Média v ČR sice zaznamenala nedávný případ převozu obřích objemů valut a zlata jakousi ukrajinskou bankou před Maďarsko. Ty valuty a zlato převzala ukrajinská banka ve Vídni u rakouské banky Raiffeisen za účasti příslušníků ukrajinských zpravodajských služeb. Je to velmi podivné, pokud se podíváme na objemy převážených peněz. Zdůrazňuji peněz v hotovosti, které byly převáženy krkolomně mezi Vídní a Ukrajinou přes Maďarsko.

Celkově se při zadržení „konvoje“ jednalo o převážení 40 milionů dolarů, tedy v českých korunách 840 milionů. Dále 35 milionů eur, což v českých korunách znamená 853 milionů, kromě těchto obřích objemů peněz bylo ještě převáženo 9 kg zlata. Je to velmi neobvyklé. Pokud takovéto transporty za účasti ukrajinských zpravodajských služeb probíhají, vzbuzuje to otazníky. Je pak jenom otázkou, zda podobné transporty peněz a zlata neprobíhají také třeba přes Polsko a předtím přes Česko nebo Slovensko anebo přímo přes Slovensko na Ukrajinu. Podle zjištění maďarských úřadů probíhají tyto transporty bankovních hotovostí a zlata přes Maďarsko  pravidelně.

Řekněme si otevřeně, že způsob převážení peněz v hotovosti je velmi neobvyklý z hlediska unijního práva. Každý z nás, pokud z banky posílal větší částku peněz v rámci Evropské unie nebo i mimo ní, musel prokazovat původ peněz. A stejně tak, pokud přijal vyšší částku peněz. Přitom tyto platby probíhaly  bezhotovostně. A tou vyšší částkou peněz myslím sumy od 10 000 eur nahoru. Takže je směšné předpokládat, že převoz takovýchto sum peněz je standardní věcí. Konec konců, proč neproběhl normálním mezibankovním bezhotovostním převodem zřejmě proto, že by se někdo nemohl těšit z těchto peněz v hotovosti, které jsou mu vypláceny za „nějaké“ služby. Mohu spekulovat například, že se jedná o úplatky  za zprostředkování obřích  zakázek od zbrojařských firem. Jiná možnost mě nenapadá. Proč vůbec existují takovéto konvoje? To je otázka, která je u tohoto případu bohužel zcela na místě.

 Maďarská vláda pochopitelně celou věc vidí logicky jako praní špinavých peněz.

 Celý případ pochopitelně jen přilil olej do ohně, kdy ukrajinská strana se zjevně snaží na základě pozastavení dodávek ropy z Ruska přes své území ovlivnit volby  do maďarského parlamentu, které proběhnou v dubnu tohoto roku. Je to poměrně primitivní způsob, kterým se Ukrajinci, s tichým souhlasem Evropské komise, chtějí za každou cenu zbavit nepříjemného premiéra Orbána. A je jim úplně jedno, zda  v tomto případě poškozují maďarský národní zájem. Kamarila, která  je soustředěná kolem prezidenta Zelenského, prostě dělá moIng. žné i nemožné, aby prosadila svůj politický zájem. Je pak otázka, zda je Ukrajina zralá, stát se členem EU. Já si myslím, že nikoliv.

Ing. Jiří Paroubek, expremiér ČR, server vasevec..cz

X XX

 Ukrajinské hrozby Orbánovi: Myslete na své děti a vnoučata

Generál Služby bezpečnosti Ukrajiny ve výslužbě Grigorij Omelčenko pro ukrajinskou televizní stanici „Prjamij“ uvedl, že ukrajinské tajné služby vědí, kde maďarský premiér Viktor Orbán „bydlí, kde spí, kde pije pivo, víno, kouří vodní dýmku, kam chodí ven, dokonce i s kým se schází a tak dále“.

„Karmě se nedá uniknout, nedá se skrýt a nedá se od ní odkoupit miliardami… Ať Orbán myslí na svých pět dětí a šest vnoučat,“ řekl Omelčenko.

Dříve ukrajinský prezident s vypršelým mandátem Volodymyr Zelenskyj řekl, že ukrajinští ozbrojenci obdrží telefonní číslo a adresu maďarského premiéra Viktora Orbána, pokud Budapešť bude i nadále blokovat půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Zelenskyj se při své hrozbě přímo nezmínil o Orbánovi, označil ho pouze za „jednoho člověka v Evropské unii“.

 „Všechno má své meze,“ napsal k těmto hrozbám premiér Orbán, Server vasevec.cz

 X X X        

 Maďaři mají důkazy o financování opozice Kyjevem.

Maďarské zpravodajské služby mají informace o zapojení Ukrajiny do financování maďarské opoziční strany Tisza, řekl to Zoltán Kovács, státní tajemník pro mezinárodní komunikaci a vztahy v kanceláři premiéra.

„Zpravodajské služby předložily parlamentnímu výboru pro národní bezpečnost důkazy o tom, že Ukrajinci stranu financují různými způsoby,“  řekl.

Podle něj několik desítek milionů dolarů a eur v hotovosti, zabavených zaměstnancům ukrajinské Oschadbanky na maďarském území, odpovídá přibližně částce, kterou podle lídra Tisy Pétera Magyara jeho straně chyběla na volební kampaň.

Pro připomenutí, parlamentní volby v Maďarsku jsou naplánovány na 12. dubna.

 Foto: Záběr ze zásahu maďarských orgánů proti ukrajinským přepravcům peněz. Byly mezi nimi i osoby spojené s ukrajinskou tajnou službou. Sever vasevec.cz

X XX

 Izraelský expremiér vyhrožuje Turecku

Bývalý izraelský premiér Naftali Bennett prohlásil, že by v budoucnu mohla nastat konfrontace s Tureckem, pokud se Ankara pokusí vytvořit novou regionální alianci islámských států a skupin. Politik naznačil, že Izrael by v takové situaci mohl zvážit vojenskou akci.

Bennett se k této otázce vyjádřil v poznámkách týkajících se bezpečnostní situace na Blízkém východě. Naznačil, že po skončení současného konfliktu s Íránem by Izrael mohl být nucen zvážit vojenskou akci proti Turecku, pokud by politiku Ankary považoval za hrozbu pro bezpečnost židovského státu.

Podle bývalého premiéra by jakýkoli regionální blok vytvořený kolem islamistických sil Izrael vnímal jako nepřátelské ujednání.  „Nebudeme nečinně přihlížet,“ řekl Bennett a varoval, že Izrael zareaguje, pokud se bude domnívat, že se nachází v situaci strategického obklíčení. „Musíme zajistit, aby Erdoğan nevytvořil novou alianci radikálního sunnitského islámu – osu mezi ním, Džuláním (Ahmad Šara, hlava Sýrie), Katarem a Hamásem,“ řekl Bennett.

Naftali Bennett  argumentoval, že Izrael čelí hrozbám ze strany skupin napojených na Írán již léta, které označil za „radikální šíitský islám“. Vyjádřil také naději, že Turecko nebude prosazovat politiku, která, jak se vyjádřil, „živí teror a islamismus“ v regionu.  „Volba je nakonec na Turecku. Pokud usilují o mír, chceme mír i my,“ řekl. „Ale pokud se nás budou snažit obklopit terorem, nebudeme nečinně přihlížet.“Server vasevec.cz

X XX

PREMIÉR  BABIŠ  O  KRIZI:  VŠE  SE VYŘEŠÍ

Není důvod k panice, krizi přečkáme, říká Babiš o cenách benzinu a energií

Pokud by ceny pohonných hmot kvůli válce na Blízkém východě dál výrazně rostly, vláda je připravena zasáhnout. Možné scénáře nastínil v rozhovoru pro iDNES.cz premiér Andrej Babiš. „Evropa naštěstí není závislá výhradně na ropě a plynu z Perského zálivu. Máme více dodavatelů a trh je dnes flexibilnější než v minulosti,“ podotýká.

 

Máte predikce, jaké dopady může mít konflikt na Blízkém východě pro Českou republiku?
Zatím určitě není důvod k panice. Energetické trhy jsou dnes mnohem diverzifikovanější než před pár lety a Evropa má více zdrojů. Situaci ale pečlivě sledujeme, protože podobné konflikty mají vždy tendenci se přelévat do ekonomiky.

Jak konkrétně to může vypadat?
Bude hodně záležet na tom, jak dlouho bude konflikt trvat a jestli bude eskalovat nebo se klidnit. Česká republika je velmi otevřená a exportně orientovaná ekonomika, takže jakékoli větší otřesy ve světě se u nás dřív nebo později projeví.

Pokud by se situace rychle neuklidnila, může to mít dopady nejen na energetické trhy – například na dodávky LNG z Kataru nebo na ceny ropy – ale i na světovou ekonomiku jako celek. A jakmile začne globální ekonomika zpomalovat, dopadne to samozřejmě i na evropský průmysl a export, který je v současnosti decimovaný evropskou byrokracií a nesmyslnými nařízeními Green Dealu, jako jsou emisní povolenky.

 Kvůli růstu cen pohonných hmot přistoupilo ministerstvo financí k monitoringu cen a marží čerpacích stanic. Byla už zjištěna nějaká pochybení?
Musím říct, že někdy je až překvapivé, jak rychle ceny na benzinkách letí nahoru, když ropa zdraží. To jde skoro okamžitě. Když ale cena ropy klesá, tak pokles ceny u čerpacích stanic je o poznání pomalejší. Abych byl ale férový, tak ta data zatím neukázala, že by marže byly natolik nepřiměřené, aby stát mohl zasáhnout.

Ceny pohonných hmot ale neustále sledujeme a vyhodnocujeme to každý den. Zdražuje se v podstatě po celém světě, u nás jsou teď ceny nižší než ve všech okolních zemích a patří k nejlevnějším v Evropě, to ale neznamená, že nejsou vysoko. Pokud by samozřejmě dál výrazně rostly, zvážili bychom další opatření.

Počítáte i s tím, že průměrná cena benzinu může překročit 50 korun na litr?
Připravujeme se na různé scénáře, ale nepředpokládám to. Už teď se růst cen výrazně zpomalil, tak doufám, že brzy se ta trajektorie otočí. Ale opakuju, je to hlavně o tom, jaký bude mít ten konflikt průběh, ale nemyslím si, že by to mělo takto vyletět. Evropa naštěstí není závislá výhradně na ropě a plynu z Perského zálivu. Máme více dodavatelů a trh je dnes flexibilnější než v minulosti.

Pokud by se ukázalo, že marže neúměrně rostou, zavedl by stát plošnou cenovou regulaci?
Nechci dopředu vykládat všechny scénáře, protože stát musí mít v podobných situacích určitou flexibilitu. Pokud by se ukázalo, že někdo situace zneužívá, máme nástroje, jak zasáhnout. Pokud se ukáže, že marže letí nahoru neúměrně, jsme připraveni využít všech nástrojů, jako je v krajním případě vydání cenového výměru o fixní výši marže. Smyslem není trestat podnikatele, ale ochránit spotřebitele před situací, kdy by se krize zneužívala k nepřiměřenému zdražování.

 K zvyšování cen pohonných hmot údajně přispělo i to, že se řada motoristů začala předzásobovat. Je pro to důvod?
Ano, to je pravda, lidé samozřejmě reagovali na zprávy, že konflikt na Blízkém východě zvýší ceny, a poptávka se výrazně zvýšila, vytvářeli si zásoby, což urychlilo i růst cen…

… v minulosti jste při vysokých cenách pohonných hmot navrhoval jejich zastropování. Přistoupili byste k tomuto kroku a v jakou chvíli?
Ty ceny tenkrát překročily 50 korun za litr a vysoko se držely několik týdnů. V tom roce 2022 to zdaleka ale nebylo jen o tom, že zdražovaly pohonné hmoty. Tehdy raketově rostla inflace, ceny energií, potravin, služeb a zdražovalo v podstatě vše. Tím, že to Fialova vláda celé jen sledovala a nedělala žádná opatření, způsobila propad životní úrovně.

My jsme opatření udělali hned, snížili jsme taky cenu elektřiny a i podle Českého statistického úřadu díky tomu máme nejnižší inflaci za posledních deset let. Tehdy jsme vládě navrhli 12 opatření v boji s chudobou a zastropování pohonných hmot, respektive snížení spotřební daně nebo odpuštění DPH bylo jedním z nich. Mohli si z těch 12 návrhů cokoliv vybrat, ale neudělali nic. Zastropování cen je krajní nástroj, ke kterému by stát měl sahat jen v opravdu mimořádné situaci.

S nárůstem cen pohonných hmot se dá očekávat i zdražování potravin a služeb. Pokud by k tomu začalo docházet, máte připravena opatření, která byste udělali?
Ano. To by hlavně platilo, pokud by ta situace trvala delší dobu, a to se, doufám, nestane. Na rozdíl od minulé vlády máme připravené scénáře, jak v podobných situacích reagovat. Energie a doprava se totiž promítají prakticky do všech cen v ekonomice. Stát musí být připraven reagovat rychle a cíleně, aby zabránil tomu, že se jednorázový šok promění v dlouhodobou inflační spirálu, jak se stalo za Fialovy vlády.

Přicházelo by v úvahu i snižování DPH?
Já teď nebudu komentovat ta konkrétní opatření, ale občany mohu uklidnit, sledujeme to, a jsme připraveni reagovat na různé scénáře. Ale dočasné snížení DPH je samozřejmě jeden z možných nástrojů.

