Španělsko, které odsoudilo vojenské akce USA a Izraele v Íránu, zakázalo využívání svých vojenských základen, oznámil španělský ministr zahraničí José Manuel Albareze. V této souvislosti již 15 amerických letadel opustilo základny Rota a Moron. Nejméně sedm letadel přistálo na letecké základně Ramstein v Německu, informuje agentura Reuters.

Připomeňme, že v největších španělských městech se loni na podzim konaly masové protesty proti „izraelské genocidě Palestinců“. Demonstrace následovaly poté, co izraelské síly zadržely Globální flotilu Sumuda (GFS), humanitární flotilu na cestě z Barcelony do pásma Gazy, která se pokoušela prolomit izraelskou blokádu Gazy.

Madrid také nepovoluje přelety izraelského premiéra Benjamina Netanjahua výsostným španělským vzdušným prostorem s ohledem na jeho stíhání Mezinárodním trestním tribunálem.

Je třeba připojit vyjádření   generálního tajemníka NATO Marka Rutteho v rozhovoru pro BBC, kde zdůraznil, že   Evropa „bezvýhradně podporuje“ kroky USA proti Íránu.  Již jen krok Španělska jeho slova poněkud zpochybňuje. Navíc Rutte jistě není mluvčím celé Evropys. Server vasevec.cz

X XX

JAK JE TO  S  ÚTOKEM  NA  ÍRÁN?

ŽANTOVSKÝ  BYL  DLOUHOLETÝ  ZPRAVODAJ  ČR  V  ANGLII

Útok na Írán je nevyprovokovaná nelegální agrese, kritizuje Hesová. Žantovský: Byla tu zřejmá hrozba

USA a Izrael pokračují v úderech proti Íránu. Ten dále ostřeluje Izrael a americké spojence v regionu. „Agrese nemůže mít žádné pravděpodobné pozitivní výsledky,“ soudí v pořadu Pro a proti politoložka a odbornice na Blízký východ Zora Hesová. „Diplomatická jednání o íránském jaderném programu probíhají přes 10 let a jsou v podstatě bezvýsledná,“ namítá poradce prezidenta a bývalý velvyslanec v Izraeli a ve Spojených státech Michael Žantovský.

Michael Žantovský a Zora Hesová

Vítáte americko-izraelský útok na Írán? Anebo vnímáte spíše rizika a obavy
Žantovský: Nemůžu upřímně říct, že bych z celého srdce ten krok vítal. Jsou s ním spojené některé možné výsledky, které budou pozitivní pro region Blízkého východu a pro celý svět, ale jsou s ním spojeny také velká rizika a nejistoty.

Může útok Izraele a USA skutečně stabilizovat Blízký východ? Nebo Írán dotlačil na cestu Sýrie? V Pro a proti diskutují bývalý diplomat Michal Žantovský a politoložka Zora Hesová

V této chvíli, po dvou dnech operace, si nemůžeme být jisti, že výhody a přínosy převáží nad riziky.

Hesová: Z pohledu Evropy v tom vidím nevyprovokovanou nelegální mezinárodní agresi, která nemůže mít žádné pravděpodobné pozitivní výsledky. Porušuje mezinárodní právo a už podruhé za posledního tři čtvrtě roku narušuje jednání, která podle mě jako jediná mohou řešit otázku jaderného vyzbrojování.

Je třeba říct, že ano, Írán se vrátil k vyzbrojování, protože Donald Trump tehdy smlouvu s Íránem vypověděl. To je zásadní eskalace, která nese obrovská rizika jak pro Evropu, tak pro Ukrajinu a tak dále.

Pozitiva a negativa

Pane Žantovský, je podle vás pochopitelné, že se Spojené státy a Izrael uchýlily k útoku?
Samozřejmě. Diskuse s Íránem – diplomatická jednání o jeho jaderném programu a obohacování uranu – probíhají už více než 10 let a jsou v podstatě bezvýsledná.

I po dohodě z roku 2015 se Írán nevzdal obohacování uranu, a jak se domníváme, tak vlastní uran obohacený na několikanásobnou intenzitu, než je potřeba pro mírové využití v rámci jaderné energie.

Čili íránská hrozba je zřejmá, stejně tak je zřejmá hrozba balistická, kterou Írán i v těchto dnech uplatňuje prostřednictvím balistických raket a dronů.

Asi to nejnebezpečnější z pohledu Izraele je íránská soustavná podpora teroristických skupin po celém Blízkém východě, které Írán a Íránské revoluční gardy vyzbrojují, financují, ovládají a podporují. Ať už mluvíme o Hizballáhu v Libanonu, Hamásu v Pásmu Gazy nebo o Húsijích v Jemenu.

Paní Hesová, proč nevidíte v útoku žádná pozitiva? Nemohlo by jím být například to, kdyby se podařilo v Íránu změnit konzervativně vojenský islamistický režim?
Nemáme žádnou historii pozitivních změn. Vždycky, když Spojené státy a jeho spojenci zavraždili lídra nějakého režimu – máme tady precedens z Lýbie, máme precedens z Iráku – tak následný vývoj byl velmi, velmi negativní. Ani v Íránu nelze předpokládat, že zabití ajatolláha Alího Chamenejího přinese něco dobrého.

Já chápu desítky tisíc Íránců i třeba Syřanů a Iráčanů, kteří asi cítili určité zadostiučinění, protože právě Chameneí byl zodpovědný za obrovskou, bezprecedentní represi v lednu a byl zodpovědný za rozdmýchání občanské války v Sýrii. Toto určité zadostiučinění je třeba uznat.

Na druhou stranu to, že byl zabit, v žádném případě situaci protestujících v Íránu nezlepší, protože režim ho nahradí. Naopak Chameneí bude mít status mučedníka, díky čemuž se celý režim naopak pravděpodobně více spojí.

Zároveň jsme viděli, že útok dopadal i na civilisty, na špitál v Íránu, na dvě školy. Nevidím tam žádný produktivní smysl. Je jasné, že Donald Trump nemá plán na změnu režimu, nepřipravoval to, nepodporoval opozici. Já tam nevidím žádný pozitivní cíl kromě demonstrace síly.

Může útok Izraele a USA skutečně stabilizovat Blízký východ? Nebo Írán dotlačil na cestu Sýrie? V Pro a proti diskutují bývalý diplomat Michal Žantovský a politoložka Zora Hesová. Poslechněte si rozhovor v audiu v úvodu článku.

Lucie Vopálenská, dci , iRozhlas

X X X

 Trump vs. Kerberos: Íránu po Chameneím vládne nový triumvirát. USA musejí vymyslet, jak na něj

• Teherán má nové vedení. Kdo ho tvoří?
• Trump se chystá jednat, ale íránské vedení to odmítá.

Írán přišel během americko-izraelských útoků o svého nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího. Než si země vybere jeho nástupce, má zemi řídit trio mužů. Ačkoliv triumvirát spojuje aspoň navenek touha pomstít smrt Chameneího, panují mezi jeho členy značné rozdíly. Americký prezident Donald Trump nyní musí vymyslet strategii, jak s touto trojhlavou nástupnickou radou, která dočasně vede Írán, naložit. Původně zmínil jednání, ale trio to odmítlo.

Teherán si do svého čela alespoň dočasně zvolil nové vedení. Místo mrtvého Chameneího, který podle dostupných informací nepřežil raketový úder na své sídlo v hlavním městě, zaujali prezident země Masúd Pezeškján, nejvyšší představitel soudní moci Gholam-Hosejn Mohseni Edžeí a Chameneího důvěrník Alíréza Aráfí. Posledně jmenovaný je rovněž ajatolláhem (tedy vysokým představitelem šíítských muslimů) a členem Rady strážců. O novém triumvirátu informoval například portál Iran International.

Trump zprvu oznámil, že se s trojicí chystá jednat. „Chtějí mluvit a já s hovory souhlasil, takže s nimi budu mluvit. Měli to udělat už dřív. Měli se zachovat více prakticky a udělat to, co šlo lehce už dříve. Čekali příliš dlouho,“ poznamenal americký prezident podle magazínu The Atlan

Jednání o ukončení napětí však podle všeho není na pořadu dne. Šéf bezpečnostní rady Íránu Ali Laridžání na sociální síti X oznámil, že jeho země nabídku odmítá. „Nebudeme vyjednávat se Spojenými státy,“ uvedl Laridžání. V dalších příspěvcích mimo jiné napsal, že Trump „zradil vlastní heslo ‚Amerika na prvním místě‘ a místo něj převzal ‚Izrael na prvním místě‘“.

Nové íránské vedení už oznámilo, že hodlá smrt Chameneího pomstít. Trojice nicméně působí jako bájný starořecký Kerberos, pes se třemi hlavami a jedním tělem: A tyto hlavy navzdory vyslovené touze po odplatě působí naprosto rozdílně.

Masúd Pezeškján

Funkci íránského prezidenta zastává Pezeškján už druhým rokem. Ačkoliv v každé jiné zemi na světě jde o nejvyšší ústavní post, v Íránu se jedná o funkci, která podléhá nejvyššímu vůdci. Pezeškján tak měl, stejně jako jeho předchůdci, v mnoha záležitostech přinejmenším poněkud svázané ruce.

Pezeškján byl zvolen za Reformisty, čili umírněnější a liberálnější stranu íránského politického spektra. Nutno však podotknout, že íránští liberálové z řad Reformistů automaticky nejsou pro výrazné uvolnění pravidel a zmírnění často extrémně přísných trestů. Stejně jako radikálnější Konzervativci se i Reformisté například hlasitě staví proti existenci Izraele.

Přesto s sebou zvolení Pezeškjána přineslo jistou naději, že se poměry v Íránu poněkud liberalizují a prezident se stane partnerem pro západní politické lídry. Ani tento (na íránské poměry) liberál, který ještě v únoru zahájil jaderné rozhovory s USA a roky působil jako lékař se specializací na kardiochirurgii, však nyní podle všeho nehodlá s Trumpem jednat. Podle stanice al-Džazíra se totiž nechal slyšet, že po smrti Chameneího je „legitimní povinností a právem (Íránu) pomstít se pachatelům a tvůrcům tohoto historického zločinu“.

Gholam-Hosejn Mohseni Edžeí

O poznání tvrdší než Pezeškján má být podle al-Džazíry hlava soudního systému a šéf íránského Nejvyššího soudu Gholam-Hosejn Mohseni Edžeí. Muž, který měl v minulosti v íránské vládě na starost rozvědku a posléze se přesunul do vedení justice, přičemž byl i nejvyšším státním žalobcem, je považován za konzervativního a nesmlouvavého zastánce islámského režimu.

Když během ledna znovu vypukly protesty proti režimu, Mohseni Edžeí oznámil, že „raubíři nedostanou žádnou milost“ a z podpory demonstrací vinil USA s Izraelem.

Aliréza Aráfí

„Třetí do party“ v íránském triumvirátu je duchovní a historik Aráfí. Coby tajemník Chameneího a člen takzvané Rady strážců byl posledních několik let mimořádně vlivným člověkem. Zmíněná rada totiž může vetovat návrhy zákonů či politická rozhodnutí parlamentu, pokud nejdou ruku v ruce s konzervativním výkladem islámu. Rada strážců rovněž schvaluje seznam kandidátů do důležitých pozic.

Stejně tak Aráfí patří do Shromáždění expertů, které má za cíl vybrat nového nejvyššího vůdce Íránu. Sluší se dodat, že podle CNN by se jím mohl stát přímo sám Aráfí, který se coby klerik v minulosti oficiálně setkal třeba s papežem Františkem.

Chameneí si ho měl podle zámořské stanice velmi vážit a sázel na něj minimálně při řízení státní administrativy. „Aráfí ale není brán za politickou těžkou váhu a nemá vazby na bezpečnostní prostředí,“ komentuje jeho šance C

xXX

Znali Teherán jako Jeruzalém. Jak dopravní kamery pomohly zabít Chameneího

Izraelská tajná služba mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. Nabourala se do dopravních kamer v Teheránu, což Mossadu společně s americkou CIA pomohlo naplánovat smrtící úder na íránského lídra.

Izraelci měli přístup k téměř všem teheránským dopravním kamerám roky. Zašifrované snímky se posílaly na servery v Tel Avivu a jižním Izraeli, uvedly dva nejmenované zdroje deníku Financial Times (FT).

Podle jednoho z těchto zdrojů byla jedna z kamer obzvlášť užitečná, jelikož zachytila, kde běžně parkovali členové Chameneího ochranky a řidiči íránských politických špiček.

Prostřednictvím kamer izraelské zpravodajské služby shromažďovaly informace o adresách strážců, jejich pracovních rozvrzích a o tom, koho měli přiděleno chránit.

