Generální tajemník NATO Rutte dnes předložil Výroční zprávu této organizace. Hlavním nebezpečím je podle něj pro organizaci a její státy Rusko. A už také prý proto, že je spojeno s Čínou. A Čína prý zvyšuje výdaje na zbrojení. Z tohoto důvodu, tedy, že jsou zde Rusko a Čína, musíme prý zvyšovat své válečné výdaje i my. Tedy země NATO a mezi nimi také Česká republika.

Šéf NATO jde na věc od lesa. Jednotlivé země NATO a tedy i Česká republika, mají potvrdit svůj závazek na navýšení svých vojenských výdajů až na 5% HDP. To v našich podmínkách představuje vynaložit 400 miliard korun, což by znamenalo, že každá pátá Kč z příjmů státního rozpočtu půjde na zbrojení. To je příliš mnoho a není to pro země, jako je Česká republika přijatelné. Samozřejmě, rozhodnout musí vláda, ale pokud by snad toto vláda rozhodla, respektive potvrdila by dřívější rozhodnutí vlády Petra Fialy, přišli bychom doslova na žebráckou hůl. Postupně by se navyšovaly válečné výdaje, tedy nikoliv zdaleka jen obranné výdaje, ale také výdaje na vedení útočné války. A zaostávaly by výdaje na školství, zdravotnictví, dopravní infrastrukturu, sociální oblast atd. atd.. Tím, jak by rostl HDP, rostla by také částka, kterou bychom museli vynakládat na vojenské a související výdaje.

Ukrajinský prezident Zelenskyj dneska oznámil, že USA po něm chtějí, aby se vzdal zbytku Donbasu (tedy, převážně ruskojazyčné oblasti), který ještě stále ovládá ukrajinská armáda. A pokud by tak učinil, USA jsou ochotny poskytnout bezpečnostní záruky Ukrajině na její nové hranice. Nevím, co ještě více chce Zelenskyj, na co ještě čeká. Ruská armáda je postupem času schopna získat další území v oblasti Donbasu. Bude to za cenu oboustranných velkých lidských obětí a ničení materiálních hodnot. Zdá se, že Zelenskyj nepochopil realitu. Spojené státy mu nabízejí bezpečnostní záruky, ze kterých se nelze vykroutit. A on de facto vyzývá své přátele v koalici ochotných, aby se postavili proti tomuto návrhu USA. Já si myslím naopak, že návrh Američanů je rozumný, má rozumné jádro. A touto cestou by se měla mírová jednání ubírat. A to rychle. A upřímně řečeno, pokud bude uzavřen mír na Ukrajině, zjistí velká část vlád evropských států, že navyšování vojenských výdajů na úroveň 5% HDP prostě nepotřebuje. Evropské národy hlavně potřebují žít v míru.

Ing. Jiří Paroubek, expremiér ČR, server vasevec.

X XX

Skepse vůči válce i kritika Izraele. Proč Írán chce, aby Vance vedl jednání?

Americký viceprezident J. D. Vance měl údajně napjaté diskuze s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Měl mu vyčítat, že konflikt s Íránem maloval USA příliš. Íránci podle zákulisních informací vicepremiéra pro jeho skeptický postoj k válce preferují pro jednání s USA. Objevují se spekulace, že Izrael kvůli tomu proti Vanceovi vede skrytou kampaň.

Americký portál Axios uvádí s odvoláním na své zdroje, že viceprezident Netanjahuovi v pondělním rozhovoru řekl, že některé izraelské předpoklady, zejména představa lidového povstání proti teokratickému režimu, se ukázaly být příliš optimistické.

„Před válkou Bibi (přezdívka Netanjahua) prezidentovi Donaldu Trumpovi opravdu namluvil, že to bude snadné a že změna režimu je mnohem pravděpodobnější, než ve skutečnosti byla. A viceprezident pohlížel na některá tato prohlášení střízlivým pohledem,“ uvedl zdroj.

Axios uvádí, že Vance je jedním z hlavních skeptických hlasů vůči konfliktu. Vyjadřoval obavy z dopadu na americký vojenský arzenál, stejně jako o smysl operace. Očekává se, že válka bude pokračovat další týdny.

Podle izraelských novin Jisrael hajom Vance na Netanjahua dokonce křičel kvůli násilným akcím izraelských osadníků vůči palestinským obyvatelům Západního břehu Jordánu. Americké a izraelské zdroje ale zprávu zpochybňují s tím, že může jít o izraelskou kampaň proti viceprezidentovi.

Vance jako preference Íránu

Na americké straně se objevují i podezření, že vlivovými operacemi zahraničních aktérů jsou i zprávy o tom, že Teherán preferuje viceprezidenta jako šéfa jednání. Jeho poradce, republikánský stratég Andrew Surabian, obvinilstanici CNN, že podlehla „koordinované zahraniční propagandě“ určené k podlomení Trumpovy administrativy, když s odvoláním na dva regionální zdroje zmínila íránské preference.

Axios cituje jednoho amerického činitele, který informaci přisuzuje Izraelcům. Izrael se obává, že možná dohoda by mohla ukončit válku dříve, než by skutečně padl íránský režim.

Íránský úder na americkou základnu Princ Sultán v Saúdské Arábii dnes poničil několik tankovacích letounů. Píše to deník The Wall Street Journal s odkazem na nejmenované americké a saúdskoarabské zdroje.

Zvláštní vyslanec Donalda Trumpa Steve Witkoff uvedl, že Spojené státy doufají, že by se již tento týden mohly uskutečnit schůzky s Íránem.

Witkoff na akci v Miami řekl: „Domníváme se, že k těmto schůzkám dojde tento týden. Rozhodně v to doufáme.“

Útoky Spojených států na Írán a jejich současné výzvy k jednání jsou pro Teherán nepřijatelné, uvedl dnes podle agentury Reuters vysoký íránský představitel. Dodal, že Írán se zatím nerozhodl, zda na americký návrh dohody zareaguje.

Vance by mohl být tím, kdo by mohl přinést takový výsledek diskusí. „Panuje názor, že Vance by se snažil tento konflikt ukončit,“ citovala CNN jeden ze zdrojů vysvětlující, proč Teherán dává přednost Vanceovi oproti dosavadním vyjednavačům Stevu Witkoffovi a Jaredu Kushnerovi.

Portál The Guardian uvádí s odvoláním na íránský zdroj, že Íránci Witkoffovi a Kushnerovi nedůvěřují, protože s nimi jednali ještě před začátkem války o íránském jaderném programu. Teherán se domnívá, že USA diplomatická setkání využívaly k jeho oklamání a přípravě válečných operací. I The Guardian uvádí, že Íránci spíše důvěřují viceprezidentovi pro jeho skeptický postoj k válce.

Trump v úterý uvedl, že Kushner a Witkoff spolu s Vancem i americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem jsou zapojeni do rozhovorů. Axios tvrdí, že Bílý dům požádal pákistánské, egyptské a turecké zprostředkovatele, aby Íráncům sdělili, že vyslání Vance je důkazem serióznosti Trumpovy nabídky jednání. Írán nicméně oficiálně odmítá, že by k debatám o ukončení války docházelo

X X X

Útok v Dubaji naznačuje zlom. Smeruje svet k veľkej globálnej vojne?

Ruská agresia proti Ukrajine a vojenské ťaženie USA a Izraela proti Iránu sa postupne menia na jednu veľkú vojnu.

Dronový útok na dubajskom letisku

Dubajské úrady v pondelok 16. marca 2026 dostali pod kontrolu požiar spôsobený útokom dronu v blízkosti medzinárodného letiska v meste, ktorý si vynútil dočasné pozastavenie letov. / Zdroj: Reuters

Útok dronom v Dubaji bol znepokojujúci, no ešte väčšie obavy vyvolal detail na troskách pri prístave Jebel Ali. Fragment niesol nápisy v cyrilike, nie v perzštine, čo naznačuje návrat technológií späť k pôvodnému zdroju, píše The Telegraph.

Išlo o dron typu Šáhid, pôvodne vyvinutý Iránom, no výrazne zdokonalený Ruskom počas vojny proti Ukrajine. Po rokoch testovania v ukrajinských mestách sa teraz táto technológia objavila opäť na Blízkom východe.

Takto Ukrajinci kosia Šáhidy jeden za druhým

Špeciálne jednotky Bezpečnostnej služby Ukrajiny (SBU) posielajú k zemi kamikadze drony Šáhid pomocou stíhacích dronov. / Zdroj: SBU

Podobné incidenty sa odohrali aj inde. V Iraku zasiahlo bezpilotné lietadlo americký evakuačný vrtuľník HH-60M pri Bagdade a ďalší dron sledoval areál americkej ambasády pomocou optického kábla, čo je taktika známa z ukrajinského bojiska.

Tieto udalosti poukazujú na čoraz väčšie prepojenie konfliktov na Ukrajine a v Iráne. Irán využíva taktiky, ktoré Rusko zdokonalilo, vrátane masového nasadzovania lacných dronov a kombinovaných útokov.

Teherán nasadzuje modernizované drony Šáhid, pričom využíva ruské spravodajské údaje a čínske technológie. Tieto operácie zasahujú viaceré krajiny regiónu vrátane Saudskej Arábie, Kataru či Jordánska.

Konflikty však presahujú vojenskú rovinu. Politické a ekonomické dôsledky amerických krokov pod vedením Donalda Trumpa majú dopad od Ukrajiny až po Taiwan a vyvolávajú obavy najmä v Európe.

Európski predstavitelia sa obávajú, že výsledkom môže byť silnejšie Rusko, sebavedomejšia Čína a oslabený Západ. Niektorí považujú vojnu s Iránom za rozptýlenie od hlavnej hrozby, ktorou je Rusko.

Zatiaľ čo prezident USA odmieta uznať spojenie medzi Moskvou a Teheránom, v skutočnosti sa už vo svete sformoval neformálny spolok autoritárskych štátov – Rusko, Čína, Irán a Severná Kórea. Krajiny zároveň prehlbujú spoluprácu v rámci neformálneho bloku označovaného ako CRINK. Každá z týchto krajín prispieva – Irán dronmi, Severná Kórea muníciou a Čína ekonomikou a technológiami.

Čo musia Ukrajinci zničiť Rusom? Logistiku!

Narušená ruská logistika znamená, že okupanti majú na Ukrajine problém so zásobovaním aj rotáciou vojakov. / Zdroj: Ukrajinské ministerstvo obrany

Na bojisku je prepojenie zrejmé najmä v oblasti dronov. Lacné bezpilotné systémy zásadne menia charakter vojny a umožňujú presné útoky aj bez silného letectva. Vývoj je extrémne rýchly a nové technológie zastarávajú v priebehu týždňov.

Modernizované ruské verzie dronov Šáhid sú vybavené silnejšími hlavicami, lepšou navigáciou a schopnosťou obchádzať rušenie. Niektoré dokonca fungujú ako nosiče menších útočných dronov. Podľa dostupných údajov Rusko tieto technológie opäť poskytuje Iránu.

Súčasne rastie tlak na americké vojenské kapacity. Konflikt v Iráne vedie k rýchlemu vyčerpávaniu zásob rakiet Patriot a ďalších systémov, čo vyvoláva obavy na Ukrajine aj v Ázii.

Ekonomicky konflikt tlačí ceny ropy nahor, čím nepriamo pomáha Rusku zmierniť dopady sankcií. Diplomaticky môže situácia oslabiť jednotu Západu a posilniť pozície Moskvy a Pekingu.

Ak by vojna skončila nejednoznačne, mohla by podporiť ambície Číny voči Taiwanu a potvrdiť predstavu multipolárneho sveta. Rusko a Čína pritom zatiaľ vystupujú zdržanlivo a sledujú, ako sa situácia vyvíja, uzavrel The Telegraph.

X XX

Fico v Bukurešti: Slovensko môže priviezť rumunský plyn, rokuje o tranzite cez infraštruktúru

Slovensko sa chce pripraviť na koniec ruského plynu a ropy do roku 2027. Fico v Bukurešti ponúkol Rumunsku svoje plynovody pre plyn z projektu Neptun Deep.

Slovensko by mohlo mať záujem o rumunský zemný plyn aj o jeho prepravu cez existujúcu infraštruktúru založenú na komerčnej báze. Po rokovaní s rumunským premiérom Iliom Bolojanom to v Bukurešti v piatok vyhlásil predseda vlády SR Robert Fico. Svoje vyjadrenie dal do súvisu s európskou snahou odstrihnúť sa od ruských energetických zdrojov. Bolojan vyzdvihol vzťahy medzi krajinami aj vzájomný obchod.

Slovensko má záujem o rumunský zemný plyn z projektu Neptun Deep.
Bratislava ponúka Rumunsku svoju plynovodnú infraštruktúru na komerčný tranzit plynu.
Slovensko plánuje úplne ukončiť dovoz ruského plynu a ropy v roku 2027.
Rumunsko a Slovensko urýchľujú energetické prepojenia, projekt Via Carpatia aj obrannú spoluprácu.
Ministri kultúry podpísali memorandum pre päťročný rozvoj bilaterálnych kultúrnych vzťahov.

„Pozorne sledujeme takzvaný projekt v rámci Čierneho mora – Neptun Deep, ktorý má zabezpečiť pomerne výrazný prísun zemného plynu do Rumunska. Prejavili sme záujem a povedali sme, že pokiaľ Rumunsko bude mať úmysel vyvážať tento plyn mimo územia svojej vlastnej krajiny, teda nepoužívať ho len na vlastnú spotrebu, Slovensko ponúka využitie existujúcej infraštruktúry a na komerčnej báze sa budeme o tento plyn zaujímať. Pretože padli politické, ideologické rozhodnutia, že v roku 2027 sa skončí dovoz akéhokoľvek ruského plynu a ruskej ropy na územie Slovenskej republiky. Toto je spolupráca, ktorá nás osobitne, osobitne zaujíma,“ vyhlásil slovenský premiér.

Spolupráca v kultúre a obrane

Ako obaja predsedovia vlád informovali, oba štáty spolupracujú aj v kultúrnej či obrannej oblasti. Slovenská ministerka kultúry Martina Šimkovičová pri tejto príležitosti v Bukurešti podpísala so svojim náprotivkom Andrásom Demeterom dohodu o spolupráci.

Bolojan priblížil, že Rumunsko a Slovensko pracujú aj na lepšej energetickej a cestnej prepojenosti. „V oblasti energetiky spolupracujeme na urýchlení rozvoja prepojení prenosu elektrickej energie medzi našimi krajinami a taktiež spolupracujeme na znížení ceny energie. Čo sa týka dopravnej prepojenosti medzi našimi krajinami, bude lepšia realizácia projektu Via Carpatia. Je to strategický koridor, ktorý spája sever a juh Európy, a je nevyhnutné urýchliť dokončenie týchto prác. Taktiež v oblasti obrany zostávame odhodlaní posilňovať prítomnosť NATO na východnom krídle aj v oblasti Čierneho mora. Dôkazom je aj účasť rumunských vojakov v mnohonárodnej bojovej skupine NATO na Slovensku,“ vyhlásil.

Ocenenie obranných kapacít

Fico ocenil špeciálnu protitankovú jednotku, ktorú Rumunsko vyslalo. Ministri obrany oboch krajín podľa neho diskutovali aj o európskom obrannom nástroji SAFE. Potenciál spolupráce krajín je podľa neho vysoký.

Slovenská delegácia, v ktorej je premiér Fico, ministerka Šimkovičová, šéf rezortu obrany Robert Kaliňák a štátny tajomník ministerstva zahraničných vecí Marek Eštok, sa v piatok popoludní stretla aj so Slovákmi žijúcimi v Rumunsku.

Nové možnosti v kultúre

Šimkovičová rokovala s rumunským rezortným kolegom o prehĺbení vzájomnej spolupráce v oblasti kultúry a umenia. Ministri podpísali memorandum o porozumení, ktoré vytvára rámec pre rozvoj bilaterálnych kultúrnych vzťahov na obdobie piatich rokov. Dokument potvrdzuje spoločný záujem o podporu kultúrnej výmeny, ochrany kultúrneho dedičstva a rozvoja tvorivých odvetví. Otvára zároveň nové možnosti pre spoluprácu inštitúcií a umeleckých združení, ako aj nové partnerstvá v oblastiach ilustrácie, prekladu literárnej tvorby, folklóru či kinematografie, priblížil slovenský rezort kultúry.

X X X

Bříza: Taktické vítězství neznamená strategickou výhru. Írán totiž přišel s něčím, s čím se nepočítalo

Útok na Írán už trvá téměř čtyři týdny. Spojenci sice dosáhli taktického vítězství, kdy je jejich převaha drtivá. Nedocílili ale strategické výhry, protože Írán přišel s něčím, s čím se nepočítalo. Tak hodnotí situaci na bojišti v pravidelném pátečním pořadu Co se děje se světem expert na bezpečnost a mezinárodní vztahy z Univerzity Karlovy Vlastislav Bříza. A mluvil také o tom, jak jednání ovlivňuje vypouštění mlhy.

Stoupenci vlády mávají íránskými vlajkami a drží fotografie nově jmenovaného nejvyššího vůdce Íránu ajatolláha Modžtaby Chameneího (fotografie ze 17. března 2026) | Foto: Iranian Supreme Leader’s Office/Zuma Press | Zdroj: Profimedia

V sobotu to budou přesně čtyři týdny od začátku izraelského a amerického útoku na Írán. Americký prezident Donald Trump v prvních dnech pro Daily Mail řekl, že akce bude trvat čtyři týdny, na to to úplně v tuto chvíli nevypadá. V jaké fázi konflikt nyní je?
Je to tak, určitě tomu tak nebude, protože v sobotu s pravděpodobností hraničící s jistotou konflikt neskončí, protože nebylo dosaženo základních cílů, které si Spojené státy a Izrael na začátku toho konfliktu vytyčily.

Poslechněte si rozhovor s expertem na bezpečnost a mezinárodní vztahy Vlastislavem Břízou, který je tradičním hostem pořadu Co se děje se světem

Ukazuje se, že taktické vítězství, které bezesporu dnes a denně vidíme, nemusí nutně znamenat strategickou výhru. Taktické vítězství znamená, že co se týče vojenských poměrů, tak ta situace je opravdu z hlediska schopností, zkušeností, technologické a vojenské převahy spojenců drtivá. Íránský režim přišel de facto o letectvo, o drtivou většinu protivzdušné obrany, o otevřenou složku válečného námořnictva, těch hladinových lodí, těch velkých plavidel. Čili z tohoto úhlu pohledu utrpěl rozhodnou vojenskou prohru.

Nicméně, co se týče strategického vítězství, tak toho rozhodně docíleno nebylo, protože Írán přišel s něčím, s čím spojenci nebo minimálně Spojené státy nepočítali. Začal aplikovat taktiku ekonomického šoku. To znamená, že za cenu velice nízkou – rozumějte, bezpilotních prostředků doslova a do písmene za pár set tisíc korun, kumulativně to jsou miliony, maximálně desítky milionů – ochromil export komodit z oblasti. Zdráhám se použít termín ropa, což je strašné zjednodušení, neboť v té oblasti nejde jenom o ropu a zemní plyn, ale i o dusíkatá hnojiva, jde tam o 45 procent celosvětové spotřeby síry, ze které se následně hnojiva dělají, jde tam o obrovské množství helia, které slouží pro výrobu čipů. To je opravdu komplex komodit.

Ten levný útok za pomoci dronů a raket posloužil k tomu, že trhy reagovaly vysoce panicky. Vidíme, kde se nachází cena nejenom ropy, ale i ostatních komodit, které půjdou postupně nahoru. A dříve či později se to nutně musí dotknout i peněženek lidí, kteří nepoužívají osobní vozy, ale kupují třeba potraviny, protože dusíkatá a další hnojiva jsou krásným příkladem.

Pokud jde o vyjednávání, tak v tomto směru přicházejí velmi rozporuplné informace. Donald Trump tvrdí, že Írán ochotně vyjednává, Írán to popírá. Americký prezident řekl, že si není jistý, jestli jsou Spojené státy ochotné uzavřít dohodu s Íránem. V noci na pátek na sociální síť napsal, že na žádost íránské vlády opět odkládá útoky na tamní elektrárny, a to o 10 dní do pondělí 6. dubna. Co se z toho všeho dá usuzovat?
Nelze to brát doslovně, ani jednu stranu. Je to běžná situace, běžná taktika vypouštění mlhy při jednání. Každá strana vypouští to, co je potřeba.

