J.V Válka proti Iránu na mnoha úrovních rozbouřila hladinu veřejného mínění. A je nesporné, že všichni mají obavu, že se opakuje tradiční americký evergreen válek na Blízkém východě, které často na dlouhé roky (Irák 16 let, Afghanistán 20 let) negativně ovlivnily svět.Americký analytický portál The Responsible Statecraft přinesl velmi kritickou analýzu k úloze obou amerických vyjednávačů Witkoffa a Kuschnera a činí je odpovědnými, že pro svou odbornou nekompetentnost a jednoznačnou návaznost na izraelskou linku přispěli k rozhodnutí o vypuknutí války.

Jen na okraj podotýkám, že známý odborník na Rusko dr. Brovkin přinesl na svém portálu zprávu, že i část ruské veřejnosti ostře kritizuje Putina pro spolupráci s Trumpem a mimo jiné požadují okamžité zastavení rozhovorů vedenými s uvedenou dvojicí, což je na poměry v Rusku a téměř nedotknutelným postavením Putina velice překvapivé .

Ne tak diplomatické: Witkoff, Kushner a Trumpův pochod k válce v Íránu.

Zprávy naznačují, že dva klíčoví poradci prezidenta poskytli zavádějící rady, které pomohly dotlačit USA ke konfliktu.

Steve Witkoff, zvláštní vyslanec pro Blízký východ , kterého prezident Donald Trump pověřil vyjednáním dohody s Iránem , v poslední době nezní jako moc diplomat.

„Téměř je nic nezastaví, mají nekonečné zásoby [obohaceného uranu],“ řekl Witkoff Seanu Hannitymu v den začátku války. „Mysleli si, že nás můžou vyzbrojit… Bylo naprosto jasné, že to bude – že to bude nemožné, pravděpodobně už na druhé schůzce.“

„Chlubili se tím, že mají 60% obohacené palivo, což stačí na 11 bomb,“ řekl npvonářům sedm dní po začátku konfliktu. „Řekli mi a Jaredovi: ‚Nedáme vám diplomaticky to, co si nemůžete vzít vojensky.‘ Takže si myslím, že budou potřebovat změnu přístupu.“

„Za rok, kdybyste měli někoho, kdo by neměl odvahu k tomuto činu, měli byste 30 nebo 40 jaderných bomb,“ řekl v úterý v rozhovoru pro CNBC.

Toto jsou jen některá z veřejných prohlášení, která vyvolala vážné otázky ohledně Witkoffovy role v rozpoutání války. Witkoff a jeho spoluvyjednavač, Trumpův zeť Jared Kushner, údajně v předvečer kampaně Bílému domu řekli, že Írán rozhovory využívá pouze k získání času – tento závěr, který podle nejméně tří samostatných ovlivnil Trumpovo rozhodnutí schválit operaci .

Sám Trump veřejně  prohlásil , že ho dvojice přesvědčila k zahájení války. Toto rozhodnutí přišlo na základě měsíční nátlakové kampaně izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, kterou koordinoval proválečným Trumpovým spojencem senátorem Lindseyem Grahamem a na kterou naléhala skupina dlouholetých vlivných jestřábů , jako jsou Hannity a Mark Levin .

Witkoffova prohlášení nejenže vyvolala podivné pochybnosti kvůli své podivně agresivní povaze. Několik expertů a zahraničních úředníků se také vyjádřilo proti Witkoffově a Kushnerově zjevné neznalosti technických otázek.

Ománský ministr zahraničí Badr bin Hamad Al Busaidi, který byl v rozhovorech jedním z prostředníků, učinil neobvyklý krok a po jednáních naléhavě odletěl do Washingtonu, aby Bílému domu i americké veřejnosti sdělil , že na rozdíl od Wiktoffova a Kushnerova odmítavého prohlášení Írán učinil ústupky, které šly daleko za rámec jaderné dohody prezidenta Baracka Obamy z roku 2015.

Prezident Asociace pro kontrolu zbrojení Daryl Kimball řekl reportérce Lauře Rozenové, že na základě neoficiálního briefingu Trumpových představitelů o neúspěchu rozhovorů se zdá, že oba fatálně nepochopili řadu základních technických a historických záležitostí které byly s rozhovory spojeny. Zatímco Witkoff a Kushner považovali íránské naléhání na pokračování v používání 20% obohaceného uranu v teheránském výzkumném reaktoru (TRR) za varovný signál, neexistují žádné důkazy o tom, že by reaktor byl použit nebo by mohl být použit k výrobě bomby, uvedli pro MS NOW jaderní experti.

Přihlaste se k odběru našeho týdenního shrnutí a nenechte si ujít ani chvilku s vašimi oblíbenými přispěvateli a reportéry RS, stejně jako s analýzami, názory a zprávami našich zaměstnanců, které propagují pozitivní a nestranickou vizi zahraniční politiky USA.

Na základě těchto zpráv několik pozorovatelů dospělo k závěru, že válka mohla začít kvůli „ nedostatku jaderných znalostí “ Witkoffa a Kushnera a proto jim „chyběly technické znalosti, aby vůbec pochopili, co Íránci v jednáních nabízejí“. Trumpova administrativa se dokonce rozhodla nezařadit jaderné experty do vyjednávacího týmu, což údajně Íránce zmátlo.

Další osoby zasvěcené do jednání vznesly závažnější obvinění a přímo zpochybnily Witkoffovu a Kushnerovu verzi událostí. Witkoffovo tvrzení, že se Íránci chlubili dostatečným množstvím obohaceného uranu pro 11 jaderných bomb, se zkrátka nikdy nestalo, uvedly pro MS NOW třetí strany přítomné na jednáních. Jeden diplomat ze státu Perského zálivu uvedl toto tvrzení – které Witkoff stanici Fox News vykreslil jako skrytou hrozbu íránských vyjednavačů – je „nepřesné“ a že se Íránci místo toho snaží říct, „že veškerý tento materiál může zmizet, pokud dosáhneme dohody a Írán bude zbaven sankcí“.

Diplomat ze státu Perského zálivu také listu řekl , že Witkoff zkreslil prohlášení ředitele Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafaela Grossiho. Americký vyslanec tvrdil, že Írán v TRR obohacuje a skladuje uran, spíše než aby vyvíjel léčebné izotopy – toto tvrzení „prostě není pravda“ a bylo založeno na konverzaci, kterou „pan Witkoff zcela vytrhl z kontextu“, uvedl diplomat.

V důsledku toho  íránští představitelé začali Witkoffa a Kushnera vnímat nejen jako nekompetentní, ale i jako osoby, které úmyslně uvedly prezidenta v omyl. A nejde jen o Íránce. Ani neíránské strany zapojené do rozhovorů  nepovažovaly Witkoffa za poctivého zprostředkovatele a jeden diplomat ze zemí Perského zálivu si dříve stěžoval na Witkoffovo „falešné zkreslování sebe sama jako ‚muže míru‘“ během loňských rozhovorů, na kterých Trumpova administrativa podobně zaútočila na Írán v době, kdy probíhala jednání.

Tomuto vnímání nepomáhají ani silné vazby dvojice na Izrael , který se dlouhodobě zasazuje o válku s Íránem. Witkoff je známý jako horlivý zastánce Izraele. Proizraelskou megadárkyni Miriam Adelsonovou považuje za „drahou přítelkyni“  a nosí u sebe pager na míru, který mu daroval Netanjahu a vysocí představitelé Mossadu, které údajně patřily představitelům Hizballáhu. Během prezidentské kampaně v roce 2024 Witkoff získal pro Trumpa obrovské množství peněz od proizraelských dárců poté, co prezident Joe Biden krátce pozastavil dodávky bomb do země.

Kushner je mezitím celý život hluboce zapojený do proizraelské komunity. Netanjahua považoval za rodinného přítele, přičemž budoucí izraelský premiér si občas během návštěv pronajímal pokoj teenagera. Kushner údajně konzultoval s Netanjahuovými představiteli psaní Trumpova projevu v roce 2016 před Americko-izraelským výborem pro veřejné záležitosti a je přítelem tvrdých proizraelských osobností a daroval peníze na výstavbu nelegálních osad na Západním břehu Jordánu.

Podle zpráv Witkoff a Kushner v období před válkou a po ní téměř každý den hovořili s izraelskými představiteli, včetně Netanjahua a šéfa Mossadu, a Witkoffovy povinnosti se nyní zjevně rozšířily i na koordinaci s izraelskými vůdci ve válečném úsilí proti Íránu.

Autor článku na závěr se pokouší o mobilizaci veřejného mínění proti oběma vyjednávačů :

Vzhledem k pravděpodobnému zapojení Witkoffa a Kushnera do jakýchkoli budoucích diplomatických snah s Íránem je naléhavě nutné, aby Kongres a tisk věnovaly větší pozornost roli této dvojice při zapojení Spojených států do další války na Velkém Blízkém východě, která se rychle vyostřuje. Jak komentátoři, tak účastníci rozhovorů se domnívají, že tato dvojice pomohla podkopat mírové řešení buď kvůli neschopnosti, nebo, co je horší, úmyslné sabotáži. Vzhledem k finančním a lidským nákladům, které válka stála pro americkou veřejnost, se americký lid musí dozvědět pravdu.

J.V. Nedělejme si ovšem iluze, že ta výzva bude mít nějaký význam. Ale přesto jsem ten článek do našeho pluralistického portálu vlořil,  Donald Trump už nastoupil cestu k další nekonečné válce, proti kterým kdysi tak přesvědčivě bojoval. A mimochodem, žádné další vyjednávání se už zjevně nepřipravuje. Věci budou – a zřejmě krvavě- rozhodnuty na bojišti.

JUDr. Jiří Vyvadil, server vasevec.cz

X X X

X X X

 Vučić o nebezpečích pro Srbsko

Srbský prezident Aleksandar Vučić ve čtvrtek prohlásil, že úřady v Bělehradě bedlivě sledují vývoj vojenské spolupráce mezi Chorvatskem, Albánií a Kosovem. Podle prezidenta se Srbsko připravuje na možnost potenciální vojenské hrozby.

Prohlášení učinil v rozhovoru pro veřejnoprávní vysílací stanici Radiotelevize Srbska (RTS). Vučić odkázal na deklaraci o obranné spolupráci, kterou Chorvatsko, Albánie a Kosovo podepsaly 18. března 2025 v Tiraně. Dokument si klade za cíl prohloubit bezpečnostní spolupráci a zvýšit interoperabilitu ozbrojených sil těchto zemí.

