Richard Takáč: Na Ukrajine sú ľudia, ktorí chcú zastreliť Roberta Fica. Tibor Gašpar: Trest pre môjho syna je príliš prísny. Robert Fico po výjazdovom rokovaní vlády v Petržalke 14.1.2026. Minister pôdohospodárstva neodporúča Robertovi Ficovi ísť na Ukrajinu ani jednou nohou. Podpredseda parlamentu si myslí, že za nehodu šéfa SIS by bežný človek nedostal žiaden trest.

V dnešných politických diskusiách debatovali koaliční ministri Juraj Blanár, a Richard Takáč a podpredseda parlamentu Tibor Gašpar zo Smeru. Opozíciu reprezentovali Martin Dubéci z Progresívneho Slovenska či predseda SaS Branislav Gröhling. Témami boli spor Slovenska a Ukrajiny o poškodenie ropovodu Družba, vplyv konfliktu na Blízkom východe na domáce dianie, ale aj situácia v strane SaS, ktorá mala v sobotu kongres.

Prečítajte si najzaujímavejšie výroky, ktoré zazneli v nedeľu v relácii V politike, O 5 minút 12 a Na telo.

Martin Dubéci, podpredseda parlamentu (Progresívne Slovensko): „Ja som ako člen osobitného kontrolného výboru, ani Tomáš Valášek, predseda kontrolného výboru pre vojenské spravodajstvo, nemal absolútny žiaden prístup k nejakým podkladom, na ktorých sú tieto informácie založené.“

Dubéci to vyhlásil o informáciách Slovenskej informačnej služby, podľa ktorých „zastavenie tranzitu ropy na územie Slovenskej republiky nemá technický, ale politický rozmer.“ SIS sa odvoláva na satelitné snímky z 21. februára a 1. marca, ktoré údajne ukazujú, že ropovod nebol poškodený a ukrajinská strana nerealizuje žiadne opravné práce.

Snímky ukazoval na tlačovej konferencii po stredajšom rokovaní vlády aj premiér Robert Fico, no nesprístupnil ich. SIS následne vo štvrtok zverejnila jednu snímku na svojom Instagramovom účte. Informačná služba tvrdí, že 27. januára nedošlo k poškodeniu ropovodu, ktoré by zabránilo dodávať ropu na Slovensko a do Maďarska.

Rusko ropovod Družba nezbombardovalo. Ukrajina sa správa mafiánsky, tvrdí Robert Kaliňák

Minister obrany Robert Kaliňák v Sobotných dialógoch STVR vyhlásil, že Rusko nezaútočilo na samotný ropovod Družba, ale na zásobník v meste Brody. K satelitným snímkam sa Slovensko podľa neho dostalo ako členský štát NATO. Zdroj však nijak nespresnil. Minister zahraničných vecí Juraj Blanár v relácii TA3 V politike dnes uviedol, že spravodajské informácie, o ktorých hovoril Dubéci, „majú charakter utajenia“.

Juraj Blanár, minister zahraničných vecí (Smer-SD):„Máme tu nevypovedateľnú obrannú zmluvu so Spojenými štátmi americkým. Nevypovedateľnú (…) Ani jeden bojový bombardér nepreletel pod naše ponad naše územie. (…) Budeme na strane mieru a budeme sa snažiť deeskalovať aj tým, aby sme obmedzovali akékoľvek útoky, ktoré by mohli prispievať k eskalácii tohto konfliktu.“

Minister zahraničných vecí takto reagoval na otázku o preletoch amerických lietadiel v súvislosti s vojenskou operáciou v Iráne. Zmluva DCA o obrannej spolupráci so Spojenými štátmi je podľa neho nevypovedateľná preto, lebo ju možno vypovedať až po uplynutí počiatočnej doby platnosti, ktorá je desať rokov.

Robert Fico ako opozičný líder označoval zmluvu za zradcovskú a Smer v roku 2022 používal bilboardy so zoznamom poslancov, ktorí za ňu hlasovali, či s tvárou prezidentky Zuzany Čaputovej a nápisom „Zradili Slovensko!“ Fico v opozícii opakovane tvrdil, že zmluva je zlá a musí byť zrušená.

Nikto nestrašil zmluvou s USA tak ako Smer, Fico hovoril o zrade a chcel ju zrušiť. Po voľbách už tvrdia niečo iné

Blanár dnes tvrdí, že o zrušení zmluvy hovoril Smer ešte pred jej schválením, keď nebola jasná jej finálna verzia a do zmluvy sa dalo zapracovať množstvo vecí, čo však vláda Eduarda Hegera neurobila. V skutočnosti však o tom, že zmluvu treba zrušiť, hovoril Fico aj na sneme Smeru 17. novembra 2022, teda viac ako deväť mesiacov po schválení zmluvy.

Juraj Blanár tvrdí, že v súlade s našimi záväzkami, ktoré vyplývajú z DCA a z členstva Slovenska v NATO cez naše územie na základe notifikácie prelietavajú len civilné a podporné lietadlá. Priamej odpovedi na otázku, či Slovensko odmietne prípadnú požiadavku o prelet útočných lietadiel v súvislosti s konfliktom v Iráne, sa však minister zahraničia vyhol.

Richard Takáč, minister pôdohospodárstva (Smer-SD): „Ja z tohto miesta odporúčam pánovi predsedovi vlády nejsť do Kyjeva v žiadnom prípade, ani jednou nohou vstúpiť na stranu Ukrajiny, lebo po tom, čo sme sa dozvedeli, ako sa vyhráža prezident Zelenský pánovi Orbánovi, je veľký predpoklad a ja som o to osobne o tom presvedčený, že sú ľudia na Ukrajine, ktorí sú schopní zastreliť predsedu vlády Slovenskej republiky len preto, že má suverénny postoj a iný názor, ako si želá pán Zelenský.“

Minister Takáč naráža na medializovaný výrok ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zo štvrtka. Zelenskyj vyhlásil, že dúfa, že jedna osoba nezablokuje pomoc EÚ Ukrajine vo výške 90 miliárd eur, no ak áno „dáme adresu tejto osoby našim ozbrojeným silám, našim chlapcom, aby sa s ňou porozprávali svojim vlastným jazykom.“

Zelenského výrok kritizoval maďarský minister zahraničných vecí Péter Szijjártó, podľa ktorého sa Zelenskyj prakticky vyhrážal Viktorovi Orbánovi smrťou, no i líder opozície Péter Magyar. Za neprijateľné ich označila tiež Európska komisia a odsúdili ich aj viacerí predstavitelia slovenskej opozície.

Robert Fico chce vidieť miesto, kde bol poškodený ropovod Družba a avizuje možné blokovanie pôžičky pre Ukrajinu

Zelenskyj telefonicky pozval Fica do Kyjeva v pondelok, aby prerokovali všetky otvorené otázky. Slovenský premiér návrh na stretnutie akceptoval, no ponúkané termíny 6. a 9. marca nevyužil a tvrdí, že sa chce stretnúť na území EÚ, no predtým sa musí stretnúť so šéfkou Európskej komisie. Fico dnes vyhlásil, že Zelenskyj Slovensko „permanentne poškodzuje“ a na stretnutí s Ursulou von der Leyenovou v utorok v Paríži jej položí otázku, dokedy mieni uprednostňovať záujmy Ukrajiny pred záujmami Slovenska.

O tom, že by Robertovi Ficovi hrozilo na Ukrajine nebezpečenstvo, doteraz neinformoval minister vnútra ani obrany. Robert Kaliňák včera v Sobotných dialógoch vyhlásil, že ak majú západní lídri iný názor ako Ukrajina, môžu sa dočkať toho, že ich chce odstrániť, no o žiadnom konkrétnom riziku nehovoril.

Branislav Gröhling, poslanec NR SR (Sloboda a solidarita):„Nebudem ani len uvažovať, že by Richard Sulík bol niekde v exekutíve, na funkcii, vo vláde alebo podobné iné informácie, ktoré som už počul sa šíriť takýmto spôsobom. Toto normálne že uzatvorme. Toto je nový príbeh Sasky.“

Kongres SaS v sobotu rozhodol, že bývalý predseda a zakladateľ strany Richard Sulík nebude na kandidátke v najbližších parlamentných voľbách. Kongres tak potvrdil Gröhlingov postoj, že kým bude predsedom SaS, Sulík na kandidátke nebude, o ktorom hovoril už vlani. „Pociťujem to dlhodobo, že sa musíme od Richarda Sulíka odstrihnúť, ak chceme rásť a posúvať naše hodnoty ďalej,“ povedal Gröhling v lete pre Aktuality.sk.

Sulíka na sobotňajšom kongrese podporili len dvaja zo 176 delegátov. Gröhling dnes vylúčil, že by sa Sulík mohol stať členom vlády. Keď sa Sulík v septembri 2024 vzdával poslaneckého mandátu, avizoval, že ak bude kandidovať v najbližších parlamentných voľbách, bude mať ambíciu byť ministrom hospodárstva.