Spojené státy, na to jsme si již zvykli za ten rok a čtvrt, co je prezident Trump u moci, vypouštějí velmi silná slova, která prakticky evokují to, že bylo dosaženo drtivého vítězství. Teď jsme si spolu řekli, že tomu tak není – takticky ano, ale strategicky nikoli.

A íránský teokratický režim, ta diktatura musí zachovat tvář před svým obyvatelstvem. To znamená, ona je ta silná, ona tvrdí, že dominuje té válce, ačkoli tomu tak vůbec není, ale přesto to tak říká, aby si zajistila oporu uvnitř Íránu.

Ale situace uvnitř Íránu vůbec není jednoduchá, když si vezmete, že v tomto týdnu začaly íránské revoluční gardy, konkrétně jejich odnož milice Basídž, nabírat i dvanáctileté děti pro to, aby stály na kontrolních stanovištích a předcházely jakékoliv formě odporu, která by mohla proti režimu nastat. Situace uvnitř Íránu je vypjatá. Navenek to vypadá, že Írán je silný v kramflecích, ale ono to tak úplně jednoduché není.

Takže neberme to doslovně, každá strana má své cíle. Bezesporu svět, včetně Spojených států, je překvapen, že se Írán nezhroutil, nepadl na kolena a nepřichází s prosíkem. To je pravda.

Paranoia ve vedení Íránu

Prostředníkem jednání má být Pákistán. Proč zrovna on? A může uspět?
Na to je relativně jednoduchá odpověď. Všichni ostatní, kteří se v oblasti Perského zálivu nacházejí, již nemohou být prostředníky, protože se z drtivé většiny stali terčem útoků Íránu. Tím pádem se vám zúžila skupina států, které by byly schopny, nejenom ochotny – ochotno by bylo samozřejmě více států, například Ruská federace nebo Čína – ale které by byly schopny to zorganizovat tak, aby obě strany byly spokojeny s tím, že někdo může být mediátorem.

Pojďme si uvědomit, že íránská škola vychází z toho – a již jsme to rozebírali, když byla jednání předtím, než válka začala ve vazbě na omezení jaderného potenciálu, jejímž prostředníkem byl Omán – že jednání probíhala nepřímo, stejně jako probíhají v tuto chvíli.

To znamená, ta strana, která je hostí, je nesmírně důležitá, protože v jedné místnosti sedí americká delegace, v druhé místnosti sedí íránská, když to zjednoduším, a mezi nimi pendluje ten prostředník. Dříve to byl ománský ministr zahraničí, teď je to pákistánské vedení, které pendluje mezi místnostmi. A sám cítíte, že jakákoliv dezinterpretace může vést k fatálním omylům. Takže ano, role Pákistánu je v tomto bezesporu důležitá.

List The Wall Street Journal v noci na pátek s odvoláním na zdroje z Pentagonu napsal, že americké ministerstvo obrany zvažuje vyslání až 10 tisíc dalších vojáků do oblasti Blízkého východu. Čerstvé americké síly mají pravděpodobně sestávat z pěchoty a obrněných vozidel. Je to spíše součást psychologické války a nátlaku na Írán, anebo se z toho dá dedukovat, že Spojené státy chtějí v dohledné době přistoupit k další fázi a třeba zesílit operace?
Má to logiku, ten význam je dvojí. První, který jste naznačil, zmínil jste složku, která je až nástavbová, ale na cestě do Perského zálivu je již delší dobu špičkově vycvičená americká námořní pěchota. Nejprve 2500, v tuto chvíli to vypadá, že 5000 příslušníků námořní pěchoty se blíží do Perského zálivu. K tomu teď má následovat dalších 5000, což už je relativně velká úderná síla.

Pozor, není to síla, která by měla sloužit k vylodění typu Afghánistán nebo Irák a obsazení celého státu. To možné není. Opět by to znamenalo spíše lokální operace.

Ale ten primární cíl je opravdu vytvořit nátlak na Írán ve smyslu: „Podívejte se, to není blafování, přesouváme sem jednotky, které jsou schopny udeřit kdykoliv a kdekoliv. Můžeme si vzít například váš ostrov Charg.“ To je íránský ostrov v Perském zálivu, přes který proudí do světa 90 procent íránské ropy, čili ekonomicky nesmírně důležitá záležitost.

Cílem vyjednávání z americké strany musí být zisk oněch 408 kilogramů na 60 procent obohaceného uranu, které íránská teokratická diktatura stále třímá ve svých rukou, protože frenetismus by po této válce ještě zesílil a Írán by určitě chtěl za každou cenu sestrojit jadernou zbraň. Čili to musí být určitě cílem vyjednávání. Ostatně je to podle mého názoru jeden z hlavních důvodů, proč prezident Trump ještě nedeklaroval vítězství.

Takže ano, je to nátlakový prostředek, ale ta síla není jenom demonstrativní, ona je opravdu úderná a je schopna plnit celou škálu úkolů, takže Charg, zisk jaderného materiálu, případně by to mohlo být i dočasné obsazení pobřeží kolem Hormuzského průlivu tak, aby byl zabezpečen průjezd lodí. To by nicméně byla nesmírně složitá operace a všichni se jí chceme vyhnout.

Válka je velmi intenzivní. Co se týče vzdušného nebo protivzdušného charakteru, tak je opravdu mimořádně silná. Například již během prvních deseti dnů války vypálily spojenecké síly – to znamená síly Spojených států, Izraele, ale i států Perského zálivu, proti nimž Írán odpálil své rakety a drony – víc interceptorů (obranných raket, pozn. red.) ze svých systémů Patriot než Ukrajina za celou dobu té obrovské čtyřleté intenzivní války.

Ale pořád zůstávají v hledáčku jenom vojenské cíle. Samozřejmě nemůžeme vůbec bagatelizovat, že jsou tam i civilní oběti, viz škola na začátku konfliktu, ale to nebyl záměr, primárním cílem jsou opravdu vojenské cíle. Pořád nebyly útoky na energetickou infrastrukturu, nebyly útoky na íránské území jako takové. Je tedy ještě možnost vytvořit celou škálu té spirály z hlediska zintenzivnění konfliktu, což ale v tuto chvíli není v zájmu nikoho.

Když mluvíte o cílech úderů, Izrael ve čtvrtek oznámil, že jeho armáda zabila velitele námořnictva íránských revolučních gard a další členy vedení námořnictva, včetně šéfa zpravodajských služeb námořnictva. Mělo to být při útoku na společné jednání těchto představitelů. Není zvláštní, že si íránští představitelé po zkušenostech z posledního měsíce a z útoku na začátku války nedávají větší pozor a dál se scházejí tímto způsobem na jednom místě?
Ono to není tak jednoduché. Ještě jenom k tomu, proč k tomu úderu došlo, to je mimořádný taktický úspěch. Když jsme mluvili o tom, že íránské námořnictvo bylo de facto zničeno, tak ale pozor, Írán má ještě íránské revoluční gardy, dnes již notoricky známé, což je paralelní struktura k armádě, daleko loajálnější k režimu ajatolláhů.

Dokonce za určitých okolností mají i tu možnost odmítnout poslechnout politické vedení, protože oni jsou ti, kteří doslova a do písmene střeží islámskou revoluci, to jim vtělil zakladatel ajatolláh Chomejní již na přelomu 70. a 80. let.

A proč je to podstatné? Protože právě námořní složka íránských revolučních gard měla za úkol, a očividně ho splnila na výbornou, zablokovat plavbu Hormuzským průlivem. Ona disponuje ne těmi velkými hladinovými loděmi, které již neexistují, ale právě těmi menšími plavidly, rychlými čluny, které jsou schopny ten průjezd omezit. Mimochodem jsme v situaci, kdy je prokázáno, že tato složka dokonce vybírá výpalné za to, že někoho pustí nebo nepustí.

Ale zpátky k té otázce. Ono to není tak jednoduché, vezměte si, že ta paranoia je v íránském vedení a velení absolutní. Když byla velká část vrcholového vedení eliminována, usmrcena, tak ostatní mají logicky strach. Když budete působit odděleně, tak nemůžete koordinovat akce. To znamená, tak jako tak, dříve či později je nějaké setkání možné.

Když se budeme bavit o online setkání, to vám nikdy úplně nenahradí setkání z očí do očí. Navíc většina kanálů je mistrně odposlouchávána a monitorována jak americkými, tak izraelskými službami, takže i tak by spojenci věděli, kde se kdo z velitelů nachází. Takže není to tak jednoduché a úplně nejde rezignovat na osobní schůzky.

X X X

Napätie v EÚ pre spor o miliardy pre Ukrajinu. Orbán tvrdo odkázal lotyšskej premiérke, že sa mýli

Viktor Orbán odmieta výčitky lotyšskej premiérky a tvrdí, že Maďarsko plní dohodu EÚ o pomoci Ukrajine. Spor sa vyostruje na pozadí volebnej kampane.

Maďarský premiér Viktor Orbán odkázal predsedníčke vlády Lotyšska Evike Siliňovej, že sa mýli, ak tvrdí, že Maďarsko v otázke pomoci Ukrajine nekoná podľa dohody Európskej únie uzavretej v decembri 2025. Na platforme X tak Orbán reagoval na obvinenie Siliňovej, že sľub daný EÚ nemožno porušiť ani kvôli maďarskej volebnej kampani, informuje spravodajca TASR v Budapešti.

Viktor Orbán obvinil lotyšskú premiérku Eviku Siliňovú z mylných tvrdení.
Lídri Európskej únie sa dohodli na deväťdesiatmiliardovej pôžičke pre Ukrajinu.
Evika Siliňová tvrdí, že Viktor Orbán blokuje pomoc, ktorú predtým podporil.

„Lotyšsko dôsledne obhajuje predvídateľnú finančnú podporu Ukrajine. Na zasadnutí Európskej rady v decembri 2025 sa všetkých 27 lídrov EÚ, vrátane Maďarska, dohodlo na pôžičke vo výške 90 miliárd eur na zabezpečenie naliehavých finančných a vojenských potrieb Ukrajiny,“ pripomenula vo štvrtok premiérka Lotyšska na platforme X a kritizovala Orbána, že teraz blokuje finančnú pomoc, s ktorou predtým politicky súhlasil.

Dohoda z decembra 2025

„Všetci sledujeme voľby a to, ako Viktor Orbán vedie kampaň proti Európe a Ukrajine. Neviem, ako to bude pokračovať, ale nemyslím si, že Orbán môže porušiť sľub, ktorý sme všetci dali,“ citoval server 24.hu vyjadrenie Siliňovej zo začiatku tohto týždňa.

„Mýlite sa. Maďarsko koná v súlade s dohodou EÚ uzavretou v decembri 2025. S touto dohodou sme súhlasili, pretože v tom čase Ukrajina stále plnila svoje záväzky vyplývajúce z dohody o pridružení. Odvtedy uvalila na Maďarsko ropnú blokádu, ktorá predstavuje existenčnú hrozbu pre maďarské hospodárstvo. Nemôžete ma žiadať, aby som podporil pôžičku EÚ krajine, ktorá nezákonne zmenila dohodnuté podmienky z decembra 2025. Môj návrh je spravodlivý. Musíme sa vrátiť k podmienkam z decembra 2025 a všetko sa vyrieši,“ reagoval Orbán.

Kritika zo strany EÚ

Vojna na Ukrajine bola ústrednou témou aj na zasadnutí Európskej rady minulý týždeň, pripomína server. Lídri EÚ potvrdili svoju pokračujúcu silnú podporu nezávislosti a územnej celistvosti Ukrajiny a zároveň zvýšili tlak na Rusko, pričom odsúdili Maďarsko za zablokovanie úveru pre Ukrajinu vo výške 90 miliárd eur.

X X X

Byrokracie i Trump ohrožují dostupnost léků. Vojtěch chce víc podpořit inovace

O lékové bezpečnosti na summitu Zdravotnického deníku pohovořil také ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Dostupnost léčiv v Evropě i Česku čelí tlakům zvenčí i zevnitř. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch upozornil, že vedle dlouhodobých problémů s evropskou regulací může situaci dále zhoršit i vývoj ve Spojených státech. Řešením má být aktivnější role státu, podpora inovací a snaha o větší konkurenceschopnost farmaceutického trhu. Řekl to ve čtvrtek na summitu Technologie a inovace ve zdravotnictví pořádaném Zdravotnickým deníkem.

„Současná evropská regulace zvyšuje byrokracii a snižuje konkurenceschopnost. Je nutné revidovat regulatorní část a usnadnit vstup inovací do systému,“ řekl Vojtěch.

Jako konkrétní příklad problematické unijní legislativy uvedl směrnici o čištění městských odpadních vod, která uvaluje vysoké nároky na výrobce léčiv. „EU tak na jednu stranu říká, že chce podporovat průmysl a na druhou touto směrnicí průmysl vyhání. Pravá ruka neví, co dělá levá. Je to trochu absurdní,“ okomentoval situaci.

Zleva majitel a generální ředitel MEDDI hub Jiří Pecina, ministr zdravotnictví Adam Vojtěch a generální ředitel Zentiva Česká republika Boris Sananes. Foto: Vít Šimánek

Vojtěch proto napsal dopis všem evropským ministrům zdravotnictví i komisaři pro zdraví Olivéru Várhelyiovi, aby začali rostoucí tlak na farmaceutický průmysl řešit. V opačném případě bude stoupat i nestabilita dodávek léčiv pro evropské pacienty.

„Rizika americké politiky nejsou zanedbatelná“

Dostupnost léčiv v EU ale neohrožuje pouze evropská legislativa. Svůj na tom má i léková politika amerického prezidenta Donalda Trumpa, který tlačí srovnání cen léků mezi EU a USA. To může mít negativní dopad na evropský trh.

„Určitě to rizika má a nejsou úplně zanedbatelná. Už dnes Evropa ztrácí u inovativních léků – 17 % jich vůbec není na evropském trhu,“ upozornil ministr.

První panel summitu Technologie a inovace ve zdravotnictví se zaměřil na vstup inovací a globální kontext. Foto: Vít Šimánek

Rozdíl mezi Evropou a Spojenými státy tak podle něj mohou nová opatření ještě zvětšit. „Buď budou léky zdražovat, nebo se zhorší jejich dostupnost. Nejde jen o Českou republiku, ale celou Evropu,“ varoval ministr.

Spolupráce se soukromým sektorem

Jedním z hlavních řešení má být podle něj podpora inovací a celková změna přístupu státu. „Jsem rád, že se od nového roku podařilo založit novou sekci na ministerstvu zdravotnictví pro zdravotnické technologie, která to má na starosti. Dosud to bylo fragmentované,“ vyzdvihl Vojtěch.

Nová sekce má zastřešovat oblasti jako telemedicína nebo umělá inteligence. „Máme šanci to posunout o velký kus dopředu,“ dodal.

Pro telemedicínu by navíc měly být zavedené standardy kvality. „Mezi poskytováním zdravotní péče a telemedicínou by mělo být rovnítko. Musí se splňovat konkrétní kritéria. Je na místě, abychom k tomu přistupovali stejně a nastavili standardy pro tyto služby,“ sdělil ministr.

O diskusi o zdravotnických inovacích a technologiích v Česku byl enormní zájem. Foto: Vít Šimánek

Výraznou roli mají sehrát i startupy, které v současné době narážejí na složitou regulaci. Stát jim proto chce nově nabídnout konkrétní podporu.

„Chtěli bychom vytvořit kancelář pro inovace, konzultační platformu, kterou by startupům nabízel například Státní ústav pro kontrolu léčiv. Ta regulatorika je velmi složitá a i proto jim musíme pomoci,“ uvedl ministr s tím, že stát nemá být pouze „policy makerem“, který kontroluje a případně sankcionuje, ale měl by být pro soukromý inovativní sektor také partnerem.

Zleva ministr zdravotnictví Adam Vojtěch a generální ředitel Zentiva Česká republika Boris Sananes. Foto: Vít Šimánek

Právě podpora domácích technologických firem je podle Vojtěcha jednou z cest, jak posílit lékovou bezpečnost a zajistit, aby české zdravotnictví nezůstalo skanzenem v době, kdy se světový medicínský pokrok zrychluje raketovým tempem.

Zleva majitel a generální ředitel MEDDI hub Jiří Pecina a ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Foto: Vít ŠimánekNa akci nechyběl Country President Novartis Česká republika Jérôme Berbigier. Foto: Vít Šimánek

Článek byl převzat ze zpravodajského portálu Zdravotnický deník, který stejně jako Česká justice, Ekonomický deník a EU Perspectives patří do vydavatelství Media Network. Filip Krumphanzl, ceskajustice.cz

X X X

Roboti zmanipulovali volby v Rumunsku. AI ústava tomu má zabráně.

Poslanec Evropského parlamentu Paulo Cunha (EPP/Portugalsko) podporuje větší regulaci umělé inteligence. Foto: Evropský parlament

Umělá inteligence rázně vkročila do našich každodenních životů. Už není jen pomocníkem, ale i zbraní v dezinformačních válkách, které dokážou zásadně ovlivnit demokratické volby. Proto se stále častěji hovoří o zavedení globálních pravidel pro používání této technologie. Rámcová úmluva Rady Evropy má ambici sjednotit přístup států v boji proti manipulacím, které ohrožují základy demokratických politických systémů.

„Umělá inteligence může představovat skutečnou hrozbu nejen pro jednotlivce, ale i pro samotnou demokracii,“ řekl v rozhovoru pro EU Perspectives evropský poslanec Paulo Cunha (EPP/Portugalsko).

Také proto vznikla Rámcová úmluva Rady Evropy o umělé inteligenci. První právně závazná dohoda svého druhu zavádí standardy transparentnosti, řízení rizik a dohled nad ochranou základních práv, demokracie a právního státu. Od roku 2022 se začala vyjednávat v rámci Rady Evropy s dalšími partnery, včetně Spojených států, Japonska a Kanady.

Evropský blok už nařízení o umělé inteligenci má. Proč potřebuje další regulaci ve formě mezinárodní úmluvy?

Přináší několik výhod, které považujeme za velmi důležité. První je, že dává globální rozměr tomu, co bylo dosud v podstatě evropským nástrojem. Nařízení o umělé inteligenci je ze své podstaty omezeno na regulační prostor Evropské unie. Umělá inteligence se však neomezuje pouze na Evropu. Má globální dopad, a proto vyžaduje regulaci jiného rozsahu.

Druhý rozdíl spočívá v povaze nástrojů. Zákon o umělé inteligenci stanoví konkrétní soubor pravidel se specifickými povinnostmi a standardy. Úmluva má naopak širší a strukturálnější roli. Často ji popisuji jako jakousi „ústavu pro umělou inteligenci“. Nejde do stejné úrovně detailů ani nedefinuje práva a povinnosti ve striktním slova smyslu. Místo toho vytváří obecný zastřešující rámec, pod nímž se mohou rozvíjet různé regulační přístupy, ať už územní nebo tematické.

Poslanec Evropského parlamentu Paulo Cunha je přesvědčen, že se k úmluvě připojí také Spojené státy.

Třetím hlavním rozdílem je její rozsah působnosti. Úmluva se zabývá umělou inteligencí ve třech základních oblastech: ochranou základních práv, demokracií a právním státem. To je inovativní. Stávající pravidla se zaměřují především na ochranu práv, což je nezbytné. Demokracie a právní stát ale nebyly ústředním bodem regulace umělé inteligence. Tato úmluva je staví na stejnou úroveň. To je zásadní, protože musíme také zajistit fungování našich demokratických systémů a právního řádu jako celku.

Nedávný případ v Rumunsku s údajným vnějším vměšováním do volebního procesu, které vedlo ke zrušení voleb, je jasným varováním. Ukazuje, že umělá inteligence může představovat skutečnou hrozbu nejen pro jednotlivce, ale i pro samotnou demokracii.

Demokracie a dezinformace

Co tato úmluva v praxi vlastně mění, pokud jde o volební manipulaci?

Je to závazný nástroj. Nicméně je důležité pochopit, co v tomto kontextu znamená „závaznost“. Neznamená to automaticky sankce, jako jsou pokuty nebo tresty odnětí svobody. Jedná se o dohodu mezi státy, která funguje odlišně od národních právních systémů.

Úmluva stanoví normativní rámec, který musí státy dodržovat. To samo o sobě je významné. Právo často funguje jako poslední možnost. Používá se, když společenské normy, etika a zavedené postupy nestačí k řešení problému.

