Letadlový Lincoln čelil útoku, potopila se íránská loď. Americká armáda uvedla, že zasáhla loď íránské armády, která se nyní „potápí ke dnu Ománského zálivu“. Íránské revoluční gardy zase tvrdí, že raketami zaútočily na americkou letadlovou loď Abraham Lincoln. Velitelství USA rovněž oznámilo, že při operaci proti Íránu zahynuli tři američtí vojáci a dalších pět utrpělo zranění. Bojové operace podle něho budou pokračovat, situaci označilo za proměnlivou.

Regionální velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM na X uvedlo, že na začátku nynější operace proti Íránu nazvané Epic Fury (Epická zuřivost) zasáhlo íránskou korvetu třídy Džámárán.

„Jak uvedl prezident, příslušníci íránských ozbrojených sil, revolučních gard a policie ‚musí složit zbraně‘. Opusťte loď,“ doplnilo velitelství.

Americký prezident Donald Trump tvrdí, že vojenské operace v Íránu postupují rychleji, než bylo v plánu, informuje americká televizní stanice CNBC.

Češi pobývající aktuálně ve Spojených arabských emirátech či Kuvajtu popsali, že slyší opakované letecké poplachy a zásahy protivzdušné obrany v souvislosti s pokračujícím konfliktem mezi Izraelem, Spojenými státy a Íránem.

Izrael a Spojené státy podle německého kancléře Merze zasáhly proti teroristickému režimu v Íránu, který nemá legitimitu a blíží se svému konci.

Íránské revoluční gardy zase podle agentury Reuters uvedly, že čtyřmi raketami zaútočily na americkou letadlovou loď v Arabském moři. Podle televize Al-Džazíra dokonce tvrdily, že plavidlo Abraham Lincoln čtyřmi balistickými střelami zasáhly. Americká armáda ale sdělila, že letadlová loď nebyla zasažena, střely se k plavidlu podle ní ani nepřiblížily.

„V rámci operace byli zabiti v akci tři příslušníci amerických ozbrojených sil a pět jich bylo vážně zraněno“, oznámilo také americké velitelství. Několik dalších vojáků podle něj utrpělo lehká zranění způsobená šrapnely a otřesy mozku a chystají se k návratu do služby.

Přední lodní dopravci utlumují kvůli konfliktu na Blízkém východě svůj provoz v Perském zálivu, Rudém moři a Hormuzském průlivu. Švýcarská společnost MSC uvedla, že svým lodím v oblasti Perského zálivu nařídila, aby zastavily plavbu a uchýlily se do bezpečných oblastí. Další lodní přepravce, dánská společnost Maersk, uvedla, že odklonila své lodě na dvou významných trasách z Rudého moře a pozastavila plavbu v Hormuzském průlivu.

Spojené státy a Izrael zahájily v sobotu rozsáhlý útok na cíle Íránu. Teherán odpověděl odpálením raket a vysláním dronů na Izrael a americké základy v regionu. Při operaci Epic Fury byl zabit mimo jiné i nejvyšší duchovní vůdce Íránu ajatolláh Alí Chameneí.

  X XX

TRUMP  JEDNAT  S  ÍRÁNEM

 USA hlásí první mrtvé. Trump je ochoten jednat s vůdci Íránu, kteří přežili

X X X

Proč útočily tak nezvykle ráno? USA a Izrael změnily čas úderu na Chameneího díky CIA

Americká rozvědka CIA podle deníku The New York Times (NYT) věděla o tom, kde se bude nejvyšší íránský vůdce ajatolláh Alí Chameneí v sobotu ráno nacházet, což umožnilo americké a izraelské armádě na něj přesně zacílit své údery. Chameneí byl na schůzi s vysokými představiteli Íránu v Teheránu.

 NYT s odvoláním na své zdroje tvrdí, že CIA sledovala ajatolláha po dobu několika měsíců. Bílý dům a CIA se k tomu odmítly vyjádřit.

Poté, co se Spojené státy dozvěděly, že se Chameneí zúčastní schůze v íránské metropoli, sdílely tuto informaci s Izraelem. Podle The New York Times se následně obě země rozhodly poupravit čas svého útoku, protože se původně počítalo s noční akcí. Samotný úder byl nakonec proveden v 09:40 místního času (07:10 SEČ) pomocí střel s plochou dráhou letu typu vzduch-země.