V poslednom období sa o Sulíkovi hovorilo v súvislosti so stranou Sme rodina Borisa Kollára. Kollár priznal, že so Sulíkom konzultuje ekonomické záležitosti, lebo ho považuje za odborníka. V rozhovore pre denník Postoj nevylúčil, že Sulík sa k strane pridá, no uviedol, že zatiaľ to nie je téma dňa.

Na telo (TV Markíza)

Tibor Gašpar, podpredseda parlamentu (Smer-SD): „Nie je to adekvátny trest. Je to prísny trest, pretože celé porušenie dopravných predpisov spočívalo v tom, že na päťdesiatke išiel podľa znaleckého posudku 54-kilometrovou rýchlosťou, čo sa pri päťpercentnej tolerancii dá hodnotiť a vždy sa to tak hodnotí pri týchto dopravných nehodách, že to bolo možno len 52. Za tých 52 kilometrov bežný občan nedostane že nula.“

Tibor Gašpar takto komentoval trest pre svojho syna, riaditeľa SIS Pavla Gašpara, ktorý mal vlani koncom augusta v Nitre dopravnú nehodu, keď narazil do auta značky Volkswagen. Prezident Peter Pellegrini, ktorý riaditeľa SIS do funkcie vymenoval, v disciplinárnom konaní potrestal Gašpara 15-percentnou zrážkou z jednej mesačnej mzdy.

Podľa Pellegriniho vyšetrovanie nepreukázalo, že Gašpar je vinníkom nehody, no porušil dopravný predpis. Denník Sme uvádza, že posledná informácia o výške platu šéfa SIS je z roku 2023, keď službu viedol Michal Aláč. Ten mal plat 6 821 eur mesačne, pätnásť percent by teda predstavovalo 1 023 eur.

Vyšetrovanie za vinníka nehody označilo druhého účastníka nehody. Gašpar po ukončení vyšetrovania predpokladal, že dostane blokovú pokutu 50 eur. Servis vyčíslil náklady na opravu poškodeného Dodge Challenger, ktorý šoféroval Gašpar, na 12 400 eur. Vozidlo neuviedol v majetkovom priznaní, pretože je napísané na firmu, v ktorej bol v minulosti spoločníkom.

xXX

X XX

FRANCIE:

 Trump už začíná být více než trapný?

Americký prezident a předseda vlastní Rady míru Donald Trump popřel odpovědnost USA za útok na dívčí základní školu v Minabu v jižním Íránu, při kterém 28. února podle íránských úřadů zahynulo nejméně 175 lidí. Deník New York Times informoval, že budova byla zasažena během amerických náletů na nedalekou základnu Islámských revolučních gard. Trump se k této záležitosti vyjádřil v sobotu při rozhovoru s novináři na palubě Air Force One. Na otázku, zda za útokem stály americké síly, odpověděl: „Ne. Podle mého názoru, na základě toho, co jsem viděl, to udělal Írán.“

Ministr obrany Pete Hegseth stál vedle prezidenta a prohlásil, že záležitostí se stále zabývají americké úřady. „Tento útok vyšetřujeme,“ řekl. Dodal však: „Jedinou stranou, která útočí na civilisty, je Írán.“ Trump po tomto prohlášení zopakoval své hodnocení. „Udělal to Írán,“ řekl.

Postoj prezidenta se ovšem liší od předchozích prohlášení Bílého domu. Mluvčí administrativy Karoline Leavitt ve středu na otázku ohledně této záležitosti odpověděla: „O tom si nejsme vědomi“ a dodala, že „ministerstvo války věc vyšetřuje“.

Zároveň podle zjištění deníku The New York Times shromážděné důkazy naznačují možnost amerického úderu. Analýza zahrnuje satelitní snímky, videozáznamy a materiály zveřejněné na sociálních sítích. Podle předložených údajů byla školní budova vážně poškozena při výbuchu, k němuž došlo současně s útoky na nedalekou námořní základnu patřící Islámským revolučním gardám.

Oficiální zprávy dříve uváděly, že americké síly provedly nálety na námořní cíle v Hormuzském průlivu, kde se základna nachází.

Neuvěžřitelný výrok předního republikána o smrti školaček

Naprosto nehorázné vyjádření k celé události měl přední stoupenec Trumpa a předseda Republikánské konzervativní unie  Matt Schlapp, který komentoval smrt školaček komentoval vysvětlením, že by jinak musely žít v „barbarské a nerovné společnosti“.  Schlapp se zúčastnil diskuse o válce s Íránem, kterou uspořádal kanál Uncensored Pierse Morgana.

„Víme, že kdyby Spojené státy a Izrael nezaútočily na zemi, která pro ně nepředstavuje vážnou hrozbu – Izrael má stovky jaderných zbraní, Amerika tisíce – tyto dívky by žily,“ řekl moderátor Peter Beinart. Schlapp se do toho náhle vložil. „Žily by v burkách,“ řekl Schlapp a dodal, že „je to… barbarská společnost.“ Jana Putzlacher, server vasevec.cz

X X X

Trumpův útok není žádná výhra. Íránce si bombami na svou stranu nezíská, říká Váchal

• Tlumočník z perštiny Vladimír Váchal se obává o své íránské přátele.
• Trumpovo bombardování jej nepřekvapilo.

 Ze situace v Íránu je nesmírně zklamaný, útok amerických a izraelských sil rozhodně nepovažuje za žádnou výhru. Vladimír Váchal je tlumočníkem z perštiny, do starobylé země jezdí pravidelně 17 let, má v ní mnoho přátel. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS popisuje, co na realitu dopadajících bomb říkají obyčejní Íránci. Co pro ně znamená smrt ajatolláha Chámeneího. A zda se nyní mohou odhodlat k dalšímu zlomovému momentu svých dějin.

Jen co na Írán začaly dopadat americké a izraelské bomby, Vladimír Váchal rozeslal svým tamním kamarádům zprávu s jednoduchou větou: Jsi v pořádku

„To víte, že se o ně bojím,“ připouští tlumočník z perštiny, který v Íránu kdysi i studoval: „Na druhé straně – myslím, že je americké bombardování zas tak nepřekvapilo. Řada Íránců říkala, že to přijde. Dopředu se Trumpova zásahu obávali. Já taky nebyl překvapen, to ale neznamená, že z toho teď nejsem zklamaný. Současná situace rozhodně není žádná výhra.“

Vladimír Váchal v Íránu  Zdroj: Se svolením Vladimíra Váchala 

Vážně vás nepřekvapilo, když dal Donald Trump rozkaz k napadení Íránu?
Ne, historie se přece opakuje. Dalo se to predikovat už několik měsíců. Blízkovýchodní region je dlouhodobě napjatý, mimo to je napuštěn ropou, která hýbe světem. A pak: v Íránu sice panuje fungující teokracie, v mnoha ohledech je to však opravdu velmi brutální režim. Viděli jsme to při potlačení demonstrací na přelomu roku, kdy došlo oproti minulosti ke skutečně bezprecedentnímu násilí. Jen bychom neměli zapomenout, že tohle je jen část příběhu.

Co k němu ještě patří?
Předně – rozhodně nenosím růžové brýle, nemíním nikoho omlouvat. Za íránskými problémy však rozhodně není jen vina tamního režimu, ale i dlouhodobě negativní přístup vlád okolních států a světových mocností. Írán si určitě nezaslouží roky trvání současného režimu. Nezaslouží si ale ani roky nepřívětivého postoje ze strany cizích států. Zatínám zuby, když si uvědomím, jak obrovský potenciál tahle země má. Žije v ní spousta chytrých a velmi vřelých lidí. Dlouhodobě se však musí vypořádat s velmi okleštěnou a složitou situací, s opravdu tíživými sankcemi. Bohužel – myslím, že současná situace je pro obyčejné Íránce špatná ze všech možných úhlů pohledu. Dostali se do stavu, který pro ně jen velmi těžko může vyústit v cokoliv dobrého.

Írán je nádhernou zemí s úchvatnou historií.  Zdroj: Se svolením Vladimíra Váchala 

Trump tvrdí, že jim svým útokem dal příležitost k převratu.
Z mého pohledu sice převrat není pravděpodobný, dojít k němu ovšem samozřejmě může. Kdykoliv. Bombardování a cílené odstraňování konkrétních osob nicméně rozhodně žádnou spravedlnost nepřináší. Měli bychom si uvědomit, že Trump situaci na Blízkém východě vůbec nerozumí. Nejde tu o odstranění íránských špiček, následně o sledování postupného rozpadu režimu. Trump by se asi divil, současný režim je ale v Íránu zakořeněn už po několik desetiletí. Je to propracovaný, fungující systém, opírající se o několik vzájemných pojistek. Rozhodně si tedy nemyslím, že by Trumpova výzva k převratu a k nastolení nové vlády mohla být úspěšná. Když na vás padají bomby, nebude vás zajímat, že jsou shazovány s pocitem pomoci. Budete mít pak nutkání pociťovat vděk? Nemyslím si.

