Progresívne sily sa „zabarikádovali“ v Bruseli, povedal pred konzervatívcami. Na pozvanie premiéra Viktora Orbána začala dnes v Budapešti konferencia CPAC Maďarsko, ktorá je fórom pre konzervatívne politiky. Medzi rečníkmi sú americkí kongresmani Andy Harris a Russ Fulcher, argentínsky prezident Javier Milei alebo poľský expremiér Mateusz Morawiecki.
Na udalosť v Budapešti, ktorá je inšpirovaná každoročným zhromaždením amerických konzervatívcov CPAC, pricestovalo viac ako 600 zahraničných hostí z 51 krajín. Český premiér Andrej Babiš už bol na ceste do Budapešti, ale vrátil sa do Prahy, keď sa dozvedel o podozrení z teroristického útoku v Českej republike, poznamenala agentúra APA.
Nedávno sa objavili zvesti, že sa konferencie má zúčastniť aj americký viceprezident J.D. Vance, ale šéf maďarskej diplomacie Péter Szijjártó upresnil, že Vance do Budapešti pricestuje začiatkom apríla, nedlho pred maďarskými parlamentnými voľbami. Americký prezident Donald Trump vo videoposolstve uistil o svojej plnej podpore Orbána, ktorého budúci mesiac čakajú zrejme najťažšie parlamentné voľby od návratu k moci v roku 2010.
Orbán v úvodnom prejave pripomenul, že pred rokom sa oslavovalo Trumpovo víťazstvo, čo označil za obrovský úspech pre vlastenecké sily po celom svete. Odvtedy sa západný svet stal lepším miestom a začal „zlatý vek“ v maďarsko-amerických vzťahoch, povedal.
Tiež Južná Amerika sa podľa Orbána posúva doprava, konkrétne zmienil Bolíviu a Čile, a tiež vzdal hold argentínskemu prezidentovi Javierovi Mileiovi, ktorý sa konferencie tiež zúčastňuje. Argentína je podľa Orbána teraz „baštou pravicových síl“.
Orbán tiež privítal gruzínskeho premiéra Iraklija Kobachidzeho ako „vlastenca z Kaukazu, ktorý pod veľkým tlakom bojuje za suverenitu Gruzínska“, povedal zrejme v narážke na kritiku skĺzania Tbilisi k autoritárskemu režimu podľa ruského vzoru.
Progresívne sily sa „zabarikádovali v Bruseli
Maďarský premiér ďalej zdôraznil, že byť dnes v Nemecku vlastencom je ťažký osud, a ocenil Alice Weidelovú z Alternatívy pre Nemecko (AfD) ako „odvážnu politickú vodkyňu“ v Európe.
„My v Európe čelíme ťažkým úlohám,“ povedal Orbán a tvrdil, že progresívne sily sa „zabarikádovali v Bruseli, ktorý podľa neho dáva prednosť migrantom pred Európanmi, Ukrajine pred Európou a spôsobil najväčšiu ekonomickú skazu. Obvinil tiež Brusel z miešania do volieb a financovania federalistických síl, čo sa podľa neho Maďarsko nastolenie probruselskej a proukrajinskej vlády.
Maďarsko je už 16 rokov najsilnejšou baštou národných konzervatívnych síl v Európskej únii. Pád tejto bašty by bol podľa Orbána najväčším víťazstvom progresivistov. Maďarský premiér však uistil, že až vyhrá parlamentné voľby, nespočinie na vavrínoch, ale pomôže „zbúrať brány progresivistov v Bruseli“.
„Urobme Európu znova veľkú!“ vyzýval Orbán v duchu amerického hnutia MAGA (Make America great again). Pre Európu by tak platila skratka MEGA (Make Europe great again).
Predseda Slobodnej strany Rakúska (FPÖ) Herbert Kickl v prejave tiež zdôraznil „vlastenecký vietor zmien“ pre Európu. Maďarsko a Orbána označil za maják zvrchovanosti, bezpečnosti a odvahy pre nespočetné množstvo ľudí. Zároveň predseda FPÖ varoval pred politikou, ktorá ničí Európu zvnútra a chce ľuďom vziať všetko, čo im ponúka bezpečie a orientáciu. „Masová migrácia do Európy nie je prírodným zákonom. Je to realizácia plánu deštrukcie a našou úlohou je tento plán zmariť a tým zabezpečiť, aby zvíťazila vôľa ľudu,“ vyhlásil podľa APA.
X X X
Neustoupíme, vzkazuje Macinka protestujícím. Jde o vizitku vlády,
Demokracii v České republice neohrožuje vláda, ale nátlakové skupiny, které nejsou schopné přijmout výsledky svobodných voleb jen proto, že nezvítězil jejich favorit. V reakci na sobotní protivládní protest spolku Milion chvilek pro demokracii na pražské Letné to řekl předseda koaličních Motoristů Petr Macinka. Kabinet ANO, SPD a Motoristů podle něj nepodlehne nátlaku opozice, protože koalice je funkční a stabilní.
Na protest v sobotu odpoledne dorazilo podle organizátorů minimálně čtvrt milionu lidí. Macinka uvedl, že projevy nesledoval. „Nemám důvod poslouchat proslovy antichartistů, kteří se dnes situují do role morálních obránců demokracie,“ uvedl. V médiích si všiml, že zaznívala standardní opoziční rétorika na klasické akci pro voliče opozičních stran a jejich lídra, prezidenta Petra Pavla, dodal.
Demokracii však podle šéfa diplomacie v Česku neohrožuje vláda, ale nátlakové skupiny neschopné přijmout výsledky voleb. „Vláda žádnému nátlaku opozice nepodlehne. Máme stabilní a funkční koalici a skvělé programové prohlášení, které naplníme,“ doplnil Macinka. Účastníkům „agitační akce“ popřál, aby si užili pocit liberální sounáležitosti. „A aby nezapomněli přispět milionářům z Milionu chvilek na Herohero. Profesionální aktivismus se sám od sebe neudělá,“ dodal.
Šéf SPD a Sněmovny Tomio Okamura odkázal na video, ve kterém rekapituluje některé dosavadní či chystané kroky kabinetu. „Připravujeme zrušení poplatků České televizi a Českému rozhlasu, abychom byli v souladu s trendy v západních demokratických zemích, protože systém poplatků funguje pouze v deseti z 27 zemí Evropské unie,“ zmínil mimo jiné plán, který byl terčem kritiky řečníků na Letné.
Poslanec SPD Radek Koten ocenil, že lidé mohou pokojně demonstrovat svoje názory. „Myslím si, že volby dopadly v nějakém poměru, jednotliví lídři stran slibovali nějaký druh politiky a dokonce i kroky, které budou činit. Vláda plní programové prohlášení a to, co slíbila svým voličům. Samozřejmě té druhé části, která volby nevyhrála, se to nemusí líbit,“ řekl Koten České televizi.
X X X
Ruská rozviedka v snahe udržať Orbána pri moci údajne navrhovala nafingovať atentát
Ruská civilná rozviedka SVR v snahe pomôcť maďarskému premiérovi Viktorovi Orbánovi, priateľovi Moskvy, zvrátiť situáciu pred kľúčovými voľbami navrhla usporiadať fingovaný pokus o atentát na predsedu vlády, ktorý by zvýšil premiérovu podporu.
Napísal to americký denník The Washington Post (WP) s odvolaním sa na nemenovanú európsku tajnú službu, ktorá sa dostala k internej správe SVR.
Maďarsko čakajú budúci mesiac parlamentné voľby. Kvôli klesajúcej podpore premiéra Orbána, ktorého úzke väzby na Moskvu dlhodobo poskytujú Kremľu strategickú oporu, začala SVR biť na poplach a dala najavo, že by mohol byť potrebný drastický zásah v podobe fingovaného atentátu na Orbána, ktorý by zmenil doterajší priebeh hry.
