„Celá civilizácia dnes zomrie a už sa nevráti,“ vyhráža sa Trump Iránu. Americký prezident Donald Trump dnes na svojej sociálnej sieti pohrozil zničením celej jednej civilizácie, ak Irán nepristúpi na dohodu. S odvolaním sa na svoje skoršie ultimátum napísal, že sa dnes večer (v noci na stredu SELČ) ukáže. Podľa šéfa Bieleho domu totiž nastal jeden z najvýznamnejších okamihov v dejinách sveta. Na konci príspevku hroziacom Iránu zničením Trump napísal, „Boh žehnaj skvelému iránskemu ľudu“.

Vojnu plánovali amatéri, hovorí historik Lukeš o zásahu USA. Bol registrovaný republikán, dnes je z Trumpa šokovaný

Historik a politológ Igor Lukeš bol kedysi registrovaným republikánom. Dnes otvorene hovorí o šoku z toho, ako sa strana zmenila po nástupe Donalda Trumpa. Tvrdí, že prezident porušil ústavu, vojnu s Iránom plánovali amatéri a Spojené štáty sa dostávajú mimo rámca štandardnej demokracie. Podľa Lukeša je situácia obzvlášť alarmujúca práve v roku, keď Amerika slávi 250. výročie vyhlásenia nezávislosti a verejnosť musí mať strach o budúcnosť demokracie.

„Dnes v noci zanikne celá jedna civilizácia a už sa nikdy nevráti. Nechcem, aby sa to stalo, ale pravdepodobne sa to stane. Avšak teraz, keď máme úplnú a totálnu zmenu režimu, kde prevládajú odlišné, chytrejšie a menej radikalizované mozgy, možno sa môže stať niečo revolučne úžasné, kto vie?“ napísal Trump. „Dozvieme sa to dnes v noci, v jeden z najdôležitejších okamihov v dlhej a zložitej histórii sveta. 47 rokov vydierania, korupcie a smrti sa konečne skončí. Boh žehnaj skvelému iránskemu ľudu!“ dodal.

Trump Iránu hrozí, že USA zničia všetky iránske elektrárne a mosty, pokiaľ Teherán do utorka neprijme dohodu, ktorá by mu vyhovovala. Takáto dohoda musí podľa amerického prezidenta zahŕňať aj otvorenie Hormuzského prielivu. V neobvykle vulgárnom príspevku Trump v nedeľu napísal: „V utorok bude v Iráne Deň elektrární a Deň mostov, všetko v jednom… Otvorte ten zasraný prieliv, vy šialení bastardi, alebo budete žiť v pekle,“ príspevok zakončil „chválou Alahovi“. V nasledujúcom potom napísal „utorok 20:00“, čo je streda 2:00 SELČ.

Biely dom: Iba Trump vie, čo plánuje

Donald Trump je jediný, kto pozná jeho plány týkajúce sa Iránu, uviedla v utorok hovorkyňa Bieleho domu. Prezidentský úrad krátko predtým na platforme X odmietol obvinenie, že viceprezident J. D. Vance naznačil, že USA plánujú na Irán zaútočiť jadrovými zbraňami.

„Iránsky režim má čas do 20.00 h východoamerického času (streda 2.00 h SELČ), aby sa zhostil situácie a uzavrel dohodu so Spojenými štátmi,“ uviedla hovorkyňa Karoline Leavittová vo vyhlásení pre AFP. „Iba prezident vie, ako sa veci majú a čo urobí,“ dodala. 

Biely dom chvíľu predtým v príspevku na X reagoval na obvinenia, že americký viceprezident vo svojom prejave v Maďarsku naznačil, že USA sú pripravené použiť aj jadrovú zbraň.

Vance v utorok na spoločnej tlačovej konferencii s maďarským premiérom Viktorom Orbánom v Budapešti uviedol, že americké sily disponujú prostriedkami, „ktoré sa zatiaľ nerozhodli použiť“, aby si vynútili ultimátum prezidenta Trumpa.

Účet Headquarters News, ktorý je podľa AFP spojený s bývalou viceprezidentkou USA Kamalou Harrisovou, na X následne uviedol, že tým naznačil použitie jadrových zbraní.

„Doslova nič, čo tu (Vance) povedal, to ‚nenaznačuje‘, vy absolútni šašovia,“ napísal Biely dom v reakcii na obvinenia.

Nemenovaný iránsky vysokopostavený činiteľ agentúre Reuters oznámil, že si Irán a USA naďalej vymieňajú správy prostredníctvom Pakistanu. Teherán ale podľa zdroja nepreukáže flexibilitu, ak od neho bude Washington požadovať, aby sa pod nátlakom vzdal. Zdroj tiež uviedol, že Irán po Katare Spojeným štátom odkázal, že ak USA zaútočia na iránske elektrárne, iránske odvetné údery „uvrhnú do tmy celý región, vrátane Saudskej Arábie“.

Ak sa situácia vymkne kontrole, podľa zdroja by mohli spojenci Iránu, respektíve jemenskí šiitskí povstalci Húsíovia, uzavrieť úžinu Báb al-Mandab, ktorá je strategicky dôležitá pre prepravu ropy, keďže prepája Adenský záliv s Červeným morom a lode tadiaľ ďalej prepravujú náklad do Európy cez Suezský prieplav. Kým uzavretie Hormuzského prielivu má dopad hlavne na ázijské krajiny, uzavretie úžiny Báb Al-Mandab by mohlo mať vplyv na európske zásoby energie a dovoz z Ázie, poznamenal web stanice France 24.

Spojené štáty a Izrael zahájili 28. februára údery proti Iránu, ktoré zažali regionálnu vojnu. Teherán a jeho spojenci v odvete začali dronmi, balistickými strelami a raketami útočiť nielen na Izrael a na americké vojenské objekty na Blízkom východe, ale aj na civilné ciele vrátane ropnej infraštruktúry v okolitých arabských krajinách.

X X X

Irán sa chystá na všetky scenáre vojny s USA a Izraelom. Trump hrozí Teheránu rozpútaním pekla 

Iránsky viceprezident Áref tvrdí že krajina je pripravená na konflikt so Spojenými štátmi aj Izraelom. Trump stupňuje tlak a stanovuje tvrdé ultimátum.

Irán je pripravený na „všetky scenáre“ vo vojne so Spojenými štátmi a Izraelom, uviedol v utorok iránsky viceprezident Mohammad Rezá Áref. Reagoval tak na opakované hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa, ktorý dal Teheránu ultimátum na dosiahnutie dohody a otvorenie Hormuzského prielivu. Vyprší v noci na stredu, informuje TASR podľa agentúry AFP.

„Národná bezpečnosť a udržateľnosť infraštruktúry sú predmetom našich presných výpočtov. Vláda podrobne finalizovala potrebné opatrenia pre všetky scenáre. Žiadna hrozba nie je nad rámec našej pripravenosti a spravodajských informácií,“ uviedol Áref na platforme X.

Irán má podľa Trumpa čas do utorka do 20.00 h východoamerického času (streda 02.00 h SELČ), aby vyhovel požiadavkám USA. V opačnom prípade pohrozil Trump rozpútaním „pekla“. Svoju hrozbu zopakoval aj v utorok.

X xx

‚Chce nás zachránit, nebo zabít? Nejistota z kroků Trumpovy administrativy

Uvíznutí mezi bojujícími stranami, které jsou obě nepřátelské. Zvuky bomb, žádné sirény ani úkryty a – i když není bombardování – stres ze zvuků letadel. Tak popisují situaci doma Íránci, kteří se vlakem vydali do Turecka. Spoj převeze dvakrát týdně až 400 lidí. Většina jich ze strachu a vyčerpání ani nechtěla mluvit. Pokud ano, často vyjadřují zklamání ze Spojených států i amerického prezidenta Donalda Trumpa, ale také kritiku íránského režimu.

Vlak s deseti vagóny zastavil na tichém nádraží ve východotureckém městě Van. Vystupují z něj i Íránci, kteří dlouhodobě žijí v zahraničí, ale válka je zastihla při návštěvě rodin a kamarádu a teď se vrací zpět – často i daleko, třeba do Austrálie. Další skupinou jsou ti, kteří mají rodinu v zahraničí, ale žijí v Íránu, teď ale kvůli bezpečnosti ze země odjeli. 

Pro některé cestující přiletěli dcery a synové například z Londýna nebo Paříže, aby je vyzvedli. Někteří byli smutní, protože nemohli vyzvednout celou rodinu – vzhledem k tomu, jak těžké je teď získat víza.

„Nevíme, co se stane, a myslím si, že to, co se stane, nebude to, co bychom si přáli,“ říká 40letý pracovník v realitách, který si, stejně jako mnozí další, přál zůstat v anonymitě.

Na Trumpovo rozhodnutí vést válku reaguje znepokojeně. „Někdo řekl, že nám chce pomoct, někdo zase, že nás chce zachránit… Myslím, že v tuhle chvíli máme pocit, že nás chce zabít,“ podotýká.

Situace na Blízkém východě mu zkomplikovala práci, proto se rozhodl emigrovat do jiné země. „Už nemám ekonomické podmínky pro podnikání. Navíc si myslím, že tam můžu i zemřít,“ vysvětluje 40letý cestující. „Od dvanáctidenní války mezi Íránem a Izraelem je celý trh zničený, takže a v současné době nemáme žádný trh. Něco jako nula, pokud to chci definovat,“ dodává.

Před válkou do Tureckého Vanu jezdili úplně běžně Íránští turisté v mnohem větších počtech. Odpočinout si, ale taky si užít to, co režim v Íránu zakazuje – jako noční kluby a alkohol. Turistů sice ubylo, ale zájmu o vlak ne. Někteří lidé čekající na své příbuzné zmiňovali, že je vyprodaný na několik týdnů dopředu.

Íránec Area žije čtyři roky mimo zemi. V únoru se vrátil se do Íránu na návštěvu za přáteli a zastihla ho tam válka. I ti, kteří útok vítali, podle něj mají smíšené pocity. „Ráno si říkají: ‚No dobře, kdyby se jim podařilo svrhnout režim a nahradit ho někým, s kým by se dalo lépe domluvit a kde by tam byla nějaká svoboda, mohlo by to být lepší.‘ Ale už odpoledne si uvědomí, že bombardují všechny oblasti a říkají si: ‚No… Myslím, že to není něco, co jsme chtěli,‘“ domnívá se Íránec.

Chce Írán zničit?

Lidé podle něj cítí nevoli k Trumpovi kvůli jeho výrokům. „Řekl, že chce zničit Írán. Ještě před měsícem říkal, že ‚pomoc je na cestě‘,“ zdůvodňuje.

„Po měsíci si většina lidí v Íránu myslí, že prezident Trump nemá žádnou jasnou představu o válce, o strategii, ani o analýze, kterou potřebuje k útoku na Írán. A to je pro většinu lidí zklamání,“ popisuje atmosféru mezi Íránci.

„Je to opravdu strašné,“ hodnotí Sara, která jede do Istanbulu za prací. 

„Ty bomby a bombardování, hlasy, letadla, která krouží nad městem…Chodíme nakupovat. Děláme všechno, ale je to ve strachu. Dokonce, i když jsem v kadeřnictví, mám strach, jestli se dostanu bezpečně domů, víte, protože každá jednotlivá věc, každá jednoduchá věc je tak obtížná a jiná s velkým stresem,“ přibližuje.

