Trump teď chce, aby Čína dotlačila Írán k akci. Konflikt na Blízkém východě trvá již téměř tři týdny. Kvůli uzavřenému Hormuzskému průlivu z trhu zmizela pětina ropy a její cena letí nahoru. Trump nejdříve vyzval spojence ke spolupráci a poté se „urazil“ a pomoc už nepotřebuje. Jakou roli v tom hraje Čína a mají Izrael s USA jednotné cíle? Na to a další otázky odpovídá bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza.

Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho nadcházející cesta do Číny byla odložena o měsíc a půl. Proč?
To je jednoznačný signál Číně, že pokud nebude tlačit na Írán, aby odblokoval Hormuzský průliv, jednání s Čínou se na jakékoli téma neposunou dál. Je pravda, že Čína v tichosti za poslední dekádu vybudovala kompletní železnici, kterou nazvala novou hedvábnou stezkou, z Číny přes Kazachstán a Turkmenistán do Íránu. Takže obchází i Rusko.

Írán se poučil a vykutal stovky tunelů na pobřeží Hormuzského průlivu. Ty má osazené neřízenými raketami a drony a také tam jsou chytré námořní miny, objasňuje komplikovanou situaci na Blízkém východě Vlastislav Bříza. Poslechněte si rozhovor

Írán se poučil a vykopal stovky tunelů na pobřeží Hormuzského průlivu. Ty má osazené neřízenými raketami a drony a jsou tam také chytré námořní miny, objasňuje komplikovanou situaci na Blízkém východě Vlastislav Bříza.

A co je zásadní – zatímco námořní doprava z Číny do Íránu trvá zhruba 40 dní, cesta vlakem, který je navíc schopen převézt větší náklad, trvá 15 dní. Bavíme se tedy zhruba o třetině času. Navíc s velkými objemy, které nikdo nemůže efektivně zablokovat. Po této železnici nejenže nadále proudí ropa do Číny, ale putuje tudy také spotřební i vojenské zboží do Íránu. Čili ten obchod neustal.

Toto je signál, který vysílá prezident Trump Číně – že by se nad tím měla vážně zamyslet a měla by Írán jako svého spojence donutit, aby odblokoval Hormuzský průliv. Protože osa Moskva–Teherán–Pchjongjang a částečně i Peking očividně funguje dál.

Pět evropských států společně s Japonskem vyjádřilo ochotu přispět k zajištění bezpečnosti plavby Hormuzským průlivem. Co to znamená?
Je to nesmírně složitá věc. Šířka Hormuzského průlivu je v nejužším místě, v tom hrdle, nějakých 30 až 33 kilometrů. To ale není podstatný údaj.

Podstatná je plavební dráha, tedy místo, kudy mohou lodě plout, aniž by uvízly. Ta je v Hormuzu široká maximálně pět kilometrů. Průliv má přitom na délku asi 120 kilometrů. Problém je tedy obrovský – máte kolem sebe 120 kilometrů pobřeží, ale jen pět kilometrů úzkou plavební dráhu, takže jste snadným terčem mnoha forem útoků.

Situace je úplně jiná než v 80. letech během tzv. tankerové války. Tehdy americké lodě doprovázely tankery. Dnes máme drony nebo neřízené rakety krátkého dosahu.

Navíc se Írán poučil a vykopal stovky tunelů na pobřeží. Ty má osazené neřízenými raketami a drony. Ty letí v řádu jednotek minut, respektive desítek sekund. Reakční doba je příliš krátká na to, aby bylo možné je efektivně eliminovat.

Také tam jsou námořní miny, které už dávno nevypadají jako ježaté koule. Dnes jsou chytré a reagují na změny tlaku vody. Dokážou vyhodnotit, jak velké plavidlo nad nimi pluje. Íránu tedy stačí relativně levné prostředky, kterými je schopen ohrozit všechny lodě v průlivu.

Dnes se odhaduje, že na doprovod jednoho tankeru potřebujete minimálně dvě válečné lodě a k tomu několik dronů, které paralelně monitorují okolí lodě i pobřeží Íránu. Je to tedy nesmírně náročná operace.

Takže tak by mohly evropské státy přispět?
Například Spojené státy by rády od Německa a Francie minolovky. To je pro americké námořnictvo slabší místo, protože jich nemají dost. Bylo koncipováno na velké hladinové lodě a globální převahu, pobřežní operace nebyly jeho doménou.

Naopak evropské armády mají se zaminovanými vodami historické zkušenosti. Tím by mohly pomoci. Nejde ale jen o vojenskou pomoc, ale i o politický tlak na Írán a jednotu Západu. A vidíme, že prezident Trump reagoval podrážděně.

Drolí se tím NATO?
Nemyslím si, že by se NATO rozpadalo, ale opatrnost je na místě. Neměli bychom vysílat signály typu „to není naše válka“. To by se nám mohlo rychle vymstít.

Spojené státy by mohly říct: „Ukrajina není naše válka, nás zajímá Írán, Čína nebo Venezuela.“ A to by pro Evropu nebylo dobré.

Jak hodnotíte Trumpovo tvrzení, že íránské vedení bylo zničeno?
Nemyslím si, že je to čistě zbožné přání, ale s takovým tvrzením bych byl opatrný. Jde o typickou Trumpovu rétoriku. Americká armáda je velmi úspěšná na taktické úrovni, ale otázkou zůstává strategie. Není to tak, že by íránská armáda kapitulovala.

A rozdíl mezi cíli USA a Izraele?
Začíná se to jasně rozlišovat. USA mají tři hlavní cíle: zničení jaderného programu, omezení balistických schopností a oslabení podpory teroristických organizací.

Izrael má navíc cíl změny režimu, případně jeho kolapsu. Proto útočí i na politické cíle. Chce vyvolat vnitřní tlak.

U Izraele to dává logiku. U USA je situace složitější. Cíle se z velké části překrývají, ale v tomto zásadním bodě se liší.

X X X

 Hala napadené firmy v Pardubicích nebyla zabezpečená, řekl Babiš. Vyzval k zajištění areálů

Premiér Andrej Babiš (ANO) vyzval po večerním mimořádném zasedání Bezpečnostní rady státu firmy vyrábějící vojenský materiál, komponenty a technologie, aby dostatečně zabezpečily své areály. Mají to udělat na své náklady. Zvážena bude možnost navázat na tato opatření licence. Na tiskové konferenci Babiš uvedl, že areál firmy v Pardubicích, ve které dnes byl založen požár, nebyl dostatečně zabezpečen, vniknutí tam tak bylo snadné.

Požár policie vyšetřuje jako teroristický čin. V průmyslové zóně od časného rána hořela skladovací hala a oheň se rozšířil na administrativní vedlejší budovu. Server Aktuálně.cz napsal, že se k založení požáru v e-mailu přihlásila skupina The Earthquake Faction.

 Prohlašuje, že akce byla namířena proti společnostem LPP Holding a Elbit Systems vyrábějící drony pro Izrael, které využívá v souvislosti s válkou v Gaze a Íránu. Mluvčí LPP Martina Tauberová České televizi řekla, že v závodě se izraelské drony nikdy nezačaly vyrábět. Spolupráce s izraelskou firmou zamýšlená před dvěma lety nezačala.

„Vetřelci jim přelezli plot a to přece není možné, když se vyrábí vojenský materiál, aby to nebylo zabezpečeno. Budeme od nich chtít, aby to udělaly na své náklady, mají dostatek peněz, je to i v jejich zájmu a v zájmu celé společnosti,“ uvedl Babiš.

Výzva se podle něj týká všech firem, které vyrábí komponenty použitelné do vojenského materiálu. Jde o všechny, kteří dostávají licence, uvedl.

Doplnil, že se to týká všech firem, které vyrábějí komponenty nebo cokoliv, co může být součástí vojenského materiálu. Takových podniků, které podléhají licenční správě, která povoluje export do jiných zemí, je podle Babiše asi 110.

V České televizi poté na dotaz, zda úřady chystají zvýšená opatření u jiných firem, které se zabývají zbrojní výrobou, řekl: „U státních firem ano, samozřejmě.“ Dodal, že se na bezpečnostní radě dohodli také na dalších opatřeních a větší ochraně. Čeho by se měla týkat, neupřesnil.

Druhý stupeň ze čtyř

Stupeň hrozby nebezpečí terorismu po požáru v Pardubicích zůstává na druhém ze čtyř, což znamená mírné ohrožení, doplnil ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) po zhruba hodinovém jednání rady.

 Od loňského února platí v Česku nový systém hodnocení hrozeb terorismu. Má čtyři stupně A až D, přičemž D znamená nejvážnější hrozbu. Česko je nyní na stupni B, což znamená mírné ohrožení. Obdobný stupeň ohrožení platil podle předchozího systému nepřetržitě od března 2016.

Stupně vyhlašuje vláda na návrh společné zpravodajské skupiny. „Žádné bezpečnostní složky nedisponují informacemi, že by hrozilo přímé ohrožení, takže stupeň je adekvátní, platí, že neustále vyhodnocujeme informace,“ uvedl Metnar.

Babiš na tiskové konferenci uvedl, že rada jednala v tajném režimu a není možné být podrobnější. Vedle výzvy k lepšímu zabezpečení areálů se podle něj chystají další opatření, které ale nechtěl specifikovat.

Metnar řekl, že komunikuje nejen s izraelskou stranou, ale i dalšími partnery. Babiš se ohradil proti názoru opozice, že vláda dost neinvestuje do zpravodajských služeb.

Na prověřování okolností požáru se podílí kriminalistický ústav, pyrotechnická služba, experti z Národní centrály proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě (NCTEKK), spolupracují také Bezpečnostní informační služba a Vojenské zpravodajství.

X X X

POSPÍŠIL  ZASE   VINÍ  RUSKO,  KONEČNÁ  PODVOD

 Požár v Pardubicích: Pospíšil nastínil ruskou linku, Konečná tezi o pojišťovacím podvodu

Podle místopředsedy TOP 09 Jiřího Pospíšila je třeba vyšetřit, zda v požáru haly v Pardubicích nesehráli roli ruští agenti. „Na rozdíl od propalestinských aktivit, které na našem území nejsou a nemají podobu takových útoků, jsme v roce 2014 zažili Vrbětice, kde tajná služba Ruské federace spáchala teroristický čin. S tím zkušenosti máme a je třeba vyšetřit, zda a případně nakolik jde o analogii,“ řekl v pořadu 360° na CNN Prima NEWS. Europoslankyně Kateřina Konečná následně nastínila tezi o možném pojišťovacím podvodu.

K požáru v průmyslovém areálu v Pardubicích se přihlásila údajně propalestinská skupina, což podle Pospíšila může představovat zastírací manévr. „Neříkám, že tohle jsou Vrbětice, ale v této firmě se vyráběly prostředky, které se užívaly na Ukrajině. Podle informací médií se mluví o dronech. A to bude patrně výrazně ovlivňovat veřejnou debatu odborníků, jestli tady ten útok mohli udělat propalestinští lidé, anebo naopak ti, kteří nechtějí, aby Ukrajina získala takovýto vojenský materiál,“ řekl.

„Nikdo tady nic nesoudí, ale spekulace, která vyplývá z informací o tom, co se tam v té firmě vyrábělo, je logická, přirozená a nechám ji odborníkům. Pouze parafrázuji, to, co si čtu u bezpečnostních expertů na sociálních sítích,“ pokračoval poslanec TOP 09.

Europoslankyně Konečná následně zopakovala tezi komentátora Thomase Kulidakise o možném pojišťovacím podvodu „Nakonec můžeme zjistit, že to mohl být, jak říkal Thomas Kulidakis, pojišťovací podvod nebo nějaká válka několika firem. Tam může být přece strašná spousta věcí, které se tam mohly objevit a v tomhle případě je opravdu úkolem nás politiků zklidnit situaci a ne ji tady eskalovat a vyvolávat nenávist vůči jakékoliv skupině obyvatelstva,“ opáčila Konečná.

X XX

 Poškozený ruský tanker míří k libyjskému pobřeží, uvedla Itálie. Loď je nyní opuštěná ve Středozemí

Opuštěný ruský tanker Arktik Metagaz, který byl 3. března těžce poškozen při dronovém útoku, míří k libyjskému pobřeží, potvrdila v pátek italská služba civilní ochrany. Loď se momentálně nachází 53 námořních mil severně od Tripolisu. Z útoku na plavidlo, které převáželo zkapalněný zemní plyn z Ruska do Egypta, obvinila Moskva Ukrajinu, připomněla agentura AFP. Kyjev se k tomu dosud nevyjádřil.

Opuštěný ruský tanker Arktik Metagaz nacházející se 53 námořních mil severně od Tripolisu 

Ve středu devět evropských států v souvislosti s tankerem adresovalo Evropské komisi dopis, ve kterém vyjádřily své obavy z hrozící ekologické katastrofy a vyzvaly ji k přijetí dostatečných opatření. Mezi státy, které se na unijní exekutivu obrátily, patří například Itálie, Španělsko nebo Francie.

Podle Ruska měla loď na palubě kromě zkapalněného zemního plynu také asi 700 tun lodního paliva. Podle italských úřadů neexistují žádné důkazy o tom, že by palivo z tankeru vytékalo do moře. „V této fázi nemáme informace o tom, že by palivo začalo unikat,“ řekl novinářům šéf tiskového oddělení civilní ochrany Pierfrancesco Demilito.

Riziko výbuchu

Podle něj není možné zjistit přesné množství zkapalněného plynu, které loď převážela. Podotkl však, že představuje potenciální nebezpečí kvůli riziku výbuchu. Podle libyjských úřadů hmotnost přepravovaného zkapalněného plynu činila 62 000 tun.

Tým, který se snaží o odtažení lodi, je podle AFP nyní na Maltě. Demilito naznačil, že odtáhnout tanker nebude snadné.

„Loď je stále nad hladinou, ale její odtažení je složitá operace,“ vysvětlil člen italské civilní ochrany. Podle něj má loď v trupu velkou trhlinu a není příliš stabilní. Nevykazuje však známky toho, že by se měla potopit.

