Stojíme na pokraji třetí světové války,? Nespočet potenciálních událostí typu „černá labuť“ by mohl vyvolat kolaps našeho křehkého geopolitického řádu, píše na stránkách Responsible Statecraft vedoucí výzkumník ze Stimson Center, významné americké nezávislé organizace pro globální výzkum míru.Doufejme, že se mýlí. Přidali jsme jen mezititulky.

Může to skončit za pár minut

Krátce poté, co na Teherán začaly dopadat americké a izraelské bomby a rakety, íránské rakety letěly všemi směry na americké základny v Kuvajtu, Ománu, Kataru, Saúdské Arábii, Turecku a dalších zemích. Lidé žijící v těchto zemích byli oprávněně vyděšení, což byl pravděpodobně cíl těch íránských vůdců, kteří první útoky přežili. Teheránskou strategií může být přesvědčit americké regionální spojence, aby přehodnotili své bezpečnostní aliance.

V roce 2010 většina lidí kroutila hlavou, když byla zveřejněna dnes již nechvalně proslulá mapa různých společenských, vládních a kmenových zájmů v Afghánistánu. Spaghetti diagram protipovstalecké operace (COIN) byl strašně složitý – a neřešitelný. Jedna PowerPointová prezentace ukazuje, jak náročné může být pochopit, jak podnět v jednom rohu může vyvolat reakci v sektoru, který se zdá být zcela nesouvisející. A to je jen jedna jediná země.

Představte si graf znázorňující dnešní světové aliance, smlouvy, obchodní dohody, kulturní vazby a náboženské svazky. Byl by tak složitý, že by nikdo nedokázal plně pochopit, jak vše do sebe zapadá a jak to spolu souvisí. Pokud by se jeden hráč rozhodl konflikt eskalovat, nedá se předvídat, kdo další by se do něj mohl zapojit. V době, kdy jsou jaderné zbraně na dosah ruky, se události mohou rychle vymknout kontrole, než kterýkoli z klíčových hráčů stihne skutečně pochopit, co se vlastně děje. Naše civilizace by mohla skončit během několika minut a přežití jakýchkoli lidí by bylo jen otázkou štěstí. Pokud by někdo přežil, je pravděpodobné, že by nikdy přesně nevěděl, jak přesně konec světa začal.

Globální situace je děsivě podobná roku 1913. V letech před první světovou válkou vytvořili evropští vůdci složitý systém spojenectví. Francie a Rusko podepsaly smlouvu o vzájemné obraně. Německo a Rakousko-Uhersko měly podobnou dohodu. Rusové měli také kulturní pouto se svými slovanskými bratry v Srbsku.

Když tedy v červnu 1914 zavraždil srbský nacionalista Františka Ferdinanda a jeho manželku, následná diplomatická krize a vyhlášení války Rakouskem-Uherskem proti Srbsku vtáhly do války Rusko. Ruská mobilizace přiměla k mobilizaci i Němce. V rychlém sledu vyhlásili Němci válku Rusku, Francii a Belgii. Když německé jednotky vstoupily do Lucemburska a Belgie, Velká Británie vyhlásila válku Německu a první světová válka začala naplno. Mezinárodní síť vytvořená těmito vůdci počátku 20. století byla tak křehká, že stačil jen relativně malý šarvátka v zapomenutém koutě Evropy, aby se celý systém zhroutil.

Dnešní svět je mnohem složitější. V roce 1913 existovalo přibližně 61 suverénních států, ale klíčovými hráči byly velké evropské říše, jako Velká Británie, Rusko, Francie a Německo. Dnes existuje 195 zemí, z nichž každá usiluje o své místo na světové scéně a prosazuje své národní zájmy. Je nemožné spočítat potenciální počet událostí typu „černá labuť“, které by mohly geostrategickou síť natolik otřást, až by se sama pod vlastní vahou zhroutila.

Zvažte také toto: možná se již nacházíme v počátečních fázích globální války. Victor Davis Hanson napsal o tom, jak druhá světová válka vypadá jako druhá světová válka pouze s odstupem času. Pro lidi, kteří ji prožívali, zejména na začátku, vypadala druhá světová válka jako série spíše běžných hraničních konfliktů a územních dobytí. Japonci napadli Mandžusko v roce 1931 a poté v roce 1937 dále rozšířili konflikt s Čínou. Itálie napadla Etiopii v roce 1935. Německo v roce 1936 remilitarizovalo Porýní, v roce 1938 anektovalo Rakousko a o šest měsíců později obsadilo Sudety.

Ani tenkrát netušili, co je čeká

Dnes Rusko stále bojuje na Ukrajině. Gaza zůstává otevřenou ranou. Spojené státy zajaly prezidenta Venezuely při odvážném vojenském zátahu. Íránský režim byl nyní zbaven vedení, ale zbývající představitelé se zdají odhodláni vyprovokovat větší válku tím, že útočí na každou zemi v regionu, která hostí americká vojenská zařízení.

To vyvolává nepříjemnou otázku: stojíme nyní na pokraji dalšího momentu typu Pearl Harbor?

Zajmutím prezidenta Madura ve Venezuele Spojené státy narušily tok ropy do Číny. Nyní, s pádem Islámské republiky Írán, se zdá, že Čína přijde o další důležitý zdroj ropy. Pamatuje si někdo, co vedlo Japonce k útoku na americkou tichomořskou flotilu a následnému vyhlášení války Spojeným státům? Ti, kdo odpověděli, že to byla ztráta přístupu ke klíčovým surovinám, zejména ropě, v důsledku akcí Spojených států, odpověděli správně.

Stejní vůdci, kteří vybudovali mezinárodní systém před první světovou válkou, strávili také léta před Sarajevem zapojeni do desetiletí trvajícího závodu ve zbrojení. Většina z nich četla spisy Alfreda Thayera Mahana o významu námořní moci, a tak několik zemí investovalo obrovské částky do stavby dreadnoughtů. Hiram Maxim inspiroval řadu konstruktérů zbraní k vývoji účinnějších kulometů. Letci po celém světě teprve začínali tušit válečný potenciál letadel.

V roce 1913 nikdo zcela nechápal, jak průmyslový věk změnil válčení. Všichni vůdci se stále řídili starými mezinárodními pravidly, která stačila, když armády bojovaly v řadách na relativně omezených a vzdálených bojištích. Kdyby tito vůdci z počátku 20. století předvídali zákopy a jedovatý plyn, téměř jistě by neoslavovali začátek války. Mnohým klíčovým aktérům také chyběla jakákoli přímá zkušenost s válkou, což má tendenci podněcovat bezohlednost. Poslední velkou evropskou válkou byla francouzsko-pruská válka, která skončila v roce 1871. Předtím byla poslední skutečně významnou evropskou bitvou Waterloo v roce 1815.

Žádný dnešní vůdce v žádné zemi nemá zkušenosti s válkou v globálním měřítku. Druhá světová válka skončila před více než 80 lety. Relativně málo zbývajících veteránů z druhé světové války jsou všichni století nebo jimi brzy budou. Nikdo nemůže skutečně vědět, jak se bude příští světová válka vyvíjet. Pokud by se nějakým zázrakem příští válka nevedla s použitím jaderných zbraní, je stále nemožné, aby kdokoli s jistotou věděl, jak bude konvenční válka mezi supervelmocemi probíhat.

Stačí jedna malá chyba

Politici po celém světě si musí udělat čas na zamyšlení nad stavem dnešního světa. Možná prožíváme počátky toho, co budoucí historici nazvou třetí světovou válkou. Samozřejmě to závisí na tom, zda budoucí historici vůbec budou. S každou shozenou bombou, každou vystřelenou raketou a každou torpédovanou válečnou lodí se události přibližují k jedinému střetu, k Sarajevu 21. století, které svrhne křehkou síť. Stačí jen jedna drobná chyba v kalkulaci, jedna bomba, která mine cíl a dopadne na velvyslanectví jiné země, jedno letadlo, které bude náhodou sestřeleno, nebo jakýkoli jiný z milionu incidentů, aby se spustila eskalace vedoucí k plné jaderné výměně.

Možná ještě zbývá čas, aby se takovému scénáři zabránilo. Vláda a americká armáda si zaslouží uznání za to, že za méně než dva měsíce naplánovaly a provedly dvě velkolepé ukázky vojenské zdatnosti. Měly by však také mít na paměti, že vítězství zdaleka není zaručeno. O výsledku každého konfliktu rozhoduje štěstí, osud a nepřítel. Je snadné uvěřit, že moderní vojenská technologie odstranila nejistotu války. Válka však vždy zůstane lidským počinem, sloužícím lidským cílům.

Vláda musí současnou operaci s Íránem rychle ukončit. Může oslavovat své úspěchy, ale neměla by pokoušet štěstí. Každá vojenská operace je geostrategickou verzí ruské rulety.

Dan Grazier

Dan Grazier je vedoucím výzkumníkem a programovým ředitelem ve Stimson Center. Je bývalým kapitánem námořní pěchoty, který sloužil v Iráku a Afghánistánu. Názory vyjádřené autory na Responsible Statecraft nemusí nutně odrážet názory Quincy Institute nebo jeho spolupracovníků.

Zbyněk Fiala, server vasevec.cz

X  X X

NA  NATO  BABIŠ,  MACINKA

Na summit NATO jedu s Macinkou, počítá Babiš. Pavlovi nic neřekl

Premiér Andrej Babiš (ANO) počítá s tím, že na letní summit Severoatlantické aliance (NATO) pojede on a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Ve středu to sdělil České televizi. Dříve Babiš tvrdil, že Česko bude na summitu zastupovat prezident Petr Pavel. Hlava státu následně ČT řekla, že ke změně nevidí důvod. Premiér se podle Pavla o ničem takovém na úterním vzájemném jednání nezmínil. Zástupci opozice Babišův záměr kritizují.

Summit NATO se uskuteční na začátku července v Turecku. „Myslím, že bude nejlepší, když tam pojedu s Macinkou. Protože my to budeme vysvětlovat lépe než pan prezident, který nás za to kritizuje,“ řekl Babiš. Pavel v minulosti opakovaně zkritizoval plánovanou výši výdajů na obranu ČR, vzhledem k aktuální geopolitické situaci je považuje za nízké.

Ke změně zvyklostí ohledně účasti na summitu NATO nevidí ale prezident důvod. „My jsme spolu měli včera (v úterý) dlouhé jednání, kde jsme se bavili o řadě koordinačních opatření. Nic takového nezmínil. Předpokládám, že k takové změně by měl být nějaký pádný důvod, ale já žádný takový zatím nevidím. Budu se o tom rád s panem premiérem bavit,“ řekl ČT prezident.

Očekával by, že změnu premiér probere nejprve s ním. „Včera (v úterý) jsme to nestihli, protože jsem měl nějaký call se šéfem Evropské rady,“ podotkl Babiš.

O tom, že by prezident nemusel na summit NATO jet, hovořil jako první v lednu Macinka poté, co se s Pavlem dostal do sporu kvůli nejmenování čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka ministrem životního prostředí.

Jeho vyjádření předcházelo zveřejnění textových zpráv, které Macinka doručil Pavlovi prostřednictvím jeho poradce Petra Koláře a které hlava státu považuje za mimořádně závažné a za pokus o vydírání. Babiš tehdy v reakci uvedl, že vláda nemá zájem na zákopové válce mezi Strakovou akademií a Hradem.

„Slabý premiér“

Podle předsedy ODS Martina Kupky ale Babiš nyní Macinkovu výhrůžku naplňuje. „Slabý premiér jde pěkně Motoristům na ruku,“ napsal Kupka na síti X. „Příště možná prezident nepoletí vůbec nikam, když každý let povoluje sám velký a všudypřítomný Andrej Babiš!,“ dodal. Výraz „slabý premiér“ použili ve svém vyjádření také europoslanci Ondřej Krutílek a Veronika Vrecionová (oba ODS).

Podle místopředsedy TOP 09 Marka Ženíška má na summit NATO jet prezident. „Ne zmatený chaos bez znalostí bezpečnostní politiky a armády, navíc doprovázený nejhorším ministrem zahraničí v historii ČR. Andrej Babiš ať jede dělat ostudu za Viktorem Orbánem nebo Robertem Ficem,“ napsal.