„Byla jsem ve vlaku 24 hodin. A to všechno kvůli nějakým šílencům, kteří se snaží dokázat svou moc nad světem a vším, a to je tak, tak nechutné,“ postěžuje si nakonec.

Nádražní hala se vyprázdnila, čekárna se ale postupně plní lidmi, kteří večer do vlaku směr Teherán nasednou. Někteří přiznávají, že jsou z návratu v době opakujících se výhružek amerického prezidenta Donalda Trumpa docela nervózní. Se strachem do Teheránu míří skoro třicetiletá projektová manažerka.

„Všichni moji přátelé říkají, že poslední den červnové války byl nic oproti tomu, co se děje teď. Jen doufáme, že nezpůsobí výpadky proudu a vody… To by pro mne bylo horší než nemít internet. Bez vody, bez jídla… no nevím… to by byl úplně nejhorší scénář,“ vykresluje, z čeho má největší obavu.

Kdyby nemusela, tak by se do země nevracela. Ale při návštěvě příbuzných ve Francii jí vypršela víza a od francouzských úřadu nedostala na papíře potvrzené, že může v zemi zůstat. Je proto na cestě zpět. Jestli nepřijde do poničeného bytu, netuší. Od přátel jen ví, že budova stále stojí. Přivítala by, kdyby státy uzavřely alespoň dočasný klid zbraní a pak se teprve dohodly.

Tomu, že by teď během úderů nespokojení Íránci vyšli znovu protestovat do ulic, třicetiletá Íránka příliš nevěří. „Možná pokud budou výpadky proudu a nedostatek jídla, tak možná půjdou lidi protestovat. Teď podle mne protesty přijdou, pokud skončí válka, ale zůstane režim.“

Ne všichni jsou ale s vypuknutím konfliktu nespokojeni, jsou i tací, kteří ho vítají. „Íránský lid je velmi šťastný, že některé země, jako třeba Amerika a Izrael, Íráncům pomohou, protože íránský režim není jako íránský lid. My, íránský lid, jsme velmi šťastní, že tyto země – Izrael, Amerika nebo jakékoli jiné země, to je jedno – přišly a zachránily nás, Íránce,“ vyzdvihuje žena, kterou začátek války zastihl při návštěvě dcery v Istanbulu a teď ji do Turecka přijel vyzvednout manžel.

„Máme strach, ale během měsíců, které jsme prožili, jsme pochopili, že tohle lidi nezabije. Tohle zabije lidi z íránského režimu. Proto jsme si řekli OK, asi nám to neublíží,“ říká a pokračuje. „Válka je velmi děsivá. Ale podle mého názoru, pokud máte pocit, že vám tato válka pomohla k svobodě, uklidní vás to. I když to bylo děsivé,“ doplňuje.

Vlakem tudy ze Spojených arabských emirátů poprvé cestuje 19letá Íránka z íránského města Šíráz. Tam se taky vrací, protože je tam relativně bezpečno – nikdo tam podle ní nezemřel a nálety tam byly dál od města. „Írán je můj domov. Mám to tam opravdu ráda – ne kvůli věcem, ale kvůli tomu domovu, místu, zemi, městu, lidem,“ přibližuje.

Připomíná také, že v lednu íránský režim zabil mnohem více lidí, než americké a izraelské údery. Ze současného dění na Blízkém východě má ale smíšené pocity. „Nevím. Je to dobré. Je to špatné. Část toho je pro íránský lid dobrá, protože něco z toho chtějí, ale část zase ne,“ přemítá před odjezdem domů mladá Íránka.

X X X

Pákistán žádá Trumpa o delší ultimátum pro Írán, u Hormuzu zní výbuchy a sirény

Írán pákistánský návrh na dvoutýdenní příměří se Spojenými státy hodnotí pozitivně, řekl nejmenovaný vysoký íránský činitel. Napětí mezi Íránem a USA ale neslábne, v Kuvajtu i Bahrajnu v úterý večer slyšeli výbuchy. Děje se tak jen několik hodin před vypršením ultimáta amerického prezidenta Donalda Trumpa, který Íránu pohrozil zničením celé jeho civilizace.

Pákistánský premiér Šahbáz Šaríf v úterý vyzval amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby o dva týdny prodloužil své ultimátum, které dal Íránu k dosažení dohody. Zároveň vyzval Teherán, aby po tuto dobu jako gesto dobré vůle otevřel Hormuzský průliv. Trump v pondělí zopakoval svou výhrůžku, že USA zničí všechny íránské elektrárny a mosty, pokud Teherán do úterka nepřijme dohodu, která by mu osobně vyhovovala.

Ukrajinští vojáci se účastní konzultací ohledně obnovení svobodné plavby v Hormuzském průlivu, který je klíčovou námořní trasou pro vývoz ropy a zemního plynu z oblasti zemí Perského zálivu. Uvedl to dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Volnou plavbu blokuje Írán v reakci na útok Spojených států a Izraele.

Izraelská armáda očekává, že Izrael bude v nadcházejících hodinách čelit četnějším íránským útokům. Dnes večer to napsal list The Times of Israel s tím, že hodnocení armády vychází z brzkého konce ultimáta, které dal Íránu americký prezident Donald Trump.

Írán pákistánský návrh na dvoutýdenní příměří se Spojenými státy hodnotí pozitivně, řekl agentuře Reuters nejmenovaný vysoký íránský činitel.

Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová serveru Axios sdělila, že Trump si je Šarífovy žádosti vědom a že odpověď přijde. Teherán pákistánský návrh příměří hodnotí pozitivně, řekl agentuře Reuters nejmenovaný vysoký íránský činitel.

Diplomatické úsilí zaměřené na ukončení nynějšího konfliktu na Blízkém východě postupuje „plynule a rázně“ a má potenciál v blízké budoucnosti přinést zásadní výsledky, uvedl Šaríf. Aby tyto snahy mohly dále pokračovat daným směrem, žádá pákistánský premiér o dvoutýdenní příměří, které by umožnilo dosáhnout definitivního konce války, jenž v regionu zajistí „trvalý mír a stabilitu“.

Pákistán je hlavním zprostředkovatelem snah o ukončení konfliktu. V pondělí Islámábád předložil Íránu a USA návrh na okamžité příměří, který zahrnoval i otevření Hormuzského průlivu, stěžejní vodní cesty pro přepravu ropy a plynu. Teherán ale v zamítavé odpovědi předložil deset vlastních požadavků na ukončení konfliktu. Návrh neschválil ani Trump.

Americký prezident po Íránu žádá brzkou dohodu, včetně okamžitého otevření průlivu. V neděli na síti Truth Social zveřejnil, do kdy musí Teherán jeho požadavek splnit. V příspěvku napsal pouze „úterý, 20:00 ET“, což je středa 02:00.

Nejmenovaný íránský činitel agentuře Reuters v úterý večer sdělil, že výměna zpráv mezi Teheránem a Washingtonem prostřednictvím zprostředkovatelů nadále pokračuje. Deníky The New York Times a The Wall Street Journal dříve uvedly, že Teherán vyjednávání se Spojenými státy přerušil.

Přehodnoťte pouť do Mekky

Kuvajt vyzval své občany, aby od půlnoci zůstali doma a nevycházeli až do středečního rána. Bahrajn mezitím podle agentury AFP oznámil, že provoz v hlavním přístavu Chalífa bin Salmán bude od středy dočasně pozastaven. Výbuchy byly podle AFP večer slyšet v katarském Dauhá, v Bahrajnu se rozezněly sirény.

„Ministerstvo vnitra informuje občany a cizince s trvalým pobytem, že je naprosto nezbytné zůstat doma a vyhnout se vycházení ven, s výjimkou případů absolutní nutnosti, a to od půlnoci v noci z úterý 7. dubna do šesti hodin ráno ve středu 8. dubna,“ uvedlo ministerstvo v tiskové zprávě zveřejněné na síti X. Podle kuvajtské agentury budou v tuto dobu také zavřeny všechny obchody v zemi.

Významný přístav Chalífa bin Salmán v Bahrajnu ve středu brzy ráno omezí lodní provoz. „Neustále přizpůsobujeme svůj provoz aktuální situaci, a proto jsme v posledních týdnech v případě potřeby provoz dočasně pozastavili,“ uvedla podle AFP společnost APM Terminals Bahrain, která přístav provozuje.

Americké velvyslanectví v Rijádu upozornilo své občany, kteří chtějí letos podniknout muslimskou pouť do Mekky v Saúdské Arábii, aby kvůli bezpečnostním rizikům cestu přehodnotili.

Viceprezident Mohammad Rezá Áref na výhružku Trumpa na „zničení celé íránské civilizace“ reagoval slovy, že Írán je připraven na „všechny možné scénáře“.

Spojené státy a Izrael zahájily 28. února údery proti Íránu, které zažehly regionální válku. Teherán a jeho spojenci v odvetě začali drony, balistickými střelami a raketami útočit nejen na Izrael a na americké vojenské objekty na Blízkém východě, ale i na civilní cíle včetně ropné infrastruktury v okolních arabských zemí.

X x x

Chybí přes 20 miliardy na bydlení. Hasíme akutní požáry, říká expert Motoristů

Jak Čechům zajistit cenově dostupné bydlení? „Hasíme požáry,“ říká náměstek MMR.

Byty jsou připravené, peníze chybí. Obce mají projekty za miliardy korun, často už i se stavebním povolením, ale výstavba stojí. Vláda slibuje změny i nové zdroje financování. Nejdřív ale musí „uhasit akutní požáry“, říká náměstek ministryně pro místní rozvoj Filip Endal.

Jaké jsou základní kroky, kterými chcete zvýšit dostupnost bydlení?

Plánovaný postup máme rozdělený do tří fází. Fáze číslo jedna je „hasíme požáry“. To znamená, že musíme dofinancovat hlavně programy financované z Evropské unie. Konkrétně je to program „Dostupné nájemní bydlení“, takzvaný finanční nástroj 1, který řeší Státní fond podpory investic. Byla tam přislíbená alokace 7 miliard korun. Předchozí vláda ale naplnila pouze 5 miliard a my se teď snažíme dohledat další 2 miliardy. Jen z tohoto programu by mělo vzniknout nějakých 2300 bytů.

Úplně stejná situace je u finančního nástroje 2 pod Národní rozvojovou bankou, kde byl závazek České republiky, že dojde k dočerpání zhruba 2,5 miliardy korun. Ani tyto prostředky za minulé vlády nedoputovaly tam, kam měly. To tedy znamená další záležitost, na niž hledáme miliardy. Navíc v tomto případě máme velmi ostrý termín – do 30. 6. Takže na tom budeme pracovat nejintenzivněji. Ve spolupráci s dalšími resorty, ministerstvem financí a ministerstvem životního prostředí se prostě snažíme ty prostředky sesbírat.

Věříte, že se podaří naplnit to, co bylo v rámci těchto dotačních programů přislíbeno?

Musíme pro to udělat maximum. 70 % žadatelů tvoří obce. Zainvestovaly ze svých rozpočtů miliony korun do projektové dokumentace. A teď se jim najednou říká: ‚Ale peníze nejsou.‘ To je velmi nepříznivá situace, zvlášť před komunálními volbami. Takže sehnat potřebné prostředky je opravdu priorita číslo jedna.

A co je druhou fází?