Orbán v „srdcervúcom“ videu varuje dcéry pred hrozbou: Nesmieme sa báť
Na Orbána, ktorého popularita klesla kvôli zhoršujúcej sa ekonomickej situácii, nedošlo k žiadnym fyzickým útokom. Ale aj úvahy o zinscenovaní pokusu o atentát zdôrazňujú, aké vysoké sú stávky Moskvy v maďarských voľbách, myslí si denník. Pripomenul aj dôsledky útoku z júla 2024, pri ktorom bol Donald Trump postrelený.
Orbánova strana Fidesz podľa prieskumov zaostáva za opozičnou stranou Tisza Pétera Magyara, ktorý je tiež bývalým členom Fideszu, ale kampaň vedie v duchu očisty zeme od korupcie.
Aj podľa ruských agentov je väčšina Maďarov – 52,3 percenta – „nespokojná stavom vecí v krajine“, a „nespokojnosť prevláda nielen v mestách, ale aj na vidieku (50,8 %), kde má tradične silné pozície Fidesz“.
Rubio: Váš úspech je naším úspechom
Rusko nie je jedinou vonkajšou mocnosťou, ktorá by sa mohla snažiť Orbána podporiť v jednej z najťažších kampaní jeho kariéry. Americký minister zahraničia Marco Rubio minulý mesiac navštívil Budapešť a Orbánovi povedal, že „váš úspech je naším úspechom“. Orbán sa netajil nádejou, že Budapešť navštívi aj Trump, ale ten je pohltený vojnou proti Iránu, a tak namiesto neho príde do Maďarska viceprezident J.D.Vance.
Zatiaľ čo Trumpova administratíva ponúkla spoločné vystúpenie a nenápadné prejavy podpory, ruská intervencia by mohla byť priamočiarejšia, poznamenal denník. Niektorí západní predstavitelia podľa neho tvrdia, že Kremeľ sa snaží udržať pri moci Orbána, ktorý pomáhal Moskve brzdiť kľúčové snahy EÚ a fungoval ako most medzi Kremľom a americkými konzervatívcami v nádeji, že sa vytvorí nový postliberálny svetový poriadok.
Orbánov hovorca Zoltán Kovács nereagoval na žiadosť denníka o komentár k správe SVR, k prípadnému zasahovaniu Ruska do volieb alebo vzťahu premiéra s Moskvou.
Nie je jasné, ako vysoko si v Moskve prečítali návrh SVR. Hovorca Kremľa Dmitrij Peskov odmietol otázky týkajúce sa dokumentu SVR. „Toto je ďalší príklad dezinformácií,“ vyhlásil. SVR sa odmietla vyjadriť, napísal WP.
Pripomenul, že Orbán a Fidesz sa v posledných týždňoch stále viac snažia presmerovať pozornosť Maďarov od ekonomických problémov k údajným vonkajším bezpečnostným hrozbám. Orbánova vláda obvinila Ukrajinu zo zastavenia dodávok lacnej ruskej ropy do Maďarska – a to aj napriek tomu, že prerušenie pôvodne spôsobil ruský útok, ktorý zasiahol infraštruktúru ropovodu. Spory sa medzitým ešte viac vyhrotili. Orbán obvinil Ukrajincov z plánovania fyzických útokov na jeho rodinu potom, čo sa ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj začiatkom tohto mesiaca zmienil v súvislosti s Orbánovým blokovanie únijnej pôžičky pre Ukrajinu, že „adresu tejto osoby odovzdá“ ukrajinským vojakom. Maďarská vláda vo štvrtok oznámila, že zakazuje vstup trom ukrajinským občanom na svoje územie s tvrdením, že sa vyhrážali Maďarsku, Orbánovi a jeho rodine. Orbán tiež ohlásil nasadenie vojakov na ochranu kritickej maďarskej energetickej infraštruktúry.
X X X
Identické kanceláře a předtočená videa. Jak Kreml dokáže tajit Putinovu polohu?
Kreml dlouhodobě skrývá, kde se ruský prezident Vladimir Putin skutečně nachází. Podle investigativní skupiny Systema využívá několik téměř identických kanceláří po celém Rusku a zveřejňuje i předtočené záběry, aby vytvořil dojem, že pracuje z jednoho místa. Analytici spekulují, že by mohl mít strach, a to kvůli úmrtím autoritářských vůdců.
Ruského prezidenta Vladimira Putina je stále těžší najít, píše web RFE/RL. V listopadu odhalila Systema, ruská investigativní skupina webu RFE/RL, že Kreml utajuje Putinovo místo pobytu a drží většinu jeho cest v tajnosti tím, že pro schůzky využívá tři téměř identické kanceláře v různých částech Ruska. Od té doby, tedy již více než 160 dní, Kreml nezveřejňoval žádné videozáznamy ani fotografie z těchto tří rezidencí: jedné nedaleko Moskvy, jedné v Soči u Černého moře a jedné v lesnatém areálu ve Valdaji, severozápadně od hlavního města
Ve středu 18. března se ale situace změnila a Kreml zveřejnil záběry, na nichž je vidět, jak Putin vede vládní zasedání prostřednictvím videokonference z místa, které vypadalo jako jedna ze zmíněných kanceláří. Stalo se tak u příležitosti 12. výročí převzetí kontroly nad ukrajinským Krymským poloostrovem. Nebylo však jasné, které místo Putin pro schůzku použil. Kreml tvrdil, že Putin byl v Novo-Ogarjovu. Detaily na záběrech ale naznačují, že se vše natáčelo v podobné kanceláři v Soči.
Klamání s kancelářemi a předtočené záběry
Putin se vždy snažil utajit svůj soukromý život a Kreml podniká propracované kroky k utajení jeho pobytu. Kancelář v Novo-Ogarjovu, která se nachází nedaleko Moskvy, dlouho sloužila jako „výkladní skříň“ Kremlu. Schůzky, videohovory i jednání Rady bezpečnosti byly prezentovány, jako by se odehrávaly právě zde. Ve skutečnosti tam ale Putin často vůbec nebyl. Podle zjištění projektu Systema z roku 2025 se řada těchto vystoupení natáčela jinde – ve Valdaji nebo v Soči, asi 1500 kilometrů od Moskvy.
Společnost Systema dospěla k těmto zjištěním poté, co prozkoumala stovky hodin záznamů, nespočet fotografií a řadu dalších dokumentů. Mezi nejjasnější známky toho, že Putin využíval tři téměř identické kanceláře, patřily nepatrné rozdíly: umístění kliky u dveří, kresba na podnose a vzor na jeho kravatě.
Organizace Systema také zaznamenala rostoucí počet předem nahraného materiálu. Například v únoru se Putin neobjevil před kamerou déle než 10 dní, zatímco Kreml publikoval starší videa, která však prezentoval jako aktuální. Systema našla důkazy, že jen v roce 2025 byly předem nahrané záběry použity nejméně 18krát.
Má Putin strach?
Repliky kanceláří začal Putin používat během koronavirové pandemie. Po invazi na Ukrajinu v únoru roku 2022 mu téměř identické kanceláře umožňují zůstat na bezpečnějších místech a zároveň předstírat normální život. Vyšetřování organizace Systema z roku 2025 zjistilo, že Putin během totální války proti Ukrajině, která nyní trvá pátým rokem, upřednostňoval kancelář Valdaj, která je odlehlejší než Novo-Ogarjovo a Bočarov Ručej. V srpnu bylo v jejím okolí rozmístěno 12 systémů protivzdušné obrany, většinou šlo o raketové systémy Pancir-S1.
V prosinci Rusko tvrdilo, že Ukrajina použila desítky dronů ve snaze zaútočit na rezidenci Valdaj. Ukrajina to popřela. A americký prezident Donald Trump nejprve naznačil, že se domnívá, že šlo o terč útoku, ale později s odvoláním na hodnocení amerických představitelů prohlásil, že se tak nestalo.
Důvodem, proč Putin skrývá své místo pobytu, může být i strach. V minulosti byli totiž zabiti autoritářští vůdci spřátelených zemí, jako například Saddám Husajn v Iráku a Muammar Kaddáfí v Libyi, nebo nedávno Alí Chameneí v Íránu. Právě atentát na Chameneího podle webu Politico spustil dva z Putinových nejhlubších instinktů: hluboce zakořeněnou paranoiu ohledně vlastní dlouhověkosti a touhu po politickém přežití definovaném vítězstvím nad Ukrajinou.