Jak by stát zasáhl v případě nárůstu cen energií?
Už v minulosti jsme růst cen energií řešili snížením DPH na nulu, čímž jsme v roce 2021 snížili inflaci. Pak nastoupila nová vláda, DPH vrátila a ceny energií vyletěly a s nimi i inflace. Teď jsme zase snížili ceny elektřiny přesunutím poplatku za obnovitelné zdroje na stát a zase jsme podle ČSU snížili inflaci. Říkám to proto, že my víme, co máme dělat, a víme, jaká opatření zvolit, a pokud by měly nějak zásadně růst ceny energií, řešili bychom to.

 Pokud by se konflikt na Blízkém východě nevyřešil rychle, s jakými scénáři pracujete?
Musíme počítat i s možností dlouhodobější nestability v regionu, která by ovlivnila ceny energií, dopravu i světový obchod. Proto pracujeme s různými variantami vývoje – od rychlého uklidnění situace až po delší geopolitické napětí. Klíčové je, aby Česká republika zůstala ekonomicky stabilní a energeticky bezpečná.

Jaké jsou v tuto chvíli zásoby České republiky, co se týče plynu, elektřiny a pohonných hmot?
Situace je relativně dobrá. Elektřinu si v zásadě dokážeme vyrobit sami, ropu i plyn máme z více zdrojů a naše energetická infrastruktura je dnes diverzifikovanější než u některých jiných evropských zemí. To samozřejmě neznamená, že jsme úplně izolovaní od vývoje ve světě, ale naše pozice je stabilní natolik, abychom ve střednědobém horizontu mohli krizi přečkat celkem bez větších potíží.

Měly by se třeba potravinami předzásobovat i domácnosti?
Určitě ne, nevím proč. A určitě k tomu nepřispěje, pokud budou média uměle vyvolávat paniku. Český potravinový trh funguje normálně, zásobování je stabilní a není žádný důvod k panice.

Ukazuje se, že se lidé bojí 3. světové války, jak vyplynulo z exkluzivního průzkumu agentury STEM/MARK pro iDNES.cz. Přiblížil-li by se konflikt k Evropě, zvažoval byste navýšení výdajů na obranu?
Jasně, že se bojí, vždyť jim tu předchozí vláda a novináři stále dokola několik let opakují, že jsme na prahu třetí světové války nebo že už dokonce začala. Je dobré si rizika uvědomovat, ale zároveň se jimi nenechat paralyzovat.

My výdaje na obranu zvyšujeme – letos na 2,1 procenta HDP, což je po rozpočtovém chaosu Fialovy vlády maximum, které si ekonomika může dovolit a stále o 14 miliard víc, než loni dala Fialova vláda. Především ale jde o to ne kolik, ale za co a jak smysluplně se peníze utrácejí.

Do čeho nyní bude armáda investovat? Už se řeší třeba nákupy dronů, nebo protiraketová obrana?
Ministerstvo obrany pracuje na projektech, které armáda skutečně potřebuje – například na posílení protivzdušné obrany, obrany proti dronům nebo kybernetické bezpečnosti. Zároveň ale říkám jasně: nejdůležitější jsou lidé. Musíme investovat do vojáků, jejich platů, bydlení, výstroje a výzbroje. Ultramoderní technika bez lidí je k ničemu. Můžete mít nejdražší systémy na světě, ale když je nebude mít kdo obsluhovat, tak naší obranyschopnosti nepomůžou.

Neukázaly současné repatriační lety, že by se měla posílit i vládní flotila? O nákupu letadel se mluvilo už za vaší minulé vlády.
Nemyslím si. Letadel máme dost, ale mají malou kapacitu. Na normální provoz to stačí, ale pokud nastane nějaká taková krizová situace, potřebovali bychom samozřejmě jinou flotilu. Teď se ale ukázalo, že si můžeme letadlo i pronajmout. Nová letadla určitě kupovat nebudeme, potřebujeme investovat do zdravotnictví, sociálních služeb, energetiky, školství nebo dopravní infrastruktury. V rozpočtu prostě musíme volit, co je pro lidi opravdu důležité.

Kolik repatriačních letů se vlastně kvůli konfliktu na Blízkém východě uskutečnilo?
Jako vláda jsme vypravili 11 repatriačních letů a dostali domů skoro 1 600 občanů. V tak krátké době se nikdy v minulosti nerepatriovalo tolik lidí. Byla to velká operace, dobrou práci odvedli naši vojáci, piloti, zaměstnanci konzulátů a velvyslanectví na místě, úředníci ministerstva zahraničí, ale i pan ministr Macinka. Repatriovat jsme začali mezi prvními, patřili jsme k nejaktivnějším v Evropě.

Taky jsme to řešili s leteckými společnostmi, mluvil jsem s viceprezidentem společnosti Emirates a podařilo se dohodnout, že obnoví komerční linku Dubaj-Praha, denně přepravili 600 lidí. Stejně tak Smartwings, se kterými jsme celou dobu koordinovali. Pomáhali nám a za to jim děkuju.

Co byste vzkázal lidem, kteří dál na Blízkém východě zůstávají nebo se tam chystají vycestovat?
Aby velmi pečlivě sledovali bezpečnostní situaci. Každý musí počítat s tím, že v krizové situaci může nastat moment, například když se konflikt rozšíří, kdy stát už nebude schopen pomoci tak rychle nebo tak efektivně, jako tomu bylo minulý týden. V podobných regionech je vždy potřeba mít na paměti, že situace se může změnit ze dne na den.

X X X

KONKURENCE  ŠKODOVKY  AUTO  RUMUNSKA

 Dacia míří výš. Cenově dostupný crossover Striker vyzve na souboj Octavii

Dacia znovu překvapuje. Její největší model Striker svou délkou 4,62 metru míří mezi rodinné crossovery a znovu posouvá hranici, kam až se nízkonákladová značka dokáže dostat. Ani sesterský Renault nechce zůstat pozadu a představil dva zajímavé koncepty, které odhalují, co má za lubem.

Skupina Renault představila strategii FutuREady, která má do roku 2030 urychlit elektrifikaci a modernizaci modelů všech svých značek. Současně servíruje hned několik zajímavých automobilů. Hotové pozdvižení vzbudil nový velký crossover Dacia Striker, který ještě letos dorazí na trh.

Tento model je mířen přímo proti stálicím jako Škoda Octavia Combi, ale s typickým receptem Dacie – robustnějším vzhledem a nižší cenou. Mateřský Renault se pro změnu pochlubil studií R-Space Lab, který ukazuje, jak by mohl vypadat příští Scénic. A také konceptem Bridger, jakýmsi mini Land Roverem Defenderem, jehož sériová verze bude určena pro indický trh.

X X X

Amerika narazila. Má zásadný problém v novej vojne a chce pomoc od Ukrajiny. Aké eso skrýva Kyjev v rukáve?

Ukrajina počas prebiehajúcej ruskej invázie vyvinula lacný a v praxi overený spôsob obrany proti iránskym dronom Šáhid. Namiesto drahých rakiet stavia na vlastných lacných interceptoroch, akustickej detekcii, mobilných palebných tímoch a viacvrstvovej obrane. Práve tento model dnes priťahuje pozornosť Spojených štátov aj krajín Perzského zálivu, ktoré zisťujú, že tradičná protivzdušná obrana je proti masovým útokom lacných dronov finančne aj logisticky ťažko udržateľná.

Špeciálne jednotky Bezpečnostnej služby Ukrajiny (SBU) posielajú k zemi kamikadze drony Šáhid pomocou záchytných dronov. / Zdroj: SBU

Iránske drony Šáhid dokážu protivníka vyčerpávať dlhodobo, lacno a vo veľkých počtoch. Obrana proti nim sa mení na zápas o náklady a tempo vydržať.

Ukrajina už nestavia obranu proti bezpilotným lietadlám na drahých západných systémoch. Pod tlakom každodenných a početných útokov si vybudovala vlastný, oveľa lacnejší model: útočné drony ničí ďalšími dronmi, ktoré stoja zlomok ceny rakiet Patriot.

Dramatický cenový rozdiel

Najvýraznejšou ukrajinskou odpoveďou sú nízkonákladové záchytné drony – interceptory určené na ničenie iných dronov. Podľa agentúry AP ich Ukrajina vyvinula v cene približne 1 000 až 2 000 dolárov za kus. To je zanedbateľná suma v porovnaní s raketami protivzdušnej obrany Patriot, ktoré stoja milióny. V exportných kontraktoch alebo pri rôznych konfiguráciách sa cena jednej rakety Patriot môže pohybovať približne od štyroch až po šesť miliónov dolárov.

Práve v tom spočíva sila ukrajinského riešenia. Drony Šáhid sú samy osebe relatívne lacné. Podľa AP stojí jeden približne 30-tisíc dolárov, Forbes hovorí o odhadovanej výrobnej cene okolo 35-tisíc dolárov. Ak proti takejto hrozbe obranca opakovane nasadzuje rakety za milióny, vzniká dlhodobo neudržateľný model.

Ukrajina naopak ukázala, že na „lacnú masu“ sa dá odpovedať lacnejšou a hustejšou obranou. Presne to zdôrazňuje aj Steve Feldstein z Carnegieho nadácie, podľa ktorého nové dronové vojny ukazujú, že „na mase záleží, cena môže byť rozhodujúca a dostatočne dobrá presnosť môže priniesť významné výhody“.

Spojené štáty žiadajú Ukrajinu o pomoc

Rastúci záujem prichádza v čase, keď sa krajiny Perzského zálivu zbavujú zásob drahých rakiet Patriot pri zostreľovaní oveľa lacnejších iránskych dronov. Carnegieho nadácia upozorňuje na rovnaký problém: rakety Patriot sú primárne potrebné proti balistickým raketám, a ak sa budú vo veľkom spotrebúvať aj na drony Šáhid, zásoby sa začnú rýchlo stenčovať.

Zelenskyj preto otvorene hovorí o výmene. „Náš odkaz je veľmi jednoduchý,“ citovala ho AP. „Chceli by sme potichu… dostať rakety Patriot, ktorých máme nedostatok, a dať im zodpovedajúci počet interceptorov.“

Samotné Spojené štáty nedávno požiadali Ukrajinu o „špecifickú podporu“ proti Šáhidom na Blízkom východe. Zelenskyj následne uviedol, že vydal pokyn na poskytnutie vybavenia a ukrajinských expertov. Zároveň vyhlásil: „Pomáhame brániť pred vojnou tých, ktorí nám, Ukrajine, pomáhajú spravodlivo ukončiť vojnu.“ V pondelok 9. marca podľa neho požiadalo Ukrajinu o pomoc pri obrane proti iránskym dronom až 11 krajín.

Úspech nestojí na jednej zbrani

Predstava, že Ukrajina našla jediný „zázračný“ prostriedok proti dronom, je zavádzajúca. Jej obrana funguje preto, že je viacvrstvová.

Dara Massicot z Carnegieho nadácie opisuje, že Ukrajina proti Šáhidom používa stíhacie lietadlá, vrtuľníky, rušenie a klamanie signálu, protilietadlové delá, interceptorové drony aj ďalšie nízkonákladové prostriedky bodovej obrany. Do toho zapadajú mobilné palebné tímy a rozptýlená sieť detekcie a zásahu.

Zábery z palubných kamier útočných vrtuľníkov AH-64D Apache Spojeného leteckého veliteľstva Spojených arabských emirátov, ako zostreľujú prilietajúce iránske útočné drony. / Zdroj: Ministerstvo obrany Spojených arabských emirátov

Súčasťou tejto obrany je aj akustická detekcia – teda mikrofóny v teréne, ktoré zachytávajú charakteristický zvuk motorov prichádzajúcich dronov. Následne sa zvuk analyzuje softvérovo, často pomocou umelej inteligencie, aby systém vedel rýchlo rozpoznať typ hrozby a smer letu. Takýto prístup dáva zmysel aj preto, že Šáhidy majú typický zvuk. Forbes pripomína, že ich motor vydáva charakteristický hluk pripomínajúci skúter, čo viedlo k prezývke „mopedy“.

Práve spojenie lacnej detekcie, rýchleho vyhodnocovania a lacnejších prostriedkov zásahu vytvára obranu, ktorá je flexibilnejšia než model postavený len na niekoľkých drahých batériách.

„Je to ako predávať dom, nielen tehly“

Ukrajina dnes neponúka len technológiu, ale aj skúsenosť, ktorú si odtrpela – a naďalej získava v reálnom boji. Keď Rusko spustilo plnohodnotnú inváziu, domáci zbrojársky priemysel krajiny bol slabý. V priebehu niekoľkých rokov však Ukrajina vybudovala rýchlo rastúci obranný sektor zameraný na nízkonákladové drony – a niektoré z nich navrhla priamo na boj proti Šáhidom.

Šéfredaktor Defense Express Oleh Katkov to pre AP zhrnul vetou: „Je obrovský rozdiel medzi masovo vyrábaným systémom, o ktorom je dokázané, že funguje v skutočnom boji, a niečím, čo iní len sľubujú vyvinúť… Je to ako predávať dom, nielen tehly.“

Práve táto bojová skúsenosť zvyšuje ukrajinskú hodnotu pre partnerov. Krajiny Zálivu či USA nemusia hľadať teoretické riešenie, ale model, ktorý už prešiel skúškou praxe počas masových útokov.

Rusko vypustilo proti Ukrajine desiatky tisíc Šáhidov. Úspešnosť ukrajinskej obrany sa pohybuje približne na 80. až 90. percentách zostrelených dronov v priemere. Od začiatku plnohodnotnej invázie v roku 2022 Ukrajina zničila približne 44-tisíc dronov typu Šáhid. Analýza CSIS uvádza, že približne 15 až 20 percent Šáhidov zasiahne cieľ.

