Jako s papežem,Vatikánem se Zelenský stejně chová i s EU, NATO, i když není členem. Poroučí, jezdí na zasedábí, žádá miliardy. Tomu musí Trump, USA, Německo, Itálie, Polsko a další zabránit. Amerika Ukrajinu rozdělit Rusku, Polsku, Maďarsku, SR. Bude klid v Evropě. Leyenovou podle expertů, politiků vyměnit. Na funkci nestačí
Ukrajinské sily zničili most kontrolovaný Ruskom cez rieku Dnipro pomocou britského bezpilotné. Ukrajina podľa úradov v ruskej Kurskej oblasti narušila veľkonočné prímerie. Krátko po jeho začiatku podľa nich ukrajinský dron zranil troch ľudí. Informoval o tom gubernátor tohto regiónu Alexander Chinštejn na štátom podporovanej sociálnej sieti Max. Ukrajinská armáda večer oznámila, že eviduje 469 prípadov, keď Rusko pokoj zbraní porušilo.
Ukrajinské bezpilotné lietadlo podľa Chinštejna po 16:00 miestneho času (15:00 SELČ) zaútočilo na čerpaciu stanicu v meste Lgov. Medzi zranenými je dieťa. Záchranári všetkých odviezli do nemocnice v Kursku.
Prímerie pri príležitosti pravoslávnych Veľkej noci má platiť 32 hodín. Rusko uviedlo, že začne platiť dnes popoludní a skončí v nedeľu o polnoci. Ukrajinská armáda uviedla, že napriek prímeriu Rusko na Ukrajinu podnikalo dronové útoky a ostreľovalo a bombardovalo ju. Najintenzívnejšie boje sa odohrávali pri Pokrovsku a Kosťantynivke v Doneckej oblasti na východe krajiny.
Šéf vojenskej správy juhukrajinskej Chersonskej oblasti Oleksandr Prokudin oznámil, že asi pol hodiny pred začiatkom pokoja zbraní ruský dron v Chersone zaútočil na trolejbus. „Zdravotníkom sa bohužiaľ nepodarilo zachrániť vodiča trolejbusu. Kvôli svojim zraneniam zomrel v nemocnici,“ uviedol Prokudin podľa ruskojazyčnej služby BBC.
X X X
Příměří podle Trumpa
Americký prezident Donald Trump v sobotu oznámil zahájení operace amerického námořnictva s cílem vyčistit Hormuzský průliv. Zprávu oznámil v příspěvku na platformě Truth Social. „Zahajujeme proces vyčištění Hormuzského průlivu,“ napsal Trump a dodal, že „všech 28 íránských plavidel kladoucích miny je na mořském dně.“ Íránská strana tuto informaci popřela. Události se odehrávají uprostřed křehkého příměří mezi USA, Izraelem a Íránem, dohodnutého v úterý.
„Média s falešnými zprávami zcela ztratila důvěryhodnost, kterou stejně nikdy neměla. Kvůli svému masivnímu syndromu posedlosti Trumpem (někdy označovanému jako TDS) rádi říkají, že Írán ‚vítězí‘, i když ve skutečnosti všichni vědí, že rozhodně prohrávají. Jejich námořnictvo je pryč, jejich letectvo je pryč, jejich protiletadlové systémy jsou pryč, radar byl zničen, jejich továrny na rakety a drony byly z velké části srovnány se zemí spolu s raketami a drony samotnými a co je nejdůležitější, jejich dlouholetí ‚vůdci‘ už s námi nejsou, díky Alláhovi. Zbývá jim jen hrozba, že loď narazí na jednu z jejich námořních min, přičemž všech 28 jejich plavidel kladoucích miny bude ležet na mořském dně,“ prohlásil Trump.
„Nyní zahajujeme proces vyčištění Hormuzského průlivu jako laskavost zemím po celém světě, včetně Číny, Japonska, Jižní Koreje, Francie, Německa a mnoha dalších. Je pozoruhodné, že jim chybí odvaha nebo vůle tuto práci udělat samy. Je však zajímavé, že prázdné tankery z mnoha zemí míří do Spojených států amerických, aby naložily ropu. Děkujeme za vaši pozornost věnovanou této záležitosti,“ napsal.
Dříve se objevily zprávy o přítomnosti amerických válečných lodí v průlivu. Podle anonymního amerického úředníka citovaného serverem Axios proplulo vodami „několik“ amerických plavidel. Írán tuto informaci popřel. Íránská státní televize, s odvoláním na agenturu Reuters, uvedla prohlášení nejmenovaného íránského vojenského představitele, který uvedl, že v sobotu do Hormuzského průlivu nevpluly žádné americké lodě a že se americké lodě po obdržení varování stáhly.
V úterý večer americká administrativa oznámila dvoutýdenní příměří a rozhovory mezi americkými a íránskými představiteli jsou naplánovány na sobotu v Pákistánu . Dočasné příměří zprostředkoval Írán. Americkou delegaci povede viceprezident J. D. Vance, kterého doprovodí zvláštní vyslanec Steve Witkoff a Jared Kushner.
V praxi i přes dohodu útoky v regionu pokračovaly. Teherán tvrdil, že příměří se bude vztahovat na všechny jeho spojence, ale Tel Aviv zdůraznil , že příměří nezahrnuje útok na Libanon.
X X X
Svět, který jsme znali, se rozpadá. Musíme zatočit se zrádci, řekl Tusk
Svět, který jsme znali po desetiletí, se rozpadá před očima, řekl polský premiér Donald Tusk. Národy a politici podle něho stojí před otázkou, zda se udrží, nebo ne. Tusk vystoupil před zástupci své proevropské Občanské koalice.
Polský premiér podle agentury PAP podotkl, že někteří dokonce tvrdí, že uspořádání světa z uplynulých dekád už zaniklo. Svět zažívá otřesy, války, změny geopolitického modelu.
Aby se Polsko vypořádalo s nejdůležitějšími problémy současnosti, „musí eliminovat všechno, co zavání zradou, co je kolaborací s těmi, kdo vztahují ruku na jeho nezávislost a jednotu Evropy,“ řekl Tusk. Obvinil ruského prezidenta Vladimira Putina, že se snaží oslabit a rozbít Evropskou unii a že součástí těchto snah je i štvaní proti EU, které i v Polsku organizují lidé sloužící zájmům Ruska.
K oslabení Polska podle něho mají přispět také snahy Kremlu o rozeštvání Polska a Ukrajiny a vyvolání sporů mezi Polskem a Německem.
„Cílem Ruska je také rozbití NATO. … V zájmu Polska a celého Západu je udržení Severoatlantické smlouvy s její hlavní misí, že západní svět je připravený bojovat za naše základní hodnoty – svobodu, právní stát, lidská práva a celou západní civilizaci,“ řekl Tusk.
Polsko označil za nejvěrnějšího spojence jiných členů NATO a hlavně Spojených států, který skvěle splní svoje závazky. „Polsko má dnes jedinečnou příležitost, aby co nejvíce udržovalo a posilovalo spolupráci s Evropou a Spojenými státy, zejména s ohledem na hrozbu ze strany Ruska,“ uvedl také Tusk.
Polsko vydává největší podíl HDP na obranu ze všech členských zemí NATO, loni na ni vyčlenilo 4,3 procenta HDP. Tyto výdaje výrazně zvýšilo po roce 2022, kdy ruská armáda na Putinův rozkaz zahájila celoplošnou invazi na Ukrajinu. Polsko patří k zemím, které dlouhodobě varují před nebezpečím, jaké Rusko představuje nejen pro země ve svém sousedství, ale i pro celou Evropu.
X XX
Magyar na záver kampane: Orbán po 16 rokoch skončí pri moci
Šéf maďarského stredopravicového opozičného hnutia Tisza Péter Magyar na záver volebnej kampane pred nedeľnými parlamentnými voľbami vyhlásil, že súčasný premiér Viktor Orbán po 16 rokoch skončí pri moci. Orbán na zhromaždení v Budapešti opakoval, že jedine jeho strana Fidesz zaistí, že Maďarsko nebude zavlečené do vojny na Ukrajine.
Šéf maďarského stredopravicového opozičného hnutia Tisza Péter Magyar počas prejavu v Debrecíne na záver volebnej kampane pred parlamentnými voľbami v Maďarsku, 11. apríla 2026
„Mnoho miliónov Maďarov bude zajtra (v nedeľu) hlasovať za európske, fungujúce, ľudské, slobodné a nezávislé Maďarsko,“ povedal v sobotu Magyar pred viac ako 10-tisíc ľuďmi na zhromaždení v Debrecíne, druhom najväčšom maďarskom meste. Ľudia zaplnili námestie pred univerzitou aj okolité ulice.
Magyar vyhlásil, že Tisza Orbánov národnokonzervatívny Fidesz porazí a „oslobodí našu skvelú vlasť od korupcie, klamstiev, nenávistných rečí a prepadu do chudoby“. Sľúbil, že zatiaľ čo Orbán do Maďarska priviedol ruských agentov a slúži záujmom Moskvy, ním vedené hnutie krajinu opäť ukotví v Európe. „Miesto Maďarska je, bolo a bude v Európe,“ povedal.
Magyar, ktorý bol v minulosti súčasťou mocenského mechanizmu vytvoreného Orbánom, sa od neho odvrátil iba pred dvoma rokmi a už v júni 2024 priviedol Tiszu do Európskeho parlamentu.
Teraz jeho strane prieskumy dávajú veľké šance na víťazstvo. Volebný systém vytvorený Orbánom je však silne nevyvážený a nahráva Fideszu.
Orbán tisícom svojich priaznivcov v Budapešti povedal, že „mier je najdôležitejším cieľom týchto volieb“. Maďarsko podľa neho s ruskou inváziou na Ukrajinu nemá nič spoločné, ide o „bratskú vojnu medzi dvoma slovanskými národmi“.
Prejavy Orbána a Szíjjartóa na Pochode mieru v Budapešti.
Premiér sa snaží na voličov zapôsobiť slovnými útokmi proti Ukrajine a vyvolávaním strachu zo zavlečenia Maďarska do vojny. To podľa neho hrozí v prípade volebného víťazstva Tiszy.