Oba tyto instinkty se projevily v krátkém prohlášení zveřejněném na webových stránkách Kremlu, v němž Putin odsoudil Chameneího zabití jako „vraždu spáchanou v cynickém porušení všech norem lidské morálky a mezinárodního práva“.
X X X
Politoložka Lenka Martínková: Decentralizace, poušť, blackout. USA a Izrael strategii Íránu podcenily
Americko-izraelská vojenská operace trvá už třetí týden a konec zůstává v nedohlednu. Navzdory rozsáhlým ztrátám na infrastruktuře a zabití řady vůdčích postav íránského režimu země dál vzdoruje a zdůrazňuje svou schopnost vést dlouhodobý konflikt. „Aplikujeme na to náš model, na který jsme zvyklí z konvenčních západních konfliktů. Írán má ale úplně jiné kapacity a jinou strategii,“ říká pro Český rozhlas Dvojka politoložka Lenka Martínková.
Lidé v Isfahánu oplakávají mrtvé, kteří zemřeli během současného americko-izraelského útoku na Írán.
Podle íránského ministra zahraničí Abbáse Aráqčího umožňuje decentralizovaná obrana zemi rozhodnout, kdy a jak válka skončí. Podle politoložky Lenky Martínkové je však chybou dívat se na vojenskou strategii Íránu západní optikou
Host: politoložka a asistentka Fakulty sociálních studií katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Masarykovy univerzity Brno Lenka Martínková. Moderuje Zita Senková
„Aplikujeme na to náš model, na který jsme zvyklí z konvenčních západních konfliktů. Írán má ale úplně jiné kapacity a jinou strategii. Dlouhá léta Íránci jen pozorovali, jakým způsobem bojujeme. A i když nemají klasickou pozemní kapacitu ani dostatečně silnou protivzdušnou obranu, dokázali pracovat s balistickým programem a vytvořili technologicky velmi úspěšné drony,“ říká v pořadu Jak to vidí…
Podcenily USA a Izrael Írán?
Ještě důležitější ale podle Martínkové je schopnost Íránu využít svou geografickou polohu. „Írán je obrovská země s těžko dostupným terénem. Laboratoře a vojenská zařízení jsou ukryta v těžko dostupných pouštních a horských terénech, která nejsou tak náchylná na klasické bombardování.“
Dodnes není jasné, jaký skutečný dopad měl útok na íránská jaderná zařízení v loňském roce. „Nejsme schopni to zkontrolovat. Bombardování Teheránu a likvidace snadno dosažitelných cílů ale není zásadní. Gró vojenských kapacit a balistického programu je velmi dobře zabezpečeno a ukryto pod zemí,“ upozorňuje Martínková.
Spojené státy a Izrael tak podle všeho situaci podcenily. „Vsadily na strategii, která počítá s oslabením režimu skrze likvidaci jeho vrcholného vedení a cílené útoky na klíčové představitele, zároveň se snaží narušit veřejné mínění a prohloubit vnitřní rozpory ve společnosti. Jde sice o legitimní postupy, v Íránu to ale není faktor, který by sám o sobě vedl k pádu režimu.“
Kontrola a odolnost režimu
Jednou z obrovských výhod Íránu je podle politoložky kybernetická bezpečnost. „Íránci dokážou ovládat veřejné mínění i populaci pomocí blackoutů, stejně tak jsou schopni zamezit informacím navenek. Pro zahraniční služby je tak mnohem těžší ověřovat informace a přesně cílit.“
Íránské řízení země je navíc záměrně rozptýleno mezi desítky poloautonomních uzlů. Každý má v Íránu vlastní velitelskou strukturu a zpravodajskou službu. Zásahy proti vrcholným představitelům režimu tak mají spíše symbolický dopad než reálný vliv na jeho fungování.
„Je to šok a rána pro íránský režim navenek. V praktické rovině je ale systém nastavený tak, aby fungoval dál. Většina klíčových pozic má své přirozené nástupce, kteří rychle přebírají řízení, i když jim mohou chybět zkušenosti a kontakty jejich předchůdců.“
Írán tak zůstává stabilní především díky silné roli bezpečnostních složek a revolučních gard, které spolu s nejvyšším vůdcem drží moc pevně v rukou. „Současný vývoj navíc naznačuje, že vliv vojenské části režimu bude do budoucna ještě sílit,“ dodává Martínková. Zita Senková, Lenka Martínková, opa
X XX
Írán nehraje o vojenské vítězství. Chce, aby soupeře konflikt přišel příliš draho, myslí si íránistka
Íránský režim je za tři týdny války výrazně oslaben, ale na prahu kolapsu není. Za desetiletí si vybudoval robustní síť paralelních institucí a bezpečnostních složek, která funguje i bez silného vůdce – a paradoxně těží z rostoucích cen ropy. „Íránci režim většinově nechtějí, ale jsou realisté a pragmatici poučení brutalitou režimu,“ vysvětluje pro Český rozhlas Plus íránistka Zuzana Kříhová z Univerzity Karlovy.
Teherán si je podle Kříhové dobře vědom, že vojensky nemůže Spojeným státům ani Izraeli konkurovat
V posledních dnech přicházejí zprávy o likvidaci dalších představitelů režimu – šéfa bezpečnostní rady, velitele Basídžů i šéfa bezpečnostních složek. Klíčovým momentem byl 28. únor, kdy byl zabit nejvyšší náboženský vůdce Chameneí. „Ten režim byl schopen vygenerovat další vedení a koordinovat další útoky,“ podotýká Kříhová. Írán podle ní není klasický autoritářský stát, jehož moc stojí a padá s jedním člověkem.
Teherán si je podle Kříhové dobře vědom, že vojensky nemůže Spojeným státům ani Izraeli konkurovat. „Snaží se vyhrát válku o to, jak velká bude cena za ten konflikt,“ vysvětluje. Tlačí na soupeře, aby pro něj byl konflikt co nejdříve příliš nákladný a aby začal směřovat k diplomatickým jednáním nebo ke zmrazení konfliktu.
Netanjahuovo prohlášení, že Írán již není schopen obohacovat uran ani vyrábět balistické rakety, Kříhová bere s rezervou. „Rétoricky se to asi snadněji řekne, než se potom ten výsledek realizuje,“ podotýká.
Zároveň upozorňuje na paradox: zatímco Hormuzský průliv je blokován a ceny ropy rostou, Írán v době konfliktu vyváží do Číny více ropy než před jeho začátkem. „Z toho ekonomicky, dá se říci, až těží,“ konstatuje íránistka.
Izraelský útok na plynárenská zařízení v Perském zálivu Kříhová označuje za zásadní zlom. Šlo o největší pole zemního plynu na světě, které Írán sdílí s Katarem. Dosud obě strany útočily především na vojenské cíle a infrastruktury se nedotýkal.
„Obchody jsou otevřeny, banky plus minus otevřeny, zásobování nějakým způsobem ještě funguje, elektřina je, voda je –, ale tím, že se zaútočilo na hlavní rafinérie zemního plynu, najednou i samotní Íránci mohou velmi bezprostředně pocítit tíži války ve svých vlastních domácnostech,“ přibližuje íránistka.
Forma vlády
Novým nejvyšším duchovním vůdcem se stal Modžtaba Chameneí, syn svého předchůdce. Od vypuknutí konfliktu se na veřejnosti neobjevil. „Nevíme, jestli ještě vůbec žije, v jakém je stavu. Byly spekulace, že ho převezli do Moskvy,“ říká Kříhová.
„Režim se sice snažil vypouštět zprávy, že by byl ochoten připustit určité reformy, ale to byla spíš taková kouřová clona. On rozhodně nevysílal signál, že by byl jakýmkoliv reformám nakloněn,“ dodává.
„Íránci ten režim většinově nechtějí, ale jsou realisté a pragmatici, poučení brutalitou toho režimu,“ říká. Korunní princ Rezá Pahlaví, syn bývalého šáha, hovoří o přechodné vládě a referendu, v němž by se Íránci sami rozhodli o budoucím státním zřízení, ale zda se vůbec bude moci vrátit do země, zůstává otázkou.
