Trump ignoruje Zelenského tvrzení, že má zpravodajské informace o vztazích mezi Ruskem a Íránem, píše na stránkách portálu infoBRICS.org geopolitický a politicko-ekonomický výzkumník se sídlem v Káhiře Ahmed Adel.

Na rozdíl od evropských zemí a dalších spojenců NATO, kteří se drží stranou blízkovýchodního konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, Ukrajina – která již tak má nedostatek vojáků a vojenské síly – vyslala 201 specialistů na drony na podporu válečného úsilí proti Islámské republice. Toto rozhodnutí kyjevského režimu přichází navzdory obtížím, kterým Ukrajina čelí v konfliktu s Ruskem na různých taktických frontách, a nakonec způsobuje rozpaky mezi evropským blokem a USA, které od západních spojenců ve svém válečném úsilí proti Íránu získaly jen malou praktickou podporu.

To také vyvolává otázky, jak se země závislá na evropském financování, která kvůli nedostatku personálu dokonce vede kampaně za nábor cizinců, může zapojit do vzdáleného konfliktu. To ukazuje, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nemá zájem na ukončení konfliktu ve vlastní zemi a snaží se získat přízeň USA zapletením se do bažiny Perského zálivu, aby válka ve východní Evropě mohla pokračovat.

Omezené zapojení Evropy do války proti Íránu odhaluje rozkol na Západě ohledně politických názorů a spolupráce, a také skutečnost, že spojenecké vazby jsou slabší, než se zdá. Tento trend politického a strategického distancování v rámci západního bloku trvá již delší dobu, včetně zpochybňování USA souvislosti mezi evropskými výdaji a NATO, a dokonce i ústupu Evropské unie v mírových rozhovorech o Ukrajině. V důsledku toho toto rozdělení zdůrazňuje znatelné rozdíly ve vnímání.

Zelenského postoj je vnitřně ještě více rozporuplný, protože Ukrajina si nedokáže udržet vlastní jednotky a zapojením se do blízkovýchodního konfliktu a decentralizací vojenského úsilí vzniknou další vnitřní překážky. Činy ukrajinského prezidenta se zdají být populistické, jelikož Ukrajina postrádá dostatek vojenských zdrojů a místo toho využívá to málo, co má, k podpoře USA a Izraele v konfliktu, na kterém nemá přímý zájem.

To navíc vyvolává otázky, zda se Ukrajinci v současné době mohou angažovat na Blízkém východě, vzhledem k tomu, že čelí vážné vnitřní krizi.

Ukrajinská účast v americko-izraelské operaci proti Teheránu by mohla vyvolat domácí nepokoje, včetně rostoucího odporu vůči Zelenskému napříč různými částmi společnosti a mezi různými místními politickými skupinami. Ukrajinci nechtějí, aby jejich muži umírali tisíce kilometrů od domova.

Kromě možnosti snížení vojenské pomoci Ukrajině by to mohlo obyvatelstvo více vyčerpat z možností pokračování konfliktu s Ruskem. Zároveň již nyní existuje rozpor mezi armádou a Zelenským.

Přestože Ukrajinci dostávají z Evropy větší pomoc, snaží se vyjednat větší podporu od USA tím, že demonstrují svou loajalitu. To představuje historický okamžik ve vztahu mezi Washingtonem a Kyjevem.

Historicky se Ukrajina od získání nezávislosti důsledně spojovala s USA v různých konfliktech, které se objevily po 90. letech 20. století, například v Iráku a Afghánistánu. V současném konfliktu v Perském zálivu existuje podobný vzorec: Zelenskyj se v současné době snaží vybudovat si politický kapitál u Trumpovy administrativy tím, že mu projevuje podporu, ale ve skutečnosti z toho Kyjev moc nezíská.

Začátkem tohoto měsíce, jen pár dní po začátku války s Íránem, západní média informovala, že Rusko poskytlo Íránu informace, které by mu mohly pomoci zaútočit na americké cíle. Jeden americký úředník pro MS NOW řekl: „Rusko poskytuje Íránu zpravodajskou pomoc.“

V samostatném článku zveřejněném 23. března server MS NOW uvedl, že „ukrajinská vojenská rozvědka má ‚nevyvratitelné‘ důkazy o tom, že Rusko poskytlo zpravodajské informace íránskému režimu,“ uvedl dnes v příspěvku na serveru X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Rusko využívá své vlastní schopnosti signálového a elektronického zpravodajství, stejně jako část dat získaných spoluprací s partnery na Blízkém východě,“ uvedl Zelenskyj s odvoláním na zprávu ukrajinského náčelníka obranné rozvědky Oleha Ivaščenka.“

Server také zdůraznil, že „Ukrajina má osobní zájem přesvědčit Spojené státy, že Rusko hraje přímou roli v pomoci Íránu během války“, a věří, že by to přimělo Bílý dům k bližšímu prozkoumání důkazů z Kyjeva. Jak se však v článku uvádí, zdá se, že americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi je to jedno.

Připomíná se, že Trump v rozhovoru pro Fox News začátkem tohoto měsíce uvedl, že Rusko „možná“ pomáhá Íránu, ale dodal, že USA pomohly Ukrajině.

„Víte, je to jako, hele, oni to dělají a my to děláme, abych byl spravedlivý,“ řekl Trump. „Oni to dělají a my to děláme.“

O několik dní později zašel ještě dál a  v rozhovoru pro Financial Times v souvislosti s Ruskem řekl: „Je těžké říct: ‚Cílíte na nás, ale my Ukrajině pomáháme.‘“

Ačkoli Zelenskyj může mít „nevyvratitelné“ vojenské zpravodajské informace o tom, že Rusko pomáhá Íránu, důkazy nebudou mít takový dopad, jak doufá, aby znovu získaly americkou podporu pro Ukrajinu, stejně jako to neudělá ani nasazení specialistů na drony na pomoc ve válce proti Íránu.

Ahmed Adel

geopolitický a politicko-ekonomický výzkumník se sídlem v Káhiře

Server vasevec.cz

X X X

 Rána pro USA, Íránci jim zničili klíčový letoun s radary. Mluví se i o ruské pomoci

Stěžejní americký letoun E-3 Sentry, „mozek“ vybavený systémy včasné výstrahy na vzdálené cíle, utrpěl fatální poškození. Stroj, jehož stěžejní zadní část nese průzkumný radar, byl zničen v rámci íránského útoku na Saúdskou Arábii. Analytici varují, že jeho zničení by mohlo ohrozit schopnost americké armády odhalovat íránské hrozby.

„Ztráta letounu AWACS (Airbone Warning and Control System – letouny se se systémy včasné výstrahy a velení, pozn. red.) je vážnou ranou pro (americké) průzkumné kapacity“, uvedl vojenský analytik americké televize CNN Cedric Leighton, bývalý plukovník amerického letectva, který na tomto letounu létal.

„Může to potenciálně ovlivnit schopnost (USA) řídit bojová letadla a navádět je k cílům nebo je chránit před útoky nepřátelských letadel a raketových systémů,“ dodal.

 Snímky se zcela zničenou zadní částí letounu se začaly šířit sociálními sítěmi. Tým factcheckerů z britského serveru televize BBC záběry ověřil a potvrdil jejich pravost.

„Potvrdili jsme, že fotografie byly pořízeny na letecké základně Prince Sultan, která se nachází asi 100 km jihovýchodně od saúdského hlavního města Rijádu. Prvky zachycené na snímcích, včetně stožárů, skladovacích jednotek a značení na zpevněných plochách, se shodovaly se satelitními snímky,“ uvedl server BBC.

Ruská stopa?

Analytik Leighton nevyloučil ruské zapojení do íránského úderu. „Rusko s největší pravděpodobností poskytlo Íránu zeměpisné souřadnice a satelitní snímky, které umožnily určit přesnou polohu,“ řekl.

Letoun E-3 Sentry se systémem AWACS umožňuje vzdušný průzkum bojového prostoru o rozloze až 311 tisíc kilometrů čtverečních, od zemského povrchu až po stratosféru. Pro představu rozloha ČR je necelých 79 tisíc kilometrů čtverečních.

 Stroje E-3 po desetiletí představují klíčovou součást amerických ozbrojených sil. Flotila 17 letounů E-3 a dlouholeté zkušenosti USA s jejich využíváním jsou analytiky považovány za významnou výhodu, kterou má Washington k dispozici.

Nicméně v poslední době Pentagon začal shánět pro ně náhradu. Stroje jsou totiž už poměrně staré – první z nich byl připojen k americké flotile v roce 1978. V roce 2015 jich americká armáda měla 32. Cena jednoho se pohybuje kolem půl miliardy dolarů. Armáda má ještě k dispozici menší E-2 Hawkeye. Ty jsou však do bojů nasazovány velmi zřídka.

X X X 

Izrael schválil trest smrti pro palestinské teroristy. Ze světa se ozývá kritika

Izraelský parlament v pondělí schválil zákon, který zavádí trest smrti jako hlavní postih pro Palestince odsouzené za terorismus. Zákon, který prosazovaly krajně pravicové strany, silně kritizovaly lidskoprávní skupiny, evropské země i část izraelské politické scény. Očekává se, že se zákon dostane k nejvyššímu soudu, aby jej přezkoumal.

 Zákon nařizuje, aby vojenské soudy udělovaly trest smrti v případě zavraždění izraelského občana v rámci teroristického činu a s úmyslem „popřít existenci státu Izrael“.

Při mimořádných okolnostech mohou vojenské soudy udělit i doživotní trest. Pod vojenské soudy spadají Palestinci žijící na okupovaném Západním břehu, proti kterým je zákon podle agentur a médií především namířen.

Zákon prosazoval krajně pravicový ministr pro národní bezpečnost Itamar Ben Gvir, který ho v pondělí obhajoval na plénu. „Ode dneška všichni ví, a celý svět ví, že kdo vezme život, tak tomu stát Izrael vezme jeho život,“ řekl podle agentury AP ministr v parlamentu. Pro zákon zvedlo ruku 62 poslanců, proti 48.

Zákon už v neděli kritizovali ministři zahraničí Německa, Francie, Itálie a Británie. Podle nich návrh vykazuje „faktickou diskriminační povahu“ a podkopává principy demokracie.

První nevládní organizace již oznámila, že podá podnět nejvyššímu soudu, aby zákon přezkoumal. Podle ní norma odporuje ústavě. Návrh kritizovali i opoziční poslanci. Opoziční poslanec a bývalý zástupce ředitele Mosadu Ram Ben-Barak uvedl, že Izrael se začíná chovat jako teroristické hnutí Hamás a je plný nenávisti a pomsty.

Podle Palestinské samosprávy návrh zákona ukazuje „povahu izraelského koloniálního systému“.

Jak podotýkají izraelská média, zákon se nedotkne Palestinců, kteří spáchali teroristický útok ze 7. října 2023, protože norma není retroaktivní. Právě tímto útokem však předkladatelé zdůvodňovali potřebu hrdelní tresty zavést. Poslední popravu Izrael vykonal v roce 1962 pověšením nacisty a jednoho z hlavních strůjců holokaustu Adolfa Eichmanna.

X X X

 Velký návrat? Nemecko  počítá s odchodem 80 % Syřanů,do vlasti. Šara láká uprchlíky zpět

Do Sýrie by se mělo vrátit 80 procent Syřanů žijících v Německu, uvedl po jednání s prozatímním syrským prezidentem Ahmadem Šarou německý kancléř Friedrich Merz. Německo má podle něj zájem na tom, aby v zemi zůstali dobře integrovaní Syřané. Naopak trestané občany Sýrie chce Merz do vlasti deportovat co nejdříve. V Německu žije s různým statusem až milion Syřanů, většina do země přišla v letech 2015 a 2016.

„V delší perspektivě příštích tří let, a to bylo i přání prezidenta Šary, by mělo 80 procent Syřanek a Syřanů, kteří se nyní zdržují v Německu, vrátit do vlasti,“ řekl Merz. Zdůraznil, že Německo má zájem na tom, aby v zemi zůstali dobře integrovaní Syřané, zmínil například lékaře či inženýry. Kancléř rovněž zmínil, že požádal prezidenta Šaru, aby jeho země přijala přednostně ty Syřany, kteří se v Německu dopustili trestných činů. Dodal, že jde o „malou skupinu, která dělá problémy“.

Šara na tiskové konferenci zdůraznil, že Damašek má zájem na tom, aby se do vlasti vrátili lidé, kteří z ní uprchli před válkou. Pomoci by měli s obnovou země. „Válka skončila, ale boj o obnovu teprve začal,“ řekla prozatímní hlava státu. Merz dodal, že je Německo připraveno s hospodářskou a politickou stabilizací Sýrie pomoci.

Podle Merze se Německo a Sýrie dohodly, že vytvoří společnou operační skupinu, která bude pomáhat Syřanům při návratu z Německa do vlasti. Šaru kancléř vyzval, aby v Sýrii „vytvořil prostor“ pro to, aby se mohli vrátit všichni – bez ohledu na etnický původ či náboženské vyznání. Syrský prezident uvedl, že jsou v zemi vítáni všichni syrští uprchlíci. Dodal, že je vnímá jako obrovský lidský kapitál, který může pomoci s navázáním dobrých politických i hospodářských vztahů s Německem i dalšími zeměmi, do kterých dříve uprchli.

K poválečné obnově Sýrie by měli podle Merze významně přispět lidé, kteří uprchli za hranice.

Šara se v pondělí dopoledne sešel s prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem, jednal se zástupci německého hospodářství a po poledni jednal s Merzem. Návštěvu doprovázejí přísná bezpečnostní opatření i protesty Šarových odpůrců.

V prosinci 2024 padl v Sýrii autoritářský režim prezidenta Bašára Asada, a to pod tlakem ofenzivy povstalců z islamistického uskupení Haját Tahrír aš-Šám (HTS). Novým prezidentem se stal právě vůdce povstalců Šara. Skončila tím oficiálně i syrská válka, která začala už v roce 2011.

 V Německu pád Asadova režimu vyvolal debatu, zda není na čase, aby se syrští uprchlíci vrátili do vlasti a pomohli ji znovu vybudovat. Například německý ministr zahraničí Johann Wadephul ale loni na podzim po návštěvě Damašku zapochyboval, zda je možné, aby se Syřané začali hromadně vracet vzhledem k míře destrukce. Popudil tím část svých kolegů z konzervativní unie CDU/CSU, kteří prosazují přísnější migrační politiku.

Podle údajů ministerstva vnitra nyní pobývá v Německu s různým statusem zhruba 950 000 Syřanů. Většina z nich přišla v letech 2015 a 2016 ve velké uprchlické vlně. Řada z nich už ale po deseti letech v zemi má německé občanství.

 XXX

 USA povolily Kubě dodávky ropy z Ruska. Dorazí první za tři měsíce

Kuba v úterý očekává první dodávku ropy ze zahraničí od začátku roku. Do přístavu Matanzas má doplout tanker s ruskou ropou, který se nyní nachází v kubánských výsostných vodách. Bílý dům uvedl v pondělí večer SELČ, že přistání tankeru na Kubě povolil z humanitárních důvodů. Washington však v posledních měsících obdobné dodávky blokoval, což na ostrově vyvolalo hlubokou energetickou krizi.