Tanker, jehož třicetičlenná posádka jej po útoku opustila, čelil sankcím Spojených států a Evropské unie. Loď je totiž podezřelá z toho, že je součástí takzvané ruské stínové flotily.

Od listopadu loňského roku se začaly objevovat informace o útocích bezposádkových plavidel nebo letounů na nákladní lodě v Černém a Středozemním moři, hlavně na tankery přepravující ruskou ropu.

Útoky byly spojovány s Ukrajinou, k některým z nich se přihlásila ukrajinská tajná služba SBU, která hovořila o úderech na tankery ruské stínové flotily. Tak bývají označována zahraniční plavidla, která přepravují ruské ropné produkty a s jejichž pomocí Moskva obchází západní sankce.

X X X

Junge Welt: Krvavá lázeň v Libanonu

Izraelská armáda bombarduje celou zemi a plánuje zřídit nárazníkovou zónu na jihu. Osadníci se připravují na anexi. Izrael vyzval obyvatele, aby oblast úplně opustili.

Generální tajemník OSN António Guterres o   navštívil Libanon, aby projevil solidaritu s tamními obyvateli. V rozhovorech s vládou a humanitárními agenturami OSN vyzval k „příměří, diplomacii a dialogu“ s cílem ukončit válku. Vyzval Hizballáh, aby respektoval monopol libanonské vlády na použití síly.

Statisíce vnitřně vysídlených osob z jižního Libanonu hledají útočiště v hlavním městě. Potřebují přístřeší, jídlo, oblečení, lékařskou péči a pro studenty škol a univerzit přístup k online výuce, která byla obnovena na začátku března. Je také třeba řešit obnovení svozu odpadu. Společnost Ramco, která je zodpovědná za likvidaci odpadu v centru Bejrútu, se kvůli silným dopravním zácpám nemůže dostat na skládku. Dopravu nelze řídit kvůli nedostatku policistů.

Vzhledem k bezmocnosti vlády při ochraně obyvatelstva a infrastruktury země před pokračujícími útoky izraelské armády jsou nervy napjaté. Bejrút je pod tlakem USA, Francie, Německa a Saúdské Arábie, aby zaujal tvrdší postoj vůči Hizballáhu. Zástupci těchto zemí podpořili izraelský požadavek, aby byl Hizballáh odzbrojen nejen mezi „modrou“ linií příměří a řekou Litani v jižním Libanonu, jak stanoví rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1701, ale v celé zemi. Pokud bude toto splněno, Izrael ukončí své útoky a stáhne se z Libanonu, ujistil nedávno německý prezident Frank-Walter Steinmeier v Bejrútu   libanonský protějšek Josepha Aouna. Neexistuje však žádná záruka, že se tak stane.

Hizballáh odmítá vzdát se svých zbraní, dokud budou pokračovat útoky izraelské armády na Libanon. Libanonští armádní důstojníci varují, že nucené odzbrojení Hizballáhu by mohlo vést k nové občanské válce. Zástupci USA, Francie a Saúdské Arábie nyní vyzývají k odvolání vrchního velitele generála Rodolpha Haykala za to, že nesplnil svůj úkol.

Zprávy naznačují, že Izrael připravuje pozemní invazi. Cílem je obsadit nárazníkovou zónu sahající až k Sidonu. Izraelské osadnické skupiny již plánují obsazení libanonských vesnic, kterým na propagačních kartách daly hebrejská jména. Ministr obrany Israel Katz prohlásil, že Izrael zaútočí na libanonskou národní infrastrukturu a obsadí území, které v současnosti drží Hizballáh. Toto bude pokračovat, dokud vláda v Bejrútu nedodrží svůj závazek odzbrojit Hizballáh.

Brzy ráno ve čtvrtek zasáhly dvě izraelské rakety auta a stany, kde vnitřně vysídlené osoby strávily noc podél pobřežní silnice Ramlat al-Bájda v Bejrútu. Počet obětí není jasný. Očití svědci uvádějí deset zabitých, zatímco média hlásí šest nebo osm. „Někteří z mrtvých byli zmrzačeni,“ řekl autorovi telefonicky očitý svědek. „Hrozné krveprolití. Tito lidé neměli nic jiného než tyto stany.“ Izrael označuje všechny své cíle jako „pozice Hizballáhu“, aniž by poskytl důkazy. V pátek se mezi tyto cíle dostal také most přes řeku Litání a zdravotnické středisko v Bint Džubajl, kde bylo zmasakrováno dvanáct lékařů, záchranářů a zdravotních sester. Krátce předtím se pod izraelskou palbu dostali i záchranáři ve městě Sarawana.

Od 2. března bylo v Libanonu při izraelských útocích zabito nejméně 31 zdravotnických pracovníků. Celkem bylo izraelským ostřelováním zabito přibližně 700 lidí a více než 700 000 jich bylo nuceno opustit své domovy. Izraelské bomby ženou lidi před sebou a zabíjejí je i v hotelech a apartmánech v Bejrútu.

Od Karin Leukefeldové, Junge Welt

(připravila Jana Putzlache, server vasevec.cz             

 X XX

 Schröder: Válka proti Íránu připomíná Vietnam

Z pohledu bývalého německého kancléře Gerharda Schrödera by se Německo nemělo podílet na žádném potenciálním vojenském zásahu k zajištění Hormuzského průlivu. Intervence Američanů a Izraelců proti Teheránu mu připomněla válku ve Vietnamu.

USA a Izrael nebudou schopny porazit Írán ve válce, kterou samy zahájily, prohlásil   Schröder v rozhovoru pro deník Süddeutsche Zeitung.  „To, co tam Američané a Izraelci dělají, považuji za beznadějné. Je to v podstatě válka, vedená navíc z ideologických důvodů, kterou nelze skutečně vyhrát,“ řekl Schröder.

Bývalý německý kancléř a předseda SPD také poukázal na to, že USA a Izrael podceňují sílu íránského odporu a že vše, co se děje, mu silně připomíná válku ve Vietnamu.

Schröder při hodnocení kroků současné německé vlády na pozadí eskalace na Blízkém východě poznamenal, že podporuje rozhodnutí zdržet se přímé intervence v konfliktu.

Server vasevec.cz

Na otázku, zda by se Německo mělo účastnit případné vojenské mise k odblokování Hormuzského průlivu, Schröder kategoricky odpověděl:  „Tohle by se za žádných okolností nemělo dělat.“Server vasevec.cz

X X X

 UKRAJINA  NENÍ  V  EU,  ALE  ROZHODUJE  S  LEYENOVOU

KDO  UDĚLÁ  POŘÁDEK   V  EVROPĚ,  EU?

TRUMP  UŽ  EVROPĚ  NECHCE  POMÁHAT

NĚMECKO  SE  K  TOMU  TAKÉ  NEMÁ

OCHRANU  EVROPY  PŘEVEZME  POLSKO?

V EU pravidla neplatí. Vše podle Leynové (a Zelenského)

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámila, že Evropská unie najde způsob, jak poskytnout Ukrajině půjčku ve výši 90 miliard eur, a to i přes námitky Maďarska. Prohlásila to dnes po skončení summitu lídrů EU v Bruselu.

Schůzka nedokázala přesvědčit maďarského premiéra Viktora Orbána, aby stáhl svou námitku proti klíčovému financování pro Ukrajinu. Předsedkyně Evropské komise nicméně zdůraznila odhodlání institucí EU plnit předchozí dohody. „Tyto finanční prostředky tak či onak dodáme,“ uvedla.

Předseda Evropské rady Antonio Costa oznámil, že vedoucí představitelé EU označili maďarský odpor za „nepřijatelný“. Zdůraznil také důležitost dodržování závazků: „Dohoda je dohoda, musíme dodržet slovo. Nikdo nemůže Evropskou radu vydírat.“

K záležitosti se vyjádřil i německý kancléř Friedrich Merz, který poznamenal, že Evropská komise je povinna najít řešení, které umožní vyplacení finančních prostředků. Ostře kritizoval kroky Maďarska a označil je za bezprecedentní porušení spolupráce. „Jedná se o bezprecedentní akt hrubé neloajality,“ prohlásil.

Merz dodal, že rozhodnutí Budapešti by mohlo mít dlouhodobé důsledky pro fungování EU. „Zanechá stopu. Je to vážné porušení principu loajality mezi členskými státy a poškozuje postavení Evropské unie,“ poznamenal.

Maďarský premiér Viktor Orbán zopakoval svůj nesouhlas s uvolněním půjčky EU Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Toto rozhodnutí, učiněné během summitu Evropské unie v Bruselu v březnu 2026, vedlo k dalšímu pozastavení finančních prostředků určených na podporu ukrajinského rozpočtu.

Před zahájením summitu Viktor Orbán prohlásil: „Postoj Maďarska je velmi jednoduchý. Jsme připraveni podpořit Ukrajinu, až dostaneme naši ropu, kterou blokují.“

Server vasevec.cz

X XX

NSZ Bradáčová: Podezření na teroristický útok. Policie vyšetřuje požár v Pardubicích.

Policisté pracují se čtyřmi verzemi vzniku požáru, ve všech s podezřením z úmyslného zavinění. 

V průmyslovém areálu v Pardubicích časně ráno hořelo v hale firmy LPP Holding, která mimo jiné vyrábí drony. Podle policejního prezidenta Martina Vondráška policisté pracují se čtyřmi verzemi vzniku požáru, ve všech s podezřením z úmyslného zavinění. Pátrají po pachatelích. Server Aktuálně.cz napsal, že se k založení požáru v e-mailu přihlásila skupina The Earthquake Faction. Nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová uvedla, že v případu je podezření ze spáchání teroristického útoku. Nejsou informace o tom, že by v souvislosti s požárem hrozilo další bezprostřední nebezpečí, řekl na tiskové konferenci ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO).

Premiér Andrej Babiš (ANO) svolal na podvečer jednání Bezpečnostní rady státu. „Od rána jsem v permanentním kontaktu s ministrem vnitra i ředitelem Bezpečnostní informační služby,“ uvedl Babiš na síti X. Na základě informací, které dostal, svolal mimořádné zasedání bezpečnostní rady. „Po jednání budeme občany informovat,“ dodal.

Požár vypukl ráno kolem 4:20 v Dělnické ulici, kde je průmyslová zóna. Hořela skladovací hala a oheň se rozšířil na administrativní budovu, která stojí vedle. Kolem 8:00 hasiči na síti X napsali, že dohašují skrytá ohniska, odpoledne požár zlikvidovali. Podle mluvčího hasičů Miroslava Poláka byla hala prázdná a nikdo se při požáru nezranil.

Nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová uvedla, že v případu je podezření ze spáchání teroristického útoku. Foto: Policie ČR

Kde hořelo: LPP Holding

Firma LPP Holding sdružuje technologicky zaměřené společnosti, které propojují vývoj, výrobu a integraci ve vojenském a civilním sektoru. Zaměřuje se například na bezpilotní systémy, zařízení pro pozemní síly, avioniku, rozpoznávání obličejů a objektů s využitím umělé inteligence nebo zařízení pro provoz na železnici. Spolupracuje také s izraelským koncernem Elbit Systems, který patří k lídrům v oblasti létajících a pozemních dronů. Jeden z projektů, na němž se s firmou Elbit podílí, se týká izraelské armády.

„Dnes brzy ráno bylo klíčové výrobní centrum izraelských zbraní zapáleno podzemní skupinou, aby ukončilo svou roli v probíhající izraelské genocidě v Gaze,“ citovalo Aktuálně.cz z e-mailu, který ráno obdržel jeho reportér. Na síti X bylo zveřejněno video, které údajně založení požáru zachycuje.

Výroba dronů pro Ukrajinu

Organizátoři sbírky Dárek pro Putina dnes uvedli, že LPP Holding vyrábí i drony Divoká svině pro Ukrajinu. Podle jejich vyjádření na síti X bylo jen otázkou času, kdy se v Česku stane další teroristický útok na zbrojní výrobu. V říjnu a prosinci 2014 vybuchly v muničním areálu u Vrbětic na Zlínsku sklady vojenského materiálu. Podle sbírky Dárek pro Putina snad dodávka dronů na Ukrajinu, na něž vybírá peníze, situací ohrožena není.

Holding nechce o okolnostech vzniku spekulovat, spolupracuje s orgány, které věc vyšetřují. Na prověřování se podílí kriminalistický ústav, pyrotechnická služba a experti z Národní centrály proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě (NCTEKK). Ohledání místa podle policejního prezidenta potrvá minimálně v řádu dnů. Na případu spolupracuje také Bezpečnostní informační služba a Vojenské zpravodajství.

Bradáčová: NSZ zajišťuje mezinárodní právní pomoc

„Intenzivně pátráme po možném pachateli nebo pachatelích tohoto trestného činu,“ řekl Vondrášek. Případ dozoruje Vrchní státní zastupitelství v Praze, Nejvyšší státní zastupitelství podle Bradáčové zajišťuje mezinárodní právní pomoc pro případ, že by v případu figurovala skupina, která působí na území více států.

Metnar upozornil, že se o události mohou objevovat různé dezinformace. „Oficiální informace budou vždy poskytovány prostřednictvím kanálů ministerstva vnitra, policie nebo hasičského záchranného sboru,“ dodal.

 Mírné ohrožení terorismem

„V tuto chvíli nemáme informace o tom, že by hrozilo jakékoli další bezprostřední nebezpečí. V nejbližší době zasedne znovu společně s krizovým štábem společná zpravodajská skupina, která posoudí případné zvýšení stupně ohrožení terorismem,“ řekl Metnar. Systém ohrožení terorismem má čtyři stupně A až D, přičemž D je nejkritičtější. Česko je nyní na stupni B, což znamená mírné ohrožení.

V areálu v Dělnické ulici sídlí kromě LPP Holdingu více firem. Jsou zaměřené například na výrobu a prodej obalů, sušených mléčných produktů, dovoz, vývoz a distribuci ovoce a zeleniny nebo dodávky telefonních antén, pasivních a kovových prvků. Do holdingu v areálu patří společnost T-CZ s dlouholetou tradicí ve výrobě a vývoji radiolokačních a radiokomunikačních systémů, jako nástupce firmy Tesla Pardubice.