Situaci Kříhová přirovnává k době před rokem 1989. „Kdo z Čechoslováků tušil, že může nastat takový stav – a pak to přišlo,“ uzavír
X X X
Andrej Babiš a spol sa „vyfarbili” už po necelých 3 mesiacoch. Najdrahší sľub odložili do „skrine“
Ide o veľké peniaze.
To, že sa Andrej Babiš a spol budú v opozícii vehementne hlásiť k Donaldovi Trumpovi, aby mu nástupe do vlády „vrazili nôž do chrbta“ znížením výdavkov na obranu, sa dalo čakať.
No to, že podobným spôsobom podvedú vlastných voličov pri napĺňaní svojho najdrahšieho predvolebného sľubu – zastropovaní dôchodkového veku… sa vlastne dalo čakať taktiež.
Po necelých troch mesiacoch od nástupu Babišovej vlády sa Česi dozvedeli, že plošné odchádzanie do penzie vo veku 65 rokov sa odkladá.
V platnosti teda ostáva mechanizmus schválený predošlou vládou Petra Fialu, podľa ktorého sa dôchodkový vek postupne zvýši na 67 rokov.
V roku 2025 pri tom muži v Česku odchádzali do penzie vo veku 64 rokov a 4 mesiace.
Na 65 rokov sa má dôchodkový vek. zvýšiť až v roku 2030.
O zastropovaní dôchodkového veku sa vždy omnoho lepšie reční v opozícií.
Keď však má niekto už z vládnej pozície prevziať zodpovednosť za enormné náklady, ktoré sú s tým spojené, postoj sa zvykne prudko zmeniť.
X X X
Slovenskí vojaci sa vracajú z Iraku. NATO ich stiahlo z misie pre zhoršenú bezpečnostnú situáciu
NATO stiahlo slovenských vojakov z Iraku a prispôsobuje misiu novej bezpečnostnej realite. Cieľom je zachovať podporu Iraku bez priameho ohrozenia vojakov.
Severoatlantická aliancia (NATO) pre bezpečnostnú situáciu stiahla slovenských vojakov z medzinárodnej misie v Iraku. Na Slovensko ich prepravilo lietadlo Ministerstva obrany SR. Na sociálnej sieti o tom informovali Ozbrojené sily (OS) SR.
„Stiahnutie personálu z misie neznamená jej koniec. Je len reakciou na aktuálnu bezpečnostnú situáciu v oblasti. Našu pozíciu v misii NMI v Iraku upravujeme v reakcii na aktuálny vývoj bezpečnostnej architektúry sveta. Situáciu priebežne vyhodnocujeme v úzkej koordinácii s našimi spojencami. Rovnako bude pokračovať intenzívny dialóg s irackou vládou a jej bezpečnostnými zložkami,“ uviedla armáda.
Misiu evakuovalo aj Poľsko
Misia v Iraku bude podľa nej pokračovať ako nebojová, poradenská a kapacitná. Bude naďalej pomáhať Iraku budovať stabilitu a brániť návratu teroristických aktivít. NATO v piatok (20. 3.) oznámilo, že „upravuje“ svoju misiu v Iraku. Predstavitelia krajiny už skôr uviedli, že sily, ktoré sa nezúčastňujú na bojových operáciách, sa dočasne stiahli v dôsledku vojny na Blízkom východe.
Poľsko zároveň rozhodlo o evakuácii svojho vojenského kontingentu z Iraku. Minister obrany Wladyslasw Kosiniak-Kamysz uviedol ako dôvod zhoršujúcu sa bezpečnostnú situáciu na Blízkom východe.
X XX
Kríza sa končí? Počet zubárov na Slovensku rastie. Napriek tomu robíme jednu chybu, ktorá môže poriadne bolieť
Za posledný rok pribudlo na Slovensku 100 zubárov. Do ambulancie sa však ponáhľame až vtedy, keď nás niečo bolí.
Situácia s dostupnosťou zubných lekárov na Slovensku sa zlepšuje. Za posledný rok pribudlo takmer 100 nových zubárov a za ostatné desaťročie až 800. Problémom zostávajú regionálne rozdiely, tie sa však tiež postupne zmenšujú.
Zubári predstavili edukačný portál Zdravý úsmev. Čo sa tam dozviete?
Prezident Slovenskej komory zubných lekárov (SKZL) Igor Moravčík priblížil, že každoročne pribúda veľa mladých zubárov. Dôvodov je viacero: slovenské fakulty zubného lekárstva postupne skracujú štúdium zo 6 na 5 rokov, vracajú sa aj mladí absolventi z českých univerzít.
„V minulosti sme sa obávali, že vekové skupiny nad 60 a 65 rokov boli veľmi silné, momentálne je to už len skupina nad 65, kde máme 797 zubných lekárov a za súčasného stavu bude ich počet elegantne nahradený novými mladými zubnými lekármi,“ verí Moravčík.
Podľa údajov SKZL máme aktuálne na Slovensku 13 zubárov vo veku do 24 rokov a 521 zubárov v skupine 25 až 29 rokov. Najsilnejšie je zastúpená veková skupina 30 až 34 rokov – 809 zubných lekárov. Lekárov nad 60 rokov eviduje komora 982. Celkovo je na Slovensku v súčasnosti takmer 4300 zubných lekárov.
Moravčík dodal, že hoci je ich regionálne rozloženie stále v niektorých oblastiach problematické, mierne sa zlepšuje. „Najväčšia koncentrácia je v Bratislave a v Košiciach. Zaujímavým faktom je, že Košice predbehli Bratislavu, čo sa týka počet zubných lekárov na počet obyvateľov,“ povedal prezident SKZL.
Zubári predstavili edukačný portál
Slovenská komora zubných lekárov spustila nový preventívno-edukačný projekt Zdravý úsmev. Jeho odbornou garantkou je zubná lekárka Michaela Lifková. Cieľom je zlepšiť zdravotnú gramotnosť obyvateľstva a sprístupniť im overené, odborne garantované a zrozumiteľné informácie o ústnom zdraví. Súčasťou je webová platforma www.zdravyusmev.
Podľa údajov z Národného centra zdravotníckych informácií evidovali zubné ambulancie v roku 2024 viac ako 5,7 milióna pacientov, pacienti absolvovali viac ako 7 miliónov návštev u zubára a priemerný pacient prišiel 1,3-krát ročne.
Napriek tomu početnosť preventívnych prehliadok nestúpa a absolvuje ich menej ako polovica populácie. Znamená to, že veľká časť pacientov príde k zubárovi až vtedy, keď sa objavia problémy a bolesť. Najčastejšie diagnózy sú zubný kaz a parodontálne ochorenia. S liečbou kazu a ochorení ďasien sú spojené ročne milióny stomatologických výkonov.
„U pacientov, ktorí nemajú zdravé ústa, sa môžu prejaviť aj problémy s celkovým zdravím. Nie sú spokojní a často ich to aj spoločensky ovplyvňuje,“ zdôraznila Michaela Lifková, predsedníčka výboru SKZL pre prevenciu. Podľa jej slov vzrastá záujem o estetické ošetrenia. „Nezáleží na tom, mať krásny úsmev, pokiaľ je vidno, a ostatok chrupu mať zanedbaný. Ide o to, aby sme mali zdravé ústa celkovo,“ zdôraznila.
Zdravie úst totiž nesúvisí len so zubami. Ochorenia zubov či ďasien sú spojené aj so zvýšeným rizikom infarktu a mozgovej príhody, vplývajú aj na naše duševné zdravie. Podľa Lifkovej sú stále vážnym problémom regionálne rozdiely.
„V ekonomicky dobre situovaných mestách sa stretávame už aj s nulovou kazivosťou u detí, rodičia sú edukovaní, pacienti chodia pravidelne na dentálnu hygienu, absolvujú preventívne prehliadky. Bohužiaľ, máme aj regióny, kde to takto nie je a ústne zdravie je odsúvané na poslednú koľaj,“ priblížila zubná lekárka.
