Dr. Vyvadil: Trumpův aprílový projev k národu.Šéfovia 18 diplomacií:„Izraelské vojenské operácie v Libanone, útoky Hizballáhu musia zastaviť,“Trump odvolal ministryni spravedlnosti Bondiovou. Ministr Šebestyán: Letos poskytneme na genetické zdroje 90 milionů. Ropa z Ruska na Kubu 

Dnešní ironické vtipkování Andreje Babiše na adresu Donalda Trumpa při tiskové konferenci o přijetí balíčku opatření, který by měl alespoň částečně ulehčit řidičům od středy příštího týdne, kde zjevně dával najevo, že z jeho včerejšího projevu, který obratem přinesl celosvětový dramatický nárůst ceny za jednotku nafty rozhodně není na větvi, mi udělal radost. Držet neochvějnou podporu Trumpovi už fakt trvale nejde. I rozhodl jsem se připojit poloironický článek portálu Responsible Statecraft, který sice jemně, ale nijak Trumpa nešetří.

Očekávání ve středu dosáhla vrcholu, ale on ani nevyzval k ukončení války, ani neoznámil pozemní invazi. Sečteno a podtrženo: Ještě nejsme hotovi.

Washington ve středu doslova překypoval očekáváním večerního projevu prezidenta Donalda Trumpa o Iránu . Oznámí příměří? Prohlásí válku za konec, zbaví se všech starostí a ponechá Hormuzský průliv Perskému zálivu a Evropě ? A co takhle totální pozemní invaze?

Ukázalo se, že nic z toho neudělal – snad s výjimkou té části o úžině, ale k tomu se dostaneme za chvilku.

Trump pronesl projev , o kterém analytik Dan DePetris poznamena že měl být pronesen před zahájením útoků na Írán 28. února. Většinu z přibližně 15 minut strávil budováním argumentů pro bombardování Teheránu v posledních 30 dnech. „Nejnásilnější a nejbrutálnější režim na Zemi“ „pokračoval ve svém neúnavném úsilí o jaderné zbraně a odmítl každý pokus o dohodu.“ USA neměly na výběr. „Zlikvidovali jsme je. Zlikvidovali jsme je všechny, aby se je nikdo doopravdy neodvážil zastavit. A jejich závod o jadernou bombu, jadernou zbraň, jadernou zbraň, jakou ještě nikdo neviděl, byl přímo na prahu.“

„Naše cíle jsou velmi jednoduché a jasné. Systematicky ničíme schopnost režimu ohrožovat Ameriku nebo promítat moc za hranicemi. To znamená eliminovat íránské námořnictvo, které je nyní naprosto zničené, poškodit jejich letectvo a raketový program na úrovni, jakou jsme dosud neviděli, a zničit jejich obrannou průmyslovou základnu. Udělali jsme to všechno. Jejich námořnictvo je pryč, jejich letectvo je pryč. Jejich rakety jsou téměř vyčerpané nebo zničené. Dohromady. Tyto akce ochromí íránskou armádu, zničí jejich schopnost podporovat teroristické zástupce a znemožní jim vyrobit jadernou bombu. Naše ozbrojené síly jsou mimořádné. Nikdy se nic takového nestalo. Z vojenského hlediska o tom mluví všichni a dnes večer s potěšením mohu říci, že se tyto klíčové strategické cíle blíží ke konci.“

Takže válka skončila, že? Omyl. Podle Trumpa americká armáda Írán „rozdrtila“, ale ještě to neskončilo. „Během příštích dvou až tří týdnů ho vrátíme do doby kamenné, kam patří. Mezitím probíhají diskuse.“ (Jak se píše na sociálních sítích , řekněte nám, že se Írán brání, aniž byste nám říkali, že se Írán brání.)

Trump opět mylně poznamenal si nepřeje změnu režimu, „všichni jsou mrtví“ a „nová skupina je méně radikální a mnohem rozumnější“. Ve svém „dvou až třítýdenním“ harmonogramu uvedl: „Pokud během této doby… Pokud nedojde k dohodě, zasáhneme každou z jejich elektráren velmi tvrdě a pravděpodobně současně. Nezasáhli jsme jejich ropu, i když je to ze všech nejjednodušší cíl, protože by jim to nedalo ani malou šanci na přežití nebo obnovu. Ale mohli bychom ji zasáhnout a byla by pryč. A oni s tím nemohou nic dělat.“

Írán může oplatit tvrdší úder na ropné a energetické plány v regionu, ale zmínit se o tom by nahlas řeklo, že Íránci stále dokážou bojovat. Místo toho řekl, ať se nestarají o vysoké ceny benzinu ani o nedostatek ropy; ropu nezískáváme z Perského zálivu a stejně jí dostaneme více z  Venezuely . Pokud jde o veškerý ostatní globální obchod , který zahrnuje téměř vše v našich současných dodavatelských řetězcích, nezavázal se k otevření Hormuzského průlivu silou. Ve velmi příznivém zvratu uvalil na všechny ostatní odpovědnost za otevření průlivu.

„Takže těm zemím, které si nemohou dovolit palivo, z nichž mnohé se odmítly zapojit do dekapitace Íránu. Museli jsme to udělat sami. Mám návrh. Zaprvé, kupujte ropu od Spojených států amerických. Máme jí spoustu. Máme tolik,“ řekl. „A zadruhé, seberte trochu odkladné odvahy. Měli jste to udělat dříve. Měli jste to udělat s námi, jak jsme žádali, jít do průlivu a prostě si ho obsadit, chránit ho, používat ho pro sebe. Írán byl v podstatě zdecimován. Těžká část je za námi, takže by to mělo být snadné, a v každém případě, až tento konflikt skončí, se průliv přirozeně otevře.“

Trump přirovnal 30denní válku k délce korejské války, války v Iráku a první světové války a sáhl po způsobu, jak Američanům vynadat za to, že jsou nervózní, ale nějak to vyznělo jako chlubení, jako by dokázal nepřítele zcela zničit za mnohem kratší dobu. „(Svět) prostě nemůže uvěřit tomu, co vidí… tu brilantnost armády Spojených států.“

Co Svět sleduje, jak tento „zdecimovaný“ Írán důsledně útočí na cíle v Perském zálivu a v Izraeli, a to po celou dobu projevu. Cena ropy roste, partneři v celém regionu omezují spotřebu energie a očekávají nedostatek potravin. To zasáhne americké domácnostibez ohledu na to, co Trump říká. Válka neskončila ne proto, že to říká, ale proto, že Írán Trumpovi nedal jasné vítězství, které si přeje. Dnes večer jasně pohrozil další eskalací, ale nebyla definována jako oznámená pozemní invaze. Prakticky řekl, že úžina za to nestojí.

Ani jednostranně „nevyhlásil vítězství“, aby si zachránil tvář. Izrael nezmínil ani jednou, ale jeho vliv byl cítit v každém řádku. Trump říká, že to „dokončí“ a „rychle“. Neúprosné, blíže neurčené násilí. Každý, kdo chtěl víc, se ukázal jako aprílový blázen.

 Kelley Beaucar Vlahos je šéfredaktorkou časopisu Responsible Statecraft.

J.V. Co s tím naděláme ? Podobně jako Babiš jsem si vědom, že i když to Trump s tou válkou, kterou mimochodem nesmí pojmenovávat válkou, protože by potřeboval souhlas Senátu, zcela zjevně tragicky prohrává, ale kromě faktu, že zdaleka tak nevyhrává, jak tvrdí, musíme si počkat na podzimní volby,  kde mu Američané dají spravedlivý odpočet na příští dva roky.

JUDr. Jiří Vyvadil, server vasevec.cz

X X X

 TRUMP  KRITIZUJE  SPOJENCE,  ŽÁDNOU  POMOC  USA  EVROPĚ  NEPOSKYTNE

Běžte si vzít svou ropu!‘ Trump vzkázal spojencům, že jim na pomoc nepřijde. ‚Vy jste taky nepřišli,‘ dodal

Americký prezident Donald Trump v úterý vyzval země, které kvůli konfliktu na Blízkém východě nemají přístup k dalšímu leteckému palivu, aby sebraly odvahu a ropu si zajistily vlastními silami. USA už podle něj nepřijdou na pomoc spojencům, kteří Američanům nepomohli s útoky na Írán. Jednou z těchto zemí je Británie, napsal šéf Bílého domu na sociální síti Truth Social. V dalším příspěvku Trump vytkl nedostatečnou spolupráci i Francii.

Donald Trump také uvedl, že si ropu spojenci mohou nakoupit od Spojených států 

„Budete se muset naučit, jak bojovat sami za sebe. USA už vám na pomoc nepřijdou, stejně tak jako jste vy nepřišli na pomoc nám. Írán byl v podstatě zničen. Těžká část je za námi. Běžte si vzít svou ropu!“ napsal Trump. Šéf Bílého domu těmto zemím rovněž vzkázal, že si mohou ropu nakoupit od Spojených států.

Francii má Trump za zlé, že nepovolila letadlům s vojenským materiálem, která mířila do Izraele, přeletět nad francouzským územím. „USA si to budou pamatovat,“ napsal americký prezident.

Elysejský palác dnes kritiku odmítl. Rozhodnutí o letech je podle Paříže v souladu s francouzským postojem od samého začátku války v Íránu a od té doby se nezměnilo.

Deník The Wall Street Journal (WSJ) píše, že Trump je ochoten ukončit válku proti Íránu, i když nebude znovu otevřen Hormuzský průliv. Pokud Írán neumožní volnou plavbu průlivem ani pod diplomatickým nátlakem, chce Trumpova administrativa přimět evropské země a státy Perského zálivu, aby se iniciativy chopily samy, napsal WSJ s odvoláním na americké představitele.

V pondělí přitom Trump na Truth Social uvedl, že pokud nebude brzy dosaženo dohody o ukončení války a otevření Hormuzského průlivu, USA zcela zničí íránské elektrárny, ropné vrty, ostrov Charg a možná i odsolovací zařízení.

Údery proti Íránu, které zažehly regionální válku, zahájily Spojené státy a Izrael 28. února. Írán v odvetě cílí na americké a izraelské cíle v regionu. Íránské revoluční gardy také blokují Hormuzský průliv, kudy za normální situace převáží tankery zhruba pětinu světové produkce ropy a přibližně třetinu zkapalněného zemního plynu (LNG).

X XX

 STAVBA  ROPOVODU

Dlouhá stavba. Státy Arabského poloostrova se chtějí potrubím vyhnout Hormuzu

Státy Perského zálivu zvažují postavit nové ropovody, aby mohly obejít Hormuzský průliv a ropu dál vyvážet. Vede je k tomu hrozba, že Írán získá neomezenou kontrolu nad touto pro přepravu ropy klíčovou úžinou. Uskutečnit takový projekt by ale trvalo roky, byl by nákladný a politicky složitý, napsal web deníku Financial Times (FT).

Saúdskoarabské království denně vyprodukuje 10,2 milionu barelů ropy 

Americko-izraelská válka proti Íránu, která trvá od 28. února, přiměla státy Perského zálivu vrátit se k plánům na vybudování něčeho ve stylu saúdskoarabského ropovodu East-West (Východ–Západ).

Současný konflikt ještě zdůraznil strategickou hodnotu tohoto 1200 km dlouhého saúdskoarabského potrubí postaveného v osmdesátých letech 20. století.

 Už tehdy vznikalo kvůli obavám, že íránsko-irácká „válka tankerů“ by mohla Hormuzský průliv uzavřít. Nyní je tento ropovod klíčovou záchrannou tepnou, která denně dodává sedm milionů barelů ropy do přístavu Janbu v Rudém moři.

„Při zpětném pohledu vypadá ropovod Východ–Západ jako geniální mistrovský tah,“ řekl vysoce postavený manažer energetické společnosti v Perském zálivu.

Generální ředitel saúdskoarabského státního ropného gigantu Saudi Aramco Amín Hasan Násir minulý měsíc analytikům sdělil, že tento ropovod je „hlavní trasou, kterou v současné době využíváme“.

Saúdskoarabské království, jež denně vyprodukuje 10,2 milionu barelů ropy, nyní zvažuje, jak by mohlo vyvážet více ropy ne přes vody kontrolované Íránem, ale potrubím.

Jedna možnost je dále rozšířit kapacitu ropovodu Východ–Západ, druhá budovat nové trasy. Dřívější plány na výstavbu ropovodů ale v regionu opakovaně brzdily vysoké náklady a složitost projektu.

Fosilní síť

Podle analytičky Maisoon Kafafyové, která pracuje v Atlantické radě pro Blízký východ, se ale nálada v Perském zálivu nyní změnila. „Cítím posun od hypotetických předpokladů k operační realitě,“ řekla Kafafyová. „Všichni se dívají na stejnou mapu a vyvozují stejné závěry,“ zdůrazňuje.

 „Nejodolnější variantou není jeden plynovod, ale spíše síť, soustava koridorů,“ domnívá se Kafafyová. Hned ale dodává, že právě toho by bylo nejtěžší dosáhnout.

V dlouhodobém horizontu se jakékoli nové plynovody pravděpodobně stanou součástí obchodních tras, kterými může proudit širší škála zboží než jen ropa a plyn, píše FT.

Jednou z možností je podle představitele z Perského zálivu oživení plánů Spojených států na ambiciózní koridor nazvaný IMEC, který by vedl z Indie přes Perský záliv do Evropy. Součástí tohoto projektu bylo ale původně potrubí, které mělo vést do izraelského přístavu Haifa.

Složitá je také otázka, kdo bude plynovod provozovat a řídit jeho průtok.

Vybudování sítě plynovodů by vyžadovalo, aby země Perského zálivu „upustily od individualistické politiky a spojily síly. Vždy se považovalo za levnější a bezpečnější přivést loď, naložit ji a vyplout s ní,“ řekl Christopher Bush, který řídí společnost Cat Group, jež se podílela na stavbě ropovodu Východ–Západ.

 X XX

 Irán už nie je hrozbou, tvrdí Trump. USA napriek tomu chystajú útoky. Ceny ropy prudko vzrástli

Spojené štáty budú počas nasledujúcich dvoch či troch týždňov podnikať extrémne tvrdé údery na Irán, kde sú už blízko splnenia svojich strategických cieľov. V prvom televíznom prejave adresovanom Američanom počas viac ako mesiac trvajúcej vojny to v noci na dnes vyhlásil americký prezident Donald Trump, podľa ktorého už Irán nepredstavuje hrozbu.

 X XX

Ministri zahraničných vecí 18 európskych krajín vo štvrtok v spoločnom vyhlásení vyzvali Izrael a libanonské militantné hnutie Hizballáh na zastavenie bojov. Vyjadrili tiež zdesenie z dramatickej situácie v Libanone.

„Izraelské vojenské operácie v Libanone a útoky Hizballáhu sa musia zastaviť,“ uviedli šéfovia diplomacií. „Naliehame na Izrael, aby plne rešpektoval suverenitu a územnú celistvosť Libanonu, a vyzývame všetky strany – Hizballáh a Izrael – aby zastavili vojenské akcie,“ tvrdia ministri.

Okrem toho vyzvali na ukončenie „neoprávnených a neprijateľných“ útokov na civilné ciele, ako sú zdravotnícki či humanitárni pracovníci a novinári.

Ministri sa vo svojom vyhlásení zaviazali naďalej poskytovať humanitárnu pomoc libanonskému ľudu. Medzinárodné spoločenstvo by sa podľa nich malo ešte viac mobilizovať, aby pomohlo Libanonu.

Izraelský minister obrany Jisrael Kac tento týždeň vyhlásil, že po skončení súčasnej vojny proti Hizballáhu plánuje armáda zriadiť v južnom Libanone novú bezpečnostnú zónu a obsadiť územie krajiny až po rieku Lítaní.

Európske krajiny vo štvrtok dôrazne vyzvali Izrael, aby viedol priame rokovania s libanonskými predstaviteľmi. Reformné snahy vlády musia byť „podporované, nie podkopávané“.

„Snahy podporiť stabilizáciu v Libanone sú kľúčové pre trvalý mier a bezpečnosť na Blízkom východe. Deeskalácia je naliehavo potrebná. Diplomacia musí zvíťaziť,“ uviedli.

Toto spoločné vyhlásenie podpísali ministri zahraničných vecí Belgicka, Cypru, Chorvátska, Estónska, Fínska, Islandu, Írska, Lotyšska, Luxemburska, Moldavska, Nórska, Poľska, Rakúska, San Marína, Slovinska, Španielska, Švédska a Talianska.

Libanon je vystavený každodenným izraelským útokom od 2. marca, keď Hizballáh v reakcii na zabitie iránskeho najvyššieho duchovného vodcu Alího Chameneího vystrelil rakety na Izrael. Podľa libanonských úradov si tento konflikt vyžiadal viac ako 1300 životov a vyše milión ľudí je vysídlených.

Prezident Trump mal rekordne dlhý prejav o stave Únie. Demokrat Schumer ho označil za odtrhnutý od reality

Prezident Donald Trump predniesol najdlhší prejav o stave Únie v histórii USA. Demokratický senátor Schumer ho označil za odtrhnutý od reality bežných Američanov. Viacerí demokrati prejavili nesúhlas demonštratívnymi protestmi.

Demokratický senátor Chuck Schumer tvrdí, že utorkový prejav amerického prezidenta Donalda Trumpa o stave Únie bol „bludný“. Prezident sa podľa neho v tomto rekordne dlhom prejave nezaoberal problémami bežných Američanov. Viacerí demokrati počas prejavu vyjadrili svoj nesúhlas transparentmi či pokrikmi, jedného z nich vylúčili z miestnosti za transparent, ktorým kritizoval nedávne Trumpove video o exprezidentovi Barackovi Obamovi a jeho manželke. TASR o tom informuje podľa správy agentúry AFP.

V skratke:

  • Chuck Schumer označil Trumpov prejav o stave Únie za bludný
  • Demokrati počas prejavu protestovali transparentmi a výkrikmi
  • Trumpov prejav bol najdlhší v histórii USA

„Američania ešte nikdy nevideli prejav o stave Únie tak odtrhnutý od reality. Prezidentova rétorika a realita krajiny sú od seba na míle vzdialené,“ povedal senátor. „Donald Trump vykreslil iluzórny obraz Ameriky, ktorý by pracujúci Američan sotva spoznal,“ dodal Schumer.

Rekordne dlhý prejav

Trump sa vo svojom prejave o stave Únie zaoberal viacerými témami, od ekonomiky až po Irán, konštatuje AFP. Tento prejav na spoločnom zasadnutí oboch komôr Kongresu trval hodinu a 47 minút. Išlo o najdlhší prejav o stave Únie v histórii USA. Trump tak prekonal rekord bývalého prezidenta Billa Clintona, ktorý v roku 2000 predniesol 80-minútový prejav.