Pavel ve středu při návštěvě Středočeského kraje znovu zkritizoval plánované výdaje na obranu. Většina z výdajů na dopravu, které se vláda rozhodla do výdajů na obranu zahrnout, nebude podle prezidenta uznána jako plnění závazků vůči NATO.

Letošní výdaje na obranu tak podle něj budou nižší než dvě procenta, i když vláda tvrdí opak. Prezident zopakoval, že pokud se v rozpočtu na příští rok samotné výdaje na obranu nezvýší na požadovanou úroveň, byl by to důvod k jeho vetování.

Státy NATO včetně Česka se loni dohodly na růstu obranných výdajů do roku 2035 na 3,5 procenta HDP a vydávání dalších 1,5 procenta na související nevojenské investice.

Podle prezidenta by výdaje na obranu měly tedy růst o 0,2 procenta HDP ročně a pokud letos stagnují, příští rok by se měly zvýšit o 0,4 procenta HDP. Prezident připomenul, že se ČR vstupem do NATO rozhodla pro kolektivní systém zajištění bezpečnosti, a proto musí naplňovat svůj podíl beze zbytku. To se ale podle hlavy státu dlouhodobě neděje.

X XX

SPD chce prezidentovi sebrat jednu z pravomocí. Dětinské, reaguje opozice

Prezident republiky možná přijde o pravomoc pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Úpravu zákona o zahraniční službě ve středu doporučil schválit hlasy vládního tábora sněmovní ústavně-právní výbor podle návrhu předsedy Svobodných Libora Vondráčka z klubu SPD. Pozměňovací návrh kritizoval místopředseda opoziční ODS Karel Haas, podle kterého si SPD vyřizuje účty s nynější hlavou státu Petrem Pavlem.

Změny zákona o zahraniční službě jsou součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích, kterým chce vládní tábor nahradit nynější služební zákon.

„Návrh je pro mě úplně nepřijatelným pokračováním boje SPD proti prezidentovi republiky. Vybrali si k tomu zákon o státních zaměstnancích, což mně připadá malicherné a dětinské,“ řekl Haas.

S tím, že prezident pověřuje a odvolává vedle vedoucích zastupitelských úřadů, tedy velvyslanců, také vedoucí stálých misí, podle něho nikdo neměl nikdy žádný problém.

Vondráček ale argumentuje zejména některými zahraničními úpravami. „Je to principiální otázka. Jsme parlamentní, nikoli prezidentská republika,“ řekl. Nezastírá však, jak podotkl, že za pozměňovacím návrhem stojí i to, že si Pavel podle něho vykládá své pravomoci navzdory původním slibům široce. „Při příležitosti, kdy řešíme obecně služební zákon a věci, které s tím souvisí, chtěli jsme poupravit, zpřesnit tady ty jeho kompetence,“ dodal Vondráček.

Vedoucí stálých misí by v případě přijetí návrhu pověřoval a odvolával podle zdůvodnění ministr zahraničí. Ministr jim už nyní vydává pověřovací dopis na rozdíl od velvyslanců, kterým vystavuje pověření prezident.

X XX

NATO musí prodloužit palivové potrubí daleko na východ, míní německý generál

NATO potřebuje prodloužit vlastní síť palivových potrubí z dob studené války o stovky kilometrů směrem na východ, a zajistit tak dostatečné zásoby pohonných hmot svým jednotkám pro případ budoucího konfliktu s Ruskem. Ve středu to uvedl Kai Rohrschneider, šéf aliančního velitelství pro společnou logistiku a přesuny vojsk.

Aliační síť potrubí o délce 10 tisíc kilometrů, uložená 80 centimetrů pod zemí, byla vybudována během studené války, aby v případě konfliktu s tehdejším Sovětským svazem zásobovala hlavně vzdušné síly Západu.

Systém v současnosti pokrývá 12 zemí, končí však v západním Německu, kde zásobuje nejen vojenské základny jako Ramstein, ale i významná civilní centra, jako je největší německé letiště ve Frankfurtu. O rozšíření sítě už dlouho usilují země na východním křídle NATO, včetně Polska.

„Z hlediska případné vojenské operace by prodloužení potrubního systému dále na východ dávalo značný smysl,“ řekl agentuře Reuters generálporučík Rohrschneider.

„Řekl bych, že je nutné tu síť dostat samozřejmě do Polska, a myslím, že by se mělo nalézt řešení také pro tři pobaltské státy,“ uvedl. Dále podle něj bude zapotřebí prodloužit systém na sever do Finska a na jihovýchod do Rumunska.

Studie polského Centra pro východní studia předpokládá, že v případě válečného konfliktu spotřebuje letectvo až 85 procent celkového objemu vojenského paliva. Letecké palivo z potrubí NATO přitom mohou využívat i pozemní vozidla, neboť po přidání přísad je lze použít i pro nákladní automobily a tanky, které běžně jezdí na naftu.

„Přeprava paliva je největší výzva zásobování“

Stálé operační velitelství NATO Joint Support and Enabling Command (JSEC) se sídlem v jihoněmeckém Ulmu bylo založeno v roce 2018 v reakci na měnící se bezpečnostní prostředí po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2014. Hlavním úkolem velitelství je zajišťovat rychlý přesun aliančních vojsk napříč Evropou a jejich logistickou podporu.

Rohrschneider, který JSEC velí od října 2024, říká, že NATO čelí při přepravě velkých objemů pohonných hmot značným překážkám, které považuje za „možná největší výzvu v oblasti zásobování, před níž stojíme“.

„Palivo a střelivo jsou pravděpodobně dvě nejdůležitější položky ze zásob pro vedení operace. Dojde-li vám střelivo nebo palivo, operace končí,“ řekl Rohrschneider a poukázal při tom na odhady NATO, podle nichž by si celoplošný konflikt vyžádal stovky tisíc kubických metrů paliva denně.

Podle zmíněné studie polského think-tanku by spotřeba paliva v NATO v případě konfliktu pravděpodobně překročila kapacitu stávající infrastruktury ještě před vypuknutím otevřených střetů s nepřítelem, a to kvůli přesunům pozemních sil, letecké přepravě a vzletům stíhaček.

Navrhované prodloužení potrubní sítě je stále předmětem politických diskusí a zatím nebyl stanoven ani termín pro konečné rozhodnutí, řekl Rohrschneider. „Myslím, že členské státy se shodují na vojenském doporučení, že je potřeba něco udělat, ale konečné rozhodnutí stále nepadlo,“ řekl. Možné je ale podle něj všechno – včetně přijetí rozhodnutí ještě před červencovým summitem NATO v Ankaře.

Členské státy NATO by pak ale stály před další výzvou, a tou je financování projektu, upozorňuje Reuters. Podle časopisu Der Spiegel se náklady odhadují na 21 miliard eur (přes 500 miliard korun) a doba výstavby na 20 až 25 let.

X XX

Terčem plynová pole, v Íránu i Kataru. Trpí kvůli tomu Irák, ropa podražila

Americké a izraelské údery ve středu podle Íránu zasáhly významnou oblast pro těžbu plynu v Perském zálivu. Škody nejsou jasné. Údery odsoudily Spojené arabské emiráty i Katar, jehož těžební pole sousedí se zasaženou oblastí. Zároveň Katar hlásí íránské útoky. Sousednímu Iráku Teherán po útoku přerušil dodávky plynu. Ceny ropy na světových trzích opět výrazně vzrostly.

Podle íránských státních médií americké a izraelské údery zasáhly infrastrukturu, která slouží pro těžbu plynu v poli Jižní Pars v Perském zálivu. Údery způsobily požár, proti kterému zasahují hasiči a už ho mají pod kontrolou. Zasažena byla podle agentury AFP klíčová rafinerie.

Írán na údery reagoval pohrůžkou, že recipročně zasáhne energetickou infrastrukturu v Kataru, Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech. Írán už na tyto země útočí, protože hostí na svém území americké základny.

Saúdská Arábie ve středu informovala o tom, že její protivzdušná obrana zničila čtyři balistické střely směřující na hlavní město. Agentura Reuters večer psala o hlasitých explozích v Rijádu. V metropoli Saúdské Arábie ve středu utrpěli čtyři lidé zranění střepinami z trosek rakety, uvedly úřady. Jsou to zřejmě první zranění v saúdskoarabské metropoli v nynější válce.

Katar informoval o raketových útocích na průmyslovou oblast Rás Laffan. Úřady hovoří o požáru a rozsáhlých škodách na hlavním katarském plynárenském zařízení, zranění nejsou hlášena. Katarské ministerstvo zahraničí útok odsoudilo jako přímé ohrožení národní bezpečnosti.

Katar označil íránského vojenského i bezpečnostního atašé za persony non grata. Musí do 24 hodin opustit zemi. Katar to zdůvodnil íránskými útoky.

Sýrie dnes představila plán na odstranění chemických zbraní ze svého území, který chce realizovat s podporou řady západních zemí, píše agentura Reuters.

Bezpečná plavba Hormuzským průlivem je pro Evropu prioritou, sdělila podle Reuters íránskému ministrovi Arakčímu šéfka unijní diplomacie Kallasov

Izraelské úřady ve středu uvedly, že trosky íránské rakety vážně poškodily trojici soukromých letadel na Ben Gurionově letišti u Tel Avivu.

Úder na íránská těžební pole, který připisuje Izraeli, Katar během dne odsoudil. Podle mluvčího katarského ministerstva zahraničí Mádžida Ansárího se jedná o „nebezpečný a nezodpovědný krok v současné vojenské eskalaci v regionu“. „Útočit na energetickou infrastrukturu představuje ohrožení globální energetické bezpečnosti,“ řekl. Podobně se vyjádřilo saúdskoarabské ministerstvo zahraničí, úder kritizoval také Omán.

Podle agentury DPA íránská a katarská oblast s celkovou rozlohou 9 700 kilometrů čtverečních tvoří největší těžební pole plynu na světě. Těžba z něj pokrývá zhruba 70 procent íránské domácí spotřeby plynu. Katar kvůli válce už dříve zcela zastavil produkci zkapalněného zemního plynu, čímž došlo k výpadku 20 procent světových dodávek LNG.

Údery mohou mít nepříznivý dopad na Irák. Íránská agentura Tasním uvedla, že dodávky plynu sousednímu státu byly po úderech zastaveny a přesměrovány pro íránskou potřebu. Přerušení dodávek z Íránu potvrdil podle AFP i mluvčí iráckého ministerstva pro elektřinu. Írán je přitom klíčovým dodavatelem plynu pro iráckou energetickou soustavu, kde pokrývá mezi třetinou a 40 procenty spotřeby plynu a elektřiny.

Severomořská ropa Brent si i v důsledku útoku na íránské plynové pole krátce po 15:30 SEČ připisovala více než šest procent a blížila se ke 110 dolarům za barel.

Izrael ani USA údery nekomentovaly, podle izraelských médií a agentury AP však útok podniklo izraelské letectvo se souhlasem Washingtonu. Izraelská televize Channel 12 tvrdí, že to měl být jasný signál, že americký prezident Donald Trump ztrácí trpělivost s uzavřením Hormuzského průlivu v důsledku íránských útoků.

Izrael a Spojené státy na Írán útočí od konce února a mimo jiné zabily řadu vysokých íránských činitelů včetně duchovního vůdce Alího Chameneíh

X X X

Ve švýcarském středisku se utrhla kabina lanovky a zřítila se ze svahu. Jeden mrtvý

Po pádu lanovkové kabiny v lyžařském areálu Titlis v Engelbergu v centrálním Švýcarsku v pondělí zahynul jeden člověk. Na tiskové konferenci, kterou živě přenášela televizní a rozhlasová společnost SRF, to prohlásil šéf místní kriminální policie Senad Sakic. Později policie upřesnila, že obětí je 61letá žena z regionu. V kabině byla sama. Podle agentury DPA se neštěstí stalo v nadmořské výšce kolem 2 tisíce metrů, což ztížilo přístup záchranářů a policie.