Sehnat další peníze pro program dostupného nájemního bydlení. Dohromady se do něj totiž přihlásily žádosti za více než 20 miliard korun. Z toho těch „živých“, tedy těch, které nebyly staženy nebo odmítnuty jako neúplné, zůstává zhruba 17 miliard. Jinými slovy projektů pod čarou, které nebyly dosud uspokojeny, je za nějakých 10 miliard korun. Z toho opět představují projekty obcí zhruba 5,5 mld. Prostě uvěřily programu, který byl podle mě zajímavě nastavený. Ukázalo se, že poptávka po nájemním bydlení tady je, a přestože podmínky programu byly z mého pohledu zbytečně detailní a omezující, tak do toho šly. A my teď musíme vyřešit, jak se k tomu velkému počtu žádostí postavíme. Takže to je druhá oblast k řešení. Jak vidíte, opět jde o miliardy.

Co vás čeká dál?

To už se dostáváme k fázi tři. Víme, že máme téměř za 50 miliard korun projektů nájemního bydlení obcí, jejichž přípravy jsou plus minus kolem získání stavebního povolení. Ten objem je opravdu obrovský. A minimálně polovina těchto projektů jde nad rámec vypsaných výzev. Spočítal jsem to zhruba na 23,5 miliardy.

Filipa Endala nominovali na ministerstvo pro místní rozvoj Motoristé. Jako náměstek ministryně Zuzany Mrázové má na starost bydlení, regionální rozvoj, národní dotační programy a veřejné zadávání. Je odborníkem na rezidenční development, stavebnictví a realitní trh s více než dvacetiletou praxí v Česku i zahraničí. V posledních dvou letech vybudoval a vedl Regionální centra Státního fondu podpory investic, kde se podílel na přípravě a rozvoji rozsáhlých investičních projektů v oblasti bydlení ve spolupráci s obcemi a kraji.

Mají obce možnost na tyto projekty získat od státu podporu?

Žádat můžou, ale peníze nejsou. Hodně jsme bojovali za to, aby třeba z rozpočtu ministerstva dopravy, kde je kolem 80 miliard, šlo 5 %, tedy asi 4 miliardy, do dostupného nájemního bydlení. Dokázali bychom to poměrně zajímavě „napákovat“ a část deficitu pokrýt, ale zatím se to nepodařilo vyjednat. Uvidíme, zda to půjde při vyjednávání o rozpočtu na rok 2027.

Proč právě obecnímu nájemnímu bydlení dáváte prioritu?

Za předchozí vlády byl fokus převážně na sociální bydlení, a to ještě velmi úzce vymezené podle metodiky ETHOS, což je metodika Evropské komise pro řešení bezdomovectví. Ale upřímně řečeno: Česká republika nemá tak kritický problém s bezdomovectvím. Chceme proto, aby se politika bydlení rozprostřela napříč celým spektrem. Obecní nájemní bydlení pak bereme jako ekvivalent sociálního bydlení, protože obce jsou ty, kdo ho mají zajišťovat. Měly by proto mít určitou úroveň vlastních bytů, aby mohly řešit sociální případy – například oběti domácího násilí, seniory či lidi vracející se z léčeben a podobně.

Takže privatizace obecních bytů, ke které dochází od 90. let, byla chybou?

V poslední době se kolem toho točí kritiky, ale já tím kritikem nejsem. Myslím si, že v dané době to bylo správné rozhodnutí, protože ta bytová portfolia byla podinvestovaná a obce by neměly peníze na to, aby je daly dohromady. Po privatizaci si rekonstrukce udělali noví majitelé a tím se to dost vyřešilo. Nicméně jak říkám: obce by nějakou úroveň vlastních bytů ve svém vlastnictví měly. Podle mě by cílové číslo podílu obecních bytů na portfoliu mělo být někde v rozmezí 5 až 8 %.

Jaké další nástroje připravujete?

Vedle obecního bydlení dáváme velkou podporu družstevnímu bydlení. Máme už konkrétní obce, které se ptají, jestli by tento model nemohl být řešením. Je to zajímavý segment – byty vzniknou, ale nebudou plně obecní, budou kombinované s družstevníky. Výhodou je stabilita: člověk má přece jen k členskému podílu jiný vztah než k nájemní smlouvě.

Jak by měl družstevní model v obcích fungovat?

Obec bude členem družstva, bude ovládat část bytů a zbytek se rozprostře mezi další družstevníky, například z preferovaných profesí.

Jaké to má výhody oproti jiným variantám, o nichž mluvíme?

Družstevní bydlení přináší jednak stabilizaci obyvatel. Druhá výhoda je, že obce se vyhnou kritice při prodeji pozemků developerům. Družstevní bydlení zároveň může být i docela dobrou alternativou ke společenstvím vlastníků jednotek, která v mnoha případech nefungují. Praha je toho asi nejzářnějším příkladem. Společenství vlastníků tam mají spoustu členů ze zahraničí, například z Ruska, kteří jsou teď kvůli válce na Ukrajině absolutně nekontaktní. Společenství pak nemohou efektivně rozhodovat.

Krátkodobé nájemní smlouvy? Úroky z kaucí? „Nechceme být tím, kdo bude trh svazovat a regulovat. Chceme, aby se strany domluvily a došlo se k rozumnému řešení,“ říká o stabilizaci nájmů v Česku náměstek ministryně pro místní rozvoj Filip Endal. Foto: Jan Soběslavský

O rozvoji družstevního bydlení se ale mluví roky. Proč se zatím nerozšířilo?

Protože nebylo zrovnoprávněno s vlastnickým bydlením. Je potřeba upravit legislativu, například zavést možnost zástavy podílů. Řešíme také družstevní bydlení pro seniory – to je zajímavý segment. Jde o komplexy bytů, které doplní služby pro seniory, jako je například poskytování stravy, praní, úklid. Prostě vše, co senior potřebuje. Ale je tam problém s dědictvím. Družstevní podíl je totiž předmětem dědictví. Tím by se mohla skupina lidí, kteří v těchto bytech žijí, postupně rozmělnit a degradovat služby pro seniory. Řešíme tedy, jak to ošetřit, aby se byty nedostávaly lidem mimo cílovou skupinu seniorů.

Kdy plánujete předložit legislativní změny?

Máme je naplánované v legislativním plánu vlády pro letošní rok. Termín je na konci roku, ale rádi bychom to stihli dřív. Samozřejmě pak následuje standardní proces – připomínkové řízení a tak dále – takže to ještě nějakou dobu poběží. Ale intenzivně se na tom pracuje. Teď aktuálně svoláváme kulatý stůl se všemi asociacemi, které se zabývají družstevním bydlením – jsou asi tři nebo čtyři – a s těmi budeme na přípravě potřebných změn dál spolupracovat.

Jak chcete řešit financování?

Připravujeme garanční fond pro družstevní bydlení. Obce, které už družstevní projekty realizovaly, nám říkají, že měly velký problém splnit požadavek bank na 25 až 30 % vlastních prostředků. Je sice správné, aby obce měly na výstavbě nějakou vlastní finanční účast, aby nesly riziko a také odpovědnost za projekt. Ale část – kolem 15 až 20 procent prostředků – by mohla být kryta právě garančním fondem.

To znamená, že by stát poskytl garanci, nikoli přímé peníze. Ty by bance vyplatil až v případě selhání na straně obce podobně, jako to dnes funguje třeba u exportního financování?

Ano, je to tak. Díky tomu by banky mohly půjčovat větší část – místo 70 % třeba 90 %. A zároveň jsou schopné jít i na 40leté úvěry, což úplně mění ekonomiku projektu. Splátky se tak dostanou výrazně níž, dokonce pod úroveň klasické hypotéky.

Vraťme se k nájemnímu bydlení. Plánujete řešit i řetězení smluv?

To jste se dotkla velmi bolavého místa, které Česká republika řeší v podstatě od svého vzniku. Je to nekončící příběh – od regulovaného nájemného přes deregulaci až po to, jak narovnat vztahy mezi pronajímatelem a nájemníkem. My máme teď podle hospodářské strategie za úkol nájemní trh kultivovat, narovnat a zefektivnit. Narážíme totiž mimo jiné na to, že část pronajímatelů se bojí za současných podmínek byty vůbec pronajímat.

Investice do bytu má specifikum v tom, že výnos se skládá ze dvou částí – kapitálového zhodnocení a výnosu z nájmu. V Praze je ten výnos z nájmu jen kolem 2 %, zatímco kapitálové zhodnocení bylo podle Deloitte za posledních 10 až 15 let kolem 9 %. Takže spoustě vlastníků stačí těch 9 % a nechtějí riskovat kvůli 2 %. Další část vlastníků byty pronajímá, protože potřebuje splácet hypotéku. Ale bojí se špatných nájemníků, a proto dávají krátkodobé smlouvy a dochází k jejich řetězení.

Jak chcete tuto situaci řešit?

Musíme udělat všechno proto, aby dlouhodobý nájem nebyl vnímán jako riziko, ale naopak jako přínos. Problémů, které se musí vyřešit, je ale v oblasti nájmů celá řada. Řetězení smluv je jen jeden z nich. Proto jsme se Svazem nájemníků a zástupci pronajímatelů dohodli, že půjdeme salámovou metodou. Začali jsme řešit první konkrétní věc, která je pálí: úroky z kauce. Jednu stranu trápí to, že se někde objevil nesmyslně vysoký úrok, u kterého ani není jasné, o co se opírá. Druhou stranu trápí, že když se nájemníci přestěhují, často se ke kauci dostanou pozdě nebo vůbec. A přitom by potřebovali vrácenou kauci použít pro nový nájemní vztah.

Takže teď řešíme dvě věci: aby se kauce vracely včas a aby existoval systém férového úročení.

Kdy by mohlo být řešení hotové?

Řešení bychom měli mít do měsíce. Legislativní forma zatím není jasná – může to být novela občanského zákoníku nebo metodický pokyn. Ale dohodu všech zainteresovaných stran a řešení jako takové chceme mít opravdu rychle.

Co další problémy – třeba podnájemní smlouvy?

Podnájemní smlouvy představují ještě větší problém. Podnájemníci totiž vypadávají ze systému ochrany nájemníků. Ale nejsme schopni udělat revoluci a vyřešit všechno najednou. Postupujeme krok za krokem. Teď řešíme kauce. A jestli to budou v dalším kroku podnájemní smlouvy, nebo jestli identifikujeme jinou prioritu, kterou je potřeba řešit přednostně, teď nedokážu říct. Je to dialog několika stran. Jinak to nejde. Nechceme být tím, kdo bude trh svazovat a regulovat. Chceme, aby se strany domluvily a došlo se k rozumnému řešení.Alžběta Vejvodová, ceskajustice.cz

X X X

RegioJet v Polsku nevypravil 23 spojů, hrozí mu pokuta. Cestující o zrušení věděli, tvrdí firmy

Český dopravce RegioJet podle polského drážního úřadu loni v prosinci porušil práva cestujících, když nevypravil 23 plánovaných spojů, ačkoliv byly v jízdním řádu. Cestující si stěžovali i na vrácení peněz. Firmě nyní hrozí od polských úřadů pokuta. Regiojet se ale brání, že práva cestujících neporušil. Mluvčí Lukáš Kubát řekl, že společnost zváží další kroky.

Společnost v prosinci zrušila spoje mezi Varšavou a Krakovem, Varšavou a Gdyní a mezi polským hlavním městem a Poznaní. Polský rozhlas na svých internetových stránkách píše, že firma nestihla najmout a vyškolit náležitý počet strojvůdců a že problémy byly i s posádkami, které obsluhují cestující. Vázla prý i technická příprava souprav na cestu.