Izrael a Spojené státy také narušily mobilní signál v části Teheránu, kde byl Chameneí zabit, takže ti, kteří se snažili kontaktovat bodyguardy a předat případná varování, slyšeli obsazovací tón.

„Znali jsme Teherán tak, jako známe Jeruzalém,“ sdělil FT člen izraelské zpravodajské služby. „A když nějaké místo znáte stejně dobře jako ulici, na které jste vyrůstali, všimnete si jediné věci, která tam nepatří,“ dodal.

Podle představitele, který hovořil s britským deníkem, Izrael použil nástroje umělé inteligence a algoritmy, které vyvinul, aby roztřídil obrovské množství dat, jež shromažďoval o íránském vedení a jeho pohybech.

To umožnilo vystopovat Chameneího na sobotní schůzku, kde byl zasažen, a poskytlo to izraelské tajné službě Mossad a americké Ústřední zpravodajské službě (CIA) důkaz, že vysoce postavení představitelé jsou na cestě na jednání. CIA měla podle zdrojů také lidský zdroj, který poskytl klíčové zpravodajské informace.

Ne všechny podrobnosti o atentátu na Chameneího jsou známy. Některé možná nikdy nebudou zveřejněny, aby byly chráněny zdroje a metody, které se stále používají k vypátrání dalších cílů.

Zabití íránského duchovního vůdce však bylo politickým rozhodnutím, nikoli pouze technologickým úspěchem, uvedlo více než šest současných i bývalých izraelských zpravodajských představitelů.

Když CIA a Izrael zjistily, že Chameneí bude v sobotu ráno pořádat schůzku ve svých kancelářích poblíž Pasteurovy ulice, naskytla se příležitost ho zabít spolu s mnoha členy nejvyššího vedení.

Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.

Americko-izraelské údery v pondělí stejně jako íránská odveta pokračovaly třetím dnem. Hlavní vlna útoků ale podle amerického prezidenta Donalda Trumpa teprve přijde. Trump uvedl, že nedopustí, aby Írán získal jaderné zbraně.

X XX

Stovky cílů, zničené bombardéry i lodě. Trump připustil vyslání vojáků do Íránu

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že teprve přijde „velká vlna“ útoků ve válce s Íránem, přičemž nevyloučil i pozemní intervenci. Podle USA byla zničena celá flotila 11 íránských lodí v Ománském zálivu. Katar mezitím sestřelil dva íránské bombardéry, sedm íránských balistických střel a pět dronů. Íránské revoluční gardy oznámily, že dva drony zasáhly ropný tanker v Hormuzském průlivu. Ten je nyní podle velitele gard uzavřený. Írán hrozí, že tam zapálí každou loď.

Prezident Trump v pondělí pro deník The New York Post (NYP) uvedl, že nevylučuje vyslání amerických pozemních jednotek do Íránu, „pokud to bude nutné.“ Dodal však, že to pravděpodobně potřeba nebude.

Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů. Izraelská tajná služba měla podle Financial Times přístup k dopravním kamerám v Teheránu, což pomohlo vypátrat Chameneího podle pohybů ochranky.

V neděli americký prezident deníku Daily Mail sdělil, že podle jeho odhadů válka potrvá asi čtyři týdny, ale v pondělí deníku NYP naznačil, že tento časový rámec by se mohl zkrátit. „Půjde to docela rychle,“ uvedl. „Jedeme přesně podle plánu, co se týče vedení, jsme daleko úspěšnější – 49 zabitých – a to, jak víte, mělo podle odhadů trvat nejméně čtyři týdny, a my jsme to zvládli za jeden den,“ pochvaloval si prezident.

Americké velitelství k pondělnímu večeru registrovalo šest mrtvých příslušníků armády USA. „Americké síly před krátkou dobou objevily pozůstatky dvou dříve pohřešovaných členů vojska ze zařízení, které bylo zasaženo při počátečních íránských útocích v oblasti,“ uvedl CENTCOM. O třech prvních obětech informovaly USA v sobotu, o čtvrté dříve během pondělí.

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla americká stanice Fox News.

Spojené státy vyzvaly své občany, aby okamžitě opustili více než deset zemí na Blízkém východě, včetně Izraele a SAE.

Americký ministr obrany Pete Hegseth v pondělí uvedl, že cílem je zničit íránské rakety, námořnictvo a bezpečnostní infrastrukturu. Jak dlouho budou údery trvat, je podle něho na Trumpovi, řádově to ale budou týdny. Trump se dříve vymezoval proti svým předchůdcům v úřadě, kteří se pouštěli do vleklých zahraničních válek, zejména na Blízkém východě.

Šéf Bílého domu řekl, že velké útoky teprve přijdou. Dodal, že největším překvapením pro něj bylo, když Írán v reakci začal útočit na arabské země v regionu.

Íránské revoluční gardy ve svém prohlášení tvrdí, že zaútočily na 60 strategických a 500 vojenských cílů, které mají nějakou spojitost se Spojenými státy a Izraelem. Tato čísla však nelze nezávisle ověřit.

Dále tvrdí, že zasaženou lodí je tanker Athen Nova. Íránská média naznačují, že loď přepravovala palivo pro americké námořnictvo. Společnost, která loď spravuje, zatím situaci plavidla nekomentovala.

Podle agentury Reuters dva zdroje ze sektoru námořní dopravy potvrdily, že se loď nachází v oblasti Hormuzského průlivu. Ten je nyní podle velitele íránských revolučních gard uzavřen a Írán hrozí, že zapálí každou loď, která se jím pokusí proplout. Průlivem prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy.

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz

Od soboty íránské rakety a drony zasáhly Izrael a některé blízkovýchodní země, jako jsou Katar, Spojené arabské emiráty, Kuvajt, Bahrajn či Saúdská Arábie.

Od začátku konfliktu izraelské nemocnice evidují 960 ošetřených lidí, přes 150 z nich je nyní na jednotkách intenzivní péče, uvádí server The Times of Israel (ToI). Z hospitalizovaných jsou podle ministerstva čtyři lidé ve vážném stavu, 24 osob ve středně těžkém a 119 v dobrém stavu. Jeden pacient je ošetřován kvůli úzkostem a tři další se podrobují zdravotnickým testům.

Katar sestřelil íránské bombardéry

Katarské ministerstvo obrany uvedlo, že „především díky všemohoucímu Alláhovi a také díky vysoké úrovni připravenosti a společné koordinaci příslušných orgánů katarské letectvo úspěšně sestřelilo dvě letadla (SU-24) přilétající z Íránské islámské republiky“.

Kde přesně se tak stalo, zatím není jasné. Neví se ani, jestli posádky bombardérů přišly o život.

Spojené arabské emiráty podle televize CNN informovaly o devíti zničených íránských balistických střelách, šesti střelách s plochou dráhou letu a 148 dronech. Tato země se tak stala nejčastějším terčem íránské odvety. Útoky zabily tři lidi a zranily 68.

V Bahrajnu podle tamního ministerstva vnitra zasáhli trosky rakety zahraniční loď. „Požár si vyžádal život jednoho asijského dělníka a dva další utrpěli vážná zranění. Požár byl uhašen,“ uvedlo ministerstvo ostrovního státu na X.

Bahrajn je mimo jiné sídlem amerického námořnictva na Blízkém východě, základnu zde má jeho pátá flotila, připomněla agentura DPA. V sobotu íránský dronový útok způsobil materiální škody na mezinárodním letišti v Bahrajnu.

X X X

Zabít 50 lídrů za minutu aneb dekapitace Íránu. Jde o pád celého režimu, líčí experti

„Chameneí byl tmelem režimu. Bez něj jde vlastně o změnu režimu,“ popsal íránský expert Beni Sabti bezprecedentní úder USA a Izraele. Teherán v zoufalé odvetě pálí rakety napříč regionem. O délce konfliktu navíc zřejmě rozhodne Washington, varovali bezpečnostní analytici na brífinku, jehož se redakce iDNES.cz účastnila.

Základním kamenem úspěchů je podle izraelské armády historicky nejtěsnější koordinace a sdílení zpravodajských informací v reálném čase mezi Spojenými státy a Izraelem. To vyústilo v drtivý úder, který dekapitoval íránské vedení.

„Jde o nejkoordinovanější a nejužší intimní spolupráci s cizí armádou v celé historii IDF,“ řekl podplukovník Nadav Shoshani, mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) pro mezinárodní média.

„Zabít v reálném čase během 60 sekund více než 50 nejvyšších představitelů a eliminovat jednoho z nejhledanějších mužů světa Alího Chameneího, to je něco úžasného, co stojí na neuvěřitelném zpravodajství obou národů.“ chválil spolupráci mluvčí.

Beni Sabti, expert na Írán z telavivského Institutu pro studium národní bezpečnosti (INSS), upozornil, že likvidace nejvyššího vůdce znamená pro islámskou republiku faktický konec.

„Lídr byl tmelem režimu. Bez něj jde vlastně o změnu režimu,“ uvedl na brífinku Sabti s tím, že Chameneí a jeho poradci v posledních letech podlehli vlastní aroganci a mesiášským představám o obnově íránského impéria.

Zoufalá odpověď Íránu

V reakci na kolaps svého velení přistoupil Írán k masivním raketovým útokům. Od začátku konfliktu izraelské nemocnice v důsledku bojů ošetřily tisíc lidí, skoro dvě stovky z nich je nyní na jednotkách intenzivní péče.

Kromě Izraele však Írán plošně pálí i na další země v regionu. Bývalý šéf izraelské Rady národní bezpečnosti a exporadce pro národní bezpečnost Eyal Hulata potvrdil, že Teherán zaútočil na dvouciferný počet zemí.

Írán se podle něj snaží vytvořit nátlak na země jako Kypr, Saúdská Arábie, Omán či Katar, aby tyto státy následně donutily Spojené státy zastavit válku. Touto taktikou se však Teherán uvrhl do absolutní diplomatické izolace. Očekávaní spojenci, jako Rusko nebo Čína, poskytují podle Hulaty maximálně verbální podporu.

„Legrační a zároveň smutnou věcí na Íránu je, že tam nejsou žádné sirény a žádné kryty. Nezajímá je lid, zajímá je pouze přežití režimu,“ dodal Sabti.

Paralelně s údery na Írán probíhá silná kampaň proti libanonskému Hizballáhu, který byl Teheránem léta budován právě pro záchranu islámské revoluce. Podle zástupců IDF je hnutí fatálně oslabené a po desetiletích poprvé není v zemi dominantní silou, což otevírá cestu pro nezávislost libanonských státních institucí.

Přestože má operace rychlý postup, Izrael není podle expertů připraven na vleklý konflikt v řádu měsíců. O délce války tak pravděpodobně rozhodne americká administrativa.

Už nyní navíc experti varují před možným rozkolem ohledně definice vítězství. Eyal Hulata potvrdil, že íránský jaderný program je v paralýze – už osm měsíců se v zemi netočí ani jedna centrifuga obohacující uran. K ještě větší destrukci jaderné infrastruktury mají přispět probíhající údery na Isfahán.

Pokud by Írán pod tlakem souhlasil s úplnou demontáží zbytků jaderného programu, Washington by to mohl považovat za dosažení cíle a válku ukončit.

„Pokud se to stane, předpokládám, že ze strany Jeruzaléma, premiéra Netanjahua a izraelských představitelů na to bude panovat zcela odlišný názor,“ uzavřel Hulata s odkazem na to, že pro Izrael může být pouhé zastavení jaderného programu v současné situaci již nedostačující.

X XX

Tretí deň vojny: Irán zasiahol americké základne aj Európu. Trump varuje pred ešte väčšími útokmi

Vtáky letia popred stúpajúci dym po výbuchu po tom, čo Izrael a USA podnikli útoky na Irán uprostred americko-izraelského konfliktu s Iránom v Teheráne v Iráne 2. marca 2026.Zdroj: Majid Asgaripour/WANA via REUTERS

Zabitie Alího Chameneího odštartovalo bezprecedentnú eskaláciu medzi Iránom, Izraelom a USA. Irán sľubuje tvrdú odvetu a odmieta akýkoľvek dialóg.

Napätie na Blízkom východe po zabití iránskeho duchovného vodcu Alího Chameneího počas víkendových úderov USA a Izraela prerástlo do otvoreného a rozsiahleho konfliktu. Iránska odveta zasiahla nielen izraelské územie, ale aj americké základne a kritickú ropnú infraštruktúru naprieč celým Perzským zálivom. Hoci americký prezident Donald Trump naznačil možnosť rokovaní, Teherán akýkoľvek dialóg ostro odmietol a sľubuje tvrdú obranu.