„Kabina se několikrát převrátila,“ řekl Sakic. Pád lanovky zachytilo video, které mezitím švýcarská média zveřejnila. Ze záběrů je patrné, jak se kabina při pádu na zasněženém svahu opakovaně přetáčí.

Sakic rovněž řekl, že ostatní cestující, kteří byli v jiných kabinách lanovky, museli záchranáři evakuovat. V ostatních kabinách bylo mezi 100 a 200 pasažérů. Do odpoledne byli přemístěni do bezpečí, řekl podle DPA šéf oblastních lanovek Norbert Patt.

Důvod utržení kabiny není znám. Deník Blick nicméně napsal, že se tak stalo za silného větru. Portál 20Min poznamenal, že v areálu podle meteorologů foukal vítr o rychlosti až 84 kilometrů v hodině.

Odpoledne byla postižená lanovka spolu s několika dalšími uzavřena kvůli silnému větru. Švýcarská meteorologická služba v pondělí ukazovala pro Engelberg slunečno a teploty kolem osmi stupňů, ale také varování před větrem, který může v exponovaných polohách v nadmořské výšce nad 1800 metry dosahovat rychlosti až 130 kilometrů za hodinu.

„Silně foukalo,“ uvedl jeden ze svědků. Ten také popsal náhlé trhnutí v pohybu lana a následný pád kabiny. Dodal, že lanovkou sám krátce předtím jel.

Blick zveřejnil fotografii, o které původně uvedl, že na ní záchranáři zasahují u přeživšího. Svědci deníku řekli, že ho záchranáři asi 30 minut oživovali. Zpětně se ukázalo, že jde o ženu, která utrpěla smrtelná zranění.

Neštěstí se stalo okolo 11. hodiny. Nehoda se podle policie týkala lanovky Titlis Xpress za mezistanicí Trübsee, která se nachází ve výšce 1800 metrů nad mořem. O stejném místě se dříve zmiňovala i švýcarská média. Svědci uvedli, že u vraku kabiny byla rychle pomoc. Záchranáři na místo vyslali vrtulník.

Z interaktivní mapy lyžařského střediska vyplývá, že až na několik výjimek jsou nyní všechny lanovky a vleky uzavřené. Výjimky se týkají níže položených částí střediska.

Engelberg-Titlis je podle DPA největší lyžařské středisko ve středním Švýcarsku a Titlis nejvyšší hora oblasti s vrcholem ve výšce 3238 metrů nad mořem. Oblast nabízí mimo jiné sjezdovku s převýšením 2000 metrů. Nachází asi 130 kilometrů jihovýchodně od Basileje.

XX X

Pentagon vyšetril škandál. Ukrajincom radil opitý generál z USA. Najprv stratil tajné mapy, potom padol na hlavu

Americký generál si urobil v Kyjeve veľkú hanbu. Antonio Aguto, ktorý poskytoval rady ukrajinskej armáde, v marci 2024 zabudol vo vlaku tajné dokumenty a v máji toho roku sa opil tak, že si sám zapríčinil otras mozgu. Pentagon teraz zverejnil vyšetrovaciu správu o obidvoch prípadoch. Aguto, ktorý má 59 rokov, už neslúži ozbrojených silách USA, do penzie odišiel v novembri 2024.

Americký generál Antonio Aguto.

Štyri roky vojny. Pohľady na Kyjev

Čoskoro si Ukrajina pripomenie štvrté výročie vojny s Ruskom (24. 2.). Pozrite si hlavné mesto Kyjev v týchto dňoch. / Zdroj: Reuters

Správa generálneho inšpektora Pentagonu je podrobná, obsahuje až 50 strán. Aguto mal významnú funkciu: bol šéf asistenčnej skupiny americkej armády, ktorá radila ukrajinským veliteľom. Inšpektori vypočuli dokopy 33 svedkov. Išlo o ľudí z asistenčnej skupiny a o diplomatov USA pôsobiacich v Kyjeve. Samozrejme, že priestor vyjadriť sa dostal aj Aguto. Pentagon začal konať po tom, čo dostal anonymný podnet. Dôkladné vyšetrovanie spustil v júni 2024, výsledky zverejnil teraz.

Prvý incident súvisí s obdobím na konci marca a na začiatku apríla 2024. „Zistili sme, že sa rozhodol priniesť si utajované mapy na vlastné použitie počas bezpečnostnej misie z Nemecka na Ukrajinu 24. marca 2024. Kontrolou nad mapami poveril svoj personál. Nenašli sme dostatok dôkazov, aby sme určili, kto mal nad nimi dohľad po tom, čo cestujúci nastúpili do vlaku na spiatočnú cestu 4. apríla 2024,“ konštatuje vyšetrovacia správa.

Takto Ukrajinci kosia Šáhidy jeden za druhým

Špeciálne jednotky Bezpečnostnej služby Ukrajiny (SBU) posielajú k zemi kamikadze drony Šáhid pomocou stíhacích dronov. / Zdroj: SBU

Zrolované mapy, ktoré boli uložené v obale, zostali zabudnuté vo vlaku, ale našťastie ich nikto nezobral. Američania sa vrátili do nemeckého Wiesebadenu štvrtého apríla. Aguto zistil, že mapy mu chýbajú večer 4. apríla alebo 5. apríla ráno. S tým, že jedine mohli zostať vo vlaku. Americké veľvyslanectvo v Kyjeve alarmovalo šéfa ukrajinských železníc. Vo vlaku, ktorý sa 5. apríla vracal na Ukrajinu, sprievodca mapy našiel a odniesol ich na ambasádu.

Inšpektori dospeli k záveru, že Aguto porušilo viacero opatrení pri nakladaní s tajnými dokumentmi. Počnúc už len tým, že mapy boli uložené v nezabezpečenom obyčajnom plastovom obale. A podstatné je, že s nimi zjavne nemal ísť na cestu bez splnenia podmienok: „Každej osobe, ktorá je oprávnená osobne prenášať utajované dokumenty, musí byť vydané povolenie,“ upozornila vyšetrovacia správa. V prípade Aguta sa to neudialo. „Musí dodržiavať naše bezpečnostné pravidlá, ktoré zahŕňajú konkrétny spôsob nakladania s utajovanými materiálmi,“ nepodržala mu chrbát veľvyslankyňa v Kyjeve Bridget Brinková.

Druhý prípad sa začal večer 13. mája 2025 a mal dohru ďalší deň. Americkí dôstojníci majú povolené vypiť si dva poháriky alkoholických nápojov v priebehu 24 hodín. Aguto však tento limit evidentne viacnásobne prekročil. Vypil si tak veľa, že keď sa ráno zobudil a odišiel na dôležité stretnutie, ešte stále bol pod vplyvom alkoholu. O význame schôdze svedčí to, že do Kyjeva pricestoval šéf diplomacie USA, ktorý spolu s Agutom mal v programe debatu s ukrajinskými generálmi.

Zelenskyj dostal Oscara, Pennovi dal vyznamenanie

Večer predtým sa však šéf americkej asistenčnej skupiny cítil tak dobre pri stole, že mu vôbec nezáležalo na čase. Do gruzínskej reštaurácie v Kyjeve ho pozval vysokopostavený ukrajinský činiteľ. Jeho meno nie je vo vyšetrovacej správe uvedené, pretože ho začiernili.

Aguto bol povinný dodržiavať v Kyjeve zákaz nočného vychádzania, ktorý USA uplatňujú na svojich štátnych civilných i vojenských zamestnancov. Zakaždým trvá sedem hodín: od 23. hodiny do 6. hodiny. Agutovi chutilo nielen jedlo, ale aj alkoholické nápoje. Na stole v reštaurácii sa nachádzali dve fľaše čače, čo je gruzínsky destilát. Vyrába sa z výliskov hrozna. Bolo pochopiteľné, že v podniku ho hosťom ponúkajú, lebo čača je neodmysliteľnou súčasťou gruzínskej gastronómie.

Inšpekcii Pentagonu sa nepodarilo zistiť, koľko pohárikov Aguto presne vypil, ale nepochybne ich bolo veľa. Dá sa to usúdiť už len z toho, že v reštaurácii strávil s Ukrajincom takmer šesť hodín. „Nepamätal si, koľko skonzumoval, pretože sám si nenalieval,“ cituje správa na základe vyjadrenia amerického generála. Aguto prišiel na večeru o 17.20 a do hotela sa vracal až okolo 23. hodiny. Asi by zostal sedieť ešte dlhšie, ale podriadení ho presvedčili, že je najvyšší čas pobrať sa preč, lebo sa začína zákaz vychádzania. 

Aguto na svoju obranu poznamenal, že opakované prípitky sú na Ukrajine samozrejmé. Inšpekcia sa pozrela na nápojový lístok v tejto reštaurácii a zistila, že v ponuke sú fľaše čače s objemom 0,5 litra, ktoré obsahujú 40 až 50 percent alkoholu. Jeden americký svedok povedal, že Aguto pil z obidvoch fliaš. Do hotela sa vrátil krátko po 23. hodine.

Svedkovia zhodli, že Aguto bol intoxikovaný z alkoholu. „Pri chôdzi sa tackal a keď som sa s ním rozprával, mal v očiach sklený pohľad,“ poznamenal jeden z nich. Pomoc pri nastupovaní a vystupovaní z auta však nepotreboval. O jeho opitosti nasvedčovala aj jeho reč.

V hotelovej izbe čakali Aguta dvaja podriadení, aby s ním prebrali agendu stretnutia, ktoré ho čakalo ďalší deň. „Generál zrazu stratil rovnováhu a spadol dozadu, pričom si narazil zadnú časť hlavy o stenu,“ konštatuje správa Pentagonu s tým, že svedkovia si nevšimli, že by o niečo zakopol.

Aguto povedal, že ráno znovu padol, ale v podstate si z toho nič nepamätal. Veľvyslankyňa, ktorá za ním ten deň prišla do hotela, aby ho vyzdvihla, uviedla aj toto: „Správal sa trochu zvláštne, akoby ma nespoznal. A potom, hneď ako sa na mňa pozrel, chvíľu mu trvalo, kým ma spoznal.“

Podriadení sa snažili presvedčiť Aguta, aby na stretnutie nešiel (konalo sa v budove veľvyslanectva). Nepochodili. Podotkli pritom, že ešte ráno z jeho dychu cítili alkohol. Keď vystupoval z auta pred ambasádou, zase spadol. Udrel si lakeť a čeľusť.

Americký lekár, ktorý sa tam nachádzal, vylúčil u Aguta podozrenie na infarkt. Diagnostikoval mu otras mozgu, preto ho previezli do nemocnice v Kyjeve. Jeho zdravotný stav si nevyžiadal hospitalizáciu na Ukrajine a preto ďalší deň odcestoval preč.

X XX

Trumpov obľúbenec prišiel s nečakanou ponukou: Pomôžte Ukrajine a my pomôžeme s Iránom

Európa by mohla pomôcť Spojeným štátom so zabezpečením voľnej plavby v Hormuzskom prielive, ak by USA viac podporili Ukrajinu v jej obrane proti Rusku. Podľa serveru Politico to navrhol fínsky prezident Alexander Stubb, ktorý je známy pre svoje dobré vzťahy s americkým prezidentom Donaldom Trumpom.

Americký prezident Donald Trump (vpravo) a fínsky prezident Alexander Stubb počas stretnutia v Oválnej pracovni Bieleho domu vo Washingtone 9. októbra 2025.

Trump v uplynulých dňoch vyzval európskych spojencov v NATO, aby sa podieľali na zabezpečení plavby v Hormuzskom prielive, ktorú Teherán fakticky zablokoval po začatí americko-izraelského útoku na Irán koncom februára. Európski lídri však výzvu z väčšiny odmietli.

Masaker v Hormuzskom prielive: Kamery zachytili likvidáciu viacerých lodí v kľúčovej tepne sveta

Ide o jednu z najdôležitejších lodných trás na svete, cez ktorú prechádza významná časť globálnej námornej dopravy. / Zdroj: CENTCOM

„Myslím, že to je naozaj dobrý nápad,“ doplnil. povedal počas utorkovej diskusie v londýnskom think-tanku Chatham House fínsky prezident Stubb s odvolaním sa na možnú dohodu medzi USA a Európou, v rámci ktorej by Európa vyslala sily na Blízky východ na zabezpečenie Hormuzského prielivu a výmenou za to by Washington dodal Kyjevu všetku pomoc, ktorú Ruskom napadnutá krajina potrebuje.