Polský drážní úřad (UTK) uvedl, že se na něj kvůli nevypravení spojů obraceli cestující, kteří měli problémy kvůli nutnosti zrušit již zakoupené jízdenky. Část stížností se týkala úrovně zákaznické podpory a problémů s vracením peněz za lístky.

Úřad připomíná, že RegioJet rušení spojů vysvětloval organizačními problémy. Podle UTK ovšem „břemeno rizika spojeného s organizací a realizací spojů leží na dopravci, nikoliv na cestujících“. Českému dopravci vzkázal, že „organizační problémy nemohou být ospravedlněním pro nedodržení povinností vůči cestujícím“.

Mluvčí RegioJetu Lukáš Kubát řekl, že společnost zatím rozhodnutí neobdržela. „Jakmile jej obdržíme a podrobně se s jeho obsahem seznámíme, rozhodneme o dalším postupu a o tom, zda budeme požadovat přezkoumání rozhodnutí, či proti němu podáme stížnost,“ uvedl.

„Všichni cestující byli o zrušení spojů včas informováni, jízdné jim bylo kompenzováno v plné výši a navíc jsme jim jako omluvu poskytli bonus ve výši 100 zlotých (asi 570 Kč),“ doplnil Kubát.

Rozhodnutí UTK o porušení práv cestujících není pravomocné. Dopravce se může do 14 dnů obrátit na vedení úřadu se žádostí o nové posouzení věci nebo do 30 dnů může kvůli rozhodnutí podat stížnost u správního soudu ve Varšavě.

Šéf UTK kromě toho může v samostatném řízení dopravci, který svým protiprávním jednáním porušil hromadné zájmy cestujících, uložit pokutu ve výši do dvou procent jeho příjmů v uplynulém roce.

X x x

Budapešť je eldorádom tajných služieb, hovorí Chmelár. Fico v Bruseli bez Orbána? Mám veľké pochybnosti

Aké sme mali a máme vzťahy s Maďarskom? Ako dopadnú nedeľňajšie parlamentné voľby u našich južných susedov? Zasahujú do nich svetové mocnosti? Je ešte vôbec v Maďarsku demokracia? Aj o týchto otázkach v relácii ta3 Téma dňa diskutoval politický analytik a historik Eduard Chmelár.

„Slováci a Maďari po väčšinu spoločnej existencie spolupracovali. Spoločne napríklad vykrvácali na hraniciach s Osmanskou ríšou pri obrane Európy. Ten vzťah s Maďarmi nikdy nebol taký, ako sa neskôr opisoval ideologicky tisícročný maďarský útlak a podobne. To je hlúposť,“ povedal Chmelár.

Fico, Orbán, Slováci, Maďari. Chmelár v ta3 o maďarských voľbách

„Určite máme najlepšie vzťahy, ale je tam jeden háčik,“ uviedol pri téme vplyvu premiérov Roberta Fica a Viktora Orbána na vzájomné prepojenia. „Fico si jednoducho sadol do noty viac s Orbánom. Spojili ich ani nie tak ideologické záležitosti, ako spoločné národné záujmy voči Bruselu.“

Chmelár okomentoval aj vzťahy s Prahou, dianie na Ukrajine, prípadné víťazstvo Pétera Magyara v nedeľňajších parlamentných voľbách či údajné zasahovanie do volebného procesu v Maďarsku. Ako vysvitlo práve v posledných týždňoch, maďarský minister zahraničia Péter Szijjártó bol roky pomerne servilný smerom k Rusku a pravidelne informoval Sergeja Lavrova o rokovanie v Bruseli. „To si naozaj myslíte, že americké, ruské, čínske tajné služby nemajú informácie o čom sa tam hovorí? Veď je to normálne dementné, ak si myslí niekto, že Rusi sa potrebujú dozvedieť o tom, čo sa deje v Bruseli tak, že im to niekto zatelefonuje,“ uviedol Chmelár. 

Na Záver sa vyjadril aj k následkom prípadnej prehry Viktora Orbána na slovenského premiéra. „Robert Fico nie je taký odvážny, aby to utiahol sám. Mnohé veci nechával práve na Viktora Orbána. Držal sa v tieni. Bol by som veľmi prekvapený, keby teraz nabral odvahu a stal sa lídrom odporu,“ uviedol Chmelár a načrtol, čo spraví premiér Fico vtedy, ak v Bruseli nenájde spojencov.

X X X

Plastové karty ustupujú. Slovenské banky pripravujú novinku, pre ktorú už nebudú potrebné.

Bankový líder na trhu spustil novinku v tichosti tento mesiac. Funguje na všetkých bankomatoch.

Banky na Slovensku sa postupne pripravujú na stav, keď klient už nebude potrebovať fyzickú platobnú kartu. To, čo sa ešte nedávno týkalo najmä platieb mobilom v obchodoch, sa začína presúvať aj k výberom a vkladom hotovosti.

Fio banka už v júni 2024 umožnila vkladať hotovosť do svojich vkladomatov aj cez Apple Pay, Google Pay či Garmin Pay, teda bez potreby vložiť fyzickú kartu do zariadenia a bez toho, aby ju mal klient pri sebe. Rovnakým spôsobom je možné hotovosť aj vyberať.

Už aj líder na trhu

Teraz sa pridala aj Slovenská sporiteľňa. Podľa vyjadrenia banky pre Živé.sk je už možné vložiť peniaze do vkladomatu aj cez Google Pay či Apple Pay.

„Túto možnosť ponúkame klientom a klientkam Slovenskej sporiteľne od marca 2026 vo všetkých našich vkladomatoch,“ povedala pre Živé.sk hovorkyňa Slovenskej sporiteľne Marta Cesnaková.

Pre najväčšiu banku na trhu je to dôležitý krok aj preto, že od 1. apríla 2026 mení podmienky pri debetných kartách. Za vydanie aj obnovu plastovej debetnej karty Visa začne vo väčšine prípadov účtovať 10 eur. Digitálne karty ponechá bez poplatku.

Čo hovoria ďalší

Podľa vyjadrení bánk pre Živé.sk sa na rovnaký scenár pripravujú aj ďalší veľkí hráči.

Tatra banka uviedla, že pripravuje službu vkladu hotovosti bez prítomnosti karty, ktorá má byť dostupná na všetkých jej bankomatoch. „O konkrétnom termíne spustenia budeme klientov vopred včas informovať,“ doplnila hovorkyňa Tatra banky Simona Miklošovičová.

VÚB tiež uviedla, že riešenie pripravuje. Už teraz klientom umožňuje bezkontaktný vklad s priložením plastovej karty.

ČSOB potvrdila, že do budúcna uvažuje aj nad zavedením tejto funkcie.

UniCredit Bank odkázala, že novinky oznámi včas.

Bezkontaktné vklady majú zatiaľ dve banky. Ďalšie riešenie pripravujú.Zdroj: istock

Výhodnejšie pre banky

Digitálna karta je lacnejšia na vydanie a správu a môže byť bezpečnejšia. Keď už mobil alebo hodinky stačia na platenie v obchodoch, výber z bankomatu a postupne aj na vklad hotovosti, fyzická karta sa mení skôr na doplnok.

Úplný koniec fyzických kariet však zatiaľ určite nenastáva. Fyzické karty má spoplatnené k bezplatnému účtu 365.banka. Pýta si za ňu 12 eur. Vkladomaty nemá.

X X X

Šéf, ktorý zmiernil búrku: Renault sa pripravuje na odchod predsedu predstavenstva Senarda

Jean-Dominique Senard v roku 2027 odíde z funkcie predsedu predstavenstva Renaultu. Podarilo sa mu sfunkčniť alianciu Renault-Nissan, no problémy v nej pretrvávajú.

Jean-Dominique Senard pred príchodom do Renaultu šéfoval Michelinu.

Po rokoch krízového riadenia a obnovy dôvery v aliancii s Nissanom sa Renault pripravuje na generačnú výmenu. Jean-Dominique Senard oznámil, že v roku 2027 už o ďalší mandát bojovať nebude.*

Automobilka Renault vstupuje do novej kapitoly. Predseda predstavenstva Jean-Dominique Senard, ktorý firmu prevzal v jednom z najťažších momentov jej novodobej histórie, sa podľa informácií agentúry Reuters nechystá uchádzať o ďalšie funkčné obdobie. V čele skupiny zotrvá do riadneho valného zhromaždenia akcionárov na jar 2027, potom odíde.

Sedemdesiattriročný manažér nastúpil do Renaultu v januári 2019, krátko po otrasoch spôsobených zatknutím Carlosa Ghosna v Japonsku. Práve jeho pád zasiahol nielen samotnú automobilku, ale aj komplikované vzťahy v aliancii Renault–Nissan–Mitsubishi. Senard, dovtedy rešpektovaný šéf výrobcu pneumatík Michelin, dostal od francúzskej vlády (významného akcionára Renaultu) jasnú úlohu – stabilizovať situáciu a obnoviť dôveru. 

To sa mu do veľkej miery podarilo. V prvých mesiacoch po nástupe opakovane cestoval do Japonska, kde rokoval s vedením Nissanu a snažil sa uistiť partnerov o pokračujúcom záväzku k spolupráci. V čase, keď sa aliancia otriasala v základoch, išlo o kľúčové gesto. Postupne sa mu podarilo zmierniť napätie a vytvoriť priestor pre zmysluplné pokračovanie spolupráce, aj keď mnohé problémy medzi Renaultom a Nissanom pretrvávajú až dodnes. Jedným z ich dôsledkov je veľká takmer 11-miliradová finančná strata, do ktorej sa Renault v uplynulom roku prepadol kvôli kvôli účtovnému preceneniu jeho podielu v Nissane.

Senardove pôsobenie však nebolo bez neúspechov. Ambiciózne rokovania o zlúčení s koncernom Fiat Chrysler Automobiles stroskotali tesne pred podpisom zmluvy. FCA sa neskôr spojilo s PSA Group a vznikol gigant Stellantis, ktorý dnes patrí medzi najväčších hráčov v odvetví. Renault tak prišiel o príležitosť zásadne posilniť svoju globálnu pozíciu. 

Stabilizácia však napokon prišla zvnútra. Pod vedením generálneho riaditeľa Lucu de Mea, ktorý nastúpil v roku 2020, sa Renaultu podarilo zlepšiť finančné výsledky aj strategické smerovanie. De Meo firmu v roku 2025 opustil a presunul sa do luxusného koncernu Kering, no zanechal po sebe konsolidovanú spoločnosť. Na jeho miesto nastúpil François Provost, dovtedajší šéf partnerstiev a strategických aliancií.

Senardov odchod tak neprichádza v čase krízy, ale relatívnej stability. Aj preto bude výber jeho nástupcu dôležitým signálom, kam sa Renault vydá v ére elektrifikácie a technologických partnerstiev. Muž, ktorý prišiel hasiť požiar, odchádza vo chvíli, keď sa plamene podarilo skrotiť.

X XX

Veľmi zlé znamenie: Rokovania dostali stopku, Irán obmedzil diplomatické styky s USA

Irán prerušil vyjednávanie so Spojenými štátmi, píšu denníky The New York Times (NYT) a The Wall Street Journal (WSJ). Podľa iránskeho provládneho denníka Tehran Times ale kanály nepriameho rokovania s USA uzavreté neboli. Americký prezident Donald Trump v pondelok zopakoval svoju vyhrážku, že USA zničí všetky iránske elektrárne a mosty, pokiaľ Teherán do utorka neprijme dohodu, ktorá by mu osobne vyhovovala.