Pondelkový prehľad bojov:

• Teherán viní Izrael a USA z útokov na jadrové zariadenia, MAAE poškodenie atómovej infraštruktúry v Iráne nepotvrdila;
• Iránske drony Šáhid zasiahli ráno britskú vojenskú základňu Akrotiri na Cypre;
• Kuvajtská protivzdušná obrana omylom zostrelila tri americké stíhačky F-15 nad Kuvajtom;
• Teherán odpovedal rozsiahlymi salvami na Tel Aviv a ďalšie mestá. Zasiahol tiež americké základne naprieč Perzským zálivom (Katar, SAE, Kuvajt, Bahrajn). Podvečer Irán spustil ďalšiu vlnu útokov s nasadením nových typov rakiet;
• Iránske drony zaútočili na závod ropného gigantu Saudi Aramco v Ras Tanure, ceny ropy Brent medzičasom vzrástli o viac ako 15 percent.

Veľká vlna útokov ešte len príde

Zabitie Alího Chameneího a desiatok predstaviteľov Iránskych revolučných gárd odštartovalo reťazovú reakciu. Americký prezident Donald Trump vyhlásil, že spojenecká operácia postupuje rýchlo, no zároveň varoval, že „veľká vlna” útokov na Irán ešte len príde. Trump tiež počas slávnostného odovzdávania Medailí cti v Bielom dome vyhlásil, že iránsky režim je hrozbou už 47 rokov a hlavným cieľom aktuálnej operácie je definitívne zabezpečiť, aby Irán nezískal jadrové zbrane.

Podľa Trumpa ide vojenský plán rýchlejšie, než sa očakávalo, a odhaduje, že konflikt potrvá štyri až päť týždňov. Americká armáda je však podľa neho pripravená aj na dlhší boj. Počas príhovoru Trump zároveň jasne definoval štyri hlavné ciele, ktoré chcú USA v Iráne dosiahnuť: zničiť raketové kapacity krajiny (čím sa zastaví aj výroba nových rakiet), vyradiť iránske námorné sily, zabrániť zisku jadrových zbraní a odstrihnúť režim od možnosti vyzbrojovať a financovať spriaznené milície v zahraničí.

Prezident dodal, že americké útoky už úspešne vyradili desať iránskych lodí. „Toto bola naša posledná a najlepšia šanca zaútočiť – čo práve teraz robíme – a eliminovať neúnosné hrozby, ktoré predstavuje tento chorý a zlovestný režim,“ vyhlásil Trump. Dokonca nevylúčil ani nasadenie amerických pozemných jednotiek, ak to bude situácia vyžadovať

Mimoriadne znepokojenie vyvolávajú informácie o útokoch na iránske jadrové zariadenia. Zatiaľ čo Teherán tvrdí, že spojenci zasiahli monitorované komplexy vrátane zariadenia v Natanze a výbuchy hlásili aj z Isfahánu, Medzinárodná agentúra pre atómovú energiu (MAAE) zatiaľ poškodenie nepotvrdila.

Generálny riaditeľ MAAE Rafael Grossi však dôrazne varoval, že prípadný rádioaktívny únik by si vyžiadal hromadné evakuácie veľkomiest na Blízkom východe.

X x x

: Iránci pohrozili, že podpália každú loď, ktorá sa pokúsi prejsť cez Hormuzský prieliv

Konflikt na Blízkom východe môže podľa amerického prezidenta Donalda Trumpa trvať aj mesiac, nevylúčil aj zapojenie vojenských jednotiek. Iránu sľubuje veľkú vlnu.

Čo vieme o aktuálnej eskalácii na Blízkom východe

• Smrť lídra a ochromenie režimu: Počas masívnych sobotňajších úderov Izraela a USA zahynul duchovný vodca Alí Chameneí a desiatky vysokopostavených predstaviteľov Iránskych revolučných gárd. Irán oficiálne potvrdil jeho smrť a vyhlásil 40-dňový smútok.
• Iránska odveta: Teherán odpovedal salvami balistických rakiet priamo na Izrael (Tel Aviv a ďalšie mestá). Útoky zasiahli aj širší región Perzského zálivu, kde boli cieľom americké základne v Katare, SAE, Kuvajte a Bahrajne.
• Trumpova stratégia: Prezident Donald Trump potvrdil, že nové iránske vedenie prekvapivo prejavilo ochotu rokovať. Irán rokovania naopak odmietol.
• Vojenské straty: USA potvrdili smrť štyroch svojich vojakov počas operácií. Trump ich označil za vlastencov a pripustil, že obetí môže na strane spojencov pribúdať. Ráno v Kuvajt omylom zostrelil aj tri americké stíhačky. Neskôr armáda oznámila nájdenie tiel dvoch ďalších vojakov, čím sa počet zvýšil na 6.
• Krvavá bilancia v Iráne: Podľa iránskeho Červeného polmesiaca zahynulo v 131 mestách po celej krajine najmenej 555 ľudí v dôsledku spojeneckých úderov.
• Regionálna vojna: Do konfliktu sa oficiálne zapojil libanonský Hizballáh a šiitské milície v Iraku, ktoré ohlásili mobilizáciu proti Izraelu. Vláda v Bejrúte v mimoriadnom kroku označila vojenské aktivity Hizballáhu za nezákonné a nariadila armáde začať s odzbrojovaním hnutia.
• Mimoriadne Bezpečnostné kolégium: Predsedníčka Európskej komisie Ursula von der Leyenová zvolala na pondelok zasadnutie tzv. „Security College“, aby posilnila pripravenosť Únie na dôsledky konfliktu v oblastiach energetiky, dopravy a migrácie.
• Rozšírenie operácie: Donald Trump nevylúčil zapojenie pozemných jednotiek v Iráne. Povedal, že sa nebojí ich vyslať do terénu. Operácia by podľa neho mala trvať štyri až päť týždňov, no americkí vojaci sú pripravení aj na viac.
• Včerajšie dianie sme sledovali tu.

Online:

22:15 – Americká armáda oznámila smrť ďalších dvoch amerických vojakov. Celkový počet obetí zvýšil na šesť osôb. Centrálne veliteľstvo USA v príspevku na X uviedlo, že americké sily „nedávno našli pozostatky dvoch doteraz nezvestných vojakov v zariadení, ktoré bolo zasiahnuté počas počiatočných útokov Iránu v tejto oblasti“. Neuviedli, kde telá našli, ani ich identitu.

22:00 – Minister zahraničných vecí USA Marco Rubio mal pred stretnutím tzv. Gang of Eight (skupina ôsmich vedúcich predstaviteľov Kongresu Spojených štátov, pozn.red.) krátku tlačovú konferenciu.

„Spojené štáty vedú operáciu s cieľom eliminovať hrozbu, ktorú predstavujú iránske balistické rakety krátkeho doletu a iránske námorníctvo, najmä pre námorné prostriedky. Na tom sa Spojené štáty momentálne zameriavajú a darí sa im to celkom úspešne,“ vyhlásil.

21:45 – Izraelská armáda tvrdí, že zasiahla iránske vojenské a spravodajské úrady v Teheráne. Izraelská armáda tvrdí, že zaútočila na viaceré iránske spravodajské úrady a ďalšie veliteľské centrá, pričom pokračuje v útokoch.

„[Armáda] zasiahla viac ako 10 veliteľstiev patriacich iránskemu ministerstvu spravodajských služieb – hlavnému spravodajskému orgánu režimu – ako aj viaceré veliteľstvá Quds Force,“ uviedla vo vyhlásení s odkazom na odnož iránskej revolučnej gardy, ktorá dohliada na jej zahraničné operácie.

21:42 – Americká armáda zverejnila zábery dokumentujúce, ako v Ománskom zálive zničila iránske lode.

21:18 – Irán vyhlásil, že uzatvára Hormuzský prieliv a podpáli každú loď, ktorá sa tade pokúsi prejsť. Vysokopostavený veliteľ Revolučných gárd varoval, že Teherán bude útočiť na lodnú dopravu prechádzajúcu Hormuzským prielivom a na ropnú infraštruktúru na Blízkom východe, aby zabránil vývozu, píšu iránske médiá.

„Každú loď, ktorá sa pokúsi preplávať Hormuzským prielivom, podpálime,“ vyhlásil brigádny generál Ebrahim Jabbari. „Zaútočíme aj na ropovody a nedovolíme, aby z regiónu odišla ani jediná kvapka ropy,“ povedal a dodal, že „ceny ropy v najbližších dňoch dosiahnu 200 dolárov“.

21:00 – V uplynulých minútach bolo nad katarskou Dauhou počuť nové výbuchy, informuje Al Jazeera. V predchádzajúcich hodinách Katar oznámil, že vzdušné sily zostrelili dve iránske vojenské lietadlá.

20:45 – Generálny tajomník NATO Mark Rutte v rozhovore uviedol, že vojna Spojených štátov a Izraela proti Iránu je kľúčová pre bezpečnosť v Európe. Spojenci by podľa neho mohli podporiť toto úsilie aj bez priameho zapojenia do vojenských operácií, a to prostredníctvom logistiky a prístupu. Rutte dodal, že bezvýhradne schvaľuje Trumpovo rozhodnutie zaútočiť na Irán a zabiť jeho najvyššieho vodcu. Poukázal na hrozbu Iránu vybaveného jadrovými zbraňami.

„Bolo by to ako škrtenie Izraela. Mohlo by to potenciálne znamenať porážku Izraela,“ povedal Rutte v pondelok nemeckej verejnoprávnej televízii ARD v jej bruselskom štúdiu. Na otázku o možnosti vstupu NATO do vojny Rutte odpovedal, že absolútne nikto neverí, že by sa NATO zapojilo. „Toto je Irán, toto je Perzský záliv, toto je mimo územia NATO,“ povedal.

20:30 – Danny Danon, izraelský veľvyslanec v OSN, novinárom povedal, že napriek pretrvávajúcemu vplyvu na civilistov, vrátane niekoľkých Izraelčanov, ktorí boli zabití, je to súčasťou „obete“ pre budúce generácie a bude to pokračovať „tak dlho, ako bude treba“.

„Všetci vieme, koho sme stratili, napriek obeti sme odhodlaní,“ povedal. „Neprestaneme, kým nedosiahneme naše ciele.“ (AP)

20:05 – Militantné šiitské hnutie Hizballáh odsúdilo bezprecedentné rozhodnutie libanonskej vlády, ktorá mu zakázala jeho vojenské aktivity. Hizballáh tvrdí, že vláda by sa namiesto toho mala postaviť útokom Izraela na bašty tohto proiránskeho hnutia v Bejrúte a na juhu krajiny. (TASR)

X xx

Účet za ruskú agresiu? Poľsko varuje, že prípadná invázia by Slovensko stála 48 miliárd eur (207. týždeň vojny)

Vojna na Ukrajine vstupuje do piateho roku a prelína sa s konfliktom na Blízkom východe. Napätie rastie aj okolo ropovodu Družba a pomoci Kyjevu.

Pondelok 23. februára 2026 (1461. deň vojny)

Okolo ropovodu Družba a pôžičky Ukrajine bolo horúco

Na ruských sociálnych sieťach sa objavila informácia, že počas noci z nedele na pondelok Ukrajinci zaútočili dronmi na ropovodnú čerpaciu stanicu Kaleikino v Tatarstane, ktorá je kľúčovým uzlom pre zabezpečenie prevádzky exportného ropovodu Družba. Majitelia profilov na sociálnych sieťach zdokumentovali rozsiahly požiar, ktorý sa rozhorel v areáli čerpacej stanice. Po útoku sa prepravná kapacita ropovodu cez tento uzol znížila o štvrtinu.

Rusi počas vzdušného útoku nasadili jednu balistickú raketu Iskander-M a 126 dronov typu Šáhid, ukrajinská strana zostrelila alebo inak potlačila 105 z nich. Zostávajúce drony a balistická raketa zasiahli 11 cieľových lokalít.

Hlavný veliteľ ozbrojených síl Ukrajiny Oleksandr Syrskyj oznámil, že v Južnej operačnej zóne v smere na Oleksandrivku ukrajinské sily znovu získali kontrolu nad územím s rozlohou 400 štvorcových kilometrov a oslobodili osem obcí.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovore pre britskú verejnoprávnu skupinu BBC vyhlásil, že Ukrajina nebude súhlasiť s územnými ústupkami výmenou za prímerie, pretože Ruská federácia nemá v úmysle ukončiť vojnu. Zelenskyj zároveň uviedol, že v súčasnosti by odstúpenie tohto územia viedlo nielen k opusteniu státisícov ukrajinských obyvateľov, ktorí nechcú byť súčasťou Ruskej federácie, ale ešte by to aj rozdelilo ukrajinskú spoločnosť, čo by spôsobilo oslabenie krajiny.

Zelenskyj poprel informácie denníka The Economist o nezhodách v ukrajinskom rokovacom tíme. Ukrajinský prezident tvrdí, že tento naratív je ruská propaganda, na ktorú naletela časť účastníkov rokovania a médií.