 X X X

 

Pentagon chce biliony na boj s Íránem. Biden dal všechno Ukrajině, stěžuje si

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa tvrdí, že se potýká s vyčerpanými zásobami munice kvůli Ukrajině. Obviňuje předchozího šéfa Bílého domu Joea Bidena, že nejednal v zájmu USA. Pentagon požaduje po Kongresu 200 miliard dolarů (přes čtyři biliony korun) na financování vojenských akcí proti Íránu. Nezvykle vysokou částku zdůvodňuje potřebou obnovy vynaložené munice.

„Stále se potýkáme s následky toho, co udělal Joe Biden. Konkrétně s tím, že vyčerpal naše zásoby a neposlal je naší armádě, ale na Ukrajinu,“ řekl americký ministr obrany Pete Hegseth. „Pokaždé, když se ohlédneme zpět a narazíme na nějaký problém, dostaneme stejnou odpověď: ‚No, to se poslalo na Ukrajinu.‘“

„V této chvíli je lepší využít tuto munici v našem vlastním zájmu,“ dodal a naznačil, že předchozí administrativa nejednala v zájmu USA. Hegseth tvrdí, že prostředky požadované pro Pentagon pomohou nahradit vyčerpané zásoby.

I Trump se opřel do svého předchůdce. „Máme spoustu munice, ale její zásoby se ztenčily, protože jsme toho tolik poskytli Ukrajině. Dali jsme jí opravdu hodně. Víte, Biden dal Ukrajině hotovost a vojenské vybavení v hodnotě 350 miliard dolarů a nic neobnovil. Naštěstí máme hodně.“

Američané podle údajů k 31. prosinci 2025 poskytli Ukrajině podporu v hodnotě 188 miliard dolarů. Velká část těchto finančních prostředků šla na financování amerických továren a pracovníků při výrobě zbraní, které jsou buď dodávány na Ukrajinu, nebo slouží k doplnění zásob amerických zbraní, jež Pentagon během války na Ukrajinu poslal.

„Likvidace zloduchů stojí peníze“

Ministr obrany uvedl, že se obrátí na Kongres, aby Pentagon měl dostatečné finanční prostředky na vedení války. „Co se týče těch 200 miliard dolarů, myslím, že se ta částka může změnit. Je jasné, že likvidace zloduchů stojí peníze,“ řekl Hegseth. Odmítl zároveň říci, kdy USA hodlají válku ukončit. „Nechtěli bychom stanovit konkrétní časový rámec,“ dodal.

Částka 200 miliard dolarů je neobyčejně vysoká. Portál Axios podotýká, že převyšuje roční rozpočet každé armády na světě kromě USA a Číny. Nynější stávající rozpočet Pentagonu činí jeden bilion dolarů (přes 23 bilionů Kč).

Dá se očekávat, že žádost se setká s odporem demokratů a části těch republikánů, kteří požadují fiskální odpovědnost. Republikánský senátor za Kansas Roger Marshall v rozhovoru se stanicí Fox News částku 200 miliard dolarů označil za „trošku vysokou“. Představitelé Pentagonu podle něj budou muset přijít do Kongresu a zákonodárcům říct, za co peníze utratí. „Myslím, že Pentagonu dáváme bilion dolarů ročně. Člověk by si myslel, že to bude stačit, ale budeme muset něco udělat,“ řekl zákonodárce.

Americké výdaje na válku s Íránem rychle rostou; první týden konfliktu stál Spojené státy 11,3 miliardy dolarů (přes 260 miliard Kč). Jen za munici za první víkend útoků země utratila pět miliard dolarů. Vyplývá to z odhadů Pentagonu poskytnutých Kongresu.

X XX

 

Novináři odhalili Banksyho tajemnou identitu. Ukrýval se všem na očích

Vyšetřování jako z detektivky podnikli novináři z agentury Reuters, aby vystopovali notoricky známého graffiti umělce, který vystupuje pod přezdívkou Banksy. Stopy je zavedly až na Ukrajinu. Novináři s pomocí místních, Banksyho přátel i kolegů pátrali, až do sebe všechny dílky skládačky zapadly. Banksy se skrýval všem na očích.

Agentura Reuters se ve zprávě zveřejněné na svém webu podělila o výsledky pátrání po Banksym. Tento proslulý guerillový pouliční umělec, jehož kontroverzní díla se prodávají za miliony dolarů, byl v pátek na základě podrobného vyšetřování identifikován jako jednapadesátiletý Robin Gunningham z anglického Bristolu.

Zpráva zjistila, že Gunningham si v roce 2008 změnil jméno na Davida Jonese – jedno z nejběžnějších britských mužských jmen – aby se vyhnul identifikaci.

„Je to jedno z nejoblíbenějších jmen v Británii, tak běžné, že mu pomáhá skrývat se na očích všech,“ uvádí zpráva.

V roce 2008 byla přitom britským deníkem Daily Mail zveřejněna fotografie, na které je „zaručeně“ Banksy. Identifikovali ho jako Robina Gunninghama. Narodil se 28. července 1973 Peterovi a Pamele Gunninghamovým a má starší sestru Sarah. V jedenácti letech začal docházet do veřejné školy Bristol Cathedral School. Rodina však muže na fotografii nepoznává a matka navíc popřela, že by měla syna. Že by snímek zachycoval Banksyho, navíc popřel i jeho manažer.

Agentura Reuters však nyní přišla s dalším důkazním materiálem, který Robina Gunninghama identifikuje jako notoricky známého umělce.

 Po stopách Banksyho

Reportéři podnikli cestu do válkou zmítané Ukrajiny, kde Banksy vytvořil sérii nástěnných maleb, včetně Muže ve vaně ve vesnici Horenka, a video z výpravy zveřejnili na svém Instagramu. Novináři vyzpovídali možné svědky, mezi nimi také Tetjanu Reznyčenkovou. Ukázali jí fotografie graffiti umělců, o kterých se šušká, že by mohli stát za maskou Banksyho – Thierryho Guettu, Robina Gunninghama a Roberta del Najy.

Reznyčenková potvrdila, že se dvěma autory Muže ve vaně, mluvila, viděla je bez masky a uvařila jim kávu. Zjistili také, že je měl navíc doprovázet Giles Duley, muž s jednou rukou a dvěma protézami nohou.

Žena se pozastavila nad jednou fotografií, ačkoliv popřela, že by muže na ní viděla – Roberta Del Najy, frontmana kapely Massive Attack. Zdroj agenturu krátce nato informoval, že v kyjevském hotelu Hilton na hudebníka osobně narazil.

Později dostali reportéři od lidí obeznámených s ukrajinskými imigračními postupy potvrzení, že Duley a Del Naja skutečně na Ukrajinu vstoupili 28. října 2022 – krátce předtím, než se začaly objevovat Banksyho graffiti. Neexistovaly však žádné důkazy o tom, že by v tomto období na Ukrajinu cestoval Gunningham. Ostatně ani Guetta nebo jakýkoli jiný z údajných Banksyů. Kdo byl tedy druhý z autorů Muže ve vaně?

 Dalším vodítkem, kromě ohromného množství materiálu, který objevili důkladným prozkoumáním internetu, fór, rozhovorů, hovorů s Banksyho kolegy i přáteli, byla reportérům stará policejní zpráva z roku 2000, ve které se Banksy přiznal k vandalismu billboardu v New Yorku.

„Z dokumentů vyplývá, že 18. září 2000 v 4:20 ráno našly úřady muže, který ničil billboard na střeše budovy na adrese 675 Hudson Street. Jelikož škoda přesáhla 1 500 dolarů, policie se ho pokusila obvinit z trestného činu. Mezi dokumenty je i ručně psané přiznání tohoto muže,“ uvedla agentura Reuters. Nebyl to Del Naja, kdo poškodil billboard. Muž, který se přiznal, byl Robin Gunningham.

Agentura Reuters dochází k závěru, že Daily Mail měl v roce 2008 pravdu a Gunningham je skutečně Banksym. Hudebník Del Naja je Banksyho „partner in crime“ a s tvorbou maleb občas pomáhá. Důvod, proč o něm imigrační zdroje neměly informace, je jednoduše ten, že si změnil jméno. Z výzkumu dat a jejich porovnávání dospěli k závěru, že Banksy v roce 2022 překročil ukrajinskou hranici pod jménem David Jones.

 „Jedná se o jedno z nejoblíbenějších jmen v Británii, které je tak běžné, že mu pomáhá skrývat se všem přímo na očích,“ stojí ve zprávě.

Vypátrali, že jistý David Jones skutečně na Ukrajinu přicestoval právě, když dorazil i Del Naja, a odjel 2. listopadu, když odcestovali i del Naja s Duleym. Podařilo se jim také zjistit datum narození, které měl Jones uvedené v pase – shodovalo se s datem narození Robina Gunninghama.

Banksy trvá na zachování své anonymity, aby mohl plně vyjádřit uměleckou integritu beze strachu z cenzury či trestního stíhání a také kvůli osobnímu bezpečí. Agentura Reuters však obhájila zveřejnění Banksyho jména s tím, že „veřejnost má velký zájem o poznání identity a kariéry osobnosti, která má tak hluboký a trvalý vliv na kulturu, umělecký svět i mezinárodní politickou debat

XXX

 „Sme v srdci beštie.“ Radikáli zverejnili zábery z vypálenia zbrojovky v Pardubiciach, hovoria o odvete za Gazu

V pardubickej priemyselnej zóne na Robotníckej ulici vypukol v objekte zbrojovky LPP Holding rozsiahly požiar, ktorý sa rozšíril aj na administratívnu budovu. Hasičom sa podarilo plamene lokalizovať, pričom hala bola podľa ich vyjadrení v čase incidentu prázdna a nedošlo k žiadnemu zraneniu osôb. Incident však okamžite vyvolal mimoriadnu reakciu bezpečnostných zložiek. K činu sa prihlásili propalestínski aktivisti a minister vnútra Lubomír Metnar potvrdil, že udalosť sa vyšetruje ako pravdepodobný teroristický útok.

Situácia vyvolala intenzívnu aktivitu na vládnej úrovni. Minister vnútra Lubomír Metnar už v priebehu dňa zvolal mimoriadny krízový štáb, ktorý situáciu vyhodnocuje v nepretržitom online režime. Metnar zároveň informoval, že v najbližšom čase zasadne so štábom aj spoločná spravodajská skupina, ktorá posúdi prípadné zvýšenie stupňa ohrozenia terorizmom.

Hoci minister popoludní na tlačovej konferencii tvrdil, že fyzické zasadnutie Bezpečnostnej rady štátu (BRS) nateraz neplánujú, krátko nato ho korigoval premiér Andrej Babiš, ktorý na piatkovú 18. hodinu zasadnutie rady predsa len zvolal. „Od rána som v permanentnom kontakte s ministrom vnútra aj riaditeľom BIS. Na základe informácií, ktoré som dostal, som sa rozhodol zvolať rokovanie,“ napísal premiér na sieti X.

K situácii sa večer vyjadril aj prezident Petr Pavel. Na sociálnej sieti X napísal, že bude sledovať vývoj udalostí a naďalej sa informovať u príslušných orgánov. Prípadom sa podľa jeho slov zaoberajú príslušné inštitúcie, ktoré majú k dispozícii všetky nástroje potrebné na jeho objasnenie. „Považujem za dôležité počkať na výsledky prebiehajúceho vyšetrovania,“ podotkol a dodal, že na rokovaní BRS sa zúčastní aj zástupca Pražského hradu.

Polícia má štyri verzie

Policajný prezident Martin Vondrášek potvrdil, že kriminalisti pracujú so štyrmi verziami úmyselného zapálenia a intenzívne pátrajú po páchateľoch. „Vo všetkých štyroch verziách pracujeme s úmyselným zavinením tohto požiaru a intenzívne pátrame po možnom páchateľovi, resp. páchateľoch tohto trestného činu,“ povedal Vondrášek.

Zároveň dodal, že polícia momentálne vyhodnocuje aj video zverejnené na internete, no zostáva nateraz zdržanlivá. „Ktokoľvek môže na sociálnych sieťach a v prostredí internetu zverejňovať čokoľvek a môže na to mať akúkoľvek motiváciu. Potrebujeme čas na to, aby sme otvorené zdroje spoločne so spravodajskými službami vyhodnotili a povedali si, či zverejnené informácie majú alebo nemajú reálny základ,“ uzavrel policajný prezident. Dozor nad prípadom prevzalo Vrchné štátne zastupiteľstvo v Prahe.

Útok na „epicentrum izraelského zbrojárskeho priemyslu“

K útoku sa prihlásila skupina Earthquake Faction, ktorá zverejnila video zo založenia požiaru. Svoj čin odôvodňuje spoluprácou holdingu s izraelským gigantom Elbit Systems pri vývoji dronov. „Sme v samom srdci beštie, obklopení zápachom zla. Technológie, zbrane aj kapitál potrebné na udržanie sionistického násilia máme na dosah ruky,“ uviedla skupina vo vyhlásení. Radikáli tvrdia, že ich cieľom bolo zničiť „epicentrum izraelského zbrojárskeho priemyslu“ v Európe a dodali, že každá zbraň vyvinutá v spolupráci s Elbit Systems je najprv „testovaná na Palestíncoch“.

Samotná zbrojovka LPP Holding potvrdila, že má k dispozícii kľúčové dôkazy. Podľa riaditeľky vonkajších vzťahov Martiny Tauberovej zachytili nočné záznamy z kamier neznámych ľudí, ktorí polievajú zariadenie spoločnosti tekutinou a následne ho zapaľujú. Holding združuje firmy ako T-CZ, nástupcu legendárnej Tesly Pardubice, a zameriava sa na špičkovú avioniku či rádiolokačné systémy. Spoločnosť nateraz vyčkáva na oficiálne závery vyšetrovania a spolupracuje s Národnou centrálou proti terorizmu, extrémizmu a kybernetickej kriminalite (NCTEKK).

V hale sa vyrábali aj drony na Ukrajinu

Hoci sa útočníci odvolávajú na konflikt na Blízkom východe, incident má presah aj na vojnu na Ukrajine. V zasiahnutom areáli sa totiž vyrábajú aj drony Divoká sviňa určené pre ukrajinskú armádu. Organizátori zbierky Darček pre Putina uviedli, že bolo len otázkou času, kedy sa v Česku stane ďalší teroristický útok na zbrojársku výrobu, pričom pripomenuli výbuchy v muničných skladoch vo Vrběticiach z roku 2014. Tie vtedy uskutočnili agenti ruskej GRU.

