Šéf maďarskej diplomacie Péter Szijjártó odmietol kritiku od českého prezidenta Petra Pavla. Pavel by podľa maďarského ministra mal opatrnejšie voliť slová, keď komentuje odpočúvané rozhovory, a mal by si uvedomiť, že mohol skončiť ako špión komunistického Československa na Západe, keby sa režim nezrútil, uviedol Szijjártó podľa agentúry MTI.

V Maďarsku sa hrá ukrajinskou aj ruskou kartou. Analytik Strážay o voľbách u susedov.

Prezident Pavel v reakcii na zverejnený obsah hovorov medzi ministrami zahraničia Maďarska a Ruska povedal, že Česko by malo prehodnotiť vzťahy s Maďarskom vrátane toho, aké informácie bude Praha s Budapešťou zdieľať.

Szijjártó podľa zverejnených správ prezrádzal ruskému ministrovi zahraničia Sergejovi Lavrovovi podrobnosti z rokovania zástupcov EÚ a tiež s Kremľom preberal vyškrtnutie Rusov zo sankčných zoznamov EÚ. Maďarského ministra kritizovala okrem iného šéfka diplomacie EÚ Kaja Kallasová či poľský premiér Donald Tusk.

Szijjártó označil odposluchy a ich zverejnenie pred blížiacimi sa voľbami v Maďarsku za „obrovský škandál“ a „flagrantné a neprijateľné zahraničné zasahovanie“ do maďarskej parlamentnej kampane, a to „v prospech Ukrajiny“.

„Najvtipnejšia je reakcia českého prezidenta, ktorý v roku 1985 vstúpil do Komunistickej strany Československa, vyškolil sa ako spravodajský dôstojník a – keby sa režim nezrútil – špehoval by preňho v západnej Európe,“ vyhlásil Szijjártó. „Vzhľadom na jeho niekdajšiu vehementnú obranu komunizmu a sovietskeho spojenca by možno mal voliť slová opatrnejšie,“ dodal.

Na záver uistil, že terajšia vláda premiéra Viktora Orbána bude brániť Maďarsko a suverenitu krajiny a tiež nenechá zavliecť krajinu do vojny.

Prezident Peter Pellegrini vo videu na sociálnej sieti označil za „hlúposť, ktorá doslova trieska dverami“ informáciu, že sa maďarský minister zahraničia Péter Szijjártó pokúsil ovplyvniť voľby na Slovensku, keď mu ako vtedajšiemu premiérovi a lídrovi kandidátky Smeru v roku 2020 vybavil stretnutie s vtedajším ruským premiérom Michailom Mišustinom. / Zdroj: FB Petra Pellegriniho

O úzkych telefonických kontaktoch, aké Szijjártó udržiaval s ruským ministrom zahraničia Sergejom Lavrovom, nedávno písal aj denník The Washington Post s tým, že maďarský minister o rokovaniach so svojimi kolegami EÚ informoval Rusa pravidelne.

Podrobnosti vychádzajú najavo v čase, keď sa Orbán v parlamentných voľbách, ktoré sa uskutočnia 12. apríla, uchádza o piate funkčné obdobie a opozícia ho obviňuje zo zrady partnerov v Európskej únii a tiež zo zasahovania Kremľa do maďarských volieb.

X X X

 Ministr Macinka opět Pavla skvěle srovnal

Známý fanatický rusofób Petr Pavel , tč. bohužel prezident republiky chtěl včera opět diktovat to, co česká vláda může či nemůže dělat.

A tak drze  vyzval k přehodnocení vztahů České republiky s Maďarskem. Reagoval tak na informace o údajných telefonátech mezi maďarským ministrem zahraničí Péterem Szijjártóem a jeho ruským protějškem Sergejem Lavrovem, které podle médií souvisely s jednáními Evropské unie a sankčními seznamy.

To, že Péter Szijárto je v pravidelném kontaktu s ruským ministrem zahraničních věcí je všeobecně známo a je to logicky z hlediska zájmů Maďarska vysoce užitečné a plně sdílím Szijjártův názor, že komunikace s partnery je běžnou součástí diplomacie.

A prezident zaútočil slovy :  „Přijde mi nepřijatelné, aby členský stát Evropské unie a NATO takovým způsobem obcházel pravidla a sdílel citlivé, pokud ne utajované informace s naším protivníkem. Určitě bychom měli přehodnotit naše vztahy s Maďarskem, konkrétně co s ním sdílíme a co ne. Určitě není dobře, když členský stát NATO takovým způsobem oslabuje naši bezpečnost,“ řekl Pavel.

Současně naznačil, že by změna měla mít i konkrétní diplomatické dopady. „V praktické rovině by to  mělo znamenat omezení všech vztahů s Péterem Szijjártóem, protože je naprosto nedůvěryhodný. Určitě o tom věděl i Viktor Orbán. Myslím si, že takové věci se nemohou jen tak přejít,“ dodal Pavel České televizi.

Petr Macinka krátce na to uštědřil Pavlovi jasný slovní políček :

Zahraniční politiku určuje vláda. Výzva prezidenta je podle něho tedy irelevantní.
Přesně tak.

Rozmohla  se tady štvavá protivládní kampaň miliónů chvilek, prakticky všech médií a korunu tomu pravidelně dává Petr Pavel.

Je skvělé, že si Petr Macinka touto pro mnohé opovrženíhodnou osobou nenechá nic diktovat. Ať se Petr Pavel neplete do toho, do čeho mu nic z hlediska Ústavy není.

JUDr. Jiří Vyvadil, server vasevec.cz

X X X

Odvolání generálního komisaře české účasti na Expo? ‚Způsobilo jen nepohodu pro tým,‘ komentuje

Jen den před vypršením mandátu vláda odvolala generálního komisaře české účasti na výstavě Expo Ondřeje Sošku. Ministr zahraničí Petr Macinka z Motoristů to zdůvodnil tím, že hospodaření skončilo významnou ztrátou proti schválenému rozpočtu, stavba pavilonu se údajně prodražovala a peněz od sponzorů bylo méně, než se plánovalo. Podrobnosti Radiožurnálu v rozhovoru sdělil sám Soška, podle kterého za vším byla politická hra.

V čem ta zmiňovaná politická hra podle vás spočívá?
Odvolání ze strany vlády přišlo den před koncem mého mandátu, což nějakým způsobem neovlivnilo další fungování a praktické předávání celé agendy.

 Náš cíl byl prodat ho někde mezi 70 a 120 miliony podle konfigurace, říká k pavilonu Ondřej Soška

Jenom to způsobilo, řekněme, emocionální nepohodu na straně mého týmu. Takže myslím, že to den před koncem mandátu bylo trošičku zbytečné. Ale samozřejmě to respektuju, protože na to vláda má absolutní právo.

Pokud byste nebyl odvolán, znamenalo to, že byste stejně nepokračoval v práci na uzavření naší účasti na Expu?
Předchozí vláda schválila mandát, který vypršel včera, dne 31. března, a přestože byla možnost práci dokončit a přesunout pavilon z Japonska zpátky do Česka, tak ze strany ministerstva o to zájem nebyl, takže i bez odvolání by můj mandát o včerejší půlnoci skončil.

Původní rozpočet celé akce schválený vládou v červnu 2022 činil 290 milionů korun a zhruba 200 milionů mělo jít od soukromých sponzorů. Podařilo se tedy rozpočet dodržet, nebo ne?
Celkový rozpočet české účasti byl kalkulován zhruba na úrovni 500 milionů korun a ten rozpočet se naplnit a dodržet podařilo i přesto, že jsme řešili celou řadu problémů jako vyšší náklady na stavbu v Japonsku.

Skutečností je, že se od partnerů a sponzorů podařilo získat příspěvků méně, nicméně v celosvětovém srovnání je to poměrně hodně, protože jsme dostali zhruba 26 procent rozpočtu ze strany našich partnerů a běžný průměr účastnických zemí je někde kolem 10 až 15 procent.

Znamená to tedy, že stát musel zaplatit víc než těch 290 milionů korun, které původně plánoval, že tedy to vyšlo skoro na dvojnásobek?
Dvojnásobek to nebyl. Celkové náklady na stavbu pavilonu byly skutečně vyšší, než jsme původně, v roce 2022, očekávali. A to z důvodu toho, že Japonsko postihla největší inflace za více než 30 let a ceny stavebních materiálů šly nečekaně vysoko.

Naše možnosti byly buď vzdát ambici postavit vlastní pavilon, anebo zaplatit o trošičku více. My jsme zvolili tu variantu dokončit pavilon a jsem tomu rád, protože pavilon získal po 67 letech zlatou cenu a patřil mezi nejoblíbenější všech návštěvníků světové výstavy.

‚Je fér říct, že byl dražší‘

Je to sice pravda, ale přeci jen právě pavilon, který měl stát 120 milionů, stál nakonec 285 milionů. Je v tuhle chvíli jasné, jestli si ten pavilon někdo koupí?
Já vás jenom trošičku poopravím. Celkové náklady byly přibližně 245 milionů, ne 280. Co se týče celého pavilonu, tak je fér říct, že byl dražší, než se původně očekávalo.

 Pavilon je nicméně připravený jako rozmontovatelný. Sám jsem jednal s více než dvacítkou zájemců. V tuto chvíli jsou ve hře stále tři nebo čtyři zájemci, kteří mají zájem pavilon převzít, takže doufám, že se to povede a část nákladů se vrátí zpátky do rozpočtu.

Ta část nákladů by se měla vrátit zpátky do rozpočtu ministerstva zahraničí?
Ano.

Znamená to, že jde o tu část nákladů, které dávalo ministerstvo zahraničí právě nad ten schválený rozpočet?
Přesně tak.

A bude to, pokud se podaří pavilon prodat, celá tato částka?
Celá částka to nebude, bude to částka nižší, nicméně i přesto zůstane zachována hodnota, kterou pavilon stál a kterou do toho čeští daňoví poplatníci za účast Česka na světové výstavě dali, protože životnost budovy je nějakých 50 až 70 let.

Přišlo mi jako strašná škoda, kdyby po šesti měsících intenzivního používání v Japonsku byl nenávratně zbořen. Tak, jako jej zbořila většina ostatních účastnických zemí.

Vy říkáte, že jsou tři až čtyři zájemci. Můžete říct, jestli jsou z České republiky, jestli by se ten pavilon stěhoval?
Někteří zájemci jsou z Česka, někteří zájemci jsou z Japonska. Je potřeba si uvědomit, že je to opravdu velice komplexní projekt, protože přesun takto složité budovy přes půl světa je poměrně náročný.

Vy jste ho původně chtěli prodat za 250 milionů. Je to stále ta cena, o které jednáte, nebo jste museli jít s cenou dolů? Protože vím, že již několikrát se jednalo, ale nikdy to nedopadlo…
Nikdy jsme ho nechtěli prodat za 250 milionů. Částka, o které hovoříte, je částka za celkové náklady na demontáž a tak dále.

Náš cíl byl prodat ho někde mezi 70 a 120 miliony podle konfigurace. Jak to dopadne, to v tuto chvíli já už říct nemůžu, protože u toho nebudu.

Kdo u toho bude, kdo ten prodej případně dokončí?
Já jsem veškerou agendu předal kolegům z Českých center, kteří celou tuto agendu dodělají a budou to mít dále na starost.

 X X X

Chaos v Británii: Teenageři využili Velikonoce k rabování a rvačkám, roli hrály sociální sítě

Velikonoční prázdniny ve Velké Británii se zvrhly v naprostý chaos. Nejvážnější situace nastala v londýnské čtvrti Clapham, kde se velké skupiny teenagerů pustily do rabování obchodů, fastfoodů i pouličních potyček. Podle deníku Daily Mail se tyto hromadné akce organizují prostřednictvím sociálních sítí a postupně se šíří i do dalších měst, například Birminghamu.

Sociální sítě ve velkém zaplavily videa z Velké Británie, na kterých jsou záběry teenagerů a jejich nekontrolovatelného chování. Ohniskem událostí se stal zejména Clapham, kde se během pár dní shromáždily stovky mladých lidí a situace se vymkla kontrole. V ulicích totiž docházelo k rabování obchodů, napadání policistů i vzájemným potyčkám. Terčem útoků se staly známé obchodní řetězce i menší podniky, které byly nuceny zavírat dříve nebo zcela přerušit provoz.