Európski činitelia vrátane Stubba vyjadrujú obavy, že čím dlhšie bude vojna proti Iránu pokračovať, tým väčší vplyv bude mať na schopnosť Ukrajiny sa brániť ruským inváznym silám. Rastúce globálne ceny energií a rozhodnutie Washingtonu uvoľniť sankcie na ruský ropný priemysel výrazne zvýšia príjmy Moskvy z predaja ruských fosílnych palív. Zároveň americké sily využívajú stovky zachytávacích striel na zostrelenie iránskych striel a dronov, takže ich zostáva menej pre Ukrajinu, pripomína Politico.

Kyjev odpovedá na ruský teror unikátnou kupolou. Na Ukrajine rastie gigantický štít

Rusko stupňuje tlak na civilnú infraštruktúru v oblastiach blízko frontu. / Zdroj: Mychajlo Fedorov

Stubb vyjadril presvedčenie, že rozhovory o ukončení rusko-ukrajinskej vojny sa blížia k „okamihu pravdy“, keď by Kyjev mohol byť donútený prijať zlú dohodu zahŕňajúcu postúpenie územia Rusku. Rokovania by sa podľa neho mohli dokonca úplne zrútiť, v dôsledku čoho by Európa zostala v pomoci Ukrajine sama bez Spojených štátov.

X X  X

Ropná „vzbura“ v strede Európy. Tok Družby sa má otočiť

Česko je pripravené začať s investíciami potrebnými na spustenie reverzného toku cez ropovod Družba, ktorý by zaistil dodávky ropy na Slovensko. Po rokovaní s ministerkou hospodárstva SR Denisou Sakovou (Hlas-SD) v Prahe to oznámil český minister priemyslu a obchodu Karel Havlíček

Do niekoľkých mesiacov by touto cestou bolo podľa neho možné prepraviť niekoľko desiatok tisíc ton ropy ročne a v horizonte dvoch až troch rokov by sa kapacita podľa neho dostala na asi dva až tri milióny ton ropy ročne.

„Čo sa týka reverzu, Slovensku sme ponúkli, že je možné využívať reverzný tok Družby. Inými slovami, že sme pripravení začať investíciu do technického opatrenia tak, aby sa ropa mohla dodávať z ČR na Slovensko. To isté sme otvorili aj v rámci ropovodov v zmysle koncových produktov, to znamená benzínu a nafty,“ povedal Havlíček.

Zdôraznil, že týmto krokom by sa posilnila energetická bezpečnosť v strednej Európe. „Zhodli sme sa na tom, že naštartujeme tento proces, to je zásadná správa. Inými slovami tým hovoríme, že posilňujeme energetickú bezpečnosť v rámci stredu Európy. Nebude to jednoduchý projekt, ale ak v budúcich dňoch a maximálne týždňoch dôjde k finálnej dohode, tak sme presvedčení, že to je kľúčový krok ako pre Slovensko, tak pre ČR, z ktorého môže mať prípadne benefit aj Maďarsko,“ dodal český minister. 

Saková dodala, že sa tým začne zaoberať pracovná skupina zložená z predstaviteľov spoločnosti Transpetrol a MERO, ktorá reverzný tok odskúša. „Po určitých investíciách, ktoré sa musia urobiť na oboch stranách, by sme vedeli za dva až tri roky transportovať dva až tri milióny ton ropy ročne,“ dodala ministerka. Podotkla, že obe strany sa pokúsia získať na investície prostriedky z Európskej komisie.

Ropa z Ruska neprúdi cez Družbu do Maďarska a na Slovensko od 27. januára. Podľa Kyjeva je dôvodom ruský útok na zariadenie ropovodu v meste Brody v Ľvovskej oblasti. Maďarský premiér Viktor Orbán a predseda slovenskej vlády Robert Fico (Smer-SD) podozrievajú Ukrajinu z politického vydierania. Slovenská informačná služba začiatkom marca vydala vyhlásenie, že podľa satelitných snímok nedošlo 27. januára k žiadnemu poškodeniu ropovodu. Ukrajina však tvrdí, že pracuje na oprave poškodenej infraštruktúry. Podľa prezidenta Volodymyra Zelenského sa opravy na ropovode Družba chýlia ku koncu.

X X X

Venezuela ve zpětném zrcátku a Kuba na obzoru. Trump neupouští od plánu ostrov převzít

„Kuba chce uzavřít dohodu a myslím, že celkem brzy buď uděláme dohodu, nebo uděláme – co bude třeba,“ pronesl v pondělí americký prezident Donald Trump. Karibský ostrov je pro Spojené státy citlivým místem od doby jejich vzniku v 18. století. A současný šéf Bílého domu je přesvědčený, že bude tím, kdo problém vyřeší jednou provždy.

Kubánský prezident Miguel Díaz-Canel s vlajkou Kuby před americkou ambasádou během protestu proti americké agresi v regionu

Ačkoliv značná část americké zahraniční politiky se nyní soustředí na válku s Íránem, vláda v čele s prezidentem Donaldem Trumpem dává najevo, že s rezolutním působením v zahraničí přestat nehodlá. Po letošním únosu venezuelského prezidenta Nicoláse Madura Trump avizoval, že jako další je na řadě Kuba.

 Kuba, s rozlohou asi 1,4násobku Česka, se začátkem týdne potýkala s celonárodním výpadkem proudu.

Ropa ani ropné produkty se na kubánské ostrovy nedovážejí už od konce ledna, kdy Trump s odůvodněním ochrany národní bezpečnosti vydal nařízení, podle něhož mohou USA uvalit cla na země, které by na Kubu ropu dovážely.

Dálnice na Kubě jsou podle zahraničních novinářů na místě prázdné kvůli nedostatku paliva a hovoří se o ropné blokádě.

Blackout prožívají Kubánci za poslední měsíce už poněkolikáté a zastaralá elektrická soustava a nedostatek paliva situaci nyní jen zhoršují. Výpadky společně s nedostatkem některých potravin a léků a vyhnaly obyvatele do ulic k protestům proti komunistické vládě, byť jen v omezených počtech.

Řada lidí se podle agentury Reuters obává zásahů bezpečnostních složek proti demonstrantům.

Během úterka se na Kubě podařilo elektřinu postupně obnovovat

„Víte, celý život jsem slýchal o Spojených státech a Kubě. Kdy to Spojené státy udělají?“ řekl Trump v pondělí v Bílém domě novinářům. „A věřím, že budu… že budu mít tu čest převzetí Kuby. Ať už ji osvobodím, vezmu – myslím, že s ní budu moct dělat, co budu chtít… je to teď velmi oslabený národ,“ dodal americký prezident.

Není to přitom poprvé, co USA vyobrazují Kubu jako oslabenou a potřebnou amerického zásahu.

Dívka v nesnázích

Už začátkem 19. století označil šestý americký prezident John Quincy Adams Kubu jako „zralé ovoce“, které se odtrhlo od svého mateřského stromu Španělska a teď, „neschopné se zajistit samotné“, může „jedině tíhnout k severoamerické unii“.

Kuba pro USA i kvůli své geografické poloze představuje klíčové území, popisuje kubánský historik Ernesto Domínguez López, který rovněž vyučuje na Stanfordově univerzitě v Kalifornii.

Prokázalo se to nejen v třeskutém příkladu kubánské krize – momentu studené války, kdy Sovětský svaz rozmístil jaderné zbraně na Kubu a situace mohla eskalovat do jaderného středu –, ale opakovaně za posledních 250 let.

Kuba byla důležitým námořním centrem obchodu a mimo jiné i místem, kam v průběhu 16. až 19. století zamířilo až milion otroků dovezených z Afriky, aby tu pracovali na cukrových plantážích.

Jako „dívku v nesnázích“ představovaly Spojené státy Kubu také na přelomu 19. a 20. století, kdy ostrov podpořily ve snaze získat nezávislost ve válce se Španělskem, byť Kubu následně do roku 1909 přerušovaně samy vojensky okupovaly, vysvětluje historik.

Následovala desetiletí politického a ekonomického tlaku USA, která narušila revoluce roku 1959 a vláda komunistického režimu napojeného na Sovětský svaz. Studená válka však nijak neumenšila americké snahy mít pod kontrolou, co se děje 150 kilometrů od jižního cípu Floridy.

Komunistického lídra kubánské revoluce Fidela Castra se americká Centrální informační agentura (CIA) pokusila v minulém století zabít nejméně osmkrát.

Kubánští vůdci od revoluce

• Fulgencio Batista (1955 – 1959); rezignoval pod tlakem kubánské revoluce
• Fidel Castro (1959 – 2008); kubánským prezidentem byl formálně od roku 1976, ale už od revoluce zemi pomocí dekretu vedl jako premiér
• Raúl Castro (2008 – 2018)
• Miguel Díaz-Canel (2019 – nyní)

I dnes americký prezident Trump v lednovém prohlášení uvádí, že „Kuba nepokrytě hostí nebezpečné protivníky Spojených států, zve je, aby umístily sofistikované vojenské a zpravodajské prostředky, které se snaží ukrást citlivé národní informace“.

Prezident musí pryč

Nyní Kuba čelí ze strany USA silným ekonomickým sankcím a obchodnímu embargu. Trump a jeho vláda mluví o dohodě, ale podobně jako u jiných zahraničněpolitických projevů současného Bílého domu není jasné, jaký je konečný cíl jeho snah.

Z prohlášení a zdrojů amerických médií v Bílém domě vyplývá, že Spojené státy požadují, aby Kuba postupně otevřela svoji ekonomiku americkým společnostem a podnikatelům a aby z funkce odstoupil prezident Miguel Díaz-Canel.

Díaz-Canel je od roku 2018 prvním mužem v čele Kuby, který nenese příjmení Castro. Deník The New York Times rovněž připomíná, že ačkoliv je prezidentem, větší moc pravděpodobně mají jiní – 94letý Raúl Castro, bratr zemřelého Fidela Castra, obchodní konglomerát GAESA ovládaný armádou a další subjekty.

Pro Trumpa by nicméně prezidentovo odstoupení mohlo být symbolickým politickým vítězstvím. Jeden ze zdrojů amerického deníku rovněž uvedl, že ačkoliv nejde o ultimátum, dohoda s Kubou je v očích USA nepravděpodobná, pokud bude Díaz-Canel stále v čele země.

Za USA přitom jednání vede ministr zahraničí Marco Rubio, syn kubánských imigrantů, pro něhož byla i otázka Venezuely klíčová.

Téma Floridy

Rubio sám také symbolizuje malý díl skládačky důvodů, které patrně Trumpa k rozhodnutím ohledně Kuby vedou. Rubio pochází, stejně jako šéfka kanceláře Bílého domu Susie Wilesová nebo ministryně spravedlnosti Pam Bondiová, z Floridy.

Trumpovi podporovatelé na protestu proti kubánské vládě v Miami na Floridě (28. února 2026) | Foto: Marco Bello | Zdroj: Reuters

„Současný vliv Floridy na Washington za Trumpovy vlády můžeme jen zdůraznit,“ míní server Politico.

Florida je místem, kde Trump už 40 let obývá své sídlo Mar-a-Lago (byť jeho podnikatelským sídlem byl New York), a také střediskem kubánské diaspory – v USA žijí necelé tři miliony Kubánců, z toho na Floridě asi polovina.

Řada z nich uprchla z Kuby po roce 1959 před komunistickým režimem, přičemž někteří s ním mají stále spory ohledně zabavených majetků a jsou tak jednoznačně zastánci Trumpova tvrdého přístupu vůči Kubě.

Ačkoliv Trump se ve volbách o úřad ucházel s programem, který se vymezoval vůči zahraničním vojenským intervencím, a s příslibem „Ameriky na prvním místě“, je nyní oproti prvnímu volebnímu období ve své zahraniční politice agresivnější.