Orbán dnes odmietol, že vedie politiku ústretovú voči Rusku. O tom, že sú také obvinenia neoprávnené, svedčia podľa neho jeho dobré vzťahy s americkým prezidentom Donaldom Trumpom. Šéf Bieleho domu ho v posledných dňoch opakovane podporil.
Čiastočné výsledky volieb, ktoré by mohli napovedať o ich víťazovi, sa očakávajú v nedeľu neskoro večer.
Súčasné parlamentné voľby v Maďarsku sú zrejme najsledovanejším tohtoročným hlasovaním v Európe. Orbán krajinu od roku 2010 premenil na príklad „neliberálnej demokracie“ a stal sa vzorom pre mnohých pravicovo populistických politikov, vrátane Trumpa.
X x x
Celebrita z MAGA reaguje na Trumpovu kritiku: Je čas dať dedka do „starobinca“
Americký prezident Donald Trump zaútočil na štyri konzervatívne mediálne osobnosti. „Sú to blázni a problémoví ľudia, ktorí povedia čokoľvek, aby získali ‚bezplatnú‘ a lacnú publicitu,“ napísal Trump vo štvrtok vo svojom dlhom odkaze pre Truth Social.
Ako referuje web yle.fi, medzi terčom kritiky boli Tucker Carlson, Megyn Kellyová, Candace Owensová a Alex Jones. Všetci boli predtým oddanými podporovateľmi Trumpa. Prezidentovo rozhodnutie začať vojnu s Iránom však viedlo k ostrej kritike Trumpa.
Trump vo svojom príspevku na sociálnych sieťach vyhlásil, že jeho bývalí spojenci z hnutia MAGA si mysleli, že by bolo skvelé, keby Irán mal jadrové zbrane. Okrem toho sa prezident domnieva, že jeho kritici majú „nízke IQ“.
Candace Owensová, známa ako konšpiračná teoretička, na Trumpove komentáre ostro reagovala. „Možno je čas dať dedka do ‚starobinca‘,“ napísala Owensová na platforme X.
Alex Jones, ďalší mediálny influencer známy šírením konšpiračných teórií, zasa smútil nad Trumpovou zmenou. Rovnako na X uviedol, že podporuje „starého Trumpa“, ktorý dokázal veľa dobrého. Teraz Jones hovorí, že prezidenta len ľutuje.
Populárny moderátor podcastu Joe Rogan vo svojej stredajšej epizóde vyhlásil, že Trump možno začal vojnu s Iránom, aby odviedol Američanov od spisov o Epsteinovi. Ako je známe, Jeffrey Epstein je zosnulý podnikateľ, ktorý bol v roku 2008 odsúdený za podnecovanie maloletej osoby k prostitúcii. Existujú jeho fotografie s Donaldom Trumpom i jeho manželkou Melaniou.
Rogan prirovnal situáciu k bývalému prezidentovi Billovi Clintonovi, ktorý podľa neho začal s bombovými útokmi v iných krajinách, aby odviedol pozornosť od škandálu s Monicou Lewinskou.
Trumpov útok odhaľuje prehlbujúce sa trhliny v jeho hnutí MAGA – Make America Great Again (Urobme Ameriku opäť veľkou). Ideológia hnutia „Amerika na prvom mieste“ kritizuje zahraničné vojny a nadmernú medzinárodnú spoluprácu a snaží sa znížiť úlohu USA ako „svetového policajta“.
Prieskumy verejnej mienky v marci však ukázali, že Trumpova politika voči Iránu nenaštrbila podporu prezidenta zo strany podporovateľov MAGA.
Orbánovi by mohol pomôcť udržať sa pri moci politický trpaslík, ktorý spochybňuje územnú celistvosť Slovenska
V maďarských parlamentných voľbách si treba všímať nielen lídrov dvoch najsilnejších strán, ale aj šéfa nacionalistov, ktorý by rád zmenil hranice vo východnej Európe. Volá sa László Toroczkai. Tento 48-ročný politik stojí na čele hnutia Naša vlasť. Keď sa túto nedeľu zrátajú hlasy voličov, Toroczkaiovo hnutie by mohlo zaujať jednu z dvoch pozícií: bezvýznamnú alebo rozhodujúcu. Druhá možnosť by vznikla, keby po voľbách nastal politický pat. Inak povedané líder Fideszu Viktor Orbán by musel hľadať spoločnú reč s Toroczkaiom, aby zostal vo funkcii predsedu vlády.
László Toroczkai je predseda hnutia Naša vlasť.
V Maďarsku sa hrá ukrajinskou aj ruskou kartou. Analytik Strážay o voľbách u susedov
Rozhovor v ta3 s analytikom Slovenskej spoločnosti pre zahraničnú politiku Tomášom Strážayom. / Zdroj: ta3
Extrémistickú Našu vlasť by podľa viacerých prieskumov volilo približne päť percent Maďarov. O víťazovi sa rozhodne medzi vládnucim Fideszom a opozičnou Tiszou. Respektíve medzi Orbánom a jeho jednoznačne najsilnejším vyzývateľom Péterom Magyarom. Maďarský volebný systém je komplikovaný, no v stručnosti sa dá povedať, že môže vzniknúť situácia, keď celoštátny rozdiel v zisku hlasov medzi Fideszom a Tiszou nemusí odzrkadľovať rozdelenie poslaneckých mandátov. Konkrétne Magyarova strana by mala celkovo viac voličov ako Forbánovci, ale po prepočte mandátov by to vyzeralo inak.
Orbán prerozdelil volebné obvody
O čo ide a prečo by do hry mohla vstúpiť Naša vlasť, ktorá pritom vyzerá v porovnaní s dvomi hlavnými stranami ako politický trpaslík? Najprv niekoľko poznámok o volebnom systéme. Maďarský parlament mal do roku 2014 až 386 členov, po reforme sa ich počet znížil na 199. Väčšia časť mandátov (106)
sa vo voľbách rozdeľuje podobne ako na Slovensku, čiže podľa straníckych zoznamov. Menšia časť poslancov (93) vzíde z jednomandátových volebných obvodov.
Orbán, ktorý nepretržite vládne už od jari 2010, v ostatných rokoch vykonal zmeny v prospech Fideszu. „Prerozdelil volebné obvody tak, aby orbánovci mohli získať viac mandátov aj v prípade, keby prilákali k sebe menej voličov,“ ozrejmil server RBK-Ukrajina (v Kyjeve venujú veľkú pozornosť voľbám v Maďarsku pre napäté medzištátne vzťahy).
Budapešť oblepená billboardami pred maďarskými voľbam
Maďarské voľby sa konajú v nedeľu 12. apríla 2026. / Zdroj: Reuters
Podľa jedného z najnovších predvolebných prieskumov, ktorý uskutočnila agentúra Median, by Tisza mohla mať až okolo 138 – 143 poslancov a Fidesz iba približne 49 – 55. Počet zástupcov Našej vlasti by sa podľa odhadov pred hlasovaním dal zrátať na prstoch jednej ruky, maximálne by bolo potrebné len pár prstov pridať (5 – 7 mandátov). Stále sa však nedá vylúčiť, že nastane prekvapenie, respektíve sa oň pričiní upravený volebný systém, ktorý presadili orbánovci.
Úspech vo voľbách do Európskeho parlamentu
Toroczkai je krajne pravicový nacionalistický extrémista, ale so všetkými z týchto prívlastkov nesúhlasí. Označuje seba totiž za suverenistu, ktorý vedie zápas proti silám globalizmu. Keby voliči rozhodli o tom, že nikto by nedokázal zostaviť jednofarebnú väčšinovú vládu, veľké slovo by zrazu patrilo Toroczkaiovi. K Magyarovi by sa určite nepriklonil, do úvahy by prichádzala jedine povolebná spolupráca s Orbánom. Naša vlasť má istotne potenciál osloviť nezanedbateľnú časť voličov, lebo toto hnutie vo voľbách do Európskeho parlamentu v roku 2024 získalo 6,7 % hlasov
Naša vlasť oslovuje hlavne voličov s najnižším vzdelaním, prípadne tých, čo veria konšpiráciám, podporujú nacionalizmus a xenofóbiu. Členovia Toroczkaiovho hnutia neznášajú Rómov, nevyhýbajú sa ani prejavom antisemitizmu. Radi by vystúpili z Európske únie. Počas pandémie koronavírus šírili medzi Maďarmi konšpiračné teórie o vakcínach proti covidu. „Zároveň zastupujú jednoduchých ľudí na vidieku, ktorí si myslia, že ich záujmy nereprezentuje nijaká veľká strana,“ poznamenal pre agentúru Reuters politológ Róbert László.
Úvaha o tolerancii mešinovej vlády
Toroczkai ide do volieb s tým, že nechce, aby sa po zrátaní hlasov nepočítalo s jeho hnutím: „Môj cieľ vyzerá tak, aby ani Fidesz ani Tisza nezískali absolútnu moc,“ zdôraznil pre Reuters. Čo by sa udialo, keby sa Naša vlasť stala jazýčkom na politických váhach po voľáách? Do úvahy prichádza možnosť, že Toroczkaiovo hnutie by bolo ochotné tolerovať menšinovú vládu Orbána výmenou za rôzne ústupky.
Určite nemožno ľahkovážne mávnuť rukou nad špekuláciou, že aj takto by mohla vyzerať politická scéna po maďarských voľbách. Hlasovanie dokáže priniesť rôzne prekvapenia. Stačí zostať na Slovensku, aby sme si pripomenuli dva príklady.
Prejavy Orbána a Szíjjartóa na Pochode mieru v Budapešti
V roku 2004 favorit prezidentských volieb Eduard Kukan zostal medzi porazenými v prvom kole, naopak, Ivan Gašparovič spočiatku považovaný za slabého kandidáta nielenže postúpil do druhého kola, ale ešťe v ňom aj zvíťazil. A o dva roky neskôr ani v Smere nepredpokladali, že voľby dopadnú tak, že Robert Fico vytvorí jednofarebnä väčšinovú vládu.