„Byl to naprostý chaos. Bylo tam asi 200 až 300 teenagerů, velká část z nich na sobě měla kukly. Mnoho z nich křičelo a pak se dalo na útěk,“ popsala pro televizi LBC místní obyvatelka Nicola Jamesová a dodala, že na místě zasahovaly asi dvě desítky policistů a bylo vidět, že je pro ně opravdu obtížné „držet situaci na uzdě“.

Policie potvrdila, že posílila počet hlídek a že během incidentů bylo zatčeno několik mladistvých. „Policisté vydali příkaz k rozptýlení a provedli tři zatčení. Tři dívky, dvě ve věku 16 let a jedna 15 let, byly zatčeny za krádež v obchodě a napadení. Od té doby byly propuštěny na kauci,“ citoval je deník The Independent.

Sdružování i zatýkání ale proběhlo i v dalších dnech a rozšířilo se i do dalších měst, například Birminghamu, kde museli být v pátek pozavírány obchody. Mladíci v kapucích byli viděni, jak se řítí ulicemi, perou se mezi sebou, vtrhávají do obchodů a restaurací rychlého občerstvení a na sociálních sítích se objevila videa, na kterých jsou teenageři zatýkáni na ulici, poznamenal Daily Mail.

Znepokojivé také je, že tyto akce jsou s největší pravděpodobností organizovány skrze sociální sítě, zejména na platformě TikTok. Právě jejich viralita tak přispěla k masové účasti a eskalaci celé situace.

Úřady se obávají, že se tento trend může dále šířit, zejména v době školních prázdnin, kdy mají mladí lidé více volného času.

 X X X

Galerie, queer, štědré dotace a žhářský útok. Ministr Baxa „platil“ boj proti Izraeli

Youssef Moursi. Chlapík, který sám sebe popisuje coby člověka s queer identitou, arabským původem, tituluje se jako muž i žena najednou a je nyní ve vazbě kvůli obvinění z podílení se na zapálení zbrojovky v Pardubicích, se otevřeně podílel na výstavách i diskuzích centra, které je dlouholetým příjemcem řady štědrých státních dotací.

Slovo intifáda znamená arabsky povstání či probuzení. Palestinci si pod ním představují lidová povstání a ozbrojené konflikty proti Izraeli. Může jít nejen o protesty, ale i násilné akce včetně sebevražedných útoků a ozbrojených střetů.

Přímo po celosvětové intifádě a osvobození Palestiny volali na konci loňského listopadu organizátoři výstavy Vždy na obzoru: Qworkoholici z galerie Světova 1 v Praze 8. K pozvánce na výstavu v „komunitním neziskovém uměleckém prostoru a platformě“, zaměřeném na LGBT, queer a sociální témata přiložili fotografii jednoho z umělců. Byl to právě Youssef Moursi.

V pražských podmínkách se to stane bohužel celkem snadno, když například bývalý starosta Prahy 1 Pavel Čižinský chodí na zastupitelstva Prahy 1 s palestinskou vlajkou. Je to shoda náhod, že právě on je advokátem podezřelých z terorismu? Server vasevec.cz

X X X

TAC: Je načase, aby Trump ukončil válku s Íránem, vykašlal se na Ukrajinu a uzavřel mír s Ruskem

S pomocí Íránu se Rusko mstí Spojeným státům za jejich podporu Ukrajiny. Je načase, aby se prezident Donald Trump přestal chlubit mýtickými vítězstvími a ukončil válku, která prospívá pouze Benjaminu Netanjahuovi. Vztahy s Ruskem by měly být obnoveny stejným způsobem, argumentuje Doug Bandow v The American Conservative.

Ani supervelmoc nemůže ignorovat realitu situace. Prezident Donald Trump se i nadále dopouští toho nejhoršího. Ujišťuje nás, že všechno bude v pořádku, a přesto bez váhání rozsévá smrt, zkázu a chaos v jiných zemích.

Bezohledná americká válka s Íránem uvrhla Blízký východ do chaosu, zničila americké protektoráty v Perském zálivu, posílila pozici radikální izraelské vlády a odcizila si evropské spojence Washingtonu. Válka vyčerpává americké finance a vojenské rezervy, ohrožuje energetické trhy a ohrožuje globální ekonomiku.

To jsou velmi pochybné úspěchy prezidenta, který se prezentuje jako zbožný mírotvorce hodný Nobelovy ceny míru. Trumpovou nejlepší možností by byl ústup, prezentovaný jako velkolepý historický triumf epických rozměrů. Oznámená jednání s Teheránem, pokud k nim skutečně dojde, dávají naději na takový výsledek, ale zapojení takových nevědomých a zaujatých vyjednavačů, jako jsou Jared Kushner a Steve Witkoff, je vážnou překážkou pokroku.

Mír v Perském zálivu by byl prospěšný téměř pro každou zemi světa, s výjimkou Izraele pod vedením Benjamina Netanjahua , který se snaží získat politické body prostřednictvím nekonečné války. Válka také prospívá Vladimiru Putinovi kvůli rostoucím příjmům z ropy.

Navzdory všeobecným obavám ohledně izraelské snahy o regionální hegemonii je jen málo amerických politiků připraveno konfrontovat Jeruzalém. A zástupné síly, které vedou marný a stále nebezpečnější konflikt proti Rusku, jsou vždy připraveny zpochybnit Trumpovu politiku v Moskvě. Tyto síly jsou obzvláště pobouřeny zprávami, že Rusko údajně pomáhá Íránu útočit na americké základny a jednotky na Blízkém východě. Kritici Trumpovy administrativy požadují akci, i když si nejsou jisti, jakou přesně.

V tomto ohledu se washingtonští experti podobají zoufalým evropským vůdcům, kteří si stěžují na údajné nepřátelské tajné aktivity Ruska v jejich zemích. Podle evropské a americké politické doktríny má Západ právo dělat si, co se mu zlíbí, včetně vedení války, ať už přímo či nepřímo, bez jakýchkoli následků.

Evropa už měsíce diskutuje o „neposlušnosti“ Ruska. Agentura Associated Press loni podrobně popsala 145 incidentů „sabotážní kampaně“ Moskvy. Centrum pro analýzu evropské politiky obvinilo Rusko z „neustálého útoku na celou Evropu“. Jak vysvětlil Petr Arak z Atlantické rady: „Rusko vneslo boje do každodenního života Evropanů. Cílem Moskvy je oslabit jednotu Západu a vytvořit trvalý pocit zranitelnosti, aniž by překročila hranici, která by spustila formální reakci NATO.“

Je těžké pochybovat o platnosti takových obvinění, ačkoli se zdá, že Evropa má sklon vinit Rusko z jakéhokoli nevysvětlitelného a podle jejího názoru nepřátelského incidentu. Pozoruhodným příkladem byla všeobecná ochota odsoudit Moskvu za výbuch vlastního plynovodu – absurdní teorie, která se později ukázala jako nepravdivá. Podobně kyjevský vůdce Volodymyr Zelenskyj obvinil Rusko ze smrtícího (a náhodného) ukrajinského raketového útoku na Polsko. Bylo by zvláštní, kdyby se Rusko zdrželo jakýchkoli nepřátelských odvetných opatření proti zemím, které udělaly tolik pro podporu Ukrajiny. Server vasevec.cz

X X X

 Leyenová vyjednala Pfizeru skvělý kšeft

Bruselský soud nařídil Polsku splnit smlouvu z roku 2021 na nákup vakcín proti COVID-19, přijetí 64 milionů dávek a zaplatit společnosti Pfizer 5,644 miliardy zlotých plus úroky. Rozhodnutí není konečné a lze se proti němu odvolat.

Spor se týká smlouvy dojednané a podepsané  v roce 2021 Ursulou von der Leyen  se společností Pfizer jménem členských států, podle níž se Polsko zavázalo nakoupit určitý počet vakcín podle dohodnutého harmonogramu. V roce 2022 Polsko odmítlo přijmout další dávky, což vedlo k soudnímu řízení.

V září 2023 podala společnost Pfizer Export žalobu na Polsko ohledně plnění smlouvy. Soud ve svém rozhodnutí shledal, že předložené důkazy neprokázaly žádné nesrovnalosti v procesu zadávání veřejných zakázek a že Polsko nesplnilo podmínky pro ukončení smlouvy.

V minulých dnech přinesly zprávu o podobných požadavcích na Budapešť také maďarské sdělovací prostředky.

„Soud rovněž shledal, že podmínky pro ukončení kupní smlouvy ze strany Polska nebyly splněny a že Polsko neprokázalo, že kupní smlouva – konkrétně její ustanovení o ceně, počtu dávek nebo prohlášeních o vyloučení odpovědnosti – prokazovala zneužití dominantního postavení ze strany společnosti Pfizer,“ uvedl belgický soud.

Rozsudek není pravomocný a Polsko má právo se odvolat. Odvolací řízení umožňuje předložení stávajících i nových právních a skutkových argumentů. Poté, co soud druhého stupně vynese rozhodnutí, je také možné podat kasační stížnost.

Oznámení ministerstva zdravotnictví naznačilo potřebu podrobné analýzy rozhodnutí, včetně způsobu jeho provedení a harmonogramu potenciálních dodávek vakcín. „Obsah rozhodnutí vyžaduje podrobnou právní analýzu, zejména pokud jde o způsob provedení rozhodnutí a rozsah a harmonogram potenciálních dodávek vakcín. Interpretační pochybnosti se týkají mimo jiné modelu finančního vypořádání a praktických aspektů plnění povinnosti odběru dávek,“ oznámilo ministerstvo zdravotnictví.

V dubnu 2021 New York Times informoval o některých důvěrných jednáních mezi von der Leyen  a zástupci vrcholového managementu společnosti Pfizer.  V důsledku jednání bylo objednáno více dávek a za vyšší (25 %) cenu. U nákupů ve velkém se s rostoucím objemem cena spíše snižuje než zvyšuje.

 Server vasevec.cz

X X X

Izrael: Chtějí jižní Libanon zničit jako Gazu

Izrael má v úmyslu učinit pohraniční oblast v jižním Libanonu neobyvatelnou. Ministr obrany Israel Katz v úterý oznámil, že všechny domy ve vesnicích poblíž společné hranice budou zničeny. Cílem je podle něj způsobit zkázu podobnou té, která byla zaznamenána v pásmu Gazy. Přibližně 600 000 lidí, kteří uprchli z jižního Libanonu, se bude moci vrátit do svých domovů, až bude severní Izrael opět bezpečný.

Katz dále potvrdil plány na zřízení nárazníkové zóny v jižním Libanonu po skončení války proti libanonské milici Hizballáh. Izrael má v úmyslu udržet si kontrolu nad oblastí až k řece Litani. Řeka se vlévá do Středozemního moře přibližně 30 kilometrů severně od izraelské hranice. Oblast mezi Litani a hranicí s Izraelem tvoří téměř desetinu území Libanonu.

Od zahájení obnoveného izraelského útoku na Libanon 2. března, bezprostředně po americko-izraelském útoku na Írán, bylo v Libanonu vysídleno více než 1,2 milionu lidí a

Jana dalších 1200 bylo zabito. Začátkem měsíce izraelská armáda nařídila obyvatelům rozsáhlých oblastí na jihu, jižních předměstí Bejrútu a bašt Hizballáhu ve východním Libanonu, aby opustili své domovy.

Jana Putzlacher, server vasevec.cz

X X X

 Nová fáza konfliktu: USA nasadili strategické bombardéry priamo nad Iránom. Signalizuje to jedin

Spojené štáty začali nasadzovať strategické bombardéry B-52 Stratofortress na útoky priamo nad územím Iránu.

Americký bombardér B-52H (v strede) a stíhačky F-16 a stíhačky F-15K.

Rastúca vzdušná prevaha Spojených štátov nad Iránom umožňuje nasadenie týchto strategických bombardérov na misie priamo nad územím krajiny. Ako uviedol predseda Zboru náčelníkov štábov Dan Caine, ide o dôležitý posun v operáciách, ktorý signalizuje výrazné oslabenie iránskej protivzdušnej obrany. Informoval o tom portál Business Insider s odvolaním sa na brífing vysokopostaveného predstaviteľa amerického letectva.