Predseda finančného výboru Verchovnej rady Ukrajiny Danylo Hetmancev uviedol, že už v apríli môže Ukrajina čeliť situácii, keď nebude mať z čoho financovať výdavky štátu. Hetmancev zároveň kritizoval program národného cashbacku, ktorý znižuje príjmy štátu – vníma ho ako populistické opatrenie.

Maďarský minister zahraničných vecí Péter Szijjártó pred začiatkom zasadnutia Rady EÚ v Bruseli vyhlásil, že ropovod Družba nezničila ruská raketa a zastavenie dodávok ruskej ropy do Európy je politickým rozhodnutím Ukrajiny, preto bude Maďarsko naďalej blokovať 20. balík sankcií EÚ voči Rusku, ako aj pridelenie 90-miliardového európskeho úveru Ukrajine. Ukrajinskú stranu a maďarskú opozíciu obvinil, že koordinujú svoje kroky, aby ovplyvnili blížiace sa voľby v Maďarsku.

Hovorkyňa Európskej komisie Paula Pinho počas rozhovoru s novinármi vyhlásila, že Komisia očakáva, že maďarský premiér Viktor Orbán splní svoj sľub, ktorý dal počas zasadnutia Európskej rady 19. decembra, a Maďarsko schváli Ukrajine pôžičku vo výške 90 miliárd eur na roky 2026 až 2027.

Paula Pinho zároveň skonštatovala, že dohoda, ktorú členské štáty urobili, bola podmienená tým, že sa Maďarsko, ako aj Česko a Slovensko, nebudú podieľať na financovaní pôžičky. Európska únia to zatiaľ dodržiava, a preto očakáva, že aj Maďarsko dodrží svoj záväzok. Nedodržanie dohody by bolo jasným porušením zásady lojálnej spolupráce.

Európsky komisár Valdis Dombrovskis informoval médiá, že Rada EÚ nasledujúci deň pri príležitosti štvrtého výročia ruskej plnorozsahovej invázie na Ukrajinu napriek maďarskému blokovaniu schváli dva z troch legislatívnych aktov o pôžičke Ukrajine vo výške 90 miliárd eur, aby sa mohlo pokračovať v technických prípravách mechanizmu.

Ukrajinská skupina Naftogaz začala s dovozom skvapalneného plynu cez terminál LNG Deutsche ReGas na ostrove Rujana v Baltskom mori v Nemecku. Tento zemný plyn sa následne cez Poľsko dostane na Ukrajinu. Poľsko sa tak stáva opäť tranzitnou krajinou pre dopravu zemného plynu, avšak tentoraz opačným smerom: zo západu na východ.

Premiér Robert Fico oznámil, že dal príkaz na zastavenie núdzových dodávok elektriny na Ukrajinu. Tie predstavujú len minimálny objem dodávok elektrickej energie a slovenská elektrina tak naďalej prúdi na Ukrajinu. Na Ficovo vyhlásenie zareagovalo Poľsko a Rumunsko, ktoré nás nahradia v prípade potreby núdzových dodávok elektrickej energie. Robert Fico zároveň pohrozil, že prehodnotí svoj postoj k členstvu Ukrajiny v EÚ – všetko v dôsledku situácie s ropovodom Družba.

Slovenský minister zahraničných vecí Juraj Blanár informoval, že ďalšie sankcie EÚ voči Rusku počas mierových rokovaní by mohli tento proces prerušiť, preto má Slovensko výhrady k 20. balíčku sankcií voči Ruskej federácii.

Vyhlásenia Roberta Fica, Juraja Blanára, Viktora Orbána a Pétera Szijjártóa vyvolali pobúrené reakcie európskych lídrov. Poľský minister zahraničných vecí Radosław Sikorski vyjadril pred pondelkovým stretnutím zdesenie nad neústupnosťou Maďarska a vyhlásil, že Maďari kedysi chápali, aké to je brániť sa pred ruskou agresiou, keď ich v roku 1956 sovietske sily okupovali.

Nemecký minister zahraničných vecí Johann Wadephul povedal, že ho správanie Budapešti ohromilo a že nie je správne, aby Maďarsko zradilo svoj vlastný boj za slobodu a európsku suverenitu. Francúzsky minister zahraničných vecí Jean-Noël Barrot podobne poznamenal, že schválenie balíka je len otázkou času: nie je otázkou, či bude prijatý, ale kedy sa tak stane.

Agentúra Bloomberg informovala, že ropa Ural sa v prístave Primorsk pri Baltskom mori obchodovala za 42,09 dolárov za barel, zatiaľ čo v prístave Novorossijsk cena klesla na 40,44 dolárov za barel. Ruská vláda na rok 2026 plánovala, že priemerná cena ropy Ural dosiahne približne 59 dolárov za barel.

Rusko a Irán podpísali v decembri zmluvu o dodávke 500 prenosných odpaľovacích zariadení Verba a 2 500 rakiet 9M336, ako aj ďalšieho vybavenia pre tieto systémy, ktoré majú byť dodané v rokoch 2027 až 2029. Celková hodnota kontraktu dosahuje približne pol miliardy eur.

Je však málo pravdepodobné, že Ruská federácia a Irán nebudú mať problémy s plnením tejto zmluvy. Rusko dlhodobo mešká s dodávkami zbraní svojim obchodným partnerom, najmä v segmente protilietadlových systémov.

Ruská federácia je konfrontovaná so stále intenzívnejšími ukrajinskými údermi a veľkými vzdialenosťami, čo kladie zvýšené nároky na domáce dodávky protilietadlových striel, najmä tejto kategórie. Už vtedy bolo jasné, že tieto strely ani pri dodržaní plánu dodávok nebudú môcť zasiahnuť do pripravovaných americko-izraelských útokov na Irán.

Utorok 24. februára 2026 (1462. deň vojny)

Smutné štvrté výročie invázie

Na tento deň pripadlo štvrté výročie spustenia ruskej plnorozsahovej invázie na Ukrajinu. Na celom svete boli podujatia, ktoré si pripomenuli toto smutné jubileum.

Do Kyjeva preto pricestovala predsedníčka Európskej komisie Ursula von der Leyenová a predseda Európskej rady António Costa, ako aj lídri Dánska, Estónska, Fínska, Islandu, Lotyšska, Nórska, Švédska, Poľska a Chorvátska. Chceli tak vyjadriť neochvejnú podporu Ukrajine v jej boji proti ruskému agresorovi.

Európsky parlament pri príležitosti výročia ruskej invázie prijal uznesenie, v ktorom zdôrazňuje, že Rusko, jeho lídri a jeho spojenci nesú plnú zodpovednosť za vojnu, vojnové zločiny a zločin agresie, a vyzýva na ich plné vyvodenie zodpovednosti. V uznesení ďalej intenzívne zdôrazňuje neodňateľné právo Ukrajiny na sebaobranu v súlade s článkom 51 Charty OSN a potvrdzuje svoje pevné presvedčenie, že ruská agresia musí byť porazená.

Rada EÚ pre všeobecné záležitosti podľa očakávania prijala dva legislatívne akty potrebné na prípravu úveru vo výške 90 miliárd eur pre Ukrajinu v rokoch 2026 až 2027. Prijatie zmeny dlhodobého rozpočtu EÚ, ktorý je posledným krokom pre schválenie pôžičky, v súčasnej dobe blokuje Maďarsko. Predsedníčka Európskej komisie Ursula von der Leyenová ubezpečila, že EÚ nájde spôsoby, ako implementovať dohodu o poskytnutí Ukrajine pôžičky, a to aj napriek tomu, že Maďarsko zablokovalo posledný z procedurálnych krokov.

Valné zhromaždenie OSN prijalo rezolúciu na podporu trvalého mieru na Ukrajine. Rezolúcia vyzýva na okamžité prímerie a potvrdzuje potrebu rešpektovať zvrchovanosť a územnú celistvosť Ukrajiny v rámci jej medzinárodne uznaných hraníc vrátane okupovaného Krymu. Rezolúcia tiež vyzýva na úplnú výmenu vojnových zajatcov, prepustenie všetkých nezákonne zadržiavaných osôb a návrat civilistov.

Za rezolúciu hlasovalo 107 krajín, zdržalo sa 51 krajín vrátane USA a Číny a proti bolo 12 krajín: okrem Ruska, Bieloruska, Severnej Kórey, Iránu, Kuby ešte niekoľko afrických krajín pod vplyvom Ruska. Spojené štáty sa pokúsili zvrátiť znenie rezolúcie a vynechať zmienku o územnej celistvosti Ukrajiny a o spravodlivom mieri. Toto znenie však nebolo prija

X X X

Americké vojenské prelety nad Slovenskom a krajania uviaznutí celé dni v Ázii pre vojnu v Iráne 

Nie každý deň nad Slovenskom prelietajú americké vojenské stroje, aby sa zapojili do konfliktu na Blízkom východe. Kým na oblohe nad domovinou je rušno, vo svete sa rušia lety a mnohí Slováci uviazli vo viacerých krajinách smerom na východ či juh od SR.

Nad Slovenskom sa objavili obrovské americké stroje, ktoré mieria do konfliktu. Ficova vláda ich prelet nezakázala

Ponad Slovensko od vypuknutia konfliktu okolo Iránu opakovane prelietajú americké vojenské lietadlá – najmä veľké transportné stroje a vzdušné tankery smerujúce na Blízky východ. Údaje z verejných leteckých sledovačov ukazujú lety napríklad z USA či zo základne Ramstein v Nemecku, pričom cez víkend išlo aj o C‑17 Globemaster, C‑130J a KC‑135 Stratotanker.

Verejnú debatu rozprúdili tvrdenia, že prelety „schválila Ficova vláda“, no článok vysvetľuje, že proces povoľovania prebieha na úrovni ministerstiev, nie vlády ako takej. Zároveň však platí, že Slovensko ako suverénny štát by v krajnom prípade mohlo prelet vojenských lietadiel odmietnuť – hoci v rámci NATO je to skôr výnimočné.

Téma je citlivá aj kvôli historickej paralеlе s rokom 1999, keď sa riešili prelety lietadiel NATO pri bombardovaní Juhoslávie. Kritici pripomínajú rozpor medzi tým, že slovenská diplomacia útoky USA a Izraela na Irán odsúdila, a tým, že cez náš vzdušný priestor zároveň prebiehajú súvisiace vojenské lety.

X x x

Irán tvrdí, že nemá nepriateľské úmysly voči krajinám Perzského zálivu 

Irán tvrdí, že jeho útoky v Perzskom zálive nemieria na štáty regiónu a hlási záujem o dobré susedské vzťahy. Súčasne však pokračuje v ofenzíve.

Irán, ktorý od víkendu podniká na Blízkom východe odvetné útoky po úderoch Spojených štátov a Izraela, neprechováva nepriateľstvo voči krajinám Perzského zálivu. V pondelok to uviedol iránsky minister zahraničných vecí Abbás Arákčí, informuje TASR na základe správ agentúry AFP.

„Irán neprechováva žiadnu nevraživosť voči krajinám Perzského zálivu a je odhodlaný rozvíjať s nimi dobré susedské vzťahy,“ povedal Arakčí počas telefonátu so svojím čínskym rezortným partnerom Wang Im.

Vyzva na zmier

Podľa iránskeho ministerstva zahraničných vecí Arákčí zdôraznil, že „obranná reakcia Iránu (namierená) proti americkým vojenským základniam“ v Perzskom zálive by nemala byť vnímaná ako útok na štáty tohto regiónu.

Medzičasom talianska premiérka Giorgia Meloniová vyzvala Teherán, aby tieto útoky zastavil. V rozhovore pre taliansku televíziu TG5 Meloniová uviedla, že „cieľom je zabrániť ďalšiemu šíreniu krízy. Nič sa však nemôže zlepšiť, ak Irán neukončí svoje úplne neopodstatnené útoky proti krajinám zálivu.“

Obavy z konfliktu

Meloniová zároveň vyhlásila, že medzinárodné spoločenstvo si nemôže dovoliť, aby súčasný iránsky režim disponoval balistickými raketami dlhého doletu s jadrovými hlavicami.

Talianska premiérka sa ďalej vyjadrila, že ju znepokojuje „celkový kontext“ a „kríza medzinárodného práva“, ktorú považuje za dôsledok ruskej invázie na Ukrajinu. Podľa nej sa dalo čakať, že táto situácia povedie k novej vlne chaosu.

Situácia v regióne

Iránske útoky v oblasti Perzského zálivu vyvolali obavy z širšieho konfliktu a otriasli regiónom, ktorý bol dlho považovaný za oázu mieru a bezpečnosti na turbulentnom Blízkom východe. Irán totiž v Perzskom zálive útočí nielen na vojenské základne, ale aj na civilnú infraštruktúru.