Aký politik by ovplyvňoval kroky Orbána (aké podmienky by si kládol), keby došlo po voľbách k tomu, o čom je reč? Toroczkai je ukážkový iredentista. Spochybňuje Trianonskú mierovú zmluvu, po ktorej po prvej svetovej vojne Maďari prišli dve tretiny územia. Dôrazne vystupuje aj proti tzv. Benešovým dekrétom prijatým v Československu po skončení druhej svetovej vojny.
Toroczkai založil Našu vlasť v roku 2018
Toroczkai je politik, ktorý hovorieva o nedeliteľnom maďarskom národe v Karpatskej kotline. Svoj revizionizmus hraníc dokumentuje tým, že sa na jeho stole objavuje vlajka s mapou Uhorska. Nacionalistický extrémizmus sprevádza jeho celú politickú kariéru. Najprv bol člen krajne pravicového Jobbiku, ale keď sa toto hnutie snažilo zbaviť sa zlého imidžu, Toroczkai z neho odišiel. V lete 2018 založil Našu vlasť – viac-menej v niečom ešte radikálnejšie hnutie v porovnaní s tým, ako pôsobil Jobbik.
Viceprezident USA Vance priletel do Maďarska
Viceprezident USA J. D. Vance priletel v utorok do Budapešti na dvojdňovú oficiálnu návštevu Maďarska. Na Medzinárodnom letisku Ferenca Liszta ho privítal šéf maďarskej diplomacie Péter Szijjártó. / Zdroj: Reuters
Čo sa týka vojny na Ukrajine, dalo by sa povedať, že Toroczkai nepriamo stojí po boku Ruska. Na úspechu napadnutého štátu mu evidentne nezáleží. Naopak, zjavne by ho potešilo, keby sa invázia vyvinua do podoby, že Ukrajinci kapitulujú. Prečo? Toroczkai opakovane dal najavo, že ho zaujíma územie v západnej časti Ukrajiny, kde žijú príslušníci maďarskej národnostnej menšiny. Môžeme uviesť dva príklady.
V novembri 2022 Toroczkai napísal na sociálne sieti Twitter toto: „Dnes je Deň nezávislosti Poľska. Boh žehnaj Poľsku! Stretneme sa znovu na poľsko-maďarských hraniciach.“ Z tohto príspevku jasne vyplýva, že si predstavuje zánik Ukrajiny, respektíve stratu jej Zakarpatskej oblasti. O dva roy neskôr Toroczkai vyhlásil, že keby Ukrajina prehrala vojnu s Ruskom s tým, že by prestala existovať, tak by si Naša vlasť nárokovala jej západné územie obývané príslušníkmi maďarského etnika. Počet tamojších menšinových Maďarov sa odhaduje na 150-tisíc.
Orbánovi priaznivci v uliciach Budapešti na Pochode mieru
Tisíce podporovateľov maďarského premiéra Viktora Orbána v nedeľu 15. marca v Budapešti na Pochode mieru. Maďarsko má v tento deň štátny sviatok, Deň revolúcie a boja za slobodu. / Zdroj: Reuters
Navštívil Medvedeva, zmienil sa mu o Zakarpatskej oblasti
Vlani na jeseň sa Toroczkai vybral do Ruska za exprezidentom Dmitrijom Medvedevom, aby mu odovzdal svoje požiadavky súvisiace s Maďarmi žijúcimi v Zakarpatskej oblasti. Zdôraznil, že pri mierových rokovaniach by bolo nutné vziať do úvahy záujmy tejto menšiny. Zmienil sa minimálne o ich autonómii. Nevedno, čo mu Medvedev, ktorý je tajomník Bezpečnostnej rady Ruskej federácie, na to povedal, ale v Moskve mohol nájsť pochopenie. Z Ruska totiž prichádzajú signály, že takýto scenár by bol pre predstaviteľov Putinovho režimu a jeho stúpencov v podstate prijateľný.
Aspoň jeden citát spomedzi verejne činných Rusov, ktorý patrí Kirillovi Koktyšovi z Moskovského štátneho inštitútu medzinárodných vzťahov: „Otázka, čo zostane z Ukrajiny po skončení špeciálnej vojenskej operácie, je celkom prirodzená. Maďarsko zvažuje možnosť vyhlásiť sa za ochrancu etnických Maďarov, ktorí žijú v Zakarpatskej oblasti. Túto časť územia bude pre Ukrajinu ťažké udržať. Na nárokoch Budapešti na tieto územie ie je nič neočakávané.“
X x x
Čína se chystá vyzbrojit Írán systémy protivzdušné obrany, tvrdí zpravodajci
Čína se v příštích několika týdnech chystá dodat Íránu nové systémy protivzdušné obrany. S odvoláním na tři zdroje obeznámené s analýzami amerických zpravodajských služeb to napsal web stanice CNN. Čínské velvyslanectví ve Washingtonu informaci popírově.
Dodání systémů by podle CNN představovalo provokativní krok, protože Peking prohlásil, že pomohl zprostředkovat křehkou dohodu o příměří, která v noci na středu zastavila válku mezi Íránem a Spojenými státy. Tu USA spolu s Izraelem zahájily na konci února. Americký prezident Donald Trump má navíc 14. a 15. května navštívit Čínu a setkat se tam se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem.
Zpravodajské informace rovněž poukazují na to, že Írán možná využívá příměří jako příležitost k doplnění některých zbraňových systémů s pomocí klíčových zahraničních partnerů. Podle zdrojů také existují náznaky, že Peking se snaží zásilky přepravovat přes třetí země, aby zamaskoval jejich skutečný původ.
Peking se podle amerických zpravodajců chystá předat přenosné protiletadlové raketové systémy krátkého dosahu známé jako MANPAD, které za současné války představovaly hrozbu pro nízko letící letadla americké armády a které by ji mohly představovat znovu, pokud by příměří bylo porušeno.
Trump na pondělní tiskové konferenci řekl, že americký stíhací letoun F-15 sestřelený minulý týden nad Íránem zasáhla právě z ruky odpálená raketa naváděná na teplo. Írán k tomu bez dalších podrobností uvedl, že k sestřelení letounu použil nový systém protivzdušné obrany. Není ale jasné, zda se jednalo o systém čínské výroby, podotkla CNN.
„Čína nikdy nedodala zbraně žádné ze stran konfliktu. Tato informace je nepravdivá. Čína jakožto odpovědná velmoc důsledně plní své mezinárodní závazky. Vyzýváme americkou stranu, aby se zdržela nepodložených obvinění, zlomyslného vytváření souvislostí a senzacechtivosti,“ uvedl mluvčí čínského velvyslanectví ve Washingtonu.
Dodávky raketových systémů by podle CNN byly eskalací čínské podpory Teheránu. Čínské společnosti totiž podle zdrojů nadále prodávají Íráncům technologii dvojího užití podléhající sankcím, která Íránu umožňuje pokračovat ve výrobě zbraní a vylepšovat navigační systémy. Přímý převod zbraňových systémů čínskou vládou by proto znamenal novou úroveň pomoci. Írán naopak prodává Číně většinu své ropy, na kterou se vztahují sankce.
Čína by také mohla argumentovat, že její systémy mají spíše obranný než útočný charakter. Tím by se odlišila od podpory Ruska, které s Teheránem sdílelo zpravodajské informace pomáhající s útokem na americké jednotky a cíle na Blízkém východě. Írán zase dodávkami bezpilotních letounů Šáhed pomáhal Rusku s jeho válkou na Ukrajině, rozpoutanou v únoru 2022.
X X X
Od liberála k Putinovej „myške“. Ako sa Orbán premenil na „najlepšieho priateľa Kremľa“ v EÚ
Premena maďarského premiéra Viktora Orbána patrí k najvýraznejším politickým obratom v Európe posledných desaťročí.
Maďarský premiér Viktor Orbán a ruský prezident Vladimir Putin na stretnutí v Kremli v Moskve, 5. júla 2024
Ešte v roku 1989 ako mladý liberálny politik vystúpil počas symbolického znovupochovania Imreho Nagya a vyzýval Sovietsky zväz na odchod z Maďarska. „Ak veríme vo vlastnú silu, sme schopní ukončiť komunistickú diktatúru,“ vyhlásil vtedy Orbán. „Ak budeme dostatočne odhodlaní, môžeme prinútiť vládnucu stranu, aby sa podriadila slobodným voľbám,“ dodal v prejave. Dnes je však označovaný za najbližšieho spojenca Moskvy v rámci Európskej únie.
Ako referuje web Politico, podľa bývalej poslankyne a niekdajšej členky jeho strany Zsuzsanny Szelényi sa tento obrat neudial náhle. „Stalo sa to postupne, s viacerými etapami a zlomovými bodmi,“ uviedla s tým, že Orbánova proruská orientácia je „pravdepodobne najprekvapivejšia“.
„Nezmenil sa zo dňa na deň,“ zdôraznila. Už v 90. rokoch začal meniť smerovanie svojej strany Fidesz z liberálneho na národno-konzervatívne, pričom postupne upevňoval svoju moc a odstraňoval vnútrostranícku opozíciu. Po tom, čo sa v roku 1990 stal predsedom strany, si podľa nej rýchlo vybudoval dominantné postavenie a vytláčal oponentov.
Zásadný zlom nastal po jeho návrate k moci v roku 2010. Orbán začal meniť ústavu, oslabovať nezávislosť médií a súdnictva a budovať systém, ktorý mu mal zabezpečiť dlhodobé vládnutie. Podľa Szelényi išlo najmä o jeho „vôľu po moci“, keďže si uvedomil, že na pravici má väčší politický priestor.
„Tí, ktorí zostali vo Fidesze, boli homogénnejší a lojálnejší,“ uviedla. Tento posun neskôr doplnil aj o strategické približovanie sa k Rusku. Orbán sa po rokoch v opozícii snažil podľa analytikov „nikdy viac neprehrať“, čo viedlo k systematickým zmenám politického systému.
