Zatiaľ sme dostali za ňu z mierového nástroja 82 miliónov eur, na ceste sú podľa šéfa NKÚ peniaze do cca 320 miliónov eur. Andrassy požiadal výbor, aby nevytváral nedôveru verejnosti a nezaťahoval NKÚ do politického zápasu. „Prosím, nespochybňujte fungovanie nezávislých kontrolných inštitúcií,“ vyjadril sa.

Šéf výboru: Nátlak sa nerobí pred verejnosťou ======_

Glück odmietol, že by spochybňovali NKÚ a kritizoval, že Žilinka odišiel skôr, ako mu stihli položiť otázky. „Nikto nechcel vytvárať žiaden nátlak, keby niekto chcel vytvárať nejaký nátlak, tak rozhodne sa to nerobí pred verejnosťou, toto bol verejný výbor národnej rady, ktorá do funkcie zvolila pána Žilinku, preto je jeho povinnosťou komunikovať s národnou radou, komunikovať s občanmi, pretože my tu zastupujeme občanov,“ vyhlásil Glück.

Považuje za výsmech občanom to, že NKÚ hovorí o pochybeniach z hľadiska hospodárnosti, no prokurátor krajskej prokuratúry povie, že „všetko je v poriadku, škoda nevznikla“.

Podľa Melichera ani rezort obrany nespochybňuje úrad a považuje ho za nezaujatý. Cena stíhačiek MiG-29 však mohla podľa Melichera po vypuknutí vojny vzrásť aj na viac ako miliardu eur.

Poslanec Tibor Gašpar (Smer) hovorí, že verejnosť nie je stotožnená s tým, ako bola vojenská technika darovaná. Gašpar obvinil Andrassyho, že pôsobí ako obhajca exministra Naďa. Argumentuje, že migy prešli modernizáciou na štandardy NATO.

Andrassy po výbore

Naďa nepustili k slovu

Poslanec Krúpa napadol priebeh vedenia výboru aj neskôr. Konkrétne za prítomnosť advokáta Lindtnera, ktorý podľa neho chýba na pozvánke. „Išlo o zasahovanie, zastrašovanie OČTK branno-bezpečnostným výborom,“ zhodnotil neskôr zasadnutie.

Opozícia tiež žiadala, aby bol do rozpravy prizvaný exminister Naď. Návrh neprešiel, čo poslanci kritizovali s tým, že výbor umožnil vystúpiť Lindtnerovi, ale Naďovi nie.

„Predstavitelia vládnej koalície dostali sériu zaúch, pretože nielen samotné zvolanie tohto výboru bolo mimo rokovacieho poriadku, ale bol porušený aj samotný rokovací poriadok výboru. Potom generálny prokurátor povedal, že ako ho môžu volať ako orgán, ktorý je zapojený do vyšetrovania k tomu, aby sa pred politikmi vyjadroval. Predseda Najvyššieho kontrolného úradu priamo obvinil štátneho tajomníka, že nahráva videá s utajovanými skutočnosťami čím porušuje zákon,“ menoval po výbore Naď.

Vyjadrenia Žilinku aj Andrassyho podľa neho svedčia o tom, že ide o divadelné predstavenia Smeru s cieľom prekryť obrovské ekonomické problémy, a zároveň ukázať voličom, že je šanca dostať ho do väzenia.

„Prišiel som osobne, lebo som mal záujem vecne sa rozprávať a odpovedať na otázky. Síce obžalovaný Lindtner mohol vystúpiť, a pritom nebol ani ako hosť, ani pozvaný na tento výbor, čím bol znova porušený rokovací poriadok, ale ja, o ktorom celý čas hovorili, a dokonca ma priamo oslovovali počas rokovania, som nedostal možnosť, aby som sa vyjadril,“ vyjadril sa exminister.

 Mala prísť aj Maškarová?

Poslankyňa Irena Bihariová (Progresívne Slovensko) povedala, že ak koalícia chcela zvolať výbor v takejto zostave, mala pozvať aj policajnú prezidentku Janu Maškarovú. Robiť z témy solidarity pre Ukrajinu politickú tému je podľa nej neakceptovateľné.

Exminister vnútra Roman Mikulec (Hnutie Slovensko) povedal, že si ako bývalý člen vlády stojí za darovaním stíhačiek Ukrajine. Odvolal sa na náčelníka generálneho štábu Daniela Zmeka, ktorý vtedajšiemu kabinetu potvrdil, že stíhačky boli neupotrebiteľné, a preto ich darovali. „Ja som to počul,” povedal Mikulec. Hovorí, že bolo šialenstvo nechať lietať pilotov na migoch, a že sa báli do nich sadať.

Remetova tlačovka

Glück o zvolaní výboru informoval na sociálnej sieti, Žilinku požiadal o udelenie súhlasu s vystúpením Remetu, pretože nedávno súhlasil s jeho vystúpením pred médiami. „Požiadal som generálneho prokurátora o udelenie súhlasu s vystúpením krajského prokurátora Remetu na výbore, keďže nedávno súhlasil s jeho tlačovou konferenciou, myslím si, že zvolení poslanci NR SR majú právo sa ho pýtať, ako to myslel s tým, že Hegerova vláda bola dobrý hospodár, keď ohrozila našu bezpečnosť,“ uviedol Glück.

Remeta začiatkom februára zvolal tlačovú konferenciu, kde informoval o záveroch vyšetrovania v súvislosti s vojenskou pomocou Ukrajine. Orgány činné v trestnom konaní uzavreli tri zo štyroch trestných stíhaní, ktoré sa týkali pomoci Ukrajine počas predchádzajúcich volebných období.

Zastavením trestného stíhania alebo odmietnutím trestného oznámenia uzavreli prípady darovania stíhačiek MiG-29, protileteckého systému S-300 aj prípad vypovedania zmluvy s ruskou firmou zabezpečujúcou servis stíhačiek. Polícia naďalej vyšetruje odovzdanie technickej dokumentácie vojenskému atašé Ukrajiny.

Ministerstvo obrany informovalo, že podá podnet na preskúmanie rozhodnutí. Krajská prokuratúra na prezentovaných záveroch trvá.

X XX

Dramatický výbor o darovaní MiGov: Maroš Žilinka predčasne odišiel, kritikou nešetril

Žilinka konanie parlamentného výboru označil za snahu koalície o ovplyvňovanie činnosti prokuratúry.

Generálny prokurátor Maroš Žilinka dnes predpoludním síce prišiel na rokovanie brannobezpečnostného výboru k téme darovanej vojenskej techniky Ukrajine a stopnutému vyšetrovaniu tejto kauzy, ale dlho sa tam nezdržal. Na začiatku rokovania zhodnotil, že predmet tohto výboru je v rozpore s jeho právomocami.

Predseda Richard Glück zo Smeru totiž pozval generálneho prokurátora, aby objasnil rozhodnutia o zastavení trestného stíhania v prípadoch súvisiacich s darovaním vojenskej techniky Ukrajine.

Žilinka konanie parlamentného výboru označil za snahu koalície o „ovplyvňovanie činnosti prokuratúry, orgánov činných v trestnom konaní a priamo generálneho prokurátora“.

„A to zo strany politického orgánu, ktorý nedisponuje ústavnou kompetenciou či právomocou na takúto aktivitu,“ vysvetlil generálny prokurátor uvedený rozpor s právomocami.

Generálny prokurátor po približne 15 minútach zasadnutie výboru predčasne opustil.

Žilinka odmieta vysvetľovať živé prípady pred poslancami

Ohradil sa aj voči snahám politikov predvolávať prokurátorov na parlamentné výbory pre ich rozhodnutia. Pripomenul, že prokurátori v konkrétnych trestných veciach nepodliehajú kontrole Národnej rady SR.

X X X

Vyšší daň v průmyslové zóně zrušil soud. Proč s dopravní zátěží městys narazil

Středočeský městys Zápy chyboval, když u některých pozemků v průmyslové a logistické zóně pětinásobně zvýšil daň z nemovitosti. Podmínkou pro takový postup je podle Nejvyššího správního soudu (NSS) důkladné odůvodnění, proč se přísnější režim vztahuje právě na vybrané parcely či stavby, a nikoliv na jiné, srovnatelné. Z opatření vydaného zastupitelstvem v Zápech důvody jasné nejsou. Soud ho proto zrušil, vyplývá z úřední desky. Starosta Záp Vladimír Vlček (za Sdružení pro klidné Zápy) s rozhodnutím soudu nesouhlasí a odůvodnění považuje za dostatečné.

Na soud se obrátila společnost Lidl, která má v katastru městysu logistické centrum a supermarket. Zvýšený místní daňový koeficient se celkem týkal více než 50 parcelních čísel, jde hlavně o různé výrobní, skladovací a obchodní provozy při Průmyslové ulici na okraji Brandýsa nad Labem, ovšem v katastru Záp. Jako důvod radnice uvedla dopravní zátěž.

„Tato dopravní zátěž má negativní vliv na infrastrukturu i životní prostředí, kdy za účelem zvelebení, rozvoje a údržby infrastruktury a celého území městys Zápy potřebuje získávat i odpovídající finanční prostředky, což hodlá zajistit právě navýšením místního koeficientu v takto zatížených oblastech,“ stálo ve zrušeném opatření.

Vyšší daň: Kde ano, kde ne

Podle NSS jde o obecné odůvodnění, které nepřináší odpověď na otázku, proč se koeficient na některé nemovitosti vztahuje, a na jiné nikoliv. „Pokud tedy bylo cílem odpůrce získat finanční prostředky na kompenzaci těchto negativních vlivů od jejich původců, není z odůvodnění opatření zřejmé, proč tak odpůrce učinil pouze u několika vybraných subjektů,“ rozhodl soud. Vedení obce se nyní seznámí s obsahem soudního rozhodnutí a podle starosty chystá novou podobu opatření ve spolupráci s právníky.

V řízení před NSS městys argumentoval tím, že činnost ostatních subjektů nemá tak intenzivní dopady. „Tyto skutečnosti měl však odpůrce uvést již v odůvodnění opatření. Nedostatky v odůvodnění opatření nelze dodatečně zhojit v řízení před správními soudy,“ reagoval NSS. Odpůrcem je v řízení právě městys Zápy

Zákon o dani z nemovitých věcí umožňuje obcím stanovit místní koeficient v rozmezí 0,5 až 5, kterým se násobí základní sazba daně. Obecně závaznou vyhláškou lze koeficient zavést pro celou obec, obvod či katastr, opatřením obecné povahy pak pro vymezené nemovitosti, jako v případě Záp.ceskajustice.cz

X X X

Bude musieť zaplatiť 84 000 eur? Na poslanca Hlasu Barteka podali čurillovci žalobu

Michal Bartek a Ján ČurillaZdroj: Aktuality.sk

Obvinil ich, že si v spore s ministrom vnútra vybrali sudcu „ako z katalógu“, teraz možno bude musieť svoje slová vysvetľovať pred súdom. Šestica policajných vyšetrovateľov, verejne známa ako čurillovci, podala spoločne s advokátom žalobu na poslanca Michala Barteka.