„Je to spojené aj s platbou. Sú rodiny, ktoré si zubné ošetrenia nemôžu dovoliť a to ich odrádza od návštevy zubnej ambulancie. Chceme ale upozorniť na to, že je dôležité predchádzať týmto ochoreniam, pretože na to môžu doplatiť oveľa viac, a to vznikom dentálnej fokálnej infekcie, ktorá môže mať vplyv na celkové zdravie, alebo predčasnou stratou chrupu. Aj strata mliečneho chrupu u detí môže mať ďalekosiahle následky na tráviaci systém, na celkové vnímanie toho dieťaťa v rámci kolektívu,“ upozorňuje Lifková.
X XX
Soud usvědčil Muska ze lži: Kolik zaplatí za manipulaci s Twitterem?
Miliardář Elon Musk podvedl investory společnosti Twitter, rozhodl americký soud. Sociální síť hanil, aby ji mohl koupit za nižší cenu, než byla jeho původní nabídka ve výši 44 miliard dolarů (v přepočtu 931 miliard Kč).
Porotci federálního soudu v San Franciscu došli k závěru, že Musk úmyslně uvedl akcionáře Twitteru v omyl, když tweetoval, že sociální síť – nyní s názvem X – má příliš mnoho falešných účtů. Následně se pak pokusil od koupě odstoupit. Výše škody, kterou musí Musk zaplatit jednotlivým investorům, bude určena později, až akcionáři zveřejní své nároky.
Může jít až o miliardu dolarů
Soudci vypočetli, o kolik Muskovy výroky snižovaly cenu akcií společnosti za každý obchodní den v období přibližně pěti měsíců. Výše odškodného, které musí Musk zaplatit jednotlivým investorům, by mohla dosáhnout stovek milionů nebo dokonce miliard dolarů.
Rozsudek představuje pro nejbohatšího muže světa podle agentury Bloombergu vzácnou porážku u soudu. Muskovi se někdy přezdívá „teflonový Elon“, protože se mu často dařilo vyhrávat spory, kde mu skoro nikdo nedával šanci na úspěch.
Případ, který hýbe Wall Street
„Tento případ je mnohem větší než Twitter, dotýká se přímo jádra Wall Street a toho, co se tam v posledních letech děje,“ uvedl analytik Joseph Cotchett ze společnosti Cotchett, Pitre & McCarthy LLP. „Je to skvělý příklad toho, jak se nechovat k průměrnému investorovi,“ dodal.
Muskovi právníci už uvedli, že se odvolají, a připomněli, že v jiných odvolacích řízeních vyhrával. Muskovo čisté jmění činí 661,1 miliardy dolarů, případnými škodami pravděpodobně významně neutrpí, píše Bloomberg.
X XX
Vyšetroval Donalda Trumpa. Zomrel niekdajší šéf FBI Robert Mueller. Som rád, reagoval prezident
Vo veku 81 rokov zomrel bývalý riaditeľ amerického Federálneho úradu pre vyšetrovanie (FBI) Robert Mueller.
Robert Mueller
Informovali o tom dnes s odvolaním sa na Muellerovu rodinu agentúry AP a Reuters. Mueller v rokoch 2017 až 2019 pôsobil ako zvláštny poradca amerického ministerstva spravodlivosti pre vyšetrovanie možného ruského zasahovania do amerických prezidentských volieb v roku 2016, v ktorých prvýkrát zvíťazil Donald Trump. Ten dnes na svojej sieti Truth Social napísal, že je rád, že je Mueller mŕtvy.
„S hlbokým zármutkom oznamujeme, že Bob zomrel v piatok večer,“ uviedla Muellerova rodina v dnešnom vyhlásení, v ktorom požiadala o rešpektovanie súkromia.
Trump: Prečo ste mi nepovedali o Pearl Harbore?
Americký prezident Donald Trump zaskočil japonskú premiérku Sanae Takaičiovú, ktorú prijal v Bielom dome, výrokom o japonskom útoku na americkú základňu Pearl Harbor z decembra 1941. Ten spomenul, keď obhajoval rozhodnutie vopred neoznámiť svojim spojencom, že sa chystá podniknúť útok na Irán. / Zdroj: Reuters
Na čele FBI stál Mueller v rokoch 2001 až 2013. Podľa AP ju po teroristických útokoch na USA z 11. septembra 2001 premenil na silu na boj s terorizmom. Dovtedy bolo hlavnou prioritou úradu riešenie domácej kriminality.
Do úradu Muellera nominoval republikánsky prezident George W. Bush a po uplynutí desaťročného funkčného obdobia mu americký Senát mandát predĺžil o ďalšie dva roky.
X X X
Kríza sa končí? Počet zubárov na Slovensku rastie. Napriek tomu robíme jednu chybu, ktorá môže poriadne bolieť
Za posledný rok pribudlo na Slovensku 100 zubárov. Do ambulancie sa však ponáhľame až vtedy, keď nás n
Mladých zubárov pribúda čoraz viac.
Situácia s dostupnosťou zubných lekárov na Slovensku sa zlepšuje. Za posledný rok pribudlo takmer 100 nových zubárov a za ostatné desaťročie až 800. Problémom zostávajú regionálne rozdiely, tie sa však tiež postupne zmenšujú.
Zubári predstavili edukačný portál Zdravý úsmev. Čo sa tam dozviete?
Prezident Slovenskej komory zubných lekárov (SKZL) Igor Moravčík priblížil, že každoročne pribúda veľa mladých zubárov. Dôvodov je viacero: slovenské fakulty zubného lekárstva postupne skracujú štúdium zo 6 na 5 rokov, vracajú sa aj mladí absolventi z českých univerzít.
„V minulosti sme sa obávali, že vekové skupiny nad 60 a 65 rokov boli veľmi silné, momentálne je to už len skupina nad 65, kde máme 797 zubných lekárov a za súčasného stavu bude ich počet elegantne nahradený novými mladými zubnými lekármi,“ verí Moravčík.
Podľa údajov SKZL máme aktuálne na Slovensku 13 zubárov vo veku do 24 rokov a 521 zubárov v skupine 25 až 29 rokov. Najsilnejšie je zastúpená veková skupina 30 až 34 rokov – 809 zubných lekárov. Lekárov nad 60 rokov eviduje komora 982. Celkovo je na Slovensku v súčasnosti takmer 4300 zubných lekárov.
Moravčík dodal, že hoci je ich regionálne rozloženie stále v niektorých oblastiach problematické, mierne sa zlepšuje. „Najväčšia koncentrácia je v Bratislave a v Košiciach. Zaujímavým faktom je, že Košice predbehli Bratislavu, čo sa týka počet zubných lekárov na počet obyvateľov,“ povedal prezident SKZL.
Zubári predstavili edukačný portál
Slovenská komora zubných lekárov spustila nový preventívno-edukačný projekt Zdravý úsmev. Jeho odbornou garantkou je zubná lekárka Michaela Lifková. Cieľom je zlepšiť zdravotnú gramotnosť obyvateľstva a sprístupniť im overené, odborne garantované a zrozumiteľné informácie o ústnom zdraví. Súčasťou je webová platforma www.zdravyusmev.sk.
Podľa údajov z Národného centra zdravotníckych informácií evidovali zubné ambulancie v roku 2024 viac ako 5,7 milióna pacientov, pacienti absolvovali viac ako 7 miliónov návštev u zubára a priemerný pacient prišiel 1,3-krát ročne.
Napriek tomu početnosť preventívnych prehliadok nestúpa a absolvuje ich menej ako polovica populácie. Znamená to, že veľká časť pacientov príde k zubárovi až vtedy, keď sa objavia problémy a bolesť. Najčastejšie diagnózy sú zubný kaz a parodontálne ochorenia. S liečbou kazu a ochorení ďasien sú spojené ročne milióny stomatologických výkonov.
„U pacientov, ktorí nemajú zdravé ústa, sa môžu prejaviť aj problémy s celkovým zdravím. Nie sú spokojní a často ich to aj spoločensky ovplyvňuje,“ zdôraznila Michaela Lifková, predsedníčka výboru SKZL pre prevenciu. Podľa jej slov vzrastá záujem o estetické ošetrenia. „Nezáleží na tom, mať krásny úsmev, pokiaľ je vidno, a ostatok chrupu mať zanedbaný. Ide o to, aby sme mali zdravé ústa celkovo,“ zdôraznila.