Kľúčovým momentom bol rok 2014, keď Budapešť uzavrela s Moskvou dohodu o rozšírení jadrovej elektrárne Paks II financovanú ruským úverom. Orbán krátko nato predstavil víziu „neliberálneho štátu“ založeného na národných a kresťanských hodnotách a ako príklad uviedol aj Rusko. Išlo o výrazný obrat, keďže ešte v roku 2007 podľa Szelényi tvrdil, že „Rusko je v podstate impérium a vždy chce tlačiť na susedné krajiny“. Tento krok znamenal nielen ekonomické, ale aj ideologické zbližovanie s Kremľom.
Orbánova politika „otvorenia sa na východ“ zahŕňala aj snahu o posilnenie vzťahov s Čínou či Tureckom, čím chcel vyvážiť väzby na Západ. Hovoril o potrebe zlepšiť vzťahy s viacerými mocnosťami mimo EÚ a diverzifikovať zahraničnú politiku.
S každým konfliktom s Bruselom sa zároveň prehlbovali jeho vzťahy s ruským prezidentom Vladimirom Putinom. Kritici tvrdia, že v čase, keď sa EÚ snaží čeliť ruskej agresii na Ukrajine, sa Orbán stal politikom, na ktorého sa Moskva môže spoľahnúť. Pred kľúčovými voľbami dokonca blokoval balík pomoci EÚ pre Kyjev vo výške 90 miliárd eur, čo opozícia ostro kritizovala.
Niektorí analytici však upozorňujú, že Orbán svoju transformáciu nevníma ako zmenu, ale ako reakciu na vývoj v Európe. Jeho spojenci tvrdia, že „EÚ sa zmenila“ a viac zasahuje do suverenity členských štátov. Podľa nich práve napätie s Bruselom a napríklad migračná kríza v roku 2015 prispeli k prehĺbeniu konfliktu medzi Budapešťou a európskymi inštitúciami.
Sám Orbán opakovane vykresľuje Maďarsko ako krajinu pod tlakom veľkých mocností a zdôrazňuje potrebu národnej suverenity. Ako povedal v jednom prejave: „Nebudeme si nechať diktovať ani z Bruselu, ani odkiaľkoľvek inde.“ „V roku 1848 sme si nenechali diktovať z Viedne a v roku 1956 z Moskvy. A teraz si nenecháme diktovať z Bruselu,“ vyhlásil v inom prejave.
Nie všetci však súhlasia, že ide len o reakciu na okolnosti. Podľa niektorých bývalých spolupracovníkov Orbána zohrala kľúčovú úlohu jeho ambícia a snaha o udržanie moci. „Myslím si, že ho fascinuje samotná moc. Myslím si, že to ho poháňa najviac. Keby sme žili v dobe, keď je liberalizmus na vzostupe, bol by liberálom,“ uviedol politický novinár Pál Dániel Rényi.
X xx
Orbánem zbohatla celá společenská třída. Magyar slibuje, že zastaví kradení, srovnává Bartkovský
Maďaři se v neděli vydají k volebním urnám a rozhodnou o tom, zda bude režim premiéra Viktora Orbána pokračovat. „Opoziční lídr Péter Magyar a jeho strana Tisza pravděpodobně vyhrají. Otázka ale je, jak moc. Aby se něco změnilo, bude Magyar potřebovat ústavní většinu – natolik Orbán spojil Maďarsko sám se sebou,“ usuzuje v Osobnosti Plus Martin Bartkovský, šéfredaktor Reflexu a spoluautor podcastové série z předvolebního Maďarska Világoš.
V sérii Világoš se Bartkovský vydal i do Orbánovy rodné vesnice. Kromě skromného domu, který maďarský premiér vlastní, je její dominantou obrovský stadion pro více než tři tisíce lidí. „Působí tam nepatřičně, ale je to jenom zlomek toho, co Orbán ve své rodné vesnici udělal,“ upozorňuje.
Jak dopadnou maďarské parlamentní volby? Poslechněte si celý rozhovor se šéfredaktorem Reflexu Martinem Bartkovským
„Stadion spolu s arboretem spojuje úzkokolejná železnice a uprostřed je mohutná luxusní restaurace s umělým jezerem. A to je vizitka, jak Viktor Orbán svoji vesničku zvelebil, protože je to všechno zaplaceno z evropských peněz,“ zdůrazňuje.
Tato vesnice je podle šéfredaktora také názornou ukázkou toho, proč se Orbán u moci udržel tak dlouho. Spolu s tím, jak bohatl premiér, totiž bohatl i celý stát – v Maďarsku se začala tvořit za socialismu neexistující střední třída a životní úroveň obyvatelstva rostla.
„Orbán si umí život užívat, ale zároveň s sebou umí pozvednout Maďarsko. V posledních letech ale životní úroveň klesá, a možná právě proto dojde ke střídání u moci,“ domnívá se Bartkovský, „Péter Magyar pravděpodobně vyhraje, ale je otázka, jak moc. Aby se v té zemi skutečně něco změnilo, je potřeba mít ústavní většinu, protože Orbán se sebou Maďarsko spojil silně – sám několikrát změnil ústavu či volební systém, aby mu vyhovoval.“
Míra tolerance Maďarů
Přestože aktuální předvolební průzkumy Magyarovi předpovídají výhru, o reálném rozložení sil mnoho nevypovídají. Maďarsko je totiž, co se politických preferencí týče, velmi polarizované a obsáhnout reprezentativní vzorek respondentů je náročné, připomíná šéfredaktor.
„Rozdělení Maďarska je hodně na bázi vesnice versus město. Problém je, že Budapešť je dvoumilionová obrovská metropole a zbytek Maďarska je spíš venkovského typu, kde lidé volí Fidesz a nechtějí vůbec dělat online dotazníková šetření nebo mluvit s agenturami,“ vykresluje Bartkovský.
Rozpolcenost je patrná i na předvolebních mítincích, které zpravidla bývaly navštěvovány jenom příznivci dané strany. To se ovšem v posledních dnech mění a i na Orbánových setkáních s veřejností se objevují skupinky, které skandují protestní a protiruská hesla.
„Tvrdí se, že to měli být příznivci Orbána a že už jim dochází trpělivost, což indikuje celá řada věcí. Orbán asi už přeťápl míru tolerance Maďarů,“ odhaduje Bartkovský.
Dosud byl podle něj přitom premiér oblíbený hlavně proto, že velké části populace zajistil energetickou bezpečnost, stabilní ceny paliv a pocit velkého Maďarska, a tedy i napravení historické křivdy způsobené maďarskou individualitou.
Konec maďarské oligarchizace?
Kromě proruských nálad a pozastavení evropských dotací nyní ale dráždí Orbán také aktivizováním armády na hranicích země nebo zničením nezávislých médií.
„Viktor Orbán opravdu rozprášil mediální scénu v Maďarsku. Jsou tam asi tři silná opoziční média, která jsou financována lidmi a mají obrovskou čtenost, takže se nedá říct, že by se Maďaři nedozvěděli, co se opravdu děje. Ale státní rádia, státní televize jsou opravdu směšné,“ konstatuje Bartkovský.
„Hodně jsou tam sledované opoziční webové portály nebo youtubové kanály. Vede to k erupci nezávislé žurnalistiky, ale stojí to na lidech.“
Podle řady náznaků se proto dá očekávat posílení opozice i na politické scéně. Jestli ale přinese reálnou změnu, zůstává podle šéfredaktora otázkou, protože jak Viktor Orbán, tak Péter Magyar mají stejné zázemí a pracují s podobným sentimentem.
„Magyar stejně rád buduje maďarský nacionalismus. Setkání s voliči vypadají podobně – hořící pochodně, vlajky, trianonský sentiment po Velkém Maďarsku,“ připomíná Bartkovský.
„Největší rozdíl je v tom, že Magyar říká: ‚Ukončím kradení, oligarchizaci Maďarska a přivedu zpátky evropské peníze.‘ Že se obejme s Volodymyrem Zelenským a přestane být na protiukrajinské lince, od něj určitě čekat nemůžeme,“ dodává šéfredaktor.
X XX
Až 10 milionů pokuty a stopka na 5 let. ÚOHS chce za tajné dohody trestat i zaměstnanc
Tajnou dohodu uzavřenou mimo firemní prostory napříště odhalí lokalizace zaměstnanců. Foto: Pixabay
ÚOHS navrhuje za kartely trestat i jednotlivce, a to pokutou až 10 milionů korun a pětiletým zákazem činnosti. Pro odhalování dohod o cenách či trhu žádá Úřad nově přístup k lokalizačním datům a bankovním účtům podezřelých.
Vyplývá to z rozsáhlé novely zákona o ochraně hospodářské soutěže, jak ji Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) předložil do připomínkového řízení. Dohody, jejichž cílem je narušení konkurence, nejsou v současnosti trestným činem právnických osob. Jde o přestupky, které trestá ÚOHS.
Tyto dohody ale podle Úřadu ve firmách dojednávají nikoli jen firmy, ale konkrétní fyzické osoby. Podle ÚOHS typicky na pozici statutárních orgánů, manažerů, klíčových zaměstnanců nebo vlastníků. Buď dohody přímo zosnují nebo se na nich svým jednáním podílí či je umožní.
Policie to neumí, Úřad se chystá k zásahům
Až dosud těmto lidem hrozí vyšetřování a trest za uzavření zakázané dohody podle trestního zákoníku. Jenže orgány činné v trestním řízení neumějí prokázat újmu. V praxi je trestní zákoník pro potírání zakázaných dohod používaný výjimečně, tvrdí ÚOHS. Úřad proto navrhuje rozšíření přestupkového řízení i pro fyzické osoby.
„Navrhovaná úprava má doplnit správněprávní odpovědnost fyzických osob, nikoli nahradit trestněprávní odpovědnost podle předpisů trestního práva,“ uvádí Úřad v důvodové zprávě.
ÚOHS chce přístup k účtům pokutovaných
Návrh nově stanoví, že fyzické osobě může ÚOHS za uzavření nebo podílení se na zakázané dohodě včetně pokusu uložit zákaz činnosti až na 5 let a pokutu až do výše 10 milionů korun. Přitom zohlední majetkové poměry pachatele, které musí poznat. Proto žádá ÚOHS přístup k Centrální evidenci účtů. Tu vede Česká národní banka o všech osobách a firmách.