Článok aktualizovaný o stanovisko Michala Barteka.

Hoci patrí medzi najmladších poslancov Národnej rady, kam sa dostal ako náhradník, Michal Bartek je jednou z najznámejších tvárí strany Hlas. Vyjadruje sa pre médiá, chodí do diskusných relácií a pozornosť si získal aj viacerými kontroverznými výrokmi.

Jeden z nich ho napokon môže stáť desiatky tisíc eur. Dôvodom je video, ktoré poslanec natočil na obranu svojho predsedu a ministra vnútra Matúša Šutaja Eštoka. V ňom Bartek zaútočil na vyšetrovateľov známych ako čurillovci, ich právneho zástupcu Petra Kubinu aj sudcu, ktorého rozhodnutie nazval „progresívnou fraškou“.

Na žalobu reagoval aj Bartek s tým, že hovoril pravdu a je pripravený to dokázať aj na súde.

Bartek: Vyberali si sudcu

Policajtom a ich obhajcovi sa obsah videa nepáčil natoľko, že sa rozhodli na Barteka podať žalobu. Pre Aktuality.sk to potvrdil Kubina, ktorý nám poskytol aj samotný dokument s ich argumentmi.

Celý spor odštartovalo iné Bartekove video z 12. novembra 2025 s názvom FRAŠKA STOROČIA: SUDCA ZO SMOTÁNKY DENNÍKA N ROZHODOL O ŠUTAJOVI EŠTOKOVI! V tomto príspevku sa venoval rozsudku Mestského súdu Bratislava IV, ktorý rozhodoval v konaní na ochranu osobnosti medzi čurillovcami a predsedom strany Hlas-SD Matúšom Šutajom Eštokom.

„Čurillovci a ich dvorný advokát Kubina si sudcu vybrali ako z katalógu. Lojálneho, z progresívneho tábora, aby dopredu vedeli, ako to dopadne,“ tvrdil vo videu poslanec. Podľa neho sudca nie je „žiadnym nestranným arbitrom spravodlivosti“ a jeho rozhodnutie v spore s ministrom vnútra zhodnotil ako už spomínanú progresívnu frašku. Napokon vyhlásil, že „staré známosti sa premenili na rozsudok“.

X X X

Na prahu vojny: Izrael v tichosti mení podzemné garáže na operačné sály, USA evakuujú rodiny diplomatov, Rubio ide do Izraela

Štát Izrael spustil bezprecedentnú logistickú operáciu na ochranu svojho zdravotníckeho systému a civilného obyvateľstva pred potenciálnym priamym konfliktom s Iránom. Podľa zistení denníka Bild a najnovších správ Channel 12 sa izraelský bezpečnostný aparát nachádza v stave „maximálnej pripravenosti na bleskovú reakciu“.

Najväčšia americká lietadlová loď USS Gerald R. Ford, ktorá tento týždeň zakotvila v Stredozemnom mori, opustila vo štvrtok námornú základňu Souda Bay na Kréte a zamierila na Blízky východ do Izraela. / Zdroj: Reuters

Vojenský analytik stanice Channel 12 Nir Dvori uvádza, že v najbližších dňoch sa rozhodne o osude rokovaní medzi USA a Iránom, pričom izraelská armáda (IDF) je pripravená na všetky scenáre vrátane prekvapivého preventívneho útoku zo strany Teheránu. Existuje plná koordinácia s armádou USA v operačných plánoch pre obranu aj útok.

Podzemné pevnosti a „neviditeľné“ nemocnice

Izraelské zdravotníctvo prešlo na režim „tichej transformácie“. Reportér denníka Bild Constantin Schreiber, ktorý získal exkluzívny prístup do nemocnice Assuta v severnom Tel Avive, opísal rýchlosť, akou sa civilné priestory menia na bojovú líniu. Pod vedením Doktorky Inbar Segol Shapira sa trojpodlažná podzemná garáž premenila na plne funkčné medicínske centrum. Schreiber priamo z miesta potvrdil, že v priestoroch, kde bežne parkujú autá, sú dnes pripravené rozvody kyslíka a sofistikované odpadové systémy.

Doktorka Shapira v reportáži zdôraznila, že Assuta je pripravená aktivovať 200 lôžok a 18 operačných sál v priebehu niekoľkých hodín. Generálny riaditeľ Gidi Leshetz pre Channel 12 uviedol, že okrem garáží využijú aj chránené nadzemné poschodia. Podľa denníka The Jerusalem Post však táto blesková prestavba nie je izolovaným javom, ale súčasťou širšieho trojfázového národného plánu, ktorý zahŕňa prísny bezpečnostný audit všetkých kliník v krajine. Zariadenia, ktoré nespĺňajú prísne štandardy balistickej ochrany, budú počas konfliktu evakuované a ich personál presunutý do chránených periférnych nemocníc. 

Ešte robustnejší systém funguje v Rambam Medical Center v Haife, kde je podzemný komplex navrhnutý pre 2 000 ľudí a je plne izolovaný od vonkajšieho sveta, čo pacientov chráni nielen pred raketami, ale aj pred biologickými a chemickými hrozbami. The Times of Israel v tejto súvislosti upozornil na kritickú operáciu zameranú na ochranu 2 400 najzraniteľnejších pacientov na pľúcnej ventilácii. Izraelské úrady im preventívne rozdistribuovali mobilné generátory so zásobou energie na 72 hodín, aby predišli katastrofe pri očakávaných výpadkoch elektrickej siete. Rovnako strategické sú podľa TOI aj národné zásoby krvi, ktoré boli presunuté do nového, vysoko odolného podzemného centra v meste Ramla.

Nejde o úplnú novinku – podobné scény sa v nemocnici Rambam odohrali už počas eskalácie v septembri 2024, no súčasný rozsah príprav je podľa odborníkov bezprecedentný.

Americká ambasáda evakuuje rodiny

Závažnosť situácie potvrdzuje aj dnešné rozhodnutie amerického veľvyslanectva v Izraeli. Ministerstvo zahraničných vecí USA povolilo odjazd vládnemu personálu, ktorý neplní krizové úlohy, a ich rodinným príslušníkom. Hoci veľvyslanectvo nezmieňuje konkrétne hrozby, krok prichádza v čase vrcholiaceho napätia. Americký veľvyslanec Mike Huckabee v e-maile zamestnancom uviedol, že ide o krok z „prevahy opatrnosti“ a vyzval tých, ktorí chcú odísť, aby tak urobili, kým sú k dispozícii komerčné lety. Podobné povolenie na odchod dostali tento týždeň aj zamestnanci veľvyslanectva v Bejrúte.

Kým vládne orgány a veliteľstvo Home Front Command zachovávajú mlčanlivosť, izraelské samosprávy už konajú. Starosta mesta Bat Jam Zvika Brot deklaroval, že mesto je schopné prejsť do plného núdzového režimu v priebehu 20 minút. Mestá ako Ramat Gan sa preventívne vybavili satelitnými systémami Starlink, aby zabezpečili komunikáciu v prípade zničenia internetovej a elektrickej siete.

Medzi obyvateľmi, najmä v Tel Avive, narastá napätie. „Mám tašku pri dverách s najnutnejšími vecami,“ cituje Channel 12 jednu z obyvateliek, čím ilustruje obavy verejnosti z nepredvídateľného vývoja. 

Len niekoľko hodín po tom, čo veľvyslanectvo USA v Jeruzaleme pre zhoršujúcu sa bezpečnostnú situáciu povolilo odchod časti personálu a rodinných príslušníkov z krajiny, americký rezort diplomacie oznámil, že minister zahraničia Marco Rubio pricestuje v pondelok do Izraela na rokovania o Iráne.

Rubio „bude rokovať o celom rade regionálnych priorít vrátane Iránu, Libanonu a prebiehajúceho úsilia o implementáciu 20-bodového mierového plánu prezidenta Trumpa pre Gazu“, oznámil hovorca amerického ministerstva zahraničia Tommy Pigott bez uvedenia ďalších podrobností.

Demonštrácia sily

Na vojenskej úrovni prebieha absolútna koordinácia s Washingtonom. Na izraelskej základni Ovda už pristálo 12 stíhačiek F-22 a k pobrežiu dnes dorazila najväčšia lietadlová loď sveta USS Gerald Ford. Zároveň sa však mobilizujú aj regionálni spojenci Iránu.

Vplyvná iracká milícia Katáib Hizballáh vyzvala svojich bojovníkov na prípravu na scenár dlhej vojny a varovala USA pred „obrovskými stratami“. Veliteľ frakcie pre agentúru AFP uviedol, že skupina bude „menej zdržanlivá“ ako v roku 2025, najmä ak by údery cielili na zvrhnutie iránskeho režimu. Libanonský Hizballáh stanovil za „červenú čiaru“ akýkoľvek útok na najvyššieho vodcu Chameneího. Napriek tomu americký viceprezident JD Vance vyhlásil, že neexistuje žiadna šanca, aby útok viedol k dlhotrvajúcej regionálnej vojne.

Najväčšia americká lietadlová loď USS Gerald R. Ford opustila námornú základňu Souda Bay na Kréte a zamierila na Blízky východ

Americké tankovacie lietadlá pristáli na letisku v Tel Avive

V noci na piatok na telavivskom Letisku Bena Guriona pristálo najmenej deväť vojenských tankovacích lietadiel a ich celkový počet sa zvýšil aspoň na štrnásť. Informoval o tom v piatok spravodajský portál The Times of Israel (TOI).

Tento týždeň médiá na tomto letisku zachytili už niekoľko amerických tankovacích a nákladných lietadiel. Ďalších najmenej jedenásť stíhačiek F-22 s technológiou stealth či podporné lietadlá spozorovali na leteckej základni Ovda v Negevskej púšti na juhu Izraela.

Podľa portálu TOI sú tankovacie lietadlá určené ako podpora pre stíhačky lietadlovej lode USS Gerald R. Ford, ktorá sa plaví k pobrežiu severného Izraelu. Deje sa tak v čase rastúceho napätia v regióne Blízkeho východu a možného amerického útoku na Irán.

