Maďaři chtějí naprostou změnu režimu.Maďaři se parlamentních volbách vyslovili pro naprostou změnu režimu, řekl v pondělí šéf vítězné strany Tisza Péter Magyar. Zopakoval, že místo Maďarska je v Evropě. Za jeden z prvních úkolů své chystané vlády označil přijetí protikorupčních opatření a rozmrazení asi 20 miliard eur (487 miliard korun) z evropských peněz.

„Uděláme vše, co bude v našich silách, abychom zajistili, že toto opravdu znamená začátek nové éry,“ řekl Magyar. „Naše země nemá času nazbyt. Maďarsko má v každém ohledu problémy. Bylo vypleněno, oloupeno, zrazeno, zadluženo a zničeno,“ prohlásil o dědictví 16leté vlády národněkonzervativní strany Fidesz premiéra Viktora Orbána.

Středopravá Tisza podle téměř kompletních výsledků ve volbách jasně zvítězila a v příštím parlamentu bude mít více než dvoutřetinovou většinu hlasů potřebnou pro změny v ústavě. Magyar věří, že může mít 142 mandátů ze 199. Orbánova vláda tak končí po 16 letech.

Magyar plánuje prosadit novelu ústavy, podle které by premiér mohl být ve funkci dvě funkční období. Orbán tento úřad zastával čtyři funkční období po sobě, vládu vedl také v letech 1998 až 2002.

„Ukrajina je v konfliktu s Ruskem obětí,“ prohlásil také Magyar. Zároveň uvedl, že chce s Moskvou pragmatické vztahy.

Magyar poděkoval Moskvě a Pekingu, že přijali rozhodnutí maďarských voličů a že „jsou otevřené pragmatické spolupráci“ s Budapeští. Ujistil, že Maďarsko nebude zasahovat do vnitřních záležitostí žádné jiné země a dodal, že to samé žádá rovněž od všech ostatních států.

Lídr vítězného uskupení v pondělí opět vyzval prezidenta Tamáse Sulyoka, aby pověřil vítěze voleb sestavením vlády a rezignoval. Sulyok byl podle Magyara „jmenován, aby všechno podepsal, každý dokument, ať už by to byl jídelníček, ústava nebo zákon“.

Sulyoka parlament ovládaný Fideszem do funkce zvolil předloni v únoru. Magyar už v neděli večer apeloval také na další vysoké státní úředníky, které označil za loutky, aby udělali to samé.

Orbán po roce 2010 podle kritiků proměnil Maďarsko v poloautoritářský stát, v němž Fidesz a jeho spojenci ovládli důležité instituce v zemi, zajistili si vliv na ekonomiku a média a omezili principy demokracie a plurality. Kvůli tomu už léta vede s Budapeští spory Evropská komise, která jí zmrazila výplatu části peněz z evropských fondů.

Orbán navzdory ruské vojenské invazi na Ukrajinu udržuje dobré vztahy s Moskvou, za jeho vlády se důležitým obchodním a investičním partnerem Maďarska stala Čína.

Magyar přislíbil Polsku vydat stíhané opozičníky

Magyar v pondělí přislíbil najít způsob, jak vydat Polsku dva stíhané opoziční politiky, kterým Budapešť už dříve udělila azyl – pokud ovšem ještě jsou v Maďarsku. Maďarsko nebude útočištěm pro mezinárodně hledané zločince, prohlásil Magyar podle agentury Reuters.

Maďarsko v uplynulých letech udělilo politický azyl někdejšímu polskému ministrovi spravedlnosti Zbigniewu Ziobrovi, který byl tváří sporných justičních reforem prosazených předchozí konzervativní vládou z let 2015 až 2023. Ještě dříve politický azyl v Maďarsku získal někdejší Ziobrův náměstek Marcin Romanowski.

V Polsku jsou oba politici obviněni ze zpronevěry peněz na pomoc obětem trestné činnosti. Podle vyšetřovatelů za tyto prostředky kromě jiného pořídili program Pegasus, určený k infiltraci mobilních telefonů, a používali ho proti domácím politickým oponentům.

Oba popírají, že by se dopustili čehokoliv nezákonného a označují se za oběti pronásledování ze strany proevropské vlády premiéra Donalda Tuska, která v roce 2023 u moci vystřídala stranu Právo a spravedlnost (PiS).

Vztahy mezi Tuskovou vládou a Orbánovým kabinetem byly napjaté, k čemu přispělo také udělení politického azylu Ziobrovi a Romanowskému.

Magyar dal už v neděli večer ve svém vítězném projevu najevo, že chce obnovit tradičně silné vztahy mezi Maďarskem a Polskem. Oznámil, že jeho první zahraniční cesta povede do Varšavy. Tusk v pondělí řekl, že si myslí, že jeho vztahy s Magyarem „budou naprosto výjimečné“.

X X X 

Otevírat Benešovy dekrety? To v žádném případě, ujišťuje Okamura. Od Magyara neví, co čekat

Lídr hnutí Tisza, které vyhrálo maďarské volby a získalo většinu v jednokomorovém parlamentu, Péter Magyar ve svém projevu uvedl, že chce znovu otevřít otázku Benešových dekretů. Předseda SPD Tomio Okamura něco takového považuje za naprosto nepřijatelné. Ve vysílání CNN Prima NEWS také dodal, že momentálně neví, co od Magyara čekat. Doufá ale, že česká vláda s vítězem maďarských voleb najde společnou řeč. Nutno zmínit, že téma Benešových dekretů v minulosti otevíral i současný ministerský předseda Maďarska Viktor Orbán.