Srbský prezident vyjádřil přesvědčení, že činy sousedních zemí mohou mít důsledky pro bezpečnostní situaci v regionu.  „Čekají na správný okamžik. My se připravujeme na jejich útok,“ řekl Vučić televizi RTS.

Během rozhovoru se srbský prezident zmínil také o vojenském potenciálu své země a uvedl, že Srbsko disponuje zbraněmi, které označil za jedny z nejmodernějších v regionu.  „Máme čínské hypersonické rakety vzduch-země s doletem až 400 kilometrů,“ řekl Vučić.  Dodal, že tyto systémy patří k nejmodernějším kusům výzbroje srbských ozbrojených sil.

Srbský prezident  také zdůraznil, že Srbsko udržuje dobré vztahy s NATO, a to i přes oficiálně prosazovanou politiku vojenské neutrality. Podle Vučiće země nehodlá vstoupit do žádné vojenské aliance, ale udržuje kontakty s různými bezpečnostními partnery.

Server vasevec.cz

X XX

Orbán vyzýva pred voľbami: Maďarsko nesmie zomierať za Ukrajinu, ale žiť pre seba 

Viktor Orbán označil aprílové parlamentné voľby za ťažkú a osudovú voľbu. Sľubuje, že aj počas vojny na Ukrajine zachová Maďarsko ako ostrov bezpečia.

Maďari rozhodnú 12. apríla v parlamentných voľbách, bude to ťažká a dôležitá voľba. Vyhlásil to v nedeľu maďarský premiér a predseda strany Fidesz Viktor Orbán v prejave na oslavách maďarského štátneho sviatku vypuknutia protihabsburskej revolúcie v rokoch 1848 – 1849. Informuje o tom spravodajca TASR v Budapešti.

• Maďari budú 12. apríla rozhodovať v parlamentných voľbách o budúcnosti krajiny.
• Viktor Orbán označil nadchádzajúce časy za ťažké pre vojnovú ekonomiku Bruselu.
• Orbán predpovedá vstup západných vojakov na Ukrajinu a sľubuje ochranu Maďarska.

Orbán tvrdí, že prichádzajú ťažké časy, lebo Brusel vzal ukrajinskú vojnu na seba a prešiel na vojnovú ekonomiku. „Čelíme skúške, akú ešte nezažili ani starí bojovníci ako ja,“ poznamenal.

Ukrajina a bezpečnosť

Premiér vyjadril presvedčenie, že „západní“ vojaci vstúpia na ukrajinskú pôdu. „Pred týmto sa musíme chrániť, aj za takýchto okolností sa zaväzujem zachovať Maďarsko ako ostrov bezpečia a pokoja,“ zdôraznil Orbán pred zhromaždeným davom na zaplnenom Kossuthovom námestí a dodal, že „Maďari nezomrú za Ukrajinu, ale budú žiť pre Maďarsko“.

„O 28 dní si vyberieme svoj osud. Aj ja som stál pred rozhodnutím. Stál som pred ním, keď sme ako mladí muži posielali Sovietov domov. A stál som pred ním, keď som ako premiér povedal Nemcom nie migrácii. A stál som pred ním, keď som Bruselu povedal nie migrácii. Ja, alebo (ukrajinský premiér Volodymyr) Zelenskyj? Ponúkam s patričnou skromnosťou seba,“ uviedol premiér.

Plány Fideszu po voľbách

Predseda vlády hovorí, že ak vo voľbách vyhrá Fidesz, mzdy a nízke ceny energií zostanú, vyhrajú rodiny a vyhrajú aj tí, ktorí nebudú voliť Fidesz. „Toto je náš víťazný plán,“ dodal Orbán.

X X X

Tisíce amerických mariňákov mieria k miestu, ktoré môže rozhodnúť konflikt s Iránom

Spojené štáty presúvajú na Blízky východ ďalšie vojenské sily vrátane jednotiek námornej pechoty a vojnových lodí, čo signalizuje možnú ďalšiu eskaláciu konfliktu s Iránom v oblasti strategicky dôležitého Hormuzského prielivu. Podľa informácií amerických médií ide o reakciu na rastúce napätie v regióne a útoky Iránu na medzinárodnú lodnú dopravu.

Podľa The New York Times má do oblasti doraziť približne 2 500 príslušníkov americkej námornej pechoty z 31. expedičnej jednotky (31st Marine Expeditionary Unit), ktorá sa presúva z oblasti Indo-Pacifiku. Táto jednotka je špecializovaná na rýchle výsadkové operácie a je schopná vykonávať bojové misie z lodí priamo na pobrežie alebo na ostrovy.

Zdroje z amerického ministerstva obrany uviedli, že jednotka sa ocitne v prostredí, kde Pentagón čelí komplikovanému problému: Irán disponuje schopnosťou zamínovať Hormuzský prieliv – úzku námornú trasu, cez ktorú prechádza približne pätina svetového obchodu s ropou. Iránske sily pritom využívajú rýchle člny schopné rozmiestňovať míny a operovať z ostrovov nachádzajúcich sa v blízkosti prielivu.

Podľa BBC sa posily presúvajú v rámci obojživelnej údernej skupiny vedenej výsadkovou útočnou loďou USS Tripoli. Takáto skupina zvyčajne zahŕňa približne 5 000 námorníkov a príslušníkov námornej pechoty rozmiestnených na viacerých vojnových plavidlách.

Nasadenie amerických síl prichádza po tom, čo prezident Donald Trump oznámil rozsiahly letecký útok na iránsky ostrov Charg v Hormuzskom prielive. Podľa jeho vyjadrenia americké bombardovanie zničilo vojenské ciele na ostrove, ktorý je kľúčovým centrom iránskeho exportu ropy, pričom ropná infraštruktúra ostala zámerne nepoškodená. 

Irán zároveň pokračuje v odvetných útokoch na izraelské a americké ciele v regióne. Tieto operácie narušili prevádzku viacerých medzinárodných letísk na Blízkom východe a prispeli k prudkému rastu cien ropy na svetových trhoch.

Obsadenie kľúčového ostrova?

Podľa analýzy publikovanej vo Washington Examiner existujú náznaky, že Spojené štáty sa pripravujú na širšie bojové operácie zamerané na kontrolu Hormuzského prielivu. Irán totiž využíva útoky na lodnú dopravu ako nástroj tlaku na Washington a snaží sa tým prinútiť USA ukončiť konflikt za podmienok výhodných pre Teherán.

Vojenskí analytici upozorňujú, že samotné eskortovanie tankerov by nemuselo stačiť. Irán má v oblasti rozsiahle kapacity vrátane rýchlych delostreleckých člnov, dronov, lodí na kladenie mín či rakiet ukrytých v podzemných bunkroch alebo mobilných odpaľovacích zariadeniach. Tieto systémy operujú v tesnej blízkosti prielivu, čím výrazne komplikujú americkú vojenskú prevahu na veľké vzdialenosti.

Niektoré scenáre preto počítajú s tým, že americké jednotky by mohli vykonávať výsadkové operácie na strategických ostrovoch v oblasti. Podľa analýzy Washington Examiner by cieľom mohlo byť napríklad obsadenie alebo neutralizácia ostrova Charg, čím by Spojené štáty výrazne obmedzili schopnosť Iránu exportovať ropu a financovať vojnové operácie.

Ďalšou možnosťou je zriadenie oporných bodov na ostrove Qeshm, ktorý sa nachádza priamo v centre Hormuzského prielivu. Kontrola nad týmto územím by mohla znížiť hrozbu iránskych rakiet a dronov pre medzinárodnú lodnú dopravu a umožniť bezpečné eskortovanie tankerov.

Bitka o Hormuzský prieliv

Podľa analýzy zverejnenej v New York Post môže byť jednou z hlavných úloh amerických síl aj opätovné otvorenie prielivu pre civilnú dopravu. Ak by Irán prieliv zamínoval, jeho vyčistenie by mohlo trvať dni až mesiace a vyžadovalo by nasadenie špecializovaných jednotiek, podvodných robotov a námorných potápačov.

Odborníci upozorňujú, že Irán disponuje jedným z najväčších arzenálov námorných mín na svete. Podľa odhadov americkej vojenskej rozviedky môže ísť až o približne 6 000 kusov. Už niekoľko mín na strategických miestach pritom môže vážne narušiť plavbu cez prieliv.

Situácia v Hormuzskom prielive tak zostáva jedným z najvážnejších bezpečnostných problémov súčasného konfliktu. Prieliv predstavuje jednu z najdôležitejších energetických trás sveta a jeho dlhodobé uzavretie by mohlo mať zásadné ekonomické dôsledky pre globálne trhy.

Príchod americkej expedičnej jednotky námornej pechoty do regiónu preto môže znamenať ďalšiu fázu vojenských operácií. Podľa analytikov bude kľúčové, či Washington zostane pri leteckých a námorných úderoch, alebo sa rozhodne aj pre rizikovejšie pozemné operácie na ostrovoch v okolí prielivu.

X X X

Nemecko na kolenách, jadro v troskách a „Mutti“ s novým metálom. Toto je koniec európskej logiky! (týždeň vo svetovej ekonomike)

Ursula von der Leyenová počas návštevy AlbánskaZdroj: REUTERS/Florion Goga

Nielen na Slovensku máme totálne neschopných politikov. Nemecko alebo Brusel je príkladom, že nám vládnu nekompetentní ľudia. Viac sa dočítate v najnovšom týždni vo svetovej ekonomike.

Nemecký kancelár Friedrich Merz tento týždeň predstúpil pred novinárov a s vážnou tvárou oznámil niečo, čo zvyšok racionálne uvažujúceho sveta vedel už pred desiatimi rokmi: koniec jadra v Nemecku bol chybou. Tento „objav Ameriky“ by bol možno osviežujúci, keby nebol tak tragikomický v kontexte toho, kto ho hovorí a koho pri tom cituje.

Keď sa „strategická chyba“ stáva módnym doplnkom

Vrcholom irónie je, že Merz sa pri tomto priznaní opiera o slová Ursuly von der Leyenovej. Predsedníčka Európskej komisie v Paríži zrazu bije na poplach, že Európa sa „obrátila chrbtom k spoľahlivému zdroju“.

Nezabúdajme však na fakty:

– Ursula von der Leyenová nebola v čase prijímania tohto katastrofálneho rozhodnutia žiadnou nezávislou pozorovateľkou. Bola kľúčovou členkou kabinetu Angely Merkelovej.