„V této souvislosti je žádoucí, aby informace poskytnuté od těchto osob ohledně jejich majetku mohl Úřad ověřit z centrální evidence účtů. Návrh proto obsahuje zařazení Úřadu mezi subjekty oprávněné údaje z Centrální evidence účtů požadovat,“ stojí v návrhu novely.
Tajné dohody lze zjistit sledováním mobilu
Prokazování „existence kontaktů“ mezi soutěžiteli podezřelými ze zakázané dohody závisí často na datech z notebooků nebo mobilů, vysvětluje Úřad. „Tyto delikty jsou svým charakterem závažné, pečlivě utajované a jejich prokazování je mimořádně obtížné. Zpravidla se odehrávají bez písemných stop a mimo formální komunikační kanály, což značně ztěžuje činnost Úřadu,“ vysvětluje ÚOHS.
Takové kontakty lze ověřit pouze lokalizačními a provozními údaji o pohybu příslušných zařízení. „Tato zařízení často obsahují zásadní důkazní informace o koordinaci chování soutěžitelů, komunikaci mezi konkurenty či instrukcích k účasti v zakázkách,“ uvádí ÚOHS v důvodové zprávě.
Jednatel firmy odevzdal prázdný mobil
Úřad v minulosti zaznamenal případy, kdy docházelo ke znepřístupňování, odpojování nebo manipulaci s těmito zařízeními, čímž bylo mařeno šetření na místě a znemožněno řádné prokázání protisoutěžního jednání, vysvětluje důvodová zpráva.
Jako typický případ uvádí firmu, jejíž jednatel odmítl inspektorům Úřadu předat a zpřístupnit mobilní telefon, zatímco druhý telefon a notebook poskytl. Jenže před tím jeho obsah vymazal. „Takové jednání Úřad kvalifikoval jako maření místního šetření, za které byla společnosti uložena pokuta ve výši 22,5 milionu Kč,“ uvádí zpráva.
Lokalizace zaměstnanců s povolením soudu
ÚOHS navrhuje rozšířit v zákoně o elektronických komunikacích seznam osob s oprávněním získat provozní a lokalizační data od provozovatele sítí. ÚOHS by se tak postavil vedle policie, BIS nebo Vojenského zpravodajství.
Stejně jako u tajných služeb i ÚOHS by podle návrhu potřeboval pro přístup k lokalizačním údajům lidí předchozí písemné povolení příslušného předsedy senátu vrchního soudu.
Lítost pro zosnovatele, návodce i pomocníky
Návrh rovněž výslovně zakotvuje možnost využít institut shovívavosti u osob, které uzavřely nebo se pokusily uzavřít zakázanou dohodu, zosnovaly či řídily její uzavření (organizátor), vzbudily v jiném rozhodnutí spáchat přestupek v roli návodce nebo umožnily či usnadnily jeho spáchání (pomocník).
V případě využití tzv. leniency programu budou pachatelé motivovaní upuštěním od potrestání nebo výrazným snížením sankcí. Současně využijí institut účinné lítosti podle trestního zákoníku. Žádat o shovívavost mohou fyzické osoby už od roku 2023. Výslovně tento institut zakotven zákonem není.
Jde také a zejména o veřejné zakázky
Typicky jde o bývalé nebo současné manažery, kterým hrozí trestní postih za účast na kartelové dohodě,“ uvádí k tomu ÚOHS v návrhu. Pro účinné odhalovaní kartelů je nezbytné zvýšení jejich právní jistoty.
„S úspěšnou účastí v leniency programu jsou spojeny i další důsledky jak pro soutěžitele, tak pro soutěžní úřad. Soutěžitelům, kteří se dopustili bid riggingu (kartelu u veřejných zakázek), může být v důsledku leniency prominut zákaz plnění veřejných zakázek,“ uvádí doslova důvodová zpráva Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.
.Irena Válová, cesajustice.cz
X XX
Investovanie nie je len pre bohatých: S aplikáciou InvestQ od Tatra banky môžete začať už s pár euram
Mnohí Slováci majú stále rešpekt pred svetom akcií a burzových indexov. Historicky sme zvyknutí držať peniaze na bežných účtoch, kde ich však postupne znehodnocuje inflácia. Tatra banka sa rozhodla tento prístup zmeniť a prináša novú aplikáciu InvestQ.
Moje peniaze: Tatra banka prináša aplikáciu InvestQ
Či už chcete investovať stovky eur alebo len zvyšných desať eur z mesačného rozpočtu, s touto novinkou máte správu svojho majetku doslova vo vlastných rukách.
Matej Darovec, vedúci oddelenia akvizícií a depozitných produktov Tatra banky, v rozhovore vysvetľuje, prečo je investovanie beh na dlhú trať a ako vám aplikácia InvestQ v mobile pomôže budovať finančnú rezervu na budúcnosť.
Upozornenie: Marketingové oznámenie. Uvedené informácie majú výhradne informatívny charakter, nepredstavujú investičné poradenstvo ani inú investičnú službu, ani investičné odporúčanie a ani nenahrádzajú nevyhnutnú odbornú starostlivosť v oblasti poskytovania investičných služieb a ani osobné odporúčanie na akékoľvek nakladanie s finančnými nástrojmi. Obsiahnutý súbor informácií nie je návrhom na uzatvorenie zmluvy, verejným návrhom na uzatvorenie zmluvy, časťou zmluvy, pokynom, vyhlásením verejnej obchodnej súťaže, verejným prísľubom alebo výzvou na upísanie finančného nástroja v zmysle všeobecne záväzných právnych predpisov platných na území Slovenskej republiky. Použitím tu uvedených informácií nevzniká právo na náhradu prípadnej škody alebo jej časti. S obchodovaním s cennými papiermi a inými finančnými nástrojmi je spojené riziko straty kapitálu a návratnosť investovaných prostriedkov nie je zaručená. Pred investovaním si pozorne preštudujte upozornenia súvisiace s daným typom investície, informácie o rizikách a príslušnú produktovú dokumentáciu.
X xx
Fico cestuje do Vietnamu, berie so sebou šesť ministrov. Premiér sa stretne aj s prezidentom To Lamom
Premiér Robert Fico (Smer) v sobotu vo večerných hodinách odcestuje na oficiálnu návštevu Vietnamu. V rámci nej sa stretne s predsedom vlády Vietnamu Le Minh Hungom. Prijme ho tiež vietnamský prezident To Lam, potvrdil Úrad vlády SR.
Rokovanie s vietnamským premiérom má Fico na programe v pondelok (13. 4.). Hovoriť s ním má o rozvoji bilaterálnych vzťahov medzi krajinami a možnosti ich posunutia na vyššiu úroveň v podobe strategického partnerstva. „V rámci programu sa predseda vlády SR tiež zúčastní na otvorení slovensko-vietnamského podnikateľského fóra,“ doplnili z úradu vlády.
Premiér sa späť na Slovensko vráti v utorok 14. apríla. Na zahraničnej ceste ho bude sprevádzať aj delegácia. Jej súčasťou budú minister obrany Robert Kaliňák (Smer), ministerka hospodárstva Denisa Saková (Hlas), minister zahraničných vecí Juraj Blanár (Smer), šéf rezortu financií Ladislav Kamenický (Smer), minister pôdohospodárstva a rozvoja vidieka Richard Takáč (Smer) a šéfka rezortu kultúry Martina Šimkovičová (nominantka SNS). Do Vietnamu s nimi cestuje tiež rozsiahla delegácia slovenských podnikateľov.
X x x
Najdrahšia stavba Československa sa dnes rozpadá. Liečebný dom Machnáč dekádu bojuje o záchranu, blokujú ju majitelia
V časoch, kedy je kúpeľníctvo na Slovensku populárnejšie než kedykoľvek predtým a do obnovy sa dostáva viacero známych kúpeľov, jedna vzácna budova sa rozpadá pred očami. Liečebný dom Machnáč v Trenčianskych Tepliciach chátra viac než štvrťstoročia a to napriek tomu, že je národnou kultúrnou pamiatkou. V snahe o záchranu jednej z posledných stavieb známeho medzivojnového architekta sú však mesto aj odborníci bezmocní – dôvodom je naháňanie tieňového majiteľa
Liečebný dom Machnáč v známom kúpeľnom meste vznikol v 30. rokoch minulého storočia. Slúžil ako ubytovanie pre hostí liečivých prameňov v oblasti. Účel však neplní už štvrťstoročie – problém nastal, keď sa stavba v 90. rokoch sprivatizovala a odvtedy menila majiteľov.
Napriek tomu, že je v rukách súkromnej firmy a vyhol sa prestavbe na luxusný hotel, vlastníci nemajú záujem o jeho záchranu. Pred dekádou, kedy prestal byť Machnáč strážený, musel dokonca odolať snahe o založenie požiaru aj pokusu o samovraždu. Ide o rozsiahlu stavbu s ojedinelou architektúrou, ktorá by v prípade rekonštrukcie nabrala ešte viac na hodnote.
Už pred niekoľkými rokmi upozorňovala vtedajšia primátorka Teplíc, Zuzana Frajková Ďurmeková, že svoj majetok ponúkajú za stále vyššiu sumu. A to napriek tomu, že je v katastrofálnom stave. Po tom, ako po revolučných rokoch Machnáč prešiel do súkromného vlastníctva, často menil majiteľov – všetci však boli prepojení buď s bývalými manažérmi hotela, alebo predchádzajúcou firmou. Aktuálne celý areál vlastní česká Keorlen Trade so sídlom v Uherskom Hradišti, ktorá však nemá vlastnú webovú stránku ani kontakt pre verejnosť či médiá.