„Znovuotevření tématu Benešových dekretů je pro českou i slovenskou vládu naprosto nepřijatelné. Myslím si ale, že najdeme s Magyarem témata, na kterých se shodneme,“ uvedl Okamura v pořadu K věci. Předseda SPD označil Benešovy dekrety za „pevnou součást právního řádu“. Podle Okamury je v této otázce třeba podpořit i Slovensko, kde po změně volá maďarská menšina.

Okamura rovněž uvedl, že je pro něj Magyar zatím velkou neznámou a bude si na něj muset názor teprve udělat. „Já mu do hlavy nevidím, ani jednou jsem s ním nehovořil. Jsou tam nově a jsem zvědavý na jejich záměry,“ popsal. Vyvrátil rovněž, že by o revidenci Benešových dekretů měla zájem německá krajně pravicová AfD. „Já sám jsem v naší dohodě v rámci frakce v Evropském parlamentu prosadil, že se do minulosti vracet nebudeme,“ uvedl Okamura.

Výdaje na obranu se ročně zvedat nebudou, řekl Okamura

„V tuto chvíli to určitě neplatí, peníze na to nejsou. Až budou, tak chceme moderní a obranyschopnou armádu,“ odpověděl Okamura na dotaz, zda vláda bude každoročně zvedat obranné výdaje, aby dostála závazkům NATO. Předseda SPD se v tomto ovšem rozchází s ministrem obrany Jaromírem Zůnou (za SPD.

Okamura podle svých slov konzultuje s ministrem aktuální situaci na každotýdenních schůzkách. „Máme poradu jednou týdně, teď bychom ji měli mít ve čtvrtek,“ dodal. Popsal také, že chce pokračovat ve svém slibu voličům a „přidat peníze českým občanům.“ Jak ovšem svůj záměr obhájí před koaličními partnery již neuvedl.

X X X

Orbán končí, Magyar přichází. Jak má vypadat jeho slibovaná ,změna režimu‘ a jak se změní vztahy s EU?

Souboj mezi Viktorem Orbánem a Péterem Magyarem označovaný za nejdůležitější letošní volby v Evropě i v moderní historii Maďarska provázely vyhrocené předvolební kampaně. Po nedělním večeru je už ale jasné, že obraz i fungování země budou odteď vypadat jinak – Maďaři se po dlouhých šestnácti letech rozhodli pro změnu a Fidesz poslali do opozice. Určité změny se tak nyní dají očekávat jak v domácí politice, tak i ve vztazích země s Evropskou unií.

Dosluhující maďarský předseda vlády Viktor Orbán se bude stěhovat z premiérské kanceláře do řad opozice. Po rekordně dlouhých šestnácti letech jej má v čele kabinetu za pár týdnů vystřídat lídr opoziční středopravicové strany Tisza Péter Magyar.

Ten svou předvolební kampaň shrnul do hesla „změna režimu“. A minimálně několik méně či více výrazných změn se v maďarské domácí i zahraniční politice vyhlížet dá.

„Společně jsme osvobodili Maďarsko a zbavili se Orbánova režimu,“ prohlásil Magyar v neděli večer před rozradostněnými podporovateli v současné době ještě opoziční Tiszy. Orbán naopak reagoval slovy o „jasných, ale bolestných výsledcích“, rozhodnutí voličů nicméně přijal a svému vyzyvateli po telefonu poblahopřál k vítězství.

„Všichni tu ocenili, že Orbán porážku uznal důstojně. I proto cítí úlevu,“ popsal přímo z místa reakce Magyarových příznivců reportér Českého rozhlasu Ladislav Novák.

V ulicích Budapešti pak bylo v noci na pondělí poměrně živo a ve vzduchu šlo podle přítomných novinářů kromě nadšení cítit třeba i pivo či šampaňské. „Jedinou sílu, kterou máme a kterou vláda hojně využívala, bylo blokování Evropské unie. Teď mám ale pocit, že jsme ukázali, jakou moc mají lidé, že dokážou leccos změnit,“ řekl Radiožurnálu například Ben s tím, že vítězství nového kurzu své země plánuje slavit až do ranních hodin.

Příznivci strany Tisza Pétera Magyara slaví v Budapešti průběžné výsledky

Magyarova „změna režimu“ zastřešuje několik bodů. V souvislosti s Orbánovým ne zrovna přátelským postojem vůči Evropské unii slibuje napravení dlouhodobě poškozených vztahů, uvolnění miliard eur z Bruselem zmrazených fondů, boj s korupcí a pevné zakotvení země v Unii a NATO.

Kromě toho se Magyar například vyslovuje pro přijetí eura, chce zdanit bohaté a prosadit, aby premiér mohl ve funkci setrvat na nejvýše dvě funkční období. Svým voličům koneckonců sliboval, že politický systém zavedený Orbánem rozebere „cihlu po cihle“. V pondělí také k rezignaci vyzval prezidenta Tamáse Sulyoka, jenž platí za spojence Fideszu.

Ústavní většina

Dosluhující maďarský premiér se zase snažil hrát především na bezpečnostní notu a Magyara opakovaně nařkl z toho, že chce zemi zatáhnout do války. Lídra opoziční Tiszy také Orbán vykresloval jako „loutku Bruselu“ či „válečnou stranu“ a uvedl, že buď novou vládu složí on, nebo Zelenskyj. Sázka na protiukrajinskou rétoriku mu nicméně nakonec nezafungovala. 

„Magyarovi se podařilo vyjádřit nespokojenost maďarské společnosti v mnoha ohledech, od politiky po zdravotnictví, školství ale i po další oblasti jako infrastruktura. Obecně lze říct, že kvalita vlády nebyla v posledních čtyřech letech, mírně řečeno, nijak zvlášť úspěšná. V daném smyslu tedy podle mě ve prospěch Tiszy hrála jak nabídka, tak poptávka,“ nastiňuje pro iROZHLAS.cz maďarský politolog Róbert Csehi.