Jadrový pat

Situácia v diplomatickej rovine je v tejto chvíli kritická a rozhovory v Ženeve neprinášajú očakávaný prielom. Iránsky minister zahraničných vecí Abbás Arákčí po štvrtkových rokovaniach otvorene vyhlásil, že Spojené štáty budú musieť upustiť od svojich „prehnaných požiadaviek“, ak chcú dosiahnuť dohodu. Podľa správy agentúry AFP Arákčí zdôraznil, že úspech si vyžaduje realistický prístup druhej strany a odmietol akékoľvek obmedzenie iránskeho programu balistických rakiet.

Americký minister zahraničných vecí Marco Rubio však kontroval, že Teherán naďalej odmieta diskutovať o kľúčových bezpečnostných hrozbách, čo Washington považuje za neprekonateľnú prekážku. Donald Trump dal Teheránu ultimátum, v ktorom varoval, že ak nedôjde k dohode v priebehu 10 až 15 dní, nastanú „naozaj zlé veci“. Čas na diplomaciu sa podľa analytikov neúprosne kráti a svet čaká, či Trumpovo ultimátum vyústi do vojenského zásahu.

Trump dal Iránu maximálne 15 dní: Ak sa nedohodneme, stanú sa veľmi zlé veci

Analytik denníka Haaretz Zvi Bar’el však varuje pred podceňovaním skutočných nákladov vojny. Upozorňuje, že kým vláda demonštruuje silu a buduje ilúziu absolútnej pripravenosti, tisíce civilistov stále nesú dôsledky útokov z roku 2025.

Podľa neho premena civilných garáží na nemocnice vysiela tragický signál, že štát už rezignoval na diplomaciu a pripravuje sa na permanentný život v bunkroch. „Nová dohoda má svoju cenu, ale tá je stále čitateľnejšia než nevypočítateľný vojenský stret, na ktorý sa dnes Izrael v podzemí a USA na mori pripravujú,“ uzatvára Bar’el s tým, že spoliehanie sa na americké lietadlové lode nemôže nahradiť chýbajúcu regionálnu stratégiu.

Agentúra pre atómovú energiu nemá prístup do iránskych jadrových zariadení

Medzinárodná agentúra pre atómovú energiu (MAAE) nedokáže overiť, či Irán zastavil aktivity súvisiace s obohacovaním uránu, pretože nezískala od Teheránu prístup do jadrových zariadení. MAAE to uviedla v dôvernej správe pre členské krajiny tejto medzinárodnej organizácie, napísala agentúra AP.

MAAE zároveň vyzvala Teherán, aby naliehavo a konštruktívne spolupracoval. Irán je kvôli svojmu jadrovému programu pod tlakom Spojených štátov, ktoré nevylučujú, že proti islamskej republike vojensky zasiahnu.

MAAE nezískala od Iránu prístup do jadrových zariadení, ktoré sa vlani v júni stali terčom úderov za krátkej vojny s Izraelom. K útokom sa neskôr pripojili aj USA. MAAE k tomu uviedla, že nie je schopná overiť ani zásoby uránu v týchto areáloch.

Pravda vo svete: Irán už neprotestuje len za slobodu. Ide o každodenné prežitie, a režim to vie, hovorí Matouš Horčička

Irán nikdy nebol demokratický. Dnešné protesty sú však iné než všetky predtým, hovorí odborník na Irán Matouš Horčička z Asociácie pre medzinárodné otázky v relácii PRAVDA VO SVETE.

Urán obohatený na úroveň blízku hodnotám potrebným na výrobu jadrových zbraní skladoval Irán v podzemnom komplexe Isfahán. MAAE tvrdí, že s pomocou údajov z komerčných satelitov identifikovala v Isfaháne istú činnosť. Tú zistila tiež v jadrových prevádzkach Fordo a Natanz. Bez prístupu do týchto troch miest ale agentúra nie je schopná povahu činnosti určiť.

MAAE tiež potvrdila štvrtkovú správu o tom, že vo svojom sídle vo Viedni bude v pondelok hostiť technické rozhovory o iránskom jadrovom programe, na ktorých sa na nepriamom rokovaní dohodli Teherán s Washingtonom. USA chcú čo najskôr dosiahnuť dohodu o iránskom jadrovom programe. Irán tvrdí, že jeho nukleárny vývoj je výlučne mierový. Americký prezident Donald Trump medzitým hrozí Teheránu útokom.

Spojené kráľovstvo sťahuje svojich zamestnancov z Iránu

Spojené kráľovstvo v piatok oznámilo, že dočasne stiahlo svojich zamestnancov z Iránu s odvolaním sa na bezpečnostnú situáciu v regióne, informuje Reuters.

Britské ministerstvo zahraničných vecí uviedlo, že jeho schopnosť pomáhať britským občanom v Iráne je v súčasnosti „extrémne obmedzená“, nakoľko tamojšie veľvyslanectvo funguje len na diaľku a osobná konzulárna podpora nie je k dispozícii ani v núdzových situáciách.

Čína vyzvala svojich občanov v Izraeli na ostražitosť

Čína v piatok vyzvala svojich občanov v Izraeli, aby boli ostražití a posilnili svoju pripravenosť na núdzové situácie, informovali štátne médiá s odkazom na zvýšené napätie na Blízkom východe píše agentúra AFP. „Čínskym občanom v Izraeli sa odporúča posilniť bezpečnostné opatrenia, pripravenosť na núdzové situácie a vyhýbať sa vychádzkam, ak nie sú nevyhnutné,“ citovala štátna televízia CCTV vyhlásenie čínskeho veľvyslanectva v Tel Avive. Mali by si vopred zistiť, kde sa nachádzajú najbližšie „protiletecké kryty a evakuačné trasy“, dodala CCTV.

Peking už odporučil svojim občanom v Iráne, aby krajinu „čo najskôr“ opustili a zdôvodnil to hrozbou útokov Spojených štátov. Čínske ministerstvo zahraničných vecí svojim občanom odporučilo, aby „vzhľadom na súčasnú bezpečnostnú situáciu“ do Iránu necestovali. Čínske veľvyslanectvá a konzuláty v Iráne a susedných krajinách tiež poskytnú „potrebnú pomoc“ čínskym občanom, ktorí sa snažia odcestovať komerčnými letmi alebo pozemnými trasami.

X XX

Fico dal Ukrajine ultimátum, Poľsko a Rumunsko reagovali v priebehu hodín. Majerský: Premiér potrestá aj Slovákov.

Ultimátum Roberta Fica adresované Ukrajine má odozvu. Premiér povedal, že ak nebudeme mať od nich do pondelka ropu, zastaví im núdzové dodávky elektriny. Ukrajine však v tom prípade pomôžu Poliaci a Rumuni. Slovensko a Maďarsko idú napriek tomu opačným smerom.

Súboj o ropu sa odohráva tesne pred štvrtým výročím od vypuknutia vojny u nášho východného suseda. Vláda však tvrdí, že je čas myslieť na seba.

„Posledné, čo niekto môže začať, je nás vydierať dodávaním ropy, aby niekto zmenil nejaký postoj,“ povedal Robert Kaliňák (Smer-SD).

Pripomeňme, že ultimátum dal Robert Fico Ukrajine, nie naopak.

Reakcie opozície a susedných štátov

„Mal by si pán premiér uvedomiť, že nerobí charitu pre Ukrajinu. On tú elektrinu predáva, takže premiér potrestá aj Slovákov,“ hovorí Milan Majerský (KDH).

A keď na tranzite nezarobí Slovensko, príležitosti sa chopí iná krajina. Len niekoľko hodín po premiérovom ultimáte oznámili Poliaci a Rumuni, že pomôžu.

„Otázka je, ako dlho to budú schopní robiť a aký to bude mať dopad na ich hospodárstvo,“ dodal Kaliňák.

„Ficove vydieranie vydržalo dve hodiny. Poľsko a Rumunsko nahradia dodávky elektriny Ukrajine namiesto Slovenska. Ďalší skvelý ťah premiéra. Hanba,“ vyjadril sa Ivan Korčok (PS).

Diverzifikácia a blokovanie sankcií

Slovensko a Maďarsko sú už posledné dve krajiny Únie, ktoré ruskú ropu odoberajú. Kritici tvrdia, že keby sme diverzifikovali, problém by sme nemali.

Maďarsko navyše oznámilo, že bude na pondelkovom zasadnutí v Bruseli blokovať prijatie 20. sankčného balíka proti Rusku. Nepodporí ho, kým Ukrajina neobnoví tranzit ropy cez ropovod Družba.

X XX

Stopka pre bicykle. Bratislavskí poslanci jednohlasne zakázali obľúbenú atrakciu turistov

Hlavné mesto zakazuje prevádzku tzv. pivných bicyklov (beerbike) na svojom území. Vyplýva to z nového všeobecne záväzného nariadenia (VZN) o zákaze podávania a požívania alkoholických nápojov na verejne prístupných miestach, ktoré vo štvrtok schválilo bratislavské mestské zastupiteľstvo. Po novom sa totiž tento zákaz bude vzťahovať aj na používateľov a prevádzkovateľov týchto atrakcií. Nariadenie má nadobudnúť účinnosť 1. apríla.

„Na prevádzkovanie uvedenej služby zaznamenával magistrát viacero podnetov, ktoré sa týkali tak plynulosti a bezpečnosti cestnej premávky, ako aj dodržiavania verejného poriadku. Dnešným hlasovaním sa tak Bratislava pridala k ďalším mestám, ktoré sa zhodli na tom, že podobný typ ‚atrakcie‘ nepatrí do verejného priestoru,“ skonštatoval hovorca Bratislavy Peter Bubla.

Hlavné mesto zároveň vypočulo aj dopyt niektorých mestských častí na úpravu pôvodného VZN z roku 2014. Uvedený zoznam lokalít, na ktorých bol zákaz pitia alkoholu uplatňovaný, už totiž nereflektoval aktuálny stav v teréne a bolo potrebné ho aktualizovať. Okrem zadefinovania nových lokalít sa v novom VZN sprísnil aj územný rozsah lokalít. K lokalitám, kde sa nachádzajú školy, školské zariadenia, kostoly a detské ihriská pribudli po novom aj ďalšie lokality. Ide o tie, kde sú umiestnené sociálne zariadenia, strediská sociálnych služieb, zariadenia denného centra, klubovne pre seniorov, výdajne stravy pre seniorov a ľudí bez domova, zdravotné strediská, pohotovosti, nemocničné zariadenia a veterinárne ambulancie.