Válka slov: „Zuřivý“ název operace USA v Íránu vybočuje. Experti objasňují jeho poselství.

Co tedy nyní Íránci cítí?
Strach, nejistotu. Je v nich to samé, co by bylo v nás, pokud by někdo napadl Česko. Situace má velmi turbulentní vývoj. Už od loňska se v Íránu dějí věci, které by nám ještě nedávno přišly naprosto nepravděpodobné. Veškeré raketové útoky, odpalování konkrétních lokací i lidí… Jsem z toho velmi nešťastný. Je mi z toho smutno. Další vývoj se za podobných okolností dá jen velmi těžko předpovídat. Už jen proto, že názory současného amerického prezidenta se kolikrát dosti liší i během jediného dne.

Trump je pro Íránce šílenec

Kým je pro Íránce vůbec Trump?
Šílencem. Stejně jako pro většinu obyvatel této planety. Jeho bomby zatím padají na hlavu Íráncům, v dnešním světě si ale nemůžete být jistí, zda se to příště nebude týkat i nás. Ve vztahu k Íránu podle mého udělal spoustu špatných věcí. Tou prvotní bylo už vypovězení jaderné dohody, která byla uzavřena tuším v roce 2015 za úřadování prezidenta Baracka Obamy. Co já vím, tak ji Írán podle všech dostupných zpráv a kontrol většinově dodržoval, k vypovězení tedy nebyl důvod. Šlo nicméně o jeden z Trumpových předvolebních slibů. O slib, který na rozdíl od mnoha jiných zrovna šlo dodržet. Ameriku to tehdy nijak výrazně neovlivnilo, pro Írán to ale mělo zásadní dopad.

Mýlí se Západ, když míní, že si drtivá většina Íránu přeje pád režimu?
Určitě. Ve skutečnosti je tamní společnost velmi rozdělená. V Íránu existuje především velká skupina obyvatel, která se názorově pohybuje tak nějak mezi. Nebudou vyloženě protirežimní, zároveň však rozhodně ani prorežimní. Jde o vlastence, to v sobě Peršané se svým důrazem na starou minulost prostě mají. A takoví lidé váhají, jak se mají v současné situaci rozhodnout. Obávám se, že pokud na jejich zemi dopadají bomby, nebude to mít ten správný efekt… A to se ještě nebavíme o variantě, že se k moci dostane uskupení Revolučních gard, které v Íránu působí jakožto poměrně početná elitní armáda, zajišťující fungování současného režimu.

Írán je nádhernou zemí s úchvatnou historií.  Zdroj: Se svolením Vladimíra Váchala 

Jaký typ lidí patří k zastáncům stávajícího režimu?
Kromě lidí, kteří jsou na něj napojeni, jej podporuje především nábožensky založená, chudší vrstva obyvatel. Někteří lidé ve vesnických oblastech žijí s podporou státu vlastně docela pohodový život, stereotyp jim vyhovuje, netouží po žádné změně. Nezapomínejme, že když vidíme jakákoli videa z Íránu, nikdy to nebude komplexní obrázek. Tahle země má přes 90 milionů obyvatel. Jen v Teheránu žije víc lidí než v celém Česku! Někdy můžeme mít zkreslené představy i podle postojů Íránců žijících v zahraničí. Jen v Americe jich pobývá obrovské množství. Takoví samozřejmě převážně volají po pádu režimu, často po návratu monarchie. Jenže krajani žijící ve vlasti smýšlí nezřídka trochu jinak. Mnoho lidí z venkovských oblastí je s režimem více méně spokojeno, nežije se jim špatně. V poslední době však i jejich názor mění zu Írán zažívá.

Co pro Íránce znamenala smrt duchovního vůdce Chameneího?
Nedokážu odhadnout, jak velkou mohl mít reálnou a upřímnou podporu. Na svých přednáškách vždycky říkám, že opravdu přímá podpora režimu sahala před 28. prosincem loňského roku, tedy před zmíněnými velkými demonstracemi, ke zhruba dvaceti procentům íránského obyvatelstva. Čtyřicet procent obyvatel bylo protirežimních, dalších čtyřicet bylo na vážkách, ani oni ale rozhodně nepatřili ke spokojeným.

Už teď se každopádně podle mého prokazuje, že systém tolik nevisí na jedinci. To, že byl zabit nejvyšší duchovní vůdce Chameneí, rozhodně neznamená, že se režim zhroutí. Chameneí je po celém Íránu vnímán jako jeden z největších mučedníků. Jako symbol sjednocení boje za islámskou republiku. My na Západě výraz „mučednictví“ sice taky známe, vůbec ale nechápeme, jakou váhu mu přisuzují někteří věřící lidé v Íránu. Pro řadu tamních obyvatel je to něco nesmírně důležitého.

Kyjev coby klíčový spojenec Trumpa? Pentagon chce proti Íránu nasadit ukrajinské interceptory

 Může v další budoucnosti země sehrát důležitou roli exilový potomek šáha Rezá Páhlaví?
V minulosti nikdy neprojevil výrazné snahy o přidání se k opozici. Neučinil veřejné kroky, které by Íránce jakkoliv motivovaly projevit odpor k režimu. Jakmile se v Americe podruhé dostal k moci Trump, vystoupil najednou s velmi silnými a odvážnými prohlášeními. V dobách, kdy se od něj něco podobného očekávalo, však zůstával stranou. Z mého pohledu se tedy projevil pozdě. Pojítko skrze krev k dřívější monarchii sice může být pro zemi jednotícím prvkem, jisté však je, že šáh má bezesporu daleko větší popularitu u Íránců žijících v zahraničí.

Čekal jsem hedvábnou revoluci

Jak tedy může vypadat íránská budoucnost?
To je velké věštění. Momentálně jsou nejaktivnějšími hráči Spojené státy a Izrael. Vyvolaly tuto situaci, zaútočily první. To nelze zpochybňovat. Írán na to teď jen odpovídá. Jsme bohužel v situaci, kdy pro každou ze tří zúčastněných stran platí: Kdo chce psa bít, hůl si najde. Bez ohledu na to, co chce samotné obyvatelstvo kterékoliv z nich. Co tedy bude dál? Hůl si našly všechny strany, těžko soudit. Už jen proto, že je možné, že se do konfliktu zapojí i někdo další. Stát se může ledacos.

Někteří experti varují i před občanskou válkou.
Je to možný scénář. Jak ale znám íránskou společnost, nechce se mi tomu věřit. Mám za to, že ačkoliv je to velmi etnicky rozmanitá země, svou celistvost si dokáže udržet. Opravdu si nejsem jist, zda by jí prospělo postupné drobení.

Nenahrávají okolnosti ze všeho nejvíce dlouhodobému krvavému patu?
Přestože ve mně toto označení vyvolává hrůzu, bohužel mi nepřijde úplně nereálné.

Vidíte, ještě loni jste mi přitom říkal, že v Íránu tušíte spíš postupnou, poklidnou, nenásilnou revoluci.
Absolutně jsem nepředpokládal, že by íránský režim byl schopen vystupňovat svou brutalitu při potlačování demonstrací tak moc, jako jsme to viděli v lednu tohoto roku. Nečekal jsem ani to, že by takové protesty měly začít stávkováním tzv. bazárís. To jsou členové vyšší střední třídy, velmi zapojení do mezinárodního obchodu, kteří Írán zastupují jako soukromníci. To mě opravdu velmi překvapilo. Očekával jsem spíš, že za pár let dojde na nějakou podobu „hedvábné“ revoluce.

Ještě jednou ale zopakuji důležitou otázku: došlo by od 28. prosince ke všem zmíněným násilnostem, pokud by USA už před tím nevyvíjely na Írán tak šílený tlak? Neříkám, že režimu není co vyčítat. Rozhodně ne. Íránský režim je viníkem mnoha hrůz a nespravedlností. Za lecčím negativním však lze hledat i přístup okolních států a světových mocností.

Podívejte se na aktuální bombardování. Co říkáte na to, že se najdou země tzv. civilizovaného Západu, které jsou při svých útocích schopné zničit významné části historického teheránského paláce Golestan? Přijde vám to normální? Adekvátní? Lidské utrpení zaviněné padajícími bombami je samo o sobě hrozné. Tragické. Velmi bolestná je ale i devastace kulturních hodnot. Je nejen bolestná, ale i vypovídající.

X X X

Trumpův útok není žádná výhra. Íránce si bombami na svou stranu nezíská, říká Váchal

• Tlumočník z perštiny Vladimír Váchal se obává o své íránské přátele.
• Trumpovo bombardování jej nepřekvapilo

Ze situace v Íránu je nesmírně zklamaný, útok amerických a izraelských sil rozhodně nepovažuje za žádnou výhru. Vladimír Váchal je tlumočníkem z perštiny, do starobylé země jezdí pravidelně 17 let, má v ní mnoho přátel. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS popisuje, co na realitu dopadajících bomb říkají obyčejní Íránci. Co pro ně znamená smrt ajatolláha Chámeneího. A zda se nyní mohou odhodlat k dalšímu zlomovému momentu svých dějin.