– Keď sa v roku 2011 v záchvate emocionálneho populizmu po havárii vo Fukušime rozhodovalo o likvidácii nemeckého jadra, sedela vo vláde a poslušne dvíhala ruku.

– Dnes tá istá politička, ktorá stála pri kormidle, keď sa kurz nastavoval smerom k útesu, kritizuje vietor za to, že loď narazila.

X X X

Emotívny prejav Jonatána Pastirčáka, manžela Pauhofovej v priamom prenose na Českých levoch: Slováci hovorili o konci kultúry aj o strate nezávislých médií

Martina Šimkovičová po návšteve u prezidenta Petra Pellegriniho 8.7.2025Zdroj: Branislav Wáclav/Aktuality.sk

Jonatán Pastirčák aj Dušan Husár využili pódiá Českého leva na varovanie. Opísali katastrofálny stav aj slovenskej kultúry a apelovali na ochranu médií.

Odovzdávanie prestížnych sošiek Českého leva sprevádzali silné rečnícke prejavy. Medzi ocenenými, ktorí sa rozhodli prehovoriť k aktuálnemu spoločenskému dianiu, rezonovali najmä známe tváre zo slovenského filmového prostredia.

Obrana verejnoprávnych médií

Sošku za najlepšiu hudbu k filmu Zbormajster si odniesol slovenský hudobník a skladateľ a manžel Táni Pauhofovej – Jonatán Pastirčák (Pjoni). Svoj priestor pred publikom a televíznymi kamerami využil na to, aby Čechom adresoval varovanie vychádzajúce zo slovenskej reality.

X XX

Ropa z nouzových rezerv se v Evropě a v Americe dostane na trh až koncem března, informuje agentura

Ohlášená ropa z nouzových rezerv se v Evropě a v Americe dostane na trh až koncem března, zatímco v Asii to bude hned. V aktualizaci svého středečního oznámení o uvolnění rekordních 400 milionů barelů ropy z pohotovostních zásob to v neděli uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Ta se rozhodla ropu uvolnit kvůli dopadům války na Blízkém východě, které paralyzovaly přepravu ropy klíčovým Hormuzským průlivem.

Zdaleka nejvíce ropy na trh poputuje ze zásob v Americe, kde členské státy IEA uvolní 172,2 milionu barelů.

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) na začátku března uvedla, že válka na Blízkém východě způsobila největší narušení dodávek ropy v historii. Nynější konflikt rozpoutaly Spojené státy s Izraelem, když poslední únorový den zaútočily na Írák.

Členské státy IEA se zavázaly uvolnit celkem 411,9 milionu barelů, uvedla dnes IEA. Z toho 271,7 milionu barelů zpřístupní ze státních zásob vlády, 116,6 milionu barelů půjde z povinných zásob průmyslu a 23,6 milionu barelů z jiných zdrojů. Agentura dodala, že 72 procent plánovaného uvolnění nouzových rezerv tvoří surová ropa a 28 procent ropné produkty.

Jde o šestý případ, kdy členské země Mezinárodní agentury pro energii přijaly společné nouzové opatření na podporu trhu s ropou v historii této organizace. Předchozí společné zásahy byly v letech 1991, 2005, 2011 a dvakrát v roce 2022, po ruské vojenské invazi na Ukrajinu.

Zdaleka nejvíce ropy na trh poputuje ze zásob v Americe, kde členské státy IEA uvolní 172,2 milionu barelů. Pod region Amerika agentura řadí jak Severní, tak Jižní Ameriku. Členy agentury jsou tam Spojené státy, Kanada a Mexiko. V Evropě půjde 32,7 milionu barelů z vládních zásob a 74,8 milionu barelů z povinných zásob průmyslu.

Stabilizační polštář

Válka na Blízkém východě vytváří největší narušení dodávek v historii globálního trhu s ropou. Společné nouzové opatření, k němuž státy IEA přistoupily, je zdaleka největší v historii. Poskytuje významný stabilizační polštář, nejdůležitějším faktorem pro návrat ke stabilním dodávkám ropy je však obnovení námořní dopravy přes Hormuzský průliv. 

Zajištění dostatečných pojistných mechanismů a fyzické ochrany lodní dopravy je klíčové pro obnovení přepravy ropy, uvedla agentura.

Ceny ropy se po začátku války s Íránem prudce zvýšily. Barel severomořské ropy Brent se dostal až ke 120 dolarům, později cena klesla k 90 dolarům, ale minulý týden se vrátila nad 100 USD za barel.

Na konci února, těsně před americko-izraelským útokem na Írán, se cena pohybovala kolem 70 dolarů. Přes Hormuzský průliv běžně prochází asi pětina světových dodávek ropy a zemního plynu, po začátku války se tam ale doprava kvůli riziku útoků na tankery prakticky zastavila.

Mezinárodní agentura pro energii je mezivládní organizací, která vznikla v roce 1974 v rámci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

K jejímu vzniku přispěla tehdejší ropná krize, IEA funguje zejména jako poradce členských zemí v otázkách energetiky. Bez zahrnutí přidružených zemí má agentura 31 členů, mezi které patří i Česká republika a Slovensko.

X X X

Nebo nad Ruskom v plameňoch: Rekordných 280 ukrajinských dronov v jedinom dni a kolaps na letiskách

Výpadky energie v Belgorode a horiace ropné uzly po masívnom nálete. Rusko zabilo dvoch zdravotníkov záchrannej služby v Charkovskej oblasti. Zelenskyj: Rusi udreli len v tomto týždni na Ukrajinu 1 770 útočnými dronmi, vyše 1 530 riadenými bombami a 86 raketami.

Ruská metropola a viaceré regióny čelili počas víkendu 14. až 15. marca 2026 doposiaľ najmasívnejšej vlne útokov bezpilotných lietadiel od začiatku roka. Podľa vyjadrení moskovského starostu Sergeja Sobjanina a údajov ministerstva obrany bolo len v širšom okolí hlavného mesta zostrelených minimálne 95 dronov, pričom intenzívna aktivita prebiehala najmä v noci zo soboty na nedeľu. Táto situácia si vynútila dočasné uzatvorenie a obmedzenie prevádzky na kľúčových letiskách Vnukovo, Domodedovo, Šeremetievo a Žukovskij, čo viedlo k zdržaniu desiatok civilných letov. Úlomky strojov boli zaznamenané v Troickom okruhu, v blízkosti centrálneho automobilového okruhu a v ďalších priľahlých oblastiach ako Istra, Koroľov či Dubna, kde miestni obyvatelia hlásili viditeľné explózie a prácu protivzdušnej obrany. 

Celkový rozsah operácie bol však omnoho širší, keďže ruské ministerstvo obrany vykázalo zachytenie až 280 bezpilotných lietadiel v priebehu jediného dňa nad trinástimi rôznymi regiónmi. Okrem Moskovskej oblasti boli útokom vystavené najmä Brjanská, Rostovská, Belgorodská a Kalužská oblasť, ale aj Krasnodarský kraj a anektovaný Krym. V Rostovskej oblasti bolo hlásených približne 40 zostrelených dronov nad mestami ako Millerovo či Rostov nad Donom, zatiaľ čo v Kalužskej oblasti pád úlomkov poškodil dva súkromné domy. Vo Volgograde útok poškodil okná na bytovom dome, no podľa oficiálnych správ si tieto incidenty nevyžiadali obete na životoch. 

Významné škody boli hlásené v oblasti energetickej a priemyselnej infraštruktúry. V Belgorode rakety vážne poškodili tepláreň TPP Luč a ďalšie energetické objekty, čo spôsobilo rozsiahle výpadky elektriny, vody a tepla. V Krasnodarskom kraji došlo k opätovnému zasiahnutiu ropného skladu v predmestí Tichorecka, ktorý je súčasťou strategického prečerpávacieho uzla spoločnosti Transnefť. Tento objekt sa stal terčom útoku už druhýkrát v priebehu jedného týždňa. Intenzita týchto útokov prekonala aj doterajšie rekordy z decembra minulého roka, čím sa uplynulý víkend zaradil k najkritickejším momentom pre ruskú infraštruktúru v roku 2026. 

Rusko zabilo dvoch zdravotníkov záchrannej služby v Charkovskej oblasti

Počas uplynulého dňa bolo terčom nepriateľských úderov 21 obcí v Charkovskej oblasti. V dôsledku ostreľovania zahynuli dvaja ľudia a ďalší dvaja utrpeli zranenia. Informuje o tom portál Glavkom s odvolaním sa na predsedu Charkovskej oblastnej vojenskej správy Oleha Synehubova. V blízkosti obce Červona Chvyľa vo Velkoburluckej komunite zahynuli muži vo veku 27 a 56 rokov a 54-ročný muž utrpel zranenia – všetko zamestnanci tímu rýchlej zdravotnej pomoci. V meste Kupjansk utrpela zranenia 63-ročná žena. Nepriateľ v Charkovskej oblasti aktívne používal rôzne druhy zbraní: riadené letecké bomby (KAB), 26 bezpilotných lietadiel rôznych typov a šesť FPV dronov. Poškodené a zničené boli objekty civilnej infraštruktúry.

Boje o Kosťantynivku sa už začínajú – Bratčuk opísal situáciu v Doneckej oblasti

Obranné sily vykonávajú určité operácie, ktorých výsledky sú už viditeľné, poznamenal hovorca UDA. Ruské okupačné vojská neprestávajú v pokusoch o postup hlbšie do Doneckej oblasti. Prioritou pre nepriateľa zostávajú bojové akcie v oblasti miest Kosťantynivka a Lyman. Ako vysvetlil vo vysielaní televízneho kanála FREEДOM hovorca Ukrajinskej dobrovoľníckej armády (UDA) Serhij Bratčuk, strategickým cieľom ruských okupantov je úplne ovládnuť túto aglomeráciu a následne postúpiť na líniu Slavjansk – Kramatorsk. To nepriateľ potrebuje k tomu, aby mohol pokračovať v pohybe smerom k administratívnym hraniciam Doneckej oblasti.

Donecká oblasť, Ukrajina 13. marca 2026 podľa DeepState

Obranné sily vykonávajú určité operácie, ktorých výsledky sú už zrejmé. V niektorých úsekoch dokázali ukrajinskí obrancovia obnoviť svoje pozície a miestami bol nepriateľ zo svojich pozícií vytlačený, dodal Bratčuk: „Myslím si, že takéto chirurgické zásahy zo strany obranných síl budú pokračovať, pretože si veľmi dobre uvedomujeme, že boje o Kosťantynivku ako mestskú aglomeráciu sa už začínajú.“ Hovorca UDA súčasne predpovedá, že v blízkom čase sa aktivita nepriateľa zintenzívni. Bude to vidieť okrem iného na počte mechanizovaných útokov. Podľa Bratčuka nepriateľ pravdepodobne nepôjde v kolónach, ale v útočných akciách bude zrejme prítomná mechanizovaná zložka. „Pokiaľ ide o Kosťantynivku, je dosť pravdepodobné, že tam bude aktivita. Tá je dnes prítomná aj na Lymanskom smere, vrátane toho Záporožského,“ zhrnul Serhij Bratčuk. 