Tanker s ropou se v pondělí odpoledne SELČ nacházel zhruba 400 kilometrů od ropného přístavu Matanzas, kam by měl připlout v úterý ráno místního času.

Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová ve stejný den uvedla, že americký prezident Donald Trump nezměnil svou politiku vůči Kubě. „Povolili jsme této lodi doplout na Kubu, aby pokryla humanitární potřeby lidí na Kubě,“ uvedla Leavittová s tím, že Washington by mohl udělit další takové výjimky ze své blokády.

Pohrůžka zavedení cel na země, které dodávají Kubě ropu, odradila od dodávek Mexiko, které bylo s Venezuelou předním dodavatelem ropy na ostrov. Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová taktéž v pondělí dala najevo, že by Mexiko mohlo změnit svůj postoj. Uvedla, že její země má právo dodávat ropu, kam chce, z humanitárních či obchodních důvodů.

V kubánských vodách je sankcionovaný tanker Anatoly Kolodkin, který je podle Reuters součástí ruské stínové flotily. S pomocí těchto lodí Moskva obchází protiruské sankce, kterým kvůli invazi na Ukrajinu čelí.

Tanker na Kubu přepravuje humanitární dodávku 100 tisíc tun ropy, uvedlo ruské ministerstvo dopravy. Podle agentury AFP to činí 730 tisíc barelů ropy, což vychází na spotřebu na devět až deset dní.

Rusko považuje za povinnost pomoci Kubě

Zásobování karibského ostrova ropou bylo předmětem jednání mezi Moskvou a Washingtonem, řekl v pondělí novinářům mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Rusko podle něj považuje za svou povinnost Kubě pomoci. „V době přísné blokády naši kubánští přátelé potřebují ropu a ropné produkty,“ řekl Peskov.

Spojené státy začátkem ledna unesly venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a jeho ženu, které viní z narkoterorismu. Poté Trump zakázal dodávky ropy z Venezuely na Kubu a pohrozil sankcemi zemím, které by ropu na karibský ostrov dodávaly.

 Nyní má ale jiný názor. „Pokud nyní nějaká země, ať už je to Rusko, nebo ne, chce poslat ropu na Kubu, nemám s tím problém,“ řekl americký prezident.

Trump v neděli řekl, že věří, že režim na Kubě brzy padne. „Kuba je vyřízená. Mají velmi špatný režim. Mají velmi špatné a zkorumpované vedení a pokud dostanou loď s ropou, tak je to jedno,“ řekl. Poznamenal, že by tankery k ostrovu pustil, protože Kubánci potřebují palivo.

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus označil minulý týden situaci na Kubě za hluboce znepokojivou. Vážný nedostatek energií podle něj narušuje poskytování péče a ohrožuje životy lidí včetně těhotných žen a onkologických pacientů.

X X X

Největší krize, jaká nás kdy potkala. Saúdové spoléhají na svůj ropovod

Saúdská Arábie aktivovala svůj dlouhodobě připravovaný krizový plán. Hlavní roli v něm hraje ropovod East-West, díky němuž je země schopna i při uzavření Hormuzského průlivu exportovat až sedm milionů barelů ropy denně. Další zhruba dva miliony barelů ropy směřují do tamních rafinerií.

Saúdskoarabský ropovod East-West vznikl na počátku 80. let minulého století, kdy přepravu ropy v regionu ohrožovala válka mezi Íránem a Irákem. Nyní to je americko-izraelská válka vůči Íránu, která přepravu ropy znesnadňuje. Díky ropovodu East-West dodávky ropy proudit do přístavu Janbú v Rudém moři, píše agentura Bloomberg.

„V příštích několika dnech dosáhne své maximální kapacity,“ uvedl 10. března generální ředitel společnosti Saudi Aramco Amin Nasser.

 Saúdská Arábie nyní každý den vyváží také dalších přibližně 700 až 900 tisíc barelů rafinovaných produktů. I v době války si tak země udržuje alespoň částečný příliv financí a tak ve srovnání s Kuvajtem momentálně trpí mnohem méně.

Investice, která se vyplácí

Budování ropovodu East-West před několika desítkami let cílilo právě na případ, že by došlo k uzavření Hormuzského průlivu, kudy za běžné situace proudí asi 20 procent světových dodávek ropy a zemního plynu. Nyní se investice saúdskoarabské ekonomice více než vyplácí.

Pro ropovod jsou ale poslední dny zatěžkávací zkouškou. Zatím nikdy v historii nebyl potřeba víc než dnes. Na jeho stavbě se v 80. letech minulého století podílelo kolem 7 tisíc dělníků a výstavbu měla na starosti společnost Mobil Oil. Původně měl pomoci Saúdské Arábii hlavně k tomu, aby mohla dodávat ropu na Západ. Dnes ale tímto způsobem míří většina saúdských dodávek do Asie.

 Data z poslední doby ukazují, že vývoz ropy ze saúdskoarabského přístavu Janbú se v posledním týdnu zvýšil o 2 miliony barelů ropy denně.

Saúdská Arábie trpí méně než Katar

Podle ekonoma Farouka Soussy z investiční banky Goldman Sachs by hospodářství Saúdské Arábie mohlo letos oslabit zhruba o tři procenta. Nedaleký Katar nebo Kuvajt, kde takové ropovody nejsou, počítají mnohem výraznější ztráty. Hrubý domácí produkt obou zemí letos klesnout až o 14 procent, upozorňuje agentura Bloomberg.

„Pro země Perského zálivu může být současná válka více problematická než pandemie covidu. Až se situace v regionu uklidní, státy se opět postaví na nohy. Nějakou dobu to však potrvá. Je zároveň otázka, jestli se zemím podaří opět plně obnovit důvěru investorů a firem. To ukáže až čas,“ prohlásil pro Bloomberg analytik Soussa.

 Hormuzským průlivem před válkou procházelo asi 15 milionů barelů ropy denně. Saúdskoarabský ropovod tedy nedokáže tento výpadek nahradit zcela. I přesto jde ale v době, kdy cena severomořské ropy Brent již několik týdnů převyšuje hranici 100 amerických dolarů za barel, o velkou pomoc, která sráží ceny dolů.

Experti také podotýkají, že navzdory ropovodu Saúdská Arábie vyhráno nemá. Írán totiž opakovaně útočí na důležitou infrastrukturu a zasáhnout by dalších dnech mohl právě i tento ropovod. „Pro Írán jde o poměrně snadný cíl,“ podotkl pro Bloomberg vysokoškolský pedagog Adi Imsirovic.

Generální ředitel Aramka označil současnou válku za největší krizi, jaké kdy ropný a plynárenský průmysl v tomto regionu čelil. „Je naprosto zásadní, aby se v Hormuzském průlivu obnovila lodní doprava,“ uzavřel Amin Nasser.

X XX

 Španělsko přitvrdilo. Žádné přelety útočníků na Írán

Španělsko uzavřelo svůj vzdušný prostor pro letadla účastnící se americko-izraelské operace proti Íránu, informoval deník El Pais.

Madrid údajně nejen zakazuje stíhačkám nebo tankovacím letadlům účastnícím se náletů proti Íránu používat základny Rota a Morón de la Frontera, ale také odepírá přístup do španělského vzdušného prostoru americkým letadlům umístěným ve třetích zemích, jako je Spojené království nebo Francie. Zákaz má však jednu výjimku: v nouzových situacích bude přelet nebo přistání dotčeného letadla povoleno.

Již při první španělské restrikci se americký prezident a předseda vlastní Rady míru Donald Trump o Španělsku s despektem  vyjádřil, že Americe nic nedalo. Dostalo se mu ovšem upozornění, že to byli Španělé, kteří Ameriku objevili.

Pro připomenutí, 28. února zahájily USA a Izrael vojenskou operaci proti Íránu. V reakci na to Islámské revoluční gardy oznámily rozsáhlou odvetnou operaci, v rámci které zaútočily na izraelské a americké cíle v Bahrajnu, Jordánsku, Iráku, Kataru, Kuvajtu, Spojených arabských emirátech, Ománu, Saúdské Arábii a Sýrii. Španělsko zpočátku tuto vojenskou operaci odmítlo podpořit.

Server vasevec.cz

X X X

 Bandera se vrátí do Kyjeva?

Nynější kyjevské vedení má v úmyslu vytvořit „panteon vynikajících Ukrajinců“. Takové rozhodnutí bylo přijato na schůzi, které předsedal vedoucí Kanceláře prezidenta Kyrylo Budanov.

„Pantheon je považován za ‚prostor národní paměti‘, kde mohou být znovu pohřbeni významní Ukrajinci, jejichž hroby se v současnosti nacházejí v zahraničí,“ uvedl deník Strana.

Ukrajinské ambasády již pro tyto účely identifikovaly 98 hrobů Ukrajinců ve 21 zemích, včetně osobností z Ukrajinské lidové republiky, Západoukrajinské lidové republiky, OUN-UPA dalších, uvedla náměstkyně ministra zahraničí Ukrajiny Marjana Betsa.

Jak list Strana uvádí, konkrétní jména Ukrajinců, jejichž ostatky jsou plánovány k pohřbu, nejsou zveřejněna. Připomeňme, že vůdci OUN Stepan Bandera je pohřbaen v Mnichově, Andrij Melnyk v Clervaux v Lucembursku a Jevhen Konovalec v Rotterdamu.

Vzhledem k nynějšímu systému hodnot Ukrajiny a adoraci těchto zločinců je zřejmé, že v panteonu by měli přední místo. Server vasevec.cz

X X X

 Jerusalem Post: Izraelská armáda se může brzy zhroutit

Náčelník izraelského generálního štábu, generálporučík Eyal Zamir, varoval před rizikem kolapsu armády, informoval list Jerusalem Post.

„Pokud se nenajde řešení nedostatku lidských  sil,  izraelská armáda  by se mohla brzy zhroutit,“ varoval ve svém projevu na zasedání bezpečnostního kabinetu,“  uvádí se v článku.

28. února zahájily Spojené státy  a Izrael vojenskou kampaň proti  Íránu.  Teherán  reagoval údery na izraelské území a americké vojenské základny na  Blízkém východě.

Tel  Aviv  prohlásil, že jeho cílem je zabránit Íránu v získání jaderných zbraní. Washington pohrozil zničením vojenského potenciálu země a vyzval občany ke svržení režimu. Teherán mezitím zdůraznil svou připravenost se bránit a neviděl smysl v obnovení jednání.

Z dosavadního průběhu konfliktu je zřejmé, že se nevyvíjí podle představ Benjamina Netanjahua a Donalda Trumpa.  Jako falešný se  ukázal zejména kalkul, že po prvních úderech se Íránci postaví proti  vedení země a dojde k jeho svržení.

Jana Putzlacher,  Servervasevec.cz

X XX

 Izrael: Duchovní nesměli k Božímu hrobu

Izraelská policie dnes na Květnou neděli zabránila duchovním ve vstupu do chrámu Božího hrobu. Květná neděle je začátkem Svatého týdne, který je pro křesťany dobou přípravy na svátek Zmrtvýchvstání.

Podle informací poskytnutých jeruzalémským patriarchátem izraelští důstojníci  nedovolili Latinskému patriarchovi jeruzalémskému, velkopřevorovi Řádu Božího hrobu, kardinálovi Pierbattistovi Pizzaballovi, a kustosovi Svaté země, otci Francescu Ielpovi účastnit se mše svaté.

„Činnost izraelské policie, kterou odsuzuji, je projevem neúcty ke křesťanské tradici a kultuře,“ napsal v reakci např. polský prezident Karol Nawrocki, který současně vyjádřil podporu oběma duchovním.

Izraelský prezident Isaac Herzog oznámil, že ohledně zákazu mše svaté v bazilice Božího hrobu na Květnou neděli telefonicky kontaktoval kardinála Pierbattistu Pizzaballu a podle jeho slov vyjádřil hluboký zármutek nad nešťastnou událostí, k níž došlo ráno ve Starém Městě v Jeruzalémě.

Dodejme, že izraelské úřady Chrám Božího hrobu již od 28. února pro věřící uzavřely, údajně z bezpečnostních důvodů spojených s izraelsko-americkou válkou proti Íránu.

Jana Putzlacher, server vasevec.cz

X XX

 The American Conservative – Klient Tails vrtí americkým psem.

J.V. Internetový přístup k stovkám a tisícům portálů dává každému šanci získat kvalitní informace o tom, co se děje ve světě a ti rozumní z nás vypouští jako směrodatné naše média ať již bombasticky označované jako média veřejné služby či soukromé, které se bohužel příliš neliší. Jedním z nejkvalitnějších a vzdor názvu nejobjektivnějších portálů je americký portál The American Conservative, který se opírá o mnohaleté erudované analytiky, kteří v americkém světě znamenají mnoho a dávají spolehlivé odpovědi bez hysterie, co se děje v dnešním světě, kdy izaelsko-americká protiiránská válka odstartovala zřejmě největší světovou krizi dnešních dnů, kdy nás bohudík týká sice nepříjemný, ale pouhý nárůst cen paliv, zatímco Západní Asie je v tomto smyslu na hraně kolapsu.

 Většina amerických „spojenců“ jsou závislí na bezpečnosti, což s sebou nese velká rizika a málo výhod.

Ted Galen Carpenter

Od konce druhé světové války si Spojené státy vybudovaly neustále se rozšiřující globální síť vojenských spojenců. Pojem „spojenec“ se může oprávněně vztahovat na Británii, Francii, Japonsko, Německo a několik dalších bezpečnostních partnerů Washingtonu, ale většina takzvaných spojenců jsou pouze malí závislí na bezpečnosti USA. Představují pro Spojené státy potenciální zátěž a nebezpečné geopolitické nástrahy, přičemž poskytují jen málo, pokud vůbec nějaké, strategické výhody. 

Obzvláště znepokojivým aspektem těchto vztahů je, že tito klienti vynakládají značné úsilí na manipulaci, ba dokonce zkreslení, politiky USA, aby podpořili své omezené cíle. Tato dynamika vytváří nebezpečí, že malí klienti získají nepatřičný vliv na chování Washingtonu. Klientovi z bezpečnostních složek se tak může podařit vrtět americkým psem. 

Existuje mnoho náznaků, že k takovému vývoji v současné době dochází ve třech regionech. Jedním je Blízký východ, kde Izrael již léta vynakládá soustředěné úsilí o zatažení Spojených států do ozbrojené konfrontace s Íránem. Druhým regionem je střední a východní Evropa, kde se země NATO, zejména některé z menších a nejméně zodpovědných členů, zdají být odhodlány udržovat Spojené státy zapletené do zástupné války západní aliance, která staví Ukrajinu proti Rusku. Třetím regionem je východní Asie, zejména Tchajwanský průliv, který by se mohl stát arénou konfrontace mezi Washingtonem, faktickým ochráncem Tchaj-wanu, a Čínskou lidovou republikou (ČLR).