Žena drží fotografiu iránskeho najvyššieho vodcu ajatolláha Modžtabu Chameneího pri pamätníku pre školákov, ktorí boli zabití počas útoku na školu v meste Minab 28. februára v centre Teheránu v Iráne v utorok 7. apríla 2026.

Irán sa už nebude zúčastňovať rokovaní o prímerí, napísal NYT s odvolaním sa na troch nemenovaných iránskych činiteľov. Teherán to podľa denníka oznámil Pakistanu, ktorý je hlavným sprostredkovateľom snáh o ukončenie konfliktu. Podľa WSJ Teherán prerušil priamu komunikáciu s USA, aby dal Washingtonu najavo svoj nesúhlas s dnešným Trumpovým príspevkom na sociálnej sieti Truth Social. Trump v ňom Iránu pohrozil zničením.

Raketový dážď: takto Irán preráža obranu Izraela

Irán v súčasnom konflikte na Blízkom východe zvyšuje podiel balistických rakiet vybavených kazetovými hlavicami. / Zdroj: Reuters, OSINTtechnical

Irán v uplynulých dňoch a týždňoch potvrdil, že si s USA prostredníctvom sprostredkovateľských štátov vymieňa správy, avšak túto komunikáciu odmietol označiť za vyjednávanie. Trump naopak niekoľkokrát uviedol, že USA rokujú s niekým z iránskeho vedenia, nikdy však tieto osoby nemenoval.

Pakistan v noci na pondelok predložil Iránu a USA návrh na okamžité prímerie, ktorý zahŕňal aj otvorenie Hormuzského prielivu, hlavné vodné cesty na prepravu ropy a plynu. Teherán ale v zamietavej odpovedi predložil desať vlastných požiadaviek na ukončenie konfliktu. Návrh neschválil ani Trump. 

Americký prezident po Iráne žiada skorú dohodu, vrátane okamžitého otvorenia prielivu. V nedeľu na sieti Truth Social zverejnil, do kedy musí Teherán jeho požiadavku splniť. V príspevku napísal iba „utorok, 20:00 ET“, čo je streda 02:00 SELČ.

Spojené štáty a Izrael začali 28. februára údery proti Iránu, ktoré zapálili regionálnu vojnu. Teherán a jeho spojenci v odvete začali drony, balistickými strelami a raketami útočiť nielen na Izrael a na americké vojenské objekty na Blízkom východe, ale aj na civilné ciele vrátane ropnej infraštruktúry v okolitých arabských krajinách.

V dôsledku vojny, vrátane iránskej blokády Hormuzského prielivu, značne vzrástli ceny ropy a plynu na medzinárodných trhoch.

X X X 

Armádo, je čas říct ne: Trump děsí bývalé spojence. Bojí se jaderné války a chtějí ho odvolat

Kdysi bývali spojenci, nyní se však část konzervativních osobností amerického veřejného života proti Donaldu Trumpovi hlasitě vymezuje. Důvodem jsou prezidentova úterní prohlášení o hrozícím konci civilizace, která si někteří vykládají jako předzvěst možného jaderného útoku na Írán. Bývalí čelní představitelé hnutí MAGA tak nyní vyzývají armádu k neposlušnosti a ministry k odvolání Trumpa.

Trumpova úterní prohlášení otřásla nejen americkou politickou scénou. „Dnes večer zemře celá jedna civilizace, zpátky už ji nic nepřivede. Nechci, aby se to stalo, ale asi se to stane,“ napsal prezident na své sociální síti Truth Sociala.

Vyostřenou rétorikou se Trump vyznačoval již v předchozích dnech. „Vy šílení bastardi! Otevřete ten zas**ný (Hormuzský, pozn. red.) průliv, nebo skončíte v pekle,“ psal prezident. Z bývalých spojenců se proti Trumpovi již v pondělí, tedy ještě před jeho slovy o „smrti civilizace“, ozval například známý konzervativní novinář a komentátor Tucker Carlson.

„Pokud pracujete v Bílém domě, nyní je čas říct ne, absolutně ne, a řekněte to přímo prezidentovi. Armádo, nyní je čas říct ne, absolutně ne, a řekněte to přímo prezidentovi,“ prohlásil podle deníku The Wall Street Journal ve svém pořadu, kde se pravidelně vyjadřuje k rozličným otázkám týkajícím se nejen politiky.

Má nízké IQ a neustále mi volá, reaguje Trump

„Lidé, kteří jsou v přímém kontaktu s prezidentem, musejí říct: ‚Ne, rezignuji‘. Musejí říct: ‚Udělám vše, co z právního hlediska mohu, abych toto zastavil, protože toto je šílené. A když mi dají rozkaz, nevykonám ho‘. Zjistěte si kódy k jadernému kufříku, vše teď visí na vlásku. Toto není hysterie, toto je na sto procent skutečné,“ apeluje dále Tucker Carlson.

Od šéfa Bílého domu už si vysloužil ostrou reakci. „Tucker je člověk s nízkým IQ, který nemá absolutně žádné ponětí, co se děje. Neustále mi volá, já na jeho telefonáty neodpovídám. Nerad s ním něco řeším. Rád věci řeším s chytrými lidmi, ne s hlupáky,“ opřel se Trump do komentátora.

Na Trumpovo třaskavé vyjádření v úterý reagovala i Marjorie Taylor Greenová, někdejší výrazná prezidentova zastánkyně, která loni rezignovala na své křeslo v americkém Kongresu. Od té doby Trumpa kritizuje.

Ve svém příspěvku na sociální síti X Greenová vyzývá k využití pětadvacátého dodatku americké Ústavy. Ten v 60. letech minulého století mimo jiné stanovil, že viceprezident může za podpory většiny členů kabinetu prezidenta dočasně odvolat z funkce. Složitý mechanismus určuje i podmínky, za kterých se mohou prezidentovi jeho pravomoci buď vrátit, nebo mu mohou být při souhlasu Kongresu odebrány definitivně.

„Pětadvacátý dodatek!!!“ napsala Greenová. „Na Ameriku nebyla shozena ani jedna bomba. Nemůžeme zabít celou civilizaci. Toto je zlo a šílenství,“ dodala. Ke kritickým hlasům se na síti X přidal i Anthony Scaramucci, někdejší šéf komunikace v Bílém domě, který se proti Trumpovi obrátil již v roce 2019. „Probuďte se: On volá po JADERNÉM ÚTOKU. Okamžitě usilujte o jeho odvolání,“ uvedl.

Trumpa v uplynulých dnech zkritizoval i Joe Rogan, který platí za jednoho z nejvlivnějších konzervativních podcasterů ve Spojených státech. Rogan si prezidenta vzal na paškál kvůli rozdmýchání konfliktu na Blízkém východě, který nazval „šíleným“.

Satanisté, opřela se do administrativy Owensová

„Víte, proto hodně lidem přijde, že byli zrazeni, chápete? Kandidoval s tím, že nebudou žádné nové války, a že ukončí ty hloupé, nesmyslné války. A potom tady máme jednu novou a nedokážeme ani jasně definovat, proč jsme ji začali,“ konstatoval Rogan ve svém pořadu podle webu NBC News.

Servítky si nebrala ani komentátorka a konspirační teoretička Candace Owensová. „Toto je satanistická administrativa,“ vpálila Trumpovi. „Satanističtí sionisté okupují Bílý dům a Kongres musí podniknout kroky, aby Šíleného krále Trumpa odstranil,“ dodala. Šílený král, anglicky Mad King, byla přezdívka britského krále Jiřího III., který patrně trpěl bipolární poruchou. Stejně je přezdíváno i postavě krále Aeryse II. Targaryena ze seriálu Hra o trůny.

Trump ve svém úterním prohlášení patrně naznačuje také možnou deeskalaci konfliktu. „Nyní, když máme kompletní a totální změnu režimu, kde převládají jiní, chytřejší a méně radikalizovaní lidé, možná se může stát něco revolučně krásného – KDO VÍ? Zjistíme to dnes večer, během jednoho z nejdůležitějších momentů v dlouhé a komplexní historii světa. Sedmačtyřicet let vyděračství, korupce a smrti konečně skončí. Bůh žehnej skvělému íránskému lidu!“ napsal prezident.

Ostrá rétorika vůči Teheránu není u amerického prezidenta ničím novým. Trump Íránu mimo jiné hrozil, že Spojené státy zničí všechny jeho elektrárny a mosty, pokud země do úterý nepřijme jím navrženou dohodu. Ta musí podle šéfa Bílého domu zahrnovat i otevření Hormuzského průlivu.

Zpravodajské weby mezitím během úterý informovaly o amerických úderech na vojenské objekty na íránském ostrově Chárg, kde jsou nejdůležitější ropné terminály a zařízení v zemi. Agentuře Reuters to potvrdil vysoce postavený představitel USA. Podle webu NBC News byly cílem útoků například bunkry, sklady nebo letecké obranné systémy napříč severní částí ostrova.

X XX

EÚ je v paralýze, varujú diplomati. Tlak na zrušenie veta silnie: Na čele stoja dve krajiny

Neschopnosť Európskej únie prijímať jednotné rozhodnutia v otázkach zahraničnej politiky, od financovania Ukrajiny cez sankcie proti Rusku až po vojnu v Iráne, poukazuje na systémovú paralýzu a podnecuje výzvy na zásadnú reformu spôsobu, akým uskutočňuje diplomaciu. V utorok to s odvolaním sa na deväť úniových diplomatov, predstaviteľov a odborníkov napísal magazín Politico.

Nejde pritom podľa nich len o vnútorné fungovanie EÚ. Vzhľadom na eskaláciu konfliktu na Blízkom východe, vojnu Ruska proti Ukrajine a napäté transatlantické vzťahy sa citovaní diplomati obávajú, že EÚ bude odstavená bokom. Vo svete sa totiž teraz prijímajú geopolitické rozhodnutia rýchlejšie a EÚ na to nestíha reagovať.

Robert Fico pred cestou do Paríža tvrdo kritizuje postoj Kyjeva k ropovodu Družba a je pripravený blokovať miliardovú pôžičku pre Ukrajinu. Zároveň varuje pred novou vlnou migrácie v dôsledku napätia v Iráne a avizuje sprísnené cvičenia na ochranu slovenských hraníc. / Zdroj: Robert Fico/facebook

V zahraničnej politike sa EÚ nedarí zaujať jednotné stanovisko napríklad v prípade uvoľnenia už schválenej pôžičky pre Ukrajinu vo výške 90 miliárd eur, uvalení sankcií na izraelských osadníkov na Západnom brehu Jordánu, prijatia 20. balíka protiruských sankcií alebo v otázke prebiehajúcej vojny v Iráne.

Frustrácia preniká na verejnosť

Frustrácia z tejto patovej situácie pritom podľa Politica preniká už aj na verejnosť. Nemecko a Švédsko stoja na čele skupiny krajín, ktoré presadzujú výrazné obmedzenie – alebo úplné zrušenie – práva veta. Vďaka tomu má ktorýkoľvek členský štát možnosť zablokovať rozhodnutie, ktorého prijatie si vyžaduje súhlas všetkých 27 členov.

„Mali by sme v EÚ v oblasti zahraničnej a bezpečnostnej politiky zrušiť princíp jednomyseľnosti ešte pred koncom súčasného volebného obdobia, aby sme mohli lepšie konať na medzinárodnej scéne a aby sme sa stali skutočne dospelými,“ vyhlásil v sobotňajšom rozhovore pre nemeckú mediálnu skupinu Funke nemecký minister zahraničných vecí Johann Wadephul.