Jak již web iROHLAS.cz popsal dříve, vláda pod Trumpem se vrací k doktríně z minulých dob, která USA staví do role hegemona na západní polokouli a řídí světovou diplomacii prostřednictvím síly, byť ne nutně vojenské.

Deník The New York Times rovněž polemizuje, že Trump je po pěti letech v úřadu sebevědomější v používání síly jak doma, tak v zahraničí, je obklopený poradci, kteří jeho pohnutky podporují, a jako už téměř 80letý se nyní více zaměřuje na odkaz, který po něm v historii zůstane.

X X X

Slovensko stoplo vývoz nafty, cudzinci si za tankovanie priplatia. Vláda zavádza nové pravidlá

Slovenská vláda v stredu nariadila na 30 dní obmedziť predaj nafty a zakázala vývoz tohto paliva do zahraničia.

Saková varuje: Cena plynu vyskočila o 70 %. Ak vojna potrvá, zdražie aj elektrina. Vláda pripravuje ďalšiu pomoc

Plyn vyskočil až o 70 percent, ropa zdražela o desatinu. Slovensko má zatiaľ zásoby, no ak sa situácia nezlepší, môže prísť ďalšia vlna zdražovania. Ministerka hospodárstva Denisa Saková v relácii Politická debata hovorí aj o možnej pomoci z Bruselu.

Vláda rozhodla tiež, že vodiči vozidiel so zahraničnou poznávacou značkou budú platiť za naftu zvláštnu cenu stanovenú ako priemer ceny tohto paliva v Česku, Rakúsku a v Poľsku, kde je nafta teraz drahšia ako na Slovensku. Opatrenie, ktoré sa nevzťahuje na predaj benzínu, začne platiť po zverejnení vládneho nariadenia v zbierke zákonov; podľa premiéra Roberta Fica sa tak stane vo štvrtok.

X X X

Maska tajomného Banksyho definitívne padla: novinári ho vystopovali na Ukrajine a odhalili jeho pravé meno

Novinári z agentúry Reuters sa pustili do rozsiahleho pátrania pripomínajúceho detektívne vyšetrovanie s cieľom odhaliť skutočnú identitu známeho streetartového umelca vystupujúceho pod menom Banksy.

Pri zhromažďovaní dôkazov sa dostali až na Ukrajinu, kde postupne skladali jednotlivé indície pomocou rozhovorov s miestnymi obyvateľmi, ako aj s ľuďmi z umelcovho okolia. Postupne sa im podarilo vytvoriť ucelený obraz, podľa ktorého sa umelec dlhodobo ukrýval v podstate na očiach verejnosti.

Vo svojej správe Reuters uvádza, že na základe dostupných dôkazov identifikoval Banksyho ako Robina Gunninghama, 51-ročného rodáka z Bristolu. Ide o autora, ktorého diela sú známe svojou provokatívnosťou a zároveň dosahujú na trhu hodnoty v miliónoch dolárov.

Jedným z kľúčových zistení bolo, že si Gunningham mal ešte v roku 2008 zmeniť meno na David Jones. Výber tohto mena nebol náhodný — ide o jedno z najrozšírenejších mien vo Veľkej Británii, čo mu malo umožniť pohybovať sa bez podozrenia a vyhnúť sa identifikácii. 

Už v minulosti sa jeho meno objavilo v súvislosti s Banksym. Denník Daily Mail totiž v roku 2008 publikoval fotografiu údajného umelca a označil ho práve ako Gunninghama. Rodina však túto identifikáciu odmietla a jeho matka dokonca poprela, že by šlo o jej syna. Rovnako sa od tejto verzie dištancoval aj Banksyho manažér.

Reuters však prišiel s novými dôkazmi, ktoré túto teóriu podporujú. Reportéri vycestovali na Ukrajinu, kde Banksy vytvoril viacero diel, napríklad maľbu Muž vo vani v obci Horenka. Počas vyšetrovania oslovili aj svedkov vrátane Tetjany Reznyčenkovej. Tá uviedla, že sa stretla s dvoma autormi tejto maľby, videla ich bez maskovania a dokonca ich pohostila kávou.

Zistenia naznačili, že ich sprevádzal aj fotograf Giles Duley, ktorý prišiel o končatiny. Pri identifikácii podozrivých osôb sa spomínali aj mená Thierry Guetta či Robert Del Naja, frontman skupiny Massive Attack. Hoci Reznyčenková Del Naju nespoznala, iný zdroj potvrdil jeho prítomnosť v Kyjeve. Navyše sa ukázalo, že Del Naja aj Duley vstúpili na Ukrajinu 28. októbra 2022, krátko pred objavením nových Banksyho diel. 

Naopak, neexistovali priame dôkazy o tom, že by do krajiny v tom čase pricestoval Gunningham. Táto nezrovnalosť však podľa Reuters súvisí s používaním falošnej identity. Vyšetrovanie totiž ukázalo, že osoba menom David Jones pricestovala na Ukrajinu v rovnakom období ako Del Naja a odišla v rovnaký deň. Zaujímavé bolo aj to, že dátum narodenia uvedený v jeho dokladoch sa zhodoval s dátumom narodenia Gunninghama.

Ďalším významným dôkazom bola staršia policajná správa z roku 2000. Tá dokumentovala incident v New Yorku, kde bol muž prichytený pri poškodzovaní billboardu. V spise sa nachádzalo aj jeho vlastnoručné priznanie. Podľa Reuters išlo práve o Robina Gunninghama, čím sa ešte viac posilnila hypotéza o jeho spojení s Banksym.

Na základe všetkých dostupných informácií agentúra dospela k záveru, že Banksy je skutočne Gunningham. Robert Del Naja mal podľa nich zohrávať skôr úlohu spolupracovníka než samotného autora. 

Dôvod, prečo si Banksy svoju identitu tak dôsledne chráni, je zrejmý — anonymita mu umožňuje tvoriť bez obmedzení, vyhýbať sa právnym problémom a zároveň chrániť vlastnú bezpečnosť. Reuters však obhajuje zverejnenie jeho mena tým, že ide o osobnosť s výrazným vplyvom na súčasnú kultúru, umenie aj spoločenské dianie, a preto je verejný záujem na odhalení jeho identity oprávnený.

X XX

Bitka o Malam Fatori: útok džihádistov skončil katastrofou pre útočníkov. Armáda odpovedala smrteľnou silou

Nigérijskí vojaci zabili najmenej 80 džihádistov, ktorí zaútočili na vojenskú základňu v meste Malam Fatori na severovýchode krajiny. Uviedla to v stredu agentúra Reuters.

Nigérijská armádna hliadka v blízkosti základnej a strednej školy LEA v Kurige, kde boli unesení študenti.

Nigérijská armáda oznámila, že padlých útočníkov je vyše 60. Z útoku podozrieva islamistické skupiny Boko Haram a Islamský štát v západnej Afrike (ISWAP). Napadnutá základňa leží v štáte Borno, kde pred dvoma dňami v meste Maiduguri po sérii troch samovražedných útokov zomrelo 23 ľudí a ďalších 108 bolo zranených.

„V rámci koordinovanej operácie jednotky v spolupráci s letectvom zasiahli proti útočníkom a zneškodnili viac ako 60 teroristov, vrátane niekoľkých ich veliteľov,“ napísala nigérijská armáda na sieti X.

Skupiny Boko Haram a ISWAP v poslednom čase zintenzívnili útoky na vojenské základne na severovýchode Nigérie v rámci svojho sedemnásťročného úsilia o vytvorenie kalifátu. Konflikt si doteraz vyžiadal viac ako 40-tisíc mŕtvych a prinútil približne dva milióny ľudí opustiť svoje domovy. Navyše sa rozšíril do širšej oblasti Čadského jazera a zasiahol aj Kamerun, Čad a Niger.

Ako bojovať s teroristami z organizácie Islamský štát?

Stredná Európa nie je terčom islamistických radikálov. Je to aj preto, že v jej krajinách nežijú veteráni bývalých džihádistických vojen. Hovorí to poľský expert na terorizmus a autor knihy Človek s malou bombou Kacper Rekawek.

V reakcii na zhoršujúcu sa bezpečnostnú situáciu začali Spojené štáty vo februári vysielať do Nigérie vojakov, ktorí majú tamojším jednotkám poskytovať technickú a výcvikovú podporu. Podľa agentúry AFP sa v Nigérii nachádza 200 amerických vojakov. Ich nasadenie prichádza po amerických tvrdeniach o genocíde nigérijských kresťanov. Nigérijská vláda aj nezávislí analytici to však odmietajú s argumentom, že násilie v krajine dopadá bez rozdielu na kresťanov aj na moslimov.

X XX

Tejc: Právníci ministerstva zachránili státu půl miliardy. Průměrně berou 66 tisíc.

Právníci ministerstva spravedlnosti zachránili státu 523 milionů korun. Uvedl to dnes ministr spravedlnosti Jeroným Tejc. Jde peníze, které na ČR nárokovali lidé u Evropského soudu pro lidská práva za tři roky. Jenže uspělo jen 1% stěžovatelů. Soudy jim přiznaly 6,5 milionu. Česká obhajoba se nemá za co stydět, zdůraznil ministr. Nově si ve Štrasburku stěžují David Rath, Michal Redl i ženy z případu Dominik Feri.

O stížnostech na Českou republiku u Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) dnes informoval na ministr spravedlnosti Jeroným Tejc. Vyzdvihl práci kanceláře zmocněnce pro zastupování před ESLP i proto, že průměrný plat na ministerstvu je „pouhých“ 66 000 korun.

Přesto právníci ministerstva píší každou repliku do Štrasburku s respektem k Úmluvě a spravedlivému pohledu na věc. „Nemáme se za co stydět,“ komentoval situaci ministr. U Evropského soudu pro lidská práva 99% stížností na český stát neuspěje.

Případy Krpelík a pět českých obhájců

Co se týče porušení Úmluvy, upozornil přítomný vládní zmocněnec u ESLP Petr Konůpka na případ Krpelík v. ČR. V něm byl muž s mentálním postižením odsouzený na základě sebeobviňující výpovědi. Kvůli sníženému intelektu byl neschopný vykonávat svá procesní práva. Podle Petra Konůpky ministerstvo s Policií ČR pracuje na nápravě. Připravují jednoduchý formulář pro obviněné a check list pro policisty, který by měl naplnění práv pohlídat.

Druhým významným případem porušení Úmluvy byla podle Petra Konůpky stížnost Černý a spol. v. ČR. V ní si pět českých advokátů stěžovalo, že po zabavení elektronických zařízení při policejní prohlídce byla do spisu trestní věci vložena i komunikace obhájců s podezřelým. Advokáti se nikdy nedomohli vyjmutí této chráněné komunikace.

O průlomovém rozsudku ve věci Černý a spol. v. ČR Česká justice podrobně informovala.

Štrasburk rozhodl, že český právní řád je v rozporu s Úmluvou, když takový postup umožňuje. Ministerstvo spravedlnosti už začalo pracovat na novele trestního řádu, oznámil Petr Konůpka.

Následky dohody o vině i psaní do Štrasburku

Na seznam významných stížností, kdy ČR naopak neporušila Úmluvu, zařadil Petr Konůpka stížnost Bouša v. ČR. V ní ESLP rozhodoval otázku, jak naložit se situací, kdy jeden spoluobviněný uzavře dohodu o vině a trestu, ale druhý ne. Jaký má dohoda o vině vztah k presumpci neviny? Stížnost podal z věznice Roman Bouša odsouzený na osm let, jak Česká justice o případu informovala.

Česká republika uspěla také v podobném případu Fajstavr v. ČR, kdy výpověď spolupracující obviněné dostala muže do vězení. Bylo to svědectví ze msty a výměnou za nižší trest, byl přesvědčený odsouzený muž. Štrasburk ale rozhodl, že jako celek byl proces spravedlivý, jak rovněž Česká justice informovala.

Dalším případem na seznamu ministerstva spravedlnosti, kdy stát ve Štrasburku uspěl, je stížnost Krajčík v. ČR. Muž si stěžoval, že byl vystěhovaný z domova důchodců, který odmítal opustit. Jenže neplatil, situaci neřešil, pomoc odmítal. Místo toho psal do Štrasburku stížnosti na poměry. Po šesti letech ho vystěhovali a ESLP jeho stížnost zamítl.