Strategické bombardéry B-52 počas cvičenia Global Thunder

Po viac než mesiaci bojov americké sily zasiahli vyše 11-tisíc cieľov. V počiatočnej fáze sa sústredili najmä na ničenie systémov protivzdušnej obrany, raketových zariadení a infraštruktúry spätej s bezpilotnými prostriedkami. Okrem klasických leteckých úderov zohrali významnú úlohu aj kybernetické operácie, vesmírne kapacity a elektronický boj, ktoré narušili iránske komunikačné a obranné systémy. Práve kombinácia týchto nástrojov umožnila postupné získanie kontroly nad vzdušným priestorom.

Ako ďalej uvádza Business Insider, nasadenie bombardérov B-52 na tzv. overland misie – teda lety hlboko nad nepriateľským územím – predstavuje novú fázu kampane. Kým na začiatku konfliktu americké a izraelské letectvo operovalo opatrne a vyhýbalo sa rizikovým oblastiam, dnes už pôsobí s výrazne väčšou voľnosťou. To naznačuje, že iránska protivzdušná obrana bola nielen oslabená, ale v niektorých oblastiach prakticky paralyzovaná.

B-52 pritom nie je jediným bombardérom nasadeným v regióne. Spolu s ním operujú aj modernejšie stroje ako B-1 Lancer a B-2 Spirit. Napriek tomu má B-52 špecifickú úlohu: ide o robustnú a spoľahlivú platformu schopnú niesť veľký objem výzbroje na veľké vzdialenosti, čo z nej robí efektívny nástroj pri rozsiahlych a systematických úderoch.

Na Irán útočili aj ‚neviditeľné‘ bombardéry B-2

Tento bombardér, vyrábaný spoločnosťou Boeing, je v službe už od 50. rokov 20. storočia a americké letectvo má v súčasnosti približne 70 aktívnych kusov. Časť z nich je určená na konvenčné operácie, no niektoré si zachovávajú aj schopnosť niesť jadrové zbrane. Vyradené stroje sú dlhodobo uskladnené v tzv. „boneyarde“ v Arizone, čo umožňuje ich prípadnú reaktiváciu alebo využitie na náhradné diely.

Napriek svojmu veku prechádza flotila B-52 rozsiahlymi modernizáciami. Kľúčovým projektom je výmena motorov v rámci programu Commercial Engine Replacement Program, ktorý má zlepšiť efektivitu aj spoľahlivosť lietadiel. Okrem toho prebieha modernizácia radarových systémov, ktorá má zvýšiť dosah detekcie a odolnosť voči elektronickému rušeniu. Prvé testy nového radaru už prebehli koncom minulého roka.

Celkovo tak nasadenie B-52 nad Iránom neznamená len taktické rozšírenie operácií, ale aj potvrdenie, že Spojené štáty dosiahli úroveň vzdušnej prevahy, ktorá im umožňuje využívať aj staršie, no stále veľmi účinné zbraňové systémy v priamych útočných misiách.

X X X

 Trump hrozí zastavením dodávok zbraní Ukrajine, ak Európa nepomôže s Hormuzským prielivom

Americký prezident Donald Trump pohrozil, že Spojené štáty prestanú Ukrajine dodávať zbrane, ak sa európski spojenci nezapoja do snáh otvoriť Hormuzský prieliv v rámci takzvanej koalície ochotných, napísal denník Financial Times (FT) s odvolaním sa na informované zdroje.

Masaker v Hormuzskom prielive: Kamery zachytili likvidáciu viacerých lodí v kľúčovej tepne sveta

Trump podľa FT pohrozil, že zastaví dodávky do programu PURL, prostredníctvom ktorého európske štáty nakupujú americké zbrane pre Kyjev.

Ukrajina sa piatym rokom bráni ruskej agresii a jej armáda je v niektorých oblastiach závislá od zbrojnej pomoci západných spojencov. Prostredníctvom spomínaného programu dostáva napríklad 90 percent rakiet pre systémy protivzdušnej obrany, ktoré nevyhnutne potrebuje.

Vojnu plánovali amatéri, hovorí historik Lukeš o zásahu USA. Bol registrovaný republikán, dnes je z Trumpa šokovaný

Historik a politológ Igor Lukeš bol kedysi registrovaným republikánom. Dnes otvorene hovorí o šoku z toho, ako sa strana zmenila po nástupe Donalda Trumpa. Tvrdí, že prezident porušil ústavu, vojnu s Iránom plánovali amatéri a Spojené štáty sa dostávajú mimo rámca štandardnej demokracie. Podľa Lukeša je situácia obzvlášť alarmujúca práve v roku, keď Amerika slávi 250. výročie vyhlásenia nezávislosti a verejnosť musí mať strach o budúcnosť demokracie.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nedávno hovoril o tom, že pozornosť USA sa začala sústrediť na Blízky východ. Americké a izraelské nálety tam na konci februára začali vojnu s Iránom. Denník The Washington Post pred pár dňami s odvolaním sa na tri zdroje napísal, že Pentagon uvažuje o tom, že časť zbraní určených pre Ukrajinu namiesto toho pošle na Blízky východ, kde v dôsledku pokračujúcich bojov Američanom ubúda kľúčová munícia. Generálny tajomník NATO Mark Rutte vtedy uviedol, že Kyjev stále dostáva kľúčové vojenské vybavenie, hoci iránska vojna vyčerpáva zásoby v Európe i Spojených štátoch. Platí to aj o raketách amerických protivzdušných systémov Patriot, ktoré Ukrajina naliehavo potrebuje.

Medzitým Británia tento týždeň organizuje stretnutie približne 35 krajín s cieľom rokovať o obnovení bezpečnej lodnej dopravy cez Hormuzský prieliv. Podľa britského premiéra Keira Starmera sa rokovanie o zameria na „posúdenie všetkých realizovateľných diplomatických a politických opatrení, ktoré môžeme prijať na obnovenie slobodnej plavby, zaistenie bezpečnosti uviaznutých lodí a námorníkov a obnovenie prepravy životne dôležitých komodít“.

„Prezident Trump prejavil svoje sklamanie z NATO a ďalších spojencov, a ako zdôraznil, Spojené štáty si to budú pamätať,“ povedala hovorkyňa Bieleho domu Anna Kellyová.

Trump opakovane kritizoval európskych spojencov za to, že nerobia viac preto, aby pomohli USA vo vojne proti Iránu. „Sme tam, aby sme ochránili NATO, aby sme ich chránili pred Ruskom. Ale oni tam nie sú, aby nás ochránili. Je to smiešne,“ povedal šéf Bieleho domu minulý týždeň.

Americký prezident v stredu večer miestneho času prednesie podľa svojich slov „dôležitý“ prejav k národu týkajúci sa vojny proti Iránu. V stredu zároveň povedal, že vážne zvažuje vystúpenie USA z NATO po tom, ako sa členovia Aliancie nepridali k Washingtonu vo vojne proti Iránu.

X XX

Boj sa o ropu a plyn sa začína. Európa „vysychá“. Pomôže Venezuela či Rusko?

Ministerka hospodárstva Denisa Saková na tlačovke s premiérom Robertom Ficom prezradila závažnú informáciu z utorňajšieho neformálneho summitu ministrov hospodárstva a energetiky EÚ. Do Európy na začiatku týždňa priplával posledný tanker s ropou z Hormuzského prielivu.

Situácia je skutočne veľmi vážna – ceny ropy stúpli už o 60 % (blížia sa k rekordom z ekonomickej krízy 2008 – 2010) a plynu o 70 %. (Podľa Sakovej EÚ vytiahla tak z vreciek daňových poplatníkov o 30 miliárd eur viac.)

Nie je možné, aby sa tento katastrofický vývoj nepremietol do cien na pumpách. Ak do toho zarátame fakt, že na Slovensko a do Maďarska prestala prúdiť ropa z ropovodu Družba, pre zatiaľ stále údajnú deštrukciu (ruské bombardovanie) ropovodu na Ukrajine, sme viac ohrození ako iné krajiny EÚ.

Ešte minulý týždeň sme mali nižšie ceny benzínu a nafty ako okolité štáty. Vývoj je však dramatický, ceny sú už nižšie v Poľsku. Náš severný sused znížil na dva mesiace DPH (z 23 na 8 %!) a spotrebné dane na benzín a naftu. Na Slovensku ide všetko po starom. Platí stav ropnej núdze, do polovice apríla. Dovtedy sa musí rozhodnúť, ako ďalej – na Slovensku, v EÚ i na bojisku v Iráne.

Ak sa kritizuje zavedenie stavu ropnej núdze, vláda nemala na výber, musela učiniť tento krok. Požičala od ruskej ropy odrezanému Slovnaftu vyše 100-tisíc ton ropy z 250-tisícovej zásoby, rafinéria už 65-tisíc vrátila. Podľa pravidiel EÚ musíme držať zásoby na 90 dní. Ak Slovnaft „pôžičku“ vráti, núdzový stav sa zruší. Podľa Fica čo najskôr.

Čo odporučí EÚ? Hlavné slovo však majú Donald Trump a Benjamin Netanjahu (ovplyvňovaní náboženskými fundamentalistami). Závisí len od nich, či vojnu ukončia, alebo budú naďalej trápiť celý svet.

Výsledkom sú dvojaké ceny nafty na pumpách – pre domácich a zahraničných. A nielen to, iné ceny na čerpačkách Slovnaftu a iných firiem. Tie logicky nedokážu konkurovať. Ba na niektorých pumpách sa proste cez deň nafta minie. Nepomáhajú ani limity. To je nie normálne. Čo ďalej?

Rozhodne dvojaké ceny skončia najneskôr v polovici apríla. No vláda bude musieť ceny nejako stabilizovať. Ako povedal premiér, Slovensko nie je ostrov ako Malta, kde sú ceny najnižšie. Ak Poľsko pristúpilo k radikálnemu zníženiu daní, urobíme tak tiež? Zastropujeme ceny? A čo okolité štáty?

Rizikom nie sú len vysoké ceny na svetových trhoch, nebezpečenstvo spočíva vo fakte, že niet odkiaľ ropu a plyn dovážať. Azda si Zelenskyj uvedomí, že odstavením Družby netrestá len Rusko, Slovensko a Maďarsko, ale aj celú Európu – a bombardovaním ruských rafinérií, na čo má však pri ruských útokoch právo, celý prepojený svet. Ak nebude ropa a plyn, ceny budú enormne vysoké, doplatí na to v konečnom dôsledku i Ukrajina. Ako podotkol Fico, zo stola v Bruseli zmizlo zrušenie výnimky na dovoz ruskej ropy…

Za marec vzrástol dovoz ruského plynu do EÚ cez potrubie o vyše 20 %. Cez TurkStream. Nie je to jedno? A o trochu menej narástol aj import skvapalneného plynu dováženého loďami do západnej Európy. Odkiaľ máme ešte dovážať, keď Hormuzský prieliv je zablokovaný a určite ešte nejaké týždne aj bude? Z Kanady, USA? Dovolí to Trump, keď mu Európa nechce pomáhať s vojenskými operáciami proti Iránu? Z Venezuely? Sankcie boli zrušené. Lenže „nahratá“ nie je len Európa, ale aj Ázia (Irán spriateleným krajinám vývoz cez Hormuzský prieliv dovoľuje, no nie je to v plnej miere). Boj o ropu a plyn sa začína.

Do akej miery sa ceny ropy premietnu do cien na pumpách, nie je záležitosť iba našej vlády. To by si mala uvedomiť aj naša opozícia, ktorá kritizuje vládu frontálne za všetko. Fico by si mal zas uvedomiť, že vláda by mala podniknúť iba tie kroky, ktoré robia iné krajiny, neexperimentovať – o to menej kritiky sa mu ujde, o to viac budú všeobecne prijateľnejšie. Čo odporučí EÚ?

Hlavné slovo však majú Donald Trump a Benjamin Netanjahu (ovplyvňovaní náboženskými fundamentalistami). Závisí len od nich, či vojnu ukončia, alebo budú naďalej trápiť celý svet.

X XX

Ľudia hlásia prázdne pumpy a čakajú na cisterny. Saková: Nafty je dosť, problém je inde.

Výpadky na čerpacích staniciach zneistili vodičov. Ministerka hospodárstva Denisa Saková (Hlas) v rozhovore pre Pravdu vysvetľuje, či hrozí nedostatok palív, dokedy vydržia zásoby a či sa treba pripraviť na ďalšie obmedzenia.

