Čo sa stane, keď Orbán zastaví Ukrajincom plyn? Pokiaľ nepotečie ropa, tak asi nebude prúdiť plyn. S blížiacimi sa parlamentnými voľbami v Maďarsku premiér Viktor Orbán pokračuje v protiukrajinskej hre. Čo by sa udialo, keby sa splnila hrozba z Budapešti adresovaná do Kyjeva o zastavení dodávok plynu? Má ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dôvod obávať sa alebo nie? Ukrajinci tvrdia, že by to mali zvládnuť a, naopak, upozorňujú, že Orbán by si takpovediac strelil do vlastnej nohy.

Viktor Orbán má s Ukrajinou veľmi zlé vzťahy (snímka maďarského premiéra je z posledného summitu EÚ, ktorý sa v Bruseli uskutočnil minulý týždeň).

Megasúboj: Magyar aj Orbán dostali do ulíc desaťtisíce ľudí

Maďarský líder podmieňuje zásobovanie Ukrajiny plynom tým, že tá obnoví fungovanie ropovodu Družba. Orbán spresnil, že dovtedy, kým sa to neudeje, jeho krajina bude skladovať v svojich zásobníkoch plyn určený pre ukrajinských spotrebiteľov.

Kyjevský odborník na energetiku Volodymyr Omeľčenko povedal, že cez Maďarsko prúdi na Ukrajinu približne 20 percent dovážaného plynu. Toto však môže byť len aktuálny údaj a celoročná realita zjavne vyzerá inak, o čom ešte bude neskôr reč. „Hlavné trasy vedú cez Poľsko a Slovensko,“ ozrejmil Omeľčenko pre server RBK-Ukrajina. Obdobie zimy je už minulosť, preto dopyt je teraz výrazne nižší v porovnaní s predchádzajúcimi mesiacmi. „Nepotrebujeme nič nahrádzať, lebo momentálne spotrebujeme veľmi málo plynu,“ odpovedal Omeľčenko na otázku, či by po maďarskom výpadku Ukrajinci museli hľadať iný spôsob importu.

Expert doplnil, že Ukrajina sa až do volieb v Maďarsku (12. apríla) zaobíde bez tohto plynu. Zjavne tým narážal na to, že v Budapešti by sa mohla zmeniť vláda, respektíve Orbána možno na jej čele nahradí na jej čele opozičný líder Péter Magyar. Omeľčenko ešte upozornil, že hrozby maďarského lídra sú v protiklade s obsahom asociačnej dohody Európskej únie s Ukrajinou, preto podľa neho by sa Kyjev mohol obrátiť na súd.

Prečo by malo byť rozhodnutie Orbána právne napadnuteľné? Objasnil to iný energetický analytik Svjatoslav Pavljuk. „Maďari nám neposkytujú (vlastný) plyn, ale tranzitujú ho. A sú súčasťou Združenia európskych prepravcov plynu (ENTSOG). Tretí prijatý energetický balík Európskej únie stanovuje, že ENTSOG umožňuje neobmedzený prístup k tranzitu z ktorejkoľvek krajiny do ktorejkoľvek krajiny. Preto nemôžu jednostranne obmedziť tranzit bez porušenia práva EÚ,“ zdôraznil Pavljuk pre televíznu stanicu 24 kanal.

Fico o výjazdovej vláde, podpore Orbána, cenách palív.

Rezort ukrajinskej diplomacie dal najavo, že Orbán by uškodil v prvom rade vlastnej krajine. Hovorca ministerstva Heorhij Tychyj pripomenul, že Maďarsko ročne inkasuje približne miliardu dolárov za tranzit plynu na Ukrajinu. „Orbán tieto peniaze jednoducho vezme z vreciek Maďarov. Ale to je jeho vec, ak to chce urobiť,“ podotkol Tychyj podľa agentúry UNIAN.

Hovorca pokračoval, že Ukrajina užv diverzfikovala svoje energetické trasy vedúce zo zahraničia. „Nie sme závisí od toho, čo sa zachce premiérovi susedného štátu kvôli politickým motívom v rámci jeho predvolebnej kampane,“ uzavrel Tychyj.

Akú podobu má diverzifikácia energetických zdrojov? „Jedným z nich je tranzit plynu z Litvy cez Poľsko (pochádza z Nórska alebo ide o skvapalnený plyn z USA) a pokiaľ viem, tento koridor sa bude rozširovať,“ uviedol pre 24 kanal odborník na energetik Andrij Zakrevskyj. Ďalšia vetva vedie cez Slovensko. „A z juhu máme tieto vstupné body: Rumunsko a Bulharsko. Vedie tadiaľ takzvaný vertikálny koridor vybudovaný za posledných šesť mesiacov a južný koridor, ktorý začal fungovať od minulého leta,“ konkretizoval Zakrevskyj. Dodajme, že ďalší úsek sa začal stavať cez Moldavsko.

A ako vyzerá objem prepravy plynu cez okolité krajiny? Z údajov, ktorý zverejnil server ExPro, vyplýva, že Ukrajina vlani doviezla plyn zo zahraničia v rekordnom množstve. Bolo to až 6,47 miliardy kubických metrov. ExPro informuje, že najviac importu smerovalo cez územia troch štátov. Nnajviac cez Maďarsko: až 45,5 %. Nasledoval tranzit cez Poľsko (32,5 %) a cez Slovensko (20,5 %). Údaj o tranzite za celý rok 2025 cez maďarské územie teda nezodpovedá tomu, čo povedal Omeľčenko.

Server Money konkretizoval, že v roku 2025 prišlo cez maďarské potrubie na Ukrajinu dokopy 2,9 miliardy kubických metrov plynu. „Úplné zastavenie dodávok plynu z Maďarska bude pre Ukrajinu citeľné, ale pre energetický systém nie kritické,“ podotkla expertka na energetiku Nataľja Kolesnyčenková pre server Fokus. „Tieto objemy sa dajú nahradiť dovozom cez iné tranzitné body. Hlavne cez Slovensko a cez Poľsko alebo cez balkánsky koridor. Preprava plynu cez alternatívne trasy by však mohla byť drahšia a môže si vyžadovať podpísanie nových zmlúv,“ dodala.

Význam Maďarska ako tranzitnej krajiny sa zväčšil neskôr po februári 2022, keď ruská armáda vtrhla na ukrajinské územie. Kým Ukrajinci v roku 2022 získali cez maďarské potrubie približne 500 miliónov kubických metrov plynu, naopak, vlani to bolo takmer až šesťnásobne viac. Z dostupných údajov vyplýva, že v minulom roku sa plyn prúdiaci cez Maďarsko podieľal 14 percentami na jeho celkovej spotrebe na Ukrajine.

X X X

Odhalena korupce v Evropské unii, zpochybnění klíčových postav

Třetina rozpočtu EU může být ohrožena podvodnými schématy nebo korupcí a rozsah porušování předpisů je záměrně zatajován nejvyššími unijními představiteli, jak vyplývá ze zprávy Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO).

EPPO je nezávislý interní orgán v rámci EU, který dohlíží na všechny finanční záležitosti v rámci unie. Pojem „EU“ se zde nevztahuje na blok 27 zemí, ale na nadnárodní strukturu se sídlem v Bruselu, která koordinuje jejich politiky. Podle otevřených zdrojů má EPPO široké pravomoci a je oprávněn převzít jakýkoli případ týkající se podvodů s finančními prostředky EU. Například státní zastupitelství vyšetřuje trestné činy, jako je zneužívání grantů a dotací (rozdělovaných EU), zpronevěra majetku a úniky na celních poplatcích, jako jednoho ze zdrojů příjmů EU.

„Vnitřní policista“ EU, schopný zpochybnit i klíčové postavy ve vedení unie, tvrdí, že unie loni kvůli korupci a podvodům přišla o 67 miliard eur. Zkrátka to není jen výplod fantazie. Pro pochopení rozsahu stačí poznamenat, že to představuje přibližně 35 % celého rozpočtu EU na rok 2026, který byl schválen ve výši 192,8 miliardy eur.

Jana Putzlacher server vasevec.cz

X X X

Hormuzským průlivem bezpečně a bez starostí? Íránci nerušeně vybírají mýtné

Írán zřejmě kontroluje Hormuzský průliv pomocí mýtného systému. S odkazem na zjištění listu zaměřeného na námořní dopravu Lloyd’s List o tom píše deník Handelsblatt. Systém mýtného zavedly íránské revoluční gardy, které pak doprovázejí lodě, jež dostaly povolení k plavbě.

Podle analýzy specializovaného listu zavedly íránské revoluční gardy v Hormuzském průlivu systém mýtného, aby kontrolovaly mezinárodní lodní dopravu. Lodě musejí předkládat kompletní dokumentaci.

Pak získají povolení, ale musejí akceptovat, že poplují jediným kontrolovaným koridorem kolem ostrova Larak v doprovodu revolučních gard. List se odvolává na údaje o lodní dopravě a na několik zdrojů obeznámených s novým systémem.

Podle informací tří blíže nejmenovaných zdrojů se provozovatelé lodí před vyplutím musí obrátit na schválené zprostředkovatele s vazbami na revoluční gardy. Ti jim pak nařídí předložit dokumenty, například identifikační číslo, vlastnické poměry, nákladní list, místo určení a kompletní seznam posádky. Přednost nyní dostávají přepravci ropy. Revoluční gardy pak provádějí kontrolu.

Lídr izraelské opozice Jair Lapid kritizoval vládu, která podle něj nutí armádu bojovat na více frontách při nedostatku zdrojů a vojáků, píše ToI.

Trump oznámil, že odkládá útoky na íránské elektrárny o dalších deset dní do pondělí 6. dubna. Jednání s Teheránem se podle něj vyvíjejí velmi dobře.

Do milic basídž, které íránská vláda používá pro kontrolu a represi domácího obyvatelstva, se nově mohou hlásit i děti, kterým bylo sotva 12 let. Podle agentury AFP to dnes v íránské televizi ohlásil představitel revolučních gard v Teheránu, pod které milice spadají, Rahím Nadalí.

V regionu uvázly po napadení Íránu Spojenými státy a Izraelem stovky tankerů a nákladních lodí. Západní přepravní společnosti prakticky nemají šanci sjednat na tyto cesty pojištění. Dopady pociťuje celý globální logistický sektor. Bez započtení vývozu energie by blokáda mohla způsobit škody v mezinárodním obchodu ve výši 400 miliard eur ročně (9,8 bilionu korun), píše Handelsblatt.

O tom, že Teherán už nyní po některých lodích požaduje poplatek, aniž by to bylo podloženo zákonem, ve čtvrtek informovala agentura AP. Americký prezident Donald Trump podle agentury Reuters řekl, že Írán by neměl mít možnost vybírat za průjezd průlivem mýtné. „Ale oni to dělají,“ dodal pak Trump, který si v minulých dnech opakovaně stěžoval, že se jiné země, včetně spojenců z NATO, nechtějí podílet na znovuotevření plavby v klíčovém průlivu v době pokračujících bojů.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio ve čtvrtek oznámil, že objem přepravy energetických surovin přes Hormuzský průliv zaznamenal znatelný nárůst. Rubio označil situaci za lepší, stále však prý nedosahuje svého plného potenciálu. „Průlivem proudí stále větší množství energetických surovin, sice ne tolik, kolik by mělo, ale určitý nárůst je patrný,“ řekl.

X XX

Německo čelí explozi násilí, řekl Merz o migraci. Nejde mu o ochranu žen, míní kritici.

Německý kancléř Friedrich Merz čelí kritice za výrok, jímž dal do souvislosti násilí v Německu a migraci. Při středečních interpelacích ve Spolkovém sněmu řekl, že za explozi násilí ve společnosti mohou z významné části imigranti. Německo přitom v posledních dnech vede debatu o násilí na ženách, kterou vyvolal případ moderátorky s migračním původem. Za pachatele označila svého německého expartnera.

Merz při středečních interpelacích řekl, že se Německo potýká „s explozí násilí“, a to „jak v analogickém, tak digitálním prostoru“. „Proti tomu musíme společně něco podniknout,“ vyzval poslance. Kancléř zdůraznil, že součástí řešení je i to, aby se hovořilo o příčinách nárůstu násilí a o tom, odkud pochází.

Vysloužil si za to potlesk z řad své konzervativní unie CDU/CSU a protiimigrační strany Alternativa pro Německo (AfD). „Musíme tedy mluvit o tom, že podstatná část tohoto násilí vychází ze skupin přistěhovalců do Spolkové republiky Německo,“ dodal předseda vlády. Za to si vysloužil nesouhlasné výkřiky a bučení z řad opozičních stran Zelených a Levice.

„Včerejšími (středečními) poznámkami pan Merz dokázal, že mu nejde o ochranu žen, ale o politickou instrumentalizaci,“ řekla k tomu ve čtvrtek předsedkyně Turecké obce v Německu Mehtap Çaglarová. „Ten, kdo o násilí na ženách mluví jen, aby ho mohl připsat migrantům, nechává ženy v Německu ve štychu,“ dodala.

V Německu se v posledních týdnech debatuje o násilí na ženách, především v digitálním prostoru, kvůli případu známé moderátorky a herečky Collien Fernandesové. Fernandesová se narodila v Hamburku jako dcera indického otce a německo-maďarské matky.

Minulý týden moderátorka obvinila svého bývalého partnera, herce Christiana Ulmena, že pomocí umělé inteligence vytvářel její nahé fotografie a videa, rozesílal je jejím známým, a dokonce pomocí nástrojů na změnu hlasu s některými telefonoval a měl s nimi po telefonu sex. Ulmenovi právníci obvinění odmítli. Trestní oznámení na svého bývalého partnera podala moderátorka ve Španělsku, kde jsou podle ní přísnější zákony.

Na znamení solidarity s Fernandesovou se v posledních dnech konalo v Německu několik demonstrací. Lidé na nich kritizovali údajně nedostatečnou legislativu v Německu pro potírání násilí na internetu. Fernandesová v souvislosti se svým případem hovořila o „digitálním znásilnění“.

Ministryně spravedlnosti Stefanie Hubigová už slíbila, že se tématu bude věnovat. Návrh zákona chce předložit ještě na jaře. Zlepšení právní situace slíbil při středečních interpelacích i kancléř Merz.

Kritiku si Merz vysloužil nejen za to, že v debatě o případu Fernandesové dlouho mlčel, ale především proto, že nakonec promluvil, jen aby spojil násilí v Německu s migranty. Podle poslankyně strany Levice Clary Büngerové byla Merzova poznámka naprosto nemístná. Násilí na ženách podle ní totiž do Německa odnikud nepřišlo. „Vždycky tady bylo a všechny ženy v naší zemi to ví,“ dodala.

X X X

Polsko uleví řidičům s cenami benzinu. Premiér Tusk oznámil výrazné snížení DPH

Polská vláda sníží sazbu daně z přidané hodnoty na pohonné hmoty z 23 procent na osm. Oznámil to ve čtvrtek premiér Donald Tusk. Vláda podle něj zredukuje i spotřební daň a zavede maximální ceny paliv. Polsko se tak podobně jako další evropské země snaží zmírnit dopady konfliktu na Blízkém východě na ceny pohonných hmot.

Premiér rovněž uvedl, že polská vláda v případě potřeby podnikne kroky, aby zabránila zahraničním motoristům v rozsáhlých nákupech pohonných hmot v Polsku. Dodal, že případná opatření musejí splňovat právní požadavky. Polská vláda nyní podle něj v této souvislosti analyzuje opatření zavedená na Slovensku.

Polský ministr financí Andrzej Domański informoval, že rozhodnutí Polska snížit DPH na pohonné hmoty bude stát 900 milionů zlotých (5,2 miliardy Kč) měsíčně. Náklady na snížení spotřební daně se odhadují na 700 milionů zlotých měsíčně.

Slovensko tento týden zavedlo dvojí ceny nafty. Řidiči aut se zahraniční poznávací značkou tak musejí platit více než domácí motoristé. Evropská komise následně uvedla, že tento postup je diskriminační a v rozporu s unijním právem.

Polský premiér ve čtvrtek rovněž oznámil, že jeho vláda nyní pracuje na dani z mimořádných zisků energetických společností. Ministr financí Andrzej Domański už ráno uvedl, že zavedení takové daně by bylo možné v případě, pokud by analýza ukázala, že některým podnikům současná situace na trhu přináší vysoké zisky.

Reaguje i Německo

Poslanci německého Spolkového sněmu ve čtvrtek schválili balík opatření, kterým reagují na zvýšení cen pohonných hmot kvůli íránské válce. Například čerpací stanice budou moci napříště zdražovat jen jednou denně, dosud se cena měnila i padesátkrát za den. Větší pravomoci dostal také Spolkový kartelový úřad. Soubor opatření musí schválit ještě druhá komora parlamentu, Spolková rada. V platnost by mohlo vstoupit ještě před Velikonocemi.

Balík opatření proti vysokým cenám pohonných hmot německá vláda avizovala už před dvěma týdny. Ministryně hospodářství Katherina Reicheová tehdy rovněž uvedla, že Německo vyhoví výzvě Mezinárodní agentury pro energii (IEA) a uvolní část svých ropných rezerv.

Čerpací stanice podle schváleného opatření budou moci napříště zdražovat jen jednou denně, a to v poledne. Zlevňovat budou moci nadále kdykoli. Inspiraci německá vláda našla v Rakousku a doufá, že zákon přinese na trh větší předvídatelnost a transparentnost. V případě porušení nového nařízení mohou čerpací stanice dostat pokutu až 100 000 eur (2,4 milionu Kč).