Washington by udělal moudře, kdyby co nejdříve všechny tři soubory závazků opustil, nebo je alespoň ostře omezil.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prosazuje do očí bijící strategii, jejímž cílem je manipulovat Trumpovu administrativu s cílem zlikvidovat Írán, hlavního regionálního protivníka Izraele, a v tom byl mimořádně úspěšný. Izraelský režim přesvědčil Trumpa a další americké představitele, že Teherán představuje bezprostřední hrozbu vybudováním jaderného arzenálu. Byl to stejný zdiskretitovaný argument , který Tel Aviv používá od 80. let, ale tentokrát uspěl. Když Izrael v červnu 2025 zahájil letecké a raketové údery proti íránské protivzdušené obraně a dalším cílům, Washington tomuto úsilí pomohl mnoha způsoby, například sdílením důležitých zpravodajských údajů. Trumpova administrativa nakonec schválila vlastní útoky s využitím amerických bombardérů stealth B-2.

Koncem února Izrael zahájil další útok proti Íránu, tentokrát se k němu připojili američtí představitelé Bílého domu a zákonodárci, kteří argumentovali, že Spojené státy musely proti Íránu podniknout vojenské kroky, protože Izrael se chystal zaútočit bez ohledu na to, že americké jednotky a majetek by byly vystaveny odvetě.

Pro supervelmoc implicitně přiznat, že si ji malý klientský stát vynutil, bylo více než jen trochu znepokojivé. Takové přiznání zdůrazňuje potenciální riziko propojení politiky a osudu Ameriky s politikou a osudem zahraničního klienta.

Chování washingtonských klientů NATO v Evropě bylo jen o něco méně nebezpečné a nezodpovědné. Vlivní představitelé v těchto zemích zřejmě nemají zájem na zlepšení nebezpečně napjatých vztahů Západu s Moskvou.  Ursula von der Leyenová , šéfka Evropské komise, a Kaja Kallasová , vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, patří mezi nejhorší provinilce .

Zastánci tvrdé linie NATO ve střední a východní Evropě nadále požadují, aby Rusko stáhlo své síly ze všech částí Ukrajiny okupovaných od roku 2014, včetně Krymu, který Kreml obsadil jako odvetu za americký převrat, jenž sesadil zvoleného ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče, kterého mnozí na Západě vnímali jako proruského. Ministři zahraničí Evropské unie často trvali na tom, aby Ukrajina mohla vstoupit do EU i NATO, s jasným naznačením, že Kyjev by pak měl právo povolit svým novým spojencům rozmístit vojska a dokonce i útočné zbraně na ukrajinském území. Zprávy z médií dokonce naznačovaly, že EU zvažuje zřízení dvou vojenských základen na Ukrajině pro výcvik nových vojáků, přestože Rusko pohrozilo úderem na jakékoli západní síly operující na Ukrajině. 

„Jednávali jsme o výcviku ukrajinských vojáků, a to i na území Ukrajiny,“ řekla Kaja Kallasová „Identifikovali jsme dvě výcviková střediska, která by mohla být k tomuto účelu využita.“ Takové provokativně naladěné chování má nemalý potenciál zatáhnout Spojené státy do rozšířené konfrontace s Kremlem.

Tchaj-wan, dlouholetý ekonomický a bezpečnostní klient USA, znepokojuje situaci ve východní Asii. V letech 2008 až 2016 působil jako prezident Tchaj-wanu Ma Jing-ťiou z umírněné strany Kuomintang (KMT). Ma přijal politiku smířlivého jednání s Pekingem, což byl přístup, který byl v ostrém kontrastu s extrémně asertivní politikou jeho předchůdce Čchen Šuej-piana, prvního kandidáta pro-nezávislé Demokratické pokrokové strany (DPP), který vyhrál prezidentské volby na ostrově. Během Maových dvou funkčních období prudce vzrostly hospodářské vazby mezi Thaj-wanem  a pevninou , stejně jako cestovní ruch a další interakce mezi oběma politickými subjekty. 

Kombinace vnějších a domácích faktorů (včetně bující korupce v Kuomintangu) však vedla k rozhodujícímu vítězství prezidentské kandidátky DPP Tsai Ing-wen v prezidentských volbách na Tchaj-wanu v roce 2016. Vedoucí představitelé ČLR Tsai odsoudili nejpobuřujícím způsobem a vrátili se k politice, kterou prosazovala během Chenova působení, kdy se snažila ostrov diplomaticky izolovat a vojensky zastrašit. ČLR zintenzivnila své úsilí přimět několik malých zemí, které stále udržovaly diplomatické vztahy s Tchaj-pejem, aby převedly své vazby na Peking, . Z vojenského hlediska ČLR zvýšila jak frekvenci, tak rozsah svých cvičení v Tchajwanském průlivu.

Tsaiin viceprezident Lai Ching-te (William Lai) ji nahradil po volbách v lednu 2024 a je ještě tvrdší než ona. Lai ve skutečnosti věnoval téměř celý svůj první národní projev obhajobě práva Tchaj-wanu na suverenitu.  : „Nikdy předtím tchajwanský prezident nevěnoval celý projev jasnému, bod po bodu a jednoznačnému vyjádření toho, jak je Tchaj-wan nepochybně suverénním národem.“

Jen několik měsíců po Laiově zvolení v roce 2024 provedly síly ČLR rozsáhlá vojenská cvičení namířená proti Tchaj-wanu. Tento vzorec se opakoval i později v průběhu roku. Během celého roku 2025 se tempo a rozsah vojenské aktivity ČLR nadále zvyšovaly . Koncem roku 2025 probíhala obzvláště hrozivá cvičení . Vzhledem k dlouhodobému implicitnímu závazku Washingtonu bránit Tchaj-wan se nejedná o uklidňující vývoj.

Malí bezpečnostní klienti tak vytvářejí pro Spojené státy vážné potenciální problémy nejméně ve třech hlavních regionech. Chytré velmoci nepodstupují taková rizika jménem závislých zemí, které se vydávají za důležité spojence. Washington by se měl těchto geostrategických závazků zbavit co nejdříve.

O autorovi

Ted Galen Carpenter

Ted Galen Carpenter je přispívajícím redaktorem v The American Conservative , vedoucím pracovníkem Randolph Bourne Institute a vedoucím pracovníkem Libertariánského institutu. 37 let také působil v různých politických pozicích v Cato Institute. Dr. Carpenter je autorem 13 knih a více než 1200 článků o mezinárodních záležitostech. Jeho nejnovější knihou je Unreliable Watchdog: The News Media and US Foreign Policy (Nespolehlivý hlídací pes: Zpravodajská média a zahraniční politika USA ) (2022).

J.V. Je lahůdkou číst v dnešní přituplé době analitické články zbavené odpudivé jednostranné náklonnosti. A portál The American Conservative to dokonale umí.

JUDr. Jiří Vyvadil, server vasevec.cz

X X X

Posíláte experty, ponesete odpovědnost. Írán viní Ukrajinu z aktivní účasti ve válc

Íránský velvyslanec při OSN Amír Saíd Íravání v pondělí obvinil Ukrajinu z „aktivní účasti na vojenské agresi proti Íránu“. Iravání to v dopise generálnímu tajemníkovi OSN zdůvodnil tím, že Ukrajina uvedla, že na Blízký východ vysílá své experty.

 „Ukrajina nese podle mezinárodního práva mezinárodní odpovědnost za napomáhání nebo podporu při páchání mezinárodně protiprávního činu,“ uvedl Iravání v dopise adresovaném generálnímu tajemníkovi OSN António Guterresovi, uvedla íránská státní tisková agentura IRNA.

„Poskytuje operační a technickou podporu, která přímo přispívá k použití síly a k agresivním činům namířeným proti suverenitě a územní celistvosti Íránské islámské republiky,“ dodal s tím, že cílené útoky na „civilní průmyslovou infrastrukturu s cílem vyvíjet ekonomický tlak nebo kolektivní trest může představovat závažné porušení mezinárodního humanitárního práva, včetně válečných zločinů“.

Americký prezident Donald Trump by chtěl, aby se arabské země finančně podílely na válce s Íránem, uvedla v pondělí podle Reuters mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová. Trump se podle ní k této záležitosti sám vyjádří.

Izraelský parlament schválil zákon, který počítá s trestem smrti pro teroristy, což dopadne především na Palestince, píší agentury.

Íránský velvyslanec při OSN Amír Saíd Íravání dnes obvinil Ukrajinu z „aktivní účasti na vojenské agresi proti Íránu“. Iravání to v dopise generálnímu tajemníkovi OSN zdůvodnil tím, že Ukrajina uvedla, že na Blízký východ vysílá své experty.

Rusko přitom téměř každou noc vysílá proti Ukrajině stovky dronů, převážně strojů Geraň-2, což je podle dostupných informací ruský název pro dron Šáhed-136 íránské konstrukce, který nyní Rusko vyrábí zřejmě v licenci. Írán ovšem tyto stroje ruským silám v počátku ruské invaze do sousední země také přímo dodával.

Státům zasaženým íránskými útoky Ukrajina, která se ruské vojenské invazi brání od února 2022, nabízí, aby místo nákladných střel do systémů protivzdušné obrany používaly její stíhače dronů a střely poskytly její armádě.

Ukrajinští představitelé říkají, že jsou nutné k odrážení raketových útoků, které Rusko proti Ukrajině podniká prakticky denně. Ukrajina vyrábí drony určené k ničení útočících bezpilotních letounů.

 X x x

Trump chce iránsku ropu a urán. Ak by začal s pozemnou inváziou, bolo by to horšie ako vojna v Iraku, varujú experti

O tom, ako sa bude vyvíjať vojna v Iráne, môže rozhodnúť jeho nerastné bohatstvo. Americký prezident Donald Trump priznal, že by chcel získať iránsku ropu, a podľa niektorých zdrojov aj vysoko obohatený urán. Zvažuje preto možnosť, že by americká armáda proti islamskému režimu podnikla pozemnú ofenzívu. Odborníci varujú, že taký útok by viedol k dlhému konfliktu, ktorý by mal pre USA horšie dôsledky ako vojna v Iraku. Zámer neschvaľujú ani mnohí členovia amerického Kongresu vrátane republikáno

Účastníci protestu proti Trumpovej politike v americkom San Franciscu, 28. marca 2026.

„Aby som bol úprimný, najradšej by som si zobral ropu v Iráne, ale niektorí hlúpi ľudia v USA hovoria: Prečo to robíte? Sú to však hlúpi ľudia,“ prezradil Trump v rozhovore s britským denníkom Financial Times.

Ako pripustil, pre taký krok by asi bolo nutné, aby americkí vojaci obsadili iránsky ostrov Chárg v Perzskom zálive, kadiaľ Teherán preváža približne 90 percent svojho vývozu ropy.

‚Žiadni králi‘. Odporcovia Trumpa protestovali aj vo Washingtone

‚Zatknite ich všetkých!‘ skandovali demonštranti proti Donaldovi Trumpovi na pochode v americkom Washingtone D.C. Protestné pochody v rámci podujatí ‚Žiadni králi‘ sa konajú naprieč Spojenými štátmi. / Zdroj: Reuters

„Možno ho obsadíme, možno nie. Máme veľa možností. Znamenalo by to tiež, že by sme tam museli na chvíľu zostať,“ dodal prezident. Iránska obrana na ostrove podľa neho už prakticky neexistuje, takže by ho Američania mohli veľmi rýchlo dobyť.

Návrat k jadrovému programu?

Denník Wall Street Journal v nedeľu zase uviedol, že Trump premýšľa o vojenskom zásahu v Iráne, aby získal zhruba 400 kilogramov jeho vysoko obohateného uránu. Teraz údajne posudzuje možné riziká, ktoré by taká pozemná operácia priniesla.

Noviny sa pritom odvolávajú na nemenovaných amerických predstaviteľov. Šéf Bieleho domu sa podľa nich ešte nerozhodol, no myšlienke je vraj naklonený, pretože by mu to pomohlo dosiahnuť jeho hlavný cieľ – zabrániť Teheránu vo vývoji jadrovej zbrane.

Generálny riaditeľ Medzinárodnej agentúry pre atómovú energiu (MAAE) Rafael Grossi je presvedčený, že Iránci vysoko obohatený urán ukrývajú v podzemných tuneloch a skladoch v jadrových zariadeniach Isfahán a Natanz, ktoré USA a Izrael bombardovali už v júni minulého roka.

Inšpektori MAAE predpokladajú, že Teherán mal vtedy vyše 400 kíl uránu obohateného na 60 percent. Na výrobu jadrovej zbrane je však potrebné obohatenie na viac ako 90 percent. Keby to Irán dokázal, mohol by zhotoviť až desať atómových bômb.

Riziko, že by sa to mohlo stať, je po posledných izraelsko-amerických útokoch paradoxne vyššie, ako bolo predtým. Vojna proti Iránu, ktorú Izrael a USA spustili 28. februára, viedla totiž k tomu, že vedenie islamského režimu prehodnotilo svoj postoj k tejto otázke.

Zatiaľ čo predtým USA nemali nijaký dôkaz, že by Irán skutočne pracoval na vývoji jadrových zbraní, teraz sa priamo z Iránu ozývajú hlasy, že jedine tieto zbrane dokážu v budúcnosti krajinu ochrániť pred podobnými údermi.

Vplyvný iránsky politik Aláeddín Borúdžerdí v rozhovore pre štátnu televíziu napríklad vyzval, aby Teherán odstúpil od Zmluvy o nešírení jadrových zbraní, ktorú ratifikoval v roku 1970. V nej sa zaviazal, že nebude vyrábať jadrové zbrane ani sa nepokúsi získať ich iným spôsobom.

Borúdžerdí, ktorý je poslancom iránskeho parlamentu a odborníkom na zahraničnú politiku, kritizoval návštevy inšpektorov MAAE, pretože vraj „dláždia cestu pre špionáž“.

V parlamente sa už podľa neho o odstúpení od zmluvy vážne diskutuje. Na sociálnej sieti X to potvrdil i hovorca parlamentnej komisie pre národnú bezpečnosť Ebrahim Rezaei, ktorý tvrdí, že pre Teherán nemá zmluva význam, lebo mu „nepriniesla žiadny úžitok“.

Šéf Bieleho domu po týchto vyjadreniach Iráncom pohrozil, že ak neustúpia od jadrového programu, USA ich zničia.

„Teraz sú zdecimovaní. Vzdajú sa jadrových zbraní. Odovzdajú nám jadrový prach. Spravia všetko, čo chceme,“ zastrájal sa na palube svojho lietadla Air Force One. Ak to podľa neho Iránci urobia, možno budú mať raz opäť „skvelú krajinu“. V opačnom prípade vraj „ani nebudú mať krajinu“.