Ve vztazích mezi státy funguje vymáhání práva odlišně. Sankce se neuplatňují stejným způsobem jako v rámci národního právního systému. To však nástroj neoslabuje, odráží povahu mezinárodního práva.

Umělá inteligence se používá v konfliktech a dezinformačních kampaních. Co může úmluva změnit?

Je pravda, že umělá inteligence se již používá jako nástroj agrese v dezinformačních kampaních. Pokud však okamžitě začneme s čistě sankčním přístupem, riskujeme, že zcela odradíme státy od účasti na úmluvě.

Máme co do činění s velmi složitou a stále se vyvíjející oblastí. Ani rozlišování mezi nepravdivými a pravdivými informacemi není vždy jednoduché. V mnoha případech není odpověď jen černá nebo bílá. Existuje mnoho šedých zón.

Jediný způsob, jak se s tímto problémem efektivně vypořádat, je spolupráce. A to i s těmi, kteří technologii vyvíjejí. Součástí řešení musí být inženýři, vývojáři a společnosti.

Mohlo by přijetí na úrovni Unie ještě něco zabránit? Očekáváte odpor členských států v Radě EU?

Upřímně ne. Jednání mezi Evropskou komisí, Evropským parlamentem a Radou byla dobře sladěna. Pokud se podíváme na úroveň politické podpory, je jasné, že se nejedná o ideologickou otázku. Není to otázka levice nebo pravice. Z tohoto důvodu považuji za nepravděpodobné, že by se jakákoli vláda rozhodla tento proces zablokovat.

Jedná se o evropskou iniciativu. Proč by měly země mimo EU věnovat novému nástroji pozornost?

Na rozdíl od nařízení o umělé inteligenci má tato úmluva výslovně mezinárodní rozsah. Není náhodou, že se země jako Spojené státy a Japonsko již účastní a že další jsou v procesu připojování.

EU se nezaměřuje pouze na regulaci v rámci svých vlastních hranic. Vždy existuje širší ambice. Nejen jednat, ale povzbuzovat ostatní, aby jednali stejným způsobem. To odráží dlouhodobou myšlenku evropského vůdčího postavení. Od průmyslové revoluce až po rozvoj demokratických systémů a standardů lidských práv.

Opravdu očekáváte, že se Spojené státy nakonec připojí?

Věřím, že ano, protože nejde o omezování inovací ani o cílení na konkrétní zemi. Jde o vyvážení silné technologie s potřebou chránit základní principy. Spojené státy mají také zájem na ochraně své demokracie, právního státu a svých občanů. Je těžké si představit, že by jakákoli administrativa byla ochotna akceptovat, že by v této souvislosti mohla být ohrožena základní práva, jako je ochrana osobních údajů.

Nejde o geopolitický problém, ani o otázku Východ versus Západ. Úroveň podpory v Evropském parlamentu jasně ukazuje, že se jedná o záležitost napříč stranami. Z tohoto důvodu jsem přesvědčen, že Spojené státy tento krok nakonec podniknou.

Jak bude úmluva ve skutečnosti fungovat?

Proces má několik fází. Dokončili jsme schválení přistoupení k EU. Další fází je šíření – propagace osvědčených postupů a povzbuzování dalších zemí k připojení. Poté následuje implementace.

Je důležité být realistický: tato úmluva není všelékem. Neposkytuje okamžité odpovědi na všechny výzvy, kterým dnes čelíme. Ani na ty, které identifikujeme v budoucnu. Umělá inteligence se rychle vyvíjí a existuje mnoho rizik, kterým stále plně nerozumíme.

Joana Soares

XXX

V susednej krajine zasiahli proti zdražovaniu palív, prezident odklepol nižšie dane aj cenové stropy

Poľský prezident Karol Nawrocki podpísal balík legislatívnych opatrení na zníženie cien palív vrátane zníženia DPH a zastropovania cien, oznámil v piatok večer na sociálnej sieti X hovorca prezidenta Rafal Leskiewicz. TASR o tom informuje podľa správy agentúry PAP.

Kamenický o novom harmonograme na pumpách, tlaku z Bruselu aj o stave štátnej kasy

Slovensko mení režim na pumpách, nové ceny pohonných hmôt začnú platiť už od piatkovej polnoci. / Zdroj: ta3

Obe komory poľského parlamentu v piatok schválili balík legislatívnych opatrení s cieľom zmierniť dôsledky konfliktu na Blízkom východe. Po podpise prezidenta legislatíva nadobudne účinnosť nasledujúci deň po zverejnení v Zbierke zákonov.

Legislatívny balík premiér Donald Tusk nazval skratkou CPN (ceny paliva nižšie), obsahuje zníženie sadzby DPH z palív z 23 percent na 8 percent a zníženie spotrebnej dane na minimum stanovené Európskou úniou.

„Na obdobie uplatňovania znížených sadzieb dane, DPH a spotrebnej dane zavedieme maximálnu maloobchodnú cenu palív,“ vysvetlil vo štvrtok Tusk. Tým sa predísť tomu, aby ceny palív zostali rovnaké napriek zníženým nákladom. Maximálna cena sa bude denne stanovovať nanovo.

Novela zákona o zásobách ropy zavádza mechanizmus na výpočet maximálnych cien na čerpacích staniciach. Novela zákona o spotrebnej dani zas oprávňuje ministra financií dočasne znížiť spotrebnú daň z pohonných hmôt až do 30. júna.

X X X

V susednej krajine zasiahli proti zdražovaniu palív, prezident odklepol nižšie dane aj cenové stropy

Kamenický o novom harmonograme na pumpách, tlaku z Bruselu aj o stave štátnej kasy

Slovensko mení režim na pumpách, nové ceny pohonných hmôt začnú platiť už od piatkovej polnoci. / Zdroj: ta3

X XX

Washington povedal, čo žiada za obnovenie obchodu s Ruskom. Kremeľ zúri

Spojené štáty podmieňujú obnovenie hospodárskej spolupráce s Ruskom ukončením vojny na Ukrajine, povedal v piatok hovorca Kremľa Dmitrij Peskov. Podľa neho je však takýto prístup nesprávny, lebo USA a Rusko tým prichádzajú o výhody. Informovali o tom agentúry Reuters a TASS.

Ukrajinská rozviedka zasadila úder, ktorý zmenil Rusom plány. Rozmetala kolónu s raketami Zirkon

Podľa informácií HUR pri úspešnom útoku zničili jedno z odpaľovacích zariadení spolu s dvoma drahými raketami typu Zirkon. / Zdroj: HUR

Po ruskej invázii proti Ukrajine v roku 2022 predstavitelia Moskvy uviedli, že vzťahy s Washingtonom sú horšie ako kedykoľvek predtým. Situácia sa podľa Reuters začala zlepšovať, keď sa americký prezident Donald Trump v januári minulého roka vrátil do Bieleho domu.

„Strácame čas a americké firmy, rovnako ako tie naše, prichádzajú o zisky, ktoré by už mohli dosahovať,“ povedal hovorca ruského prezidenta Vladimira Putina. Téma spolupráce je však podľa neho stále na stole. Rusko a USA „majú mnoho príležitostí na vzájomne prospešnú spoluprácu“, uviedol Peskov.

Ruský minister zahraničných vecí Sergej Lavrov už začiatkom februára vyhlásil, že USA nie sú pripravené obnoviť vzájomnú ekonomickú spoluprácu a pod vedením Trumpa sa v skutočnosti napriek vyhláseniam nevzdali politiky vyvíjania tlaku na Rusko. Poukázal napríklad na americké sankcie voči ruským ropným gigantom Lukoil a Rosnefť, ktorých zavedenie v októbri minulého roka Washington odôvodnil neochotou Putina ukončiť vojnu na Ukrajine.

„Nie každý je u nás vítaný.“ Švédi vtrhli na palubu obrieho ruského tankera, premiér zverejnil video z drsného zásahu

Švédska pobrežná stráž oznámila, že zadržala loď plaviacu sa pod falošnou vlajkou, ktorá je podľa úradov súčasťou takzvanej ruskej tieňovej flotily ropných tankerov. / Zdroj: Twitter Ulfa Kristerssona

Peskov povedal, že Spojené štáty sa v súčasnosti snažia získať kontrolu nad medzinárodnou energetickou infraštruktúrou. Aj Lavrov vo štvrtok pre francúzsku verejnoprávnu televíziu France Télévisions vyhlásil, že USA chcú ovládnuť svetové energetické trhy, pričom spomenul Venezuelu a Irán.

„Spojené štáty teraz tiež tvrdia, že chcú prevziať kontrolu nad plynovodmi Nord Stream,“ povedal Lavrov podľa prepisu rozhovoru, ktorý zverejnilo ruské ministerstvo zahraničných vecí.

Plynovody Nord Stream 1 a 2 poškodili v septembri 2022 výbuchy v Baltskom mori. Tým do značnej miery prerušili tranzit ruského plynu do Európy a obmedzili dodávky energonosičov na kontinente, aj keď Rusko vtedy už svoje dodávky z veľkej časti zastavilo.

Explózie, ako Moskva, tak aj západné štáty podľa Reuters označili za akt sabotáže, z ktorej je podozrivý ukrajinský občan a bývalý dôstojník ozbrojených síl Serhij K. Ten bol podľa vyšetrovateľov súčasťou skupiny, ktorá výbušniny na potrubia plynovodov neďaleko dánskeho ostrova Bornholm umiestnila, a celú akciu koordinoval. Podozrivý obvinenia odmieta.

X X X

Ministr Červený chce v KRNAP ‚srovnat podmínky‘ pro podnikatelku Sovovou, jež kandidovala za Motoristy

Česká příroda a krajina potřebují dle přírodovědců zásadní pomoc, aby zvládaly sucha, povodně i pěstování jídla. Česko je také silně závislé na dovozu ropy a plynu, které prudce zdražují. V této situaci vláda na péči o životní prostředí začíná výrazně šetřit, odklon od fosilních paliv není priorita a z resortu mizí odborníci. Ministr Igor Červený (Motoristé) mluví pro iROZHLAS.cz o plánech s přírodou, klimatem i o zájmech spřízněných podnikatelů.

Můžete jmenovat tři konkrétní věci, kterých chcete v následujícím období v ochraně životního prostředí v Česku dosáhnout?
V prvé řadě je to racionalizace. Předchozí vedení často využívalo spíš ideologický pohled na věc než opravdu racionální přístup. V tomto domě sídlí spousta odborníků a ti se mnohdy i negativně vyjadřovali k některým věcem, které vedení i napříč tomu prosazovalo. My to děláme přesně naopak.

Například u akceleračních zón se u nás v některých médiích tvrdí, že jdeme slovensko-ruskou cestou. Tak to vás můžu ubezpečit, že ne. Když už, tak jdeme cestou Německa nebo Polska.

Navíc tím i političtí protivníci uráží zaměstnance tohoto domu. Posloucháme naše vlastní zaměstnance a využíváme je k tomu.

K té odbornosti a ideologii se ještě dostaneme. Ale když už jste zmínil akcelerační oblasti – ty tedy budou a nehrozí nám, že přijdeme o těch 25 miliard z Evropské unie?
Tohle říká pouze opozice a je to absolutní nesmysl. Vyčlenění akceleračních zón je vůči Evropské unii povinností a my to samozřejmě naplníme. Ale vyčleníme je na základě skutečností, které předchozí vláda zcela úmyslně pomíjela.

„Úředníci zpracovávají materiály na základě faktů a pak to projde kolečkem u nadřízených, ti to opraví a doplní tam nějaké dezinformace.“

Martina Patočková o současných poměrech na ministerstvu životního prostředí (novinářka)

Měli na to víc než tři roky a je zajímavé, že například v rámci té profesní skupiny, meziresortně lépe řečeno, nebyli třeba zástupci ministerstva kultury. Že se pomíjely informace přímo z tohoto domu, to znamená, že právě ředitelé upozorňovali na lokalitu, která vůbec není vodná kvůli ochraně přírody. Nikoho to tady nezajímalo.

Takže my naopak zdejší odborníky posloucháme a skládáme to na základě těchto informací.

Ne svět, ale Česko

Můžeme se tady vrátit k nějakým konkrétním věcem, kterými chcete pomoci životnímu prostředí v Česku?
Zcela určitě. Vrátili jsme se třeba k ochraně vody, protože například v rámci budoucích strategií jsme vodu a její ochranu, její očištění a další věci vytyčili jako jednu z hlavních priorit tohoto ministerstva.

Vzdali jsme se klimatologických cílů, že chceme v uvozovkách zachránit celý svět, ale budeme se věnovat ochraně životního prostředí na území České republiky.

O akceleračních zónách

Akcelerační oblasti zatím nebyly konkrétně vymezeny. V roce 2025 bylo stanoveno, že mají brát ohled na zájmy: ochrany přírody, zemědělského půdního fondu, zajištění obranyschopnosti státu, hydrometeorologické služby, bezpečnosti civilního letectví, ochrany ložisek strategických surovin, památkové péče nebo také ochrany lázní a léčivých zdrojů.

Klima je ale v tomto důležité, ne? Protože když české lesy poničí klimatická změna, tak nebudou sloužit české krajině, nebudou zadržovat vodu, nebudou nám pomáhat při povodních, nebude možné se tam rekreovat. Česko samo o sobě sice nezachrání světové klima, ale na druhou stranu patříme k zemím, kde jsou emise na hlavu stále velmi vysoké. Takže každý by měl přispět, není to tak?
Přispět ke snižování emisí dává samozřejmě smysl, ale dělat to racionálním způsobem a udržitelně. Určitě to není tím, že zastavíte celý průmysl, že jdete pouze jednou cestou v oblasti elektromobility a tak dále. To je přece nesmysl. Naopak, tím celkově situaci zhoršujete.

Ale nikdo nechce zastavovat celý průmysl, ne?
Emisní povolenky ETS1 a budoucí emisní povolenky ETS2 pro domácnosti jsou dost likvidační. Ta čísla vypovídají jasně, a dokonce už i obchodní a průmyslová komora v Německu se jasně vyjádřila, že pokud bychom měli naplnit klimatické cíle do roku 2030, 2040 a 2050, tak by to každý rok stálo 47 procent veškerých investic v primárním a státním sektoru. To znamená žádné školy, žádné dálnice, žádné nemocnice…

Možné úpravy systému povolenek se v EU řeší, je ale přece prakticky vyloučené, aby z nich do Česka přišlo zpátky méně peněz, než se tady vybere. Takže je i na vás, abyste uměli ty nejzranitelnější ochránit a část peněz k nim dostat zpátky třeba formou sociálně klimatického fondu. Ale zároveň abychom měli peníze na investice, do toho, abychom ropu třeba potřebovali mnohem méně.
Pane kolego, ale to přece není úplně pravda. Vezměte si, že za minulé vlády jak pan ekonom Kovanda, tak Křeček, jeden byl provládní, jeden protivládní, jednoznačně řekli, že ten sociální fond zavádění ETS2 nevykompenzuje. Celkově to bylo spočítáno, že…

Počkejte, vy tu vytahujete dva ekonomy. Teď se bavíme o celém konceptu, to znamená…
… a já vám to chci říct, já vám chci říct i ta čísla. Pokud se bavíte o ETS2, tak roční dopad na domácnost vychází v nákladech až 89 tisíc. Sociálně klimatický fond předpokládá, že by jim ročně vyplatil devět tisíc korun. Na tom vidíme, že to jasně dopadá i na tu slabší sociální vrstvu. Dále bychom se dostali do takzvané energetické a mobilní chudoby.

Nemůžeme přece zavádět emisní povolenky, které situaci zhorší. Mezi lety 2014 a 2016 si Evropská komise odsouhlasila, že se s emisními povolenkami může fungovat jako s klasickou finanční komoditou. Máme tady spoustu investičních fondů, které skoupily ETS1 za nějakých 10 až 12 eur. To je ta skutečná částka, co dostala Evropská unie a národní státy. A těch 70 až 80 eur rozdíl už neteče do zelené politiky Evropské unie, ale je to zisk lidí, co vlastní emisní povolenky.

To znamená, když teď někdo tvrdí, že je přece dobře, že se na emisních povolenkách platí víc, že emisní povolenky tím pádem kumulují víc finančních zdrojů, abychom tady mohli více zateplovat a být více soběstační, tak to bohužel není pravda.

„Emisní povolenky je potřeba držet v předvídatelné úrovni. Pak fungují jako pojištění a pomáhají s odklonem od fosilních paliv, tedy i naší odolnosti vůči cenovým výkyvům, jaké vidíme teď. Míra spekulace je omezená a je otázka, jestli zapojení finančních institucí trh zhoršuje, nebo naopak zlepšuje.“

Petr Holub (exředitel sekce ochrany klimatu ministerstva životního prostředí)

I ten druhý systém povolenek na paliva v oblastech dopravy a bydlení už spousta evropských zemí zavedla. Vy s ním nesouhlasíte. Jakou tedy máte jinou metodu, jiný návrh, jak snižovat emise a zároveň tvořit společnost, která je odolnější vůči tomu, co právě teď zažíváme? To znamená bezpečnostní důsledky toho, že jsme závislí na dovozu ropy a zemního plynu, a náhlé pohyby cen vzhůru, které teď jsou daleko vyšší, než by mohly způsobit emisní povolenky.
Ano, teď máme kritickou situaci, kterou vyvolala válka – z našeho pohledu jako Evropy nečekaná. Tahle situace by tady ale byla kontinuálně v případě, že bychom ETS implementovali.

A opět – i když předchozí vláda měla možnost to zavést, třeba formou uhlíkové daně, tak si radši opět vybrala emisní povolenky. Jsou státy, které ETS2 implementovaly tzv. uhlíkovou daní. V takovém případě jdou veškeré peníze, co se vyberou, opravdu státu.

Takže jste pro uhlíkovou daň?
Nejsem pro uhlíkovou daň, ale rozhodně by bylo lepší za minulé vlády, kdyby zvolili uhlíkovou daň než opět emisní spekulativní certifikáty. A co s tím chceme dělat – probíhá revize ETS1 právě na popud české vlády, tak urputní jsme za ty tři čtyři měsíce byli, že se v EU začne jednat o tom, že se to musí předělat.

U ETS2 máme zatím jednoznačnou strategii. Chceme to odložit do roku 2030, protože věříme, že nová Evropská rada, která by zasedla, už bude mít racionální pohled.

Proč to chcete odkládat? Máte nějaké okamžité řešení?
Okamžitý problém v případě ETS2 není, protože implementace ETS má být až v roce 2028.

Problém s klimatem je okamžitý, problém s vysokými cenami ropy a plynu je okamžitý, problém s energetickou bezpečností je okamžitý.
To mícháte dvě věci dohromady. Teď se bavíme o tom, že nechceme zhoršovat stávající situaci, že bychom k vysokým cenám zaviněným válkou v Perském zálivu ještě navíc přidali další peníze. Takže bychom odváděli těm, co si koupili emisní povolenku ETS2, aby na ní vydělali.

My jako Motoristé celou dobu říkáme, že k ochraně životního prostředí musíme přistupovat racionálně. A to není tím, že budeme umožňovat spekulativní prodej „odpustků“. To už jsme si snad přece vysvětlili v nějakém 15., 16. století, že takhle by společnost fungovat neměla. A pokud máme fungovat racionálně, pojďme provádět nějakou transformaci.

Vidíte sám, že ta transformace ve společnosti probíhá. A podle Eurostatu a Eurobarometru už se lidé v EU neobávají klimatologické tísně jako v letech 2016 až 2020, to kleslo na 16 procent. Naopak se bojí, aby nespadl průmysl, aby nepřišli o zaměstnání.

U toho můžeme klidně zůstat, protože třeba Škoda Auto velmi prosperuje a je tahounem elektromobility v Evropě. Máme v Česku velmi silný green tech, tedy sektor firem tzv. zelených technologií. Tak proč nepodpořit tento český byznys, český průmysl tohoto typu tím, že se budeme odpovědně podílet na rychlosti transformace, kterou potřebujeme i kvůli ochraně klimatu a energetické bezpečnosti?
My Motoristé jsme ani jednou neřekli, ani jednou, opakuju, že nechceme, aby se vyráběla elektroauta, a že nechceme, aby si lidé elektroauta kupovali. Řekli jsme, ať tomu trhu necháme volnou ruku.