Stěžují si David Rath i Michal Redl

V současnosti je u Evropského soudu pro lidská práva 35 stížností „v běhu“. Dalších 60 případů ESLP podle slov Petra Konůpky analyzuje, zda je začne komunikovat s vládou či nikoli. Ve Štrasburku si znovu stěžuje například David Rath, a to na porušení presumpce neviny a nestrannosti soudu.

Michal Redl podal stížnost na porušení práva na svobodný pohyb poté, co mu soud udělil zákaz vycestování během trestního stíhání. Obviněný ale chtěl jet za rodinou do Španělska.

Ženy z případu Feri, Romové na předsudečné násilí

Stížnost do Štrasburku poslaly také ženy z případu Dominika Feriho, jejichž údajné znásilnění policie odložila.

Evropský soud pro lidská práva rovněž rozhoduje dvě stížnosti Romů v souvislosti se stížnostmi na předsudečné násilí. V prvním případě byla žena znehybněná při policejním zákroku, následně nastala smrt. Ve druhém případě jde o násilí při fotbalovém utkání.

Většina stěžovatelů u ESLP neuspěje

U Evropského soudu pro lidská práva 99% stížností na český stát neuspěje. Za poslední tři roky ESLP rozhodl 115 „českých“ případů. V 19 z nich došlo k porušení Úmluvy (17%). Naopak v 83 případech stát Úmluvu neporušil. Za poslední tři roky stát rovněž uzavřel 13 smírných ujednání a jednostranných prohlášení (11%). Podle Petra Konůpky tímto krokem předešel hrozícímu odsouzení a platbě.

V loňském roce potom padlo ve Štrasburku celkem 32 rozhodnutí, z toho se 22x stát nedopustil porušení Úmluvy. Naopak k porušení Úmluvy došlo v šesti případech. Zbytek jsou dvě smírná urovnání a dvě jednostranná prohlášení vlády. iirena Válová

X X X

Kdy už někdo důrazně řekne senátorovi Fišerovi, že porušuje zákon?

Senátor Fišer opakovaně v rozporu z Ústavou projednává otázky, které v žádném případě Senátu nepřísluší, protože vláda není nijak odpovědná Senátu a navíc už vůbec Senátu nepřísluší projednávat otázky státního rozpočtu.

Dnes opět naprosto drze Senátní bezpečnostní výbor  ústy svého předsedy a jestřába varoval vládu kvůli obraně.

Senát má jediné kompetence   týkající se přijímání zákonů a to navíc v omezeném směru, kdy přirozeně rozhodující slovo i v zákonodárném procesu přísluší Poslanecké sněmovně.

Je v pořádku, že se na  jejich  jednání nedostavil ministr obrany Zůna.

Býval jsem kdysi jak poslanec, tak i senátor a byl jsem si vědom odlišného vztahu k vládě a i jako předseda ústavněprávního výboru Senátu jsem rozdíl v kompetencích plně respektoval.

Někdo by to už měl tomu drzounovi, který se nezákonně plete tam, kde nemá,  aby toho nechal.

A bláboly, které dneska pronesl, že by se vláda   podle senátního bezpečnostního výboru měla brát obranu ČR s odpovídající vážností vzhledem k aktuálním bezpečnostním hrozbám nemusí vláda rozhodně jakkoliv vážně. A doufám, že ani nebude.

To si může tlachat senátní výbor někde v hospodě.

Jejich touha po zviditelnění je už trapná.

JUDr. Jiří Vyvadil, server vasevec.cz

X X X

Žiadne socialistické istoty Viktor Orbán už Maďarom nedoručí. Ujde sa im úplne iná „nádielka“

Zároveň sa v plnej nahote ukauzuje, čo v skutočnosti znamená „slepá ulička“.

Od roku 2008, keď vypukla hospodárska kríza, čelí svet jednej pohrome za druhou.

V roku 2014 Vladimir Putin anektoval Krym. V roku 2015 prepukla migračná kríza.

Z pohľadu Slovenska zasiahla krajinu extrémna udalosť v roku 2018, keď zabili Jána Kuciaka a Martinu Kušnírovú.

V roku 2020 „prefackala“ planétu pandémia covidu, v roku 2022 Putin rozpútal plnoformátovú vojnu a v roku 2026 Donald Trump vyvolal prudké zdražovanie ropy útokom na Irán.

Nečudo, že si politici ako Robert Fico, Viktor Orbán a Vladimir Putin „kupujú“ časť voličov ilúziou, že im ako silní vodcovia prinavrátia istoty z čias socializmu.

V skutočnosti naivitu ľudí hrubo zneužívajú na napĺňanie svojich mocenských ambícií.

A namiesto väčšej spravodlivosti pre bežných ľudí vytvárajú priestor pre zločinecké skupiny, ktoré z pozície nedotknuteľných osôb rozkrádajú štát.

Dobudované cesty, fungujúce zdravotníctvo a zásadne vyššia životná úroveň pritom ukazujú, že omnoho lepšia je napríklad švédska cesta než tá ruská.

X X X

Ján Ferenčák po vyhodení z Hlasu: Gratulujem Rudolfovi Huliakovi. Získal pekné auto, ktorým môže blokovať koalíciu

Strana Hlas vylúčila z radov poslanca a primátora Kežmarku Jána Ferenčáka. Rebelujúci politik dlhodobo útočí na vedenie a spochybňuje kroky koalície.

Rebelujúceho poslanca a primátora Kežmarku Jána Ferenčáka vyhodili zo strany Hlas. Tento krok navrhla okresná organizácia Kežmarok a následne rozhodnutie potvrdilo predsedníctvo strany.

Politik dlhodobo kritizuje predsedu strany Matúša Šutaja Eštoka. V parlamente pôsobí ako nezaradený poslanec, ktorý často verejne vystupuje proti krokom súčasnej koalície a tvrdí, že vláda nerieši skutočné problémy ľudí, ale zástupné témy.

„Tento krok prišiel na návrh okresnej organizácie Kežmarok, ktorej členovia vyjadrili znepokojenie nad jeho verejným pôsobením v regióne aj na celoslovenskej úrovni. Podnet okresnej organizácie následne prerokovala Krajská rada Hlasu v Prešovskom kraji, ktorá návrh na vylúčenie jednomyseľne schválila,” informovala hovorkyňa Hlasu Michaela Eliášová.

Výbušná tlačovka

Hlas poslal tlačovú správu o vylúčení Ferenčáka po dnešnej tlačovej besede poslanca, kde vo foyér parlamentu poslanec hovoril, že sa voči nemu spustili „politické hry“ a povedal, že sa na neho snažia niečo nájsť „konkrétne osoby“. „Toto zadanie prišlo priamo od ministra vnútra Matúša Šutaja Eštoka. Bol tým poverený Branislav Zurian, ktorý to posunul na pána Radislava Hadzimu a ten navštívil niektorých ľudí, kde zisťoval rôzne informácie o mojej osobe,“ povedal dnes Ferenčák s tým, že sa snažili nájsť informácie na jeho kriminalizáciu a diskreditáciu.

X X X

Kultúra nemá priestor v spoločnosti. Nezávislé centrá prišli o peniaze od štátu. Spoliehajú sa na polmiliónovú zbierku.

Po krokoch rezortu kultúry hrozí zánik desiatok kultúrnych priestorov po celom Slovensku. Anténa spúšťa záchrannú kampaň, aby ich nevystriedali kasína a sklady.

Nezávislé kultúrne centrá na Slovensku čelia existenčnej kríze. Po tom, čo ich štát podľa ich vyjadrení mocensky odstrihol od verejných financií, združenie Anténa spúšťa záchrannú kampaň spojenú s masívnou verejnou zbierkou. Ich cieľom je vyzbierať pol milióna eur.

Až 33 kultúrnych priestorov združených v sieti Anténa zorganizovalo len v roku 2025 viac ako 5 600 podujatí, na ktoré prišlo vyše 280-tisíc návštevníkov.

Dnes je ich ďalšie fungovanie ohrozené. Dôvodom sú kroky vedenia Ministerstva kultúry SR a Fondu na podporu umenia (FPU), ktoré podľa kultúrnych aktérov nezákonne znemožnili centrám uchádzať sa o systémovú podporu vo férovej súťaži.

Terčom politickej pomsty

Sieť kultúrnych centier Anténa vníma súčasnú situáciu ako cielený útok na samotnú podstatu nezávislej kultúry. Výpadok verejných zdrojov bude podľa nich znamenať nielen úbytok podujatí a nutné zdražovanie vstupeniek, ale v mnohých prípadoch aj úplný zánik priestorov pre komunity a umenie. Upozorňujú, že po ich zániku živú kultúru v regiónoch nahradí hazard a ruiny.

„Nezávislé kultúrne centrá fungujúce naprieč celou krajinou sa stali terčom pomsty za svoju najväčšiu devízu: odvahu prezentovať kvalitné súčasné umenie, byť kritickým hlasom, vytvárať bezpečné priestory a podporovať slobodnú diskusiu,” uvádzajú zástupcovia siete vo svojom stanovisku s tým, že kultúra sa stala rukojemníkom politiky.

X X X

Biela noc či Kremnické gagy prišli o schválené granty, Anténa zvažuje súd

 Nová rada Fondu na podporu umenia, zložená výhradne z nominantov ministerstva kultúry, na svojom stredajšom zasadnutí (18. marca 2026) jednohlasne a bez diskusie zrušila všetky prebiehajúce viacročné zmluvy. O schválené financie v celkovej hodnote vyše dvoch miliónov eur prišli desiatky kľúčových podujatí, centier a periodík.

Rozhodnutie rady zasiahlo subjekty, ktoré mali od roku 2024 platné trojročné granty a s týmito prostriedkami legitímne počítali vo svojich rozpočtoch. Mechanizmus, ktorý doteraz fungoval na princípe priebežnej kontroly a následného podpisu dodatkov, bol zo dňa na deň zastavený. Rozhodnutím sa podrobne zaoberá vo svojom článku Denník N.

Medzi najvýznamnejšie zasiahnuté projekty patria:

• Veľké festivaly: Biela noc, Viva Musica!, Kremnické gagy, Bratislavské jazzové dni, One Day Jazz Festival, knižný festival Brak či divadelné Dotyky a spojenia.
• Kultúrne centrá: Bratislavská Nová Cvernovka, žilinská Stanica Záriečie a Nová synagóga, či košická Tabačka.
• Médiá a literatúra: Časopisy pre deti (napr. Šikovníček) a rôzne odborné periodiká.

Oľha hovorí o „preferovaných subjektoch“, odborníci o rozpore so zákonom

Predseda rady Matúš Oľha odôvodnil radikálny krok tým, že viacročná podpora podľa neho nemá oporu v zákone a v minulosti vraj zvýhodňovala „isté preferované subjekty“.

Proti tomuto tvrdeniu sa ostro ohradil bývalý riaditeľ FPU Róbert Špoták, ktorého súčasná rada odvolala v apríli 2025. Podľa neho zákon o fonde tento aspekt vôbec nerieši a viacročné zmluvy boli nástrojom stability. „Je to scestné uvažovanie. Viacročná podpora umožňovala organizátorom dopredu zazmluvňovať svetových umelcov a plánovať projekty, ktoré majú kontinuitu,“ vysvetľuje Špoták.

Zúfalstvo organizátorov

Pre mnohých organizátorov je strata grantu v tejto fáze príprav likvidačná. Programy, cez ktoré by sa mohli uchádzať o náhradu, sú už totiž pre tento rok uzavreté.