Šofér to pre pár ušetrených sekúnd riskol na červenú. Pozrite si, aký pomocník policajtom pomohol

VZN, tak ako doteraz, obsahuje aj výnimku zo zákazu predaja a požívania alkoholu pre podujatia, ktoré sa konajú na verejne prístupných miestach, ak dostali súhlas hlavného mesta alebo príslušnej mestskej časti na predaj alkoholických nápojov, s čím je spojené aj ich podávanie a požívanie. Upravuje zároveň výnimku zo zákazu podávania a požívania alkoholických nápojov pre vonkajšie sedenia pohostinských a reštauračných zariadení, ak na umiestnenie týchto sedení dostali súhlas. Rovnako sa zákazy nevzťahujú na zhromaždenia a verejné kultúrne podujatia, pri ktorých sú pravidlá regulované priamo zákonom.

X X X

Príbeh podvodníka z Vrábeľ: podviedol Francúzov, robil daňové úniky, dnes sa kvôli nemu trasie stolička pod šéfom SFZ

Šéf Slovenského futbalového zväzu Ján KováčikZdroj: Aktuality.sk

Aktuality.sk hľadali muža, ktorý stojí za miliónovou kauzou nevyplatených telefónov pre futbalový zväz. Hoci dostal trest domáceho väzenia, doma nebol.

Slovenský futbalový zväz niekoľko týždňov čelí kauze, v ktorej hrozí, že príde o obrovské peniaze. Telekomunikačná firma SWAN je rozhodnutá vymáhať od tejto športovej organizácie tri milióny eur za kauzu gigantickej objednávky možno až 17-tisíc iPhonov. Ide o peniaze, ktoré nezaplatil sprostredkovateľ, mobilné telefóny nakúpil od SWANu a predával ich futbalovému zväzu. K požiadavke na preplatenie telefónov sa však zväz stavia chladne.

„SFZ neeviduje žiadne záväzky voči spoločnosti Swan a za účelom potvrdenia tohto stanoviska využije všetky prostriedky právnej ochrany,“ uviedol hovorca SFZ Juraj Čurný.

Medzičasom sa ukázalo, že toho bolo zrejme viac: šéf zväzu Ján Kováčik zrejme podpísal záruky za nákupy dovedna až 90-tisíc iPhonov.

Nákupcom mobilov bola nenápadná nitrianska firma Best Press, ktorú si vybral futbalový zväz ako dodávateľa – či skôr priekupníka. No a poskytol za ňu aj zmluvnú garanciu. Majiteľom „priekupníckej“ firmy je istý Ján Šípoš – dnes odsúdený podvodník v inej kauze. Ten Swanu za mobily nezaplatil, tak si telekomunikačná firma pýta peniaze priamo od SFZ. Ako sa ukázalo, nebol to jediný neobvyklý kontrakt na mobily. Investigatívne centrum Jána Kuciaka zistilo, že SFZ sa za Best Press nezaručil iba firme Swan, ale aj za nákup 75-tisíc iPhonov, ktoré nitrianska firma kupovala od veľkodistribútora Asbis SK a ďalšie telefóny aj od spoločnosti Apex Services. Kde skončili desiatky tisíc iPhonov, nie je známe.

Tu sa však celý príbeh zďaleka nekončí. Šípošova firma Best Press sa spomína v množstve súdnych rozhodnutí vo viacerých kauzách: raz išlo o podvod, ktorého obeťou bola renomovaná zahraničná firma. Na konte má aj ďalšie, takpovediac tuzemské daňové podvody – spoločnosť po sebe zanechala škody v desiatkach miliónov eur.

X X X

 Putinovou „cenou útechy“ môže byť susedná krajina. „Neobetujte nás“, prosí Európu politička

Exilová líderka bieloruskej opozície Sviatlana Cichanovská v piatok varovala, že Bielorusko sa nesmie stať „cenou útechy“ pre ruského prezidenta Vladimira Putina v rámci snahy ukončiť vojnu na Ukrajine.

„Je pre nás dôležité, aby Európa počas týchto rokovaní zastupovala aj bieloruský hlas, aby sme neoddeľovali ukrajinský a bieloruský prípad, aby Bielorusko nebolo odovzdané Putinovi ako cena útechy,“ povedala v rozhovore pre AFP počas návštevy v Rade Európy v Štrasburgu.

Cichanovská zdôraznila, že hoci je kľúčové, aby Ukrajina zvíťazila, nesmie to byť na úkor Bieloruska, ktoré je pod vedením Alexandra Lukašenka blízkym spojencom Moskvy. Najzásadnejšou podmienkou Kremľa na ukončenie štvorročného konfliktu je získanie okupovaných ukrajinských území, ktoré Kyjev odmieta.

 Opozičná líderka upozornila, že ak by Rusko so svojimi podmienkami uspelo, „status quo v Bielorusku by sa zachoval na desaťročia a Bielorusko by mohlo byť využívané ako odrazový mostík, ako miesto na intenzívnejšie rozmiestňovania rôznych typov zbraní, vyhrážanie sa, vydieranie susedov na dlhé roky dopredu.“

Pripomenula, že Rusko využilo bieloruské územie pri útoku na Ukrajinu v roku 2022 a Lukašenko v decembri oznámil rozmiestnenie ruských balistických rakiet schopných niesť jadrové hlavice.

Cichanovská, ktorá podľa opozície vyhrala prezidentské voľby v roku 2020, ale po brutálnom potlačení protestov ušla do exilu, vyzvala Európsku úniu na sprísnenie sankcií voči Lukašenkovmu režimu. „Chcem Európanom vysvetliť, že majú v rukách veľmi silné karty… aby nám pomohli oslobodiť krajinu,“ povedala Cichanovská.

Dodala, že Bielorusi sa chcú stať Európanmi. Pripustila však, že rýchle získanie členstva v EÚ po tridsiatich rokoch vládnutia bieloruského diktátora, bude skutočne náročné.

X XX

Vnitro stahuje dovolání ve sporu s SPD. Podali ho za mými zády, kritizuje Metnar

Ministerstvo vnitra stahuje dovolání ve sporu s hnutím SPD kvůli zařazení do zprávy o extremismu za druhé pololetí roku 2020. Resort dovolání podal na začátku února. Ministr Lubomír Metnar (ANO) ale uvedl, že k tomu došlo za jeho zády

Ve sporu soudy pravomocně konstatovaly porušení práv SPD. Hnutí kvůli zařazení do zprávy o extremismu podalo více žalob, v dalších sporech dosud pravomocné rozhodnutí nepadlo.

„Dovolání (…) ministerstvo vnitra stahuje, neboť bylo k Nejvyššímu soudu v Brně podáno bez mého pověření, za mými zády a nebyl jsem o tomto úkonu vůbec informován,“ uvedl Metnar.

Dovolání z 6. ledna 2026 proti rozsudku č.j. 58 Co 205/2025-802 z 16. října 2025 ministerstvo vnitra stahuje, neboť bylo k Nejvyššímu soudu v Brně podáno bez mého pověření, za mými zády a nebyl jsem o tomto úkonu vůbec informován. Jde o vnitřní procesy ministerstva vnitra, jejic

Podle Metnara jde o vnitřní procesy ministerstva, jejich správnost a nenapadnutelnost. „Takové postupy samozřejmě nemohu a nebudu tolerovat. Ctím práci soudů a jejich pravomocná rozhodnutí. A musím mít také jistotu, že i rezort, za který jsem odpovědný, činí důležité právní úkony řádně,“ napsal ministr. Dodal, že již učinil potřebné kroky k tomu, aby se situace neopakovala.

Bývalý ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) uvedl, že ministerstvo má činit všechny kroky směrem k tomu, aby obhájilo postoj svých expertů. „Takže dovolání bych považoval za přirozený krok. Pokud pan ministr staví koaliční loajalitu Tomiu Okamurovi nad důvěru ve své vlastní lidi, kteří vycházejí z odborných stanovisek, je to smutná zpráva hlavně pro expertní aparát ministerstva vnitra,“ míní.

Za pikantní Rakušan označil, že zařazení SPD do zprávy je z doby předchozí Babišovy vlády. „Ještě pikantnější je, když pan ministr Metnar ve zdůvodnění svého kroku píše, že ctí práci soudů a jejich pravomocná rozhodnutí. Zřejmě má na mysli jiné soudy, než před kterými má stanout jeho šéf Andrej Babiš,“ uvedl. Větu chce Metnarovi připomenout příští týden při jednání o vydání Babiše k trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo.

„Že ohnete hřbet před parlamentním fašistickým hnutím, je sice smutné a nedůstojné, ale zároveň i nijak nečekané,“ reagoval na Metnarův příspěvek předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel.

„Proč nechat o něčem rozhodovat nezávislý soud a hájit zájmy svého úřadu, když můžete vyhovět zájmům SPD? Navíc ta zpráva o extremismu za rok 2020 byla schválena za minulé Babišovy vlády,“ napsal na sociální síti X místopředseda Starostů Karel Dvořák. Zprávu vydalo vnitro v únoru 2021, kdy byl ministrem Jan Hamáček (tehdy ČSSD).

Ministerstvo vnitra SPD ve zprávě označilo za xenofobně zaměřenou populistickou skupinu a přisoudilo mu dominantní úlohu při projevování předsudečné nenávisti. V odvolání pak po resortu požadovalo také omluvu.

X X X

Putinův palác se prodal za hubičku, miliardovou vratku dostala jeho milenka

Nejméně šest a půl miliardy rublů přistálo na účtech spojovaných s Alinou Kabajevovou, bývalou ruskou gymnastkou a ženou považovanou za partnerku ruského prezidenta. Zjistil to Fond boje s korupcí při rozkrývání čachrů kolem Putinova opulentního paláce v Gelendžiku.

Když investigativní tým opozičníka Navalného před pěti lety zveřejnil detailní vyšetřování o Putinově přepychovém paláci na březích Černého moře, zažilo Rusko dlouho neviděné demonstrace proti korupci v nejvyšších patrech režimu.

Rezidence údajně vyšla na 100 miliard rublů a rozkládá se na pozemcích bezmála čtyřicetkrát větších než Monako. Fotky interiéru prozrazovaly luxus, o kterém si obyčejní Rusové mohli nechat jen zdát: italský mramor, kasino, divadlo, kluziště, chrám či akvadiskotéka a záchody se zlatými štětkami. Všechny pozemky kolem spadají pod tajnou službu FSB.

Kreml se tehdy zaklínal, že palác patří nejmenovanému podnikateli. Záhy se k němu přihlásil miliardář Arkadij Rotenberg, který se svým bratrem vydělal pohádkové jmění na státních zakázkách na stavbu plynovodů či Krymského mostu. S Putinem se zná už od 60. let, v Leningradu spolu trénovali judo a sambo.

Rotenberg tvrdil, že palác vlastní už několik let a hodlá ho přestavět na hotel. Fond boje proti korupci ovšem nyní zjistil, že se jeho vlastníkem stal až dva měsíce po propuknutí skandálu. Za sto procent akcií původního majitele, společnosti Binom, zaplatil směšných 800 tisíc rublů (asi 212 tisíc korun).