Zdravie úst totiž nesúvisí len so zubami. Ochorenia zubov či ďasien sú spojené aj so zvýšeným rizikom infarktu a mozgovej príhody, vplývajú aj na naše duševné zdravie. Podľa Lifkovej sú stále vážnym problémom regionálne rozdiely.
„V ekonomicky dobre situovaných mestách sa stretávame už aj s nulovou kazivosťou u detí, rodičia sú edukovaní, pacienti chodia pravidelne na dentálnu hygienu, absolvujú preventívne prehliadky. Bohužiaľ, máme aj regióny, kde to takto nie je a ústne zdravie je odsúvané na poslednú koľaj,“ priblížila zubná lekárka.
„Je to spojené aj s platbou. Sú rodiny, ktoré si zubné ošetrenia nemôžu dovoliť a to ich odrádza od návštevy zubnej ambulancie. Chceme ale upozorniť na to, že je dôležité predchádzať týmto ochoreniam, pretože na to môžu doplatiť oveľa viac, a to vznikom dentálnej fokálnej infekcie, ktorá môže mať vplyv na celkové zdravie, alebo predčasnou stratou chrupu. Aj strata mliečneho chrupu u detí môže mať ďalekosiahle následky na tráviaci systém, na celkové vnímanie toho dieťaťa v rámci kolektívu,“ upozorňuje Lifková.
X XX
SNS je sklamaná z Ficovho postoja k ukrajinskej pôžičke, vyzýva na tvrdší postup
SNS kritizuje Roberta Fica, že sa nepridal k vetu Viktora Orbána proti 90 miliardovej pôžičke pre Ukrajinu. Hovorí o premárnenej šanci na spoločný postup.
Koaličná SNS je sklamaná, že predseda vlády SR Robert Fico (Smer-SD) nezablokoval európsku pôžičku pre Ukrajinu vo výške 90 miliárd eur spolu s maďarským premiérom Viktorom Orbánom. Je presvedčená, že po „vyhrážkach“ ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského by bolo pridanie sa k maďarskému stanovisku viac ako politické gesto. TASR o tom informovala riaditeľka kancelárie predsedu SNS Zuzana Škopcová.
„SNS bola presvedčená, že Robert Fico, premiér Slovenskej republiky, tak urobí. Veríme však, že preberie štafetu, ak by Viktor Orbán nebol úspešný vo voľbách a bude v budúcnosti za Slovenskú republiku konať tak, aby nebola podporovaná Ukrajina skôr, než sa bude Ukrajina slušne správať k členom Európskej únie,“ uviedla Škopcová.
Hovoria o premárnenej príležitosti
SNS podľa nej považuje konanie premiéra za premárnenú príležitosť ukázať spoločný postup Slovenska a Maďarska vo vzťahu k Európskej únii. Dodala, že pôžička pre Ukrajinu sú vyhodené peniaze, ktoré Ukrajina Únii nikdy nesplatí.
Fico v diskusnej relácii Slovenského rozhlasu Sobotné dialógy vyhlásil, že Orbán má politicky pravdu pri blokácii multimiliardovej pôžičky pre Ukrajinu. Orbán naďalej trvá na svojom vete 90-miliardovej pôžičky pre Ukrajinu, ktorú blokuje pre spory o dodávky ropy cez ropovod Družba. Veto je ochotný stiahnuť až po ich obnovení. Vyjadril sa tak uplynulý štvrtok pred príchodom na zasadnutie Európskej rady v Bruseli. Predsedníčka Európskej komisie Ursula von der Leyenová prisľúbila, že Európska únia nájde spôsoby, ako napriek nepodporeniu zo strany Maďarska pôžičku Ukrajine vyplatiť.
X XX
Osem rokov čakania na spravodlivosť? V prípade úmrtia Jozefa Chovanca padol v Belgicku ďalší verdikt
Minister zahraničných vecí Juraj Blanár vyjadril nad rozhodnutím súdu poľutovanie a potvrdil, že Slovenská republika bude v konaní pokračovať na Európskom súde pre ľudské práva.
Ministerstvo spravodlivosti SR a Ministerstvo zahraničných vecí a európskych záležitostí (MZVEZ) SR berú na vedomie rozhodnutie belgického odvolacieho súdu v Monse o zamietnutí odvolania rodiny v súvislosti s úmrtím slovenského občana Jozefa Chovanca po incidente na belgickom letisku Charleroi. Deklarujú, že SR pokračuje v konaní na Európskom súde pre ľudské práva (ESĽP). TASR o tom informovali z rezortu diplomacie.
„Rozhodnutie súdu rešpektujeme, avšak považujeme za potrebné vyjadriť poľutovanie nad tým, že napriek neštandardne dlhému konaniu súd vo svojom rozhodovaní neprihliadol na argumenty a relevantné skutočnosti predložené prostredníctvom znaleckých posudkov, ktoré boli vyhotovené na základe žiadosti Ministerstva spravodlivosti Slovenskej republiky,“ uviedol minister spravodlivosti Boris Susko.
Dlhé čakanie na spravodlivosť
Šéf slovenskej diplomacie Juraj Blanár podotkol, že rodina Chovanca sa osem rokov nevie na belgických súdoch dovolať spravodlivosti. „A napriek tomu, že Slovenská republika vždy rešpektuje nezávislosť súdov a ich rozhodnutia, nemôžeme sa tváriť, že je všetko v poriadku. Po zásahu na belgickom letisku zomrel občan Slovenskej republiky za doposiaľ plne nevysvetlených okolností bez vyvodenia trestnoprávnej zodpovednosti voči konkrétnych osobám alebo organizáciám, čo je pre nás absolútne neprijateľné,“ vyhlásil s tým, že SR bude pokračovať v konaní, ktoré súčasná vláda iniciovala po nástupe. „Využijeme všetky možnosti, ktoré nám dáva európsky dohovor o ľudských právach a základných slobodách. Naďalej ostávame v kontakte s rodinou zosnulého, ktorej poskytujeme zo strany nášho veľvyslanectva v Bruseli všetku potrebnú súčinnosť,“ dodal Blanár.
Chovanec zomrel v nemocnici v Belgicku 27. februára 2018, tri dni po policajnom zásahu v cele na letisku Charleroi. Zadržali ho ešte pred odletom v lietadle smerujúcom na Slovensko, pretože sa údajne správal agresívne k posádke i voči privolaným policajtom.
Kontroverzné videozáznamy
V auguste 2020 unikli videozáznamy z policajnej cely, na ktorých vidieť, ako sa Chovanec sebapoškodzuje: búcha hlavou o dvere cely a krváca. Následne sa ho policajti pokúšajú spacifikovať. Muž má pritom tvár zakrytú dekou, policajti sa smejú a jedna policajtka dvíha ruku a hajluje.
Posudok belgických lekárov ukázal, že príčinou smrti Chovanca boli silné nárazy hlavou, ktoré mu spôsobili opuch mozgu. Lekári zároveň skonštatovali, že zastavenie činnosti srdca vyvolala až injekcia od zdravotníkov, ktorí sa ho snažili upokojiť.
Sťažnosť na ESĽP
Belgický súd vlani v septembri vyniesol rozsudok, podľa ktorého za smrť Chovanca nik nenesie trestnoprávnu zodpovednosť a išlo o poľutovaniahodný súbeh tragických okolností. Minister zahraničných vecí Blanár vtedy označil rozhodnutie za škandalózne a avizoval, že SR proti rozsudku podá sťažnosť na ESĽP v Štrasburgu.
Slovenská republika podala 27. februára medzištátny podnet na Európsky súd pre ľudské práva proti Belgickému kráľovstvu v súvislosti s úmrtím Chovanca na letisku Charleroi.
X X X
Brutálne pády na Miláno – San Remo. Mám veľké obavy, bolo to strašné, hovoril zdesený český komentátor. Pogačarovi chýba už len Roubaix
Len po druhý raz v histórii sa na štart monumentálnej klasiky Miláno – San Remo postavili ženy. Víťazkou prestížnych pretekov sa stala Belgičanka Lotte Kopecká.