USA a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na cíle v Íránu, který v odvetě zaútočil na Izrael a americké cíle v regionu. Kromě Chameneího zemřela řada dalších vysokých představitelů teokratického režimu. Tajemník íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alí Larídžání uvedl, že po smrti Chameneího bude zřízena dočasná vládnoucí rada Íránu.

Americký prezident Donald Trump vysvětloval vojenskou operaci jako snahu zabránit Íránu získat jadernou zbraň. Před vojenským zásahem vedly tento měsíc Írán a Spojené státy tři kola nepřímých rozhovorů o jaderném programu Teheránu. První kolo se konalo 6. února v Ománu a druhé minulý týden ve Švýcarsku. Třetí kolo se uskutečnilo ve čtvrtek v Ženevě. Další jednání byla plánována na pondělí ve Vídni.

XX X

 PROTESTY  RUSKA,  ČÍNY

  Cynická vražda, odsoudil Putin smrt Chameneího. Nepřijatelné, přidala se Čína

Ruský prezident Vladimir Putin označil zabití íránského nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího a členů jeho rodiny při americko-izraelském útoku na Írán za cynickou vraždu porušující normy morálky a mezinárodního práva. Se smrtí vrchního klerika a veřejnými výzvami k revoluci nesouhlasí ani Čína.

Informovaly o tom tiskové agentury s odvoláním na Putinovo vyjádření soustrasti íránskému prezidentovi Masúdovi Pezeškjánovi.

„Přijměte prosím mou nejhlubší soustrast v souvislosti se zavražděním nejvyššího vůdce Islámské republiky Alího Chameneího a členů jeho rodiny, spáchaným s cynickým porušením všech norem lidské morálky a mezinárodního práva,“ uvádí se ve vyjádření na webu Kremlu.

Chameneí bude v Rusku připomínán jako přední státní činitel, který osobně přispěl k rozvoji rusko-íránských vztahů a k jejich povýšení na úroveň strategického partnerství, dodal Putin.

Íránské úřady v noci na neděli potvrdily „mučednickou smrt“ duchovního vůdce. K odpovědnosti se přihlásila izraelská armáda. Podle médií letecký útok podnikla na základě podrobných informací od americké zpravodajské služby CIA, poznamenala agentura Interfax.

Na klerikovu smrt nesouhlasně reagovala i Čína. „Zavraždění suverénního vůdce a podněcování ke změně režimu jsou nepřijatelné,“ uvedl ministr zahraničí Wang I.

Poté, co Rusko v únoru 2022 v rozporu s mezinárodním právem zahájilo rozsáhlou vojenskou invazi na sousední Ukrajinu, stal se Írán pro Moskvu klíčovým partnerem a dodavatelem některých zbraňových systémů.

„Ačkoli Ukrajinci nikdy Írán neohrozili, samotný íránský režim se rozhodl být komplicem Putina a dodal mu nejen samotné drony, ale i technologie (pro licenční výrobu),“ napsal v sobotu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti. Rusko za čtyři roky války vyslalo proti Ukrajině více než 57 tisíc dronů íránské konstrukce, připomněl. „Je spravedlivé dát íránskému lidu šanci zbavit se teroristického režimu,“ dodal.

Putin ztrácí jednoho spojence za druhým

Vladimir Putin během půldruhého roku ztratil několik klíčových zahraničních spojenců, jako byli Bašár Asad, Nicolás Maduro a Alí Chameneí. Kreml, který zabředl do války proti Ukrajině, s tím nemůže nic dělat, upozornila agentura AFP.

Chameneího smrt staví Putina do „svízelné situace“, míní ruský expert Alexandr Baunov z Carnegieho centra.

Od znovuzvolení Donalda Trumpa do čela americké administrativy se podle něj Putin snaží uklidnit turbulentního amerického miliardáře, aby si zajistil přízeň Washingtonu v jednáních o ukončení války rozpoutané ruskou invazí na Ukrajinu v únoru 2022.

Začátkem ledna znamenal únos bývalého venezuelského vůdce Nicoláse Madura americkými vojáky ztrátu dalšího partnera Moskvy. I v tomto případě byl Kreml bezmocný.

„Dvakrát za dva měsíce Putin selhal ve své roli spasitele,“ zdůraznil Baunov a dodal, že v případě Chameneího „je vrahem přítel Trump“.

Dříve Putin alespoň pomohl svrženému ukrajinskému vůdci Viktoru Janukovyčovi najít útočiště v Rusku v únoru 2014. Poskytl také azyl syrskému vůdci Bašáru Asadovi a jeho rodině po svržení v prosinci 2024.