Ani dane, ani záujem
Dokonca za Machnáč majitelia roky neplatili daň z nehnuteľnosti. Peniaze dlhované štátu sa podarilo získať až s jej nástupom pod hrozbou. „Dane sa nám vrátili, až keď sme na objekt dali daňové záložné právo, a v takomto prípade by dočasne nemohli nakladať s nehnuteľnosťou,“ uviedla v tom čase primátorka pre Plusku. Aktuálne je majiteľ kúpeľov evidovaný na zozname dlžníkov štátu, svieti v ňom pohľadavka v sume 20-tisíc eur.
Keď sa o zachovanie Krejcarovej stavby začali zaujímať pamiatkari aj architekti, objavila sa nádej na jej vyvlastnenie a prechod do vlastníctva ministerstva kultúry – hoci takýto krok by bol na Slovensku bezprecedentný. Pamiatkový úrad medzitým udelil majiteľom pokutu za zanedbávanie objektu a mesto sa obávalo ďalších presunov vlastníctva medzi firmami, ktoré majitelia v minulosti využívali na vyhýbanie sa zodpovednosti.
Nezisková organizácia Spoločnosť Jaromíra Krejcara (SJK) sa pokúsila stavbu odkúpiť a dokonca ponúkla o 100-tisíc eur viac, než bol znalecký odhad (800-tisíc eur), majitelia však nereagovali. Spor skomplikovali aj nejasnosti okolo predaja z roku 2018. Od roku 2020 má SJK budovu v prenájme a dlhodobo sa snaží o jej záchranu vrátane vyvlastnenia. „Snahy o záchranu liečebného domu Machnáč realizujeme kontinuálne od roku 2012,“ uviedol riaditeľ organizácie Martin Zaiček.
Peniaze na záchranu prepadli
Organizácia medzičasom získala finančné prostriedky a navrhla odkup. Pred dvoma rokmi došlo k mimosúdnej dohode a majitelia prisľúbili predaj Machnáču organizácii SJK. Vlastník však opäť prestal komunikovať, dokonca podal námietku proti vyvlastneniu, čím sa aj tento proces oddialil. Peniaze, ktoré spoločnosť získala od bežnej banky, mala k dispozícii do konca minulého roka.
„Aktuálne síce finančné krytie naďalej existuje vo forme prísľubu, avšak za odlišných a menej priaznivých podmienok, než boli pôvodne dohodnuté. Táto situácia je pre nás značne komplikujúca a zároveň nepriaznivá aj z pohľadu objektu. Prostriedky budú vo väčšej miere zaťažené nákladmi na obsluhu dlhu,” objasnil Zaiček.
SJK tak urobila jediný možný krok – zatlačila na štát, aby začal konať a vyvlastnil Machnáč skôr, než sa pamiatka zrúti. „Prvostupňový súd v Trenčíne rozhodol v prospech súčasného vlastníka a potvrdil jeho vlastnícke práva,” uviedol Zaiček s tým, že hoci areál môže majiteľ predať, voči rozhodnutiu sa odvolali a čakajú na vyjadrenie vyššieho súdu v Banskej Bystrici.
Riaditeľ spoločnosti zároveň kritizoval rozhodovanie orgánov. „Hoci právny rámec ako taký existuje, prax zo strany verejnej správy je dlhodobo neefektívna,” vysvetlil s tým, že záujem zo strany štátu aj organizácií je slabý, rovnako ako nepovažuje za princípy správneho konania za dodržiavané – v realite zákon veľmi nefunguje, najmä keď ide o verejný záujem zachovať liečebný dom pre ďalšie generácie. Spor trvá už päť rokov, pričom budova chátra stále viac.
Lesk a bieda Machnáča
Zaiček vysvetlil, že za náročným procesom stojí dôležitá vízia. Je ňou obnova v čo najväčšej miere do pôvodného stavu. „Uvedomujeme si však, že obnova takejto výnimočnej pamiatky si vyžaduje značné ľudské kapacity, odbornú prácu aj vysoké finančné zdroje. Odhadované náklady sa pohybujú v rozmedzí približne 16 až 20 miliónov eur, čo predstavuje mimoriadnu záťaž,” zhodnotil realisticky riaditeľ.
V pláne je preto časť peňazí riešiť aj z verejných zdrojov, no vzhľadom na stav slovenskej ekonomiky a politickej ochoty sa na to podľa Zaičeka nedá spoliehať. Preto počíta so zahraničnými či nenávratnými príspevkami, ale aj s tým, že si na seba Machnáč zarobí sám aby splatil nabrané úvery. „Objekt bude musieť byť z dlhodobého hľadiska ekonomicky udržateľný a schopný generovať vlastné príjmy,” uzavrel.
Vzácny ako vila Tugendhat
Liečebný dom Machnáč svojou architektúrou ďaleko presahuje hranice Slovenska. Vzácnosť domu podporuje aj to, že bol zaradený na prvý zoznam pamiatok v ČSR ešte v roku 1969, národnou kultúrnou pamiatkou sa stal v 1996. „V medzinárodnom kontexte sa radí k významným stavbám takého typu, akým je tuberkulózne sanatórium od Alvara Aalta v Paimiu (1928–33),” pripomenul Zaiček porovnanie s velikánom architektúry.
Postaviť ho dala pražská poisťovňa, dokončený bol v roku 1932. Súťaž vyhral architekt Jaromír Krejcar. Na jeho podobu mala vplyv samotná príroda v okolí, ktorej sa autor musel prispôsobiť až tak že zmenil pôvodnú víziu. Napokon sa priklonil k stavbe s pôdorysom v tvare T.
V nohe písmena umiestnil spoločenskú zónu, kuchyňa išla tradične do suterénu. Prízemie otvoril reštauráciou s kaviarňou, na poschodie vyššie vložil čitáreň s výhľadom na park a úplne na strechu slnečnú terasu.
Kolmo na to uzatvára tvar T trakt s oddychovou zónou kde sú aj izby hostí, opäť v priamom kontakte so zeleňou. Zaujímavým, no funkčným detailom sú pásové okná na chodbách smerujúcich k izbám – opäť pre spojenie s parkom ale aj zabezpečenie denného svetla.
„Práve pásové okná, strešné terasy, použitie železobetónovej nosnej konštrukcie umožňujúce voľnú dispozíciu a veľkoplošné zasklenia, predstavujú ucelenú ukážku princípov modernej architektúry definovanej svetoznámym architektom Le Corbusierom,” vyzdvihol hlbší zmysel stavby Zaiček. Dôležitým prvkom sú aj balkóny, spolu s oknami nie sú len na to, aby sa otvárala stavbu parku. Príroda síce bola v Machnáči zásadnou súčasťou liečebného procesu, no balkóny spolu s oknami zároveň tvoria vzácnu podobu domu. Krejcar do stavby preniesol aj svoje politické presvedčenie
„Rampa umožňuje rovnocenne vstup každému návštevníkovi, spoločenské priestory pre zábavu a stravovanie podnecujú sociálnu interakciu hostí a izby otvorené do nekonečného vonkajšieho priestoru sú dostatočne veľké na regeneráciu tela a odpočinok. A napokon slnečné terasy po celej streche domu, kde sa nahí návštevníci liečili slnkom, sú oslobodením od spoločenských noriem sveta okolo,” rozobral architekt Zaiček ako Krejcar oslavoval humanizmus.
Machnáč zároveň patril v čase vzniku k najdrahším stavbám Československa, mal vysoký štandard materiálov, ale aj technické výdobytky – napríklad okná od bratislavskej firmy Kraus, ktoré sa dali tak posunúť ako aj sklopiť. Farebnosť domu bola výraznejšia, dnes ju však skrývajú pozostatky úprav minulých rokov.
„Modré rámy okien a červený náter zábradlí kontrastovali na bielej fasáde. V interiéri akcentovali moderné gumené podlahy, minimálny chrómový nábytok a farebné žlté liatinové radiátory. Pôvodné mosadzné zábradlia Pravda Správy Domáce Muža, ktorý zdemoloval centrum Bratislavy, zadržali. Pri zásahu zničil policajné auto
X X X
Muža, ktorý zdemoloval centrum Bratislavy, zadržali. Pri zásahu zničil policajné auto
Muž, ktorý v marci autom zdemoloval centrum Bratislavy, skončil v rukách polície. Pri jeho zadržaní vo Veľkom Mederi došlo k poškodeniu vozidla, keď sa pokúsil o útek agresívnou jazdou.
Polícia zadržala 39-ročného muža v piatok v neskorých popoludňajších hodinách vo Veľkom Mederi. Do akcie sa zapojili policajti cieľového pátrania Národnej centrály osobitných druhov kriminality Prezídia Policajného zboru spolu s pohotovostným policajným útvarom a kriminalistami.
Zadržaný muž je podozrivý, že v marci svojím vozidlom spôsobil rozsiahle škody v okolí hotela na bratislavskom Kamennom námestí, odkiaľ následne ušiel. Na základe operatívnej činnosti na neho Okresný súd Dunajská Streda vydal príkaz na zatknutie pre majetkovú trestnú činnosť.
Podľa polície je muž obvinený alebo podozrivý aj v ďalších najmenej siedmich prípadoch majetkovej a násilnej trestnej činnosti na západnom Slovensku. Figurovať má aj v záujme zahraničných bezpečnostných zložiek.
Pri samotnom zákroku sa muž pokúsil uniknúť agresívnou jazdou. Počas zásahu pritom poškodil služobné vozidlo polície. Napriek tomu sa ho podarilo zadržať. Po zadržaní si muža prevzali policajti v Dunajskej Strede, ktorí s ním vykonávajú ďalšie procesné úkony.
Liečebný dom by však zostal verný svojmu pôvodnému účelu ubytovania pre kúpeľných hostí, čím sa zachová architektúra, duch stavby a zároveň prinesie zárobok. „Tiež by mal slúžiť aj verejnosti ako priestor pre kultúrne podujatia a aktivity umeleckej a odbornej obce, vrátane rezidenčných pobytov, výskumných projektov či dlhodobejších umeleckých aktivít,” objasnil šéf spoločnosti s dodatkom, že aktuálne sledujú jeho úpadok a zánik významných hodnôt.