Ministerka hospodárstva D. Saková: Cenová relácia, ktorú sme zaviedli pre zahraničných vodičov bola korektná

Máme aktuálne najsilnejšiu krízu s energiami za posledné desaťročie. Mohli by ste, prosím, priblížiť aktuálnu situáciu, ako to vyzerá? Evidujeme napríklad na viacerých pumpách aj v Bratislave výpadky nafty. Je to nejaký väčší problém alebo ide iba skôr o lokálny výpadok v rámci jednej rafinérie?

Počas tejto ropnej krízy sme apelovali na Slovnaft, prišli sme k spoločnému úsiliu, že nebudeme pre slovenských občanov zvyšovať alebo nebudú sa zvyšovať ceny pohonných látok tak, ako sa zvyšujú v okolitých krajinách. Keď slovenskí občania majú pohonné látky, ktoré sú vyrobené z ropy, ktorá patrila štátnym hmotným rezervám, patrila slovenským občanom a slovenskému štátu, tak sa to nemôže odzrkadliť na cenách.

Nariadením vlády sme zaviedli zákaz vývozu ropných výrobkov. Zaviedli sme aj limit na čerpanie nafty a zaviedli sme aj opatrenie, aby si nemohli tankovať cudzinci toľko nafty, koľko potrebujú, a dvojité ceny. Tým pádom sa nám stáva, že iné čerpacie stanice, ktoré neodoberajú ropné výrobky, hlavne naftu, z rafinérie Slovnaft, predávali drahšie. Samozrejme, všetci naši občania chceli tankovať lacnejšie. Išli na tie čerpacie stanice, kde je doposiaľ lacnejšia ako na iných čerpacích staniciach, ktoré majú iných dodávateľov. Dodávateľov pre slovenský trh je zhruba 40. Opakujem, nesúvisí to s tým, že by rafinéria Slovnaft nemala dostatok ropy. Nesúvisí to s tým, že by málo produkovala. Súvisí to jedine s tým, že na staniciach, ktoré zásobuje Slovnaft, je väčší prílev zákazníkov, ako bol v histórii. Tieto výpadky sú niekoľkohodinové a rafinéria Slovnaft sa ich snaží minimalizovať a dopĺňať zásoby čerpacích staníc tak, aby k týmto výpadkom dochádzalo čo najmenej.

Občania sa nemusia báť, že už nebude nafta. Je to len kvôli času, keďže musíte cisternou zásobovať čerpaciu stanicu. Musíte reagovať tam, kde k tomu výpadku príde, a niekoľko hodín trvá, kým výpadok doplníte.

Na aké obdobie máme teda dostatočné zásoby ropy? Máme na ďalší mesiac? Aj na dva?

Slovnaft si drží zásoby jednak ropy a jednak hotových výrobkov. My už máme prísun ropy z iných zdrojov, nielen zo zásob, ale aj z chorvátskeho ropovodu Adria. Postupne očakávame, že približne za 10 až 14 dní pôjde na dve tretiny výkonu. Zatiaľ ide len na polovicu svojho výkonu, s tým, že by chceli ísť na maximum výkonu podľa toho, ako rýchlo k nám pritečie ropa z Janafu, a dúfame, že to bude čo najskôr.

Takže do tých 10 až 14 dní?

Nie, my nemáme žiaden problém. Už momentálne ešte raz opakujem, my nemáme problém. My máme problém iba s tým, že zákazníci sa z niektorých čerpacích staníc, kde bežne tankovali, presunuli na tie lacnejšie. Lacnejšie čerpacie stanice majú problém s dopĺňaním zásob. Aj keby Slovnaft chcel čerpaciu stanicu doplniť navyše, je tam limit objemu zásobníkov čerpacej stanice. Hneď ako čerpacie stanice hlásia, že zásoby sa im míňajú, Slovnaft dopĺňa zásoby. Ale nemôžete čakať, kým cisterna príde na druhý koniec Slovenska, že to bude do dvoch hodín.

Môže nastať aj v súvislosti s týmto problémom situácia, keď by vláda bola nútená to regulovať tým, že by nastavila nejaké nové opatrenia?

Ja dúfam, že nebudeme nútení tieto limity robiť. My sme zatiaľ dali limit len na tankovanie – na naftu 400 eur, čo natankujete približne 220 litrov. Pre porovnanie, napríklad v Slovinsku je limit 200 litrov na deň. Dúfam, že k týmto limitom nepríde v rámci celej Európy. Nechcem plašiť, ale Európska komisia, napriek tomu, že nám to minulý týždeň vyčítala v liste, uvažuje nad tým, že ak by sa prehlbovala ropná kríza, tak každý štát bude môcť zavádzať limity na dennú spotrebu. Bude to mať dovolené z Bruselu. Ja len pevne dúfam, že konflikt čoskoro ustane a napätie deeskaluje.

Keby k tomu došlo, tak v akom časovom horizonte to môžeme očakávať?

Situácia sa mení zo dňa na deň. Žiadny analytik vám nevie predpovedať, k čomu kedy príde, ak k čomu nepríde. Príklad – americký prezident Donald Trump oznámi z jedného dňa na druhý, že predpokladá, že vojna v Iráne sa ukončí do dvoch týždňov, tak hneď na druhý deň ráno sú ceny ropy na svetových trhoch približne o desať percent nižšie. Ak náhodou trh zistí, že informácie nie sú v skutočnosti úplne také, ako povedal pán prezident, tak zase o deň neskôr vystúpa cena ropy smerom nahor. Nemyslela som si, že každé ráno budeme pozerať, ako sa na trhoch pohybujú ceny ropy a ceny plynu.

Na jednej strane hovoríme o sprísňovaní pravidiel, na druhej strane pán premiér ráno počas návštevy Slovnaftu spomenul, že budúcu stredu by vláda mohla zrušiť stav ropnej núdze. Prečo? Čo vládu vedie k tomuto rozhodnutiu? Máme už to najhoršie za sebou?

Stav hmotnej núdze sme vyhlásili 18. marca, keď sme uvoľnili ropné zásoby pre Slovnaft. Mali sme na to dôvod podľa zákona. Samozrejme, ak nám Slovnaft vráti ropu, ktorú si požičal zo štátnych hmotných rezerv, tak u nás, na Slovensku sa ropná kríza končí. Ja nehovorím, že vo svetovom meradle, keď je nedostatok ropy, to nemá nič spoločné so zákonne vyhlásenou ropnou krízou na Slovensku. Tá globálna energetická kríza naďalej pretrváva.

Európska komisia má výhrady k dvojitým cenám na pumpách. Ako prebiehajú rokovania k tejto otázke?

Áno, my sme dostali otázky z Európskej komisie, konkrétne z direktorátu pre konkurencieschopnosť, že je to v rozpore s európskymi nariadeniami. Samozrejme, sme profesionálne a odborne na tieto otázky zodpovedali. Ešte raz zopakujem, mali sme slovenskú ropu, ktorá patrila slovenskému štátu, a preto sme mali za to, že občania Slovenskej republiky nemajú platiť ceny, ktoré dvíha trh a ktoré platili susedné krajiny. Preto sme zaviedli dve ceny. Myslím si, že cenovú reláciu, ktorú sme zaviedli pre zahraničných vodičov, teda tú vyššiu cenu pre naftu, sme spravili tak, aby bola korektná. My sa snažíme argumentáciou všetky naše konania zdôvodniť Komisii, že v čase našej ropnej núdze sme na to mali legitímne dôvody.

A čo na to Európska komisia hovorí?

No Európska komisia nám to vyčíta. Dala nám niekoľko otázok a my jej teraz znova odpovedáme. My sme v rokovaní, zatiaľ z toho nie je žiadny konkrétny výstup. Sme v komunikácii, ktorá je veľmi operatívna. Komunikujeme, či naša argumentácia v Bruseli ustojí alebo neustojí.

Včera český premiér Babiš žiadal slovenskú vládu o zrušenie obmedzení, čo sa týka exportu ropy a palív. Ako sa vláda k tejto požiadavke postaví a ako to ovplyvní dostupnosť a ceny palív u nás?

Áno, pán český premiér žiadal, časť českého trhu zásobuje aj rafinéria Slovnaft. Česko v dôsledku štvordňového výpadku prísunu ropy cez iný ropovod, nie cez chorvátsky ani ukrajinský ropovod, ale cez ropovod, ktorý vedie cez Taliansko a Nemecko smerom do Čiech, muselo takisto vyhlásiť stav ropnej núdze. Uvoľnilo 100-tisíc ton ropy pre svoje rafinérie. Naše obmedzenia Česku spôsobujú problémy v dodávke palív pre juhomoravský kraj. Takže keď pominú dôvody a budeme stav hmotnej núdze rušiť, tak aj táto otázka by s tým bola vyriešená a budeme upravovať nariadenie vlády.

Na záver by som sa vás ešte spýtala, ako vyzerá situácia s Družbou, či možno komunikujete s ukrajinskými náprotivkami? Aké sú nové informácie o obnovení dodávok, ak teda nejaké sú?

V Kyjeve už sú odborníci, ktorých vyslala Európska komisia. Žiaľ, nemali prístup skontrolovať, aké rozsiahle je poškodenie. My sme aj ponúkli Ukrajine, že dáme odborníkov aj materiálno-technické zabezpečenie. Žiaľ, nemôžu ísť ani na obhliadku miesta. Komunikujeme s Európskou komisiou. Chceli sme tam vyslať slovenských technikov, maďarských technikov, Kyjev ich neprijal. Potom sme sa dohodli a ďakujeme aj českej strane, že nám ponúkla pomoc, že budú na miesto poškodenia vyslaní českí technici. Žiaľ, ani na tento list a na túto žiadosť nemáme z Komisie ešte odpoveď.

Nechcem to tak nazvať, ale myslíme si, že Komisia nie úplne všetkými nástrojmi núti Ukrajinu, aby bol znovu sprevádzkovaný ropovod Družba. Myslíme si, že by mala byť troška prísnejšia a možno aj trošku viac vyjednávať s ukrajinským prezidentom, aby sme ropovod Družba dostali znova do prevádzky. Boli by sme radi, keby Európska komisia bola viac aktívna v rozhovoroch s ukrajinským prezidentom a táto situácia bola čo najskôr vyriešená pre energetickú bezpečnosť celého stredoeurópskeho regiónu.

Slovensko teda od ukrajinskej strany k tomu nemá nejaké nové informácie?

My nemáme a dokonca ani Komisia nemá novšie informácie. Navzájom si tie informácie zdieľame. Je to tak, že technici ani nevedia rozsah poškodenia. Hovorím, máme rozporuplné vyjadrenia ukrajinských predstaviteľov, čo je dôvodom zastavenia dodávok, a panuje názor, že do maďarských volieb ropovod Družba sprevádzkovaný nebude. A panujú názory, že je to z politických dôvodov ukrajinského prezidenta, ktorý ten ropovod zastavil kvôli maďarskému premiérovi Viktorovi Orbánovi, pretože nesúhlasil s pôžičkou, ktorú dávala Európska komisia na Ukrajinu v objeme 90 miliárd eur.

X X X

Ukrajina desí spojencov. Partneri žiadajú Kyjev, aby brzdil a varujú pred následkami

Ukrajina v poslednom období výrazne zintenzívnila útoky na ruskú ropnú infraštruktúru, najmä na prístavy Primorsk a Usť-Luga v Baltskom mori. Práve cez tieto uzly prechádza približne tretina ruského exportu ropy. Tento vývoj však vyvoláva nevôľu medzi spojencami.

Ukrajina preukázala, že je schopná efektívne zasahovať ruské prístavy v Baltskom mori. Ako však upozorňuje portál Interia Wydarzenia, samotné útoky zatiaľ neznamenajú zásadný pokles príjmov Kremľa. Na to by bola potrebná dlhodobá a systematická kampaň. Zároveň rastúca intenzita úderov vyvoláva tlak zo strany spojencov, ktorí sa obávajú otrasov na globálnom ropnom trhu.

Prezident Volodymyr Zelenskyj uviedol, že Rusko mohlo v oblasti Usť-Lugy prísť až o 60 percent svojho exportného potenciálu. Odborníci však túto hodnotu považujú za nadhodnotenú, hoci zároveň priznávajú, že útoky spôsobujú vážne komplikácie v ruskej logistike.

Analytik Filip Rudnik priznáva, že útoky majú citeľný efekt. Napríklad dočasne obmedzujú nakládku ropy a spôsobujú hromadenie tankerov vo Fínskom zálive.