Čo presne môže Kyjev vyviezť

Podľa AP už viaceré ukrajinské firmy nasadili účinné systémy. Firma General Cherry vyrába interceptor „Bullet“, ktorý podľa hovorcu Marca Kušnira zostrelil mnoho dronov Šáhid. Firma Skyfall zas vyvinula 3D tlačený model P1-Sun, ktorý stojí približne 1 000 dolárov, dokáže letieť rýchlosťou nad 300 kilometrov za hodinu a výrobná kapacita má dosahovať až 50-tisíc kusov mesačne.

Inžinier montuje interceptor Bullet spoločnosti General Cherry

Kušnir zároveň uviedol, že firma je pripravená o technológiu sa podeliť. „Sme pripravení sa o ne podeliť a chceme sa podeliť,“ povedal pre AP. Dodal, že kapacita výroby môže dosahovať „desaťtisíce“ interceptorov mesačne.

Ukrajina podľa výrobcov momentálne disponuje prebytkom stíhacích dronov a mohla by vyrábať ešte viac bez toho, aby tým bezprostredne ohrozila vlastnú obranu. Problém však nie je len vo výrobe. Ešte dôležitejšie sú výcvik obsluhy, prepojenie s radarovými systémami a začlenenie do širšej siete protivzdušnej obrany.

Nestačí len kúpiť lacnejší dron

Ukrajinskí predstavitelia opakovane hovoria o vysielaní inštruktorov. Zelenskyj viackrát zdôraznil, že jeho krajina je pripravená poslať špecialistov, ktorí naučia partnerov interceptory používať.

Andrii Taganskyj z firmy Odd Systems pre AP upozornil, že samotné dodanie dronov nebude problém. Nevyhnutný však bude výcvik zahraničných posádok a adaptácia taktiky. Stíhacie drony podľa neho nie sú samostatný produkt – musia byť integrované do širšieho systému radarov, sledovania cieľov a rozhodovania v reálnom čase.

Kyjev odpovedá na ruský teror unikátnou kupolou. Na Ukrajine rastie gigantický štít

Rusko stupňuje tlak na civilnú infraštruktúru v oblastiach blízko frontu. / Zdroj: Twitter (X) ministra obrany Mychajla Fedorova

To je podstatné aj pre Spojené štáty a krajiny Perzského zálivu. Nestačí kúpiť lacnejší dron. Potrebné je prevziať celý spôsob boja: od odhalenia cieľa cez jeho klasifikáciu až po správne rozdelenie úloh medzi rušenie, mobilné tímy, delá a interceptory.

Rozdiel medzi ukrajinskou a americkou logikou

Záujem o ukrajinský model rastie aj preto, že samotné drony Šáhid sú navrhnuté ako zbraň opotrebovania. Forbes upozorňuje, že ich výroba nevyžaduje takú infraštruktúru ako pri balistických raketách. Môžu byť zmontované v improvizovaných podmienkach, vypúšťané z jednoduchých platforiem a v dlhšom konflikte postupne vyčerpávať obranu protivníka.

Expert na medzinárodné konflikty William Spaniel preto upozorňuje, že verejnosť často nechápe rozdiel medzi ukrajinskou a americkou logikou obrany. Kým Ukrajina je nútená drony zostreľovať až po prekročení hraníc, americká doktrína podľa neho stavia viac na ničení skladov, výrobných zariadení a odpaľovacích platforiem priamo pri zdroji. Ani to však nevylučuje potrebu lacnej bodovej obrany, najmä ak sa útoky rozlievajú na veľký priestor a zasahujú viacero krajín naraz.

Ukrajinská F-16 proti Šáhidu: unikátny zostrel, aký sa len zriedka podarí zachytiť na video

Je to minimálne druhýkrát, čo sa podarilo zachytiť takýto zostrel na video. / Zdroj: Veliteľstvo ukrajinského letectva

Spaniel zároveň pripomína, že problém Blízkeho východu je aj „sieťový“. Dron môže preletieť cez viacero krajín, kým zasiahne cieľ, takže obrana si vyžaduje koordináciu, zdieľanie dát a interoperabilitu. Práve v tom má Ukrajina výhodu jednej krajiny s jednotným obranným priestorom, kým región Zálivu na takúto úroveň spolupráce ešte len naráža.

Geopolitická šanca aj strategické riziko

Kyjev si uvedomuje, že jeho know-how má hodnotu ďaleko za hranicami frontu. AP píše, že Ukrajina chce svoju vojnovú inováciu premeniť na „geopolitickú páku“ a výmenou za pomoc partnerom získať špičkovú výzbroj, ktorú si sama vyrobiť nedokáže.

Zároveň však ide o riskantnú hru. Ukrajina si stále nevyvinula obranu proti balistickým raketám a Patrioty ostávajú pre krajinu existenčne dôležité. Navyše každý expert či operátor vyslaný do zahraničia môže chýbať doma. Katkov preto pre AP priznáva: „Na fronte nemáme nadbytok vojenského personálu.“ Dodáva však, že „existuje jasné pochopenie, že výhody takejto spolupráce môžu ďaleko prevážiť riziká“.

 X XX

 Jedna z nejhorších soudkyň v Praze? Syn jí měl pomáhat psát rozsudk

Dlouholetá soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 Jaroslava Novotná čelí návrhu na odvolání z funkce. Kárnou žalobu na ni podala předsedkyně soudu Hana Marsová. Vytýká jí nekvalitní práci, průtahy v řízeních a také to, že při přípravě některých rozsudků požádala o pomoc svého syna, studenta práv. Kárný senát se případem začal zabývat dnes, soudkyně pochybení odmítá.

Marsová navrhuje nejpřísnější možné kárné opatření – odvolání z funkce soudce. Podle ní jde o dlouhodobý problém, který se nepodařilo napravit ani po předchozích kárných řízeních.

„Zásadní problém je, že paní doktorka není schopná zlepšení,“ uvedla Marsová. Připomněla, že nejde o první kárné řízení. „Jsem si vědoma, že některá z těch kárných odsouzení jsou již zahlazena, ale vypovídá to o celkové letité práci paní doktorky,“ dodala.

Kritika práce i z odvolacích soudů

Jaroslava Novotná soudí od roku 1992 a působí na civilním úseku soudu. V minulosti jí byl po kárných řízeních snížen plat. Odvolací senáty, které její rozhodnutí přezkoumávaly, se k její práci vyjadřovaly opakovaně velmi kriticky.

Podle Marsové upozorňovaly například na nedbalost, nízkou odbornou úroveň, zmatečnost nebo nekvalitní vedení spisů. Jeden ze senátů ji dokonce označil za jednu z nejhorších soudkyň v pražské justici, jiný uvedl, že se s podobným způsobem práce ve své praxi ještě nesetkal.

„Jak se vám to poslouchá?“ zeptala se dnes soudkyně předsedkyně kárného senátu Michaela Pařízková. „Špatně,“ odpověděla Novotná.

Sporné konzultace i údajná pomoc syna

Soudkyně se ke kárné žalobě ústně nevyjádřila a odkázala na své písemné stanovisko. V řízení ji zastupuje advokát Martin Mikyska.

Právě jeho se týká jedna z výtek v kárné žalobě. Podle Marsové s ním Novotná konzultovala konkrétní svěřenou kauzu. Předsedkyně soudu zároveň upozornila, že advokát zůstal v kanceláři soudkyně sám, takže měl jako nezúčastněná osoba přístup do soudního spisu. O schůzce navíc nevznikl žádný úřední zázna

 „Soudkyně s třiatřicetiletou praxí musí být schopna samostatného rozhodnutí,“ poznamenala Marsová. Novotná to odmítá. Tvrdí, že s advokátem, který je jejím dlouholetým známým, pouze konzultovala výpočty ve věci, v níž dříve vystupoval jako znalec.

Syn soudkyně

Další část žaloby se týká údajného zapojení syna soudkyně. Úřednice soudu dnes vypověděla, že jí Novotná sama řekla, že ho požádala o pomoc při vypracování některých rozsudků a že mu podklady poslala ze soukromého e-mailu.

Podle svědkyně se ji soudkyně později snažila přesvědčit, aby předsedkyni soudu řekla, že šlo pouze o nadsázku. Novotná ve svém písemném vyjádření odmítá, že by za průtahy nesla odpovědnost. Tvrdí, že je často způsobovali účastníci řízení, například advokát, který podle ní zakládal listiny do spisu až na poslední chvíli.

Argumentuje také vysokým počtem případů, které její senát vyřizoval. Některá jednání proto podle ní nebylo možné nařídit dříve. Zároveň zdůrazňuje, že odlišný právní názor nemůže být kárným proviněním.

Senát rozhodne v dubnu

Kárné řízení bude pokračovat 16. dubna. Senát plánuje v tento den také rozhodnout. Do té doby má předsedkyně soudu Marsová dodat statistiky o tom, kolik rozhodnutí soudkyně Novotné zrušily odvolací soudy a kolikrát jí byl případ odebrán a přidělen jinému soudci.

Obhajoba naopak požaduje, aby soud porovnal její výkonnost s ostatními soudci Obvodního soudu pro Prahu 1.

X XX

Český rozpočet na rok 2026 schválený po napätej debate so schodkom 310 miliárd korún

Česká snemovňa ukončila rozpočtové provizórium a schválila rozpočet s rekordným schodkom 310 miliárd. Opozícia tvrdí, že krajinu ženie do rizika.

Česká Poslanecká snemovňa v stredu schválila návrh štátneho rozpočtu na rok 2026, čím ukončila viac ako dvojmesačné obdobie rozpočtového provizória. Návrh predložila vláda premiéra Andreja Babiša a počíta so schodkom vo výške 310 miliárd českých korún, čo predstavuje približne 12,7 miliardy eur. Podľa vyjadrení vlády ide o realistický rozpočet, ktorý zohľadňuje aktuálne ekonomické podmienky. Opozícia však tento krok ostro kritizovala, pričom poukázala na vysoký deficit a zníženie výdavkov na obranu v porovnaní s pôvodným návrhom, ktorý predložila predchádzajúca vláda Petra Fialu.

• Poslanecká snemovňa schválila štátny rozpočet na rok 2026 po provizóriu.
• Rozpočet pripravila vláda Andreja Babiša so schodkom 310 miliárd korún.
• Kabinet označuje rozpočet za realistický, zohľadňujúci aktuálne ekonomické podmienky.
• Opozícia kritizuje vysoký deficit a znížené výdavky na obranu štátu.
• Schválený rozpočet je politickým úspechom vlády, no vyvoláva ďalšie diskusie.

Rozpočet rozdeľuje názory

Za návrh hlasovalo 104 zo 191 prítomných poslancov, zatiaľ čo 87 bolo proti. Opoziční politici označili rozpočet za nezodpovedný a varovali pred jeho dlhodobými dôsledkami na českú ekonomiku. Kritiku si vyslúžilo najmä zníženie výdavkov na obranu, ktoré podľa opozície ohrozuje bezpečnostné záväzky Českej republiky. Na druhej strane, vláda argumentuje, že rozpočet je výsledkom kompromisov a odráža potrebu šetriť v čase ekonomickej neistoty.

Opozícia varuje pred rizikami

Podľa opozičných predstaviteľov je schválený rozpočet dôkazom nezodpovedného hospodárenia vlády. „Tento rozpočet je nielen neudržateľný, ale aj nebezpečný pre budúcnosť našej krajiny,“ uviedol jeden z opozičných lídrov. Vláda však tvrdí, že rozpočet je navrhnutý tak, aby podporil ekonomický rast a zároveň zabezpečil základné potreby štátu. Premiér Babiš zdôraznil, že ide o prvý realistický rozpočet po rokoch, ktorý reflektuje aktuálne výzvy.

Ďalšie kroky vlády

Schválenie rozpočtu je pre vládu Andreja Babiša významným politickým úspechom, no zároveň otvára otázky o jeho implementácii a možných úpravách v budúcnosti. Očakáva sa, že diskusia o prioritách výdavkov bude pokračovať, najmä v oblasti obrany a sociálnych služieb.

X XX

  90 žen proti soudci. Ministr Tejc odmítl kárnou žalobu na šéfa soudu

Tejc nepodá kárnou žalobu na šéfa Krajského soudu v Ostravě v kauze obtěžování Foto: Úřad vlády

Soudce Petr Budín měl podle zaměstnankyň opakovaně sahat na kolegyně a chovat se nevhodně na pracovišti. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) nyní rozhodl, že kvůli postupu v celé kauze nepodá kárnou žalobu na předsedu Krajského soudu v Ostravě Petra Nováka, který je Budínského nadřízeným. Podle ministra Novák jednal se snahou chránit oběti, vytkl mu ale pomalou komunikaci směrem k ministerstvu i k veřejnosti.

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc po prověření případu uvedl, že nevidí důvod k zahájení kárného řízení proti předsedovi ostravského krajského soudu Petru Novákovi.

„Nevidím důvod pro podání kárné žaloby na předsedu soudu Petra Nováka, neboť postupoval ve snaze chránit oběti. Situace na Krajském soudě v Ostravě je v tomto okamžiku vyřešena tak, že soudce Petr Budín již nebude soudit a orgány činné v trestním řízení prošetří jeho jednání,“ uvedl ministr.

Tejc zároveň připomněl, že v podobných případech je nutné postupovat bez zbytečných prodlev. Předsedovi soudu proto vytkl, že komunikace směrem k ministerstvu i veřejnosti měla být rychlejší.

Ministerstvo prověřovalo postup vedení soudu

Ministr začal případ prověřovat po medializaci kauzy, která se týká chování insolvenčního soudce Petra Budína vůči zaměstnankyním soudu. Zjišťoval, zda vedení soudu reagovalo na jejich stížnosti včas a přiměřeně. S Petrem Novákem se osobně setkal. Podle ministerstva předseda soudu popsal, že informace o chování soudce získával postupně.