Jen co na Írán začaly dopadat americké a izraelské bomby, Vladimír Váchal rozeslal svým tamním kamarádům zprávu s jednoduchou větou: Jsi v pořádku?

Zatím mu nikdo neodpověděl

„To víte, že se o ně bojím,“ připouští tlumočník z perštiny, který v Íránu kdysi i studoval: „Na druhé straně – myslím, že je americké bombardování zas tak nepřekvapilo. Řada Íránců říkala, že to přijde. Dopředu se Trumpova zásahu obávali. Já taky nebyl překvapen, to ale neznamená, že z toho teď nejsem zklamaný. Současná situace rozhodně není žádná výhra.“

Vladimír Váchal v Íránu  Zdroj: Se svolením Vladimíra Váchala 

Vážně vás nepřekvapilo, když dal Donald Trump rozkaz k napadení Íránu?
Ne, historie se přece opakuje. Dalo se to predikovat už několik měsíců. Blízkovýchodní region je dlouhodobě napjatý, mimo to je napuštěn ropou, která hýbe světem. A pak: v Íránu sice panuje fungující teokracie, v mnoha ohledech je to však opravdu velmi brutální režim. Viděli jsme to při potlačení demonstrací na přelomu roku, kdy došlo oproti minulosti ke skutečně bezprecedentnímu násilí. Jen bychom neměli zapomenout, že tohle je jen část příběhu

Maďaři propustili zadržené ukrajinské bankéře. Spor vyostřila Zelenského výhrůžka Orbánovi

Co k němu ještě patří?
Předně – rozhodně nenosím růžové brýle, nemíním nikoho omlouvat. Za íránskými problémy však rozhodně není jen vina tamního režimu, ale i dlouhodobě negativní přístup vlád okolních států a světových mocností. Írán si určitě nezaslouží roky trvání současného režimu. Nezaslouží si ale ani roky nepřívětivého postoje ze strany cizích států. Zatínám zuby, když si uvědomím, jak obrovský potenciál tahle země má. Žije v ní spousta chytrých a velmi vřelých lidí. Dlouhodobě se však musí vypořádat s velmi okleštěnou a složitou situací, s opravdu tíživými sankcemi. Bohužel – myslím, že současná situace je pro obyčejné Íránce špatná ze všech možných úhlů pohledu. Dostali se do stavu, který pro ně jen velmi těžko může vyústit v cokoliv dobrého.

Írán je nádhernou zemí s úchvatnou historií.  Zdroj: Se svolením Vladimíra Váchala 

Trump tvrdí, že jim svým útokem dal příležitost k převratu.
Z mého pohledu sice převrat není pravděpodobný, dojít k němu ovšem samozřejmě může. Kdykoliv. Bombardování a cílené odstraňování konkrétních osob nicméně rozhodně žádnou spravedlnost nepřináší. Měli bychom si uvědomit, že Trump situaci na Blízkém východě vůbec nerozumí. Nejde tu o odstranění íránských špiček, následně o sledování postupného rozpadu režimu. Trump by se asi divil, současný režim je ale v Íránu zakořeněn už po několik desetiletí. Je to propracovaný, fungující systém, opírající se o několik vzájemných pojistek. Rozhodně si tedy nemyslím, že by Trumpova výzva k převratu a k nastolení nové vlády mohla být úspěšná. Když na vás padají bomby, nebude vás zajímat, že jsou shazovány s pocitem pomoci. Budete mít pak nutkání pociťovat vděk? Nemyslím si

Co tedy nyní Íránci cítí?
Strach, nejistotu. Je v nich to samé, co by bylo v nás, pokud by někdo napadl Česko. Situace má velmi turbulentní vývoj. Už od loňska se v Íránu dějí věci, které by nám ještě nedávno přišly naprosto nepravděpodobné. Veškeré raketové útoky, odpalování konkrétních lokací i lidí… Jsem z toho velmi nešťastný. Je mi z toho smutno. Další vývoj se za podobných okolností dá jen velmi těžko předpoví

dat. Už jen proto, že názory současného amerického prezidenta se kolikrát dosti liší i během jediného dne.

Trump je pro Íránce šílenec

Kým je pro Íránce vůbec Trump?
Šílencem. Stejně jako pro většinu obyvatel této planety. Jeho bomby zatím padají na hlavu Íráncům, v dnešním světě si ale nemůžete být jistí, zda se to příště nebude týkat i nás. Ve vztahu k Íránu podle mého udělal spoustu špatných věcí. Tou prvotní bylo už vypovězení jaderné dohody, která byla uzavřena tuším v roce 2015 za úřadování prezidenta Baracka Obamy. Co já vím, tak ji Írán podle všech dostupných zpráv a kontrol většinově dodržoval, k vypovězení tedy nebyl důvod. Šlo nicméně o jeden z Trumpových předvolebních slibů. O slib, který na rozdíl od mnoha jiných zrovna šlo dodržet. Ameriku to tehdy nijak výrazně neovlivnilo, pro Írán to ale mělo zásadní dopad.

Lipavský: Írán je šampion v porušování mezinárodního práva, za Chameneího slzy ronit nebuduní

Mýlí se Západ, když míní, že si drtivá většina Íránu přeje pád režimu?
Určitě. Ve skutečnosti je tamní společnost velmi rozdělená. V Íránu existuje především velká skupina obyvatel, která se názorově pohybuje tak nějak mezi. Nebudou vyloženě protirežimní, zároveň však rozhodně ani prorežimní. Jde o vlastence, to v sobě Peršané se svým důrazem na starou minulost prostě mají. A takoví lidé váhají, jak se mají v současné situaci rozhodnout. Obávám se, že pokud na jejich zemi dopadají bomby, nebude to mít ten správný efekt… A to se ještě nebavíme o variantě, že se k moci dostane uskupení Revolučních gard, které v Íránu působí jakožto poměrně početná elitní armáda, zajišťující fungování současného režimu.

Írán je nádhernou zemí s úchvatnou historií.  Zdroj: Se svolením Vladimíra Váchala 

Jaký typ lidí patří k zastáncům stávajícího režimu?
Kromě lidí, kteří jsou na něj napojeni, jej podporuje především nábožensky založená, chudší vrstva obyvatel. Někteří lidé ve vesnických oblastech žijí s podporou státu vlastně docela pohodový život, stereotyp jim vyhovuje, netouží po žádné změně. Nezapomínejme, že když vidíme jakákoli videa z Íránu, nikdy to nebude komplexní obrázek. Tahle země má přes 90 milionů obyvatel. Jen v Teheránu žije víc lidí než v celém Česku! Někdy můžeme mít zkreslené představy i podle postojů Íránců žijících v zahraničí. Jen v Americe jich pobývá obrovské množství. Takoví samozřejmě převážně volají po pádu režimu, často po návratu monarchie. Jenže krajani žijící ve vlasti smýšlí nezřídka trochu jinak. Mnoho lidí z venkovských oblastí je s režimem více méně spokojeno, nežije se jim špatně. V poslední době však i jejich názor mění zdrcující inflace, kterou Írán zažívá.

Válka v Íránu ovlivní i Česko: Expert očekává růst cen energií, hrozbě terorismu ale nevěří

Co pro Íránce znamenala smrt duchovního vůdce Chameneího?
Nedokážu odhadnout, jak velkou mohl mít reálnou a upřímnou podporu. Na svých přednáškách vždycky říkám, že opravdu přímá podpora režimu sahala před 28. prosincem loňského roku, tedy před zmíněnými velkými demonstracemi, ke zhruba dvaceti procentům íránského obyvatelstva. Čtyřicet procent obyvatel bylo protirežimních, dalších čtyřicet bylo na vážkách, ani oni ale rozhodně nepatřili ke spokojeným.

Už teď se každopádně podle mého prokazuje, že systém tolik nevisí na jedinci. To, že byl zabit nejvyšší duchovní vůdce Chameneí, rozhodně neznamená, že se režim zhroutí. Chameneí je po celém Íránu vnímán jako jeden z největších mučedníků. Jako symbol sjednocení boje za islámskou republiku. My na Západě výraz „mučednictví“ sice taky známe, vůbec ale nechápeme, jakou váhu mu přisuzují někteří věřící lidé v Íránu. Pro řadu tamních obyvatel je to něco nesmírně důležitého.