Desiatky demokratov sa na tomto podujatí vôbec nezúčastnili a tí, ktorí prišli, zväčša zostali sedieť, okrem zriedkavých výnimiek. Kongres podľa AFP zohráva kľúčovú úlohu počas prejavu o stave Únie, keď tlieska alebo vstáva na znak súhlasu s prezidentom, alebo zostáva sedieť, aby vyjadril svoju nespokojnosť.

Symbolický protest demokratov

Niekoľko demokratov malo biele oblečenie, aby tak vzdali hold hnutiu sufražetiek oslavujúcemu právo žien voliť, alebo mali pripnuté odznaky požadujúce zodpovednosť osôb uvedených v spisoch a sexuálnom delikventovi Jeffreym Epsteinovi.

Demokratického člena Snemovne reprezentantov USA Al Greena vylúčili z miestnosti pre jeho transparent s nápisom: „Černosi nie sú opice!“. Išlo o reakciu na konšpiračné video, ktoré Trump nedávno zverejnil, a následne po rozsiahlej kritike odstránil, na svojej sieti Truth Social, v ktorom boli exprezident USA Barack Obama a jeho manželka Michelle zobrazení ako opice.

„Videl to, pochopil to,“ povedal Green novinárom o jeho odkaze na transparente pre Trumpa, informuje stanica NBC News.

Emotívne reakcie a kritika

Greena vyviedli z miestnosti aj minulý rok počas Trumpovho príhovoru v Kongrese po tom, čo na prezidenta opakovane pokrikoval, stál a triasol smerom k Trumpovi svojou palicou, ktorou si pomáha pri chôdzi.

Magazín TIME uviedol, že demokratky Rashida Tlaibová a Ilhan Omarová počas prejavu prezidenta opakovane vstali zo svojich kresiel a kričali: „Zabili ste Američanov“. Neskôr na Trumpa kričali, aby zverejnil všetky spisy súvisiace s Epsteinom.

Demokratka Norma Torresová na protest v tichosti držala transparent s menami a fotografiami Renee Goodovej a Alexa Prettiho, ktorých v januári smrteľne postrelili federálni agenti v Minneapolise.

Trump v jednom momente ukázal na stranu miestnosti, kde sedeli demokrati a povedal: „Títo ľudia sú blázni“. Republikáni na toto tvrdenie reagovali potleskom, zatiaľ čo demokrati len sedeli.

X X X

 Železný: Čína chce být stabilizační velmocí na Blízkém východě. Trump její vliv na jednání nepřizná

Do jednání o ukončení konfliktu na Blízkém východě vstoupil nový vyjednavač. Čína spolu s Pákistánem připravily pětibodový mírový plán. „Mírová iniciativa zapadá do širších rámců, které Čína vůči konfliktu zaujímá, kdy se snaží sama sebe dostat do role stabilizační velmoci, ale snaží se vše řešit skrz diplomatické kanály,“ míní v rozhovoru pro Český rozhlas Plus ředitel Centra asijsko-pacifických studií na Cevro univerzitě Jan Železný.

Čína vyzvala k propuštění zajatého prezidenta Nicoláse Madura. Nad americkou operací už dříve vyjádřil Peking šok 

Myslíte si, že by se Čína a Pákistán pustily do mírové iniciativy bez nějaké koordinace s Washingtonem?
Já si myslím, že tato mírová iniciativa v podstatě zapadá do nějakých širších rámců, které Čína vůči konfliktu zaujímá, kdy se snaží sama sebe dostat do role nějaké stabilizační velmoci, která nevystupuje přímo, nevystupuje nějakým způsobem vojensky, ale snaží se vše řešit skrze diplomatické kanály.

Ředitel Centra asijsko-pacifický studií na Cevro univerzitě Jan Železný

Výběr Pákistánu není úplně náhodný. Pákistán je země, která v minulosti měla velmi dobré vztahy se Spojenými státy, především v období války proti terorismu. Zároveň v posledních letech vidíme, že má stále blíže k Číně. Mají takzvané partnerství do všeho, do každého počasí, jak se to někdy říká nebo interpretuje. Z čínského pohledu dává smysl.

Do jaké míry Spojené státy budou ochotny jednat skrze prostředníky, to samozřejmě nevíme. Prezident Trump mluví o tom, že jednání s Íránem probíhají napřímo. Na druhou stranu jsme nikdy neslyšeli, s kým je jednáno a jakým způsobem nebo kde. Takže tady pořád existuje určitá diplomatická mlha.

Samozřejmě, že tady jde o určitou symbolickou hodnotu toho, že Čína se považuje za mírotvůrce a tímto způsobem to ukazuje. Ale má také faktický důvod ukončit ten konflikt, protože Peking má obrovské strategické rezervy pohonných hmot a pokud vím, tak si nějaké dodávky s Teheránem domluvil, takže nemůže říct jako Američané, že se ho to tolik nedotýká.
Já si myslím, že Čína není úplně izolována, co se týče dopadu konfliktu. Pokud to porovnáme s jinými asijskými státy, tak je na tom lépe. Má poměrně velké strategické zásoby, zároveň diverzifikuje své dodávky strategických surovin třeba z Ruska, ze střední Asie.

Na druhou stranu i tak asi 50 procent jejího importu ropy stále pochází z Blízkého východu a vztah není jenom na Írán, ale i na další země, kde probíhají velmi čilá obchodní jednání nejenom v oblasti strategických surovin, ale například i nových technologií.

Tudíž dopad na Čínu je i v tomto. Je v zájmu Číny konflikt nějakým způsobem stabilizovat, což ostatně ukazují i dokumenty, které byly přijaty i s Pákistánem, takže není izolovaná a myslím si, že není úplně v zájmu Číny, aby konflikt pokračoval a především eskaloval.

Co se týče především situace Hormuzského průlivu, některé čínské lodě, alespoň podle toho, co víme, propojuje s určitým nákladem, ale stále je to pouze část toho, co bylo před vypuknutím celé situace.

Vztahy Číny s americkými spojenci

Jak Čína vychází s dalšími státy Perského zálivu, převážně tedy primárně s americkými spojenci, jako je Saúdská Arábie nebo Spojené arabské emiráty? Ona, pokud vím, svého času vyjednala dohodu mezi Saúdy a Íránci?
Ano, dohoda byla prezentována Čínou jako jakýsi diplomatický majstrštyk a důkaz toho, že Čína je globálně působícím hráčem, minimálně v diplomatické rovině. Zároveň to bylo prodáváno jako ukázka toho, že globální iniciativy, které prezident Si Ťin-pching ohlásil, nějakým způsobem fungují a Čína je relevantním hráčem.

Zároveň jsme u Číny viděli, že zvláště v posledních letech probíhala obchodní jednání i v oblasti třeba nových technologií, umělé inteligence, digitalizace s ostatními zeměmi v regionu. To je právě to, proč jsem říkal, že tam nejde jenom o Írán.

A pokud tyto státy budou ekonomicky zasaženy a jejich hospodářství se nebude dařit, což v tuto chvíli hrozí kvůli současné situaci, tak to dopadne i na Čínu. A proto říkám, není úplně v jejím zájmu, aby konflikt eskaloval a nějakým způsobem přerostl v něco většího.

A jaké jsou vztahy mezi Pákistánem a Čínou? Jak došlo k tomu, že zrovna tyto dvě země se spolu snaží dostat Spojené státy a Írán k jednacímu stolu?
Tyto státy mají poměrně výrazné a úzké hospodářské vazby. Když se podíváme na projekt Pásu a stezky, který se dotýkal i České republiky, tak zrovna Pákistán byl vytipován a vybrán jako vlajková loď, to znamená, byly tam ohromné investice do infrastruktury, do přístavu, do celé ekonomiky, což samozřejmě vytváří pozice pro nějakou užší diplomatickou vazbu.

Oba státy mají uzavřené strategické partnerství. A ještě do toho musíme vložit to, že Pákistán se obává Indie. Indie má také zhoršené, byť v poslední době zlepšující se vztahy s Čínou. Mechanika je tam mnohem složitější.

Zároveň je Pákistán stále aktérem, kterého Spojené státy berou vážně minimálně v tom smyslu, že dochází k určité koordinaci například protiteroristických, protipovstaleckých operací. Mechanika za tím je poměrně složitá, ale má výrazný ekonomický základ.

Napjatý vztah USA a Číny 

Vztah Washingtonu a Pekingu je kvůli americkým clům dost napjatý. Za měsíc je čeká další kolo jednání, tak jak se to může odrazit v diplomatickém vyjednávání o ukončení konfliktu na Blízkém východě?
To, o co bude usilovat jak Peking, tak Spojené státy, je především stabilizace situace ohledně cel a vzájemného obchodu. Nedomnívám se úplně, že by se Írán navzdory tomu, že se teď na něj soustředí veškerá mediální pozornost, stal něčím, na čem se rozhovory mohou zaseknout, nebo respektive stát. Pořád jsou obchodní zájmy obou zemí násobně důležitější.

Jsou tam i jiná témata vzájemných sporů, jako je Tchaj-wan, otázka Jihočínského moře, otázka například dodávky strategických surovin. Zase naopak z druhé strany omezení na vývoz čipů a dalších technologií ze strany Spojených států. Agenda je poměrně široká, převážně obchodní.

Víme, že Trump na toto obchodní jednání nebo ekonomický rozměr poměrně slyší. Přestože schůzka byla odložena, nemyslím si, že by Írán byl něco, co by ji úplně zásadně měnilo.

Když tedy teď přichází Čína s Pákistánem s nějakým mírovým návrhem, tak jsou body formulovány tak, aby byly akceptovatelné v podstatě i pro Spojené státy, nebo je potřeba ještě dalšího diplomatického úsilí, aby Spojené státy měly pocit, že tím hlavním vyjednavačem je Čína, se kterou, jak jsme řekli, nemá zas tak dobré vztahy?
Body jsou koncipovány velmi obecně, což je typické pro všechny čínské mírové nebo diplomatické iniciativy. Každý aktér si v nich může najít to, co zrovna potřebuje, co se mu hodí.

 Na druhou stranu, vy jste správně poznamenal určité napětí ve vztazích a já si nemyslím, že pokud by Spojené státy nějakým způsobem začaly vyjednávat a deeskalovat ten konflikt, tak že by to bylo s přiznáním toho, že k tomu přispěla Čína, to určitě ne.

Myslím si, že spíš prezident Trump, pokud k tomuto kroku přistoupí, byť jeho projev z noci na čtvrtek nevypadá úplně, že by se k tomu chystal, tak tak udělá poměrně unilaterálně a bude to prezentovat tak, že to bylo rozhodnutí Spojených států na základě třeba přímých jednání s Íránem, o kterých moc nevíme. A určitě pochybuji o tom, že by tam bylo přiznání nějakého vlivu Číny.

X XX

Trajdos: Omráčení

Je to truismus, že soucit, milosrdenství, ba dokonce i ušlechtilost, jsou neslučitelné s válkou. Nemohou koexistovat ani s politikou, zejména se současnou politikou. Důležitá je efektivita při dosahování stanovených cílů, že?

Moje generace, která dostala dar paměti od svých rodičů, svědků světové války, si zachovala vštípený etický rámec, který určité věci zakazuje, zavrhuje a rozhodně odsuzuje. Tyto principy už možná nejsou tak neochvějné jako kdysi, ale v tragických okamžicích stále silně rezonují jako hlas svědomí. Nechci tuto etiku nazývat specificky křesťanskou (ačkoli z tohoto náboženství pramení). Nazvu ji jednoduše lidskou etikou. Pokud víme a pamatujeme si, že Němci v září 1939 úmyslně bombardovali označené nemocnice a kolony civilních uprchlíků, pak tento monstrózní čin nazýváme zlem. Pokud víme, že ti samí Němci po celou dobu okupace zavraždili stovky a tisíce civilistů v pouličních a lesních popravách (např. v Palmirách), pak se jednalo o zločin. Pokud víme, že rozsáhlý sovětský represivní systém deportoval tisíce našich krajanů z východního Polska, aby hladověli a trpěli v pracovních táborech, zatímco další mučili a zabíjeli v mučírnách NKVD, pak se jednalo o stejně ohavný zločin. A konečně, pokud genocidní pachatelé UPA vraždili bezbranné Poláky, včetně malých dětí, v mučivé agónii, pak tyto masakry nazýváme nelidským zločinem, zrozeným z myslí prosáklých zlem. Samozřejmě jsem uvedl příklady. Seznam by mohl pokračovat donekonečna.

Pokud je to tak, jak můžeme klidně sledovat kamenné, mechanicky vycvičené tváře televizních hlasatelů a komentátorů (doprovázené podobným tónem v denním tisku), kteří den za dnem s roztomilým klidem a souhlasem informují o podobných zločinech spáchaných „našimi spojenci“? Letadla, rakety a drony z Izraele a USA neútočí jen na takzvané vojenské cíle. Každý den v Íránu, napadeném podle klasického vzorce válečných zločinů (jako Polsko v roce 1939), umírají obyčejní lidé. Umírá i mnoho dětí. Umírají bezbranní. Většina těch, kteří chtěli a stále chtějí žít v systému zavedeném v této zemi v roce 1979, umírá. Stále to chtějí pod bombami agresora. Ale bezvýsledně. Agresoři věří, že by se z toho měli zbavit masového zničení. To se v moderní době stalo už nejednou. Hrdinští Srbové zaplatili v roce 1999 strašlivou cenu za svůj národní odpor vůči diktátu USA a EU. Kosovo a Metohija, provincie nedílně spjatá se srbským státem od 13. století, byly odtrženy od své vlasti a Albánci je osídlili až během turecké nadvlády. Až do konce 17. století sídlil na tomto území v Peći patriarchát Srbské pravoslavné církve. Až do agrese NATO a vytvoření groteskního pseudostátu v Kosovu (ve skutečnosti americké překladní hyperzákladny) vzkvétaly kláštery založené srbskými králi. Srbové byli z této provincie nemilosrdně vyhnáni za pomoci albánských milicí, které hrály podobnou roli jako UPA proti Polákům na východních územích. Platilo jednoduché pravidlo: každý, kdo se postaví proti globálním manipulátorům, je popraven. Nemá smysl spoléhat se na takzvaná práva a hodnoty, které Západ pravidelně vychvaluje.

Brutální útok nyní zasáhl Írán (a před dvěma měsíci Venezuelu), ale prostor pro zločince stejného druhu a přesvědčení je mnohem širší. Izraelci devastují Libanon. Záminkou je vyhlazení šíitského Hizballáhu, ale hromadně umírají civilisté všech vyznání, včetně maronitských křesťanů. Bezmocné libanonské úřady marně prosí o pomoc. Neslyšel jsem, že by se pokrytecká stvoření z EU tím znepokojovala. Mezitím má Trumpova administrativa (nyní bez zapojení Netanjahuových nohsledů) neomezený horizont vyhlazování států s alternativními režimy, které odmítají akceptovat neokoloniální a loutkový status. Zaútočí na Jemen, zaútočí na Afghánistán (kde před pěti lety Tálibán s podporou většiny obyvatelstva vyhnal americké loutky a osvobodil jejich zemi po 20 letech „progresivní“ okupace). Je příznačné, že Američané vždy šetří země ovládané komunisty. Pokud jde o Čínu, je zřejmé: Západ se děsí její moci a Eurokolchoz tam také uzavřel řadu špinavých obchodů. Také je nejlepší se nedotýkat bombami zatížené Severní Koreje, kde by globální misionáři měli za soupeře skutečně zločinný komunistický „režim“. Opatrně také obcházejí Vietnam a Laos, kterým od roku 1975 vládnou komunisté. Mohla by to být vzpomínka na ponižující porážku? Z „rudých“ zemí se zdá být přijatelná pouze Kuba, protože je obklíčená. Mám však zvláštní pocit, že Trump nekousne. Zaprvé, je tam nedostatek ropy a plynu. A přesto se hlavní hon, s vraždou v pozadí, odehrává v regionech s energetickými zdroji.

Závěr. Připomněl jsem si mechanismus běžné propagandy. Nicméně tam, kde se denně ozývá mučivé stížnosti na ruské bombardování ukrajinských měst, zatímco se současně s ledovým uspokojením informuje o hekatombě v Íránu a Libanonu, úmyslně prováděné údajně legitimními okupanty, se život stává nesnesitelným. Etický relativismus se mění v páchnoucí cynismus. Mašinérie na změnu myšlení dokázaly vymýtit, alespoň na úrovni komunikace, poslední zbytky lidského cítění.

Chci se zde krátce zmínit ještě o jednom tématu, protože později nebudu mít příležitost. Letos v dubnu se v bratrském Maďarsku uskuteční rozhodující zkouška sil. Hlas maďarského lidu určí, zda Maďaři uhájí svou impozantní nezávislost, kterou vláda Viktora Orbána s neuvěřitelným odhodláním chrání již 16 let. Pokud Fidesz prohraje a k moci se dostanou figuríny EU, nejmocnější světlo národní suverenity v Evropě zhasne. Proto je pro Poláky, na rozdíl od názoru vyjádřeného na těchto stránkách před několika týdny, klíčové, zda Orbánova vláda získá páté funkční období. Bude to jiskřička naděje, i když vím, že se nezávislého Polska nedožiji.

Tadeusz M. Trajdos

Emeritní profesor Ústavu dějin Polské akademie věd

Myśl Polska (Polské myšlení), č. 13-14 (29. 3. – 5. 4. 2026)

Jana Putzlacher, server vasevec.cz

X X  X

Policie ve Francii zadržela europoslankyni Hassanovou kvůli schvalování terorismu

Francouzská policie zadržela francouzsko-palestinskou levicovou europoslankyni Rimu Hassanovou kvůli údajnému schvalování terorismu. Ve čtvrtek o tom s odvoláním na své zdroje informoval list Le Parisien, podle kterého se případ týká příspěvku na síti X, kde Hassanová odkazovala na jistého propalestinského japonského radikála. Podle zdrojů agentury AFP policie v tašce zadržené europoslankyně našla malé množství syntetických drog.

Hassanová, která je podle Le Parisien v policejní vazbě, zveřejnila na konci března na X příspěvek, který později ze svého účtu odstranila a ve kterém citovala Japonce Kózóa Okamotu. V příspěvku zmiňuje Okamotova slova o tom, že dokud existuje útlak, je odpor nejen právem, ale i povinností.

Okamoto se jako člen militantní skupiny Japonská rudá armáda (JRA) zúčastnil v květnu 1972 útoku na telavivské letiště Lod, které dnes nese název po prvním izraelském premiérovi Benu Gurionovi.