Podľa iniciatívy Darček pre Putina by dodávky dronov na Ukrajinu nateraz ohrozené byť nemali, no bezpečnostné zložky v spolupráci s BIS momentálne preverujú autenticitu skupiny Earthquake Faction a zisťujú, či ide o izolovaný čin radikálov, alebo o súčasť širších hybridných operácií cudzích mocností namierených proti českému zbrojárskemu priemyslu.“

Babiš sa vrátil z cesty do Budapešti

Predseda českej vlády Andrej Babiš sa pre požiar haly v Pardubiciach, ktorý polícia vyšetruje ako možný teroristický útok, vrátil v piatok z cesty do Budapešti. Uviedol to server index.hu, podľa ktorého sa popoludní mal premiér zúčastniť na jednom z podujatí konferencie konzervatívnej politickej akcie CPAC Hungary.

Konferenciu organizuje think-tank Centrum pre základné práva (Alapjogokért Központ) so sídlom v Budapešti. Hlavný prejav na 5. ročníku konferencie má v sobotu predniesť maďarský premiér Viktor Orbán.

Šéf centra Miklós Szánthó na tlačovej konferencii uviedol, že lietadlo s českým premiérom sa po prijatí správy o pardubickom požiari otočilo späť do Prahy pol hodinu pred pristátím v Budapešti.

X XX

Požiar v Pardubiciach vyšetrujú ako teroristický útok, Babiš zvolal bezpečnostnú radu

Premiér Andrej Babiš mimoriadne zvolal Bezpečnostnú radu štátu po požiari v pardubickej zbrojovke. Polícia preveruje, či nešlo o teroristický útok.

Český premiér Andrej Babiš zvolal na piatok večer zasadnutie Bezpečnostnej rady štátu (BRS) v reakcii na požiar v priemyselnom areáli v Pardubiciach, ktorý polícia vyšetruje ako možný teroristický útok. Informáciu zverejnil na sociálnej sieti X, pričom zdôraznil, že rozhodnutie prijal na základe konzultácií s ministrom vnútra Lubomírom Metnarom a riaditeľom Bezpečnostnej informačnej služby (BIS).

• Andrej Babiš zvolal večerné zasadnutie Bezpečnostnej rady štátu kvôli požiaru.
• Polícia vyšetruje požiar v pardubickom priemyselnom areáli ako možný terorizmus.
• Lubomír Metnar pôvodne tvrdil že fyzické zasadnutie bezpečnostnej rady nie je nutné.
• Požiar zasiahol halu zbrojovky LPP Holding vyrábajúcej drony pre Izrael.
• Skupina The Earthquake Faction sa prihlásila k útoku a zverejnila videá.

„Od rána som v permanentnom kontakte s ministrom vnútra aj riaditeľom BIS. Na základe informácií, ktoré som dostal, som sa rozhodol zvolať na dnešnú 18. hodinu rokovanie Bezpečnostnej rady štátu,“ uviedol Babiš vo svojom vyhlásení. Tento krok prišiel len krátko po tlačovej konferencii ministra vnútra, na ktorej Metnar uviedol, že zasadnutie BRS zatiaľ neplánujú, keďže členovia vlády sú v nepretržitom online kontakte.

Vyšetrovatelia pracujú so štyrmi verziami

Podľa policajného prezidenta majú vyšetrovatelia k dispozícii štyri verzie vzniku požiaru, pričom všetky pracujú s úmyselným zavinením, ktoré majú „v podstate za preukázané“.

Polícia zároveň po možných páchateľoch pátra a preveruje aj videozáznam, ktorý sa objavil na sociálnych sieťach a údajne zachytáva skupinu osôb pri zakladaní požiaru. Úrady upozorňujú, že v súvislosti s prípadom sa môžu šíriť aj dezinformácie, a vyzývajú verejnosť, aby sledovala len oficiálne zdroje informácií.

Vyšetrovanie prebieha v spolupráci s protiteroristickou centrálou a existuje aj podozrenie, že by mohlo ísť o čin s teroristickým motívom.

Rozpor vo vyjadreniach

Na tlačovej konferencii, ktorá sa konala pred oznámením premiéra, Metnar spolu s policajným prezidentom Martinom Vondráškom a ďalšími predstaviteľmi informovali o aktuálnom stave vyšetrovania. Minister vnútra vtedy uviedol, že fyzické stretnutie BRS nie je momentálne potrebné, keďže situáciu priebežne monitorujú a konzultujú online. „Ak nastane situácia, aby sme sa zišli fyzicky, tak sa zídeme, zatiaľ sme k takej situácii nedospeli,“ povedal Metnar.

Požiar, ktorý vypukol v piatok nadránom v hale patriacej českej zbrojovke LPP Holding, vyvolal rozsiahlu pozornosť. Spoločnosť, ktorá sa špecializuje na výrobu dronov a spolupracuje s izraelskou firmou Elbit Systems, sa stala terčom skupiny The Earthquake Faction. Tá sa k útoku prihlásila a označila ho za pokus o zničenie „epicentra izraelského zbrojárskeho priemyslu“ v Európe.

Vyšetrovanie pokračuje

Skupina The Earthquake Faction zverejnila videá, ktoré údajne dokumentujú priebeh útoku. Tieto materiály sú momentálne predmetom analýzy českých bezpečnostných zložiek. Policajný prezident Martin Vondrášek potvrdil, že polícia spolu so spravodajskými službami intenzívne vyhodnocuje všetky dostupné dôkazy. Zatiaľ však neboli zverejnené žiadne konkrétne závery.

Incident v Pardubiciach vyvolal obavy z možného nárastu podobných útokov na strategické priemyselné objekty. Česká vláda preto zdôrazňuje potrebu zvýšenej ostražitosti a koordinácie medzi bezpečnostnými zložkami.

X X X

 Vance mieri do Budapešti na začiatku apríla. Maďarský minister Szijjártó to označil za dôkaz pevných vzťahov

Viceprezident USA J. D. Vance mieri začiatkom apríla do Budapešti. Návšteva má potvrdiť zlepšujúce sa vzťahy Maďarska s Washingtonom a otvoriť nové témy.

Viceprezident Spojených štátov amerických J. D. Vance plánuje začiatkom apríla navštíviť Budapešť. Túto informáciu potvrdil maďarský minister zahraničných vecí Péter Szijjártó, ktorý zdôraznil, že návšteva je dôkazom dobrých vzťahov medzi Maďarskom a USA. Podľa jeho slov ide o prirodzenú súčasť diplomatických kontaktov medzi oboma krajinami.

• Viceprezident Spojených štátov J D Vance navštívi začiatkom apríla Budapešť.
• Maďarský minister zahraničných vecí označil plánovanú návštevu za dôkaz dobrých vzťahov.
• V minulosti sa Viktor Orbán stretol s bývalým prezidentom USA Donaldom Trumpom.
• Osobné stretnutia majú prehlbovať spoluprácu v ekonomike bezpečnosti aj medzinárodnej politike.
• Washington vníma Maďarsko ako dôležitého partnera a posilňuje diplomatické vzťahy.

Szijjártó pripomenul, že v minulosti už došlo k viacerým významným stretnutiam na vysokej úrovni. „Premiér Viktor Orbán sa stretol s bývalým prezidentom USA Donaldom Trumpom vlani v novembri. Následne sme privítali amerického ministra zahraničných vecí a neskôr sme sa zúčastnili na Rade mieru,“ uviedol šéf maďarskej diplomacie.

Posilnenie vzťahov

Návšteva viceprezidenta Vancea je vnímaná ako ďalší krok k upevneniu bilaterálnych vzťahov medzi Maďarskom a Spojenými štátmi. Szijjártó zdôraznil, že takéto osobné stretnutia sú dôležité pre prehlbovanie spolupráce v rôznych oblastiach, vrátane ekonomiky, bezpečnosti a medzinárodnej politiky.

Hoci presný program návštevy zatiaľ nebol zverejnený, očakáva sa, že viceprezident bude rokovať s najvyššími predstaviteľmi maďarskej vlády. Témami diskusií by mohli byť aktuálne geopolitické otázky, ako aj posilnenie obchodných a investičných vzťahov.

Dôležitý diplomatický krok

Táto návšteva prichádza v čase, keď Maďarsko zdôrazňuje svoju snahu o udržiavanie silných vzťahov so Spojenými štátmi. Podľa analytikov môže byť stretnutie s viceprezidentom USA signálom, že Washington vníma Maďarsko ako dôležitého partnera v strednej Európe.

X XX

Slovenská polícia v strehu: po udalostiach v Pardubiciach posilňuje bezpečnosť

Polícia SR prijala pre požiar v českých Pardubiciach preventívne opatrenia smerujúce k posilneniu bezpečnosti na území Slovenska. Uviedla to na sociálnej sieti. Zároveň ubezpečila, že v súčasnosti neeviduje žiadnu konkrétnu hrozbu.

Radikáli zverejnili zábery z útoku na pardubickú zbrojovku a hovoria o odvete za Gazu

V Pardubiciach vyhorela hala zbrojovky LPP Holding po útoku radikálov, ktorí akciu označili za odvetu za vojnu v Gaze. / Zdroj: The Aftershock / X

„Policajný zbor vníma udalosť v Českej republike, konkrétne v Pardubiciach, s maximálnou vážnosťou a je v kontakte ako s políciou ČR, tak s ďalšími zahraničnými partnermi v rámci medzinárodnej policajnej spolupráce. V nadväznosti na túto situáciu boli prijaté primerané preventívne opatrenia smerujúce k posilneniu bezpečnosti na území Slovenskej republiky,“ uviedla polícia.

Dodala, že zároveň prebieha intenzívna spolupráca s ďalšími bezpečnostnými zložkami štátu s cieľom včasnej identifikácie prípadných bezpečnostných rizík. „V súčasnosti neevidujeme ani neidentifikujeme žiadnu súvislosť tohto incidentu s územím Slovenskej republiky. Na základe doposiaľ zistených a priebežne vyhodnocovaných informácií žiadna z nich nenaznačuje konkrétnu hrozbu na území Slovenskej republiky,“ priblížila s tým, že situáciu nepodceňuje a v prípade potreby je pripravená bezodkladne prijať ďalšie adekvátne opatrenia.

Polícia SR dodala, že podľa doposiaľ dostupných informácií česká strana preveruje okolnosti požiaru, pričom jednou z vyšetrovacích verzií je aj úmyselné zapálenie objektu. „Zároveň boli z verejného priestoru zaznamenané informácie o možnom prihlásení sa konkrétnej skupiny k tomuto skutku, ktorých dôveryhodnosť je aktuálne predmetom overovania. V tejto fáze je kľúčové pracovať výlučne s overenými informáciami a vyhýbať sa špekuláciám,“ podotkla.

Česká polícia preveruje informáciu, že priemyselnú halu v Pardubiciach, ktorá tam vyhorela v piatok nadránom, úmyselne zapálila konkrétna skupina ľudí. Tá sa podľa médií označuje za medzinárodnú organizáciu a svoj čin dáva do súvislosti s vojnou v Pásme Gazy.

X XX

Trump ostro udrel na NATO: Zbabelci a papierový tiger! Toto si zapamätáme

Americký prezident Donald Trump v piatok opäť verbálne zaútočil na spojencov zo Severoatlantickej aliancie (NATO) a na sociálnej sieti ich označil za „zbabelcov“ a „papierového tigra“, keďže nechcú pomôcť s opätovným otvorením Hormuzského prielivu.

Vojnu plánovali amatéri, hovorí historik Lukeš o zásahu USA. Bol registrovaný republikán, dnes je z Trumpa šokovaný

Historik a politológ Igor Lukeš bol kedysi registrovaným republikánom. Dnes otvorene hovorí o šoku z toho, ako sa strana zmenila po nástupe Donalda Trumpa.

„NATO je bez USA PAPIEROVÝM TIGROM!“ napísal na svojej platforme Truth Social. Teraz, keď je Irán vojensky porazený a pre NATO predstavuje len veľmi malú hrozbu, sa krajiny Aliancie sťažujú na vysoké ceny ropy, ktoré sú nútené platiť, ale nechcú pomôcť s otvorením Hormuzského prielivu, čo by bol podľa neho „jednoduchý vojenský manéver“.

„Pre nich je to také ľahké, takmer bez rizika. ZBABELCI, my si to budeme PAMÄTAŤ!“ uzatvoril Trump.

Masaker v Hormuzskom prielive: Kamery zachytili likvidáciu viacerých lodí v kľúčovej tepne sveta

Ešte 17. marca prezident USA počas stretnutia s írskym premiérom Micheálom Martinom pritom vyhlásil, že USA pomoc NATO vlastne nepotrebujú, ale nečinnosť Aliancie považuje za „veľmi hlúpu chybu“.

Lídri Británie, Francúzska, Holandska, Nemecka, Talianska a Japonska, ku ktorým sa pridala aj Kanada, vo štvrtok v spoločnom vyhlásení vyjadrili pripravenosť prispieť k „primeraným“ snahám o zaistenie bezpečnej plavby cez Hormuzský prieliv, oficiálne sa však k ničomu nezaviazali. Vyjadrili tiež hlboké znepokojenie z eskalujúceho konfliktu na Blízkom východe a vyzvali Irán, aby prestal s vyhrážkami, kladením mín a blokovaním prielivu pre komerčnú lodnú dopravu.

Globálne ceny ropy prudko vzrástli v dôsledku vojny, ktorá vypukla 28. februára, keď Spojené štáty a Izrael začali bombardovať Irán, na čo Teherán reagoval odvetnými útokmi v oblasti Perzského zálivu a prakticky úplnou blokádou Hormuzského prielivu, ktorý dôležitou prepravnou trasou pre ropu a skvapalnený zemný plyn.