• Pavol Kelley (Kremnické gagy): „Toto je devastačná správa. Znamená to, že festival v plánovanom rozsahu zrealizovať nevieme. Vstupenky by museli stáť 70 eur, čo je pri súčasnej situácii na Slovensku nemožné.“
• Zuzana Pacáková (Biela noc): „Vnímame to ako diskriminačné. Všetky vyúčtovania sme mali v poriadku, zostávalo len podpísať dodatok. Už vlani nás rada škrtla s bizarným odôvodnením, že sme politický festival.“
• Zdeněk Úšela (vydavateľ Šikovníčka): „Považujem to za neseriózne. Keď nebudeme vydávať časopisy pre deti, tak čo budeme vydávať? Pornografiu?“

Právna dohra a ochrana osobných údajov

Sieť kultúrnych centier Anténa už oznámila, že zvažuje právne kroky voči fondu. Podľa koordinátora siete Ľudovíta Nápokýho ponesú členovia rady aj riaditeľ FPU František Kornaj za toto rozhodnutie osobnú zodpovednosť.

K finančnej neistote sa pridružuje aj bezpečnostný škandál. Počas živého prenosu zo zasadnutia rady unikli na internet súkromné telefónne čísla a e-maily členov odborných komisií. Kancelária fondu tak čelí podozreniam z hrubého porušenia GDPR, čo môže vyústiť do ďalších žalôb zo strany poškodených expertov.

Kultúra odkázaná na dary a súkromný sektor

Zatiaľ čo štátna podpora vysychá, kultúrna obec sa mobilizuje. Sieť Anténa už spustila zbierku „Kultúra potrebuje priestor“ a organizátori festivalov ako Biela noc dúfajú v silnejšiu podporu zo strany samospráv a súkromných partnerov. Budúcnosť profesionálneho umenia na Slovensku však po dnešnom dni zostáva v kritickom stave.

X X X

 

 

X XX

 

Pčolinský si verí: v parlamente budeme, či sa to niekomu páči alebo nie. Občania stratili istoty, majú strach, čo príde

26

Bývalý podpredseda parlamentu Peter Pčolinský sa vracia na politickú scénu s novým projektom – stranou Bratia Slovenska. Do parlamentu sa dostaneme, tvrdí. Chcem do politiky priniesť normálnosť. Spoluprácu s Igorom Matovičom si nevie predstaviť. Dnešná vládna koalícia mala podľa neho na stole aj predčasné voľby v októbri tohto roku.

Pravda18.03.2026 10:00

Pozrite si debatu Nikoly Detáriovej a Petra Pčolinského v relácii Politická debata

Video

V relácii Politická debata predstavil Pčolinský nielen dôvody jej vzniku, ale aj svoju víziu politiky, kritiku súčasnej vlády a opozície či vlastné ambície do budúcnosti. „Rodina je súdržná, rodina sa chráni, rodina ťahá za jeden povraz… taká je tá moja predstava o tej politike,“ vysvetlil symboliku

Z rozhovoru sa tiež dozviete:

• kto mal podľa Petra Pčolinského po rekonštrukcii súčasnej vlády zastupovať rezorty financií, obrany, vnútra a hospodárstva

• či bude mať strana Bratia Slovenska kandidátov v komunálnych voľbách

• či si vie Pčolinský predstaviť spoluprácu s Borisom Kollárom

• v čom zásadne nesúhlasí s politikou Progresívneho Slovenska

• či by sa podľa neho mali obnoviť NAKA a ÚŠP

Pčolinský priznáva, že pri zakladaní strany zvolil pragmatickejší postup – vstup do existujúceho politického subjektu. Podľa neho to však neznamenalo jednoduchšiu cestu: „Ono to vyzerá ako ľahšia cesta, ale nie je to ľahšia cesta. Akurát, že to šetrí čas.“ Zároveň zdôraznil, že politika nemá byť postavená na známych tvárach zo šoubiznisu: „Ja nebudem stranu stavať na hokejistoch, tenistoch, influenceroch a nejakých hercoch.“

Nová strana chce podľa jeho slov osloviť voličov najmä dôrazom na praktické problémy bežného života. Pčolinský odmieta tradičné ideologické nálepky: „Modrí, zelení, konzervatívni, progresívni… ja nemám rád toto delenie.“ Namiesto toho chce presadzovať „normálnosť a používanie zdravého rozumu“. Ako dodáva, kľúčové je podľa neho riešiť reálne problémy ľudí: „Mňa nezaujíma, kto predkladá návrh zákona… ja pozerám na to, či je na prospech občanom.“ 

Výraznú časť rozhovoru venoval kritike aktuálnej politickej situácie. Podľa neho občania stratili istoty: „Nemajú žiadnu istotu a nemajú žiadnu perspektívu… dokonca majú strach z budúcnosti.“ Kritizoval aj bezpečnostnú situáciu a stav policajných zložiek, ktoré podľa neho nie sú dostatočne stabilné. Zároveň upozornil na možné bezpečnostné riziká v budúcnosti, najmä v súvislosti s vojnou na Ukrajine: „Ja sa obávam, že po skončení vojny nás čakajú problémy s organizovanými skupinami.“

Pčolinský sa nevyhol ani hodnoteniu vlastného pôsobenia v minulých vládach. Pripustil chyby, najmä v oblasti verejných financií: „Je to z časti pravda… hospodárenie Igora Matoviča bolo chaotické.“ Zároveň však zdôraznil, že súčasná vláda mala dostatok času na nápravu: „Prešlo dva a pol roka… kde sú tie peniaze?“

Výraznú pozornosť venoval aj zákulisným informáciám o fungovaní súčasnej vlády. Tvrdí, že ešte nedávno bola reálne na stole jej rekonštrukcia, prípadne dokonca predčasné voľby. „Dokonca nedávno bola na stole rekonštrukcia vlády… a dokonca chceli zobrať Hlasu aj ministerstvo zdravotníctva,“ uviedol s tým, že išlo o rozsiahle personálne zmeny naprieč kabinetom. Podľa jeho slov sa uvažovalo aj o zásadných presunoch na kľúčových postoch: „Na stole bola dokonca podmienka, že ak sa neurobí rekonštrukcia vlády, tak predčasné voľby október tento rok.“

X X X

Sloupnice  novou část domova pro seniory za 123 milionů

Ve Sloupnici nedaleko Litomyšle dnes otevřeli novostavbu domova se zvláštním režimem pro 28 osob v pěti domácnostech. Jedná se tak o poskytování sociálních služeb komunitního typu. Celkové náklady dosáhly částky 123 milionů včetně daně. 80 milionů korun poskytlo Ministerstvo práce a sociálních věcí prostřednictvím Národního plánu obnovy a tři miliony Pardubický kraj.

„Sloupnice se na začátku loňského roku pustila do velké stavby nového objektu domova pro seniory, který nabízí služby domova se zvláštním režimem. Po roce je stavba dokončena a najde v ní prostor 28 klientů v pěti domácnostech v jednolůžkových pokojích s vlastním sociálním zázemím. Jedná se tak o výrazné zlepšení komfortu oproti stávajícímu objektu. I přesto, že Pardubický kraj není zřizovatelem domova, rozhodli jsme se obci pomoci částkou tří milionů korun se spolufinancováním této investice za 123 milionů korun včetně daně,“ uvedl hejtman Martin Netolický.

Podle náměstka hejtmana pro oblast sociální péče Pavla Šotoly se jedná o obdivuhodný počin s ohledem na velikost obce. „Standardně jsou v našem kraji zřizovatelé domovů pro seniory města či soukromé subjekty. Sloupnice je výjimkou, jelikož se jedná o menší obec, která má na svém území velké zařízení poskytující sociální službu. O to více si vážím odvahy vedení obce i domova a jejich úsilí, které je vynaloženo na rozvoj potřebných sociálních služeb. Věřím, že senioři, kteří budou v novém objektu žít, zde naleznou jak potřebnou míru podpory, tak i skutečný a příjemný domov,“ řekl Šotola.

Celkové náklady stavby dosáhly výši 123 milionů korun včetně DPH. Ministerstvo práce a sociálních věcí poskytlo prostřednictvím Národního plánu obnovy částku 80 milionů korun. Samotná stavba probíhala od ledna 2025 do února 2026. Klienti by se do nového objektu měli nastěhovat již v dubnu. Mgr. Dominik Barták

X X X

Trenčín 2026 otevírá podchod s oblaky nad hlavou

 Každodenní cesta rušným podchodem pod hlavní dopravní tepnou Trenčína, který spojuje železniční a autobusové nádraží s centrem města, se promění v nečekaný zážitek. Tímto místem každý den procházejí stovky lidí a nyní nad jejich hlavami plují mraky, vytvořené z jemné textilní instalace s osvětlovacími prvky, které prostoru dodávají lehkou, bezpečnou a příjemnou atmosféru. Umělecká instalace vznikla v rámci projektu Trenčín 2026 – Evropské hlavní město kultury a je výsledkem mezinárodní soutěže. Oficiálně byla veřejnosti představena 17. března.

 Z podchodu místo s atmosférou

Podchod pod ulicí Generála Milana Rastislava Štefánika tvoří imaginární vstupní bránu s visící jemnou 3D textilní membránou, která vytváří měkký, proměnlivý strop připomínající mraky. Tvarování materiálu vytváří plastickou strukturu, která reaguje na světlo a pohyb. Do mezivrstvy je integrována technologická síť s programovatelnými LED zdroji, která umožňuje vytvářet dynamické světelné scénáře. Ty mohou odrážet denní cyklus, počasí nebo speciální události ve městě.

Instalace autorského kolektivu Büro Milk / Subdigital Studio, Danica Pišteková, Tomáš Tholt, Martin Jenča a Martin Péchy, je navržená přímo na míru pro tento konkrétní prostor. Výsledkem je prostředí, které působí lehce, bezpečně a přívětivě – jako jemný dotek nebe kontrastující s masivní architekturou podzemního prostoru. „Základní myšlenkou bylo vytvořit laskavý a jemný zásah, který by proměnil každodenní průchod v krátký estetický zážitek. Podchod se tak stává místem, kde umění přirozeně doprovází lidi na jejich cestě,“ řekla Hana Laššová z projektu Trenčín 2026.

 Umění jako přirozená součást města

Umělecký zásah je součástí projektu Mesto pretvorené (Město přetvořené), který se zaměřuje na kultivaci veřejného prostoru prostřednictvím současného umění a dočasných intervencí nebo kulturních a komunitních akcí. Cílem je ukázat, že lidé se s uměním nemusí setkávat pouze v galeriích nebo kulturních institucích. Umění může být přítomno také na ulicích, náměstích nebo v podchodech – zkrátka na každém kroku. Takové intervence mají potenciál změnit atmosféru města a přispět k tomu, aby se stalo lepším místem k životu. „Projekt Mesto pretvorené dokazuje, že kvalitní architektura a umění mohou proměnit i obyčejné tranzitní prostory v místa s charakterem a příběhem. Věříme, že právě takové zásahy pomáhají budovat vztah obyvatel k městu,“ doplňuje Hana Laššová.

Veřejnosti se Jemný podchod představí 17. března 2026 v 17:00 hodin. Součástí vernisáže bude také performance (NEBO) Chodenie v oblakoch (Chození v oblacích) umělkyně Kataríny Zagorski, Následovat bude diskuse s autory návrhu a dalšími kurátory projektu Trenčín 2026 o uměleckých intervencích ve veřejném prostoru: Intervence v každodenním životě. Více o programu zde:

 Součást dlouhodobé transformace Trenčína

Přeměna podchodu pod ulicí Generála Milana Rastislava Štefánika je jedním z konkrétních kroků v rámci širší strategie rozvoje veřejného prostoru v Trenčíně. Novou podobu nedávno získal i další důležitý komunikační bod – podchod pod Hasičskou ulicí. Jeho stěny v sytě modré barvě, typické pro projekt Trenčín 2026, doplňuje umělecká intervence v podobě pěti světelných boxů.

Autorem je rakouský umělec Oliver Ressler, který tu představil fotografickou instalaci s názvem Von z podchodu, aby sme získali naspäť oblohu (Ven z podchodu, abychom získali nazpět oblohu). V podchodu můžete také vidět zbytky městského opevnění – vnější palisádu, která v 16. a 17. století chránila město před řekou Váh a sloužila také jako protipovodňová bariéra.