A na rozdíl od Madurova případu se Chameneího smrt odehrála v té části světa, kterou Rusko považuje za svou „hemisféru“, uvedl Baunov, který situaci přirovnal k zabití libyjského vůdce a spojence Kremlu Muammara Kaddáfího v roce 2011. To podle Baunova způsobilo „zlom v ruské politice“ a poskytlo Putinovi záminku pro „rozchod se Západem“.

 Důsledky konfliktu v Íránu pro Moskvu je těžké odhadnout. Ruský poslanec Anatolij Vasserman v novinovém rozhovoru prohlásil, že válka by mohla Rusku v krátkodobém horizontu prospět, pokud prudce zvýší ceny ropy, a v dlouhodobém horizontu by mohla přinést „velké problémy“ Spojeným státům a Izraeli.

Kyjev naopak zabití íránského vůdce přirozeně uvítal. Jeho smrt podle ukrajinského ministra zahraničí Andrije Sybihy dokazuje, že Rusko není „spolehlivý partner“ a že ztrácí vliv kvůli své „nesmyslné válce proti Ukrajině“, dodala AFP.

„Nejvyšší čas procitnout: jednání s USA vždy končí raketovým útokem na metropoli,“ varoval v dnešním komentáři ruský list Moskovskij komsomolec. „Teherán hoří a Trump požírá spojence Ruska,“ dodal.

X X X

 Kdo zastoupí Chameneího? Vedení země se dočasně ujme vládnoucí rada a ajatolláh Alireza Arafi

Než bude vybrán nástupce íránského vůdce Chameneího, který byl v noci zabit při americko-izraelském útoku, povede zemi dočasně vládnoucí rada. V ní sedí ajatolláh Alireza Arafi, píše agentura Reuters.

Ajatolláh Alireza Arafi, který sedí v dočasné vládnoucí radě, je mimo íránské duchovní kruhy méně známou postavou, ale jako o možném nástupci ajatolláha Chameneího o něm psal analytik Alex Vatanka z Middle East Institute už v roce 2020. Jeho šance podle něj ještě stouply v roce 2024, kdy při nehodě vrtulníku zahynul prezident Íránu Ebráhím Raísí.

Arafi má za sebou kariéru v různých vládních institucích a byl jedním z důvěrníků Chameneího. Ten je spojen s celou kariérou Arafiho, kterého do všech funkcí jmenoval.

 Ajatolláh Arafi se narodil v roce 1959 a pochází z duchovní rodiny, která k islámu konvertovala v 19. století. Jeho otec měl mít blízko k zakladateli Islámské republiky Rúholláhu Chomejnímu. Tato informace, ač mohla být podle analytika nadsazená samotným Chameneího režimem, upevnila postavení Alireza Arafiho.

Větší roli začal hrát Arafi po roce 1989, kdy se moci ujal Chameneí, který pozice kolem sebe zaplňoval svými přáteli. Nově jmenovaný dočasný lídr Íránu se brzy na to stal důvěrníkem zabitého vůdce a ve svém rodném městě Meybod dostal za úkol vést páteční modlitby. Jako tehdy 33letý duchovní byl na tuto pozici velmi mladý, podle analytika to však dokazuje, jakou důvěru v něj Chameneí měl.

Vatanka se domnívá, že Arafi patřil k mladým duchovním, které si starší generace osobně vybrala jako své potenciální budoucí nástupce. Věřili, že budou pokračovat v agendě svých předchůdců. Arafi je o 20 let mladší než Chameneí.

Jeho pravomoce i povinnosti následně rostly. 67letý muž vystupuje jako zástupce předsedy Shromáždění znalců, což je poradní orgán nejvyššího vůdce Íránu, a je členem 12hlavé rady, která schvaluje kandidáty do voleb a zákony, které projdou parlamentem, uvádí stanice CNN.

Arafi však nemá silné vazby na bezpečnostní složky státu a není znám jako silná politická síla. Přesto už jen to, že ho Chameneí jmenoval na seniorní a strategickou pozici ukazuje, že Chameneí měl „velkou důvěru v jeho byrokratické schopnosti,“ míní Vatanka.

Arafi by měl mít plynulou arabštinu a angličtinu a měl by se dobře vyznat v technologiích. Vatanka dodává, že do roku 2020 publikoval 24 knih a článků.  