Když přece nastavujete regulativní pravidla, když nastavujete dotační politiku, tak ten trh negativně zasahujete. Je spousta zákazníků, kteří upřednostní elektromobilitu, ať si ji koupí, proboha. My nikomu nechceme něco nakazovat. Chceme, aby to byla vždycky volná ruka trhu.

I v té vědě a výzkumu se nakonec ukazuje, že když to neděláte direktivně, objeví se ještě nové postupy a nové neprobádané cesty. Je to velmi krásně napsané v knížce od Harariho, jmenuje se Nexus a je tam právě popsáno v rámci vědy a výzkumu, jaký byl rozdíl mezi západním a východním blokem. Východní blok…

‚Škrtali jsme, ale ne sami‘

Abychom se vrátili k tématu. Proč si má veřejnost myslet, že vám jde o ochranu životního prostředí, když komunita přírodovědců a dalších lidí z oboru vidí zatím jenom zprávy o šetření, škrtech a propouštění odborníků? Řekněte důvody, proč si mají lidé myslet, že vám jde opravdu o ochranu přírody jako takovou. Nějaké konkrétní kroky, které učiníte.
Opět připomenu, že se zaměřujeme na přírodu, nezaměřujeme se na klimatologické „náboženství“. Například jsme se začali velmi intenzivně věnovat vodě, a to nejenom jejímu zadržování, ale její ochraně, její čistotě a dalším věcem.

Chystá se takzvaný národní plán obnovy přírody, kde jsme vytyčili jako jeden z cílů právě tento. Předchozí garnitura se tomu vůbec nevěnovala. Přitom ta čistota a dostupnost vody je jeden z primárních cílů, které bychom na „střeše Evropy“ měli rozhodně mít.

A to není jenom to, že nezadržíme vodu v krajině, například v rámci záplav a dalších věcí, ale že vodu také pouštíme dál a je čistá. Například u velkých municipalit, jako jsou třeba Praha, Brno, Ostrava, tak když vezmete vzorky vody, tak zjistíte, že se v ní nachází třeba velké množství antibiotik a podobně.

Musíme zabezpečit, abychom vodu nějakým způsobem vyčistili. A na to potřebujeme najít legislativní a finanční mechanismus a podobné věci. Takže to je například jedna z věcí, kterou děláme.

Když jste mluvil o škrtech – ano, byli jsme nuceni škrtat, ale nebyli jsme jediní. Vezměte si například…

Ale spoustě ministerstev naopak prostředky přibyly. Požadovali jste vůbec pro ministerstvo životního prostředí peníze navíc?
Já jsem u toho vyjednávání ještě jako ministr nebyl, ale hledali jsme nějakou společnou cestu, která dává racionální smysl.

Často nám vyčítají, že jsme seškrtali třeba národní parky. Já bych jenom rád řekl, že u národních parků jsme to seškrtali jenom o 14 procent navíc, protože i předchozí vedení v národních parcích škrtalo, protože si jako my asi bylo moc dobře vědomo, že parky mají v rezervních fondech určitého typu přes 726 milionů korun. Každý rok tu částku kumulativně navyšovaly a následně ukládaly po další období.

Od nás to není trestání dobrého hospodáře. Jsou společnosti, které nemají dosahovat zisku, mají mít vyrovnané hospodaření. I tak je skvělé, že dosáhly nějakého zisku, ale my si nemůžeme jako stát půjčovat jednu korunu za 4,6 procenta.

Takže o víc peněz jste si neřekli?
Nemůžeme si říct o víc peněz z jednoho prostého důvodu, protože ty peníze prostě nejsou. Předchozí vláda zadlužila tento stát o 1,2 bilionu korun a jenom to, aby byl dluh nějakým způsobem řízen, stojí 60 miliard. Kdybychom nemuseli platit těch 60 miliard…

Počkejte, ale jiným resortů rozpočet narostl, takže to úplně nejde dohromady, ne?
Narostl třeba rozpočet ministerstvu školství z toho důvodu…

Také ministerstvu zemědělství, průmyslu a obchodu a můžeme pokračovat…
Když se chcete bavit o konkrétních kapitolách, tak například z toho důvodu, že předchozí vláda si dokonce vydala zákon, že pedagogičtí pracovníci musí dosahovat 130 procent hrubé průměrné mzdy.

Když tady máme závazný zákon, který nám říká, že takovýto plat má být, tak jsme museli posílit ministerstvo školství. To znamená, že se škrtalo ve všech ministerstvech. I ministerstvo školství škrtalo, jen dostalo posílení v konkrétní kapitole.

‚Chcete, aby to vyznělo negativně‘

Koho na svém ministerstvu propustíte k 1. dubnu? Už to víte, nebo ještě ne? (rozhovor vznikal 20. března – pozn. red.)
Tady probíhá systematizace úplně stejným způsobem jako ve všech přidružených organizacích. Jednáme s vedoucími konkrétních odborů, následně s těmi odbory dojdeme k nějakému číslu a konkrétním lidem to samozřejmě sdělíme. Ale abych vám teď řekl a vyděsil třeba Aničku K., že se to týká konkrétně jí, tak to opravdu dělat nebudu, protože by to nebylo férové a vyvolávali bychom pocit strachu. A i když o nás média často říkají, že jsme sekerníci, tak my si lidského kapitálu vážíme a zacházíme tady s lidmi ve velmi dobré a přátelské atmosféře.

Říkáte, že odbornost je tady ctěná. Zprávy zevnitř ministerstva jsou ale často opačné. Podle vás je odbornost ctěná, atmosféra je dobrá. Dám vám jeden konkrétní příklad. Bývalým náměstkem a teď už ředitelem takzvané super sekce, která vznikla, je Jaromír Wasserbauer (Motoristé). Má na starosti i agendu ochrany klimatu, dekarbonizace a dalších záležitostí. Je to člověk, který popírá zásadní vliv člověka na změnu klimatu, což znamená naprosté popření odbornosti. Jak má veřejnost věřit tomu, že odbornost je na tomto ministerstvu ctěná a že se jí bude řídit třeba i výběr nového ředitele KRNAP a podobně?
Pokud je mi známo, tak pan docent Wasserbauer nebude součástí výběrové komise. To za prvé, to spadá pod úplně jiného pana vrchního ředitele.

Spíš mi šlo o to, že říkáte, jak tu ctíte odbornost.
Pane kolego, dáváte úmyslně dohromady dvě věci, aby to vyznělo negativně. Pan vrchní ředitel, pod nějž národní parky spadají, si myslím, že je opravdu velká kapacita. Dočasně teď ten park dokonce řídí, následně se bude spolupodílet samozřejmě na výběrovém řízení. Takže to bych nedával dohromady.

Druhá věc. Jistě se odvoláváte na to, že neuznáváme ty studie, které říkají, že za změnu klimatu může jenom lidská činnost.

Může za ni nejenom ona, ale naprosto zásadně, je to ta hlavní příčina.
Mě dokonce nutil Václav Moravec (tehdy moderátor ČT – pozn. red.), abych řekl, že je to primárně lidská činnost. Tak bych jenom rád připomněl, že v rámci studií v roce 1912, 1913 a 1914, když Albert Einstein vydal svoje největší práce, tak většina…

To se asi dostáváme do šířky. Tohle je vyřešené. A vy jste pracoval na projektech ještě před dvěma lety, které z toho vycházely.
Vycházel jsem z toho, že se lidé mají chovat udržitelně. Za tím si stále stojím. Ano, jeden deník napsal, že jsem popřel sám sebe, protože se podíval na jeden krátký textík. Všechny ty projekty tvrdily, a to je můj úzus, že klíčové slovo je udržitelnost. A snižování emisí můžeme dosahovat úplně jednoduše – když nebudeme plýtvat potravinami.

Protože pokud má Česká republika závazný dokument, že máme snížit tvorbu emisních plynů oproti roku 1993 o padesát procent, tak polovinu z nich tvoří bioodpad. Když naučím domácnosti úplně jednoduchým principem neplýtvat potravinami, ony ušetří peníze, my nebudeme produkovat tolik skleníkového plynu, dokonce toho nejtěžšího metanu, tak můžu racionalizací, o které jsem mluvil hned na začátku, dospět k tomu, že snížíme uhlík.

Vy budete spokojeni a já budu hlavně spokojen jako člověk se selským uvažováním, že neplýtvám zdroji, že si vážím lidské práce, že si vážím plodin, že si vážím vody. A další věc je, abychom si v létě, když jsou dostupné tuzemské potraviny, nekupovali rajčata ze Španělska, protože ty sem musí dojet stovky kilometrů.

Plýtvání potravinami je samozřejmě jeden ze zásadních problémů, stejně jako fosilní průmysl. Tím se dostávám k otázce, jak veřejnosti vysvětlíte, že místo veřejného zájmu ochrany přírody a klimatu nejednáte hlavně ve prospěch dílčích zájmů právě fosilního průmyslu nebo osob napojených na Motoristy. Ať je to Klára Sovová, spolumajitelka Luční boudy v Krkonoších, ať je to František Fabičovič podnikající v CHKO Soutok, ať je to třeba Pavel Tykač a zájmy na tom, aby dekarbonizace neběžela moc rychle.
O nás se často říká, že naše strana je placena tímto lobby. Máme otevřený účet, tam vidíte, kdo jakým způsobem na volby přispěl. Spousta jmen, která jste zmiňoval, tam nikdy nepřispěla ani korunu. Na rozdíl od jiných stran jsme nebyli financováni černými penězi například z Dozimetru, to je také důležité zmínit.

A pokud mluvíte o paní Sovové, tu paní jsem v životě nepotkal. Je to pro některé lidi nepředstavitelné, že neznáte všechny členy své politické strany. Skutečně jsem ji nikde nepotkal. Jsem předseda za Motoristy Středočeského kraje a po celou dobu jsem se věnoval volební kampani, kterou jsme oddřeli s Filipem Turkem. Byl to velmi náročný úkol a opravdu jsem nesledoval, kdo, kde a jakým způsobem kandiduje za jiné kraje, to za prvé.

Za druhé, kvůli paní Sovové bych určitě nepracoval s národními parky, tak aby ona byla spokojená. Nám jde primárně o národní parky.

Takže můžete zaručit, že nový ředitel KRNAP jí nevyjde vstříc v tom, v čem měla spory s minulým vedením, to znamená režim příjezdu k Luční boudě? Nebude to teď tedy zásadně jinak?
Pokud se bavíme o této konkrétní věci, tak jsem tady měl i kolegy vedoucí resortu a řekl jsem, že všechny národní parky budou mít stejné podmínky pro všechny. A například u paní kolegyně (Sovové – pozn. red.) došlo k tomu, že ona rovné podmínky jako ta druhá bouda neměla. Proto se odvolávala a proto z toho byla nervózní.

Já se jí nezastávám, ale když se na to podívám jako podnikatel, protože jsem kdysi podnikal, tak by mě také mrzelo, že bych neměl stejné podmínky jako ta druhá bouda. Takže jsem řekl, že nebude existovat, aby jedna instituce měla zvýhodněné podmínky oproti té druhé. Ať mají všechny stejné, rovné podmínky. To je přece spravedlivé.

X X X

Hackeri s väzbami na Irán tvrdia, že sa nabúrali do e-mailu riaditeľa FBI

Hackerská skupina s väzbami na Irán oznámila, že sa nabúrala do osobnej e-mailovej schránky riaditeľa amerického Federálneho úradu pre vyšetrovanie (FBI) Kasha Patela, píše agentúra Reuters. Na internete zverejnila okrem iného Patelove fotografie a životopis.

Pozemná invázia do Iránu? Generál Macko vidí po mesiaci vojny dva scenáre

Americké-izraelské útoky na Irán trvajú už mesiac, začali sa 28. februára. Generál vo výslužbe Pavel Macko pre Pravdu zhodnotil, či je pravdepodobné, že nasledovať bude pozemná operácia. Zdroj: Pravda / Zdroj: Pravda/Andrej Matišák

Predstaviteľ amerického ministerstva spravodlivosti Reuters hackerský útok potvrdil a uviedol, že zverejnené materiály sú zrejme autentické.

Skupina Handala Hack Team na svojom webe napísala, že Patel teraz nájde svoje meno na zozname obetí úspešných hackerských útokov. „Všetky osobné a dôverné informácie Kasha Patela, vrátane e-mailov, konverzácií, dokumentov a dokonca utajovaných skutočností, si teraz verejnosť môže stiahnuť,“ uvádza sa na webe.

Hackeri podľa Reuters zverejnili osobné a pracovné e-maily z doby medzi rokmi 2010 až 2019. Bezprostredne nebolo možné overiť ich pravosť. E-mailová adresa služby Gmail sa však zhoduje s adresou už skôr spájanou s Patelom v predchádzajúcich únikoch dát, píše Reuters. FBI ani Patel sám sa k incidentu zatiaľ nevyjadrili a hackerská skupina na otázky agentúry neodpovedala.

Handala sa označuje za skupinu propalestínskych hackerov bojujúcich za spravodlivosť. Západní výskumníci ju podľa Reuters považujú za jednu z viacerých skupín, ktorú využívajú kybernetické jednotky iránskych spravodajských služieb.

Skupina sa v marci prihlásila ku kybernetickému útoku na spoločnosť Stryker, poskytovateľov zdravotných zariadení a služieb v americkom štáte Michigan. Hackeri tvrdili, že vymazali obrovské množstvo dát spoločnosti.

X x X

Washington povedal, čo žiada za obnovenie obchodu s Ruskom. Kremeľ zúri

„Nie každý je u nás vítaný.“ Švédi vtrhli na palubu obrieho ruského tankera, premiér zverejnil video z drsného zásahu

X XX

Čína sa pred Iránom poistila a teraz z toho profituje. Vyjde z vojny silnejšia ako Západ?

Zatiaľ čo veľká časť Ázie zápasí s výpadkami dodávok a rastúcimi cenami, Peking ťaží z rokov príprav, zásob aj strategického obratu k obnoviteľným zdrojom.

Globálny energetický systém sa opäť dostáva pod tlak. Tentoraz nejde len o ceny, ale o samotnú stabilitu dodávok. Konflikt na Blízkom východe narušil jednu z najdôležitejších obchodných tepien sveta a prudký pokles exportu ropy z regiónu vyvolal neistotu naprieč Áziou. Pre mnohé krajiny je to nepríjemné prebudenie – energia už nie je samozrejmosť, ale strategická zraniteľnosť.

V tomto kontexte však Čína vystupuje inak než zvyšok regiónu. Kým viaceré ekonomiky sú nútené rýchlo reagovať a šetriť, Peking má zatiaľ viac priestoru na manévrovanie. Nie je to náhoda. Prezident Si Ťin-pching dlhodobo tlačí na to, aby mala krajina energiu „vo vlastných rukách“, a aktuálna situácia naznačuje, že táto stratégia nebola len politickým sloganom.

Miliardový vankúš ako poistka pred krízou

Čína si v uplynulých rokoch vybudovala výrazné rezervy energetických surovín a diverzifikovala zdroje. Len samotné komerčné zásoby na pevnine dosahujú 851 miliónov barelov ropy, k čomu treba pripočítať strategické rezervy. Spolu vytvárajú obrovský „vankúš“, ktorý poskytuje Pekingu čas a manévrovací priestor, kým iné krajiny zápasia s okamžitými nedostatkami. Len v januári a februári tohto roka Peking nakúpil o 16 % viac ropy než vlani.

Zároveň si Čína dokáže udržať dodávky aj z menej štandardných smerov – napríklad z Iránu, kam smeruje viac než 80 % jeho vývozu a kde tok ropy pokračuje aj napriek konfliktu. Iránsky minister zahraničných vecí označil Hormuzský prieliv za otvorený „len pre nás a našich spojencov“, čo ilustruje, ako môže energetika slúžiť ako geopolitická páka.

K tomu treba pripočítať flexibilitu čínskych tankerov a rýchle reakcie štátu, ktorý vie v krízovej situácii uprednostniť domáci trh. Štátne rafinérie už dostali pokyn dočasne zastaviť export paliva, aby udržali stabilné domáce ceny. Celkové odhady čínskych rezerv sa pohybujú medzi 900 miliónmi až 1,4 miliardy barelov, čo sú približne tri mesiace dovozu.

X X X

Áno, riadi ma Putin, nabudúce si dám na hlavu hrniec. Gašpar sa vysmieva z „načúvadla“, ktoré mal mať počas diskusie

Na sociálnych sieťach sa objavili špekulácie, že podpredseda parlamentu Tibor Gašpar mal mať počas diskusnej relácie Král na ťahu odpočúvacie zariadenie.Zdroj: TA3/Facebook Tibora Gašpara

Sociálne siete v piatok zaplavili detailné zábery ucha podpredsedu parlamentu Tibora Gašpara. Opozícia je totiž presvedčená, že počas diskusie mal v uchu načúvacie zariadenie.

Včera večer televízia TA3 odvysielala priamy prenos diskusnej relácie Král na ťahu, v ktorej za koalíciu argumentovali podpredseda parlamentu Tibor Gašpar a minister pôdohospododárstva Richard Takáč (obaja SMER-SD) a za opozíciu šéf SaS Branislav Gröhling s poslancom strany Alojzom Hlinom.

Keď sa relácia blížila ku koncu, moderátor umožnil divákom v hľadisku klásť účastníkom debaty otázky. Prvú z nich položil bývalý poslanec za SaS Miroslav Žiak. „Všimol som si, že v pravom uchu máte niečo. Nie je to nejaké načúvacie zariadenie?“ pýtal sa Tibora Gašpara.

Ten však jeho otázku ignoroval, respektíve reagoval iba na jej prvú časť, ktorá sa týkala jeho obžaloby v kauze Očistec a zmeny legislatívy „v prospech mafie“. Gašpar uviedol, že si vyprosí, aby o ňom Žiak hovoril ako o mafii.

Keďže Žiak sa odpovede počas priameho prenosu nedočkal, Gašpara s rovnakou otázkou „odchytil“ ešte aj po skončení relácie. Ani tentokrát však nepochodil. „Viete čo, nepýtate sa ma normálne. Keď sa budete pýtať normálne, tak vám normálne odpoviem,“ odbil ho podpredseda parlamentu.

X XX

Zelenskyj dorazil na rokovania s Donaldom Trumpom

Rokovať budú o mierovom pláne zameranom na ukončenie vojny na Ukrajine.

Americký prezident Donald Trump v nedeľu privítal vo svojom sídle na Floride svojho ukrajinského partnera Volodymyra Zelenského. Rokovať budú o mierovom pláne zameranom na ukončenie vojny na Ukrajine. TASR o tom informuje podľa stanice Sky News a agentúry AFP.

Trump pred novinármi povedal, že Zelenskyj aj ruský prezident Vladimir Putin to s mierom myslia vážne. „Zomrelo príliš mnoho ľudí a ja si myslím, že obaja prezidenti chcú dosiahnuť dohodu,“ uviedol šéf Bieleho domu.

„Verím, že máme predpoklady na dohodu, ktorá je dobrá pre Ukrajinu, dobrá pre všetkých. Nič nie je dôležitejšie,“ vyhlásil. Na dohodu podľa jeho slov nie je stanovený žiaden termín, rokovania sú však vo „finálnych fázach“ a je možné rýchle ukončenie vojny.

Trump tiež poznamenal, že Kyjev dostane „silnú“ bezpečnostnú dohodu, pričom do rozhovorov sú zapojené európske krajiny. „Myslím si, že európske krajiny sú skutočne skvelé a veľmi podporujú toto stretnutie a dosiahnutie dohody. Sú to všetko úžasní ľudia,“ povedal.

Americký prezident doplnil, že po schôdzke so Zelenským bude znova telefonovať Putinovi, s ktorým už mal v nedeľu „produktívny“ rozhovor. Obaja sa okrem toho spoja s európskymi lídrami. S tými ukrajinský prezident telefonoval ešte v sobotu počas cesty do USA.

Rozhovory Trumpa a Zelenského sú zamerané na 20-bodový mierový plán, najmä územné otázky a bezpečnostné záruky pre Ukrajinu.

Zelenskyj povedal, že tímy Ukrajiny a Spojených štátov už prediskutovali 90 percent z tohto plánu a on dúfa, že k mieru bude možné dospieť čo najskôr. Podľa jeho slov je dôležité hovoriť o stratégii postupného načasovania krokov mierového plánu.

X X X

Poslanci v Čiernom zamietli projekt za takmer milión, opravovať sa bude, ale za menej

Starosta obce Čierne Peter Staňo a Trojmedzie miesto, kde sa stretávajú hranice Slovenska, Česka a Poľska.