Jak zmiňuje další maďarský odborník Szilárd János Tóth, „poslední čtyři roky se vedlo ekonomicky opravdu špatně a ekonomika prakticky stagnovala“. „Vidíme, že když průměrný člověk nedosahuje ekonomického zlepšení za této vlády, tak chce její změnu,“ přiblížil politolog v předvolební analýze pro server iROZHLAS.cz.

Tisze se navíc v parlamentu podařilo získat 138 křesel z celkových 199, což znamená, že jí připadne ústavní většina. Ta jí výrazně usnadní prosazování změn či reforem, a navíc se nemusí ohlížet na Fidesz, jehož poslanci v opozici obsadí 55 křesel.

Maďarský volební systém je mimo to vcelku složitý, neboť je jak poměrný, tak i většinový, a obojí zčásti. Klíčovou roli pak představuje rozdělení volebních okrsků, v nichž se volí většinově, což podle některých odborníků nahrávalo spíše Orbánově Fideszu.

‚Systém brzd a protivah‘

Nezávislé předvolební průzkumy nicméně naznačovaly úspěch Magyara, a to i s tím, že by Tisza mohla získat i onu ústavní většinu. Podle maďarské politoložky Zsuzsanny Végh nicméně lidé nevěřili, že by úspěch mohla zaznamenat až v takovém rozsahu.

„Panovalo silné přesvědčení, že Tisza vyhraje, ale fakt, že až v takové míře, je bezprecedentní. Vypadá to na větší vítězství než v případě dřívější dvoutřetinové většiny Fideszu. Je opravdu obrovské,“ poukázala v neděli večer odbornice pro iROZHLAS.cz. Maďarsko tak podle ní nyní čeká „zásadní reforma politického systému“.

„Se zmíněnou většinou Tisza může – pokud bude chtít – přijmout novou ústavu či se zbavit aktérů s právem veta, které strana Fidesz v systému zakotvila. Může změnit strukturu institucionálního uspořádání, volební zákon. Je teď tedy v podstatě v podobné pozici, jako byl Fidesz v roce 2010,“ podotkla dále Végh.

Podle Csehiho ústavní většinu neočekávali „snad ani lidé v řadách Tiszy“. Ohledně scénářů, jak s ní nová vláda bude zacházet, je však podle něj na místě opatrnost. „Vzhledem k takové podpoře je v zásadě možné všechno. Tím chci říct, že bych byl velmi opatrný, pokud jde o to, jak nová vláda moc a legitimitu využije, aby znovu nedošlo ke zneužití systému,“ říká expert.

O tom, jak moc důležitou roli souboj Orbán versus Magyar mezi Maďary hrál, svědčí i rekordní volební účast, kdy do volebních místností dorazily téměř čtyři pětiny voličů, konkrétně 77,8 procenta. To je více než 5,8 milionu lidí.

Předvolební průzkumy přitom přinášely dva zcela odlišné scénáře. Jak zmíněno, ty na vládě nezávislé předpovídaly vcelku jasné vítězství opozice, agentury spřízněné s Orbánovým kabinetem však naznačovaly poměrně pohodlné vedení nad Tiszou, jak před volebním víkendem detailně rozebral server iROZHLAS.cz.

Ačkoli na konkrétní kroky nové vlády je ještě přirozeně třeba si počkat, Magyar v předvolebním programu avizoval, že na domácí půdě mu půjde hlavně o ekonomickou stránku či boj s korupcí. Ve vítězném projevu již k odstoupení vyzval například předsedu maďarského Nejvyššího soudu, nejvyššího státního zástupce či ředitele Úřadu pro média a Úřadu pro hospodářskou soutěž.

Systém, jenž ovládl Maďarsko a tamní instituce, je podle něj u konce a jeho vláda „obnoví systém brzd a protivah“. Orbánovi se do klíčových institucí během dlouholeté vlády skutečně podařilo dosadit lidi úzce spjaté s Fideszem, nicméně vliv soustavně vytvářený po šestnáct let nejde vymazat ze dne na den.

„Magyar slíbil obnovení systému brzd a protivah a redemokratizaci, na druhou stranu ale také řekl, že ti, kdo byli za vlády Fideszu zodpovědní za narušení demokratického státu, za to musí nést odpovědnost. Doufám tak, že vše zůstane v rámci standardů a přivede nás to zase zpět k demokratickému státu,“ upozorňuje odborník z Korvínovy univerzity v Budapešti Róbert Csehi.

V roce 2010 Orbán svou zemi proměnil v poloautoritářský stát a způsob vlády pojal jako „neliberální demokracii“. Podle kritiků tak vlivem nad ekonomikou i médii omezoval principy demokracie a plurality. A to jej mimo jiné přivedlo i ke sporům s Evropskou unií.

Konec ‚maďarské noční můry?‘

Nedělní volby tak nepřinášely otazník jen nad samotnou budoucí podobou politické reprezentace Maďarska, ale i nad jeho postavením v Evropské unii a možnou změnou v jejím rozhodování ohledně rusko-ukrajinského konfliktu.

V případě Orbánova vítězství se nabízelo pokračování dosud nastaveného kurzu či možná ještě zatvrzelejší přístup Budapešti vůči Ukrajině a protiruským sankcím, stejně tak jako naopak i možné razantnější reakce na adresu Orbána ze strany ostatních členských zemí a unijních představitelů.