Navalného lidé také prošli účetnictví společnosti Investiční řešení, která Rotenbergovi firmu Binom před pěti lety za symbolickou částku prodala. Po dokončení výstavby paláce u Gelendžiku ji údajně zbylo na účtech 6,5 miliardy rublů.

Tyto peníze se přesunuly na účty spojované s Alinou Kabajevovou, zlatou olympioničkou z Athén 2004, desetinásobnou mistryní světa a dlouholetou milenkou Vladimira Putina, kterému údajně také povila dva syny. Její charitativní fondy dostaly od firmy Investiční řešení ve třech převodech celkem 6,5 miliardy rublů, tedy všechny peníze, které zbyly ze stavby.

Dvaačtyřicetiletá rodačka z Taškentu stojí v čele nadačního fondu Nebeská grácie, který pořádá sportovní soustředění. Čím se zabývá její druhá nadace, není zcela jasné. Navalného lidé dohledali, že na Krymu postavil pravoslavný chrám za 31 milionů rublů. Většina vyinkasovaných peněz ze stavby paláce tak leží na účtech, v roce 2024 úroky z vkladů vydělaly stamilionů rublů.

X X X

Energetiku ochrání armáda, nařídil Orbán. Odpůrci tuší útoky pod falešnou vlajkou

Maďarský premiér Viktor Orbán čelí obviněním, že před volbami chystá na vlastním území operace pod falešnou vlajkou. Orbán ve středu prohlásil, že nařídil nasazení vojáků k ochraně klíčových energetických objektů a varoval před možnou ukrajinskou sabotáží. Kritici tvrdí, že tím záměrně vyvolává strach a snaží se odvést pozornost od domácích problémů.

„Vidím, že Ukrajina připravuje další akce s cílem narušit provoz maďarského energetického systému. Proto jsem nařídil posílit ochranu kritické energetické infrastruktury. To znamená, že nasadíme vojáky a potřebnou techniku k odražení útoků v blízkosti klíčových energetických zařízení,“ prohlásil Orbán ve videu zveřejněném na Facebooku.

Zároveň obvinil Kyjev z toho, že zdržováním oprav ropovodu Družba fakticky zavádí „ropnou blokádu“.

Ukrajina přerušila dodávky ruské ropy do Maďarska a na Slovensko 27. ledna. Kyjev tvrdí, že ruský dron tehdy zasáhl část ropovodu na západě země a Ukrajinci se snaží vše opravit. Slovensko a Maďarsko naproti tomu uvádí, že za dlouhodobý výpadek je zodpovědná Ukrajina a neexistují žádné technické překážky, které by tranzitu ropy mohly zabránit.

Na Orbánovo středeční prohlášení zareagoval bývalý maďarský ministr zahraničí Géza Jeszenszky, který premiéra obvinil z vyvolávání hysterie.

„Chce lidi přesvědčit, že hrozba války je skutečná a že jen on dokáže zemi zachránit. Mnozí z nás se obávají, že za neustálým vyvoláváním napětí může stát snaha použít nějakou operaci pod falešnou vlajkou a zcela nepodloženě tvrdit, že Ukrajina Maďarsko ohrožuje a možná i napadá,“ řekl Jeszenszky týdeníku Magyar Hang.

Politolog Péter Kreko označil za „podezřelé“, že Maďarsko o údajných hrozbách neinformovalo své spojence v NATO.

„Měsíce sledujeme kampaň, která vykresluje Ukrajinu jako rostoucí hrozbu pro bezpečnost země i pro volby, takže se těžko ubráníme dojmu, že vláda chce vyvolat efekt semknutí kolem vlajky,“ řekl webu The Times.

Podle něj navíc vláda tímto tématem odvádí pozornost od každodenních problémů, jako je korupce.

„Nevíme, zda si tím vláda připravuje půdu pro vyhlášení výjimečného stavu a případné odložení voleb, nebo jen chce ovlivnit veřejné mínění. Obavy z operace pod falešnou vlajkou ale považuji za oprávněné,“ dodal.

Orbánova slova přicházejí pár týdnů před parlamentními volbami. Podle únorové sondáže agentury Median má opoziční strana Tisza vedená Péterem Magyarem podporu zhruba 42 procent voličů, zatímco Orbánův vládní blok Fidesz se pohybuje kolem 31 procent. Volby budou 12. dubna.

Orbán dlouhodobě kritizuje podporu Evropské unie Ukrajině a varuje voliče, že vítězství proevropské opozice by Maďarsko zatáhlo do války.

V otevřeném dopise adresovaném ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému obvinil Brusel i maďarskou opozici z koordinovaných kroků, jejichž cílem má být dosazení proukrajinské vlády v Budapešti.

Orbán se s Ficem dohodl na vzniku komise pro ropovod Družba

Orbán v pátek oznámil, že se se svým slovenským protějškem Robertem Ficem dohodl na vytvoření společné maďarsko-slovenské komise pro vyhodnocení stavu ropovodu Družba.

Orbán ve videu, které zveřejnil na svém facebookovém profilu, vyzval ukrajinského prezidenta Zelenského, aby zajistil maďarským a slovenským inspektorům přístup k Družbě a obnovil provoz ropovodu.

„V zájmu Maďarska je obnovit dovoz ropy co nejdříve. Maďarsko je připraveno konstruktivně se zapojit do veškerého úsilí, které přispěje k tomuto cíli,“ napsal ve čtvrtek Orbán v dopise zaslaném předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi.

Budapešť kvůli zastavení transitu ropy Družbou blokuje schválení unijní půjčky 90 miliard eur pro Kyjev.

„Ropovod byl zničen Ruskem, my za jeho zničením nestojíme,“ prohlásil tento týden Zelenskyj. Dodal, že to není první ani poslední podobný útok a existuje množství důkazů i satelitních snímků.

Orbán označil již tento týden zastavení tranzitu ruské ropy přes zemi bránící se ruské agresi za nevyprovokovaný akt nepřátelství, který ohrožuje energetickou bezpečnost Maďarska. V dopise Costovi napsal, že právě to jej přinutilo přehodnotit předchozí postoj k unijní půjčce pro Ukrajinu. Její poskytnutí maďarský lídr na prosincovém summitu EU podpořil. Costa mu odpověděl, že rozhodnutí Evropské rady je nutné respektovat, a vyzval ho, aby půjčku pro Ukrajinu přestal blokovat.

X X X

Poláci po válce vraždili přeživší Židy, připomněl dokument. 

Dokument o vraždách Židů v poválečném Polsku vyvolal bouřlivou odezvu poté, co jej odvysílala polská veřejnoprávní televize. Pravicoví politici film ostře odsoudili, prezidentská kancelář zaútočila na vysílatele a Národní rada pro rozhlasové a televizní vysílání následně zahájila vyšetřování.

Film sleduje osud pěti židovských přeživších holokaustu, kteří se v roce 1945 vrátili do rodného města Gniewoszów. Před válkou tam žilo asi 1 500 Židů, tedy zhruba polovina obyvatel. Když se někteří z nich po osvobození vrátili domů, nezabili je Němci, ale jejich polští sousedé.

Kalifornský režisér Yoav Potash na snímku nazvaném Mezi sousedy pracoval téměř deset let. Film měl premiéru v roce 2024 na Varšavském židovském filmovém festivalu. Později se dostal i do oscarové kvalifikace.

Poté, co polská veřejnoprávní televize TVP film loni v listopadu odvysílala, snesla se na ni vlna kritiky. Podle webu The Times of Israel zazněla hlavně z kanceláře prezidenta Karola Nawrockého, pravicového historika, který prosazuje národní výklad polských dějin druhé světové války.

Veřejně vystoupila také jeho kancléřka Agnieszka Jędrzaková. Dokument označila za „historickou protipolskou manipulaci“ a prohlásila, že „televizní stanice, která má v názvu ‚Polská‘, by jej neměla vysílat“.

Do sporu se zapojil i krajně pravicový katolický think-tank Ordo Iuris, který podal stížnost k Národní radě pro rozhlasové a televizní vysílání.

„Narativ prezentovaný v dokumentu podkopává hodnoty důležité pro Poláky, jako je historická pravda. Vytváří falešný obraz Poláků jako národa spoluzodpovědného za německou genocidu Židů za druhé světové války. Zvláště pobuřující je skutečnost, že dílo uvedla Polská televize,“ vzkázal.

Musíme otevírat obtížná témata, míní televize

Rada následně zahájila oficiální vyšetřování. Podle The Jerusalem Post může dokument zakázat. V zemi od roku 2018 platí zákon zakazující připisovat Polsku či Polákům spoluodpovědnost za nacistické zločiny. Parlament později zmírnil trestní postih, zákon však zůstává v platnosti.

Potashe reakce nacionalistických politiků nepřekvapila. „Přijali způsob uvažování, v němž existuje téměř posvátné přesvědčení, že Poláci byli během druhé světové války buď oběťmi, nebo hrdiny,“ řekl.

Televize TVP si za filmem stojí a dál jej vysílá. Uvedla, že dokument není „protipolský“ ani nepředstavuje „odsudek celého polského národa“. Zdůraznila, že veřejnoprávní médium musí otevírat i obtížná témata a podporovat veřejnou debatu o minulosti.

Nacisté vyvraždili více než tři miliony z celkem 3,2 milionu polských Židů. Jde zhruba o polovinu Židů zabitých za holokaustu v Evropě.

Film se nezastavuje jen u Gniewoszówa. Připomíná také širší vlnu násilí, která zasáhla Židy vracející se po osvobození nacistických koncentračních táborů do různých měst a obcí. Nejznámější případ představuje pogrom v Kielcích z července 1946, kdy dav místních obyvatel, vojáků a policistů zavraždil 42 Židů. Tato událost přesvědčila mnoho přeživších, že v Polsku nemají budoucnost, a přiměla je k odchodu ze země.

X XX

Představa o vysokých příjmech advokátů neplatí. Samostatných ubývá, říká šéfka ČAK Novotná.

Nová šéfka České advokátní komory Monika Novotná mluví o rozdílech mezi velkými kancelářemi a regionální praxí.

Ekonomická situace části advokacie se zhoršuje a představa, že advokát automaticky vydělává nadstandardní peníze, neodpovídá realitě. V rozhovoru pro Českou justici to říká nová předsedkyně České advokátní komory (ČAK) Monika Novotná. Podle ní ubývá samostatných advokátů s vyššími obraty a zejména v regionech pracují mnozí z nich s výrazně skromnějšími čistými příjmy.