Budúcnosť rekonštrukcie športového areálu teraz závisí od rozhodnutia ministerstva športu.

ČIERNE:Obecné zastupiteľstvo v Čiernom neschválilo projekt rekonštrukcie tribúny a zázemia miestneho športového klubu. Pôvodný zámer za takmer milión eur narazil na odpor poslancov aj kritiku časti verejnosti. Starosta Peter Staňo (NEKA) musel čeliť otázkam ohľadom transparentnosti a financovania.

Dva pokusy, žiadny súhlas

Investičný zámer poslancom predložili v dvoch verziách. Pôvodný projekt v celkovej hodnote 970 204 eur počítal so širokou revitalizáciou, vrátane workoutového ihriska pre hendikepovaných a ihriska s umelou trávou a cvičebných plôch.

Obec s takmer 4 500 obyvateľmi, asi 10 minút jazdy autom od Čadce a pri hraniciach s Českom a Poľskom, mala na projekte participovať 30-percentným spolufinancovaním, čo predstavuje 291 061 eur. Zvyšných 70 percent by financovala Európska únia.

Po tom, čo prvý návrh neprešiel, predložilo vedenie obce „odľahčenú“ verziu v hodnote 432 085 eur. Ani tento okresaný rozpočet však nezískal potrebnú podporu zastupiteľstva.

Kritika z radov občanov a cenzúra

Na sociálnych sieťach sa objavili sťažnosti obyvateľov, ktorí kritizovali spôsob prípravy projektu. Podľa podnetu zverejneného na stránke Priznania Kysučanov miliónový projekt starosta predložil bez širšej odbornej debaty a prerokovania v obecnej rade.

„Dobrá správa pre občanov je, že poslanci nie sú len štatisti v príbehu. Sú to volení zástupcovia, ktorí majú právo a povinnosť pýtať sa, počítať a zvažovať riziká,“ píše autor príspevku.

X X X

Najvyšší súd rozhodol o dovolaní ministra Suska v kauze Zoroslava Kollára: Prípad ide na Ústavný súd

Za korupciu uložili Zoroslavovi Kollárovi v máji 2022 úhrnný peňažný trest 70-tisíc eur.

Najvyšší súd (NS) SR odmietol dovolanie ministra spravodlivosti Borisa Suska (Smer-SD) v prípade právnika Zoroslava Kollára, ktorý bol na základe dohody o vine a treste v roku 2022 právoplatne odsúdený za podplácanie a nepriamu korupciu na peňažný trest 70-tisíc eur. TASR to potvrdil Kollár s tým, že proti rozhodnutiu podal ústavnú sťažnosť. Na rozhodnutie NS SR poukázal denník Sme.

„Rozhodnutím NS SR sa v mojej kauze nič definitívne nevyriešilo. Nezaoberal sa otázkou, či boli alebo neboli porušené moje práva. Dovolanie ministra spravodlivosti odmietol len z procesných dôvodov, keďže sa súd mylne domnieval, že minister spravodlivosti takéto dovolanie podať nemohol,“ zdôraznil Kollár.

Kollár o porušených právach

Tvrdí, že NS SR rezignoval na to, aby sa riadne vysporiadal s argumentáciou ministra spravodlivosti a svoje rozhodnutie odôvodnil výlučne s odkazom na nález Ústavného súdu SR PL. ÚS 3/2024. „NS SR nesprávne interpretoval závery predmetného nálezu Ústavného súdu SR, a dopustil sa viacerých pochybení, ktoré vo svojich dôsledkoch predstavujú porušenie mojich ústavných práv,“ dodal Kollár pre TASR s tým, že sa bude naďalej domáhať „nápravy krívd“.

NS SR podľa denníka Sme v odôvodnení rozhodnutia upozornil na pokus o retroaktívne využitie Trestného zákona. Senát NS SR odmietol ešte v januári dovolanie jednohlasne.

Ministerstvo hovorí o nespravodlivosti

Rezort spravodlivosti podanie dovolania v prospech odsúdeného zdôvodňoval tým, že skutková veta jedného z dvoch trestných činov uvedených v rozsudku Špecializovaného trestného súdu neobsahovala znaky príslušnej skutkovej podstaty trestného činu ustanoveného v Trestnom zákone, za spáchanie ktorého bol Kollár uznaný za vinného

Špecializovaným trestným súdom schválená dohoda o vine a treste tak podľa ministerstva s ohľadom na uvedený nedostatok vyznieva nespravodlivo, čo je kvalifikačným znakom pre podanie dovolania ministrom spravodlivosti bez ohľadu na to, že sa odsúdený k tomuto skutku priznal.

Detaily korupčného prípadu

Za korupciu dostal Kollár v máji 2022 úhrnný peňažný trest vo výške 70-tisíc eur. V prípade jeho nezaplatenia náhradný 14-mesačný trest odňatia slobody. Súd dohodu o vine a treste považoval za primeranú a spravodlivú. Kollár vtedy vyhlásil, že nie je kajúcnik, nikoho neudal a nikoho neusvedčuje. Povedal, že orgánom činným v trestnom konaní len popísal skutky, ktoré sa stali.

Odsúdený bol za prečin podplácania, pretože mal v auguste 2020 poskytnúť prostredníctvom Ľudovíta M. vtedajšiemu vedeniu Slovenskej informačnej služby (SIS) úplatok vo výške 40-tisíc eur za to, aby nebol sledovaný. Druhý skutok súvisiaci so zabezpečením krytia ilegálnej výroby cigariet sa týkal prečinu nepriamej korupcie.

X X X

Ovplyvňoval poslankyňu Bihariovú? Štedrý sponzor Pekár končí u progresívcov, zvažuje právne kroky

Stopnutie členstva konzultoval bývalý člen PS s právnikom obžalovaného Adama Puškára i s nominantom Hlasu do štátnej volebnej komisie Eduardom Burdom.

Opozičné Progresívne Slovensko sa deň pred dôležitým snemom, kde si volí nové vedenie, rozhodlo rázne ukončiť situáciu okolo svojho bývalého sponzora Martina Pekára. V piatok oznámilo, že ho z hnutia definitívne vyhadzuje. Dôvody tohto kroku ostávajú nateraz do veľkej miery za dverami hnutia.

Na zvláštnosti celej situácie pridáva fakt, že Pekár sa konanie progresívcov rozhodol konzultovať s právnikmi. Jedným z nich je Eduard Burda, nominant koaličného Hlasu v štátnej volebnej komisii.

Ovplyvňoval Bihariovú?

Ortieľ nad Pekárom vyriekla rozhodcovská komisia hnutia. Dôvodov bolo niekoľko: nejasný pôvod financií, ovplyvňovanie poslancov Národnej rady v prospech tretích strán, antikampaň voči niektorým straníkom, ponúkanie výhod iným, ak ho podporia do vedenia, a neprístojné správanie voči zamestnankyniam PS.

Pekár všetky obvinenia odmietol. Financie dokladuje daňovými priznaniami, zvyšok považuje za pokus odstaviť ho. Zamestnankyni, ktorej malo prekážať jeho správanie, sa vraj ospravedlnil.

Na dôvody vyhadzovu sme sa pýtali priamo predsedu progresívcov Michala Šimečku. Líder hnutia vyhlásil, že rozhodnutie rozhodcovskej komisie o vylúčení člena je obsiahle a má mnoho bodov. V maili, ktorý unikol na verejnosť, tak bolo iba zosumarizovanie toho, čo sa interne riešilo.

Šéf PS odmietol komentovať, ktorých zákonodarcov mal vylúčený člen presviedčať a v prospech akých tretích strán loboval. „Nemôžem hovoriť o podrobnostiach aj preto, že tá konkrétna udalosť podlieha utajenému režimu,“ reagoval Šimečka. Podľa našich informácií sa vec týkala poslankyne PS Ireny Bihariovej, ktorá vedie parlamentný výbor na preskúmavanie rozhodnutí Národného bezpečnostného úradu.

X X X

Letecká nehoda na Tenerife 1977: Srážka dvou jumbo jetů si vyžádala 583 obětí

Špatné počasí, nervozita i ignorování pokynů dispečerů zavinily nejhorší leteckou nehodu v historii. Srážka dvou boeingů s 644 lidmi na palubě zanechala pouhých 61 přeživších. Obří letouny se proti sobě na jediné ranveji letiště Los Rodeos na Tenerife rozjely před 49 lety. Původcem nejhorší letecké nehody v historii byla bomba, která na jiném letišti zranila osm lidí.

Přesně před 49 lety se na letišti na severu ostrova Tenerife, patřícím do Kanárského souostroví, sešli dva tehdejší králové nebes – Boeingy 747-206B nizozemských aerolinek KLM a 747-121 americké společnosti Pan Am. Na malém letišti Los Rodeos (dnes Tenerife sever) se ocitly vlastně náhodou, oba původně mířily na 140 kilometrů vzdálené letiště Gran Canaria na stejnojmenném ostrově, které však uzavřela mimořádnost.

Data o havárii

Datum: 27. března 1977
Mimořádná událost: Srážka na ranveji

Letoun: Boeing 747-206B
Registrace: PH-BUF
Operátor: KLM Royal Dutch Airlines
Číslo letu: KL-4805
Počet lidí na palubě / raněných / mrtvých: 248 / 0 / 248

Letoun: Boeing 747-121
Registrace: N736PA
Operátor: Pan American World Airways
Číslo letu: PA-1736
Počet lidí na palubě / raněných / mrtvých: 396 / 61 / 335

Nizozemský letoun s 234 pasažéry a čtrnáctičlennou posádkou na něj letěl z amsterdamského letiště Schiphol. Stroj amerických aerolinek na ostrov zamířil po mezipřistání na newyorském letišti J. F. Kennedyho na cestě z Los Angeles na druhé straně Spojených států. Cestovalo jím 380 pasažérů doprovázených 16 členy posádky.

Oba stroje se na ostrov dostaly okolo druhé hodiny odpoledne místního času. Kromě nich tam z ostrova Las Palmas zamířily i tři další stroje.

Přecpané letiště v mlze

Odkloněné lety rychle zaplnily původně vojenské letiště, které v té době sloužilo zejména pro krátké přesuny mezi jednotlivými ostrovy a jehož velikost byla oproti Gran Canaria zhruba čtvrtinová. Prostor se pro letadla nenašel ani u stojánek, a ta proto stála i na jediné pojezdové dráze vedoucí paralelně s ranvejí.

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz

Provoz na letišti na severu Tenerife zajišťovali jen dva dispečeři – letadla tu původně být neměla a s takovým náporem nikdo nepočítal. Jejich práci neulehčila ani padající mlha, která postupně snížila dohlednost na pouhých osm set metrů, a hlavně chybějící pozemní radar.

O poloze strojů tak věděli dispečeři zejména z hlášení pilotů, sami na velkou část letiště ani neviděli. Špatně počasí kromě samotné změny trasy a nejistého čekání umocňovalo i nervozitu samotných posádek.

Oba stroje zachycené na letišti Los Rodeos krátce před nehodou. Pod křídlem a ocasní částí nizozemského jumbo jetu je vidět americký letoun. | foto: Federal Aviation Administration

Piloty nizozemského jumbo jetu navíc tlačil čas – z ostrova museli odletět nejpozději v šest hodin večer. V opačném případě hrozilo, že stroj, posádka i všichni cestující budou muset na ostrově nocovat, což by pro aerolinku znamenalo vysoké náklady.

Zácpa před ranvejí

Vystresovaný nizozemský kapitán se rozhodl čas využít produktivně – načerpáním paliva, aby stroj zdržoval před dalším letem co nejméně a stihl do Amsterdamu doletět před dosažením maximální doby ve službě.

Ohořelá ocasní část boeingu společnosti KLM

Okolo páté hodiny odpoledne letiště Gran Canaria obnovilo provoz a odkloněné letouny se na něj začaly vracet. Kolem tankujícího stroje na ranvej bez problému projely tři menší letadla, pro obří boeing Pan Am však vedle dalšího z obrů nezbylo dost místa.

Oba stroje tak na dráhu vyjely krátce za sebou, jelikož předchozí zablokování letiště zkomplikovalo i jejich odlety. Dispečeři kvůli povětrnostním podmínkách nařídili vzlet z opačného konce dráhy.

Trosky boeingu společnosti KLM

Stroje, seřazené za sebou na pojezdové dráze, proto musely jeden po druhém vjet na ranvej. Piloti KLM dostali za úkol stroj dovézt na opačný konec a na něm se otočit a poté vzlétnout. Druhý stroj měl ranvej využít pro otočení a na nejbližší vhodné spojovací dráze z ní sjet, aby uvolnil místo pro start nizozemského letounu, a poté také dojet na druhý konec.

Uspěchaný odlet

Počasí se v této chvíli zhoršovalo s každou minutou a dostávalo se ke kritické hranici, kdy by letiště muselo všechny lety přerušit. Piloti KLM mezitím se strojem podle instrukcí dojeli na opačný konec ranveje a připravili se ke startu.

Obratem z řídicí věže dostali pokyny k dalšímu postupu, po nichž očekávali okamžité povolení ke vzletu. Část zprávy však zanikla v náhlém šumu. Nervózní kapitán však reagoval na vydané pokyny, odblokoval brzdy a zvýšil otáčky motorů na maximum.

Zbytky vyhořelého letounu KLM | foto: Bureau of Aircraft Accidents Archives

Letoun se pomalu rozjel po ranveji a stále větší rychlostí prorážel hustou mlhu, až zhruba po kilometru dosáhl rychlosti nutné po vzlet. O pouhých pár sekund později však v mlze rozeznali obrysy dalšího letounu, vzdáleného jen několik set metrů.

Světla v mlze

Zoufalí piloti, jimž bylo jasné, že stroj z rychlosti 300 kilometrů v hodině nemůže v žádném případě včas zastavit, se naopak pokusili těžký boeing zvednout – a to natolik urputně, že ocasní částí začal drhnout po asfaltu.

Čerstvě dotankovaný letoun se však ze země zvedal jen neochotně, což na přelet nad nečekanou překážkou nestačilo. Podvozky a gondolami motorů se vzápětí zakousl do střechy protijedoucího jumbo jetu Pan Am.

Trosky obou strojů zůstaly rozeseté na vzdálenost několika set metrů. | foto: Bureau of Aircraft Accidents Archives

Síla nárazu i poškození okamžitě poslaly těžký letoun k zemi. Dopadl 150 metrů za místem srážky a dalších tři sta metrů lemoval dlouhý pás trosek. O zbytek se „postaraly“ nádrže, vrchovatě naplněné kerosinem, který v okamžiku nárazu začal hořet. Letoun okamžitě schvátily plameny.

Pan Am zůstal na ranveji

Posádka v kokpitu letounu Pan Am, jenž na ranvej vjel za nizozemskými kolegy, věděla, že dráhu musí opustit, aby uvolnila prostor pro start druhého stroje. Hustá mlha jí však bránila v nalezení správné odbočky, na které měli podle pokynů řídicí věže sjet, a po dráze proto jeli piloti velmi pomalu.

Z trupu boeingu Pan Am nezůstalo nic. Největším „přeživším“ kusem je levé křídlo a odlomená ocasní část. | foto: ČTK/AP

Třetí odbočka, vzdálená zhruba 1 650 metrů od obou konců dráhy, se však záhy ukázala jako nevhodná pro tak velký stroj. Po dohodě s věží proto pokračovali k následující spojnici, vzdálené zhruba 200 metrů směrem k letounu KLM.

První unesený letoun Jumbo Jet

Boeingu americké firmy Pan Am osud příliš nepřál – právě tento stroj nastoupil v roce 1970 jako náhradní za porouchaný letoun na úplně prvním komerčním letu. Ještě ten stejný rok se však stal prvním uneseným letounem 747. Únosce jej na cestě z letiště JFK do Portorika donutil změnit směr na Kubu. Nikomu se nic nestalo.

Ve zmatené situaci, kdy vystresovaná nizozemská posádka dorážela na řídicí věž kvůli povolení ke startu, se do komunikace na jediné frekvenci vložili piloti Pan Am, aby druhý stroj upozornili, že stále neopustili dráhu. Výsledkem byl právě onen šum, který vedl kapitána KLM k přesvědčení, že už může startovat.

V momentě, kdy americký boeing teprve začal odbočovat na čtvrtou spojovací dráhu, tak mlhu ve vzdálenosti okolo sedmi set metrů prořízla blížící se světla startujícího letounu. Piloti zvýšili otáčky na maximum, aby dráhu opustili co nejrychleji, srážce však už zabránit nedokázali.

Vyšetřovatel v nasávacím otvoru motoru mezi troskami letounu Pan Am | foto: Bureau of Aircraft Accidents Archives

Spodek letounu KLM boeingu odtrhl horní palubu vyjma pilotní kabiny, načež se zhroutila i podlaha. Posádce i části cestujících z přední části stroje se podařilo dostat ven dírou za prvními dveřmi na levé straně ve výšce okolo šesti metrů nad zemí. Další unikli dírami na křídlo. Pokroucené plechy však zcela uvěznily cestující ze zadní části stroje.

Desítky minut čekání na pomoc

Až ve chvíli, kdy v křídlech letounu KLM vybuchlo na 40 tun leteckého paliva, bylo dispečerům na věži jasné, že na ranveji se něco děje. Požár vzápětí potvrdil další stroj na letištní ploše a k hořícímu stroji vyjeli záchranáři. Ti sami však měli kvůli husté mlze problém stroj najít.

Zbytky podvozku, křídel a střední části trupu letounu KLM | foto: Bureau of Aircraft Accidents Archives

O druhém letounu, vzdáleném zhruba 450 metrů, se letištní hasiči dozvěděli až o dlouhou dobu později, kdy v dálce zahlédli domnělý úlomek boeingu KLM. Až vyslaná část vozů zjistila, že jde o další hořící stroj – k němu se pak přesunuli všichni zasahující, jelikož podle závěrečné zprávy už byly veškeré snahy u nizozemského letounu zbytečné.

Hasiči a záchranáři se tak k přeživším čekajícím na křídlech letounu Pan Am dostali až po dlouhých čtyřiceti minutách od nehody. Dlouhá doba se podepsala na vysokém počtu úmrtí. Cestující ani posádka neměli šanci se bez pomoci dostat z poškozeného a hořícího stroje, jemuž navíc stále běžely motory, a kde také hrozil výbuch paliva.

Ohledávání trosek letounů na letišti Tenerife | foto: Bureau of Aircraft Accidents Archives

Z paluby letounu zasahující zachránili pouhých 70 přeživších, devět lidí však zemřelo v nemocnici na následky zranění. Celková bilance se zastavila na 583 mrtvých, a srážka obřích boeingů na Tenerife je tak dodnes nejhorší leteckou nehodou v historii.

Sled omylů i obava z kapitána

Tragickou nehodu v souladu se španělskými zákony vyšetřovali odborníci ze všech tří zúčastněných zemí včetně zástupců obou společností. Závěrečnou zprávu vydala španělská Komise pro vyšetřování nehod a incidentů v civilním letectví koncem roku 1978.

Jeden z motorů, odtržený od křídla a odmrštěný na travnatou plochu kolem ranveje

Ze závěrů vyšetřovatelů plyne, že srážka obou letadel byla důsledkem řady okolností. Mezi příčinami uvedli špatné počasí, zmatenou komunikaci i přeplnění malého letiště. Hlavní vinu však připsali na vrub kapitána boeingu KLM. Dopustil se totiž jedné z nejhorších chyb, jež může pilot udělat – startoval bez povolení.

Z následného rozboru vyšel najevo omyl, kterého se dopustil, i nejasná terminologie v komunikaci mezi posádkou a věží. Instrukce, které získal a které si mylně vykládal jako posvěcení startu, totiž zahrnovaly jen dráhu po startu, nikoli start samotný.

Trosky letounu Pan Am a odlomený podvozek stroje KLM

Najevo vyšel i další problém – obava posádky odporovat nadřízeným. Posádka v kokpitu věděla, že kapitán nepostupuje podle předpisů, ale zkrátka se zkušenému pilotovi neodvážila odporovat.

Nizozemští odborníci se na rozdíl od španělských kolegů zdráhali za viníka označit právě kapitána stroje, takřka okamžitě však závěr přijala sama společnost KLM.