Vojnu plánovali amatéri, hovorí historik Lukeš o zásahu USA. Bol registrovaný republikán, dnes je z Trumpa šokovaný

Historik a politológ Igor Lukeš bol kedysi registrovaným republikánom. Dnes otvorene hovorí o šoku z toho, ako sa strana zmenila po nástupe Donalda Trumpa. Tvrdí, že prezident porušil ústavu, vojnu s Iránom plánovali amatéri a Spojené štáty sa dostávajú mimo rámca štandardnej demokracie.

O mieri sa (ne)rokuje

Napriek vyhrážkam Trump v posledných dňoch viackrát zdôraznil, že Washington pokračuje i v mierových rokovaniach s Iránom, kde ako sprostredkovateľ vystupuje Pakistan.

Teheránu pritom predĺžil lehotu, aby akceptoval americký návrh na ukončenie vojny. Ak ho do 7. apríla neprijme, USA by mali odpovedať zdrvujúcimi údermi na jeho energetické zariadenia.

Rokovania s Iránom podľa neho prebiehajú „veľmi dobre“ a USA už vraj v Teheráne dosiahli „zmenu režimu“, pretože rokujú s úplne novými ľuďmi.

Trump však neuviedol nijaké podrobnosti ani neodpovedal na otázku, či by sa dohoda mohla uzavrieť už v najbližších dňoch. „Zostalo nám ešte asi 3 000 cieľov, 13-tisíc cieľov sme už zbombardovali a niekoľko tisíc nás ešte čaká,“ priblížil pre denník Financial Times s tým, že k dohode môže prísť rýchlo.

Pripomenul, že Irán minulý týždeň uvoľnil svoj bojkot Hormuzského prielivu, keď povolil prechod desiatim pakistanským tankerom, a teraz ten počet ešte zdvojnásobil, čo označil za „darček pre Biely dom“.

Teherán však Trumpove optimistické vyjadrenia poprel. S Washingtonom údajne nevedie žiadne priame rokovania a jeho požiadavky (tzv. 15-bodový plán) odmieta.

„Diskutovali sme o správach, ktoré sme dostali prostredníctvom sprostredkovateľov, kde sa uvádza, že USA chcú rokovať,“ vysvetlil agentúre Tasnim hovorca iránskeho ministerstva zahraničných vecí Esmáíl Bakáí.

„Zaujímalo by ma, koľko ľudí v Amerike berie tvrdenia americkej diplomacie vážne! Naša úloha je jasná, na rozdiel od druhej strany, ktorá neustále mení postoj,“ doplnil hovorca.

Ako upozornil, na stretnutiach v Pakistane sa zástupcovia Iránu nezúčastnili. „Je dobré, aby sa krajiny regiónu zaujímali o ukončenie vojny, ale mali by si dávať pozor na to, ktorá strana ju začala,“ poznamenal.

Pomôcť môžu Húsíovia

Pre ďalší priebeh vojny bude teraz rozhodujúce, či šéf Bieleho domu naozaj prikročí k invázii pozemných vojsk do Iránu, alebo dá prednosť mierovému riešeniu.

Velenie americkej armády už v sobotu oznámilo, že na Blízky východ dorazilo ďalších 3 500 vojakov a je známe, že Pentagon nariadil presun asi 10-tisíc príslušníkov špeciálnych jednotiek.

Teherán je však podľa expertov na útok pripravený a boje s Iránskymi revolučnými gardami by mohli prerásť do krvavého a dlhého konfliktu.

„V porovnaní s tým bola vojna v Iraku prechádzka parkom,“ vystríhal pre izraelský denník Haaretz William Hartung z Quincyho inštitútu pre zodpovedné štátne riadenie vo Washingtone.

Vojenská analytička Kelly Griecová zo Stimsonovho centra v USA zase pripomenula, že iránskemu režimu by taký „asymetrický spôsob“ boja vyhovoval. „Irán ani nemusí zvíťaziť. Stačí, aby príliš tvrdo neprehral,“ zdôvodnila pre Haaretz.

Satelitné snímky z obdobia od 8. do 10. marca 2026 dokumentujú rozsah škôd na kritickej infraštruktúre Iránu.

Britský denník Guardian včera upozornil, že karty vo vojne môžu ešte zamiešať jemenská povstalecká skupina Húsíov, ktorú podporuje Teherán.

Záležať bude na tom, či sa uspokojí s tým, že vystrelí zopár rakiet a dronov na Izrael, alebo využije svoju blízkosť k úzkemu prielivu Báb al-Mandab, kde by mohla dopravu z Červeného mora blokovať podobne, ako to Teherán robí v Hormuzskom prielive.

X x x

 Rusko chystá další kontroverzní novelu. Chce legalizovat v zahraničí kradená auta

Rusko přichází s novou kontroverzní úpravou legislativy. Jejím cílem je umožnit tamním obyvatelům legálně registrovat vozidla, která jsou v jiných státech evidována jako kradená. Návrh tak potvrzuje výrazně narušené vztahy mezi Ruskou federací a zahraničím. Obavy panují především z možného růstu přeshraničních krádeží i nárůstu pojistných podvodů.

Podle ruských úřadů je záměrem hájit práva vlastníků, jejichž dovezená auta jsou v Evropě či jinde ve světě vedena na mezinárodních seznamech kradených vozidel. Nově by takové vozy bylo možné chránit před zabavením, uvedla polská mezinárodní stanice TVP World.

Úpravu zákona připravilo tamní ministerstvo vnitra na pokyn prezidenta Vladimira Putina, informuje německý zpravodajský web Deutsche Welle s odkazem na moskevský deník Kommersant. Legislativní změny projednávají zákonodárci od začátku února.

Podle ruského ministerstva se má návrh vztahovat na všechny „nepřátelské státy“. Dopadl by tak nejen na všech sedmadvacet zemí Evropské unie, ale i na další státy včetně Švýcarska, Norska, USA, Kanady, Austrálie, Japonska či Jižní Koreje. Legalizace by se týkala i automobilů, které jako pohřešované eviduje Ukrajina – zejména vozů odvezených z okupovaných území.

Až do začátku války na Ukrajině přitom mezinárodní spolupráce a výměna informací o hledaných vozidlech, byť s výhradami, fungovala. „V minulosti se určitě staly případy, kdy ruské úřady oznámily nalezení hledaných vozidel. V současnosti však taková komunikace neprobíhá,“ uvedl mluvčí berlínských policejních odborů (GdP) Benjamin Jendro pro Deutsche Welle.

Ráj pro pojistné podvody a mezinárodní zločin

I v Rusku byla dosud registrace kradených vozidel zakázána. Německá policie proto v souvislosti s plánovanou změnou varuje před rozšířením mezinárodního zločinu. „Po léta sledujeme vysoké počty krádeží vozidel. Takový zákon by dále oslaboval boj bezpečnostních složek proti mezinárodním gangům obchodujícím s auty,“ dodává Jendro.

Změnu legislativy však podle Deutsche Welle kritizují i někteří Rusové. „Nový zákon by mohl vést k tomu, že lidé žijící mimo Rusko zesílí své aktivity v oblasti pojistných podvodů,“ míní právník Sergej Smirnov v rozhovoru pro portál Autonews.

Souhlasí s ním i Alexander Cholodov z Veřejné komory Ruské federace (OPRF). Podle něj zákon povede k fingovaným krádežím známým z 90. let. „Za auto ukradené v Evropě dostane člověk od pojišťovny náhradu a navíc ho pak zlegalizuje prodejem či registrací v Rusku,“ říká Cholodov.

X X X

 Irán nebude na kolenách, povedal odborník pre ta3. Ani strata kľúčového ostrova podľa neho nezlomí jeho odpor

Napätie okolo Iránu opäť rastie a do centra pozornosti sa dostáva nenápadný, no strategicky mimoriadne dôležitý ostrov Chark v Perzskom zálive.

Práve o ňom hovoril Donald Trump pre denník Financial Times. „Možno sa ostrova zmocníme, možno nie. Možností je veľa,“ poznamenal Trump. Zároveň dodal, že zo všetkého najradšej by získal iránsku ropu.

Chark predstavuje kľúčový bod iránskeho ropného priemyslu. Ide o malé územie s rozlohou približne 20 kilometrov štvorcových, no jeho význam je obrovský. Podľa odhadov cez ostrov prechádza až 90 % iránskeho exportu ropy. Práve preto je označovaný ako energetické srdce krajiny.

Jeho poloha v severnej časti Perzského zálivu, približne 25 kilometrov od iránskej pevniny, umožňuje tankovanie ropy v hlbokých vodách. Je to výhodnejšie než v plytkých prístavoch. Ostrov dokáže prijímať obrie supertankery, ktoré prepravia milióny barelov ropy naraz, čím Irán výrazne znižuje logistické náklady. K tomu sa pridávajú rozsiahle zásobníky, ktoré umožňujú flexibilne reagovať na výkyvy dopytu či technické problémy.

Militarizovaný symbol odolnosti

Chark však nie je len ekonomickým centrom, ale aj symbolom iránskej odolnosti. Prežil masívne bombardovanie počas iránsko-irackej vojny v 80. rokoch a dnes je silne militarizovaný. Irán v posledných týždňoch posilnil jeho obranu, vrátane presunu prenosných protilietadlových systémov.

Napriek tomu Trump pre Final Show Times vyhlásil: „Nemyslím si, že majú nejakú obranu, ostrov by sme mohli získať veľmi ľahko.“ Zároveň však priznal, že by to znamenalo dlhodobé rozmiestnenie amerických vojsk.

Psychologický a symbolický význam

Podľa Břetislava Turečka z Metropolitnej univerzity v Prahe však význam ostrova presahuje vojenskú a ekonomickú rovinu. „Ja by som úplne nesúhlasil s tým, že sa zrúti iránska ekonomika, pokiaľ by niekto tento ostrov okupoval,“ uviedol. Zároveň zdôraznil, že kľúčový je aj psychologický rozmer.

„Proste Iránci si zakladajú na tom, že ich zem nebola nikdy okupovaná,“ vysvetľuje Tureček. Prípadná okupácia by podľa neho mala „silný, trúfam si povedať, symbolický motivačný a mobilizačný efekt pre Irán.“

Tureček zároveň upozorňuje, že Irán nemusí ostrov brániť len priamo. Kľúčová je schopnosť reagovať asymetricky. „Obsadíte nejaké, alebo zaútočíte na nejaké naše objekty a my zaútočíme na tie vaše,“ opisuje iránsku stratégiu.

Podľa neho by Irán mohol cieliť na ropné terminály spojencov USA v regióne alebo na iné strategické objekty. „To je ochrana Charku,“ dodáva.

Obsadenie neznamená víťazstvo

Aj keď Tureček pripúšťa, že USA by mohli ostrov obsadiť, varuje pred dôsledkami. „Američania určite majú možnosť ho obsadiť. O tom nepochybujem,“ hovorí, no zároveň zdôrazňuje, že to neznamená koniec konfliktu.

„To vôbec neznamená, že Irán bude na kolenách,“ upozorňuje. Naopak, Irán podľa neho stále dokáže spôsobovať straty a reagovať efektívnejšie než na začiatku konfliktu.

Obzvlášť riziková by bola prípadná pozemná operácia USA v Iráne. „Z pohľadu Američanov by som sa obával, že na niečo takéto Iránci čakajú,“ tvrdí Tureček. Podľa neho by Irán využil takúto situáciu vo svoj prospech.

Zároveň pripomína, že konflikt posilňuje vojenský charakter režimu. „Táto vojna ten trend ešte uponáhľala,“ hovorí a dodáva, že Irán je pripravený znášať aj veľké straty.

Na záver Tureček upozornil, že Irán bol zo strany niektorých analytikov podcenený. „Irán vlastne, ako vidíme, je schopný stále udávať nejaké možno aj nečakané spôsoby,“ uzatvára.

X x x

Na Blízky východ dorazili stovky príslušníkov amerických elitných jednotiek

Na Blízky východ dorazili stovky príslušníkov elitných zložiek amerických ozbrojených síl, medzi ktorými sú členovia špeciálnych jednotiek námorníctva SEALs či elitné jednotky americkej armády špecializované na priame, tajné a záchranné akcie, Army Rangers. Uviedol to spravodajský server CBS News. V oblasti sú podľa servera tiež tisíce príslušníkov americkej námornej pechoty a výsadkári.

Americké-izraelské útoky na Irán trvajú už mesiac, začali sa 28. februára. Generál vo výslužbe Pavel Macko pre Pravdu zhodnotil, či je pravdepodobné, že nasledovať bude pozemná operácia. Zdroj: Pravda / Zdroj: Pravda/Andrej Matišák

Vyslanie amerických elitných síl do oblasti má podľa zdrojov CBS News poskytnúť prezidentovi Donaldovi Trumpovi možnosti, ako zakročiť proti Iránu. Zahŕňať by to mohli operácie, ktorých cieľom by bolo otvoriť Hormuzský prieliv, ktorý je kľúčový pre prepravu ropy, skonfiškovať ropu na iránskom ostrove Charg či zobrať Teheránu jeho zásoby obohateného uránu.

Ostrov Charg leží asi 25 kilometrov od iránskej pevniny a slúži ako exportný terminál pre 90 percent vývozu ropy z islamskej republiky.

USA zaútočili na iránsky ostrov Charg

Americká armáda úplne zničila vojenské ciele na iránskom ostrove Charg, uviedol americký prezident Donald Trump. Ostrov slúži ako iránsky exportný ropný terminál. Video: Reuters/Donald Trump via Truth Social / Zdroj: Reuters

Oblastné veliteľstvo amerických ozbrojených síl CENTCOM sa k správe odmietlo vyjadriť. V sobotu CENTCOM informovalo, že na Blízky východ na palube lode USS Tripoli priplávalo 3500 členov námorníctva a námornej pechoty.

Americké médiá v posledných 48 hodinách s odvolaním sa na nemenované zdroje informovali o tom, že Spojené štáty možno chystajú proti Iránu pozemné operácie. Pentagon však na záznam k týmto správam neoznámil prakticky nič, poznamenal server BBC s tým, že sa komunikácia amerického ministerstva obrany od začiatku konfliktu zmenila. Kým v prvých 14 dňoch vojny minister obrany Pete Hegseth so šéfom amerického zboru náčelníkov štábov Danom Cainom takmer obdeň organizoval tlačové konferencie, v posledných 11 dňoch sa podobný brífing neuskutočnil, poznamenal server BBC s tým, že hoci Pentagon starostlivo vyberal, ktoré médiá na brífingy pustia, aspoň na nich bola možnosť, aby novinári kládli ostré otázky.

Takto vidí armáda USA 100 hodín operácie ‚Epic Fury‘

Americká armáda zverejnila video rekapituláciu prvých sto hodín operácie Epic Fury, počas ktorej zaútočila na Irán. Video: U.S. Central Command / Zdroj: Centcom

Údery proti Iránu, ktoré odštartovali regionálnu vojnu, Spojené štáty a Izrael začali 28. februára. Teherán a jeho spojenci v odvete začali dronmi, balistickými strelami a raketami útočiť nielen na Izrael a na americké vojenské objekty na Blízkom východe, ale aj na civilné ciele vrátane ropnej infraštruktúry v okolitých arabských krajinách.