Předseda Krajského soudu v Ostravě Petr Novák Foto: Ministerstvo spravedlnosti

Jakmile se podle úřadu podařilo zjistit konkrétní okolnosti, Novák podal trestní oznámení a soudce Budín do měsíce od konkretizace informací rezignoval na funkci. Tyto kroky ministr označil za nezbytné. Podle dřívějších informací serveru Seznam Zprávy se první z žen obrátila na vedení soudu už loni v říjnu. Trestní oznámení však bylo podáno až koncem letošního ledna poté, co se o případ začali zajímat novináři.

Úřednice měly podle serveru pocit, že předseda problém nechce řešit. Devadesát zaměstnankyň proto sepsalo společné prohlášení o nevhodném chování soudce Budína.

 Soudce rezignoval, kárné řízení už není možné

Jelikož Petr Budín na funkci soudce rezignoval, nelze ho už kárně postihnout. V rozhovoru pro Seznam Zprávy uvedl, že práce ho už delší dobu nebavila. Jakékoliv násilné chování vůči ženám odmítl a celý případ označil za zmanipulovaný.

Předseda soudu Petr Novák serveru řekl, že rozhodnutí o podání kárné žaloby nelze učinit okamžitě. Zpočátku se podle svých slov domníval, že Budínovo chování bylo míněno „v legraci“.

„Třeba při běžném kontaktu v kanceláři na soudním oddělení měl tendenci chytat za oblečení. Někde jí ho nadzvedávat a tak dál. To znamená, nebylo tam takové nátlakové sexuálně motivované jednání ve smyslu dosažení nějakého následku,“ uvedl. Podle Nováka soudce zároveň důrazně vyzval, aby své chování změnil. Po prvním oznámení také soud upravil rozvrh práce.

Ministr rozeslal zaměstnancům dopis

Po medializaci případu ministr Tejc uvedl, že nevhodné chování vůči zaměstnankyním nelze tolerovat, zvláště u soudců, jejichž jednání ovlivňuje důvěru veřejnosti v justici.

Všem zaměstnancům justice proto rozeslal dopis s doporučením, jak podobné situace řešit. Vyzval je, aby se v případě nevhodného chování nebáli obrátit na vedení soudů nebo přímo na ministerstvo spravedlnosti.

Případ Mělník

Ministerstvo spravedlnosti nyní řeší další podezření na nevhodné chování vůči zaměstnankyním v justici. Ministr Jeroným Tejc totiž nechal prověřit situaci na Okresním soudu v Mělníku resortním ombudsmanem Petrem Dohnalem.

Ten má podle ministerstva posoudit svědectví zaměstnankyň, které popsaly údajně nevhodné chování bývalého předsedy soudu Oldřicha Kajzra. Ženy uvedly, že měl zasahovat do jejich osobního prostoru, nevhodně se jich dotýkat a používat sexualizované narážky. Kajzr obvinění odmítl jako účelový útok.

Zapojení ministerského ombudsmana má podle resortu umožnit, aby se zaměstnanci justice mohli se svými podněty obracet na osobu stojící mimo vedení konkrétního soudu.Redakce České justice 

X X X

Ministerka Šimkovičová nechala preveriť bratislavskú kaviareň za 140-tisíc eur. Výsledok? Všetko je v poriadku

Fond na podporu umenia prelomil mlčanie a kritiku 140- tisícovej dotácie pre OZ Limetka odmieta. Tvrdí, že ide o politický motivovaný útok založený na domnienkach.

Aktuality.sk pred pár dňami informovali o 140-tisícovej dotácii, ktorou Fond na podporu umenia (FPU) podporil vznik kaviarne a eventového centra v bratislavskom obchodnom centre Central. Inštitúcia dnes hovorí, že vlna kritiky ich prekvapila, pretože prichádza v čase, keď na mieste ešte len prebiehajú stavebné a realizačné práce.

Finančné prostriedky z fondu, ktorý má slúžiť na podporu kultúry, priklepla verejnoprávna inštitúcia občianskemu združeniu Limetka, ktorému šéfuje Beáta Bencsíková.

„Mám rada umenie, mám rada víno a myslím si, že mám dobrý záber v týchto ľuďoch. Prečo to nedať na miesto, ktoré je v srdci Bratislavy, navyše s bezproblémovým parkovaním?“ reagovala šéfka občianskeho združenia na našu otázku, či je podľa nej v poriadku, že dostala peniaze z fondu podporovaného štátom na prevádzku kaviarne v komerčnom nákupnom centre.

Denník N prišiel s informáciou, že Bencsíková pôsobila ako vizážistka v televízii Markíza v čase, keď v nej súčasná ministerka Martina Šimkovičová pôsobila ako moderátorka. „Vidíte, to ani neviem,“ reagovala s úsmevom ministerka kultúry počas včerajšej tlačovej konferencie.

Práve tento fakt vyvoláva otázky, či pri vysokej dotácii zohrali úlohu odborné kritériá alebo staré známosti.

Prečítajte si tiež:

Šimkovičovej ľudia rozdávali peniaze: Obciam sa neušlo na opravu striech, kaviareň v nákupnom centre dostane 140-tisíc

Fond aj ministerka reagujú až po medializácii

Koncom februára sme Fond na podporu umenia žiadali o vyjadrenie k pripravovanému článku o prideľovaní dotácií. Zaujímalo nás, aké podmienky museli žiadatelia splniť, prečo odborná komisia navrhla nepodporiť projekt občianskeho združenia Limetka a Rada FPU napriek tomu hlasovala za jeho podporu a aký prínos pre slovenskú kultúru má vlastne kaviareň v nákupnom centre.

X X X

 Robert Fico v telefonáte informoval Friedricha Merza, že v utorok pošle otvorený list Ursule Von der Leyenovej 

Slovenský premiér Robert Fico absolvoval v pondelok telefonický rozhovor s novým nemeckým kancelárom Friedrichom Merzom. Hlavnou témou bol kritický postoj slovenskej vlády k smerovaniu Európskej únie, ktorý Fico plánuje v utorok adresovať predsedníčke Európskej komisie Ursule von der Leyenovej v otvorenom liste.

Predseda vlády SR Robert Fico v pondelok telefonoval s nemeckým spolkovým kancelárom Friedrichom Merzom. Podľa vlastných slov mu povedal, že v utorok pošle predsedníčke Európskej komisie (EK) Ursule von der Leyenovej otvorený list a dáva ho na vedomie všetkým premiérom a hlavám členských štátov EÚ. Svetoví lídri podľa Fica neberú EÚ úplne vážne, čo možno pripísať „nezmyselným klimatickým cieľom a samovražednej migračnej politike“. TASR o tom informoval tlačový a informačný odbor Úradu vlády SR.

Fico navrhol Merzovi návštevu Slovenska

„Navrhol som spolkovému kancelárovi niekoľko riešení a dúfam, že skoro navštívi Slovensko, ako prisľúbil. Máme o čom hovoriť,“ uviedol Fico. Na Slovensku podľa neho pôsobí niekoľko stoviek nemeckých firiem a slovenská ekonomika je vzhľadom na obrovskú koncentráciu výroby áut osobitne závislá od nemeckého hospodárskeho vývoja.

Fico uviedol, že Merzom diskutoval o aktuálnej „vážnej medzinárodnej situácii“. Podľa vlastných slov mu predovšetkým priblížil rozhovor s americkým prezidentom Donaldom Trumpom a ministrom zahraničných vecí USA Marcom Rubiom, ktorý absolvoval v sobotu v Trumpovom sídle Mar-a-Lago v meste Palm Beach na Floride.

Fico: Svetoví lídri neberú Európsku úniu úplne vážne

„Prezident USA ide jednoznačne po národnoštátnych záujmoch USA. Keby takto konala EÚ, tak sme úplne inde ako teraz,“ tvrdí premiér SR. Poznamenal, že svetoví lídri neberú Európsku úniu úplne vážne.

Fico a Trump sa počas stretnutia na Floride dotkli viacerých tém vrátane vojny na Ukrajine, Európskej únie a vzájomných bilaterálnych vzťahov, informoval po schôdzke tlačový a informačný odbor Úradu vlády SR.

XX X

KDO  NAHRADÍ  ZELENSKĚHO?  ZÁLUŽNÝ,  NEBO  BUDANOV?

Dvaja generáli proti prezidentovi? Ohrozí Zelenského jeho nová pravá ruka? Budanov sa Ukrajincom páči čoraz viac

Vyrastá v Kyjeve po boku prezidenta jeho nástupca? Môže sa zdať, že je to chybná otázka, ale táto možnosť sa úplne vylúčiť nedá. Popularita nového šéfa prezidentskej kancelárie rastie, o svojej prípadnej kandidatúre vo voľbách mlčí, čiže teoreticky treba uvažovať aj o ňom. Reč je o Kyrylovi Budanovovi, ktorý sa na začiatku tohto roku stal novou pravou rukou ukrajinského lídra Volodymyra Zelenského. Pripomeňme, že vo funkcii nahradil odvolaného Andrija Jermaka.

Kyrylo Budanov je od januára tohto roku nový vedúci kancelárie ukrajinského prezidenta.

Riadil ukrajinských vojenských špiónov, teraz bude Budanov slúžiť Zelenskému

Kyryl Budanov bude riadiť prezidentskú kanceláriu Volodymyra Zelenského. Šéf ukrajinskej vojenskej rozviedky HUR nahradil ešte nedávno všemocného Andrija Jermaka, ktorý však vo funkciu skončil, lebo aj k nemu smerovali korupčné podozrenia. / Zdroj: Reuters

Budanov bol predtým na pozícii šéfa vojenskej rozviedky, ktorú Ukrajinci obdivujú pre jej úspešné zásahy proti ruským cieľom. Pochopiteľne, že tieto operácie prispeli k vysokej obľúbenosti tohto 40-ročného rodáka z Kyjeva. Keď si Zelenskyj vybral Budanova za šéfa svojej kancelárie, špekulovalo sa, že to urobil aj preto, aby ho mal takpovediac pod kontrolou pred prezidentskými voľbami, ktorých termín je však stále neznámy z dôvodu pokračujúceho vojnového stavu na Ukrajine. Alebo s ním prezident počíta ako s volebným lídrom svojej strany v parlamentných voľbách?

Ako sa dohodli, možno vedia len oni dvaja. A prečo nemožno obísť scenár, že Budanov by sa uchádzal o najvyššiu funkciu v štáte? Vyplýva to z jeho odpovede pre arabský server Al Modon. Dostal otázku, či by sa prezidentské voľby mohli uskutočniť počas prímeria trvajúceho 60 dní a či by v nich kandidoval. „Mojou úlohou je teraz realizovať efektívny proces rokovaní. Hovoriť o voľbách za súčasných okolností je zbytočné,“ reagoval Budanov, ktorému Zelenskyj nedávno zveril úlohu hlavného ukrajinského vyjednávača. „Tento rezervovaný muž v tmavej uniforme nedávno riadil ničenie ruských vojenských jednotiek a infraštruktúry a teraz sa v čiernom obleku snaží vyjednávať s Američanmi a s Rusmi o dlhodobom a spravodlivom mieri pre Ukrajinu,“ poznamenal server New Voice.

Aký postoj k voľbám má Zelenskyj? Pred tromi týždňami v rozhovore pre Tagesschau nemeckej stanice ARD povedal, že je pripravený kandidovať počas vojny za predpokladu bezpečnosti a prímeria. Dodal, že jeho rozhodnutie o účasti vo voľbách po skončení vojny je však neisté.

Keby sa Budanov chcel uchádzať o priazeň voličov, naskytli by sa mu dve možnosti: nielen prezidentské voľby, lebo do úvahy prichádza založenie vlastnej politickej strany. Napriek tomu, že žiadnu nemá, v anketách sa potenciálna strana objavuje. „Strane na čele s Budanovom by odovzdalo svoj hlas 13 % opýtaných Ukrajincov,“ informoval server Ukrainskije novosti o jednom z najnovších prieskumov verejnej mienky. Medzi rozhodnutými voličmi prevláda nálada voliť tiež dosiaľ neexistujúcu stranu Valerija Zalužného (22,6 %). Generál, ktorý na jar 2024 vymenil uniformu hlavného veliteľa ozbrojených síl za oblek diplomata, pôsobí na poste veľvyslanca v Británii. Na druhom mieste sa nachádza strana Zelenského (17,8 %). Politické zoskupenie Budanova je v poradí tretie.

Čo sa týka Zalužného, očakáva sa, že oznámi svoju prezidentskú kandidatúru, až keď konečne stíchnu zbrane. Agentúra Pervaja rejtingovaja systema zverejnila aktuálny prieskum, podľa ktorého by vo voľbách iba traja politici získali dvojciferný počet hlasov: generál pôsobiaci v Londýne, prezident a jeho nová pravá ruka. Budanova, ktorý má tiež vojenskú hodnosť generála podobne ako Zalužnyj, podporuje 12 % voličov. Nad ním sa nachádza Zalužnyj (25,4 %), prvý je Zelenskyj (29,2 %). Sú to údaje v prípade prvého kola volieb. „Súvisí to s vysokou dôverou, ktorú Ukrajinci majú k Budanovovi. Stal sa jedným z tých, ktorého chcú vidieť na čele štátu,“ podotkol server Informator.

Zelenskyj: Kto podporuje Putina, volí si vojnu. Putin je vojna sama

Už v decembri 2025 sa ukázalo, že Budanov by mal šancu uspieť vo volebnom súboji so Zelenským. Spoločnosť Active Group vtedy v prieskume zistila, že keby stáli proti sebe v druhom kole volieb, viac hlasov by získal generál ako prezident. Budanov by mal 32,1 % hlasov, Zelenskyj 29,8 % (ide o údaje z odpovedí rozhodnutých voličov).