Kyjev coby klíčový spojenec Trumpa? Pentagon chce proti Íránu nasadit ukrajinské interceptory

Může v další budoucnosti země sehrát důležitou roli exilový potomek šáha Rezá Páhlaví?
V minulosti nikdy neprojevil výrazné snahy o přidání se k opozici. Neučinil veřejné kroky, které by Íránce jakkoliv motivovaly projevit odpor k režimu. Jakmile se v Americe podruhé dostal k moci Trump, vystoupil najednou s velmi silnými a odvážnými prohlášeními. V dobách, kdy se od něj něco podobného očekávalo, však zůstával stranou. Z mého pohledu se tedy projevil pozdě. Pojítko skrze krev k dřívější monarchii sice může být pro zemi jednotícím prvkem, jisté však je, že šáh má bezesporu daleko větší popularitu u Íránců žijících v zahraničí.

Čekal jsem hedvábnou revoluci

Jak tedy může vypadat íránská budoucnost?
To je velké věštění. Momentálně jsou nejaktivnějšími hráči Spojené státy a Izrael. Vyvolaly tuto situaci, zaútočily první. To nelze zpochybňovat. Írán na to teď jen odpovídá. Jsme bohužel v situaci, kdy pro každou ze tří zúčastněných stran platí: Kdo chce psa bít, hůl si najde. Bez ohledu na to, co chce samotné obyvatelstvo kterékoliv z nich. Co tedy bude dál? Hůl si našly všechny strany, těžko soudit. Už jen proto, že je možné, že se do konfliktu zapojí i někdo další. Stát se může ledacos.

Komunisté a Írán: Plzeňské pivo pro šáha a klíče od Teheránu prezidentu Svobodovi

Někteří experti varují i před občanskou válkou.
Je to možný scénář. Jak ale znám íránskou společnost, nechce se mi tomu věřit. Mám za to, že ačkoliv je to velmi etnicky rozmanitá země, svou celistvost si dokáže udržet. Opravdu si nejsem jist, zda by jí prospělo postupné drobení.

Nenahrávají okolnosti ze všeho nejvíce dlouhodobému krvavému patu?
Přestože ve mně toto označení vyvolává hrůzu, bohužel mi nepřijde úplně nereálné.

Paranoia v Kremlu: Smrt Chameneího na Putina tvrdě dopadla. Bojí se o život, odhadují experti

Vidíte, ještě loni jste mi přitom říkal, že v Íránu tušíte spíš postupnou, poklidnou, nenásilnou revoluci.
Absolutně jsem nepředpokládal, že by íránský režim byl schopen vystupňovat svou brutalitu při potlačování demonstrací tak moc, jako jsme to viděli v lednu tohoto roku. Nečekal jsem ani to, že by takové protesty měly začít stávkováním tzv. bazárís. To jsou členové vyšší střední třídy, velmi zapojení do mezinárodního obchodu, kteří Írán zastupují jako soukromníci. To mě opravdu velmi překvapilo. Očekával jsem spíš, že za pár let dojde na nějakou podobu „hedvábné“ revoluce.

9fotografi Trump a Netanjahu se zbláznili a Evropa s nimi. Pravidla platí, když se nám to hodí

 Ještě jednou ale zopakuji důležitou otázku: došlo by od 28. prosince ke všem zmíněným násilnostem, pokud by USA už před tím nevyvíjely na Írán tak šílený tlak? Neříkám, že režimu není co vyčítat. Rozhodně ne. Íránský režim je viníkem mnoha hrůz a nespravedlností. Za lecčím negativním však lze hledat i přístup okolních států a světových mocností.

Podívejte se na aktuální bombardování. Co říkáte na to, že se najdou země tzv. civilizovaného Západu, které jsou při svých útocích schopné zničit významné části historického teheránského paláce Golestan? Přijde vám to normální? Adekvátní? Lidské utrpení zaviněné padajícími bombami je samo o sobě hrozné. Tragické. Velmi bolestná je ale i devastace kulturních hodnot. Je nejen bolestná, ale i vypovídající.

X X X

Matesová: Půjčka Ukrajině nepokryje ani dva roky. Čína dokáže podržet Rusko, jak dlouho bude chtít

Uplynuly čtyři roky od chvíle, kdy Rusko rozpoutalo válku na Ukrajině. Konflikt zdevastoval podstatnou část ukrajinské ekonomiky a prakticky celou Evropu připravil o silnější hospodářský růst, který měl přijít jako oživení po covidové pandemii. „Potřeba externího financování ukrajinských rozpočtů byla něco přes 50 miliard dolarů za minulý rok. Pro letošní rok už se odhaduje 80 miliard dolarů,“ nastiňuje ekonomka Jana Matesová.

„Ukrajina má ekonomiku, kterou fyzicky likviduje agresor, jenž nijak neskrývá, že některé její klíčové oblasti chce srovnat se zemí,“ konstatuje Jana Matesová. „Ukrajinská ekonomika se v roce 2022 propadla do opravdu hluboké propasti a od té doby se z ní každý rok škrábe trošku nahoru. Propad byl zhruba 29 procent, což je obrovský propad na jeden rok. A podmínky pro udržování ekonomiky se trvale zhoršují.“

V jakém stavu je ukrajinská ekonomika po čtyřech letech války? A jak dlouho ještě vydrží Rusko invazi financovat? Poslechněte si celý rozhovor s ekonomkou Janou Matesovou

Válka totiž zasáhla všechny sektory ukrajinské ekonomiky. Ztráta rozsáhlých průmyslových oblastí, masivní vnitřní a zejména vnější migrace nebo uzavírání podniků vedou k nárůstu nezaměstnanosti. Inflace se drží na uzdě pouze díky administrativním opatřením, jako jsou regulované ceny pohonných hmot, plynu, tepla a elektřiny, a také díky pevnému směnnému kurzu.

„Pokud jde o energetiku, tak Rusové obsadili záporožskou jadernou elektrárnu, pořád ale fungovaly další jaderné i konvenční elektrárny a Ukrajina byla ještě v roce 2024 schopna vyvážet elektřinu do dalších zemí,“ shrnuje Matesová. „Dnes už potřebuje naopak dovoz elektřiny. Rusko se navíc zaměřuje na likvidaci distribuční sítě, což je důležité pro provoz celé ekonomiky.“

Ukrajina se navýšením produkce obranného průmyslu prakticky přeorientovala na válečnou ekonomiku. Investice do munice a vojenského vybavení, stejně jako škody na majetku a infrastruktuře ale zvyšují nároky na veřejné rozpočty.

„Potřeba externího financování ukrajinských rozpočtů byla něco přes 50 miliard dolarů za minulý rok. Pro letošní rok už se odhaduje 80 miliard dolarů. Půjčka s odloženou splatností ve výši 90 miliard eur z Evropské unie nebude stačit na dva roky. Snad vydrží do léta 2027, ale ne na celý rok,“ upozorňuje Matesová.

 Vysoké budou náklady i na rekonstrukci země po válečném konfliktu. Podle studie OSN, Evropské komise a Světové banky vyjde základní obnova ukrajinské ekonomiky na 588 miliard amerických dolarů.

„Když budujete úplně zbořenou ekonomiku, je potřeba ji na začátku obrátit na export. Je to důležité, protože v zahraničí peníze jsou, doma ne, ale také proto, aby se znovu stabilizovala měna,“ vysvětluje Matesová.

„Jakmile bude na Ukrajině mír, bude to obrovská příležitost pro všechny země, které se do rekonstrukce zapojí. A Česko dělá strašnou chybu, jestliže se odstřihuje od toho, aby Ukrajině pomáhalo spolufinancováním, třeba maličkým,“ kritizuje ekonomka.

Slabší Rusko, spokojenější Čína

Velkou krizí navzdory relativně úspěšné válečné ekonomice ale prochází také Rusko. Inflace v zemi stoupá, mzdy rostou rychleji než produktivita, roste vnější zadlužení, dokonce prý na nejvyšší úroveň za posledních 20 let. A na Kreml postupně dopadají sankční opatření.

„Rusko ukázalo velikou odolnost autokratického politického systému. Míra strachu v ruské společnosti je taková, že si stát mohl dovolit za cenu čehokoliv přesunout ekonomiku na vyloženě válečnou, protože 40 procent rozpočtu momentálně v Rusku jde na financování války,“ uvádí Matesová. „Deficit se zvětšuje, protože Rusku rostou náklady na rekrutování vojáků a platby pozůstalým rodiná.

 Aby mohlo Rusko invazi i nadále financovat, půjčuje si finance u čínské vlády a postupně ztrácí svůj vliv a hegemonní postavení ve prospěch svého věřitele. Čína tak získává větší mocenský vliv i pragmatické výhody, jako je například kontrola nad částí ruského území na Sibiři.

„Čína si evidentně našla svou pozici a ověřila, proč je pro ni Rusko v této pozici – čím slabší, tím lepší – důležité,“ domnívá se Matesová. „Ekonomicky je schopná držet Rusko v současné situaci, jakkoliv dlouho to pro ni bude mít smysl.“

Podporovat ho nejspíše přestane, až získá globální dominanci, přístup k Severnímu ledovému oceánu, nebo pocit, že tenze v ruské společnosti překračuje přijatelnou hranici.