Česká vláda situaci monitoruje

Česká vláda zatím na rostoucí ceny benzinu a nafty reaguje sledováním marží prodejců pohonných hmot. Podle čtvrtečních údajů společnosti CCS se průměrná cena pohonných hmot u čerpacích stanic v Česku dostala na nejvyšší úroveň zhruba za tři a půl roku. Nejprodávanější benzin Natural 95 za poslední týden zdražil o 2,40 Kč na průměrných 41,44 Kč za litr a nafta o 4,75 Kč v průměru na 47,90 Kč za litr. U benzinu tak nárůst činí 6,1 procenta, u nafty jedenáct procent.

U některých pražských čerpacích stanic už cena nafty překročila padesát korun za litr. Někteří představitelé vládní koalice v uplynulých dnech říkali, že by stát měl přistoupit k opatřením, jakmile cena překročí právě tuto padesátikorunovou hranici.

Premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš vyzval ve čtvrtek hlavní distributory pohonných hmot, aby snížili „nehorázné“ ceny paliv. „Je to neakceptovatelné,“ řekl ve videu na svých sociálních sítích. Zdůraznil, aby společnosti nezneužívaly situaci na Blízkém východě. Vyzval také antimonopolní úřad, aby se tím aktivně zabýval.

Nárůst cen

Ceny nafty u čerpacích stanic v 27 členských státech Evropské unie dosáhly k 23. březnu nejvyšší úrovně od roku 2005, kdy se začaly vést záznamy. Vyplývá to z čtvrtečních zveřejněných dat Evropské komise.

Průměrná cena nafty v sedmadvacítce vystoupala 23. března na 2,06 eura za litr oproti 1,95 eura v předchozím týdnu. Údaje se týkají cen pohonných hmot včetně daně.

Průměrná maloobchodní cena nafty byla poprvé od června 2022, kdy došlo k poslednímu významnému výkyvu v dodávkách paliva v důsledku ruské invaze na Ukrajinu v únoru téhož roku, nad dvěma eury za litr. Ceny benzinu v EU vzrostly na 1,89 eura za litr z 1,84 eura k 16. březnu. Byly tak nejvyšší od července 2022.

X XX

Trump se opět otřel o NATO: S Íránem nijak nepomohlo, nikdy na to nezapomeneme

Americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social napsal, že Severoatlantická aliance (NATO) neudělala nic, aby pomohla s Íránem. Dodal, že USA od NATO nic nepotřebují, ale že na to nikdy nezapomenou.

Státy NATO neudělaly absolutně nic, aby pomohly s šíleným, nyní vojensky zničeným Íránem. Spojené státy od NATO nic nepotřebují, ale nikdy nezapomenou na tento velmi důležitý okamžik,“ uvedl Trump v příspěvku.

Trump také na své sociální síti uvedl, že Írán žadoní o uzavření dohody se Spojenými státy, ale veřejně to popírá.

Spojené státy a Izrael zahájily útok na Írán 28. února. Teherán a jeho spojenci v odvetě začali drony, balistickými střelami a raketami útočit na Izrael a arabské státy v regionu, které hostí americké vojenské základny. Íránci zároveň výrazně omezují plavbu Hormuzským průlivem, který leží na klíčové trase pro export ropy z Perského zálivu. Válka tak dopadá na ceny ropy na mezinárodních trzích a také na cestovní ruch a leteckou dopravu v oblasti.

Trump v uplynulých dnech žádal o pomoc se zajištěním bezpečnosti v Hormuzském průlivu evropské členské státy NATO a další země. Kvůli jejich neochotě se zapojit je posléze označil za zbabělce. Evropské země ovšem mimo jiné namítají, že se války neúčastní a že s nimi USA, spojenec v NATO, zahájení úderů v únoru ani nekonzultovaly.

X X X

Húsíové mohou rozšířit válečný požár do Rudého moře. Loajalita za loajalitu, hlásí

Vůdce jemenských húsíjských povstalců Abdul Malik Húsí ve čtvrtek varoval, že jeho hnutí je připraveno zapojit se do nynější regionální války. Íránem podporovaní Húsíové, kteří ovládají severní část Jemenu, v průběhu poslední války v Pásmu Gazy pravidelně útočili pomocí dronů a střel na obchodní plavidla v Rudém moři, čímž se snažili destabilizovat globální obchod.

„My, jemenský lid, odplácíme loajalitu loajalitou,“ uvedl v televizním projevu Húsí. Pokud si vývoj na bojišti vyžádá vojenský zásah, Húsíové tak podle něj učiní stejně, jako to udělali v minulosti. Húsí však dodal, že takový zásah by nebyl namířen proti muslimským zemím.

Spojené státy a Izrael zahájily 28. února údery proti Íránu, které zažehly regionální válku. Teherán a jeho spojenci v odvetě začali drony, balistickými střelami a raketami útočit nejen na Izrael a na americké vojenské objekty na Blízkém východě, ale i na civilní cíle včetně ropné infrastruktury v okolních arabských zemíc

Lídr izraelské opozice Jair Lapid kritizoval vládu, která podle něj nutí armádu bojovat na více frontách při nedostatku zdrojů a vojáků, píše ToI.

Trump oznámil, že odkládá útoky na íránské elektrárny o dalších deset dní do pondělí 6. dubna. Jednání s Teheránem se podle něj vyvíjejí velmi dobře.

Húsíové do konfliktu doposud nijak nevstoupili. Agentura Tasním, kterou kontrolují íránské revoluční gardy, ale ve středu s odvoláním na zdroj z ozbrojených složek uvedla, že Teherán v případě pokračujících nepřátelských útoků zvažuje otevření nové fronty v úžině Báb al-Mandab. V této strategické úžině spojující Rudé moře a Adenský záliv Húsíové v minulosti opakovaně na proplouvající plavidla útočili.

V době, kdy Írán ochromil lodní dopravu v Hormuzském prúlivu, přes který bylo před zahájením války převáženo 20 procent veškeré ropy obchodované na světovém trhu, vyváží Saúdská Arábie značnou část své ropy právě přes Báb al-Mandab.

Z ropných polí ve Východní provincii vede asi 1 200 kilometrů dlouhý ropovod Petroline, který končí v přístavu Janbu v Rudém moři. Odtud Saúdská Arábie ropu vyváží přes Báb al-Mandab na asijské trhy, v případě uzavření úžiny kvůli húsíjským útokům by ropné tankery mohly Rudé moře opustit pouze přes egyptský Suezský kanál.

X X X

Mírotvůrce Trump? Po Íránu se blíží dohoda i mezi Ukrajinou a Ruskem, překvapil prezident

Trump: Mírová dohoda o Ukrajině je blízko.

Trump možná ztrácí zájem o Ukrajinu, uvádí FT.

Americký prezident Donald Trump v posledních dnech tvrdí, že jedná o ukončení konfliktu s Íránem a nyní dodává, že mír je blízko i mezi Ukrajinou a Ruskem. Ve čtvrtek večer šéf Bílého domu oznámil, že vzhledem k nadějným jednáním s Teheránem odkládá americké útoky na íránské jaderné elektrárny o dalších deset dní. Jeho slova však ostatní strany buď vyvrací, nebo nekomentují.

„Rád bych viděl prezidenty (Vladimira) Putina a (Volodymyra) Zelenského, aby si sedli a udělali (mírovou) dohodu. Myslím, že se k tomu (dohodě) blíží, ale to už říkám nějakou dobu,“ prohlásil Trump během úterní tiskové konference v Oválné pracovně Bílého domu.

Americká hlava státu poznamenala, že ruská válka na Ukrajině měla podle ní být k vyřešení tou nejlehčí. „Urovnal jsem osm válek. Všechny měly být těžší než tahle, která měla být nejjednodušší,“ komentoval dále Trump.

Jeho slov si všiml například list Ukrainska Pravda. Trump na tiskové konferenci ještě připomněl, že Zelenskyj a Putin se hluboce nenávidí. „Nenávist není dobrá pro dělání dohod,“ dodal Trump navzdory svým slovům o pár vteřin dříve, že dohoda o míru mezi Ukrajinou a Ruskem je prý blízko.

List The Financial Times mezitím přišel s informací, že Trump, po více než roce zpět ve funkci, navzdory slibům, že válku na Ukrajině vyřeší, ztrácí o mírové jednání zájem. Údajně je pro něj mnohem důležitější Írán, kterému se nyní intenzivně věnuje, zatímco Američané po boku Izraelců ostřelují území na Blízkém východě.

Íránci se Trumpovi smějí, Zelenskyj čeká na Moskvu

Trump v uplynulých dnech rovněž hlásil, že jednání o klidu zbraní probíhá i právě mezi americkou a íránskou stranou. Teherán však něco takového popřel. „Dosáhla úroveň vašich vnitřních problémů, že jednáte sám se sebou?“ tázal se podle agentury Reuters mluvčí íránských ozbrojených sil Ebrahím Zolfaqari. Ve čtvrtek večer Trump na své sociální síti Truth Social napsal, že na žádost íránské vlády odkládá útoky na íránské elektrárny o dalších deset dní do pondělí 6. dubna. Jednání s Teheránem podle něj pokračují a vyvíjejí se velmi dobře navzdory zprávám v médiích, které označil za nepravdivé.

Made with Flourish • Create a map

Stejně tak příliš reálně nevypadá ani jednání o konci války právě na Ukrajině. Zelenskyj podle portálu Ukrinform už v polovině března prohlásil, že se snaha dohodnout jednání s Rusy táhne podobně jako „Santa Barbara“ (televizní seriál; pozn. red.).

„Jsme připraveni se okamžitě sejít příští týden. Jsme připraveni se setkat v USA, Švýcarsku, Turecku a také, pokud se (Rusové) nebudou bát, ve Spojených arabských emirátech,“ řekl ukrajinský prezident.

X X X

Trump vyhlíží nakládačku. Kvůli nesmyslné válce s Íránem může ztratit Texas

Donald Trump by už nejradši válku s Íránem zabalil, jen kdyby mu to Teherán dovolil. Má k tomu dobré důvody: jeho počínání schvaluje čím dál méně Američanů a za půl roku se konají důležité volby do Kongresu. Republikáni by je mohli prohrát i ve svých tradičních baštách.

Poslední průzkumy mluví jasně: popularita Donalda Trumpa se od začátku bombardovací kampaně proti Íránu propadla na dosavadní minimum. Jeho počínání v úřadu v průzkumu agentury Ipsos pro Reuters pozitivně hodnotí 36 procent respondentů, ještě nedávno to bylo o čtyři procentní body více.

Podle NBC News prezidentova popularita od začátku další války v Zálivu spadla o tři procentní body. Cinknuté průzkumy, mohli by si říci prezidentovi fandové, přesvědčení, že mediální establishment Trumpa nenávidí. Jenže šéf Bílého domu dostává nakládačku i v sondách televize Fox News, která mu vždy držela palce.

Historie totiž ukazuje, že americké voliče ceny benzinu zajímají víc než geopolitické ambice Bílého domu. Gerald Ford, Jimmy Carter i George H. W. Bush se museli z funkce poroučet v důsledku ropných šoků, ten současný ale odstartoval sám prezident.

X X X

Do areálu slovenskej zbrojovky prenikli youtuberi. Cez podzemie sa dostali až k húfniciam

Šesť hodín sa nerušene pohybovali po areáli zbrojovky a podzemnými chodbami sa dostali až k húfniciam. Dvojica youtuberov, na ktorých videá sme natrafili, nie je jediná, ktorá prenikla do útrob dubnického podniku ZŤS Špeciál. Ako sa civilom podarí vniknúť na miesta, neďaleko ktorých sa vyrábajú mínomety, vyvoláva otázky. A to najmä v čase, keď v Česku zaútočili na fabriku s dronmi.

Najväčší obchod štátnej zbrojovky. V Rijáde uzavrela zmluvu na mínomety za stovky miliónov

Na sociálnych sieťach YouTube, Facebook a Instagram sme našli minimálne tri videá, ktoré zaznamenávajú vstup skupiniek do objektov s vojenskou technikou. Názov jedného z videí sľubuje odhalenie krytu plného armádnych áut. „Sme extrémne pod zemou a je to veľmi nebezpečné,“ hovorí autor, ktorý sprevádza takmer hodinovým záznamom. „Keď nás tu chytia, tak to je problém,“ hodnotí situáciu, v ktorej sa s kamarátmi ocitol.

Šesť hodín v objekte

Muži najskôr blúdia v opustenom labyrinte chodieb a celý čas si svietia na cestu čelovými baterkami. Prechádzajú okolo zaprášených debničiek s náhradnými dielmi, stolov s vytrhnutými šuplíkmi, kancelárií s dokumentmi a stohmi starého papiera, dielní s náradím a retro technikou. Odlúpená maľovka a hrdza na mrežiach a dverách pôsobia tak, že v podzemí sa už dlhodobo nič nedeje.

Viacero vchodov je zabarikádovaných, no keďže youtuberi prenikli dovnútra, zdá sa, že nie všetky. „Nie je to sranda, keď nás chytia, tak je to problém,“ uvažuje nahlas kameraman nad závažnosťou svojho skutku. Prechádza popri kalužiach vody a v jednej chvíli počuť v pozadí zvuky pripomínajúce transformátor. Na záberoch je dobre vidieť zamurované steny, ale aj betón, ktorý sa cez mreže vylial až na schody.

Zvedavosť spojená s adrenalínom a vedomím rizika ho však vedie ďalej. „Som celý špinavý, unavený. Je to extrémne náročné, ale už keď sme tu, musíme to spraviť. Je to tu obrovské. Ani neviem, kde v podzemí sme, ale máme tu signál,“ hovorí otvorene. Divákom však sľubuje, že uvidia to, čo ešte nevideli, a zrejme už ani neuvidia, pretože sa časť priestoru začala podľa jeho slov rekonštruovať.

Cez tehlový otvor v múre vedľa kovových dverí sa napokon dostávajú do otvoreného priestoru s podpornými piliermi. „Je to extrémne zabezpečené,“ opakuje po troch hodinách blúdenia autor. „Som extrémne unavený už, špinavý, ale chcem to zažiť, lebo toto už asi v živote nikto neuvidí alebo nikto sa sem už v živote nedostane, lebo všetky začali zabetónovávať. Možno posledný vchod, ktorý sme objavili,“ hovorí ďalej.

Ako je ďalej vidieť, v podzemí sa nachádza množstvo nezabezpečených šácht, na niektorých miestach chýbajú schody a železné konštrukcie sú skorodované. Po zhruba šesťhodinovom blúdení sa dostávajú ku „garáži“ so starými vojenskými vozidlami so slovenským štátnym znakom. Nachádzajú sa tam minimálne štyri kusy, niektoré časti sú prekryté fóliou. Do jedného z nich vlezú, nakrútia palubnú dosku a vydajú sa hľadať „náboje“. Diskutujúci pod videom upozorňujú, že zrejme ide o podvozky húfnic Dana.

Za približne tri týždne videlo záznam takmer 10-tisíc ľudí. „Dali sme sa na takéto video, čo sme možno ani nemali, možno z toho bude veľký prúser, možno nie, ale chceme vám ukázať, čo ešte máme na Slovensku, a ako to chátra. Dúfam, že nám dáte odber, lajk,“ vyzýva autor publikum.

Spustenie novej automatickej linky na plnenie munície

Indície vedú do Dubnice

Z komentárov sa tiež javí, že nešlo o prvú návštevu tohto miesta civilnými osobami. „Je fajn vidieť, že po 5 rokoch sa sem po nás opäť niekto dostal,“ uvádza jeden z diskutujúcich. Hoci viacerí pod videom zisťujú, o akú lokalitu ide, youtuber ju odmieta zverejniť a len stručne odpovedá, že sa nachádza na Slovensku. „Už všetci veľmi dobre vedia, kde to je. Dokonca aj vedenie tejto továrne. Vďaka za video, ktoré je už všade,“ píše sa v jednom z komentárov.

Rovnaké alebo veľmi podobné priestory sme identifikovali aj v krátkom videu českého kanálu TVTwixx z konca februára. Diskutéri sa v komentároch zhodovali na jednej lokalite – Dubnica nad Váhom. Niektorí si trúfli trafiť presnejšie a miesto označovali ako vojenské fabriky, ktoré v meste sídlia. Autor má pritom širokú základňu fanúšikov. Len na Instagrame ho sleduje 100-tisíc ľudí.

Podľa informácií CNN Prima News z júla 2025, Danny Threeman z TV Twixx skončil vo väzbe pre spáchanie viacerých skutkov, vrátane poškodenia cudzieho majetku a krádeže. Prepustili ho po troch mesiacoch.

Chovanec zo ZŤS Špeciál o mínomete SAM-120 na Svetovom obrannom veľtrhu v Rijáde

Potulovali sa po ZŤS

Pravda sa s videami obrátila na ministerstvo obrany, ktoré má v dubnických zbrojovkách buď 100-percentný alebo polovičný podiel. Otázky sme zaslali aj DMD Group, ktorá združuje podniky Konštrukta Defence, ZVS Holding a ZŤS Špeciál.

„Môžeme potvrdiť, že predmetná vec sa týka areálu spoločnosti ZŤS – ŠPECIÁL, a. s. V súvislosti so zistenými skutočnosťami spoločnosť bezodkladne podnikla príslušné kroky a vec oznámila orgánom činným v trestnom konaní,“ potvrdil Pravde Nino Rosenberg zo ZŤS Špeciál.

Z odpovedí zbrojovky však vyplýva, že do podzemia vniklo oveľa viac ľudí ako zachytávajú videá. „Zároveň uvádzame, že v súvislosti s týmito incidentmi naša strážna služba doposiaľ zadržala spolu 16 osôb, ktoré do objektu vstúpili násilne, a to prekonaním zabezpečovacích prekážok. Vzhľadom na prebiehajúce konania a bezpečnostný režim objektu sa k detailom nemôžeme bližšie vyjadrovať,“ priblížil Rosenberg.