Ministerstvo zvažuje zrušení 20 až 30 okresních soudů. Nepochybně se to nedotkne jen soudců, ale i ostatních právních profesí. Co na to advokáti?

Česká advokátní komora má zatím jen informace z médií a stručné sdělení pana ministra Tejce, že v rámci hospodárnosti může dojít ke zrušení některých soudů, které nejsou personálně dostatečně vybavené. Pokud je více malých soudů, celý systém je samozřejmě nákladnější.

Ekonomickou logiku té úvahy chápu, stejně jako obavy na druhé straně, že se sníží dostupnost soudů. Proto by justičnímu systému extrémně prospěla výrazná elektronizace justice. Pokud bychom měli elektronické spisy a rozšířené videokonferenční jednání i v civilních věcech, zejména u bagatelních sporů, nebylo by nutné s každou věcí fyzicky jezdit k soudu. Pak by možná nebylo tak zásadní, aby soudy kopírovaly původní mapu soudních okresů.

Předsedkyně České advokátní komory Monika Novotná.

Na digitalizaci justice a elektronickém spisu ministerstvo spravedlnosti pracuje, ale jde to pomalu. Bez elektronizace to tedy bude v praxi znamenat co?

Znamenalo by to spíše delší dojezdové vzdálenosti a složitější dostupnost pro účastníky řízení než problém pro advokáty. To by podle mě mělo ministerstvo při plánování vzít v úvahu.
Advokáti jsou dnes zvyklí jezdit po celé republice, protože místní příslušnost se odvíjí od sídla žalovaného. Pokud má klient spor s někým z druhého konce republiky, soudí se tam. Co by nám velmi pomohlo, je alespoň důsledné přeposílání listinných příloh podání datovou schránkou. Některé soudy to dělají, jiné nám řeknou, že soud není pošťák a máme si přijet do spisu nahlédnout.

Velmi záleží na konkrétní podobě reformy. Pokud by soudy byly zcela zrušeny, dopad by byl jiný, než pokud by se z nich staly pobočky větších soudů, jak je tomu například u některých poboček dnes.

Pokud by šlo o pobočky, část ekonomiky by se centralizovala, ale budovy i část agendy by zůstaly zachovány. Typicky by tam mohly dál probíhat opatrovnické nebo rodinné věci.

Elektronický spis je dlouhodobý požadavek advokacie. Je v tom činná i ČAK nebo čekáte na ministerstvo?

Pan ministr je ve funkci krátce, ale víme, že sestavil pracovní skupinu k elektronizaci a e-spisu a požádal nás o nominaci zástupců. To jsme udělali a čekáme na první jednání.

Advokáti volají také po možnosti prokazovat se digitálním průkazem. Plánuje Komora elektronickou identitu advokátů?

Původně jsme chtěli, aby advokátní průkaz byl součástí evropské peněženky digitální identity. Čekali jsme na její podobu, aby aplikací nebylo příliš. Česká republika nyní musí do konce roku vyvinout a nabídnout občanům i právnickým osobám Digitální identitu občana, zahájení jejího provozu je plánováno na první čtvrtletí roku 2027.

Za dané situace nemá smysl hledat jiné technické řešení. Je třeba si uvědomit, že nestačí mít průkaz v mobilu. Na druhé straně musí existovat zařízení a aplikace, která umožní ověření identity. Podobně jako u e-občanky. To by znamenalo spolupráci se všemi soudy a převzetí technického řešení i z jejich strany.

Bílina, Bruntál, Světlá nad Sázavou, Rokycany. Nejen v těchto městech chybí advokáti. Jejich nedostatek podle místopředsedy ČAK Ondřeje Trubače přímo ohrožuje fungování Česka jako právního státu. Může reforma soudní mapy situaci ještě zhoršit?

Nemyslím si, že samotné zrušení soudu by to nutně zhoršilo. Advokáti stejně jezdí po celé republice. Důležité je, aby lidé v regionech měli dostupného advokáta, aby za právní pomocí nemuseli jezdit desítky kilometrů.

Advokátů sice dramaticky neubývá, ale stárnou. V některých okresech není žádný koncipient. Není tedy, kdo by praxi převzal. Proto jsme zahájili přípravu projektu Advokáti do obcí, který má přiblížit právní služby lidem v regionech a zároveň ukázat advokátům, že i tam je klientela a smysluplná práce.

Jak se mění generace mladých advokátů? Chtějí ještě samostatnou praxi?

Mnozí po složení slibu zůstávají v kanceláři, kde působili jako koncipienti, jako spolupracující advokáti. Samostatnou praxi si zakládají spíše s odstupem a často ve sdružení s dalšími kolegy.

Zároveň sledujeme pokračující úbytek advokátů, kteří jsou samostatní plátci DPH. To může signalizovat zhoršující se ekonomickou situaci části advokacie.

Veřejnost má často představu, že advokát je automaticky velmi dobře vydělávající profese. Platí to pořád?

Ekonomická situace advokátů je velmi rozdílná a představa, že jde automaticky o nadstandardně příjmovou profesi, rozhodně neplatí plošně. Vedle velkých kanceláří ve velkých městech existuje řada samostatných advokátů, zejména v regionech, jejichž příjmy jsou výrazně skromnější.

Je také nutné rozlišovat mezi obratem a skutečným čistým příjmem. I když se může zdát, že roční tržby například kolem dvou milionů korun jsou vysoké, advokát z nich hradí nájem kanceláře, technologie, zaměstnance či koncipienty, pojištění a další provozní náklady. To, co mu zůstane jako čistý příjem, je podstatně nižší.

Z dlouhodobých trendů navíc vyplývá, že ubývá samostatných advokátů s vyššími obraty a část profese čelí zhoršujícím se ekonomickým podmínkám, zejména mimo velká města.

Příspěvky advokátů České advokátní komoře se řadu let nezvyšovaly, zároveň ale rostou náklady na její činnost – je na stole jejich navýšení, a pokud ano, z jakých důvodů a v jakém horizontu by k němu mohlo dojít? Nyní je poplatek 10 600 Kč.

Diskuse o zvýšení příspěvků skutečně probíhá, ale zatím jsme nepřijali žádné finální rozhodnutí. Faktem je, že poslední navýšení proběhlo v roce 2018 a od té doby se náklady na činnost Komory výrazně proměnily. Inflace mezitím dosáhla souhrnně zhruba padesáti procent, což samo o sobě znamená zásadní tlak na rozpočet.

Současně nám narůstají konkrétní výdajové položky. Museli jsme navýšit odměny členům zkušebních komisí u advokátních zkoušek, protože původní částky byly dlouhodobě neudržitelné a neodpovídaly odpovědnosti ani časové náročnosti této práce. Pokud chceme zachovat vysokou úroveň zkoušek a zájem kvalitních odborníků o tuto činnost, musíme jejich práci adekvátně ocenit.

Další významnou oblastí jsou povinnosti vyplývající z předpisů proti praní špinavých peněz (AML). Ty po Komoře vyžadují intenzivnější kontrolní činnost, což znamená personální posílení kontrolního aparátu i vyšší náklady na samotné kontroly. Přibyla také agenda spojená s elektronickou knihou úschov a garančním fondem, které zvyšují administrativní i technické nároky na chod Komory.

Představenstvo si nyní nechalo zpracovat detailní analýzu budoucího vývoje nákladů, aby případné rozhodnutí bylo podloženo konkrétními čísly. Teprve na základě těchto dat budeme moci odpovědně říci, zda a v jakém rozsahu je úprava příspěvků nutná. Naší snahou je zachovat stabilní a vyrovnané hospodaření Komory, aniž bychom advokáty zatěžovali víc, než je skutečně nezbytné.

Dlouhodobým problémem tuzemské advokacie je krácení odměn, zejména u advokátů ex offo nebo zmocněnců poškozených a zvlášť zranitelných obětí. Posunula se situace?

Budu mít schůzku se zástupci Nejvyššího soudu, Nejvyššího správního soudu i Ústavního soudu a krácení odměn je jedním z témat, která chci otevřít.

Nejde ani tak o obhájce ex offo, jako spíše o zmocněnce poškozených, zejména zvlášť zranitelných obětí. Stát jim náklady hradí, ale některé úkony jsou označovány za neúčelné a nejsou zaplaceny. Navíc se odměna počítá z vyšší sazby, pokud jde o  úkon směřující k vymáhání náhrady újmy, a z nižší sazby, pokud jde o jiný úkon. Setkali jsme se i s případy, kdy u jednoho hlavního líčení soud rozlišil minuty účasti advokáta podle různých sazeb. To považujeme za problematické.

V minulém období ČAK prosadila zvýšení advokátního tarifu. Teď žádnou takovou velkou prioritu ve vašich plánech nevidím. Co máte v plánu zlepšit?

Chceme dále posílit důvěrnost vztahu advokáta a klienta. Loni se podařilo rozšířit ochranu komunikace v trestním řízení i na fázi podezření. Dříve byla chráněna jen komunikace obviněného s obhájcem.

Stále ale není dostatečně chráněna například komunikace poškozeného s jeho advokátem. V zákoně o advokacii je důvěrnost zakotvena, ale v procesních předpisech není vždy respektována, zejména v trestním a daňovém řízení. Chceme tuto ochranu výslovně promítnout do procesních předpisů.

Předsedkyně ČAK Monika Novotná se vyjadřuje i k reformě soudní mapy. Foto: Česká advokátní komora

Ke kontroverznímu návrhu zákona o odčerpávání majetku jste podali zásadní připomínky. Tzv. konfiskační zákon o odčerpávání majetku umožňuje státu zabavit výnosy z trestné činnosti, aby pachatelé nemohli profitovat ze zločinu ani tehdy, když se nepodaří prokázat konkrétní trestný čin u každé jednotlivé věci. V čem vidíte problém?

Návrh zákona o odčerpávání majetku má umožnit státu účinněji zabavovat majetek pocházející z trestné činnosti, zejména v případech, kdy pachatel převede výnosy na příbuzné nebo jiné osoby, aby se vyhnul jejich postihu. Tento cíl je pochopitelný a reaguje na praxi, kdy se výnosy ze zločinu „rozpouštějí“ mimo dosah orgánů činných v trestním řízení.

Problém ale vidíme v tom, že návrh pracuje s obráceným důkazním břemenem. I osoba, která byla v trestním řízení zproštěna viny, by totiž mohla přijít o majetek, pokud sama neprokáže jeho legální původ. Tím se podle nás oslabuje princip, že nelegální jednání má prokazovat stát, nikoli jednotlivec svou nevinu či „čistotu“ majetku.