Letoun Boeing 747

Boeing 747-206B (KLM)

Výrobce: Boeing Commercial Airplanes
Sériová výroba: 1971–1991
Počet vyrobených kusů: 225 (z 1574 kusů typu 747 a 393 kusů verze 200)
První zkušební let: 11. října 1970
První let s cestujícími: červen 1971 (KLM)

Boeing 747-206B imatrikulace PH-BUF nizozemské společnosti KLM zachycený na londýnském letišti Heathrow v srpnu 1975, rok a půl před nehodou na Tenerife | foto: Aero Icarus, CC BY-SA 2.0

Letouny rodiny 747 byly odpovědí společnosti Boeing na rostoucí požadavky leteckých společností, zejména americké aerolinky Pan Am. Ta chtěla letoun, jež by byl alespoň dvaapůlkrát větší než soudobé stroje – díky tomu by za méně peněz dokázala společnost přepravit více lidí. První hotová 747 se veřejnosti představila na sklonku 60. let.

Model do leteckého průmyslu přinesl hned několik prvenství – žádné jiné letadlo do té doby nemělo dvoupatrovou kabinou pro cestující nebo široký trup se dvěma uličkami mezi řadami sedadel. K obojímu výrobce přistoupil pro splnění požadavku na obsaditelnost.

Vrchní paluba měla podle původních plánů společnosti sloužit jako salonek, v nejstarších strojích kvůli tomu měla jen tři páry okének. Až později přišly požadavky aerolinek na úpravy a osazení sedadly kvůli zvýšení kapacity strojů.

Stroj si s maximální kapacitou 452 pasažérů ve dvou třídách rychle vysloužil přezdívku Jumbo Jet, což lze přeložit jako „obří tryskáč.“ V Boeingu 747 také jako v prvním civilním letadle našly uplatnění proudové motory zcela nové konstrukce, které vedly k rapidní úspoře paliva.

Nástup letounů přesto zkomplikovala doznívající krize a ropný šok počátkem 70. let. Některé aerolinky si však stroj navzdory nevýhodám pořizovaly čistě kvůli prestiži. Klady pak rychle převážily, roli hrál i na svou dobu nezvykle vysoký dolet a stroj se rychle stal populárním.

První vyráběná modifikace dostala označení 100 (právě její modifikace využil na lince na Kanárské ostrovy Pan Am). Na ni firma Boeing založila další, postupně představované varianty – rychle následovala například právě verze 200 (přídomek B značí čistě osobní variantu) představená v únoru 1971 (s tou létala společnost KLM).

Vznikla podle požadavků společností, kterým nestačil dolet základní verze nebo maximální vzletová hmotnost – stroje tedy dostaly větší nádrže i výkonnější motory. Později se objevily také modifikace s prodlouženým trupem a větší obsaditelností nebo naopak zkrácené verze s delším doletem a také nákladní varianta letounu.

Králové nebes se ve výrobě udrželi přes padesát let. Produkce nejnovější generace označené 747-8 skončila až v roce 2022. K jejich konci přispěla klesající poptávka leteckých společností v důsledku obrácení trendů – nyní preferují menší a méně nákladná dvoumotorová letadla.

Boeing 747-121 (Pan Am)

Americký Boeing 747-121 imatrikulace N736PA přistávající na newyorském letišti J. F. Kennedyho v červnu 1973 | foto: Ken Rose, GFDL 1.2

Výrobce: Boeing Commercial Airplanes
Sériová výroba: 1969–1986
Počet vyrobených kusů: 205 (z celkem 1574 kusů typu 747)
První zkušební let: 9. února 1969
První let s cestujícími: 22. ledna 1970 (Pan Am)

Ač se na to na první pohled nezdá, jelikož šlo „jen“ o srážku dvou strojů, i tato nehoda jde na vrub teroristům. Zhruba čtyřikrát větší letiště Gran Canaria, na nějž oba letouny původně mířily a které bylo na turistický ruch mnohem lépe vybavené, totiž ve čtvrt na jednu odpoledne z provozu vyřadil výbuch.

Pohřební obřad nizozemských obětí katastrofy na letišti Schiphol 6. dubna 1977 | foto: Nationaal Archief, CC0

Bomba nastražená v květinářství separatisty z Hnutí za nezávislost a autonomii Kanárských ostrovů zranila osm lidí. K okamžitému uzavření letiště vedl i následný telefonát varující před další náloží. Všechny příchozí lety dispečeři odklonili na nejbližší náhradní letiště – právě na Los Rodeos.

Letoun Pan Am se nicméně účastníkem nehody vůbec stát nemusel. V nádržích měl ještě dostatek paliva na další dvě hodiny letu a jeho posádka proto řídicí věž na Gran Canaria požádala o povolení vyčkat na změnu situace kroužením nad letištěm.

Jejich žádost však dispečeři odmítli, a letoun tak musel zamířit na již notně přeplněné letiště na Tenerife.

X X X

Omluva musí být adekvátní, říká Plaga. Po domluvě s Kettnerem navrhl Minářovi a Halíkovi osobní setkání

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) se domluvil se svým náměstkem Zdeňkem Kettnerem (SPD), že omluva za sdílení falešné fotografie s předsedou spolku Milion chvilek Mikulášem Minářem a teologem Tomášem Halíkem má mít adekvátní formu. Pokládá za ni jejich osobní setkání, uvedl na síti X.

Kettner sdílel a později smazal fotografii vytvořenou pomocí umělé inteligence, na které byli Minář a Halík s mužem obviněným ze zapálení průmyslové haly v Pardubicích. Případem se zabývá policie. Plaga ve čtvrtek uvedl, že považuje věc za velmi vážnou a očekává od Kettnera omluvu.

„Podle náměstka Kettnera šlo o chybu a byl jsem z jeho strany ujištěn, že se nic takového a ani podobného již nebude opakovat,“ uvedl ministr. V pátek doplnil, že se s Kettnerem dohodl, že omluva musí mít adekvátní formu. „Za tu mimo jiné pokládám osobní setkání všech zúčastněných. Předpokládám, ze o toto setkání projeví Mikuláš Minář a Tomáš Halík zájem,“ uvedl. Jejich vyjádření ČTK shání.

Předseda Milionu chvilek Minář podle Deníku N avizoval, že s právníkem řeší další postup. Milion chvilek následně podle serveru iDNES.cz ohlásil, že na Kettnera podá žalobu, po předsedovi hnutí SPD Tomiu Okamurovi zároveň žádá omluvu. O podání žaloby podle webu uvažuje i Halík.

Minář a Halík jsou na falešné fotografii zobrazeni spolu s mladíkem, kterého policie obvinila z teroristického útoku a účasti na teroristické skupině v souvislosti s požárem haly pardubické zbrojovky LPP Holding z 20. března. Mladíka poslal pardubický soud do vazby spolu s další zadrženou ženou. Třetí podezřelou zadržela policie na Slovensku, čeští policisté pracují na jejím předání do České republiky.

Šířením falešné fotografie se zabývá policie, oznámila na síti X.

Šíření deepfake dezinformací

Kettner webu iDNES.cz řekl, že snímek nevytvořil a po upozornění, že jde o podvrh, ho smazal. Podle Deníku N upravenou fotografii zřejmě jako první zveřejnila facebooková stránka ČT25 Pravda bez cenzury. Podle odborníků, které Deník N oslovil, se zaměřuje na šíření takzvaných deepfake dezinformací.

K požáru se přihlásila údajná protiizraelská skupina The Earthquake Faction. LPP Holding před několika lety oznámil, že chce v Pardubicích společně s izraelskou firmou Elbit Systems vyrábět a vyvíjet drony. Spolupráce ale podle firmy nikdy nezačala. Bezpečnostní složky podle dřívějších informací médií pracují i s variantou, že jde o takzvanou operaci pod falešnou vlajkou, tedy že údajná skupina ve skutečnosti představuje krytí pro jiný subjekt nebo státního aktéra.

X X X

Odsuňme partnerstvá, ekonomika je dôležitejšia, hovorí predseda SaS

Budeme musieť robiť odvážne reformy, hovorí o ekonomickom programe SaS jej predseda. Rovná daň 19 percent by podľa neho mala byť nielen z príjmu, ale aj DPH. Ostatné strany vyzýva na diskusiu o programe a presadzuje, aby sa namiesto vatikánskych zmlúv a registrovaných partnerstiev radšej rozprávali o ekonomike.

Predseda SaS Branislav Gröhling v rozhovore ostro reaguje na podozrenia z ovplyvňovania slovenských volieb cez maďarské diplomatické kanály v prospech Petra Pellegriniho, a zároveň otvorene priznáva vnútrostranícke napätie s Janou Bittó Cigánikovou. Očakáva, že zo strany odíde sama, ale pripúšťa aj hlasovanie o jej vylúčení. SaS predstavuje nový ekonomický program postavený na rovnej dani a nulovom zdanení investovaného zisku. Je to realistické v čase konsolidácie a kde nájdu peniaze na takéto drahé opatrenie?

X X X

Primátora Karviné zatkla policie, má být zapleten do podvodů ve fotbale. Místní jsou v šoku

Do bobtnajícího korupčního skandálu v českém fotbale má být zapojen nejvyšší představitel města Karviná, primátor Jan Wolf. Ten sám obvinění odmítá. Policie ho zadržela, do práce by se měl ovšem brzy vrátit. Místní tomu nemohou uvěřit.

Házená a fotbal patří v Karviné mezi hlavní sporty. Když v roce 2003 vznikl Městský fotbalový spolek, stál u jeho zrodu právě současný primátor Jan Wolf, bývalý fotbalista a trenér. Fotbal ve městě začal vzkvétat – místo krajského přeboru dnes Karviná hraje 1. ligu.

Janu Wolfovi se dařilo i v politice. Nejprve 12 let působil na pozici náměstka primátora, nyní je osmým rokem v čele radnice. Teď jsou lidé v Karviné zmatení. Po vypuknutí korupčního skandálu nejprve nikdo nevěděl, kde primátor vlastně je – a to včetně radních či tajemníka. „Byl vynikající. Karviné se pod ním dařilo, byl to šok,“ popsal pro CNN Prima NEWS jeden z obyvatel Karviné. Nyní už je o osudu primátora jasno, zadržela ho policie.

„Pevně věřím, že se mi podaří očistit mé jméno a dobrou pověst, kterou jsem získal za bezmála 20 let usilovné práce pro město Karviná a pro karvinský fotbal,“ uvedl Wolf ve svém vyjádření. „Ještě dnešní den funguje úřad v kompetenci prvního náměstka a v pondělí se primátor vrací k běžné práci,“ vysvětlil mluvčí města.

Některým lidem už dříve vadilo, že je komunální politik zároveň hybnou silou karvinského fotbalu a že má vliv na peníze, které do klubu tečou. „Městský fotbalový klub Karviná obdržel v loňském roce od města Karviné dotaci ve výši zhruba 19,5 milionu korun. V letošním roce je ta dotace stejná,“ dodal mluvčí.

Lidé mají obavu o budoucnost karvinského fotbalu. Klub už kvůli skandálu opustili dva největší sponzoři – těžební společnost OKD a sázková kancelář Chance. MFK Karviná také hrozí odebrání až 20 bodů nebo vyloučení družstva ze soutěže.

X X X

Nepomohli jste s Íránem, proč bychom chodili na pomoc my? vzkázal Trump NATO

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy by v případě potřeby nemusely přijít Severoatlantické alianci na pomoc vzhledem k tomu, že NATO neposkytlo USA materiální podporu během nynější války proti Íránu. Agentury poznamenávají, že Trumpovo prohlášení opět vyvolalo otazníky ohledně jeho postoje k ustanovením o vzájemné obraně, které jsou středobodem transatlantické aliance.

„Prostě tam nebyli,“ řekl americký prezident s odkazem na žádost USA o vojenskou podporu od spojenců k zajištění Hormuzského průlivu, která zůstala bez odpovědi. „Ročně utrácíme na NATO stovky miliard dolarů, stovky miliard, abychom je chránili a abychom vždy pro ně byli, ale teď, na základě jejich činů, předpokládám, že už asi nemusíme, že?“ prohlásil

„Proč bychom tu pro ně byli, když oni tu pro nás nejsou? Oni tam pro nás nebyli,“ řekl Trump na investičním fóru v Miami, kde si stěžoval na odmítnutí evropských spojenců z NATO poskytnout USA materiální podporu během nynější války proti Íránu, píše agentura Reuters.

ZAHRANIČNÍ GLOSÁŘ: Proč nemít v Bílém domě orangutana? Den Trumpa s Íránem

Připomněla, že Spojené státy své rozhodnutí zaútočit na Írán nekonzultovaly s evropskými spojenci a mnoho vůdců Aliance se proti tomuto kroku postavilo. Trump v různých okamžicích pronesl komentáře, jež vyvolaly otázky ohledně jeho ochoty dodržovat alianční článek pět, který stanoví, že útok na jeden členský stát je útokem na všechny.

Trump už během kampaně v roce 2024 pronášel výroky povzbuzující ruského prezidenta Vladimira Putina k útoku na evropské země NATO, které neplatily spravedlivý podíl na obraně. Zdálo se však, že během následujícího roku se jeho vztah s několika evropskými vůdci zlepšil. Vztahy mezi Washingtonem a Bruselem se však letos znovu zhoršily poté, co Trump zesílil své hrozby ohledně invaze do Grónska, které je zámořským územím Dánska, připomněl Reuters.

Trump se opět otřel o NATO: S Íránem nijak nepomohlo, nikdy na to nezapomeneme

Spojené státy a Izrael zahájily útok na Írán 28. února. Teherán a jeho spojenci v odvetě začali drony, raketami a střelami útočit na Izrael a arabské státy v regionu, které hostí americké vojenské základny. Íránci zároveň výrazně omezují plavbu Hormuzským průlivem, který leží na klíčové trase pro export ropy z Perského zálivu. Válka tak dopadá na ceny ropy na mezinárodních trzích a také na cestovní ruch a leteckou dopravu v oblasti.

Trump v uplynulých dnech žádal o pomoc se zajištěním bezpečnosti v Hormuzském průlivu evropské členské státy NATO i další země. Kvůli jejich neochotě se zapojit je posléze označil za zbabělce. Evropské země ovšem mimo jiné namítají, že se války neúčastní a že s nimi USA, spojenec v NATO, zahájení úderů proti Íránu ani nekonzultovaly.

X X X

Ekonom Zámečník: Trump couvne. Trhy zatím neočekávají, že krize v Hormuzském průlivu potrvá dlouho

„Jsme v nejhorší situaci od ropné krize v roce 1973. V bohatých zemích zásadní újma ještě nenastala, ale v rozvojových zemích už je zle,“ varuje v Osobnosti Plus ekonom Miroslav Zámečník. Vedení Íránu zatím odmítá mírový plán Američanů a má vlastní požadavky, ekonoma to ale nepřekvapuje. Ekonom se domnívá, že Trump ze svých cílů sleví, navzdory svým výhrůžkám totiž kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu ještě nezaútočil na íránské elektráren.

Zámečník soudí, že Trump bude ochotný ze svých cílů couvnout. Dovozuje to z indexu od Deutsche Bank, který v sobě spojil výnosy z amerických vládních dluhopisů, vývoj trhu s akciemi a také třeba podporu Trumpa u americké veřejnosti. Když byla v minulosti hodnota tohoto podobně rekordní jako dnes, Trump prý ustoupil.

Jak by probíhala případná změna režimu v Íránu? A kde by se Česko mohlo inspirovat v modelech financování obrany? Poslechněte si celý rozhovor s ekonomem Miroslavem Zámečníkem

„Akorát si myslím, že íránské revoluční gardy jsou schopny prohlédnout tuto psychologickou dispozici, a to je nebezpečná situace,“ obává se ekonom.

To, že se index nebude mýlit ani tentokrát, dovozuje Zámečník z toho, že Trump navzdory svým výhrůžkám kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu ještě nezaútočil na íránské elektrárny. Své ultimátum prodloužil o pět dnů a ekonom soudí, že poté se lhůta opět prodlouží – s vysvětlením, že se vyjednává.

„Každého, kdo se podívá na mapu a řekne si ‚kde bych mohl udělat hodně škody, kdybych byl slabý, ale měl bych hodně šáhidů‘, napadne, že Hormuz bude výborný. Íránci toho tolik nerozmlátili, jenom o tom mluví. A to bohatě stačí,“ připomíná ekonom.

Bříza: Taktické vítězství neznamená strategickou výhru. Írán totiž přišel s něčím, s čím se nepočítalo.

A poznamenává, že americký prezident byl prý varován, že dojde k blokádě průlivu, pokud Spojené státy zaútočí na íránský režim.

Hormuzský průliv je navíc na obou březích lemován vysokými horami, což komplikuje možnost pozemní intervence. K vyřešení konfliktu by proto byla potřebná kapitulace íránské strany a změna tamního režimu.

Ta by ale neproběhla klidně, bez převratu a tak, jak by si Západ představoval, připomíná Zámečník. Soudí proto, že výsledkem útoku na Írán může být mimo jiné posílení Ruska, které má s Íránem zavedené stabilní transakční vztahy.

Disproporční růst rozpočtů

Přesto vývoj a predikce trhu podle Zámečníka ukazují, že konflikt nebude mít dlouhodobý charakter. „Kdybych se podíval na vývoj na trhu plynu, tak vidíme, že termínované dodávky na třetí a čtvrtý kvartál tohoto roku jsou za vysoké peníze. Na rok 2027 je to níž a pro rok 2028 už ceny vypadají jako před začátkem tohoto dobrodružství,“ všímá si ekonom a doplňuje:

„Jinými slovy trhy podle všech dostupných informací zatím nepředpokládají, že by konflikt trval tak dlouho, aby dokázal ovlivnit situaci i v roce 2028.“

Je naivní čekat, že Trump dosáhne všech cílů. Ustoupit musí obě strany, říká politický geograf Jelen

I z toho důvodu by nezaváděl žádná plošná opatření proti rostoucím cenám pohonných hmot a energií. Poptávka by se podle něj měla regulovat přirozeně a vláda by měla zasáhnout až ve chvíli, kdy bude situace vážnější.

„Problém nastává tehdy, kdy ceny pohonných hmot začnou probublávat do cen všeho ostatního. Máme tady kanál pro zvýšení cen přes síru, čpavek a drahá hnojiva,“ upozorňuje. „To jsou změny druhého řádu a je to věc krajně nemilá, protože zasahuje rozpočty disproporčním způsobem – a rozpočty slabších domácností budou zasaženy přes potraviny.“

Pojistit budoucnost a bohatství

Rostoucí ceny mohou kromě hospodaření domácností ovlivnit i rozpočet Česka. Ten už přitom nyní podle předsedy Národní rozpočtové rady Mojmíra Hampla porušuje hned dva zákony – o rozpočtové odpovědnosti a o financování obrany.

„Se státním rozpočtem v posledních letech nezacházíme dobře, ale zatím není v katastrofální situaci,“ domnívá se Zámečník. „Už nás to nicméně dohání, protože Česko, které bylo dlouhé desítky let exemplární, se začíná rozkližovat, pokud jde o veřejné finance. Jedna věc se týká výdajů na obranu, druhá věc je, že porušovat zákony se nemá.“

Spojené státy zvažují, že na Blízký východ vyšlou 10 tisíc vojáků. Mají rozšířit možnosti Trumpa

Zvyšovat schodky přitom podle něj není a priori překážka – důležité ovšem je peníze neprojíst, ale efektivně investovat do strategických oblastí. Z toho důvodu by omezil výdaje na transfery obyvatelstvu nebo zbytné části rozpočtu na zdravotnictví. Naopak by investoval do infrastruktury, vědy, výzkumu a do armády.

„Na obranu se dívejme jako na svého druhu pojištění – pojišťujeme budoucnost, takže má smysl schodek zvyšovat,“ uzavírá Zámečník. „Je to investice, která chrání bohatství, jež máme, a eventuálně budoucí růst. Krátkodobě se přes vojenské výdaje na zbrojení ekonomika dá rozpumpovat, dlouhodobě to ale potenciální produkt zvednout nedokáže.“

X X X

Bývalý ukrajinský agent prehovoril o preprave špinavých peňazí cez Maďarsko, ovládať ich má priamo Zelenskyj.

Bývalý agent ukrajinskej tajnej služby poskytol pre maďarskú komerčnú televíziu TV2 rozhovor, v ktorom tvrdil, že pod vedením ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bolo cez Maďarsko niekoľkokrát prepravené obrovské množstvo nelegálnych peňazí. Uviedol to v piatok server magyarnemzet.hu, podľa ktorého záznam rozhovoru odvysielajú v sobotu.