Okamoto a další dva členové JRA přiletěli do Izraele převlečení za hudebníky. V pouzdrech houslí ale měli zbraně, československé samopaly vzor 58 a granáty. Při útoku zabili 26 lidí a zahynuli také dva útočníci. Okamotu, kterého izraelská policie zadržela, poslal soud na doživotí do vězení. Na svobodu se dostal v roce 1985 při výměně vězňů mezi Izraelem a Palestinci.

Hassanová ani její právník se podle agentury Reuters k případu bezprostředně nevyjádřili. „Je to nový milník v soudním pronásledování, jehož cílem je umlčet hlasy hájící práva palestinského lidu,“ sdělil AFP zdroj z okolí zadržené političky.

Další francouzská europoslankyně z krajně levicové strany Nepodrobená Francie (LFI) Manon Aubryová ostře kritizovala „soudní šikanu“. Bývalý prezidentský kandidát za LFI Jean-Luc Mélenchon označil postup policie za zpolitizovaný.

Podle AFP na konci března francouzský poslanec Matthias Renault z krajně pravicového Národního sdružení (RN) uvedl, že na příspěvek europoslankyně upozornil pařížské státní zastupitelství. Také ve čtvrtek vyzval k tomu, aby byla Hassanová zbavena poslanecké imunity.

Hassanovou vyšetřují úřady také kvůli jejím komentářům k útoku teroristického hnutí Hamás ze 7. října 2023, k němuž se vyjádřila způsobem považovaným za projev podpory této skupině. V roce 2024 ji policie předvolala kvůli obvinění z oslavování terorismu.

Europoslankyně opakovaně kritizuje Izrael a mimo jiné se dvakrát zúčastnila humanitární flotily směřující do Pásma Gazy, která měla za cíl prolomit blokádu tohoto území

X X X

Rakúsko zamietlo americké žiadosti o prelet vojenských lietadiel na Blízky východ

Rakúsko zablokovalo všetky žiadosti USA o prelety vojenských lietadiel na Blízky východ cez svoje územie. Odvoláva sa na prísny zákon o neutralite štátu.

Rakúske ministerstvo obrany vo štvrtok oznámilo, že zamietlo všetky žiadosti Spojených štátov o prelety amerických vojenských lietadiel smerujúcich na Blízky východ ponad svoje územie. TASR o tom informuje podľa správ agentúry AFP a verejnoprávneho telerozhlasu ORF.

Hovorca rezortu obrany Michael Bauer uviedol, že žiadostí bolo „niekoľko“ a Rakúsko ich nemohlo schváliť pre svoj zákon o neutralite. „Žiadosti skutočne boli a od začiatku boli zamietnuté,“ uviedol s tým, že podobné žiadosti od krajín vo vojne bývajú vždy odmietnuté.

Podobný krok v pondelok oznámilo aj Španielsko. „Toto rozhodnutie je súčasťou rozhodnutia, ktoré už urobila španielska vláda, nezúčastňovať sa na vojne, ktorá bola začatá jednostranne a proti medzinárodnému právu, a neprispievať k nej,“ uviedol vtedy španielsky vicepremiér a minister hospodárstva Carlos Cuerpo pre rozhlasovú stanicu Cadena Ser.

X X X

 Ruský tanker prelomil energetickú blokádu Kuby. Druhá loď s ropou sa už nakladá a má zmierniť krízu na ostrove

Rusko posiela na Kubu už druhé plavidlo s ropou a otvorene tvrdí, že prelomilo blokádu. Moskva tak vstupuje do energetickej krízy ostrova ešte výraznejšie.

Rusko sa pripravuje poslať na Kubu druhé plavidlo s ropou, povedal novinárom minister energetiky Sergej Civiľov. Jeho oznámenie prišlo len dva dni po tom, čo v kubánskom prístave Matanzas zakotvil ruský tanker so 730-tisíc barelmi suroviny, informuje agentúra AP, píše TASR.

„Kuba je pod úplnou blokádou, bola odrezaná. Čia zásielka ropy tam dorazila? Ruské plavidlo prelomilo blokádu. Druhé sa práve nakladá, Kubáncov nenecháme v problémoch,“ povedal minister.

Rusku prevoz povolil

Karibský ostrov sužuje energetická kríza od januára, keď americké sily zajali a odviezli z Venezuely prezidenta Nicolása Madura, ktorý bol spojencom Kuby a krajina tak prišla o svojho hlavného dodávateľa ropy. Washington následne vyhlásil, že uvalí clá na každý štát, ktorý by dodával na ostrov túto surovinu, aj keď teraz umožnil Rusku doručiť tanker z „humanitárnych dôvodov“.

Americký prezident Donald Trump, ktorý považuje kubánsku vládu za nepriateľský režim, v nedeľu povedal, že „nemá problém“ s tým, aby Moskva posielala na ostrov ropu. „(Kuba) má veľmi zlých a skorumpovaných lídrov, a či dostanú jednu loď ropy alebo nie, na tom nič nemení,“ uviedol. Kuba vyrába len približne 40 percent potrebného paliva a spolieha sa na dovoz, aby udržala svoju energetickú sieť. Odborníci uvádzajú, že očakávaná zásielka jej môže priniesť po spracovaní ropy približne 180-tisíc barelov nafty, čo stačí na pokrytie spotreby krajiny približne na deväť až desať dní.

X X X

 Trump odvolal ministryni spravedlnosti Bondiovou. Řeší se souvislost s Epsteinem

Americký prezident Donald Trump odvolal ministryni spravedlnosti Pam Bondiovou. Média uvádí, že byl s její prací nespokojený. Údajně se mu nelíbilo, jakým způsobem nakládala s vyšetřovacími spisy týkajícími se zesnulého finančníka a sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina.

V příspěvku na své sociální síti Trump označil Bondiovou za americkou patriotku a loajální přítelkyni, která věrně vykonávala funkci ministryně spravedlnosti v uplynulém roce. „Pam odvedla skvělou práci při dohlížení na masivní potírání násilné kriminality po celé zemi,“ uvedl. Ministryně podle prezidenta zamíří do soukromého sektoru, kde bude vykonávat „tolik potřebnou a důležitou“ práci.

Úřadujícím ministrem spravedlnosti se podle Trumpa stane dosavadní náměstek Todd Blanche. Prezident jej označil za talentovaného a respektovaného právního odborníka.

Agentura Reuters naznačuje, že jí zlomila vaz kauza Epsteinových spisů, za kterou čelila kritice i od prezidentovi obvykle věrných republikánů. Trumpovi se vadilo zveřejňování složek. Tato záležitost způsobila Trumpovi politické problémy a znovu přitáhla pozornost k jeho někdejšímu přátelství s Epsteinem, o němž uvedl, že skončilo před desítkami let.

Prezident údajně pak také byl stále více frustrován tím, že Bondiová nejednala dostatečně rychle při stíhání kritiků a protivníků, proti nimž chtěl prezident vznést trestní obvinění.

Bondiová byla považována za oddanou Trumpovu loajalistku. Podle Reuters v této své poloze narušila dlouhodobou tradici nezávislosti ministerstva spravedlnosti na Bílém domě při vyšetřování. Kritici například upozorňovali, že propustila desítky kariérních žalobců, kteří pracovali na vyšetřováních nepohodlných pro Trumpa.

Odvolání Bondiové by mohlo vést ke změně strategie na ministerstvu spravedlnosti a potenciálně k obnovenému tlaku na využití amerického právního systému proti Trumpovým odpůrcům, píše Reuters.

Bondiová je druhou vysoce postavenou Trumpovou spolupracovnicí, se kterou prezident rozvázal spolupráci. V březnu odvolal ministryni vnitřní bezpečnosti Kristi Noemovou po kritice jejího vedení resortu a Trumpovy imigrační politiky.

X X X

Kým USA riešia Irán, Rusko môže vyhrať vojnu na Ukrajine aj bez víťazstva na fronte, varuje expert Masala

Vojna v Iráne presúva pozornosť Spojených štátov a oslabuje tlak na Rusko. Podľa bezpečnostného analytika Carla Masalu tak môže Moskva vyhrať vojnu na Ukrajine aj bez víťazstva na fronte.

Vojna v Iráne aj po mesiaci od svojho začiatku pokračuje a mení dynamiku globálnej politiky. Kým pozornosť Spojených štátov sa presúva na Blízky východ, rokovania o Ukrajine stagnujú. Napätie sa prenieslo aj na stretnutie G7, kde sa americký minister zahraničných vecí Marco Rubio dostal do sporu so šéfkou európskej diplomacie Kajou Kallasovou, ktorá otvorene kritizuje, že mierové rokovania o Ukrajine sa neposúvajú.

„Vyzerá to tak, že nie vojensky, ale politicky môže Rusko vyhrať,“ hovorí v rozhovore bezpečnostný analytik Carlo MASALA, profesor medzinárodnej politiky na Univerzite Bundeswehru v Mníchove. Dlhodobo sa venuje NATO a európskej obrane a je autorom bestselleru Ak Rusko vyhrá. V ňom načrtáva scenáre možného víťazstva Moskvy – nie nevyhnutne vojenského, ale politického. Tlak Spojených štátov na Ukrajinu podľa neho môže viesť k dohode, ktorá bude viac vyhovovať Kremľu než Kyjevu.

Vo svojej knihe načrtávate scenáre ruskej výhry. Začneme rovno hlavnou otázkou: Myslíte si, že Rusko vyhrá?

Vyzerá to tak, že nie vojensky, ale ak sa pozrieme na administratívu Donalda Trumpa a na tlak, ktorý vyvíja na Ukrajinu, aby dospela k nejakej dohode, myslím si, že USA v podstate odovzdávajú Rusku víťazstvo.

Medzičasom však Ukrajinci zdecimovali ruskú „zlatú žilu“ a drvia Putina na dvoch frontoch:

Teória, že si Donald Trump a Vladimir Putin rozdelia sféry vplyvu a Európa sa rozdelí, nie je nová. Má však Trump vôbec priestor na to, aby s Putinom prekreslil mapu vplyvu bez súhlasu Európanov?

Nie, na to by Trump musel stiahnuť americké jednotky z regiónu. Nemáme na to žiadne náznaky. Čakáme síce na globálne rozmiestnenie síl, ale musel by najprv stiahnuť americké jednotky z regiónu, čo je to, čo by Putin chcel. Zároveň však Kongres minulý rok schválil zákon, ktorý stanovuje, že počet amerických vojakov v Európe nesmie klesnúť pod približne 71- až 72-tisíc. Nemáme teda žiadne náznaky, že by sa to malo stať, preto si to nemyslím

Ak víťazstvo Ruska nebude mať podobu tankov v Kyjeve, ako bude vyzerať v praxi? Čo bude tým definitívnym indikátorom, že Moskva dosiahla svoje?

Indikátor vidíte v súčasných rokovaniach medzi Američanmi, Rusmi a Ukrajincami. V podstate už rok musí Zelenskyj akceptovať to, čo od neho USA požadujú. Teraz zostávajú dve nevyriešené otázky: či sa Ukrajinci stiahnu z Donbasu a ako budú vyzerať bezpečnostné záruky. USA tlačia na to, aby sa Ukrajina vzdala Donbasu bez toho, aby sa samy pevne zaviazali k bezpečnostným garanciám. Tu vidíte, že sa veci vyvíjajú smerom, ktorý chce Putin.

Irán je kľúčovým spojencom Moskvy, no Putin pri súčasnej eskalácii pôsobí prekvapivo zdržanlivo. Prečo sa Rusko zapája do konfliktu v Iráne menej, než by sa čakalo?

Rusko na to nemá kapacity. A druhá vec je, že Putin sa už rok snaží vyhnúť tomu, aby nahneval Donalda Trumpa. Ak by Rusko aktívnejšie pomáhalo Iránu, riskovalo by, že sa Trump obráti proti Putinovi. To je niečo, čomu sa Putin snaží vyhnúť. Sú tu teda dva faktory: Rusko nie je také silné, ako si niektorí myslia, a zároveň sa Putin snaží udržať Trumpa na svojej strane. Pomoc Iránu by tento vzťah mohla narušiť.

Časť obyvateľov Iránu zabitie ajatolláha Alího Chámeneího oplakávaZdroj: reuters

Objavujú sa teórie, že Irán je len figúrkou vo väčšej hre na oslabenie Číny. Je Trump skutočne takým dobrým stratégom, alebo ide o preceňovanie jeho úmyslov?

Nie, myslím si, že je to veľmi prehnané. Trump napríklad požiadal Čínu o pomoc v Hormuzskom prielive. Čína navyše získava len časť ropy z Iránu a veľkú časť z iných zdrojov. Blokovanie Hormuzského prielivu by ju výrazne nezasiahlo. Predstava, že Trump je veľký stratég a všetko robí s cieľom oslabiť Čínu, je podľa mňa prehnaná.

X X X

Ruský súd odsúdil nemeckého sochára. Za alegorický karnevalový voz v neprítomnosti dostal 8,5 roka

 Ruský súd potrestal nemeckého sochára Jacqua Tillyho za údajné urážky veriacich a armády pre kontroverzný karnevalový voz. Trest môže mať dopad aj mimo Ruska.

Súd v Moskve vo štvrtok uznal nemeckého sochára Jacqua Tillyho z Düsseldorfu za vinného z urážky veriacich a zo šírenia „falošných informácií“ o armáde a v neprítomnosti ho odsúdil na osem rokov a šesť mesiacov väzenia. Umelec dostal aj štvorročný zákaz spravovať webové stránky. Žiadny z týchto trestov nie je vymáhateľný, pretože Tilly nemá bydlisko v Rusku, informovala agentúra Reuters.

  • Moskovský súd odsúdil sochára Jacqua Tillyho na osem a pol roka.
  • Dostal aj štvorročný zákaz spravovať webové stránky.
  • Proces sa týkal jeho umeleckého diela zobrazujúceho Putina.
  • Tresty nie sú vymáhateľné, keďže Tilly nebýva v Rusku.

Súdny proces sa týkal alegorického vozu, ktorý 62-ročný Tilly navrhol pre karnevalový sprievod Rosenmontag 2024 v Düsseldorfe. Sochy v nadrozmernej veľkosti vyrobené z drôteného pletiva a papiera vyobrazovali ruského prezidenta Vladimira Putina vo vani naplnenej krvou alebo pri sexuálnom akte s patriarchom ruskej pravoslávnej cirkvi Kirillom.

V rámci súdneho procesu bol citovaný aj rozhovor pre rozhlasovú stanicu Deutsche Welle z roku 2024, v ktorom Tilly odsúdil „všetky krvavé zločiny spáchané ruskou armádou“ na Ukrajine. Moskovská prokuratúra následne umelca obvinila z urážky veriacich a zo šírenia nepravdivých informácií o ruských ozbrojených silách. Samotný Tilly tieto obvinenia označil za útok na slobodu prejavu.

Môže čeliť problémom

Spravodajský web Euronews informoval, že je nepravdepodobné, aby bol sochár vydaný do Ruska. Napriek tomu by jeho odsúdenie mohlo mať praktické dôsledky. Moskva by naňho mohla vydať medzinárodný zatykač, alebo môže mať problémy pri cestovaní do štátov naklonených Rusku.

Jacques Tilly je jedným z najznámejších tvorcov alegorických vozov s politickou tematikou na porýnskom karnevale. Jeho diela sú známe svojím ostrým a často provokatívnym vizuálnym jazykom a pravidelne sa venujú medzinárodným konfliktom a politickým osobnostiam.

Medzičasom umelecky stvárnil aj svoj súdny proces v Rusku. Počas tohtoročného sprievodu predstavil alegorický voz, na ktorom bol Putin v uniforme, ako útočí mečom na tradičnú düsseldorfskú karnevalovú postavu „Hoppeditza“.

X X X

Premiérovho poradcu Lindtnera sudca v prípade korupcie oslobodil. Aké dôkazy, taká spravodlivosť, zdôvodnil

Verdikt nie je právoplatný, o prípade bude rozhodovať Najvyšší súd.

Špecializovaný trestný súd oslobodil Davida Lindtnera, poradcu premiéra Roberta Fica, spod obžaloby zo zasahovania do nezávislosti súdu a z nepriamej korupcie z čias, keď Lindtner pôsobil ako predseda Okresného súdu Bratislava III. „Nebolo dokázané, že sa skutky stali,“ skonštatoval samosudca Roman Púchovský. Rozsudok nie je právoplatný.

Prokurátor Ján Hrivnák obžalovanému v záverečnej reči navrhoval dvojročný trest s podmienečným odkladom na dva roky. Po vynesení verdiktu ohlásil, že sa odvolá. O kauze bude rozhodovať Najvyšší súd SR.

David Lindtner ako advokát na súdoch často zastupuje politikov Smeru, ale je aj obhajcom internetového agresora Daniela Bombica. Od začiatku vyhlasoval, že je nevinný a hovoril o snahe „kriminalizovať jeho osobu“

Advokáta súdili za ovplyvňovanie súdov cez sudcu Vladimíra Sklenku blízkeho Marianovi Kočnerovi.

„Som rád, že sudca rozhodol na základe vykonaného dokazovania a nie na základe domnienok prokuratúry, ktorá nedokázala podporiť tvrdenia spolupracujúcich svedkov nejakým relevantným dôkazom,“ reagoval na zatiaľ neprávoplatný rozsudok Lindtner.

Prokurátor Hrivnák verdikt komentovať nechcel, keďže ide stále o „živú vec“.

O čo v prípade ide?

Lindtner bol v minulosti prokurátorom a neskôr sudcom a šéfom Okresného súdu Bratislava III. Po tom, čo sa na verejnosti objavili prepisy jeho komunikácie s Marianom Kočnerom, v roku 2019 sudcovský talár sám odložil. S Kočnerom si vymenili asi dvesto správ a písali si aj po vražde novinára Jána Kuciaka a jeho snúbenice Martiny Kušnírovej.

Lindtnera spolu s ďalšími známymi ľuďmi z justičného prostredia po prvýkrát obvinili v rámci akcie Búrka ešte v marci 2020. Najskôr bol stíhaný na slobode, na jeseň 2020 po akcii Víchrica však po ďalšom obvinení skončil vo vyšetrovacej väzbe.

Rezort spravodlivosti pod vedením Borisa Suska (Smer) sa mu neskôr, v januári 2024, za väzobné stíhanie ospravedlnil.

Proti Lindtnerovi svedčí Vladimír Sklenka, ktorý s Kočnerom komunikoval ešte čulejšie a dnes je označovaný za jeho „dvorného sudcu“

x x x

Donald Trump schytá „výprask“, aký ešte nezažil. Nemá sa mu ako vyhnúť

Zatiaľ sa nečrtá žiadna možnosť, že by sa americkému prezidentovi podarilo uniknúť z pasce, do ktorej sa vmanévroval.