Tieto útoky sú odvetou za koordinovanú vlnu útokov na Irán, ktoré v sobotu 28. februára spustili armády Spojených štátov a Izraela. O život pri nich prišlo približne 40 vysokopostavených predstaviteľov režimu vrátane najvyššieho duchovného vodcu ajatolláha Alího Chameneího. Ich smrť predstavuje najväčší zásah do iránskej mocenskej štruktúry od roku 1979.

X x x

Slovenské rodiny s deťmi uviazli vo Vietname: Domov sa nedostaneme, je to veľmi drahé. Nevieme, čo máme robiť

Lenka s manželom Jurajom a deťmiZdroj: Lenka Kákošová

„Aktuálne neexistuje spôsob, ako sa dostať naspäť na Slovensko. Letenky stoja viac ako 12-tisíc eur,“ hovoria manželia Lenka a Juraj Kákošovci, ktorí spolu s deťmi uviazli na juhu Vietnamu.

Mala to byť dovolenka snov, na ktorú budú ich deti spomínať celý život. Lenka s Jurajom sa na Vietnam veľmi tešili. Do juhovýchodnej Ázie vycestovali ešte vo februári spolu s ďalšími kamarátmi a ich deťmi. Za vyše dva týždne plánovali precestovať krajinu od severu až po juh.

„Na dovolenku sme odišli 13. februára. Spojili sme príjemné s užitočným, keďže deti mali jarné prázdniny. Sme tu tri rodiny a cestovná kancelária nám pripravila program na mieru,“ rozhovorí sa neskoro večer Lenka, keď sa s ňou spájame.

Do exotického Vietnamu išli spolu tri rodiny. Dnes čakajú, kedy sa vrátia domovZdroj: Lenka Kákošová

Videli pieskové pláže, zažili tropické horúčavy, vysokú vlhkosť, ochutnali čerstvé kokosové orechy a pouličné jedlá. Dovolenku zakončili v najväčšom vietnamskom meste. Kedysi sa nazývalo Saigon, dnes je to Hočiminovo Mesto.

V sobotu krátko pred polnocou mali s národnou letecká spoločnosť Spojených arabských emirátov Emirates odletieť do Viedne s medzipristátím v Dubaji. Na letisku sa však dozvedeli, že všetky lety sú zrušené.

„Žijeme teraz v kufroch a nevieme, čo s nami bude,“ hovorí Lenka, ktorá s manželom neustále hľadá možnosti, ako sa dostanú domov. Tie však v aktuálnej situácii už nie sú.

Zbalené kufre a žiadne letenky

Kvôli eskalujúcemu vojenskému konfliktu je vzdušný priestor nad kľúčovými trasami na Blízkom východe uzavretý a mnohí Slováci zostali uväznení tisíce kilometrov od domova. Kedy sa vrátia na Slovensko, nevedia.

X XX

Nad Slovenskom sa objavili obrovské americké stroje, ktoré mieria do konfliktu. Ficova vláda ich prelet nezakázala

Nad Slovenskom prelietavajú vojenské lietadlá.

Prelet cudzích vojenských lietadiel, smerujúcich do boja, je na Slovensku od udalostí v Juhoslávii v roku 1999 citlivou politickou témou.

Od vypuknutia konfliktu v Iráne už ponad územie Slovenska preletelo viacero vojenských lietadiel, ktoré patria Spojeným štátom americkým. Obrovské transportné lietadlá, určené na prepravu vojenskej techniky či zásob, či vzdušné tankery, ktoré umožňujú dopĺňať palivo iným lietadlám počas letu, mieria aj dnes cez náš vzdušný priestor do Izraela.

Niektoré stroje štartovali v USA, iné na cestu vyrazili z americkej leteckej základne Ramstein v Nemecku, ukazuje stránka Flightradar24, ktorá sleduje pohyb lietadiel. Aby ponad Slovensko mohli preletieť, potrebovali získať povolenie.

Niektorí politici či diplomati naznačujú, že prelet schválila vláda Roberta Fica. Nie je to tak, no zároveň platí, že keby vláda chcela, americkým bojovým lietadlám mohla vstup do slovenského vzdušného priestoru zakázať.

Návrat k Juhoslávii

Prelet cudzích vojenských lietadiel, smerujúcich do boja, je na Slovensku citlivou politickou témou. V roku 1999 sa vtedajšia vláda Mikuláša Dzurindu rozhodovala, či umožní prelety lietadiel NATO, ktoré išli bombardovať Juhosláviu pod vedením Slobodana Miloševiča.

Slovensko sa v tom čase chcelo stať súčasťou NATO a politicky sa priradiť k štátom Západu, vláda aj preto s preletom súhlasila, a to aj napriek odporu KDH. Rozhodnutie vlády dlhodobo kritizoval aj šéf Smeru a terajší premiér Robert Fico.

X x x

Viktor Orbán sa dočkal zlých správ? Putinova taktika mu zatiaľ vôbec nevychádza.

Sotvakto si vie predstaviť, čo všetko môže „vyplávať na povrch“, ak Fidesz príde o moc.

Viktor Orbán stavil v snahe zachrániť systém, ktorý podľa dostupných informácií presahuje slovenských „našich ľudí“, už úplne na metódy Vladimira Putina.

Doslova vyrába nepriateľa z Ukrajiny, aby sa mohol stavať do pozície ochrancu Maďarov a aby „dokopal“ svojich priaznivcov do volebných miestností.

Zatiaľ však tento manéver na odpútanie pozornosti od vážnych ekonomických problémov nefunguje.

Podľa januárového prieskumu agentúry Median sa zvýšila podpora strany Orbánovho súpera Pétera Magyara medzi rozhodnutými voličmi z 51 na 55 percent.

Orbánovi naďalej hrozí výrazná volebná prehra.?

X xx

Plyn môže zdražieť aj o 130 percent, varujú analytici. Európa zažíva pre konflikt v Iráne cenovú reláciu.

• Budeme po americko-izraelskom útoku na Irán tankovať drahšie? Odpoveď na túto otázku nezávisí len od vývoja bojov na Blízkom východe, ale predovšetkým od bezpečnosti jedného

Ropa za tretinu ceny? Chorvátsko posiela Slovensku a Maďarsku jasnú ponuku

Chorvátsky premiér Andrej Plenkovič tvrdí, že by ropa dodávaná cez Jadranský ropovod bola trojnásobne lacnejšia než ruská ropa prevážaná ropovodom Družba.

Ekonóm Kovanda o cenách ropy po útokoch na Irán

Maďarská ropná spoločnosť MOL a vláda predtým popierali, že by ruská ropa cez ropovod Družba bola drahšia, keďže jej cena je taká priaznivá, že aj pri nízkom chorvátskom tranzitnom poplatku by bolo drahšie objednávať ropu z iných zdrojov, píše server.

Chorvátsko ponúka Jadranský ropovod ako primárnu zásobovaciu trasu pre Maďarsko a Slovensko a tvrdí, že tranzitný poplatok by mohol byť „trojnásobne nižší“ ako v prípade ropovodu Družba, čo by Maďarsku mohlo priniesť značné úspory v čase rastúcich cien ropy, konštatoval Euronews.

Ondruš a Jurík o stave ropnej núdze a mierových rokovaniach v Ženeve

Podľa chorvátskeho premiéra dosiahne ročná kapacita jadranského ropovodu smerom na Maďarsko a Slovensko 14 miliónov ton, čo by v zásade pokrylo významnú časť maďarských rafinérskych potrieb. Plenkovič zdôraznil, že ropovod je spoľahlivý a pripravený prevziať túto úlohu. „Ak sa tak rozhodnú, mohlo by to byť ich primárne ropovodné vedenie. A nepochybne spoľahlivé je,“ zdôraznil Plenkovič.

Do Maďarska a na Slovensko od 27. januára neprichádza ropa cez ropovod Družba a situácia s touto surovinou v regióne je problematická. Chorvátsky minister hospodárstva Ante Šušnjar minulý štvrtok (26.2.) vyhlásil, že prevádzkovateľ ropovodu Adria, spoločnosť JANAF, je bezpečným a spoľahlivým partnerom ponúkajúcim porovnateľné ceny. Reagoval tak na tvrdenia maďarskej ropnej spoločnosti MOL, že chorvátsky ropovod si účtuje vyššie poplatky.

X X X bode globálneho obchodu, ktorý energetici označujú za dôležité „úzke hrdlo“ svetovej energetiky. Ceny ropy aj plynu po vojenských úderoch vyskočili a odborníci sa zhodujú, že to pocítia aj Slováci priamo vo svojich peňaženkách.

Práve cez Hormuzský prieliv prechádza približne pätina svetovej spotreby ropy a významná časť globálne obchodovaného zemného plynu, najmä skvapalneného LNG z Kataru a ďalších štátov Perzského zálivu. Akékoľvek narušenie dopravy v tejto oblasti preto okamžite zdvíha ceny energií po celom svete.

Podľa agentúry Bloomberg zdražel európsky plyn o 25 percent po tom, čo sa tankerová doprava cez Hormuzský prieliv počas víkendu výrazne spomalila. Ide o najvyšší nárast cien komodity od augusta 2023 a agentúra dodáva, že ide zároveň o najvýraznejší šok pre trhy s plynom od ruskej invázie na Ukrajinu v roku 2022. Analytici jednej z najvplyvnejších investičných bánk na svete Goldman Sachs tvrdia, že ak by dodávky suroviny cez tento kľúčový prieliv neprúdili celý mesiac, ceny plynu by mohli narásť až o 130 percent.

Evakuácia. Dron zasiahol rafinériu firmy Aramco

Navyše katarská štátna spoločnosť QatarEnergy už medzičasom vyhlásila, že pre útoky na svoje zariadenia pozastavila produkciu skvapalneného plynu. Je to dôležité preto, že ide o firmu, ktorá dodáva významné objemy tejto suroviny aj do Európskej únie (EÚ). Katar je zároveň tretím najväčším vývozcom LNG na svete po Spojených štátoch a Austrálii a po ruskom útoku na Ukrajinu sa stal jedným z kľúčových producentov suroviny pre európske krajiny. 

Po tejto správe prišiel ďalší rast veľkoobchodnej ceny plynu, ktorá pre európsky trh narástla asi o 50 percent a priblížila sa k hranici 50 eur za megawatthodinu (MWh). Ešte v piatok minulého týždňa, teda deň pred eskaláciou konfliktu, sa plyn predával približne za 32 eur za MWh.

Ekonóm Kovanda o cenách ropy po útokoch na Irán

Obavy na trhu prehlbujú aj nízke úrovne zásob plynu v Európe. Podľa on-line systému AGSI, ktorý monitoruje stavy suroviny v rezervách, sú zásobníky v EÚ aktuálne plné na menej ako 30 percent, čo je asi o 10 percent menej ako v rovnakom období minulého roka. Web Euro news upozorňuje, že nižšie zásoby robia krajiny viac zraniteľnými voči potenciálnym prerušeniam dodávok ako cenovej volatilite.

Energetický analytik z webu energie-portal.sk Radovan Potočár pre Pravdu zdôraznil, že ak zostanú dodávky LNG na dlhší čas priškrtené, nepôjde iba o krátkodobý šok, ale na určitý čas to bude znamenať novú trhovú realitu. „Domácnostiam sa regulovaná cena plynu zmení až od 1. januára 2027, ale odberatelia, ktorí majú dohodu s dodávateľom na spotový trh, pocítia aktuálne dianie bezprostrednejšie,“ skonštatoval odborník.

Ministerka hospodárstva Denisa Saková (Hlas) v tejto súvislosti vyhlásila, že aktuálny vývoj ovplyvní celú Európu v dodávkach LNG aj ropy. „Situáciu budeme pozorne sledovať a na udalosti zareagujeme,“ podotkla šéfka rezortu hospodárstva. 

Ropa v ohrození

Odborník zo spoločnosti XTB Matej Bajzík v kontexte aktuálneho diania upozorňuje na to, že finančné trhy už neberú do úvahy iba napätie, ale začali počítať aj s reálnym geopolitickým rizikom a možnosťou širšieho vojenského konfliktu. „Irán síce zatiaľ prieliv formálne neblokuje, no doprava ropy je čiastočne obmedzená, keďže pre zvýšené bezpečnostné riziko sa niektoré spoločnosti zdráhajú posielať tankery do oblasti,“ dodal expert.

Ako upozornil makroekonomický analytik Slovenskej sporiteľne Matej Horňák, Irán patrí medzi významných svetových producentov ropy. Minulý rok vyvážal približne 1,6 milióna barelov denne, čo z neho robilo ôsmeho najväčšieho exportéra na svete. Ešte väčší význam má však geografická poloha krajiny. Cez spomínaný Hormuzský prieliv, ktorý je približne 150 kilometrov dlhý a 50 kilometrov široký, denne prechádza viac než 20 miliónov barelov ropných kvapalín a LNG.

