Americký ministr obrany Pete Hegseth odvolal náčelníka štábu pozemních sil USA Randyho George spolu s dalšími dvěma vysoce postavenými vojenskými činiteli. Pokračuje tak v sérii personálních změn mezi hlavními představiteli armády, kterou zahájil po svém nástupu do funkce. Nynější odvolání je však krajně neobvyklé. Přichází v době války s Íránem.

 „Generál Randy A. George odchází s okamžitou platností do důchodu ze své funkce 41. náčelníka štábu armády. Ministerstvo války je generálu Georgeovi vděčné za desítky let služby naší vlasti. Přejeme mu vše dobré ve výslužbě,“ uvedl mluvčí Pentagonu Sean Parnell, přičemž použil nové americké označení pro ministerstvo obrany.

Potvrdil tak dřívější zprávy amerických médií o generálově nuceném odchodu. George byl na nejvyšší post v armádě jmenován v roce 2023, kdy byl prezidentem Joe Biden. Funkční období v této armádní pozici obvykle trvá čtyři roky, svůj post měl tedy opustit až příští rok.

Stanice CBS News, která o dění informovala jako první, cituje armádní zdroj, podle něhož Hegseth hledá někoho, kdo bude naplňovat jeho vizi i vizi prezidenta Donalda Trumpa o fungování ozbrojených sil.

Současný zástupce náčelníka štábu armády, generál Christopher LaNeve, který dříve působil jako Hegsethův vojenský poradce, převezme Georgeovu roli. Mluvčí Pentagonu jej označil za „v bitvách prověřeného vůdce s desítkami let operačních zkušeností“, který má „plnou důvěru ministra Hegsetha k naplňování vizí této administrativy“.

Tažení proti diverzitě a osobní křivdy

George byl veteránem z Iráku a Afghánistánu. List The New York Times uvedl, že generál v roce 2024 provedl armádu jednou z jejích nejhorších náborových krizí a v poslední době se soustředil na pořizování levných dronů a dalších zbraní, které se osvědčily ve válce na Ukrajině.

NYT podotýká, že napětí mezi ním a Hegsethem nepramenilo ze zásadních rozdílů v názorech na směřování armády, ale spíše z dlouhodobých ministrových pocitů ukřivděnosti vůči jejímu vedení. Ministr opakovaně obviňuje armádní špičky, že se namísto vojenských záležitostí věnují tématům diverzity.

Generál si údajně stěžoval na zbytečné ministrovy zásahy do personálních záležitostí armády. S Hegsethem se přel o jmenování čtyř armádních činitelů do hodnosti brigádního generála, což šéf Pentagonu blokoval. Protože šlo o Afroameričany a ženy, objevují se spekulace, zda Hegsetha nemotivoval ideologický odpor k diverzitě. George namítal, že dotyční mají dobré výsledky.

Za těmito činiteli stál i náměstek ministra obrany Dan Driscoll, který měl k Georgeovi blízko a s Hegsethem dlouhodobě nevychází. „Hegseth nemůže vyhodit Driscolla. Takže mu udělá ze života peklo,“ cituje list The Washington Post (WP) jednoho z činitelů administrativy.

Nezvyklý krok

WP označuje propuštění George za velmi neobvyklé. Přichází v době, kdy na Blízký východ míří další vojáci kvůli pokračujícímu konfliktu s Íránem a možné americké pozemní operaci.

List dále uvádí, že šéf Pentagonu rozvázal spolupráci také s generálem Davidem Hodnem, vedoucím Velitelství pro výcvik a transformaci armády, a generálmajorem Williamem Greenem Jr., náčelníkem armádních kaplanů. Hegseth prosazuje větší zapojení křesťanství v armádě a chce mít větší dohled nad výcvikem.

Hegseth tak pokračuje v sérii personálních změn, které zahájil na začátku svého působení ve funkci. Mimo jiné odvolal předsedu Sboru náčelníků štábů, generála letectva Charlese Q. Browna Jr., náčelníka námořních operací i zástupce náčelníka štábu letectva.

Ministr tak prakticky obměnil téměř celý Sbor náčelníků štábů (Joint Chiefs of Staff), tedy skupinu nejvyšších vojenských důstojníků v Pentagonu, která radí prezidentovi i ministrovi obrany. Od ledna 2025 ve funkcích zůstali pouze generál Eric M. Smith, velitel námořní pěchoty, a generál B. Chance Saltzman, velitel vesmírných sil.

X XX

Trump je jako Ježíš, rozplývala se pastorka. Proč Bílý dům video raději stáhl

Duchovní poradkyně amerického prezidenta Donalda Trumpa, evangelikální pastorka a teleevangelistka Paula Whiteová-Cainová, jej na velikonoční večeři v Bílém domě přirovnala k Ježíšovi Kristovi. Uvedla, že i Trump čelil zatčení a falešnému obvinění a snaze o zabití. Podle ní Trump zvítězí stejně jako Kristus. Bílý dům video projevu stáhl, protože některé křesťany pobouřilo.

„Ježíš nám svou smrtí, pohřbem a vzkříšením poskytl mnohá ponaučení. Ukázal nám, co znamená být skutečným vůdcem: velká proměna vyžaduje velkou oběť,“ uvedla Trumpova duchovní poradkyně. „A pane prezidente, nikdo nezaplatil takovou cenu jako vy. Málem vás to stálo život,“ naznačila spřízněnost mezi Božím synem a šéfem Bílého domu.

„Byl jste zrazen, zatčen a falešně obviněn. Je to známý vzorec, který nám ukázal náš Pán a Spasitel,“ pokračovala ve vyjmenovávání podobností mezi Ježíšovým životem a Trumpem, který se stal terčem atentátu a jako první prezident USA byl usvědčen z trestného činu v souvislosti s vyplacením peněz pornoherečce Stormy Danielsové za mlčení o jejich pohlavním styku.

„Ale pro něj to tím neskončilo a pro vás to tím také neskončilo. Bůh měl vždy plán: třetího dne vstal z mrtvých, porazil zlo, zvítězil nad smrtí, peklem i hrobem. A protože vstal z mrtvých, všichni víme, že i my můžeme vstát. A pane prezidente, díky jeho vzkříšení jste vstal i vy,“ řekla Whiteová-Cainová. „Protože on zvítězil, zvítězil jste i vy.

Teleevangelistka vyjádřila přesvědčení, že Trump zvítězí ve všem, čeho se chopí, s narážkou na probíhající konflikt s Íránem. „Děkuji,“ reagoval Trump. Bílý dům zveřejnil video projevu, později jej stáhl.

Přirovnávají mě ke královi jako Ježíše, naznačil Trump

Také prezident se nepřímo přirovnal ke Kristu. Připomněl, že když Ježíš vstoupil na Květnou neděli do Jeruzaléma, lidé jej provolávali králem. „Říkají mi králi,“ využil Trump příběhu, aby zmínil protesty po celé Americe pod heslem „No Kings“ (Žádní králové).

„Jsem takový král, že nedokážu prosadit schválení tanečního sálu,“ vtipkoval v narážce na rozhodnutí federálního soudce, že prezident překročil své pravomoci, když nechal zbourat část Bílého domu kvůli výstavbě sálu. „Kdybych byl králem, mohl bych dělat mnohem víc,“ dodal.

Prezident má podporu především u evangelikálních křesťanů, kteří oceňují jeho prosazování konzervativní agendy „tradičních křesťanských hodnot“. Shromažďují se kolem něj křesťanští lídři, kteří se za něj i v Bílém domě modlí a vykreslují jej jako muže následujícího Boží plán.

Někteří jeho podporovatelé dokonce naznačují, že kritika Trumpa je protikřesťanská. Whiteová-Cainová prohlásila, že „říci ne Trumpovi je jako říci ne Bohu“.

Její srovnání Trumpa s Ježíšem se však u řady věřících nesetkalo s pochopením. Mnozí mluví o „svatokrádeži“ a „zneuctění“. „Rouhání. Je šokující vidět amerického biskupa, jak stojí přímo na pódiu, zatímco Paula Whiteová přirovnává Trumpa k Ježíši Kristu,“ napsal katolický teolog Rich Raho.

Náboženství jako radikální cesta

Trumpova administrativa podle některých kritiků svým důrazem na křesťanství narušuje oddělení státu a náboženství. Někteří američtí vojáci si údajně stěžovali na vyhrocenou náboženskou rétoriku některých velitelů, kteří vykreslují útok na Írán jako cestu k Soudnému dni.

Sám americký ministr obrany Pete Hegseth neskrývá, že je křesťanským nacionalistou. Američany vyzval, aby se modlili na kolenou za vojáky ve jménu Ježíše Krista.

Papež Lev XIV., který je amerického původu, toto náboženské rámování války odmítl. Podle něj Bůh odmítá modlitby lídrů, kteří mají ruce od krve. Ježíše podle Svatého otce nelze používat k ospravedlňování jakékoli války.

X XX

 Prichádza nová silnejšia vlna Covidu-Cikáda. Šíri sa rýchlo, tieto veci rozhodnú, či budete mať ťažší priebeh

 Nová varianta covidu označovaná ako „cikáda“, ktorá sa práve šíri po Európe, znovu otvára otázky okolo ďalšieho vývoja ochorenia.

Respirátory, teplomery. Opatrenia ako za čias COVID-u sú späť, na letiskách sa opäť objavili kontrolné zóny. Svetom sa šíri neliečiteľný vírus Nipah

Na Nipah neexistuje účinná vakcína, ani liečba, a úmrtnosť u nakazených sa pohybuje v desivom rozmedzí od 40 do 75 %. / Zdroj: Reuters

Ľudia už neriešia ani tak samotný vírus, ale skôr to, ako sa chrániť, keď sa vírus stále vyvíja. Namiesto strachu prichádza neistota a snaha „robiť niečo preventívne“ – často bez jasného cieľa, tvrdia lekárnici v online poradni MojaLekáreň.sk.

Podľa doterajších informácií sa nezdá, že by nová varianta spôsobovala závažnejší priebeh ochorenia. Odborníci sledujú predovšetkým jeho schopnosť rýchlejšieho šírenia a čiastočného obchádzania imunity. „Covid vírus sa síce stále ďalej vyvíja, ale o riziku ťažkého priebehu rozhoduje stále rovnako vek, chronické ochorenia a celkový stav imunity,“ vysvetľuje Pavla Horáková, vedúca online poradne MojaLekáreň.sk.

Práve neistota okolo nových variantov ale podľa lekárnikov vedie k tomu, že ľudia často siahajú po doplnkoch alebo ochranných opatreniach bez jasného kontextu. Typickou chybou je kombinovať viac doplnkov s rovnakým účinkom, alebo naopak užívať prípravky bez jasnej nadväznosti na konkrétnu potrebu. Práve v tom ale ľuďom pomáha lekárnik – rýchlo oddelí, čo má zmysel a čo je zbytočné, a zostáva tak prvým miestom, kam sa obrátiť po radu.