Belgičanka Lotte Kopecká sa stala víťazkou tohtoročnej klasiky Miláno – San Remo.
V šprinte zdolala Švajčiarku Noemi Rüeggovú, stupne víťaziek doplnila Talianka Eleonora Camilla Gasparriniová.
Viac ako o triumfe Kopeckej sa však po pretekoch hovorilo o momente, ktorý prišiel 18 kilometrov pred cieľom.
Na jeho začiatku bola Holanďanka Lieke Nooijenová, ktorá v zjazde zo stúpania na Cipressu spadla a po nej išli k zemi aj ďalšie cyklistky.
Niektoré dokonca prepadli cez zvodidlá a skončili mimo trate. Išlo o Margaux Vigiéovú a Deboru Silvestriovú. Kým prvá sa ešte postavila, domáca pretekárka zostala nehybne ležať na ceste.
„Mám o ňu veľké obavy. Bolo to strašné,“ hovoril zdesený český komentátor Eurosportu Petr Nejedlý.
Jej tím, našťastie, po pretekoch vydal stanovisko, že jeho cyklistka je pri vedomí a smeruje do nemocnice na vyšetrenia.
Medzi mužmi triumfoval Pogačar, Kubiš 57.
Slovinský cyklistika Tadej Pogačar vyhral prvýkrát v kariére úvodný monument sezóny Miláno – Sanremo. Jazdec SAE Team Emirates rozhodol 117. ročník slávneho podujatia až v tesnom záverečnom špurte a do cieľa 298 km trate prišiel v čase 6:35:57 hodiny.
O galusku druhý skončil Brit Thomas Pidcock (Pinarello Q36.5) a tretí skončil s niekoľkosekundovým mankom Belgičan Wout van Aert (Visma-Lease a Bike).
Premiéru na podujatí absolvoval slovenský reprezentant Lukáš Kubiš (Unibet Rose Rockets), ktorý prišiel do cieľa na 57. mieste s takmer štvorminútovou stratou.
Dvadsaťsedemročný Pogačar si pripísal už jedenáste víťazstvo na takzvaných monumentálnych klasikách. Päťkrát vyhral Okolo Lombardska, trikrát Liege-Bastogne-Liege, dvakrát Okolo Flámska a teraz Sanremo. Úradujúcemu majstrovi sveta tak už chýba iba triumf na Paríž-Roubaix.
„Po páde som si na sekundu pomyslel, že je koniec, pretože som spadol pred najdôležitejšou časťou pretekov. No našťastie som sa dostal rýchlo na bicykel, ktorý nebol zničený a ani ja som nebol vo veľkých bolestiach. Moji tímoví kolegovia ma vrátili späť do balíka a vedel som, že mám dobré nohy. Keby som nemal tento tím, asi by som po páde išiel rovno domov.
Na Poggiu bol dobrý vietor, snažil som sa ísť sám, ale Tom bol dnes veľmi dobrý. Špurt si veľmi nepamätám, trochu som sa bál Toma, navyše ma nechal na špici. Nakoniec to bolo veľmi tesné,“ povedal Pogačar v televíznom rozhovore.
Krátko po štarte sa vytvoril deväťčlenný únik, ktorý dostal množstvo priestoru. Pogačar prišiel už v na začiatku o jedného z pomocníkov, keď po páde museli odstúpiť Jan Christen. Spolu s ním skončil aj Orluis Aular z Movistaru.
Na čele balíku udávali tempo kolegovia obhajcu trofeje Mathieua van der Poela z Alpecinu, ktorí strážili náskok úniku. Ten sa vyšplhal najviac na šesť minút a 48 sekúnd, no do cieľa zostávalo ešte 80 km. K Alpecinu sa postupne pridali aj jazdci ďalších tímov a o 40 km neskôr nemala už len sedmička na čele k dobru ani dve minúty. Po troch krátkych stúpaniach Tre Capi sa únik rozpadol a pelotón ho čoskoro dohnal.
Nasledovala už povestná La Cipressa (5,7 km, 4,1%), kde sa očakával útok Pogačara. Šesť kilometrov pred stúpaním však prišlo k pádu, ktorému sa nevyhli Van Aert, Van der Poel, Binian Girmay a ani slovinský fenomén. Pred samotným kopcom tak museli stíhať balík.
Pogačarov útok tak prišiel až v závere Cipressy a bez väčších problémov sa s ním udržali jeho najväčší konkurenti Van der Poel i Pidcock. Ostatní za nimi zaostávali o polminútu.
Pogačar to skúsil druhýkrát v úvode posledného stúpania na Poggio di Sanremo (3.7 km, 3,8%), na čo nestačil Van der Poel a zostal s ním už len Pidcock, ktorý odolal aj jeho druhému nástupu. Spolu prešli vrcholom kopca, nasledoval technický zjazd a po ňom už len rovinka do cieľa.
Dvojica na čele spolupracovala, aby sa na ňu nedotiahol Van der Poel a stratu sa snažil stiahnuť aj Van Aert, ktorý vyrazil z balíka. Lídrov však už nechytili a v špurte dvojice na Via Roma triumfoval Pogača.
X X X
Zemřel Robert Mueller. Vyšetřoval možný ruský vliv v Trumpově kampani, ten se raduje
„S hlubokým zármutkem oznamujeme, že Bob zemřel v pátek večer,“ uvedla Muellerova rodina v dnešním prohlášení, v němž požádala o respektování soukromí.
V čele FBI stál Mueller v letech 2001 až 2013. Podle AP ji po teroristických útocích na USA z 11. září 2001 přeměnil na sílu pro boj s terorismem. Do té doby bylo hlavní prioritou úřadu řešení domácí kriminality.
Mueller ukončil vyšetřování ruských zásahů do voleb, jeho závěry má ministr |
Do úřadu Muellera nominoval republikánský prezident George W. Bush a po uplynutí desetiletého funkčního období mu americký Senát mandát prodloužil o další dva roky.
Ve své misi zvláštního vyšetřovatele Mueller zjišťoval, zda Trumpova kampaň nelegálně koordinovala s Ruskem snahu ovlivnit výsledek prezidentských voleb v roce 2016 ve prospěch republikánského kandidáta, jehož soupeřkou byla demokratka Hillary Clintonová.
Trump dnes na své síti Truth Social k úmrtí Muellera napsal: „Robert Mueller právě zemřel. Dobrá, jsem rád, že je mrtvý. Už nemůže ubližovat nevinným lidem!“
Více nakažených za tři měsíce než za celý loňský rok. Jižní Moravu sužuje epidemie žloutenky
Jižní Morava bojuje se žloutenkou. Od ledna eviduje 238 případů oproti 221 za celý rok 2025. Spolu s Prahou je tak Jihomoravský kraj nejvíce zasaženým regionem. Hygienici a zdravotníci proto doporučují časté a důsledné mytí rukou a možnost preventivního očkování. Vakcín je podle Petra Husy z Fakultní nemocnice Brno dostatek.
Nejvíce nakažených je v Brně. Fakultní nemocnice Brno má v posledních týdnech stabilně hospitalizovaných 20 až 25 pacientů se žloutenkou typu A. Podle přednosty Kliniky infekčních chorob Petra Husy jsou to často lidé bez domova, kteří nemají dostatečné možnosti dodržovat hygienu. Nakažení jsou nejčastěji lidé ve věkové skupině mezi 35 a 55 lety. Průběhy nemoci jsou velice vážné, dodává Husa.
Základ prevence před žloutenkou je důkladné mytí rukou, a to po příchodu z venku i před jídlem, pitím nebo i kouřením. Dopravní podnik města Brna dezinfikuje vozy městské dopravy, na důraznější úklid dbají i v Armádě spásy, která pečuje o lidi bez domova.
Hygienici trasují kontakty nakažených. Těm musí lékaři bezprostředně co nejdřív po kontaktu podat očkovací látku, která zabrání infekci. Letos takto vakcínu dostaly stovky lidí.