 Výhra Tiszy a Pétera Magyara však v dosavadní konfrontační politice značí změnu, ačkoli jednou z neznámých zůstává, jak konkrétně vztahy Magyar v čele budoucího kabinetu nakonec napraví, jak zatím příští maďarský premiér slibuje.

Analytici se vesměs shodují, že bez Orbána Maďarsko opustí „bruselskou samotku“ a roli „noční můry Ursuly von der Leyenové“, nicméně varují před přílišným entusiasmem. Ani Magyar podle nich zrovna nepatří mezi euronadšence, a i s ním tak může být komunikace v jistých oblastech složitá.

Například podle analytika think-tanku Globsec Filipa Nerada „jsou si i v evropských institucích vědomi toho, že Magyar nebude úplně snadný partner“.

„Je sice vstřícnější k Evropské unii a chce spolupracovat na spoustě věcí, ale v řadě věcí je velmi podobný Viktoru Orbánovi. Evropské unii tudíž také neodkývá úplně všechno, co z Bruselu přijde,“ upozornil pro Radiožurnál analytik.

Kromě obecného napravení vztahů je nyní z pohledu Magyara klíčové hlavně odblokování financí z evropských fondů, jejichž zmrazení s sebou přináší dlouhodobě negativní důsledky pro maďarskou ekonomiku. I to byl jeden z bodů, na nějž v předvolební kampani nejvíce sázel a jenž mu očividně přinesl ovoce.

„Evropská komise zemi momentálně blokuje osmnáct miliard eur, což je asi půl bilionu korun. To jsou ohromné peníze a na uvadající maďarské ekonomice jsme mohli vidět, že bez nich tamní hospodářství funguje hodně špatně nebo vůbec. To se odrazilo i na výsledku Fideszu ve volbách,“ doplňuje v rozhovoru Nerad.

Podle Csehiho se očekává, že v dlouhodobém horizontu dojde k jakési „reevropeizaci veřejné správy“. „Očekávám návrat k normální výměně názorů v rámci Evropské rady. Všechny tyto kanály byly v jistém smyslu deevropeizovány a my se ocitli v patové situaci v rámci rozhodovacího mechanismu Evropské unie,“ podotýká odborník.

Reakce z Bruselu

Že v lepší unijní zítřky nyní doufá i Brusel, bylo ostatně vidět i z téměř okamžitých reakcí poté, co se Orbánova porážka stávala stále jasnější a jistější.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová například uvedla, že „Maďarsko si vybralo Evropu“ a že „země se vrací na svou evropskou cestu“. Magyarovi pak k úspěchu gratulovali i francouzský prezident Emmanuel Macron, britský premiér Keir Starmer či německý kancléř Friedrich Merz.

O poznání chladnější a mnohem pozdější reakce během pondělí přišla z Kremlu, podle jehož mluvčího Dmitrije Peskova Rusko volbu Maďarů respektuje a počítá s pokračováním pragmatických vztahů. Moskvě musí nicméně na základě Magyarových prohlášení a vymezování se vůči Orbánovým vazbám na Vladimira Putina být jasné, že rusko-maďarské vztahy se již na stejné vlně jako dříve nepovezou.

Jak ale ještě před volbami pro iROZHLAS.cz upozorňovala analytička z Asociace pro mezinárodní otázky Pavlína Janebová, ani v případě vítězství Tiszy nelze očekávat „totální obrat či úplné přerušení vztahů“ kvůli energetické závislosti Maďarska na Rusku. Té se sice Tisza zbavit plánuje, jako cíl si nicméně stanovila až rok 2035.

V podstatě jakákoli reakce však zatím chybí od vedení Spojených států, přičemž Bílý dům již dříve jasně vyslovil podporu Orbánovi, a viceprezident JD Vance jej navíc před volbami navštívil. Třeba americký podnikatel a někdejší spojenec prezidenta Donalda Trumpa Elon Musk se ale nechal slyšet, že „kontrolu nad zemí převzala Sorosova organizace“.

Co má čekat Kyjev?

Pozornost se nyní každopádně bude upírat i na vztahy Budapešti a Kyjeva, a to jednak kvůli bilaterálním vztahům jako takovým, jenž už z historického hlediska nepatřily mezi ty nejbližší, ale i vzhledem ke zmíněným maďarským postojům v rámci Unie.

Magyar například podobně jako Orbán odmítá Ukrajině poskytovat zbraně, o jejím případném přijetí mezi současnou sedmadvacítku by Maďary chtěl nechat rozhodovat v referendu a nedávno Zelenského zkritizoval za výroky na premiérovu adresu kvůli sporu o ropovod Družba.

K zemi se tak sice nestaví tolik kriticky, avšak že by se z Maďarska přes noc stal jeden z největších podporovatelů Ukrajiny, odborníci jasně vylučují, k čemuž se kloní i Csehi.

„Nevidím, že by nová vláda nějak zvlášť podporovala urychlené přistoupení Ukrajiny k Evropské unii. Nicméně alespoň očekávám, že onen velmi nepřátelský tón a způsob, jakým zde válku na Ukrajině z domácích důvodů politizovala, ustane. Přístup podle mě bude pragmatičtější,“ zamýšlí se politolog.

Unijní představitelé tak nyní doufají jednak v rychlejší schvalování balíčků protiruských sankcí, ale i v možné uvolnění maďarského zablokování unijní půjčky Ukrajině ve výši devadesáti miliard eur (přibližně 2,2 bilionu korun), jež má pro napadenou zemi být zásadní, jak nedávno v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz popisoval analytik Pavel Havlíček.

Orbánův plakát v pokojíčku

Proces předání moci by nyní měl trvat zhruba měsíc, maďarský prezident má danou dobu na svolání nového parlamentu. Začínají se tak objevovat i otázky, kdo se vůbec členy Magyarovy vlády stane.