V dôsledku vojenských operácií je narušená satelitná navigácia, existuje hrozba podmínovania a dochádza k útokom na plavidlá. Okrem samotného fyzického rizika zohráva významnú úlohu aj ochota lodných a poisťovacích spoločností vstupovať do vojnových zón. „Už dnes vidíme, že tankery sa pred vstupom hromadia alebo sa úplne otáčajú,“ hovorí analytik. Ako dodal, cena ropy Brent po otvorení trhov vyskočila o 13 percent na 82 dolárov za barel, neskôr síce časť ziskov skorigovala pod hranicu 80 dolárov, no nervozita podľa neho pretrváva. 

Drahšie tankovanie

Hlavný ekonóm Trinity Bank Lukáš Kovanda upozornil na to, že už iba samotný nárast cien ropy smerom k 90 dolárom za barel môže zapríčiniť výrazné zdraženie pohonných hmôt u našich českých susedov. Ceny na čerpacích staniciach by mohli vyskočiť v prepočte až o 30 centov za liter, v no ak by doprava cez Hormuzský prieliv stála dlhšie, mohlo by ísť až o dve eurá.

Podľa analytika portálu energieprevas.sk Jozefa Badidu nedostatok arabskej ropy a LNG vyženie svetové ceny čierneho zlata a plynu nahor. „Proti tomuto stavu nebude imúnne ani Slovensko, a teda nárast cien pohonných hmôt je vysoko pravdepodobný,“ povedal pre Pravdu odborník s tým, že na zlepšenie situácie bude potrebné, aby Hormuzský prieliv začal opäť naplno fungovať.

Expert zo spoločnosti XTB Matej Bajzík rovnako hovorí, že ceny benzínu a nafty porastú aj u nás. Pohonné látky by podľa neho mohli v priebehu najbližších dní zdražieť o dva až päť centov za liter.

Pre lepšiu predstavu – liter najpoužívanejšieho 95-oktánového benzínu sa na Slovensku predával v polovici februára v priemere za 1,47 eura. Za liter motorovej nafty vodiči na benzínkach v rovnakom období zaplatili asi 1,46 eura. Znamená to, že ak by scenáre odborníkov naplnili, ceny za pohonné hmoty by sa mohli priblížiť k hranici 1,50 eura za liter.

Ako pripomenul Badida, Slovensko sa ocitlo v zložitejšej situácii aj preto, že na naše územie už viac ako mesiac netečie ropa cez ropovod Družba. Ten je pritom už desaťročia hlavnou trasou dovozu suroviny do krajiny. 

Vláda pre výpadok dodávok dokonca 18. februára vyhlásila núdzový stav a uvoľnila časť strategických zásob pre rafinériu Slovnaft. Hoci zásobovanie trhu je zatiaľ zabezpečené kombináciou rezerv a alternatívnych dodávok cez chorvátsky ropovod Adria, ide o logisticky aj cenovo náročnejšie riešenie. Každé ďalšie napätie na svetových trhoch tak zasahuje Slovensko citlivejšie než v období stabilných dodávok.

X XX

Saudi sa tvária, že Irán na nich nemôže. Ja taký pokojný nie som. Ak sa začne bombardovanie, odchádzam

V nabitej ligovej tabuľke Saudi Pro League sú na solídnej siedmej priečke za najbohatšími konkurentmi. Lenže futbal ide v týchto dňoch v saudskoarabskom klube Al Ettifaq bokom.

Na Blízkom východe totiž zúri vojna, pred ktorou narýchlo zachraňoval troch hráčov (vrátane Slováka Ondreja Dudu) i člena trénerského tímu.

„Z domu vidím do Bahrajnu, kde sa bojuje. Rakety či výbuchy sú na dennom poriadku. Vraj si na to máme zvyknúť,“ hovorí slovenský reprezentačný brankár Marek Rodák (29) priamo z mesta Dammám na východe Saudskej Arábie.

Ste v bezpečí a v poriadku?

Áno. Ďakujem za opýtanie.

Videí na sociálnych sieťach je neúrekom. Aká je realita?

Vyzerá to hocijako. Všetko prebieha normálne, trénujeme a chystáme sa ďalšie ligové kolo.

Viacerí futbalisti – vrátane niektorých vašich spoluhráčov – bývajú v neďalekom Bahrajne. Aj vy?

Nie. Bývam v Saudskej Arábii v meste Dammam. Je to nejakých 60 kilometrov cez Perzský záliv. Bolo počuť niekoľko výbuchov a aj stíhačky, ktoré tu lietali po okolí.

V Saudskej Arábii sa zatiaľ nič také nedeje. Keby sme nevideli v diaľke Bahrajn, asi by sme ani nepocítili, že sa v blízkosti bojuje.

Ako by ste sa správali, keby ste robili so synom šéfa? Bez Weissovcov by nebolo sedem titulov Slovana

Ako to s rodinou zvládate mentálne?

Nie je to komfortná situácia. Keby som bol na druhej strane Saudskej Arábie, boli by sme pokojnejší. Takto máme na druhej strane Arabského mora hneď Irán. Nie je to bezpečná situácia.

Nevieme, či Iránčania budú útočiť na Saudskú Arábiu. Kto by čakal, že zaútočia na Dubaj v Spojených arabských emirátoch. Môžu ísť aj ďalej. Sme v neistote. Nevieme, čo bude. Letiská sú zatvorené, takže sa odtiaľto nevieme dostať, aj keby sme chceli. Snáď nepôjdu Iránci ďalej aj do Saudskej Arábie.

Dnes Slovensko organizuje repatriačný let do jordánskeho Ammámu pre Slovákov, ktorí uviazli na Blízkom východe. Nezvažovali ste, že by ste išli na palubu? Pustil by vás klub?

Určite nie. Liga pokračuje ďalej, trénujeme bez problémov. V Saudskej Arábii nie sú žiadne bezpečnostné opatrenia. Keby to bolo ako v Bahrajne, kde sa už bombarduje, tak by zrejme kompetentní k nejakým pristúpili. Vtedy by sme to zvážili s rodinou a presunuli sa do bezpečia. Zatiaľ to nie je na programe dňa.

Vy bývate priamo v klubovom komplexe v Dammáme?

Áno, hneď pri mori. Z domu vidím z okna do Bahrajnu, kde sa bojuje. Rakety či výbuchy sú na dennom poriadku. Klub s nami komunikuje na pravidelnej báze.

Vraj si na to máme zvyknúť, lebo aj v minulosti boli vojenské konflikty Iráncov, Iračanov a kadečo možné. Saudi si dosť namýšľajú. Myslia si, že sú silní a nikto na nich nezaútočí. Žijú v tom a nerobia si z toho ťažkú hlavu.

 Aj vy ste taký sebavedomý a pokojný?

Ja teda nie som. Keď vidím, ako to lieta kade-tade, môžu pustiť raketu hocikde. Nie som taký sebavedomý, ale čo iné nám zostáva? Iba veriť, že Saudi otočia tie prípadné rakety.

Premýšľali ste nad tým, že by ste sa zbalili a odišli?

Áno, určite. Mám tu auto. Môžeme ísť viac do vnútrozemia. Do menšieho mesta, ktoré nemá taký strategický význam.

Prípadne na juh krajiny, ale to je už zhruba dvanásť hodín cesty autom, čo je už dosť ďaleko. Hovorím, zatiaľ sem nepustili žiadnu raketu a nebombarduje sa. Takže zatiaľ nie je dôvod na paniku alebo odchod.

Hovorili vám, že si máte zvyknúť. Dá sa to?

Nemyslím si. Mal som spoluhráčov i trénera, ktorí utekali z Bahrajnu priamo do tohto komplexu, kde bývam aj ja. Vybavovali im narýchlo nejaké domy, podarilo sa.

Viem, že v Bahrajne im triaslo domy, schovávali sa pod schodmi. Toto by som nechcel zažiť. Kamarát býval asi päť minút od americkej základne, kde stále počuť výbuchy. Neustále išli sirény. V takej situácii by som sa aj ja zbalil a okamžite odišiel. 

Týkalo sa to aj reprezentačného spoluhráča a kolegu v tíme Ondreja Dudu…

Áno, a tiež aj Jacka Hendryho a Georgina Wijnalduma. Oni traja bývali v Bahrajne. Našťastie sa už stihli s rodinami presunúť do Saudskej Arábie z Bahrajnu.

Bavili ste sa s Ondrejom Dudom?

Jasné, boli sme v kontakte. Býva asi tridsať metrov odomňa. Mal nejaké problémy s príchodom do Saudskej, lebo majú psa. Podarilo sa to však vyriešiť v priebehu jedného dňa.

Hovoril mi o tom, že strávil celý deň pod schodmi, všetko mu tam búchalo v okolí. Prišiel vystresovaný, teraz mu už spadol kameň zo srdca. Dúfam, že tu sa takýchto vecí nedočkáme. Dnes som zachytil, že tam znova vybuchol nejaký dron…

Dá sa pri tom myslieť na futbal?

Keď to zostane takto a nedôjde to k nám, tak je to možné. V deň, kedy sa konflikt začal, sme mali zápas, hralo sa aj priamo v Dammame. Život tu ide ďalej. Saudi z toho nerobia veľkú vedu.

Navyše je ešte aj ramadán. To znamená, že trénujeme i hráme v noci. Nič príjemné. Dokonca by som povedal, že ten ramadán je na výkon náročnejší ako nejaké prebiehajúce boje.

V čom je ramadán náročnejší?

Chlapci nemôžu cez deň jesť, až keď zapadne slnko. Takže cez deň spia a v noci trénujú a hrajú. Nie je to pre telo úplne jednoduché. Celý biorytmus je otočený a vidieť to na výkonoch jednotlivých hráčov. Chlapci sú unavení a je vidieť rozdiel medzi zápasmi pred ramadánom a počas neho.

Slovenský futbal je ako malý Titanic. Na vrchnej palube sa tancuje a dole je kritická situácia

Viete si predstaviť podať výkon bez toho, aby ste prijímali potravu?

Vôbec. Keď je niekto profesionálny športovec a drží sa toho, to je obdivuhodné. Majú takú kultúru, ale ja si to neviem predstaviť. Musíme to akceptovať.

Do Al Ettifaq ste prestúpili v lete 2024. Prežívate momentálne najnáročnejšie chvíle?

Asi áno. Je to neistota, čo bude ďalej… Či máme utekať, alebo zostať. Z nefutbalového hľadiska určite najnáročnejšia.

Neľutujete v tejto situácii, že ste do Saudi Pro League prestúpili?

Nie, zatiaľ nie. Chytám pravidelne. Mám dobrú sezónu aj štatistiky. Som spokojný, že som vyťažený. Môžem sa posunúť aj vyššie.

Uvidíme, čo prinesie budúcnosť. Mám tu aj viac roboty ako v Anglicku. Nebráni sa tu až toľko. Dáta to potvrdzujú. Zatiaľ sa nemám na čo sťažovať. Uvidíme, čo prinesie nová sezóna.

 Akú kvalitu má liga?

Každý si to musí zhodnotiť sám, ale podľa mňa je náročná. Ofenzívni hráči sú tu vynikajúci. Sú tu šikovní hráči a obrancovia sú najmä domáci.

Pre brankára je to náročnejšia práca. Súboje sú zaujímavé. Liga má svoju kvalitu. Je tu šesť tímov, ktoré majú – dá sa povedať – neobmedzený rozpočet. Môžu si priviesť koho chcú.

Nejaký hviezdny stopér by vás potešil, nie?

Áno. (smiech) Lenže sám človek nič nezmôže. Al Hilal má v ofenzíve Benzemu, Malcolma, Saviča… Tí by hrali v každom európskom tíme.

V čase, kedy sa bavíme, vyšla správa o tom, že Irán možno bude bojkotovať MS 2026 vo futbale. Nebojíte sa, že konflikt na Blízkom východe ovplyvní aj najsledovanejší futbalový turnaj roka?

Pre nás je najdôležitejšie sa tam dostať. Nepredpokladám, že to MS 2026 ovplyvní. Sú ďaleko, v USA, Kanade a Mexiku. Konflikt by musel prerásť do väčšieho, aby sa MS odložili.

V závere marca budete so spoluhráčmi čeliť v play off o postup na MS 2026 doma Kosovu. Náročný protivník?

Určite. Ide o veľa. Teraz je však náročný súper každý. Najmä pre nás, lebo my nie sme Anglicko ani Nemecko, ktoré každého rozoberú 4:0. Máme veľkú výhodu, že hráme doma. V Kosove by to bolo podstatne náročnejšie. Bude to tesný duel. 

Vraj sú spokojní, že dostali Slovákov…

Možno naozaj sú. Keby dostali do pavúka Talianov, asi by to neprijali tak pozitívne. Bude to nevyspytateľné. Aj my sme ukázali, že malé mužstvá dokážu zdolať veľké tímy.