X XX

 íl Chameneí: CIA zjistila, kde bude nejvyšší duchovní vůdce Íránu. Čas útoku se musel změnit

Krátce před úderem USA a Izraele na Írán se americká tajná služba CIA zaměřila na to, kde se bude nacházet zřejmě nejdůležitější cíl: íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí. Když tuto informaci agenti měli, poskytli ji Izraelcům. Sled událostí vedoucích k zabití Chameneího a dalších vysokých íránských představitelů popisuje americký deník The New York Times.

Americká tajná služba CIA sledovala ajatolláha Chameneího měsíce, přibližuje The New York Times. A získávala stále větší jistotu ohledně jeho chování a míst, kde se pohybuje.

 Agenti se pak dozvěděli, že v sobotu ráno se uskuteční schůzka vysokých íránských představitelů ve vládním komplexu v centru Teheránu. Klíčové bylo, že CIA zjistila, že na místo dorazí také íránský nejvyšší duchovní vůdce.

Tyto informace předala Izraelcům, kteří zjistili, že na místě budou i čelní armádní představitelé – ministr obrany Azíz Násirzádí, šéf revolučních gard Mohammad Pakpúr, tajemník íránské obranné rady Alí Šamchání, velitel leteckých sil revolučních gard Madžíd Músaví a další.

USA a Izrael se i kvůli zjištění, kde se bude Chameneí nacházet, dokonce rozhodly změnit čas úderu na Írán. Původně totiž plánovaly zahájit útok v noci pod rouškou tmy.

 Operace začala v Izraeli kolem sobotní 6. hodiny ranní, když stíhačky vzlétly ze svých základen. Útok vyžadoval relativně málo letadel, která byla vyzbrojena střelami s plochou dráhou letu typu vzduch-země.

Dvě hodiny a pět minut po vzletu letadel, kolem 9.40 ráno v Teheránu (7.10 SEČ), zasáhly rakety zmíněný komplex v srdci Teheránu.

„Dnešní ranní úder byl proveden současně na několika místech Teheránu, na jednom z nich se shromáždili vysoce postavení představitelé íránské politicko-bezpečnostní elity,“ napsal ve zprávě podle deníku The New York Times izraelský úředník ministerstva obrany.

 Uvedl také, že navzdory íránským přípravám na válku se Izraeli podařilo útokem na tento komplex dosáhnout „taktického překvapení“. Bílý dům a CIA se k celé akci odmítly vyjádřit.

Rychlé odstranění Chameneího bylo podle The New York Times výsledkem úzké spolupráce mezi USA a Izraelem před úderem, přičemž disponovaly množstvím informací o íránském vedení.

Operace podle deníku zároveň ukázala na selhání íránských představitelů, kteří nepřijali dostatečná opatření, aby se nevystavili nebezpečí v době, kdy Izrael a USA dávaly jasně najevo, že se připravují na válku.

X XX

ČEŠI VE SPOJENÝCH ARABSKÝCH EMIRÁTECH.

 Češi pobývající aktuálně ve Spojených arabských emirátech či Kuvajtu popsali, že slyší opakované letecké poplachy a zásahy protivzdušné obrany v souvislosti s pokračujícím konfliktem mezi Izraelem, Spojenými státy a Íránem, který začal v sobotu ráno.

Do mobilních telefonů českým turistům chodí varovné zprávy a doporučení, aby byli opatrní, popsal například český basketbalista a děčínský politik Jakub Houška. Situace je podle cestujících spíše stresující, hotely a služby v nich však fungují bez problému. Čekají na informace od aerolinií.

JEDNÁNÍ S ÍRÁNEM. Noví íránští vůdci chtějí podle amerického prezidenta Donalda Trumpa jednat a on s tím souhlasil, informuje agentura Reuters.

SMRT 48 ÍRÁNSKÝCH VŮDCŮ. Americký prezident Donald Trump v neděli pro Fox News uvedl, že americké a izraelské útoky na Írán zabily 48 vůdců. „Věci se hýbou kupředu. ‌Pokračuje to rychle. Takhle to zůstávalo už 47 let,“ uvedl v rozhovoru pro ‌Fox News a dodal, že 48 vůdců zemřelo po jediném úderu

OBĚTI NA ZÁPADĚ ÍRÁNU. Při útoku pohraničního pluku na západě Íránu poblíž hranic s Irákem bylo zabito více než 40 členů tamních bezpečnostních sil.

„Tento útok, který byl doprovázen bombardováním, bohužel vedl k mučednické smrti 43 členů bezpečnostních sil, z nichž většina byli pohraničníci, a vážně poškodil části okolních budov,“ uvedla podle serveru Al-Džazíra íránská agentura Mehr s tím, že útok provedly Spojené státy a Izrael.