Napriek viac než mesiac trvajúcim náletov Izraela a USA iránsky režim disponuje podľa odhadov ešte zhruba 1000 raketami.

Hoci zhruba 1500 rakiet Iránci minuli, majú ich stále dostatok na to, aby držali v „šachu“ štáty Perzského zálivu.

Spolu s blokovaním Hormuzského prielivu sa tak Teheránu naďalej darí predlžovať krízu, ktorá spôsobuje vysoké ceny ropy.

Pribúdajú správy, že Donald Trump sa zbabraný útok na Irán pokúsi „napraviť“ akciou, ktorá pôsobí ako úplné zúfalstvo.

Do oblasti údajne mieri niekoľko tisíc vojakov, aby sa pokúsili o obmedzenú pozemnú operáciu.

Ak Iránci výsadok, napríklad aj s pomocou rakiet, zmasakrujú, Trump bude „na uterák“.

Na strane druhej, svojou nadutosťou dostal sám seba do bezvýchodiskovej situácie.

Ak sa pokúsi z iránskeho „prúseru“ vycúvať, aj tak ho doženú ekonomické problémy, ktoré vyvolal naprieč planétou.

X X x

Iránske Revolučné gardy tvrdia, že zaútočili na kanceláriu premiéra Izraela

 Iránske Revolučné gardy hlásia prekvapivý raketový úder na kanceláriu Benjamina Netanjahua a veliteľa izraelského letectva.

Iránske Revolučné gardy v pondelok vyhlásili, že pri „prekvapivom“ útoku cielili na kanceláriu izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a veliteľa izraelského vojenského letectva. Tvrdia, že osud predsedu vlády je nejasný, píše TASR podľa správ agentúr AFP a Tasním.

„Kancelária zločineckého premiéra sionistického režimu a sídlo veliteľa vzdušných síl boli napadnuté a vážne zasiahnuté ozbrojenými silami Islamskej republiky pri cielených a prekvapivých útokoch raketami,“ citovali vyhlásenie Revolučných gárd iránske agentúry Tasním a Fars. „Osud premiéra sionistického režimu zostáva neznámy,“ dodali.

Rakety a drony v akcii

Irán podľa vyhlásenia od soboty vykonal desať vĺn raketových a dronových útokov proti Izraelu a vojenským základniam Spojených štátov v regióne. Izrael po najnovšej sérii úderov uviedol, že pri nich nedošlo k žiadnym úmrtiam ani zraneniam.

X X X

Diplomatická vojna medzi Argentínou a Iránom. Buenos Aires vyhostilo iránskeho chargé d’affaires

 Argentína vyhosťuje iránskeho charge d affaires po ostrej výmene obvinení v súvislosti s vojnou na Blízkom východe. Teheránu dáva na odchod 48 hodín.

Argentínske ministerstvo zahraničných vecí vo štvrtok oznámilo vyhostenie iránskeho charge d’affaires. K tomuto kroku rezort pristúpil po „nepravdivých a ofenzívnych obvineniach“ zo strany Teheránu v súvislosti s vojnou v Iráne. TASR o tom informuje podľa správy agentúry AFP.

Diplomat musí opustiť juhoamerickú krajinu do 48 hodín, uviedlo vo svojom vyhlásení ministerstvo. Teherán podľa neho bránil spravodlivosti a Argentína „nebude tolerovať urážky ani snahy o zasahovanie“ do svojich vnútorných záležitostí.

Iránske ministerstvo zahraničných vecí v stredu vo svojom vyhlásení obvinilo argentínskeho prezidenta Javiera Mileia a ministra zahraničných vecí Pabla Quirna z účasti na vojenských útokoch proti islamskej republike. Argentínsky rezort diplomacie uviedol, že iránske tvrdenie obsahuje „nepravdivé, ofenzívne a nepodložené obvinenia proti Argentínskej republike a jej najvyšším predstaviteľom“. Buenos Aires v utorok označilo iránske Revolučné gardy (IRGC) za teroristickú organizáciu. Podľa kancelárie argentínskeho prezidenta tento krok umožňuje zavedenie finančných sankcií a ďalších operačných obmedzení, informuje agentúra Reuters.

X X X

Šerpovia na Mount Evereste trávili horolezcov práškom do pečiva i liekmi. Počet prípadov je obrovský

Desiatky sprievodcov na Mount Evereste podľa nepálskych vyšetrovateľov zámerne trávili zahraničných horolezcov a inscenovali záchranné operácie, aby oklamali poisťovne. V poistnom podvode, do ktorého sa zapojili aj vrtuľníkové spoločnosti a nemocnice, tak zinkasovali 20 miliónov dolárov, napísal s odvolaním sa na tamojšie médiá web People.

Server s odvolaním sa na denník The Kathmandu Post uviedol, že úrady pred tromi týždňami obvinili 32 sprievodcov, ktorých podvod sa v rokoch 2022 až 2025 dotkol 4 782 zahraničných horolezcov. Na ich činy, ktoré sa týkali turistov zo zahraničia, sa prišlo v roku 2018, nepálska polícia však podľa denníka nedávno obnovila vyšetrovanie.

50000 eur, 7 dní bez kyslíka, šialení šerpovia a mŕtvoly vedľa stanu: Prečo sa ľudia šplhajú na Everest?

Horolezci, ktorí zo základného tábora musia na vrchol najvyššej hory sveta prekonať zhruba 3000 výškových metrov, sa často stretávajú s takzvanou akútnou horskou chorobou (AMS). Vyvoláva ju nedostatok kyslíka a prejavuje sa slabosťou, malátnosťou, nechutenstvom alebo vracaním. Nepálski vyšetrovatelia zistili, že sprievodcovia zámerne pridávali do jedla horolezcov prášok do pečiva alebo im podali nesprávne lieky, aby napodobnili bežné príznaky AMS. Potom podľa správ médií volali záchranárov, ktorí postihnutým dali tabletky diamoxu, lieku určeného na liečbu a prevenciu tejto choroby.

Na podvode sa podľa správ podieľali tiež vrtuľníkové spoločnosti, miestne nemocnice a ďalšie organizácie, pretože sprievodcovia predstierali potrebu núdzových evakuácií vrtuľníkom a ďalšej starostlivosti. Nemocnica Era International Hospital tak podľa denníka zinkasovala viac ako 15,87 milióna dolárov, zatiaľ čo nemocnica Shreedhi International Hospital mala v súvislosti s falošnými záchrannými operáciami získať vyše 1,22 milióna. 

Horská záchranná služba vykonala 171 podvodných záchranných akcií, vďaka ktorým získala od zahraničných poisťovní 10,31 milióna. Nepálska spoločnosť zabezpečujúca prelety na podvodoch podľa úradov zarobila 8,2 milióna a iná firma je zase spájaná s poistnými nárokmi za 11,04 milióna dolárov, dodal The Kathmandu Post.

X X X

Kultúrna fraška s ministerskou kulisou: od veľkých vízií k detským rýmovačkám

John Maynard Keynes patrí k najvýznamnejším ekonómom minulého storočia. Z jeho myšlienok stále čerpajú (nielen ľavicové) vlády. No mal i široký kultúrny rozhľad a stal sa prvým šéfom Rady pre umenie Veľkej Británie – trochu pripomínajúcej náš Fond na podporu umenia. Dokázal využiť svoj obrovský vplyv na jej štedré financovanie – napriek zložitej povojnovej hospodárskej situácii. Veľký rozdiel v porovnaní s tým, čo roky počúvame doma – najprv ekonomika, a potom to ostatné.

Damas Gruska, vysokoškolský pedagóg a publicista.

Jeho terajším anglickým nástupcom (rada sa medzitým rozdelila) je Nicolas Serota, predtým šéf slávnej Tate a zakladateľ Tate Modern. Spomínam si na rozhovor, v ktorom hovoril o svojich ambíciách v súvislosti s poslaním rady.

Začal príhodou z mladosti, ktorú zažil počas cestovania stopom po Taliansku. Šofér nákladiaka s nimi viedol rozhovor o Michelangelovi. Užasnutý Serota počúval, aké hlboké znalosti mal o jeho živote a diele. Príbeh uzavrel takto: mojou ambíciou je, aby aj naši ľudia mali takýto vzťah k umeniu a umelcom.

Keynes i Serota sú osobnosti svetového mena, s víziou, žiadne zakomplexované osoby, ktoré v moci vidia len nástroj na pomstu voči úspešným.

Mimochodom, nedávno talianska pravicová vláda, hoci tam hospodárska situácia nie je ružová, bez mihnutia oka kúpila za 30 miliónov eur Caravaggiov portrét Maffea Barberiniho. Dôvod? Sprístupnenie verejnosti.

A teraz späť na Slovensko. Minulý týždeň som počúval v rozhlase diskusiu na tému FPU. Zvyčajne pri politických diskusiách hneď prepínam, ale táto ma zaujala. Chcel som si vypočuť argumenty vládnej koalície k ďalším zásahom do činnosti FPU. Diskutoval za ňu Dušan Jarjabek (Smer, v minulosti HZDS). Bolo to sklamanie.

Prišiel nepripravený, asi si myslel, že tu žoviálnosťou ostrieľaného barda, tu absurdnými útokmi na opozičnú spolubesedníčku to hravo „dá“. No „nedal“. Konfrontácia s faktami, to je iná oper(et)a. A tie mu nešli, vyzeralo to, že o činnosti FPU veľa nevie, okrem nekonečného a nekonkrétneho omieľania tvrdení o temných silách, čo mali vždy istú grantovú podporu.

Z koalície viac o fungovaní FPU vie Roman Michelko (SNS). Inicioval zmenu legislatívy fondu, v minulosti i súčasnosti patrí k okruhu veľmi úspešných žiadateľov a rušenie viacročných grantov sa týka aj „jeho“ Literárneho týždenníka.

I ja niečo viem o fungovaní fondu. Pôsobil som v jeho odborných komisiách. Spomínam si, ako ťažko sa rodil koncept viacročnej podpory, hoci nikto nespochybnil jeho potrebu. Dlho sa hľadal legislatívny rámec, aj keď v inom rezorte – ministerstve školstva – sú viacročné vedecké granty samozrejmosťou. Pritom FPU mal výhodu pevného rozpočtu.

No podarilo sa. Žiadatelia museli uviesť, ako sa chcú rozvíjať v ďalších rokoch, a komisia posudzovala.

Členovia komisie sledujú aktivity žiadateľov dlhodobo. Bývali to živé diskusie. Viacročnú podporu komisia automaticky neodporúčala, a keď aj áno, stále ešte záležalo, ako si žiadateľ bude počínať. Nič nemal isté. Najprv kontrola a až potom peniaze.

Mimochodom, vo všeobecnosti práve detailnými kontrolami, siahajúcimi i roky dozadu, bol FPU známy. I zle vyúčtovaných 10 eur bol problém.

Šéf FPU Matúš Oľha nakoniec zaradil spiatočku, ale to skôr pre hrozbu súdnej dohry za zrušenia viacročnej podpory, než že by pochopil, aké škody kultúre fond bez diskusie „odmával“. A na dôvažok, celej fraške dal ešte osobný punc v podobe recitovania detských rýmovačiek s afektovanou ministerskou kulisou v pozadí.

V Taliansku, ale už aj v Anglicku by to bola jeho labutia pieseň. Umenie a umelcov si tam vážia inak.

X X X

Deň, keď sa ‚Duch Kyjeva‘ stal zbraňou. Čo pred štyrmi rokmi zachránilo srdce Ukrajiny a zmenilo priebeh vojny?

Vo štvrtok 2. apríla si Ukrajina pripomína kľúčový moment prvých týždňov plnoformátovej vojny, keď sa jej podarilo ubrániť hlavné mesto a vytlačiť ruské sily z Kyjevskej oblasti.

Ukrajinské útočné lietadlo typu Su-25 odpaľuje rakety na ruské pozície.

Ukrajinské vzdušné sily uviedli, že Rusko nedokázalo získať vzdušnú prevahu nad Kyjevom na začiatku invázie vo februári 2022 napriek očakávaniam rýchleho úspechu.

Podľa letectva ruské velenie predpokladalo, že úvodné raketové útoky systémami Kalibr a Iskander paralyzujú ukrajinské velenie, zničia protivzdušnú obranu a umožnia rýchly výsadok v Kyjeve. „Namiesto očakávaného kolapsu sa nepriateľ stretol s mobilnou a organizovanou obranou, ktorá sa rýchlo prispôsobila,“ uvádza sa vo vyhlásení.

Zameraj Rusov a páľ! Ako vyzerá vojna z kokpitu Su-25

Piloti stíhačiek Su-25 pokračujú v ničení ruských okupačných síl na frontových líniách. Zdroj: Ukrajinské vzdušné sily

Tieto dni pripomenul aj ukrajinský generálny štáb. Na sociálnej sieti napísal, že Kyjevská operácia sa stala osobitnou stránkou novodobej histórie Ukrajiny. „Práve bitka o Kyjev ukázala nám všetkým aj celému svetu, že Ukrajina nielen kladie odpor – Ukrajina je schopná víťaziť. Víťaziť aj nad takým hrozivým protivníkom, akým je Ruská federácia. Mýtus o neporaziteľnosti ruskej armády bol zničený,“ napísalo okrem iného velenie ukrajinskej armády.

Tvrdý odpor od samého začiatku

Ukrajinská strana tvrdí, že už počas prvých dvoch dní Rusko prišlo o 14 lietadiel a osem vrtuľníkov. Kľúčovú úlohu zohralo rozptýlenie síl ešte pred útokom, vďaka čomu ruské rakety zasahovali prevažne prázdne pozície. Systémy S-300 zároveň prinútili ruské letectvo lietať v nižších výškach, kde sa dostalo do dosahu ďalšej protivzdušnej obrany.

Komplexy Buk-M1 podľa ukrajinského letectva využívali taktiku krátkodobých „prepínaných“ zásahov. „Radar sa aktivoval len na niekoľko minút, nasledoval výstrel a okamžitý presun,“ uviedli vzdušné sily. Tento postup mal výrazne obmedziť možnosti ruského letectva a prispieť k zostreľovaniu moderných strojov.

Nečakaný odpor: zostrelenie ruských strojov nad Hostomeľom v prvý deň invázie

Duch Kyjeva: Mýtus, ktorý sa stal zbraňou

Významnú úlohu zohrali aj stíhací piloti, ktorí napriek početnej prevahe protivníka vstupovali do manévrových súbojov. „Používali terén a nútili nepriateľa k bojom na krátku vzdialenosť,“ uvádzajú vzdušné sily.

Ukrajinské letectvo zároveň pripomenulo symbolickú úlohu takzvaného „Ducha Kyjeva“, ktorý podľa neho predstavoval kolektívny obraz pilotov 40. brigády taktického letectva a stíhacích pilotov z iných brigád brániacich hlavné mesto. Legenda sa zrodila na základe situácie, keď, na jedného ukrajinského pilota pripadalo 5 až 6 nepriateľských stíhačiek.

Dvojica ukrajinských stíhačiek Su-27 prelieta nad zasneženou krajinou počas operačného letu.

Ruské jednotky vytvorili mohutné zoskupenia na obsadenie hlavného mesta, plánoval výsadky, blokádu mesta a uchvátenie štátnych orgánov. Moskva rátala s chaosom a rýchlym útekom vedenia krajiny, pripomína ukrajinská armáda.

„V Kyjevskej operácii sme okupantom spôsobili kolosálne straty na živej sile a technike. Rusi od Kyjeva utekali. Zanechali tu tisíce svojich vojakov ako ‚dvestovky‘ (mŕtvych), stovky spálených tankov a obrnených vozidiel. Mal som tú česť obranu Kyjeva viesť,“ uviedol dávnejšie Hlavný veliteľ Ozbrojených síl Ukrajiny generál Oleksandr Syrskyj.

X X X

Ruská armáda v marci prvýkrát za dva roky nezískala nové územie na Ukrajine

Ruský postup na Ukrajine sa v marci prakticky zastavil. Prvýkrát po dvoch a pol roku Moskva nezískala nové územia a Kyjev hlási mierne zisky.

Ruská armáda v marci nezaznamenala vo vojne na Ukrajine žiadne výrazné územné zisky. Stalo sa tak prvýkrát za posledného dva a pol roka. TASR o tom informuje s odvolaním sa na agentúru AFP, ktorá na mesačnej báze analyzuje údaje amerického Inštitútu pre štúdium vojny (ISW).

  • Ruská armáda v marci nezískala nové územia na Ukrajine.
  • Ukrajinské sily späť dobyli deväť štvorcových kilometrov.
  • Ruský postup sa spomalil kvôli protiofenzívam a obmedzeniam.
  • Rusi stratili pozície medzi Doneckom a Dnepropetrovskom.

Z analýzy vyplýva, že ukrajinským silám sa podarilo v marci získať späť deväť štvorcových kilometrov územia, zatiaľ čo postup ruských jednotiek sa pozdĺž celej frontovej línie spomalil. Tento údaj nezahŕňa infiltračné operácie ruských síl za frontovú líniu ani zisky deklarované ruskou stranou, ktoré ISW nepotvrdil, ale ani nevyvrátil. Inštitút na analýze spolupracoval s projektom Critical Threats, ktorý spustil think-tank American Enterprise Institute.

Ruská armáda podľa ISW spomaľuje svoj postup od konca roka 2025 v dôsledku ukrajinských protiofenzív na juhovýchode krajiny. V januári Moskva zaznamenala zisky na úrovni 319 štvorcových kilometrov a vo februári 123 štvorcových kilometrov, čo bolo najmenej od apríla 2024.

Obmedzili populárnu platformu

ISW pripisuje spomalenie ruskej ofenzívy nielen protiútokom Ukrajiny, ale aj odrezaniu ruských síl od prístupu k satelitnému komunikačnému systému Starlink a snahám Kremľa obmedziť prístup k aplikácii Telegram. Táto platforma, obľúbená aj medzi ruskými vojakmi v prvej línii, je v posledných mesiacoch pre blokovanie úradmi takmer nepoužiteľná.

Podobne ako vo februári Rusko aj v marci stratilo pozície v južnom sektore frontu medzi Doneckou a Dnepropetrovskou oblasťou. Zatiaľ čo koncom januára tam okupovalo územie s rozlohou viac ako 400 štvorcových kilometrov, vo februári to bolo len 200 a v marci 144 štvorcových kilometrov. Situácia však zostáva pre Kyjev nepriaznivá severnejšie v Doneckej oblasti smerom k mestám Kramatorsk a Sloviansk.