Obáváme se proto, že v této podobě může zákon narážet na ústavní limity, zejména pokud jde o presumpci neviny a ochranu vlastnického práva. Boj proti výnosům z trestné činnosti je legitimní cíl, ale prostředky k jeho dosažení musí zůstat v mezích právního státu. Pokud by bylo možné zasáhnout do majetku bez jasně prokázané trestné činnosti a bez dostatečně přísných procesních záruk, může to vyvolávat pochybnosti o ústavní konformitě takové úpravy.

Vypadá to, že nového trestního řádu se ani v tomto volebním období nedočkáme. Angažujete se nějak v přípravě změn?

Nový trestní řád nebude. Ministerstvo dospělo k závěru, že rekodifikace je běh na dlouhou trať. Místo toho dojde k zásadní novelizaci stávajícího předpisu a resort vyzval justiční složky, aby předložily konkrétní návrhy řešení problémů z praxe.

Od letošního ledna začal fungovat garanční fond advokátních úschov, tedy nový mechanismus, který má klientům zajistit náhradu v případě selhání advokáta při nakládání s úschovou a posílit důvěru v tento institut – jak fond konkrétně funguje, kdo do něj přispívá a v jakých situacích mohou klienti očekávat jeho využití?

Zatím je spuštěn v provizorním režimu. Elektronická kniha úschov i fond běží, ale technické nastavení vyúčtování je složité, protože úschovu hlásí konkrétní advokát, zatímco vyúčtování může směřovat na advokátní společnost. Advokáti obdrží první vyúčtování za první čtvrtletí a následně by mělo probíhat měsíčně.

Jak hodnotíte první měsíce ve funkci předsedkyně? Jste vůbec aktivní jako advokátka?

Je to časově i odborně náročné, protože Komora řeší široké spektrum agend. Velmi mi pomáhá fungování odborných sekcí, které sdružují specialisty a poskytují představenstvu odborné zázemí. Advokacii jsem neopustila, vykonávám ji souběžně, i když samozřejmě v omezenějším rozsahu.

Jste první ženou v čele České advokátní komory. Vnímáte to jako symbolický moment?

Reagují na to spíše ženy a může to být určitá inspirace. Sama to ale nevnímám jako osobní téma. Přede mnou působila řada výjimečných advokátek, například paní doktorka Burešová. Pokud to někoho povzbudí, budu ráda, ale sama to beru s pokorou.

Eva Paseková, ceskajustice.cz

X X X

Česko-slovenský film Pepy Lubojacki získal na Berlinale cenu za nejlepší dokument.

Na 76. ročníku filmového festivalu Berlinale uspěl česko-slovenský film Kdyby se holubi proměnili ve zlato české režisérky Pepy Lubojacki. Získal ocenění za nejlepší dokument. Autorka ve filmu natočeném na mobilní telefon zkoumá, proč se její bratr a dva bratranci ocitli bez domova a potýkají se se závislostí. Tříčlenná porota snímek ocenila také Caligriho cenou.

Porota ocenila „vynalézavý režisérský hlas“ Pepy Lubojacki a udělila jí cenu za nejlepší dokumentární film, která je spojená s odměnou 40 000 eur (970 000 Kč). Podle pravidel si ji rozdělí režisér a producent vítězného filmu. Vítězství v této kategorii navíc opravňuje k účasti v soutěži o cenu Oscar za nejlepší dokumentární film. Letos porota vybírala ze 16 dokumentárních filmů, které se představily v různých festivalových sekcích.

„Když nemáte kde bydlet nebo žijete se závislostí, stanete se pro společnost neviditelnými,“ uvedla při přebírání ceny Lubojacki. Řekla, že při natáčení filmu o bezdomovectví a závislosti narážela na řadu odsudků. „Tahle cena znamená, že jsou ve středu pozornosti, že na nich záleží,“ dodala režisérka.

V dokumentu Kdyby se holubi proměnili ve zlato sleduje autorka Pepa Lubojacki boj svého bratra a dvou bratranců se závislostí.

„Truchlili jste někdy nad smrtí někoho, kdo ještě nezemřel?“ ptá se autorka dokumentu, který natáčela v průběhu několika let na mobilní telefon. Mapovala život svého staršího bratra a dvou bratranců ve snaze pochopit, proč se potýkají se závislostí. S bratrancem Davidem se setkává v nemocnici, kde mu amputovali obě nohy. Starší bratr žije už deset let na ulici v betonové buňce. Jejich další bratranec bydlí v garáži a sbírá elektro odpad.

„Formálně hravý snímek propojuje deníkové záběry se stylizovanými vzpomínkami, fotografiemi animovanými pomocí AI a grafickými intervencemi textů utvářející pluralitní hlas, v němž současnost vyjednává s minulostí. Bez sentimentu a v duchu DIY estetiky sleduje příčiny i důsledky závislosti a klade otázky, kde končí láska a začíná kontrola a co skutečně znamená respekt: zachraňovat, nebo nechat jít,“ zní v anotaci dokumentu, který do iVysílání připravuje Česká televize.

Caligriho cena je jednou z vedlejších cen filmové přehlídky, kterou udílí nezávislá tříčlenná porota od roku 1986. Vybírá přitom z filmů v sekci Forum, v níž samo Berlinale žádné ceny neudílí. Pojmenované je ocenění na počest jedné z německých filmových klasik z roku 1920, Kabinetu doktora Caligariho od režiséra Roberta Wieneh

Od roku 2024 mají nad cenou záštitu streamovací platforma filmfriend a německý Spolkový svaz komunální filmové práce (BkF), který sdružuje komunální, studentská a nekomerční kina. Cena je dotovaná částkou 4000 eur (97 000 Kč), polovinu z nich dostane autor vítězného snímku, polovina zamíří na podporu distribuce. Český nebo slovenský film Caligariho cenu ještě nezískal, kinematografie středovýchodní Evropy uspěla naposledy v roce 1994, kdy ocenění získal snímek nedávno zesnulého maďarského režiséra Bély Tarra Satanské tango.

Film Kdyby se holubi proměnili ve zlato se na Berlinale promítal čtyřikrát, premiéru měl v pátek 13. února. Byl jedním ze čtyř snímků s českou stopou, které letos měli návštěvníci Berlinale možnost zhlédnout.

V sekci Generation Kplus se představil krátký animovaný film En, ten, týky! slovenské režisérky a animátorky Andrey Szelesové, který vznikl rovněž v česko-slovenské koprodukci.

V koprodukci Česka, Německa, Íránu a Lucemburska vzniklo drama Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové, které se promítalo v kategorii Panorama. Ve světové premiéře Berlinale uvedlo v sekci Classics ještě digitálně restaurovanou podobu snímku Panelstory aneb Jak se rodí sídliště režisérky Věry Chytilové z roku 1979.

V nedávné minulosti zaznamenal z českých dokumentů výrazný mezinárodní úspěch například časosběrný snímek René režisérky Heleny Třeštíkové. V roce 2008 dostal Evropskou filmovou cenu, označovanou za evropského Oscara.

Na skutečného Oscara za dokument je pak letos nominován film Pan Nikdo proti Putinovi, který vznikl v české koprodukci. Tento film má šanci i na cenách BAFTA, které budou udělovány v neděli.

Na Berlinale bodoval v hrané kategorii v roce 2007 film Jiřího Menzela Obsluhoval jsem anglického krále, který obdržel cenu Mezinárodní federace filmových kritiků (FIPRESCI). Další Menzelův film, Skřivánci na niti podle povídek Bohumila Hrabala z roku 1969, skončil v trezoru pro svou kritiku komunistické zvůle a k divákům se dostal až po změně režimu – a 21 let po svém vzniku získal na Berlinale Zlatého medvěda.

X X X

Boj o pařížskou radnici se blíží. Ministryně rezignovala, aby mohla kandidovat

Francouzská ministryně kultury Rachida Datiová ve středu večer oznámila svou demisi, aby se mohla ucházet o funkci starostky Paříže. Pařížské komunální volby se konají 15. a 22. března.

„Opouštím tyto funkce s hlubokým respektem a velkou vděčností vůči všem, kteří každý den naplňují kulturní politiku naší země. Kultura je základním pilířem naší národní soudržnosti,“ uvedla 60letá Datiová v prohlášení. „(Francouzský prezident Emmanuel Macron Datiové) poděkoval za užitečnou práci, kterou v posledních dvou letech vykonala, a vyjádřil jí plnou podporu v boji, který vede,“ reagoval Elysejský palác.

Datiová se chce ucházet o post starostky francouzské metropole jakožto kandidátka pravice. „Změním Paříž a život Pařížanů. Paříž je pro mě celoživotním závazkem. Mám energii, odhodlání a vůli potřebnou k proměně města a řešení výzev, které před ním stojí,“ řekla.

Odstupující ministryně uvedla několik úspěchů během její vlády na ministerstvu, jako je posílení kultury ve venkovských oblastech a ochrana kulturního dědictví. Mimo jiné také tvrdí, že se jí podařilo omezit škody v oblasti kultury, i když rozpočet jejího resortu letos klesl o 173,4 milionu eur (přes 4,2 miliard Kč) z celkových 3,7 miliard.

Jedním z jejích hlavních témat byla reforma veřejnoprávního vysílání, kdy chtěla spojit televizi, rozhlas a Národní institut pro audiovizuální média (INA), aby čelily konkurenci jiných platforem. Záměr však nebyl úspěšný.

Politička byla podle AFP jednou z mála, která přežila všechny pády vlád od ledna 2024. Čelí ale obvinění z korupce, za které se bude na podzim zodpovídat před soudem. Její mandát také poznamenaly události v muzeu Louvre, kde se kvůli špatným pracovním podmínkám uskutečnily stávky zaměstnanců, zjistily podvody se vstupenkami, objevil nevyhovující stav některých sálů nebo loni v říjnu odehrála loupež vzácných šperků.

Ředitelka Louvru Laurence des Carsová v úterý podala svou rezignaci a ve funkci ji ve středu nahradil dosavadní ředitel zámku ve Versailles Christophe Leribault.

Kromě Datiové se o post starosty Paříže uchází představitel Socialistické strany Emmanuel Grégoire, člen pravicového uskupení Horizons Pierre-Yves Bournazel, kandidátka krajně levicové Nepodrobené Francie Sophia Chikirouová, Sarah Knafoová z krajně pravicové strany Znovudobytí (Reconquête) a kandidát Národního sdružení Thierry Mariani.

Do druhého kola postoupí kandidáti, kteří v tom prvním získají více než 10 procent hlasů. Největší šance se v něm dávají Grégoireovi a právě Datiové.

Socialistka Anne Hidalgová, která stála v čele pařížské radnice od roku 2014, se o třetí funkční období neuchází.

X X X

Dostupné bydlení zaplatí návštěvníci. Barcelona zdvojnásobí turistickou daň.