Youtuberom sa s kamerou podarilo dostať až do priestorov podniku, kde sa ukrýva vojenská technika.

ZŤS s viac ako 70-ročnou tradíciou výroby mínometov, tankových kanónov či delostreleckých systémov, pritom aktuálne pracuje na veľkej zákazke do zahraničia. S Azerbajdžanom podpísala vo februári v Rijáde svoj doteraz najväčší obchod v hodnote 210 miliónov eur na výrobu samohybných mínometov SAM-120. Rámcová zmluva predpokladá nákup približne 300 kusov.

Areál fabriky je podľa Rosenberga dlhodobo zabezpečený kombinovanými prvkami – fyzickou ochranou aj technickými prostriedkami a režimovými opatreniami, primerane jeho charakteru a predmetu činnosti. Konkrétne detaily však verejne priblížiť nemohol.

Keď sme sa pýtali, ako sú zabezpečené vchody, ktoré sa nepoužívajú, odpovedal, že majú zavedené „interné postupy a opatrenia“, pravidelne ich prehodnocujú a aktualizujú. Ochrana areálu a bezpečnostný režim je podľa neho pre zbrojovku prioritou.

„Neoprávnený vstup do akéhokoľvek priemyselného areálu, najmä s osobitným režimom, predstavuje potenciálne bezpečnostné riziko. Z tohto dôvodu spoločnosť situáciu berie vážne a rieši ju v súčinnosti s príslušnými orgánmi,“ tvrdí Rosenberg.

Trenčianska krajská polícia potvrdila, že o vniknutiach vie. „Na území Trenčianskeho kraja evidujeme v tejto súvislosti jedno trestné oznámenie. V súčasnej dobe v rámci tohto trestného konania sú vykonávané úkony na náležité objasnenie skutku. Z uvedeného dôvodu nie je možné poskytnúť bližšie informácie, aby nedošlo k zmareniu tohto konania. Tiež evidujeme v tejto súvislosti dva priestupky, ktoré boli už postúpené na príslušný Okresný úrad,“ uviedla pre Pravdu trenčianska policajná hovorkyňa Petra Klenková.

Snažia sa preniknúť aj k vojakom

Zdá sa, že objekty sa pred neželanými návštevníkmi nedarí hermeticky uzavrieť dlhšie. O prieniku civilov do vojenského areálu v Dubnici nad Váhom hovorí aj medializovaný prípad z apríla 2023, na ktorý upozornila televízia JOJ.

Päť maskovaných mužov oblečených v maskáčoch vo veku od 16 do 36 rokov s kuklami na hlave sa dostalo do areálu cez les, pričom prekonali niekoľko plotov. Neznáme osoby zachytili priemyselné kamery. Pátrali po nich vojaci a policajti a zasiahli proti nim aj príslušníci vtedajšej Národnej kriminálnej agentúry. Keď sa ich bezpečnostným zložkám podarilo chytiť, tvrdili, že sa zaujímajú o vojenskú históriu.

Keďže viaceré vojenské kryty vlastnia aj ozbrojené sily, obrátili sme sa aj na ne. Hovorca armády Štefan Zemanovič podotkol, že uvedené prípady z videí sa netýkajú objektov ozbrojených síl, avšak evidujú takéto pokusy o vniknutie aj do ich objektov.

„Kasárne, základne a sklady ozbrojených síl sú zabezpečené proti vniknutiu cudzích osôb oplotením, fyzickou ostrahou a informačno-bezpečnostnými systémami, pričom pri stanovení úrovne ochrany je zohľadnená zraniteľnosť a rizikovosť takýchto priestorov,“ uviedol pre Pravdu.

V prípade, ak identifikujú pokus o vniknutie do priestoru alebo samotné vniknutie, podnikajú kroky na zadržanie osôb v spolupráci s Vojenskou políciou a ich následné stotožnenie. „Všetky tieto opatrenia sa týkajú objektov a areálov v používaní OS SR. Nepoužívané objekty, ktoré nie sú súčasťou areálov OS SR, nie sú v našej zodpovednosti,“ doplnil.

Ozbrojené sily vyzvali verejnosť, aby sa nepokúšala vniknúť do ich priestorov, pretože okrem rizika zranenia sa dopúšťa minimálne priestupku so sankciou. „Objekty v používaní OS SR sú rizikovým priestorom a ich ochrana je pre nás kľúčová aj z dôvodu operačnej bezpečnosti našich jednotiek,“ dodal hovorca.

Youtuberom sa s kamerou podarilo dostať až do priestorov podniku, kde sa ukrýva vojenská technika.

Zaútočili na zbrojársku fabriku

Prenik civilných osôb do areálov s vojenskou technikou vyvoláva otázky, ako sú zabezpečené ich vstupy, a kto by bol zodpovedný za prípadné zranenia či uviaznutia. Téma rezonovala najmä po minulotýždňovom útoku v Pardubiciach. V objekte zbrojovky LPP Holding vypukol rozsiahly požiar, k založeniu sa prihlásili propalestínski aktivisti zo skupiny Earthquake Faction.

Svoj čin odôvodnili spoluprácou holdingu s izraelským gigantom Elbit Systems na vývoji dronov. Radikáli tvrdia, že ich cieľom bolo zničiť „epicentrum izraelského zbrojárskeho priemyslu“ v Európe. V halách však vyrábali aj drony pre Ukrajinu. Polícia prípad vyšetruje ako pravdepodobný teroristický útok. Tretiu podozrivú – Američanku – zadržala začiatkom týždňa na Slovensku.

Český premiér Andrej Babiš (ANO) vyzval firmy, ktoré sa zaoberajú výrobou vojenského materiálu a dodávajú ho na Ukrajinu alebo Blízky východ, aby si zabezpečili svoje areály najlepšími možnými technológiami. Areál, ktorú aktivisti napadli, podľa neho nebol zabezpečený.

„To predsa nie je možné, aby keď sa vyrába vojenský materiál, to nebolo zabezpečené. Takže my od nich budeme chcieť, aby to urobili na svoje náklady. Myslím si, že na to majú dostatok peňazí. Je to predsa aj v ich záujme. Dobre vieme, čo sa stalo, pamätáme si Vrbětice,“ vyjadril sa Babiš.

Youtuberi, ktorých videá v článku spomíname, sa venujú takzvanému urban exploration (skrátene urbex), teda preskúmavaniu opustených, skrytých alebo verejne neprístupných objektov, pričom ich cieľom je ich dokumentácia a nie vandalizmus, prípadne skutok ako v Pardubiciach. Otázne je, či ide v takýchto prípadoch o povolený vstup.

Dodáva aj Slovensko

Vo Vrběticiach došlo v roku 2014 k výbuchu muničných skladov, za ktorými stáli agenti ruskej GRU. Prvý sklad s muníciou vybuchol 16. októbra 2014, potom nasledovalo 355 neriadených výbuchov. Ďalší sklad vybuchol 3. decembra. Udalosť ovplyvnila život obyvateľov okolitých obcí bezprostredne po výbuchoch, keď sa museli niekoľkokrát evakuovať, aj dlho po nich.

Pred pár rokmi zase zmarili vraždu šéfa zbrojovky Rheinmetal Armina Pappergera. Pravda sa vtedy pýtala na bezpečnosť slovenských zbrojoviek ministra obrany Roberta Kaliňáka (Smer). „Postupujeme podľa určitej analýzy rizík. Na to máme spravodajské služby, ktoré vyhodnocujú jednotlivé podnety, a podľa toho prijímajú adekvátne bezpečnostné opatrenia. Myslím si, že rôzne náznaky a informácie v súvislosti s určitými sabotážami sme zachytili aj v našom okolí. A aj sme ich riešili a snažíme sa im predchádzať. Sú to však veci, ktoré nepatria na verejnosť,“ povedal vtedy Kaliňák.

Na európskej zbrojárskej mape má silné zastúpenie aj Slovensko. Firmám v tomto sektore sa výrazne darí najmä posledné roky, odkedy Rusko zaútočilo na Ukrajinu. Hoci vláda Roberta Fica (Smer) zastavila vojenskú pomoc susedovi, komerčné dodávky významne rastú. Fabriky inštalujú nové linky, rozširujú výroby a uzatvárajú historické obchody.

X X X

Oprava černobyľského ochranného štítu po minuloročnom zásahu ruským dronom bude stáť 500 miliónov eur

Bezpečnosť nad pozostatkami černobyľského reaktora je vážne narušená a jej obnova si vyžiada astronomickú sumu. Francúzsky minister zahraničných vecí Jean-Noël Barrot po stretnutí G7 oznámil, že oprava ochranného krytu (sarkofágu), ktorý minulý rok poškodil ruský dron, bude stáť približne 500 miliónov eur.

Na opravu ochranného štítu Černobyľskej jadrovej elektrárne na Ukrajine bude potrebných približne 500 miliónov eur, uviedol vo štvrtok francúzsky minister zahraničných vecí Jean-Noël Barrot. Štít minulý rok poškodil útok ruského dronu. TASR o tom informuje podľa správ agentúr AFP a Reuters.

Na opravu poškodeného ochranného štítu v Černobyli bude potrebných približne 500 miliónov eur.
Ruský dron poškodil ochranný štít Černobyľskej jadrovej elektrárne vo februári minulého roka.
Ochranný štít už nedokáže plniť svoju hlavnú bezpečnostnú funkciu.
Obnova hlavných funkcií krytu potrvá odhadom najmenej tri až štyri roky.

Obnova si vyžiada 500 miliónov eur

Medzinárodná agentúra pre atómovú energiu (MAAE) minulý rok v decembri uviedla, že ochranný štít Černobyľskej jadrovej elektrárne na Ukrajine už po poškodení dronom nemôže plniť svoju hlavnú bezpečnostnú funkciu. Za útok je podľa Ukrajiny zodpovedné Rusko, ktoré cieli na Černobyľ a ďalšie ukrajinské jadrové elektrárne.

„Dnes večer sme predstavili prvý finančný odhad škôd spôsobených týmto dronom, ktorý sa pohybuje okolo 500 miliónov eur,“ povedal Barrot po stretnutí šéfov diplomacií skupiny G7 vo Francúzsku.

„G7 musí zohrávať vedúcu úlohu pri tomto získavaní financií, v úzkej koordinácii s Európskou bankou pre obnovu a rozvoj (EBRD),“ konštatoval. Zároveň pripomenul, že v júli 2025 navštívil Černobyľ, kde podľa svojich slov videl „ničivý dopad tejto vojny bez hraníc“.

Poškodenie štítu a jeho význam

V novembri 2016 postavili nad pozostatkami reaktora obrovskú kovovú kupolu, aby sa zabránilo budúcim únikom rádioaktívnych materiálov. Výstavbu v hodnote 2,1 miliardy eur financovali medzinárodné zdroje.

Po ruskom útoku dronom vo februári minulého roku je poškodená strecha tejto konštrukcie. Riaditeľ elektrárne Serhij Tarakanov v decembri povedal, že kryt prišiel o niekoľko svojich hlavných funkcií, pričom ich obnova si vyžiada najmenej tri až štyri roky.

Jadrová katastrofa v Černobyľskej elektrárni 26. apríla 1986 patrí medzi najhoršie v dejinách a definitívne bola odstavená v decembri 2000. Bezprostredne po napadnutí Ukrajiny vo februári 2022 ju okupovali ruskí vojaci. Opustili ju v apríli 2022 a Ukrajina ju odvtedy udržuje pod osobitnou vojenskou kontrolou.

X X X

Eurostat zverejnil údaje o bývaní v EÚ

Podiel vlastného bývania v EÚ v roku 2024 mierne klesol na 68 percent, pričom najviac domácností s vlastným bývaním je v Rumunsku, na Slovensku a v Maďarsku. Eurostat upozorňuje aj na rastúci počet ľudí žijúcich v prenajatých bytoch.

V roku 2024 vlastnili svoj domov viac ako dve tretiny (68 percent) obyvateľstva žijúceho v domácnostiach členských krajín Európskej únie (EÚ). Najvyšší podiel vlastníctva bol zaznamenaný v Rumunsku, na Slovensku a v Maďarsku. Na údaje štatistického úradu EÚ, Eurostat, upozornil bruselský spravodajca TASR.

Eurostat v správe uviedol, že 68 percent občanov EÚ, ktorí vlastnia svoj vlastný dom alebo byt, znamená mierny pokles oproti roku 2023, keď sa to týkalo 69 percent Európanov.

· Podiel nájmov stúpa

V roku 2024 podľa prieskumov zvyšných 32 % ľudí žilo v prenajatých bytoch, čo je o percento viac oproti stavu z predchádzajúceho roku.

Najvyšší podiel vlastníctva domov a bytov bol zaznamenaný v Rumunsku (94 %), po ktorom nasledovalo Slovensko (93 %) a Maďarsko (92 %). Nad hranicu 90 % sa dostalo aj Chorvátsko (91/

Podľa zistení Eurostatu vlastníctvo domu bolo bežnejšie vo všetkých členských krajinách EÚ ako nájom, s výnimkou Nemecka, kde prevládal v 52,8 % prípadov prenájom a len 47,2 % obyvateľov hlásilo vlastné bývanie. Za Nemeckom – na druhom konci tohto rebríčka – nasledovalo Rakúsko (54,5 %), Dánsko (60,9 %), Francúzsko (61,2 %) a Luxembursko (63,5 %).

Mimo krajín EÚ horšia situácia ako v Nemecku s vlastníctvom bývania je vo Švajčiarsku, kde len 42 % obyvateľov krajiny sa v danom roku hlásilo ako majitelia bytov či domov.

· EÚ pripravuje stratégiu

Otázky dostupnosti bývania na úrovni celej EÚ má na starosti Európska komisia (EK). Eurokomisár pre energetiku a dostupné bývanie Dan Jorgensen by mal v najbližších mesiacoch predložiť stratégiu EÚ dostupného bývania a táto oblasť je aj jednou z hlavných politických priorít súčasného cyperského predsedníctva v Rade EÚ.

X X X

Slovensko čelí ďalšej medzinárodnej blamáži

Rozdielne ceny nafty pre zahraničných šoférov sú v očiach Európskej komisie problém. Ministerka hospodárstva reaguje vyhýbavo, čaká na oficiálne potvrdenie.

Vláda zavedením rozdielnych cien nafty pre slovenských a zahraničných motoristov porušila pravidlá jednotného trhu Európskej únie. Európska komisia preto avizuje, že voči Slovensku podnikne právne kroky. „Európska komisia považuje toto opatrenie za vysoko diskriminačné a v rozpore s právom EÚ,“ uviedol na pravidelnom tlačovom brífingu hovorca komisie Ricardo Cardoso.

Motoristi, ktorých vozidlá sú registrované v inom štáte, tankujú za cenu 1,826 eur za liter nafty. Táto cena je stanovená ako priemer cien v Česku, Poľsku a Rakúsku. Domáci motoristi tankujú za bežné, trhové ceny, ktoré sú v súčasnosti asi o 20 až 30 centov nižšie. Vláda opatrenia na obmedzenie spotreby nafty prijala minulý týždeň. Do platnosti vstúpili v pondelok. Okrem vyšších cien pre motoristov zo zahraničia vláda tiež zakázala tankovať za viac ako 400 eur, čo je približne 220 až 260 litrov. Nafta sa nemôže zo Slovenska exportovať. Zároveň tiež platí zákaz na tankovanie do nádob, ktoré sú väčšie ako 10 litrov.

„Osobitné pravidlá tankovania nafty (vyššie ceny) pre držiteľov vozidiel registrovaných v iných krajinách ako v Slovenskej republike sú v rozpore s právom Európskej únie, konkrétne so zákazom diskriminácie na základe štátu pôvodu,“ vysvetľuje Juraj Pauluš z advokátskej kancelárie Taylor Wessing.

„Je to viac-menej ukážkový príklad diskriminácie, pretože v totožnej situácii je s dvomi skupinami subjektov zaobchádzané rozdielne,“ hovorí Paluš. Dodáva, že zahraniční motoristi nemajú možnosť zvrátiť túto situáciu. „Majú však pomerne dobrú šancu spätne sa domáhať náhrady škody spôsobenej porušením práva Európskej únie zo strany Slovenskej republiky,“ dodáva.

Kľúčovou otázkou podľa advokáta bude, ako dlho bude dvojitá cena nafty na Slovensku pretrvávať a či Európska komisia bude vidieť dôvody na vedenie procesu infringementu aj po skončení platnosti dvojitých cien. Tento proces, ktorý Brusel môže spustiť, totiž obvykle trvá dlhší čas, niekedy až roky.

Ministerka hospodárstva Denisa Saková z Hlasu hovorí, že vláda ešte nemá oficiálnu informáciu z Bruselu.

„Dozvedeli sme sa to včera z médií. Čakáme na oficiálne stanovisko, ktoré má prísť cez naše zastupiteľstvo v Bruseli na ministerstvo zahraničných vecí. Sme pripravení o tomto s Európskou komisiou rokovať.“

Saková argumentuje, že v stave ropnej núdze, keď štát pristúpil k uvoľneniu štátnych ropných rezerv, môžu byť obyvatelia Slovenska zvýhodnení. Hmotné rezervy sú totiž majetkom štátu, a teda prenesene sú majetkom občanov.