Ruská armáda presunula na juh Ukrajiny námornú pechotu. Hovorca Obranných síl Ukrajiny na juhu Vladyslav Vološyn uviedol, že tieto sily sa budú podieľať na útočných akciách. Podľa jeho slov ide o 40. brigádu Tichomorskej flotily, ktorá sa už predtým „zviditeľnila“ v Černihivskej oblasti. Medzitým sa v Kupjansku v Charkovskej oblasti stále nachádzajú ruskí okupanti. Zástupca Zoskupenia spoločných síl Viktor Tregubov poznamenal, že približne 20 Rusov sa momentálne nachádza v ruinách budovy, ktorá bola mestskou nemocnicou v Kupjansku. Nepriateľskí vojaci sú v obkľúčení. 

Medzi Obrannými silami Ukrajiny a ruskými útočníkmi došlo počas uplynulého dňa k 144 bojovým stretom. Nepriateľ vyvíjal najväčší tlak na Kosťantynivskom smere, vysokú aktivitu prejavoval aj na Pokrovskom a Huljajpoľskom smere. Informoval o tom Generálny štáb Ozbrojených síl Ukrajiny na sociálnej sieti Facebook, kde zverejnil operatívne informácie k nedeľnému ránu 15. marca 08:00, uvádza agentúra Ukrinform. Ruská armáda včera vykonala jeden raketový a 105 leteckých útokov, pri ktorých nasadila 68 rakiet a 282 riadených leteckých bômb. Rusi ďalej nasadili 9 222 samovražedných dronov a vykonali 3 632 delostreleckých ostreľovaní ukrajinských pozícií a obcí, z toho 62-krát zo salvových raketometov. Podľa údajov generálneho štábu Ozbrojených síl Ukrajiny Ruská federácia prišla vo vojne v Ukrajine od 24. februára 2022 už o 1 279 170 (včera o 740) vojakov.

Volodymyr Zelenskyj: Je nevyhnutné vziať Rusom možnosť montovať rakety v ich závodoch

„Len za tento týždeň Rusi udreli na Ukrajinu 1 770 útočnými dronmi, vyše 1 530 riadenými bombami a 86 raketami, z ktorých viac ako 20 bolo balistických. Každá z takýchto rakiet obsahuje minimálne 60 zahraničných komponentov dodávaných do Ruska obchádzaním sankcií. Schémy takýchto dodávok sú známe a je potrebné ich zlikvidovať.“ Ako uvádza agentúra Ukrinform, informoval o tom prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj na sociálnej sieti Facebook. Podľa jeho slov, ak svet nemá dostatok prostriedkov protivzdušnej obrany na to, aby uzavrel nebo pred balistickými strelami v Európe a na Blízkom východe súčasne, je nevyhnutné vziať Rusom možnosť montovať rakety v ich závodoch. Hlava štátu poďakovala všetkým, ktorí pokračujú v sankčnej práci na ochranu životov. 

Ukrajinské Sily protivzdušnej obrany zneškodnili 90 z 97 bezpilotných lietadiel (92,8 percentná úspešnosť), ktorými ruská armáda útočila na Ukrajinu od večera 14. marca 2026. Ako uvádza agentúra Ukrinform, informovali o tom Vzdušné sily Ozbrojených síl Ukrajiny na Telegrame. Od soboty 14. marca 18:00 Rusi zaútočili 97 údernými bezpilotnými lietadlami typu Shahed, Gerbera, Italmas a dronmi iných typov zo smerov: Brjansk, Kursk, Orol, Millerovo (Rusko), Hvardijske (dočasne okupovaný Krym), pričom približne 70 z nich bolo typu Shahed. Vzdušný útok odrážalo letectvo, protilietadlové raketové vojsko, jednotky rádioelektronického boja (REB) a bezpilotných systémov, ako aj mobilné palebné skupiny Obranných síl Ukrajiny. Zaznamenané boli zásahy piatich úderných dronov na piatich lokalitách a takisto pády zostrelených strojov (úlomkov) na dvoch lokalitách.

X XX

Zverejňovali exkluzívne informácie o vojne s Iránom, teraz čelia väzeniu

Takzvaná občianska žurnalistika a informácie „z prvej ruky“ majú svoje limity.

Prakticky okamžite po spustení útokov na Irán a následných odvetných útokoch Iránu napríklad na Spojené arabské emiráty či Kuvajt sa objavili na sociálnych sieťach exkluzívne zábery priamo z miesta činu. Ako sa však ukazuje, viacerí tvorcovia takéhoto obsahu už na svoje konanie doplatili.

Ako informuje napríklad magazín Forbes, vo viacerých krajinách Blízkeho východu, ale nielen tam, boli zatknuté už desiatky ľudí práve kvôli zverejňovaniu informácií o vojne s Iránom, typicky na sociálnych sieťach.

Zdieľanie fotografií či videí týkajúcich sa útokov z Iránu má byť podľa úradov v rôznych krajinách ohrozením národnej bezpečnosti. Zároveň majú takýto používatelia porušovať prísne pravidlá sociálnych sietí platné v niekoľkých krajinách Blízkeho východu. Porušenie týchto pravidiel môže viesť k väzeniu alebo deportácii z danej krajiny, ak nejde o občana daného štátu.

Médiá uvádzajú, že napríklad v Kuvajte miestna polícia zadržala minimálne troch ľudí, ktorí využívali lietajúce kamery umiestnené na dronoch k snímaniu (a následnému publikovaniu) obsahu: následkov po útokoch zo strany Iránu.

Oficiálne miesta mali pritom dopredu varovať obyvateľov, aby nenahrávali ani nezdieľali takýto obsah.

V Dubaji boli zatknuté minimálne dve desiatky ľudí po tom, čo údajne mali porušiť prísne lokálne zákony Spojených arabských emirátov týkajúce sa kybernetickej kriminality. Previniť sa mali takisto tým, že zverejnili zábery iránskych útokov v krajine.

Podobné správy prichádzajú aj z Bahrajnu, kde bola zatknutá minimálne šestica osôb kvôli zdieľaniu videí súvisiacich s dokumentovaním škôd po útokoch rakiet, resp. dronov.

Zatýkalo sa aj v Katare, vrátane neidentifikovanej osoby, ktorá zverejnila obsah spochybňujúci spôsob, akým katarská vláda rieši prebiehajúci konflikt.

Šírenie falošného obsahu

Obvinení okrem toho typicky čelia aj šíreniu falošného obsahu. Videá šírili prostredníctvom svojich účtov na sociálnych sieťach, čo údajne mohlo zavádzať verejnú mienku, šíriť strach medzi občanmi a obyvateľmi a poškodiť bezpečnosť a verejný poriadok.

Vo viacerých krajinách Blízkeho východu však postih platí aj pre tých, ktorí zábery zdieľajú, resp. šíria ďalej, prípadne ich komentujú.

Problémy so zverejňovaním obsahu však majú aj niektorí ľudia v Izraeli.

Magazín Forbes pripomína, že Izrael má tiež vojnové zákony o vojenskej cenzúre, ktoré zakazujú zverejňovanie informácií, ktoré by mohli ohroziť národnú bezpečnosť. Podľa Jewish News Syndicate boli dvaja ľudia zatknutí po tom, čo jeden z nich zverejnil na sociálnych sieťach príspevky podporujúce Irán, ktoré odhalili miesta dopadu rakiet.

Irán tiež varoval používateľov sociálnych sietí, že môžu byť obvinení podľa zákona o špionáži za natáčanie následkov amerických a izraelských leteckých útokov v Iráne, pričom tých, ktorí ich zverejnili, označil za „piatu kolónu sionistického režimu“

Väčšina západných štátov síce nezvykne nekriminalizovať ľudí za zverejňovanie vojnových záberov, no napríklad aj v Spojených štátoch existujú zákony, ktoré obmedzujú zverejňovanie obsahu, ktorý by mohol ohroziť národnú bezpečnosť. U.S. Code § 795 zakazuje komukoľvek kresliť, fotografovať alebo zverejňovať „dôležité vojenské alebo námorné zariadenia alebo vybavenie“ bez povolenia.

Príslušníci armády majú zakázané zverejňovať citlivý obsah – napríklad polohu jednotiek alebo metódy výcviku – a verejnosť aj novinári majú často zakázané natáčať alebo fotografovať na miestach, kde sa uchovávajú tajné informácie, ako sú vojenské základne alebo niektoré federálne úrady, dodáva Forbes.

X X X

Predvolebný sviatok v Budapešti. Orbán aj vyzývateľ Magyar chystajú masové pochody a súboj o ulice 

Budapešť si pripomína revolúciu 1848 počas vrcholiacej kampane. Štátny sviatok sa mení na silovú politickú demonštráciu medzi Orbánom a Magyarom.

Ústredné oslavy maďarského štátneho sviatku vypuknutia protihabsburskej revolúcie v rokoch 1848 – 1849 sa začali v nedeľu ráno vztýčením štátnej vlajky s vojenskými poctami na budapeštianskom Kossuthovom námestí. Oslavy 178. výročia revolúcie sa konajú 28 dní pred parlamentnými voľbami, preto sa podľa politológov očakáva, že budú zásadnou udalosťou vrcholiacej volebnej kampane, informuje spravodajca TASR v Budapešti.

• V Budapešti sa začali oficiálne oslavy výročia revolúcie 1848 až 1849.
• Oslavy prebiehajú počas vrcholiacej kampane pred blížiacimi sa parlamentnými voľbami.
• Na Kossuthovom námestí vystúpi s prejavom premiér a líder Fideszu Viktor Orbán.

Na slávnostnom akte vztýčenia vlajky pred budovou parlamentu s vojenskými poctami sa zúčastnil prezident Tamás Sulyok a náčelník generálneho štábu maďarských ozbrojených síl Gábor Böröndi.

Pochody vládnych a opozičných síl

Súčasťou osláv je dopoludnia tradičný provládny Pochod mieru organizovaný Verejnoprávnou nadáciou občianskeho zomknutia (CÖF–CÖKA). Účastníci pochodu si na Kossuthovom námestí vypočujú prejav premiéra a predsedu strany Fidesz Viktora Orbána.