Popularita Budanova je na vzostupe od začiatku tohto roku, respektíve odvtedy, keď sa pracovne presťahoval z riaditeľstva vojenskej rozviedky do prezidentskej kancelárie. Dokazuje to aj porovnanie údajov z prieskumov o parlamentných voľbách: „Politická strana Budanova (zatiaľ neexistujúca) má od januára 2026 päťpercentný prírastok voličov,“ upozornil Informator.

Čo znamená pre Ukrajinu, že Budanov šéfuje prezidentskej kancelárii a zároveň mu patrí hlavná úloha pri rokovacom stole s Američanmi a s Rusmi? Možno aj to, že sa obnovili výmeny vojnových zajatcov medzi Kyjevom a Moskvou. V tomto roku sa uskutočnili už tri, vlani sa posledná realizovala v októbri. „Odkedy Budanov riadi kanceláriu prezidenta a stal sa aktívnym účastníkom vyjednávaní, dynamika výmen zajatcov sa zrýchlila,“ podotkol server Znaj.

Zdá sa pritom, že s príchodom Budanova sa zmenila atmosféra v prezidentskej kancelárii jednoznačne k lepšiemu. Vyplýva to z reakcií v médiách aj na sociálnych sieťach. „Zmenil sa aj prístup k riadeniu úradu. Všetci, s ktorými som sa rozprával, to povedali. Politické intrigy Jermaka v samotnom modeli riadenia ustúpili pragmatickému prístupu, na ktorý si zvykol spravodajský dôstojník Budanov,“ napísal a Facebooku vojenský bloger Serhij Misjura.

O Jermakovi sa hovorilo, že zohrával významnú úlohu v politickom zákulisí (niekedy až priveľmi), keď ovplyvňoval obsadzovanie významných funkcií. „Budanov čoraz viac vsádza na ukrajinskú diplomaciu než na nejaké osobné ambície,“ tvrdí Misjura v narážke na jeho úlohu šéfa vyjednávačov.

Ruský útok na ukrajinské prístavné mesto Odesa

Ruský útok na ukrajinské prístavné mesto Odesa si v noci na stredu vyžiadal najmenej šesť zranených. Sú medzi nimi tri deti. / Zdroj: Reuters

Oveľa väčšiu váhu majú, samozrejme, slová Borisa Filatova, pretože je starosta Dnipra, štvrtého najväčšieho mesta na Ukrajine. Patrí pritom medzi tých, ktorí niekedy nešetria kritikou štátnych funkcionárov v Kyjeve. V rozhovore pre noviny Ukrainskaja pravda povedal, že po výmene Budanova za Jermaka sa „začalo lepšie dýchať“. „Možno sa Kyrylo Alexejevič zameral na medzinárodný rozmer a neustále hľadanie vnútorných nepriateľov sa skončilo. Pričom išlo o imaginárnych nepriateľov,“ zdôraznil Filatov bez toho, aby konkretizoval svoje výhrady k Jermakovi.

Budanov, ktorý sa stal šéfom vojenskej rozviedky v roku 2020 ako plukovník, keď mal ešte len 34 rokov, je dobre zapísaný v USA. Dávnejšie na to poukázal napríklad denník Washington Post. Na rozdiel od Jermaka, ktorý údajne dráždil amerických predstaviteľov. A výhodou Budanova v Spojených štátoch je nepochybne to, že sa o ňom hovorí, že ho rešpektujú republikáni i demokrati. Možno má pred sebou naozaj veľkú politickú budúcnosť. Ak nie v najbližších voľbách, tak možno v ďalších, môže mať ešte čas. Veď svoje 40. narodeniny oslávil len na začiatku tohto roku.

X XX

Drážďany zažily největší evakuaci kvůli bombě, likvidace byla těžší než obvykle

Nejméně 18 tisíc lidí muselo ve středu opustit centrum Drážďan kvůli nálezu bomby z druhé světové války. Pyrotechnici pumu o hmotnosti 250 kilogramů úspěšně zlikvidovali odpoledne. Kvůli vadné roznětce vše trvalo déle, než je zvykem. Podle policie byl zásah dosud největší evakuací v saské metropoli kvůli nálezu válečné bomby.

Britskou leteckou pumu našli dělníci na místě zbouraného mostu Carolabrücke, jehož část se do Labe zřítila v září předloňského roku. Kvůli jejímu zneškodnění vytyčili hasiči s pyrotechniky evakuační zónu, která obsahovala prakticky celé historické jádro města včetně nejznámějších památek, jako jsou drážďanský zámek, palác Zwinger, Semperova opera či kostel Frauenkirche.

Hranice evakuační zóny procházela mimo jiné ulicí Erny Bergerové v drážďanském Novém Městě. Na její západní straně, které se evakuace netýkala, stojí i budova českého generálního konzulátu.

Podle drážďanských úřadů bydlí v evakuační oblasti zhruba osmnáct tisíc lidí. Do deváté hodiny ráno museli všichni své domovy opustit. Navíc se evakuace dotkla i turistů v hotelech či zaměstnanců místních podniků. Zavřené zůstaly ve středu v centru Drážďan školy, školky a úřady, evakuovat se muselo i několik domovů pro seniory.

 Lidé, kteří se neměli kam uchýlit, mohli na zneškodnění bomby počkat v drážďanské veletržní hale. Podle policejního mluvčího Marka Laskeho byla roznětka na pumě vadná. Zneškodnění proto bylo složitější a trvalo déle, než je obvyklé.

Bomba byla nalezena při prohledávání míst, na kterých by měl vzniknout nový most přes Labe. Ohledání staroměstské strany už je hotové, na novoměstské straně na severním břehu Labe našli pyrotechnici 31 podezřelých objektů, které prověřili.

Bombou z války byl pouze jeden. Při bourání mostu Carolabrücke se loni našlo několik válečných pum. Na počátku loňského ledna muselo centrum města kvůli likvidaci jedné z nich opustit deset tisíc lidí.

 Likvidace leteckých pum je v německých městech i více než 80 let po konci druhé světové války relativně běžnou záležitostí. Většinou se je podaří bez větších následků zneškodnit v řádu několika hodin či do druhého dne. Zásahy si ale téměř vždy vynutí evakuaci obyvatel. Dosud největší byla evakuace ve Frankfurtu nad Mohanem v roce 2017, kdy muselo načas domovy opustit 60 tisíc lidí.

Saská metropole byla za války terčem spojeneckého bombardování, přičemž jenom nálety ve dnech 13. až 15. února 1945 si vyžádaly až 25 tisíc lidských životů. Velká část drážďanského starého města byla bombardováním zničena a byla později nákladně zrekonstruován.

 X XX

Státisíce ton ropy z tankerov sú už na ceste k nám. Ako to vyzerá priamo v chorvátskom prístave, na ktorý upiera zrak celé Slovensko?

105

Obrovské tankery, ktoré prevážajú čierne zlato zo všetkých kľúčových ropných krajín, už kotvia v chorvátskom prístave. Na prímorské letovisko Omišalj, kde sa nachádza aj ropný terminál – teda logistický uzol, kde sa surovina prekladá, skladuje a posiela ďalej – upiera zrak celé Slovensko. V čase energetickej núdze sa totiž počíta každá tona kľúčovej suroviny, ktorá dorazí na naše územie. A práve odtiaľto, z ostrova Krk na severe Chorvátska, majú pritiecť do našej jedinej rafinérie státisíce ton ropy, z ktorej sa vyrába benzín, nafta a iné suroviny, ktoré potrebuje priemysel pre svoje fungovanie. Pravda sa preto bola pozrieť priamo na miesto, kde sa celý tento proces prakticky začína.

Riaditeľ Slovnaftu: Ak sa kríza v Iráne predĺži, môžeme čeliť kritickej situácii

Práve z Omišalju, ktorý je na „začiatku rúry“, je riadená celá logistika. Tu sa rozhoduje o tom, kedy bude ktorý tanker „vyložený“ – teda jeho náklad prečerpajú do niektorého z pripravených zásobníkov na brehu. Maďarská spoločnosť MOL, ktorá vlastní náš Slovnaft, má v tomto prístave dva takéto zásobníky. Z nich bude potom ropa, doslova rýchlosťou chôdze (asi štyri až päť kilometrov za hodinu), prúdiť až na Slovensko. No vráťme sa miesto, kde sa to celé odohráva.

Dokopy ide o objem, ktorý Slovnaft v aktuálnom režime obmedzenej výroby, keď fabrika beží zhruba len na 50 percent, spracuje za mesiac. V čase, keď je ropy dostatok, závod mesačne spracuje asi pol milióna ton ropy – to ročne vychádza na 5,5 milióna až šesť miliónov ton. Spomínaný milión ton ropy, ktorú si spoločnosť objednala, by tak vystačil na dva mesiace plnej prevádzky. Časť z tejto ropy však poputuje aj do závodu v maďarskom meste Százhalombatta, ktorý aktuálne „beží“ asi len na polovicu výroby pre minuloročný požiar, ktorého následky stále odstraňujú.

Šéf rafinérie v chorvátskej Rijeke: Budeme vyrábať viac nafty, zvýšime energetickú bezpečnosť

Počas našej návštevy – necelé dva dni – dorazili do Omišalju dva tankery s ropou pre slovenský trh. Ako prvá bola na prečerpanie ropy pripravená loď, ktorá viezla takmer 86-tisíc ton suroviny zo Saudskej Arábie. Neskôr bol v poradí nórsky tanker, z ktorého sa do jedného zo zásobníkov určených pre MOL prečerpá ďalších približne 150-tisíc ton ropy.

Po prečerpaní do zásobníkov sa ropa vydá na niekoľkostokilometrovú cestu ropovodom Adria, ktorý prevádzkuje spoločnosť JANAF. Potrubie, ktoré má vyše 600 kilometrov, smeruje z chorvátskeho ostrova Krk cez vnútrozemie Chorvátska a Maďarska až k slovenským hraniciam, kde sa napája na systém zásobujúci bratislavskú rafinériu. Ide o trasu, ktorá je pre našu krajinu kľúčová, no treba povedať aj to, že kým sa k nám komodita dostane, trvá to približne dva týždne.

Takto to vyzerá v ropnom termináli Omišalj na chorvátskom ostrove

Cez najväčší ropovod na svete Družbu, na ktorý sme sa spoliehali desiatky rokov, totiž už surovina netečie asi mesiac a pol. Podľa vyjadrení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského môže výpadok tejto ropnej tepny trvať ďalšie štyri až päť týždňov, teda do polovice apríla. Chorvátsky systém rúr je tak tým, na ktorý sa musíme v tomto prípade spoľahnúť.

Viac nafty pre región

Okrem spomínaného Omišalju sa Pravda bola pozrieť aj na neďalekú rafinériu spoločnosti INA v Rijeke, ktorá je od kľúčového prístavu vzdialená iba niekoľko kilometrov. Aj tento závod, rovnako ako Slovnaft, vlastní energoskupina MOL. Rozdielov medzi týmto rafinériami je však viac. Zatiaľ čo náš závod leží na okraji Bratislavy a spolieha sa na potrubné dodávky ropy, ten chorvátsky leží len kúsok od Jadranského mora. Výhodu má v tom, že môže spracovávať surovinu dovezenú tankermi, vďaka čomu je výroba ropných produktov výrazne flexibilnejšia. Okrem toho sa nemusí obávať podobných „problémov na rúre“, s ktorými aktuálne zápasí Slovensko.

Nejde však o jediný rozdiel. Chorvátsky závod v Rijeke dokáže za rok spracovať len približne štyri milióny ton ropy – teda o dva milióny ton suroviny menej, než dokáže Slovnaft. Rafinérii pri pobreží šéfuje už asi rok a pol Slovák Ladislav Nagy. Práve on dohliadal na modernizáciu závodu, ktorá bola ukončená len nedávno. Ide zároveň o jednu z najvýraznejších investícií do priemyslu v tejto krajine.

Rafinéria, ktorá má po modernizácii zvýšiť produkciu nafty o 30 percent.

Cieľom modernizácie je efektívnejšia výroba v chorvátskej rafinérii. „Budeme spracovávať ťažké ropné zvyšky, ktoré boli predtým nepredajné. Z tohto materiálu dokážeme vyrobiť pohonné hmoty. Produkcia motorovej nafty sa v našom regióne zvýši o 30 percent. To znamená, že diesel nebudeme musieť nakupovať v iných krajinách a región sa stane stabilnejším z hľadiska energetickej bezpečnosti,“ priblížil Nagy. V prípade potreby bude možné naftu prepraviť aj na slovenský trh.

Šéf prímorskej rafinérie zároveň povedal, že do budúcnosti by zvýšená produkcia motorovej nafty mohla mať vplyv aj na ceny tejto pohonnej hmoty. A to je téma, ktorá v posledných týždňoch, od izraelsko-amerického útoku na Irán na konci februára, výrazne zaznieva vo verejnej diskusii.

Veľká časť Európy zažíva „palivový šok“ – ceny na benzínkach v mnohých krajinách, napríklad v Nemecku, Rakúsku či vo Francúzsku, narástli aj o desiatky centov len v priebehu niekoľkých dní. „Do budúcna platí, že keď sú väčšie objemy na strane ponuky, ceny by mohli byť mierne nižšie,“ skonštatoval Nagy na margo toho, čo by mohla novinka v našom regióne znamenať. 

Odkiaľ k nám ropa potečie?

Slovensko však má stále problém. Krajina je v stave ropnej núdze a komodita cez Družbu stále netečie, pričom riešenie je v nedohľadne. Ukrajina tvrdí, že ropovod je poškodený, no vláda na čele s Robertom Ficom (Smer) sa odvoláva na satelitné zábery, na ktorých poškodenie nie je vidieť. Do celej veci sa obula aj Európska komisia (EK), ktorá začína tlačiť na Kyjev. Loptička je tak na strane nášho východného suseda.