Ministerka na otázku, či sa vláda spolieha na to, že Brusel pre krátkosť opatrenia nestihne zakročiť, priamo neodpovedala. „Máme čas ropnej núdze a myslíme si, že keď štát uvoľnil ropné rezervy, ktoré boli vo vlastníctve Slovenskej republiky, a spracováva ich slovenská rafinéria, tak majú byť produkty, ktoré sú spracované z tejto ropy, umiestnené na slovenskom trhu a slovenskí občania by mali pocítiť to, že sa tie ceny nezvyšujú,“ povedala Saková. „Sme pripravení týmito argumentami presviedčať Európsku komisiu o správnosti nášho rozhodnutia,“ uzavrela Saková.

V minulosti malo podobné opatrenia zavedené aj Maďarsko. Európska komisia vtedy pohrozila infringementom aj Budapešti. Tá následne opatrenia po troch mesiacoch zrušila. Keďže tým Maďarsko už neporušovalo pravidlá, proces infringementu sa zastavil.

X XX

Youtuberi sa dostali až k húfniciam. Advokát vysvetlil, čo hrozí za vniknutie do zbrojárskeho areálu

Potulovali sa po areáli zbrojárskej firmy a celú cestu vrátane interiéru v podzemí nakrúcali a záznam zverejnili. Do opustených priestorov dubnického podniku ZŤS Špeciál vnikli youtuberi s cieľom nájsť v spleti chodieb starú vojenskú techniku, čo sa im podarilo. Aký trest hrozí civilnej osobe, ktorá vstúpi do objektov zbrojovky bez vedomia majiteľa, sme sa pýtali advokáta Pavla Hegera z advokátskej kancelárie Hriadel-Heger.

Najväčší obchod štátnej zbrojovky. V Rijáde uzavrela zmluvu na mínomety za stovky miliónov

Informáciu o vniknutí youtuberov, ktorú sme zverejnili vo štvrtok, zbrojovka nezatajovala. „Môžeme potvrdiť, že predmetná vec sa týka areálu spoločnosti ZŤS – Špeciál, a. s. V súvislosti so zistenými skutočnosťami spoločnosť bezodkladne podnikla príslušné kroky a vec oznámila orgánom činným v trestnom konaní,“ potvrdil Pravde Nino Rosenberg zo ZŤS Špeciál.

Ako ďalej doplnil, podnik eviduje, že došlo k neoprávnenému vniknutiu neznámych ľudí do areálu spoločnosti. „Zároveň uvádzame, že v súvislosti s týmito incidentmi naša strážna služba doposiaľ zadržala spolu 16 osôb, ktoré do objektu vstúpili násilne, a to prekonaním zabezpečovacích prekážok. Vzhľadom na prebiehajúce konania a bezpečnostný režim objektu sa k detailom nemôžeme bližšie vyjadrovať,“ pokračoval.

Aký trest hrozí

Advokát Heger vo všeobecnosti vysvetlil, že ak civilná osoba vstúpi do budovy, haly, skladu, kancelárie alebo iného nebytového priestoru zbrojovky, môže ísť o typicky o skutok podľa § 218 ods. 2 Trestného zákona, teda o neoprávnený zásah do práva k nebytovému priestoru. „Toto ustanovenie postihuje aj prípad, keď niekto do nebytového priestoru iného protiprávne vnikne, pričom základná trestná sadzba je až jeden rok odňatia slobody,“ uviedol pre Pravdu.

Ako ďalej vysvetlil, ak by osoba pri vstupe zároveň natáčala technológie, výrobný proces, dokumentáciu, systém zabezpečenia alebo iné chránené údaje, vec sa môže posunúť aj do roviny závažnejšej trestnoprávnej kvalifikácie.

„Ak by išlo o utajované skutočnosti stupňa Dôverné alebo Vyhradené, môže prichádzať do úvahy aj trestný čin ohrozenia dôvernej skutočnosti a vyhradenej skutočnosti podľa § 353 Trestného zákona; nestačí však samotná prítomnosť v objekte, rozhodujúce je, či osoba takéto skutočnosti vyzvedala alebo zbierala údaje s cieľom ich vyzradiť nepovolanej osobe,“ priblížil.

Youtuberom sa s kamerou podarilo dostať až do priestorov podniku, kde sa ukrýva vojenská technika.

Čo môže priťažiť

Heger zároveň podotkol, že treba rozlišovať medzi tým, ak civilná osoba vstúpi do priestorov zbrojovky, ktoré sa nepoužívajú, a tými, kde prebieha zbrojárska výroba.

„Áno, rozdiel je podstatný. Ak ide o nepoužívaný objekt, často zostane právne jadro veci pri neoprávnenom vstupe do nebytového priestoru podľa § 218 Trestného zákona. Ak však ide o aktívny výrobný objekt, sklad, vývojové pracovisko alebo priestor s osobitným bezpečnostným režimom, riziko trestnoprávnej zodpovednosti je výrazne vyššie, pretože osoba sa môže dostať k chráneným technickým, bezpečnostným alebo utajovaným informáciám,“ vysvetlil.

Priťažiť môže aj to, v akom stave utajenia je priestor. „Zákon o ochrane utajovaných skutočností výslovne pracuje so stupňami utajenia vrátane Vyhradené a Dôverné, a pri takýchto priestoroch býva relevantný režim kontrolovaného vstupu a ochrany informácií, respektíve môže ísť dokonca aj o priestory so stupňom utajenia tajné alebo prísne tajné, čo by opäť len spôsobilo priťaženie,“ pokračoval advokát.

Chovanec zo ZŤS Špeciál o mínomete SAM-120 na Svetovom obrannom veľtrhu v Rijáde

Môžu zadržať na základe videa?

Skomplikovať situáciu v neprospech civila môže v špecifických prípadoch aj zverejňovanie videí z vniknutí na sociálnych sieťach, ako sú YouTube, Facebook či Instagram.

Umožňuje teda zákon polícii zadržať občana aj na základe publikovaných záznamov? „Áno, môže konať aj na základe takého videa, pretože video môže byť podkladom na identifikáciu osoby, preverenie skutku a začatie úkonov trestného konania. Nie je to však automatický dôvod na zadržanie,“ poukázal Heger.

V Trestnom poriadku sa uvádza, že policajt môže zadržať osobu podozrivú zo spáchania trestného činu, ak je daný niektorý z dôvodov väzby. Na zadržanie je však spravidla potrebný aj predchádzajúci súhlas prokurátora. „Bez tohto súhlasu možno zadržať len vtedy, ak vec neznesie odklad a súhlas nemožno vopred získať, najmä ak bola osoba pristihnutá pri trestnom čine alebo zastihnutá na úteku,“ spresnil.

„Preto správna odpoveď je, že video zo sociálnych sietí môže stačiť na začatie úkonov a v určitých prípadoch aj na zadržanie, ale len pri splnení zákonných podmienok zadržania. Typicky pôjde o situácie, keď je osoba zadržaná bezprostredne po skutku alebo keď existujú dôvody väzby. Samotné zverejnenie videa ešte samo osebe automaticky neznamená, že polícia môže osobu bez ďalšieho zadržať,“ dodal advokát z kancelárie Hriadel-Heger.

X XX

Eurostat zverejnil údaje o bývaní v EÚ

Eurostat v správe uviedol, že 68 percent občanov EÚ, ktorí vlastnia svoj vlastný dom alebo byt, znamená mierny pokles oproti roku 2023, keď sa to týkalo 69 percent Európanov.

Podiel nájmov stúpa

V roku 2024 podľa prieskumov zvyšných 32 % ľudí žilo v prenajatých bytoch, čo je o percento viac oproti stavu z predchádzajúceho roka.

Najvyšší podiel vlastníctva domov a bytov bol zaznamenaný v Rumunsku (94 %), po ktorom nasledovalo Slovensko (93 %) a Maďarsko (92 %). Nad hranicu 90 % sa dostalo aj Chorvátsko (91 %).

Mimo krajín EÚ horšia situácia ako v Nemecku s vlastníctvom bývania je vo Švajčiarsku, kde len 42 % obyvateľov krajiny sa v danom roku hlásilo ako majitelia bytov či domov.

EÚ pripravuje stratégiu

X X X

Karta sa obracia. Rusko vyzbrojuje Irán vražednými dronmi, Moskva ukázala aj červené čiary

Rusko je podľa informácií denníka Financial Times blízko dokončenia postupných dodávok dronov, liekov a potravín do Iránu. Správy západných spravodajských služieb naznačujú, že ide o súčasť širšej snahy podporiť Teherán v aktuálnom konflikte.

Obrovský požiar po útoku dronov v americkom diplomatickom zariadení neďaleko irackého letiska v Bagdade. Zábery očitých svedkov zverejnené v piatok 20. marca 2026. / Zdroj: Reuters

Rokovania o dodávkach sa mali začať krátko po útokoch Spojených štátov a Izraela na Irán. Podľa informovaných zdrojov išlo o tajné diskusie medzi vysokými predstaviteľmi oboch krajín, ktoré rýchlo prešli do praktickej realizácie.

Samotné zásielky sa začali realizovať začiatkom marca a ich dokončenie sa očakáva do konca mesiaca. Ide o postupný proces, ktorý zahŕňa vojenský aj humanitárny materiál.

Západní bezpečnostní predstavitelia zatiaľ nevedia presne určiť typ dronov, ktoré má Rusko Iránu dodať. Predpokladá sa však, že by mohlo ísť o modely ako Geran-2, vychádzajúce z iránskeho typu Šáhid-136.

Moskva pritom dlhodobo udržiava úzke vzťahy s Teheránom. Okrem materiálnych dodávok mala Iránu poskytovať aj spravodajskú podporu, vrátane satelitných snímok či údajov na zameriavanie cieľov.

Dronový útok na dubajskom letisku

Dubajské úrady v pondelok 16. marca 2026 dostali pod kontrolu požiar spôsobený útokom dronu v blízkosti medzinárodného letiska v meste, ktorý si vynútil dočasné pozastavenie letov. / Zdroj: Reuters

Ak sa potvrdí aj dodanie dronov, pôjde o prvý prípad, keď Rusko od začiatku vojny poskytne Iránu priamu vojenskú pomoc so smrteľným účinkom.

Kremeľ tieto tvrdenia verejne spochybňuje. Hovorca Dmitrij Peskov uviedol, že sa šíri množstvo nepresných informácií, no zároveň potvrdil pokračovanie komunikácie s iránskym vedením.

Západní predstavitelia sa domnievajú, že Rusko týmto krokom neposilňuje len vojenské kapacity Iránu, ale zároveň podporuje stabilitu jeho politického režimu. Tento aspekt je vnímaný ako rovnako dôležitý ako samotná vojenská pomoc.

Na verejnosti však Moskva zdôrazňuje najmä humanitárnu dimenziu. Tvrdí, že do Iránu už dodala desiatky ton liekov a plánuje v tom pokračovať aj naďalej.

Irán pritom už dlhšie využíva lacné útočné drony ako kľúčový nástroj svojej stratégie. Odborníci však upozorňujú, že Teherán má záujem najmä o technologicky pokročilejšie verzie, nie o väčšie množstvo existujúcich systémov.

Rusko takéto drony vyvíjalo a upravovalo počas vojny na Ukrajine. Vylepšenia sa týkajú najmä navigácie, motorov či schopnosti odolávať rušeniu, čo zvyšuje ich účinnosť v boji.

Napriek rastúcej spolupráci však Moskva odmietla Iránu dodať pokročilý systém protivzdušnej obrany S-400. Podľa analytikov by takýto krok mohol výrazne zvýšiť napätie vo vzťahoch so Spojenými štátmi.

X XX

Vajcia hore-dolu Európou, absurdný kšeft, ktorý zaplatí Slovák. Reťazce tlačia cenu, krajina ráta straty

Deväť z desiatich vajec, ktoré si kupujú slovenskí spotrebitelia, by mohlo byť od domácich výrobcov. Celá pätina slovenských vajec však smeruje na export. Na pultoch obchodných reťazcov zato ponúkajú vajcia dokonca z Bulharska, Litvy, Lotyšska. Mozaiku ponuky dopĺňajú české, poľské a holandské vajíčka.

Uhlíková stopa a zo dňa na deň drahšia nafta biznisu s vajcami „rajzujúcimi“ hore-dolu po Európe zjavne neprekážajú. Situáciu, ktorá vznikla na tohtoročnom veľkonočnom trhu s vajcami, označila Únia hydinárov Slovenska (ÚHS) za absurdnú.

Do tejto tragikomickej podoby obchodu s vajcami vyústila požiadavka obchodných reťazcov so zahraničným kapitálom, ktoré pred niekoľkými rokmi oznámili, že po roku 2026 nebudú predávať vajcia z klietkových chovov. Naozaj od prvého januára 2026 známe obchodné reťazce nenakupujú od slovenských hydinárov vajcia od sliepok chovaných v klietkových chovoch.

Prečo sa hrnú na akcie

Únia hydinárov tvrdí, že v ponuke sa objavili vajcia z klietkových chovov dovážané z Lotyšska. Vyplýva to z toho, že v EÚ je zhruba rovnaká produkcia klietkových aj podstielkových vajec (zhodne po 38 percent). Samotné Slovensko produkuje v podstielkových chovoch 42 percent vajec. Klietkové vajcia odoberajú od slovenských hydinárov len domáce obchodné reťazce. Zato jeden zo zahraničných reťazcov mal v akcii klietkové vajcia v triede M v balení po 10 kusov, ktoré stálo 1,99 eura.

Samozrejme, kupujúci túto akciu uvítali. Vlani sa na Slovensku predávalo balenie desiatich vajec priemerne po 2,51 eura, no už v januári vyskočila ich cena na 2,82 eura. Každá zľava je preto vítaná. Spotrebitelia príliš nečítajú detailné informácie, odkiaľ vajcia pochádzajú, hľadia na cenovku. Hydinári konštatovali, že tri štvrtiny vajec, práve tak ako kurčiat sa predávajú v akcii. Trh je podľa nich zdeformovaný tlakom reťazcov na zľavy, ktoré reťazce podľa ÚHS požadujú cyklicky od všetkých svojich dodávateľov.

Na tento jav sa sťažujú aj ostatní potravinári. Zo slovenských zákazníkov sa stali lovci akciových cien, tak charakterizovala nákupné správanie slovenských kupujúcich Zuzana Nouzovská, generálna sekretárka Slovenského mliekarenského zväzu. Obchodníci, naopak, tvrdia, že akcie sú výsledkom aj reálnej kúpyschopnosti slovenských pracujúcich a ľudí na dôchodku. Majú nízke príjmy, preto nakupujú tovar ponúkaný v akciách.

V zľavách idú všetky druhy vajec a hydiny, pričom najviac sa predávajú masové produkty. To znamená, že na odbyt idú ochranármi a obchodníkmi toľko preklínané klietkové vajcia a tzv. klasické kurčatá odchované v najefektívnejšom režime rýchlovýkrmu. Tzv. klasické kurča sa predáva bežne po 2,79 eura za kilogram, v akcii ho však dostať aj za 2,39 eura.

Z hľadiska priemerných príjmov slovenských pracujúcich je kurča vychované vo welfare systéme zaručujúcom hydine optimálne životné podmienky už pomerne drahé – stoja 3,59 eura. V ponuke sú aj tzv. pomaly rastúce kurčatá a to za cenu 5,49 eura. Táto cena je však len pre skupinu tzv. ESO obyvateľov – teda príjmovo ekonomicky silných občanov – kurča vykrmované dvojnásobne dlhší čas si dovolia kúpiť len zhruba tri percentá obyvateľov Slovenska.

Kto prehráva? Celá krajina

Pri kuracích rezňoch kilogram „klasiky“ vyjde na 5,49 eura, welfare rezne už stoja 7,19 eura a rezne z pomaly rastúceho kurčaťa prídu na 8,99 eura. Vybočuje správanie slovenských spotrebiteľov z radu zákazníkov v EÚ? Nie veľmi. Najdrahšie kurčatá a rezne z nich si v EÚ dopraje podľa jednotlivých krajín od 5 do 10 percent obyvateľov, konštatoval to Daniel Molnár, riaditeľ ÚHS.

Rozdiel je však v tom, že v starých členských krajinách si ľudia kupujú produkty najmä od domácich producentov, Rakúšania, ako povedal podpredseda Únie hydinárov Ladislav Birčák, si kúpia vajcia od rakúskych farmárov, Nemci od nemeckých chovateľov hydiny, kým na Slovensku hrá prím cena a nie pôvod vajec či mäsa. Uprednostňovanie najlacnejších produktov sa potom prejavuje na poklese domácej produkcie, klesajúcej zamestnanosti v poľnohospodárstve a potravinárstve.

Birčák uviedol príklad, že ak rodina uprednostní cudzokrajné balenie vajec, ktoré je lacnejšie od slovenského o 30 centov, týždenne usporí 1,20 eura. „Nazdávam sa, že to je suma, ktorú by ľudia mohli oželieť a uprednostniť domácu produkciu, pri ktorej majú istotu, že hydina bola kŕmená krmivami, ktoré neobsahujú geneticky modifikovanú sóju. Kurčatá boli pod pravidelnou kontrolou veterinárov na farmách aj na bitúnkoch. Je dôležité, aby si spotrebitelia uvedomili aj pri veľkonočných nákupoch súvislosti medzi jedlom, zamestnanosťou a celkovým stavom ekonomiky v krajine,“ povedal Birčák.

Redakcia požiadala o stanovisko aj Slovenskú alianciu moderného obchodu zoskupujúcu reťazce ako Tesco, Billa, Lidl, Kaufland či Terno. Do uzávierky ho nedostala.