Pochod usporiada aj opozičná mimoparlamentná strana TISZA vedená jej predsedom Péterom Magyarom, ktorý je Orbánovým vyzývateľom. Magyar vystúpi s prejavom popoludní na Námestí hrdinov.

Orbán a Magyar na sociálnych sieťach

Tábory vládneho Fideszu aj strany TISZA sa snažia demonštrovať svoju silu prostredníctvom čo najväčšej účasti svojich priaznivcov na týchto pochodoch.

„Vaša krajina vás potrebuje! Stretneme sa zajtra na Pochode mieru!“ napísal Orbán na Facebooku strohú výzvu s poznámkou, že tento pochod bude čo do počtu účastníkov „najväčší“.

„Tohtoročný 15. marec bude dňom pokojného a radostného vzkriesenia maďarského ľudu. Toto bude deň, keď na veľkosti záleží,“ reagoval v príspevku na rovnakej sociálnej sieti predseda strany TISZA. „Na zajtrajšom gigantickom Národnom pochode pošlime skorumpovaným úradom odkaz, ktorý je viditeľný nielen z Mesiaca, ale aj z Moskvy! Náš tohtoročný štátny sviatok bude dňom znovuzrodenia slobodného Maďarska,“ dodal Magyar.

Opozičné obvinenia o obmedzeniach

Opozičný líder na sociálnej sieti oznámil, že podľa jeho informácií ministerstvo obrany nariadilo vojenské uzavretie vzdušného priestoru nad vnútornými časťami hlavného mesta. Podľa Magyara sa tak štátne orgány snažia všetkými prostriedkami zabrániť vizuálnej dokumentácii opozičnej demonštrácie „obrovských rozmerov“. A to nielen prostredníctvom dronov, ale chcú podľa neho zabrániť aj tomu, aby boli vyhotovené fotografie účastníkov demonštrácie z dopravných lietadiel nad hlavným mestom, ako to bolo aj pri vlaňajšom štátnom sviatku 23. októbra.

X XX

Vládní zmocněnci jsou ‚ti nejkompetentnější, které máme‘, říká ANO. Motoristé si tam Turka jen ‚odložili‘

Pozice vládních zmocněnců zřejmě ještě nikdy nebyly tak exponované. Tradičně jde o koordinátory důležité agendy mezi více resorty, vládní Motoristé sobě teď tuto funkci v případě Filipa Turka použili k nátlaku na prezidenta, aby jej jmenoval ministrem. Hlavní vládní síla, hnutí ANO, s pozicemi zmocněnců ráda pracuje a snaží se do nich dávat ty „nejkompetentnější“ kádry, Motoristé však dopředu deklarují, že v Turkově případě jde o dočasné řešení.

Vládní zmocněnec pro umělou inteligenci, vládní zmocněnkyně pro lidská práva, vládní zmocněnec pro digitalizaci a strategickou bezpečnost, vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny, vládní zmocněnec pro spolupráci na hraničních vodách nebo vládní zmocněnkyně pro Balkán.

To jsou jen někteří z vládních zmocněnců, které v současnosti Česko má. Velkou pozornost k tomuto typu funkce zřizované Úřadem vlády přilákal nový vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal, poslanec za Motoristy sobě Filip Turek.

Byť se premiér Andrej Babiš (ANO) opakovaně vyjádřil v tom smyslu, že by měl nejraději už celý problém s Turkem z krku, Motoristé tento manévr otevřeně označují za přestupní stanici a stále na Turkovi trvají jako na svém jediném kandidátovi na ministra životního prostředí.

„Předpokládáme, že je to mezikrok,“ přiznává poslanec Motoristů sobě Matěj Gregor.

„Kauza Turek, já už to chci mít z krku, protože vás nic jiného nezajímá, od rána do večera všichni diskutují o Turkovi. Já už k tomu nemám co říct, je to na Motoristech, jaké kroky k tomu budou chtít dělat, ale já už to skutečně řešit nebudu.“

Andrej Babiš (premiér, předseda ANO, 12. ledna)

Turek neprošel přes prezidenta jako ministr, řídit resort navíc nemůže ani jako náměstek, to by se musel nejprve vzdát poslaneckého mandátu. Jako třetí možnost, jak jej formálně zmocnit pro alespoň nějaký dohled na ministerstvo životního prostředí, se tak nabídla pozice vládního zmocněnce.

Její výhodou je, že má oproti výše zmíněným velmi volná pravidla. Vlády mají často i nižší desítky zmocněnců, někteří svou agendu mohou vykonávat na plný úvazek, jiní na částečný k jiné politické i nepolitické funkci.

Trio poslanců-zmocněnců.

Hnutí ANO je vnímá ve významu bližším tradičnímu pojetí – jako nadresortního experta. Pro Babiše jde o klíčové spolupracovníky, které má často po ruce na Úřadu vlády a komunikuje s nimi i více než s některými ministry.

„Jednotná strategie ohledně vládních zmocněnců ani nejde určit,“ přiznává 1. místopředseda vlády Karel Havlíček. „Snažíme se tam dosazovat nejkompetentnější lidi, které máme, a popravdě se nedíváme, jestli je to člověk z trhu nebo je poslanec,“ nastiňuje a ihned vypichuje příklady poslanců ANO Roberta Králíčka a Taťány Malé, kteří budou navíc k tomu právě i vládními zmocněnci. První jmenovaný pro digitalizaci a strategickou bezpečnost, druhá pro lidská práva.

„Pokud to zvládnou při své poslanecké práci, tak je to dobré řešení, protože třeba v případě Roberta Králíčka je zmocněnec pro digitalizaci natolik významná pozice, že to je vlastně jakýsi malý ministr s krytím přímo pana premiéra,“ doplňuje Havlíček.

Jak o pozici vládního zmocněnce uvažují Motoristé, je vidět i z toho, jak kreativně ji využili pro Turka. V zásadě si do této funkce svého čestného prezidenta „odložili“, aby mohl mluvit do agendy životního prostředí, a v mezidobí budou pokračovat v tlaku na prezidenta, aby jej jmenoval ministrem.

„Pan prezident nám komplikuje situaci na ministerstvu životního prostředí. Potřebujeme nějak fungovat,“ vysvětluje předseda strany Petr Macinka.

Jenže zatímco v případě Králíčka a Malé odpovídá rozsah působnosti zmocněneckých postů jejich dlouhodobému zájmu, Turek sám ještě v minulém týdnu přiznával, že chtěl být ministrem zahraničních věcí, a svoji expertizu v oblasti životního prostředí opírá o to, že byl v Evropském parlamentu ve výboru pro životní prostředí. 

Netoužím být ministrem za každou cenu, není to můj celoživotní sen. Počítal jsem s tím, že bych se spíš hodil na ministra zahraničích věcí. Udělali jsme ústupek a další už udělat nemůžeme,“ říkal Turek.

Přehnaná kritika

Kompetence a pravomoci každého vládního zmocněnce mohou být zcela jiné, vždy záleží, jakou moc mu vláda sama vepíše do statutu. Například u zmocněnkyně pro lidská práva se toho s výměnou obsazení funkce příliš nemění, u jiných jsou změny větší, jak je vidět i u Turka.

Vláda Petra Fialy (ODS) měla při ministerstvu životního prostředí funkci vládního zmocněnce pro mezinárodní vyjednávání v oblasti ochrany klimatu, ve které byl do roku 2024 exministr Jan Dusík. Tato pozice zanikla a nahradil ji právě nově vytvořený a pro Turka na míru ušitý zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal.

Jeho hlavním úkolem by mělo být nadresortní koordinování a vyhodnocování dopadů unijních opatření v oblasti klimatu a Green Dealu, včetně přípravy a sladění stanovisek vlády k návrhům Evropské unie. Měl by také spolupracovat se zástupci průmyslu, zaměstnavatelů, odborů, samospráv či odborné veřejnosti, jak vyplývá ze statutu, který schválila vláda.

Vytvoření tohoto postu přímo označuje opozice za trafiku či za obcházení pravidel a zvyklostí. Ve své kritice se opozičníci zaměřili i na to, že vládní zmocněnec nemůže být funkcí, která nahradí ministra. „Ministerstvo musí řídit člen vlády, ne zmocněnec. Je to obcházení Ústavy i demokratických pravidel vládnutí,“ uvedl například expremiér Fiala.

I exministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) uvedl, že dle Ústavy Turek nesmí resort řídit. „Podle zákona o střetu zájmů nesmí být poslanec ani senátor v žádné výkonné ani pracovní pozici na ministerstvu nebo v ústředních orgánech státní správy. Výjimkou je pouze jmenování prezidentem podle Ústavy,“ upozornil.

Jenže tak horké to nebude, Turek se bude pohybovat spíše v šedé zóně. Formálně bude mít stále za resort odpovědnost pověřený ministr životního prostředí Macinka. „Dle zveřejněného statutu se mi nezdá, že by z něj vyplývalo, že pan Macinka skládá ruce v klín a ministerstvo řídí Filip Turek,“ potvrzuje ústavní právník Jan Kysela z Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

To popsal i sám Macinka. „Na ministerstvu životního prostředí funguje docela slušný tým. Bude jej řídit tým tvořený mnou, náměstkem Jaromírem Wasserbauerem a dalšími náměstky, ředitelem kabinetu a nepochybně v něm bude mít významné slovo i Filip Turek,“ nastínil jakési kolektivní řízení resortu životního prostředí. „To ministerstvo začne fungovat skoro, jako kdyby tam byl nový ministr,“ doplnil s tím, že Turek bude úřadovat z ministerské kanceláře.

„Filip Turek bude obývat stejnou kancelář, jakou měl pan ministr Hladík. To tak prostě vyšlo.“

Petr Macinka (vicepremiér, ministr zahraničních věcí a životního prostředí, předseda Motoristů sobě, 12. ledna)

Dle Kysely by bylo porušením zákona o střetu zájmů, kdyby Turek uzavřel na resortu životního prostředí pracovní smlouvu. V případě dohody o pracovní činnosti jde ale dle Kysely o hraniční zónu.

„U dohody o pracovní činnosti se předpokládá, že ji vykonáváte v rozsahu do poloviny pracovní doby, tedy například 20 hodin týdně. Podíváte-li se ale na to, co všechno má vykonávat, tak si nejsem jistý, jestli si pod tím úplně představíte právě toho brigádníka nebo někoho, kdo tuhle činnost vykonává v rozsahu do poloviny úvazku,“ říká Kysela.