Kým sa však situácia nevyrieši, nemáme veľa možností. V tejto situácii sa Slovensko musí spoliehať na chorvátsky JANAF a tiež na to, že jeho ropovod Adria k nám dokáže prepraviť dostatok suroviny. Inak povedané – keďže je JANAF štátom kontrolovaný prepravca, musíme sa spoľahnúť na rozhodnutia chorvátskej vlády.

Tá však na Slovensko a do Maďarska odmieta prepravovať ruskú ropu. „Rozhodli sme sa tak pre sankcie a pre vojnu na Ukrajine. Nechceme pomáhať financovať ruskú agresiu,“ povedal počas našej návštevy v termináli Omišalj chorvátsky minister hospodárstva Ante Šušnjar. Reagoval tak na slová premiéra Fica, ktorý trvá na tom, že Slovensko má výnimku na dovoz ruskej ropy – a to aj po mori.

Čítajte viacRopa prudko zdražuje a svet sa obáva najhoršieho. Aramco varuje pred katastrofou pre globálnu ekonomiku

O problémoch hovorí aj samotný Slovnaft, ktorý pohonnými hmotami zásobuje až 60 percent nášho trhu. Rafinéria síce dokáže spracovať aj neruskú ropu, no je to náročnejší proces. Výkonný riaditeľ Slovnaftu Gabriel Szabó zároveň hovorí, že spoločnosť ešte nemá dokončené technologické procesy na diverzifikáciu a rovnako tvrdí, že preprava ropy cez Adriu je niekoľkonásobne drahšia ako cez Družbu.

Chorváti napriek tomu opakujú, že si účtujú výrazne menej, než koľko stojí preprava cez Družbu. „Je to lacnejšie,“ zopakoval pred tankermi naplnenými ropou, ktorá poputuje až na naše územie, šéf chorvátskeho rezortu hospodárstva Šušnjar.

Oficiálne cenníky však hovoria inou rečou – podľa nich je preprava cez Adriu niekoľkonásobne drahšia. „Ropa prichádzajúca do prístavu Omišalj z krajín ako Líbya, Saudská Arábia, Kazachstan, Nórsko a pod. je prepravovaná do Chorvátska po mori, čo predstavuje dodatočné náklady na prepravu vo výške 20 až 25 dolárov na tonu. Tento dodatočný náklad ešte viac predražuje už aj tak neprimerané transportné poplatky na chorvátskej trase,“ píše Slovnaft, ktorý spolu so spoločnosťou MOL podal formálnu sťažnosť Generálnemu riaditeľstvu pre hospodársku súťaž EK, podľa ktorej má JANAF zneužívať svoje monopolné postavenie.

Čítajte viacŠialenci v supermarketoch a vraj to bude trvať týždne. Slovenka z Kataru opisuje život pod raketami

Rafinéria však ústami Szabóa zdôrazňuje, že napriek tomu „mať dve rúry je lepšie, ako mať len jednu“. Aj preto sa už, po dohode s firmou JANAF, malo rozbehnúť testovanie Adrie, ktoré malo trvať 10 mesiacov. Problémom totiž je, že podľa Chorvátov zvládne ich ropovod prepraviť za rok 11 až 15 miliónov ton ropy. V praxi však cez tento úsek nikdy neprešlo viac ako 2,2 milióna ton ropy.

Slovnaft tak s rafinériou vedie spor o testovanie, ktoré má prebehnúť pod dohľadom EK a nezávislých expertov. JANAF totiž trvá na tom, aby celý proces trval len jeden mesiac v nepretržitom režime na dennej báze. Zatiaľ tak nemáme istotu, či táto trasa dokáže plnohodnotne nahradiť Družbu.

X X X

Maďarská delegácia prišla do Kyjeva kvôli Družbe. Ukrajina ju spochybnila: Sú tu ako turisti

Maďarská delegácia odcestovala do Kyjeva, aby prerokovala inšpekciu ropovodu Družba, uviedla agentúra MTI. Ropovodom Družba neprúdi ruská ropa na Slovensko a do Maďarska od 27. januára, keď ho podľa Kyjeva poškodil ruský útok. K misii sa pripojilo aj Slovensko, uviedol vedúci delegácie. Maďarská misia však nemá na Ukrajine žiadne oficiálne postavenie, žiadne rokovanie s ňou nie je naplánované a jej členovia pricestovali ako turisti, uviedla v reakcii ukrajinská diplomacia. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj hovoril o výprave tiež ako o súkromnej. Slovenský premiér Robert Fico pred novinármi opäť kritizoval Kyjev za to, že neumožnil kontrolu ropovodu Družba; k maďarskej misii sa nevyjadril.

Fico: Máme zhodu s von der Leyenovou, že tranzit ropy cez Družbu musí byť obnovený

Štátny tajomník maďarského ministerstva energetiky Gábor Czepek, ktorý delegáciu vedie, novinárom na maďarsko-ukrajinskej hranici povedal, že cieľom je zastupovať maďarské záujmy pri rokovacom stole a presadzovať čo najrýchlejšie obnovenie dodávok ruskej ropy do Maďarska ropovodom. Dodal, že prieskumná misia sa snaží prerokovať situáciu nielen s ukrajinským ministerstvom energetiky, ale aj s veľvyslancami v Kyjeve a zástupcami Európskej komisie.

K misii sa pripojilo aj Slovensko, uviedol Czepek. Obe krajiny v spoločnom liste Európskej komisii argumentujú v prospech misie a obnovenia dodávok cez ropovod Družba, dodal. Poznamenal, že ropa Urals dodávaná týmto ropovodom je lacnejšia ako iné druhy ropy zo Západu, čo Maďarsku za posledné štyri roky ušetrilo približne 650 miliárd forintov a prispelo k regulovanému systému cien energií, ktorý udržiava ceny energií dostupné pre domácnosti.

Čítajte viacBenzín na Slovensku lacnejší než v Rakúsku? Fico odhalil plán vlády. Opozícia: kabinet nič nerobí Čítajte viacStátisíce ton ropy z tankerov sú už na ceste k nám. Ako to vyzerá priamo v chorvátskom prístave, na ktorý upiera zrak celé Slovensko?

„Na území Ukrajiny táto skupina nemá žiadne oficiálne postavenie. Nie je naplánované žiadne oficiálne stretnutie, a preto je nesprávne označovať ju za delegáciu,“ povedal novinárom hovorca ukrajinského ministerstva zahraničných vecí Heorhij Tychyj. „Z krajín schengenského priestoru môže na Ukrajinu takýmto spôsobom vstúpiť ktokoľvek na turistické účely,“ dodal.

„A čo tu tá delegácia robí? Ja to neviem. Ministerstvo zahraničných vecí mi oznámilo, že prišli nejakí ľudia. Označili to za súkromnú cestu,“ povedal Zelenskyj podľa agentúry Ukrinform. Vyjadrenie urobil pred stretnutím s predsedníčkou nemeckého Spolkového snemu Juliou Klöcknerovou.

Fico povedal, že Slovensko bude vo veci dodávok ropy ropovodom Družba naďalej vyvíjať tlak na Zelenského. Dodal, že mieni osloviť slovenské parlamentné strany vrátane opozičných, aby podpísali list adresovaný Zelenskému. V ňom by ho mali vyzvať, aby umožnil kontrolu ropovodu Družba a obnovil jeho prevádzku.

Chorvátsky minister hospodárstva Ante Šušnjar reaguje na Fica a dodávky ruskej ropy

Czepek minulý týždeň vyhlásil, že poslal ukrajinskému ministrovi energetiky Denysovi Šmyhalovi list, v ktorom dal Ukrajine tri dni na obnovenie prevádzky ropovodu, pripomenul server BBC News.

Ropovodom Družba však ruská ropa na Slovensko a do Maďarska netečie od 27. januára, keď ho podľa Kyjeva poškodil ruský útok. Bratislava a Budapešť naopak obviňujú Kyjev z prieťahov pri obnovení prevádzky ropovodu a zo snahy ovplyvniť aprílové parlamentné voľby v Maďarsku, kde premiér Viktor Orbán bojuje o zotrvanie pri moci. Ukrajina pripomína, že Rusko z vývozu ropy a plynu financuje vojnu proti Ukrajine, v ktorej za štyri roky podľa odhadov prišli o život státisíce vojakov a tisíce civilistov vrátane žien a detí, prevažne Ukrajincov.

Budapešť sa rozhodla blokovať pôžičku Európskej únie Ukrajine v objeme 90 miliárd eur a tiež prijatie dvadsiateho balíka sankcií proti Rusku dovtedy, kým Ukrajina neobnoví prevádzku ropovodu. Orbán minulý piatok podľa agentúr tiež vyhlásil, že zastaví tranzitné zásielky cez Maďarsko na Ukrajinu, kým Kyjev neobnoví dodávky cez Družbu. Maďarsko už zadržalo sedem inkasistov ukrajinskej štátnej banky aj zásielku dolárov, eur a zlata smerujúcu z Rakúska na Ukrajinu. Kým Ukrajincov neskôr prepustilo, zásielku si ponechalo.

X X X

 Thajský kolos v plameňoch: Iránske gardy napadli ďalšie lode v Hormuzskom prielive

Tri lode pri brehoch Iránu zasiahli projektily, oznámila v stredu britská vojenská námorná služba (UKMTO). Jedno z týchto plavidiel bolo zasiahnuté v Hormuzskom prielive zhruba 11 námorných míľ (20 kilometrov) severne od Ománu.

„Loď Express Rome, ktorú vlastní Izrael a ktorá pláva pod libérijskou vlajkou, a kontajnerová loď Mayuree Naree boli zasiahnuté iránskymi projektilmi a zastavené po tom, ako ignorovali varovania námorných síl Revolučných gárd,“ uviedli následne Iránske Revolučné gardy gardy vo vyhlásení, ktoré zverejnila iránska tlačová agentúra ISNA.

Na palube vypukol požiar a posádka bola evakuovaná, uviedla UKMTO bez bližšej identifikácie plavidla. Napísal o tom spravodajský server CNBC. V regióne pokračujú vzdušné útoky Spojených štátov a Izraela na Irán a jeho odvetné údery na Izrael a americké ciele v regióne.

Dva ďalšie incidenty sa stali dnes ráno. Jednu loď zasiahol projektil zhruba 50 námorných míľ (93 kilometrov) severozápadne od Dubaja a ďalšia loď bola rovnako poškodená pri brehoch Spojených arabských emirátov, píše CNBC. UKMTO vyzvala plavidlá v oblasti k opatrnosti a nahláseniu akýchkoľvek podozrivých aktivít.

Masaker v Hormuzskom prielive: Kamery zachytili likvidáciu viacerých lodí v kľúčovej tepne sveta

Námorný veliteľ iránskych Revolučných gárd Alírezá Tangsírí na platforme X uviedol, že „každé plavidlo, ktoré má v úmysle preplávať (cez Hormuzský prieliv), musí získať povolenie od Iránu“.

Thajské námorníctvo podľa agentúry Reuters uviedlo, že terčom útoku v Hormuzskom prielive sa stala kontajnerová loď s 23 členmi posádky plávajúca pod thajskou vlajkou. Podľa fotografií loď Mayuree Naree zachvátil čierny dym. Iránske revolučné gardy neskôr podľa agentúry Tasním potvrdili, že útočili na plavidlá v oblasti.

Medzi 1. a 10. marcom najmenej desať ropných tankerov ohlásilo útoky alebo bolo zasiahnutých v Hormuzskom prielive či v jeho blízkosti, poznamenala AFP.

Tankery sa kopia okolo Hormuzského prieliv.

Dopravu v kľúčovom prielive výrazne skomplikovala vojna zahájená 28. februára americko-izraelskými útokmi na Irán. Prielivom bežne prechádza zhruba pätina svetových dodávok ropy. Obavy z dlhodobejšieho narušenia dopravy v Hormuzskom prielive viedli k výraznému rastu cien tejto komodity.

 XX X

Benzín na Slovensku lacnejší než v Rakúsku? Fico odhalil plán vlády. Opozícia: kabinet nič nerobí

Prezident Peter Pellegrini sa v stredu zúčastnil na rokovaní vlády. Pellegrini si myslí, že vláda robí všetko pre to, aby spomalila rast cien pohonných hmôt. Vyjadril presvedčenie, že kabinet premiéra Roberta Fica má situáciu na najbližšie dni plne pod kontrolou. Opozícia naopak tvrdí, že vláda ani v stredu neurobila nič s rastúcimi cenami pohonných látok.

Premiér Robert Fico po rokovaní vlády neohlásil konkrétne opatrenia proti rastúcim cenám pohonných hmôt. Uviedol, že Slovnaft bude päť dní „držať samoreguláciu“. Potom sa znovu stretnú predstavitelia vlády so zástupcami spoločnosti a zhodnotia situáciu.

Cieľom vlády podľa premiéra je, aby boli pohonné látky v SR lacnejšie ako v Rakúsku a porovnateľné s ostatnými krajinami V4. Fico ale uviedol, že Slovensko je postihnuté dvojnásobne, tým, že nám netečie ropa cez ropovod Družba a zároveň znáša jej nedostatok pre dôsledky vojny na Blízkom východe.

Môže za to Zelenskyj

Predsedníčka Európskej komisie Ursula von der Leyenová nám potvrdila právo na ruskú ropu, dokonca prisľúbila zaplatenie opravy, v prípade, ak to bude na ropovode nutné. „Opravme, spustime to a dajme to zo stola preč“, parafrázoval závery rokovania s predsedníčkou EK Fico.