X XX                    

 

Zhoršenie životnej úrovne Rusov je cena, ktorú je Vladimir Putin veľmi ľahko ochotný zaplatiť (rozhovor)

Vladimir Putin počas slávnostného kladenia vencov pri príležitosti ruského Dňa obrancov vlasti.Zdroj: Maxim Shipenkov/ Pool via REUTERS

Vladimir Putin podľa odborníka pokračuje v kurze k izolovanému, orwellovskému Rusku.

Zdražovanie, zhoršujúca sa životná úroveň, veľké straty na fronte. Hoci vojna, ktorú proti Ukrajine rozpútal Kremeľ, tvrdo dopadá na ruské obyvateľstvo, zatiaľ nič nenasvedčuje tomu, že by ruský vládca Vladimir Putin zvažoval zastaviť boje.

Naopak, podľa odborníka na Rusko je zhoršovanie životnej úrovne Rusov cenou, ktorú v Kremli neváhajú zaplatiť, aby si splnili sen o návrate medzi veľmoci.

„Kritika takzvanej špeciálnej operácie či Putina je v Rusku úplným tabu. Nikto otvorene nepovie, že za problémy ekonomiky môže vojna a treba ju ukončiť. Problém je aj v tom, že mnoho ľudí si vojnu a zhoršujúcu sa životnú úroveň stále nedokáže spojiť a myslia si, že je to nejaký lokálny problém,“ hovorí v rozhovore pre Aktuality.sk rusista a historik z Ústavu východoeurópskych štúdií Filozofickej fakulty Univerzity Karlovej v Prahe Marek PŘÍHODA.

Narazila som na prieskum ruského štátneho analytického centra VCIOM, podľa ktorého Vladimirovi Putinovi aktuálne dôveruje čosi nad 32 percent Rusov – ak teda majú spontánne pomenovať politika, ktorému dôverujú. Keď sa Putin objaví v ponúkaných možnostiach, dôveru deklaruje okolo 77 percent Rusov. Stále platí, že prieskumy verejnej mienky v Rusku treba brať s rezervou, alebo tieto čísla môžu reálne niečo naznačovať?

Keď mám aj u nás v Česku možnosť komentovať stav ruskej spoločnosti alebo tému podpory Vladimira Putina či strany Jednotné Rusko v dnešných podmienkach, prvú vec, ktorú sa snažím vysvetliť, je, že nemôžeme argumentovať prieskumami. Keď chceme pochopiť, čo sa deje v Severnej Kórei alebo Číne, tiež sa neriadime prieskumami. Zvykli sme si, že Rusko sa od týchto krajín odlišuje, že prieskumy v rannom období Putinovej vlády ešte o niečom vypovedali, ale v dnešných podmienkach, a zvlášť po februári 2022, by som už prieskumami neargumentoval. Obyvatelia Ruska vedia, že napríklad za kritiku Putinovej politiky či vojny hrozia vysoké tresty.

Uvedomujú si riziko.

Pokiaľ ide o prieskumy, veľa z nich sa i preto odmieta vyjadriť. Aj v demokratických krajinách sa stáva, že sa ľudia nechcú vyjadrovať. Ale v Rusku sú tie čísla enormné, a to tiež o niečom svedčí. Keď ľuďom niekto zavolá z nejakej inštitúcie a oni povedia, že neschvaľujú politiku Vladimira Putina alebo vojnu, môže to byť potenciálne nebezpečné. Netvrdím, že každý, kto by takto odpovedal, by bol represovaný, ale situácia je nebezpečná v tom, že nejaká zástupná obeť sa vždy nájde.

Napríklad prieskumy Centra Levada sa vždy považovali za alternatívu, ale keby sa dnes snažili urobiť svoj prieskum čo najlepšie, ako vedia, treba brať do úvahy, že ho robia v podmienkach autoritárskeho režimu, kontroly spoločnosti, ktorá si je vedomá toho, že kritika súčasnej politiky môže v tom horšom prípade znamenať dlhoročné väzenie, v tom lepšom administratívne alebo kariérne postihy.

Svoju rolu môže zohrať konformizmus – opýtaní odpovedajú tak, ako si myslia, že sa od nich očakáva.

Zároveň keď dáte k nejakému prieskumu titulok, že Putinova podpora klesá v kontexte, že klesá podpora moci, tak si treba všimnúť aj ďalšie čísla. Pri spontánnej dôvere si na Putina možno spomenula tretina opýtaných, ale nasledujú ďalší, ktorí predstavujú tú istú moc – minister zahraničných vecí Sergej Lavrov a premiér Michail Mišustin. To nepredstavuje žiadnu alternatívu. Keby sme aj brali do úvahy tieto čísla, ešte to nesvedčí, že by sme videli krízu dôvery k moci.

Podľa čoho sa potom môžeme orientovať, keď chceme na diaľku pochopiť, čo sa deje v Rusku?

Stále sa môžeme orientovať podľa nepriamych signálov. Jedna z vecí, ktorá signalizuje, do akej miery je obyvateľstvo ochotné znášať obete alebo, či podporuje vojnu, je napríklad Priama linka (výročná tlačová konferencia ruského prezidenta, počas ktorej odpovedá na otázky od novinárov a občanov, pozn. red) Vladimira Putina. Najviac otázok sa vlani týkalo toho, kedy sa skončí špeciálna vojenská operácia. Druhý okruh otázok sa týkal najmä sociálnej sféry. Komentáre, ktoré by, povedzme, povzbudzovali k boju či mobilizácii, na prvých priečkach toho, čo ľudí zaujíma, chýbali.

Keď sme už hovorili o prieskumoch, periodicky nájdete odkazy na spomínané centrum VCIOM a jeho šéfa Valerija Fjodorova, ktorý tvrdí, že tých radikálnych ľudí, ktorí dnes hovoria, že treba bojovať ďalej bez ohľadu na obete a do konečného víťazstva, je v ruskej spoločnosti asi 10 až 15 percent. To ale neznamená, že 90 percent Rusov je proti vojne. Hovoríme vyslovene o ľuďoch, ktorí sú nastavení trpieť v mene víťazstva. Ani ľudí, ktorí priamo profitujú z vojny, nebude veľa. Podľa odhadov sa môžeme baviť o niekoľkých miliónoch ľudí, možno desiatich. Tam môžu patriť tí, ktorí priamo bojujú, alebo pracujú v priemysle, ktorý zásobuje front.

Potom tu máme desiatky miliónov ľudí, ktorí ale z vojny neťažia. Naopak, nesú straty.

X X X

Robert Fico tvrdí, že ropovod na Ukrajine nenavštívila žiadna kontrolná skupina

Fico tvrdí že komisia ropovod v Brodoch nekontrolovala a Kyjev na miesto nikoho nepustil. Hovorí o riziku pre dodávky ropy aj o bezmocnosti EÚ konať.

Žiadna monitorovacia komisia nenavštívila zariadenie ropovodu v ukrajinskom meste Brody v Ľvovskej oblasti. Ukrajinská strana nikoho nepustila na toto miesto, naďalej teda nikto nevie, v akom je ropovod stave, vyhlásil v piatok po summite Európskej rady v Bruseli slovenský premiér Robert Fico. Zasadnutie označil za náročné s viacerými témami vyžadujúcimi si urgentné kroky, informuje osobitný spravodajca TASR.

Fico toľko „šponoval“ situáciu, až sa úplne „vyfarbil“:

• Monitorovacia komisia nebola pustená k ropovodu v Brodoch.
• Diskutovalo sa o pôžičke pre Ukrajinu a rope cez Družbu.
• Fico politicky podporil Orbána a odmietol blokovanie pôžičky.
• Lídri EÚ nechcú vojensky zasahovať na Blízkom východe.

Fico zopakoval, že diskusie o Ukrajine sa zúžili na dve témy – zablokovanú pôžičku pre Kyjev vo výške 90 miliárd eur a prerušenie dodávok ropy na Slovensko a do Maďarska cez ropovod Družba. Podľa jeho slov tieto dve témy úzko spolu súvisia, i keď sa ich snažilo viacero lídrov oddeliť. Maďarský premiér Viktor Orbán pre tento spor blokuje vyplatenie už dohodnutej pôžičky pre Ukrajinu aj prijatie 20. balíka protiruských sankcií.

Orbánovi vyjadril politickú podporu

Presvedčiť sa ho nepodarilo ani počas štvrtkového summitu. Predsedníčka Európskej komisie Ursula von der Leyenová však odkázala, že Únia nájde spôsob, ako úver vyplatiť. Šéf Európskej rady António Costa zároveň uviedol, že lídri na zasadnutí označili postup Budapešti v tejto veci za neprijateľný. Slovenský premiér odmietol informácie, že Bratislava zablokovala pôžičku pre Ukrajinu, a označil to za dezinterpretáciu odmietnutia záverov Európskej rady o Ukrajine. Orbána podľa vlastných slov politicky podporil.

Poďakoval sa EK za ponúknutú pomoc pri opravách ropovodu, avšak ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského obvinil zo zasahovania do blížiacich sa volieb v Maďarsku. „Nechcem ísť do nejakých odvetných opatrení za každú cenu,“ uviedol Fico, ale do budúcnosti ich nevylúčil. Doteraz Slovensko v rámci protiopatrení zastavilo núdzové dodávky elektriny na Ukrajinu.

Rokovali aj o Blízkom východe

Lídri krajín EÚ na summite rokovali aj o pokračujúcej vojne na Blízkom východe. Medzi členskými štátmi podľa neho nie je žiadna vôľa priamo sa zapojiť do tohto konfliktu. Podľa jeho slov by sa EÚ určite nemala vojensky angažovať v bojoch v regióne. „Vojna sa vyvíja úplne inak, ako si predstavovala americká administratíva. Myslím si, že každého šokuje vojenská spôsobilosť Iránu po takom dlhom čase masívneho bombardovania a útokov útočiť na ciele mimo územia Iránu, čo je naozaj pre mnohých prekvapujúce,“ poznamenal Fico.

Za ďalšiu dôležitú tému zasadnutia označil zvyšovanie konkurencieschopnosti. Podľa jeho slov však neboli prijaté žiadne konkrétne urgentné riešenia na zníženie cien energií, ktoré so zvyšovaním konkurencieschopnosti bloku podľa neho úzko súvisia. „Sme svedkami nielen krízovej situácie, ale predovšetkým objektívnej bezmocnosti Európskej únie na túto krízovú situáciu reagovať,“ skonštatoval.

X X X

 Irán za Ukrajinu? Putin skúšal tichú dohodu s USA. Washington povedal nie, píše Politico

Rusko údajne navrhlo, že prestane zdieľať spravodajské informácie s Iránom, ak Spojené štáty urobia to isté vo vzťahu k Ukrajine, napísal spravodajský magazín Politico citovaný britskou stanicou BBC.

Irán nie je slepý, dáta z vesmíru mu prúdia cez Rusko a Čínu. Expert Farkaš vysvetľuje, ako funguje „neviditeľná vojna“ nad našimi hlavami

Dva zdroje oboznámené s americko-ruskými rokovaniami tvrdia, že ruský prezident Vladimir Putin údajne Spojeným štátom navrhol, že Moskva prestane poskytovať Teheránu spravodajské informácie, napríklad presné súradnice amerických vojenských zariadení na Blízkom východe, ak Washington nebude dávať Kyjevu spravodajské informácie o Rusku.

Spojené štáty tento návrh odmietli, dodali zdroje. Biely dom aj ruské veľvyslanectvo vo Washingtone odmietli záležitosť komentovať. Osobitný vyslanec ruského prezidenta Kirill Dmitrijev však označil správu webu Politico za „falošnú“.

Vojnu plánovali amatéri, hovorí historik Lukeš o zásahu USA. Bol registrovaný republikán, dnes je z Trumpa šokovaný

Historik a politológ Igor Lukeš bol kedysi registrovaným republikánom. Dnes otvorene hovorí o šoku z toho, ako sa strana zmenila po nástupe Donalda Trumpa.

Zdroje Politica uviedli, že to bol údajne práve Dmitrijev, kto túto ponuku tlmočil Američanom. Stalo sa tak počas jeho cesty na Floridu, kde sa 11. marca v Miami stretol s predstaviteľmi administratívy amerického prezidenta Steveom Witkoffom a Jaredom Kushnerom.

Politico podotkol, že samotná existencia návrhu vyvolala obavy medzi európskymi diplomatmi, že Moskva sa snaží vraziť klin medzi Európu a USA, a to v kritickom momente pre transatlantické vzťahy.

Rusko predložilo USA aj ďalšie návrhy týkajúce sa Iránu, ale všetky boli zamietnuté, uviedol ďalší zdroj oboznámený s diskusiami. Podľa tohto zdroja USA odmietli okrem iného aj návrh na presun iránskeho obohateného uránu do Ruska, o ktorom predtým informoval Axios.

X X X

ČESKÁ JUSTICE,  ZMOCNENKYNĚ  LANDOVÁ:  STROMY  ŠKODÍ  STAVBÁM

UŽ  DAVNO  ODSTRANIT

 Stromy ani sítě už nebudou přednější než byty. Landová odkrývá revoluci ve stavebnictví

Vládní zmocněnkyně Hana Landová se pustila do České komory autorizovaných inženýrů: o stavebním zákonu šíří dezinformace. Foto: Alžběta Vejvodová

 32 let čekání na finální razítko. I tak podle vládní zmocněnkyně pro zavedení stavebního zákona Hany Landové vypadá územní plánování a povolování staveb v Česku. V rozhovoru pro Českou justici hovoří o změnách, které má přinést projednávaná novela stavebního zákona a rozkrývá její složité pozadí. Vysvětluje, proč se kolem novinek šíří řada mýtů a polopravd.

Co podle vás patří mezi nejdůležitější body novely stavebního zákona s největším dopadem na trh a objem výstavby?

Těch bodů je velmi mnoho. Zmínila bych tedy opravdu jen ty nejpodstatnější. K zásadním změnám patří přenesení územního plánování do samostatné působnosti a zkrácení doby pořizování územních plánů. V Praze nyní trvá pořízení změny územního plánu běžně 16 let. Dalších 16 let trvá samotné povolení stavby. To znamená, že zabere celkem 32 let, než se dopracujete k tomu, že vůbec můžete stavět. A to je opravdu neúnosně dlouhá doba. Novela stavebního zákona má zrychlit územní plánování tak, aby bylo možné během zhruba šesti měsíců připravit území pro projekt.