Lekárnička zároveň upozorňuje, že v období zvýšeného výskytu respiračných ochorení rastie význam ľahko dostupného odborného poradenstva, často bez nutnosti návštevy lekára. „Najväčšou chybou je riešiť zdravie izolovane – bez kontextu a bez konzultácie. Pritom práve rýchla online rada od lekárnika, napríklad pri výbere alebo kombinácii doplnkov stravy, môže ľuďom počas niekoľkých minút pomôcť sa zorientovať a vyhnúť sa zbytočným krokom,“ vysvetľuje Horáková.

Podľa Svetovej zdravotníckej organizácie (WHO) by súčasné vakcíny mali aj naďalej chrániť pred ťažkým priebehom ochorenia. Covid sa navyše postupne zaradil medzi bežné respiračné ochorenia, ktoré sa sezónne menia podobne ako chrípka.

Čo teda dáva zmysel? „Základom zostáva jednoduchá prevencia – ochrana dýchacích ciest v rizikových situáciách, dostatok spánku a cielená podpora imunity, ideálne po konzultácii. Nie je potrebné reagovať na každú novú variantu, ale skôr udržiavať dlhodobo funkčnú obranyschopnosť organizmu,“ odporúča lekárnička.

Máme sa novej verzie báť?

Docent medicíny Kyle B. Enfield z University of Virginia, ktorý sa špecializuje na pľúcne ochorenia a intenzívnu starostlivosť, vysvetľuje, že hoci zatiaľ neexistujú dôkazy, že BA.3.2, prezývaný „Cikáda“, je nebezpečnejší alebo spôsobuje ťažší priebeh ochorenia než varianty, ktoré cirkulovali v zime 2025 – 2026. Keďže je však výrazne odlišný, súčasné vakcíny proti COVID-19 nemusia byť proti nemu také účinné.

Všetky vírusy sa časom menia – a vírus spôsobujúci Covid-19 obzvlášť rýchlo. Pri každom kopírovaní v bunke dochádza k mutáciám genetického materiálu. Väčšina zmien zanikne, no niektoré môžu vírusu poskytnúť výhodu a umožniť mu rýchlejšie šírenie. Tieto zmeny zároveň sťažujú imunitnému systému rozpoznanie vírusu,“ hovorí lekár v článku pre portál The Conversation.

„Je to podobné ako stretnutie spolužiakov po 25 rokoch – ľudí síce spoznáte, ale môže vám to trvať dlhšie, pretože sa zmenili. Rovnako aj zmeny vírusu ovplyvňujú účinnosť vakcín. Tie pripravujú imunitný systém na základe najrozšírenejších variantov v danom období,“ doplnil.

Podľa jeho slov sú súčasné vakcíny zamerané na líniu JN.1, ktorá dominuje od januára 2024. BA.3.2 je však výrazne odlišný – pre imunitný systém je takmer „cudzí“, čo mu umožňuje ľahšie uniknúť rozpoznaniu.

„To však neznamená, že sa nemáte očkovať – vakcíny stále výrazne znižujú riziko hospitalizácie a úmrtia. Menej presne „zladená“ vakcína však môže reagovať pomalšie,“ podčiarkol Enfield.

Aké riziká teda Cikáda predstavuje? Keďže imunitný systém má problém tento variant rozpoznať, môže sa šíriť rýchlejšie a nakaziť viac ľudí.

X X X          

„Zfanatizovaní paraziti.“ Rusko nemá tolerovat možný vstup Ukrajiny do EU, říká Medveděv

Rusko by mělo přestat tolerovat možný vstup svých sousedů do Evropské unie. Platí to i pro Ukrajinu, řekl místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv. Podle něj se EU mění v sebranku militarizovaných fanatiků, v některých ohledech ještě horších než NATO. Diplomatičtějším tónem ruský odpor k vstupu ostatních zemí s EU naznačil i ruský prezident Vladimir Putin.

Bývalý ruský prezident v souvislosti s napětím mezi EU a USA tvrdí, že evropští „političtí zmetci“, zejména ti v Bruselu, vážně zvažují vytvoření plnohodnotné vojenské složky uvnitř EU. „EU už není ekonomickým svazem. Může se poměrně rychle proměnit v plnohodnotnou a vůči Rusku nepřátelskou alianci v něčem horší než NATO,“ uvedl Medveděv.

„Bude to odporná sebranka zfanatizovaných evropských parazitů. A jejich úkolem bude získávat politický kapitál a samozřejmě prachy na rozdmýchávání rusofobní hysterie,“ dodal.

Rusko prý podle něj bylo ohledně vstupu dalších zemí do EU zdrženlivé, což se týkalo i „banderovské Ukrajiny“. Nyní je „však čas změnit tolerantní přístup vůči tomu, aby se naši sousedé připojovali k něčemu, co je dnes vojensko-ekonomická Evropská unie,“ řekl Medveděv, který byl v minulosti ruským premiérem.

Na Ukrajině v březnu padlo nebo bylo vážně zraněno přes 35 tisíc ruských vojáků, uvedl ukrajinský prezident Zelenskyj. Podle něj jde o nejvyšší ztráty od začátku války.

Útoky, které od noci na čtvrtek Rusko podniká proti Charkovu, jsou nejrozsáhlejší, jaké druhé největší ukrajinské město zažilo od začátku ruské invaze před více než čtyřmi lety. Na telegramu to napsal charkovský starosta Ihor Terechov, podle něhož jsou následky vzdušných úderů katastrofální.

Zelenskyj vyzval poslance, aby v Nejvyšší radě schválili zákony důležité pro vnější financování a prosazení reforem požadovaných Evropskou unií.

Místopředseda Ruské federace připomněl, že v „opatrné formulaci“ ruské stanovisko naznačil i jeho nástupce v prezidentském úřadu. Odkazoval přitom na slova Putina k arménskému premiérovi Nikolovi Pašinjanovi, že Arménie nemůže být zároveň členem EU a Euroasijské ekonomické unie.

„Vidíme, že Arménie jedná o rozvoji vztahů s Evropskou unií, a jsme v tomto ohledu naprosto klidní,“ uvedl Putin. „Mělo by však být zřejmé, že být současně v celní unii s Evropskou unií a Euroasijskou ekonomickou unií není možné. Je to zkrátka z principu nemožné.“

Pašinjan uvedl, že si je vědom neslučitelnosti členství v obou uniích. Podle něj je ale „prozatím“ možné usilovat o oba směry. Arménie a Ruskou jsou obchodními partnery, vztahy mezi oběma zeměmi jsou ale nyní napjaté.

Rusko doposud za nepřípustné považovalo rozšiřování Severoatlantické aliance do svého sousedství a snahy o vstup Ukrajiny označilo za jeden z důvodů, proč proti ní v únoru 2022 zahájilo válku. Ruská invaze měla za následek to, že se NATO rozrostlo o dva nové členy – Švédsko a Finsko. Druhá z těchto skandinávských zemí s Ruskem sousedí.

Medveděv také řekl, že Spojené státy z NATO nevystoupí. Výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa o odchodu USA z aliance má za „čistou provokaci“. Za možné považuje to, že v Spojené státy sníží počet vojáků rozmístěných v jiných aliančních zemích nebo odmítnou dodat někomu určitou výzbroj.

X X X

Zemetrasenie v Pentagóne: Hegseth uprostred vojny proti Iránu odvolal náčelníka štábu Pozemných síl USA

7Americkými Pozemnými silami otriasajú bezprecedentné čistky v najvyššom velení, ktoré vyvrcholili okamžitým odvolaním generála Randyho Georgea z postu ich náčelníka štábu. Minister obrany Pete Hegseth pristúpil k tomuto radikálnemu kroku v kritickom čase prebiehajúceho konfliktu na Blízkom východe

V najvyšších radoch Pentagónu prebiehajú rozsiahle personálne čistky, ktoré vo štvrtok 2. apríla 2026 vyvrcholili odvolaním náčelníka štábu Pozemných sí USA (US Army), generála Randyho Georgea. Minister obrany Pete Hegseth požiadal generála o okamžitý odchod do dôchodku, čo hovorca Pentagónu Sean Parnell potvrdil s tým, že rozhodnutie nadobúda platnosť okamžite. Tento krok je vnímaný ako takmer bezprecedentný najmä preto, že k nemu dochádza uprostred prebiehajúceho vojnového konfliktu s Iránom. Generál George, ktorý je absolventom prestížnej akadémie West Point a kariérnym dôstojníkom pechoty so skúsenosťami z vojen v Perzskom zálive, Iraku a Afganistane, mal pôvodne zotrvať vo svojej funkcii až do roku 2027.

Minister obrany USA Pete Hegseth a generál Randy George

Spolu s náčelníkom štábu boli zo svojich pozícií odstránení aj ďalší dvaja vysokopostavení dôstojníci, a to generál David Hodne, veliteľ Veliteľstva armádnej transformácie a výcviku, a generálmajor William Green Jr., ktorý stál na čele kaplánskeho zboru. Tieto personálne zmeny prichádzajú len deň po prejave prezidenta Donalda Trumpa k národu, v ktorom naznačil zintenzívnenie úderov na Irán. Podľa zdrojov z prostredia obrany je hlavným motívom týchto krokov snaha ministra Hegsetha obsadiť kľúčové posty ľuďmi, ktorí budú bezvýhradne realizovať víziu súčasnej administratívy pre armádu.

Generál Randy Alan George je skúsený dôstojník pechoty, ktorý až do svojho náhleho odvolania 2. apríla 2026 zastával post 41. náčelníka štábu Pozemných síl USA (Chief of Staff of the Army). Základné údaje a vzdelanie

• Dátum narodenia: 1. november 1964.

• Rodisko: Alden, Iowa.

• Vzdelanie: V roku 1988 absolvoval prestížnu vojenskú akadémiu West Point, kde bol vyradený v hodnosti poručíka pechoty. Neskôr získal magisterské tituly na Colorado School of Mines a na Naval War College.

Vojenská kariéra a nasadenia – George prešiel takmer všetkými úrovňami velenia v americkej armáde a zúčastnil sa kľúčových konfliktov moderných dejín:

• Vojna v Perzskom zálive: Slúžil v 101. výsadkovej divízii počas operácií Púštny štít a Púštna búrka.

• Vojna v Iraku: Slúžil ako veliteľ práporu v 4. pechotnej divízii počas invázie a neskôr ako veliteľ tímu 4. brigády (4th BCT).

• Vojna v Afganistane: Pôsobil tam vo viacerých funkciách, vrátane postu zástupcu veliteľa 4. pešej divízie.

• Veliteľské posty: Pred nástupom do najvyššieho velenia velil I. zboru (I Corps) na spoločnej základni Lewis-McChord, ktorý sa zameriava primárne na operácie v Indo-pacifickom regióne.