 X xx

 Líderka taiwanskej opozície mieri do Pekingu

Šéfka taiwanského Kuomintangu prijala pozvanie Si Ťin pchinga na aprílovú návštevu Číny. Krok vyvolal ostrú kritiku doma aj obavy z jej pročínskeho kurzu.

Líderka hlavnej taiwanskej opozičnej strany prijala pozvanie čínskeho prezidenta Si Ťin-pchinga na návštevu v apríli, informovali v pondelok jej strana a čínske štátne médiá. Predsedníčka Kuomintangu (KMT) Čeng Li-wen, ktorá nastúpila do funkcie v novembri, trvá na stretnutí ešte pred jej oficiálnou cestou do USA, čo vyvolalo vo vnútri aj mimo jej strany kritiku, že je príliš pročínska, informuje agentúra AFP, píše TASR.

• Líderka Kuomintangu Čeng Li-wen prijala aprílové pozvanie Si Ťin-pchinga.
• Vo vlastnej strane čelí kritike, že je príliš naklonená Pekingu.

KMT presadzuje bližšie vzťahy s Pekingom, ktorý tvrdí, že Taiwan je jeho územím, a hrozí mu použitím sily na ovládnutie. Čeng „s radosťou prijala“ pozvanie viesť delegáciu do Číny, uviedla jej strana vo vyhlásení.

Stretnutie má podporiť mier

Čeng „sa teší na spoločné úsilie oboch strán o podporu pokojného rozvoja vzťahov medzi oboma stranami, na podporu spolupráce a prácu na mieri v Taiwanskom prielive a na väčšom blahobyte ľudí na oboch stranách,“ uvádza sa vo vyhlásení

Čínska tlačová agentúra Sin-chua uviedla, že delegácia navštívi „pevninskú Čínu“ od 7. do 12. apríla, ale nešpecifikovala, kde ani či sa Čeng stretne so Si Ťin-pchingom, čo verejne žiada.

Vo vnútri strany však panujú obavy, že stretnutie lídrov by mohlo vyvolať negatívnu reakciu voličov v regionálnych voľbách na Taiwane koncom tohto roka. Aj keď KMT dlhodobo podporuje priateľskejšie vzťahy s Pekingom, Čeng obvinila prezidentovu Demokratickú progresívnu stranu (DPP), že blokuje vládne plány obranných výdavkov v prospech Číny.

Výdavky na obranu

Taiwanský parlament v súčasnosti debatuje o návrhoch na špeciálne obranné výdavky, ktoré majú posilniť vojenské schopnosti ostrova proti prípadnému útoku Číny. Vláda prezidenta Laj Čching-teho navrhla výdavky vo výške 1,25 bilióna taiwanských dolárov (34 miliárd eur) na kľúčové obranné nákupy vrátane zbraní z USA, zatiaľ čo KMT chce vyčleniť 380 miliárd taiwanských dolárov na americké zbrane s možnosťou ďalších akvizícií.

Aj keď KMT podporuje silnejšiu obranu, Čeng minulý týždeň uviedla, že samotné zvýšenie vojenských výdavkov mier s Čínou neprinesie. „Musia byť aj politické kroky. Politické kroky sú… kľúčové,“ povedala.

Čína prerušila komunikáciu s Taiwanom na vysokej úrovni v roku 2016. Peking vníma aj Lajovu vládu ako „separatistickú“.

X x X

Jeden z najtvrdších úderov. Ako sa Iráncom podarilo rozmetať pýchu amerického letectva?

Iránsky raketový a dronový útok z 27. marca na leteckú základňu Prince Sultan v Saudskej Arábii poškodil viacero amerických lietadiel vrátane kľúčového systému včasnej výstrahy Boeing E-3 Sentry. Ide o jeden z najvážnejších incidentov tohto druhu v poslednom období, pričom poškodenie lietadla môže byť natoľko rozsiahle, že ho nebude možné opraviť.

Fotografie majú zobrazovať úplnú devastáciu lietadla E-3G „Sentry“ systému včasného varovania a riadenia (AEW&C) typu 81-0005, ktoré patrilo 552. krídlu riadenia letectva USA.

Pri útoku utrpelo zranenia viac ako desať amerických vojakov, z toho dvaja vážne, uviedli zdroje pre The Washington Post. Okrem lietadla AWACS boli poškodené aj tankovacie stroje, pričom rozsah ich poškodenia zatiaľ nie je úplne jasný. Centrálne velenie americkej armády sa k incidentu oficiálne nevyjadrilo.

Masívne údery na letisko v Iráne: Američania ukázali, ako lietadlá trhajú na kusy

Ozbrojené sily USA zničili iránske nákladné lietadlo a niekoľko ďalších lietadiel pri úderoch na letisko v Kermáne na juhu Iránu. / Zdroj: CENTCOM

Podľa Air & Space Forces Magazine sa na základni pred útokom nachádzalo šesť lietadiel E-3. Zverejnené snímky naznačujú výrazné poškodenie jedného z nich. Analýza publikovaná odborným portálom The War Zone idú ešte ďalej – fotografie z miesta majú zobrazovať prakticky zničený trup lietadla s rozsiahlymi stopami požiaru a rozptýlenými troskami. Podľa týchto zistení nemusel ísť o priamy zásah, keďže aj šrapnely z blízkej explózie môžu spôsobiť fatálne poškodenie.

Lietadlá typu AWACS zohrávajú zásadnú úlohu pri riadení vzdušných operácií – poskytujú prehľad o situácii na bojisku, koordinujú pohyb lietadiel a pomáhajú pri identifikácii cieľov. Ako pripomína Air & Space Forces Magazine, americké letectvo ich využíva od 70. rokov v konfliktoch ako operácia Púštna búrka (Desert Storm) či operácia (Inherent Resolve) Pevné odhodlanie. Strata takéhoto stroja preto podľa odborníkov predstavuje citeľné oslabenie schopností.

Analytici oslovení magazínom upozorňujú, že výpadok jedného E-3 môže viesť k medzerám v prehľade o bojisku a sťažiť koordináciu operácií. Zároveň ide o problém aj preto, že flotila týchto lietadiel je už dlhodobo redukovaná a technologicky zastaraná – v aktívnej službe ich zostáva približne 16 a ich pripravenosť na nasadenie je obmedzená.

Strecha lietadla E-3 Sentry obsahuje rotačnú kupolu s priemerom 9,1 metra nad zadnou časťou trupu. V jej vnútri je pulzný Dopplerov radar, ktorý dokáže detekovať nízko letiace ciele vo vzdialenosti nad 400 kilometrov a lietadlá v strednej až vysokej nadmorskej výške na väčšie vzdialenosti. Zároveň filtruje pozemné rušenie.

Elektronické systémy lietadla dokážu prenášať údaje v reálnom čase do veliteľských centier. Dolet bez dotankovania presahuje 9000 kilometrov alebo osem hodín vo vzduchu.

AWACS E-3 Sentry

Podľa expertov sa Teherán systematicky zameriava na radarové systémy, komunikačné uzly a kľúčové letecké prostriedky, čím sa snaží oslabiť schopnosť USA efektívne nasadzovať vzdušnú silu. Základňa Prince Sultan, ktorá patrí medzi hlavné operačné centrá USA v regióne, sa tak stáva logickým cieľom.

Dopad iránskej rakety vymrštil auto, vo vzduchu robilo piruety

Zvyšky iránskej rakety zasiahli vo štvrtok ráno 26. marca 2026 štvrť v Kafr Kásim neďaleko Tel Avivu v Izraeli. / Zdroj: Reuters

Aj napriek intenzívnej kampani Spojených štátov a Izraela si Irán podľa The Washington Post zachováva schopnosť útočiť na ciele v regióne. Disponuje rozsiahlym arzenálom balistických rakiet a bezpilotných prostriedkov, ktoré naďalej predstavujú hrozbu pre americké sily. Od začiatku konfliktu bolo zranených viac ako 300 amerických vojakov a najmenej 13 zahynulo.

Konflikt, označovaný ako operácia Epic Fury (Epická zúrivosť), si vyžiadal aj straty na technike. Poškodené alebo zničené boli viaceré lietadlá vrátane KC-135 Stratotanker či bezpilotných prostriedkov MQ-9 Reaper. Incidenty zahŕňali aj havárie a prípady priateľskej paľby.

X xx

 Poplach v krajine NATO: Protivzdušné systémy zostrelili raketu, ktorá prenikla do vzdušného priestoru aliancie

Turecko v nedeľu oznámilo, že systémy protivzdušnej obrany NATO zostrelili balistickú raketu vypálenú z Iránu. Od začiatku vojny na Blízkom východe ide o štvrtú takúto strelu, ktorá smerovala na Turecko. TASR o tom informuje podľa správy agentúry AFP.

Americké-izraelské útoky na Irán trvajú už mesiac, začali sa 28. februára. Generál vo výslužbe Pavel Macko pre Pravdu zhodnotil, či je pravdepodobné, že nasledovať bude pozemná operácia. Zdroj: Pravda / Zdroj: Pravda/Andrej Matišák

Balistickú raketu, ktorá podľa vyhlásenia ministerstva obrany vstúpila do vzdušného priestoru Turecka, zneškodnili systémy NATO nasadené vo východnej časti Stredozemného mora.

NATO zostrelilo prvú iránsku balistickú raketu 4. marca, druhú o päť dní neskôr a tretiu 13. marca. Teherán podľa Ankary popiera zodpovednosť za tieto incidenty napriek dôkazom na základe technických údajov.

Vojnu na Blízkom východe vyvolali americké a izraelské údery na Irán 28. februára. Teherán v odvete podniká údery na Izrael a štáty Perzského zálivu, v ktorých sú americké základne.

V Turecku sú umiestnené americké jednotky na dvoch kľúčových základniach NATO. Jednou je Incirlik pri meste Adana na juhu krajiny a druhou je Kürecik vo východnej polovici Turecka. Prípad zostrelenia balistickej rakety vypálenej z Iránu z 9. marca prinútil Washington zatvoriť svoj konzulát v Adane a vyzvať všetkých občanov USA, aby opustili juhovýchod Turecka.

X xx

 Viktor Orbán čelí pred voľbami zatiaľ najväčšej kauze. Razie kvôli pornografii odhalili operáciu proti opozícii

Razie kvôli detskej pornografii mali odhaliť zločin. Namiesto toho odkryli podozrenia z operácie proti opozícii.

Keď sa maďarská spoločnosť pripravovala na špinavú kampaň pred kľúčovými parlamentnými voľbami, ľudia si ani zďaleka nepredstavovali, že krajina zažije jednu z najkontroverznejších kampaní. Tá odhaľuje podozrenia z manipulácie citlivých informácií, najmä v kontexte politického boja medzi premiérom Viktorom Orbánom a jeho najsilnejším vyzývateľom Péterom Magyarom a jeho stranou Tisza. Orbán pritom v posledných prieskumoch výrazne zaostáva, čo zvyšuje napätie a význam každej novej kauzy.

Práve Tisza sa v posledných dňoch objavila v investigatívnych článkoch nezávislého média Direkt36, ktoré zistilo, že dvaja IT spolupracovníci strany, mladý dobrovoľník a skúsený správca systémov, sa mali stať terčom podozrivej operácie. Na základe anonymného podnetu ich polícia obvinila z prípravy detskej pornografie a vykonala razie, pri ktorých im zhabala techniku. Vyšetrovanie však nič také nepreukázalo. Namiesto toho sa objavili informácie o pokusoch preniknúť do IT infraštruktúry Tiszy a oslabiť ju zvnútra.

Aby toho nebolo málo, vláda a provládne médiá zároveň zverejnili video z výsluchu mladého IT nadšenca napojeného na Tiszu. Ten mal mať kontakty na zahraničné prostredie a podieľať sa na kybernetických aktivitách strany, pričom viaceré jeho tvrdenia, vrátane údajného výcviku v NATO centre v Estónsku, boli spochybnené. Vzniká tak situácia, v ktorej si Orbán nedopatrením vytvoril vlastnú „Orbán gate“ kauzu, ktorá môže jasne ovplyvniť voľby, ktoré sa konajú už o necelé dva týždne.

Razie pre detskú pornografiu, ktoré odhalili úplne iný príbeh

Podľa zistení investigatívneho centra Direkt36 sa dvaja IT spolupracovníci strany Tisza ocitli v centre zásahu, ktorý sa začal anonymným podnetom o údajnej detskej pornografii. Polícia následne skoro ráno vykonala razie v dome 19-ročného dobrovoľníka aj v budapeštianskej kancelárii 38-ročného správcu IT systémov, pričom im zhabala desiatky zariadení vrátane serverov, telefónov a dátových nosičov.

Lenže vyšetrovanie nič také nepreukázalo. Na zariadeniach sa nenašli žiadne materiály súvisiace s detskou pornografiou. Namiesto toho policajti narazili na komunikáciu z aplikácie Session, ktorá ukazovala na niečo úplne iné – na snahu preniknúť do interných systémov Tiszy. Neznáma osoba vystupujúca pod menom Henry sa snažila mladého IT pracovníka získať na spoluprácu, pýtala si prístup k dátam a sľubovala odmenu.

Prípad bol od začiatku sprevádzaný nezvyčajným tlakom zo strany spravodajských služieb, ktoré podľa zistení zasahovali do priebehu vyšetrovania. Napriek tomu, že komunikácia naznačovala širšiu operáciu proti opozícii, vyšetrovanie sa napokon nesústredilo na to, kto za tým stál.

X x x

 Zapálime vám duše, odkazuje Teherán, kým Američania prepínajú do ofenzívy. V hre je pozemný útok na Irán

Americký prezident Donald Trump sa rozpráva s médiami na palube lietadla Air Force One, v Marylande v USA 29. marca 2026.

Trumpova doktrína izolacionizmu v Iráne naráža na realitu. Masívne presuny elitných jednotiek tam naznačujú hroziacu pozemnú inváziu.

Sľub o návrate vojakov domov definitívne naráža na realitu. Situácia na Blízkom východe sa čoraz viac vyostruje a administratíva Donalda Trumpa, dlhodobo deklarujúca izolacionizmus, opäť mení rétoriku. Hoci minister zahraničných vecí Marco Rubio opakovane ubezpečuje svetovú verejnosť, že ciele Washingtonu sú dosiahnuteľné aj bez priameho nasadenia pechoty, vojenská logika prítomnosti tisícov mariňákov a výsadkárov vysiela nielen Teheránu, ale aj svetu celkom iný signál.

Vojenská prítomnosť USA v regióne dosiahla v týchto dňoch kritickú úroveň, ktorá podľa analytikov umožňuje okamžitý prechod od leteckých úderov k obojživelným operáciám. Do oblasti dorazili tisíce príslušníkov námornej pechoty z 31. a 11. expedičnej jednotky (MEU) na palube výsadkových lodí, vrátane USS Tripoli. Tieto jednotky presunuté z Ázie sú špeciálne vycvičené na dobývanie opevnených pobrežných oblastí a udržanie predmostí v nepriateľskom prostredí.