Druhá významná změna spočívá v přesunu povolování staveb do výlučné působnosti státu. To znamená, že technické provedení stavby bude posuzovat profesionální úřad. Ten v sobě nově zahrne i takzvané dotčené orgány, tedy například odborníky na památkovou péči nebo další chráněné zájmy, aby mohli posoudit stavbu jako celek. To, co dnes stavebník obíhá osobně, nově vykoná úřad na jednom místě.

A nesmíme zapomenout také takzvaný antropocentrický přístup. Dnes mají některé zájmy vyšší prioritu než výstavba. Například náletové dřeviny rostoucí v prolukách, vodovod nebo mobilní sítě – to je až absurdní. Komu jinému mají pozemky sloužit než právě pro stavby a hlavně lidi v nich? Třeba hygienické limity, bezpečnost, ochrana přírody, vod, památek – vše se posuzuje odděleně a bez jasné prioritizace, což v praxi často vede k blokování staveb. Výsledkem je, že v zastavitelném území často nezbývá prostor pro člověka. Nově má stavební zákon umožnit vytvořit v zastavitelném území „žitelný biotop“ pro člověka, aby tam mohly vznikat byty, kanceláře, autoopravny či truhlárny, obchody, školy, školky, nemocnice. Zkrátka vše, co člověk potřebuje pro každodenní život.

Výstavba bytových projektů nad 10 000 metrů čtverečních hrubé podlahové plochy má být podle novely ve veřejném zájmu. To má usnadnit například i vyjímání půdy pro výstavbu ze zemědělského půdního fondu. Je to tak?

Ano. Dohodli jsme se s ministerstvem životního prostředí na tom, že tam, kde máme vymezené zastavitelné území, a to území už bylo posouzeno „novým“ způsobem, tedy podle pravidel účinných po roce 2015, už nebude nutné další posuzování vynětí pro konkrétní stavbu.

Jde o to, že podle stávajících předpisů se vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu posuzuje opakovaně. Jde o redundantní proces, který stavebník musí absolvovat. To je přitom zbytečné, protože ten proces už proběhl při přípravě území. Nově tedy stavebník pouze odvede poplatek za vynětí, ale nebude muset znovu procházet celým procesem.

 Jak vznikla hranice 10 000 metrů čtverečních neboli zhruba 100 až 200 bytů?

V minulém volebním období se politické strany hlásily k tomu, že chtějí bydlení jako veřejný zájem. Neshodly se ale na tom, jaké bydlení to má být. Obavy panovaly zejména z toho, aby potom například někteří movití občané neprosazovali převážení veřejného zájmu pro svůj rodinný dům třeba v národním parku. Tomu chtěli zákonodárci zamezit. Proto se začalo uvažovat o hromadném bydlení. Jde o pojem používaný desítky let v územním plánování. Smyslem bylo podpořit bytovou výstavbu pro širokou skupinu obyvatel a najít měřítko, které odliší velké projekty od jednotlivých domů.

To zní logicky. Není ale zvolené síto příliš hrubé? Když se podíváme třeba na dosud realizované projekty dostupného bydlení, které se budují v menších městech typu Žďár nad Sázavou, tak ty mívají zpravidla jen nižší desítky bytů.

Naopak. Celý zákon zjednodušuje výstavbu. Ale zároveň není cílem, aby malé projekty schvaloval centrální úřad v Praze. Ty budou řešit místní pracoviště. Centrální úřad neboli Úřad rozvoje území ČR má řešit velké projekty, které mají strategický význam pro stát, tedy právě ty nad 10 000 metrů čtverečních.

Jinými slovy novela řeší hlavně velká města, kde jsou povolovací procesy zpravidla nejzdlouhavější. Je to tak?

Ano. Třeba v Mostě je spousta prázdných bytů a řeší tam úplně opačný problém. Takže, pojďme si neříkat, že cenově nedostupné bydlení je plošný problém celé České republiky. To není pravda. Je jen tam, kde je poptávka po práci. Tam, kde práce není, ani problémy s dostupným bydlením neexistují.

Proč budou ve veřejném zájmu jen domy s plochou nad 10 000 metrů čtverečních? Aby si někteří movití občané veřejným zájmem neodůvodňovali i své vily v národních parcích, vysvětluje Hana Landová. Foto: Jan Soběslavský

Dle očekávání novela stavebního zákona vyvolala dlouhou řadu ohlasů. Mezi nimi koluje i řada mýtů – například, že pozemky pro velké bytové projekty se budou moci vyvlastňovat. Jaká další nepochopení návrhu jste zaznamenala?

Mýtů se objevilo opravdu hodně. Často jde jen o nepochopení, které vysvětlíme. Mrzí mě ale, že například Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) šíří vyloženě dezinformační zprávy. Od odborné komory bych očekávala jiný přístup.

Co konkrétně z informací, které kolují ve veřejném prostoru, se podle vás nezakládá na pravdě?

Objevují se absurdní výklady, například že se maminky s kočárky budou spouštět do domů helikoptérou, protože nebudou mít přístup do domu. To je naprosto nesmyslné. Novela stavebního zákona umožňuje využití institutu věcného břemene pro zajištění přístupu. Ten už funguje roky. Například i vstup do metra na Václavském náměstí vede přes soukromý dům a nikdo tam nelétá vrtulníkem.

Co se týče vyvlastnění, které jste zmínila, novela nezavádí žádný nový účel vyvlastnění. Pouze dává bydlení ve městě stejnou váhu, jakou už dnes mají například vodovody.

Novela také počítá s tím, že u staveb, které bude schvalovat centrální stavební úřad, tedy včetně velkých bytových projektů, nebude proti povolení přípustný rozklad a bude rovnou následovat soudní přezkum. Někteří advokáti varují, že to může zvýšit nejistotu stavebníků a developerů. Jak to hodnotíte a plánujete to nějak ošetřit, třeba v důvodové zprávě?

My určitě soudům nechceme dávat žádná vodítka. Jsou nezávislým pilířem demokracie, takže to ani nechceme, ani nemůžeme.

Soudy ale pracují například i s důvodovými zprávami…

Ano, v tomto smyslu s tím samozřejmě můžeme pracovat, ale určitě ne tak, že bychom soudům říkali, jak mají rozhodovat.

Co je ale důležité říct: tento „zrychlený“ postup nevzniká nově. On už existuje, například u dálnic. My do něj pouze doplňujeme další typ staveb. Panika z toho tedy úplně nedává smysl. Zároveň platí, že i dnes se řada staveb dostává k soudnímu přezkumu. Takže tady se v podstatě jen zkracuje cesta k finálnímu přezkoumání. Neznamená to oslabení pro nikoho, žádné oslabení práv. Novela jen říká, že pokud dojde k pochybení, přezkoumá ho soud.

Advokáti ale tvrdí, že když se omezí námitky sousedů, mohou mít větší tendenci obracet se právě na soudy.

Myslím, že toto není úplně správně pochopené. Už dnes mají sousedé možnost namítat zásah pouze do svých práv, ne do jakékoliv věci. Platí, že každý má právo na ochranu svých oprávněných zájmů, ale jen do té míry, dokud tím nezasahuje do oprávněných zájmů někoho jiného. V tomto smyslu novela nic nemění. Sousedé pořád budou moci uplatňovat námitky v rozsahu, v jakém jsou dotčena jejich konkrétní práva.

Vládní zmocněnkymě pro zavedení stavebního zákona Hana Landová léta pracovala v developmentu. Byla manažerkou ve společnosti Finep. Od roku 2016 působí jako předsedkyně Odborné sekce pro územní a regionální rozvoj Hospodářské komory ČR. Foto: Úřad vlády

Novela ale přináší jinou změnu. Nyní sousedé často uplatňují námitky ke všemu. Úřady jsou zahlceny tím, že musí složitě odůvodňovat, proč se k nim nepřihlíží. To je velmi zatěžuje. Návrh novely to řeší tím, že úřad nebude muset duplikovat odůvodnění tam, kde sousedům nepřísluší obrana. Jinými slovy se námitky netýkají práv daného člověka.

Dobře, ale tím spíš hrozí, že nespokojení lidé zamíří k soudu. Nepřenáší tato změna tedy jen zátěž z jednoho místa na druhé?

Tak to není. Návrh říká, že se námitky vypořádávají v rozsahu skutečně dotčených práv. Neumožňuje tedy redundantní námitky. To znamená, že námitku, která nesměřuje k ochraně vlastních práv, nemusí úřad složitě odůvodňovat. Složitě se bude odůvodňovat jen ta část, která se týká konkrétní osoby. Tím se omezí právě to množení námitek typu „mně se to nelíbí“, „tohle nechci“ a podobně. V době umělé inteligence je velmi snadné jednu námitku rozpracovat mnoha způsoby. Nedávejme úředníkům za úkol, aby se museli vypořádávat s každou takto rozmnoženou námitkou zvlášť. To je pro ně úplně vražedné.

Překvapilo vás množství připomínek, které se k novele sešly, i když řada principů, které obsahuje, pochází už z původního nového zákona schváleného v roce 2021?

Naopak. Překvapilo mě to velmi pozitivně. V minulosti se proti úpravě velmi razantně vymezovaly například obce, zatímco dnes ji vítají a nacházejí v ní řadu pozitiv. Otázky, které kladou, směřují spíše k procesu přeměny na státní úřad než k zákonu jako takovému. Valná většina dotazů míří do organizační a provozní roviny. V následujícím roce a tři čtvrtě proběhne intenzivní příprava a debata, v rámci níž tyto otázky vysvětlíme.

Připomínky více než 150 subjektů jste už zapracovali do komplexního pozměňovacího návrhu, který mají k novele předložit poslanci. Co konkrétně obsahuje?

Za klíčové považuji posunutí vzniku centrálního stavebního úřadu na 1. lednu 2027 místo k 1. červenci 2026, jak novela původně počítala. Tato změna reaguje zejména na připomínky obcí. Druhá vlna změn pak proběhne k 1. lednu 2028.

Dále jde o řadu technických úprav, které zpřesňují zákon a zvyšují jeho srozumitelnost. Například se upřesňuje, co má obsahovat dokumentace stavby, nebo se mění terminologie, aby byla jasnější. Hodně jsme řešili legislativní čistotu legislativního textu. Já jsem se přimlouvala za srozumitelnost pro uživatele stavebního zákona.

Můžete uvést nějaký konkrétní příklad takového zvyšování srozumitelnosti zákona?

Například u některých částí pořizování územní plánovací dokumentace jsme termín „vydání“ nahradili termínem schválení, aby bylo jasné, že obec to nemusí sama dávat na úřední desku nebo na geoportál, ale že pouze schvaluje. Další úprava se týká posuzování změn: Při úpravě projektu úřad neotevírá celé řízení znovu, ale řeší jen konkrétní změnu. To opět umožní zjednodušení a zrychlení procesu.  

Novelu stavebního zákona nepředložila vláda standardní cestou, ale jako poslanecký návrh. Tím odpadlo například hodnocení dopadů regulace nebo mezirezortní připomínkové řízení a připomínky se řeší až při projednávání návrhu ve sněmovně. Není to pro tak zásadní předpis zbytečně komplikované?

Samozřejmě, že je to náročné. Ale nikdo od novely stavebního zákona nečekal, že to bude procházka růžovým sadem. Problematika povolování staveb a územního plánování je opravdu komplexní. My jsme původně navrhovali, aby návrh alespoň rychlým mezirezortním připomínkovým řízením prošel. Politicky ale bylo rozhodnuto jinak, a to mi nepřísluší komentovat. Zvolené řešení není v rozporu s legislativními pravidly, právní řád ho připouští a jede se podle něj.

Na druhou stranu ale musím říci, že koalice nikomu neřekla, že s ním nebude debatovat o jeho podnětech. Podnětům, které nejsou v rozporu se základními principy novely, vycházíme vstříc. Ostatně i jednotlivé dotčené resorty k tomu přistupují velice konstruktivně. A to mi dělá radost.

Ale zaznamenali jste tedy i podněty, které šly proti smyslu novely?

Ano. Například návrh Jihomoravského kraje zmiňovaný na jednání ústavně-právního výboru sněmovny vracel ten návrh z valné části do původního stavu, tedy jako kdyby se žádná novela vůbec nerealizovala.

Proč je důležité zákon schválit rychle?

Prvním důvodem je povinnost pro obce používat na pořizování územních plánů Národní geoportál územního plánování. Obce mají podle už schválené právní úpravy od 1. července 2026 nové povinnosti, ale systém není plně připraven. Je tedy potřeba to změnit.

Druhým důvodem je potřeba stabilizovat text zákona, zveřejnit ho ve Sbírce zákonů, aby bylo možné připravit prováděcí předpisy. A třetím důvodem je dostupnost bydlení. Je potřeba s tím něco udělat rychle, protože efekty novely se projeví až za několik let. A jestli mají být byty k dispozici, musíme hledat i nějakou další podporu. Ať už bude mít formu poskytnutí financování nebo půjde o dotační tituly, tak především musíme být schopni ty byty postavit. To by bylo bez novely stavebního zákona obtížné.

Nový stavební zákon z roku 2021 prošel už 12 novelami. Tato je 13. To způsobilo poněkud chaos v tom, co vlastně platí. Co můžete vy osobně i vláda udělat pro to, aby se situace stabilizovala a po této novele už nenásledovaly další novely novel?

Legislativní proces je u této novely velmi otevřený. Mluvíme se všemi skupinami, vysvětlujeme, zpracováváme jejich připomínky. Samozřejmě jednou z cest, jak předejít pozdějším úpravám, je i komplexní pozměňovací návrh. Snažíme se ho poskládat tak, aby výsledný zákon nevyvolával potřebu dalších radikálních změn. Komplexní pozměňovací návrh je obsáhlý. Opravdu se v něm snažíme reflektovat všechny užitečné podněty napříč experty i politickou scénou. A já opravdu necítím nějakou extra silnou politickou nevraživost vůči této novele. To ale neznamená, že se podaří předejít úplně všemu. K nějakým změnám může vždy dojít, například kvůli změnám v evropském právu.