Pôsobenie v najvyššom vedení – Vice-náčelník štábu: Od roku 2022 do 2023 pôsobil ako druhý najvyšší dôstojník armády.

• Náčelník štábu Pozemných síl: Do funkcie ho v roku 2023 nominoval prezident Joe Biden. Počas svojho pôsobenia sa zameral na transformáciu pozemných síl, zavádzanie nových technológií (drony, AI) a znižovanie byrokracie pri obstarávaní zbraní.

• Vojenský poradca: Bol považovaný za blízkeho spolupracovníka bývalého ministra obrany Lloyda Austina, ktorému robil hlavného vojenského asistenta v rokoch 2021 – 2022.

Generál George je držiteľom mnohých vysokých vyznamenaní, vrátane Purpurového srdca (za zranenie v boji), Bronzovej hviezdy a Radu čestnej légie.

Prepustenie generála Georgea sprevádzali kontroverzné okolnosti a náznaky napätia vo vnútri rezortu. Správy naznačujú, že medzi Hegsethom a Georgeom dochádzalo k sporom, najmä ohľadom rozhodnutia ministra zablokovať povýšenie vybraných dôstojníkov, medzi ktorými boli ženy a príslušníci menšín. Georgeova minulosť ako hlavného vojenského asistenta bývalého ministra obrany Lloyda Austina počas Bidenovej éry bola taktiež vnímaná ako politická prekážka. Samotné oznámenie o odvolaní bolo prekvapením aj pre vyššie vedenie armády, ktoré sa o ňom dozvedelo v rovnakom čase ako verejnosť, zatiaľ čo samotný George prijal telefonát od ministra Hegsetha priamo počas pracovného stretnutia.

Štruktúra Pozemných síl USA (US Army) je komplexný systém navrhnutý tak, aby umožňoval rýchle nasadenie síl od administratívnej správy až po priame bojové operácie. Delí sa na niekoľko úrovní, od najvyššieho velenia až po najmenšie taktické jednotky.

Strategická úroveň: Ministerstvo a štáb – Na samom vrchole stojí Ministerstvo Pozemných síl (Department of the Army), ktorému šéfuje civilný tajomník (Secretary of the Army). Najvyšším uniformovaným dôstojníkom je Náčelník štábu Pozemných síl (Chief of Staff of the Army), ktorý je členom Zboru náčelníkov štábov a slúži ako hlavný poradca prezidenta pre pozemné sily.

Operačná úroveň: Veliteľstvá (Commands) – Pozemné sily sa vnútorne členia na štyri hlavné typy veliteľstiev, ktoré zabezpečujú fungovanie celého zboru:

• Army Forces Command (FORSCOM): Zabezpečuje výcvik a prípravu jednotiek na nasadenie.

• Army Training and Doctrine Command (TRADOC): Určuje doktríny, navrhuje štruktúru a riadi nábor a školstvo.

• Army Materiel Command (AMC): Má na starosti logistiku, výzbroj a údržbu techniky.

• Army Futures Command (AFC): Zameriava sa na modernizáciu a vývoj nových technológií.

• Okrem nich existujú komponentné veliteľstvá (ASCC) priradené ku konkrétnym geografickým oblastiam (napr. U.S. Army Europe and Africa).

Formácie a taktické jednotky – Bojová sila je organizovaná do hierarchickej štruktúry, ktorá sa smerom nadol zmenšuje a špecializuje:

• Poľná armáda (Field Army): Najväčší operačný celok (napr. 8. armáda v Kórei), zvyčajne pod velením trojhviezdičkového alebo štvorhviezdičkového generála.

• Zbor (Corps): Skladá sa z dvoch alebo viacerých divízií a špeciálnych podporných brigád. Je schopný viesť samostatné operácie.

• Divízia (Division): Základná taktická jednotka pre rozsiahle operácie (cca 10 000 – 15 000 vojakov). Delia sa na pešie, obrnené, výsadkové alebo horské.

• Brigáda (Brigade / BCT): Hlavný bojový tím (Brigade Combat Team). Ide o samostatne fungujúci celok (cca 3 000 – 5 000 vojakov).

• Prápor (Battalion): Skladá sa zo 4 až 6 rôt (cca 500 – 1 000 vojakov). Velí mu podplukovník.

• Rota (Company): Základná administratívna jednotka (cca 100 – 200 vojakov).

• Čata (Platoon): Skladá sa z 3 až 4 družstiev pod velením poručíka.

• Družstvo (Squad): Najmenšia štandardná jednotka (9 až 10 vojakov) vedená seržantom.

Zložky armády – Pozemné sily netvoria len vojaci v aktívnej službe, ale celá štruktúra stojí na troch pilieroch:

• Aktívna zložka (Regular Army): Vojaci z povolania v neustálej službe.

• Národná garda (Army National Guard): Podlieha guvernérom štátov, ale môže byť federalizovaná pre potreby vojny.

• Armádne rezervy (Army Reserve): Poskytujú špecializovanú podporu (lekársku, logistickú, právnu) v prípade potreby.

Na uvoľnené miesto náčelníka štábu nastupuje generál Christopher LaNeve, doterajší zástupca náčelníka štábu a bývalý Hegsethov vojenský poradca. LaNeve si získal priazeň prezidenta Trumpa už počas inauguračných osláv a je považovaný za lídra, ktorému ministerstvo plne dôveruje pri presadzovaní nových reforiem. Georgeov odchod je súčasťou širšej vlny prepúšťania, ktorá od januára zasiahla viac ako tucet vysokých dôstojníkov vrátane predsedu zboru náčelníkov štábov a náčelníčky námorných operácií, čo zásadne mení tvár velenia amerických ozbrojených síl v kritickom období globálnej nestability.

 X XX

 MACRON  NAPADÁ  TRUMPA,  KAMARÁDSTVÍ  SKONČILO?

 Příliš žvaní, naznačil Macron o Trumpovi. A Hormuzem proplula francouzská loď

Poprvé od íránské blokády Hormuzského průlivu jím propluly lodě, píší zahraniční média s odkazem na sledovač námořní dopravy MarineTraffic. Média reportovala o francouzské lodi, později se objevily informace o proplutí i ománských tankerů. Krize v průlivu trvá od začátku útoků Izraele a USA na Írán, ceny ropy celosvětově rostou

 Podle deníku Financial Times (FT), který se odvolává na analytickou společnost MarineTraffic zabývající se sledováním lodí, opustila kontejnerová loď patřící francouzské přepravní společnosti CMA CGM Perský záliv právě přes Hormuzský průliv.

Loď CMA CGM Kribi, která pluje pod maltskou vlajkou, podle FT zapnula 28. března u pobřeží Dubaje svůj transpondér a ve čtvrtek odpoledne proplula průlivem s plným nákladem. Podle zahraničních médií jde o první loď ze západní Evropy, která průlivem bezpečně projela od začátku americko-izraelských útoků na Írán.

Průlivem také podle FT propluly tři ropné tankery pod ománskou vlajkou, aniž by se vydaly objízdnou severní trasou podél íránského ostrova. Podle analytiků se tak stalo poprvé za téměř tři týdny.

Jedna z lodí, Sohar LNG, kterou spoluvlastní japonská přepravní společnost Mitsui OSK, se stala prvním tankerem na přepravu zkapalněného zemního plynu (LNG), který opustil Perský záliv od začátku války. Tanker Sohar LNG oficiálně pluje pod vlajkou Panamy, připomíná britský list The Guardian.

„To ukazuje, že Hormuzský průliv je potenciálně otevřený pro vybrané lodě a země, které mohou uzavřít dohodu s Íránem,“ uvedl pro FT vedoucí poradenského oddělení v námořní zpravodajské skupině EOS Risk Martin Kelly.

„Donald Trump příliš mluví“

K bezpečnému proplutí francouzské lodě došlo poté, co francouzský prezident Emmanuel Macron na adresu svého amerického protějšku Donalda Trumpa vyřkl kritická slova. „Mluví se až příliš, a proto je to všechno tak chaotické,“ postěžoval si Macron během oficiální návštěvy Jižní Koreje. „Potřebujeme stabilitu, klid a návrat k míru – tohle není divadlo!“ citovala výroky francouzského prezidenta agentura AFP.

„Musíte to brát vážně. Když to chcete brát vážně, nemáte každý den říkat pravý opak toho, co jste řekl den předtím. A možná byste neměl mluvit každý den,“ pokračoval v kritice vedení konfliktu v Íránu francouzský prezident. Donald Trump si ve středu utahoval z Macronova manželství, o první dámě Francie prohlásil, že se k manželovi chová zle. Rovněž kritizoval Severoatlantickou alianci, že se odmítla do bojů v Íránu zapojit.

Francouzský prezident rovněž v Jižní Koreji řekl, že menší mocnosti by měly držet při sobě. „Naším cílem není být vazaly dvou hegemonií,“ řekl studentům v Soulu. „Nechceme být závislí na nadvládě, řekněme Číny, ani nechceme být příliš vystaveni nepředvídatelnosti Spojených států,“ citoval Macronův projev ekonomický list Bloomberg

Hormuzský průliv je klíčovým pro přepravu energetických surovin. Nachází se mezi Perským a Ománským zálivem. Írán ho začal po americko-izraelských útocích 28. února 2026 blokovat, takže se významně snížil počet lodí, které jím mohly proplout. Trump v pátek na své sociální sítí Truth Social uvedl, že průliv lze s trochou času navíc snadno otevřít. „Získáme ropu a vyděláme balík,“ tvrdí.

Cena ropy od začátku útoků v Íránu rapidně vzrostla a momentálně se pohybuje kolem 110 dolarů za barel. Před válkou byla cena za barel pod 70 dolary. Obranou lodí v Hormuzském průlivu se bude v sobotu zabývat Rada bezpečnosti OSN

X X X

 Velký krok k válečné ekonomice. Trump chce drastické zvýšení výdajů na obran

Americký prezident Donald Trump v návrhu rozpočtu na fiskální rok 2027 žádá snížení nevojenských volitelných výdajů o deset procent a výrazné navýšení výdajů na obranu. Podle rozpočtového dokumentu zveřejněného Bílým domem by obranný rozpočet měl činit 1,5 bilionu USD (31,9 bilionu Kč), což by znamenalo meziroční nárůst o 42 procent. To by byl největší růst od druhé světové války.

Rozpočet USA schvaluje Kongres Spojených států, kde je k jeho přijetí potřeba podpora obou politických stran. Kongres připravuje svůj vlastní návrh a rozpočtové návrhy prezidenta zákonodárci často vnímají spíše jako politické priority administrativy než závazný plán. V tomto případě jde i o snahu republikánů udržet si většinu v obou komorách Kongresu při listopadových volbách.