Očkování
Zdravotníci doporučují preventivní očkování, na které přispívají pojišťovny. Pokud si člověk nechá podat dvě dávky za jeden rok, ochrana je minimálně na následujících třicet let. Pokud se pak dostane do kontaktu s nakaženým, nevztahují se na něj opatření hygieniků, což jinak znamená skoro dvouměsíční karanténu. Pokud se u nich žloutenka projeví, musí do nemocnice.
Co se týče dostupnosti vakcín, kontakty natrasované hygieniky dostanou podle epidemioložky Renaty Ciupek vakcínu ze speciálních zásob ministerstva zdravotnictví, kterých je dostatek.
Preventivní očkování si lidé můžou nechat podat u svého praktického lékaře, v očkovacím centru, v některých regionech v ambulancích na infekčních odděl
X XX
V posledních týdnech se v Česku znovu rozhořela debata o očkovací politice. Hnutí SPD žádá revizi národní očkovací strategie a prosazuje, aby Česko hodnotilo vakcíny nezávisle na mezinárodních orgánech a nezvyšovalo tlak na očkování. Podle genetika Jana Pačese ale nejde ani tak o odborný spor, jako spíše o problém důvěry ve společnost. „Mizí důvěra v odborníky. Fakta prohrávají s dojmy,“ říká v pořadu Jak to vidí… pro Český rozhlas Dvojku.
Podle Jana Pačese by důvěru v medicínu mohla zvýšit umělá inteligence | Foto: Elena Horálková | Zdroj: Český rozhlas
„Očkování je jeden z největších vynálezů moderní medicíny. Díky tomu žijeme mnohem déle a bez velkých nemocí. Detaily jednotlivých očkovacích schémat jsou ale komplexní věc, proto o nich rozhodují odborné instituce. Ty na základě mezinárodních spoluprací hledají nejvhodnější řešení,“ říká v pořadu Jak to vidí… genetik Jan Pačes.
Eroze důvěry a role AI
Přesně v tom ale podle Pačese spočívá problém, se kterým dnes společnost bojuje. Nejde jen o očkování, ale o širší problém důvěry v medicínu a rozhodování institucí obecně. „Klesá důvěra v odborníky, ve vědu a instituce,“ míní.
„Sílí vliv sociálních sítí, kde vítězí emoce nad fakty. To ale může mít v konečném důsledku mnohem větší dopady na společnost. Větší než samotný fakt, že lidé budou více nemocní, budou častěji chybět v práci a zemi to bude stát více peněz,“ upozorňuje Pačes.
Zvýšit důvěru by podle něj mohla pomoct umělá inteligence. „Jako společnost dokážeme sbírat čím dál tím větší množství dat. Je ale čím dál obtížnější je zpracovávat a dělat z nich pochopitelné závěry. Nástroje umělé inteligence se ale v tomto ohledu natolik posunuly, že si myslíme, že by stálo za to udělat pilotní projekty, nakolik jí můžeme důvěřovat.“
Podle odborníků by totiž její použití mohlo výrazně pomoct právě v informovanosti veřejnosti, pro kterou je obtížné sledovat statistiky a ověřovat si pravdivost tvrzení. „Pokud bychom ale nějaký takový nástroj měli, mohl by si i obyčejný člověk jednoduše ověřit fakta. Tvrdí někdo, že vakcíny nefungují? Podívám se tedy a vyhledám si relevantní informace,“ dodává Jan Pačes.
X X X
AMERIKA ÍRÁNU:
Pokud Írán do 48 hodin neotevře Hormuzský průliv, USA zničí jeho elektrárny, pohrozil Trump
Americký prezident Donald Trump dal v sobotu večer (v noci na neděli SEČ) 48hodinové ultimátum Íránu na úplné otevření Hormuzského průlivu, v opačném případě podle něj začnou Spojené státy ničit íránské elektrárny, „počínaje tou největší“. Trump to oznámil v příspěvku na své sociální síti. Podle agentury Reuters jde o dramatickou eskalaci ve více než třítýdenním konfliktu a naplnění této hrozby by zasáhlo každodenní život běžných Íránců.
Podle Reuters představuje Trumpovo sobotní ultimátum další prezidentův dramatický obrat ve více než tři týdny trvajícím konfliktu (archivní foto) | Foto: Nathan Posner / Anadolu | Zdroj: Reuters
Šéf Bílého domu čelí s prudkým růstem cen ropy a zemního plynu sílícímu tlaku na zajištění bezpečné plavby klíčovou námořní trasou, kudy před nynější válkou v Perském zálivu procházela zhruba pětina světových dodávek těchto surovin. Kvůli hrozbám ze strany Íránu se provoz v této úžině od začátku března prakticky zastavil.
„Pokud Írán do 48 hodin od tohoto okamžiku plně a bez výhrůžek neotevře Hormuzský průliv, Spojené státy udeří a srovnají se zemí jeho různé elektrárny, počínaje tou největší,“ uvedl Trump na síti Truth Social v příspěvku prokládaném velkými písmeny, který podle AP zveřejnil během svého víkendového pobytu na Floridě.
Mezi největší íránské elektrárny patří podle údajů Reuters čerpaných z průmyslových a energetických databází elektrárna Damávand na východním předměstí Teheránu o výkonu 2868 megawattů, elektrárna Kerman na jihovýchodě země 1910 megawattů.
Také parní elektrárna Ramín v jižní provincii Chúzestán 1890 megawattů. Jediná íránská jaderná elektrárna v Búšehru na pobřeží Perského zálivu má výkon přibližně 1000 megawattů.
Odvetné údery Íránu
Mluvčí íránské armády reagoval na Trumpovo ultimátum prohlášením, že pokud Spojené státy zaútočí na íránskou palivovou a energetickou infrastrukturu, Írán se při svých odvetných úderech zaměří na veškerou energetickou, informačně-technologickou a odsolovací infrastrukturu, která „patří Spojeným státům a režimu v regionu“. Neupřesnil přitom, jaký „režim“ má na mysli.
Teherán a jeho spojenci začali v odvetě za americko-izraelské údery, zahájené 28. února, útočit hlavně drony a balistickými střelami nejen na Izrael a na americké vojenské objekty na Blízkém východě, ale i na civilní cíle a zejména na ropnou a plynárenskou infrastrukturu v okolních arabských zemích.
Kvůli íránským hrozbám a několika útokům na tankery v oblasti se také téměř zastavila lodní doprava právě v Hormuzském průlivu.
Britská vojenská námořní služba v noci na neděli oznámila, že obdržela zprávu o výbuchu neznámého projektilu v těsné blízkosti nákladní lodi plující 15 námořních mil (27 kilometrů) severně od přístavu Šardžá ve Spojených arabských emirátech, tedy nedaleko Hormuzského průlivu. Posádka plavidla je po incidentu podle Britské vojenské námořní služby v pořádku.
,Dramatický obrat‘
Podle Reuters představuje Trumpovo sobotní ultimátum další prezidentův dramatický obrat ve více než tři týdny trvajícím konfliktu. Trump jen o den dříve uvedl, že Spojené státy mají ve válce proti Íránu blízko k dosažení všech svých cílů a zvažují utlumení vojenských operací na Blízkém východě.
V pátečním příspěvku také napsal, že Hormuzský průliv mají střežit ty země, které ho používají, což Spojené státy podle jeho mínění nejsou.
Trump v uplynulých dnech také žádal o pomoc se zajištěním bezpečnosti v průlivu evropské členské státy NATO a další země.
Kvůli jejich neochotě se zapojit je posléze označil za zbabělce. Evropské země ovšem mimo jiné namítají, že se války neúčastní a že s nimi USA, spojenec v NATO, zahájení úderů v únoru ani nekonzultovaly.
Trump myšlenku likvidace íránské elektrické sítě nadnesl už dříve, ačkoli ji zároveň bagatelizoval, připomněl Reuters. „Mohli bychom za jedinou hodinu vyřadit z provozu jejich elektrické kapacity a jim by trvalo dalších 25 let je obnovit,“ řekl Trump 11. března novinářům. „V ideálním případě to tedy neuděláme,“ dodal.