V roku 2025 ruská armáda postúpila na Ukrajine viac než za predchádzajúcich 24 mesiacov. Za prvý štvrťrok 2026 sú však územné zisky Ruska v porovnaní s rovnakým obdobím vlaňajška polovičné. Štyri roky po začiatku invázie ruských síl Rusko okupuje niečo vyše 19 percent ukrajinského územia. Väčšinu obsadilo v prvých týždňoch konfliktu. Približne sedem percent územia vrátane polostrova Krym a častí Donbasu bolo pod kontrolou Ruska alebo proruských separatistov už pred inváziou.

X X X

 Nahnevaní farmári sa vydali za šéfom Kremľa. Na Sibíri nekompromisne zabíjajú dobytok a im zostávajú oči pre plač

Farma v Tuviansku na juhu Sibíri. Archívna fotografia z roku 2018.Zdroj: REUTERS/Ilja Najmušin

Medzi ruskými farmármi sa šíria chýry o slintačke a krívačke, úrady ju nepotvrdzujú. Hlava zasiahnutej Novosibirskej oblasti hovorí o boji proti pasteurelóze.

„Ak nám nepomôže náš prezident, tak kto iný? Prišla som, takpovediac, k poslednej inštancii. Zostali sme bez obživy, stali sme sa bezdomovcami. V našej dedine všetok (dobytok) zabili. Dedina je vymretá ako púšť,“ posťažovala sa farmárka Svetlana Paninová stojac v centre Moskvy.

Paninová bola súčasťou delegácie poľnohospodárov, ktorí merali i vyše dvetisíc kilometrov dlhú cestu do hlavného mesta Ruska, aby upriamili pozornosť na situáciu v ruských regiónoch, kde farmárom už niekoľko týždňov odoberajú hospodárske zvieratá a posielajú ich na porážku.

Za ruským vládcom Vladimirom Putinom prišli s petíciou – viac než 31-tisíc podpisov ho malo presvedčiť, aby zatočil s bezprávím.

Čo v tomto prípade znamená bezprávie? Tvrdú konfiškáciu zvierat, ktoré sú zdrojom živobytia ruského vidieka.

Náreky v prázdnom kravíne

Odoberanie kráv, oviec či kôz z fariem v marci zatriaslo viacerými ruskými dedinami. Niekde sa dokonca objavovali náznaky vzbury. Farmári sa pustili do protestov, blokád ciest, došlo aj na veľké emócie – jeden z farmárov sa polial benzínom a vyhlásil, že sa radšej upáli, než by mal nechať vyzabíjať svoje zvieratá.

Nepomohlo – kravy mu aj tak zhabali a zabili.

Niektorí farmári hovoria o nátlaku, ktorý na nich vytvárali úrady. Jedna z obyvateliek novosibirskej dediny Novokľuči opísala, ako za ňou veterinári prišli aj s policajtmi a vyhrážali sa, že pokiaľ nepodpíše dohodu, zvieratá jej tak či onak vezmú a ona nedostane žiadnu kompenzáciu.

„Potom ma len odstrčil a vošiel do stodoly,“ citoval ženu web Radio Svoboda.

„Bola som v strese, jednoducho nám vykrútili ruky. Teraz si uvedomujem, že za tých nešťastných 171 rubľov za kilo si nemôžem kúpiť ani teliatko. Štyridsaťtisíc rubľov (430 eur) – čo si dnes za to môžete kúpiť? Malé teliatko stojí viac ako stotisíc. Jednoducho nám nič nenechali. Sedím v prázdnom kravíne a plačem,“ povedala farmárka.

Utratili už viac než 90-tisíc zvierat

Dopady na farmy sú podľa všetkého značné. Ruské médiá s odvolaním sa na centrum Analytika.Biznis.Právo, ktoré robí sociologické, ekonomické a právne výskumy, uvádzajú, že od februára bolo v najmenej deviatich ruských regiónoch usmrtených viac než 90-tisíc kusov hospodárskych zvierat. Niektoré dáta vyčíslili škody farmárov na jeden a pol miliardy rubľov (viac než 16 miliónov eur).

Úrady sa podľa ruských médií pritom neunúvali chovateľom vysvetliť presnú príčinu, prečo ich kravy, kozy či prasatá končia na bitúnkoch.

V Novosibirskej oblasti, kde vyhlásili stav núdze a prísnu karanténu, podľa webu Moscow Times poľnohospodárom povedali, že sa medzi zvieratami šíri „nová“ choroba, no jej konkrétny názov si úradníci nechali pre seba.

Hlava oblasti Andrej Travnikov tvrdil, že v regióne bojujú proti pasteurelóze. „Dnes sa v Novosibirskej oblasti zavádzajú prísne, ale absolútne nevyhnutné veterinárne opatrenia, aby sa zabránilo šíreniu choroby a značným škodám v živočíšnej výrobe,“ povedal podľa agentúry TASS na nedávnom zasadnutí zákonodarného zhromaždenia.

Oficiálne a neoficiálne verzie

Podľa ruského webu Vtomske však existujú ako oficiálne, tak aj neoficiálne verzie. Tie oficiálne tvrdia, že zvieratá sa mohli nakaziť spomínanou pasteurelózou a besnotou.

Odkiaľ sa tieto ochorenia vzali? V Novosibirskej oblasti to podľa denníka vysvetlili nasledovne: tuhá zima a mimoriadne nízke teploty na jednej strane oslabili domáce zvieratá a na druhej spôsobili, že sa divoké zvieratá, ktoré môžu byť prenášačmi infekcie, začali častejšie objavovať v dedinách.

Podľa riaditeľa oblastného centra veterinárnej podpory Jurija Šmidta bola následne jednou z príčin, prečo dobytok ochorel, nedbanlivosť na farme, kde porušili „mysliteľné aj nemysliteľné predpisy“. Podľa iných zdrojov môže za epidémiu nepravidelné očkovanie, ktoré na malých ruských farmách viedlo k mutácii patogénov.

Tieto verzie však sprevádzajú otázniky. Ako píše web Vtomske, pasteurelóza nutne neznamená, že treba na porážku poslať všetky zvieratá. Daná bakteriálna infekcia sa lieči antibiotikami, rieši sa karanténou a očkovaním, a hoci veterinári môžu rozhodnúť o utratení chorých jedincov, diagnóza ešte nemusí byť automaticky fatálna pre celé stádo.

Verzia s besnotou má takisto medzery. Besnota je smrteľná infekcia a akonáhle sa objavia príznaky, zvieraťu niet pomoci. Mnohí farmári však trvali na tom, že ich zvieratá vyzerali zdravo a pred porážkou úrady nevykonali žiadne testy.

Chýry o slintačke a krívačke

Objavili sa aj neoficiálne chýry, ktoré hovoria o podozrení, že v Rusku môže vyčíňať slintačka a krívačka.

„Ak bude vyhlásená karanténa kvôli slintačke a krívačke, všetok vývoz sa zastaví. Existuje šanca, že chorobu lokalizujú a nebudeme sa musieť uchýliť k extrémnym opatreniam,“ naznačil zdroj magazínu Forbes.

Aj podľa webu Meduza sa v dedinách, ktoré sa ocitli v karanténe, šírili fámy o slintačke a krívačke. Ako ďalej píše, táto vysoko nákazlivá choroba si vyžaduje utratenie všetkých párnokopytníkov v okruhu piatich kilometrov od ohniska – a presne takéto opatrenia sa podľa denníka zaviedli v Rusku.

Šéf veterinárneho centra v Novosibirskej oblasti ale poprel, že by hospodárske zvieratá trpeli práve týmto ochorením.

„Nepriame dôkazy je ťažké ignorovať. Medzi utratenými zvieratami boli aj ťavy, ktoré sú náchylné na slintačku a krívačku,“ napísala Meduza. Ruské telegramové kanály obehla napríklad fotka ťavieho mláďaťa z farmy v Novokľučoch, ktoré muselo byť utratené. Autori pridali poznámku, že veterinári na farmu vstúpili bez povolenia.

Snaha ochrániť export mäsa?

Prečo by ruské úrady tajili výskyt slintačky a krívačky? Niektorí farmári sa domnievajú, že sa môžu snažiť ochrániť ruský export hospodárskych zvierat. Ak by Rusko priznalo, že má problém, iné krajiny by mohli rozhodnúť o zákaze dovozu mäsa a mliečnych výrobkov, píše v tejto súvislosti denník Novaja Gazeta Európa.

Rusko pritom len vlani získalo status krajiny bez výskytu slintačky a krívačky a podľa všetkého ho nechce stratiť. Na mäse totiž značne zarába. Rusi vlani do zahraničia exportovali rekordných 820-tisíc ton mäsových výrobkov. Ich hlavnými odberateľmi sú Bielorusko, Čína, krajiny Blízkeho východu či Kazachstan.

Práve posledná spomínaná krajina však začala konať preventívne. Kazachstan podľa Meduzy vo februári zakázal dovoz hospodárskych zvierat, mäsa a mlieka zo štyroch sibírskych regiónov vrátane Novosibirska.

X XX

Elitná polícia má nové vedenie. Podľa informácií Aktuality.sk je novým šéfom Úradu boja proti organizovanej kriminalite (ÚBOK) Vladimír Durec, ktorý doposiaľ viedol protikorupčnú policajnú jednotku. V čele elitného ÚBOK-u nahradil doterajšieho šéfa Maroša Kubalu.

Pre Aktuality.sk to potvrdilo niekoľko zdrojov z prostredia polície. Policajné prezídium personálne zmeny potvrdilo v piatok.

„Organizačná zmena Úradu boja proti organizovanej kriminalite bola dlhodobo avizovaná a nadväzuje na procesy realizované v rámci Prezídia Policajného zboru v roku 2024. Cieľom zmeny je zefektívniť činnosť úradov pod ÚBOK, posilniť špecializáciu príslušníkov Policajného zboru pri vyšetrovaní závažnej trestnej činnosti a zosúladiť procesy pri riešení prípadov s medzinárodným presahom,“ uviedol hovcorca PPZ SR Roman Hájek

Polícia potvrdila iba menovanie nového riaditeľa ÚBOKu Vladimíra Dureca a niektoré organizačné úpravy fungovania elitnej polície.

„Vzhľadom na charakter a špecifickú povahu činnosti ÚBOK nie je možné poskytovať bližšie personálne ani organizačné detaily“.

Zmenou riaditeľa úradu sa však personálne zemetrasenie nekončí. Vymenilo sa viacero funkcionárov elitného útvaru, ktorý má odhaľovať najzávažnejšie kauzy. Do funkcie zástupcu riaditeľa sa posunul Peter Bajla, ktorý bol doteraz zástupcom Dureca na protikorupčnej jednotke. Už v minulosti sa spomínalo aj meno šéfky niekdajšieho inšpekčného tímu Oblúk Diany Santusovej – tá sa po novom stala riaditeľkou jednotky nelegálnej migrácie, ktorá sa aktuálne začleňuje do ÚBOK-u.

„Cieľom tohto kroku je posilniť koordináciu, analytické kapacity a operatívne riadenie v tejto oblasti, keďže nelegálna migrácia je často prepojená na činnosť organizovaných skupín. Organizačná zmena vytvára priestor pre efektívnejší postup, rýchlejšiu výmenu informácií a lepšie využitie špecializovaných kapacít“.

Zároveň dochádza k vytvoreniu osobitnej centrály pre spoluprácu s Európskou prokuratúrou (EPPO), čo umožní efektívnejšie vyšetrovanie trestnej činnosti poškodzujúcej finančné záujmy Európskej únie a posilní medzinárodnú spoluprácu v tejto oblasti.

Kritika od Žilinku

Zmena na ÚBOK-u prichádza po kritike zo strany generálneho prokurátora Maroša Žilinku. Ten ešte vo februári na tlačovej besede vyhlásil, že stav boja proti korupcii je katastrofálny. „Na základe údajov, ktoré máme k dispozícii za rok 2025, žiaľ, musím konštatovať, že experiment s názvom novela Trestného zákona v časti korupcie a zvlášť zmena organizačnej štruktúry v polícii sa nevydarili,“ vyhlásil vtedy Žilinka.

Pripomenul, že v roku 2025 nebol odhalený ani jediný prípad korupcie na najvyšších miestach. Teraz mieri do kľúčovej funkcie práve človek, ktorý šéfuje protikorupčnej jednotke. Práve v jej pôsobnosti je napríklad tím Covid, kde sa vyšetrujú podozrenia súvisiace s riešením pandémie koronavírusu, ale aj výlet ministra vnútra Matúša Šutaja Eštoka do Abú Dabí, kde za letenky platil v keši. Prokuratúra v tomto prípade už dvakrát zrušila rozhodnutie policajta o odmietnutí veci.

Dovolenka v Rusku

Aktuality.sk o novom riaditeľovi ŮBOKu Durcovi informovali vlani, keď vyšlo najavo, že dovolenkoval v Rusku. „Policajný zbor nevyslal menovaného príslušníka na služobnú cestu do Ruskej federácie. Išlo o súkromnú cestu počas riadne schválenej dovolenky,“ potvrdil v septembri minulého roka hovorca prezídia Roman Hájek.

Na výber dovolenkovej destinácie sme sa vlani spýtali aj priamo Durca, rovnako ako na to, či išlo o zájazd alebo cestu na pozvanie súkromnej osoby alebo organizácie. Na naše otázky neodpovedal.

„Vedenie Policajného zboru zdôrazňuje, že ak by sa preukázalo, že súkromné aktivity príslušníkov môžu ovplyvniť nestrannosť alebo dôveryhodnosť Policajného zboru ako inštitúcie, podnikne primerané kroky v súlade so zákonom a internými predpismi. Policajný zbor koná a bude konať vždy v medziach zákona,“ reagoval vlani hovorca.

 X X X

Výbušná slova o manipulaci: Bašný otevírá staré rány mezi žalobci, Foldyna mluví o nevraživost. 

Státní zástupce Adam Bašný odchází ze soustavy státního zastupitelství s tvrdou kritikou poměrů. Mluví o manipulaci i ztrátě hodnot. Prezident Unie státních zástupců Tomáš Foldyna České justici řekl, že věci nevidí tak černobíle. Samotná Unie státních zástupců zvolila smířlivý tón a Bašnému za jeho práci oficiálně poděkovala.

Adam Bašný, který působí v týmů evropských pověřených žalobců, se rozhodl rezignovat na funkci státního zástupce. Na sociální síti dnes uvedl, že definitivně skončí k 30. červnu. Napsal, že pro rezignaci se rozhodl i v souvislosti s obsazením postu evropského veřejného žalobce (EPPO) za ČR Pavlem Zemanem. To podle něj souvisí se vzájemnou dlouhodobou podporou někdejšího šéfa žalobců Zemana, jeho nynější nástupkyně Lenky Bradáčové a ministra spravedlnosti Pavla Blažka (dříve ODS).

Jeho odchod ukazuje, že vztahy mezi některými státními zástupci jsou velmi vyhrocené. „Unie státních zástupců děkuje kolegovi Adamu Bašnému za práci pro Unii i soustavu státního zastupitelství. Svými postoji přispěl k posílení důvěry ve státní zastupitelství a jeho emancipaci. Adamovi srdečně přejeme, ať se mu i v další profesní etapě daří,“ napsala přesto Unie státních zástupců na Facebooku.

Bašný dříve patřil mezi vlivné zástupce této profesní skupiny. „Poděkování je zcela namístě. Věřím, že pozornosti neujdou ani závažné rezignační důvody, o kterých náš ctěný kolega, Právník roku a emeritní viceprezident USZ Adam hovoří na svém otevřeném facebookovém profilu,“ reagoval někdejší viceprezident Ondřej Štastný.

Rozkol s Bradáčovou

Nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová, Bašný i Šťastný přitom roky táhli za pověstný jeden provaz. Mezi Bašným a Bradáčovou nastal otevřený rozkol v momentě, kdy se současná nejvyšší státní zástupkyně až od exministryně spravedlnosti Marie Benešové dozvěděla, že Bašný se uchází o post nejvyššího státního zástupce právě po Pavlu Zemanovi. Bez jejího vědomí se Bašný následně ucházel také o post náměstka Igora Stříže, který nakonec funkci nejvyššího státního zástupce v roce 2021 obsadil.

 „Nyní již nechci fungovat v systému, kde výrazně nad míru obvyklou platí, že slušnost je slabost, kde až příliš často vítězí individuální i skupinová manipulace a ten, kdo nemá žádné zábrany,“ sdělil nyní evropský pověřený státní zástupce ke svému odchodu.

Podle prezidenta Unie státních zástupců Tomáše Foldyny nejsou poměry státního zastupitelství tak černobílé, jak Bašný popisuje. Foldyna stojí za kvalitami bývalého nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. „Obhajoval jsem Pavla Zeman v kauze Czernin. Měl jsem tehdy dojem, že se ho Adam Bašný snažil odstranit a získat jeho místo, o které se později po Zemanově rezignaci ucházel,“ uvedl Foldyna pro Českou justici. Za prohlášením Bašného vidí dávnou nevraživost mezi ním a Pavlem Zemanem právě z této dob

Soudce Czernin proti Zemanovi

Kauza Czernin se týkala schůzek tehdejšího nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana se soudcem Janem Czerninem. Zeman na nich měl řešit soukromou záležitost spojenou s podnikatelem z okruhu Czerninových známých a zajímat se o informace z probíhajícího trestního řízení. Podle pozdějšího vyjádření soudce Czernina šlo o nestandardní situaci. Vyvolala v něm dokonce pochybnosti, zda nedošlo k překročení hranic funkce státního zástupce

Přes nesouhlas s jeho interpretací Foldyna připomíná profesní přínos Bašného i konkrétní postoje. „V kauze Čunek byl tehdy konzistentní. Velmi si ho vážím také za jeho přístup k Ukrajině a za to, co v této oblasti dělá. Opravdu si ho za to cením. Ale jak to v životě bývá, nikdo není jen kladný a nikdo není jen záporný. Myslím, že i v tomto případě to platí,“ dodal.

Foldyna: O férovosti nepochybuji

Foldyna zároveň odmítá, že by byl výběr EPPO zmanipulovaný, jak už před Bašným tvrdil i premiér Andrej Babiš. Připomíná, že o výběru rozhoduje nejen česká komise, ale i evropská. „Dovedu si jen velmi těžko představit, jak by bylo možné zmanipulovat rozhodnutí výběrové rady na evropské úrovni. O férovosti výběrového řízení nepochybuji,“ uvedl Foldyna pro Českou justici.