Maďarský zásah proti Ukrajincom, ktorí prevážali zlato a peniaze

Budapešť zadržala ukrajinských bankárov s hŕbou peňazí a zlatom. Kyjev hovorí o „rukojemníkoch“, už sú doma. Video zo zásahu 06.03.2026.

Agent podrobne popísal údajný systém obehu špinavých peňazí a vyhlásil, že časť peňazí zostala v Maďarsku. Škandál s takzvaným „zlatým konvojom“ vypukol 5. marca, keď maďarské úrady zadržali 35 miliárd forintov v dolároch, eurách a zlate. Zásielku sprevádzal vysokopostavený generál ukrajinskej tajnej služby spolu so šiestimi Ukrajincami. Sedem mužov vypočuli a následne vyhostili z krajiny a Národný úrad pre dane a clá (NAV) prípad vyšetruje pre podozrenie z prania špinavých peňazí.

„Toto sú peniaze, o ktorých medzi sebou hovoríme čierne peniaze. Čierne peniaze ukrajinskej armády, ktoré ovláda sám prezident Zelenskyj. Sú čierne, pretože po nich neexistuje žiadna oficiálna stopa, a toto sú peniaze, ktorými riešia všetko,“ cituje server slová Ukrajinca, ktorý podľa správy z obavy o svoj život požiadal, aby sa jeho tvár neobjavila na zázname.

Server napísal, že zásielku peňazí „zlatého konvoja“ sprevádzal Hennadij Ivanovič Kuznecov, ktorý bol dlhodobo jedným z najvplyvnejších lídrov ukrajinskej bezpečnostnej služby.

Zelenskyj obvinil Maďarsko z banditizmu. Budapešť po zadržaní ukrajinských miliónov a zlata prijala zákon o ich blokovaníAgent v rozhovore poznamenal, že vôbec nie je náhoda, že niektoré prepravy peňazí sa riešia s oficiálnymi dopravcami, niektoré však nie. „Ak bývalí vojaci a agenti tajných služieb vstúpia ako dopravcovia namiesto oficiálnych spoločností, potom viete, že sa tam pohybujú stopercentne čierne peniaze,“ dodal.

Minister zahraničných vecí Péter Szijjártó po správe o zaistení transportu povedal, že maďarská vláda požaduje od Ukrajiny okamžité vysvetlenie. Ukrajinský minister zahraničných vecí Andrij Sybiha povedal, že podľa jeho názoru Maďarsko vzalo rukojemníkov a ukradlo peniaze. Spomenul aj štátny terorizmus a vydieranie. Podľa neho išlo o bežný transport, píše server.

Maďari vrátili Ukrajincom autá, bez zlata a peňazí

Maďarsko 12. marca 2026 vrátilo Ukrajine dve zaistené obrnené bankové vozidlá, ale zadržalo hotovosť a zlato v hodnote približne 82 miliónov dolárov s odvolaním sa na vyšetrovanie údajného prania špinavých peňazí, čo Kyjev označil za krádež. / Zdroj: Reuters

Protiteroristický zásah v Maďarsku proti dvom ukrajinským obrneným vozidlám prevážajúcim hotovosť a zlato ukrajinskej štátnej Oščadbank predstavuje hrozbu pre menovú stabilitu Európskej únie. Napísala to prezidentka Európskej centrálnej banky (ECB) Christine Lagardeová v liste zaslanom guvernérovi Národnej banky Ukrajiny (NBU) Andrijovi Pyšnému. Pre server portfolio.hu to potvrdil hovorca ECB.

Prezidentka ECB zároveň zdôraznila, že táto situácia predstavuje riziko pre medzinárodnú úlohu eura.

Zamestnancov ukrajinskej štátnej banky, ktorí prevážali hotovosť v rámci pravidelnej prepravy medzi finančnými domami Rakúska a Ukrajiny, zadržali na maďarskom území príslušníci Protiteroristického centra (TEK) 5. marca. Maďarské úrady zaistili 40 miliónov eur, 35 miliónov dolárov a deväť kilogramov zlata, a ich prevoz vyšetrujú pre podozrenie z prania špinavých peňazí.

Čítajte viacBudapešť zadržala ukrajinských bankárov s hŕbou peňazí a zlatom. Kyjev hovorí o „rukojemníkoch“, už sú domaMaďarský parlament 10. marca schválil návrh Výboru pre národnú bezpečnosť Národného zhromaždenia, podľa ktorého prípad zaistenej ukrajinskej zásielky vyšetrí NAV. Má zistiť pôvod, miesto určenia, použitie a zamýšľaný účel zaisteného majetku.

Sybiha tiež vyhlásil, že Maďarsko otvorene priznalo, že cieľom Budapešti je vydieranie Kyjeva. Povedal to krátko potom, ako maďarský minister výstavby a dopravy János Lázár uviedol, že zadržanie zásielky nebolo náhodné. Ako dodal, nevrátia ju Kyjevu, kým ropovodom Družba nepotečie ropa.

X X X

Ukrajina má peníze jen na dva měsíce války. Hrozí, že se nebude moci bránit

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni.

Finanční situaci Ukrajiny komplikuje několik faktorů. Patří mezi ně zejména blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem, neshody kolem nejnovějšího úvěrového programu Mezinárodního měnového fondu (MMF) i problémy kolem nákupů amerických zbraní financovaných členskými státy NATO.

Guvernér ukrajinské centrální banky Andrij Pyšnyj agentuře Bloomberg řekl, že pokud včas nedorazí potřebné finanční prostředky ze zahraničí, bude muset jeho instituce v krajním případě obnovit přímé půjčování peněz ministerstvu financí. Tyto peníze by se pak použily k hrazení platů vojáků a dalších nezbytných výdajů.

Rusové zasáhli porodnici v Oděse, Ukrajinci udeřili na rafinerii a továrny

Problémy Ukrajiny ohledně financování obrany přicházejí v době, kdy ruský rozpočet těží z růstu cen ropy, který je důsledkem konfliktu na Blízkém východě. Ten koncem února odstartovaly americko-izraelské útoky na Írán. Konflikt navíc odčerpává vojenské zdroje Spojených států i pozornost amerického prezidenta Donalda Trumpa, což odsouvá do pozadí diplomatické snahy o dosažení míru na Ukrajině.

Spojené státy po Trumpově návratu do Bílého domu na začátku loňského roku prakticky ukončily přímou pomoc Kyjevu. Ponechaly tak platby za zbraně i finanční podporu Kyjeva na bedrech Evropy.

Podzemní latríny a spásná mlha. Vojáci líčí, jak přežívají půl roku v zákopech

Evropská unie loni v prosinci schválila, že Ukrajině půjčí 90 miliard eur, Maďarsko však následně tuto půjčku zablokovalo. První peníze z půjčky měly dorazit na Ukrajinu v dubnu, maďarský premiér Viktor Orbán ale hodlá půjčku blokovat, dokud Ukrajina neobnoví tranzit ruské ropy ropovodem Družba.

Osud půjčky zřejmě zůstane dál nejistý přinejmenším do parlamentních voleb v Maďarsku, které budou 12. dubna, píše Bloomberg. Předvolební průzkumy naznačují, že Orbánovu nacionalisticko-konzervativní stranu Fidesz by mohla porazit opoziční Tisza pod vedením Pétera Magyara.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek na síti Telegram v souvislosti se zablokovanou půjčkou od EU sdělil, že jeho země doufá v „alternativu, která by Ukrajině umožnila přístup k těmto finančním prostředkům“. Dodal, že jinak bude ukrajinská armáda čelit nedostatku financí. Ten by zasáhl rovněž výrobu dronů a nákupy systémů protivzdušné obrany, varoval prezident.

Kyjev má teď navíc problémy s plněním podmínek čtyřletého úvěrového programu v objemu 8,1 miliardy dolarů (téměř 173 miliard korun), který Ukrajině v únoru schválil MMF. Ukrajinský parlament stále neschválil změny daňových zákonů, které jsou podmínkou pro uvolnění dalších peněz z programu. Ukrajina zatím z tohoto programu obdržela 1,5 miliardy dolarů.

Zelenskyj ztrácí parlament. Vládní poslanci už nehlasují pro „jeho“ zákony

Situaci Ukrajiny komplikuje i sílící neochota některých členských států přispívat na nákupy amerických zbraní pro Ukrajinu. Kyjev odhadl, že na tyto nákupy bude letos potřebovat 15 miliard dolarů.

Ukrajina bude podle odhadů ukrajinských finančních úřadů letos potřebovat zahraniční pomoc v celkovém objemu 52 miliard dolarů. Předseda finančního výboru ukrajinského parlamentu Danylo Hetmancev minulý měsíc v rozhovoru s časopisem Forbes řekl, že v případě pokračujících problémů s financováním by mohla Ukrajina už v dubnu čelit „finanční tragédii“.

X X X

Zelenskyj ztrácí parlament. Vládní poslanci už nehlasují pro „jeho“ zákony

Únava, vyhoření, spory s vládou i s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ukrajinský parlament, který od voleb 2019 ovládala prezidentova strana Služebník lidu, přestal přijímat klíčové zákony.

Otazník kvůli legislativní paralýze stojí i nad další finanční injekcí pro Ukrajinu ve výši několika miliard dolarů od mezinárodních partnerů. Co se děje?

Úřady koncem roku obvinily několik poslanců z přijímání výplat v obálkách výměnou za hlasování pro určité zákony. Ve finále se někteří poslanci údajně bojí hlasovat i pro tak banální rozhodnutí, jako je ratifikace bilaterálních smluv s jinou zemí.

X X X

Amerikanistka: Trumpova blokáda dopadá nejvíc na chudé a Kubu dál řídí Raúl Castro

Vojenský zásah USA na Kubě je podle Kateřiny Březinové z Metropolitní univerzity Praha nepravděpodobný, přesto Washington už nyní ostrov fakticky izoluje. Jak řekla amerikanistka v Rozstřelu, dopady tvrdých opatření přitom nejvíce pociťují běžní Kubánci, zatímco moc zůstává v rukou starých struktur kolem Raúla Castra.

Vtrhne podle vás v dohledné době Donald Trump po vzoru Venezuely na Kubu?
Domnívám se, že k tomu nemá dost důvodů. Sám říká, že by chtěl Kubu získat po dobrém, i když občas dodá, že i po zlém. Jakékoli scénáře jsou ale spíš spekulací, protože nemáme dost hmatatelných signálů. Víme jen, že Trump označil Kubu za velkou a neobvyklou hrozbu pro vnitřní bezpečnost USA.

Jako by si připravoval terén pro zásah?
Rezonuje to s venezuelským scénářem, který byl ve Washingtonu vychvalován. Přesto si myslím, že Kuba je jiný oříšek.

Proč?
Kuba je především symbol. Když Fidel Castro v roce 1959 vstoupil do Havany, byl vítán jako ten, kdo přináší svobodu, o niž Kuba dlouho bojovala – nejprve proti Španělům a později i proti vlivu Spojených států. Ty si Kubu na přelomu 19. a 20. století fakticky podřídily prostřednictvím Plattova dodatku, který umožnil například vznik Guantánama a zásahy Washingtonu do kubánských záležitostí. Castro pak přišel s příslibem skutečné nezávislosti.

Má dnešní komunistický režim ještě podporu Kubánců?
To je velmi obtížná otázka. Většina Kubánců se narodila už do tohoto systému a vyrůstala v jeho obrazech a rétorice. Zároveň ale dobře vidí, že něco nefunguje – chybí základní potraviny i služby. Režim přitom dlouho stavěl svou legitimitu právě na dostupném vzdělání a zdravotnictví. Dnes je mezi těmito sliby a realitou obrovská propast a legitimita režimu tím slábne. Přesto Kuba zůstává symbolem i pro celý region Latinské Ameriky – symbolem Davida, který se postavil Goliášovi, tedy Spojeným státům.

Může tedy Trump zasáhnout?
Trump si ze své politiky udělal do značné míry hádanku a zakládá si na nepředvídatelnosti, takže bych nevylučovala nic. Pokud ale na něj má stále vliv například ministr zahraničí Marco Rubio, který má ke Kubě osobní vazbu, spíše by mu přímý zásah nedoporučil.

Ale není to tak, že se nic neděje?
Není. Podle mě už probíhá nepřímý silový vstup. USA tomu neříkají blokáda, protože to by byla terminologie směřující k válce, ale faktická izolace Kuby od ropných dodávek je zjevná. Tankery jsou odkláněny, lodě kontrolovány, kubánské pokusy o zásobování často končí neúspěchem. Pokud budeme Kubu vnímat i jako námořní prostor kolem ostrova, Američané tam už fakticky jsou přítomni.

Je to v souladu s mezinárodním právem?
Řekněme, že ne vždy úplně. Tyto kroky se často pohybují na hraně mezinárodního práva.

Kdo na to doplácí nejvíc?
Především běžní Kubánci. Elity si žijí jinak. Satelitní snímky během blackoutů ukázaly takzvané „luxury bubbles“ – oblasti, kde se svítilo, zatímco zbytek ostrova byl ve tmě. A nejde jen o turistické zóny, ale i o místa, kde žijí představitelé režimu.

Takže izolace míří vedle?
Do značné míry ano. Pokud je cílem vyčerpat režim, pak to funguje. Zároveň ale vzniká tvrdá humanitární krize, která dopadá hlavně na lidi, kteří o ničem nerozhodují.

Jak krize skutečně vypadá?
Nedostatek všeho je dlouhodobý a zhoršuje se. Lidé bez přístupu k cizí měně mají zásadní problém. Podle mých zkušeností i kontaktů na ostrově je situace od letošního ledna ještě výrazně horší. Někde dochází i na hlad. Elektřina běžně nejde deset až dvanáct hodin denně, nefungují čerpadla, takže chybí i voda. Americká izolace to výrazně vyostřila, ale hlavní problém je i ve špatném řízení země.

Pomáhá Kubě Rusko nebo Čína?
Spíše než o pomoc jde o přítomnost. Rusko i Čína mají na ostrově ekonomické i zpravodajské zájmy. Například čínské zařízení v Bejucalu umožňuje sledovat komunikaci v oblasti, která je pro USA strategicky velmi citlivá – z Floridy do Havany je to blíž než z Prahy do Brna. Právě to může být jeden z důvodů, proč Washington postup vůči Kubě zpřísňuje.

Kuba už tři měsíce nedostává ropu. Přiznala, že začala vyjednávat s USA

Kdo dnes vlastně řídí kubánský režim? Co Raúl Castro, tomu je přes devadesát. Tahá za nitky pořád on?
Údajně ano.

Takže je to stále on, kdo rozhoduje?
Miguel Díaz-Canel je formálně hlavou státu, ale spíše představuje mladší kádr. Plné předání moci na Kubě podle všeho nikdy úplně neproběhlo. Z dostupných informací vyplývá, že Raúl Castro stojí za klíčovými strategickými rozhodnutími. Například nedávné odložení sjezdu Komunistické strany Kuby – oficiálně z taktických důvodů – je podle všeho jeho rozhodnutí. Není prý vhodná doba bilancovat úspěchy pětiletky, a tak se sjezd přesunul.

Ale Díaz-Canel je naopak viditelnou tváří režimu.
Ano, navenek i dovnitř plní roli aparátčíka, který objíždí zemi, navštěvuje družstva, řeší každodenní agendu. Když jsem byla na Kubě, byl prakticky neustále v televizi – někde uklízel, kontroloval provoz, vystupoval jako aktivní lídr. Takže je to tvář režimu, ale zároveň se často říká, že by byl v případě potřeby obětován jako první. Nikoho by to zásadně nepřekvapilo ani nedojalo, protože skutečné rozhodování probíhá jinde. I proto se mezi Kubánci i v exilu objevuje varování, že Díaz-Canel není „trofej“, kterou by si případně Spojené státy měly chtít odnést.

Kubu zasáhl další výpadek elektřiny, bez energie je deset milionů lidí

Kdo tedy skutečně drží moc – Raúl Castro, nebo někdo z jeho rodiny?
Ta situace je složitější. Politoložka kubánského původu María de los Ángeles Torres nedávno upozornila, že Kubánci touží především po dohodě a změně – ale možná ne po takové, jakou si představuje Bílý dům. Roste totiž obava, že by se Washington mohl spokojit jen s částečnou, kosmetickou změnou, nikoli s reálnou proměnou režimu. Stačí se podívat na Venezuelu – a právě z toho mají mnozí Kubánci obavy.

Dělá Trump něco proti migraci z Kuby a hledá na ostrově někoho, kdo by mu šel na ruku? Sehrají v příštích týdnech důležitou roli ruské tankery, čínská pomoc a případně i možný střet? Dojde v řádu týdnů k nějakému rozhodnutí nebo dramatickému kroku vůči Kubě? Má současná situace na Kubě potenciál přerůst v otevřenou vzpouru nebo revoltu? Mají změnu iniciovat Spojené státy, nebo samotné kubánské mocenské a společenské frakce? I na to odpovídala v Rozstřelu amerikanistka Kateřina Březinová, vedoucí Iberoamerického centra Metropolitní univerzity Praha.

X X X

Muže s falešnými lístky na MS v krasobruslení stíhá policie kvůli podvodu

26. března 2026 16:08, aktualizováno 27. března 12:05

Kriminalisté obvinili osmatřicetiletého muže, kterého ve čtvrtek zadrželi poblíž O2 areny s falešnými vstupenkami na MS v krasobruslení, z trestného činu podvod ve stádiu pokusu. Obviněný bude nadále stíhán na svobodě, upřesnili policisté.

Muže zadrželi ve čtvrtek policisté z týmu TIKET, který se specializuje na podvody se vstupenkami na velké sportovní akce, poblíž O2 areny v Praze. Podle policie měl u sebe osm falešných vstupenek na mistrovství světa, jejichž celková hodnota přesahovala 20 tisíc korun.

Zadržený muž byl už v minulosti za podvody odsouzen. Policisté nyní prověřují okolnosti případu a zabývají se tím, zda se nepodílel i na dalších podobných aktivitách.

Policie kvůli možným podvodům se vstupenkami na mistrovství světa v krasobruslení přistavila k O2 areně speciální vozidlo, které slouží jako kontaktní centrum pro veřejnost. Lidé zde mohou hlásit podezřelé případy nebo se poradit.

Na bezpečnost MS u haly dohlédne i Jupiter. Policie varuje před falešnými lístky

„Budeme řešit i záležitosti týkající se falešných lístků. Vozidlo bude zároveň kontaktním místem pro návštěvníky akce,“ uvedl v rozhovoru pro redakci iDNES.cz náměstek policejního prezidenta Tomáš Lerch.

Policie zároveň apeluje na fanoušky, aby vstupenky kupovali výhradně u oficiálních prodejců.

Méně policistů než při hokejovém šampionátu

Bezpečnost v okolí haly bude podle policie zajišťovat zhruba polovina počtu policistů oproti hokejovému mistrovství světa v roce 2024. Opatření jsou ale podobná, liší se především tím, že letos nebude před halou velká fanzóna.

Při hokejovém šampionátu policisté odhalili zhruba 730 falešných vstupenek se škodou asi 2,6 milionu korun. I proto nyní znovu varují před nákupem lístků z neověřených zdrojů.

MS v krasobruslení 2026 v Praze: Program, hlavní hvězdy i přehled vstupenek

V okolí O2 areny je denně nasazena více než stovka policistů, kteří budou dohlížet na veřejný pořádek a bezpečnost návštěvníků.

x x x

Hranice na východ od nás se mohou měnit, řekl slovenský prezident Pellegrini.

„Dnes vidíme snahy o násilnou změnu hranic na východ od nás, kde pravděpodobně může dojít ke změně hranic na evropském kontinentu, máme-li na mysli válečný konflikt na Ukrajině,“ řekl slovenský prezident Peter Pellegrini v rozhovoru pro STVR. V rozhovoru se dotkl i domácí politiky, války s Íránem a slovenské geopolitické pozice.)

Pellegrini v rozhovoru zkritizoval předchozí českou vládu, která podle něj „teatrálně“ přerušila jednání s tou slovenskou. „Díkybohu, že po výsledku voleb v Čechách se tyto vztahy opět normalizují a už za pár dní budeme po několika letech opět svědky setkání dvou vlád – české a slovenské –, což je naprosto správné,“ řekl slovenský prezident.