K námorníkom sa v operačnom priestore pridalo približne dvetisíc parašutistov z elitnej 82. výsadkovej divízie. Ich špecifikácia je jasná: schopnosť zasiahnuť kdekoľvek na svete do 18 hodín od rozkazu a vykonať masívny padákový výsadok s cieľom ovládnúť kľúčové strategické uzly, ako sú letiská či komunikačné centrá. Podľa správ z Pentagonu sa tieto sily pripravujú na scenár „prepnutia“ z čisto defenzívnej polohy do ofenzívneho režimu, ktorý by umožnil ďalšie pozemné operácie hlbšie vo vnútrozemí Iránu.

Cieľ číslo jeden: Ostrov Chark

V centre amerického strategického uvažovania stojí najmä ostrov Chark. Tento nenápadný kus zeme s rozlohou necelých deviatich štvorcových míľ je pre iránsky režim životne dôležitým orgánom – preteká ním takmer 90 percent exportu iránskej ropy. Pre Donalda Trumpa predstavuje Chark ideálny cieľ. Už v roku 1987 v rozhovore pre The Guardian naznačil, že ak Irán ohrozí americké lode, „urobil by s Charkom krátky proces“. Satelitná snímka zobrazuje ropný terminál na ostrove Chark v Iráne 25. februára 2026.Zdroj: reuters

 Dnes, keď iránske rakety a drony ochromujú lodnú dopravu v Hormuzskom prielive, sa tento scenár stáva realitou. Generál Dan Caine, predseda zboru náčelníkov štábov, potvrdil, že USA už zasiahli na ostrove desiatky cieľov. „Stačí jedno slovo a potrubia budú preč,“ varoval tiež Trump.

No zničenie infraštruktúry zo vzduchu nemusí stačiť. Na to, aby USA donútili Teherán k úplnej kapitulácii alebo znovuotvoreniu strategického prielivu, môže byť nevyhnutné fyzické obsadenie ostrova. Takáto operácia by však bola extrémne riziková, uskutočnila by sa pod neustálou paľbou iránskych rakiet a v husto zamínovaných vodách.

Honba za uránom

Okrem ekonomického nátlaku existuje pre pozemný vstup aj bezpečnostný motív: osud stoviek kilogramov vysoko obohateného uránu, ktorý zmizol po júnových amerických úderoch na iránske jadrové zariadenia. Marco Rubio v tejto súvislosti otvorene vyhlásil, že „ľudia si po ten urán budú musieť prísť“.

X xx

Napriek tomu, že žijú v Bruseli, v nemocnici s malým ležia už cez 3 týždne na Slovensku. Známi rodičia priznali, že prežívajú ťažké chvíle – všetko ide bokom

 Veronika Cifrová Ostrihoňová so svojim synom Šimonkom na staršej snímke. Zdroj foto: IG/veronikaostrihonova

Napriek tomu, že ich domovom je už nejaký čas Brusel, známi rodičia sa pri problémoch svojho syna obrátili na slovenských odborníkov.

 Veronika sa ozvala z nemocnice

Bývalá moderátorka a dnes europoslankyňa Veronika Cifrová Ostrihoňová (37) si spolu s manželom, ktorým je obľúbený moderátor Matej Sajfa Cifra (46), svoje súkromie prísne strážia.

Aj preto bolo značným prekvapením, keď sa blondínka ozvala prostredníctvom sociálnych sietí priamo z detskej nemocnice.

Všímavým pozorovateľom neušlo, že obľúbená politička chýbala na víkendovom sneme Progresívneho Slovenska. Aj preto sa ozvala a odtajnila vážny dôvod svojej neprítomnosti. Jej synček Šimonko totiž bojuje so zdravotnými komplikáciami.

„Situácia v mojej rodine si vyžaduje moju plnú pozornosť. Už niekoľko týždňov som totiž so synom v nemocnici,“ povedala vo videu.

 „Pracujeme na tom, aby bol Šimi okej, ale to bude chcieť ešte nejaký čas a trpezlivosť, kým sa budem môcť úplne na 100 percent a naplno vrátiť do práce,“ dodala.

„Situácia v mojej rodine si vyžaduje moju plnú pozornosť,“ zaznelo ešte. Veronika poďakovala zdravotníckemu personálu Národného ústavu detských chorôb v Bratislave, ktorý je podľa jej slov ľudsky aj profesne na svetovej úrovni, aj keď rozhodne títo odborníci nepracujú vo svetových podmienkach.

Spoľahla sa na slovenských zdravotníkov

Práve to Veronika podčiarkla. Zaujímavé je, že sa s dôverou obrátila na slovenských zdravotníkov, hoci už dlhšiu dobu žije aj s rodinou v Bruseli. Tam má ako europoslankyňa najviac pracovných povinností.

Dôvodom môže byť aj to, že Šimonko nemal zdravotné komplikácie prvýkrát. Už minulý rok musel podstúpiť operáciu. K celej veci sa teraz pre Čas.sk vyjadril aj Sajfa.

„Nehnevajte sa, ale jeho zdravotný stav nebudeme viac špecifikovať, len povieme, že pracujeme na tom, aby bol o. k. Minuloročný zákrok s tým nesúvisí a zvládame to vďaka podpore rodiny a blízkych a skvelému personálu detskej nemocnice najlepšie, ako sa dá,“ povedal.

Kým Veronika je s malým v nemocnici, Sajfa trávi čas starostlivosťou o dcérku Sárku. Obaja rodičia tak robia maximum pre to, aby rodina toto náročné obdobie zvládla. Hoci súčasná hospitalizácia trvá už niekoľko týždňov, správy o ich boji vyvolali okamžitú vlnu podpory.

Zdravotné problémy Šimonka Veronika načrtla už minulé leto, keď o tom hovorila v podcaste Break the Rules. Ako každá milujúca mama, aj ona v takýchto momentoch odsúva všetko ostatné na vedľajšiu koľaj.

Veronikine najťažšie momenty v živote

Ako povedala, boli to asi jej najťažšie momenty v živote: „Ja som vždy bola na viacerých frontoch. Mali sme moment, keď syn bol chorý a museli sme to intenzívnejšie riešiť a naozaj som bola vtedy pracovne vypnutá,“ spomínala na tú dobu.

Zároveň opísala pocity, ktoré sprevádzali ich predchádzajúci boj o Šimonkovo zdravie: „To bol prvý moment, kedy som mala veľký strach. Nevedeli sme ako budeme riešiť jeho zdravie, bol na operácii a všetko už v poriadku, ale vtedy som prvý krát mala pocit, že teraz som ubrala z toho môjho nasadenia, lebo som sa 150 percentne sústredila na malého.“

Priznala tiež, že v tom čase nemala mentálnu kapacitu orientovať sa na nič iné. Hoci cítila určitú výčitku, že sa nevenuje práci, vedela, že v danom rozpoložení sa to jednoducho nedalo.

Celkovo, rodina má už svoje skúsenosti s nemocničným prostredím. Už pred tromi rokmi, keď boli so synčekom hospitalizovaní prvýkrát, musel malý Šimonko dostávať lieky do žily. Veronika vtedy pre Plus 7 dní uviedla: „Môj syn to zvládal lepšie ako ja.“ Vtedy sme o jeho hospitalizácii informovali tu:

Ako vtedy ešte spomenula, chlapček bol maličký a potreboval inú liečbu, než sa dala v domácom prostredí. Ako vtedy dodala, nemala žiadnu luxusnú izbu. Pre ňu bol luxus to, že tam mohla so synom byť a boli sami na izbe. „V tom rozpoložení idú hlavou celkom iné myšlienky a človek nerieši, kde bude spať. Aj tak toho vtedy veľa nenaspí,“ povedala vtedy.

Bolo to pre ňu niečo úplne nové, keďže so staršou dcérkou predtým hospitalizáciu nezažili. Už vtedy s manželom vyzdvihli prístup lekárov a sestier, v tom čase z nemocnice na Antolskej v Bratislave, a inak tomu nie je ani teraz.

Zrejme aj z toho dôvodu, že so slovenskými lekármi mala už svoje skúsenosti, zverila zdravie svojho syna do správnych rúk. Ako vo svojom videu spomenula, veľmi túži aby sa téma zdravotníctva stala premiérskou témou.

X x x

Vyhodená redaktorka Slovenského rozhlasu sa bude súdiť. Tvrdí, že jej ide o spravodlivosť a slobodu práce

Dlhoročná redaktorka Soňa Gyarfašová, ktorá sa venuje mapovaniu príbehov preživších totalitných režimov, dostala výpoveď pre údajnú nadbytočnosť.

Novinárka Soňa Gyarfašová, ktorá vo verejnoprávnom médiu dlhodobo pripravovala relácie o obetiach fašizmu a komunizmu, dostala výpoveď.

O svojom konci informovala prostredníctvom sociálnej siete. Oficiálnym dôvodom jej odchodu má byť organizačná nadbytočnosť, s čím však redaktorka zásadne nesúhlasí a plánuje sa brániť súdnou cestou.

Gyarfašová uviedla, že na personálnom oddelení dostala okrem výpovede aj prekážku v práci. Zamestnávateľ jej tak do 1. apríla neumožnil dokončiť rozpracované projekty a nariadil jej zbaliť si osobné veci.

O zozname nevedeli ani priami nadriadení

Podľa novinárky je odôvodnenie jej prepustenia prinajmenšom otázne. Upozorňuje na to, že o údajnej nadbytočnosti nehovorí ani interný audit.

„Naši priami nadriadení nevedia, ako sme sa mnohí ocitli na tom zozname a ako tento zoznam vznikal,” priblížila Gyarfašová.

Sama nerozumie argumentu, že by bola práve jej agenda pre verejnoprávnu inštitúciu nepotrebná.

V súčasnosti mala rozbehnutých viacero historických a pamäťových projektov.

Išlo napríklad o zaznamenávanie osudov slovenských krajanov v Austrálii, prednahraté rozhovory s historikmi či mapovanie príbehov ľudí, ktorí prežili nacistickú alebo komunistickú totalitu.

Nariadená prekážka v práci jej podľa vlastných slov nedovolí nič z toho dokončiť.

Prípad skončí na súde

Novinárka odmietla dokumenty o ukončení pracovného pomeru prevziať osobne. Nechala si ich doručiť písomne, aby ich mohla rovno posunúť svojmu právnemu zástupcovi.

„Keďže ide pre mňa o slobodu prejavu, slobodu novinárskej práce aj spravodlivosť, budem sa súdiť,” avizuje rázny krok Gyarfašová.

Zároveň vyjadrila podporu ďalším kolegom, ktorých v rámci aktuálnych zmien čaká podobný osud.

Inštitúcia, s ktorou sa ťažko stotožňuje

Redaktorka v závere svojho vyjadrenia naznačila aj širší problém týkajúci sa smerovania verejnoprávneho média. Podľa nej sa inštitúcia mení na niečo, s čím je čoraz ťažšie sa stotožniť.

Pri hodnotení svojej situácie si pomohla slovami Jaroslava Faboka, bojovníka proti nacizmu a komunizmu, ktorý strávil vo väzeniach dlhých 16 rokov. „Veci, ktoré sa zdali z krátkodobého hľadiska ako tie zlé, sa ukázali z dlhodobého hľadiska zárodkom toho dobrého,” cituje bojovníka proti nacizmu a komunizmu Jaroslava Faboka.

Napriek náhlemu koncu Gyarfašová zdôraznila, že v témach historickej pamäte a v mapovaní osudov ľudí, ktorí bojovali proti totalitám, chce určite pokračovať aj v budúcnosti.

X xx

Advokáti zaplatí o tisíce víc na příspěvcích. Za co?

Česká advokátní komora zvedne od roku 2027 příspěvky za povinné členství. 

Vykonávat advokacii bude od příštího roku nákladnější. Česká advokátní komora (ČAK) rozeslala všem svým členům do datových schránek informaci, že od roku 2027 zvedá členské příspěvky.

Komora o tom informovala i na svém účtu na síti X. Aktivní advokáti od příštího roku zaplatí 14 800 korun ročně namísto současných 10 800 Kč. Obhájci s pozastavenou činností pak 5 300 korun. Stavovská organizace valorizaci příspěvků zdůvodňuje rostoucími regulatorními náklady, zejména u agendy AML v boji proti praní špinavých peněz, náklad na IT a digitalizaci.

Zvýšené náklady si prý žádá i nově zřízený Garanční fond. Komora tím reaguje na případ zpronevěry advokátní úschovy Hanou Sukovou.

Úvahy dospěly v rozhodnutí

Předsedkyně advokátní komory Monika Novotná přitom v nedávném rozhovoru pro Českou justici mluvila o tom, že zvýšení příspěvků musí předcházet detailní analýza budoucího vývoje nákladů. „Teprve na základě těchto dat budeme moci odpovědně říct, zda a v jakém rozsahu je úprava příspěvků nutná,“ řekla Novotná. Představenstvo se podle ní snažilo zachovat stabilní a vyrovnané hospodaření Komory, aniž by se zátěž přenesla na advokáty.

Sama přitom připustila, že plošně neplatí, že advokacie je nadstandardně příjmová profese. „Vedle velkých kanceláří ve velkých městech existuje řada samostatných advokátů, zejména v regionech, jejichž příjmy jsou výrazně skromnější,“ dodala Novotná.

Jiné komory s povinným členstvím žijí skromněji

Valorizace příspěvků se následně začala diskutovat v hojné míře na sociálních sítích. Advokáti upozorňují na to, že povinné členství v jiných profesních organizacích je daleko levnější. Například lékařská komora vybírá jen 4 tisíce korun, stejně jako daňoví poradci. Nejdražší z tohoto srovnání vychází Česká komora architektů. Ta vybírá 9600 korun ročně.

Martin Drtina, ceskajustice.cz

X X X

 Slučka pre kultúru v krajskom meste? Fond u Šimkovičovej vzal obľúbenému centru tretinu rozpočtu

Obľúbené Centrum nezávislej kultúry Záhrada v Banskej Bystrici prišlo o tretinu svojho rozpočtu. Je to preňho potenciálne likvidačné a ak zanikne, v krajskom meste zanechá hlbokú dieru. Podobnému osudu pritom čelia projekty naprieč celým Slovenskom.

Kultúrna obec v Bratislave sa pripravuje na veľký, poriadne hlučný pochod hlavným mestom na protest proti rozhodnutiam súčasného vedenia Fondu na podporu umenia (FPU). Ten spadá pod ministerstvo kultúry, ktorému v súčasnosti šéfuje nominantka SNS Martina Šimkovičová.

Medzi úlohy FPU patrí aj dotovanie a podpora kultúrnych projektov, festivalov a nezávislých centier naprieč celým Slovenskom. Po zmene stráží v rezorte kultúry však fond túto funkciu nenapĺňa tak, ako sme na to boli predtým zvyknutí.