Takže i středeční diskuse na ústavně právním výboru o tom, že bude komplexní pozměňovací návrh a k němu se budou načítat pozměňovací návrhy, je v tomto ohledu potřeba vnímat jako velmi konstruktivní? Má vlastně usnadnit adopci toho zákona všemi zainteresovanými stranami?

Určitě. Návrh se tímto způsobem stabilizuje a vedle toho může probíhat debata o nějakých dílčích věcech, například o památkách. Ta debata se ale přenese do roviny tematicky orientovaného zákona. To považuji za velice konstruktivní a efektivní.

Alžběta Vejvodová, ceskajustice.cz

X XX

 Nahrávky exministryně spravedlnosti: Podezření na zákulisní dohody otřásá 

Bývalá ministryně spravedlnosti Dominika Švarc Pipan na nahrávkách mluví o zákulisních dohodách a vlivu politiků. Uniklé audio a videozáznamy krátce před volbami ve Slovinsku rozvířily podezření na korupci. Zároveň otevřely otázky jejich původu i možného zahraničního vlivu.

Volby proběhnou 22. března. Podle průzkumů je souboj mezi opoziční Slovinskou demokratickou stranou (SDS) Janeze Janši a vládním Hnutím svoboda premiéra Roberta Goloba velmi těsný. Závěr kampaně ale ovládla aféra kolem anonymních nahrávek.

Nahrávky mají dokazovat korupci

Audiozáznamy a videa se začaly šířit přes anonymní facebookový profil a web bez jasného provozovatele. Zachycují mimo jiné Pipan a další osoby spojené s vládní koalicí. Materiály naznačují systémovou korupci, ovlivňování rozhodování i manipulaci s veřejnými zakázkami. Dotčení aktéři to odmítají a tvrdí, že nahrávky vytrhly z kontextu nebo upravily.

Pipan uvedla, že ji na schůzky vylákali lidé, kteří se vydávali za zástupce investičního fondu. „Celý podvod působil velmi věrohodně,“ popsala.

Podle slovinského týdeníku Mladina by za operací mohla stát izraelská soukromá zpravodajská společnost Black Cube. Ta používá falešné identity, nastrčené schůzky i skryté nahrávky. Report uvádí, že její zástupci opakovaně cestovali do Lublaně a setkali se i s lídrem opozice Janšou. Jeho strana SDS jakékoli kontakty popřela. Podobné metody firma podle dřívějších informací využila i v Maďarsku před volbami.

Politická reakce: útok na stát i boj o výklad

Vládní představitelé označují kauzu za pokus ovlivnit volby a narušit důvěru v demokracii. Ministryně zahraničí Tanja Fajonová mluvila o „útoku na suverenitu státu“. Prezidentka Nataša Pirc Musarová vyzvala k rychlému vyšetření. Opozice naopak zdůrazňuje obsah nahrávek a tvrdí, že ukazují problémy vládní koalice. Případ už řeší bezpečnostní složky. Úřady prověřují korupci i možný zahraniční vliv.

Kauza zastínila programy stran

Aféra překryla závěr kampaně a upozornila na rostoucí roli úniků dat a skrytých nahrávek v politice. Ověření autenticity může trvat měsíce, tedy dlouho po volbách. Zda nahrávky ovlivní výsledek hlasování, zatím není jasné. Jisté je, že se volby odehrávají i jako boj o informace a jejich výklad.

Redakce České justice                          

X xX

Má alebo nemá Fico pravdu? Európska únia zlyháva

Na summite EÚ v Bruseli sa nič nedohodlo. Pôžička pre Ukrajinu v sume 90 miliárd eur, 20. protiruský sankčný balík ani deklarácia týkajúca sa Ukrajiny neboli schválené. Lídri sa stretli preto, aby sa dohodli. Ukázali, že to nedokážu. Je to prejav neschopnosti a slabosti – taký signál vyslali do sveta. Preto je namieste otázka, či EÚ nezlyháva a je schopná prežiť.

Ak si niekto myslí, že jedinými vinníkmi sú Viktor Orbán a Robert Fico, tak je tentoraz na omyle. Je pravdou, že Maďarsko i Slovensko blokovalo závery summitu, ale čiastočne oprávnene. To únia, jej lídri sa zriekli svojich princípov, ktoré často omieľajú a poučujú oponentov. O čo ide? O fakty, o svete založenom na faktoch.

Áno, o faktoch sme počúvali celú pandémiu. A počúvame neustále, keď sa hovorí o populistoch a konšpiračných teóriách: ako sa ohýbajú fakty, vymýšľajú a prekrúcajú. Teraz to isté robí Európska únia. Nechce vidieť žiadne dôkazy o tom, či je ropovod Družba skutočne narušený ruským bombardovaním a nefunkčný, alebo nie? Možno je, možno nie je – nikto nevie.

Ale práve preto by seriózni politici a odporcovia konšpirácií mali požadovať od Kyjeva fakty. Lenže sa tak nedeje. Naslepo sa verí slovám Volodymyra Zelenského. A čo je ešte horšie, EÚ nestojí za svojimi členskými krajinami. Naopak, je na strane tretej krajiny. Môže takto EÚ prežiť?

Či ide o revanš za to, že Orbán a Fico tvrdošijne odmietali počas migračnej krízy solidaritu s ostatnými krajinami EÚ čeliacimi veľkému náporu migrantov? No faktom je tiež, že EÚ odmietala prijať akékoľvek tvrdé opatrenia a ujala sa tzv. vítacia politika. Pravda už vyplávala na povrch.

Seriózni politici a odporcovia konšpirácií by mali požadovať od Kyjeva fakty. Lenže sa tak nedeje. Naslepo sa verí slovám Volodymyra Zelenského.

A pravdou je tiež, že Maďarsko i Slovensko by sa mali odstrihnúť od ruskej ropy. Lenže je to jedno veľké pokrytectvo. Rovnako ako naše dve krajiny majú výnimku na dovoz ruskej ropy do roku 2027, majú prímorské európske štáty na dovoz neekologického skvapalneného ruského plynu. Do Francúzska, Španielska, Holandska i Belgicka sa dováža LNG plyn vo veľkom. Uvidíme, či momentálne dovoz dramaticky nerastie. A bolo by dobre vedieť, či sa v Bruseli nevarí či nekúri ruským plynom… Vodu kážu, víno pijú.

A opäť je tu druhá strana mince, ruský plyn do Európy neprúdi cez napadnutú Ukrajinu, na rozdiel od ropy. Ukrajina má nepochybne morálne právo netransferovať plyn, z ktorého príjmov Kremeľ zabíja Ukrajincov a ničí krajinu. Lenže dohody by mali platiť, zvlášť pre krajinu, ktorá sa uchádza o čo najskoršie členstvo v EÚ. No Zelenskyj má tiež pravdu, keď vraví, že Orbán a Fico za štyri roky neprejavili ani náznak empatie, súcitu a ľútosti s vojnou sužovanými Ukrajincami. To ich uráža a bolí.

Gordický uzol by mali rozťať lídri únie. Prečo sa inak stretli? Ich rozhodovanie by malo byť založené na faktoch, nie na domnienkach, želaniach a polopravdách – inak sa totiž nelíšia od populistov a konšpirátorov. Premiér SR podľa vlastných slov požadoval iba fakty a presné dátumy, no dostalo sa mu ponuky vágnej formulácie, že Brusel víta komunikáciu s Kyjevom. Je to smiešne a trápne.

EÚ sa topí v ekonomických problémoch, ktoré nevie a ani nechce riešiť. Lenže sa im nevyhne a nezhody budú pribúdať. Preto ak Fico hovorí, že ak nepríde k zmenám, EÚ sa môže rozpadnúť ako ZSSR či Varšavská zmluva, nemali by sa slová politického harcovníka brať na ľahkú váhu. No mal by si odpustiť slová ako „skape“, ktoré odsúdila i spoluzakladateľka Smeru a europoslankyňa Monika Beňová (tým starším pripomínajú až príliš známe vyjadrenie Gustáva Husáka z normalizácie o „odpadlíkoch“).

To nič nemení na fakte, že EÚ potrebuje nové impulzy a schopnejších a múdrejších lídrov.

 X X X

 Srbsko prudko škrtlo daň z palív. Vučič zastropoval ceny benzínu a nafty, rozpočet príde o milióny

Srbsko radikálne znižuje spotrebné dane z palív, aby udržalo ceny benzínu a nafty na uzde. Krok má však štát mesačne stáť vyše sto miliónov eur.

Srbsko opätovne znížilo spotrebnú daň z palív s cieľom udržať ceny na čerpacích staniciach pod kontrolou. Uviedol to v piatok srbský prezident Aleksandar Vučič, podľa ktorého sa tak aj s predchádzajúcou redukciou spotrebná daň znižuje zhruba o 60 %. Informovali o tom agentúra AFP a server SeeNews.

• Srbsko opätovne znížilo spotrebnú daň z palív, aby tlmilo ceny.
• Spotrebná daň z benzínu a nafty klesla celkovo približne o šesťdesiat percent.
• Na liter benzínu sa daň znižuje na 28,80 dinára zo 72 dinárov.

Srbsko už pred týždňom 13. marca oznámilo, že spotrebnú daň z benzínu a nafty znižuje o 20 % s platnosťou do 15. apríla. Teraz Vučič oznámil jej ďalšiu redukciu o 40 %.

Nové sadzby dane

V nasledujúcich týždňoch tak bude spotrebná daň na liter benzínu dosahovať 28,80 dinára (0,25 eura), zatiaľ čo pred 13. marcom to bolo 72 dinárov. V prípade nafty sa daň znižuje na 29,62 dinára na liter, pričom pred prvým znížením 13. marca predstavovala 74,04 dinára.

Cena na čerpacích staniciach tak bude pri benzíne dosahovať v týždni od 20. do 27. marca 1,60 eura a pri nafte 1,80 eura/liter. „Bez uvedenej redukcie by nafta teraz stála okolo 2,18 eura za liter,“ povedal Vučič.

Dopad na rozpočet

Zníženie spotrebnej dane na palivá bude pre štátny rozpočet znamenať výpadok v prepočte zhruba 103 miliónov eur mesačne, dodal Vučič. „Ak bude tento stav trvať dva či tri mesiace, sme schopní to zvládnuť. Ak to však potrvá dlhšie, budeme musieť nájsť spôsob ako využiť devízové rezervy,“ dodal prezident.

X X X

 Pellegrini ukázal výplatnú pásku: „Každý má právo vedieť pravdu“, odkázal

Prezident Peter Pellegrini zverejnil na sociálnej sieti svoju výplatnú pásku za február. Zdôraznil pritom, že plat hlavy štátu je verejnou informáciou a občania majú právo vedieť, aký príjem prezident dostáva.

Pellegrini o konsolidácii. Čo ho prekvapilo? 

Podľa jeho slov sa výška platu počíta rovnakým spôsobom ako za jeho predchodcov Andreja Kisku a Zuzany Čaputovej. Upozornil však, že po prijatí konsolidačných opatrení došlo k poklesu jeho príjmu.

„Plat prezidenta je vec verejná a každý má právo vedieť pravdu o tom, aká výplata mu chodí na účet,“ uviedol Pellegrini. Dodal, že jeho čistý príjem sa znížil o viac než 2-tisíc eur.

Prezident zároveň zverejnil aj digitálnu výplatnú pásku, ktorá podľa neho dokumentuje aktuálnu výšku jeho platu po zmenách súvisiacich s konsolidáciou verejných financií.

Digitálna výplatná páska, ktorú na sociálnej sieti zverejnil prezident Peter Pellegrini

Platy prezidentov v regióne: Slovensko patrí k špičke

Slovenský prezident patrí v rámci regiónu k najlepšie plateným hlavám štátu, výrazne nad Poľskom a Maďarskom, mierne nad Českom

Platy prezidentov (v hrubom)

• Slovensko: približne 17 000 € mesačne

• Česko: približne 13 500 – 14 000 € mesačne

• Poľsko: približne 5 500 – 6 000 € mesačne

• Maďarsko: približne 3 000 – 5 000 € mesačne

Uvedené údaje sú len orientačné odhady. Platy sa v jednotlivých krajinách líšia podľa legislatívy, zahŕňajú rôzne náhrady a benefity a môžu sa časom meniť. Rozdiely ovplyvňujú aj životné náklady a rozsah právomocí prezidentov.

Prezident Pellegrini tento týždeň avizoval, že akékoľvek zvýšenie svojej súčasnej mzdy venuje Lige proti rakovine.

„Ocenil som, že v čase konsolidácie verejných financií pristúpili vlani poslanci k zmrazeniu svojich platov na najbližšie dva roky. Vo výslednej podobe zákona však zo zmrazenia platov vyňali prezidenta, členov vlády, generálneho prokurátora, sudcov i ďalších štátnych funkcionárov,“ uviedol Pellegrini deklarujúc, že akúkoľvek zvýšenú čiastku z tohto dôvodu venuje priamo Lige proti rakovine.

V dôsledku konsolidačných opatrení poklesol tento rok čistý plat prezidenta o viac ako dvetisíc eur mesačne. V súčasnosti tak Pellegrini pri porovnaní čistých platov nie je najviac zarábajúcim slovenským politikom.

X X X

 Zomrela legenda akčných filmov Chuck Norris. Preslávil sa seriálom Walker, Texas Ranger

Vo veku 86 rokov zomrel Chuck Norris, legendárny majster bojových umení a ikonická postava akčných filmov. Preslávil sa aj ako hlavná hviezda úspešného televízneho seriálu Walker, Texas Ranger.

Herec bol vo štvrtok hospitalizovaný na Havaji. Jeho rodina v piatok oznámila, že Norris zomrel v piatok ráno. „Hoci by sme si želali ponechať okolnosti v súkromí, vedzte, že bol obklopený rodinou a odišiel v pokoji,“ uviedla rodina vo vyhlásení.

Chuck Norris 10. marca oslávil narodeniny a túto udalosť si pripomenul videom na sociálnych sieťach ako boxuje a hovorí: „Nestarnem. Postupujem na vyššiu úroveň.“

„Dnes mám 86! Nič nie je lepšie, ako trochu zábavnej akcie za slnečného dňa, aby ste sa cítili mladí,“ povedal vo svojom narodeninovom pozdrave.