Je výhodou aj to, že v prípade postupu cez Kosovo by ste znova hrali v Bratislave s lepším z dvojice Turecko / Rumunsko?

Obaja mi prídu ako vyrovnaní súperi. Ťažko si z nich navyberáme. Ísť napríklad do Turecka či Rumunska by nebolo ľahké. Máme výhodu, ale bude to znova päťdesiat na päťdesiat.

V reprezentácii ste dobrá partia. Tešíte sa na marcový zraz v aktuálnej situácii ešte o čosi viac?

Áno. Navyše to bola dlhá doba, čo sme boli spolu naposledy v závere kvalifikácie MS 2026. Človek rád odíde trochu z klubu a príde medzi svojich do národného tímu.

Znova nasajete tú inú atmosféru. Vždy sa na to teším. Sme dobrá partia a tešíme sa na seba. Veríme, že play off zvládneme a dosiahneme ďalší úspech.

X XX

Zelenského odvážna ponuka: Ukrajina ponúka arabskému svetu pomoc proti iránskym dronom, má to však podmienku

Ukrajina je pripravená podporiť štáty Blízkeho východu v obrane proti iránskym bezpilotným lietadlám, pokiaľ sa lídrom arabských krajín podarí vyjednať s ruským prezidentom Vladimirom Putinom dočasné prímeri.

Podľa agentúry Bloomberg s touto iniciatívou vystúpil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Počas štyroch rokov vojny rozpútanej Ruskom získali ukrajinské ozbrojené sily rozsiahle skúsenosti so zachytávaním dronov, vrátane typu Šáhid. Práve tieto stroje Irán v súčasnosti nasadzuje pri útokoch proti krajinám, akými sú Spojené arabské emiráty, Katar či Saudská Arábia.

Ukrajinská F-16 proti Šáhidu: unikátny zostrel, aký sa len zriedka podarí zachytit.

Zelenskyj uviedol, že predstavitelia štátov Blízkeho východu majú s Moskvou nadštandardné vzťahy, ktoré by mohli využiť na presadenie mesačného zastavenia bojov. „Navrhol by som, aby požiadali ruskú stranu o vyhlásenie prímeria na jeden mesiac. Hneď po jeho zavedení by sme vyslali našich najskúsenejších operátorov na zachytávanie dronov do regiónu,“ povedal pre Bloomberg. Dodal, že zastavenie paľby by mohlo trvať aj dva mesiace alebo len niekoľko týždňov, aby Ukrajina mohla pomôcť pri ochrane civilného obyvateľstva.

Mohutné explózie a sekundárne detonácie: ukrajinskí špeciáli zdemolovali základňu Šáhidov

Jednotky Síl špeciálnych operácií Ozbrojených síl Ukrajiny (SSO) uskutočnili útok na základňu skladovania, kompletizáciu a vypúšťania dronov typu Šáhid v okupovanom Donecku. / Zdroj: Sily špeciálnych operácií Ozbrojených síl Ukrajiny

Zároveň pripomenul, že Spojené arabské emiráty, Saudská Arábia a Katar udržiavajú s Putinom predovšetkým ekonomické väzby, ktoré by mohli zohrávať významnú úlohu. Podľa jeho slov je Ukrajina pripravená poskytnúť podobnú pomoc aj Izraelu.

V rovnakom duchu sa pre agentúru Reuters vyjadril aj šéf ukrajinskej diplomacie Andrij Sybiha. Ukrajina by mohla podľa neho vyslať svojich špecialistov na drony na Blízky východ, aby svojimi schopnosťami a odbornými znalosťami pomohli ničiť iránske drony, ak jej partneri pomôžu sprostredkovať prímerie vo vojne s Ruskom.

Efektívnosť ukrajinskej protivzdušnej obrany pri zostreľovaní dronov iránskej konštrukcie dosiahla až 90 percent, a to aj vďaka nasadeniu stíhacích bezpilotných lietadiel ukrajinskej výroby, argumentoval Sybiha.

Určite môžeme vyslať niektorých z nich, ak bude zaručené, že nebudú pokračovať ruské útoky proti našej krajine,“ povedal minister.

Rusko takmer každú noc vysiela proti Ukrajine stovky dronov, prevažne strojov Geraň-2, čo je podľa dostupných informácií ruský názov pre dron Šáhid-136 iránskej konštrukcie, ktorý Rusko vyrába zrejme v licencii. Len vo februári Rusko podľa ukrajinského letectva počas nočných náletov vypustilo proti Ukrajine 5 059 dronov dlhého doletu, čo je približne o 13,5 percenta viac oproti januáru.

Ukrajinci prečkali brutálne ruské útoky na civilnú kritickú infraštruktúru, hoci Rusi počas troch mesiacov zimy vypustili viac ako 14 670 riadených leteckých bômb, 738 rakiet a striel a takmer 19 000 dronov, prevažne iránskej konštrukcie, uviedol v nedeľu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

„Sú to tie isté drony, aké iránsky režim teraz vysiela proti krajinám Blízkeho východu. Zlu sa musí čeliť v akejkoľvek časti sveta,“ napísal neskôr Zelenskyj.

X X X

„Tvrdo sa postavíme proti Slovensku.“ Holandsko viní vládu z podkopávania Európy, Blanár reagoval

Ministerstvo zahraničných vecí a európskych záležitostí si na pokyn rezortného šéfa Juraja Blanára (Smer) v pondelok predvolalo veľvyslanca Holandského kráľovstva v SR Julesa Gerzona, aby už po oficiálnom vymenovaní novej menšinovej holandskej vlády vyjadrilo protest proti časti jej koaličnej dohody, označujúcej Slovensko ako krajinu, ktorá vraj „aktívne podkopáva Európu“.

Slovensko vníma toto označenie ako neprijateľné zasahovanie do záležitostí SR a dôrazne sa voči nemu ohradzuje, uviedli rezortu.

V časti koaličnej zmluvy novej holandskej vlády sa v súvislosti so Slovenskom uvádza: „…Tvrdo sa postavíme proti krajinám, ktoré aktívne podkopávajú Európu, ako sú Maďarsko a Slovensko, a to tak, že budeme v Európe presadzovať zjednodušenie postupu podľa článku 7 (Zmluvy o Európskej únii – pozn. red.), aby bolo možné krajinám jednoduchšie odňať hlasovacie právo. Maďarsko príde o právo na európske peniaze. V Európe budeme presadzovať zrušenie rozhodovania na základe jednomyseľnosti v oblasti spoločnej zahraničnej a bezpečnostnej politiky,“ píše sa v koaličnej zmluve.

Fico: Holandsko má nebezpečnú tendenciu

Európska únia môže použiť článok 7 Zmluvy o Európskej únii (ZEÚ) na riešenie závažných porušení svojich základných hodnôt vrátane demokracie a základných práv. Článok 7 zmluvy sa má použiť ako krajné riešenie na ochranu základných hodnôt EÚ.

Umožňuje pozastaviť práva vyplývajúce z členstva v EÚ vrátane hlasovacích práv v Rade EÚ a Európskej rade, ak krajina závažne a trvalo porušuje zásady, na ktorých je EÚ založená. 

„Ešte pred vymenovaním novej menšinovej vlády v Holandsku slovenská diplomacia transparentne komunikovala výhrady holandským partnerom cez štandardné diplomatické kanály spolu s vyzvaním na otvorený dialóg o týchto tvrdeniach. Žiaľ, bez adekvátnej odozvy z holandskej strany, ktorá predmetné nepravdivé vyjadrenie ponechala v koaličnej dohode,“ priblížilo ministerstvo s tým, že Slovensku zaleží na dobrých vzťahoch s Holandskom.

Podľa rezortu však musia byť založené na vzájomnom rešpekte, porozumení a rovnocennom partnerstve, nie poručníctve. Ministerstvo zdôraznilo, že každá členská krajina EÚ má rovnaké právo na obhajobu národno-štátnych záujmov. Upozornilo, že toto právo nesmie byť krajinám upierané vyhrážkami o odobratí hlasovacieho práva inou členskou krajinou tak, ako to uvádza koaličná dohoda novej menšinovej holandskej vlády.

„Voči tomu sa zásadne ohradzujeme a zachovanie práva veta v oblastiach, v ktorých je ešte platné, považujeme za kľúčové pre budúcnosť EÚ ako zoskupenia štátov, kde nerozhodujú veľmoci, ale každá – i menšia – krajina má svoj suverénny hlas,“ vyhlásilo slovenské ministerstvo zahraničných vecí.

Podľa rezortu je legitímne, aby Slovensko ako suverénny členský štát komunikovalo svoje názory a očakávalo rešpekt zo strany partnerov. Ministerstvo podotklo, že SR rešpektuje odlišné názory iných, aj keď sa s nimi nezhoduje.

„To je základ európskej politickej kultúry a princípov, na ktorých bola Únia založená. Aj preto využívame tento dôrazný krok a naďalej budeme otvorene komunikovať naše suverénne postoje v EÚ v záujme jej rozvoja a sme pripravení viesť vecný dialóg rovnako s Holandskom,“ uzavrel slovenský rezort diplomacie.

X XX

Babiš mluví o zlodějinách na obraně. Vláda chce odebrat pravomoc Vojenské policIIe.

Zakázky na ministerstvu obrany už podle premiéra Andreje Babiše nemá do budoucna vyšetřovat Vojenská policie, ale Národní centrála proti organizovanému zločinu. Vláda chce kvůli tomu změnit zákon. Premiér to oznámil po jednání kabinetu s tím, že na resortu právě probíhá audit.

Podle Babiše je cílem „rozkrýt zlodějiny na resortu obrany“. Současná právní úprava svěřuje vyšetřování podezření z korupce na ministerstvu obrany Vojenské policii. Právě to chce kabinet změnit.

„Chceme rozkrýt zlodějiny na resortu obrany. Kompetentním orgánem, kdo může vyšetřovat korupci na tomto úřadu, je Vojenská policie. Proto mě překvapilo, když se Vojenská policie ptá na podezřelé zakázky paní bývalé ministryně. Z toho důvodu chceme změnit zákon, aby zakázky na ministerstvu obrany vyšetřovala NCOZ,“ uvedl premiér. Vyšetřování obranných zakázek by tak nově mělo přejít pod útvar policie, který se zaměřuje na organizovaný zločin a závažnou hospodářskou kriminalitu.

Audit, který na ministerstvu obrany aktuálně probíhá, má podle Babiše přinést podrobné informace o uzavřených kontraktech. Teprve poté chce vláda rozhodovat o dalších investicích.

Obrana: méně peněz, ale „smysluplné“ projekty

Téma obranných zakázek premiér propojil i s rozpočtem. Uvedl, že je podle návrhu státního rozpočtu letos na obranu vyčleněno 2,1 procenta hrubého domácího produktu. Celkové obranné výdaje by měly dosáhnout zhruba 185 miliard korun, z toho 30 miliard pochází z jiných kapitol.

Samotné ministerstvo obrany by podle návrhu vlády ANO, SPD a Motoristů mělo hospodařit se 154,79 miliardy korun. Původní návrh vlády Petra Fialy počítal s částkou o 21 miliard korun vyšší. Babiš zdůraznil, že nejde jen o splnění procentního závazku vůči NATO.

„Nejsme jako předchozí Fialova vláda a nebudeme čtyři roky mluvit o válce na Ukrajině, ale o České republice. Až budeme mít hotový audit na ministerstvu obrany, získáme veškeré informace a začneme znovu masivně investovat do věcí, které mají smysl,“ řekl. „Nejedná se pouze o číslo, ale je důležité, kam ty peníze budou nebo byly použity,“ dodal.

Spor o tempo a priority

Ministr obrany Jaromír Zůna už minulý týden uvedl, že bezpečnost země se neměří pouze poměrem výdajů na obranu k HDP. Podle něj navrhované snížení výdajů neohrozí žádné modernizační projekty armády.

Prezident Petr Pavel naopak označil snižování obranných výdajů v současné bezpečnostní situaci za nezodpovědné. Předpokládá, že o tématu bude jednat s ministryní financí Alenou Schillerovou i s premiérem. Redakce České justice

X X X            

 Bitcoinová kauza: Dragoun odmítl nátlak, dozor nadPočítače a další techniku, které se po letech vrátily Tomáši Jiřikovskému, policie za trestný čin nepovažuje. Část bitcoinové kauzy tak končí bez obvinění. Případ se ale tímto krokem nezavírá – vyšetřování samotného daru kryptoměny ministerstvu spravedlnosti pokračuje dál, nově pod dozorem pražských žalobců.

Vrchní státní zastupitelství v Olomouci oznámilo, že detektivové v únoru 2026 odložili část prověřování, která se týkala okolností vrácení počítačové techniky a dalších věcí zajištěných v řízení, jež vedlo k odsouzení Tomáše Jiřikovského v roce 2019.