Situácia vyvrcholila zmenou štatútu fondu. Z jeho programovej štruktúry vedenie vyškrtlo podporu desiatok kultúrnych a rezidenčných centier naprieč celým Slovenskom. Aktuality.sk sa preto prišli pozrieť do Banskej Bystrice, kde takýto osud postihol Centrum nezávislej kultúry Záhrada, ktoré sa v krajskom meste snaží suplovať rolu štátu.

Organizujú tu prednášky, besedy, koncerty a mnohé ďalšie kultúrne podujatia. Stretávajú sa tu angažované osobnosti z celej krajiny, no ako nám vysvetlil projektový manažér a dramaturg Záhrady Milan Zvada, centrum prišlo o tretinu rozpočtu.

„Doteraz mohlo byť práve vďaka FPU naše vstupné nižšie. Mohlo si to dovoliť veľa ľudí. Niektoré veci sme robili zadarmo,“ hovorí Zvada. Pre Záhradu sú zmeny na FPU potenciálne až likvidačné a miestni sa obávajú, aká diera by po nej mohla po tomto roku v Banskej Bystrici zostať.

Pri otázke, či pri snahe tento 16-ročný obľúbený projekt zachrániť ešte existuje nádej, sa Milan Zvada zamyslí a so smutným výrazom na tvári si spomenie na známy citát Václava Havla:

„Nádej skrátka nie je optimizmus. Nie je to presvedčenie, že niečo dobre dopadne, ale istota, že niečo má zmysel – bez ohľadu na to, ako to dopadne.“

Milan Zvada, dramaturg a projektový manažér CNK Záhrada.

Čo je to Záhrada a aké je jej poslanie v Banskej Bystrici?

CNK Záhrada je kultúrne centrum, ktorého hlavným poslaním je podporovať prezentáciu a tvorbu súčasného umenia, ale popritom aj poskytovať priestor pre rôzne komunity, zraniteľné skupiny, keď chcú niečo organizovať, napríklad pracovné stretnutia.

Záhrada má 16 rokov. Sme známi v meste, spolupracujeme s rôznymi inštitúciami aj so samosprávnym krajom. Hosťujeme aj mestské podujatia. Dobré neformálne vzťahy máme aj s Univerzitou Mateja Bela, pomáhame s organizáciou rôznych podujatí. Mávame tu večery s filozofiou, študentstvo sa u nás stretáva s učiteľmi, profesormi a organizujú rôzne kvízy…

Záhrada je medzipriestor medzi formálnym vzdelávaním a úplne voľným časom. Ľudia tu môžu stretnúť zaujímavé osobnosti, vymieňať si názory a realizovať aj vlastné projekty. Keď tento priestor vytvárame, suplujeme istú rolu štátu.

Popri všetkých zriaďovaných kultúrnych inštitúciách sme relevantnou súčasťou tejto infraštruktúry. Nevidím dôvod, prečo by to malo niekomu vadiť a prečo by to niekto nemal podporovať… Okrem toho, že je to ideologicky motivované a niekomu sa nepáči, že vyznávame nejaké konkrétne hodnoty.

Čo sa udialo počas posledných dvoch rokov?

Zmenil sa zákon o Fonde na podporu umenia. Nasledovala zmena štatútu – z programovej štruktúry fondu vyškrtli podporu veľkých a malých kultúrnych centier. Týka sa to aj Záhrady aj ďalších viac než 30 kultúrnych a rezidenčných centier na Slovensku.

X x x

Mier bez slobody je len ilúzia. Ukrajina nám to pripomína každý deň (názor Ivety Radičovej)

Mier nie je len koniec vojny, ale aj oslobodenie k slobode. Západný demokratický svet musí pomáhať Ukrajine nielen pri hospodárskej obnove, ale aj pri budovaní demokratických inštitúcií.

Autorka je sociologička a bývalá predsedníčka vlády.

Keď sa v roku 1945 skončila druhá svetová vojna, svet oslavoval porážku fašizmu a dúfal v začiatok novej éry medzinárodnej stability. Víťazstvo spojencov však neprinieslo univerzálnu slobodu. Mnohé národy sa síce zbavili nacistickej okupácie, no okamžite sa ocitli v nových formách politickej a ideologickej nadvlády.

Tento paradox – mier bez slobody – sa stal jedným z určujúcich rysov povojnového usporiadania Európy. A práve tento paradox nám dnes pomáha lepšie pochopiť dynamiku rusko‑ukrajinského konfliktu.

Ruská invázia ako návrat k starému modelu

Po roku 1945 bola Európa formálne v mieri, no jej východná časť nebola slobodná. Sovietsky zväz vytvoril rozsiahlu sféru vplyvu, v ktorej presadzoval stabilitu a poriadok, ale nie politické práva, občianske slobody ani náboženskú pluralitu. Berlínsky múr sa stal symbolom tohto rozdelenia.

Hranicou medzi svetom, ktorý si zakladal na slobode, a svetom, ktorý uprednostňoval kontrolu. Ukrajina bola súčasťou tohto systému. Zažila vládu jednej strany, potláčanie disentu, obmedzený pohyb a absenciu demokratickej voľby. Hoci sa vojna skončila, sloboda pre Ukrajinu nezačala.

Bola absorbovaná do inej formy nadvlády, ktorá síce zabezpečovala mier, ale nie autonómiu. Ruská agresia voči Ukrajine v rokoch 2014 a 2022 odráža snahu obnoviť logiku povojnového usporiadania, v ktorom je mier chápaný ako stabilita udržiavaná silou, nie ako výsledok slobodnej voľby.

Ruské vedenie opakovane označuje rozpad Sovietskeho zväzu za „geopolitickú katastrofu“ a presadzuje predstavu, že bezpečnosť je nadradená slobode, sféry vplyvu sú dôležitejšie než sebaurčenie a autoritárska stabilita je hodnotnejšia než demokratická nepredvídateľnosť.

Ukrajina však tento model odmieta. Od získania nezávislosti sa postupne približuje k západným inštitúciám a demokratickým normám, pričom tento trend sa po roku 2014 výrazne zrýchlil. Práve táto demokratická trajektória je pre Rusko hrozbou, pretože spochybňuje jeho vlastný autoritársky model.

X x x

 Čachry se spisem v kauze Ukrajinky. Soudce vytrhl obálku, ministr Tejc zasáhl.

Nepřípustnou manipulaci se spisem, kdy z něj rozhodující soudce na pražském městském soudě vytrhl obálku obsahující protokol o hlasování, musel řešit Nejvyšší soud. Podnět k tomu mu dal ministr spravedlnosti Jeroným Tejc.

Na začátku byl banální případ Ukrajinky obviněné z padělání dokladu o zajištění ubytování. Obvodní soud pro Prahu 9 ho poslal do přestupkového řízení. Po stížnosti státního zástupce se spis dostal na stůl senátu 7 To Městského soudu v Praze. Tomu předsedá Richard Petrásek a dalším členem je Alexander Sotolář.

Odvolací soud podle protokolu z neveřejného zasedání rozhodl tak, že stížnost zamítl. Následně ale vydal opravné usnesení, do kterého napsal pravý opak. Původní verdikt nahradil tím, že stížnosti vyhověl, napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil obvodnímu soudu zpátky. Na případ už dříve upozornil server Info.cz.

Více verdiktů ve stejný den

Chybu soudci vysvětlovali tak, že stejného dne vyhotovovali a podepisovali více protokolů o neveřejných zasedáních. Došlo proto ke zjevné nesprávnosti. Obhájce obviněné zdokumentoval, že ve spise chybí původní obálka obsahující protokol o hlasování. Místo ní je tam jiná. Dovozoval z toho bezprecedentní porušení zákona. Jeho stížnost vrchní soud posoudil jako důvodnou a opravné usnesení bez náhrady zrušil.

Následně se do případu vložil ministr spravedlnosti, který ve prospěch obviněné podal stížnost pro porušení zákona. Zdůraznil v ní, že písemné vyhotovení usnesení vyhlášeného v neveřejném zasedání se nesmí lišit od toho, co zachycuje protokol o hlasování. Jinak se jedná o porušení zákona.

Původní obálka zmizela, nelze přezkoumat

Advokát Ukrajinky poukázal na to, že kvůli výměně obálky s protokolem o hlasování už nelze přesně přezkoumat, jak bylo v dané věci rozhodnuto. Postup soudce, který obálku ze spisu vytrhl a nahradil jinou „potvrzuje, že písemné vyhotovení bylo v rozporu s vyhlášeným rozhodnutím, neboť v opačném případě by soud zjevně neměl potřebu nepřípustnou manipulací se spisem zahlazovat stopy,“ napsal obhájce Jan Březina do vyjádření. Zároveň navrhl, aby na městském soudu věc projednal jiný senát, nebo alespoň senát v jiném složení.

Nejvyšší soud v rozhodnutí sp. zn. 4 Tz 2/2026 poukázal na to, že v neveřejném zasedání se rozhodnutí veřejně nevyhlašuje. Protokol o něm proto představuje písemný záznam, jak ve věci soudci rozhodli. „Jedinou oporou pro posouzení správnosti protokolu o neveřejném zasedání, pokud jde o způsob a obsah výroku rozhodnutí v jeho rámci, je protokol o hlasování, který je v uzavřené obálce připojen k protokolu o neveřejném zasedání,“ konstatoval Nejvyšší soud.

Rozhodne znovu stejný senát

Ten také uznal, že fotodokumentace advokáta ukazuje na možnost, že s obálkou zachycující hlasování soud manipuloval. Zrušil proto všechna rozhodnutí městského soudu v daném případu a spis vrátil k novému projednání. Ve věci bude rozhodovat stejný senát, protože vadný procesní postup není důvod k vyloučení soudce. Zdůraznil však vázanost zásadou zákazu reformatio in peius. Kvůli ní už soud reálně nemůže rozhodnout v neprospěch obviněné, byť první stížnost podal státní zástupce.

Není to přitom poprvé, co má soudce Sotolář problémy s protokolováním. V kauze Opencard kvůli tomu dokonce čelil kárné žalobě. A vyšetřovala ho i policie. V roce 2020 ho ministryně spravedlnosti Marie Benešová dočasně zbavila funkce.

Martin Drtina,  ceskajustice.cz

X X X

 Stojí vám za to byť spájaný s menami Šimkovičová, Machala či Flašíková? Pýta sa otvorene známy režisér

 

Na Slovensku sa čoraz viac umelcov ozýva proti krokom v rezorte kultúry. Reagujú najmä na dianie vo Fonde na podporu umenia či na dianie v STVR. K situácii sa najnovšie vyjadril aj uznávaný režisér Peter Bebjak. Kultúrna obec na utorok zvoláva veľký protest.

Popredný slovenský režisér Peter Bebjak zverejnil v nedeľu večer na sociálnej sieti stanovisko, v ktorom ostro hodnotí aktuálnu situáciu v kultúre. Svojich kolegov z brandže vyzýva, aby si dobre premysleli spoluprácu so Slovenskou televíziou a rozhlasom (STVR).

Apeluje na nich, aby zvážili, či im stojí za to spájať svoje meno s ľuďmi ako sú Flašíková, Begányi, Šimkovičová či Machala.

Bebjak umelcom kladie otázku, či chcú svojím talentom „pomáhať ľuďom, ktorí páchajú všetky svinstvá v kultúrnom a umeleckom prostredí”.

Kritika riaditeľa televízie

Samotnú verejnoprávnu STVR označil známy režisér za politický nástroj súčasnej vládnej garnitúry. Spomenul aj riaditeľa televízie Igora Begányiho, ktorý podľa jeho slov rád rozpráva, že už mu všetci boli v kancelárii „pobozkať prsteň” – podobne ako vo filme Krstný otec.

Bebjak toto tvrdenie rázne odmieta. „Mýli sa, neboli. A dúfam, že ďalší nebudú,” touto vetou uzavrel príspevok, ktorý zverejnil na sociálnych sieťach ako reakciu na posledné udalosti.

Celé stanovisko režiséra Petra Bebjaka:

„Prosím vás, keď niekedy budete uvažovať nad spoluprácou s STVR, pouvažujte, či vám stojí za to byť spájaný s menami Flašíková, Begányi, Šimkovičová, Machala. Či vám stojí za to svojím talentom pomáhať ľuďom, ktorí páchajú všetky svinstvá v kultúrnom a umeleckom prostredí. STVR je politický nástroj súčasnej vládnej garnitúry. Begányi (riaditeľ televízie) veľmi rád hovorí, že už boli všetci u neho v kancelárii „pobozkať mu prsteň“ – ako z Krstného otca. Mýli sa – neboli a dúfam, že ďalší nebudú,” píše Bebjak.

Za slobodu v kultúre s traktorom a folklórom

Vyhrotená situácia okolo STVR a Fondu na podporu umenia vyústila do ďalších občianskych aktivít. Umelci a pracovníci z kultúrnej obce vyhlásili veľký protest, ktorý na utorok (31. marca) o 17:30 zvolala iniciatíva Otvorená kultúra.

Podľa informácií redakcie Aktuality.sk sa ľudia z kultúrnej obce na akciu už intenzívne pripravujú. Súčasťou protestu na bratislavskom Námestí slobody bude aj odstavený traktor, ktorého vlečka poslúži ako pódium.

Zaznejú z nej aj známe folklórne piesne. Na proteste vystúpi aj hudobná skupina Ženy z Muzičky. Odohrajú pieseň „Nebojím, nebojím sa pána!”, ktorá už odznela na predchádzajúcich akciách a stala sa jedným zo symbolov protestov Otvorenej kultúry.

Práve folkloristi z tohto zoskupenia dlhodobo upozorňujú na zlý stav v rezorte a kritizujú kroky ministerstva kultúry pod vedením Martiny Šimkovičovej (nominantky SNS).

X XX

Boj se suchem v loňském roce: vydalo se na něj 26,8 miliardy korun,
o 5 miliard více než předloni

 Přibližně 26,8 miliardy korun vydal stát v roce 2025 na opatření proti suchu. Je to zhruba o 5 miliard více než v roce 2024. Zprávu o pokroku při plnění Koncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky za rok 2025 (Koncepce) dnes projednala vláda. Materiál o boji se suchem připravilo ministerstvo zemědělství a ministerstvo životního prostředí, společně s ministerstvy průmyslu a obchodu, pro místní rozvoj a vnitra.

„Ministerstvo zemědělství poskytlo loni na opatření, která předcházejí a omezují následky sucha, o 2,2 miliardy korun více než v předešlém roce, kdy dosáhly částky 15,45 miliardy. Umožnil to nárůst prostředků ze státního rozpočtu. Největší částkou přispěla ministerstva zemědělství a životního prostředí na rozvoj vodovodů a kanalizací, a to konkrétně podporou ve výši 9,5 miliardy korun, což představuje 30 % všech prostředků vynaložených loni na plnění Koncepce,“ řekl ministr zemědělství Martin Šebestyán.