Chuck Norris patril medzi najvýraznejšie osobnosti akčného žánru a jeho meno sa stalo synonymom neporaziteľného hrdinu. Okrem filmovej a televíznej kariéry bol aj úspešným šampiónom v bojových umeniach.

Chuck Norris (1940 – 2026)

Legendárny hrdina akčných filmov, americký televízny a filmový herec Chuck Norris.

• vlastným menom Carlos Ray Norris, bol americký herec, producent a majster bojových umení, ktorý patril k ikonám akčného žánru 80. a 90. rokov.

• Preslávil sa najmä po boku Bruce Lee vo filme Way of the Dragon

• Jeho kariéru definovali snímky ako Missing in Action či Delta Force. Najväčší úspech u širokého publika dosiahol v seriáli Walker, Texas Ranger (1993 – 2001), kde stvárnil nekompromisného strážcu zákona.

• Pred vstupom do Hollywoodu bol viacnásobným majstrom sveta v karate a zakladateľom vlastného štýlu Chun Kuk Do.

• Jeho filmové postavy boli typické obrazom neporaziteľného hrdinu, ktorý presadzuje spravodlivosť silou aj morálnym kódexom.

• V 21. storočí sa stal aj internetovým fenoménom vďaka „Chuck Norris facts“, čím si získal popularitu aj medzi mladšou generáciou.

• V popkultúre zostáva symbolom tvrdej akcie a jednou z najvýraznejších postáv svojej éry, porovnateľnou s hviezdami ako Sylvester Stallone či Arnold Schwarzenegger.

Ako hviezda bojových umení sa stal hercom a debutoval v drobnej úlohe vo filme „The Wrecking Crew“ (Demolačná čata) s Deanom Martinom z roku 1968. O štyri roky neskôr sa naplno presadil vďaka filmu „Cesta draka“ s kung-fu superstar Bruceom Leeom a odvtedy hral v množstve akčných filmov. Jedným z vrcholov jeho kariéry bola úloha Cordella Walkera v úspešnom seriáli „Walker, Texas Ranger“ na stanici CBS.

Herec sa stal neskôr internetovým fenoménom vďaka množstvu vtipov o jeho „nadľudských schopnostiach“, ktoré sa začali šíriť aj po najnovšej hospitalizácii. Fenomén prežil tak dlho aj preto, že Chuck Norris sa neurazil. Naopak, vtipy si obľúbil, sám ich občas citoval a dokonca napísal knihu, kde ich komentoval. Tým si získal rešpekt aj u mladšej generácie.

X XX

Princezná Kate vytiahla Dianinu korunu a zažiarila v zelenej róbe, no Camilla (78) všetkým vyrazila dych

Londýn zažil noc, aká sa vidí len v rozprávkach. Britská kráľovská rodina vytiahla tie najvzácnejšie šperky a historické tiáry, aby v Buckinghamskom paláci pohostila nigérijského prezidenta Bolu Tinubua s manželkou. Hoci princezná Kate opäť očarila svojou postavou a symbolickým výberom šiat, pozornému oku verejnosti neunikol detail, ktorý jej vizáž totálne pokazil.

Kate Middleton s korunou princeznej Diany zažiarila v smaragdozelenej róbe.

Štátna návšteva z Nigérie sa niesla v znamení luxusu a tradícií. Po oficiálnom prijatí na hrade Windsor nasledoval veľkolepý banket, kde sa stoly prehýbali pod kulinárskymi špecialitami a dámy súperili v tom, ktorá zažiari viac.

Kráľovná Camilla (78) stavila na overenú klasiku v krémových odtieňoch, ktorú doplnila drahocennou zafírovou korunou po zosnulej Alžbete II.

Všetky oči sa však upierali na budúcu kráľovnú. Kate zvolila taktiku, ktorou bola povestná jej svokra Alžbeta II. – do svojho outfitu zakomponovala národné farby hosťa. Obliekla si smaragdovozelenú róbu od singapurského návrhára Andrewa Gna, čím vzdala hold nigérijskej vlajke. Hlavu jej zdobila ikonická koruna Lover’s Knot, ktorú kedysi dostala princezná Diana ako svadobný dar.

Kritika kvôli „pandím očiam“

Hoci Kate vyzerala vznešene, na sociálnych sieťach sa okamžite spustila vlna kritiky. Fanúšikovia aj módni experti sa zhodli, že princezná to tentoraz prehnala s líčením. „Catherine opakovane používa príliš tmavé tiene, kvôli čomu má oči ako panda. Zbytočne ju to robí staršou a pôsobí to tvrdo,“ znel jeden z mnohých komentárov.

Okrem tmavého mejkapu ľuďom prekážali aj rozpustené vlasy. Podľa mnohých by si takáto honosná udalosť a množstvo drahých šperkov zaslúžili skôr elegantný drdol, ktorý by nechal vyniknúť korunu a vzácne náušnice.

Kým milovníci monarchie si užívali tento vizuálny sviatok, časť britskej verejnosti opäť otvorila otázku financovania. Podobné pompézne bankety stoja daňových poplatníkov tisíce libier, čo v čase ekonomickej krízy vyvoláva vášnivé diskusie. Zdá sa však, že britský dvor sa svojich tradícií nateraz vzdať neplánuje a svet sa tak môže aj naďalej kochať modernou verziou kráľovskej rozprávky.

X X X

 Komunity Ukrajinců jako migrační magnet. Policie řeší, co přijde po válc

Policie chystá rozbor rizik, která mohou nastat po konci války na Ukrajině Foto: Policie ČR

Policie varuje před možnou migrační vlnou po konci války na Ukrajině. Společně s Německem a Polskem proto připravuje analýzu bezpečnostních rizik, která by mohla nastat. Hotová má být do poloviny letošního roku, uvedl policejní prezident Martin Vondrášek před poslanci bezpečnostního výboru.

Česká policie podle Vondráška spolupracuje na rozboru situace s polskými a německými kolegy. Důvodem je zejména vysoký počet Ukrajinců, kteří po zahájení ruské invaze získali v Evropské unii dočasnou ochranu a nyní pobývají právě v těchto třech zemích.

„V okamžiku, kdy dojde k jakémukoli ukončení válečného konfliktu, tyto komunity budou fungovat přirozeně bez jakéhokoli pejorativního přídechu jako určitý magnet pro příchozí,“ uvedl Vondrášek.

„Největší bezpečnostní riziko,“ říká Vondrášek

Podle policejního prezidenta není možné předem odhadnout rozsah ani směr případné migrační vlny. „Nikdo není schopen odhadnout, zda nastane malá či velká migrační vlna, ani její směr. Je to největší bezpečnostní riziko pro Českou republiku, které v tuto chvíli vnímám,“ řekl.

Zatímco Německo podle něj situaci nevnímá jako problém, Česko a Polsko ji posuzují odlišně. V Německu je přibližně 1,2 milionu Ukrajinců, což je podle Vondráška vzhledem k velikosti země nízký počet.

V Česku je téměř 400 tisíc lidí s dočasnou ochranou

Podle Pavly Novotné z ministerstva vnitra pobývá v Česku zhruba 393 tisíc lidí s dočasnou ochranou, z nichž si ji k polovině března prodloužilo 365 tisíc Ukrajinců. Roste přitom podíl ekonomicky aktivních osob.

„Velká část cizinců s dočasnou ochranou po státu nechce nic,“ uvedla Novotná. Humanitární dávku podle ní pobírá asi 90 tisíc lidí, většinou děti.

Podmínky pobytu si nastaví státy samy

Demobilizace na Ukrajině podle Novotné pravděpodobně nezačne ihned po skončení konfliktu, počítá se minimálně s půlročním obdobím. Pokud by v Evropské unii skončil institut dočasné ochrany, budou si podmínky dalšího pobytu Ukrajinců určovat jednotlivé členské státy.

„Neočekává se evropské rozhodnutí tohoto typu,“ uvedla Novotná. Vondrášek zároveň upozornil, že Ukrajinci mohou směřovat do zemí s nejmírnějšími pravidly. „Následně se budou moci pohybovat po celé unii,“ dodal.

 Evropská unie by podle něj měla současně podpořit obnovu Ukrajiny, aby motivovala její obyvatele k návratu do vlasti po skončení války.

 Soud zakázal vysílání Sbormistra. Oběť se ve filmu našli.

Sbormistr ve filmu inspirovaném kauzou Bohumila Kulínského. Snímek nyní čelí soudnímu zákazu televizního vysílání kvůli sporu o ochranu osobnosti. Foto: CinemArt

Žena, která se poznala ve filmu inspirovaném kauzou sbormistra Bambini di Praga, uspěla s návrhem na předběžné opatření. Obvodní soud pro Prahu 4 zakázal televizní vysílání snímku Sbormistr v Česku. Důvodem je možný zásah do jejích osobnostních práv.

Předběžné opatření se týká pouze pozemního televizního vysílání. Platí do rozhodnutí ve věci samé. Žena podala žalobu na producenty filmu. Zastupuje ji advokát Ivan David.

Podle něj jde o významný krok. Soud tím naznačil, že zásah do práv žalobkyně může být závažný a vyžaduje okamžitou ochranu. Samotné opatření ale spor neuzavírá.

Producent Jiří Konečný upozornil, že předběžné opatření nepředstavuje rozhodnutí o vině či nevině. „Rozhodnutí soudu respektujeme. Zároveň zdůrazňujeme, že předběžné opatření nepředstavuje rozhodnutí o vině či nevině, jde pouze o dočasné opatření do doby, než bude věc pravomocně posouzena,“ sdělil ČTK producent za společnost endorfilm.

„Samozřejmě nás velmi mrzí, že by vysílání filmu mělo být dočasně znemožněno, protože film Sbormistr vždy stál na straně obětí, jeho smyslem je upozornit na mechanismy zneužívání moci a manipulace a přispět k prevenci. Budeme se snažit, aby soud měl k dispozici všechny relevantní informace a aby film mohl být vysílán,“ dodal.

Podobnosti s reálným příběhem

Film režiséra Ondřeje Provazníka vychází z kauzy sbormistra Bohumila Kulínského, odsouzeného za sexuální zneužívání nezletilých členek sboru. Žalobkyně tvrdí, že se v příběhu poznala jako jedna z obětí.

„Soud ve svém odůvodnění uvedl, že mezi dějem filmu a událostmi ze života Karolíny R. existují markantní podobnosti. V této souvislosti připustil, že podstatné části filmového příběhu může Karolína R. oprávněně vnímat jako svůj vlastní příběh,“ sdělil advokát. Změna křestního jména hlavní postavy podle soudu riziko identifikace neodstranil.

 Riziko další viktimizace

Soud zohlednil i povahu případu. Týká se sexuální integrity a zásahu do intimní sféry. Žena byla obětí trestného činu jako nezletilá a patří mezi zvlášť zranitelné osoby. „Soud konstatoval, že televizní vysílání filmu by mohlo znovu otevřít traumatizující události ze života Karolíny R. a vést k dalšímu zásahu do jejích práv,“ uvedl advokát.

„Zvlášť zdůraznil, že by bylo pro ni velmi tíživé vědomí, že její tragický příběh sledují nové skupiny diváků,“ doplnil. Snímek měl premiéru loni v létě. Do kin přišlo přes 120 tisíc diváků. Aktuálně je dostupný na Netflixu a dalších placených platformách. Zákaz se týká plánovaného vysílání v České televizi, které by mohlo oslovit až milion diváků.

Tvůrci mluví o fikci

Producenti včetně společnosti endorfilm dříve uvedli, že jde o fikční dílo inspirované skutečnými událostmi, nikoli o příběh konkrétní osoby. Režisér Ondřej Provazník už dříve uvedl: „Snímek je fikčním uměleckým dílem inspirovaným skutečnými událostmi.“ Zároveň vyjádřil lítost nad tím, že film některé oběti psychicky zasáhl.

Sbormistr získal cenu Sdružení české filmové kritiky za nejlepší film roku. Uspěl i na Českých lvech, kde proměnil tři nominace včetně ceny pro Kateřinu Falbrovou za hlavní roli. Redakce České justice 

 X X  X

Zobudili ma padajúce bomby a drony. Chvalabohu som sa rozhodol správne. Slovenský reprezentant opísal útek pred hrôzami vojny

Slovenský futbalový reprezentant Ondrej Duda, ktorý nechýba v nominácii slovenskej futbalovej reprezentácie na barážové zápasy MS 2026, opísal komplikovaný presun zo Saudskej Arábie domov. Stredopoliar pôsobiaci v saudskoarabskom klube Al-Ettifaq zažil od vypuknutia konfliktu na Blízkom východe desivé chvíle.

Ondrej Duda.

„Zobudil som sa na to, že začali padať bomby a drony. Nemal som ani šancu si prečítať, že sa bude niečo diať. Prišlo to náhle a hneď som sa musel rozhodnúť,“ uviedol pre Slovenskú televíziu.

Slovenský reprezentant žijúci v Bahrajne neďaleko americkej základne sa ocitol v bezprostrednom ohrození.

„Základňa bola asi päť minút autom odo mňa. Počul som každý jeden výbuch, ale nikdy som nič podobné nezažil, takže som nevedel, či je to to, čo sa im podarilo zostreliť, alebo to, čo spadlo.

Futbal MS26: Tréner Calzona o nominácii hráčov

Schovávali sme sa. Myslím si, že som mal ešte väčší strach ako moja polovička. Panikáril som viac,“ opísal pre STVR Duda.

Za pomoci klubu sa v priebehu 24 hodín presunul na Slovensko. „Presunul by som sa aj sám, ale mal som tam snúbenicu a psov. Chvalabohu, podarilo sa nám to a šli skôr domov,“ konštatuje.

Na barážové zápasy sa stredopoliar pripravuje momentálne v Košiciach.

Otázny zostáva aj jeho návrat na Blízky východ po skončení ligovej prestávky.

„Keby sa situácia neupokojila a zároveň zhoršila, tak nebudem riskovať svoj život, aby som zarábal peniaze. Verím, že sa svet znormalizuje,“ dodal.