VOJENSKÁ OPERACE V PŘEDSTIHU. Vojenské operace Spojených států proti Íránu napřed oproti plánu, řekl pro stanici CNBC šéf Bílého domu Donald Tr

ÍRÁN JE OTEVŘENÝ SNAHÁM O DEESKALACI. Íránský ministr zahraničí Abbás Aráqčí sdělil svému ománskému protějšku Badru Busaídímu, že Teherán je otevřený jakýmkoliv seriózním snahám o deeskalaci po víkendových útocích Izraele a Spojených států. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na ománské ministerstvo zahraničí. Omán působí jako prostředník v jaderných jednáních mezi USA a Íránem.

VYJÁDŘENÍ VON DER LEYENOVÉ. Se saudskoarabským korunním princem Muhammadem bin Salmánem budeme úzce spolupracovat na uklidnění situace a zajištění regionální stability, oznámila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová po hovoru princem. Von der Leyenová svolá prý v pondělí zvláštní bezpečnostní kolegium.

OSLAVY V ÍRÁNU. Lékař ze severu Íránu řekl, že se svými kolegy celou noc na neděli strávili oslavováním smrti nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chámeneího, přestože v jeho městě byly nasazeny ozbrojené bezpečnostní síly. Ty zastavovaly a vyslýchaly lidi, kteří oslavovali ve svých autech.

„Byla to jedna z nejlepších nocí našeho života,“ uvedl pod příslibem anonymity lékař. „Poprvé v životě jsem kouřil cigaretu. Vůbec jsme nespali a ani se necítíme unavení,“ dodal.

UTLUMOVÁNÍ LODNÍHO PROVOZU. Přední lodní dopravci utlumují kvůli konfliktu na Blízkém východě svůj provoz v Perském zálivu, Rudém moři a Hormuzském průlivu.

Švýcarská společnost MSC uvedla, že svým lodím v oblasti Perského zálivu nařídila, aby zastavily plavbu a uchýlily se do bezpečných oblastí. Další lodní přepravce, dánská společnost Maersk, uvedla, že odklonila své lodě na dvou významných trasách z Rudého moře a pozastavila plavbu v Hormuzském průlivu.

 X XX

Letecký útok zabil íránského exprezidenta Ahmadínežáda. Vládne dočasná rada

Při leteckém útoku na Írán byl zabit bývalý íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád. Uvedla to DPA s odvoláním íránskou polooficiální agenturu ILNA. Ahmadínežád, který v minulosti mimo jiné popíral holokaust a předpovídal brzké zničení Izraele, byl prezidentem blízkovýchodní země v letech 2005 až 2013. Po sobotní smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího zemi vede dočasná rada.

 Kdy přesně byl Ahmadínežád zabit zatím není zřejmé. DPA napsala, že devětašedesátiletého politika zasáhl útok na východě Teheránu, kde byl ve svém domě i se svými osobními strážci.

Prezidentskou funkci Ahmadínežád vykonával po dvě čtyřletá funkční období v letech 2005 až 2013. Ahmadínežád, proslulý svými nevybíravými výroky, kterými například popíral holokaust, právo na existenci státu Izrael či přítomnost gayů a leseb v Íránu, během volební kampaně v roce 2005 prohlásil: „Nedělali jsme revoluci, abychom měli demokracii.“

Podle íránských zákonů lze po čtyřech letech mimo úřad znovu kandidovat, populistický exprezident ale představoval polarizující postavu i mezi svými kolegy z řad zastánců tvrdé linie. Jeho sporné znovuzvolení v roce 2009 vyvolalo masové protesty a rozsáhlé represe, při nichž byly zadrženy tisíce lidí a desítky jich byly zabity.

Bývalý ultrakonzervativní íránský prezident se přesto v červnu 2024 zaregistroval jako kandidát do předčasných prezidentských voleb, které se konaly kvůli smrti íránského prezidenta Ebráhíma Raísího při pádu vrtulníku. Byl oblíbený mezi chudými, a to pro své populistické sliby a plány bytové výstavby.

Ahmadínežád se od svého odchodu z úřadu se zviditelňoval mimo jiné prostřednictvím sociálních sítí a psal široce medializované dopisy světovým lídrům. Kritizoval také korupci ve vládě, ačkoli jeho vlastní administrativa čelila obvinění z braní úplatků a dva z jeho bývalých viceprezidentů byli uvězněni.