Administrativa uvádí, že úspor chce dosáhnout omezením či zrušením programů, které považuje za neefektivní nebo zbytečné, včetně některých výdajů na zelenou energii či desítek programů ministerstva spravedlnosti. Zároveň ale navrhuje zvýšit rozpočet resortu spravedlnosti o 13 procent s cílem posílit boj proti násilné kriminalitě.

Trump již před začátkem války proti Íránu naznačil, že chce posílit obranný rozpočet a modernizovat armádu pro hrozby 21. století. Pentagon navíc minulý měsíc požádal o 200 miliard USD na válečné operace a doplnění munice a zásob.

Trump tento týden zdůraznil, že armáda je jeho prioritou. Při soukromé akci v Bílém domě uvedl, že federální vláda nemůže současně zajišťovat péči o děti, Medicaid či Medicare, a že tyto záležitosti by měly řešit spíše státy než federální rozpočet.

Spojené státy dlouhodobě fungují s výrazným schodkem – roční deficit se blíží dvěma bilionům USD a celkový dluh překročil 39 bilionů USD. Asi dvě třetiny ročních výdajů, odhadovaných na sedm bilionů USD, připadají na zdravotní programy Medicare a Medicaid a na důchody v rámci Social Security. Zbytek rozpočtu je přibližně rovnoměrně rozdělen mezi obranu a domácí programy, téměř po jednom bilionu USD. A právě zde se vedou hlavní politické spory v Kongresu.

Rozpočtový dokument představený Bílým domem připravil ředitel rozpočtu Russell Vought. Dokument přichází v době, kdy se Sněmovna a Senát stále neshodly na financování letošního roku a zablokovaly rozpočet ministerstva vnitřní bezpečnosti, přičemž demokraté požadují změny v Trumpově imigrační politice, které republikáni odmítají.

 XX X           

 Nedostanete ani korunu, dáme na to pozor, vyjel Turek proti hnutí Duha

Poslanec Motoristů a vládní zmocněnec pro Green Deal a klimatickou politiku Filip Turek na Facebooku pohrozil ekologickému hnutí Duha, že zasáhne do jejich dotační žádosti na ministerstvu životního prostředí. Podle bývalého šéfa resortu Petra Hladíka (KDU-ČSL) na to ale nemá právo. V pátek večer ČTK informovala, že Turek se stal místopředsedou Státního fondu životního prostředí.

Spor mezi Turkem a organizací vypukl ve středu, kdy hnutí Duha zveřejnilo video na Facebooku. „Motoristé nám právě teď ničí přírodu. Apríl? Ne. V ochraně české přírody probíhají extrémní čistky. Seškrtávají se nejenom peníze, ale i lidé. Motoristy nějaká příroda vůbec nezajímá. Chtějí jen uvolnit cestu byznysu svých sponzorů,“ uvedlo hnutí.

Turek na to reagoval: „Tak a už nedostanete ani korunu a tohle není apríl.“

Ekologičtí aktivisté se ohradili. „Mezi našimi dárci vás nevidím, takže to nebude žádná změna. Hnutí Duha totiž na rozdíl od Vás nefinancuje stát, ale především jednotliví dárci a dárkyně, kterým záleží na přírodě a životním prostředí,“ uvedl zástupce hnutí v reakci na Turkův komentář.

Turek na to ale odpověděl, že hnutí je na seznamu žadatelů jednoho z fondů, který spadá pod ministerstvo životního prostředí. „Dokonce tam máte hezké bodování. Nebojte, dáme pozor, aby zůstalo tedy u těch jednotlivých dárců a dárkyň,“ uvedl.

Filip Turek se stal místopředsedou Státního fondu životního prostředí. Napsal to v pátek večer ČTK s tím, že ze svých pozic má na dotace poměrně zásadní vliv a aktivisté Hnutí Duha a jim podobní tak mají napříště s požadavky smůlu. Mluvčí resortu Veronika Krejčí rovněž sdělila serveru iRozhlas, že organizace s žádostí uspěla a peníze jí už byly přiděleny.

„Projekty schválené v minulosti se nechávají doběhnout, stávající projekt Duhy se týká tuším divokých šelem, tam problém nevidím. Na příští období mají ovšem aktivisté z Duhy a jim podobní smůlu a toto doporučení jsem učinil ještě před tím, než jsem tušil o nějaké jejich bezvýznamné demonstraci,“ napsal Turek ČTK.

Předseda Motoristů a ministr zahraničních věcí Petr Macinka řekl v pátek ČTK, že Hnutí Duha považuje bez nějaké větší nadsázky za teroristickou organizaci. Kdyby měla být daňovými poplatníky nadále dotována, byl by Macinka značně zklamán. Uvedl, že nebude komentovat demonstrační inflaci. „Je to stále stejné, dokud ve volbách nezvítězí strana Zelených, případně jiní neobolševici, jde se na barikády,“ konstatova

Tohle je zneužití informací na které nemá hranatý zmocněnec právo. Parametry dotačních výzev jsou plně v kompetenci ministra. Jakmile se ale výzva zveřejní, pak musí řízení běžet nezávisle, transparentně a bez politických zásahů. 

Turka za jeho komentáře kritizují opoziční politici. Podle bývalého ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) zneužil informace, na které nemá právo. „Parametry dotačních výzev jsou plně v kompetenci ministra. Jakmile se ale výzva zveřejní, pak musí řízení běžet nezávisle, transparentně a bez politických zásahů,“ uvedl na sociální síti X.

Hladík dodal, že požádal předsedkyni mandátového a imunitního výboru Helenu Válkovou (ANO) o prošetření záležitosti. O to samé požádal podle svých slov také premiéra a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše. „Tohle nenechám zamést pod koberec,“ řekl.

Ostrými slovy nešetřil poslanec Matěj Hlavatý (STAN). „Nakonec ty komoušské normalizační manýry používá ten největší a nejnadutější bojovník proti nim,“ uvedl. „Nebojte, ono na vás dojde. A je mi fakt úplně jedno, jestli si o to žádá Duha nebo Klub motoristů. Pokud splní podmínky vypsané dotace a vše doloží, tak do toho nemá žádná nulka zasahovat,“ dodal.

„Nechápe, že respekt automaticky nepřichází s mocí, ani s funkcí,“ reagovala europoslankyně za STAN Danuše Nerudová, která Turka označila za „slabocha bez respektu“.

Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) přirovnal Turkovu rétoriku k narativu doby komunismu. „Pan zmocněnec chce zatím jen dohlédnout na to, aby ten, kdo žádá o státní peníze, i když v objektivním hodnocení uspěje, nedostal nic. Zdá se, že máme opět u moci lidi, kteří si pletou právo spravovat stát s tím, že ho – a jeho bohatství – vlastní,“ uvedl

Európa sa musí pripraviť na „dlhotrvajúci“ energetický šok, ktorý môže viesť k prídelovému systému na palivá a uvoľneniu väčšieho množstva ropy zo strategických rezerv, uviedol európsky komisár pre energetiku Dan Jorgensen v rozhovore, ktorý zverejnil v piatok denník Financial Times (FT). TASR o tom informuje na základe správy agentúry TASS.

Európsky komisár pre energetiku a bývanie Dan Jorgensen sa rozpráva s médiami po príchode na stretnutie ministrov energetiky EÚ v budove Európskej rady v Bruseli v pondelok 16. marca 2026.

Brusel vyhodnocuje všetky scenáre a vyvíja plány na prekonanie „štrukturálnych, dlhotrvajúcich účinkov“ konfliktu na Blízkom východe, povedal eurokomisár. Úsilie zahŕňa aj „prípravu na najhoršie scenáre“, keď by bolo potrebné zaviesť prídelový systém na kritické produkty, ako sú letecké palivo alebo nafta, hoci tam sa európsky blok ešte nedostal, dodal Jorgensen s tým, že je „lepšie byť pripravený, ako potom ľutovať“.

Saková o výpadku nafty na slovenských pumpách

Výpadky na čerpacích staniciach zneistili vodičov. Ministerka hospodárstva Denisa Saková (Hlas) v rozhovore pre Pravdu vysvetľuje, či hrozí nedostatok palív, dokedy vydržia zásoby a či sa treba pripraviť na ďalšie obmedzenia. Čítajte viac.. / Zdroj: Ivan Majerský, tv

Situácia s niektorými „kritickejšími“ produktmi môže byť v nasledujúcich týždňoch ešte horšia, varoval zástupca Komisie. „Pozeráme sa na všetky možnosti a je jasné, že čím vážnejšia bude situácia, tým viac sa, samozrejme, budeme musieť zaoberať aj legislatívnymi nástrojmi,“ uzavrel eurokomisár.

obranyschopnosť organizmu,“ odporúča lekárnička.

Máme sa novej verzie báť?

Docent medicíny Kyle B. Enfield z University of Virginia, ktorý sa špecializuje na pľúcne ochorenia a intenzívnu starostlivosť, vysvetľuje, že hoci zatiaľ neexistujú dôkazy, že BA.3.2, prezývaný „Cikáda“, je nebezpečnejší alebo spôsobuje ťažší priebeh ochorenia než varianty, ktoré cirkulovali v zime 2025 – 2026. Keďže je však výrazne odlišný, súčasné vakcíny proti COVID-19 nemusia byť proti nemu také účinné.

Všetky vírusy sa časom menia – a vírus spôsobujúci Covid-19 obzvlášť rýchlo. Pri každom kopírovaní v bunke dochádza k mutáciám genetického materiálu. Väčšina zmien zanikne, no niektoré môžu vírusu poskytnúť výhodu a umožniť mu rýchlejšie šírenie. Tieto zmeny zároveň sťažujú imunitnému systému rozpoznanie vírusu,“ hovorí lekár v článku pre portál The Conversation.

„Je to podobné ako stretnutie spolužiakov po 25 rokoch – ľudí síce spoznáte, ale môže vám to trvať dlhšie, pretože sa zmenili. Rovnako aj zmeny vírusu ovplyvňujú účinnosť vakcín. Tie pripravujú imunitný systém na základe najrozšírenejších variantov v danom období,“ doplnil.

Podľa jeho slov sú súčasné vakcíny zamerané na líniu JN.1, ktorá dominuje od januára 2024. BA.3.2 je však výrazne odlišný – pre imunitný systém je takmer „cudzí“, čo mu umožňuje ľahšie uniknúť rozpoznaniu.

„To však neznamená, že sa nemáte očkovať – vakcíny stále výrazne znižujú riziko hospitalizácie a úmrtia. Menej presne „zladená“ vakcína však môže reagovať pomalšie,“ podčiarkol Enfield.

Aké riziká teda Cikáda predstavuje? Keďže imunitný systém má problém tento variant rozpoznať, môže sa šíriť rýchlejšie a nakaziť viac ľudí.

X X X

 Medvedev pritvrdzuje proti rozširovaniu EÚ, USA riešia protesty aj riziko ropného šoku cez Hormuz

Medvedev pritvrdil voči vstupu susedov do EÚ, v USA žiadajú odchod šéfa armády a protesty i drahý benzín zvyšujú tlak na Trumpa.