Švédsky premiér Ulf Kristersson nedávno povedal, že debata o tom, aby sa v oblasti zahraničnej politiky zaviedlo hlasovanie kvalifikovanou väčšinou, sa medzi lídrami opäť vynorí.

Túto zmenu začali niektoré štáty presadzovať v čase, keď Maďarsko bráni prijatiu rozhodnutí, ako je zmienená pôžička pre Ukrajinu. V iných členských štátoch to podľa Politico vyvoláva obavy, že zahraničná politika EÚ sa môže stať rukojemníkom domácej politiky. 

Diplomati varujú, že aj keby maďarský premiér Viktor Orbán v nadchádzajúcich voľbách prišiel o moc, problém by zostal, keďže jednomyseľnosť v EÚ umožňuje vláde ktorejkoľvek krajiny zaujať rovnakú blokujúcu pozíciu.

Iné krajiny EÚ vrátane Francúzska, Belgicka a menších členských štátov, ktoré sa obávajú, že budú prehlasované, sa tvrdo zasadzujú za zachovanie práva veta s argumentom, že je kľúčové pre ich národné záujmy. Podobný postoj dlhodobo presadzuje aj premiér SR Robert Fico, ktorý avizoval, že Slovensko je pripravené prevziať štafetu po Maďarsku pri blokovaní pôžičky pre Ukrajinu.

„Myslím si, že otvorenie diskusie o pravidlách európskej jednomyseľnosti by v súčasnosti bolo najrýchlejšou cestou k tomu, aby sa táto oblasť dostala do skutočných problémov,“ povedal nedávno belgický premiér Bart De Wever novinárom v Bruseli.

V zákulisí ale na túto tému už podľa Politica prebiehajú neformálne rokovania na vysokej úrovni medzi veľkými členskými štátmi. Cieľom je nájsť možné riešenia, medzi ktoré patrí posilnenie úlohy zahraničnej politiky na zasadnutiach výboru stálych predstaviteľov (Coreper) a reforma Európskej služby pre vonkajšiu činnosť na zefektívnenie rozhodovacieho procesu.

X X X

Zmätený a nevyspytateľný. Lekár si na Trumpovi všíma päť varovných signálov, ktoré môžu naznačovať vážnu chorobu

Nevyspytateľný, zmätený a neschopný dokončiť myšlienku. Známy lekársky analytik rozvíril hladinu verejnej mienky zoznamom symptómov, ktoré podľa neho u 79-ročného prezidenta bijú na poplach.

‚Žiadni králi‘. Odporcovia Trumpa protestovali aj vo Washingtone

‚Zatknite ich všetkých!‘ skandovali demonštranti proti Donaldovi Trumpovi na pochode v americkom Washingtone D.C. Protestné pochody v rámci podujatí ‚Žiadni králi‘ sa konajú naprieč Spojenými štátmi. / Zdroj: Reuters

Od vypuknutia vojnového konfliktu s Iránom sleduje svet každý krok najmocnejšieho muža planéty s mimoriadnym napätím. Tentoraz však pozornosť nepútajú len jeho politické rozhodnutia, ale aj prejavy, ktoré odborníci označujú za medicínsky varovné. Vin Gupta, lekársky analytik stanice NBC News, na sociálnej sieti X otvorene pomenoval päť symptómov, ktoré si u Donalda Trumpa všíma: nepredvídateľnosť, neschopnosť dokončovať vety, častú zmätenosť v čase a priestore, nelogický tok myšlienok a viditeľné ťažkosti s hľadaním správnych slov.

„Postupne sa to rozvíja a zhoršuje. Prezident vykazuje všetky známky demencie,“ uviedol Gupta. Podľa neho nejde len o charakteristickú črtu Trumpovej osobnosti, ale o progresívny úpadok, ktorý potvrdzuje aj jeho nezvyčajné chválenie sa kognitívnymi testami. „Zdravý človek na takéto testy s takou frekvenciou nechodí. Zvyčajne sa robia vtedy, keď existuje podozreie na problém,“ dodal lekár.

X X X

EÚ chce sprísniť technické kontroly áut. V hre sú častejšie STK aj monitoring „problémových“ firiem

Európska únia pripravuje zásadnú revíziu pravidiel technických kontrol vozidiel. Okrem rozšírenia kontrol na malé motocykle sa do hry dostávajú aj ročné STK pre staršie autá a databáza prevádzkovateľov „problémových“ áut.

Súčasťou návrhu je aj vytvorenie databázy prevádzkovateľov problémových áut. Napríklad kontrola na Slovensku v roku 2021 odhalila toto auta s odometrom stočeným takmer o milión kilometrov.

Európsky parlament sa v najbližších týždňoch pustí do hlasovania o revízii legislatívneho balíka týkajúceho sa technickej spôsobilosti vozidiel. Ide o pravidlá, ktoré určujú, ako často a akým spôsobom sa v celej Európskej únii kontroluje technický stav áut, motocyklov či úžitkových vozidiel. Hoci ide na prvý pohľad o technickú tému, jej dôsledky sú veľmi konkrétne – dotknú sa každodenného života vodičov aj bezpečnosti na cestách.

Správa nemeckého europoslanca Jensa Giesekeho prináša viacero zmien, ktoré odborníci vítajú. Jednou z nich je rozšírenie pravidelných kontrol aj na menšie motocykle s objemom od 50 do 125 kubických centimetrov na celú EÚ a zjednotenie pravidiel týchto kontrol. V mnohých krajinách totiž doteraz podliehali miernejšiemu režimu, hoci ide o rizikovú skupinu účastníkov premávky.

 Zároveň sa čoraz hlasnejšie ozývajú výzvy, aby legislatíva išla ešte ďalej. Európska rada pre bezpečnosť dopravy upozorňuje najmä na dodávky, ktoré sa v ére online nakupovania stali neoddeliteľnou súčasťou premávky. Napriek tomu unikajú systematickým kontrolám. Odborníci preto presadzujú kontroverzný návrh na povinné cestné kontroly dodávok, a to na základe rizikového profilu prevádzkovateľov – teda cielene najmä tam, kde je vyššia pravdepodobnosť porušovania pravidiel. (V tomto prípade ide o častejšie cestné kontroly týchto vozidiel, nie o STK.)

Veľkou témou sú aj moderné technológie. Nové autá čoraz viac spoliehajú na asistenčné systémy, ako je udržiavanie v jazdnom pruhu či automatické brzdenie. Problémom však je, že ich funkčnosť sa pri kontrolách zatiaľ overuje len obmedzene. Ak by zlyhali, vodič o tom nemusí vedieť. Odborníci preto žiadajú, aby sa tieto systémy kontrolovali systematicky, vrátane zariadení zaznamenávajúcich údaje o jazde. 

Diskusia sa vedie aj o starších vozidlách. Európsky vozový park starne a práve technické poruchy sú častejšie pri autách s vyšším vekom. Na stole je preto návrh, aby autá a dodávky staršie ako desať rokov absolvovali technickú kontrolu každý rok. Toto je ďalší kontroverzný návrh – časť štátov upozorňuje na vyššie náklady pre motoristov, a preto bude rozhodovať politický kompromis.

Novinkou, ktorá môže zásadne ovplyvniť trh s jazdenými autami, je aj plán na vytvorenie celoeurópskej databázy najazdených kilometrov. Údaje z technických kontrol, servisov etc. by sa mali zdieľať medzi členskými štátmi, čo by umožnilo jednoduchšie odhaliť manipulácie s odometrom pri dovoze vozidiel. Práve stáčanie kilometrov patrí medzi najrozšírenejšie podvody na trhu s ojazdenými autami.

X XX

Slováci sa pripravujú na možné zdražovanie energií. Fotovoltike sa opäť darilo

Slováci investíciu do slnka prehodnocujú viac ako v minulosti. Budúci vývoj je vzhľadom na neisté dotácie a nestabilný trh s energiami otázny.

Ľudia hľadajú spôsoby, ako čeliť neistote a prípadným cenovým výkyvom na trhu s energiami. Zvýšenej popularite sa u nás okrem zatepľovania teší najmä inštalácia solárnych panelov. Čísla potvrdzujú, že v roku 2025 sa fotovoltike na Slovensku opäť darilo.

Za uplynulý rok hlásia všetky tri distribučné spoločnosti medziročný nárast počtu pripojených nových malých zdrojov pre domácnosti s výkonom do 10,8 kW. Pri väčších, lokálnych zdrojoch sú naopak čísla o niečo horšie.

V nasledujúcich mesiacoch však môže byť v všetko inak. Kartami pravdepodobne zamieša geopolitika, ale i štátne dotácie.

Ľudia investíciu viac prehodnocujú

Pripomeňme, že prevádzkovatelia sústav v minulosti viackrát upozorňovali, že niektorí ľudia si zbytočne inštalujú príliš výkonné elektrárne. Minimálne na západe a východe krajiny sa však podľa tamojších distribučných spoločností už situácia čiastočne zlepšila.

„Analýza dát ukazuje, že zákazníci začínajú citlivejšie reagovať na odporúčania spoločnosti týkajúce sa optimálneho dimenzovania výkonu a využívania trojfázových pripojení, ktoré menej zaťažujú domácu elektroinštaláciu a aj distribučnú sústavu,“ uviedla pre Živé.sk hovorkyňa Západoslovenskej distribučnej (ZSD) Michaela Dobošová.

Podľa firmy sú spomínané riešenia ideálne ako z hľadiska obstarávacích nákladov a návratnosti riešenia, tak i z pohľadu maximálneho využitia možností distribučnej sústavy.

Investori podľa distribučiek zvažujú výkon a návratnosť fotovoltiky viac ako v minulosti.

„Zákazníci pri svojom rozhodovaní už viac zohľadňujú základné parametre ako je inštalovaný výkon zdroja elektriny, jeho návratnosť a využitie vyrobenej elektriny v konkrétnej domácnosti. Je predpoklad, že tieto faktory budú na vývoj v oblasti pripájania FVE vplývať aj v roku 2026,“ pridáva sa hovorkyňa Východoslovenskej distribučnej (VSD) Andrea Forbergerová.

Aj odborníci zdôrazňujú, že výkon elektrárne by sa mal stanoviť tak, aby sa čo najviac vyrobenej energie spotrebovalo priamo na mieste inštalácie v okamihu výroby.

V danom smere by mal pomôcť najmä projektant, ktorý zhodnotí energetické potreby domácnosti a navrhne optimálne riešenie. Ak sa výkon systému predimenzuje, majiteľ zaplatí viac za výkonný systém, ktorý reálne nikdy nevyužije. Vo výsledku sa mu tak návratnosť oddiali.

Podľa hovorkyne ZSD sa však inštalácia fotovoltických riešení všeobecne postupne stáva štandardom, pričom distribučka očakáva, že trend bude ďalej posilňovaný aj európskou legislatívou.

EÚ totiž tlačí na to, aby boli budovy energeticky efektívnejšie a produkovali čím ďalej, tým menej emisií. To bude akcelerovať aj využívanie solárnej energie.

ZSD: Viac ako 7-tisíc nových malých zdrojov

ZSD na poli fotovoltických elektrární hlási stabilizáciu dopytu. Vlani do svojej sústavy pripojila vyše 7 200 nových malých zdrojov, čo je o niekoľko stoviek viac ako v roku 2024.

Medziročne naopak zo 730 na 444 klesol počet nových lokálnych zdrojov (s výkonom nad 10,8 kW), ktoré si inštalujú primárne podniky. Západniari sa k možným dôvodom pomerne veľkého ochladnutia nevyjadrila.