Proces obsazení české pozice v EPPO nebyl podle Bašného férový a Zeman získal funkci bez ohledu na to, zda rozumí problematice a fungování instituce. „Jde o synergii důležitých zájmů a podpory tří vzájemně dlouhodobě a blízce propojených osob, a to Pavla Blažka, Lenky Bradáčové a Pavla Zemana,“ zmínil. Zemanovy protikandidátky – Bašného kolegyně Petra Vítková a Daniela Bártíková – neměly podle Bašného ve výběrovém řízení šanci navzdory svým zkušenostem a hodnocením.

Bašný ve shodě s Babišem a Tejcem

Premiér Andrej Babiš už dříve prohlásil, že jeho trestní stíhání v kauze Čapí hnízdo bylo účelové a spojil jej právě s působením Pavla Zemana. Naznačil, že Zeman mohl evropskou funkci získat jako určitou protislužbu. Zpochybnil také samotný výběrový proces, mimo jiné kvůli tomu, že u Zemanova jména byla uvedena poznámka „most favorable“. Zatímco Bašný ale hovoří o vlivu Blažka, tak výběrové řízení už měla na starosti jeho nástupkyně Eva Decroix (ODS).

Adam Bašný na fotografii uprostřed Foto: Jan Lata

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc nyní pro Českou justici nyní uvedl, že už dříve upozorňoval na to, že proces výběru Zemana do funkce EPPO neproběhl v souladu s pravidly.

Zeman k tomu podotkl, že výběrové řízení mělo dvě fáze – národní a evropskou – a že Bašný nespecifikoval, v čem měla údajná neférovost spočívat. „Byl jsem vybrán jako nejlepší,“ konstatoval. Doplnil, že nyní stále ještě působí v Eurojustu a k EPPO by se měl z Haagu do Lucemburku přesunout koncem července.

Bitcoiny a posunutí hranic

Bašný se také vyjádřil k vyšetřování takzvané bitcoinové kauzy a uvedl, že postup vedení Nejvyššího státního zastupitelství a Vrchního státního zastupitelství v Olomouci v této věci „posunul hranice představitelného“. Lidé ze soustavy státního zastupitelství připomínají, že při kauze došlo k únikům do médií. Úniky řešila i nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová.

Úniky informací z neveřejného přípravného řízení v případu prověřuje Generální inspekce bezpečnostních sborů, trestní oznámení podala dozorová státní zástupkyně Lucie Slámová. Bradáčová zároveň kritizovala komunikaci olomouckého vrchního státního zastupitelství jako opožděnou a nedostatečně transparentní. Zároveň ale odmítla, že by Nejvyšší státní zastupitelství jakkoli zasahovalo do rozhodování o trestním stíhání konkrétních osob.

Eva Paseková,ceskajustice.cz

X XX

 Doživotí za žhářství na objednávku Ruska? Polsko žene pět lidí k soudu

Polsko žene před soud skupinu obviněnou ze sabotáží na objednávku Ruska. Požáry obchodů i útoky v baltských státech mohou skončit doživotím.

Polská prokuratura předala soudu obžalobu pěti lidí. Týká se čtyř občanů Ukrajiny a jednoho občana Běloruska. Podle infromací servere onet.pl. má jít o podezřelé z předloňských případů podpálení několika obchodů nebo pokusu o ně. Šlo o hobbymarket ve Varšavě, obchody IKEA ve Vilniusu a Rize a obchodní centrum Marywilska 44 ve Varšavě. Podle agentury Reuters třem mužům hrozí až doživotní vězení a dvěma mírnější tresty.

Požár si filmoval

Mluvčí prokuratury Przemyslaw Nowak řekl, že vyšetřování stále pokračuje. „Cílem je především zjistit, které další osoby se nějakým způsobem podílely na podpálení obchodní haly Marywilska 44,“ uvedl Nowak. Vyšetřovatelé se snaží vypátrat, kdo přesně si zapálení obchodního centra objednal a kdo byl bezprostředním vykonavatelem tohoto úkolu. Jeden z mužů, kterých se týká nynější obžaloba, údajně požár filmoval.

Šlo o jednu z největších obchodních hal ve Varšavě, ve které byly stovky obchodů vlastněných často podnikateli z Vietnamu. Objekt prakticky celý shořel. Loni na jaře tehdejší ministr spravedlnosti Adam Bodnar a tehdejší šéf resortu vnitra Tomasz Siemoniak řekli, že obchodní centru Marywilska pachatelé podpálili na objednávku ruských tajných služeb.

Podporovatelé Ukrajiny jako „živý“ cíl?

Polsko se v minulých letech stalo cílem různých sabotážních akcí a kybernetických útoků. Podle polských představitelů jde o součást ruské hybridní války, jejímž cílem je destabilizovat země, které podporují Ukrajinu. Ta se od února 2022 brání ruské invazi. Redakce České justice 

X XX

  Ministerstvo zemědělství myslí na budoucnost. Letos poskytne na genetické zdroje 90 milionů korun

Ministerstvo zemědělství (MZe) letos rozdělí ze státního rozpočtu 90 milionů korun mezi veřejné instituce a soukromé společnosti na uchovávání genetických zdrojů rostlin, zvířat a mikroorganismů. Genetické zdroje jsou velmi významné pro šlechtění, výzkum, vzdělávání a pro posilování udržitelnosti a zavádění inovací v zemědělství a potravinářství. Letos je dotace o 3 miliony korun vyšší než loni.

Dotace na genetické zdroje mohou čerpat instituce a soukromé subjekty, které jsou zařazeny jako účastníci nebo vlastníci genetických zdrojů do Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin, zvířat a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství.

„Záměrem programu je dlouhodobé zachování genetické diverzity rostlin, zvířat a mikroorganismů používaných v zemědělství, a zejména rozvoj jejich využití v tradičních oborech, jako jsou šlechtění a ochrana rostlin, biotechnologie, genové inženýrství, zemědělský výzkum a adaptace zemědělského sektoru na změnu klimatu. Z tohoto pohledu mají genetické zdroje pro Českou republiku zásadní hodnotu,“ řekl ministr zemědělství Martin Šebestyán.

Potřeba bezpečného a trvalého uchování genetických zdrojů vyplývá z jejich ohrožení ztrátou či genetickou erozí, zejména v důsledku činností člověka, jeho vlivu na prostředí a stále rychlejší obměny a unifikace odrůd, plemen nebo kmenů v zemědělství a celém agrárním sektoru. Mezi významná a pro Českou republiku unikátní plemena, které Národní program podporuje, patří například česká červinka, starokladrubský kůň, nebo přeštické černostrakaté prase.

Dotační program je zásadní pro zajištění udržitelného rozvoje zemědělství v ČR a také pro plnění mezinárodních závazků zejména v rámci Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO), Úmluvy o biologické rozmanitosti a Mezinárodní úmluvy o genetických zdrojích rostlin pro výživu a zemědělství. Česká republika se prostřednictvím tohoto programu podílí na ochraně biologické rozmanitosti na celosvětové úrovni.

MZe podporuje držitele genetických zdrojů prostřednictvím Národního programu již více než 31 let.

Oproti loňskému roku se podařilo dotační titul 6. Genetické zdroje navýšit o 3 miliony oproti původním 87 milionům, které byly vyplaceny v roce 2025.

Podmínky pro poskytování a čerpání podpory jsou stanoveny v každoročně vydávaných Zásadách. Žadatelé o dotaci v Zásadách najdou postupy pro podávání žádostí, závazné termíny i potřebné formuláře. Zásady jsou zveřejněny zde.Vojtěch Bílý, tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství

 X X X

 Rokovali už aj s ministrom Huliakom. Česi chcú organizovať ZOH aj so Slovenskom

Podpredseda Českého olympijského výboru (ČOV) Roman Kumpošt prezradil, že v krajine prebiehajú diskusie na úrovni ČOV a ministra športu o možnej kandidatúre na organizovanie zimných olympijských hier.

V prospech Česka hrajú pozitívne ohlasy po MS v krasokorčuľovaní v Prahe či podujatí SP v alpskom lyžovaní v Špindlerovom Mlyne.

„Nejde iba o usporiadanie olympiády, ide o prístup ľudí, o národ a o jeho ambíciu. Národ s veľkým N by mal mať nejakú ambíciu,“ citoval portál idnes.cz predsedu ČOV a marketingového experta Medzinárodného olympijského výboru (MOV) Jiřího Kejvala.

Ten sa pred niekoľkými dňami stretol so šéfom Medzinárodnej korčuliarskej federácie (ISU) Kim Če-jolom, s ktorým zhodnotil uplynulé MS v krasokorčuľovaní.

Slafkovského tvrdé slová? Dôkaz, že neznáša prehry. Slovákom treba vytknúť iba jednu vec

Minister pre šport, prevenciu a zdravie Boris Šťastný počas uplynulých ZOH 2026 v Miláne a Cortine d’Ampezzo vyhlásil, že by si dokázal predstaviť olympiádu aj v Česku.

O možnej spolupráci už rokoval aj s Rudolfom Huliakom, ministrom cestovného ruchu a športu na Slovensku. Podľa českých médií už prebiehajú stretnutia aj s predstaviteľmi ČOV.

Podľa Kumpošta bude pre možnú kandidatúru dôležitý Európsky olympijský festival mládeže (EYOF) v roku 2029.

„Diskusie sú zatiaľ v náznakoch. EYOF 2029 bude odrazový mostík. Zvažujú sa aj iné varianty vrátane spoluúčasti na maďarskom letnom projekte,“ priznal 63-ročný funkcionár.

Maďarsko plánuje kandidatúru na OH 2036, ktorá vychádza zo spolupráce so Slovenskom a Rakúskom. „Účasť Rakúska nie je istá. V prípade, že by sa Rakúsko nezapojilo, prichádzala by do úvahy naša participácia. Záleží aj od postoja rakúskej vlády,“ dodal Kumpošt.

X X X

Pacienti rozhodujú: Piešťany dominujú kúpeľnému rebríčku

Pacienti si do veľkej miery môžu vybrať, do ktorých kúpeľov sa chcú ísť liečiť. Práve ich rozhodnutia ukazujú, ktoré kúpeľné zariadenia patria k najžiadanejším. Rebríček zdravotnej poisťovne Dôvera opakovane potvrdzuje silnú pozíciu piešťanských kúpeľov.

Bahenný zábal môže byť čiastkový alebo celotelový. Ani celotelový však neznamená, že je celé telo obalené bahnom.

Pacienti na Slovensku si už niekoľko rokov vyberajú kúpeľnú liečbu aktívnejšie než v minulosti. Zásadná zmena prišla v roku 2022, keď Dôvera zdravotná poisťovňa ako prvá umožnila voľný výber kúpeľov nielen v indikačnej skupine B, ale aj pri plne hradených pobytoch z indikačnej skupiny A.

Práve na základe reálnych preferencií pacientov tak vznikol rebríček najvyhľadávanejších kúpeľných zariadení. A ten dlhodobo ukazuje jasného lídra.

Piešťany ako prvá voľba pacientov

Slovenské liečebné kúpele Piešťany sa umiestnili na prvom mieste pri všetkých kľúčových diagnózach kĺbov a chrbtice. Ide pritom o najčastejšie dôvody, pre ktoré pacienti nastupujú do kúpeľov.

Piešťany sú na top prvom mieste pri týchto diagnózach:

– artróza bedrového kĺbu (M16)

– poruchy medzistavcových platničiek (M51)

Pri ďalšej frekventovanej diagnóze – chronických bolestiach chrbta (M53) – obsadili druhé miesto.

Minerálnu vodu v Piešťanoch možno prijímať aj zvnútra v rámci odporúčaného pitného režimu.

Na čo sa špecializujú Piešťany?

Ktorými diagnózami sa konkrétne zaoberajú Kúpele Piešťany? „Ide najmä o reumatické ochorenia, ochorenia ortopedického charakteru, artrózy kĺbov, pooperačné stavy po operácii kĺbov, chrbtice, ale aj neurologické ochorenia ako Parkinsonova choroba, vertebrogénne syndrómy (keď bolesť z chrbtice vyžaruje napríklad do nohy) a podobne. Pohybových diagnóz je veľmi veľa, ale najčastejšie ku nám chodia pacienti s reumatoidnou artritídou, s Bechterevovou chorobou, prípadne psoriatickou artritídou,“ vysvetľuje MUDr. Alena Korenčíková, medicínska riaditeľka SLK Piešťany a Smrdáky.

Dôležité je pritom načasovanie liečby. „Treba zdôrazniť, že pri reumatických ochoreniach je vhodné prísť na kúpeľnú liečbu v čase, keď je ochorenie v kľude, kĺby nie sú opuchnuté a zápalová aktivita nie je taká výrazná,“ dodáva.

Zrkadlisko je bazén napustený termálnou minerálnou vodou, pričom teplota v bazéne je buď 38–39 stupňov Celzia, alebo 36–37 stupňov Celzia, čo je tzv. schladené zrkadlisko.

Liečivé zdroje, ktoré rozhodujú

Jedným z hlavných dôvodov úspechu Piešťan je unikátne prírodné bohatstvo. Termálna minerálna voda vyviera z hĺbky približne dvetisíc metrov a obsahuje sírovodík, ktorý má výrazné protizápalové účinky. Pri procedúrach sa využíva voda s teplotou približne 34 až 39 stupňov Celzia, aby bola bezpečná a zároveň účinná.

Ešte väčšou raritou je piešťanské sírne bahno. To prechádza niekoľkofázovým procesom zrenia a patrí medzi najkvalitnejšie peloidy na svete. Obsahuje aj nepatogénne sírne baktérie, ktoré zvyšujú využiteľnosť síry v organizme.

Piešťanské sírne bahno prechádza niekoľkofázovým procesom zrenia a patrí medzi najkvalitnejšie peloidy na svete.

Síra získaná zo sírovodíka má výrazné protizápalové účinky, pretože znižuje aktivitu zápalových buniek. Má aj protibolestivé, protiopuchové a regeneračné účinky. Svalové napätie znižuje predovšetkým teplo, čiže to, že ide o termálnu procedúru. Bahno navyše obsahuje látky, ktoré znižujú aktivitu enzýmov degradujúcich kolagén, elastín a hyalurónan v pokožke či v kĺboch. Preto Kúpele Piešťany ponúkajú aj služby typu wellness, keď klient príde za relaxáciou a môže absolvovať aj skrášľujúce procedúry typu bahenná maska a podobne.

Liečba aj prevencia

Piešťanská minerálna voda je univerzálna pre všetky ochorenia pohybového aparátu, reumatické aj neurologické diagnózy. Samozrejme, optimálne je dbať o prevenciu a prísť už v období, keď napríklad chrbtica bolí ešte „len“ zo svalovej nerovnováhy a nie je tam už vertebrogénny syndróm, čiže vyžarovanie bolesti chrbta do inej časti tela, výrastky v chrbtici atď.

Závažnejšie ochorenie vyžaduje minimálne dvoj- , najlepšie však trojtýždňovú kúpeľnú liečbu, pre pacientov po operáciách pohybového aparátu uhrádza zdravotná poisťovňa až štyri týždne. Pri reumatoidnej artritíde v treťom a štvrtom štádiu takisto. Pri autoimunitných ochoreniach, akým je aj pravá reuma, trvá efekt liečby pol roka až rok.

Masáž chrbtice. Pohybových diagnóz je veľmi veľa a SLK Piešťany sa na ne špecializujú.

Kedy je potrebný lekár

Ak klient príde na relaxačný pobyt, napríklad iba predĺžený víkend, nelieči sa na závažné ochorenie, nemal rakovinu a podobne, nepotrebuje ísť k lekárovi na vstupné vyšetrenie. V rámci balíčka má procedúry, ktoré nevyžadujú schválenie lekárom. „Ak však má krčové žily, je onkologický pacient, lieči sa na závažné srdcovo-cievne ochorenie, má problémy s tlakom, vtedy je lepšie poradiť sa s kúpeľným lekárom,“ uzatvára MUDr. Korenčíková.

X XX

PO  VÁLCE  UKRAJINA  ZNIĆENÁ  ROKY,  STATISÍCE  MRTVÝCH

Návrat k normálu po válce potrvá roky. Hrozí i stagflační scénář, říkají odborníci

Americko-izraelská válka proti Íránu vstoupila do druhého měsíce. Čím déle ale konflikt trvá, tím fatálnější budou jeho následky i návrat do původního stavu. Roste inflace, zpomaluje hospodářský růst a firmy i domácnosti čelí vyšším nákladům. Obnova zároveň nebude jen otázkou politické dohody, ale také logistiky, celkové bezpečnosti a technického stavu infrastruktury.

Americká centrální banka varovala, že pokud by byl Hormuzský průliv uzavřen déle než tři měsíce, globální ekonomika by během letošního druhého čtvrtletí přišla o 3 procenta HDP. Návrat zpět do původních kolejí navíc potrvá i několik měsíců po oficiálním ukončení konfliktu, v některých částech ekonomiky i roky, píše Deutsche Welle.

V Hormuzském průlivu, kudy za běžné situace proudí až pětina světových dodávek ropy a plynu, po opakovaných íránských hrozbách a útocích v uplynulých týdnech uvázlo více než 1 900 lodí. Zhruba polovina z nich převáží ropu, LNG nebo chemikálie. Dá se očekávat, že než všechny po skončení konfliktu průlivem proplují, potrvá to i několik týdnů.

Válka s Íránem ještě nekončí. Změnili jsme tvář Blízkého východu, řekl Netanjahu

Před válkou průlivem přitom denně proplouvalo zhruba 140 lodí. Návrat k těmto hodnotám je ale i několik týdnů po oficiálním skončení konfliktu vyloučený. Rejdaři se odhodlají k proplutí až ve chvíli, kdy se jistě obnoví mezinárodní ochrana lodní dopravy v oblasti a klesnou pojistky, které během války prudce vzrostly. Nechtějí totiž riskovat škody na svých lodích.

Energetika bude potřebovat až 6 týdnů

Kvůli konfliktu je ale narušena doprava i v dalších částech světa, což je patrné třeba v dubajských přístavech, které jsou během války využité jen minimálně. Kvůli jemenským Húsíům se navíc stává rizikovou oblastí také Rudé moře, kam třeba Saúdská Arábie díky svým ropovodům přenesla většinu ropného exportu do světa.

Ještě hůře na tom bude v zemích Perského zálivu energetický sektor. Obnovení těžby i zpracování ropy a plynu může podle expertů trvat až šest týdnů. „V lepším případě jde o dva až tři týdny,“ uvedl pro Deutsche Welle analytik Aditya Saraswat.

Trump řekl, do kdy potrvá válka v Íránu. Chystá velký projev k národu

Čím déle jsou totiž zařízení mimo provoz, tím náročnější jsou následně i nejrůznější kontroly. Některá zařízení v regionu jsou navíc vážně poškozená. Příkladem je největší katarský komplex na zpracování LNG Ras Laffan, který zasáhly íránské útoky. Plné obnovení jeho provozu může trvat až pět let. Podle odhadů přišel Katar až o 17 procent svých exportních kapacit.