Dmitrij Medvedev tvrdí, že Rusko by malo upustiť od tolerancie susedov v EÚ

Dmitrij Medvedev, podpredseda ruskej Rady bezpečnosti, vyhlásil, že Moskva by mala prestať „tolerovať“ snahy susedných krajín – vrátane Ukrajiny – o vstup do Európskej únie. Podľa neho sa EÚ už nedá vnímať len ako ekonomický projekt, ale ako útvar s rastúcim bezpečnostným a vojenským rozmerom.

Medvedev argumentuje, že EÚ sa môže „pomerne rýchlo“ premeniť na otvorene nepriateľskú vojenskú alianciu, ktorá by v niektorých ohľadoch mohla byť pre Rusko „horšia než NATO“. Takéto tvrdenia posúvajú ruskú rétoriku od kritiky NATO aj smerom k európskej integrácii ako takej.

Zároveň uviedol, že neverí v odchod USA z NATO, pripustil však symbolické kroky Washingtonu – napríklad zníženie počtu amerických vojakov v členských štátoch. Podľa Medvedeva by aj vnútorné rozpory v NATO mohli EÚ motivovať k tomu, aby sa posunula od hospodárskej únie k výraznejšiemu bezpečnostnému hráčovi.

Americký minister obrany žiada odstúpenie šéfa pozemných síl USA

Americký minister obrany Pete Hegseth požiadal náčelníka generálneho štábu pozemných síl USA Randyho Georgea, aby odstúpil a odišiel predčasne do výslužby. Podľa AFP a AP ide o mimoriadny krok, navyše v čase vojny s Iránom.

Generála Georgea nominoval do funkcie prezident Joe Biden a Senát ho potvrdil v septembri 2023, pričom štandardný mandát mal trvať približne do roku 2027. Zatiaľ nie je jasné, kto by ho mal nahradiť, ani aký je oficiálny dôvod požiadavky na odchod.

Podľa citovaných zdrojov chce Hegseth na poste človeka, ktorý bude presadzovať víziu prezidenta Donalda Trumpa a samotného ministra pre armádu. Správa zapadá do širšieho trendu: Hegseth po nástupe do funkcie podľa článku prepustil viac než desať vysokopostavených generálov a admirálov.

Výstraha pre Biely dom: Drahý benzín a nepopulárna vojna môžu stáť republikánov voľby

V USA pokračuje vlna masových protestov „No Kings“, ktorá podľa textu pritiahla viac než osem miliónov ľudí a stala sa najväčšou koordinovanou demonštráciou v moderných dejinách krajiny. Demonštrácie spájali odpor voči Trumpovej politike, zásahom imigračných úradov aj rastúcej nespokojnosti s vojnou v Iráne.

Napätie zvyšujú aj konkrétne incidenty – článok spomína zabitie dvoch amerických občanov federálnymi agentmi počas operácií v Minneapolise a následný posun verejnej mienky, keď 65 % opýtaných uviedlo, že ICE zašla priďaleko. Popri tom sa do domácej politiky stále viac premieta zahraničný konflikt, najmä cez ekonomiku.

Kľúčovým symbolom je rast cien benzínu nad 4 doláre za galón (prvýkrát od roku 2022), ktorý podľa textu podporuje infláciu a znižuje dôveru v prezidentovu schopnosť riadiť ekonomiku. Prieskumy citované v článku zároveň ukazujú, že približne šesť z desiatich Američanov nesúhlasí s tým, ako Trump konflikt riadi, a jeho schvaľovanie po prvý raz v druhom období kleslo pod 40 %, čo môže byť zásadné pred blížiacimi sa midterms.

Ak Spojené štáty neotvoria Hormuzský prieliv, vojnu prehrali, hoci Donald Trump bude tvrdiť opak.

Riaditeľka geopolitického oddelenia Amundi Anna Rosenberg v rozhovore vysvetľuje, že pri hodnotení konfliktov sa zameriava najmä na udalosti s priamym trhovým dopadom – veľké ekonomiky, energetiku a kritické suroviny. V kontexte Blízkeho východu zdôrazňuje, že kľúčom je kontrola dopravných trás, najmä Hormuzského prielivu, a následne dynamika v regióne.

Rosenberg opisuje ropný šok a škody na energetickej infraštruktúre ako zásadné a upozorňuje, že návrat k pôvodnému status quo je nepravdepodobný. Ako základný scenár vidí dlhodobejšie narušenie stability, kde by ceny ropy mohli kolísať približne medzi 90 až 110 dolármi za barel; úplné prímerie s poklesom k 70 dolárom považuje za menej pravdepodobné.

Za najtvrdší geopolitický test považuje otázku, či USA dokážu „deklarovať víťazstvo“ bez plnej kontroly Hormuzu: podľa nej, ak sa prieliv nepodarí reálne zabezpečiť, bude to fakticky znamenať prehru – aj keď Trump môže navonok tvrdiť opak. Zároveň varuje, že takýto výsledok by mohol oslabiť americké líderstvo, posilniť rolu Číny a zvýšiť riziká aj v otázke Taiwanu, pričom Európu to tlačí k väčšej strategickej autonómii.

Donald Trump je skutočnou pohromou. Najhoršiu ranu však USA schytajú zo zákulisia, o ktorom sa mlčí

Komentár opisuje, že Trumpova administratíva a jej spojenci sa vyhrážajú Európe obmedzením pomoci, no zároveň USA podnikli útok na Irán bez konzultácií s Európou a podľa textu aj v rozpore s medzinárodným právom. Autor zdôrazňuje, že ani európske krajiny, ani USA nemajú „zázračné“ riešenie na odblokovanie Hormuzského prielivu, napriek tvrdej rétorike.

Jadrom argumentu je, že Spojené štáty môžu po tejto vojne čeliť výraznému vyčerpaniu kapacít, a teda nebudú schopné „pomôcť nikomu“, aj keby politicky chceli. Text porovnáva vysoké americké výdavky na armádu (okolo 900 miliárd dolárov ročne) s kombinovanými výdavkami viacerých mocností, no upozorňuje na zásadný limit: verejný dlh USA presiahol 38 biliónov dolárov.

Podľa komentára Trumpov zásah v Iráne otvoril dvere globálnej ekonomickej kríze, ktorá by vzhľadom na úroveň zadlženia mohla mať pre USA mimoriadne tvrdé dôsledky. Najväčšie riziko sa podľa autora skrýva „zo zákulisia“ – nie v samotnej vojenskej rovine, ale v možnosti finančného a ekonomického šoku, ktorý by oslabil pozíciu USA ako najsilnejšieho štátu sveta.

X xx

 Haraburdy, smrad a Husák. Pod zemou zastal čas, hovorí študent, ktorý ukazuje realitu bunkrov

Diery vo dverách, vysadené poklopy z pántov či popraskané gumové tesnenie na dverách. Aj takéto klenoty ukrývajú košické úkryty civilnej ochrany (CO), ktoré by mali byť pripravené na časy krízy. Vo svojom voľnom čase ich mapuje maturant Adam Dzurenda (19) z košického Gymnázia Park mládeže. Ako hovorí, namiesto krízového vybavenia v nich nachádza len rárohy a smrad. Dnešnej dobe v nich zodpovedajú už len obväzy.

Študent Adam Dzurenda mapuje úkryty CO v Košiciach

Hovoríme o úkrytoch civilnej ochrany, nie o krytoch – tie sú na hrnci, upozorňuje nás v rámci prípravy rozhovoru Adam. „Bunkre“ pod východoslovenskou metropolou, do ktorých by sa mali ľudia skryť napríklad v prípade vypuknutia vojny či jadrovej hrozby, mapuje už niekoľko rokov a objavuje pritom poriadne skvosty.

V čase, keď sa medzinárodné právo porušuje na dennej báze a na východ od Slovenska prebieha vojenský konflikt, v nich nachádza vysadené dvere z pántov či zápach z kanalizácie. Úkryty CO ho fascinujú natoľko, že sa o nich rozhodol dokonca napísať aj prácu v rámci Stredoškolskej odbornej činnosti. No nezaujímajú ho len tie v Košiciach, spolu s občianskym združením Ochranné stavby skúma tieto objekty po celom Slovensku.

V Košiciach mapujete úkryty civilnej ochrany. Kde sa nachádza najbližší k vášmu bydlisku? Vedeli by ste si predstaviť v ňom stráviť niekoľko dní?

Blízko môjho bydliska sa nachádzajú dva úkryty, jeden na Hurbanovej ulici, druhý na Hlinkovej. Úkryt na Hlinkovej sa nachádza v pivničných priestoroch pod panelovým domom. Ide o tlakovo odolný úkryt 4. triedy odolnosti, v ktorom je možné ukryť 150 ľudí. Je to jeden z mála úkrytov pre obyvateľstvo v Košiciach a jeho správcom je bytový podnik mesta Košice. Bližší úkryt na Hurbanovej je rovnako 4. triedy odolnosti s kapacitou 170 ukrývaných. Materiál CO je vyradený, dokonca aj samotný úkryt je v stave na vyradenie, pretože slúži detskému domovu ako sklad – stoličky, lôžka, staré spotrebiče a nábytok. Kvôli poruche kanalizačného systému sa minulý rok šíril zápach a je ťažké predstaviť si ukryť sa na takomto mieste, rovnako aj v mnohých ďalších úkrytoch.

Štát ohlásil minulý rok rekonštrukciu „bunkrov“, keďže mnohé sú v zlom stave. Ako sú na tom tie v Košiciach? Čo vás na ich stave najviac prekvapilo?

Čo sa týka stavu úkrytov v Košiciach, jednoducho povedané, ich stav je podľa mňa nevyhovujúci, či už sa to týka samotného vybavenia úkrytov, alebo vo všeobecnosti. Tým, že sa tejto téme venujem už dlhší čas, tak v podstate ma neprekvapuje nič, možno by som iba povedal, že úkryty majú spĺňať určité parametre, bohužiaľ, v mnohých prípadoch to tak nie je.

Malo by podľa vás vybavenie zodpovedať aktuálnemu storočiu? Ako by teda mali moderné úkryty vyzerať?

Myslím si, že takmer v každom úkryte, kde sa nachádza materiál CO, tak absolútne nezodpovedá dnešnej dobe. Sú to napríklad staré lekárničky alebo plynové masky a technologické vybavenie. Dnešnej dobe zodpovedajú už asi len obväzy a nejaké brašny. Je ťažké povedať, ako presne by mal vyzerať moderný úkryt. Záleží na tom, či ho chceme na dlhodobý, alebo krátkodobý pobyt. V obidvoch prípadoch sú to podzemné priestory so železobetónovými stenami, tlakovo plynotesné dvere, viacero vchodov a východov v prípade zavalenia, filtroventilačné zariadenie, pri ktorom si myslím, že by bolo vhodné ho modernizovať, aspoň určité lekárske vybavenie, rádiomaják, plynové masky a hasiace prístroje. V prípade dlhodobého ukrytia by nesmeli chýbať senzory kontroly vzduchu, studňa ako zásoba pitnej vody, dieselagregát, v prípade odpojenia od elektrickej siete z vonkajšieho priestoru, nejaké jedlo, napríklad konzervy alebo MRE (trvanlivé jedlo, z angl. meal ready to eat, pozn. red.), toalety a lôžka.