Íránský nejvyšší duchovní ajatolláh Alí Chameneí v roce 2017 Ahmadínežáda varoval, že jeho opětovná kandidatura by znamenala „polarizaci situace“, která by zemi uškodila, a v roce 2021 Ahmadínežádovu kandidaturu odmítla dvanáctičlenná rada dohlížitelů, skupina duchovních a právníků, na kterou dohlíží Chameneí, jenž má ve státních záležitostech poslední slovo. Tento panel nikdy neschválil ženu ani nikoho, kdo by vyzýval k radikální změně řízení země.

Íránská rada dohlížitelů následně 9. června 2024 Ahmadínežáda z opětovné kandidatury na prezidenta vyloučila. Volby vyhrál současný prezident Masúd Pezeškján.

„Nepřátele zanecháme bez naděje“

Pezeškján nyní prohlásil, že Írán bude pokračovat v tvrdých úderech a ničit vojenské základny nepřátel. Pezeškján to v neděli podle serveru Al-Džazíra řekl ve videoposelství odvysílaném v íránské televizi, v němž také mluvil o mučednictví nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, který v sobotu zemřel při americko-izraelských útocích.

Íránský prezident, jehož země se podle zpráv médií není schopna účinně bránit před raketovými útoky, v televizi prohlásil, že íránské ozbrojené síly nepřátele zanechají bez naděje. Sdělil také, že svou činnost zahájila dočasná vládnoucí rada, která více než 90milionovou zemi povede po smrti Chameneího. Podle Pezeškjána půjde právě ve stopách zabitého duchovního vůdce.

Ministr zahraničí blízkovýchodní země Abbás Arakčí v neděli uvedl, že nový vůdce bude vybrán během jednoho až dvou dnů. Zabití Chameneího označil za hrubé porušení mezinárodního práva. Také se nechal slyšet, že při sebeobraně Írán nezná žádná omezení ani hranice.

X X X

KOLUMBIE

Guerilly rozpoutaly dronovou válku, inspirovaly se na Ukrajině.

Kolumbijské bezpečnostní síly se potýkají s drony, které si pořizují partyzánské a drogové skupiny. Inspirací jim je Ukrajina. Kolumbie proti nim prozatím nemá účinnou obranu, snaží se o vytvoření protidronového štítu a zakázala bezpilotní letouny dovážet. Kolumbijci přiznávají, že guerrillové síly jsou v mnoha ohledech napřed.

 „Překupníci drog mají vzdušnou výhodu,“ připustil minulý rok kolumbijský prezident Gustavo Petro krátce poté, co bezpilotní letouny připravily o život 58 vojáků a policistů a zranily více než 300 členů bezpečnostních složek během několika měsíců.

Kolumbijský ministr obrany Pedro Sánchez uvedl, že minulý rok povstalci a kriminálníci uskutečnili více než osm tisíc útoků a v roce 2025 zranili více než 100 policistů a vojáků. Kolumbie zápasí s guerillovou organizací Národní osvobozenecká armáda (ELN). Čelí také útokům frakcí rozpuštěných Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC).

Kolumbijští představitelé považují vlnu dronových útoků, které zasahují vojenské základny, policejní stanice i hlídkové lodě, za bezprecedentní. „Staří partyzáni se tisíckrát pokoušeli získat rakety, ale nikdy se jim to nepodařilo,“ řekl Humberto de la Calle, bývalý viceprezident Kolumbie. „To se v Kolumbii ještě nikdy nestalo.“

Kolumbijská armáda se domnívá, že ELN a další guerillové skupiny získávají zkušenosti s obsluhou dronů od příslušníků zahraničních armád. Drony se nyní používají na řadě bojišť, od Ukrajiny po Afriku. Portál The Economist podotýká, že někteří Kolumbijci viděli na záběrech z ukrajinského bojiště účinnost nového typu vedení války a vydali se i na frontu, aby se s touto smrtící technologií seznámili a naučili se ji používat.

Kriminálníkům pomáhá, že drony lze levně pořídit z Číny. Nakupují bezpilotní letouny přes online tržiště, například čínské Temu. Některé pořizují v Kolumbii, jiné pašují z Venezuely, uvádí portál The New York Times.

Podle The Economistu současná situace ukazuje na selhání prezidentovy levicové politiky „naprostého míru“. Petro slíbil, že nebude pořizovat nové zbraňové systémy, a jednal se všemi ozbrojenými skupinami v zemi. Ty však jednání využily k vyzbrojení a k obsazení území.