Vláda Petra Fialy přerušila nadrámcové jednání se slovenskou vládou v březnu 2024, tehdejší český premiér to zdůvodnil výraznými rozdíly v názorech na zahraničněpolitická témata. Jednání v čele se slovenským premiérem Robertem Ficem a jeho českým protějškem Andrejem Babišem vlády obnoví v úterý 31. března.

Tady se setká Babiš s Ficem. Přípravy v Nové Horce začínají, svíčkovou uvaří studenti

V rozhovoru rovněž hovořil o válce na Ukrajině. „Pokud by měla moje návštěva prezidenta Ukrajiny reálný výsledek, rád se se Zelenským setkám. Pokud výsledkem bude to, že Družbou poteče ropa, jsem pro,“ odpověděl Pellegrini. Pokud by šlo o pouze formální setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, je to podle něj zbytečné.

„Pevně věřím, že v Evropě, vzhledem k tomu, že jsme skutečně národy s dlouhou historií, a prošli jsme těžkými obdobími, budeme schopni vyřešit jakýkoli konflikt nebo neshody mírovou cestou a že vždy najdeme řešení, aniž by bylo nutné použít sílu a násilně měnit hranice,“ poznamenal slovenský prezident.

„Ačkoliv dnes vidíme tyto snahy na východ od nás, kde pravděpodobně může dojít ke změně hranic na evropském kontinentu, pokud mluvíme o válečném konfliktu na Ukrajině,“ připustil v rozhovoru pro Slovenskou televizi a rozhlas slovenský prezident.

Je to lež. Rubio popřel Zelenského tvrzení o zárukách bezpečnosti za územní ústupky

Světový pořádek se podle Pellegriniho rozsypal mezi prsty a svět se uchyluje k politice síly. Dotkl se také kontroverze kolem jeho zahraničních cest. „Setkal jsem se s Donaldem Trumpem v Bílém domě. Byl jsem v Kremlu u prezidenta Vladimira Putina, hovořil jsem s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, se všemi významnými státníky, kteří mají skutečně velký vliv,“ řekl a dodal, že si za každou z cest stojí.

Rozhlasová a televizní debata STVR Sobotní dialogy se výjimečně konala na Topolčianském zámku nedaleko Nitry. Topolčianský zámek v minulosti sloužil jako letní sídlo československých prezidentů, rád ho navštěvoval Tomáš Garrigue Masaryk

Maďarský policista promluvil o tajné akci proti opozici, lidé pro něj pořádají sbírku

Skoro 26 tisíc lidí dosud přispělo do finanční sbírky na podporu bývalého policejního vyšetřovatele, který veřejně promluvil o tajné operaci údajně namířené proti maďarské opoziční straně Tisza. V Maďarsku se za dva týdny konají parlamentní volby a premiérovi Viktoru Orbánovi, který vládne od roku 2010, v nich hrozí prohra.

Bývalý policista Bence Szabó tvrdí, že má důkazy o tom, že se maďarské tajné služby nejpozději od loňského roku snažily dostat do informačních systémů strany Tisza. Promluvil o tom na videu zveřejněném na platformě YouTube, které už má více než dva miliony zhlédnutí.

Szabó pracoval v elitním policejním oddělení pro boj s kyberzločinem a zaměřoval se na případy dětské pornografie. Loni v červenci oddělení dostalo tip, že dva Maďaři mají v úmyslu použít skrytou kameru k natáčení pornografického materiálu s nezletilými.

„Je to feudalismus.“ Maďarští voliči jsou frustrovaní bohatstvím Orbánova okolí

Podle Szabóa policisté neodhalili nic týkající se dětské pornografie, ale ukázalo se, že podezřelými jsou dva IT specialisté napojení na Tiszu. Jednoho z nich neznámí lidé údajně nutili, aby jim pomohl napadnout počítačové systémy strany.

Bývalý policista také uvedl, že do vyšetřování neobvykle zasahovala tajná služba a jeho nadřízení mu neumožnili, aby prošetřil operaci proti opozici. To ho dovedlo k závěru, že na opoziční stranu se zaměřila zvláštní jednotka tajné služby pod přímou kontrolou ministra nebo jeho náměstka.

Putinova tlumočnice má dohlížet na volby v Maďarsku. Kdysi ji nasadili i na Trumpa

O případu tento týden informoval investigativní portál Direkt36. Následně dal Szabó v práci výpověď a během 24 hodin policie podnikla prohlídku u něj doma. Byl také obviněn ze zneužití úřední moci. Jeho bratr pak v pátek zahájil sbírku na podporu Szabóa. Na právní pomoc a další výdaje se nakonec sešlo mnohonásobně víc peněz, než byl stanovený cíl.

Podle AFP úspěch sbírky může naznačovat, jaké rozhořčení u veřejnosti případ vyvolal. Lídr strany Tisza Péter Magyar o něm mluví jako o „Orbán-gate“ a označuje ho za největší skandál od pádu do komunismu, do kterého jsou zapletené instituce mající na starost maďarskou národní bezpečnost.

X X X

Od Íránu pro matrace. Největší americká letadlovka je ve Splitu, žádá si řadu oprav.

Americká letadlová loď USS Gerald R. Ford zakotvila v chorvatském přístavu Split v Jaderském moři, kde ji čekají opravy a údržba. Plavidlo se účastnilo útoků USA a Izraele proti Íránu, potýkalo se však s řadou problémů.

Největší letadlová loď amerického námořnictva na začátku týdne krátce zastavila na Krétě, kde prošla prvotními opravami. V uplynulých týdnech byla nasazena v Rudém moři, na palubě však vypukl 12. března požár. Podle Pentagonu nesouvisel s údery na Írán.

Podle amerického ministerstva obrany bylo na plavidle poničeno na 100 lůžek a média uvedla, že bez postele zůstalo na 600 členů posádky. Podle specializovaných webů totiž požár poškodil i velký počet matrací ve skladu.

Letadlová loď USS Ford měla problémy už před požárem. Je na moři moc dlouho

Podle médií měla letadlová loď problémy také s toaletním systémem. Na moři byla loď a její posádka prakticky nepřetržitě devět měsíců.

Dříve byla nasazena v Karibiku, když Spojené státy vyvíjely tlak na Venezuelu a jejího prezidenta Nicoláse Madura. Toho nakonec letos v lednu americké komando uneslo z Caracasu do Spojených států, kde Maduro i s manželkou před soudem čelí obvinění z drogové trestné činnosti.

X X X

ICE deportuje z USA i Ukrajince. Ti jsou ihned po návratu do vlasti naverbováni do armády

Agenti amerického Imigračního a celního úřadu (ICE) mají zatýkat a deportovat jen ty „nejhorší z nejhorších“ nelegálních přistěhovalců. V poslední době se ale šíří zprávy o Ukrajincích, kteří byli v zemi legálně a měli čistý trestní rejstřík, přesto je agenti deportovali. Ihned po návratu do země řada z nich musela vstoupit do armády.

Agent Imigračního a celního úřadu (ICE) na americkém letišti.

Jedním z Ukrajinců, který byl deportován, je osmadvacetiletý tatér Volodymyr Dudnyk, který žil ve Spojených státech už od roku 2019. Do země vstoupil legálně, nejprve na studentské vízum a následně požádal o azyl. Než o jeho statusu úřady rozhodly, měl právo v zemi pobývat a pracovat.

Měl problémy se zákonem, vinným byl shledán za rušení veřejného pořádku a za dopravní přestupek. Loni v listopadu mířil opět k soudu, kde se mělo řešit jeho údajné řízení bez dokladů a pojištění auta. Ještě před budovou k němu ale přistoupili agenti ICE, kteří měli v ruce jeho fotografii. Zatkli ho a před soudce se ani nedostal.

Řídí zatýkání, deportace a veřejně hájí práci agentů ICE. Kdo vede Trumpovu migrační politiku?

Dudnyk je jen jedním z žadatelů o azyl z různých zemí, kteří byli při raziích agentů ICE zatčeni a deportováni ze země, píše americká stanice CNN. Deportovaní Ukrajinci však čelí i tomu, že po návratu domů mohou být naverbováni do armády.

Na Ukrajině totiž platí pro všechny muže mezi 25 a 60 lety mobilizace. Ministerstvo obrany uvádí, že přibližně 2 miliony lidí se této povinnosti vyhýbá a dalších 200 tisíc lidí z armády dezertovalo. Pro Ukrajinu, která se už víc než čtyři roky brání ruské agresi, jde o velký problém.

V deportačním letu s Dudnykem bylo 45 mužů a pět žen, údajně až do přechodu hranic s Ukrajinou na sobě měli pouta. Mobilizace se z celého letu vztahovala na 24 lidí.

„Když jsem byl v letadle na Ukrajinu, věděl jsem, co přijde. Ale doufal jsem, že mě alespoň nechají jít nejdřív domů. Tam jsem se ale nikdy nedostal a doteď jsem neviděl své rodiče,“ říká muž, který byl po 51 dnech výcviku poslán na frontu na východě Ukrajiny. Nyní působí jako operátor dronů.

„Muž, který byl se mnou v letadle, má dvě nebo tři děti a taky byl deportován. Jinému je 36 let a přišel do Ameriky jako dítě před 20 lety. Téměř nemluví ukrajinsky. Ale také byl deportován,“ popsal Ukrajinec.

Deportace žadatelů o azyl

Deportace se týkají také Ukrajinců, kteří přišli do země v rámci vládního programu na pomoc občanům napadené země, který na začátku invaze spustila vláda bývalého prezidenta Joea Bidena. Ten fungoval do ledna 2025, kdy se prezidentem stal Donald Trump, který ho zrušil. Za tu dobu do země přišlo 280 tisíc Ukrajinců.

Číňan pomohl potvrdit utlačování Ujgurů. Nyní mu hrozí deportace do země, která útočí na jeho rodinu

Povolení k pobytu a k práci dostali lidé na dva roky s možností prodloužení. Zatímco žádostem žen o prodloužení vyšly úřady rychle vstříc, muži museli čekat. Ukrajinec Zhenya se nikdy nedočkal, protože byl loni v listopadu zatčen agenty ICE. Jeho žena Daryna se nyní bojí, že pokud bude deportován na Ukrajinu, bude se muset zúčastnit bojů. Muž má však problémy s páteří.

„Situace na Ukrajině je nyní taková, že nabírají i muže s vážnými postiženími,“ uvádí.

Deportace však hrozí i těm, kteří platné dokumenty měli. To se stalo například 26letému Ruslanovi, který podle dokladů mohl ještě tři měsíce zůstat v USA legálně. Problém ale nastal při náhodné silniční kontrole, kdy u sebe neměl pas.

Následně mu úřady zrušily platnost dokumentů, které ho opravňovaly zůstat v zemi. „Řekli mi, že jsem ilegál, dali mi pouta a vzali mě do vězení. A to bylo všechno. Nikdo se mě na nic nezeptal,“ popisuje.

X X X

Sliboval přestupy a zajistil peníze na úplatek. Policie popsala, jak podle ní primátor Wolf ovlivňoval zápasy

Primátor Karviné Jan Wolf (nestraník), který je obviněný ve fotbalové kauze, se měl podle policie podílet na zmanipulování tří fotbalových utkání.

Vyplývá to z usnesení o zahájení trestního stíhání, do kterého měl Radiožurnál možnost nahlédnout.

Policie Wolfa viní z podplácení. Ten to odmítá. Podle dokumentu ale měl zajistit peníze na úplatek a ovlivněným hráčům přislíbit přestup do karvinského klubu.

Policie celkem stíhá 32 lidí, podle dostupných informací je Wolf v kauze zřejmě jediný stíhaný politik

V polovině března 2024 se podle vyšetřovatelů primátor Karviné Jan Wolf schází na benzince v Kravařích se třemi lidmi. Mezi nimi je i českobudějovický hráč Samuel Šigut. Během pěti minut se muži dohodnou na ovlivnění klíčového zápasu mezi MFK Karviná a FK Dynamo České Budějovice.

Karvinská opozice chce odstoupení primátora Wolfa. Je zapletený ve fotbalové kauze

Utkání se konalo další den. Karviné šlo tehdy o hodně. Pokud by prohrála, přišla by o šanci udržet se v první lize. S tím měl pomoci právě Šigut. Domluva byla podle policie taková, že pokud se pro Karvinou bude utkání vyvíjet špatně, tak Šigut zařídí penaltu proti svému týmu. Přislíbeno za to měl podle policie 100 tisíc korun.

A kdyby to mělo znamenat, že jeho tým pak spadne do druhé ligy, měl slíbeno, že přestoupí do Karviné, která se v první lize udrží.

„Na schůzce bylo ze strany Wolfa slíbeno Šigutovi, že pokud jeho tým SK České Budějovice spadne do druhé fotbalové ligy, tak ho koupí do týmu MFK Karviná,“ píše policie v usnesení, které Radiožurnál získal.

Šigut nakonec penaltu nezařídil, v 70. minutě ho trenér vystřídal. Přesto Karviná nakonec vyhrála 2:1 a vyhnula se tím přímému sestupu do druhé ligy.

Wolf si výhru podle detektivů totiž zajistil i u rozhodčích. Jako někdejší šéf karvinského klubu spoluorganizoval ovlivnění hlavního rozhodčího a videorozhodčího ve prospěch Karviné. „Přičemž finanční prostředky poskytl Jan Wolf,“ konstatuje policie v usnesení.

‚Nikdo nám nic neřekl a my nemůžeme nic říct.‘ Hráči v Karviné o skandálu mlčí, rozčílil se jen masér

Primátor na dotazy Radiožurnálu nereagoval. Už dříve ale vydal prohlášení, v němž odmítá obvinění. S policií přislíbil spolupracovat, aby se vše objasnilo. „Pevně věřím, že se mi podaří očistit mé jméno a dobrou pověst, kterou jsem získal za bezmála 20 let usilovné práce pro město Karviná a pro karvinský fotbal,“ uvedl politik. Vinu odmítá i klub MFK Karviná.

Šigut, který v prosinci 2024 přestoupil do Karviné, na zaslané SMS neodpověděl. Klub z Českých Budějovic se od jeho jednání distancoval.

„Ve světle aktuálních informací týkajících se fotbalisty Samuela Šiguta klub uvádí, že nemá žádné poznatky o jeho případné účasti na údajných aktivitách a od těchto jednání se jednoznačně distancuje,“ stojí ve zveřejněném prohlášení klubu.

Schůzky na benzince se zúčastnil i hráčský agent Daniel Černaj, který českobudějovického hráče Šiguta ke spolupráci podle policie přemlouval.

Černaj, kterého policie označuje za jednoho z klíčových aktérů fotbalové kauzy, se k případu odmítl vyjádřit.

Sundal si tričko a začaly padat góly. Jak měly ve fotbale probíhat nelegální sázky za desítky milionů

Dvojzápas s Vyškovem

Vítězství nad Českými Budějovicemi dalo Karviné šanci udržet se v první lize. Definitivně se o tom mělo rozhodnout v následném dvojzápase baráže mezi MFK Karviná a MFK Vyškov, které se konaly na konci května a začátkem června 2024.

A také v těchto dvou utkáních měl Wolf zajistit podle policie úplatky pro vytipovaného hráče vyškovského klubu, kterému byl přislíben úplatek 100 tisíc korun. Dohodu si obvinění tenkrát stvrdili v obchodním centru Olympia Olomouc.

„Vím o tom, čtu si to, ale nezlobte se na mě, já k tomu nemám co říct,“ řekl k Radiožurnálu současný předseda MFK Vyškov Jaroslav Schindler s tím, že byl tehdy předsedou mládeže.

Karviná tehdy vyhrála, udržela se v první lize, a díky tomu měla na další sezonu zajištěno z vysílacích práv nejméně 24 milionů korun, píše policie v obvinění.

Ve fotbalové korupční a sázkařské kauze policie stíhá 32 lidí. Hrozí jim až 13 let za mřížemi

Škoda v milionech

Wolf je jedním z 32 aktuálně stíhaných v korupční kauze. Vyšetřovatelé zatím vyčíslili škodu na 10 421 469 korun. Zohledňuje objem sázek, výher v dotčených zápasech a také újmu podvedených lidí, kteří nemohli tušit, že je zápas zmanipulovaný. Počítá se ale s tím, že škoda výrazně poroste.

„Případná škoda u zahraničních sázkových kanceláří je předmětem dalších úkonů, tedy nelze vyloučit, že v průběhu vyšetřování dojde ke změnám její výše,“ vysvětlil Radiožurnálu náměstek na Vrchním státním zastupitelství v Olomouci Radek Bartoš.

Kriminalisté se snaží spojit i s asijskými kancelářemi. „Mělo dojít ke způsobení škody u zahraničních sázkových kanceláří v řádech stamilionů korun a u českých sázkových kanceláří v řádech desítek milionů korun,“ píše policie v dokumentu.

Cookie	Délka	Popis
cookielawinfo-checkbox-analytics	11 months	This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookie is used to store the user consent for the cookies in the category "Analytics".
cookielawinfo-checkbox-functional	11 months	The cookie is set by GDPR cookie consent to record the user consent for the cookies in the category "Functional".
cookielawinfo-checkbox-necessary	11 months	This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookies is used to store the user consent for the cookies in the category "Necessary".
cookielawinfo-checkbox-others	11 months	This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookie is used to store the user consent for the cookies in the category "Other.
cookielawinfo-checkbox-performance	11 months	This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookie is used to store the user consent for the cookies in the category "Performance".
viewed_cookie_policy	11 months	The cookie is set by the GDPR Cookie Consent plugin and is used to store whether or not user has consented to the use of cookies. It does not store any personal data.

iSpigl

internetové noviny ispigl.eu

ZAHRANIČNÍ GLOSÁŘ: Proč nemít v Bílém domě orangutana? Den Trumpa s Íránem

Trump se opět otřel o NATO: S Íránem nijak nepomohlo, nikdy na to nezapomeneme

Ekonom Zámečník: Trump couvne. Trhy zatím neočekávají, že krize v Hormuzském průlivu potrvá dlouho

Disproporční růst rozpočtů

Pojistit budoucnost a bohatství

Bývalý ukrajinský agent prehovoril o preprave špinavých peňazí cez Maďarsko, ovládať ich má priamo Zelenskyj.

Ukrajina má peníze jen na dva měsíce války. Hrozí, že se nebude moci bránit

Rusové zasáhli porodnici v Oděse, Ukrajinci udeřili na rafinerii a továrny

Podzemní latríny a spásná mlha. Vojáci líčí, jak přežívají půl roku v zákopech

Zelenskyj ztrácí parlament. Vládní poslanci už nehlasují pro „jeho“ zákony

Únava, vyhoření, spory s vládou i s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ukrajinský parlament, který od voleb 2019 ovládala prezidentova strana Služebník lidu, přestal přijímat klíčové zákony.

Amerikanistka: Trumpova blokáda dopadá nejvíc na chudé a Kubu dál řídí Raúl Castro

Kuba už tři měsíce nedostává ropu. Přiznala, že začala vyjednávat s USA

Kubu zasáhl další výpadek elektřiny, bez energie je deset milionů lidí

Muže s falešnými lístky na MS v krasobruslení stíhá policie kvůli podvodu

Na bezpečnost MS u haly dohlédne i Jupiter. Policie varuje před falešnými lístky

Méně policistů než při hokejovém šampionátu

MS v krasobruslení 2026 v Praze: Program, hlavní hvězdy i přehled vstupenek

Tady se setká Babiš s Ficem. Přípravy v Nové Horce začínají, svíčkovou uvaří studenti

Je to lež. Rubio popřel Zelenského tvrzení o zárukách bezpečnosti za územní ústupky

Maďarský policista promluvil o tajné akci proti opozici, lidé pro něj pořádají sbírku

„Je to feudalismus.“ Maďarští voliči jsou frustrovaní bohatstvím Orbánova okolí

Putinova tlumočnice má dohlížet na volby v Maďarsku. Kdysi ji nasadili i na Trumpa

Od Íránu pro matrace. Největší americká letadlovka je ve Splitu, žádá si řadu oprav.

Letadlová loď USS Ford měla problémy už před požárem. Je na moři moc dlouho

ICE deportuje z USA i Ukrajince. Ti jsou ihned po návratu do vlasti naverbováni do armády

Deportace žadatelů o azyl

Sliboval přestupy a zajistil peníze na úplatek. Policie popsala, jak podle ní primátor Wolf ovlivňoval zápasy

Dvojzápas s Vyškovem

Škoda v milionech