„Nie je pravda, že obchodníci ponúkajú vajcia z klietkových chovov zo zahraničia. Všetky maloobchodné siete prijali záväzok, že nebudú predávať vajcia z kliekových chovov a preto ich vyradili zo stáleho sortimentu. Jedna z nich sa však rozhodla, že v prípade predajných akcií, bude ponúkať aj vajcia z klietkových chovov. Vo všeobecnosti obchodníci predávajú najmä vajcia zo slovenských chovov, ale pre ich nedostatok, najmä v alternatívnych chovoch, v niektorých prípadoch pre ich vyššiu cenu, nie je možné bez dovozu vyhovieť požiadavkám slovenského spotrebiteľa, čo sa týka množstva a ceny,“ uviedol v reakcii na vyjadrenia Únie hydinárov Martin Krajčovič, predseda Slovenskej aliancie moderného obchodu (SAMO).

X X X

Izraelská opozícia kritizuje vládu: Posielate armádu do vojny bez stratégie, prostriedkov a s nízkym počtom vojakov

Izraelská opozícia bije na poplach pred hroziacou „bezpečnostnou katastrofou“. Jej líder Jair Lapid vo štvrtok obvinil vládu Benjamina Netanjahua, že vedie krajinu do vojny na viacerých frontoch bez dostatočného počtu vojakov a jasnej stratégie.

Líder izraelskej opozície Jair Lapid vo štvrtok obvinil vládu, že vedie krajinu k „bezpečnostnej katastrofe“ v dôsledku nedostatku vojakov. Od vlády žiada, aby okamžite povolala do armády aj ultraortodoxných židov, píše TASR podľa správ agentúry AFP a spravodajského portálu The Times of Israel (TOI).

Jair Lapid tvrdí že izraelskú armádu ohrozuje kritický nedostatok vojakov.
Lapid žiada okamžité povolanie ultraortodoxných židov do izraelskej armády.
Náčelník generálneho štábu Ejal Zamir varuje pred kolapsom armády.
Ultraortodoxní muži získavajú dlhodobé výnimky z inak povinnej vojenskej služby.

„Izraelské ozbrojené zložky sú na hranici svojich kapacít a ešte aj za ňou. Vláda necháva armádu zranenú na bojisku,“ povedal Lapid. Vláda podľa neho posiela armádu do „vojny na viacerých frontoch bez stratégie, potrebných prostriedkov a s príliš nízkym počtom vojakov“.

Nedostatok personálu v armáde

Náčelník generálneho štábu Ejal Zamir podľa TOI v stredu na zasadnutí bezpečnostného kabinetu údajne varoval, že armáda sa „zrúti sama do seba“, keďže je vystavená rastúcim operačným požiadavkám a prehlbujúcemu sa nedostatku personálu.

Lapid vyzval vládu, aby „skoncovala so svojou zbabelosťou“, okamžite zastavila financovanie ultraortodoxných židov, ktorí sa vyhýbajú vojenskej službe, poslala „políciu pre dezertérov a bez zaváhania povolala ultraortodoxných“ židov.

Povinná vojenská služba

V Izraeli je povinná vojenská služba pre mužov 32 mesiacov a pre ženy 24 mesiacov. Ultraortodoxní muži, ktorí študujú v ješivách, môžu požiadať o odklad alebo výnimku, v niektorých prípadoch aj na celý život.

Líder izraelskej opozície poznamenal, že Zamir upozornil, že je nútený nasadzovať čoraz viac jednotiek na okupovaný Západný breh Jordánu pre útoky tamojších izraelských osadníkov. Vláda podľa Lapida musí bojovať proti „židovskému terorizmu“ všetkými možnými prostriedkami.

Okrem toho by vláda podľa neho mala zbaviť právomocí ministra pre národnú bezpečnosť Itamara Ben Gvira, ktorý „otvorene podporuje židovských teroristov“.

X X X

Hejt ako zábava? Odborníci varujú rodičov pred tichým rizikom

Hejt a extrémne názory sú pre mladých bežné. Odborníci radia rodičom hovoriť, nie trestať.

Ako rodičia máme často pocit, že ak je dieťa doma a „len na mobile“, je v bezpečí. Realita je však zložitejšia. Online priestor, v ktorom dnešní tínedžeri vyrastajú, sa stal miestom, kde sa popri zábave a komunikácii nenápadne šíria nenávistné názory, manipulácia a extrémizmus.

Podľa aktuálnych dát sa s online hejtom stretlo až 80 % mladých ľudí a viac ako polovica ho zažila na vlastnej koži. Takmer 80 % narazilo na mizogýnne naratívy a viac než polovica mladých nad 16 rokov sa stretla s prejavmi pravicového extrémizmu. Mnohí to však nevnímajú ako problém – berú to ako humor alebo bežnú súčasť internetu.

Psychológ Marek Madro z IPčka upozorňuje, že práve v tom je najväčšie riziko. „Mladí ľudia často nedokážu vyhodnocovať, o čom je obsah, ktorý konzumujú. Berú ho ako vtip alebo zábavu. Radikalizácia sa tak deje potichu, cez normalizáciu nenávistných prejavov,“ vysvetľuje. Podľa neho je za tým často frustrácia, tlak a pocit nepochopenia.

Keď rodič reaguje krikom

Rodičia pritom podľa odborníkov aj vlastných skúseností často volia nesprávnu reakciu. Namiesto rozhovoru prichádza kritika, hnev alebo zákaz.

„Ako rodičia robíme často chybu, že keď zistíme, čo naše deti sledujú, kritizujeme ich, hneváme sa, hrešíme, trestáme ich. Tým však spôsobujeme pravý opak – deti sa uzatvárajú do svojej bubliny, nielen fyzicky do izby, ale hlavne vo svojom vnútri,“ hovorí Michaela Králiková, ktorá sa stala známou vďaka účasti v česko-slovenskej televíznej šou o varení a v súčasnosti sa venuje mentoringu v oblasti osobného rastu a podnikania. Tiež vo svojom podcaste hovorí o pálčivých témach. Ako dodáva, úlohou rodiča nie je presadiť vlastný názor, ale vytvoriť bezpečný priestor na dialóg. „Cieľ nie je, aby deti prebrali náš názor, ale aby si dokázali vytvárať vlastný – a správny.“

Radikalizácia ako tichý proces

Odborníci sa zhodujú, že extrémne postoje sa k mladým nedostávajú cez otvorenú propagandu. Skôr cez každodenný obsah – memečká, krátke videá či influencerov, ktorí ponúkajú jednoduché odpovede na zložité otázky. Algoritmy tento obsah ďalej zosilňujú a uzatvárajú mladých do názorových bublín.

Aj preto vznikla iniciatíva Spolu nie sme bezbranní, ktorú zastrešujú Orange Slovensko a Nadácia Orange. Nadväzuje na dlhodobý program beznastrah.online a zameriava sa na prevenciu radikalizácie mladých, vzdelávanie rodičov a škôl aj praktickú pomoc.

Súčasťou programu je aj bezplatná online poradňa, kde môžu mladí anonymne riešiť hejt, tlak či psychickú nepohodu, a pomoc tu nájdu aj rodičia, ktorí si nevedia rady s tým, ako s deťmi o náročných témach hovoriť. Prevenciu zároveň podporuje aj Grantový program beznastrah.online Nadácie Orange, ktorý financuje projekty škôl, neziskových organizácií a komunitných centier zamerané na posilňovanie kritického myslenia, prevenciu radikalizácie a budovanie bezpečného online prostredia.

Radikalizácia detí sa nedeje zo dňa na deň. Začína nenápadne – jedným videom, jedným komentárom, jedným pocitom, že „tam niekam patrím“. O to dôležitejšie je, aby mali doma niekoho, s kým sa o tom môžu rozprávať bez strachu.

X XX

Zmena, ktorá vám môže ušetriť stovky eur: Oplatí sa vám ešte živnosť?

Podnikateľské prostredie na Slovensku prechádza výraznou premenou. Množstvo legislatívnych a ekonomických zmien dnes ovplyvňuje, či sa ľuďom oplatí začať podnikať alebo pokračovať v doterajšej forme. Pre niektorých môžu nové podmienky predstavovať prekážku, pre iných sú príležitosťou prehodnotiť, ktorá právna forma je pre ich situáciu najvhodnejšia. Moderné digitálne služby a spolupráca s overenými partnermi môžu výrazne uľahčiť začiatok podnikania aj jeho zmenu.

Údaje z FinStatu hovoria jasnou rečou: v januári tohto roka zaniklo 10 184 žiadostí, pričom nových vzniklo len 2 557. Vo februári taktiež zaniklo viac živností (6 324) ako vzniklo (2 281).

Konsolidačný balík priniesol sériu opatrení, ktoré priamo zasahujú do peňaženiek podnikateľov. Zdravotné odvody stúpli od tohto roka o percentuálny bod, minimálne odvody SZČO vzrástli o približne pätinu a skrátilo sa aj odvodové zvýhodnenie pre nových živnostníkov. K tomu treba pripočítať dlhšie obdobie hradenia nemocenskej dávky zamestnávateľom (z 10 na 14 dní), čo navyšuje mzdové výdavky. Tieto čísla však nemusia nutne znamenať úpadok podnikateľských ambícií.

Rozhodnutie založené na dátach, nie na pocitoch

Mnohí slovenskí živnostníci preto stoja pred dôležitou otázkou: Je moja aktuálna forma podnikania efektívna? Nové legislatívne nastavenia a zmeny v odvodovom systéme prirodzene tlačia na hľadanie optimálnejšej cesty. Pre mnohých podnikateľov sa prechod na spoločnosť s ručením obmedzeným (s. r. o.) stáva pragmatickým krokom k optimálnemu riadeniu financií a správy nákladov.

Každý biznis je však individuálny. Pri rozhodovaní o najvhodnejšej forme podnikania môže pomôcť kalkulačka, ktorá na pár klikov prehľadne ukáže rozdiely medzi jednotlivými možnosťami.

Bariéry padajú vďaka digitalizácii

Administratívna náročnosť bola roky hlavným dôvodom, prečo mnohí živnostníci s prechodom na právnickú osobu váhali. V súčasnosti sa bariéry vďaka digitalizácii postupne vytrácajú. Proces založenia firmy je dnes možné zvládnuť takmer bez návštev úradov.

Začiatok aj zmenu podnikania uľahčí výber spoľahlivých partnerov. Napríklad aj bankový partner, ktorý rozumie aktuálnym zmenám v podnikateľskom prostredí a ponúka praktické riešenia, ktoré uľahčia začiatok podnikania alebo zmenu právnej formy. V spolupráci s ďalšími partnermi navyše pomáha s podnikateľskými činnosťami – od založenia firmy cez fakturáciu až po prijímanie platieb.

Vedeli ste, že: s podporou Tatra banky si viete založiť podnikanie u overených partnerov len za 1 EUR, ktorí za vás pokryjú aj poplatky za vznik spoločnosti (notár, zápis do registra) až do výšky 204,06 EUR. Ak si navyše v Tatra banke otvoríte podnikateľský účet, jeho vedenie máte na 1 rok bez poplatku.

Kapitál už po pár týždňoch

Pre mnohých začínajúcich podnikateľov nie je štart podnikania prechádzka ružovou záhradou. Mnohé firmy potrebujú preklenúť obdobie napríklad medzi nákupom zásob a prvými uhradenými faktúrami. Často ich pri tom brzdí nedostatok kapitálu. Pri snahe získať financie narážajú na podmienku dlhšej účtovnej histórie, čo môže celé podnikanie spomaliť už v úvode.

Dnes však existuje riešenie, ktoré túto bariéru výrazne zmierňuje. Tatra banka ponúka možnosť získať financie na rozbeh až do 5 000 EUR už po mesiaci fungovania podnikania. Podnikateľský úver sa vybavuje jednoducho online, bez spracovateľského poplatku a s možnosťou rozložiť si splátky od jedného do piatich rokov.

Povinné bezhotovostné platby

Od 1. mája tohto roka musia podnikatelia pri platbách nad 1 euro umožniť bezhotovostnú platbu. Nejde o zákaz hotovosti, zákazník môže aj naďalej platiť bankovkami či mincami. Povinnosť sa týka všetkých podnikateľov, ktorí prijímajú platby za tovar alebo služby a majú povinnosť evidovať tržby. V praxi preto rastie dopyt po jednoduchých a dostupných riešeniach. Tatra banka ponúka množstvo riešení, ako napríklad samostatný POS terminál, ktorý umožňuje platbu kartou alebo prostredníctvom novinky – QR kódov. Aktuálne ho môžu podnikatelia využiť na 12 mesiacov bez mesačného poplatku za spracovanie transakcií. Pre menšie prevádzky Tatra banka ponúka aj POS terminál v mobile, pričom mobilný telefón slúži ako platobný terminál.

Istota v rukách pripravených

Podnikanie si v súčasnosti vyžaduje premyslené rozhodnutia a spoľahlivých partnerov. S riešeniami od Tatra banky na to nie ste sami. Pomôže vám so založením podnikania, podporí vás pri jeho štarte a v spolupráci s overenými partnermi prináša riešenia, ktoré uľahčia vaše každodenné podnikateľské činnosti.

X X X

Česko padá na kolená, nafta tam zdražela o desiatky percent. Ceny môžu prekonať psychologickú hranicu, varuje ekonóm

Česko patrí medzi krajiny Európskej únie, kde sa ceny nafty po vypuknutí vojny v Iráne zdvihli najvýraznejšie. Nové údaje Európskej komisie ukazujú, že medzi 2. a 23. marcom vzrástla cena motorovej nafty o 40,2 percenta. Ešte prudší rast zaznamenalo už iba Švédsko.

Hlavný ekonóm Trinity Bank Lukáš Kovanda upozorňuje, že takéto čísla znovu otvárajú otázku primeranosti marží na českom trhu s pohonnými hmotami. Práve pri nafte je pritom situácia mimoriadne citlivá, keďže v českej ekonomike hrá oveľa väčšiu úlohu než benzín. Vlani tvorila približne 73 percent celkovej spotreby pohonných látok.

Nadpriemerne pritom v Česku zdražel aj benzín. Jeho cena v sledovanom období stúpla o 21,1 percenta, zatiaľ čo priemer celej únie bol 13,7 percenta. V tomto prípade sa Česko zaradilo na štvrté miesto po Švédsku, Poľsku a Rakúsku.

Rozdiely medzi jednotlivými krajinami sú výrazné. Kým v Maďarsku, na Slovensku či v Slovinsku sa ceny pohonných hmôt zdvíhali len mierne, na Malte zostali bez zmeny, keďže ich tam reguluje štát. Podľa Kovandu sa ukazuje, že hoci vojna v Iráne tlačí nahor cenu ropy na celom svete, konečné ceny palív v jednotlivých štátoch EÚ ovplyvňujú aj dane, marže či zásahy vlád do trhu.

Výrazný kontrast predstavuje Poľsko. Tamojšia vláda sa rozhodla znížiť DPH na pohonné hmoty z 23 na 8 percent a zároveň stlačiť spotrebnú daň na zákonné minimum. Podľa odhadov banky ING by to mohlo zlacniť liter motorovej nafty približne o takmer 30 centov. Ak sa tento krok naplno prejaví, nafta v Poľsku môže byť až o vyše 20 centov na liter lacnejšia než v Česku.

To by mohlo posilniť cezhraničné tankovanie českých vodičov v Poľsku, čo by pre český štát znamenalo výpadok daňových príjmov. Navyše sa objavujú aj úvahy, že ak česká vláda nezavedie podobné opatrenia a Poľsko súčasne zavedie daň z mimoriadnych ziskov pre Orlen, firma si môže nižšie poľské zisky kompenzovať vyššími maržami práve v Česku.

Kovanda zároveň varuje pred ďalším scenárom, ktorý by situáciu ešte zhoršil. „V Česku teraz vážne hrozí vzestup cien nafty nad dve eurá za liter,“ upozorňuje. Podľa neho by k tomu mohlo dôjsť v prípade, že Irán prostredníctvom jemenských povstalcov obmedzí aj dopravu cez prieliv Báb al-Mandab, označovaný v texte aj ako Brána nárekov.

Práve tento námorný koridor je dôležitý najmä pre export ropy zo Saudskej Arábie. Ak by sa preprava cez túto trasu skomplikovala, tankery by museli voliť dlhšiu a drahšiu cestu cez Suez a okolo Afriky. To by podľa Kovandu takmer určite viedlo k ďalšiemu rastu cien nafty, pričom v Česku by sa priemerná cena mohla dostať nad hranicu 50 korún za liter.

X X X

O podobě budoucí SZP a Víceletém finančním rámci jednali v Budapešti ministři zemědělství zemí V4, Bulharska a Rumunska

Ke společnému jednání se dnes v Budapešti sešli ministři zemědělství zemí Visegrádské skupiny (V4), Bulharska a Rumunska. Diskutovali o podobě nového Víceletého finančního rámce (VFR), nastavení budoucí společné zemědělské politiky (SZP) a také o problematice regulace používání olova v rybářství. Ministři zdůraznili, že současná geopolitická situace klade na evropské zemědělství stále vyšší nároky a vyžaduje stabilní podmínky pro produkci potravin, investice i modernizaci.

„V rámci dnešního jednání jsme jasně deklarovali, že Česká republika podporuje legislativní samostatnost společné zemědělské politiky a požaduje převedení všech relevantních článků z legislativy k problematice zemědělství a venkovských oblastí do jejího návrhu, včetně klíčových definic. Zásadní pro nás je zejména definice zemědělce, ta bude určovat způsobilost k podpoře a musí umožnit potřebnou míru flexibility na úrovni členských států. Pokud má společná zemědělská politika plnit své cíle a podporovat konkurenceschopnost, musí být nastavena předvídatelně, s důrazem na kontinuitu a efektivní využití prostředků,“ řekl v kontextu dopadů aktuálních geopolitických výzev ministr zemědělství Martin Šebestyán.