Zásadné je však pre SJK „predovšetkým zachovanie a obnova architektonických, kultúrnych a umeleckých hodnôt, ktoré liečebný dom Machnáč reprezentuje. Ide o jeden z najvýznamnejších príkladov progresívnej architektúry a spoločenskej vízie Československa 30. rokov 20. storočia – obdobia dynamického hospodárskeho a sociálneho rozvoja, ktoré môže byť inšpiráciou aj pre súčasnosť,” uviedla spoločnosť.
Aj v kontexte titulu Európskeho hlavného mesta kultúry, ktorý drží Trenčín, je situácia s Machnáčom nepochopiteľná. Turčianske Teplice s mestom spolupracujú a podľa Zaičeka by preto mal byť tento moment využitý na to, aby sa k domu obrátila pozornosť. Mohol by sa z neho stať príklad dôležitej záchrany ako výsledok angažovanosti štátu, samospráv a verejnosti. V súvislosti s udalosťou tiež SJK v rámci Machnáču organizuje program.
X xx
Kamióny dusia stredné Slovensko, zachrániť ho má obchvat vybudovaný rezortom obrany
Obchvat Zvolena je v pláne bezmála viac ako desať rokov. Posun nastal až pred dvoma rokmi, kedy ho vláda označila za strategickú investíciu, nejde o nový projekt. Nedávno prešiel aj procesom posudzovania vplyvu na životné prostredie (EIA). Pri tej príležitosti minister obrany Robert Kaliňák (Smer) pripomenul, že trasa je dôležitá aj pre vojenskú techniku a je preto šanca, že sa zaplatí z prostriedkov obranného rozpočtu ako súčasť projektu military mobility.
Súčasťou projektu bude vybudovanie 28 mostov, štyroch estakád, mimoúrovňovú križovatku a protihlukové steny. Diaľničiari sa nevyhnú ani oporným múrom. Nejde tak o práve jednoduchú úlohu, pričom úprave sa nevyhnú ani miestne križovatky či cesty, aby sa dali na R2 napojiť.
Úsek rýchlostnej cesty R2 medzi západnou a východnou stranou Zvolena chýba od križovatky s R1, ktorú križuje. Spolu s R1, na ktorú sa napája, je zásadnou osou nielen pre Banskobystrický kraj ale aj pre Trenčín, Žiar nad Hronom, Prievidzu a Lučenec, Rimavskú Sobotu či Rožňavu, pričom smeruje až po metropolu východu. Je tak súčasťou južnej trasy krajiny spájajúcej Bratislavu a Košice, najmä pre jej kontakt s R1.
Trasa je považovaná za jednu z najkrajších v krajine, pre výhľady na koruny stromov. Chýba jej však úsek pri Zvolene.
Zvolen je tak rukojemníkom premávky, stal sa z neho kritický tranzitný uzol na trase medzi západom a východom. „Denne ťahom prechádza asi 22-tisíc áut. Tranzit ide priamo cez mesto, najmä po ceste I/16. Vznikajú kolóny a to najmä v dopravných špičkách a v okolí priemyselného parku,” priblížil Ľuboš Kasala, expert na dopravu zo Zelenej vlny.
Dosah na mesto je citeľný nielen pre kolóny, ktoré spôsobujú zdržanie a neschopnosť odhadnúť koľko bude prejazd motoristom trvať, ale aj pre vplyv na bezpečnosť premávky. Podľa Kasalu je pri trase vedenej mestom vyššia pravdepodobnosť nehôd, keďže sa na nej mieša tranzitná a miestna doprava.
Ruka v ruke sa k tomu pridáva vyššie množstvo emisií z áut, hluk a tiež aj bariérový efekt. Ten vznikol, keď trasy rozdelili jednotlivé mestské časti a sťažili prirodzený pohyb ľudí medzi nimi.
„Vybudovanie tejto cestnej osi poskytne potrebnú kapacitu a úroveň bezpečnosti, ktoré sú v súčasnosti na niektorých úsekoch ciest I/9 a I/16 dlhodobo silne nedostačujúce,” doplnila k potrebe obchvatu Národná diaľničná spoločnosť (NDS). Podľa nej sa obchvatom lepšie prepojí aj celý región.
Chýbajúca časť rýchlostnej cesty priamo nad Zvolenom ale nie je problémom iba pre lokálnu dopravu. Keďže sa napája na európsky ťah, jej doplnením by sa mali zlepšiť aj podmienky nadnárodnej dopravy. Zároveň je však priamym koridorom vojenskej techniky a trasou vedúcou k vojenskému letisku Sliač.
Obchvat ako príležitosť pre obranu
Vzhľadom na to, že väčšinou sa vojenské sily aj materiály presúvajú po južnom koridore, ktorého súčasťou je R2 aj R1, peniaze na jeho vybudovanie poskytne aj Kaliňákov rezort. „V tomto prípade chceme využiť aj prostriedky ministerstva obrany k tomu, aby sme takýto výborný duálny projekt zafinancovali, zároveň priblížime rýchlostnú cestu aj k letisku Sliač, ktoré bude mať do budúcna aj svoj civilný terminál, čo pozdvihne aj turistickú atraktívnosť tohto regiónu,” hovoril minister vo februári.
Pre Pravdu hovorca rezortu obrany Michal Bachratý doplnil, že hlavná časť útvarov je v južnejších oblastiach Slovenska. „Na trase R2 alebo v jej blízkosti sa nachádzajú viaceré základne a veliteľstvá ozbrojených síl, napríklad v Seredi, Nitre, Leviciach, na Sliači, vo Zvolene a ďalej potom v Rožňave či v Košiciach,” zdôraznil.
Prečo je zvolenský obchvat taký dôležitý?
Odpovedá Michal Bachratý, hovorca ministerstva obrany:
„Pre vojenskú mobilitu v rámci EÚ a NATO je kľúčové budovanie infraštruktúry s dvojakým použitím (dual-use) vrátane financovania a modernizácie dopravných sietí – tak aby vyhovovali vojenským potrebám. V prípade, že je takáto stavba zaradená medzi duálne projekty, znamená to, že má strategický význam pre civilnú aj obrannú infraštruktúru – teda môže byť využívaná bežnou dopravou, ale zároveň umožňuje pohyb a logistiku ozbrojených síl.”
Kaliňák tiež uviedol, že nadnárodný prínos projektu súvisí aj s európskym konceptom military mobility. Slovenské ozbrojené sily sú jeho súčasťou. „Naše jednotky a naše hlavné mechanizované prápory sú práve na tejto dráhe a z tohto pohľadu chceme aby to fungovalo. Preto k tomu budeme prispievať aj z nášho rozpočtu,“ objasnil s tým, že dôležité je najmä začať.
NATO má fondy určené práve na rozvoj military mobility. „Keď obchvat Zvolena rozbehneme cez spolufinancovanie z ministerstva obrany, máme väčšiu šancu uplatniť si tento typ podpory,” podotkol Bachratý. Väčšinu bez ohľadu na to zafinancuje NDS, respektíve rezort dopravy.
V závere februára prešiel schválením EIA hnedý variant obchvatu, hoci nebol preferovaný mestom Sliač – jeho vedeniu sa viac pozdával červený variant, ktorý by sa menej zasahoval do katastra mesta a teda aj do kúpeľnej zóny. Obe jeho možnosti prechádzali cez I. a II. stupeň chránenej oblasti liečivých zdrojov.
Pri severnom teda hnedom víťaznom variante, hrozí aj podľa Kasalu zásah do sliačskeho územia. „Výsledok býva často kompromis, čo nie je ideálne riešenie pre všetkých, ale vyváženie verejného záujmu (doprava) a ochrany územia,” zdôraznil expert.
Kaliňák však po rokovaní vlády uviedol, že ide o takmer totožné verzie. Prisľúbil, že s primátorkou Sliača Ľubicou Balgovou budú komunikovať a urobia všetko pre to, aby mestu vyhoveli. Rozhodnutie ministerstva životného prostredia, ktoré schvaľuje EIA, je záväzné, no rezort stanovil podmienky výstavby. Vďaka nim nemá dôjsť k ohrozeniu termálnych či minerálnych vôd kúpeľov Sliač a Kováčová.
V rámci procesu EIA sa robia prieskumy vôd, hydrogeológia, protihlukové opatrenia a tiež sa bežne vkladajú podmienky od štátu, ako je to aj v prípade zvolenského obchvatu. „Stále máme obavu z tých prameňov, ale verím, že analýzy, ktoré sú urobené, sú urobené naozaj zodpovedne, a s ohľadom na ochranu životného prostredia,“ uviedla pre RTVS primátorka Balgová.
Podľa vyjadrenia ministra dopravy, Jozefa Ráža (nom. Smer) by však prinieslo extrémne komplikácie, ak by obchvat musel ísť mestom. Nebolo by tiež možné určiť, kedy by sa začalo s výstavbou. Navyše, územný plán kraja ani trasovanie mestom neumožňuje.
Zvolen obchvat víta
Zvolenský primátor Vladimír Maňka uviedol, že schválenie EIA je dôležité pre mesto. „Pozitívnou správou je aj potvrdenie, že letisko Sliač bude mať do budúcnosti aj civilný terminál, čo môže významne posilniť turistickú a ekonomickú atraktivitu nášho regiónu. Budeme naďalej aktívne sledovať a podporovať pokračovanie príprav výstavby obchvatu v prospech našich obyvateľov aj všetkých vodičov využívajúcich spojenie v smere z východu na západ,“ zdôraznil Maňka na sociálnej sieti.
Zvolenský obchvat prinesie krátkodobý ale aj dlhodobé efekty. Okamžite sa uľaví mestu od kamiónov, čím bude premávka v uliciach plynulejšia a klesne tým aj hluk či zásah do kvality vzduchu.
Kasala však zdôraznil, že neskôr prinesie odklonom trnazitu humanizáciu ulíc. Teda ich prispôsobenie tak, aby boli viac pre ľudí než pre autá – využiteľné na bežný život, chôdzu, oddych, stretávanie sa. Tým sa región stane lákavejší aj pre bývanie, investorov.