Ve hře je stagflace

Země Perského zálivu se poslední roky řadí i mezi nejzásadnější dodavatele hnojiv a fosfátů. Současný výpadek exportu opět tlačí na růst cen, což negativně ovlivňuje i zemědělce po celém světě. V kontextu inflace může jít o zásadní položku, která bude tlačit vzhůru i ceny potravin. Zemědělci totiž nyní řeší, jestli omezí hnojení a budou riskovat nižší úrodu, nebo akceptují vyšší náklady, které následně přenesou na své zákazníky.

Húsíové vstoupili do války, odpálili raketu na Izrael. Konflikt s Íránem se rozšiřuj

Ekonomové dokonce varují před stagflačním scénářem, a tedy kombinací vysoké inflace a slabého hospodářského růstu. V asijských státech se mohou i týdny po skončení konfliktu potýkat tamní firmy a domácnosti s nedostatkem pohonných hmot i výpadek dodávek důležitého zboží. „Dopady narušené logistiky začneme výrazněji pociťovat se zpožděním dvou až tří měsíců,“ uzavřel pro Deutsche Welle analytik Peter Klimek.

X X X

Evropský ostrov, který mění státní příslušnost. Každý půlrok patří jiné zemi

Na první pohled nenápadné místo na řece Bidasoa mezi Francií a Španělskem skrývá jeden z nejpodivnějších geopolitických příběhů Evropy. Malý ostrůvek zvaný Pheasant Island – tedy Bažantí ostrov – dvakrát ročně mění státní příslušnost. Každých šest měsíců připadne jinému státu. Proč tomu tak je?

Na existenci ostrova narazí jen málokdo. Přitom leží pouhých deset metrů od španělského břehu a dvacet metrů od francouzského. Přístup na něj je přísně omezený – veřejnost se sem dostane jen výjimečně.

Od oceánu až po horské stezky, Camino de Santiago nabízí cestu pro každého

Uprostřed ostrova stojí výrazný kamenný památník připomínající události, které zásadně ovlivnily evropské dějiny. Právě zde byla totiž v roce 1659 vyjednána Pyrenejská smlouva, která ukončila dlouholetý konflikt mezi Francií a Španělskem.

Místní historici upozorňují, že jde o místo, kolem kterého lidé běžně procházejí, aniž by znali jeho význam. „Je to skoro jako ostrov duchů,“ říká pro BBC Pía Alkain Sorondo.

Název vznikl omylem

Zajímavostí je i samotný název. Ačkoliv se ostrov jmenuje Bažantí, žádní bažanti zde nežijí. Už v 19. století na to upozorňoval francouzský spisovatel Victor Hugo.

Původ názvu je jazykový omyl. V baskičtině se místo nazývalo „Pausoa“, tedy „průchod“. Francouzi název postupně zkomolili přes „Paysans“ (rolníci) až na „Faisans“ (bažanti). A ten už zůstal.

Když se potká Francie s Flandry. Proč se vydat do Lille a kam na výlet

Význam ostrova vzrostl po třicetileté válce, kdy byl vybrán jako neutrální území pro jednání mezi oběma zeměmi. Proběhlo zde celkem 24 diplomatických setkání, často za přítomnosti vojenského doprovodu.

Vyvrcholením bylo uzavření Pyrenejské smlouvy. Na její počest se zde v roce 1660 konala i královská svatba – francouzský král Ludvík XIV. si vzal španělskou princeznu Marii Terezii. Kvůli slavnosti byly postaveny mosty, přijížděly lodě i kočáry a výzdobu zajišťovali tehdejší dvorní umělci včetně slavného malíře Diega Velázqueze.

Nejmenší kondominium na světě

Po uzavření míru se obě země dohodly, že ostrov budou spravovat společně. Vzniklo tak takzvané kondominium – území, které patří více státům zároveň. Bažantí ostrov je dnes považován za nejmenší takové území na světě. Správa se střídá vždy po půl roce, což z něj činí unikát i v globálním měřítku.

Podobných míst existuje jen několik – například Bodamské jezero sdílené Německem, Rakouskem a Švýcarskem nebo Antarktida, kterou spravují desítky států.

Dnes je ostrov prakticky neobydlený a úřady se starají především o jeho údržbu. Veřejnost se na něj dostane jen při výjimečných příležitostech, například během slavnostního předávání mezi státy.

Klid místa však narušuje jiný problém. Oblast se v posledních letech stala trasou pro migranty, kteří se snaží překročit hranici ze Španělska do Francie. Řeka Bidasoa je přitom zrádná – její proud a výkyvy hladiny představují velké nebezpečí. Podle místních organizací tudy denně procházejí desítky lidí. Ne všichni ale cestu přežijí.

Bažantí ostrov může působit jako zapomenutá historická kuriozita. Ve skutečnosti však představuje něco mnohem důležitějšího. V době, kdy se ve světě znovu vedou spory o hranice a území, zůstává tento malý kus země symbolem dohody a míru. A právě proto by neměl upadnout v zapomnění.

X X X

Sabotáže obchodů na objednávku Ruska? Polská prokuratura předala obžalobu

Polská prokuratura předala soudu obžalobu pěti lidí kvůli různým sabotážním akcím a teroristickým činům v Polsku a baltských státech, které podle ní podnikali na objednávku Ruska. Informuje o tom server onet.pl.

Obžaloba se vztahuje na čtyři občany Ukrajiny a jednoho občana Běloruska. Týká se předloňských případů podpálení různých obchodů nebo pokusu o ně. Šlo o hobbymarket ve Varšavě, obchody IKEA ve Vilniusu a Rize a obchodní centrum Marywilska 44 ve Varšavě.

Podle agentury Reuters třem mužům hrozí až doživotní vězení a dvěma mírnější tresty. Kdy začne soudní proces, není jasné.

Mluvčí prokuratury Przemyslaw Nowak řekl, že vyšetřování stále pokračuje. „Cílem je především zjistit, které další osoby se nějakým způsobem podílely na podpálení obchodní haly Marywilska 44,“ uvedl Nowak. Vyšetřovatelé se snaží vypátrat, kdo přesně si zapálení obchodního centra objednal a kdo byl bezprostředním vykonavatelem tohoto úkolu. Jeden z mužů, kterých se týká nynější obžaloba, údajně požár filmoval.

Za požárem obchodního centra ve Varšavě stáli ruští agenti, tvrdí Tusk

Šlo o jednu z největších obchodních hal ve Varšavě, ve které byly stovky obchodů vlastněných často podnikateli z Vietnamu. Objekt prakticky celý shořel.

Loni na jaře tehdejší ministr spravedlnosti Adam Bodnar a tehdejší šéf resortu vnitra Tomasz Siemoniak řekli, že obchodní centru Marywilska pachatelé podpálili na objednávku ruských tajných služeb.

Polsko se v minulých letech stalo cílem různých sabotážních akcí a kybernetických útoků. Podle polských představitelů jde o součást ruské hybridní války, jejímž cílem je destabilizovat země, které podporují Ukrajinu. Ta se od února 2022 brání ruské invazi.

O možném zapojení ruských tajných služeb se hovořilo také v případě žhářského útoku v autobusových garážích pražského dopravního podniku začátkem června roku 2024. Premiér Petr Fiala tehdy linku na Rusko označil za velmi pravděpodobnou

X XX

Oligarcha navrhol, aby Rusi robili šesť dní v týždni a dvanásť hodín denne. Čo mu odkázali politici?

Ťahajú živnostníci oproti zamestnancom za kratší koniec? Čo je naopak výhoda práce na živnosť? Aký raz môžeme očakávať ako živnostníci dôchodok?

Podniká od poisťovníctva cez stavebníctvo až po výrobu hliníka. Deripaska, ktorý má 58 rokov, je označovaný za jedného najvplyvnejších ruských oligarchov. „Medzi miliardármi v Rusku sa vlani hodnota jeho majetku zvýšila najviac: o 85 percent, čo bolo o 3,5 miliardy dolárov viac,“ upozornil server Gazeta s tým, že teraz je to 7,6 miliardy dolárov.

Svoju myšlienku o náročnom pracovnom týždni Deripaska zverejnil na sociálnej sieti Telegram: „Touto cestou sa budeme musieť vydať a najlepšie čo najrýchlejšie. Nemáme veľa zdrojov. Presnejšie povedané, máme len jeden a ten súvisí s našou národnou charakteristikou: v ťažkých časoch sa vieme spamätať a pracovať tvrdšie. A čím skôr prejdeme na nový rozvrh od 8. hodiny do 20. hodiny vrátane sobôt, tým rýchlejšie dosiahneme transformáciu.“

Určite stojí za zmienku, že Deripaska predstavil svoju ideu krátko po tom, čo sa v denníku Financial Times objavila správa, že šéf Kremľa Vladimir Putin mal dôležitú debatu s oligarchami. Údajne ich vyzval, aby podieľali na financovaní jeho invázie na Ukrajinu. „Je to nová ruská realita alebo šialený nápad miliardára, ktorý dúfa, že sa takouto iniciatívou vykúpi z nutnosti platiť za vojnu?“ napísal politológ Igor Preobraženskij pre server Deutsche Welle.

Ruský oligarcha sa obul do režimu: Skoncujte s otrokárskym zatváraním podnikateľov, je to ako z doby kamennejNaznačil, že nápad Deripasku nemožno brať na ľahkú váhu, pretože v Rusku sa niekedy dejú divné veci. Preobraženskij poznamenal, že štátna propaganda by sa mohla riadiť heslom z druhej svetovej vojny: všetko pre front, všetko pre víťazstvo. „Možno nie 12 hodín denne, ale 10 hodín denne, alebo nie šesť dní v týždni, ale päť a pol dňa,“ uviedol, ako by nakoniec mohol vyzerať v praxi nápad Deripasku.

Naopak, poslanec Vitalij Milonov, ktorý je z vládnucej strany Jednotné Rusko, vidí v nápade Deripasku takpovediac prízrak otrokárstva. „Veľký kapitál bude vždy nepriateľom sociálnych slobôd občanov. Tento prístup skôr vyvolá vážnu nespokojnosť verejnosti, než pomôže ekonomike. Premeniť krajinu na čiernu plantáž z 18. storočia je zvláštne rozhodnutie,“ zdôraznil pre server Russia Today.

Ruský oligarcha kritizuje Kremeľ: Zničenie Ukrajiny by bolo kolosálnou chybouUznávaný právnik a podpredseda advokátskej komory Vladislav Grib si rypol do Deripasku, keď mu poradil, aby si sám vyskúšal, aké by to bolo drieť iba s jedným dňom voľna v nedeľu: „Mal by robiť jeden rok vo fabrike šesť dní v týždni a dvanásť hodín denne, aby si na sebe vyskúšal tento rozvrh,“ citovala ho TASS.

Treba poznamenať, že to, s čím prišiel Deripaska, nie je úplná novinka. Už zmieňovaný Oniščenko vlani spomenul možnosť, že by Rusi pracovali šesť dní v týždni. Ani on však medzi mnohými politikmi nepochodil. Ostro ho kritizoval napríklad predseda Liberálnodemokratickej strany Ruska Leonid Sluckij: „Naša strana nebude tolerovať pokusy premeniť našich občanov na nevoľníkov, nútených drieť bez odpočinku. Presadzujeme spravodlivé pracovné zaťaženie, sme za právo na normálny život.“ Viaceré ruské médiá pritom poukázali na to, že kým Deripaska špekuluje o šiestich pracovných dňoch, naopak, odborári dávajú do pozornosti úvahu o tom, že v prípade niektorých profesií by ľudia mohli robiť len štyri dni v týždni.

Na Oniščenka, ktorý Deripasku predbehol so šesťhodinovým pracovným týždňom v decembri 2025, reagoval aj sociológ a prognostik Viktor Ljašok. Upozornil, že náročný pracovný režim by viedol k väčšiemu počtu ochorení, pričom zvýšená úmrtnosť by zapríčinila nižšiu pôrodnosť. Podčiarkol, že ak treba pomôcť ekonomike, je nutné hľadať spôsoby, ako zvýšiť produktivitu práce, nie prichádzať s nápadom, ktorý na zamestnanca položí ťažšie bremeno.

Keď sa vrátime do minulosti, v niekdajšom Československu úplne zrušili šesťdňový pracovný týždeň v roku 1968. Komunistický režim však čo-to zachoval, lebo každý rok potom bolo niekoľko pracovných sobôt až do pádu totalitného zriadenia o dve desaťročia neskôr.

Pracujúci penzisti musia dostať to, čo iní zamestnanci, aj voľno, aj príplatky aj odstupné. Inak ide o porušenie Zákonníka práceAko to vyzeralo v bývalom Sovietskom zväze? Tamojší súdruhovia urobili zásadnú zmenu rok pred rozhodnutím v Československu. Pôsobilo to tak, ako keby to papaláši v Moskve načasovali ako darček tesne pred Medzinárodným dňom žien: nariadenie o päťdňovom pracovno týždni s dvomi voľnými dňami bolo schválené 7. marca 1967.

V cárskom Rusku existovali kruté pracovné pomery: na konci 19. storočia sa vo fabrikách robilo až 16 hodín denne. Súviselo to s rozvojom priemyselnej výroby, za ktorú pracujúci platili daň takmer porovnateľnú s otrokmi. Čiastočná úľava nastala v roku 1897, keď bolo prijaté rozhodnutie, podľa ktorého sa mohlo robiť maximálne 11,5 hodiny denne (počas sobôt naviac 10 hodín), pričom na ženy a deti sa začala vzťahovať desaťhodinová pracovná doba./agentury/

X X X

    ROPA  RUSKA  DO  SVĚTA
    Šéf ruské stínové flotily je zpět na koni. Obrátil válku v Íránu ve svůj prospěch
    Lodě ruské stínové flotily až donedávna bezcílně pluly po moři. Tankery byly pod částečnou kontrolou francouzských vojáků a pravidelně je napadaly i ukrajinské drony. Než prezident Trump zaútočil na Írán a Hormuz se uzavřel. Nyní má jejich šéf, 47letý ázerbájdžánský obchodník Etibar Eyyub důvod k oslavám. Stal se totiž hlavním hráčem na trhu s moskevskou ropou.
    Americké sankce uvalené na státní společnost Rosněft, donutily Indii výrazně omezit dovoz ruské ropy. Lodě, které Eyyub coby hlavní klient této společnosti ovládal prostřednictvím sítě fiktivních společností, vyplouvaly na moře s miliony barelů neprodané suroviny. O dva týdny později indické a čínské rafinerie o překot zpracovávají náklad těchto tankerů, aby nahradily dodávky uvázlé v Perském zálivu.

    Eyyub je hlavním obchodním zástupcem Moskvy a má na starosti hledání odběratelů pro ropu a paliva v hodnotě více než 50 miliard dolarů ročně. Podle lidí obeznámených s jeho činností má tento muž pod kontrolou až třetinu z šesti stovek lodí přepravujících ruskou ropu po celém světě, píše portál The Wall Street Journal.

    Nečekaný zisk

    Tato situace jasně ukazuje, jak Trumpova válka podkopala snahu Západu zasáhnout ruské příjmy z ropy tím, že by zasáhla stínovou flotilu a tím přiměla ruského prezidenta Vladimira Putina k uzavření mírové dohody s Ukrajinou. Analytici ropného trhu se domnívali, že Rusko bude muset snížit těžbu v důsledku klesající poptávky. Nyní se však Moskva může naopak těšit na nečekaný zisk.

    Podle obchodníků obeznámených s těmito prodeji nakoupila Indie jen za poslední dva týdny více než 30 milionů barelů ropy, které mají být dodány tento a příští měsíc. V následujících dnech se očekává uzavření dalších obchodů. Většinu z nich zprostředkovává právě Eyyub a jeho spolupracovníci.

    USA uvalily sankce na ruské ropné giganty Rosněfť a Lukoil. Protože Putin dál válčí

    Díky těmto dohodám by se indický dovoz ropy z Ruska mohl vrátit na úroveň, na jaké byl před uvalením sankcí na společnost Rosněft na podzim loňského roku. Zároveň by výrazně snížily přebytek 150 milionů barelů ropy, který se nahromadil na moři před válkou s Íránem. „Rusko je připraveno zajistit zvýšení dodávek na trh,“ uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

    Nic jsem neudělal, říká Eyyub

    Někteří představitelé spojenců považují finanční závislost Moskvy na Eyyubově síti pro vývoz ropy za slabinu, na kterou se mohou v rámci ruské válečné ekonomiky zaměřit. Dokud však zůstane Hormuzský průliv uzavřený, jedinou možností, jak zajistit, aby světové dodávky ropy alespoň částečně pokryly poptávku, je, aby se ruská ropa, kterou Eyyub zprostředkovává, dostala na světové trhy.

    Eyyub se loni v květnu ocitl na sankčním seznamu Spojeného království, v prosinci Evropské unie a v únoru Kanady. Americká vláda sice proti Eyyubovi dosud nepodnikla žádné kroky, ale podle osob obeznámených s touto záležitostí patří mezi osoby, na které se zaměřuje již několik let trvající vyšetřování ministerstva spravedlnosti v souvislosti s podezřením z obcházení sankcí.

    Mezi možnými obviněními, která by mohli vznést státní zástupci v New Yorku, jsou podle některých z těchto lidí praní špinavých peněz a podvody v elektronické komunikaci. Eyyub se brání. „Nikdy jsem neudělal nic protiprávního ani nekalého,“ prohlásil krátce po uvalení sankcí EU.

    Vývoz ruské ropy je vyšší než před invazí. Co Kremlu pomáhá a na čem naopak tratí

    Rusko se při prodeji ropy dlouhodobě spoléhalo na zprostředkovatele prodeje ropy. Před válkou na Ukrajině tento obchod ovládalo několik mezinárodních komoditních společností. Moskva je proti sobě poštvávala, aby Rusku zajistila co nejvýhodnější podmínky. Největší z nich po invazi přestaly s Rosněftem obchodovat. Z tohoto chaotického přeskupení vzešel právě Eyyub, který od té doby z trhu vytlačil všechny své konkurenty a nyní zprostředkovává téměř všechny dodávky Rosněftu i další ropu od jiných ruských producentů, uvedly zdroje obeznámené s jeho činností.

    Nečekaný zachránce Moskvy

    Eyyub nastoupil v roce 2014 do dubajské komoditní společnosti Coral Energy coby začínající obchodník. Vypracoval se postupně až na pozici pravé ruky zakladatele Tahira Garajeva a získal si pověst nemilosrdného vyjednavače, jak uvedli někteří lidé obeznámení s jeho činností. Později vybudoval pro společnost Coral v Moskvě malou obchodní pobočku.