„Čína proti Rusku zakročí ve chvíli, kdy jí začne připadat, že výdaje na pokračování války jsou příliš velké, že je pro ni výhodnější mít méně vyostřené vztahy

 X XX

 Etheránem otřásly výbuchy, padá černý déšť. USA a Izrael útočily na ropné sklady

Spojené státy a Izrael v Íránu zaútočily na čtyři ropné sklady a logistické středisko pro přepravu ropných produktů, přičemž zabily čtyři lidi, oznámil íránský představitel ve státní televizi. V důsledku úderů na ropná zařízení v sobotu pozdě večer Teheránem a nedalekým Karadžem otřásly výbuchy a objevily se obrovské ohnivé koule.

„Nepřátelské letouny v noci napadly čtyři ropné sklady a centrum pro přepravu ropných produktů v Teheránu a v provincii Alborz. Při incidentu byli zabiti čtyři naši zaměstnanci,“ uvedl íránský činitel. Dodal, že útoky ropná zařízení poškodily, ale požár je pod kontrolou.

Zásah ropných skladů podle NYT potvrdilo íránské ministerstvo ropy.

 Izraelská armáda uvedla, že zaútočila na několik skladů paliva a energetických zařízení v Teheránu. Podle armády tato zařízení využívaly íránské ozbrojené složky. Útok označila za „zásadní úder“, jehož cílem bylo poškodit vládní vojenskou infrastrukturu.

 Jedná se o první útoky na energetickou infrastrukturu Íránu od chvíle, co USA a Izrael zemi 28. února napadly, píše NYT. Americko-izraelské údery se dosud soustředily na vedení Íránu, bezpečnostní složky, policejní stanice či na objekty pro výrobu a odpalování raket.

Nad Teheránem se v neděli po nočním zásahu ropného skladu vznášel hustý černý dým. Podle íránských úřadů se do vzduchu uvolnily toxické látky. Mluvčí íránské diplomacie uvedl, že rozsáhlý útok na energetickou infrastrukturu představuje „novou nebezpečnou fázi“ konfliktu a je válečným zločinem. Ulice íránské metropole byly v neděli prázdné a většina vládních úřadů měla zavřeno, sdělili NYT dva obyvatelé Teheránu.

„Noc se proměnila v ráno a ráno zase v noc,“ řekl NYT třiatřicetiletý Arján, který z obavy před odvetou vlády požádal, aby bylo použito pouze jeho křestní jméno. „Kvůli požáru to vypadalo, jako by se noc změnila v den, a pak se kvůli všemu tomu kouři den znovu proměnil v noc,“dodal s tím, že z nebe padal černý déšť.

Americká armáda dnes informovala, že americký voják podlehl zraněním po íránském útoku na síly USA v Saúdské Arábii, píše agentur

Izrael uvedl, že při jeho úderu na hotel v Bejrútu bylo zabito pět velitelů íránských revolučních gard, kteří se tak ukrývali, píše ToI.

Francouzský prezident Emmanuel Macron při setkání se svým íránským protějškem Masúdem Pezeškjánem zdůraznil, že Írán musí okamžitě zastavit útoky na země v regionu. Francouzský prezident hovořil také se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem

Íránské úřady se mezitím snažily situaci uklidnit a zveřejnily četná prohlášení o tom, že na opravách se pracuje a město nebude bez elektřiny.

Teherán je rozlehlá metropole s deseti miliony obyvatel a hustě osídlenými čtvrtěmi. Jako v mnoha městech se obytné, obchodní a vojenské objekty nacházejí blízko sebe, poznamenal NYT. Íránská média a obyvatelé od začátku války hlásí rozsáhlou destrukci obytných budov, obchodů, silnic, vodovodního potrubí a několika nemocnic a škol. Počet obětí americko-izraelských útoků 5. března podle íránské Nadace pro záležitosti mučedníků a válečných veteránů přesáhl 1230.

Bahrajn mezitím v neděli uvedl, že Írán dronovým útokem poškodil odsolovací zařízení, ale že nebyly ovlivněny dodávky pitné vody. V sobotu Írán uvedl, že Spojené státy zasáhly jeho odsolovací zařízení na ostrově Kešm, což odstřihlo od dodávek vody 30 vesnic. Taková zařízení mají klíčový význam pro dodávky pitné vody ve vyprahlých oblastech Perského zálivu, poznamenala agentura AP.

Současná válka na Blízkém východě začala americkými a izraelskými údery na Írán před týdnem v sobotu ráno. Napadená země krátce poté zahájila vojenskou odvetu a začala útočit raketami a drony na Izrael a na americké základny a další cíle v oblasti Perského zálivu.

XXX

 Volby v Bádensku-Württembersku podle prognóz vyhráli Zelení. AfD si polepšila

Volby v německé spolkové zemi Bádensko-Württembersko vyhrála podle prognóz strana Zelených. Těsně druhá skončila Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléře Friedricha Merze. Sociální demokracie (SPD) dostala podle prognóz jen 5,5 procenta hlasů, do zemského sněmu se tak dostala jen těsně. Naopak Alternativa pro Německo (AfD) svůj zisk oproti předchozím volbám téměř zdvojnásobila.

Podle prognózy stanice ARD získali Zelení v Bádensku-Württembersku 32 procent hlasů, podle ZDF 31,5 procenta. Pokud se prognózy potvrdí, stane se pravděpodobně novým zemským premiérem 60letý Cem Özdemir.

Bývalý celostátní předseda Zelených a ministr zemědělství ve vládě kancléře Olafa Scholze je synem přistěhovalců z Turecka. Jeho hlavním konkurentem byl zemský předseda CDU, 37letý Manuel Hagel. Jeho strana skončila podle prognóz obou stanic ale nakonec až druhá – ARD jí připisuje 29, ZDF 30,5 procenta hlasů.

\Bádensko-Württembersko je spolková země na jihozápadě Německa, její metropolí je Stuttgart. Důležitým hospodářským odvětvím je v zemi automobilový průmysl. Hlavní sídla tu mají Mercedes-Benz, Porsche či výrobce automobilových součástek Bosch.

Zelení vládnou spolkové zemi od roku 2011. Premiérem se tehdy stal Winfried Kretschmann. Byl prvním politikem Zelených, který se dostal do čela některé z německých spolkových zemí. Kretschmann už nyní nekandidoval.

Koaliční vládu v posledních deseti letech Zelení v Bádensku-Württembersku tvořili s CDU. Předpokládá se, že koalice bude pokračovat. V těchto volbách se tak hrálo především o to, kdo usedne v čele vlády a kdo bude menší koaliční partner.

Dlouho to vypadalo, že má Hagel z CDU funkci předsedy vlády prakticky jistou. Od počátku roku ale začaly preference jeho strany klesat a preference Zelených růst. Na vině bylo i několik chyb, které Hagel v kampani učinil.

AfD zdvojnásobila svůj zisk

Pozornost se soustředila také na AfD, kterou do voleb vedl Markus Frohnmaier známý svými úzkými vazbami na Rusko. Strana získala podle ARD 17,5 a podle ZDF 18 procent hlasů. Prakticky tak zdvojnásobila svůj zisk z voleb v roce 2021, kdy dostala 9,7 procenta.

Debaklem skončily volby pro sociální demokraty, kteří na spolkové úrovni tvoří vládu spolu s CDU. Podle obou prognóz dostali jen 5,5 procenta hlasů, a jen těsně tak překonali hranici nutnou pro zvolení. Je to jejich historicky nejhorší výsledek v Bádensku-Württembersku.

 Do zemského sněmu se podle odhadů nedostala ani liberální Svobodná demokratická strana (FDP), ani strana Levice. Pro FDP je to další velký neúspěch poté, co se loni v únoru nedostala do Spolkového sněmu.

Hagelův neúspěch ve snaze získat premiérské křeslo pro CDU je tvrdou ránou pro kancléře Merze. V Bádensku-Württembersku se konaly první zemské volby od jeho nástupu do funkce. Podle analytiků by se mohl Merz pokusit neúspěch vyrovnat v Porýní-Falci, kde budou zemské volby za dva týdny. Zde jsou hlavním konkurentem křesťanských demokratů sociální demokraté, jejich koaliční partner na celostátní úrovni. Podle médií by mohly být nadcházející dva týdny kampaně značně konfrontační a zasít nesvár i do vládní koalice v Berlíně.

Po volbách v Bádensku-Württembersku a Porýní-Falci se další zemské volby ode

Medzinárodné letisko v Dubaji, jedno z najvyťaženejších na svete, v sobotu náhle pozastavilo prevádzku

Rozhodnutie o uzavretí vzdušného priestoru prichádza v kritickom momente, kedy sa cez Dubaj snažia evakuovať desaťtisíce ľudí pred eskalujúcim konfliktom v Iráne.