Zajímavou shodou okolností je, že politik v dětství k Orbánovi vzhlížel a ve svém pokoji měl dokonce vyvěšený jeho plakát jakožto tváře prodemokratického hnutí. Fidesz totiž původně platil za antikomunistickou liberální stranu, ta se nicméně postupně přizpůsobovala volebním preferencím a stávala se konzervativnější.

 Že se jednou utkají v tak zásadním politickém souboji, se tedy malý Magyar, jenž byl posléze před přechodem k Tisze dlouholetým členem Fideszu, asi nedomníval. K vítězné straně se připojil v roce 2024 a hned si s ní připsal úspěch v eurovolbách, kde skončila druhá se ziskem téměř třiceti procent hlasů a sedmi mandáty.

„Je to de iure politická strana, Magyar ji převzal těsně před eurovolbami a nestihl si založit svou vlastní stranu, ale funguje jako politické hnutí, které zdaleka nemá žádné stranické struktury nebo vnitřně demokratické mechanismy. Funguje dost silně na vůdcovském principu a hnacím motorem je jeho osobní charisma,“ přiblížil pro Radiožurnál slovenský komentátor Arpád Soltész.

Magyar podle něj o sestavení vlády ani nemá s kým jednat a půjde o „one man show“. „Bude si muset povybírat ministry,“ doplňuje novinář s tím, že před volbami ale ještě nebyl schopen, potažmo ochoten konkrétní jména sdělit. Výjimkou pravděpodobně bude Anita Orbánová jakožto ministryně zahraniční, přičemž shoda jména s dosluhujícím premiérem je jen náhodná.

X X X

Orbán končí, Magyar přichází. Jak má vypadat jeho slibovaná ,změna režimu‘ a jak se změní vztahy s EU?

Souboj mezi Viktorem Orbánem a Péterem Magyarem označovaný za nejdůležitější letošní volby v Evropě i v moderní historii Maďarska provázely vyhrocené předvolební kampaně. Po nedělním večeru je už ale jasné, že obraz i fungování země budou odteď vypadat jinak – Maďaři se po dlouhých šestnácti letech rozhodli pro změnu a Fidesz poslali do opozice. Určité změny se tak nyní dají očekávat jak v domácí politice, tak i ve vztazích země s Evropskou uniíí.

Dosluhující maďarský předseda vlády Viktor Orbán se bude stěhovat z premiérské kanceláře do řad opozice. Po rekordně dlouhých šestnácti letech jej má v čele kabinetu za pár týdnů vystřídat lídr opoziční středopravicové strany Tisza Péter Magyar.

Ten svou předvolební kampaň shrnul do hesla „změna režimu“. A minimálně několik méně či více výrazných změn se v maďarské domácí i zahraniční politice vyhlížet dá.

„Společně jsme osvobodili Maďarsko a zbavili se Orbánova režimu,“ prohlásil Magyar v neděli večer před rozradostněnými podporovateli v současné době ještě opoziční Tiszy. Orbán naopak reagoval slovy o „jasných, ale bolestných výsledcích“, rozhodnutí voličů nicméně přijal a svému vyzyvateli po telefonu poblahopřál k vítězství.

„Všichni tu ocenili, že Orbán porážku uznal důstojně. I proto cítí úlevu,“ popsal přímo z místa reakce Magyarových příznivců reportér Českého rozhlasu Ladislav Novák.

V ulicích Budapešti pak bylo v noci na pondělí poměrně živo a ve vzduchu šlo podle přítomných novinářů kromě nadšení cítit třeba i pivo či šampaňské. „Jedinou sílu, kterou máme a kterou vláda hojně využívala, bylo blokování Evropské unie. Teď mám ale pocit, že jsme ukázali, jakou moc mají lidé, že dokážou leccos změnit,“ řekl Radiožurnálu například Ben s tím, že vítězství nového kurzu své země plánuje slavit až do ranních hodin.

Magyarova „změna režimu“ zastřešuje několik bodů. V souvislosti s Orbánovým ne zrovna přátelským postojem vůči Evropské unii slibuje napravení dlouhodobě poškozených vztahů, uvolnění miliard eur z Bruselem zmrazených fondů, boj s korupcí a pevné zakotvení země v Unii a NATO.

Kromě toho se Magyar například vyslovuje pro přijetí eura, chce zdanit bohaté a prosadit, aby premiér mohl ve funkci setrvat na nejvýše dvě funkční období. Svým voličům koneckonců sliboval, že politický systém zavedený Orbánem rozebere „cihlu po cihle“. V pondělí také k rezignaci vyzval prezidenta Tamáse Sulyoka, jenž platí za spojence Fideszu.

Ústavní většina

Dosluhující maďarský premiér se zase snažil hrát především na bezpečnostní notu a Magyara opakovaně nařkl z toho, že chce zemi zatáhnout do války. Lídra opoziční Tiszy také Orbán vykresloval jako „loutku Bruselu“ či „válečnou stranu“ a uvedl, že buď novou vládu složí on, nebo Zelenskyj. Sázka na protiukrajinskou rétoriku mu nicméně nakonec nezafungovala.

 „Magyarovi se podařilo vyjádřit nespokojenost maďarské společnosti v mnoha ohledech, od politiky po zdravotnictví, školství ale i po další oblasti jako infrastruktura. Obecně lze říct, že kvalita vlády nebyla v posledních čtyřech letech, mírně řečeno, nijak zvlášť úspěšná. V daném smyslu tedy podle mě ve prospěch Tiszy hrála jak nabídka, tak poptávka,“ nastiňuje pro iROZHLAS.cz maďarský politolog Róbert Csehi.