I podle jeho kolegy z Právnické fakulty UK Marka Antoše je souběh funkcí poslance a vládního zmocněnce v souladu se zákony, pokud se dodrží některá formální pravidla. „Pokud nebude v pracovním, služebním poměru, ale v neukotvené pozici, tak vládním zmocněncem být může. (…) Nemůže být součástí organizační struktury ministerstva,“ popsal ve Vinohradské 12.

Jaké bude Turkovo platové zařazení a jakou podepsal smlouvu, upřesnil až o víkendu Macinka. „Tato funkce bude neplacená, právně to bude zakotveno na základě tzv. příkazní smlouvy, která ošetří to, že na ministerstvu bude moci působit, ale zároveň podepře to, že tam není v žádném pracovním poměru, nemůže tam nikoho řídit ani přímo úkolovat,“ vysvětlil v Otázkách Václava Moravce.

I Králíček si vystačí s poslaneckým platem, za zmocněnce placený nebude, Malá bude za pozici zmocněnkyně brát navíc 20 tisíc. „V mém případě půjde o dohodu o pracovní činnosti, u které by žádná kolize s poslaneckým mandátem podle toho, jaká je dlouholetá praxe, být neměla. Odměna by měla být 20 tisíc korun měsíčně,“ upřesňuje Malá.

Zrovna její pozice vládní zmocněnkyně pro lidská práva má dlouhou tradici a tento post obsazuje téměř každá vláda již od roku 1998. „Díky tomu, že se jedná o zavedený úřad a zavedenou agendu, věřím, že se mi to podaří zvládat. Ráda navážu na práci mých předchůdkyň, kterými byly Klára Šimáčková Laurenčíková a předtím profesorka Helena Válková, která byla také zároveň poslankyní, a myslím, že se jí to dařilo poměrně dobře skloubit,“ popisuje Malá.

Aparát vládní zmocněnkyně pro lidská práva má dle Malé 25–30 lidí včetně ředitelů dvou odborů. „Je to profesionální tým, který částečně sídlí na Úřadu vlády a částečně v Rytířské ulici. Jednou z agend je vyjadřování se v mezirezortním připomínkovém řízení ke všem důležitým zákonům, které mohou mít dopad na lidská práva,“ přibližuje Malá s tím, že zatímco její agenda je jasně daná, ta Turkova začíná vznikat za pochodu.

Zbylí vládní zmocněnci

Vládní web aktuálně zmiňuje 17 postů vládních zmocněnců či zmocněnkyň. Osm z nich zabezpečuje Úřad vlády, tři ministerstvo životního prostředí, tři ministerstvo zahraničních věcí a po jednom ministerstvo vnitra, průmyslu a obchodu a spravedlnosti. Některé jsou ale neobsazené, například vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny či vládní koordinátor strategické komunikace státu.

Z dalších pozic zmocněnců a klíčových poradců (kteří do této kategorie také spadají), které již nová vláda vyměnila, se Hynek Kmoníček stal poradcem pro národní bezpečnost a staronovou poradkyní předsedy vlády pro záležitosti Evropské unie (tzv. šerpou) Milena Hrdinková. Za minulé vlády obě funkce „kumuloval“ Tomáš Pojar.

Novým zmocněncem pro umělou inteligenci pak vláda jmenovala dosavadního ředitele akademického spolku prg.ai Lukáše Kačenu. „Bude zaměstnancem ministerstva průmyslu a obchodu, tam bude mít zázemí, bude mít k dispozici personál a bude se moci věnovat projektům. Ať už jde o transpozici evropské legislativy do českého práva, AI Gigafactory nebo přínos umělé inteligence do oblasti startupů či vědy,“ přibližuje Havlíček.

Vláda nyní celý sbor vládních zmocněnců a poradců vyhodnocuje. „Teď se snažíme zmonitorovat, podívat se, kolik vlastně zmocněnců je, které využijeme, u kterých třeba se nám zdá, že je nevyužijeme,“ dodává 1. vicepremiér Havlíček.

Pozice, které zabezpečuje Úřad vlády, si primárně řídí a vybírá premiér, zatímco u těch, kteří přináleží ke konkrétním resortům, má velké slovo i konkrétní ministr.

Jakub Grim, Eva Soukeníková

X XX

Britské kostely se mění v mešity, zastavme to, burcuje Farage. Čísla mluví jinak

Z britských kostelů se masově stávají mešity a národ ztrácí svou kulturu, hřímá strana Nigela Farage. Podle dat jde o nebezpečnou iluzi, která pouze maskuje skutečnou kriz

Farageova strana Reform UK, která se nyní v Británii drží na špici předvolebních průzkumů, přišla s kontroverzním návrhem. Slibuje v něm okamžitě udělit všem kostelům památkovou ochranu, čímž by legislativně zakázala jejich přeměnu na mešity či svatostánky jiných náboženství.

Mluvčí strany pro vnitřní záležitosti Zia Yusuf tuto kampaň představuje jako nutnost ochrany křesťanského dědictví, které je podle něj jádrem historie a DNA země. Varuje, že národ by se bez vlastní kultury stal pouhým nákupním centrem s vlajkou, čekajícím na vykořisťování.

Strana tvrdí, že Británie ztrácí své základy kvůli obrovskému množství lidí, kteří do země přišli v krátkém čase. Její rétorika však naráží na fakta. Počty přestavěných kostelů hovoří jinak.

Předseda Národní poradní rady mešit a imámů Qari Asim pro deník The Times uvedl, že se strana snaží démonizovat muslimskou komunitu. Analýza britského deníku odhalila, že přeměna kostela na mešitu se týká méně než 0,09 procenta z celkových 47 tisíc kostelů, které byly aktivní v šedesátých letech. Tento nepoměr potvrzuje i profesor William Whyte z Oxfordské univerzity, který upozorňuje, že islámskými svatostánky se stal pouze „nepatrný počet – snad dvě desítky“ budov.

Co se z odsvěcených kostelů tedy doopravdy stává? Prostor zpravidla dostávají developeři a podnikatelé. Vznikají z nich luxusní byty, kanceláře, komunitní centra, kavárny, a dokonce hospody nebo bingo herny.

Oxfordský akademik uvádí případ metodistického kostela v Pontefractu, z něhož vzniká sklad koberců. The Times zase zmiňují kostel v Peckhamu, který před vznikem mešity fungoval jako výkupna šrotu a továrna na nakládané cibulky.

Farageova kampaň tak podle kritiků pouze odvádí pozornost od opravdových problémů.Skutečnou krizí totiž podle Whyta není islámská invaze, ale silný nedostatek financí na údržbu chátrajících historických budov a propad počtu praktikujících věřících. Právě kvůli tomu si farnosti nemohou dovolit platit nezbytné opravy.

Náboženství? Politické tabu

Abychom plně pochopili dopad Farageovy strategie, musíme téma zasadit do širšího kontextu. V britské politice totiž dlouhodobě platí nepsané pravidlo odkazující na slavný výrok Alastaira Campbella z éry premiéra Tonyho Blaira: „Boha do politiky netaháme.“

Mainstreamoví politici, ať už konzervativci, nebo labouristé, náboženství v kampaních striktně odmítají využívat. Současný premiér Keir Starmer se prohlašuje za ateistu, lídryně konzervativců Kemi Badenochová zase za agnostičku a bývalý šéf Liberálních demokratů Tim Farron dokonce v roce 2017 rezignoval s odůvodněním, že nelze skloubit roli dobrého politického lídra a dobrého křesťana.

Farage tohoto zavedeného tabu podle deníku Politico dokonale využívá a porušuje jej, aby šokoval a bezpečně se odlišil od politických konkurentů.

Vedoucí religionistiky na King’s College London, profesorka Linda Woodheadová, označuje pro The Times celou kampaň za „fiktivní záležitost a neexistující problém“. Podle ní strana neřeší reálné hrozby, ale pouze se pro politické účely snaží vyvolat polarizaci a nepřátelství mezi většinou a menšinou.

S tím souhlasí i Lindsey Brownová z církve United Reformed Church, podle níž jde o účelový pokus poštvat proti sobě náboženské komunity.

Místo toho, aby se Británie bavila o tom, jak zachránit památky před finančním kolapsem, vede kulturní válku o mešity. Profesor William Whyte z Oxfordu podotýká, že zákaz cílící na tak zanedbatelný počet budov sotva stojí za pozornost.

X X X

Matúš Šutaj Eštok sa dištancuje od útokov Andreja Danka na Roberta Fica. Voliči nechcú poslancov hádajúcich sa ako psy

Predseda Hlasu-SD garantuje podporu všetkých poslancov strany pri vyslovení dôvery vláde.

Predseda strany Hlas – SD Matúš Šutaj Eštok povedal, že ak má výhrady voči Robertovi Ficovi, sadne si s ním a nerieši veci na verejnosti. Reagoval tak v relácii Na telo v TV Markíza na predsedu SNS Andreja Danka, ktorý po sneme SNS povedal, že je z mnohých krokov predsedu Roberta Fica sklamaný, pretože politika nemôže byť iba o pomste.

Zo Slovenska odchádzajú investori, má jednu z najhorších úrovní života v celej Európskej únii či najhoršiu konkurencieschopnosť, no súčasná koalícia podľa predsedu Progresívneho Slovenska Michala Šimečku rieši všetko ostatné, ako napríklad Volodymyra Zelenského alebo sa zaoberá Úradom na ochranu korupcie.

Téma sankčné zoznamy

Matúš Šutaj Eštok bol prekvapený, že sa Slovensko snaží dostať dvoch ruských oligarchov zo sankčného zoznamu Európskej únie. „Budem sa určite pýtať ministra zahraničných vecí,“ poznamenal. Nepovedal, či vláda bude čakať na rozhodnutie Ústavného súdu alebo dá o vyslovení dôvery hlasovať ešte predtým. „Za Hlas hovorím, že zajtra je 25 poslancov pripravených zahlasovať za túto vládnu koalíciu,“ povedal Matúš Šutaj Eštok a doplnil, že je pripravený garantovať podporu všetkých svojich poslancov pri hlasovaní o vyslovení dôvery vlády, ktoré určuje zákon o rozpočtovej zodpovednosti pri vysokej úrovni verejného dlhu.