Foto: Ukrajinské ministerstvo obrany

Leningradská oblasť utrpela tvrdý úder. Fotografiu zverejnilo ukrajinský rezort obrany s popisom: „Neustály tlak na systém, ktorý poháňa ruskú vojnovú mašinériu. Tak čo, ako ti chutia tieto jabĺčka, tovarišč?“

Podľa analytikov Ukrajina nasadzuje taktiku masívnych útokov pomocou bezpilotných lietadiel, ktoré je ťažké zachytiť. Predbežné informácie hovoria o dronoch typu AN-196, schopných doletieť až 1000 kilometrov a zasiahnuť ciele hlboko na území Ruska. Kľúčovým faktorom úspechu je pritom pravidelnosť týchto operácií. Ak by Ukrajina tlak zmiernila, Rusko by mohlo infraštruktúru rýchlo obnoviť a vrátiť export na pôvodnú úroveň.

Napríklad podľa agentúry Reuters bol dron, ktorý dopadol vo Fínsku, identifikovaný ako AN-196 – približne 300-kilogramový bezpilotný prostriedok s doletom až okolo 1000 km.

Ohnivé rande v oblakoch: Takto vyzerá koniec Šáhidu, keď ho dostihne ukrajinský „stíhač“

Ruský ropný sektor je navyše zdaňovaný už v momente ťažby, pričom výška dane sa odvíja od exportnej ceny ropy, nie od samotného objemu exportu. To znamená, že výpadky v logistike sa nemusia priamo premietnuť do štátnych príjmov v krátkodobom horizonte, povedal expert pre poľský portál.

Napriek tomu útoky spôsobujú problémy súkromným firmám napojeným na Kremeľ, ktoré prichádzajú o príjmy z exportu. Tento nepriamy tlak môže v konečnom dôsledku obmedziť finančné zdroje dostupné pre vojnové úsilie Ruska. Rozhodujúca je však kontinuita útokov.

Práve tu sa však objavuje ďalší problém. Zelenskyj upozornil, že medzinárodní partneri už Kyjev vyzývajú, aby obmedzil útoky na ruské ropné zariadenia. Dôvodom sú obavy z dopadov na globálny energetický trh.

Podľa údajov, na ktoré odkazuje BBC, až 85 percent ruskej ropy smeruje do Číny a Indie, zatiaľ čo Európska únia zostáva významným odberateľom plynu a LNG. Akékoľvek narušenie dodávok tak môže ovplyvniť globálne ceny a distribučné reťazce.

Napätie na Blízkom východe už teraz udržiava ceny ropy na vysokej úrovni a ďalšie výpadky v dodávkach by mohli vyvolať nové ekonomické otrasy.

Pomsta z Ukrajiny. Obrancovia nasadili nové domáce strely. Flamingo udiera na Rusk

Ukrajina sa tak ocitá pred náročným rozhodnutím. Na jednej strane má k dispozícii účinný nástroj na narúšanie ruskej ekonomiky, na druhej strane musí brať do úvahy tlak spojencov a riziko destabilizácie svetového energetického trhu, uzatvára portál Interia Wydarzenia.

 X X X

Neďaleko slovenských hraníc s Ukrajinou dopadol dron. Pellegrini: Nesmieme podceňovať hrozbu, že k nám zablúdi raketa

Hrozbu, že na naše územie môže v budúcnosti zablúdiť cudzia raketa alebo dron, zameraná pôvodne na iné ciele, nesmieme podceňovať. Uviedol to na videu na sociálnej sieti prezident SR Peter Pellegrini. Aj preto podľa svojich slov na žiadosť Ozbrojených síl (OS) SR otvoril diskusiu o zavedení tzv. stavu ohrozenia do našej legislatívy.

Pellegrini k dopadu dronu pri hraniciach s Ukrajinou

„Dnes totiž na Slovensku poznáme len stav mieru alebo stav vojny. Nič medzi tým. A naša armáda má problém, pretože v čase mieru nemôže účinne vykonávať všetky preventívne aktivity, ktoré smerujú práve k bezpečnému vyriešeniu takýchto incidentov, ako je prípadný pád zablúdeného dronu či inej techniky smerujúcej na naše územie,“ poukázal prezident v súvislosti so svojím návrhom na zavedenie pojmu tzv. stav ohrozenia do legislatívy.

Pripomenul, že na budúci týždeň zvolal okrúhly stôl, kde majú najvyšší zástupcovia armády predstaviteľom politických strán vysvetliť podstatu a význam požadovaných legislatívnych zmien. Informoval, že pozvanie prijali aj opoziční politici. „Pevne verím, že po tomto stretnutí nebude táto téma opozično-koaličným súbojom, ale pôjde o spoločnú snahu všetkých zodpovedných politikov postarať sa o bezpečnosť slovenských občanov. Incident, ako bol ten dnešný, na dohľad od slovenských hraníc je, dúfam, pre všetkých dostatočne dôrazným argumentom na zmysluplnú a odbornú diskusiu,“ skonštatovala hlava štátu.

Prezident verí, že po diskusii budeme mať v našej legislatíve oprávnenia pre OS SR použiť obranné prostriedky na ochranu územia SR a jej vzdušného priestoru.

Ozbrojené sily SR dostali v stredu od spojencov informáciu o pohybe dronu na území Ukrajiny neďaleko Slovenska. Vzhľadom na to, že neprekročil stanovenú líniu, ďalšie prostriedky neboli aktivované. Zásah dronom hlásili z mesta Perečín neďaleko hraníc so Slovenskom, kde dron poškodil rozvodňu elektrickej siete v areáli miestnej samosprávy. Po strate kontaktu v blízkosti štátnej hranice bol slovenským ozbrojeným silám potvrdený jeho pád mimo územia SR.

X X X

 Ukrajina môže dostať miliardy aj bez súhlasu Orbána. Brusel našiel kľučku

Európska únia má plán, ako poskytnúť Ukrajine aspoň nejaké financie v situácii, keď sľúbenú pôžičku v hodnote 90 miliárd eur stále blokuje maďarský premiér Viktor Orbán. Chce využiť peniaze z úniových fondov určených na rozšírenie EÚ, uviedli bruselský server Politico a ukrajinský denník European Pravda. Vyplýva to z listu, ktorý napísala eurokomisárka Marta Kosová predsedovi ukrajinského parlamentu Ruslanovi Stefančukovi.

V Maďarsku sa hrá ukrajinskou aj ruskou kartou. Analytik Strážay o voľbách u susedov

Plán, ktorý musia schváliť členské štáty, bude v stredu podľa všetkého predstavený veľvyslancom krajín pri EÚ na ich pravidelnom stredajšom rokovaní. Eurokomisárka Kosová v liste Stefančuka vyzvala, aby ukrajinský parlament schválil sériu zákonov nevyhnutných na vstup Ukrajiny do Európskej únie.

„Tieto reformy (uvedené v tabuľke pripojenej k tomuto listu) nielen podporujú prístupovú cestu Ukrajiny, ale sú aj súčasťou Plánu pre Ukrajinu, ktorý tvorí základ pre vyplácanie finančnej pomoci v rámci Nástroja pre Ukrajinu. Efektívne a rýchle prijatie týchto opatrení by uvoľnilo až štyri miliardy eur pre Ukrajinu,“ uvádza sa v liste, z ktorého citoval denník European Pravda.

Ide o 11 zákonov týkajúcich sa digitalizácie súdnych rozhodnutí, štátnej služby, ale aj železničnej dopravy, ktoré by mal Kyjev čo najskôr schváliť. Návrhy už preskúmala Európska komisia a sú pripravené na prijatie vo verzii známej príslušným výborom ukrajinského parlamentu. Ak budú schválené, Ukrajina sa posunie na svojej ceste do EÚ a bude môcť získať potrebné financie. Kľúčovou je pritom skutočnosť, že ak budú zákony prijaté, pridelenie peňazí nebude vyžadovať jednomyseľné schválenie zo strany štátov EÚ, čo znamená, že maďarský premiér nebude môcť pridelenie týchto prostriedkov zablokovať, poznamenal ukrajinský denník.

Fico po summite EÚ o Zelenskom: Čo si vypýta, to má. A ak niekto riadi EÚ, tak je to on

Prezidenti a premiéri krajín Únie na summite vlani v decembri odsúhlasili poskytnutie pôžičky Ukrajine v hodnote 90 miliárd eur, Maďarsko ju však následne zablokovalo. Budapešť blokuje aj schválenie v poradí už dvadsiateho balíka sankcií proti Rusku. Maďarský premiér žiada, aby Ukrajina najskôr obnovila dovoz ruskej ropy ropovodom Družba do Maďarska a na Slovensko. Ropovod bol podľa Ukrajincov zničený ruskými útokmi, podľa Budapešti však Kyjev dovoz ropy blokuje z politických dôvodov.

Voľby v Maďarsku sa konajú 12. apríla a podľa viacerých prieskumov by v nich mohla stranu Fidesz dlhoročného premiéra Orbána poraziť opozičná strana Tisza europoslanca Pétera Magyara.

X X X

 Ukrajinská Luhanská oblasť vraj padla, Rusko hlási úplné dobytie. Mapy hovoria inak

Ruské ministerstvo obrany dnes podľa štátnej agentúry RIA Novosti oznámilo dobytie celej ukrajinskej Luhanskej oblasti. Agentúra Reuters podotkla, že toto tvrdenie nemohla nezávisle overiť a hovorca ukrajinskej armády podľa nej uviedol, že v regióne za posledných šesť mesiacov nedošlo na bojisku k žiadnym zmenám.

Ukrajinská rozviedka zasadila úder, ktorý zmenil Rusom plány. Rozmetala kolónu s raketami Zirkon

Rusko, ktoré obsadzovanie ukrajinských regiónov označuje ako oslobodzovanie, ovládnutie celej Luhanskej oblasti hlásilo už v minulosti. Ukrajina, ktorá od februára 2022 vzdoruje ruskej invázii, však časť územia v tomto regióne naďalej kontrolovala.

„Jednotky skupín vojsk Západ dokončili oslobodenie Luhanskej ľudovej republiky,“ cituje z vyhlásenia ruského ministerstva RIA Novosti. Termín Luhanská ľudová republika (LNR) používa Moskva pre jeden z dvoch proruských separatistických útvarov na východe Ukrajiny. Tie Moskva najprv podporovala, krátko pred inváziou uznala ich nezávislosť a neskôr, po vpáde do susednej krajiny, sa ich spolu s ďalšími čiastočne okupovanými ukrajinskými regiónmi rozhodla anektovať.

Peklo na okupovanom území: Ukrajinské špeciálne sily vyhodili do vzduchu ruské zásoby paliva

Podrobnosti k údajnému dobytiu zvyšku Luhanskej oblasti ruská agentúra neuvádza, spomína len ďalšie hlásenia ministerstva o vývoji bojov na iných miestach.

Ruské ministerstvo obrany v minulosti už dvakrát tvrdilo, že Luhanskú oblasť úplne dobylo, podotkol nezávislý server Novaja gazeta Evropa s tým, že prvýkrát sa tak stalo v roku 2022 a druhýkrát vlani. Minulý rok ruský prezident Vladimir Putin hovoril o tom, že ruské sily ovládajú 99 percent Luhanskej oblasti. Neskôr ruské úrady tvrdili, že Luhanská oblasť je úplne pod ruskou kontrolou. Agentúra Reuters k dnešnej správe RIA Novosti uviedla, že Rusko dlhý čas ovládalo vyše 99 percent Luhanskej oblasti.

Novaja gazeta Evropa zároveň upozorňuje na svoj zdroj v ukrajinskej armáde, ktorý dnešné tvrdenie ruského ministerstva obrany poprel s tým, že ukrajinskí obrancovia naďalej v oblasti držia pozície. O tom, že Ukrajinci stále majú pod kontrolou malé územie v regióne, píše aj ďalší nezávislý web Meduza. Stanica BBC na ruskojazyčnom webe uvádza, že mapy projektu DeepState, ktorý má blízko k ukrajinskému ministerstvu obrany, a amerického Inštitútu pre štúdium vojny (ISW) plnú ruskú kontrolu nad oblasťou nepotvrdzujú.

Luhanská oblasť tvorí spolu s Doneckou oblasťou priemyselný región známy ako Donbas, ktorý Moskva považuje za súčasť Ruska. Kremeľ v stredu zopakoval požiadavku, aby sa ukrajinské sily stiahli z časti Doneckej oblasti, ktorú doteraz neovláda, čo Kyjev opakovane odmietol ako absurdné.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v utorok povedal, že Rusko Spojeným štátom odkázalo, že sprísni svoje podmienky pre mierové urovnanie vojny, ak sa ukrajinské sily nestiahnu z Donbasu do dvoch mesiacov.