Jak zmiňuje další maďarský odborník Szilárd János Tóth, „poslední čtyři roky se vedlo ekonomicky opravdu špatně a ekonomika prakticky stagnovala“. „Vidíme, že když průměrný člověk nedosahuje ekonomického zlepšení za této vlády, tak chce její změnu,“ přiblížil politolog v předvolební analýze pro server iROZHLAS.cz.

Tisze se navíc v parlamentu podařilo získat 138 křesel z celkových 199, což znamená, že jí připadne ústavní většina. Ta jí výrazně usnadní prosazování změn či reforem, a navíc se nemusí ohlížet na Fidesz, jehož poslanci v opozici obsadí 55 křesel.

Maďarský volební systém je mimo to vcelku složitý, neboť je jak poměrný, tak i většinový, a obojí zčásti. Klíčovou roli pak představuje rozdělení volebních okrsků, v nichž se volí většinově, což podle některých odborníků nahrávalo spíše Orbánově Fideszu.

‚Systém brzd a protivah‘

Nezávislé předvolební průzkumy nicméně naznačovaly úspěch Magyara, a to i s tím, že by Tisza mohla získat i onu ústavní většinu. Podle maďarské politoložky Zsuzsanny Végh nicméně lidé nevěřili, že by úspěch mohla zaznamenat až v takovém rozsahu.

„Panovalo silné přesvědčení, že Tisza vyhraje, ale fakt, že až v takové míře, je bezprecedentní. Vypadá to na větší vítězství než v případě dřívější dvoutřetinové většiny Fideszu. Je opravdu obrovské,“ poukázala v neděli večer odbornice pro iROZHLAS.cz. Maďarsko tak podle ní nyní čeká „zásadní reforma politického systému“.

„Se zmíněnou většinou Tisza může – pokud bude chtít – přijmout novou ústavu či se zbavit aktérů s právem veta, které strana Fidesz v systému zakotvila. Může změnit strukturu institucionálního uspořádání, volební zákon. Je teď tedy v podstatě v podobné pozici, jako byl Fidesz v roce 2010,“ podotkla dále Végh.

Podle Csehiho ústavní většinu neočekávali „snad ani lidé v řadách Tiszy“. Ohledně scénářů, jak s ní nová vláda bude zacházet, je však podle něj na místě opatrnost. „Vzhledem k takové podpoře je v zásadě možné všechno. Tím chci říct, že bych byl velmi opatrný, pokud jde o to, jak nová vláda moc a legitimitu využije, aby znovu nedošlo ke zneužití systému,“ říká expert.

O tom, jak moc důležitou roli souboj Orbán versus Magyar mezi Maďary hrál, svědčí i rekordní volební účast, kdy do volebních místností dorazily téměř čtyři pětiny voličů, konkrétně 77,8 procenta. To je více než 5,8 milionu lidí.

Předvolební průzkumy přitom přinášely dva zcela odlišné scénáře. Jak zmíněno, ty na vládě nezávislé předpovídaly vcelku jasné vítězství opozice, agentury spřízněné s Orbánovým kabinetem však naznačovaly poměrně pohodlné vedení nad Tiszou, jak před volebním víkendem detailně rozebral server iROZHLAS.cz.

Ačkoli na konkrétní kroky nové vlády je ještě přirozeně třeba si počkat, Magyar v předvolebním programu avizoval, že na domácí půdě mu půjde hlavně o ekonomickou stránku či boj s korupcí. Ve vítězném projevu již k odstoupení vyzval například předsedu maďarského Nejvyššího soudu, nejvyššího státního zástupce či ředitele Úřadu pro média a Úřadu pro hospodářskou soutěž.

Systém, jenž ovládl Maďarsko a tamní instituce, je podle něj u konce a jeho vláda „obnoví systém brzd a protivah“. Orbánovi se do klíčových institucí během dlouholeté vlády skutečně podařilo dosadit lidi úzce spjaté s Fideszem, nicméně vliv soustavně vytvářený po šestnáct let nejde vymazat ze dne na den.

„Magyar slíbil obnovení systému brzd a protivah a redemokratizaci, na druhou stranu ale také řekl, že ti, kdo byli za vlády Fideszu zodpovědní za narušení demokratického státu, za to musí nést odpovědnost. Doufám tak, že vše zůstane v rámci standardů a přivede nás to zase zpět k demokratickému státu,“ upozorňuje odborník z Korvínovy univerzity v Budapešti Róbert Csehi.

V roce 2010 Orbán svou zemi proměnil v poloautoritářský stát a způsob vlády pojal jako „neliberální demokracii“. Podle kritiků tak vlivem nad ekonomikou i médii omezoval principy demokracie a plurality. A to jej mimo jiné přivedlo i ke sporům s Evropskou unií.

Konec ‚maďarské noční můry?‘

Nedělní volby tak nepřinášely otazník jen nad samotnou budoucí podobou politické reprezentace Maďarska, ale i nad jeho postavením v Evropské unii a možnou změnou v jejím rozhodování ohledně rusko-ukrajinského konfliktu.

V případě Orbánova vítězství se nabízelo pokračování dosud nastaveného kurzu či možná ještě zatvrzelejší přístup Budapešti vůči Ukrajině a protiruským sankcím, stejně tak jako naopak i možné razantnější reakce na adresu Orbána ze strany ostatních členských zemí a unijních představitelů. 

Výhra Tiszy a Pétera Magyara však v dosavadní konfrontační politice značí změnu, ačkoli jednou z neznámých zůstává, jak konkrétně vztahy Magyar v čele budoucího kabinetu nakonec napraví, jak zatím příští maďarský premiér slibuje.