„Naši voliči nechcú, aby sme sa hádali. Ak mám výhrady voči práci Roberta Fica, a mám ich niekoľko, ja si s ním sadnem,“ povedal Matúš Šutaj Eštok. Reagoval na otázku, ako hodnotí slová Andreja Danka zo soboty (14. 3.). Ten po sneme SNS povedal, že politika nemôže byť len o pomoci a podpore oligarchov a je z mnohých krokov predsedu Roberta Fica sklamaný, pretože politika nemôže byť iba o pomste.

Ľudia súčasnú vládu podľa Matúša Šutaja Eštoka kritizujú a vyčítajú jej konsolidáciu. „No v druhom rade chcú, aby sme sa medzi sebou v koalícii nehádali. A toto je presne to, čo robí pán predseda Andrej Danko. Naši voliči nechcú aby sme sa medzi sebou hádali tak ako psy, ako Matovič s Hegerom aj so Sulíkom.

„Slovensko ide ku dnu kvôli vašej vláde,“ povedal predsedovi strany Hlas – SD Michal Šimečka a odkázal na slová Andreja Danka, podľa ktorého Slovensko upadá, premiér neriadi štát, ale zaoberá sa kajúcnikmi a vyšetrovateľmi, zo Slovenska odchádzajú investori, má jednu z najhorších úrovní života v celej Európskej únii a Slovensko má najhoršiu konkurencieschopnosť či najvyššie ceny plynu, no rieši iné veci.

„Progresívne Slovensko je v oveľa lepšom stave, pokiaľ ide o pripravenosť na vládnutie, než kedy boli títo, čo sú tam teraz,“ zdôraznil Michal Šimečka.

„Ja by som dokonca aj polemizoval s tým, či táto vláda ešte vôbec má nejakú legitimitu, keď sa zdráha, porušuje ústavný zákon a nechce si dať hlasovať o dôvere. Ten zákon jej to prikazuje,“ poznamenal Michal Šimečka. Až 70 percent ľudí podľa neho chce demisiu tejto vlády. Reagoval na slová Matúša Šutaja Eštoka, že súčasná vláda nemá alternatívu.

X X X

Ukrajinci konečne povedali, v akom stave je ropovod Družba. Na stretnutí sa zúčastnili zástupcovia 31 štátov

Ukrajinská štátna ropná a plynárenská spoločnosť Naftohaz spolu s ministerstvom zahraničných vecí zorganizovali v sobotu špeciálny brífing, na ktorom poskytli zástupcom zahraničných diplomatických misií komplexné materiály o útokoch ruských síl na infraštruktúru ropovodu Družba.

Na stretnutí sa zúčastnili zástupcovia 31 štátov vrátane krajín skupiny G7 a európskych partnerov Ukrajiny. Na svojom facebookovom profile to oznámil predseda predstavenstva Naftohazu Serhij Koreckyj, informuje Ukrajinska pravda.

„Predstavili sme komplexné materiály o povahe útokov a ich následkoch vrátane fotografií a videí z miesta činu. Diplomatov sme tiež podrobne informovali o výzvach, ktoré riešia čelia naši kolegovia,“ povedal Koreckyj.

Zdôraznil, že obnova takejto infraštruktúry je zložitý technologický proces, ktorý si vyžaduje čas, špecializované vybavenie a prácu v podmienkach neustálych hrozieb opakovaných ruských útokov.

Fico: Máme zhodu s von der Leyenovou, že tranzit ropy cez Družbu musí byť obnovený

Slovenská vláda má s predsedníčkou Európskej komisie (EK) Ursulou von der Leyenovou rovnaký názor na tranzit ropy cez ropovod Družba. Pokiaľ je ropovod poškodený, musí byť opravený a dodávky ropy musia byť obnovené. Po utorkovom stretnutí so šéfkou EK počas samitu jadrovej energetiky v Paríži to uviedol na sociálnej sieti premiér Robert Fico. / Zdroj: Robert Fico

Naftohaz podľa Koreckého spolu s ministerstvom zahraničných vecí naďalej informuje zahraničných partnerov o dôsledkoch ruských útokov na ukrajinskú energetickú infraštruktúru a o priebehu rekonštrukčných prác.

„Od začiatku invázie Rusko vykonalo viac ako 400 útokov na zariadenia skupiny Naftohaz. Len v roku 2026 bolo zaznamenaných viac ako 30 útokov,“ konštatoval Koreckyj.

Ropovodom Družba od 27. januára 2026 neprúdi ropa do Maďarska ani na Slovensko. Podľa Kyjeva bol ropovod poškodený pri ruskom útoku, zatiaľ čo maďarský premiér Viktor Orbán a predseda slovenskej vlády Robert Fico podozrievajú Ukrajinu z politického vydierania.

Na Ukrajinu pricestovala 11. marca maďarská delegácia s cieľom prešetriť stav ropovodu Družba, ktorú vedie Gábor Czepek, štátny tajomník maďarského ministerstva energetiky. Podľa Kyjeva však táto skupina nemá oficiálny štatút, pretože jej návšteva nebola vopred diplomaticky koordinovaná. Czepek v sobotu uviedol, že na stretnutí organizovanom Naftohazom bol aj maďarský veľvyslanec Antal Heizer a že jeho delegácia sa vracia do Budapešti „s výsledkami“.

Maďarský minister zahraničných vecí Peter Szijjártó v sobotu podľa agentúry MTI povedal, že brífing pre veľvyslancov „je ďalším neúspechom pre Ukrajincov, ďalším potvrdením toho, že Ukrajinci držia ropovod Družba zatvorený výlučne z politických dôvodov, výlučne s úmyslom zasahovať do volieb v Maďarsku“.

X XX

Zelenskyj ostro voči Európe: tlak na ropovod Družba nazval vydieraním

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil za vydieranie tlak Európy na sprevádzkovanie ropovodu Družba, ktorým Maďarsko a Slovensko dovážali ruskú ropu. Kyjev tvrdí, že ropovod poškodili ruské útoky a jeho oprava si vyžiada dlhší čas.

Po januárovom prerušení dodávok ruskej ropy na Slovensko a do Maďarska týmto potrubím vlády v Bratislave a v Budapešti opakovane obvinili Ukrajinu, že obnovu prevádzky zámerne odďaľuje. Maďarsko sa navyše rozhodlo blokovať pôžičku Európskej únie Ukrajine v objeme 90 miliárd eur a tiež prijatie dvadsiateho balíka sankcií proti Rusku, kým Ukrajina prevádzku ropovodu neobnoví.

Európa podľa Zelenského „núti obnoviť Družbu“ tým, že odstávku spájajú s európskou pôžičkou, ktorú blokuje Budapešť a ktorá má okrem iného slúžiť na nákup zbraní pre krajinu napadnutú Ruskom.

„Poviem otvorene: Som proti tomu. Ale keď dostanem podmienku, že Ukrajina nedostane zbrane, tak, prepáčte mi to, v tejto záležitosti som bezmocný, povedal som našim priateľom v Európe, že toto sa volá vydieranie,“ uviedol Zelenskyj vo vyhlásení, ktoré bolo zverejnené v nedeľu.

‚Bludný Holanďan‘. Ruský tanker bez posádky sa potuluje v Stredozemnom mori

Ukrajina, ktorá sa už piaty rok bráni rozsiahlej ruskej ozbrojenej agresii, v sobotu predstavila desiatkam zahraničných diplomatov materiály, ktoré majú ukazovať následky ruského útoku na ropovod Družba. Inšpekciu zariadenia, ku ktorej vyzvala aj Európska komisia, však Kyjev doteraz odmieta.

Ropovodom Družba netečie ruská ropa na Slovensko a do Maďarska od 27. januára, keď ropovod podľa Kyjeva poškodil ruský útok. Bratislava a Budapešť naproti tomu Ukrajinu obviňujú z prieťahov pri uvedení ropovodu do prevádzky a zo snahy ovplyvniť aprílové parlamentné voľby v Maďarsku, kde premiér Viktor Orbán bojuje o zotrvanie pri moci.

 Na adresu Maďarska v rozhovore Zelenskyj uviedol, že Ukrajina je ochotná spolupracovať s akýmkoľvek maďarským lídrom, ktorý nie je nástrojom ruského prezidenta Vladimira Putina. Orbána, ktorý na kritike Ukrajiny založil veľkú časť svojej volebnej kampane, ukrajinskí predstavitelia opakovane označili za Putinovho spojenca.

X XX

Taraba prehovoril o SNS a vyslal jasný signál. Pustil sa aj do kolegu z vlády

Minister životného prostredia Tomáš Taraba (nominant SNS) je pripravený podať si v pondelok (16. 3.) prihlášku do Slovenskej národnej strany. Zároveň nevie o žiadnej ponuke vstupu do Smeru. Nerozprával sa o tom ani s premiérom a predsedom strany Robertom Ficom. Uviedol to v diskusnej relácii Politika 24 na Joj 24.

Skončí Taraba v SNS? Hovorí aj o palivách, rope, Zelenskom či zonácii

Taraba ani ministerka kultúry Martina Šimkovičová (nominantka SNS) nedostali pozvánku na sobotný (14. 3.) snem SNS. „Hlásim sa k SNS. Som jej nominantom vo vláde. Otázka je, či Slovenská národná strana vidí priestor, aby sme boli jej členovia,“ poznamenal. Taraba je podľa vlastných slov pripravený vstúpiť k národniarom. Zároveň dodal, že sa mu dobre spolupracuje so Šimkovičovou, je mu politicky a vo vláde blízka. Spoluprácu si nevie predstaviť s ministrom športu Rudolfom Huliakom (nezávislý).

Zároveň poukázal na to, že SNS ako vládna strana by mala komunikovať aj iné témy ako kritizovať Fica. „Myslím si, že hrať opozíciu v koalícii nie je vždy agenda, ktorá ľudí v čase, keď má vláda vykazovať súdržnosť, zaujíma,“ poznamenal minister.

Minister životného prostredia Tomáš Taraba o príspevku na rekonštrukciu hokejového štadióna v bratislavskom Ružinovej

Taraba sa v diskusii dotkol aj zonácii štyroch národných parkov. K ich návrhom sú podľa neho stovky pripomienok. Rezort zapracuje napríklad najvyššiu ochranu lokalít s výskytom hlucháňa. Plánuje aj zvýšiť ochranné zóny. „V Tatranskom národnom parku atakujeme hranicu 70 percent. To bude prvý národný park na Slovensku, ktorý s istotou bude mať viac ako 50 percent najprísnejšie stráženej prírody,“ skonštatoval minister. V tejto súvislosti podľa neho prebieha aj diskusia o tom, čo je starý les, pretože slovenské zákony tento pojem nepoznajú.