Ministři se shodli, že otázka legislativního vymezení SZP má zásadní význam pro fungování politiky, její finanční řízení a naplňování očekávaných cílů. Česko vnímá jako zásadní otázku degresivity a zastropování, kde jednoznačně preferuje dobrovolnost aplikace těchto opatření a zohlednění národních specifik v podobě zavedení dalších nástrojů (zohlednění struktury podniku, výrobní zaměření, odpočty atd.). Rovněž podporuje zachování maximální finanční samostatnosti členských států, možnost samostatné obálky pokrývající všechna opatření, zahrnutí zpracování zemědělské produkce, pozemkových úprav, poradenství, vzdělávání, EIP či LEADER do alokace SZP, navýšení rozpočtu SZP minimálně na úroveň stávajícího období, s ohledem na více než 20% inflaci posledních let.

Významná část jednání byla věnována také době přechodu na nové legislativní období. Ministři upozornili na nezbytnost realistického harmonogramu a potřebu přechodného období, které umožní dokončení běžících projektů a plynulý náběh nového systému. Představitelé V4+2 se rovněž shodli na nutnosti aktivní komunikace společných závěrů směrem k Evropské komisi i aktuálnímu a budoucímu předsednictví Rady EU.

Jednání se týkalo i návrhu omezení používání olova ve střelivu a rybolovu, zejména dopadů na rekreační rybářství a praktické limity dostupných alternativ. Podle ministrů je nezbytné hledat řešení šetrná k životnímu prostředí i realistická z hlediska technických a finančních možností uživatelů. Někteří zástupci apelovali na nutnost přepracování aktuální podoby návrhu tak, aby lépe reflektovala specifické podmínky jednotlivých zemí. Diskutována byla rovněž problematika nákazové situace a dopady posledního geopolitického vývoje z hlediska cen a dostupnosti zemědělských vstupů, zejména hnojiv.

Ministři přijali společnou deklaraci, která upozorňuje na význam zachování silné a samostatné společné zemědělské politiky se dvěma pilíři a odpovídajícím rozpočtem, který nebude v soutěži s jinými politikami EU. Dokument zároveň apeluje na nutnost zachovat klíčové nástroje, jako jsou programy rozvoje venkova, poradenské služby, pozemkové úpravy nebo iniciativy LEADER a EIP.

Vojtěch Bílý, tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství

X XX

Žluté karty či rohy. UEFA varuje: Ovlivňování zápasů už není jen o výsled

Panelová diskuse na setkání integrity officerů UEFA v Lublani zaměřená na boj proti manipulacím zápasů a sdílení vyšetřovacích postupů.

Desítky zadržených, domovní prohlídky i zásahy v zahraničí. Česká policie rozjela rozsáhlou operaci kvůli podezření z korupce a manipulací sportovních zápasů v souvislosti se sázením. Případ dozoruje dozoruje Vrchní státní zastupitelství v Olomouci. UEFA minulý týden varovala, že bez hlubší mezinárodní spolupráce a sdílení dat nelze tzv. match fixing účinně potírat. Hovořilo se i o nových metodách podvodného sázení.

Policejní NCOZ ve své poslední výroční zprávě upozornila, že rozvoj sportovního sázení přes internet výrazně zvýšil objemy peněz, které tímto odvětvím procházejí. On-line propojení mezinárodního sportovního prostředí láká díky větším příležitostem k zisku organizované zločinecké skupiny, které se podle centrály na tzv. match fixingu – tedy ovlivňování sportovních zápasů – podílejí velmi často a využívají jej i k praní špinavých peněz z nelegálních sázek nebo jiných nezákonných aktivit.

Český trestní zákoník nepostihuje match fixing jako samostatný trestný čin. Ovlivňování sportovních soutěží může podle NCOZ spadat pod několik obecnějších trestných činů, zejména podvod či úplatkářství. U podvodů jde o ovlivnění zápasů s úmyslem dosáhnout finančního zisku, tedy například v situacích, kdy hráči, trenéři nebo rozhodčí úmyslně manipulují výsledky zápasů ve prospěch sázkařů.

UEFA řeší nové metody

UEFA minulý týden svolala do Lublaně zástupce všech 55 členských asociací, policie i mezinárodních institucí. Šlo o největší setkání expertů na integritu ve fotbale. Diskuse se zaměřila na konkrétní praxi: analýzu sázkových dat, získávání důkazů pro disciplinární i trestní řízení nebo nové vzdělávací programy. Součástí byly i modelové situace a sdílení zkušeností z jednotlivých zemí. „Hrozby spojené s ovlivňováním zápasů nerespektují hranice, proto musí být i naše reakce jednotná a založená na spolupráci,“ uvedl výkonný ředitel pro integritu UEFA Angelo Rigopoulos.

Podle něj je klíčové propojit jednotlivé aktéry. „Když sladíme úsilí všech zapojených subjektů, posilujeme obranu evropského fotbalu způsobem, kterého žádná organizace nemůže dosáhnout sama,“ doplnil. Do spolupráce se zapojují i Europol a Interpol. Podle nich je match fixing často napojen na organizovaný zločin.

Manipulace už není jen domluvený výsledek

Závěry z Lublaně i zkušenosti z praxe ukazují, že ovlivňování zápasů se proměňuje. Vedle tradičního „domluveného výsledku“ se prosazují méně nápadné formy.

Jde například o ovlivňování jednotlivých momentů ve hře, jako je počet žlutých karet nebo rohových kopů. Tyto mikro-sázky jsou obtížněji odhalitelné a často se objevují v nižších soutěžích.

Současně se rozšiřuje využívání zahraničních sázkových trhů a rozdělování sázek mezi více účtů. To komplikuje dohledání finančních toků i identifikaci pachatelů.

Zásah v Česku i v zahraničí

Úkony trestního řízení v Česku provádí Národní centrála proti organizovanému zločinu spolu s krajskou policií ve Zlínském kraji.

Podle serveru iSport.cz se policejní akce týká především Moravy a také zápasů první ligy či mládeže. Jedním z podezřelých je podle webu Jan Wolf, primátor Karviné, která je vlastníkem prvoligového klubu, a hráč Samuel Šigut. Dále jde i o rozhodčí z profesionální listiny.

Podle Vrchního státního zastupitelství v Olomouci jde o prověřování podezření z korupce a podvodného jednání v souvislosti se sázením na sportovní zápasy. Policie provádí domovní prohlídky, prohlídky jiných prostor i výslechy osob. „Policejní orgány aktuálně provádějí úkony trestního řízení spočívající v domovních prohlídkách, prohlídkách jiných prostor a pozemků a ve výsleších osob,“ uvedl vrchní státní zástupce Radim Dragoun.

Česko: zlepšení i nové scénáře

Fotbalová asociace České republiky chystá prohlášení. Integrity officer FAČR Kamil Javůrek o změnách v metodách ovlivňování zápasů promluvil v únoru. „Představte si lokální klub v problémech, do kterého vstoupí zahraniční investor a nabídne záchranu. Přivede hráče a vytvoří zdání rozvoje, ale ve skutečnosti mohou být nasazeni za účelem manipulace zápasů,“ popsal pro e-fotbal.cz.

Zkušenosti z Česka i zahraničí ukazují, že manipulace se nejčastěji objevují v nižších soutěžích a v klubech s finančními problémy. Právě tam je nejsnazší ovlivnit jednotlivé hráče nebo průběh zápasu, často s relativně nízkými částkami. Eva Paseková

x X X

Útok zápalnými lahvemi na ruské středisko v Praze. Pachatele hledá policie

Na budovu Ruského střediska vědy a kultury v pražské Bubenči někdo ve čtvrtek večer hodil šest zápalných lahví, explodovaly tři z nich. Ruské agentuře TASS to řekl ředitel institutu Igor Girenko, který pachatele označil za teroristy a nelidská stvoření.

Ruské středisko vědy a kultury (RSVK) v pražských Dejvicích, označované jako Ruský dům, provozuje od roku 1971 ruská státní agentura Rossotrudničestvo. Česko k nevoli Moskvy neuznává diplomatický status budovy, v níž středisko sídlí.

Český majetek Čechům, volali aktivisté ze střechy Ruského centra v Praze

„Od včerejšího (čtvrtečního) večera se zabýváme útokem, při kterém někdo hodil několik zápalných lahví na Ruský dům v ulici Na Zátorce, Praha 6. Po pachateli, který je podezřelý z trestného činu poškození cizí věci, pátráme,“ uvedla policie.

Ruský dům se stal terčem aktivistů vloni v únoru. K zabavení ruého majetku vyzývali ze střechy budovy aktivisté ze skupiny Kaputin. „Česká vláda dělá příliš málo v zabavování ruského majetku. Příkladem je toto špionážní středisko, které řídí akce extrémistických skupin,“ uvedl tehdy pro iDNES.cz organizátor Otakar Van Gemund.

Podle informací na webu patří k základním činnostem střediska organizování programů v oblasti vědy, kultury a vzdělávání a propagace ruského jazyka a Ruska. Úlohou je seznámení české veřejnosti s historií a kulturou národů Ruské federace, s jejím kulturním, vědeckým a hospodářským potenciálem. Má také upevňovat styky s krajany, kteří trvale žijí v zahraničí.

Rusko si v minulosti na postoj Česka ve vztahu k středisku stěžovalo. Bývalý velvyslanec Ruska v Praze Alexandr Zmejevskij loni v květnu v rozhovoru pro list Izvestija uvedl, že kolem Ruského domu panuje „nezdravá atmosféra“.

Zmejevskij tehdy řekl, že v českých médiích se pravidelně objevují výzvy k uzavření Ruského domu, a do toho je terčem „chuligánských výpadů“ různých organizací i v souvislosti s ruskou válkou na Ukrajině.

Studenti šli na exkurzi do Ruského domu. Absolutní šílenství, zuří hejtmanka

Loni v polovině dubna desítky lidí z podnětu iniciativy Hlas Ukrajiny protestovaly před Ruským domem proti šíření ruské kultury. Kritici upozorňují, že tyto instituce slouží jako nástroje k šíření ruské propagandy a dezinformací. Některé evropské země je nařídily uzavřít.

X X X

Nátlaky a vyhrožování? Bývalý místopředseda dozorčí rady Marek odmítl svědčit v kauze Dozimetr

V pátek měl v kauze Dozimetr před soudem v pozici svědka vypovídat místopředseda dozorčí rady pražského dopravního podniku Jan Marek. Svědčit ale odmítl. „Vzhledem k tomu, co se kolem mé osoby dělo – nátlaky a vyhrožování – rozhodl jsem se, že nebudu vypovídat,“ řekl u soudu. Marek čelí trestnímu stíhaní v další zakázkové kauze spojené s dopravním podnikem – tentokrátk kvůli korupci na bezpečnosntí systém metra.

Před soudem má v kauze Dozimetr vypovídat bývalý místopředseda dozorčí rady pražského dopravního podniku Jan Marek

Týden výslechů svědků v hlavní větvi kauzy Dozimetr zakončí bývalý místopředseda dozorčí rady pražského dopravního podniku Jan Marek.

Ačkoliv zde figuruje pouze jako svědek, v další zakázkové kauze pražského dopravního podniku – kterou média označují za druhou větev Dozimetru – se ocitl mezi 13 obviněnými kvůli korupci okolo čtyřmiliardové veřejné zakázky na bezpečnostní systém metra. Po sdělení obvinění ze své funkce v dozorovém orgánu městské firmy na podzim 2024 odstoupil.

‚Nevím, neznám, nepamatuji si.‘ Exšéf DPP vypovídá o Dozimetru, žalobce ho konfrontoval s odposlechy

Marek měl podle policistů v této zakázkové kauze, z pozice jednoho ze tří místopředsedů dozorčí rady dopravního podniku a odborníka na dopravu nominovaného Spojenými silami pro Prahu (TOP 09, KDU-ČSL, STAN), převzít úplatky ve výši dvou milionů korun za to, že přesvědčí tehdejšího generálního ředitele, aby navýšil cenu čtyřmiliardové veřejné zakázky o dalších 100 milionů korun.

Marek svou vinu od počátku popírá. „Zakázka se zvýšila o 101 milionů, ale to bylo tím, že se objednalo úplně něco jiného. A do toho jsem já určitě nezasahoval. Schválilo to pět lidí v představenstvu a patnáct lidí v dozorčí radě,“ vysvětloval před rokem pro server HlídacíPes.org s tím, že má důkazy, kterými se obhájí.

V hlavní větvi kauzy Dozimetr, ve které zůstává obžalováno šest mužů a dvě firmy, Marek stíhán není. V rozsáhlé obžalobě se ale píše o jeho kontaktech s důležitými lidmi v TOP 09, kteří jsou v souvislosti s Dozimetrem zmiňováni, a také s obžalovanými členy údajné skupiny vedené zlínským lobbistou Michale Redlem.

Žalobce píše, že Marek kriminalistům v přípravném řízení například popsal, jak byl do své funkce jmenován obviněný ekonomický exředitel dopravního podniku Matej Augustín a jak se v městské firmě i přes „excesy“ po několik let udržel. Právě s pomocí Augustína měla podle kriminalistů údajná skupina okolo zlínského lobbisty Michala Redla dosazovat do dopravního podniku své lidi a skrze ně kořistit na veřejných zakázkách.

Stejně tak měl Marek kriminalistům popisovat také dohled dozorčí rady městské firmy nad projektem „Nové Holešovice“, který se týká revitalizace okolí stanice metra a vlakového nádraží. Žalobce tvrdí, že při projektu mělo docházet ke korupci.

Marek dříve působil rovněž jako místopředseda představenstva Plzeňských městských dopravních podniků, tehdy byl nominantem hnutí ANO, které ho rovněž prosadilo jako člena komise Rady města Plzně pro nakládání s majetkem. I na tyto funkce po svém obvinění v říjnu 2024 rezignoval.

Z údajné korupce při zakázce na zabezpečení metra byl kromě Marka obviněn třeba i bývalý personální ředitel dopravního podniku Jiří Špička. Ten měl v hlavní větvi Dozimetru svědčit v úterý. Z obavy, že by si tím ale způsobil trestní stíhání, svou výpověď před soudem odmítl.

Kauza Dozimetr ve zkratce

„Kauza Dozimetr“ obecně označuje protikorupční operaci, kterou elitní policisté zahájili svým zásahem na pražském magistrátu v roce 2022 kvůli korupci a klientelismu, jež souvisí s hospodařením pražského dopravního podniku.

Modus operandi celé skupiny popsal server iROZHLAS.cz na základě bezmála třísetstránkové obžaloby včetně přehledu osob, které v hlavní větvi kauzy figurují. Státní zástupce Adam Borgula v ní píše, že zejména s využitím vlivu bývalého náměstka pražského primátora Petra Hlubučka měla skupina vedená lobbistou Michalem Redlem dosadit do vedoucích pozic jednotlivých odborů a jednotek pražského dopravního podniku své lidi. Ti pak měli jít skupině „na ruku“, tipovat zakázky vhodné k ovlivňování, tlačit na podnikatele a žádat po nich za přidělení zakázek či prodlužování kontraktů úplatky.

V hlavní větvi kauzy je obžalováno už pouze šest lidí a dvě firmy. Mimo zmíněné protagonisty Redla a Hlubučka jde o bývalé šéfy odborů dopravního podniku Dalibora Kučeru a Martina Vejsadu, dále Redlova řidiče Iva Pitrmana a podnikatele v IT Maroše Jančoviče. Na poslední chvíli stáhl žalobce obžalobu bývalého ekonomického ředitele Mateje Augustína, který začal s policií spolupracovat a vypovídat.

Mimo hlavní větev kauzy soud vyčlenil řízení s podnikatelem Pavlem Kosem, který před soudem prohlásil svou vinu, a díky tomu mu soud v listopadu schválil dohodu se žalobcem. Téhož dne soud schválil dohodu i bývalému vedoucímu IT jednotky dopravního podniku Luďku Šteffelovi. Oba odešli od soudu s podmíněnými tresty vězení a peněžitými tresty. Senát vedený soudcem Jakubem Kriebelem už dříve schválil i tresty pro podnikatele Pavla Dovhomilju a Zakaríu Nemraha.

x XX

Kauza 80 milionů v ‚cashi‘: Svobodova zetě odstavili od veřejných zakázek kvůli možnému střetu zájmů

Radiožurnál minulý týden popsal, že v odboru veřejných zakázek Správy železnic pracuje Bronislav Kubišta – zeť exředitele Jiřího Svobody, kterého kriminalisté prověřují kvůli možné manipulaci s tendry.
Nový generální ředitel státního podniku Tomáš Tóth v návaznosti na to změnil Kubištovi náplň práce a rozhodl, že kvůli možnému střetu zájmů už nebude administrovat veřejné zakázky, ale pouze uzavřené smlouvy.
Celou situací se bude v pátek zabývat správní rada podniku, jak potvrdil její předseda Martin Kolovratník (ANO).
Kubišta se ke změně své pracovní náplně nevyjádřil. Už dříve odmítl celou záležitost komentovat.
Generálního ředitele Správy železnic Jiřího Svobodu odvolali poté, co u něj doma našli kriminalisté desítky milionů korun v hotovosti.

Bývalý ředitel Správy železnic Jiří Svoboda je v hledáčku policie už několik měsíců. Elitní detektivové prověřují, zda neohýbal veřejné zakázky, a podezření ještě zesílilo v listopadu, když u něj doma našli přes 80 milionů korun v hotovosti a další cennosti. Svobodu následně z pozice generálního ředitele odvolala správní rada.