Analytici se vesměs shodují, že bez Orbána Maďarsko opustí „bruselskou samotku“ a roli „noční můry Ursuly von der Leyenové“, nicméně varují před přílišným entusiasmem. Ani Magyar podle nich zrovna nepatří mezi euronadšence, a i s ním tak může být komunikace v jistých oblastech složitá.

Například podle analytika think-tanku Globsec Filipa Nerada „jsou si i v evropských institucích vědomi toho, že Magyar nebude úplně snadný partner“.

„Je sice vstřícnější k Evropské unii a chce spolupracovat na spoustě věcí, ale v řadě věcí je velmi podobný Viktoru Orbánovi. Evropské unii tudíž také neodkývá úplně všechno, co z Bruselu přijde,“ upozornil pro Radiožurnál analytik.

Kromě obecného napravení vztahů je nyní z pohledu Magyara klíčové hlavně odblokování financí z evropských fondů, jejichž zmrazení s sebou přináší dlouhodobě negativní důsledky pro maďarskou ekonomiku. I to byl jeden z bodů, na nějž v předvolební kampani nejvíce sázel a jenž mu očividně přinesl ovoce.

„Evropská komise zemi momentálně blokuje osmnáct miliard eur, což je asi půl bilionu korun. To jsou ohromné peníze a na uvadající maďarské ekonomice jsme mohli vidět, že bez nich tamní hospodářství funguje hodně špatně nebo vůbec. To se odrazilo i na výsledku Fideszu ve volbách,“ doplňuje v rozhovoru Nerad.

Podle Csehiho se očekává, že v dlouhodobém horizontu dojde k jakési „reevropeizaci veřejné správy“. „Očekávám návrat k normální výměně názorů v rámci Evropské rady. Všechny tyto kanály byly v jistém smyslu deevropeizovány a my se ocitli v patové situaci v rámci rozhodovacího mechanismu Evropské unie,“ podotýká odborník.

Reakce z Bruselu

Že v lepší unijní zítřky nyní doufá i Brusel, bylo ostatně vidět i z téměř okamžitých reakcí poté, co se Orbánova porážka stávala stále jasnější a jistější.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová například uvedla, že „Maďarsko si vybralo Evropu“ a že „země se vrací na svou evropskou cestu“. Magyarovi pak k úspěchu gratulovali i francouzský prezident Emmanuel Macron, britský premiér Keir Starmer či německý kancléř Friedrich Merz.

O poznání chladnější a mnohem pozdější reakce během pondělí přišla z Kremlu, podle jehož mluvčího Dmitrije Peskova Rusko volbu Maďarů respektuje a počítá s pokračováním pragmatických vztahů. Moskvě musí nicméně na základě Magyarových prohlášení a vymezování se vůči Orbánovým vazbám na Vladimira Putina být jasné, že rusko-maďarské vztahy se již na stejné vlně jako dříve nepovezou.

Jak ale ještě před volbami pro iROZHLAS.cz upozorňovala analytička z Asociace pro mezinárodní otázky Pavlína Janebová, ani v případě vítězství Tiszy nelze očekávat „totální obrat či úplné přerušení vztahů“ kvůli energetické závislosti Maďarska na Rusku. Té se sice Tisza zbavit plánuje, jako cíl si nicméně stanovila až rok 2035.

V podstatě jakákoli reakce však zatím chybí od vedení Spojených států, přičemž Bílý dům již dříve jasně vyslovil podporu Orbánovi, a viceprezident JD Vance jej navíc před volbami navštívil. Třeba americký podnikatel a někdejší spojenec prezidenta Donalda Trumpa Elon Musk se ale nechal slyšet, že „kontrolu nad zemí převzala Sorosova organizace“.

Co má čekat Kyjev?

Pozornost se nyní každopádně bude upírat i na vztahy Budapešti a Kyjeva, a to jednak kvůli bilaterálním vztahům jako takovým, jenž už z historického hlediska nepatřily mezi ty nejbližší, ale i vzhledem ke zmíněným maďarským postojům v rámci Unie.

Magyar například podobně jako Orbán odmítá Ukrajině poskytovat zbraně, o jejím případném přijetí mezi současnou sedmadvacítku by Maďary chtěl nechat rozhodovat v referendu a nedávno Zelenského zkritizoval za výroky na premiérovu adresu kvůli sporu o ropovod Družba.

K zemi se tak sice nestaví tolik kriticky, avšak že by se z Maďarska přes noc stal jeden z největších podporovatelů Ukrajiny, odborníci jasně vylučují, k čemuž se kloní i Csehi.

„Nevidím, že by nová vláda nějak zvlášť podporovala urychlené přistoupení Ukrajiny k Evropské unii. Nicméně alespoň očekávám, že onen velmi nepřátelský tón a způsob, jakým zde válku na Ukrajině z domácích důvodů politizovala, ustane. Přístup podle mě bude pragmatičtější,“ zamýšlí se politolog.

Unijní představitelé tak nyní doufají jednak v rychlejší schvalování balíčků protiruských sankcí, ale i v možné uvolnění maďarského zablokování unijní půjčky Ukrajině ve výši devadesáti miliard eur (přibližně 2,2 bilionu korun), jež má pro napadenou zemi být zásadní, jak nedávno v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz popisoval analytik Pavel Havlíček.

Orbánův plakát v pokojíčku

Proces předání moci by nyní měl trvat zhruba měsíc, maďarský prezident má danou dobu na svolání nového parlamentu. Začínají se tak objevovat i otázky, kdo se vůbec členy Magyarovy vlády stane.