Tvrdí tiež, že v prípade lyžiarskych svahov znižujú ochranu z tretieho stupňa na druhý. Rozdiel bude v tom, že majiteľ lyžiarskeho strediska nebude potrebovať od riaditeľa národného parku výnimku na niektoré aktivity, vysvetlil Taraba.

Danko: Chcem byť premiérom, každý šéf strany by mal mať takú ambíciu. 90-roční by mali mať dvojnásobný dôchodok

Chceme byť víziou pre sklamaných voličov Smeru a Hlasu, uviedol podpredseda parlamentu a šéf SNS Andrej Danko v relácii Politická debata.

Zopakoval aj, že Slovensko potrebuje postaviť zariadenia na energetické využitie odpadu. Nemali by sa stavať na zelených lúkach, ale na brownfieldoch či v priemyselných komplexoch. Ak sa spaľovne nepostavia, Slovensko bude podľa Tarabu odkázané voziť odpad do zahraničia. Spaľovne by tiež pomohli pri odstraňovaní envirozáťaží, myslí si.

Minister tiež najprv nesúhlasil s návrhom postavenia ZEVO v areáli bratislavského Slovnaftu, no po znížení kapacity návrh víta. „Pôvodne chceli mať 400-tisíc ton, ale ja som povedal, že táto kapacita je na Bratislavu prehnaná. (…) Tým, že som jasne zadefinoval, že 400 000-tonovú spaľovňu považujeme za niečo premrštené, tak to obmenili a na základe toho som potom reagoval,“ skonštatoval.

Taraba sa v relácii vyjadril aj k Ukrajine a poškodenému ropovodu Družba. Ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského nepovažuje za hodnoverného partnera. Myslí si tiež, že Ukrajina pod vedením Zelenského nepatrí do EÚ. Túto krajinu považuje za skorumpovaný štát.

X XX

Futbalový svet prichádza o veľký zápas. V Katare sa hrať nemôže a na náhradnom termíne sa mužstvá nedohodli

Zápas medzi futbalistami Argentíny a Španielska v rámci štvrtej edície podujatia Finalissima, ktorý sa mal uskutočniť 27. marca v Katare, zrušili pre prebiehajúci konflikt na Blízkom východe.

Lionel Messi.

Európska futbalová únia (UEFA) vo vyhlásení uviedla, že sa nedohodla s Argentínou na alternatívnom dátume a mieste duelu. „Pre UEFA a organizátorov je veľkým sklamaním, že okolnosti a načasovanie odopreli tímom šancu súťažiť o túto prestížnu cenu v Katare,“ citovala vyjadrenie UEFA agentúra AFP.

Súboj sa mal uskutočniť na štadióne v Lusaile, kde Argentína triumfovala vo finále majstrovstiev sveta v roku 2022.

UEFA navrhla zväzu úradujúcich svetových šampiónov alternatívy, akými bolo stretnutie na Santiago Bernabeu, na neutrálnej pôde v Európe či dvojzápasové podujatie v Madride a v Buenos Aires. Argentínska futbalová asociácia (AFA) tieto možnosti odmietla.

Fair play – Tancovačka na SFZ sa skončila. Reprezentácia kvôli dlhom nevie, kde bude pred play off MS bývať

„V dôsledku toho a s naším poľutovaním bol tento ročník Finalissimy zrušený,“ dodala UEFA.

Duel medzi víťazom Copa America a európskeho šampionátu mal byť štvrtou edíciou Finalissimy. V tej uplynulej triumfovala Argentína pred troma rokmi v londýnskom Wembley nad Talianskom 3:0.

Predtým sa tešila aj po víťazstve nad Dánskom (1993) a vôbec prvý ročník ovládli Francúzi v roku 1985.

X XX

Student v Ostravě nedorazil domů z plesu, policisté ho našli mrtvého

Okolí vrchu Landek v Ostravě-Petřkovicích pročesávali v neděli dopoledne policisté během pátrání po osmnáctiletém studentovi z Ostravy, který po pátečním plesu nedorazil domů. Po poledni oznámili, že mladíka našli mrtvého, zřejmě si sám vzal život.

Kamarádi ho naposledy viděli v sobotu kolem třetí ráno, když odjížděli z plesu v kulturním domě Akord v Zábřehu.

„Informaci o pohřešování mladíka jsme přijali v sobotu večer s odůvodněním, že o sobě nedal od brzkých ranních hodin nikomu vědět,“ informovala mluvčí krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje Soňa Štětínská.

Policisté kontaktovali příbuzné, známé, prověřili, jestli není v některé z nemocnic. „Už v noci na neděli jsme pátrali na všech možných místech, kde by se mohl pohybovat. Nasazen byl i policejní vrtulník,“ řekla komisařka. „Na základě zjištěných informací pokračujeme v pátrání v okolí Landeku,“ uvedla v neděli dopoledne.

Právě kamarádka, která se zapojila i do pátrání v terénu, redakci iDNES.cz řekla, že mladíka viděla naposledy v sobotu kolem třetí ráno, když odjížděla z plesu gymnázia Hladnov pořádaném v kulturním době v Zábřehu. „Jela jsem s kamarády taxíkem domů. Matěj se k nám nevlezl, ale ani s námi jet nechtěl. Pak mi ještě volal ve čtvrt na čtyři, že jede Boltem,“ líčila dívka.

Byl prý podnapilý, ale držel se na nohou a normálně komunikoval. Domů nedojel. „Z faktury, která mu přišla do mejlu, vyplývá, že vystoupil ve 3:24 u Landek Parku,“ doplnila studentka.

Asi kolem půl páté ráno prý ještě napsal z telefonu několik zpráv. Své třídní skupině na Instagramu poslal pozdrav a přání k maturitě. Chodil do čtvrtého ročníku na obchodní akademii v Ostravě-Mariánských Horách. „I mně napsal zprávu, že jsem fajn holka, a kamarádce, kterou měl hodně rád, poslal delší text,“ doplnila studentka. Poslední zprávu prý odeslal ve tři čtvrtě na pět.

Často prý chodil i v noci přes Landek domů do nedalekého Koblova. Právě v tomto teritoriu policisté mladíka hledali. Pomáhali i jeho blízcí a kamarádi. Policie se ke způsobu smrti mladíka zatím odmítla vyjádřit, ale podle informací iDNES.cz šlo zřejmě o sebevraždu.

X X X

Bolest zad nemusí znamenat operaci. Lázně Teplice nabízejí účinnou pomoc

Výhřez meziobratlové ploténky bývá pro mnoho lidí strašákem. Ne vždy ale musí vést k operaci. V Lázních Teplice pomáhají pacientům šetrnými metodami, mezi které patří i moderní spinální dekomprese.

Paní Jindra řeší potíže s páteří už od svých osmnácti let. Postupně se u ní rozvinuly tři výhřezy meziobratlových plotének v bederní oblasti (úroveň L3–L5), tedy v nejvíce namáhané části zad. Obtíže se časem zhoršovaly a přestaly být jen nepříjemností.

„Bolest nebyla jen v zádech. Přidalo se brnění a pálení v levé noze, kvůli bolestem jsem nemohla spát,“ popisuje Jindra. K tomu se opakovaně přidávaly náhlé blokády, které trvaly i několik dní. „V takových chvílích jsem se nebyla schopná narovnat ani se normálně pohybovat.“

S každým dnem ve mně roste naděje, že se operaci vyhnu a budu zase normálně žít.

Úlevu hledala všude, kde to šlo – v obstřicích, pravidelném cvičení, lécích proti bolesti i v třítýdenní komplexní lázeňské léčbě v jižních Čechách.

Paní Jindra v Lázních Teplice

Poslední verdikt lékaře byl pro Jindru zlomový: další možností už je operace páteře. „Existovalo riziko poškození nervových struktur, které by mohlo vést až k omezení hybnosti,“ vysvětluje Jindra. Právě kolísavá úspěšnost zákroku a možná rizika byly důvodem, proč se Jindra rozhodla zkusit ještě jinou cestu – léčbu v Lázních Teplice.

První týdny, které přinesly úlevu i naději

V Lázních Teplice je součástí léčby pacientů s obtížemi páteře také spinální dekomprese, moderní metoda zaměřená na šetrné uvolnění páteře a snížení tlaku na meziobratlové ploténky i nervové struktury.

Už po prvním týdnu léčby Jindra popisuje výraznou změnu. „Brnění úplně ustoupilo, bolesti se snížily o více než polovinu a hlavně – zatím se neobjevila žádná blokáda,“ říká. Záda se cítí stabilnější, běžné denní činnosti zvládá bez výrazného omezení a po dlouhé době se vrací i psychická úleva. „S každým dnem ve mně roste naděje, že se operaci vyhnu a budu zase normálně žít,“ dodává.

Jak funguje spinální dekomprese

Spinální dekomprese je šetrná a neinvazivní metoda, která působí na samotnou příčinu bolesti zad. Pacient při ní leží na speciálním přístroji, který páteř jemně a řízeně protahuje. Nejde ale o žádné prudké „natahování“ – síla tahu se nastavuje individuálně podle potíží konkrétního člověka a navíc se aplikuje v kratších pulsech, kdy natažení střídá částečné povolení.

Při spinální dekompresi v Lázních Teplice dochází k šetrnému protahování páteře, které pomáhá uvolnit tlak na ploténky a ulevit od bolesti

Díky tomuto cílenému uvolnění se ploténky mohou opět „nadechnout“, získat výživu i hydrataci a znovu vyplnit meziobratlové prostory. Po několika aplikacích střídavého rozšiřování obratlů od sebe lze snížit tlak na nervové struktury, který je často hlavním zdrojem bolesti, brnění nebo vystřelování do končetin. Uvolněná páteř se zároveň lépe prokrví a ploténky dostávají více živin.

„Hosté často cítí úlevu už po prvních procedurách a popisují, že mají pocit, jako by byli najednou vyšší,“ říká fyzioterapeutka Marcela Müllerová z Lázní Teplice.

Pro koho je spinální dekomprese vhodná

Spinální dekomprese je určena lidem s bolestmi zad, výhřezem ploténky, brněním nebo vystřelováním bolesti do končetin. Smysl má ale i preventivně – zejména pro osoby se sedavým zaměstnáním nebo dlouhodobou jednostrannou zátěží, kterým pomáhá udržet páteř pružnou a v dobré kondici.

„Když páteři ulevíme včas, dokáže fungovat bez bolesti mnohem déle,“ dodává fyzioterapeutka Marcela z Lázní Teplice.

X X X