Hovorca Kremľa Dmitrij Peskov v stredu priamo nereagoval na otázku o dvojmesačnej lehote. Podľa jeho slov to nie je podstatné. „Zelenskyj musí ešte dnes rozhodnúť, aby ukrajinskí vojaci opustili územie Donbasu… Bolo to zdôraznené opakovane,“ povedal Peskov novinárom. „Teoreticky mal Zelenskyj toto rozhodnutie urobiť už včera. Ako sme povedali, mal by prevziať zodpovednosť a urobiť toto ťažké rozhodnutie. Mohlo to zachrániť životy mnohých ľudí a umožniť ukončenie horúcej fázy tejto vojny,“ vyhlásil hovorca.

Zelenskyj v utorok označil za prekvapujúce, že by si niekto mohol myslieť, že Rusko dobyje zvyšok Donbasu za dva mesiace. Kyjev si podľa neho želá diplomatické riešenie, no bude súhlasiť s prímerím len na súčasných frontových líniách.

X X X

 Bitcoinová kauza „posunula hranice představitelného“. Bašný končí a kritizuje Bradáčovou

 Ani prezident nesmí trestat média za jejich názory. Soud smetl Trumpův zásah proti novinářům.

Americký prezident Donald Trump neměl právo odebrat federální dotace vybraným veřejnoprávním médiím. Federální soud označil jeho krok za protiústavní. Trump loni v květnu nařídil zastavit financování rozhlasové stanici NPR a televizi PBS s odůvodněním, že jsou zaujatá.

Trumpovo poselství podle soudce Randolpha Mosse znělo jasně. „NPR a PBS se nemusejí ucházet o žádné federální dotace, protože prezident nesouhlasí s jejich ‚levicovým‘ pokrýváním zpráv,“ napsal soudce v rozhodnutí. První dodatek americké ústavy však „netoleruje diskriminaci na základě pohledu na věc a odvetné kroky tohoto typu“, dodal. O případu informoval deník The New York Times.

Prezidentův výnos, stejně jako některá veřejná prohlášení Bílého domu kritizující zprávy NPR, podle Mosse cílily na stanoviska, která Trumpova administrativa považuje za nežádoucí. Jako příklad zmínil zprávy NPR o pokusech Ruska zasahovat do prezidentských voleb v roce 2016.

„Dnešní rozhodnutí je jednoznačným stvrzením práv svobodných a nezávislých médií,“ uvedla šéfka NPR Katherine Maherová.

Federální peníze se médiím jen tak nevrátí

Přesto bude mít rozhodnutí soudu na financování NPR a PBS nyní minimální dopad. Kongres totiž dva měsíce po vydání Trumpova výnosu odhlasoval škrty ve výši 500 milionů dolarů (10,6 miliardy korun) v ročním financování Korporace pro veřejné vysílání (CPB). Ta rozděluje federální peníze právě zmíněným stanicím. CPB poté ukončila činnost a veřejnoprávní rozhlasové a televizní stanice po celé zemi hledají alternativní zdroje příjmů.

Mossovo rozhodnutí by však mohlo mít dopad na peníze, které se Kongres rozhodne udělit veřejnoprávním médiím v budoucnu. Soudce totiž odstranil překážku, která by mohla zákonodárcům bránit v obnovení financování NPR a PBS. Ceskajustice.cz

X X X

Ostuda justice. Advokát, který odhalil čachry u soudu, popsal detaily

Advokát Jan Březina díky pořízeným fotokopiím spisu prokázal manipulaci s hlasovací obálkou.

Úspěšná stížnost ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce k Nejvyššímu soudu odkryla poměry na trestním úseku pražského městského soudu. V banální věci cizinky obviněné z padělání dokladů se soudci senátu 7 To Richard Petrásek a Alexander Sotolář měli podle všech dostupných indicií dopustit prohřešku, když původní obálku s hlasováním vyměnili za jinou.

Nejvyšší soud k ministerské stížnosti všechna rozhodnutí odvolací instance zrušil. Stížnost uspěla i díky tomu, že advokát obviněné Jan Březina měl fotokopie spisu a odhalil tím záměnu obálky.

Kdy konkrétně jste do spisu nahlížel?

Ofotil jsem si celý spis poté, co jsem převzal usnesení v rozporu s protokolem. Totéž jsem učinil po vydání „opravného“ usnesení. Soudce porušující zákon si byl natolik jistý, že se ani neobtěžoval novou obálku připodobnit té původní.

V čem se lišila?

Zjevné je například natržení protokolu, ke kterému byla původní obálka přišita. Dále ta původní byla v místě zapečetění oražena jedním razítkem, zatímco nová obálka dvěma, přičemž žádné z nich není na místě toho původního. A i původní razítko mělo jiné očíslování než ty následující. Obálky byly ručně popsané, v písmu byly znatelné rozdíly.

Čili ani náznakem se soudci nepokusili záměnu zakrýt?

Jako obhájce mající osobní zkušenost s bezpočtem kriminálníků mohu říct, že se jednalo o velice amatérský pokus o zametení stop po porušení zákona.

Setkal jste se už v minulosti s něčím takovým?

Za celou svou kariéru ani vzdáleně zatím ne, a doufám, že již ani nesetkám. Tento případ je velkou ostudou celé české justice. Nejen soudce, který si ze soudního spisu udělal trhací kalendář, ale i vedení Městského soudu v Praze. To se naprosto okatě snažilo celou věc zamést pod koberec.

Jak vedení soudu na podnět reagovalo?

Rozpor mezi protokolem a usnesením odůvodnilo tak, že v rámci přípravy neveřejného zasedání soudce zpravodaj Alexander Sotolář vyhotovil koncept rozhodnutí a ten rozeslal ostatním členům senátu. Již sama skutečnost, že má soudce rozhodnutí připravené ještě před zahájením jednání, ba toto rozhodnutí rozesílá zbývajícím soudcům ke schválení, je šokující. Z vyjádření soudu pak také vyplývá, že soudci toto pochybení svalili na protokolující úřednici, když uvedli, že tato z nepochopitelných důvodů zaprotokolovala opak vyhlášeného rozhodnutí.

Přijde vám to uvěřitelné?

Pokládám to za účelové vysvětlení. Nedokážu si představit, co by zkušenou protokolující úřednici vedlo k tomu, že by se takto citelně upsala. Logičtější se mi jeví ta varianta, že si soudce zrušující rozhodnutí skutečně předem připravil, nicméně při neveřejném zasedání senát následně rozhodl opačně. A tak to bylo i správně zaprotokolováno. Soudce nicméně tuto změnu opomněl propsat do předpřipraveného rozhodnutí, což vedlo k onomu rozporu. Jedná se ale o mou ničím nepodloženou domněnku, která je však rozhodně logičtější než oficiální verze soudu.

„Za nerespektování postupu předepsaného trestním řádem při nakládání s obálkou protokolu o hlasování ze dne 23. 10. 2024 (…) byl postižen dne 24. 3. 2025, dosud kárně bezúhonný předseda senátu JUDr. Richard Petrásek, výtkou. Podíl JUDr. Sotoláře na tomto pochybení nebyl zjištěn.“

Kateřina Eliášová, mluvčí Městského soudu v Praze

Obrátili jste se i na státní zastupitelství, s jakým výsledkem?

Pražské státní zastupitelství se odmítlo naším trestním oznámením na podezření ze spáchání trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby ze strany soudce zabývat. Věc tak představuje bezprecedentní výsměch právu a zákonu ze strany justice.

Nejvyšší soud nevyhověl vašemu návrhu na změnu senátu, budete namítat u toho stávajícího podjatost?

To ponechám na rozhodnutí klientky. Dle mého osobního názoru jsou pochybnosti o nezaujatosti a nestrannosti soudců Sotoláře a Petráska tak zjevné, že by v důsledku profesní cti soudce měli podjatost vyhlásit i bez námitky obviněné. Na druhou stranu vzhledem k tomu, že Nejvyšší soud sám správně uvedl, že v novém rozhodnutí již nemůže být rozhodnuto v neprospěch obviněné, je možná na místě nechat soudce vypít kalich hořkosti až do dna.

Co říkáte na to, že soudce Sotolář už v minulosti čelil kvůli nezákonnému zacházení se spisem kárnému řízení?

Vypovídá to o tom, že danému soudci manipulace se spisem nejsou cizí. To ve spojení s tím, že doktor Sotolář byl v této věci soudcem zpravodajem a měl již před jednáním rozhodnutí připraveno, posiluje podezření o pochybení na jeho straně. Toto pochybení ale zpětně přezkoumat nelze, protože manipulaci s obálkou vzal na sebe doktor Petrásek. Faktem zůstává, že pokud by se u doktora Sotoláře po jeho předchozím kárném potrestání potvrdila opětovná nezákonná manipulace se spisem, reálně by mu hrozil postih v podobě odvolání z funkce soudce.Martin Drtina, ceskajustice.cz

X X X

Ústavní soud stopnul smlouvu s Vatikánem. Vadí mu i zpovědní tajemství

Podle současného papeže je trest smrti vždy nepřípustný, protože „útočí na lidskou důstojnost“

Ústavní soud (ÚS) narazil na rozpor ve smlouvě s Vatikánem. Dva články podle něj odporují ústavě. Jako problematické body označil zpovědní tajemství a přístup k církevním archivům. Ratifikaci tak nelze dokončit, dokud se rozpor neodstraní.

Hlavní výhrada soudu směřuje k formulaci, podle níž „Česká republika uznává zpovědní tajemství“ bez jakýchkoli dalších podmínek. Tento obecný text podle nálezu staví katolickou církev do privilegované pozice. Zatímco u jiných církví nebo profesních skupin – například advokátů – je mlčenlivost zákonem limitována, vatikánská smlouva by katolickým duchovním přiznávala bezvýjimečnou ochranu. Takový stav je podle soudu neudržitelný a porušuje princip rovnosti.

Komplikace pro práci historiků

Další sporný bod smlouvy říká, že církevní právnické osoby dají k dispozici badatelům své kulturní dědictví, ovšem za podmínek, které si samy stanoví. Soud v této souvislosti varoval, že jde o nebezpečně silný nástroj.

„Církevní subjekty by tak získaly možnost dokumenty či archiválie fakticky znepřístupnit podle vlastního uvážení,“ uvedl ÚS ve svém nálezu. To by mohlo zásadně zkomplikovat práci historiků a badatelské obce, která se zabývá církevními dějinami či kulturním dědictvím v držení církve.

Takzvaný konkordát, tedy smlouva uzavíraná mezi Českou republikou a Vatikánem, upravuje vztahy mezi státem a katolickou církví, jíž zaručuje konkrétní práva a svobody. Návrh na posouzení souladu smlouvy s ústavním pořádkem podala skupina senátorů, pochybnosti měl také prezident Petr Pavel.

Fiala: Verdikt respektuji, je to ale škoda

Bývalý předseda vlády Petr Fiala (ODS) vyjádřil respekt k aktuálnímu rozhodnutí Ústavního soudu. Expremiér však neskrýval zklamání a výsledek označil za promarněnou příležitost.

Podle Fialy stalo za přípravou mezinárodní dohody enormní úsilí. Na textu pracovali početné týmy právních expertů a diplomatů s cílem vytvořit dokument, který by stabilizoval vztahy a prospěl celé české společnosti. „Je to škoda,“ komentoval Fiala skutečnost, že soudní verdikt dlouholetou práci odborníků v její současné podobě zastavil.

Posouzení trvalo přes rok

Soudci se problematikou zabývali přes rok. Původního soudce zpravodaje Milana Hulmáka nahradil Zdeněk Kühn. Čtyři soudci uplatnili k výslednému nálezu odlišné stanovisko. Jaké konkrétní kroky budou následovat v tomto případu a zda dojde k přepracování dokumentu, zatím není jasné.

O souladu mezinárodních smluv rozhoduje ÚS výjimečně, v minulosti vedl dvě řízení, která se týkala lisabonské smlouvy. Tehdy rozhodl, že smlouva, která reformovala unijní instituce a rozhodovací mechanismy, ústavnímu pořádku neodporuje.