Fico o útokoch USA a Izraela na Irán: Trpieť budeme aj my

Dodal, že ropovod rozprúdil vášne. Za to, že ale Slovensko je v stave ropnej núdze môže podľa slovenského premiéra Volodymyr Zelenskyj. Podľa Fica ide o politické, ideologické rozhodnutie so zámerom, že „nás prevychová, aby sme podporovali vojnu, ale to sa mu u mňa nepodarí“, povedal doslova.

Fico tiež dodal, že teraz to, že netečie ropa cez Družbu, nepostihuje len Slovensko a Maďarsko, ale celú Európsku úniu.

Smerujú k nám tankery

Po rokovaní vlády vystúpil aj riaditeľ rafinérie Slovnaft Gabriel Szabó. Ubezpečil, že Slovnaft bude pri stanovovaní cien palív na čerpacích staniciach zdržanlivý, ale ak by nastalo na trhu väčšie rozkolísanie, museli by s cenami reagovať.

Slovnaft má podľa Szabóa objednaných 11 tankerov ropy do chorvátskeho prístavu Omišalj, z ktorých väčšina je určená pre bratislavskú rafinériu. Szabó dodal, že na spracovanie inej ropy nie sme celkom technicky pripravený a je to ekonomicky náročnejšie.

Opozícia sa podľa premiéra teší

Premiér Fico kritizoval opozíciu s tým, že sa tešia tomu, že nám Zelenskyj „vypol plyn, vypol ropu“ a podľa neho sa sa slovenská opozícia teší aj tomu, že je vojna v Iráne a aj to, že bol zabitý vodca Iránu.

Chce poslať list všetkým politickým stranám pre Zelenského, v ktorom bude žiadať Ukrajinu o spustenie Družby. Premiér predpokladá, že ho podpíšu koaliční partneri, ale chce dať priestor aj pre opozičné strany, aby ho podpísali.

Opozícia: vláda ani v stredu neurobila nič

Stredajšie rokovanie vlády aj za účasti prezidenta podľa opozície neprinieslo pre občanov Slovenska žiadne konkrétne riešenia rastúcich cien pohonných látok.

„Človek by čakal, že keď sa vláda stretne na mimoriadnej schôdzi za účasti prezidenta Petra Pellegriniho, prijme rozhodnutia, ktoré pomôžu ľuďom v čase ekonomickej a sociálnej krízy. A oni prídu so samoreguláciou Slovnaftu na päť dní, a potom sa uvidí. Životné náklady rastú, investori odchádzajú zo Slovenska a ľudia sa obávajú zdražovania pohonných hmôt. Výsledok rokovania vlády je však nulový, neprijala žiadne skutočné opatrenia,“ vyhlásil predseda Progresívneho Slovenska Michal Šimečka.

Zelenskyj sa vyhráža Orbánovi: Dáme jeho adresu našim chlapcom

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj adresoval vyhrážky „jednej osobe“, ktorá chce blokovať 90-miliardovú pomoc pre Ukrajinu. Osoba, ktorá blokuje túto pomoc, je maďarský premiér Viktor Orbán. / Zdroj: TG/Unian

Namiesto riešení sme podľa neho počuli iba útoky na opozíciu a reči o ruskej rope a ropovode Družba. „Premiér Fico stále tvrdí, že riešením je ruská ropa, hoci v krajinách ako Česko či Poľsko tankujú motoristi lacnejšie aj bez nej. Vláda mala dva a pol roka na to, aby pripravila Slovensko na energetickú krízu a zabezpečila alternatívne dodávky, no neurobila to a dnes svoju zodpovednosť hádže na Európsku úniu či Ukrajinu,“ doplnil Šimečka.

Opozičný poslanec Július Jakab (hnutie Slovensko) pripomenul, že cena ropy v súčasnosti výrazne rastie z dôvodu vojny v Iráne, slovenská vláda však neponúkla žiadne riešenie tejto situácie. „Vidíme Slovinsko, Chorvátsko, Maďarsko, ktoré buď zastropovali ceny palív, alebo znížili spotrebné dane. Premiér Robert Fico (Smer) neurobil absolútne nič, aby si ľudia mohli vydýchnuť a aby si povedali, že na čerpacích staniciach nebudú vidieť zdraženie benzínu a nafty, že Slovenská republika a slovenská vláda ich nejakým spôsobom ochráni,“ vyhlásil.

Samoregulácia cien na najbližších päť dní, na ktorej sa dohodla vláda so Slovnaftom, neznamená podľa Jakaba „absolútne nič“.

„Fico zvolá vládu, príde aj prezident Pellegrini a výsledok je, že Slovensko požičia zo strategických rezerv 250-tisíc ton ropy a Slovnaft dostane päť dní na to, aby sa sám rozhodol, či bude zarábať menej. Toto nie je riadenie štátu. Toto je servis pre rafinérsku oligarchiu,“ uviedla opozičná poslankyňa Veronika Remišová (Slovensko – Za ľudí).

Kritizovala aj prezidenta a jeho vyhlásenia po rokovaní vlády. „Prezident Pellegrini prišiel na vládu, aby vládu pochválil a zaútočil na opozíciu. Neurobil nič pre ľudí, ktorí dnes platia drahé palivá. Mohol tlačiť na vládu, aby zastropovala ceny palív, znížila spotrebnú daň alebo prinútila rafinériu znížiť marže. Neurobil nič,“ dodala Remišová. 

Vládny kabinet sa zišiel v stredu o 14.00 h. Zaoberal sa návrhom na uzavretie Zmluvy medzi SR a Moldavskou republikou o sociálnom zabezpečení aj zameraním dvojstrannej rozvojovej spolupráce Slovenska na rok 2026. Riešiť mali aj návrh protokolu pozmeňujúceho dohodu medzi slovenskou a maďarskou vládou o spolupráci pri výstavbe, prevádzke, údržbe, rekonštrukcii a obnove prevádzky po výpadku potrubia na prepravu uhľovodíkov prechádzajúceho spoločnými štátnymi hranicami.

Hovoriť by mohli aj o stave ohrozenia

Prezidentská kancelária oznámila účasť hlavy štátu na rokovaní kabinetu v stredu krátko po 9. hodine. Presný dôvod jeho účasti nepriblížila.

Podpredseda parlamentu Tibor Gašpar (Smer) v stredu po rokovaní koaličnej rady načrtol, že okrem záverov jadrového summitu, ktorého sa zúčastnil premiér Robert Fico (Smer), by za prezidentovou účasťou na rokovaní vlády mohli byť aj informácie predsedu vlády o dodávkach ropy cez ropovod Družba. Popritom sa zrejme dotknú aj doplnenia „stavu ohrozenia“ do ústavy. Pellegrini ohlásil túto významnú legislatívnu zmenu po včerajšej návšteve generálneho štábu ozbrojených síl. 

Predseda poslaneckého klubu Róbert Puci (Hlas) vyjadril po rokovaní koaličnej rady pochybnosť, že sa na doplnenie ústavy nájde dostatok poslaneckých hlasov. O iniciatíve nevedel, dozvedel sa o nej z médií.

„Hneď na to som počul vyjadrenia z opozície, ktorá je veľmi proti tomu, a keďže tento návrh by mal byť zakotvený v ústave, asi bude problém zatiaľ nájsť 90 hlasov na to, aby sa tento návrh schválil. Počkáme si na zvolanie okrúhleho stola, kde prezident spolu s ministrom obrany asi predstavia návrh dopodrobna, ako by to malo vyzerať a potom to budeme riešiť,“ povedal.

xX X

Dárce bitcoinů čelí dalšímu obvinění. Měl provozovat tržiště s dro

Tomáš Jiřikovský měl podle policie provozovat darknetové tržiště, přes které se prodávaly drogy. Detektivové proto rozšířili jeho trestní stíhání o další zvlášť závažné zločiny. Muž známý z bitcoinové kauzy, který loni daroval ministerstvu spravedlnosti kryptoměnu téměř za miliardu korun, nyní čelí obvinění také z provozování darknetového tržiště Nucleus Market. Hrozí mu až 18 let vězení.

Detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) rozšířili obvinění Tomáše Jiřikovského. Kromě legalizace výnosů z trestné činnosti jej nově stíhají i za provozování darknetového tržiště Nucleus Market. Informovalo o tom Vrchní státní zastupitelství v Olomouci.

„Nově je obviněnému kladeno za vinu provozování darknetového tržiště Nucleus Market, prostřednictvím něhož byly v období od října 2014 do dubna 2016 nabízeny a prodávány nelegální komodity, primárně omamné a psychotropní látky,“ uvedl vrchní státní zástupce Radim Dragoun.

Darknetové tržiště je internetová platforma fungující na tzv. darknetu, tedy na části internetu, která není běžně dostupná přes standardní vyhledávače a prohlížeče. Podle vyšetřovatelů se tyto platformy často využívají pro obchod s nelegálním zbožím.

Hrozí mu až 18 let vězení

Policie doplnila původní obvinění o zvlášť závažný zločin neoprávněné výroby a jiného nakládání s omamnými nebo psychotropními látkami a o zvlášť závažný zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s konopím.

Vyšetřovatelé čin kvalifikovali přísněji proto, že podle nich byl spáchán ve velkém rozsahu a s cílem získat pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu. Jiřikovskému proto hrozí trest od osmi do osmnácti let vězení. Nadále je stíhán vazebně.

Dosud čelil obvinění z legalizace výnosů z trestné činnosti. Policie ho z těchto skutků obvinila loni v srpnu. Podle kriminalistů tehdy zastíral původ bitcoinů pocházejících z trestné činnosti.

Kauza souvisí s darováním bitcoinů ministerstvu

Případ souvisí také s loňským přijetím daru v kryptoměně téměř za miliardu korun, který Jiřikovský poskytl ministerstvu spravedlnosti.

Muž byl už dříve pravomocně odsouzen za zpronevěru, obchod s drogami a nedovolené ozbrojování. Přijetí daru vyvolalo rozsáhlou politickou i právní debatu. Tehdejší ministr spravedlnosti Pavel Blažek kvůli kauze rezignoval, i když trval na tom, že přijetím daru neporušil zákon.

Audit, který zadala jeho nástupkyně Eva Decroix, později konstatoval, že ministerstvo neprovedlo povinnou předběžnou kontrolu původu kryptoměny podle zákona o finanční kontrole. Úřad si také v rozporu s interními pravidly nevyžádal komplexní právní stanovisko k darovací smlouvě.

Policie část kauzy odložila

Policie původně prověřovala také okolnosti vrácení počítačové techniky Jiřikovskému, která byla zajištěna v jeho dřívějším trestním řízení. Detektivové prověřovali podezření na zneužití pravomoci úřední osoby.

Tuto část případu však policisté nedávno odložili s tím, že se nejedná o trestný čin. Případ týkající se samotného darování bitcoinů nyní dozoruje Městské státní zastupitelství v Praze.

X XX

Matovičovo hnutie viní vládu, že povolila americké vojenské prelety nad naším územím, žiada vysvetlenie 

Hnutie zároveň upozornilo, že vláda nezvolala bezpečnostnú radu štátu ani neinformovala verejnosť o bezpečnostných dôsledkoch situácie.

Opozičné Hnutie Slovensko kritizuje vládu za prelety amerických vojenských lietadiel ponad územie SR. Hnutie za 12 dní vojenského konfliktu na Blízkom východe napočítalo 594 preletov amerických vojenských lietadiel cez vzdušný priestor SR. Informovali o tom predstavitelia Hnutia Slovensko na stredajšej tlačovej konferencii v Bratislave.

• Opozičné hnutie Slovensko napočítalo 594 amerických vojenských preletov nad Slovenskom.
• Každý prelet zahraničných vojenských lietadiel musí schváliť slovenský štátny orgán vopred.
• Rezorty Juraja Blanára a Roberta Kaliňáka povoľujú americké vojenské lety cez Slovensko.
• Americké lietadlá podľa opozície logisticky podporujú útoky na Irán z európskych základní.
• Opozícia tvrdí, že povolené prelety fakticky zatiahli Slovenskú republiku do konfliktu.

Poslanec Národnej rady SR Gábor Grendel (Slovensko – Za ľudí) podotkol, že žiadne zahraničné vojenské lietadlo nemôže bez súhlasu slovenských štátnych orgánov vstúpiť do vzdušného priestoru SR. „Z toho jednoznačne vyplýva, že tieto prelety povoľuje ministerstvo zahraničných vecí a ministerstvo obrany, teda konkrétne Juraj Blanár a Robert Kaliňák (obaja Smer-SD),“ dodal Grendel a zdôraznil, že slovenská verejnosť má právo vedieť, odkiaľ a kam tieto stroje smerovali a čo prevážali.

Doplnil, že tieto lietadlá slúžia na to, aby zabezpečovali podporu pri útoku na Irán. „Bez týchto lietadiel, inými slovami, by tie stíhačky neboli schopné útočiť. Pretože poslaním týchto lietadiel je zabezpečiť logistickú, palivovú a inú podporu. A my nevieme, čo presne v tých lietadlách sa preváža ponad naše územie,“ ozrejmil.

Hnutie: Vláda nezvolala bezpečnostnú radu

Hnutie zároveň upozornilo, že vláda nezvolala bezpečnostnú radu štátu ani neinformovala verejnosť o bezpečnostných dôsledkoch situácie. „Neinformovali verejnosť, nepovedali ľuďom, či sa majú niečoho báť. Nič neurobili – len potichu povolili 594 bojových letov nad územím SR,“ priblížil poslanec NR SR Roman Mikulec (Slovensko – Za ľudí). Podľa neho jediné, čo povedal prezident Peter Pellegrini k tejto téme, bolo, že treba novú legislatívu, na základe ktorej prichádzajú s návrhom, aby mohli vyhlásiť stav ohrozenia.