Původně byly úkony zahájeny pro podezření ze zneužití pravomoci úřední osoby. Právě tato právní kvalifikace zakládala dozor olomouckého vrchního státního zastupitelství.

„Policejní orgán dospěl k závěru, že se zde o podezření z trestného činu nejedná. Toto rozhodnutí bylo přezkoumáno dozorovou státní zástupkyní se závěrem, že je zákonné a odůvodněné,“ uvedl vrchní státní zástupce Radim Dragoun. Odložením této části případu odpadl důvod, proč by kauzu měl nadále dozorovat právě olomoucký vrchní stupeň.

Kauza se přesouvá do Prahy

Zbývající část případu se týká samotného darování bitcoinů ministerstvu spravedlnosti v březnu 2025. Podle Dragouna nyní přicházejí v úvahu právní kvalifikace, které už obligatorní příslušnost vrchního státního zastupitelství nezakládají. Navíc klíčová jednání probíhala v Praze.

„Vrchní státní zastupitelství v Olomouci dospělo k závěru, že příslušným k výkonu dozoru již dále není, a proto věc postoupilo Městskému státnímu zastupitelství v Praze,“ uvedl Dragoun.

Současně zdůraznil, že na tomto závěru panovala v rámci úřadu shoda. „Na závěru o tom, že Vrchní státní zastupitelství v Olomouci již dále není příslušné k výkonu dozoru, panuje naprostá shoda,“ uvedl.

Vedlejší větev: legalizace výnosů

Prověřování daru bitcoinů tak nyní dozorují pražští žalobci. Policie zůstává stejná – případ dál vede Národní centrála proti organizovanému zločinu.

Paralelně běží i samostatně vyčleněná část týkající se podezření z legalizace výnosů z trestné činnosti a drogové kriminality. V této větvi bylo už v roce 2025 zahájeno trestní stíhání jedné osoby pro dva skutky legalizace výnosů z trestné činnosti. Vyšetřování je vedeno vazebně a dozor nad ním zůstává v Olomouci.

Podle policie Jiřikovský zastíral původ bitcoinů pocházejících z trestné činnosti. Jedním z posuzovaných skutků je i loňský dar kryptoměny ministerstvu spravedlnosti.

Žádný nátlak

Olomoucké vrchní státní zastupitelství se zároveň ohradilo proti informacím, podle nichž měl být na žalobce vyvíjen nátlak ohledně dalšího postupu v kauze. „Musíme se důrazně ohradit proti tomu, že by na Vrchní státní zastupitelství v Olomouci byl v dané trestní věci činěn jakýkoli nátlak na zvolení určitého procesního postupu,“ uvedl Dragoun. Podle něj byly zveřejněné informace zkreslené nebo nepravdivé a pocházely z porušení povinnosti mlčenlivosti.

Kauza má i politický rozměr. Dar bitcoinů ministerstvu spravedlnosti přijal úřad v době, kdy jej vedl Pavel Blažek. Ten po vypuknutí aféry rezignoval, trvá však na tom, že se ničeho nezákonného nedopustil.

Audit, který zadala jeho nástupkyně Eva Decroix, konstatoval, že ministerstvo neprovedlo povinnou předběžnou kontrolu původu kryptoměny podle zákona o finanční kontrole. Zároveň si v rozporu s interními předpisy nevyžádalo a nezpracovalo komplexní právní stanovisko ke smlouvě.Redakce České justice 

 X xx

  Bitcoinová kauza: Tejc chce novou inspekci, žalobci nemají vyšetřovat sami sebe.

Žalobci nemají vyšetřovat sami sebe, říká Tejc. Po bitcoinové kauze chce vlastní inspekci Foto: Ministerstvo spravedlnosti

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc chce, aby státní zástupce v případech podezření z trestné činnosti nevyšetřovali jejich kolegové, ale zvláštní inspekce. Po vzoru Generální inspekce bezpečnostních sborů by měla vzniknout inspekce i pro žalobce. Návrh oznámil po jednání vlády v souvislosti s děním kolem bitcoinové kauzy.

Tejc uvedl, že návrh hodlá předložit co nejdříve. Nový orgán by měl řešit podezření z trestných činů státních zástupců, například v případech úniků informací nebo manipulací s personálním složením vyšetřovacích týmů. „Jednoznačně ve mně uzrálo přesvědčení, že musím velmi rychle předložit návrh, který bude zavádět inspekci po vzoru GIBS směrem ke státním zástupcům, tak aby v případě podezření z trestného činu nevyšetřovali sami sebe – v případech úniků a dalších. Není tomu tak u žádné skupiny, ani policisté nevyšetřují sami sebe. Myslím, že to není nic mimořádného,“ prohlásil ministr. Podle něj je současný stav nestandardní, protože na rozdíl od policistů nemají žalobci vlastní nezávislou inspekci.

Spojení s bitcoiny

Ministr své vyjádření přímo spojil s bitcoinovou kauzou. Informace, podle nichž může docházet k zásahům do vyšetřování daru bitcoinů státu, označil za vážné. „Pokud by skutečně mělo docházet k zásahu do personálií vyšetřovacího týmu nebo by jednotliví státní zástupci, kteří sdělují své názory, byli vyšetřováni GIBS, tak to jsou věci, které se jeví jako mimořádně závažné,“ řekl Tejc. Zdůraznil, že chce využít všechny své zákonné kompetence, aby získal maximum informací o tom, co se v kauze děje.

Tejc se vyjádřil i k přesunu části bitcoinové kauzy z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci do Prahy. Takový krok podle vyvolává otázky. Podle ministra případ několik měsíců řeší zkušení státní zástupci. Pokud by se nyní přesouval k jinému státnímu zastupitelství, museli by se s ním seznamovat další žalobci, což by mohlo řízení zdržet.

GIBS už se věcí zabývá

Podle dostupných informací se děním kolem bitcoinové kauzy zabývá také Generální inspekce bezpečnostních sborů. Jedno ze souvisejících trestních oznámení podala dozorová státní zástupkyně pro podezření z úniku informací, a to na neznámého pachatele. Zároveň se objevily informace, že původní tým žalobců, který byl následně rozpuštěn, se klonil k zahájení trestního stíhání bývalého ministra spravedlnosti Pavla Blažka i jeho náměstka pro podezření ze zneužití pravomoci při přijetí bitcoinů. Tejc nyní tvrdí, že právě podobné situace ukazují potřebu jasně oddělené a nezávislé kontroly státních zástupců.

  Redakce České justice

X xx

Ministerstvo zemědělství ulehčí byrokratické povinnosti zemědělců a upraví některé podmínky pro hospodaření šetrné k přírodě

Ministerstvo zemědělství (MZe) připravilo úpravy nařízení vlády, která usnadní zemědělcům život. Přinesou méně papírování a také reagují na aktuální potřeby zemědělského sektoru. Materiály dnes projednala vláda.

„Upravili jsme nařízení, abychom vyšli vstříc zemědělcům. Například už nebudou muset při žádosti o dotaci elektronicky dokládat, že chovají koně. Nově také podpoříme pěstování batátů v integrované produkci a ekologickém režimu, protože o tuto zeleninu se zvyšuje zájem,“ řekl ministr zemědělství Martin Šebestyán.

Nařízení vlády o agroenvironmentálně-klimatických opatřeních

Cílem nařízení je zjednodušení podmínek pro žadatele o dotace. Ti už nebudou muset dokládat elektronický opis evidence chovu koní. Skutečnost, že chovají na svém hospodářství koně, je totiž možné zjistit z ústřední evidence zvířat. Podobně to už takto funguje u skotu, ovcí a koz.

V rámci podopatření Krajinotvorné sady je o jeden měsíc, až do konce září, prodloužen termín pro údržbu travního porostu v meziřadí a příkmenném pásu a dále je navýšena sazba dotace ze 116 eur (2 812 korun) na 190 eur (4 605 korun). Nově bude možné kombinovat dotaci na meziplodiny s ekologickým zemědělstvím nebo dotaci na biopásy s agrolesnictvím.

Agroenvironmentálně-klimatická opatření jsou šetrná k životnímu prostředí. Dotace kompenzují zemědělcům zvýšené náklady a ušlé příjmy vzniklé kvůli náročnějšímu způsobu hospodaření. V letech 2023 až 2027 bude na tato opatření vyplaceno 18,5 miliardy korun z českého i unijního rozpočtu.

Nařízení vlády o ekologickém zemědělství

Mezi ekologicky pěstovanou zeleninu, na kterou je možné získat podporu, budou nově zařazeny i batáty, jako už nyní MZe podporuje například mrkev, okurku, cibuli, konzumní brambory atd. V rámci dotace na pěstování ostatních plodin bude nově možné pěstovat lupiny a vikve.

Na podporu ekologického zemědělství je mezi roky 2023 až 2027 určeno přibližně 11,3 miliardy korun ze zdrojů ČR i EU. Podle předpokladu bude každoročně podporováno hospodaření v režimu ekologického zemědělství na ploše přibližně 750 tisíc hektarů.

Nařízení vlády o dobrých životních podmínkách zvířat

Důvodem změn je potřeba lépe postihovat a předcházet případům týrání v chovech zvířat. Nastavuje se také odstupňování sankce za porušení zákona na ochranu zvířat proti týrání, aby výše udělené pokuty byla úměrná závažnosti spáchaného přestupku. Návrh reaguje na případy, kdy jsou zvířata z důvodu různých zdravotních komplikací nepovoleným způsobem vláčena či tažena na porážku.

Na opatření dobré životní podmínky zvířat je pro roky 2023 až 2027 připraveno zhruba 3,7 miliardy korun z národních i evropských zdrojů. Vojtěch Bílý

X XX

Penta Hospitals rozšiřuje své působení v Karlovarském kraji. Nově bude poskytovat domácí zdravotní péči v okresech Sokolov a Karlovy Vary

  Zkrácený pobyt v nemocnici nebo jeho úplné vynechání. Domácí zdravotní péče umožňuje pacientům léčit se tam, kde se cítí nejlépe, doma. Pro obyvatele Karlovarského kraje bude nyní tato služba dostupnější. Domácí zdravotní péče Penta Hospitals výrazně rozšiřuje své působení a nově poskytuje péči také pacientům v okresech Karlovy Vary a Sokolov.

„Rozšíření znamená lepší dostupnost péče pro další stovky pacientů ročně. V některých oblastech regionu je dlouhodobě omezená kapacita domácí zdravotní péče, a právě tam chceme dostupnost aktivně posílit. Pacienti tak získají větší možnost volby poskytovatele a v řadě případů se může zkrátit i doba čekání na zahájení péče,“ říká Silvie Dvořáčková, ředitelka domácí zdravotní péče Penta Hospitals.

Karlovarský kraj patří mezi strategické regiony skupiny Penta Hospitals. Společnost zde dlouhodobě působí prostřednictvím nemocnic v Sokolově a Ostrově, ambulantních služeb i domácí zdravotní péče. Právě propojení těchto služeb umožňuje pacientům plynule navazující péči od hospitalizace až po léčbu v domácím prostředí.

„Naším cílem je umožnit co největšímu počtu lidí zůstat v domácím prostředí, kde se cítí bezpečně a komfortně, a zároveň reagovat na rostoucí poptávku po této službě. Domácí zdravotní péče je navíc pro zdravotní systém ekonomicky efektivnější než hospitalizace. Podle našich dat může být v některých případech až osmkrát levnější, než pobyt v nemocnici,“ doplňuje Dvořáčková.

Domácí zdravotní péče je hrazena ze zdravotního pojištění a je poskytována na základě doporučení praktického lékaře nebo specialisty. Zdravotní sestry v domácím prostředí zajišťují například převazy ran, aplikaci injekcí, péči o stomie a katétry, odběry krve, edukaci pacienta i rodiny nebo průběžné sledování zdravotního stavu.

Rozšíření kapacit v Karlovarském kraji navazuje na dlouhodobou strategii Penta Hospitals posilovat dostupnost zdravotních služeb v regionech a reagovat na demografický vývoj i rostoucí potřebu péče poskytované v domácím prostředí.

Domácí zdravotní péče Karlovarský kraj

Podle dostupných analytických dat patří Karlovarský kraj dlouhodobě mezi regiony s nižším rozsahem poskytované domácí zdravotní péče v absolutních číslech. Například v roce 2024 zde domácí zdravotní péči využilo přibližně 4,6 tisíce pacientů, zatímco ve větších krajích jsou počty výrazně vyšší.

Každoročně je poskytnuta v průměru 142 000 pacientům, z toho 61 % tvoří ženy a 39 % muži. Asi 87 % klientů domácí zdravotní péče jsou senioři 65 let a starší.

X X X