Tým, že je projekt zaradený medzi strategické investície, jednotlivé kroky k realizácii by vláda mohla urýchliť. Najskôr sa však začne kopať o päť rokov, keďže štát najprv potrebuje získať všetky pozemky, cez ktoré má obchvat prechádzať, rovnako ako zhotoviteľa a financovanie, vrátane podkladov pre výstavbu.
Napriek tomu, že úsek R2 svieti na zozname v Strategickom pláne rozvoja dopravy SR do roku 2030, výstavba sa najskôr začne v roku 2031 a potrvá do 2034. „Pred samotnou výstavbou je potrebné zabezpečiť vypracovanie projektovej dokumentácie v zmysle platného stavebného zákona, rozhodnutie o stavebnom zámere, majetkovoprávne usporiadanie, overenie projektu stavby a vyhlásiť súťaž na zhotoviteľa,“ priblížila situáciu Petra Poláčiková, hovorkyňa ministerstva dopravy.
„Termín je realistický, aj keď nejaké riziká sa môžu vyskytnúť, najmä majetkovo-právne vysporiadanie pozemkov, prípadné problémy s financovaním alebo naťahovanie času rôznymi odvolaniami či spormi (najmä zo strany dotknutých obcí a subjektov),” vymenoval Kasala s tým, že svoju rolu zohráva aj fakt, že ide o technicky mimoriadne náročný projekt a to nielen počtom mostom.
X XX
‚Nebát se a neutéct.‘ Nemocniční kaplan musí být podle farářky Oubrechtové empatický i poučený
V českých nemocnicích hrají stále důležitější roli kaplani a kaplanky, i když se většina Česka za věřící nepovažuje. „Když člověk leží v nemocnici, je vytržen ze svého běžného prostředí. Kaplanská služba mu může pomoci zodpovědět otázky, které ho trápí,“ říká v Interview Plus o své roli nemocniční kaplanka Erika Oubrechtová, farářka Církve československé husitské.
- „Když přicházíte na oddělení, vidíte lidi, kteří tam leží a na rozdíl od vás nemohou odejít a musí si tam svůj čas, mnohdy dlouhý, vyčkat. Kromě léčení těla, pro které tam jsou, jim mnohdy v hlavě běhá jejich životní příběh a různé otázky, třeba se jim špatně spí,“ popisuje Oubrechtová. „Člověk je vytažen ze svého komfortního prostředí a dán do prostředí, kde je bezmocný, je tam jenom součástí nějakého koloběhu.“
V čem spočívá role kaplana v nemocnici? Poslechněte si celý rozhovor s Erikou Oubrechtovou
- Takové pacienty na nemocničních lůžkách obchází s nabídkou rozhovoru a možností sdílení. Hovor se často začne odvíjet od obyčejných životních témat – práce na zahrádce, domácích mazlíčků – a postupně se prohlubuje k náročným životním otázkám.
- „Cíl je dostat se k tomu, co ten člověk o sobě chce říct. Pacient je tím, kdo určuje, kam rozhovor povede,“ zdůrazňuje. „Někdy si popovídáme jenom o tom, že ten člověk má pejska, který mu chybí. Jindy je nucen se popasovat s oznámením těžké diagnózy, která je mu řečena, nebo s velkou bolestí. Je to o tom, jak jsme nastaveni. Někteří lidé jsou otevření a chtějí sdílet.“
Nebát se diagnózy
- Naslouchání a citlivou komunikaci se přitom musí každý kaplan naučit sám během rozhovorů s pacienty. Není na ni žádný návod ani univerzální rada – každý člověk je jiný a potřebuje odlišný přístup, zdůrazňuje Oubrechtová. I proto je to dovednost, kterou se podle ní člověk učí celý život, často metodou pokus – omyl.
„Třeba včera jsem byla u pána, který šel na operaci a bál se. Dlouho jsme si povídali a ten rozhovor byl velmi milý a přátelský. Věděla jsem, že operace je sice nepříjemná, ale měla by mu velmi zkvalitnit život,“ uvádí příklad.
- „Ale udělala jsem chybu a zeptala jsem se ho, jestli se na ni těší. Pán mě pomalu vyhnal. Nakonec jsem mu vysvětlila, jak jsem tu otázku myslela. Takže omyl. Ale jedeme dál,“ uznává svůj přešlap kaplanka.
- Nemocniční kaplan podle ní má být empatický, otevřený, citlivý a zároveň vzdělaný a poučený. Důležitá je schopnost být s člověkem i v těch nejnáročnějších chvílích a poskytnout mu prostor pro jeho bolest, strach a nejistotu.
- „Člověk se musí vykašlat na vnímání sebe sama a být tam s tím pacientem. Nebát se toho, že má hroznou diagnózu, a neutéct z té situace,“ přibližuje Oubrechtová. Pomoct může kaplanovi také terapeutický výcvik nebo praxe z výkonu farářské profese.
- Ona sama se opírá právě o zkušenost farářky. „Během své služby jsem byla mnohokrát v situaci se starými lidmi, kteří odcházeli, ale ještě pořád neumírali a kladli si otázku: ‚Proč jsem ještě tady, když už se o mě ostatní musí starat, když už nejsem platný nebo jsem ostatním na obtíž?‘“ vzpomíná. „Rozhovory s těmito lidmi mi pomohly. Taky znalost Bible. Ale jinak je do toho kaplan hozen a musí se s tím porovnat sám.“
Co bude potom?
- Téma smrti a smyslu života se Oubrechtové prolíná jak v kostele, tak v nemocnici. Přestože o víře nikoho na nemocničním lůžku nepřesvědčuje, vidí, jak aktuální otázky to jsou nejen v době velikonoční, ale kterýkoli jiný den.
- „Téma Velikonoc přináším do nemocnice velmi křehce. Pro mě je to obrození, kontakt mezi životem a smrtí. To nic mezi tím je pro mě strašně zajímavé – protože co je nic? Co je mezi životem a smrtí? Zajímavě se s tím pojí spousta otázek,“ zamýšlí se Oubrechtová.
- „Když u člověka není dobrá diagnóza a je kousek od té otázky, tak se plácá v depresích, pak je mu chvilku dobře… Není to kompaktní stav, ale hodně si představuje, co bude potom.“
- Takovým pacientům se snaží přinést útěchu. Rozhovory, které s nimi vede, často rekapitulují jejich životy. I zde ale záleží na tom, kdo je pacient a jak přijímá svou životní cestu a její závěr, připomíná farářka.
- „U starších lidí, kteří jsou se smrtí smířenější, protože už mají odžito, je to očistný rozhovor. Mnohdy velmi vtipný, protože se ptám prakticky, jak by si představovali vlastní pohřeb. Člověk se může velmi zasmát, když si představí, jakou hudbu by tam chtěl a co by chtěl mít na sobě,“ uzavírá Oubrechtová. „Ale když se bavíte s tatínkem, který umírá a má dvě malé děti, tak si to na první dobrou netroufnete.“
Americký prezident Donald Trump oznámil úplné vítězství nad Íránem. Jak ale operace „Epická zuřivost“ dopadla pro Spojené státy? „Situace zdaleka není uzavřená. Hlavně na domácí půdě v USA i v rámci NATO,“ říká bývalý diplomat Bořek Lizec. Jak šéf Bílého domu naloží se spojenci v Severoatlantické alianci, kteří ho ve válce proti Íránu nepodpořili? A proč Spojeným státům tolik záleží na tom, aby se nezměnily současné politické poměry v Maďarsku?
Amerikanista a bývalý diplomat Bořek Liz Vystavovat účet předem je podle experta Bořka Lizce ošemetné. „Jsme stále ve fázi, kdy Donald Trump na poslední chvíli vybral zatáčku před propastí. Vojensky sice uspěl, politicky ale velmi riskuje,“ vysvětluje v pořadu Jak to vidí… Bořek Lizec.
Host: bývalý velvyslanec v Kanadě Bořek Lizec. Moderuje Zita Senková
„Válka je ve Spojených státech extrémně nepopulární. Trump přitom sliboval, že Amerika už další válečná dobrodružství podnikat nebude, a v souvislosti s Íránem tvrdil, že konflikt nebude mít zásadní ekonomické dopady. To se ale nepotvrdilo.“Podle Lizce navíc hrozilo, že příměří bude velmi obtížné vyjednat, protože Írán drží v rukou zásadní kartu: kontrolu nad Hormuzským průlivem. Nedošlo ani ke změně režimu v Teheránu, ve kterou Trump nejspíš doufal.
Úspěch na bojišti, tenký led doma
„Na bojišti Trump uspěl. Bylo zničeno loďstvo a armáda je výrazně oslabena. Írán, který byl schopen dominovat Blízkému východu, už v této podobě neexistuje. Přes všechna očekávání ale režim odolal.“
‚Chce nás zachránit, či zabít?‘ Mezi Íránci panuje nejistota z kroků Trumpovy administrativy
Trumpem vyhlášené vítězství nesdílí ani velká část americké veřejnosti, ani političtí představitelé obou hlavních stran. „Pro Trumpa je teď důležité zůstat na tzv. mírové silnici. Lámat se to bude zejména na tom, jak se mu podaří vyjednat otázku íránského jaderného programu a podmínek plavby Hormuzským průlivem. Pokud neuspěje, čeká ho velmi pravděpodobně silná domácí kritika,“ upozorňuje.
Podle průzkumů je proti válce až 60 procent Američanů. Konflikt navíc štěpí i tvrdé jádro Trumpových podporovatelů uvnitř hnutí MAGA (Make America Great Again).
„Někteří jeho představitelé přicházejí se zdrcující kritikou. Hovoří o šíleném králi, varují před jadernou katastrofou a vyzývají k omezení prezidentových pravomocí podle 25. dodatku ústavy. Přesto za ním stojí až 94 procent jeho příznivců,“ říká Lizec.
Jednání o míru
V pákistánském Islámábádu mezitím začínají jednání o možné dohodě mezi Washingtonem a Teheránem. Americkou delegaci povede viceprezident JD Vance. Podle Lizce nejde o náhodu.
„Je to zajímavá volba. Vance od začátku nebyl příznivcem této války. Zároveň se ví, že má ambice stát se příštím prezidentem
.