Made with Flourish • Create a chart

Do nemalej miery tu však mohol zavážiť pomerne neskorý štart dotačnej schémy Zelená podnikom. Schému, v rámci ktorej môžu malé a stredné podniky získať príspevok až 50-tisíc eur a inštaláciu obnoviteľného zdroja, štát spustil len v druhom kvartáli minulého roka.

Podmienky pritom podniku neumožňujú žiadať príspevok spätne, teda napríklad na inštalácie z januára 2025. Mnohé firmy teda zrejme vyčkávali práve na oficiálne spustenie schémy. V aktuálnom roku preto môže byť počet pripojených lokálnych zdrojov oveľa vyšší.

V Zelenej podnikom je alokovaných 66,56 milióna eur, z čoho viac ako 22,15 milióna je vyčlenených pre Bratislavský kraj a 44,41 milióna eur pre ostatné regióny.

Proces podávania žiadostí sa pritom skončil len v decembri. Rezervovaná síce bola už takmer polovica z tohto objemu, no podľa stavu čerpania Slovenská inovačná a energetická agentúra (SIEA) ešte nepreplatila žiadnu poukážku.

Východ hlási skromnejšie prírastky

Aj na východe Slovenska hrali v roku 2025 prím nové malé fotovoltické zdroje. „Zároveň fotovoltika celkovo sa stala výkonovo najvýznamnejším typom zdroja v distribučnej sústave VSD,“ priblížila hovorkyňa Andrea Forbergerová. V sústave, ktorú spoločnosť spravuje, mal podiel z obnoviteľných zdrojov k 31. decembru tvoriť až tri štvrtiny celkového inštalovaného elektrického výkonu.

Vlani v sieti VSD konkrétne pribudlo 3 167 malých zdrojov, pričom o rok predtým to bolo 2 836. Aj podľa prevádzkovateľa tamojšej siete vlaňajšok potvrdil „trend a záujem o individuálne energetické riešenia. Zároveň vraj znamenal „stabilizáciu trhu“.

Pre úplnosť dodajme, že východniari v roku 2025 pripojili aj 219 malých zdrojov, čo je aj v tomto prípade medziročný pokles, avšak rádovo len v desiatkach.

Podľa Stredoslovákov kartami zamiešali dotácie

Pokiaľ ide o malé zdroje, tak najmenší medziročný prírastok zaznamenali Stredoslováci, ktorí ich vlani pripojili 4 644, teda o necelú stovku viac ako v roku 2024. V segmente lokálnych zdrojov evidujú pokles zo 413 na 255 elektrární.

„Pripisujeme to hlavne tomu, že žiadatelia vo väčšej miere vyhodnocujú informácie ohľadom efektívnosti inštalácie fotovoltických elektrární na ich odberných miestach a detailnejšie riešia návratnosť investícií do technológie,“ konštatuje hovorca Stredoslovenskej distribučnej (SSD) Miroslav Gejdoš.

Prevádzkovateľ v stanovisku pripúšťa, že záujem o inštalácie fotovoltických elektrární výrazným spôsobom ovplyvňuje už spomínané nastavenie a včasné spustenie dotačných schém.

Vzhľadom na nárast počtu prijatých žiadostí o pripojenie lokálneho zdroja v priebehu vlaňajšia oproti roku 2024 SSD očakáva zvýšenie počtu pripojených elektrární s výkonom nad 10,8 kW práve v tomto roku. Gejdoš to vysvetľuje tým, že pripojenie lokálneho zdroja sa realizuje do 12 mesiacov od vydania stanoviska prevádzkovateľa distribučnej sústavy k rezervovanej kapacite.

Ďalšie milióny ležia ladom

Rekordný rok 2023, v ktorom Slováci bezprecedentne zvýšili záujem o obnoviteľné zdroje, sa teda nezopakoval. Toto obdobie však bolo poznačené najmä strachom. V roku 2022 na trhoch extrémne zdražovali plyn aj elektrina, pričom dopyt po fotovoltike i tepelných čerpadlách prevyšoval vtedajšie možnosti trhu. Niektoré inštalácie a pripojenia preto dobiehali práve v roku 2023, čo výsledné čísla opticky nafúklo.

Vývoj na trhu s fotovoltikou na nastávajúce obdobie je nejasný. Pripomeňme že z dôvodu vysokého záujmu sa v dotačnom programe Zelená domácnostiam vyčerpali peniaze pre väčšinu regiónov Slovenska už v júni minulého roka. Bratislavský kraj nasledoval krátko nato.

Pôvodne pritom mali financie vystačiť do roka 2029. Či a kedy štát získa dodatočné prostriedky na budúcu podporu obnoviteľných zdrojov, nie je známe.

Naďalej síce beží aj program Zelená solidarita, no ten je určený striktne len pre nízkopríjmové domácnosti. V schéme pritom bol z celkového balíka 28,4 milióna eur doteraz vyčerpaný len malý zlomok.

Podľa realizátorov, s ktorými Živé.sk tému konzultovalo, sú hlavným dôvodom nízkeho čerpania príliš prísne podmienky. Mnohé domácnosti sa potom do výzvy ani nezapoja.

Celkovo horšia dostupnosť štátnych príspevkov môže mať v nadchádzajúcom období na množstvo inštalovaných obnoviteľných zdrojov v bežných domácnostiach negatívny vplyv. Je to však len jedna strana mince.

Čo možno očakávať?

Ceny panelov i ďalších komponentov síce boli v posledných mesiacoch stabilné, no v tomto roku sa už hovorí o zdražovaní, čo Živé.sk potvrdil aj jeden z realizátorov.

Dôvodom je rast cien vstupných materiálov potrebných pre výrobu článkov, ako sú striebro či kremík, a taktiež hliníka, z ktorého sa vyrábajú rámy. Do cenotvorby vstupujú aj zmeny v politike Číny pri exportných daniach týkajúcich fotovoltických technológií. Pre situáciu v Hormuzskom prielive sa taktiež skomplikovala logistika, čo tlačí nahor i cenu dopravy.

Záujem o vlastnú elektráreň však bude závisieť najmä od motivácie ľudí, ktorá môže byť posilnená aktuálnym dianím. Po vypuknutí konfliktu na Blízkom východe totiž ceny energií na trhoch opäť vystrelili. Pritom nevedno, ako dlho situácia potrvá, respektíve kam až situácia môže zájsť.

Kartami zamieša i politika štátu v sektore energetiky. Nie je totiž jasné, dokedy bude môcť pokračovať energopomoc, pri ktorej vláda kompenzuje ceny energií približne až 90 percentám domácností, čím v čase konsolidácie vytvára ďalší tlak na verejné financie.

Tieto i mnohé ďalšie faktory tak môžu mať významný psychologický efekt na zmýšľanie ľudí o zriadení vlastného zdroja. Niektorí zrejme budú usilovať o väčšiu sebestačnosť viac, ako tomu bolo v minulosti.

X x x

Huliakova Strana vidieka chce ušetriť rodinám 50 eur mesačne. Siahne „podvodníkom“ na vratky DPH

Rudolf Huliak chce riešiť vratky DPH v IT, reklame a poradenstve. Pre každú slovenskú rodinu sa vraj dá ušetriť mesačne 50 eur. Ak sa tak nestane, nebudú jeho poslanci hlasovať za iné ekonomické opatrenia koaličných partnerov. Poslanec Roman Malatinec ohlásil diskusiu s kultúrnou obcou kvôli „rozpadu“ fondu na podporu umenia.

Huliakova Strana vidieka chce ušetriť rodinám 50 eur mesačne

Rudolf Huliak chce riešiť vratky DPH v IT, reklame a poradenstve. Pre každú slovenskú rodinu sa vraj dá ušetriť mesačne 50 eur. Ak sa tak nestane, nebudú jeho poslanci hlasovať za iné ekonomické opatrenia koaličných partnerov. / Zdroj: ta3

Za podvodníkov považuje Strana vidieka podnikateľov v IT biznise, reklame a poradenstve. Chce im preto „klepnúť po prstoch“ a v týchto oblastiach by sa malo zrušiť vyplácanie DPH.

Prepočty strany lídra Rudolfa Huliaka tvrdia, že to môže v čase konsolidácie priniesť štátu 900 miliónov eur. A ročne 600 eur pre každú slovenskú rodinu, čo je však len 50 eur mesačne. Táto suma má pomôcť rodinám v tejto finančne náročnej dobe.

Najprv koaličná rada

Návrh zákona chcú predložiť poslanci Strany vidieka na najbližšiu schôdzu NR SR 14. apríla. Minister športu Huliak návrh plánuje predebatovať s partnermi na zajtrajšej (8. 4.) koaličnej rade. Nevyjadril sa jednoznačne, či kvôli tomu budú blokovať parlament. Povedal však, že na iných opatreniach sa nebudú poslanci Strany vidieka podieľať.

„Každá slovenská rodina prichádza momentálne v rámci podvodov DPH o vyše 600 eur ročne. Navrhujeme preto zrušenie vratiek DPH v troch zásadných oblastiach, kde máme rizikové oblasti najviac definované, a to sú služby s reklamou spojené, informačné technológie a poradenstvo,“ povedal minister Huliak.

Legislatívna výnimka EÚ

Ak by takýto zákon prešiel, muselo by Slovensko žiadať výnimku Európskej únie. Cieľom Strany vidieka je dokonca úplné zrušenie vratiek DPH. Toto čiastočné zrušenie pre tri oblasti považujú len za prvý krok. Postupne chcú zrušiť okrem vratiek DPH aj ostatné nefunkčné konsolidačné opatrenia, ktoré sa neujali.

„Opatrenie zamedzí podvodníkom s DPH akýmkoľvek spôsobom parazitovať na slovenských rodinách, umožní zachovať 13. dôchodky pre seniorov, podporiť opatreniami rodiny a zabezpečiť, aby to nebolo na úkor nadmerného zadlžovania. A dovolíme si zrušiť následne transakčnú daň a polovičný odpočet DPH na vozidlá pre podnikateľov,“ dodal Huliak.

Výhrady k fondu

Roman Malatinec zo Strany vidieka tiež ohlásil, že budú riešiť aj legislatívu okolo fondu na podporu umenia. Povedal, že síce pred dvomi rokmi za zmeny hlasovali, ale teraz je „celý mechanizmus rozvrátený“ a spochybňujú Radu fondu a niektorých jej členov.

Malatinec spochybnil aj zrušenie trojročných zmlúv. Uviedol tiež, že to skomplikovalo situáciu Bratislavským jazzovým dňom, či tradíciu Jánošíkových dní v Terchovej. Preto 14. apríla organizuje stretnutie ľudí z kultúry, z regiónov a ďalších organizácií, aby „pomenovali problémy“.

X X X

„Pán Djokovič, prečo nemajú radi vášho syna Novaka?“ Otec sa pozrel moderátorke do očí a položil jej inú otázku

Srdjan Djokovič, otec legendárneho srbského tenistu Novaka Đjokoviča, poskytuje rozhovory len zriedkavo, no keď prehovorí, jeho slová zväčša zarezonujú.

Srdjan Djokovič.

Pred siedmimi rokmi bol hosťom v relácii RTS, kde najprv bránil svojho syna pred kritikou za to, že fandil Chorvátsku na majstrovstvách sveta, a potom dostal aj otázku: prečo nie je taký obľúbený ako jeho rivali Roger Federer a Rafael Nadal?