Protidronový prapor, štít a zákaz dodávek

Kolumbijská vláda v říjnu odhalila svůj první protidronový prapor. V lednu letošního roku oznámila spuštění projektu takzvaného „protidronového štítu“, na který vyčlenila v přepočtu 1,68 miliardy dolarů.

Bogota na konci téhož měsíce také omezila dovoz dronů kvůli jejich riziku pro národní bezpečnost. Stroje lze dovážet pouze přes celní stanoviště na mezinárodním letišti v hlavním městě a v přístavu Cartagena na severu země.

Guerrilly mají výhody, přiznává vláda

Zda tato opatření budou účinná, zatím není jisté. Kolumbijský prezident připustil, že vládní reakce jsou „pomalé“, zatímco protivníci jsou schopni vyzbrojit se tisíci dronů. Zatímco kriminální skupiny těží z peněz získaných z narkotik, vláda má problémy s vybavováním svých sil.

Dva nejmenovaní kolumbijští bezpečnostní činitelé řekli deníku The New York Times, že povstalecké skupiny mají přístup k dronům s optickými vlákny, které jsou odolnější vůči antidronovým rušičkám. Další činitel uvedl, že protidronová zařízení vyžadují neustálé monitorování a musí být umístěna na místech s přístupem k internetu, který není v celé Kolumbii k dispozici. Lze také očekávat, že se na ně kriminální skupiny zaměří.

Kolumbie je nyní pod tlakem ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa, který boj s „narkoteroristy“ učinil jedním z ústředních témat své zahraniční politiky. Spojené státy v rámci boje s drogovými překupníky zaútočily na Venezuelu a Trump naznačuje, že Kolumbie by mohla být další na řadě

X X X

 Válka až do konečného vítězství, hlásal. Bělovousý klerik Chameneí vládl 35 let

Íránského nejvyššího duchovního Alího Chameneího (86) v sobotu zabil jeden z izraelsko-amerických úderů. Íránu vládl přes 35 let, když se roku 1989 stal nástupcem Rúholláha Chomejního. Patřil mezi hlavní symboly zdejšího teokratického režimu.

Íránský duchovní vůdce, bělovousý klerik ajatolláh Alí Sejjed Chameneí, byl nejvyšší autoritou v zemi. O osudu muslimského státu s jadernými ambicemi tento muž rozhodoval již více než 35 let. Ve funkci pokračoval ve stopách svého předchůdce, charismatického revolučního vůdce Rúholláha Chomejního.

Podle íránské ústavy byl Chameneí prozatímním zástupcem ve skrytu přebývajícího imáma, nástupce proroka Mohameda. Z titulu své funkce duchovního a politického vůdce islámské revoluce a íránského lidu (valíje fakíh) se těšil mimořádným pravomocem, v teokratickém politickém systému v Íránu měl hlavní slovo.

Chameneí, jehož bohatství se odhaduje na miliardy dolarů, měl poslední slovo v zahraničněpolitických, hospodářských i vnitropolitických otázkách včetně jaderného programu, ovládá armádu, soudy i státní média. Opírat se mohl o revoluční gardy, které čítají na 125 tisíc mužů a nejsou součástí armády. Odvolat svrchovaného teokrata mohl pouze Shromáždění znalců, 86členný sbor významných náboženských činitelů, který jej do funkce doživotně jmenoval v červnu 1989.

Chameneí byl zpočátku považován za slabého a nepříliš pravděpodobného nástupce zesnulého zakladatele Islámské republiky ajatolláha Chomejního. Postupně však upevňoval svou moc, v úřadu nejvyššího vůdce byl nezpochybnitelný a prosazoval jaderný program, který znepokojuje okolní region i západní svět. Jeho styl vedení kombinoval ideologickou rigiditu se strategickým pragmatismem. Byl hluboce skeptický vůči Západu, zejména vůči USA, které obviňoval ze snahy o svržení íránského režimu.

Čeští turisté, kteří cestují na Blízký východ nebo už v oblasti jsou, by měli řešit prodloužení cestovních pojištění a kompenzace s cestovními kancelářemi. Řešení konkrétních situací pak záleží na podmínkách samotných pojišťoven.

Při vzdušných úderech USA a Izraele na budovu pohraniční stráže na západě Íránu zahynulo 43 členů bezpečnostních složek, informovala íránská agentura.

MZV doporučilo Čechům na Blízkém východě, aby se řídili doporučeními v daných zemích a sami se nepřesouvali, uvedl po jednání krizového štábu mluvčí.