Prespali sme v atómovom úkryte v centre Brna.

Sú všetky v zlom stave alebo ste narazili aj na pozitívne výnimky?

Myslím si, že väčšina áno, ale nájde sa aj malé percento výnimiek. Sú to zväčša úkryty v priemyselných areáloch, nemocniciach, na železniciach alebo v telekomunikáciách.

Mnohé sú dnes aj v rukách súkromníkov. Vidno rozdiel medzi nimi a tými v rukách štátu?

V obidvoch prípadoch dochádza k zanedbávaniu, ale v prípade súkromníkov je to horšie. Pre nich je to iba záťaž, ktorej by sa chceli iba zbaviť.

V Košiciach žije vyše 223-tisíc obyvateľov. Koľko ľudí by sa podľa vás vedelo ukryť v existujúcich „bunkroch“?

K minulému roku bolo zabezpečené ukrytie obyvateľstva v odolných a plynotesných úkrytoch okolo desať percent, ale toto číslo sa každý rok znižuje. Obyvatelia by sa mohli ukryť v JUBS (jednoduché úkryty budované svojpomocne, pozn. red.), v rámci ktorých je možné ukryť 100 percent ľudí, ale v tomto prípade je podľa môjho názoru problém so zákonom, napríklad nie je v zákone stanovená finančná náhrada za kúpu materiálu na opevnenie priestorov, nepíše sa o stíhaní v prípade, že JUBS nebude v stave pohotovosti – tu je potrebná zmena.

Na Slovensku je len 1 500 úkrytov CO, ľudia sa zvyknú pýtať, keď počujú toto číslo, kam sa teda pôjdu schovať oni. Je možnosť ukryť sa na Slovensku dostatočná?

V prípade krízovej situácie sa počíta primárne s evakuáciou obyvateľstva na miesto mimo postihnutej oblasti.

Podarilo sa vám už zmapovať všetky košické úkryty? Koľko ich je približne?

V Košiciach je 120 odolných úkrytov s kapacitou 23 000 ukrývaných, 11 plynotesných s kapacitou 2 130, 12 384 jednoduchých úkrytov budovaných svojpomocne s kapacitou 234 442 ľudí.

Vediete si aj záznamy o ich stave a funkčnosti? Kde vidíte najväčšie nedostatky?

Z môjho pohľadu sú časté poruchy kanalizačného systému v dôsledku korózie, ktorá je často prítomná nielen v rámci kanalizácie. Gumové tesnenie na dverách, ktoré zabezpečuje plynotesnosť celej stavby, je často popraskané, ďalej to, že sa využívajú ako spomínaný sklad materiálu.

Evidenciu o úkrytoch CO si vedie aj štát. Natrafili ste aj na taký, ktorý bol v evidencii ako funkčný, ale nezodpovedalo to realite?

Takých je viacero, ale spomeniem zmienený úkryt na Hlinkovej, v ktorom je plynotesný poklop na núdzovom výleze vysadený z pántov. Alebo na Zborovskej ulici, kde je v plynotesných dverách diera akoby po výstrele.

Ak sa pozrieme na plán mesta Košice, v ktorej častiach sa nachádza najviac úkrytov?

Najviac stálych úkrytov sa nachádza v mestských častiach Sever, Juh a Staré mesto. Sídliská budované od 60. rokov, ako sú Terasa, Nad jazerom, Dargovských hrdinov či KVP, úkryty nemajú. V rámci sídliska KVP sa nachádza iba jeden, pod Základnou školou Janigova, alebo nedostavaný úkryt, na ktorého mieste vznikol panelový dom. Podľa môjho názoru výstavba úkrytov na týchto sídliskách súvisela najmä s ekonomikou. Masívna výstavba bytoviek a plnohodnotné budovanie úkrytov by bolo veľmi drahé. Na sídliskách sa často projektovali pivnice panelákov ako improvizované úkryty.

Adam Dzurenda mapuje úkryty CO v Košiciach.

Menila sa podľa vás v priebehu 20. storočia stratégia ich výstavby s rastom populácie? Čo tieto úkryty hovoria o minulosti mesta a období, v ktorom vznikli?

Áno, samozrejme. Záležalo jednak na populácii, ale aj na medzinárodnej situácii. V 50. rokoch dochádzalo zväčša len k modernizácii niektorých protileteckých úkrytov z druhej svetovej vojny. V 60. rokoch sa spomalila výstavba kvôli ekonomickým problémom a v druhej polovici 60. rokov bola úplne pozastavená. Po roku 1969 sa znovu začala výstavba, ale nie všade, v 70. rokoch sa zvyšovala kapacita úkrytov a tiež technické vybavenie. Zvýšila sa doba ukrytia a začali sa stavať úkryty dvojúčelové. V 80. rokoch sa zvýšila doba ukrývania na 72 hodín a kapacita niektorých úkrytov bola až 900 osôb. V 90. rokoch sa ešte počítalo s výstavbou, ale nakoniec sa od toho upustilo. Všetky tieto úkryty podľa môjho názoru odzrkadľovali atmosféru druhej polovice 20. storočia, teda po druhej svetovej vojne, po ktorej bol nástup studenej vojny a svet sa rozdelil na východný a západný blok. Svoju úlohu zohral strach, zbrojenie, dobývanie vesmíru aj atómové zbrane.

Narážala som najmä na takzvané dvojúčelové úkryty. Myslí sa dnes pri výstavbe nových bytových domov na to, kde sa ukryjú ľudia?

Podľa môjho názoru nie, ale určite tam sú nejaké snahy.

Vedomosti o úkrytoch máte v malíčku – kedy bol vystavaný posledný úkryt CO? Prečo sa ich výstavba zastavila?

Posledný úkryt je pravdepodobne pod Janigovou. Dôvod, prečo sa úkryty prestali stavať, je jednoduchý. Po postupnom rozpade komunistických režimov zavŕšených samotným rozpadom ZSSR sa skončila studená vojna, zmenili sa priority štátu, ale aj samotný svet, znížilo sa napätie medzi veľmocami a bezprostredná hrozba jadrového konfliktu opadla. Peniaze boli investované inde, napríklad do ciest a nemocníc

Adam Dzurenda mapuje úkryty CO v Košiciach.

O úkrytoch ste napísali aj stredoškolskú odbornú prácu. Ako sa človek cíti, keď stojí v opustenom úkryte, ktorý bol určený na prežitie vojny?

Je to miesto, ktoré zastalo v čase v období studenej vojny. Bakelitové telefóny, niekedy obraz Gustáva Husáka na stene, na stenách plynové masky. Na vchode ťažké tlakovo plynotesné dvere a pavučiny visiace zo stropu.

Oblúkom sa vrátim na úvod. Myslíte si, že vzhľadom na veľké plány štátu obnovovať tieto úkryty rastie aj záujem a informovať ľudí o téme?

Určite áno.

Ak by dnes prišlo k reálnej krízovej situácii, myslíte si, že by ľudia vedeli, kam ísť?

Myslím si, že momentálne to takmer nikto z obyvateľov nevie, ale ak by došlo k takej situácii, tak by sa to dozvedeli.

Unikátny podzemný úkryt v Banskej Bystrici, ktorý obnovilo OZ Ochranné stavby

X X X

Výstraha pre Biely dom: Drahý benzín a nepopulárna vojna môžu stáť republikánov voľby

Trumpovi padá popularita a Amerika sa búri. Milióny ľudí vyšli proti americkému prezidentovi do ulíc

Ulice amerických miest cez víkend opäť zaplnili davy, ktoré odmietajú politiku svojho prezidenta. Od New Yorku cez Chicago až po menšie mestá v konzervatívnych štátoch vyšli milióny ľudí do ulíc s jasným odkazom, že moc nemá patriť jednému mužovi.

Tretia vlna protestov „No Kings“ pritiahla viac než osem miliónov ľudí a stala sa zatiaľ najväčšou koordinovanou demonštráciou v moderných dejinách Spojených štátov. Transparenty spájali rôzne témy – od Trumpovej úlohy v prípade Epsteinových spisov až po kontroverzné zásahy imigračných úradov. Hnev eskaloval najmä po zabití dvoch amerických občanov, Renée Goodovej a Alexa Prettiho, federálnymi agentmi počas operácií v Minneapolise. Až 65 percent Američanov po týchto udalostiach uviedlo, že imigračná a colná polícia (ICE) zašla vo svojich postupoch priďaleko.

Čoraz častejšie sa na protestoch opakoval aj odpor voči vojne v Iráne. To, čo sa začalo ako vzdialený konflikt, dnes totiž citeľne zasahuje každodenný život Američanov. Rast cien pohonných látok, keď priemerná cena benzínu prvýkrát od roku 2022 prekročila hranicu štyroch dolárov za galón, drahšie potraviny aj obavy z ďalšej eskalácie menia zahraničnú politiku na ústrednú domácu tému.

No Kings Day protesty v USAZdroj: Reuters

Biely dom protesty označil za „terapiu posadnutosti Trumpom“, zatiaľ čo prezident odmietol kritiku slovami, že sa „necíti ako kráľ“. Najnovšie prieskumy však jednoznačne ukazujú, že približne šesť z desiatich Američanov nesúhlasí s tým, ako Donald Trump konflikt riadi, a podobný podiel považuje samotné použitie vojenskej sily za chybu. Priemerná miera schvaľovania jeho výkonu funkcie tak vôbec po prvý raz v jeho druhom funkčnom období klesla pod hranicu 40 percent.

Vojna, ktorá zdražuje Ameriku

Zahraničný konflikt sa rýchlo premieta do ekonomiky a tým aj do politickej nálady v krajine. Podľa dát magazínuThe Economist to prezidentovu popularitu stiahlo do hlbokého mínusu. Momentálne je počet Američanov, ktorí odmietajú jeho politiku, o 20 percentuálnych bodov vyšší než počet tých, ktorí za ním stoja. Podpora vojny zostáva nízka a negatívne vnímanie sa postupne rozširuje aj medzi časť jeho voličov. Celková priemerná podpora Donalda Trumpa za obe funkčné obdobia (41 percent) je v súčasnosti najnižšia spomedzi všetkých amerických prezidentov od čias Harryho Trumana.