Moderátorka relácie „Upitnik“, Olivera Jovičevičová, sa ho konkrétne opýtala: „Srdjan, prečo Západ nemá rád vášho syna Novaka Djokoviča?“

Djokovič starší sa na ňu pozrel a odpovedal: „Vidíte, čo nám robia už 30 rokov?“

Moderátorka reagovala: „Pretože nemajú radi Srbsko?“

„Neviem, čo sa deje. Naozaj neviem. Mali by sme sa nad tým zamyslieť. Možno je to niečo v nás, netuším,“ povedal s úsmevom Srdjan Djoković. 

„Prečo nás nikto nemá rád? To sa Novak práve snaží zmeniť – a vo veľkej miere sa mu to darí – zmeniť obraz o Srbsku a našom srbskom národe.“

Spomenul si aj na semifinále US Open 2011 proti Federerovi, keď jeho syn odvrátil dve mečbalové lopty a otočil zápas, zatiaľ čo celý štadión Arthura Asha fandil Švajčiarovi.

„Vtedy Novak zobral mikrofón a namiesto hnevu povedal: ‘Ste najlepšie publikum na svete.’ Čo vám to hovorí? Musíme si uvedomiť, kde sme a kto sme.

Novak sa snaží ukázať, ako reprezentovať svoju krajinu a národ. Netreba sa zbytočne vystatovať. Moja stará mama hovorievala: ‘Nečúraj proti vetru, celý život budeš mokrý,’“ povedal.

Na otázku, či niekedy uvažovali o prijatí britského občianstva, keď im to na začiatku Djokovičovej kariéry ponúkali, odpovedal jasne:

„Samozrejme, že nie. Pýtali sme sa aj detí, aké výhody by to prinieslo. A viete, kto hlasoval za? No nikto. Sme súčasťou nášho národa a zostávame tam, kam patríme.“ 

Srdjan Djokovič patrí k najvýraznejším a zároveň najkontroverznejším rodičom v dejinách moderného športu. Kým jeho syn Novak si vybudoval povesť jedného z najlepších tenistov všetkých čias, jeho otec sa stal známym najmä pre svoje emotívne, často nekompromisné a niekedy až výbušné vyjadrenia, ktoré opakovane rozvírili tenisový svet.

Jeho rétorika sa pohybuje na hrane medzi bezhraničnou rodičovskou hrdosťou a otvorenou konfrontáciou. Keď napríklad vyhlásil, že „Novak je lepší než Boh“, mnohí to nevnímali ako hyperbolu nadšeného otca, ale ako výrok, ktorý prekračuje hranice vkusu.

Podobne silnú odozvu vyvolalo aj jeho prirovnanie syna k Ježišovi Kristovi – obraz „ukrižovaného a znovuzrodeného“ Novaka pôsobil na časť verejnosti skôr ako nevhodná dramatizácia než metafora športového utrpenia.

Veľkú časť kontroverzií však vyvolali jeho útoky na Novakových rivalov. Voči Rogerovi Federerovi bol dlhodobo mimoriadne ostrý – označil ho za „nie dobrého človeka“ a naznačoval, že voči Novakovi cítil žiarlivosť. 

Ani Rafael Nadal neostal ušetrený: Srdjan dlhodobo spochybňoval jeho zranenia a naznačoval, že ich využíva na získanie sympatií publika. Takéto výroky ešte viac vyostrili rivalitu, ktorá bola už tak jednou z najintenzívnejších v dejinách tenisu.

Jeho vyjadrenia často presahujú športový rámec a vstupujú do politiky či spoločenských tém. Opakovane tvrdil, že „Západ nenávidí Srbov“ a že negatívny postoj voči jeho synovi má korene práve v národnostných predsudkoch.

Tento motív sa výrazne obnovil aj počas kauzy deportácie Novaka Djokoviča z Austrálie v roku 2022. Vtedy Srdjan označil Austráliu za „väzenie“ a tvrdil, že jeho syn je obeťou nespravodlivého zaobchádzania.

Nemenej kontroverzné boli aj jeho narážky na fungovanie tenisového systému. Naznačoval existenciu dvojitého metra pri dopingových kontrolách či dokonca širšie sprisahanie namierené proti Novakovi. Takéto tvrdenia však nikdy nepodložil konkrétnymi dôkazmi, čo viedlo k ich odmietaniu zo strany odbornej verejnosti. 

Špecifickou kapitolou je jeho vnímanie publika. Srdjan opakovane naznačil, že diváci – napríklad vo Wimbledone – fandia proti jeho synovi nie kvôli športu, ale kvôli jeho srbskému pôvodu. Aj tieto výroky prispeli k obrazu sveta, v ktorom je Novak podľa jeho otca nielen športovým šampiónom, ale aj akýmsi symbolom boja proti zaujatosti a nespravodlivosti.

V konečnom dôsledku tak vystupovanie Srdjana Djokoviča vytvára okolo kariéry Novaka Djokoviča zvláštny paradox. Na jednej strane ide o oddaného otca, ktorý bezvýhradne stojí za svojím synom a bráni ho pred kritikou.

Na druhej strane však jeho slová často vyvolávajú kontroverzie, ktoré samotnému Novakovi skôr komplikujú obraz v očiach verejnosti.

X X X

Kontroverzia okolo Kanyeho Westa eskaluje a zasahuje známy festival. Sponzori odchádzajú jeden za druhým

Vystúpenie Kanyeho Westa na veľkom festivale vyvolalo ostré reakcie. To, čo malo byť hudobným lákadlom, sa mení na problém.

Okolo vystúpenia amerického rappera Kanye Westa, ktorý dnes vystupuje pod menom Ye, sa v Spojenom kráľovstve rozpútala veľká diskusia. To, čo malo byť veľkým hudobným ťahákom leta, sa zmenilo na politickú aj spoločenskú tému, ktorá presahuje samotný festival. 

Dôvodom sú najmä jeho minulé vyjadrenia a kroky, ktoré vyvolali pobúrenie. Kritici upozorňujú na antisemitské odkazy, symboly aj výroky, ktoré podľa nich nemôžu zostať bez následkov. Celá situácia tak vyvoláva otázku, či by mal takýto umelec vôbec vystupovať na veľkom verejnom podujatí.

Do hry vstupuje aj vláda, ktorá zvažuje, či mu povolí vstup do krajiny, informuje BBC. V Spojenom kráľovstve totiž platí, že cudzinci môžu byť odmietnutí, ak ich prítomnosť nie je v súlade s verejným záujmom.

Festival, ktorý sa ocitol pod tlakom

Hudobný Wireless Festival v londýnskom Finsbury Parku plánoval mať Ye ako hlavnú hviezdu počas všetkých troch večerov. Ide o podujatie, ktoré každoročne pritiahne desaťtisíce ľudí a patrí medzi najväčšie hudobné akcie v krajine.

Po oznámení účasti však prišla vlna kritiky. Verejnosť aj organizácie začali upozorňovať na jeho kontroverznú minulosť a vyzývali organizátorov, aby rozhodnutie prehodnotili.

Situácia sa ešte viac vyhrotila, keď sa začali sťahovať sponzori. Veľké značky nechceli byť spájané s podujatím, ktoré by mohlo poškodiť ich reputáciu.

Medzi firmami, ktoré ustúpili, boli aj známe spoločnosti z oblasti nápojov či finančných služieb. Niektoré dokonca zakázali používanie svojho loga v súvislosti s festivalom. 

Organizátori zatiaľ mlčia, no tlak zo všetkých strán rastie a budúcnosť podujatia je neistá.

Politické reakcie a možné dôsledky

K celej situácii sa vyjadrujú aj britskí politici. Premiér Keir Starmer označil predstavu jeho vystúpenia za „hlboko znepokojujúcu“, čím naznačil, že nejde len o kultúrnu otázku, ale aj o širší spoločenský problém.

Opozícia vyzýva vládu, aby rapperovi neudelila víza. Podľa jej predstaviteľov by jeho prítomnosť vyslala nevhodný signál a mohla by byť vnímaná ako tolerovanie nenávistných postojov.

Tieňový minister vnútra Chris Philp upozornil, že nejde o jednorazové zlyhanie, ale o opakované správanie, ktoré zasiahlo konkrétnu komunitu. Podľa neho by preto mala vláda konať.

Ministerka školstva Bridget Phillipsonová sa vyjadrila veľmi ostro: „Pre takúto nenávisť, bigotnosť alebo antisemitizmus z jeho strany ani od kohokoľvek iného nie je miesto,“ pričom jeho výroky označila za „úplne neprijateľné a absolútne nechutné“. 

Zároveň však nešpecifikovala, či vláda pristúpi k zákazu vstupu. Rozhodnutie tak zatiaľ zostáva otvorené.

Minulosť, ktorá stále vyvoláva reakcie

Kontroverzie okolo Yeho sa neobjavili len nedávno, ale sprevádzajú ho už dlhší čas. Medzi najkritizovanejšie momenty patrí vydanie skladby s názvom Heil Hitler či predaj tričiek so svastikou.

Okrem toho sa objavili aj ďalšie vizuály a výroky, ktoré pobúrili verejnosť. Kritici upozorňujú, že ide o opakujúci sa vzorec správania, nie o jednorazový exces.

Niektoré krajiny už na tieto kroky reagovali. Austrália mu napríklad v minulosti zrušila víza, čo ukazuje, že podobné opatrenia nie sú bezprecedentné.

Samotný umelec sa začiatkom roka pokúsil situáciu zmierniť. V denníku Wall Street Journal napísal: „Nie som nacista ani antisemita.“ 

Zároveň priznal, že jeho správanie súviselo s psychickými problémami. „Ľutujem a som hlboko zahanbený svojimi činmi v tomto štáte,“ dodal a vysvetlil, že počas epizód „stratil kontakt s realitou“.

Miestne obavy a tlak komunity

Kritika neprichádza len z politických kruhov, ale aj od miestnych predstaviteľov a organizácií. Vedenie londýnskeho obvodu Haringey vyjadrilo sklamanie z rozhodnutia pozvať takéhoto umelca.

Podľa nich sú jeho vyjadrenia v rozpore s hodnotami komunity, najmä vzhľadom na početnú židovskú populáciu v oblasti. Práve tá vyjadrila obavy z jeho vystúpenia.

Člen rady Peray Ahmet zdôraznil, že samospráva síce nemôže zasahovať do programu festivalu, no bude sa snažiť zabezpečiť bezpečnosť a reagovať na obavy obyvateľov.

Podobný postoj zaujali aj organizácie. Michael Weiger z Rady zástupcov britských Židov uviedol: „Myslíme si, že by to bol veľmi vhodný krok, ak by minister vnútra našiel spôsob, ako mu zakázať vstup do krajiny.“

Stephen Silverman z organizácie Campaign Against Antisemitism označil rozhodnutie organizátorov za „ohromujúce“ a spochybnil, ako sa mohlo stať, že takýto umelec bol vybraný ako hlavná hviezda festivalu.

X X X

USA a Írán souhlasí s příměřím, mírová jednání začnou v pátek v Pákistánu

Americký prezident Donald Trump a Írán odsouhlasily pákistánský návrh na dvoutýdenní příměří. Došlo k tomu zhruba hodinu a půl před tím, než vypršelo ultimátum, které dal Trump Íránu a ve kterém sliboval zničení celé civilizace. Teherán souhlasí i s plavbou Hormuzským průlivem pod dohledem íránské armády. Jednání mezi oběma stranami začnou v pátek 10. dubna v pákistánském Islámábádu.