V roce 2015 Írán podepsal se světovými mocnostmi – USA, Čínou, Ruskem, Německem, Francií a Británií – dohodu nazvanou Společný všeobecný akční plán (JCPOA). Její součástí bylo zmírnění protiíránských sankcí výměnou za omezení jaderných ambicí Teheránu a záruky, že Írán nebude vyvíjet jaderné zbraně. Podle analytiků Chameneí s dohodou souhlasil mimo jiné proto, že zmírnění sankcí vůči jeho zemi bylo nezbytné ke stabilizaci ekonomiky a k upevnění ajatolláhovy moci.

Americký prezident Donald Trump ale za svého prvního funkčního období v roce 2018 od dohody odstoupil a sankce obnovil. Írán pak začal dohodu porušovat. Trump nyní usiluje o novou dohodu, která by zajistila, že Írán nezíská jaderné zbraně, čehož se obává řada západních států. Ústředním bodem diskusí je obohacování uranu na íránském území. Zatímco Spojené státy chtějí, aby se ho Írán zcela vzdal, Teherán tento požadavek považuje za nepřijatelný. Trump uvedl, že Íránu v tomto ohledu na konci května zaslal „rozumnou nabídku“. Chameneí i íránská diplomacie tento návrh odmítli s tím, že odporuje íránským zájmům, a íránský vůdce zdůraznil, že jeho země bude v obohacování uranu pokračovat.

Podle zpravodajského serveru Axios měl Izrael loni v červnu během izraelsko-amerického útoku na Írán konkrétní příležitost zabít Chameneího, ale Trump dal jasně najevo, že s takovým postupem nesouhlasí. Izraelský velvyslanec v USA Jechiel Leiter naopak tehdy v rozhovoru s ABC News nevyloučil, že Chameneí je jedním z izraelských cílů. Izraelský ministr obrany Jisrael Kac poté varoval Chameneího, že by mohl skončit stejně jako někdejší irácký prezident Saddám Husajn, jenž byl v roce 2006 popraven.

V době nedávných protestů v Íránu Chameneí letos v lednu prohlásil, že Teherán považuje amerického prezidenta Trumpa za zločince, protože způsobil íránskému lidu oběti a škody v době protivládních protestů. Chameneí také poprvé od začátku protestů veřejně přiznal, že při nich byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Protesty vypukly koncem prosince a Trump během nich několikrát íránskému vedení pohrozil americkou intervencí, pokud bude demonstranty zabíjet.

Chameneí byl v sobotu ráno podle večerního vyjádření nejmenovaného vysoce postaveného izraelského činitele, který hovořil s médii i agenturou Reuters, zabit při rozsáhlém izraelsko-americkém útoku na cíle v Íránu a bylo nalezeno jeho tělo. Kromě vojenské infrastruktury se útoky zaměřily také na konkrétní představitele teokratického režimu a jeho ozbrojených sil. Írán jeho smrt oficiálně potvrdil až v noci na neděli, ačkoli se přes den objevovaly informace, že je na bezpečném místě mimo Teherán, ale také fotografie jeho zničeného sídla.

Chameneí se narodil 19. dubna 1939 v íránském Mašhadu. V mládí prošel výcvikem v palestinských táborech v Libanonu a později v Libyi. Od roku 1963 aktivně působil jako blízký spolupracovník Rúholláha Chomejního v protišáhovském hnutí. Za protimonarchistickou činnost byl několikrát zatčen a mučen. V posledních letech před svržením šáha Mohammeda Rezy Pahlavího se zdržoval spíše mimo Írán – v Jižním Jemenu a v jižním Libanonu. V červnu 1981 byl terčem atentátu, při němž ochrnul na pravou ruku.

Největší politické zkušenosti získal Chameneí v letech 1981 až 1989, kdy byl za irácko-íránského konfliktu prezidentem republiky. „Válka, válka až do konečného vítězství,“ prohlásil tehdy. Konflikt nakonec skončil bez jasného vítěze, když obě země stáhly vojáky za hranice uznávané před válkou.

Nejvyšším vůdcem islámské revoluce a íránského lidu se Chameneí stal v červnu 1989 po úmrtí Chomejního.

V roce 2005 u Chameneího diagnostikovali rakovinu prostaty. V Íránu se o zdravotním stavu duchovního vůdce veřejně nemluvilo, i když v roce 2014 sám Chameneí udělal výjimku a oznámil, že má za sebou operaci, a požádal Íránce, aby se modlili za jeho zdraví. Od roku 1964 byl Chameneí ženatý, měl šest dětí – čtyři syny a dvě dcery.