Obyvatelé Trenčína a návštěvníci Evropského hlavního města kultury se mohou těšit také z renovované pěší zóny, která vznikla revitalizací ulic Hviezdoslavova, Sládkovičova, Jaselská a části ulice Vajanského. Prostor se přeměnil na bezbariérovou pěší zónu s novou dlažbou, osvětlením, vodními prvky, pítkem, lavičkami, dětským hřištěm a bohatou zelení. Bylo tu vysazeno přibližně 50 stromů a v oblasti před Posádkovým klubem vznikl Nový park s prostorem pro dětské hry, pikniky a menší kulturní akce.

Revitalizací prošlo také náměstí sv. Anny. Rekonstrukce přinesla novou dlažbu, řady hlohu a kvetoucích třešní a osvětlenou parkovou plochu s lavičkami. Projekt také zdůraznil Památník obětem komunismu a proměnil dříve nevyužívanou oblast v relaxační zónu. Sousední Ulice 1. mája se proměnila v živý veřejný prostor bez bariér, s novým mobiliářem, osvětlením a zelení. Bude sloužit k pořádání setkání, relaxaci a menším kulturním akcím v rámci projektu Trenčín 2026. Celková investice do modernizace těchto veřejných prostor přesáhla 12 milionů eur. Pokračují však i práce na přeměně starého železničního mostu na Fiesta most a v letošním roce se plánuje revitalizace parku Trenčiansky luh.

Trenčín získal titul Evropské hlavní město kultury pro rok 2026. Tento prestižní titul dává městu příležitost realizovat řadu kulturních a rozvojových projektů s dlouhodobým dopadem na kvalitu života jeho obyvatel.

Trenčín 2026 je finančně podporován městem Trenčín, Trenčínským krajem a Ministerstvem kultury Slovenské republiky. Partnerem projektu je Evropská unie.

X X X

Obrovské sklamanie, strašná bieda. Viem, koľko tam zarábajú hráči. Šechný posiela svojmu bývalému klubu tvrdý odkaz

Hovorí na rovinu a bez okolkov. O slovenskom hokeji a extralige má znamenitý prehľad. Historicky druhý najproduktívnejší hráč najvyššej slovenskej súťaže po Arnem Krotákovi zanechal stopu v Košiciach, Zvolene i Michalovciach.

Richard Šechný aktuálne trénuje prvoligovú Detvu.

Štvornásobný majster Slovenska Richard Šechný (54) sa po skončení hráčskej kariéry začal venovať trénerstvu.

Druhú sezónu vedie Detvu, ktorá pôsobí v SHL. Rodák z Prešova prezradil, kto je z jeho pohľadu najväčší favorit play off, kto by mohol vo vyraďovacej fáze prekvapiť i kto ho najviac sklamal.

Ruku na srdce. Prekvapil vás dominantný výkon Michaloviec v predkole proti Spišskej Novej Vsi?

Michalovce mali zlý začiatok sezóny. Trafili však výborných legionárov, ktorí sa postupne rozohrali. Myslel som si, že cez Spišiakov postúpia. V michalovskom tíme boli niekoľkí rozdieloví hráči.

Fair Play: Réway je časovaná bomba, rozhodila viacero klubov. Liga potrebuje silný Slovan i košický príklad

Najvyššia hokejová súťaž má za sebou základnú časť. Vyhrala ju Nitra, ktorá chce storočnicovú sezónu uzavrieť titulom. O prvej časti ročníka sme v relácii Fair Play debatovali s redaktorom Športwebu Patrikom Fottom.

Páčili sa mi Jake Virtanen, Marc-Olivier Roy, Jordan Martel a som rád, že domáci odchovanec Vladimír Glosár sa v bránke perfektne chytil. Podáva výborné výkony. Spišiakom čosi chýbalo.

Chvíľami hrali dobrý hokej, potom to bolo z ich strany zlé. Prišlo mi to, ako keby neverili, že môžu dosiahnuť úspech.

Hokejové bašty Trenčín a Zvolen zažili nevydarenú sezónu. Dukla bude hrať o záchranu, Zvolenčania vypadli v predkole s Liptovským Mikulášom. Očakávate u oboch zemetrasenie a prestavbu?

Trenčín bol od začiatku sezóny skladaný na to, aby sa vyhol baráži, čo sa mu nepodarilo. Nemajú už zďaleka toľko financií ako v minulosti. To si musíme povedať na rovinu.

Čo sa týka Zvolena, za mňa je táto sezóna v ich podaní obrovské sklamanie. S ich zázemím a rozpočtom mali byť niekde inde.

Viem dobre, koľko u nich zarábajú niektorí hráči, no nebudem to vynášať na verejnosť, ale toto im absolútne nevyšlo.

V čom bol podľa vás hlavný problém?

Vôbec sa netrafili do výberu cudzincov. Jedna horšia kúpa ako druhá. To bola strašná bieda. Joona Jääskeläinen, ktorý mal slušný štart, v závere úplne pohorel. Všetci cudzinci však hrali otrasne.

To bol hlavný dôvod, prečo ich sezóna dopadla tak, ako dopadla. Najlepšie výkony podávali Slováci Peter Zuzin, Marek Hecl, Patrik Marcinek a Marek Šramaty.

Na nich bolo vidieť, že sa aspoň snažia, bojujú a chcú, ale zvyšok sa k nim, bohužiaľ, nepridal. A vrátim sa k predošlej otázke. Jednoznačne tam musí prísť k zemetraseniu.

Musí sa zmeniť všetko zhora nadol. Kým bude v klube Dušan Mráz, ambície Zvolena budú vždy najvyššie. Vie, ako zohnať prostriedky na fungovanie klubu. Túto sezónu to bolo z ich strany celé zle.

Pozitívom sú výkony Mikuláščanov, ktorí si vo štvrťfinále zahrajú po 17 rokoch. Čím vás zaujali?

Je mi sympatické, že mužstvo s jedným z najnižších rozpočtov v lige sa dostalo do osmičky. Klobúk dole. Bolo vidno, že si veria. Predvádzali bojovný hokej.

Na rovinu si však musíme povedať, že žiadne hviezdy ani veľké umenie z ich strany sa nekonalo. Srdcom a bojovnosťou sa však dostali ďaleko. Pokojne môžu prekvapiť aj vo štvrťfinále.

Počas sezóny sa vyrovnali aj s odchodom Martina Réwaya. Stále je to šikovný hokejista, ale v prvom rade si musí upratať vo svojej hlave a prestať špekulovať. Ak sa to nestane, príde jeho koniec. Musí si povedať, že ešte na to má.

Tímy počas základnej časti i v predkole poukazovali na slabšie výkony rozhodcov. Ako ste ich vnímali vy?

Sú dobrí aj zlí rozhodcovia. Tých, ktorí majú svoju kvalitu a vedia si zápas ukočírovať, je však málo. Viac je tých, ktorí to nevedia. 

Jediná možnosť, ktorá existuje, je ísť cestou profesionalizácie rozhodcov. Zväz by na to mal nájsť a vyčleniť peniaze.

Treba ich poriadne vyškoliť. Situácia sa nezlepší, ak rozhodca odpíska zápas, sadne do auta a uteká rýchlo domov, pretože ráno vstáva o šiestej do roboty.

Potvrdí Nitra v play off pozíciu top favorita?

Stať sa môže všetko. Pokojne ich môžu vo štvrťfinále Michalovce prekvapiť alebo aspoň potrápiť. Nitra si však ide za svojím cieľom.

Majú veľmi dobré mužstvo a čo je podstatné, majú slovenského trénera Andreja Kmeča. Vo vedení sú ľudia, ktorí hokeju rozumejú, či už Tomáš Chrenko alebo Miroslav Kováčik.

Dlhé roky ukazujú, že idú príkladom ostatným extraligovým mužstvám. Mladým dávajú veľký priestor a popri tom dosahujú úspechy. Robia to presne tak, ako sa má.

Proti Slovanu ste ako hráč zažili pamätné súboje. Ako vnímate návrat „belasých“ na popredné priečky?

Slovan má v aktuálnej sezóne veľkú kvalitu. Mali by to potvrdiť aj vo štvrťfinále proti Liptákom. Slovan už štyri sezóny čaká na úspech. S ich rozpočtom by sa už patrilo ísť minimálne do finále.

Osobne si myslím, že to zvládnu a s prehľadom postúpia do top štvorky. Majú vyrovnaných brankárov a veľkú kvalitu prakticky na každom poste.

Košičania pozitívne prekvapili v základnej časti. Prekvapia aj v play off?

Som rád, že dali priestor Slovákom. Chlapci sa s tým stotožnili a celej lige ukázali, že to nie je iba o cudzincoch. Ideálne by bolo, ak by mali ešte aj slovenského trénera.

Budem im držať palce, aby postúpili minimálne do semifinále. Ich štvrťfinálový súper z Banskej Bystrice mal skvelý úvod sezóny, ale potom prišiel úpadok.

Košičania majú vyvážené mužstvo a páči sa mi, že dali priestor aj mladým chlapcom. V bránke ma milo prekvapil Paťo Jurčák.

Ešte vlani chytal druhú ligu v Trebišove. Tiež je to mladý a perspektívny brankár, ktorý sa chopil svojej šance.

Najvyrovnanejšia by mala byť séria medzi Žilinou a Popradom. Komu by ste viac dopriali postup?

Je to určite najväčší otáznik, zo všetkých štyroch sérií. Rozhodovať budú maličkosti a pokojne môže vyhrať jeden či druhý. Poprad by si už po dlhých rokoch zaslúžil nejaký úspech.

Na druhej strane Žilina sa vlani vrátila do najvyššej súťaže a ukazujú, že hokej robiť vedia. Osobne by som to viac doprial Popradu, kde som aj počas kariéry hrával. Hlavné je, aby sa hral dobrý hokej.

X X X

Další skandál královské rodiny: William si došlápl na dcery zavrženého prince Andrewa.

Další skandál vrhl stín na britskou královskou rodinu. Nástupník trůnu, princ William, požádal své sestřenice, dcery zavrženého prince Andrewa, aby podstoupily finanční audit. Existuje podezření, že se obě princezny aktivně podílely na obchodech svých rodičů. Obě ženy dostávaly podezřelé peníze od lidí z Blízkého východu. Údajně také profitovaly z transakcí, které uzavírala jejich matka se sexuálním predátorem Jeffreym Epsteinem.

Dvě princezny, narozené v privilegované rodině, dosud chránila královská krev. Jenže štít je evidentně pryč. Už začátkem března dostaly veřejně zákaz účastnit se královské slavnosti Ascot, informuje web The Independent. Pak se objevila informace, že princ William zakázal ostatním členům rodiny se s nimi scházet a fotografovat je.

„Myslím si, že je to velmi jasný signál, že královská rodina buď něco ví, nebo něco tuší. A proto cítí potřebu se od princezen distancovat,“ vysvětlil britský expert na královskou rodinu Andrew Lownie.

V roce 2016 Beatrice například podnikla cestu po Nepálu, Indii a Bhútánu. Po jejím boku se tam objevoval jistý David Taylor. Téhož Taylora, který je ženatý s labouristickou poslankyní Joanie Reedovou, zatkli před několika dny policisté, upozorňuje web Daily Mail. Je podezřelý ze špionáže pro Čínu. „Víme, že kolem královské rodiny, a speciálně kolem rodiny Yorků, se pohybuje mnoho čínských špionů. Možná to byl jen pokus dostat se k nim blíž, aniž by o tom věděli,“ dodal Lownie.

Nákladný život princezen

Co je ale závažnější – obě princezny, které vedou velmi nákladný život, se objevily v případu tureckého finančníka Selmana Turka. Zachytilo to i video s jejich matkou Sarah Fergusonovou. Jistá žena svěřila Turkovi své peníze a ten je měl zpronevěřit. V přepočtu 28 milionů korun ze svěřených peněz měl předat otci princezen, princi Andrewovi, aby mu zajistil britský pas.

Princezny měly také profitovat z dohod mezi svou matkou Sarah Fergusonovou a Jeffreym Epsteinem. Jejich matka dostávala od Epsteina po dobu 15 let peníze. Pokud budou princezny audit odmítat, musí se připravit na to, že mohou přijít o všechny královské tituly. Dopadly by tak stejně jako jejich otec, princ Andrew.

x X X