Soudce nemá „šmejdit“. Za nahlížení ale soudkyně potrestaná nebude

Redakce České justice

x X X

Adam Bašný končí ve funkci státního zástupce.

Pověřený žalobce působící v týmu evropských pověřených žalobců oznámil, že ze soustavy odejde k 30. červnu. Jako jeden z hlavních důvodů uvedl způsob výběru Pavla Zemana do Evropského veřejného žalobce (EPPO). Rezignaci označil za dlouhodobě zvažované rozhodnutí, které podle něj dozrávalo už delší dobu.

Debata o volbě někdejšího nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana do funkce EPPO se objevila už na půdě Poslanecké sněmovny. Premiér Andrej Babiš na začátku února prohlásil, že jeho trestní stíhání v kauze Čapí hnízdo bylo účelové, a přímo jej spojil s působením Zemana v evropské justici. „Ten, který mě účelově nechal stíhat, byl nejvyšší státní zástupce Zeman,“ uvedl Babiš. Dodal, že podle něj mohl Zeman získat evropskou funkci jako protislužbu. Zeman tato obvinění odmítá.

Bbaiš postup považuje za nestandardní, protože existovali tři kandidáti, přesto byla u Zemanova jména uvedena poznámka „most favorable“. Podle Babiše to měla učinit exministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS). „Velice nestandardně to tam napsala,“ řekl. 

Na Bašného rezignaci upozornil server iROZHLAS.cz. Sám státní zástupce ji oznámil na sociální síti. „Nyní již nechci fungovat v systému, kde výrazně nad míru obvyklou platí, že slušnost je slabost, kde až příliš často vítězí individuální i skupinová manipulace a ten, kdo nemá žádné zábrany,“ uvedl.

Rozchod s Bradáčovou

Bašný patřil k nejbližším spolupracovníkům současné nejvyšší státní zástupkyně Lenky Bradáčové. Na Vrchním státním zastupitelství v Praze působil jako její náměstek a profesně s ní spolupracoval více než deset let.

Prohlášení Adama Bašného:

Přátelé, kolegyně, kolegové,

považuji za vhodné Vás stručně informovat o své rezignaci na funkci státního zástupce, kterou jsem ministru spravedlnosti doručil dne 1. 4. 2026. Dle zákona tedy přestanu být státním zástupcem 30. 6. 2026.

Rozhodnutí to nebylo snadné. Je na místě alespoň nastínit, proč jsem se rozhodl odejít. A to již v době před tím, než vedení NSZ a VSZ v Olomouci svým jednáním a prezentací v tzv. kauze bitcoin posunulo hranice představitelného. Jednou z posledních principiálních a formativních kapek pro moje rozhodnutí se stal proces obsazení pozice novým Evropským žalobcem za ČR. Samotný proces nebyl férový, což již bylo i veřejně pojmenováno. Podle mého názoru popřel jeho výsledek i smysl fungování a hodnoty nezávislé, nadnárodní prokuratury u nás. EPPO však na tomto výsledku vinu nenese a český tým EPPO je naplněn profesně i lidsky vynikajícími osobami. Jde o synergii důležitých zájmů a podpory tří vzájemně dlouhodobě a blízce propojených osob, a to Pavla Blažka, Lenky Bradáčové a Pavla Zemana. Ten, ač odborník v jiné oblasti, získal důležitou funkci bez ohledu na to, zda věcné problematice a procesnímu fungování instituce EPPO, a to v nikoli snadné, politicko-reprezentativní, ale v silně odborně výkonné a náročné pozici, alespoň velmi dobře rozumí, tím spíše pak při snadném a nutném, poctivém srovnání s dvěma protikandidátkami, které však navzdory své ideální kompetenci, zkušenostem a nejlepším hodnocením neměly šanci.

Vím, zažil jsem a pamatuji si bohužel příliš mnoho.

Nyní již nechci fungovat v systému, kde výrazně nad míru obvyklou platí, že slušnost je slabost, kde až příliš často vítězí individuální i skupinová manipulace a ten, kdo nemá žádné zábrany. Snažil jsem se usilovat o profesní, občanské a lidské hodnoty, které jsou pro mě zásadní. Někdy více a někdy méně úspěšně. Pokud jsem viděl, že zůstávat na pracovní pozici by bylo s mými základními principy v rozporu, vybral jsem si jinou cestu. V roce 2021 jsem se jako náměstek vrchní státní zástupkyně v Praze přihlásil do výběrového řízení do EPPO, nyní z obdobných důvodů odcházím úplně mimo veřejnou žalobu. Nemohu loajálně a s nasazením pracovat pod vedením nadřízeného, který zklamal moji předchozí důvěru.

Podstatná nejsou sebevznešenější slova, ale vždy konkrétní činy. Proto rád půjdu dál jinou cestou.

Velmi si vážím naprosté většiny státních zástupkyň a zástupců, evropských pověřených žalobkyň a žalobců, kteří se dle svých možností každodenně snaží o naplňování toho, co se nazývá právním státem, vládou zákona. Děkuji s upřímnou vděčností za dlouhou společnou cestu. Přeji celému systému veřejné žaloby u nás a v celé Evropě maximální úspěch, který nespočívá jen ve statistikách, ale v poctivém naplňování smyslu své existence. Přeji všem kolegyním a kolegům sílu, moudrost, kritické myšlení, odvahu a pocit velké odpovědnosti.

Kde nyní vidím své místo? Všichni silně vnímáme, jak se svět radikálně mění. Rád bych chtěl svým malým přičiněním usilovat o silnější, odolnější, na skutečných hodnotách vyspělé demokracie a právního státu fungující společnost, která si silně uvědomuje celoevropskou sounáležitost a současně její obrovský potenciál v rychle měnícím se světě. Jen jako skutečně vnitřně i navenek silná a odhodlaná Evropa můžeme úspěšně čelit mnoha krizím dneška, od geopoliticky bezpečnostních až po environmentální. Proto stojím spolu s dalšími kolegy od počátku u myšlenky a budování Strong Europe, z.ú., kde začnu po skončení funkce státního zástupce i formálně spolupracovat. V justičním prostředí plánuji působit v rámci limitovaného výkonu advokacie.

Přeji Vám smysluplný čas.

Napětí mezi Bašným a Bradáčovou přitom podle informací z prostředí soustavy existovalo už delší dobu. Podle těchto informací Bašnému vadil styl řízení Lenky Bradáčové i personální politika na vrchním státním zastupitelství. Bašný se v minulosti bez jejího vědomí ucházel o funkci nejvyššího státního zástupce po rezignaci Pavla Zemana. Po neúspěchu se následně přesunul do struktur evropského veřejného žalobce (EPPO).

Zklamání a nedůvěra

Nejvyšší státní zastupitelství uvedlo, že Bradáčová se o jeho rozhodnutí dozvěděla ze sociálních sítí. „Panu doktoru Bašnému, který stál profesně po mém boku více než deset let, přeji jak v osobním, tak v pracovním životě hodně štěstí,“ vzkázala. Bašný byl v minulosti také viceprezidentem Unie státních zástupců a držitelem ocenění Právník roku v kategorii trestního práva.

Nyní naznačil hlubší nespokojenost s fungováním soustavy státního zastupitelství. „Nemohu loajálně a s nasazením pracovat pod vedením nadřízeného, který zklamal moji předchozí důvěru. Podstatná nejsou sebevznešenější slova, ale vždy konkrétní činy,“ dodal.

Bradáčová, Zeman, Blažek

Podle Bašného nebyl proces výběru českého zástupce v EPPO férový. Zeman podle něj získal funkci díky „synergii podpory“ mezi ním, Bradáčovou a bývalým ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem.

„Jde o synergii důležitých zájmů a podpory tří vzájemně dlouhodobě a blízce propojených osob,“ uvedl Bašný. Dodal, že Zemanovy protikandidátky Petra Vítková a Daniela Bártíková podle něj neměly reálnou šanci uspět navzdory svým zkušenostem.

Zeman kritiku odmítl. Uvedl, že výběr probíhal ve dvou fázích – národní a evropské – a že Bašný nespecifikoval, v čem měla být údajná neférovost. „Byl jsem vybrán jako nejlepší,“ reagoval. Zároveň poznamenal, že Bašný měl možnost se do řízení přihlásit. K jeho odchodu dodal, že přechod mimo soustavu není jednoduchý, protože v ní mají státní zástupci „všechno zajištěné, včetně klientů“.

Kritika bitcoinové kauzy

Zeman nyní působí v Eurojustu a do EPPO by se měl přesunout z Haagu do Lucemburku koncem července. Bašný ve svém vyjádření kritizoval i postup orgánů v takzvané bitcoinové kauze. Podle něj vedení Nejvyššího státního zastupitelství i Vrchního státního zastupitelství v Olomouci „posunulo hranice představitelného“.

Po odchodu ze soustavy se chce Bašný věnovat advokacii a práci v projektu Strong Europe. Rezignaci už doručil ministrovi spravedlnosti Jeronýmu Tejcovi, který v minulosti rovněž kritizoval způsob, jakým se Pavel Zeman dostal k funkci v EPPO. Eva Paseková , ceskajustice.cz

X X X

 Trump schytá „výprask“, aký ešte nezažil. Nemá sa mu ako vyhnúť

Zatiaľ sa nečrtá žiadna možnosť, že by sa americkému prezidentovi podarilo uniknúť z pasce, do ktorej sa vmanévroval.

Napriek viac než mesiac trvajúcim náletov Izraela a USA iránsky režim disponuje podľa odhadov ešte zhruba 1000 raketami.

Hoci zhruba 1500 rakiet Iránci minuli, majú ich stále dostatok na to, aby držali v „šachu“ štáty Perzského zálivu.

Spolu s blokovaním Hormuzského prielivu sa tak Teheránu naďalej darí predlžovať krízu, ktorá spôsobuje vysoké ceny ropy.

Pribúdajú správy, že Donald Trump sa zbabraný útok na Irán pokúsi „napraviť“ akciou, ktorá pôsobí ako úplné zúfalstvo.

Do oblasti údajne mieri niekoľko tisíc vojakov, aby sa pokúsili o obmedzenú pozemnú operáciu.

Ak Iránci výsadok, napríklad aj s pomocou rakiet, zmasakrujú, Trump bude „na uterák“.

Na strane druhej, svojou nadutosťou dostal sám seba do bezvýchodiskovej situácie.

Ak sa pokúsi z iránskeho „prúseru“ vycúvať, aj tak ho doženú ekonomické problémy, ktoré vyvolal naprieč planétou.

 X X X

Arménsko medzi mlynskými kameňmi. Putin povedal Pašinjanovi, že nemôže byť súčasne v EÚ aj EEU

Arménsko nemôže byť zároveň členom Európskej únie (EÚ) aj Eurázijskej ekonomickej únie (EEU) vedenej Ruskom, povedal v stredu ruský prezident Vladimir Putin arménskemu premiérovi Nikolovi Pašinjanovi na stretnutí v Moskve.

Arménsky premiér Nikol Pašinjan.

„Vidíme, že Arménsko diskutuje o rozvoji vzťahov s Európskou úniou, a my sme ohľadom toho úplne pokojní,“ uviedol šéf Kremľa. „Ale malo by byť jasné… Byť v colnej únii s Európskou úniou a Euroázijskou ekonomickou úniou je nemožné. Je to jednoducho nemožné podľa definície,“ vyhlásil Putin.

Premiér Arménska si podľa svojich slov uvedomuje, že byť členom dvoch zmienených únií je nezlučiteľné, ale zatiaľ je možné nasledovať obe cesty.

Fico sa stretol s arménskym premiérom Pašinjanom

Slovenská republika silno podporuje užšie vzťahy Arménska s Európskou úniou (EÚ) a v prípade záujmu je pripravená podeliť sa o svoje skúsenosti z európskeho priestoru. Počas svojej oficiálnej návštevy v Jerevane to uviedol predseda vlády SR Robert Fico (Smer-SD). Arménsky premiér Nikol Pašinjan ocenil podporu Slovenska a pripomenul, že krajina v súčasnosti s Úniou pracuje na liberalizácii vízového režimu.

„Keď sa tieto procesy dostanú do bodu, že bude potrebné urobiť rozhodnutie, som presvedčený, že my – občania Arménskej republiky – sa rozhodneme, samozrejme,“ konštatoval.

Vzťahy medzi Arménskom a Ruskom sa zhoršili po tom, ako ruské mierové jednotky v septembri 2023 nezasiahli pri bleskovej ofenzíve Azerbajdžanu proti etnickým Arménom v Náhornom Karabachu.