„Česká republika patří k evropským zemím s nejnižším objemem vodních zdrojů na obyvatele, což nás v dobách extrémního sucha činí velmi zranitelnými. Naší prioritou je proto včasná realizace opatření, která udrží srážky na našem území, ať už v krajině, nebo v nádržích pro zajištění pitné vody a fungování průmyslu. Podporu pro tato klíčová opatření v gesci MŽP se nám podařilo meziročně navýšit o 2,6 miliardy korun. Cílem je zajistit udržitelnou kvalitu života i v budoucích suchých obdobích,“ uvedl ministr životního prostředí Igor Červený s tím, že nárůst financování v roce 2025 podpořily především vlastní zdroje investorů, investice z evropských fondů i státního rozpočtu.

Druhá nejvyšší podpora, 9,2 miliardy korun, pomohla se zlepšením kvality půdy, podporou ekologického zemědělství a pozemkovými úpravami. Retenci vody v krajině zajišťují i rybníky a drobné vodní toky. Na jejich odbahnění nebo výstavbu a rekonstrukce přispěla loni dotace přes 162 milionů korun. Na obnovu a výchovu lesních porostů přispěl stát částkou 2,3 miliardy korun. Stát také pomohl financovat Leteckou hasičskou službu pro hašení lesních požárů, na kterou přispěl částkou 34 milionů korun, dalších více než 59 milionů korun pocházelo ze zdrojů EU.  Kromě podpory vodohospodářské infrastruktury zabezpečilo MŽP také dotace ve výši 1,8 mld. Kč na hospodaření se srážkovými vodami a na obnovu přirozených vodních prvků v krajině.

V různé fázi přípravy je výstavba vodních děl Vlachovice a komplexní řešení Rakovnicka (vodní nádrže Kryry, Senomaty, Šanov). Připravovaná vodní díla jsou plánovaná jako prevence před povodněmi i před nedostatkem vody v oblastech, které jsou nejvíce postiženy změnou klimatu, suchem nebo povodněmi.

Na rozvoj zemědělských závlah, které jsou důležité pro zajištění zemědělské produkce v době sucha, přispěl loni stát více než 27 miliony korun, za které zemědělci nakoupili například čerpadla a zavlažovače nebo zavedli kapkovou závlahu na rozloze 150 hektarů.

Příznivé bylo v roce 2025 zvýšení efektivity využívání vodních zdrojů, poklesy odběrů na výrobu elektrické energie a velmi nízké ztráty z výroby pitné vody, které činí 15 %, což je v porovnání s jinými státy výborná úroveň. Nepříznivý je nárůst zpevněných ploch, který zrychluje odtok srážkových vod z našeho území.

Klima a hydrologie v roce 2025: Průměrná teplota v roce 2025 dosáhla 8,8 °C, což je o 0,5 °C více než byl normál v období 1991 až 2020. Ve srovnání s předchozím rekordně teplým rokem 2024 byl rok 2025 o 1,5 °C chladnější. Celkový srážkový úhrn dle předběžných údajů dosáhl pouhých 570 mm, což odpovídá asi 83 % dlouhodobého normálu z let 1991-2020. Roční úhrn byl tedy o přibližně 200 mm nižší než v předchozím roce. Na počátku roku byl stav povrchových vod na úrovni průměru, hladiny podzemních vod byly průměrné či nadprůměrné. Od poloviny května stavy povrchových i podzemních vod klesaly, místy byl stav hodnocen jako silně a mimořádně podnormální.

Vojtěch Bílý, tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství

X X X

NA  KARLOVARSKU  OPĚT  VYUKA  SKLÁŘŮ, KERAMiKŮ

PO  PŘEVRATU  SE  NEMĚLI  RUŠIT

KARLOVARSKU  NEPOMÁHÁ  ANI  KFF

NEPŘITAHUJE  TURISTY,  PACIENTY

STOJí  JEN  ZBYTEČNĚ  MNOHO  MILIONŮ,  i  KRAJ

DO  VARŮ  NELÉTÁ  STÁLE  i  LETADLO  Z  CIZINY

ZASLOUŹILO  SE  O  TO  JEN  RUSKO  S  PACIENTY

VARY  NEPŘITAHUJi  ANI  ŠLECHTICI

EXKOMUNISTA\ PAVEL  SLIBOVAL  VARŮM  VYSOKOU  ŚKOLU,

ALE  NIC  NEZAŘÍDIL. ANI  JEHO  ŹENA

MYSLí  JEN  NA  SEBE  JEZDIT  ZA  ČR  DO  SVĚTA

 Karlovarský kraj chce lépe propojit školy s potřebami firem. Pomoci má i obnova oboru sklář a keramik

Karlovy Vary (30. 3. 2026) Hejtman Karlovarského kraje navštívil porcelánku G. Benedikt, kde s vedením společnosti jednal o budoucnosti tradičních řemesel, potřebách zaměstnavatelů či dalším směřování odborného školství v regionu. Jedním z hlavních témat byla nutnost lépe propojit vzdělávání s reálnou poptávkou firem a navrátit tak oborům spojených s porcelánem, sklem a keramikou větší atraktivitu.

„Chceme, aby odborné školství v Karlovarském kraji více odpovídalo reálným potřebám firem. Jen tak dokážeme udržet tradiční obory, jako je výroba porcelánu, a zároveň je posunout směrem k moderním technologiím,“ uvedl hejtman Karlovarského kraje Petr Kubis a dodal, že „zároveň je pro nás důležité, aby mladí lidé viděli v technických a řemeslných oborech perspektivu. Nejde jen o tradici, ale o moderní a dobře uplatnitelné profese, které mají v našem regionu budoucnost.“

Společnost G. Benedikt Group patří mezi největší výrobce porcelánu v České republice. Navazuje na tradici sahající do roku 1882 a dnes sdružuje několik značek, přičemž výroba probíhá v Karlových Varech. Firma se zaměřuje především na profesionální porcelán pro segment HoReCa, tedy hotely, restaurace, cateringové společnosti či nemocnice, a své produkty exportuje do 48 zemí světa.

„V Karlovarském kraji vyrábíme porcelán už skoro 145 let a chceme, aby tato tradice žila dál. Zaměstnáváme v celé skupině 300 lidí a vyvážíme do desítek zemí. Vidíme, že porcelán má budoucnost – v gastronomii, v designu i v inovacích. Potřebujeme ale novou generaci nadšenců do porcelánu a jsme připraveni spolupracovat na tom, aby se to změnilo,“ uvedl Pavel Janák, generální ředitel a spolumajitel porcelánové skupiny G. Benedikt Group.

Firma dlouhodobě upozorňuje na nedostatek pracovníků. Aktuálně jí chybí zejména tiskařky a malířky, ale také celá řada dalších odborných pozic. Poptávka je například po graficích, designérech, technolozích, konstruktérech, modelářích nebo pracovnících v oblasti kvality a laboratorního testování. V průměru se jedná o jednotky pracovníků na každé z těchto pozic. Součástí společné diskuse bylo také vnímání řemeslných a technických oborů ve společnosti. Účastníci se shodli, že je potřeba postupně odbourávat zažité stereotypy o jejich nízkém finančním ohodnocení. V současnosti se totiž jedná o stabilní a perspektivní profese, které nabízejí zajímavé pracovní uplatnění i odpovídající mzdu.

Ze společného jednání vyplynulo, že současná výroba porcelánu je dnes postavena nejen na tradičním řemesle, ale také na moderních technologiích, digitalizaci a rostoucím významu designu. Firmy proto potřebují absolventy, kteří kombinují technické znalosti, kreativitu a orientaci v moderních nástrojích včetně práce s digitálními technologiemi a umělou inteligencí.

Karlovarský kraj chce na tyto potřeby reagovat a více se zajímat o nastavení struktury odborného školství ve spolupráci se školami i zaměstnavateli. Cílem je, aby nabídka oborů co nejlépe odpovídala reálné poptávce trhu práce. V této souvislosti zazněla také potřeba znovu otevřít obor sklář–keramik, který byl v minulosti uzavřen.

Důležitým tématem byla i samotná podoba výuky. Podle zástupců firmy je nutné posílit praktickou výuku v reálném provozu a více propojit design s technologickou stránkou výroby. Absolventi by měli rozumět tomu, že návrh musí být nejen estetický, ale také technologicky realizovatelný. Společnost G. Benedikt zároveň deklarovala zájem o užší spolupráci se školami. Nabízí možnost odborných praxí, stáží, exkurzí i zapojení studentů do reálných projektů v rámci výuky. Do budoucna bude podle firmy stále důležitější propojení technických dovedností, moderních technologií a designu. Porcelán tak zůstává tradičním oborem, který se zároveň přirozeně vyvíjí.

Shoda panovala i na tom, že je potřeba obory dlouhodobě rozvíjet a především je lépe představovat mladým lidem jako atraktivní a perspektivní cestu.

 X XX

Na tratě v Plzeňském kraji vyrazí komfortnější vlaky v novém kabátě

 Kompletně obnovený interiér s novými nebo upravenými sedačkami, rozšířený počet zásuvek, opravené toalety nebo modernizované informační prvky. Nejen interiér motorových vlaků řady 844 prošel výraznou proměnou. Cestujícím přinesou výrazně vyšší komfort i modernější zázemí. Celkem sedm vlaků na trať vyjede v jednotném krajském designu.

 Motorové jednotky řady 844, přezdívané „žralok“ podle charakteristického tvaru čela, slouží v Plzeňském kraji již od roku 2012. Za více než 13 let intenzivního provozu se jejich stav postupně zhoršoval, a to nejen vlivem vysokého vytížení příměstských spojů, ale také působením vandalismu. Plzeňský kraj proto ve smlouvě s dopravcem České dráhy požadoval jejich kompletní renovaci a revitalizaci před dalším nasazením.

 „Velké počty cestujících na vytížených příměstských vlacích, maximální využití jednotek v provozu, ale zejména nenechavé prsty vandalů a podobných osob se na stavu vybavení těchto vlaků samozřejmě podepsaly,“ potvrzuje ředitel organizátora Integrované dopravy Plzeňského kraje Jiří Kozák.

 Renovace se zaměřila především na interiér vozidel a byla provedena Českými drahami na základě požadavků Plzeňského kraje. Kromě obnovy sedaček došlo k doplnění většího počtu elektrických zásuvek včetně moderních USB-A a USB-C konektorů. Zachováno zůstává i Wi-Fi připojení. Modernizací prošly také informační displeje, tlačítka, madla, odpadkové koše či stolky. Významnou proměnou prošly toalety a ve vybraných jednotkách byla vyměněna i podlahová krytina, zejména v nástupních prostorech. Nedílnou součástí prací bylo také důkladné čištění interiéru. „České dráhy uspěly v této zakázce pro Plzeňský kraj a potvrzují tak svou schopnost nabídnout kvalitní a spolehlivé služby. Ve spolupráci s naší dceřinou společností DPOV se nám daří dohodnutou revitalizaci jednotek RegioShark realizovat řádně a včas. Věříme, že cestující ocení modernizovaný interiér, vyšší komfort i větší počet instalovaných USB zásuvek, což přispívá k příjemnějšímu cestování regionálními vlaky po Plzeňském kraji,“ uvedl člen Představenstva a náměstka GŘ odpovědný za osobní dopravu, ČD Jiří Ješeta.

  Repasované jednotky vyjedou v jednotném krajském designu, který sjednocuje vzhled vlaků i autobusů objednávaných Plzeňským krajem. „Jsem rád, že další moderní vlaky budou skvěle reprezentovat náš kraj ve známých barvách, které se staly symbolem kvality a spolehlivosti veřejné dopravy. Cestující díky jednotnému nátěru ihned poznají spoj objednávaný Plzeňským krajem, ve kterém platí výhodné krajské jízdné,“ uvádí náměstek hejtmana pro dopravu Pavel Čížek.

 Do konce letošního jízdního řádu budou „žraloci“ nadále jezdit na stávajících linkách, zejména na trase Plzeň – Domažlice. Od poloviny prosince však tuto linku převezme dopravce Arriva vlaky s novými jednotkami Stadler GTW. Motorové jednotky řady 844 se následně přesunou na jiné linky v kraji, například Plzeň – Plasy – Žihle – Blatno u Jesenice nebo Rokycany – Mirošov – Příkosice – Nezvěstice, a nově se objeví také na tratích Nýřany – Heřmanova Huť či Planá u Mariánských Lázní – Tachov. Doplní také provoz na dalších linkách po boku novějších jednotek řady 847.

 Součástí modernizace železniční dopravy v regionu je i postupné vyřazování starších vozidel. Od prosince letošního roku přestanou v pravidelném provozu jezdit motorové vozy řady 842, které nejsou nízkopodlažní a komplikují nástup cestujícím se sníženou mobilitou. Postupně skončí i provoz jednotek Regionova. Posledních pět těchto vozidel bude dočasně dojíždět na tratích v Českém lese, než je v roce 2028 nahradí modernizované jednotky Stadler RS1.

X XX

X X X

V  POLSKU  VELETRH  CESTOVNÍHO  RUCHU

Ve dnech 27.–29. března 2026 proběhl v polské Wrocławi již sedmnáctý ročník veletrhu cestovního ruchu Międzynarodowe Targi Turystyczne. Destinační společnost Východní Čechy zde prezentovala turistickou nabídku Pardubického kraje na společné české expozici agentury CzechTourism spolu s dalšími 17 regiony a partnery z České republiky. Veletrh byl zároveň příležitostí k setkání s polskými partnery z Dolnoslezského vojvodství, které je partnerským regionem Pardubického kraje.

Během tří dnů veletrhu byl mezi návštěvníky největší zájem o tipy na výlety na kole, hrady a zámky a aktivity pro rodiny s dětmi. Mnoho dotazů směřovalo také na Horský resort Dolní Morava, včetně nově otevřeného Melori Aqua & Spa. Návštěvníci oceňovali konkrétní doporučení na trávení dovolené i inspiraci pro aktivní pobyt v regionu.

Významnou součástí prezentace regionu byla i propagace méně známých míst prostřednictvím projektu Objev skryté skvosty, který představuje návštěvníkům neobjevené lokality Pardubického kraje. Velký ohlas zaznamenala také ochutnávka tradičního pardubického perníku.

„Časté dotazy směřovaly také na dopravní dostupnost regionu, která je naší velkou předností. Návštěvníci byli příjemně překvapeni, že z Wrocławi je možné se do Pardubic dostat přibližně za tři hodiny autem i vlakem a že přímé vlakové spojení je navíc poměrně frekventované,“ uvedla Alena Horáková, ředitelka Destinační společnosti Východní Čechy.

Z dlouhodobého hlediska patří polští turisté mezi klíčové návštěvníky regionu. Pardubický kraj si nadále udržuje pozici významného cíle polských cestovatelů, což potvrzují i aktuální data.  V loňském roce vzrostl počet návštěvníků z Polska meziročně o 37 %. Tento pozitivní trend ukazuje na rostoucí atraktivitu regionu i efektivitu cílené propagace na polském trhu. Mgr. Sylva Drašnarová

X XX

TRUMP  UKONČÍ  VÁLKU  S  ÍRÁNEM?