Dubajské letisko v sobotu oznámilo, že pozastavilo prevádzku po tom, čo protivzdušná obrana nad oblasťou zachytila ​​letiaci objekt. TASR o tom píše podľa agentúry AFP.

„V záujme bezpečnosti cestujúcich, personálu letiska a posádky lietadla bola prevádzka na medzinárodnom letisku v Dubaji (DXB) dočasne pozastavená. Všetky postupy sa riadia v súlade so zavedenými bezpečnostnými protokolmi,“ uviedla vládna mediálna kancelária v Dubaji.

Vzdušný priestor v regióne Blízkeho Východu pre pretrvávajúcu vojnu Izraela a Spojených štátov proti Iránu funguje v obmedzenom režime. Pre väčšinu komerčných letov zostáva uzavretý kvôli riziku útokov dronmi a raketami. Úrady sa pri evakuácii desaťtisícov ľudí spoliehajú na charterové lety a obmedzené komerčné služby.

Ukrajina vysílá experty na Blízký východ. Za pomoc proti dronům doufá v Patrioty

Ukrajinští experti na boj s drony íránskými drony zamíří příští týden na Blízký východ. Podle agentury AFP to oznámil prezident Volodymyr Zelenskyj s tím, že o pomoc požádala administrativa Donalda Trumpa. Kyjev, který čelí ruské agresi již čtvrtým rokem, doufá, že za svou expertízu získá od USA systémy protivzdušné obrany Patriot.

„Ukrajina bojuje s Šáhedy roky a všichni uznávají, že žádná jiná země na světě v tom nemá takové zkušenosti,“ napsal Zelenskyj v sobotu večer na sítí Telegram. „Jsme připraveni pomoci a očekáváme, že naši lidé také obdrží potřebnou podporu,“ dodal.

Kyjev podle agentury AFP doufá, že za svou pomoc proti íránským dronům získá americké rakety Patriot pro svou protivzdušnou obranu. Ukrajina se už přes čtyři roky brání rozsáhlé ruské vojenské agresi, jejíž součástí jsou dronové a raketové útoky obou stran

Americká armáda dnes informovala, že americký voják podlehl zraněním po íránském útoku na síly USA v Saúdské Arábii, píše agentura AP.

Izrael uvedl, že při jeho úderu na hotel v Bejrútu bylo zabito pět velitelů íránských revolučních gard, kteří se tak ukrývali, píše ToI.

Francouzský prezident Emmanuel Macron při setkání se svým íránským protějškem Masúdem Pezeškjánem zdůraznil, že Írán musí okamžitě zastavit útoky na země v regionu. Francouzský prezident hovořil také se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem.

Současná válka na Blízkém východě začala údery Spojených států a Izraele na Írán v sobotu 28. února, kdy byl zabit i nejvyšší íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí. Napadená země poté zahájila vojenskou odvetu a začala útočit raketami a drony na Izrael a na americké základny a další cíle v oblasti Perského zálivu.X XX

Kaliňák spochybňuje poškodenie Družby, avizuje vyššiu kauciu za voľby. Spojí sa Smer s Hlasom? Minister prezradil via

Minister obrany Robert Kaliňák sa v diskusnej relácii Politika 24 na Joj 24 vyjadril k aktuálnym otázkam bezpečnosti dodávok ropy, plánovaným zmenám vo volebnom systéme, vzťahom s Európskou úniou aj k budúcnosti koalície.

TASR,SITA,Pravda08.03.2026 16:00

Kaliňák k aktuálnym témam

Video

Podľa šéfa rezortu obrany ropovod Družba pri meste Brody na Ukrajine nebol vážne poškodený, čo majú dokazovať nielen satelitné snímky, ale aj postoj samotnej Ukrajiny. „Tie snímky len potvrdzujú, že ten útok nebol masívny, že nešlo o bombardovanie. Možno jeden – dva drony zasiahli jednu zo sedemnástich nádrží, aj keď je pravda, že tú najväčšiu,“ uviedol Kaliňák.

Pripomenul, že Ukrajina odmietla žiadosť Európskej komisie na kontrolu odborníkmi. „Prečo bránia európskym odborníkom ísť sa pozrieť na miesto a vyhodnotiť to? Lebo by zistili tú situáciu, ktorá je dnes jasná,“ dodal s tým, že preprava ruskej ropy na Slovensko je technicky možná.

V domácej politike minister avizuje zvýšenie volebnej kaucie pre kandidujúce strany zo súčasných 17 000 eur na približne 35 000 eur. Tieto prostriedky sa stranám vracajú len v prípade, ak vo voľbách dosiahnu zákonom stanovený minimálny podiel hlasov. „Na kaucii sa pracuje a mám pocit, že to je niekde okolo 35 000 eur, čo nepovažujem za niečo zásadné,“ povedal s dovetkom, že takáto suma by strane s obrovskou podporou nemala robiť problém. Koalícia chce tiež nahradiť voľbu poštou zo zahraničia hlasovaním na ambasádach, čo minister odôvodňuje potrebou naplniť princíp priamej a tajnej voľby.

Kaliňák sa dotkol aj sporu s Európskou úniou ohľadom Úradu na ochranu oznamovateľov (ÚOO). Priznal, že koalícia plánuje zrušiť zákon, ktorý mal úrad transformovať, aby Slovensko neprišlo o šiestu platbu z plánu obnovy. „Pre nás je dôležitejšie, aby Slovensko malo práve v čase práve tejto krízy všetky zdroje k dispozícii, ktoré má mať,“ vyhlásil. Tento ústupok označil za priznanie, že „má niekto vyššiu kartu“.

Čítajte viacVoľba poštou bude minulosťou. Hlas povedal návrhu Smeru áno Čítajte viacFico hrozí zablokovaním miliárd pre Kyjev, v Paríži predostrie požiadavky von der Leyenovej. Po útoku na Irán očakáva nápor migrantov

V otázkach fungovania vlády Kaliňák nevidí dôvod na žiadosť o dôveru parlamentu pre dlhovú brzdu, pričom poukázal na nejednoznačnosť ústavného zákona. Zároveň odmietol kritiku Andreja Danka voči premiérovi Robertovi Ficovi ako neoprávnenú.

Témou bolo aj prípadné spojenie strán Smer a Hlas. Hoci Kaliňák uviedol, že dnes to nie je téma a Hlas chce byť samostatný, dodal, že spájanie subjektov z jedného politického poľa je „vždy v hre“. Na otázku o možnom vstupe poslanca Jána Ferenčáka do Smeru reagoval ústretovo: „Keď prejaví záujem, my sa s ním určite veľmi radi budeme baviť.“

Kaliňák a Jurík o čurillovcoch aj repatriácii

Kaliňák spochybňuje poškodenie Družby, avizuje vyššiu kauciu za voľby. Spojí sa Smer s Hlasom? Minister prezradil via

Minister obrany Robert Kaliňák sa v diskusnej relácii Politika 24 na Joj 24 vyjadril k aktuálnym otázkam bezpečnosti dodávok ropy, plánovaným zmenám vo volebnom systéme, vzťahom s Európskou úniou aj k budúcnosti koalíci

Podľa šéfa rezortu obrany ropovod Družba pri meste Brody na Ukrajine nebol vážne poškodený, čo majú dokazovať nielen satelitné snímky, ale aj postoj samotnej Ukrajiny. „Tie snímky len potvrdzujú, že ten útok nebol masívny, že nešlo o bombardovanie. Možno jeden – dva drony zasiahli jednu zo sedemnástich nádrží, aj keď je pravda, že tú najväčšiu,“ uviedol Kaliňák.

Pripomenul, že Ukrajina odmietla žiadosť Európskej komisie na kontrolu odborníkmi. „Prečo bránia európskym odborníkom ísť sa pozrieť na miesto a vyhodnotiť to? Lebo by zistili tú situáciu, ktorá je dnes jasná,“ dodal s tým, že preprava ruskej ropy na Slovensko je technicky možná.

Čítajte viacSIS prišla s rovnakými tvrdeniami ako Maďari: K poškodeniu Družby vôbec nedošlo

V domácej politike minister avizuje zvýšenie volebnej kaucie pre kandidujúce strany zo súčasných 17 000 eur na približne 35 000 eur. Tieto prostriedky sa stranám vracajú len v prípade, ak vo voľbách dosiahnu zákonom stanovený minimálny podiel hlasov. „Na kaucii sa pracuje a mám pocit, že to je niekde okolo 35 000 eur, čo nepovažujem za niečo zásadné,“ povedal s dovetkom, že takáto suma by strane s obrovskou podporou nemala robiť problém. Koalícia chce tiež nahradiť voľbu poštou zo zahraničia hlasovaním na ambasádach, čo minister odôvodňuje potrebou naplniť princíp priamej a tajnej voľby.