Winston Churchill, Harry Truman a Joseph Stalin v Postupime.Zdroj: Onet/PAP

Harry Truman sa do dejín zapísal rekordne nízkou podporou, ktorá sa vo februári 1952 prepadla až na samotné dno na úroveň 22 percent. Američanov vtedy – podobne ako dnes – frustrovala najmä vlečúca sa a nepopulárna vojna v Kórei, ktorú sprevádzali vysoké straty na životoch a strach z globálneho konfliktu. K prezidentovmu politickému pádu však výrazne prispela aj povojnová ekonomická nestabilita spojená s vysokou infláciou a štrajkmi, séria korupčných škandálov v jeho administratíve, neschopnosť presadiť vlastnú reformnú agendu naprieč rozdeleným Kongresom a pocit zlyhania americkej zahraničnej politiky po ovládnutí Číny komunistami.

X xx

 Spor o roušky za miliony: Stát žaluje dodavatele kvůli leteckému mostu z doby covidu.

Přepravu roušek na začátku pandemie zaplatil stát, po dodavateli jí chce nahradit. Zmatky kolem dodávky ochranných roušek během začátku covidové pandemie po letech zaměstnávají soudy. Proti jednomu z dodavatelů ochranných pomůcek totiž ministerstvo vnitra podalo žalobu. Domáhá se 6,8 milionu korun jako náhrady bezdůvodného obohacení. To je částka, která představuje poměrné náklady na leteckou přepravu roušek.

Firma Cedes Logistik na konci března 2020 e-mailem kontaktovala ministerstvo zdravotnictví s nabídkou, že dodá 4 miliony roušek v hodnotě zhruba 63 milionů korun. Náklad měl směřovat do skladu Správy státních hmotných rezerv Sedlčany. Ministerstvo na to reagovalo objednávkou a zaplatilo zálohovou fakturu. Jenže později firma zaslala opravenou fakturu na odlišný počet roušek za jinou cenu.

Roušky zajistil letecký most

Přepravu zajistilo ministerstvo vnitra v rámci takzvaného leteckého mostu. Vykázalo přitom náklady 833 tisíc eur. 7. dubna kontingent dorazil na letiště v Sedlčanech. Firma u Ústavního soudu namítala, že kvůli pandemii ani nebyla schopna zajistit přepravu sama. Náklady na ni pak měly být podle tehdejších údajů v médiích zhruba poloviční (o 12 milionů korun nižší) oproti tomu, co vnitro vypočítalo. A právě o to vypukl spor. „Ministerstvem tvrzené náklady na přepravu byly zcela neadekvátní,“ napsala společnost do ústavní stížnosti.

S mimořádným opravným prostředkem ale neuspěla. Třetí senát předsedy Jana Svatoně stížnost v řízení sp. zn. III. ÚS 27/26 zamítl mimo jiné proto, že Cedes podcenil předchozí fáze sporu. Jádro své obhajoby totiž stavěl na ústní dohodě o bezplatné přepravě, která měla být zohledněna v nižší ceně materiálu. Tvrdil, že si se státem dojednal dodávku roušek na letiště v Číně. Existenci dohody ale neprokázal. A na předraženou přepravu si vzpomněl až nyní.

„Stěžovatelka nedala obecným soudům možnost na tento ‚důkaz‘ v řízení jakkoliv reagovat, neboť jej předložila až v řízení o ústavní stížnosti. Jde proto o nepřípustné novum,“ uvedl soud v usnesení. Podobně opožděně firma vznesla požadavek na to, aby obvyklou cenu letecké přepravy v začátcích pandemie určil znalec.

Zjistit obvyklou cenu při pandemii? Nemožné

Obecné soudy vyšly z toho, že až do dodání materiálu do skladového areálu hmotných rezerv byl vlastníkem roušek Cedes. A protože cíleně využil letecký most zajišťovaný tehdy státem, vzniklo na jeho straně bezdůvodné obohacení.

Při výpočtu však soudy vzhledem k mimořádné situaci během pandemie, neustále se měnícím podmínkám a tlaku na rychlé dodávky materiálu ze strany všech států nemohly určit obvyklou cenu letecké přepravy. Vycházely proto z toho, kolik vnitro zaplatilo. Ministerstvo po firmě chtělo poměrnou část podle hmotnosti přepravovaného zboží. Jestliže celkový náklad vážil 58 tun, z čehož roušky zabraly necelých 17 tun, má se firma podílet na nákladech za přepravu z necelé třetiny.Martin Drtina, ceskajustice.cz

X xx

Šéf Pražských služeb Roman se ‚zbavuje‘ majetku. Zřídil svěřenský fond, kam uklidil část nemovitostí

Generální ředitel Pražských služeb Patrik Roman zřídil s manželkou svěřenský fond, vyplývá to z dokumentů, které web iROZHLAS.cz získal. Do fondu také přesunuli část svých nemovitostí. Jednou z nich je dům, jejž rekonstruovala firma, která současně dostává zakázky právě od Pražských služeb. Po dopravním podniku jsou služby druhou největší firmou patřící hlavnímu městu.

Ředitel Pražských služeb Patrik Roman .

Byla středa 1. prosince 2004. Česká republika byla v Evropské unii sedm měsíců, premiérem byl Stanislav Gross a ze současných sněmovních stran existovala jen ODS a lidovci. Ve stejný den oznámil rezignaci generální ředitel Pražských služeb Lubomír Němejc, představenstvo obratem jmenovalo coby jeho nástupce Patrika Romana.

 Roman je nejdéle sloužícím vrcholným manažerem městské firmy hlavního města. Letos dvaapadesátiletý muž strávil jako generální ředitel Pražských služeb výraznou většinu profesního života, ve firmě si vydělal na podstatnou část svého jmění.

Jak zjistil web iROZHLAS.cz a Radiožurnál, Roman se rozhodl pro zásadní změnu ve správě majetku. S manželkou totiž založil svěřenský fond s názvem Eternity, kam uložili rodinný dům v pražské Chuchli a bytový dům v Liberci. Důvod založení fondu Roman odmítl komentovat. Dokonce zapřel, že byl u jeho vzniku.

‚Soukromá věc‘

„Za prvé jsem žádný fond nezaložil, to je věc číslo jedna. A věc číslo dvě, i kdyby, tak je to čistě někoho soukromá věc. Vůbec to nesouvisí s výkonem mé funkce v Pražských službách. Dnes je situace taková, že máte založený fond a já s tím fondem nemám vůbec nic společného,“ sdělil Roman, když se ho redakce ptala na důvody založení Eternity.

Podle statutu fondu je Patrik Roman jedním ze dvou zakladatelů fondu.

Web iROZHLAS.cz získal statut fondu, jenž vznikl letos na konci ledna. Z listiny plyne, že Patrik Roman je zásadní postavou celé struktury. V první řadě je společně s manželkou zakladatelem fondu a současně je prvním protektorem. Se svou ženou jmenovali i správkyni fondu, která se navíc Romanovi coby protektorovi zodpovídá. Oba ji také mohou odvolat.

Když se web iROZHLAS.cz seznámil se statutem fondu, znovu se ředitele Romana zeptal, zda trvá na tom, že nemá se strukturou Eternity nic společného. „Jak jsem vám již sdělil, tato otázka jakkoliv nesouvisí s mým působením v Pražských službách, proto se k ní nebudu vyjadřovat,“ odepsal.

Patrik Roman je prvním protektorem fondu.

Správkyní fondu je blízká manželů Romanových Ilona V. (protože nejde o veřejně známou osobu, redakce nebude uvádět celé její jméno, pozn. red.). Dotyčná žije v jednom městysu v Libereckém kraji v domě, který patří Romanově manželce. Spolu s oběma byla i u sepisování statutu fondu.

Vklad: dva domy

„Ochrana, udržení, správa, rozvoj a zachování majetku vyčleněného, vloženého, jinak nabytého nebo spravovaného Svěřenským fondem v rámci Rodiny a usnadnění jeho převodu na Oprávněné osoby, s tím, že tento primární účel musí Svěřenský fond naplňovat nejméně do uplynutí Základní doby,“ popisuje účel fondu jeho statut. Struktura je zřízená na deset let.

„Já jsem tam žádný majetek nevkládal, protože ten majetek ani nebyl můj, to byl majetek mé manželky.“

Patrik Roman (generální ředitel Pražských služeb pro iROZHLAS.cz)

Roman v rozhovoru s redaktorem popřel, že by fond spravoval jeho majetek. Jenže: ve struktuře jsou v tuto chvíli dvě rodinné nemovitosti. Rozlehlý dům v Chuchli sice v době převodu do fondu patřil Romanově ženě, jenže vilu na ni Roman podle dokumentu, jejž redakce získala, přepsal teprve loni v březnu.

Druhou položkou je bytový dům v Liberci, jehož majitelem v době převodu do fondu, k němuž došlo letos 2. února, byl přímo Roman. Opět to plyne z listiny, kterou má web iROZHLAS.cz k dispozici. Roman byl současně hlavním účastníkem všech řízení, jež se v souvislosti se stavbou a kolaudací liberecké nemovitosti vedla.

Patrik Roman coby jediný vlastník vkládá do fondu bytový dům v Liberci.

Navíc stoprocentně neplatí ani Romanova slova, že fond nemá s jeho funkcí šéfa Pražských služeb nic společného. Rekonstrukci bytového domu v Liberci na přelomu let 2020 a 2021 zajišťovala firma Japos-Stav, která pak v listopadu 2021 získala od Pražských služeb kontrakt na stavební úkony s horní hranicí plnění ve výši 70 milionů korun.

Účely svěřenských fondů

Podle neziskové organizace mapující kvalitu veřejné správy Transparency International se svěřenské fondy zřizují především ze dvou důvodů. Tím prvním je mezigenerační předání majetku vloženého do fondu, druhým je pak jednodušší správa rozsáhlejšího movitého i nemovitého majetku

 „Nemyslíme si, že je pravděpodobné, aby fond byl založen za účelem mezigeneračního předání, neboť děti pana Romana nejsou dle statutu oprávněnými osobami. Zároveň by pravděpodobně vyžadovalo delší trvání fondu než 10 let, což je doba, na kterou byl fond založen, byť s možností prodloužení,“ sdělil webu iROZHLAS.cz šéfanalytik organizace Marek Chromý.

Správu fondu podle něj zpravidla vykonává profesionál, který se touto problematikou zabývá dlouhodobě. Ilona V. v tomto oboru podle rešerše webu iROZHLAS.cz nemá stopu, nepodnikala ani nepůsobila v orgánech právnické osoby. Zjevná je jen její osobní blízkost k Romanovým. Patrik Roman si tak ponechal nad rodinným majetkem kontrolu, aniž by ho vlastnil.

X X X

Nepodali ruku izraelským fotbalistům

Hráči národního týmu Bosny a Hercegoviny do 21 let odmítli před zápasem kvalifikace na mistrovství Evropy 2027 (skupina G) podat ruku izraelským soupeřům, informoval turecký deník Yeni Safak (Nový úsvit).