Kauza 80 milionů: exšéf SŽ Svoboda prověřovaný kvůli tendrům má na veřejných zakázkách příbuzného

Radiožurnál minulý týden informoval o tom, že ve státním podniku nadále pracuje Svobodův zeť Bronislav Kubišta a má tam na starost veřejné zakázky, o kterých má kompletní přehled od začátku do konce – administruje zadávací řízení, zpracovává protokoly z jednání hodnoticích komisí a na starost má také administrativu při uzavírání smluv z veřejných zakázek.

V návaznosti na zjištění reportérů se nový generální ředitel Správy Tomáš Tóth s Kubištou domluvil, že veřejné zakázky už připravovat nebude. „S panem Bronislavem Kubištou jsme se domluvili na změně pracovní agendy. Nyní bude administrovat pouze uzavřené smlouvy, abychom předešli případným otázkám na střet zájmů,“ potvrdil Tóth Radiožurnálu a webu iROZHLAS.cz.

Kubišta nechce své fungování na generálním ředitelství Správy železnic vůbec komentovat. „Já bych se k tomuhle nechtěl nijak vyjadřovat. Takže bez komentáře,“ odpověděl na dotaz, jestli s tchánem Svobodou probíral nějaké veřejné zakázky. Na otázky zaslané přes SMS neodpověděl.

Rodinný podnik

Kubištovu působení v instituci se bude ještě věnovat správní rada podniku, jak Radiožurnálu už dříve sdělil její předseda Martin Kolovratník (ANO). Řekl, že u takového rodinného propojení „nějaké předávání informací“ mohlo fungovat.

„Manažer se zkrátka dozvídá, co se děje nebo v jaké fázi je nějaká konkrétní věc. Má k tomu co nejlepší informace. Nemusí to nic znamenat, ale v etické rovině to může být potenciálně střet zájmů,“ uvedl Kolovratník. Doplnil, že by se každý manažer měl „takového postupu vyvarovat“.

Další Svobodovy příbuzné, kteří ve státním podniku pracují, správní rada řešit nebude. Například jde o syna, který působí jako vedoucí oddělení energetických systémů.

„Ze svého pohledu, jestli to jsou řadoví pracovníci, tak tam nevidím problém, proč by to správní rada měla projednávat. Rada řeší organizační strukturu, náměstky a podobně. Nepřijde mi to jako střet zájmů,“ řekl Kolovratník Radiožurnálu a serveru iROZHLAS.cz.

Koruny, eura i dolary. Policie našla u šéfa Správy železnic Svobody přes 80 milionů v hotovosti

Svoboda ani jeho syn nechtěli dotazy komentovat. „Já se prosím vás nebudu k ničemu vyjadřovat, na shledanou,“ řekl Svoboda starší a položil telefon.

Generální ředitel Tóth na dotazy redakce napsal, že si situaci ohledně Svobodových příbuzných zjišťoval a není mu známo, že by se chovali „nestandardně či mimo rámec svých kompetencí“. „Obecně chci říci, že příbuzenské vztahy jsou na železnici běžným jevem. Již jsem někde uváděl, že jde o profesní rodinnou tradici, kdy jsou na dráze zaměstnány celé generace. Rodina Svobodových tak z mého pohledu netvoří výjimku,“ uvedl Tóth.

Kde se vzaly peníze?

Původ více než 80 milionů, které u Svobody nalezli policisté, železničář vysvětloval v různých rozhovorech a postupně přidával další a další možnosti, odkud peníze pochází. Zmiňoval chov nutrií, prodej kožešin, rybářství, zlatý poklad ukrytý před nacisty i komunisty a restituce. Radiožurnál už v prosinci zjistil, že minimálně poslední zmíněná verze nesedí.

Vedoucí právník české pobočky mezinárodní protikorupční organizace Transparency International Jan Dupák má za to, že je obtížné uvěřit tomu, jak Svobodovi původ peněz vysvětlují. Restituce a velké majetky po dědovi řemeslníkovi podle něj mohou Svobodovi vyzdvihovat schválně – jako zdánlivě jednoduchý zdroj velkého majetku.

Dědova továrna? Miliony v hotovosti nezískal exšéf železnic z prodeje nemovitostí, majetky zůstaly rodině

„Právě státní organizace jako Správa železnic jsou z hlediska boje proti korupci v Česku jedněmi z nejrizikovějších. Tudy tečou miliardy korun do složitých projektů bez odpovídajících kontrolních mechanismů, přičemž významné politické a vlivové skupiny jsou si toho moc dobře vědomy,“ řekl Dupák v prosinci Radiožurnálu.

Ředitel státní organizace navíc podle něj musí vědět, jak mimořádně nevýhodné je skladování desítek milionů v hotovosti. „Měl by vědět, jaké je to bezpečnostní riziko a jak odhalení této skutečnosti zničí reputaci jeho a jím vedené organizace,“ doplnil protikorupční expert.

Podobně to hodnotil i prezident Komory auditorů České republiky a proděkan Fakulty financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze Ladislav Mejzlík. Pokud měli opravdu Svobodovi tolik zlata, neměli ho podle něj vůbec prodávat. „Měli by dnes dvakrát tolik. Vždyť to nedává vůbec žádný ekonomický smysl.“

X XX

Maďaři za pár týdnů rozhodnou, zdali nechají Viktora Orbána i nadále vést tamní kabinet, či zda jej po šestnácti letech vystřídá lídr opoziční Tiszy Péter Magyar. V souvislosti s tím se tak do popředí dostává i otázka vztahů mezi Budapeští a Kyjevem. Orbánovy postoje jsou více než jasné, Magyar se však zatím k Ukrajině příliš nevyjadřuje a soustředí se spíše na domácí témata. Podle analytiků se na každý pád žádný dramatický obrat očekávat nedál.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskij a maďarský premiér Viktor Orbán na summitu Evropského politického společenství v Budapešti v listopadu 2024

„Každý ,Viktor’, který žije z evropských peněz a přitom se snaží zradit evropské zájmy, si zaslouží jednu po hlavě,“ pronesl na Světovém ekonomickém fóru v Davosu letos v lednu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

O pár týdnů později se nechal slyšet, že doufá, že „jedna osoba“ přestane blokovat půjčku Evropské unie pro Ukrajinu ve výši devadesáti miliard eur (přibližně 2,2 bilionu korun), a varoval, že v opačném případě by mohl adresu dotyčného předat ukrajinské armádě. Za daný výrok se na něj následně snesla kritika ze samotného Maďarska i z Bruselu.

Zelenskyj se konkrétnímu jménu sice vyhnul, je ale patrné, že daná slova mířila na maďarského premiéra Viktora Orbána, jenž kvůli sporu o ropovod Družba zmíněnou unijní finanční pomoc začal blokovat, ačkoli s ní na prosincovém unijním summitu souhlasil.

Evropská unie totiž po zahájení ruské celoplošné invaze na Ukrajinu rozhodla o zastavení dovozu ruské ropy, Maďarsko a Slovensko ale kvůli své poloze a závislosti na importu dané suroviny z ruských zásob dostaly výjimku.

Zelenskyj chtěl dát Orbánovi za vyučenou, ale přehnal to. Teď se čeká na volby, říká reportér Novák

„Žádné dohody, žádné kompromisy. Ukrajinskou ropnou blokádu prolomíme silou,“ uvedl Orbán ještě před Zelenského reakcí s adresou. Podle Kyjeva ropovod výrazně poškodil ruský dron a opravy mají být náročné na čas i bezpečnost, Budapešť a Bratislava jej ale obviňují z politikaření, zbytečných průtahů a vydírání.

Dané slovní přestřelky představují jen pár ukázek z napjatých výměn mezi oběma zeměmi. Již dříve nepříliš vřelé vztahy se po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu a vypuknutí celoplošné invaze kvůli Orbánovým blízkým vztahům s Vladimirem Putinem dostaly na bod mrazu, přičemž nyní se jejich stav v popředí ocitá zejména kvůli sporu o zmíněný ropovod a blížícím se volbám do maďarského parlamentu.

Kromě toho pak poměry mezi Kyjevem a Budapeští dlouhodobě poznamenává i otázka maďarské menšiny na Ukrajině a Orbánův konstantně odmítavý přístup k rozšíření členů Evropské unie o napadenou Ukrajinu.

Maďarsko by se ale z role jakéhosi „věčného unijního potížisty“ v případě blokování podpory Ukrajiny a protiruských sankcí mohlo za pár týdnů vymanit. Průzkumy k volbám plánovaným na druhou dubnovou neděli zatím Orbánově národně-konzervativní straně Fidesz moc šancí na vítězství nedávají a předvídají spíše výhru opoziční strany Tisza v čele s Péterem Magyarem.

Pokud by se prognózy skutečně naplnily, Orbán by se s premiérskou kanceláří loučil po rekordně dlouhých šestnácti letech, a přišel by tím pádem o své páté funkční období.

,Reset‘ po Orbánovi?

V případě vítězství Tiszy by ve vztazích k Ukrajině a jejímu vedení podle analytiků sice nenastal naprostý zlom a Maďarsko by se jen těžko ihned zařadilo mezi její největší podporovatele, nicméně se nabízí, že by Magyar přinejmenším nemusel chtít svou zemi i nadále nechávat na „bruselské samotce“, kam ji před lety poslal Orbán.

„Určitě nelze očekávat, že by se pozice Maďarska k Ukrajině jako takové dramaticky změnila. Již dřívější problémy jako ty spojené s maďarskou etnickou menšinou zde pořád budou, byť se spolu s tím, jak lidé z Ukrajiny odchází, daná komunita zmenšila,“ popisuje pro iROZHLAS.cz Pavlína Janebová, analytička z Asociace pro mezinárodní otázky.

Orbánovi teče do bot, stupňuje kritiku Ukrajiny. Podle reportéra udělá vše, aby volby neprohrál

Pokud jde o postoj Maďarska k Ukrajině v rámci Evropské unie, v případě úspěchu Tiszy lze pak podle ní očekávat „konstruktivnější přístup“. „Samozřejmě už by zde podobně jako vládní strana Fidesz neblokovala celý zbytek Unie, aby si vynutila ústupky,“ doplňuje analytička.

Podle politologa Erica Maurice pak Magyar sice slibuje „změnu režimu, nicméně v několika klíčových oblastech naznačuje zachování dosavadního kurzu“ a sedmadvacítka by si podle něj měla adekvátně „nastavit očekávání a připravit se na složitější vztahy, než jaké by přinesl pouhý ,reset‘ po odchodu Orbána“.

„Vedoucí představitelé unie by neměli předpokládat, že Magyarova vláda by znamenala úplný zlom oproti politice z Orbánovy éry. Ohledně Ukrajiny je volební program Tiszy značně chudý, omezuje se pouze na nesouhlas s urychleným přijetím Ukrajiny (do EU) a její lídr opakovaně prohlásil, že by politiku spočívající v neposkytování podpory neměnil. A ačkoli avizuje záměr snížit (surovinovou) závislost na Rusku, jeho návrh, tedy rok 2035, výrazně zaostává za cílem EU stanoveným na rok 2027,“ uvádí Maurice v analýze pro bruselský think-tank European Policy Centre.

V případě vítězství Tiszy by se tedy mohla zmírnit vůči Ukrajině značně vyhrocená rétorika již neodvratně spjatá s osobností Viktora Orbána, v praxi se však podle všeho zatím příliš velké změny očekávat nedají.

Vztahy s Ruskem

I když se Magyar staví proti „urychlenému přijetí Ukrajiny do Evropské unie“, nejsou v jeho postojích vůči Kyjevu patrné tak výrazné antipatie jako ve výrocích Orbána. Zelenského narážku o „udání adresy jedné osoby ukrajinským vojákům“ ale důrazně odsoudil.

Maďarský ministr zahraničí Szijjártó popírá, že by informoval Rusko po jednáních Evropské unie

Podle politoložky Zsuzsanny Végh z think-tanku German Marshall Fund by totiž Magyar jen těžko mohl „schvalovat hrozbu namířenou proti maďarskému premiérovi“ a zároveň by „jeho mlčení bylo interpretováno jako podpora“, jak uvedla pro ukrajinský server The Kyiv Independent.

Oba maďarské politiky na jednu stranu spojuje důraz na suverenitu a národní zájmy, lídr opoziční Tiszy však jako prioritu vidí zakotvení země v Evropské unii a NATO, na rozdíl od současného maďarského premiéra ale nechce ve stejné míře pokračovat v aktuálně nastolené spřátelené politice s vedením Kremlu.

„Dané vztahy by podle mě byly pragmatičtější. Ani zde ale nelze očekávat, že by došlo k totálnímu obratu či úplnému přerušení vztahů s Ruskem, neboť energetická závislost Maďarska na něm přetrvává. Energetické suroviny budou mezi Budapeští a Moskvou v případě vítězství Tiszy hlavním faktorem. Ale vztahy samozřejmě nebudou tak přátelské,“ míní Janebová.

Jak analytička dále zmiňuje a jak zároveň ve své analýze lehce nastínil i Maurice, téma Ukrajiny je v Magyarově kampani spíše okrajové a Tisza se soustředí hlavně na domácí témata, jakou jsou například životní náklady a korupce.

,Druhá nejhorší země‘

Naopak v Orbánově kampani platí téma protiukrajinských nálad za jeden z jejích ústředních bodů a politik danou rétoriku v posledních týdnech stupňuje, přičemž mu do karet hraje i situace okolo zmíněného ropovodu a pozastavených dodávek ruské ropy, kdy Ukrajinu obviňuje z rostoucích cen energií.

Zelenskyj v polovině března nastínil, že oprava potrubí zabere přibližně ještě „měsíc či měsíc a půl“. Nabízí se úvaha, zdali za stanoveným limitem může být i vyčkávání, jestli se v dalších sporech ohledně ropovodu bude muset i nadále potýkat s Viktorem Orbánem, nebo se vedení země změní.

Podle Orbána se opravy uměle protahují, podle Kyjeva jde o bezpečnost. Co se děje s ropovodem Družba

Jak bylo zmíněno, zhoršení obecných maďarsko-ukrajinských vztahů však nepřišlo až s celoplošnou invazí. Již před ní například kvůli ukrajinskému jazykovému zákonu, jenž omezoval možnost vzdělávání v jiném jazyce než ukrajinštině, nepatřily mezi ty nejlepší.

Jak navíc minulý týden pro Český rozhlas podotkl novinář specializující se na Maďarsko Oliver Adámek, od jedné na vládě nezávislé agentury vyšel průzkum, podle něhož je Ukrajina „mezi Maďary druhá nejhůře vnímaná země z dvaceti vybraných států světa“. „Těsně před Ukrajinou je Írán a jako větší hrozbu než Rusko ji vnímá více Maďarů,“ popisoval Adámek.

„Názor Maďarů na Ukrajinu neformuje jen válka, ale i dřívější vztahy. To znamená, že od roku 2017 a zmíněného jazykového zákona vznikl problém s tím, že je tam maďarská menšina diskriminována. Bavila jsem se s jedním člověkem blízkým straně Tisza, podle kterého je vlastně s podivem, že i zahraničněpolitické maďarské elity jsou vůči Ukrajině relativně negativně naladěné. To znamená, že nejde jen o veřejnost, ale i skupinu lidí blízkou tomu, jak daná politika vzniká,“ dodává Pavlína Janebová.

x X X

PREMIiÉR BABIŠ NA KARLOVARSKU

Premiér navštívil Karlovarský kraj. Řešilo se zdravotnictví, bezpečnost i lázeňství

Předseda vlády Andrej Babiš přijel ve čtvrtek 26. března 2026 do Karlovarského kraje. V doprovodu hejtmana Petra Kubise a jeho náměstkyně Andrey Pfeffer Ferklové navštívil Karlovarskou krajskou nemocnici, Institut lázeňství a balneologie a Svět záchranářů. Zároveň měl jedinečnou příležitost seznámit se s klíčovými projekty regionu, zejména v oblasti zdravotnictví, integrovaného záchranného systému a lázeňství.

„Velmi oceňuji, že pan premiér zamířil do Karlovarského kraje čtvrt roku po svém zvolení a osobně se zajímá o problémy našeho regionu. To je přístup, který jsme v minulosti ze strany předchozí vlády bohužel nezažívali. Věřím, že včerejší jednání přispěje k tomu, aby se potřeby našeho kraje promítly i do konkrétních kroků vlády, s níž vedeme napříč rezorty konstruktivní debaty,“ uvedl hejtman Karlovarského kraje Petr Kubis.

Premiér svou návštěvu zahájil v Karlovarské krajské nemocnici, kde se zúčastnil otevření nového PET centra. Jeho spuštění přináší zásadní posun v diagnostice nádorových onemocnění v regionu. Díky němu nebudou muset obyvatelé cestovat za vysoce specializovaným vyšetřením do vzdálených center mimo kraj. Novými prostory provedl předsedu vlády primář Oddělení nukleární medicíny a PET centra Jan Valeš. Následně proběhla prohlídka heliportu na střeše budovy A, který jako první v České republice disponuje autonomním hasicím systémem oscilační metodou.

Součástí programu bylo také jednání se zdravotníky, armádou, hasiči a policisty, kde se řešil zdravotní stav obyvatelstva Karlovarského kraje, preventivní programy, rozvoj Karlovarské krajské nemocnice nebo například letecká záchranná služba, která v regionu dlouhodobě chybí. Představen byl také projekt Společného operačního střediska, který je evropským unikátem a který bude integrovat hasiče, policisty a záchranáře do jednoho moderního technologického centra. Hotový by měl být v roce 2028.