Turistická daň v Barceloně zdvojnásobí svoji výši. Země chce finance využít k zajištění dostupného bydlení. Poplatek bude nově činit až 15 eur (363 Kč) za noc a zařadí se tak k jedné z nejvyšších turistických daní v Evropě. Nové opatření má také španělskému městu ulevit od nadměrného množství návštěvníků.

Katalánské úřady se potýkají se sílícími protesty proti přílivu turistů. Podle názoru místních zvyšují ceny bydlení, protože majitelům se více vyplatí krátkodobé pronájmy. Čtvrtina takto získaných prostředků tak má podle zákona pomáhat řešit bytovou krizi ve městě.

Regionální parlament Katalánska schválil zákon, který zdvojnásobuje daň pro hosty využívající krátkodobé pronájmy na maximálně 12,5 eura za noc. Do roku 2028 plánuje úplný zákaz krátkodobých pronájmů.

Hoteloví hosté budou od dubna platit maximálně deset až 15 eur za noc. Nyní odvádějí pět až 7,5 eura v závislosti na kategorii hotelu.

Podle 33leté italské zdravotní sestry Irene Verrazzové je Barcelona už nyní velmi drahá. Mladá žena pochybuje, že by se do ní chtěla znovu podívat. „Nemyslím si, že tento dodatečný výdaj je spravedlivý. Už teď vydělávají peníze na turistech, kteří utrácejí v obchodech, navštěvují jejich památky atd.,“ řekla agentuře Reuters.

Jednadvacetiletý student a místní obyvatel Ivan Liu si naopak myslí, že zvýšení je rozumné. Bytovou krizi ale podle něj stejně nevyřeší.

Druhé největší španělské město má necelé dva miliony obyvatel. Každoročně ho navštíví zhruba 15,8 milionu lidí.

Majitelům hotelů se nová daň nelíbí. Podle generálního ředitele barcelonského sdružení hoteliérů Manela Casalse by bylo lepší zvyšovat daň postupněji a sledovat její dopady, ale tento návrh zástupci města nevzali v úvahu. „Jednoho dne zabijí slepici, která snáší zlatá vejce,“ řekl Casals agentuře.

X X X

Téměř 2 miliardy korun do lesů a zmírnění sankcí za nesplnění administrativních lhůt: 7. kolo podpory na rozvoj venkova přináší zjednodušení

Jednodušší a méně byrokraticky náročné bude pro žadatele vyřizování žádostí o dotace ze 7. kola rozvoje venkova ze Strategického plánu společné zemědělské politiky 2023–2027. Na nákup technologií, vodohospodářská opatření v lesích, výstavbu a rekonstrukce lesních cest a na diverzifikaci činností zemědělců poskytne Ministerstvo zemědělství (MZe) téměř 2 miliardy korun. Pravidla dotací schválil ministr zemědělství Martin Šebestyán.

„Pravidla pro dotace do lesů a na nezemědělské činnosti jsme zjednodušili a upustili jsme od některých sankcí, abychom tak žadatelům co nejvíce usnadnili papírování. Změny jsme provedli zejména s ohledem na nejčastější opomenutí žadatelů v předchozích kolech. Věřím proto, že naše úpravy přispějí k významnému snížení počtu zamítnutí a k celkově hladší realizaci projektů,“ řekl ministr zemědělství Martin Šebestyán.

Zmírnění sankcí a zjednodušení Pravidel 7. kola bude spočívat například v tom, že žadatelé budou mít možnost nápravy v případě, že nesplní některé lhůty vyplývající z Pravidel. Dotace nebude hned zamítnuta, žadatel bude moci žádost doplnit nebo napravit konkrétní pochybení. Týkat se to bude lhůty pro doložení příloh, lhůty pro reakci na výzvu k doplnění žádosti o dotaci (včetně dodatečné výzvy) a lhůty pro podpis Dohody o poskytnutí dotace. Nápravné opatření bude umožněno též, pokud žadatel nesplní podmínku, že nemá formu společnosti s ručením omezeným s vydanými kmenovými listy. Pokud žadatel na výzvu kmenové listy zruší, zůstane dále zařazen mezi žádostmi o dotaci.  Také byla zcela zrušena sankce (ve výši 1 % poskytnuté dotace) za nedoložení Žádosti o platbu v termínu uvedeném v Žádosti o dotaci. V platnosti zůstává jen sankce za nedodržení maximální lhůty pro realizaci projektu a předložení Žádosti o platbu (tj. 24 měsíců od podpisu Dohody o poskytnutí dotace).  Nově nebude nutné dokládat povolení ke změně účelu využívání stavby k Žádosti o dotaci. Jeho doložení postačí až k Žádosti o platbu.

V 7. kole se rozdělí téměř 2 miliardy korun, které budou směřovat zejména na investice do nezemědělských činností jako je diverzifikace příjmů zemědělských podnikatelů a do lesnictví – konkrétně na investice do technologií a lesních cest, na neproduktivní investice a na vodohospodářská opatření v lesích.

Lesníci získají dotace na výstavbu a rekonstrukci lesních cest, stroje pro práci v lese, technologie pro lesní školky nebo zpracování dřeva v lesních podnicích. Podpora pomůže také s vybudováním retenčních, protierozních a protipovodňových opatření na vodních tocích v lesích. Příspěvky pomohou také zlepšit návštěvnickou infrastrukturu vybudováním odpočinkových stanovišť, stezek, herních a naučných prvků a opatření k zajištění větší bezpečnosti návštěvníků lesa.

Zemědělští podnikatelé pak mohou získat podporu na rozšíření své činnosti o nezemědělské podnikání v podobě řemeslných dílen, zpracování dřeva, stavebních prací, podnikání v agroturistice nebo výroby pelet.

Předběžná výše dotací v 7. kole rozvoje venkova

Intervence	Alokace (Kč)
Technologické investice v lesním hospodářství	455 625 000
Investice do lesnické infrastruktury	583 200 000
Vodohospodářská opatření v lesích	45 477 265
Neproduktivní investice v lesích	33 887 054
Investice do nezemědělských činností	729 000 000
Celkem	1 847 189 319

Konečná částka může být upravena podle aktuálního kurzového přepočtu, podle plnění finančního plánu, či může být navýšena o případné nevyčerpané prostředky z předchozích kol příjmu žádostí.

 Žádosti bude možné podat pouze prostřednictvím Portálu farmáře v termínu
od 28. dubna 2026 od 8:00 do 19. května 2026 do 18:00.

Úplné znění Pravidel je k dispozici v elektronické podobě na internetové adrese Ministerstva zemědělství www.mze.gov.cz/spszp  (subportál Dotace – Strategický plán SZP 2023–2027 a příslušné intervence) a rovněž na stránkách Státního zemědělského intervenčního fondu szif.gov.cz v sekci Strategický plán 2023–2027. Vojtěch Bílý

x X X

Znechutený Huliak: Znovuzvolenie Kováčika za šéfa SZF označil za katastrofu. Delegátom poslal odkaz

Staronovým prezidentom Slovenského futbalového zväzu (SFZ) sa stal Ján Kováčik. Prítomní delegáti ho v piatok zvolili do funkcie na ďalšie štyri roky už piatykrát za sebou. Minister cestovného ruchu a športu Rudolf Huliak znovuzvolenie Kováčika označil za katastrofu slovenského futbalu.

Dnešnej voľby v bratislavskom Hoteli DoubleTree by Hilton sa zúčastnilo všetkých 87 delegátov s právom hlasovať. Kováčikovými protikandidátmi boli Peter Palenčík a Martin Filipkov. Kováčik dostal 57 hlasov, Palenčík 29, Filipkov nedostal žiadny hlas, jeden hlas bol neplatný.

Tento počet tvorili predstavitelia za oblastné a regionálne zväzy, zástupcovia za profesionálny futbal, Úniu ligových klubov a účastníci zastupujúci ženský futbal, futsal, trénerov, rozhodcov a hráčov. Hlasovalo sa tajne, na zvolenie stačila nadpolovičná väčšina hlasov všetkých delegátov.

Huliak komentoval znovuzvolenie Kováčika za šéfa SFZ: Katastrofa slovenského futbalu

„Dnešná voľba prezidenta Slovenského futbalového zväzu je katastrofou slovenského futbalu. V najbližších mesiacoch sa ukáže v plnej svojej nahote, kam dostal slovenský futbal Ján Kováčik. A potom sa budeme môcť poďakovať všetkým delegátom, ktorí mu dnes v tajnej voľbe dali svoj hlas,“ uviedol minister v krátkom videu na sociálnej sieti.

Konferencia mala celkovo 33 bodov. Zásadné pre fungovanie slovenského futbalu bolo schválenie návrhu rozpočtu SFZ a dcérskej spoločnosti SFZ Marketing na rok 2026. Finančná riaditeľka SFZ Marketing Andrea Hlboká informovala, že ráta s deficitom 6,5 milióna eur, pričom zväz ho chce v rokoch 2027–2028 znížiť pod 3,8 milióna eur.

Priamo počas konferencie pribudol do programu bod s číslom 11, ktorý predložil Ján Kováčik. Žiadal v ňom zástupcov hnutia o povolenie zriadiť záložné právo v prospech Slovenskej sporiteľne na tri nehnuteľnosti – sídlo SFZ v Bratislave, NTC Senec a NTC Poprad. Tento návrh však nebol schválený.

Rovnako nebol schválený ani pozmeňovací návrh zástupcu Únie futbalových trénerov SR Róberta Rybníčka o zmene programu konferencie vrátane odvolania alebo pozastavenia výkonu funkcie Jána Kováčika.

Minister Huliak pozastavil financovanie Slovenského futbalového zväzu

Podľa Rybníčka sú informácie týkajúce sa kauzy údajného nákupu desiatok tisícov mobilných telefónov a s tým súvisiaceho dlhu SFZ zmätočné. Odložením konferencie na 20. marca by sa podľa Rybníčka dosiahlo, aby delegáti mali viac času na zorientovanie sa v celej problematike.

Ďalším z bodov programu konferencie SFZ bolo odovzdávanie najvyšších ocenení národného zväzu. Zlatý odznak si prevzali Štefan Boldiš, Gabriel Weiss, Ladislav Benedikovič, Štefan Pupák a Jozef Kriš.

Pozvanie na konferenciu prijali viacerí čestní hostia, medzi nimi bývalý prezident SFZ František Laurinec. Prítomný bol štátny tajomník pre šport Štefan Engel, za Medzinárodnú futbalovú federáciu (FIFA) Luca Nicol, za Európsku futbalovú úniu (UEFA) Armen Melikbekjan a Jozef Kliment.

X X