Predseda Hnutia Slovensko Igor Matovič vyhlásil, že vláda týmto rozhodnutím zatiahla Slovensko do konfliktu, ktorého súčasťou nemuselo byť. Zdôraznil, že umožnenie takého množstva preletov predstavuje podľa neho faktickú podporu vojenskej operácie. „Je to rovnaký typ pomoci, ako keď niektoré krajiny poskytujú svoje základne na vojenské operácie. My sme poskytli vzdušný priestor,“ uviedol.

Vláda sa podľa hnutia bráni tým, že ide najmä o lety, ktoré sú v súlade s dohodou o obrannej spolupráci SR so Spojenými štátmi americkými (DCA). „Je tam uvedené, že podľa tejto zmluvy môžu vojenské lietadlá napríklad tankovať na našom území, môžu prelietať, ale s povolením. O tom to je. To nie je o tom, že teraz oni sa rozhodnú a povedia si, že teraz môžeme si tu prelietať, ako sa nám chce,“ dodal Mikulec.

Hnutie Slovensko zároveň vyzýva vládu SR, aby zvolala Bezpečnostnú radu SR a informovala verejnosť o bezpečnostných dôsledkoch povolenia preletu amerických lietadiel cez vzdušný priestor SR a aby transparentne komunikovala s verejnosťou.

X XX

Co zjistila Válkova prověrka ve FN Motol? Tristní stav interních předpisů i nefunkční kontrolní systém

Nedostatky v procesu zadávání veřejných zakázek, nefunkční vnitřní kontrolní systém i nefunkční interní audit. K takovým závěrům došli kontroloři ministerstva zdravotnictví v rámci rozsáhlé prověrky Fakultní nemocnice Motol. Server iROZHLAS.cz to vyčetl z protokolu k veřejnosprávní kontrole. Ta byla reakcí na rozsáhlou korupční kauzu, která vypukla na počátku loňského roku a v jejímž rámci byl obviněný i tehdejší ředitel Miloslav Ludvík.

„Vnitřní kontrolní systém byl ve FN Motol nefunkční a ochrana veřejných prostředků nebyla zajištěna.“ Tak úředníci shrnuli výsledek prověrky, která v nemocnici proběhla loni na jaře a která se zaměřila na období mezi lety 2023 až 2025.

V té době mělo podle policejního vyšetřování docházet v nemocnici k rozsáhlému korupčnímu jednání. Podle kriminalistů tehdejší ředitel nemocnice Miloslav Ludvík a jeho provozně-technický náměstek Pavel Budinský brali úplatky od různých dodavatelů, kteří v nemocnici zajišťovali stavební zakázky, úklidové služby nebo řemeslnické práce.

Sám Ludvík všechna obvinění, která proti němu policie vznesla, odmítá. V rozhovoru pro Radiožurnál a iROZHLAS.cz se k tomu vyjádřil v tom smyslu, že kriminalisté odposlechy interpretují účelově. Celý rozhovor si můžete přečíst ZDE.

Nefunkčnost kontrolního systému přitom dávají úředníci za vinu tehdejšímu řediteli Ludvíkovi: „Vedoucí orgánu veřejné správy, resp. ředitel FN Motol porušil ust. § 25 odst. 1 zákona o finanční kontrole tím, že nezavedl vnitřní kontrolní systém, který by byl funkční, vedl k ochraně veřejných prostředků a plnil náležitosti zákona o finanční kontrole.“

Vedení nemocnice se závěry kontroly souhlasí. „Tyto závěry kontroly jsme přijali s plnou vážností a bezodkladně zahájili kroky k posílení systému řízení a vnitřní kontroly,“ uvedla pro iROZHLAS.cz mluvčí Martina Dostálová.

Cílem nemocnice je podle ní nastavit vnitřní kontrolní systém tak, aby byl „plně funkční, transparentní a dlouhodobě udržitelný“.

• 25 zákona o finanční kontrole

Povinnosti vedoucího orgánu veřejné správy a vedoucích zaměstnanců

(1) Vedoucí orgánu veřejné správy je v rámci své odpovědnosti povinen v tomto orgánu zavést a udržovat vnitřní kontrolní systém, který

1. a) vytváří podmínky pro hospodárný, efektivní a účelný výkon veřejné správy,
2. b) je způsobilý včas zjišťovat, vyhodnocovat a minimalizovat provozní, finanční, právní a jiná rizika vznikající v souvislosti s plněním schválených záměrů a cílů orgánu veřejné správy,
3. c) zahrnuje postupy pro včasné podávání informací příslušným úrovním řízení o výskytu závažných nedostatků a o přijímaných a plněných opatřeních k jejich nápravě.

Odhalené nedostatky

Kontrola se zaměřila především na systém zadávání veřejných zakázek. Pochybnosti našla jak v samotném procesu zadávání, tak v oblasti jejich personálního zajištění.

„FN Motol neměla jednoznačně stanovený rozsah odpovídajících pravomocí a odpovědností vedoucích a ostatních zaměstnanců v rámci procesu zadávání veřejných zakázek,“ stojí v protokolu, který má iROZHLAS.cz k dispozici.

Systém v oblasti zadávání veřejných zakázek podle kontrolorů také nebyl nastaven tak, aby byl schopen „zjišťovat, vyhodnocovat a minimalizovat právní, finanční a jiná rizika, a to s odkazem na naplňování hlavních cílů finanční kontroly dle ust. § 4 zákona o finanční kontrole“.

„Nejednoznačně specifikované procesy v oblasti zadávání veřejných zakázek, v dílčích částech stručné, nekonkrétní a nepřesné, tato rizika zvyšovaly,“ píše se dále v dokumentu.

Ukázka z protokolu o veřejnosprávní kontrole ve Fakultní nemocnici Motol, která byla reakcí na rozsáhlou korupční kauzu | Foto: Ministerstvo zdravotnictví ČR | Zdroj: iROZHLAS.cz

Prověrka se zaměřila také na interní předpisy v souvislosti s tzv. řídicí kontrolou. Pod ní si je možné zjednodušeně představit systém pravidel a postupů, které mají zajistit, že daná organizace hospodaří s veřejnými penězi správně, zákonně a efektivně.

Každé rozhodnutí týkající se veřejných prostředků nebo majetku by tak mělo být zkontrolováno, mělo by být jasné, kdo dané rozhodnutí udělal, kdo ho schválil a že bylo v souladu se zákony i pravidly hospodaření státu.

„V důsledku tristního stavu interních předpisů, obsahujících nekoncepčně a obsahově zcela nedostatečně zpracovanou problematiku řídicí kontroly, nemohla být předběžná řídicí kontrola vykonávána fakticky, přitom platí, že v důsledku formálního výkonu řídicí kontroly jsou veřejné prostředky vystaveny rizikům nehospodárného, neúčelného a neefektivního nakládání nebo trestné činnosti,“ napsali kontroloři.

S nefunkční řídicí kontrolou podle prověrky souvisí i interní audit, který „nemohl přinést požadovanou přidanou hodnotu, když k doporučením absentují návrhy opatření k jejich realizaci ve formě akčního plánu s definovanými termíny a odpovědnými osobami a chybí zpětná vazba o přijatých a realizovaných opatřeních a jejich plnění“.

Kauza Motol

Policie v kauze ovlivňování zakázek v pražské motolské nemocnici zajistila majetek za 500 milionů korun. V kauze čelí stíhání pět firem a 19 lidí, vedle Ludvíka a jeho tehdejšího provozně-technického náměstka Pavla Budinského také vlivný advokát a bývalý šéf České unie sportu Miroslav Jansta.

Kauza největšího zdravotnického zařízení v zemi začala po policejním zásahu koncem loňského února. Soud tehdy poslal do vazby několik lidí včetně Ludvíka, Budinského a Jansty. Jansta byl propuštěn loni na začátku srpna, Ludvík letos ve druhé polovině ledna a Budinský o týden později. Všichni tři vinu odmítají.

X X X

Penta Hospitals přiveze studenty medicíny do Karlovarského kraje. Ukáže jim, že region nabízí moderní medicínu i kvalitní život

Více než 150 studentů medicíny a mladých lékařů z celé republiky se ve dnech 27.–29. března sejde v Karlovarském kraji na sedmém ročníku vzdělávací a networkingové akce Po medině Kemp. Program pořádá zdravotnická skupina Penta Hospitals CZ ve spolupráci s platformou Po medině a letos zamíří do Nemocnice Sokolov a Nemocnice Ostrov. Nad vzděláváním Po medině Kemp zároveň převzal záštitu ministr zdravotnictví České republiky Adam Vojtěch. Cílem akce je přiblížit mladým zdravotníkům region jako místo, kde lze dělat moderní medicínu a zároveň mít dobré podmínky pro kvalitní osobní život.

Právě Karlovarský kraj čelí jednomu z nejpalčivějších problémů českého zdravotnictví, kterým je nedostatek lékařů. Podle dat Národního registru zdravotnických pracovníků je průměrný věk lékařů v ambulantní péči v kraji 56,7 roku a celkem 46 % z nich je starších 60 let. V některých oborech, například v paliativní medicíně nebo hemodialýze, jsou lékaři mladší 60 let naprostou výjimkou.

Obzvlášť alarmující je situace u praktických lékařů pro děti a dorost. V roce 2023 bylo v Karlovarském kraji více než 54 % z nich starších 60 let, region přitom vykazuje jeden z nejnižších počtů úvazků praktických lékařů na 100 000 obyvatel v celé České republice. Příliv mladých lékařů do kraje tak není jen otázkou rozvoje, ale je podmínkou pro zachování základní dostupnosti, kvality i bezpečnosti péče.

Po medině Kemp je ze strany Penta Hospitals CZ přímou reakcí na tuto situaci. Navazuje na úspěšné předchozí ročníky, kdy v Berouně v roce 2025 přilákal stovky účastníků a desítky partnerů z akademické i klinické sféry. Letošní ročník v Karlovarském kraji přinese nový formát zaměřený na praxi, rozvoj dovedností a přímý kontakt s mentory z oboru.

Co kemp nabídne

Akce cílí na studenty a absolventy medicíny se zájmem o obory intenzivní péče, chirurgie, ortopedie a rehabilitace, interní medicína, radiodiagnostika, neurologie nebo psychiatrie. Součástí programu budou také workshopy z porodnictví či oftalmologie. Historicky poprvé se Po medině uskuteční přímo na půdě dvou nemocnic, a to často za běžícího provozu s cílem maximální možné přidané hodnoty pro účastníky ve smyslu jejich odborného růstu. Vedle odborného obsahu nabídne kemp i workshopy zaměřené na soft skills a diskusní fóra věnovaná budoucnosti zdravotnictví, studiu medicíny a uplatnění lékařů v praxi.

Účastníkům kempu budou také představeny možnosti pracovního uplatnění a program podpory pro působení v Karlovarském kraji. Do diskuse s mladými lékaři se osobně zapojí generální ředitel Karlovarské krajské nemocnice MUDr. Jiří Štefan, MBA. Kraj tak posílá jasný signál, že o nové lékaře stojí a je připraven aktivně investovat a podílet se na jejich vzdělávání a odborném i osobním rozvoji.

Proč zrovna Karlovarský kraj

Penta Hospitals v Karlovarském regionu dlouhodobě rozvíjí síť zdravotnických zařízení – od nemocnic v Sokolově a Ostrově přes ambulantní péči až po domácí zdravotní péči. Cílem letošního ročníku Po medině Kempu je ukázat, že menší regionální nemocnice s moderním vybavením mohou být atraktivním místem pro profesní start i dlouhodobý kariérní rozvoj. Kraj navíc nabízí dostupné bydlení, přírodu a kvalitu života, čemuž aktuálně velká města jen těžko konkurují.

Řekli ke kempu:

„Zajištění personální stability ve zdravotnictví je dnes strategická priorita. Po medině Kemp proto vnímáme jako cílenou investici do budoucí dostupnosti a kvality péče v Karlovarském kraji. Chceme mladým lékařům ukázat, že i v regionu mohou najít moderní medicínu, profesní rozvoj i kvalitní podmínky pro život. Právě schopnost propojit odbornou příležitost s dlouhodobou perspektivou je klíčová pro to, aby zdravotní systém v regionech zůstal udržitelný.“ Alice Švehlová, HR ředitelka skupiny Penta Hospitals

„Karlovarský kraj dlouhodobě usiluje o posílení lékařských kapacit. Jsme připraveni aktivně podporovat mladé lékaře, kteří se rozhodnou u nás pracovat a žít – ať už prostřednictvím náborových příspěvků nebo dalších nástrojů. Akce jako Po medině Kemp jsou přesně tím, co potřebujeme: přímý kontakt s těmi, kdo teprve vstupují do praxe, a možnost jim ukázat, co kraj nabízí.” Petr Kubis, hejtman Karlovarského kraje

„Po medině Kemp je prostor, ve kterém účastníkům umožňujeme odborný i kariérní růst pečlivě strukturovaným odborným programem, který reflektuje potřeby mladých lékařů při přechodu z lékařské fakulty do klinické praxe.” Martin Palička, organizátor kempu

„V Nemocnici Sokolov děláme medicínu, na kterou můžeme být hrdí. Máme moderní vybavení, výborný tým a pacienty, kteří si naší péče váží. Rádi mladým lékařům ukážeme, že práce v regionální nemocnici neznamená kompromis – naopak, může jít profesně i lidsky o velmi naplňující volbu.” Jitka Bureš Samáková, ředitelka Nemocnice Sokolov

„Nemocnice Ostrov je místem, kde má každý člen týmu prostor rozvíjet se a kde si mladý lékař může skutečně osahat celou šíři oboru. Otevírám dveře dokořán – přijďte se podívat, jak u nás pracujeme, a třeba zjistíte, že tohle je místo, kde chcete začít.” Ivana Hlinková, ředitelka Nemocnice Ostrov. Vladislav Podracký

 

 

–