Během předzápasového ceremoniálu hráči bosenského týmu demonstrativně ignorovali tradiční podání ruky, čímž vyjádřili svůj protest.

První, kdo po pozdravu s rozhodčími prošel kolem soupeřů, byl kapitán týmu, záložník tureckého klubu Çaykur Rizespor, Muhamed Bulyubašić.

K tomuto kroku se vyjádžil po utkání: „Moje vlast a moji rodiče mě nikdy nevychovali k tomu, abych se klaněl těm, kteří vedou tento svět k hanbě a násilí.“

Jana Putzlacher, server vasevec.c

X X X

 Voľby vyhráme, hovorí europoslanec Fideszu. Bránili sme maďarské záujmy, to voliči oceňujú

2

Mnohé z našich opatrení, ktoré sme zaviedli, majú lepšiu povesť ako naša strana, hovorí maďarský europoslanec Fideszu András László. Aj preto sa domnieva, že najpravdepodobnejším víťazom volieb v Maďarsku bude práve Fidesz.

Europoslanec maďarského Fideszu: Voľby vyhráme

András László, eurposlanec za maďarskú vládnucu stranu Fidesz. / Zdroj: ta3

„Keď sa pozrieme späť, od roku 2010 sme pri moci a mnohé z našich hlavných politik sú veľmi populárne. Oveľa populárnejšie ako naša strana. Napríklad, naša politika podporí rodín,“ uviedol László. Spomenul tiež, že Fidesz sa postavil za mier na Ukrajine, či má vlastnú migračnú politiku, ktorú presadzuje napriek tlaku Bruselu.

„V súčasnej napätej medzinárodnej situácii si ľudia cenia bezpečnosť… A práve preto som presvedčený o tom, že víťazstvo bude naše,“ povedal. Prieskumy verejnej mienky, v ktorých vysoko vedie opozícia, reprezentovaná najmä stranou Tisza, označil za falošné. Podľa neho veľký záujem zasahovať do maďarských volieb má Kyjev a prezident Volodymyr Zelenskyj.

X XX

 Mercedes mieri do Česka. Pri Chebe vyrastie továreň za stovky miliónov eur, prinesie tisíce pracovných miest

Západ Česka sa môže stať novým centrom automobilového priemyslu. Mercedes-Benz Trucks plánuje pri Chebe postaviť veľký výrobný závod, ktorý má zamestnať viac než tisíc ľudí a výrazne posilniť ekonomiku regiónu

Divízia Mercedes-Benz Truck by mohla už od roku 2030 vyrábať v Chebe nákladné autá.

Zatiaľ čo Karlovarský kraj bol dlhé roky skôr na okraji záujmu veľkých investorov a platy sú tam na pomery Česka podpriemerné, dnes sa situácia začína meniť. Po vývojovom centre BMW pri Sokolove prichádza ďalší silný hráč – nemecký výrobca úžitkových vozidiel Mercedes-Benz Trucks. Ten plánuje pri Chebe vybudovať nový výrobný závod s kapacitou až 25-tisíc vozidiel ročne.

Nejde pritom o malý projekt. Podľa českého ministerstva priemyslu a obchodu patrí investícia medzi najvýznamnejšie v krajine za posledné roky. Výstavba areálu na ploche približne 65 hektárov by sa mala začať do konca budúceho roka, pričom spustenie výroby sa očakáva okolo roku 2030.

Závod má priniesť približne 1 100 nových pracovných miest. Pre región, ktorý dlhodobo zápasí s odlivom pracovnej sily, to môže znamenať citeľnú zmenu. Okrem priamych pracovných pozícií sa očakáva aj vznik ďalších miest v dodávateľských firmách a službách.

Ekonomický prínos projektu je ešte výraznejší. Podľa odhadov by mohol zvýšiť výkon českej ekonomiky približne o 31 miliárd českých korún (asi 1,25 miliardy eur) a zároveň priniesť ďalších 14 miliárd Kč (zhruba 560 miliónov eur) do verejných rozpočtov. Zaujímavosťou pritom je, že projekt nevzniká na základe klasických investičných stimulov, ktoré sú pri podobných investíciách bežné. Štát sa rozhodol ísť inou cestou.

Kľúčovú úlohu zohráva Štátna investičná a rozvojová spoločnosť, ktorá spolu s mestom Cheb pripravila projekt územia. Pozemky vložené do projektu štát následne vybaví infraštruktúrou a predá investorovi. Z výnosu má mestu smerovať viac než 1,43 miliardy korún, teda približne 57 miliónov eur. Ide o model, ktorý má ukázať, že aj bez priamych dotácií dokáže štát prilákať strategického investora.

Samotná investícia do fabriky sa podľa dostupných informácií bude pohybovať v rozmedzí stoviek miliónov eur. V prepočte ide približne o 300 až 500 miliónov eur, teda asi 5 až 12,5 miliardy českých korún. Už v počiatočnej fáze sa pritom hovorí o sume okolo 7 až 8 miliárd Kč (približne 280 až 320 miliónov eur).

Dôležité je aj samotné zameranie výroby. Mercedes-Benz Trucks sa špecializuje na úžitkové vozidlá, teda segment, ktorý bude v nasledujúcich rokoch čeliť tlaku na dekarbonizáciu a technologickú modernizáciu. Nový závod tak s veľkou pravdepodobnosťou nebude len montážnou halou, ale aj miestom, kde sa budú implementovať moderné výrobné procesy a nové pohony.

X XX

Pravidelné cvičení a disciplína. Sophia Lorenová žije aktivně i po devadesátce

Italská filmová herečka Sophia Lorenová, rodným jménem Sofia Costanza Brigida Villani Scicolone, se v 60. letech 20. století stala hvězdou světové kinematografie a symbolem elegance a krásy. Za své tajemství považuje aktivní režim a disciplínu, které se drží dodnes.

 Letos 20. září oslaví dvaadevadesáté narozeniny, na svůj věk však rozhodně nevypadá. „Vždycky jsem se snažila držet pravidelného cvičení a disciplíny, co se fyzické i duševní aktivity týče. Dodnes vstávám v šest ráno a začínám den pětačtyřicetiminutovou kalistenikou,“ prozradila legendární herečka v rozhovoru pro magazín Haute Living San Francisco. „Pomáhá mi to vykročit správnou nohou a v dobrém stavu mysli.“

Kalistenika, neboli posilování s vlastní vahou, je skutečně považována za ideální způsob, jak si žena může udržet dobrou tělesnou kondici i navzdory pokročilejšímu věku. „Tímto tréninkem na bázi odporu a síly lze zabránit úbytku svalové hmoty, zlepšit klidový metabolismus a napomoci minerální hustotě kostí,“ přibližuje Liz Nelsonová, uznávaná odbornice v oblasti cvičení.

Sophia Lorenová v roce 2024 a na konci 50. let

Pro Sophii přitom posilování není jen způsobem, jak si udržet tělesnou sílu. „Kromě dobré kondice mi pomáhá i k pevnějšímu režimu života a lepšímu soustředění. Člověk si vždycky umí najít výmluvu, proč nedělat nic. Už kvůli tomu se vždycky přinutím jít ven a aspoň hodinu věnovat chůzi,“ uvedla v jednom z minulých rozhovorů.

Na druhou stranu otevřeně říká, že vždy dávala přednost šťastnému životu před dodržováním striktních pravidel. „Raději budu jíst těstoviny a pít víno, než mít velikost nula,“ zní její slavný citát z roku 1965.

Co se týče mladistvého vzhledu v obličeji, k tomu si prý nijak nepomáhá. „Žádné tajemství nemám. S touhle tváří jsem se zkrátka narodila, a o takovou se i starám, nic jiného v tom není,“ řekla v roce 2019 novinářům z magazínu Hello!

Svou kariéru zahájila již v roce 1954, přesto však dosud nepomýšlí na důchod. „Nechci přemýšlet nad nějakým svým odkazem. Chci přemýšlet nad svým dalším filmem,“ sdělila magazínu Deadline v roce 2024. „Na odkaz budu pomýšlet až v důchodu. A tam se nechystám pokud možno nikdy.

 X XX

 Holanďania pritvrdili. Od Slovenského futbalového zväzu žiadajú uhrádzať plat Lea Sauera

Holandský futbalový klub Feyenoord Rotterdam nenechá len tak zranenie svojho hráča, slovenského reprezentanta Lea Sauera, ktorý sa zranil počas barážového zápasu proti Kosovu (3:4) a svojmu tímu bude chýbať do konca sezóny.

Leo Sauer si už v tejto sezóne futbal nezahrá.

Podľa denníka Algemeen Dagblad (AD) chce Feyenoord od Slovenského futbalového zväzu získať kompenzáciu, konkrétne chce od SFZ vymáhať plat Lea Sauera za obdobie jeho zranenia.

Počas nedávnej reprezentačnej prestávky odcestoval Sauer, aby sa pripojil k slovenskému národnému tímu, ale rotterdamský klub dal podľa AD písomne ​​aj ústne jasne najavo, že krídelník nemôže nastúpiť v základnej zostave. Žiadosti nebolo vyhovené a v zápase play-off proti Kosovu bol Sauer v základnej zostave národného tímu.

Po zápase sa ukázalo, že Sauer bude pre svalové zranenie mimo hry do konca sezóny, a preto má Feyenoord v úmysle vymáhať náklady od futbalového zväzu.

Weiss ako jeden z Trénerov roka: Ešte mám sny

Futbalovým trénerom roka 2025 na Slovensku sa stali dvaja muži s rovnakým počtom bodov – Francesco Calzona a Vladimír Weiss. Ešte mám trénerské sny a verím, že sa mi ich podarí naplniť, povedal Weiss. / Zdroj: TASR

Robin van Persie počas svojej tlačovej konferencie nemal konfrontačný tón, ale výkonný riaditeľ Feyenoordu Dennis te Kloese áno, uvádzajú noviny.

„Generálny riaditeľ Dennis te Kloese nie je taký chápavý ako van Persie. Upozornil Slovenský futbalový zväz, že nebezpečenstvo pre hráča, ktorý cestoval do vlasti, ale nie je úplne fit, bolo zdôraznené v príprave na zápas. A Feyenoord teraz chce byť finančne odškodnený,“ uvádza AD.

Rotterdamčania chcú kompenzovať plat, pokiaľ Sauer za nich nebude hrať. Te Kloese sa nielenže obracia na Slovenský futbalový zväz, ale podľa Algemeen Dagblad sa pokúsil nastoliť túto otázku aj v organizácii EFC – European Football Clubs v minulosti známej ako ECA.

Námietka Feyenoordu tam získala podporu aj preto, že viaceré ďalšie kluby sú tiež rozrušené súčasnou situáciou, keď hráči často cestujú do národného tímu, keď nie sú úplne fit. Zatiaľ nie je známe, či žiadosť rotterdamského klubu Slovenský futbalový zväz akceptuje.

X XX