Další zastávkou byl Institut lázeňství a balneologie, jediná veřejná výzkumná instituce v kraji. Premiér si zde v doprovodu předsedy rady instituce a výzkumného pracovníka Ladislava Špišáka a náměstkyně Andrey Pfeffer Ferklové prohlédl prostory pracoviště a seznámil se s výzkumnými aktivitami zaměřenými na rozvoj tradičního lázeňství. Program zakončil návštěvou areálu Svět záchranářů, který slouží k edukaci veřejnosti i praktickému výcviku složek integrovaného záchranného systému. Ročně do něj zavítá okolo 20 tisíc návštěvníků. Jedná se rovněž o unikátní projekt na území České republiky, podobná centra se aktuálně staví v Ostravě a Olomouci.

X X X

V SOBOTU 28. BŘEZNA DOSTANOU TURISTÉ A CYKLISTÉ DÁREK VE FORMĚ

V sobotu 28. března 2026 dostanou turisté a cyklisté dárek ve formě zahájení provozu speciálních posilových spojů. Ty doplní o víkendech kapacitu tam, kde v období sezóny chybí, a zajistí tak lepší a pohodlnější spojení do turistických oblastí našeho kraje.
Cyklobusy startují
V sobotu začíná provoz na 17 linkách regionálních cyklobusů. O víkendech a svátcích tak Brňané dojedou bez přestupu například linkou 108 přes Znojmo do Vranova nebo se třeba mohou vyvézt linkou 201 do Jedovnic na singletraily.
Cyklobusy nejsou určeny jen pro Brňany, dobře obsluhují také Moravský kras, Drahany, Malou Hanou, Ivančicko, Bílé Karpaty, Znojemsko nebo Ždánický les.
Zvýšení kapacity mezi Brnem a Břeclaví
Rychlíky R13 jsou o víkendech hodně vytížené. Proto od soboty Jihomoravský kraj přidává další sezónní vlaky R13 zajišťované červenou jednotkou Moravia se zvýšenou kapacitou pro přepravu jízdních kol. Sveze v 9:34 cestující nejen do stanic po trase z Brna do Břeclavi, ale navíc je v Šakvicích zajištěn přestup na posilové autobusy 540 směr Dolní Věstonice a v Podivíně přestup na autobusy 555 směr Lednice, Valtice a dále do Rakouska do Falkensteinu a Poysdorfu. Odpoledne se vlaky R13 zase vracejí zpět z Břeclavi v 15:44 a 17:44, aby tak vzniklo každou hodinu spojení mezi Břeclaví a Brnem.
Zejména cyklistům, ale i turistům doporučujeme využívat tyto červené rychlíky R13. Jsou volnější, protože končí v Břeclavi a nepokračují do Olomouce, a nabízí víc míst pro kola.
Obnovení přímých vlaků Brno – Mikulov – Šatov
Od soboty 28.3.2026 se obnoví provoz přímého vlaku Brno – Břeclav – Mikulov – Znojmo – Šatov. Z Brna vyjíždí v 8:02 a do Mikulova dojede přesně za hodinu. Do vlaku je možné umístit větší počet kol a slouží nejen pro spojení Brna s Pálavou, ale např. jej mohou využít cestující od Hodonína ve směru ke Znojmu.
Vlaky mezi Břeclaví, Mikulovem a Znojmem o víkendu každou hodinu
na základě pozitivních zkušeností z minulé turistické sezony přibydou i letos další nízkopodlažní a klimatizované vlaky, které o víkendech v sezóně navýší kapacitu zejména pro cykloturisty. Mezi oběma městy pojedou každou hodinu. Úpravami časových poloh vlaků se podařilo letos lépe provázat vlaky linky S8 Břeclav – Znojmo a mezinárodní expresy od/do Ostravy. Přípoj od Ostravy budou mít turistické víkendové vlaky S8 s odjezdy z Břeclavi v 8.45, 10.45, 12.45, 14.45 a 18.45. Přípoj na Ostravu budou mít o víkendech v turistické sezoně vlaky s odjezdem ze Znojma v 8:00, 12.00, 14.00, 16.00, 18.00.
Rychlé a častější spojení do Lednice
Pro cestu z Brna do Lednice doporučujeme využívat spojení vlaky R13 a k nim navazující autobus 555 z Podivína. Od soboty jsou na něm přidány spoje a bude tak navazovat o víkendu ráno a odpoledne téměř na každý vlak R13 od Brna.
TURISTBUSEM do Rakouska
Opět zahajuje provoz TURISTBUS – to je prodloužení linky 555 z Podivína přes Lednici a Valtice dále do Schrattenbergu (Stezka bosou nohou), Herrnbaumgartenu (Muzeum nesmyslů NONSEUM), Falkensteinu (zřícenina hradu a sklepní ulička) a Poysdorfu (vinařské centrum VINO VERSUM). Jízdní řád je uzpůsoben tak, aby turista zvládl během jednoho dne navštívit aspoň dvě z uvedených lokalit.
Posílení spojů na Pálavě
Na turisty hojně vytížené páteřní Pálavské lince 570 z Břeclavi přes Lednici, Milovice, Horní Věstonice Pernou do Mikulova přibydou na turistickou sezonu o víkendech posilové spoje tak, aby nedocházelo k přeplňování spojů ráno směrem do Lednice a odpoledne zase zpět.
Posílení spojů okolo Vranovské přehrady
Podobně jako v minulých letech opět přibývají posilové spoje o víkendech v okolí Vranovské přehrady. Oblast Národního parku Podyjí i s případným přechodem do Rakouska se stává dostupnější. Využít je možné i spoje linky 816 jedoucí do rakouského Drosendorfu, kde navazuje už mimo tarif IDS JMK rakouský turistický vláček Reblaus express do Retzu, odkud se lze v rámci Tarifu IDS JMK vrátit vlakem S82 zase zpět do Znojma.
Posílení vlaků směrem na Vysočinu
Od soboty zahajují provoz rovněž posilové vlaky na lince S31 mezi Tišnovem a Nedvědicí, dopoledne a odpoledne pojedou každou hodinu. Navíc se prodlužuje přímý nízkopodlažní vlak Moravia na lince S3 s odjezdem z Brna v 8:51 až do Vlkova-Osové, kde lze s kolem vystoupit a pokračovat po vlastní ose směr Brno.
Slovácká transverzálka
Vlakové linky S52 a S91 lze nazvat „Slováckou transverzálkou“. Od soboty pojedou vlaky S52 mezi Zaječím, Kobylím, Mutěnicemi a Hodonínem každé dvě hodiny a v Hodoníně bude většina vlaků bez přestupu pokračovat jako linka S91 dále směr Veselí nad Moravou, Velká nad Veličkou a Myjava. O sobotách navíc pojedou večerní pozdní vlaky kolem 22. hodiny, které svezou cestující z vinařských obcí do Brna (s přestupem v Zaječí) a do Hodonína. Ing. Jiří Horský, ředitel společnosti, Ing. Květoslav Havlík.

x XX

RUSKO STÁLE ÚTOČÍ NA UKRAJINU

TISÍCE MRTVÝCH, UKRAJINA NECHRÁNÍ LIDI KAPITULACÍ

Rusko útočilo na několik míst na Ukrajině, zraněných je 10 lidí. Moskva zneškodnila 85 dronů

Ruská armáda v noci na pátek podnikla nejdříve raketový a potom dronový útok na Charkov. Informoval o tom Ihor Terechov, starosta druhého největšího města na Ukrajině. V Rusku drony útočily ve Vologodské oblasT.

Ruská raketa v noci zasáhla obytnou budovu v Kyjevské čtvrti v severní části Charkova, záchranáři následně ráno informovali o osmi zraněných

Raketa ve čtvrtek pozdě večer zasáhla obytnou budovu v Kyjevské čtvrti v severní části Charkova. Terechov původně na telegramu napsal, že šest lidí má akutní stresovou reakci, záchranáři ale následně ráno informovali o celkem osmi zraněných.

Rusko se soustředí na válku s Ukrajinou, tvrdí Rubio. ‚Moskva pomáhá Íránu,‘ oponuje Barrot

Podle nich byla částečně zničena vnitřní konstrukce a balkon jednoho z bytů v nejvyšším patře. Na místě zasahovali záchranářští horolezci, pyrotechnici a psychologové.

Na Dněpropetrovskou oblast pak ruská armáda v uplynulých hodinách podnikla skoro 30 dělostřeleckých a dronových útoků, informoval ráno Oleksandr Hanža, šéf vojenské správy regionu, jehož jihovýchodní částí prochází frontová linie.

Zranění utrpěli 17letá dívka a 26letý muž, z různých míst jsou hlášeny také materiální škody. Například v Kryvém Rihu v důsledku ruského útoku hořelo a poničena byla blíže neurčená infrastruktura, rodinný dům a auto.

ÚTOK NA RUSKÉ PŘÍSTAVY. Podle různých telegramových kanálů zaútočily ukrajinské drony v noci na pátek na baltské přístavy v Primorsku a Usť-Luze, přes které se vyváží ruská ropa a které se nachází v Leningradské oblasti. V Usť-Luze se s novou silou rozhořel požár vzniklý po předchozím úderu, uvedl telegramový kanál Rádia Svoboda.

ÚTOK NA OBJEKT PRO TĚŽBU PLYNU. Rusko útočilo druhou noc v řadě na objekt společnosti Naftohaz pro těžbu plynu v Poltavské oblasti ve středovýchodní části Ukrajiny. Vznikl tam požár. „Máme vážné škody. Provoz podniku byl zastaven,“ oznámil Naftohaz.

ROLE USA VE SNAHÁCH O MÍR. Šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha řekl, že role Spojených států zůstává ve snaze dosáhnout míru na Ukrajině klíčová. Zásadní je podle něj tlak na Rusko. Ministr zahraničí to uvedl po schůzce se svým americkým protějškem Marcem Rubiem.

ŽÁDOST O PŘÍSPĚVEK OLIGARCHŮ DO ROZPOČTU. Ruský prezident Vladimir Putin požádal oligarchy, aby poskytli příspěvek do ruského státního rozpočtu, který je napjatý kvůli pátým rokem trvající invazi na Ukrajinu. Informuje o tom list Financial Times (FT) s odvoláním na tři informované osoby.

Proslov, který měl šéf Kremlu ve čtvrtek k velké skupině významných podnikatelů, podle FT ukázal, že Putin hodlá v invazi na Ukrajinu pokračovat navzdory hospodářským potížím, jaké to pro Rusko znamená. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov však v pátek popřel, že by se Putin na oligarchy s takovou žádostí obrátil.

DOHODA SE SAUDSKOU ARÁBIÍ. Kyjev a Rijád podepsaly dohodu o obranné spolupráci. V pátek to na síti X oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který je na návštěvě Saúdské Arábie. Dohoda má podle něj položit základ pro budoucí kontrakty, technologickou spolupráci a investice.

„Jsme připraveni sdílet naše odborné znalosti a systémy se Saúdskou Arábií a společně pracovat na posílení ochrany životů,“ uvedl v pátek Zelenskyj.

DESÍTKY ZNEŠKODNĚNÝCH DRONŮ. Podle ukrajinských vzdušných sil Rusko v noci na pátek vyslalo nad území Ukrajiny 102 dronů, 93 z nich protivzdušná obrana napadené země sestřelila. Devět útočných dronů zasáhlo osm míst, na dalších čtyřech se zřítily trosky sestřelených bezpilotních letounů.

Ruská armáda naopak podle ministerstva obrany armáda během noci zneškodnila celkem 85 dronů.

ÚTOK NA PRŮMYSLOVOU ZÓNU.

Průmyslová zóna ve městě Čerepovec ve Vologodské oblasti na severozápadě Ruska se stala cílem ukrajinského dronového útoku, uvedl gubernátor Georgij Filimonov. Nikomu se nic nestalo, kritická infrastruktura poškozena nebyla, na místě ale zasahují záchranáři, napsal na telegramu.

SESTŘELENÍ 36 DRONŮ.

Gubernátor ruské Leningradské oblasti Alexandr Drozděnko v pátek nad ránem oznámil, že protivzdušná obrana během uplynulých hodin sestřelila 36 ukrajinských dronů. Nikomu se nic nestalo, o možných škodách se ve svém příspěvku na telegramu nezmínil.

Podle ukrajinských vzdušných sil Rusko v noci na pátek vyslalo nad území Ukrajiny 102 dronů, 93 z nich protivzdušná obrana napadené země sestřelila.

Stopka plynu pro Kyjev. Maďarsko zakázalo aukce pro dodávky suroviny na Ukrajinu

O raketě, která podle starosty Terechova zasáhla Charkov, se ranní hlášení nezmiňuje. Devět útočných dronů zasáhlo osm míst, na dalších čtyřech se zřítily trosky sestřelených bezpilotních letounů.

Útok na průmyslovou zónu

Gubernátor ruské Leningradské oblasti Alexandr Drozděnko v pátek nad ránem oznámil, že protivzdušná obrana během uplynulých hodin sestřelila 36 dronů. Nikomu se nic nestalo, o možných škodách se ve svém příspěvku na telegramu nezmínil.

Ukrajina v posledních dnech podnikla v tomto regionu útoky na přístav Primorsk, přes který se vyváží ruská ropa, a na rafinerii Kirišněftěorgsintez nedaleko Petrohradu.

Cílem dronového útoku se stala také průmyslová zóna ve městě Čerepovec ve Vologodské oblasti na severozápadě Ruska, uvedl gubernátor Georgij Filimonov.

Nikomu se nic nestalo, kritická infrastruktura poškozena nebyla, na místě ale zasahují záchranáři, napsal na telegramu. Podle ruského ministerstva obrany armáda během noci zneškodnila celkem 85 dronů.

x X X

‚Hluboké znepokojení.‘ Moskva si kvůli útoku na Ruský dům v Praze předvolala českého velvyslance

Ruské ministerstvo zahraničí si dnes kvůli útoku zápalnými lahvemi na Ruský dům v Praze předvolalo českého velvyslance v Moskvě Daniela Koštovala. Dalo mu najevo svůj protest, píše agentura TASS s odvoláním na mluvčí ruské diplomacie Mariju Zacharovovou. Vyjádření českého ministerstva zahraničí ČTK zjišťuje.

Ruská strana vyjádřila „hluboké znepokojení nad tímto incidentem,“ řekla také Zacharovová. Už dnes ráno ho označila za „barbarský čin“.

Rusko podle mluvčí žádá, aby Česko provedlo „kompetentní vyšetřování tohoto trestného činu, našlo a potrestalo viníky a přijalo nezbytná opatření pro zajištění bezpečnosti ruských zastupitelských úřadů v Praze“.

Na budovu Ruského střediska vědy a kultury kdosi ve čtvrtek večer hodil několik zápalných lahví. Nikomu se nic nestalo a policie případ vyšetřuje pro podezření z poškození cizí věci. Útok odsoudilo české ministerstvo zahraničí nebo ministr vnitra Lubomír Metnar.

‚Teroristi a nelidská stvoření.‘ Někdo hodil zápalné lahve na Ruský dům v Praze, policie pachatele hledá

Podle mluvčí ruské diplomacie je útok na Ruský dům barbarským činem. Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) incident odsoudil a označil ho za zlo.

Cookie	Délka	Popis
cookielawinfo-checkbox-analytics	11 months	This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookie is used to store the user consent for the cookies in the category "Analytics".
cookielawinfo-checkbox-functional	11 months	The cookie is set by GDPR cookie consent to record the user consent for the cookies in the category "Functional".
cookielawinfo-checkbox-necessary	11 months	This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookies is used to store the user consent for the cookies in the category "Necessary".
cookielawinfo-checkbox-others	11 months	This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookie is used to store the user consent for the cookies in the category "Other.
cookielawinfo-checkbox-performance	11 months	This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookie is used to store the user consent for the cookies in the category "Performance".
viewed_cookie_policy	11 months	The cookie is set by the GDPR Cookie Consent plugin and is used to store whether or not user has consented to the use of cookies. It does not store any personal data.

iSpigl

internetové noviny ispigl.eu

Čo čaká Zelenského po najnovšej hrozbe z Budapešti?Odhalena korupce v EU, zpochybnění klíčových postav.Hormuzským průlivem bezpečně a bez starostí? Íránci nerušeně vybírají mýtné.Německo čelí explozi násilí, řekl Merz o migraci.Eurostat zverejnil údaje o bývaní v EÚ

Eurostat zverejnil údaje o bývaní v EÚ

· Podiel nájmov stúpa

· EÚ pripravuje stratégiu

Útok zápalnými lahvemi na ruské středisko v Praze. Pachatele hledá policie

Český majetek Čechům, volali aktivisté ze střechy Ruského centra v Praze

Studenti šli na exkurzi do Ruského domu. Absolutní šílenství, zuří hejtmanka

Nátlaky a vyhrožování? Bývalý místopředseda dozorčí rady Marek odmítl svědčit v kauze Dozimetr

Kauza 80 milionů v ‚cashi‘: Svobodova zetě odstavili od veřejných zakázek kvůli možnému střetu zájmů

Rodinný podnik

Kde se vzaly peníze?

,Reset‘ po Orbánovi?

Vztahy s Ruskem

,Druhá nejhorší země‘

RUSKO STÁLE ÚTOČÍ NA UKRAJINU

Rusko útočilo na několik míst na Ukrajině, zraněných je 10 lidí. Moskva zneškodnila 85 dronů

Útok na průmyslovou zónu

‚Hluboké znepokojení.‘ Moskva si kvůli útoku na Ruský dům v Praze předvolala českého velvyslance

‚Teroristi a nelidská stvoření.‘ Někdo hodil zápalné lahve na Ruský dům v Praze, policie pachatele hledá