Kaliňák sa dotkol aj sporu s Európskou úniou ohľadom Úradu na ochranu oznamovateľov (ÚOO). Priznal, že koalícia plánuje zrušiť zákon, ktorý mal úrad transformovať, aby Slovensko neprišlo o šiestu platbu z plánu obnovy. „Pre nás je dôležitejšie, aby Slovensko malo práve v čase práve tejto krízy všetky zdroje k dispozícii, ktoré má mať,“ vyhlásil. Tento ústupok označil za priznanie, že „má niekto vyššiu kartu“.

Čítajte viacVoľba poštou bude minulosťou. Hlas povedal návrhu Smeru áno Čítajte viacFico hrozí zablokovaním miliárd pre Kyjev, v Paríži predostrie požiadavky von der Leyenovej. Po útoku na Irán očakáva nápor migrantov

V otázkach fungovania vlády Kaliňák nevidí dôvod na žiadosť o dôveru parlamentu pre dlhovú brzdu, pričom poukázal na nejednoznačnosť ústavného zákona. Zároveň odmietol kritiku Andreja Danka voči premiérovi Robertovi Ficovi ako neoprávnenú.

Témou bolo aj prípadné spojenie strán Smer a Hlas. Hoci Kaliňák uviedol, že dnes to nie je téma a Hlas chce byť samostatný, dodal, že spájanie subjektov z jedného politického poľa je „vždy v hre“. Na otázku o možnom vstupe poslanca Jána Ferenčáka do Smeru reagoval ústretovo: „Keď prejaví záujem, my sa s ním určite veľmi radi budeme baviť.“

Kaliňák a Jurík o čurillovcoch aj repatriácii

X X X

Pravda  Správy  Svet  Nečakaný koniec. Václav Moravec po vyše dvoch dekádach opúšťa Českú televíziu. Obáva sa o nezávislosť redakčnej práce

Nečakaný koniec. Václav Moravec po vyše dvoch dekádach opúšťa Českú televíziu. Obáva sa o nezávislosť redakčnej práce

Moderátor Václav Moravec končí v Českej televízii. Oznámil to v nedeľu v emotívnom závere svojej politickej relácie Otázky Václava Moravce (OVM). Ako hlavný dôvod uviedol, že v súčasných podmienkach už nedokáže garantovať nezávislosť svojej redakčnej práce ani kritickú reflexiu udalostí, čo sú základné piliere Kódexu Českej televízie

„Náš čas sa naplnil, rovnako tak sa naplnil môj čas v Českej televízii po viac ako 21 rokoch,“ uviedol Moravec. Zdôraznil, že nechce sklamať dôveru státisícov divákov posunom k takzvanej slepej vyváženosti, ktorá podľa neho ničí podstatu verejnoprávnej služby. Moderátor narážal na dlhodobé politické a interné tlaky, ktoré v posledných mesiacoch silneli aj zo strany Rady ČT.

ČT v reakcii uviedla, že rozhodnutie Moravca rešpektuje, hoci o ňom nebola vopred informovaná. „V tomto momente je predčasné čokoľvek viac komentovať. Zásadne ale odmietame tvrdenie Václava Moravca, že v ČT nie je garantovaná nezávislosť redakčnej práce. Na Václava Moravca, v pozícii moderátora hlavnej politickej diskusie ČT sa vzťahuje štandardný editoriálny prístup, rovnako ako na všetky ostatné moderátorky či moderátorov ďalších relácií ČT,“ napísala televízia na sociálnej sieti Facebook. 

Moment jeho odchodu je o to symbolickejší, že hosťom nedeľňajšej relácie bol po deviatich rokoch šéf SPD Tomio Okamura. Ich vzťah bol dlhodobo napätý; Okamura Moravca v minulosti opakovane označoval za „mediálneho podvodníka“, jeho reláciu za „goebbelsovskú propagandu“ a opakovane vyzýval na jeho odvolanie. Moravec naopak roky odmietal Okamuru pozývať s argumentom, že politik, ktorý sa do diskusie sám agresívne nominuje, narúša redakčnú nezávislosť. K nedeľňajšiemu pozvaniu došlo až po tom, čo vedenie televízie pod tlakom Rady ČT určilo termín na „nápravu“ politickej plurality v relácii.

Tomio Okamura po skončení vysielania neskrýval spokojnosť a debatu označil za „príjemne strávené popoludnie“. K odchodu dlhoročného moderátora sa vyjadril pragmaticky: „Určite je v ČR mnoho ďalších moderátorov, ktorých Česká televízia asi osloví a ktorí budú schopní tiež moderovať kvalitné relácie.“

Zároveň dodal, že Moravcov koniec nič nemení na plánoch vládnej koalície zrušiť koncesionárske poplatky. „Je potreba splniť predvolebné sľuby. To chcú občania, to nie je prianie Okamuru,“ vyhlásil šéf Poslaneckej snemovne s tým, že tento krok by chcel presadiť do začiatku roka 2027. Kým Okamura si svoj návrat do štúdia užíval, jeho oponentka v diskusii Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) ho po relácii ostro skritizovala: „Pán Okamura je preslávený tým, že ako svoje argumenty používa lži a manipulácie, čo predviedol aj dnes.“

xX X

Vinařství mění strategii, přibývá odolných odrůd. Nejrozšířenější je Pálava a Merlot.

Česká vinařství mění strategii. Nové hektary nepřibývají, ale přibývá odolných odrůd i investic do obnovy vinic. Data za rok 2025 ukazují posun od rozšiřování ploch k jejich cílené přestavbě. Restrukturalizace a modernizace stávajících vinic se stávají hlavní cestou k udržení kvality a konkurenceschopnosti českého vinařství, uvádí Ústřední kontrolní a zkušební ústav (ÚKZÚZ) i samotní vinaři.

Podle dat ústavu v roce 2025 bylo v Česku evidováno celkem 16 945 hektarů vinic, které obhospodařovalo 12 242 pěstitelů. Kvóta pro novou výsadbu stanovena na 173,3 hektarů nebyla plně využita a o povolení požádalo 98 vinařů a bylo jim přiděleno 52,39 hektarů. Celkem vinaři vysázeli 216,39 hektarů nových vinic, což je o 92,81 ha více než v roce 2024.

Mezi nejrozšířenější bílé odrůdy patří Pálava (18,27 ha), Rulandské šedé (15,48 ha) a Ryzlink vlašský (14,11 ha). Z modrých odrůd vede Merlot (8,98 ha). Mezi PIWI odrůdami (z německého „pilzwiderstandsfähige Rebsorten“ – zkratka pro označení skupiny odrůd révy vinné odolných proti houbovým chorobám), se nejvíce pěstuje Solaris (13,93 ha). Celkem vinaři vyklučili 302 ha vinic, z toho 118 ha bylo určeno k opětovné výsadbě. Průměrné stáří nejvíce pěstovaných odrůd dosahuje 22,5 roku.

Na konci roku 2025 čítaly vinice s PIWI odrůdami 1 080 ha, tedy o 76 ha více než v předchozím roce, přičemž nejčastější odrůdou je Hibernal s 434 ha. Největší vinařské obce jsou Velké Bílovice (776 ha), Valtice (537 ha) a Mikulov (509 ha), v Čechách dominuje Mělník s 109 ha. Pro rok 2026 je stanovena kvóta nové výsadby 169,8 ha.

Restrukturalizace místo expanze

Vinaři se stále více zaměřují na obnovu a modernizaci stávajících vinic místo jejich rozšiřování. Průzkum Vinařské unie, jejíž členové spravují přibližně pětinu českých vinic, ukazuje, že klíčem je promyšlená restrukturalizace.

„V současných podmínkách už není cestou další rozšiřování vinic, ale jejich promyšlená restrukturalizace. Ta umožňuje reagovat na klimatické změny, rostoucí náklady a proměny trhu a udržet konkurenceschopnost českého vinařství,“ říká Ondřej Beránek, prezident Vinařské unie.

Proměna probíhá postupně, obvykle na 10 až 30 procent ploch. Vinaři upravují vedení, spony, konstrukce vinic a odrůdovou skladbu, včetně zařazování PIWI odrůd vhodných pro ekologické pěstování. Investice směřují také do mechanizace vinic, tempo restrukturalizace však brzdí omezené investiční možnosti, nejistá návratnost a administrativní překážky.

Trend PIWI odrůd pokračuje

Rozšiřování vinic se letos neočekává a nové výsadby jsou cílené a omezené. Vedle klasických odrůd se stále častěji objevují moderní PIWI odrůdy.

„PIWI odrůdy vnímáme jako inovativní řešení pro budoucnost, nejen z hlediska ekologie, ale i ekonomiky. Máme vysazeno 32 hektarů a letos přibude dalších sedm hektarů,“ uvádí Petr Ptáček, vinohradnický manažer skupiny BOHEMIA SEKT.

V horizontu tří až pěti let vinaři plánují pokračovat v postupné proměně vinic a udržet stávající stav. „Chceme dosáhnout maximálního výnosu kombinací standardních a PIWI odrůd a případně zavést závlahu,“ dodává Petr Chaloupecký, ředitel Vinařství Lahofer.