Arménsko v roku 2024 pozastavilo svoje členstvo v Ruskom vedenej vojenskej aliancii Organizácia Zmluvy o kolektívnej bezpečnosti (OZKB) a oznámilo, že zvažuje členstvo v EÚ. V marci 2025 arménsky parlament schválil návrh zákona, ktorým sa krajina uchádza o členstvo v tomto spoločenstve.

AFP konštatuje, že Moskva a Jerevan sú formálne spojencami, ale ich vzťahy sú za vlády Pašinjana čoraz viac napäté.

Arménske spravodajské služby tento rok upozornili, že „externé faktory“ sa pokúšajú zasahovať do arménskej politiky. Podľa analytikov išlo o narážku na Moskvu.

Putin na stredajšom stretnutí s Pašinjanom povedal, že Rusko dúfa, že júnové parlamentné voľby v Arménsku neuškodia vzťahom medzi týmito dvoma krajinami, informuje ruská tlačová agentúra TASS.

X X X

Šaško upozornil na investičný dlh košického zdravotníctva. Bude mať metropola východu novú nemocnicu?

Minister zdravotníctva Kamil Šaško (Hlas) si je vedomý, že nemocnice v Košiciach potrebujú ďalší stimul. Investičný dlh sa pomaly znižuje.

Napriek tomu si je vedomý toho, že situácia ešte stále nie je ružová. Preto podľa neho aj ministerstvo robí postupné kroky na jej zlepšenie. Patrí k nim aj otvorenie nového pracoviska robotickej asistencie na Kliniku fyziatrie, balneológie a liečebnej rehabilitácie Univerzitnej nemocnice L. Pasteura (UNLP) v Košiciach.

Ministerstvo zdravotníctva sa snaží znížiť investičný dlh košického zdravotníctva. Bodkou má byť výstavba úplne novej nemocnice.

„Ide o ďalší kúsok do skladačky, kým nedôjde k ultimátnemu riešeniu košického zdravotníctva a nemocnice, na ktorom pracujeme,“ priblížil minister. Podotkol, že modernizačný dlh slovenského zdravotníctva sa nedá vyriešiť len zo zdrojov štátu, resp. ministerstva zdravotníctva.

Investičný dlh treba riešiť z viacerých zdrojov

Počas návštevy UNLP v metropole východu zdôraznil, že ministerstvo zdravotníctva sa snaží riešiť aj systémové výzvy, ktorým čelí košické zdravotníctvo. „Či už je to univerzitná alebo detská nemocnica, vždy tu riešime aj množstvo praktických a každodenných problémov. Preto som rád, že otvárame nové špičkové robotické pracovisko za milión eur, kde časť ide z Plánu obnovy. Je však veľmi dobré, že investícia bola doplnená aj o spomínanú položku z vlastných zdrojov nemocnice, ktoré sa týkali stavebných prác a rekonštrukcie priestorov,“ uviedol minister.

Pri nástupe do funkcie ho prekvapil jeden fakt. „Nie je mi úplne presne jasné, prečo sa Košice dlhoročne vytrácali z investičnej mapy slovenského zdravotníctva. Nebolo dostatočným spôsobom reflektované to, že ide o obrovskú spádovú oblasť, druhé najväčšie mesto Slovenska. A keď som si pozrel mapu, tak investície to nezohľadňovali. Preto bolo dôležité, aby sa našli nové zdroje,“ podčiarkol Šaško.

Ministerstvo zdravotníctva sa snaží znížiť investičný dlh košického zdravotníctva. Bodkou má byť výstavba úplne novej nemocnice.

Dodal, že do Košíc chodí pravidelne práve kvôli postupnému znižovaniu investičného dlhu košického zdravotníctva. „Je to pre mňa z priorít. Koncom minulého roka sme do Košického kraja priniesli investície v hodnote vyše 40 miliónov eur, s ktorými sa pôvodne nepočítalo. Nedávne som bol v košickej Detskej fakultnej nemocnici, kde sme konečne naštartovali rekonštrukciu nadstavby. Stále hovorím, že zdravotníctvo má obrovský investičný dlh a vyriešiť sa dá iba viaczdrojovým financovaním,“ naznačil minister riešenie.

Košickú nemocnicu možno postaví súkromný investor

Podľa neho je každá nemocnica špecifická. Preto je dôležité, aby ich ako minister pravidelne navštevoval a diskutoval s riaditeľmi a ľuďmi z vedenia, ktorí najlepšie poznajú stav nemocníc. „To, čo funguje v jednej nemocnici, v druhej nemusí. Ale všade sa dá nájsť riešenie, viem o čom hovorím. Treba o týchto témach diskutovať. Ak sa nedajú riešiť hneď, tak aby bol jasný plán a hľadali sa nástroje. Košice už dnes čelia oveľa väčšej výzve a to ako organizovať celé košické zdravotníctvo,“ uviedol Šaško.

Univerzitná nemocnica Luisa Pasteura Košice.

Ilustroval to na príklade súčasného stavu. „Máme tu hornú aj dolnú, či detskú nemocnicu. Je to neefektívne. Je tu projekt a hľadáme nástroj pre komplexný projekt košického zdravotníctva. Uvidíme, kam sa dostaneme,“ upresnil minister. Dočkajú sa teda Košice novej nemocnice? „Nikdy nekomentujem prebiehajúci proces. Nedá sa to vyriešiť za týždeň, ani mesiac. Ale áno, v tomto prípade rokujeme s medzinárodnými partnermi. Mohlo by ísť o určitú formu PPP projektu,“ načrtol Šaško ďalší vývoj.

Zatiaľ je však opatrný, keďže prebiehajú rokovania. „Nechcem zbytočne vynášať informácie. To, čo je dôležité je, že riešime veci, ktoré neznesú odklad,“ uzavrel minister s tým, že ide napríklad o spomínanú nadstavbu detskej nemocnice.

X XX

Poľsko a Rumunsko prehrali spor s Pfizerom. Za vakcíny proti covidu musia zaplatiť

Súd v Bruseli v stredu rozhodol, že Poľsko a Rumunsko majú uhradiť nezaplatené dávky vakcín proti ochoreniu COVID-19 objednané od spoločnosti Pfizer/BioNTech. Varšava má zaplatiť približne 1,3 miliardy eur a Bukurešť takmer 600 miliónov eur, informoval spravodajský web Euractiv. Rozsudok súdu prvého stupňa zatiaľ nie je právoplatný, doplnil poľský spravodajský web Rynek zdrowia.

Príprava ampulky s vakcínou proti ochoreniu COVID-19 od spoločnosti Pfizer-BioNTech. Archívne foto.

Keďže Poľsko a Rumunsko odmietali dodržať zmluvné záväzky, pričom sa odvolávali na koniec pandémie a nadbytočnosť časti vakcín, americký farmaceutický gigant Pfizer sa na jeseň 2023 obrátil na súd so žiadosťou o vymáhanie plnenia uzavretého kontraktu.

Na týchto zmluvách sa dohodla Európska komisia v mene členských štátov, pričom kontrakt s Pfizerom bol podpísaný v máji 2021. Poľská vláda v apríli 2022 od tejto zmluvy odstúpila. Odmietla prevziať a zaplatiť za dávky vakcín, ktoré považovala za nadbytočné.

Vedci zo SAV odprezentovali dlhoočakávanú analýzu: mRNA vakcíny proti covidu sú bezpečné

Slovenská akadémia vied (SAV) odmietla tvrdenia poslanca Petra Kotlára o škodlivosti mRNA vakcín. Analýza Biomedicínskeho centra SAV potvrdila, že množstvo zvyškovej DNA vo vakcínach je v normách. SAV označila Kotlárove vyjadrenia za nevedecké a nebezpečnú manipuláciu s verejnosťou, ktorá môže ohroziť verejné zdravie. / Zdroj: ta3

Súd zdôraznil, že proces verejného obstarávania, ktorým Pfizer získal kontrakty, bol riadny a „dôkazy predložené súdu neumožnili nájsť žiadnu anomáliu“. Súd konštatoval, že podmienky na ukončenie zmlúv neboli splnené, a odmietol argumenty Poľska a Rumunska, že zmluvy sú nespravodlivé alebo že sa ich záväzky majú meniť vzhľadom na vtedajšiu pandemickú situáciu.

Pfizer v reakcii na verdikt uviedol, že rozhodnutie súdu v Bruseli odráža „dôležitosť zmluvných povinností, ktoré umožnili Európe úspešne reagovať na pandémiu“. Farmaceutická spoločnosť vyjadrila očakávanie, že členské štáty sa rozsudku podriadia.

Poľské ministerstvo zdravotníctva medzičasom vo vyhlásení uviedlo, že „má v úmysle využiť všetky dostupné právne prostriedky na zvrátenie tohto rozhodnutia (súdu) a obhajobu svojich záujmov“.

X X X

Google mení trasy lietadiel, aby ochladily planétu. Ako to funguje?

Dokáže znížiť tvorbu stôp až o 62 percent bez zvýšenia spotreby paliva.

Letecká doprava tradične vzbudzuje pozornosť v debatách o klíme predovšetkým z dôvodu emisií oxidu uhličitého. V posledných rokoch sa však ukazuje, že podobne závažným problémom sú kondenzačné stopy (contrails). Tie totiž môžu v atmosfére zadržiavať teplo a prispievať k otepľovaniu planéty.

Tieto útvary vznikajú, keď sa okolo častíc výfukových plynov kondenzuje vodná para a vytvárajú sa ľadové kryštály. Hoci sa to môže zdať neuveriteľné, tieto zdanlivo neškodné obláčiky sú zodpovedné za približne 35 % vplyvu leteckej dopravy na klimatické zmeny. Práve na tento jav sa teraz zamerali spoločnosti American Airlines a Google.

O 62 % nižšia tvorba kondenzačných stôp

Google sa preto spojil s leteckou spoločnosťou American Airlines a nasadili umelú inteligenciu. Vďaka letovým údajom, satelitným snímkam a meteorologickým informáciám algoritmy dokážu presne predpovedať oblasti s vysokou vlhkosťou a nízkou teplotou – teda miesta, kde je vznik bielych pásov na oblohe najpravdepodobnejší. Piloti potom môžu mierne upraviť výšku alebo trasu letu, podobne ako keď sa vyhýbajú turbulenciám.

Od januára do mája 2025 prebiehalo rozsiahle testovanie, ktoré prinieslo mimoriadne zaujímavé výsledky. Test prebiehal na 2 400 transatlantických linkách. Z viac ako tisíc spojení pripravených pre AI sa odporúčaním nakoniec riadilo 112 z nich.

Contrails majú nezanedbateľný dopad na otepľovanie planéty.Zdroj: istock

Pri týchto spojeniach sa podarilo znížiť tvorbu kondenzačných stôp o 62 % v porovnaní s kontrolnou skupinou. Celkový efekt však predstavoval zníženie len o 11,6 %, ak sa započítali všetky lety, pri ktorých bola možná zmena trasy.

Cesta k zmierneniu klimatických dopadov

Vedci zapojení do projektu odhadli, že pri letoch, ktoré sa vydali po trasách navrhnutých umelou inteligenciou, kleslo otepľovanie spôsobené týmto javom približne o 69 %. Hlavným zistením však je, že sa nijako štatisticky významne nezmenila spotreba paliva, letecké spoločnosti sa teda nemusia obávať dodatočných nákladov.

Letecký priemysel tak môže získať relatívne lacný a ľahko rozšíriteľný nástroj na zmiernenie svojho vplyvu na klímu. Zaviesť túto prax však nebude jednoduché. Ako upozorňuje Thomas Walker z organizácie Clean Air Task Force, koordinácia medzi pilotmi a riadením letovej prevádzky naprieč rôznymi štátmi a vzdušnými priestormi nebude vôbec jednoduchá.

Vedúci výskumu kondenzačných stôp v spoločnosti Google, Dinesh Sanekomu, pripúšťa, že bude potrebné vykonať ešte rozsiahlejšie testovanie a zapojiť ďalších poskytovateľov softvéru na plánovanie letov. Ukazuje sa však, že umelá inteligencia môže pri dekarbonizácii letectva zohrávať dôležitú úlohu.

X X X

Odštartovali, pozrite sa, ako! V rámci misie Artemis II sa ľudia po vyše 50 rokoch opäť vydali k Mesiacu