    Společnost Coral se vždy snažila od Eyyubových obchodů distancovat, aby si zachovala přístup k evropským bankám a pojišťovnám. Podle lidí obeznámených s jeho činností a západních představitel. Britská Národní agentura pro boj proti kriminalitě později dokonce identifikovala společnost Coral coby klíčový článek ruského ropného průmyslu.

    Situace okolo stínové flotily dál houstne. Evropské státy se chtějí bránit

    Zpočátku se Moskva pokoušela obnovit model s více zprostředkovateli, který fungoval před válkou. Podle osob obeznámených s jejich činností se Eyyub tehdy postavil proti velkým ropným hráčům. Své konkurenty však brzy vytlačil. V aukcích v moskevském sídle společnosti Rosněft přebil postupně všechny ostatní nabídky a sblížil se se Sečinem.

    Tlak na stínovou flotilu

    Na podzim loňského roku se tlak na moskevský ropný komplex zvýšil v důsledku sankcí USA uvalených na společnost Rosněft a Lukoil. Jak uvedli vysoce postavení ruští představitelé energetického sektoru, společnosti Rosněft docházelo místo pro skladování ropy na pevnině i na moři, a proto začala uvažovat o omezení těžby. Jakmile se těžba na ropných polích zpomalí, neexistuje žádná záruka, že se vrátí na původní úroveň.

    Čínské rafinerie, které vycítily slabost Moskvy, požadovaly za nákup Eyyubovy ropy jedny z nejvyšších slev od roku 2022. Těsně před vypuknutím války v Íránu uvalilo Spojené království sankce na desítky firem patřících do Eyyubovy sítě, jak uvedly některé osoby obeznámené s jeho obchodními aktivitami.

    Francouzi se ve Středomoří nalodili na tanker ruské stínové flotily

    Jedna z Eyyubových firem, Redwood Global, byla na začátku tohoto roku největším vývozcem ruské ropy. V lednu si tato společnost ze Spojených arabských emirátů pronajala tanker jménem Range Vale, aby přepravil ruskou ropu přes Baltské moře. Podle údajů ze sledování lodí plul tento 21 let starý tanker více než měsíc bez jasného cíle.

    Poté Spojené státy a Izrael začaly bombardovat Írán. Tanker se okamžitě vydal směrem k největší indické rafinerii, kde 8. března ropu vyložil. Od uzavření Hormuzského průlivu přepravuje tolik ruské ropy, kolik jen může, uzavírá americký web.

    x X X

    KARLOVARSKO  POTŘEBUJE  VÍCE  PACIENTŮ
    EXKOMUNISTA  PAVEL  SLIBOVAL,  ŽE  VE  VARECH  ZAŘÍDÍ  VYSOKOU  ŠKOLU,
    ALE  NIC  NEUDĚLAL
    JE  TO  SLIBOTECHNA,  PRO  LIDI,  FIRMY  V  ČR  NIC  NEDĚLÁ,  ANI  JEHO  ŽENA  SE  KTEROU  JEZDÍ  PO  SVĚTĚ
    DRUHÁ  MANŽELKA  NA  HRADĚ  SI  STĚŽOVALA,  ŽE  TRPĚLA,  KDYŽ  BYLA  SVOBODNA  MATKA
    ARMÁDA  SE  O  ŽENY  VŽDYCKY  DOBŘE  STARALA
    A  KDE  NECHALA  MUŽE,  SE  KTERÝM  MÁ  DCERU?
    EXKOMUNISTA  PAVEL  MÁ  DVA  SYNY,  O  PRVNÍ  ŽENĚ  NEMLUVÍ
    V  MÉDIÍCH  SE  OBJEVILO,  ŽE  JI  OPUSTIL,  PROTOŽE  KDYŽ  ŠEL  DO  NATO,
    NEUMĚLA  DOBŘE  ANGLICKY.  U  AGENTŮ  SE  SE  TO  STÁVÁ,  PLNI  ROZKAZY
    BYLO  BY  ZAJÍMAVÉ,  KDYBY  PRVNí  ŽENA  PAVLA  PROMLUVILA   PRO VEŘEJNOST

    Lázeňství chceme posunout na vědeckou úroveň, říká šéfka karlovarského insti

    Tři roky stojí Alina Huseynli v čele Institutu lázeňství a balneologie v Karlových Varech (ILAB). Spolu se svými kolegy se snaží za pomoci moderních vědeckých postupů zkoumat účinnost lázeňských metod a rozšířit portfolio moderních postupů, které účinky tradiční léčby násobí. „Naším principem je doporučovat pouze taková řešení, která máme důkladně prozkoumaná a ověřená v praxi,“ říká v rozhovoru.
    Nová instituce tak v jistém smyslu navazuje na někdejší státní Výzkumný ústav balneologický v Mariánských Lázních, který svou činnost ukončil v devadesátých letech v souvislosti s privatizací lázeňství.

    V čem je dnešní institut jiný než dřívější výzkumný ústav?
    Za tři desetiletí se toho změnilo opravdu hodně. Používáme jiné metody, máme jiné standardy. Takže na státní výzkumný ústav navazujeme spíš myšlenkově. Začátky ale byly těžké. Měli jsme malý počet zaměstnanců a velmi omezené finanční zdroje.

    Kdy se to změnilo?
    V červenci 2024 se nám podařilo úspěšně získat prostředky na rozvoj institutu přes Operační program Spravedlivá transformace. Dostali jsme možnost vybudovat výzkumnou infrastrukturu a začít se samotným výzkumem. Ten projekt postupně transformuje celou instituci jako takovou. Navíc má ambice změnit karlovarské lázeňství a následně i samotný region, který se potýká s následky ukončení těžby uhlí.

    Co to je za projekt?
    Jmenuje se Centrum lázeňského výzkumu, potrvá tři roky a získali jsme na něj kolem 250 milionů korun. Tato celková finanční alokace je určená i pro partnery projektu, kterých máme několik. Jde o Fyziologický ústav Akademie věd ČR a řadu vysokých škol, s nimiž spolupracujeme. Strukturu projektu jsme rozdělili na několik částí. Na výzkum v oblasti lékařských věd, výzkum v oblasti enviromentálních věd a pak také v oblasti socioekonomických věd. Kromě toho jsou součástí programu třeba vzdělávání, předávání znalostí a informací, komunikace, popularizace a osvěta.

    Zájem o fyzioterapii v lázeňství je velký, letní semestr ve Varech už naplnili

    Zabýváte se konkrétními zdravotními problémy?
    V Mariánských Lázních sledujeme, jak lázeňská péče působí na pacienty s nefrologickými a urologickými obtížemi, ve Františkových Lázních zkoumáme léčbu ženské neplodnosti a v Karlových Varech se chceme zaměřit na pacienty s cukrovkou a ztukovatěním jater. Protože potřebujeme pro výzkum klienty lázní, aktuálně hledáme lázeňské zařízení, se kterým budeme na výzkumu spolupracovat.

    Účinek pitné kůry na problémy s játry už zkoumal projekt Pijeme prameny…
    Ano, odstartovali jsme ho před dvěma lety a výsledky jsou naprosto neuvěřitelné. Ztukovatění jater se významně snižuje, klesá i hmotnost pacientů a zlepšuje se jejich subjektivní pocit zdraví. Výsledky tohoto výzkumu jsme prezentovali na velkých lékařských kongresech, například v Paříži a Istanbulu. A také publikovali v prestižním odborném časopise Journal of Health, Population and Nutrition, což posouvá výzkum působení karlovarské pitné kúry na kvalitativně zcela jinou úroveň.

    Nedávno se institut přestěhoval do Alžbětiných lázní. Jak se změna propsala do jeho fungování?

    Vedle velkorysých pracovních prostor máme k dispozici demonstrační laboratoř, kterou využíváme pro ukázky nejmodernějších technologií, jaké lze v lázeňské péči využít. Máme k dispozici fyzikálně chemickou laboratorní přípravnu, která slouží pro základní fyzikální a chemické analýzy přírodních zdrojů, především minerálních pramenů a peloidů. Na ty se hodně zaměřujeme. Nově také vzděláváme studenty ČVUT, kteří k nám z Prahy jezdí. Vyučujeme předmět Fyzioterapie v lázeňství a v jeho rámci se snažíme studentům předat znalosti a informace, ale také chceme ukázat, že lázeňství je obor, který má v profesní rovině co nabídnout i mladé generaci.

    Mluvila jste o enviromentálním výzkumu. Co si pod tím mám představit? Zkoumáme nejen přírodní léčivé zdroje, tedy minerální prameny, peloidy a přírodní plyn, ale dlouhodobě se zaměřujeme také na výzkum lázeňské terapeutické krajiny. Zjišťujeme, jak prostředí lázeňských míst působí na fyzický a psychický stav návštěvníků a klientů lázní. Zpracováváme metodiku lázeňské terapeutické krajiny a chceme v budoucnu na základě této metodiky poskytovat lázeňským městům potvrzení, že splňují parametry a mohou tedy získat status lázeňské terapeutické krajiny. Mělo by to fungovat obdobně jako u klimatických lázní.

    Před ozdravnou kúrou, a po ní. Odborníci zhodnotí přínos lázeňské péče

    Co institut zajímá v rámci socioekonomického výzkumu?
    Tady se zabýváme lázeňstvím komplexně. Díváme se na ten obor z různých perspektiv a aspektů. Zkoumáme i to, jaký význam má lázeňství pro regionální ekonomiku. Tedy co všechno regionu přináší. Zajímají nás vztahy mezi návštěvníky lázeňského místa a místními obyvateli, jejich preference. Vytváříme profily návštěvníků lázeňských měst, tedy co chtějí, o co se zajímají a jaké mají preference. Na tom základě doporučujeme, na co by se měl zaměřovat marketing jednotlivých lázeňských zařízení nebo měst. Ale máme i další dotační projekty.

    Jaké?
    Například pokračujeme ve výzkumu virtuální reality. Ve spolupráci se společností XR Institute tvoříme software pro rehabilitace dolních končetin ve virtuální realitě. To je důležité, protože dosud se všechny moduly virtuální reality zaměřovaly na horní končetiny.

    Další projekt je zacílený na postonkologickou rehabilitaci žen po karcinomu prsu v lázeňských zařízeních Karlovarského kraje s využitím virtuální reality. Jedná se o komplexní přístup a tvorbu různých modulů ve virtuální realitě. Některé se budou týkat edukace pacientek, protože je potřeba, aby pokračovaly i v prostředí domova. A jiné se týkají psychologické intervence, protože právě mentální zdraví je po onkologickém onemocnění velmi důležité. Tento projekt je ale zatím stále v procesu hodnocení.

    Máme před sebou i další projekty, žádosti podáváme do programu Interreg Česko-Bavorsko i Česko-Sasko. Zmínila bych také velmi úspěšnou mezinárodní spolupráci, díky které o nás vědí i za hranicemi. Myslím, že ILAB se v posledních letech významně posouvá.

    Zajímalo by mě, zda propagované novinky, narážím například na virtuální realitu, zkoušíte i na vlastní kůži. Víte, co nabízíte?
    Osobně se snažím být zapojena do všech klíčových projektů a mít o nich co nejdetailnější přehled. Zároveň se mohu opřít o silný tým kolegů – aktuálně má ILaB přibližně čtyři desítky odborníků, kteří jednotlivé přístupy systematicky testují a ověřují. Naším principem je doporučovat pouze taková řešení, která máme důkladně prozkoumaná a ověřená v praxi.

    Jak vše stíháte, kde dobíjíte baterky?
    Uznávám, že moc času na svůj osobní život nemám, ale tahle práce mne ohromně baví, je to pro mne v podstatě koníček. Jsem neskutečně šťastná, že mohu v oboru pracovat a jsem vděčná, že mám v ILAB takové kolegy, kteří svou práci dělají srdcem. Povzbudivé je i to, když vidím, jaký přínos má naše práce pro region, pro klienty lázeňských zařízení. Protože lázeňství a balneologie není jen o výzkumu konkrétních onemocnění nebo o lázeňské péči, ale především o lidech. My tím vším, co děláme, pomáháme tu péči vylepšovat, snažíme se, aby si klienti z lázní odnesli co nejvíc a aby se do našeho regionu vraceli.

    Jsou další obory, na které se chcete v ILAB zaměřit?
    Chceme zkoumat působení pramenů na střevní mikrobiom. V tom vidíme velkou budoucnost. Usilujeme také o větší rozvoj oblasti vzdělávání, chtěli bychom plně vrátit lázeňství do systému vzdělávání. S tím souvisí snaha, aby zdejší lázeňství mělo svůj vlastní vysokoškolský obor, ideálně rovnou vysokou školu se zaměřením na lázeňství a lázeňské obory. A to nejen na ty zdravotnické, ale na vše, co s tím souvisí. Myslím tím třeba balneotechniku, geologii a hydrogeologii ve vazbě na lázeňství, krajinářství, ekonomiku lázeňství a podobně.

    Mám za to, že kdyby něco takového v Karlových Varech vzniklo, byl by to evropský unikát. Pak by sem mohli jezdit studenti z celého světa. Ostatně, už nyní v této oblasti stáže poskytujeme. Máme studentku ze Slovenska, nově jsme navázali spolupráci s francouzským balneologickým institutem, který pracuje pod vysokou školou v Bordeaux.

    V Karlovarském kraji se roky mluví o tom, že mu chybí vysoké školství. Mohla by být právě vysoká škola se zaměřením na lázeňství a balneologii tím, co kraj potřebuje a co mu dodá prestiž?
    Podle mého názoru by šlo o strategický krok. Vzhledem k tomu, že obdobně zaměřená instituce v Evropě prakticky neexistuje, je reálné očekávat, že by do Karlových Varů přicházeli studovat mladí odborníci z celé Evropy. Je proto důležité být v tomto směru ambiciózní – lázeňství má totiž do budoucna obrovský potenciál. Díky prostředkům z programu Spravedlivá transformace dnes v regionu budujeme v oblasti lázeňství unikátní know-how a znalostní základnu, která nemá v Evropě obdoby. Již nyní působíme jako odborný partner a poradní subjekt pro řadu evropských organizací, což potvrzuje, že Karlovarský kraj má v tomto oboru mimořádně silnou výchozí pozici.

    Zásadní příležitost vidím také v propojení lázeňství s tématy zdravého životního stylu a dlouhověkosti, která dnes rezonují napříč celým světem. Pokud se je podaří systematicky rozvíjet a zároveň ukotvit ve vzdělávací instituci přímo v Karlových Varech, tedy v jednom z nejvýznamnějších lázeňských center Evropy, může to pro region znamenat zásadní posun.

    X X X

    TRUMP  OPĚT  O  ÍRÁNU

    Víte, co máte dělat. Trump opět pohrozil Íránu zničením mostů a elektráren

    Americký prezident Donald Trump pohrozil Íránu, že síly Spojených států začnou v zemi ničit mosty a elektrárny. Íránské vedení podle něj ví, co má dělat, aby takovému vývoji zabránilo. Uvedl to ve čtvrtek pozdě večer washingtonského času na sociální síti Truth Social.

    Vzdušné údery ve čtvrtek částečně poničily dálniční most nedaleko Teheránu, který měl být v blízké době uveden do provozu. Hrozbu ničením íránských elektráren Trump v minulých dnech opakovaně používal jako ultimátum pro uvolnění blokády Hormuzského průlivu, klíčové trasy pro přepravu ropy a zemního plynu.

    „Naše armáda, (zdaleka!) největší a nejmocnější na světě, ještě ani nezačala ničit to, co v Íránu zbylo. Další na řadě jsou mosty, pak elektrárny!“ napsal Trump v příspěvku na své síti Truth Social. „Vedení nového režimu ví, co je třeba udělat, a musí to udělat RYCHLE!“ dodal. Trump opakovaně tvrdí, že po zabití některých čelných představitelů teokratického režimu při amerických a izraelských úderech nyní v Íránu vládne „nové“ a „rozumnější“ vedení.

    Trump slíbil dva až tři týdny tvrdých úderů na Írán, cíle jsou blízko, řekl

    Šéf Bílého domu dal první ultimátum Íránu 21. března, tehdy Teheránu pohrozil zničením elektráren, pokud do 48 hodin úplně neuvolní pro bezpečnou plavbu Hormuzský průliv. Tyto útoky nařídil 23. března podmínečně odložit o pět dnů, což zdůvodnil „produktivními rozhovory“ o úplném ukončení války. Před týdnem pak oznámil, že údajně na žádost íránské vlády odkládá útoky na elektrárny o dalších deset dní do pondělí 6. dubna.

    Ve středečním televizním projevu, prvním od zahájení izraelsko-amerických úderů 28. února, pak Trump mimo jiné prohlásil, že Spojené státy budou během příštích dvou či tří týdnů podnikat extrémně tvrdé údery, včetně možných útoků na energetickou a ropnou infrastrukturu, pokud Teherán nepřistoupí na podmínky Washingtonu.

    Írán není ani nebyl hrozbou, vzkázal Teherán. Podle Trumpa požádal o příměří

    Desítky odborníků na mezinárodní právo ve Spojených státech podepsaly otevřený dopis, zveřejněný ve čtvrtek, v němž uvádějí, že americké údery proti Íránu mohou představovat válečné zločiny, napsala agentura Reuters. Ta rovněž připomíná, že Ženevské úmluvy z roku 1949 zakazují ve válečném konfliktu útočit na místa považovaná za klíčová pro životy civilistů a že strany konfliktu musí rozlišovat mezi civilními objekty a vojenskými cíli.

    X X x

    V roce 2025 se narodilo nejméně dětí v historii.
    Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu. Podle demografky Jiřiny Kocourkové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze ovlivňuje klesající porodnost celá řada věcí včetně nastavení společnosti a žebříčků hodnot. V rozhovoru pro redakci iDNES.cz vysvětluje, proč mladí dnes nezakládají rodiny a co by mohlo pomoci.

    Český statistický úřad vydal nová data o porodnosti za rok 2025. Podle nich se v Česku narodilo loni nejméně dětí v historii – přibližně 77 tisíc. Co nám toto číslo říká o současné situaci?
    Říká nám především to, že se pokles porodnosti stále prohlubuje. Český statistický úřad také upozorňuje na to, že oproti roku 2021 došlo k poklesu porodnosti o 30 procent.

    Částečně se lze inspirovat v Maďarsku. Neustále se tam rozšiřuje okruh žen, které když mají v určitém věku dítě, tak jsou osvobozeny od daní. Toto by se mělo více zohlednit.

     

     

    Příspěvek byl publikován v rubrice Autor a jeho autorem je autor. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.