Zajímavou shodou okolností je, že politik v dětství k Orbánovi vzhlížel a ve svém pokoji měl dokonce vyvěšený jeho plakát jakožto tváře prodemokratického hnutí. Fidesz totiž původně platil za antikomunistickou liberální stranu, ta se nicméně postupně přizpůsobovala volebním preferencím a stávala se konzervativnější 

Že se jednou utkají v tak zásadním politickém souboji, se tedy malý Magyar, jenž byl posléze před přechodem k Tisze dlouholetým členem Fideszu, asi nedomníval. K vítězné straně se připojil v roce 2024 a hned si s ní připsal úspěch v eurovolbách, kde skončila druhá se ziskem téměř třiceti procent hlasů a sedmi mandáty.

„Je to de iure politická strana, Magyar ji převzal těsně před eurovolbami a nestihl si založit svou vlastní stranu, ale funguje jako politické hnutí, které zdaleka nemá žádné stranické struktury nebo vnitřně demokratické mechanismy. Funguje dost silně na vůdcovském principu a hnacím motorem je jeho osobní charisma,“ přiblížil pro Radiožurnál slovenský komentátor Arpád Soltész.

Magyar podle něj o sestavení vlády ani nemá s kým jednat a půjde o „one man show“. „Bude si muset povybírat ministry,“ doplňuje novinář s tím, že před volbami ale ještě nebyl schopen, potažmo ochoten konkrétní jména sdělit. Výjimkou pravděpodobně bude Anita Orbánová jakožto ministryně zahraniční, přičemž shoda jména s dosluhujícím premiérem je jen náhodná.

X XX

Premiér Andrej Babiš sice jednoznačně neřekl, kdo poletí v červenci na summit Severoatlantické aliance. Z jeho slov po jednání vlády ale vyplynulo, že nevidí důvod pro to, aby tam odcestoval prezident Petr Pavel místo zástupců vlády nebo společně s nimi.

Složení české delegace na summitu podle Babiše dořeší vláda definitivně

poté, co se 20. května potkají ministři zahraničí s šéfem NATO Markem Ruttem.

Po jednání vlády Babiš uvedl, že chápe, že má prezident Petr Pavel k NATO vztah. „Odpovědnost je na naší vládě,“ naznačil ale nejprve Babiš, že se nic nemění na jeho názoru, že by měl na summitu NATO zastupovat Česko on sám a ministr zahraničí Petr Macinka.

Babiš nechtěl komentovat dopis od prezidenta Petra Pavla, který se týkal právě účasti na summitu Severoatlantické aliance v červenci v Ankaře. Pavel minulý týden ve středu premiérovi napsal, že hodlá být v čele české delegace. Prezident odkázal na ústavu či dlouhodobé zvyklosti.

„Pan prezident prostě a jednoduše nespolupracuje s vládou a z toho důvodu si myslím, že by bylo lepší, kdyby tam jel pan premiér,“ tvrdí čestný prezident Motoristů sobě Filip Turek.

„Jestli tam pan prezident pojede na večeři nebo společensky jako doprovod, proti tomu nikdo nic nemá,“ řekl také Turek k možné účasti prezidenta Pavla na summitu NATO.

Já jeho názor nesdílím, odmítl Babiš návrh Turka

„Já jeho názor nesdílím,“ odvětil Babiš na otázku iDNES.cz, zda se ztotožňuje s Turkovým názorem a zda je možné, že by Pavel letěl do Ankary spolu se zástupci vlády a měl tam vlastní program.

Babiš po jednání vlády řekl, že Motoristé sobě podle něj stále nerozchodili, že Pavel nejmenoval Turka ministrem. V zahraničí to ale podle něj nikdo neřeší.

Právě Turka dříve prezident Pavel odmítl jmenovat ministrem. Turek chtěl být šéfem diplomacie, ale na Hradě neprošel ani jako kandidát na ministra životního prostředí.

„Tak já nevím, jestli by pan prezident měl zájem o to jet jako doprovod, jako člen delegace, proti tomu bych asi nic neměl,“ odvětil Turek na otázku, zda by na summit mohli letět premiér Babiš i prezident Pavel.

„Ale jde o to, jestli tam pan prezident bude hájit zájmy, které jsou shodné s vládou, a to zatím u pana prezidenta takto nevypadá,“ prohlásil Turek.

„Je to na větší diskusi a dnes to asi na vládě budeme řešit,“ řekl čestný prezident Motoristů sobě Turek. Podle něj mají letět premiér Babiš, ministr zahraničí a šéf Motoristů sobě Petr Macinka a ministr obrany za SPD Jaromír Zůna.

Babiš už dříve v polovině března řekl, že by měl na summit jet on sám a Macinka. Zůna pak na začátku dubna uvedl, že by se měl summitu zúčastnit také.

x X X

Nejsme prezidentskou republikou, řekl Juchelka

„Nejsme prezidentskou republikou, ale parlamentní demokracií,“ řekl ministr práce a sociálních věcí za ANO Aleš Juchelka.

Z toho podle něj vyplývá i to, kdo by měl letět za Českou republiku na summit NATO do Ankary. „Lidé, kteří rozhodují o finančních prostředcích,“ řekl Juchelka při příchodu na jednání vlády.

Pavel poukázal na své ústavní pravomoci

Pavel uvedl, že svou účastí chce přispět k zajištění kontinuity v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky, které se významně prolínají s působností prezidenta.

„K uplatnění své kompetence zastupovat stát navenek podle čl. 63 odst. 1 písm. a) Ústavy České republiky právě na summitu NATO přistupuji nejen s přihlédnutím k dlouhodobým zvyklostem, ale rovněž v zájmu přispět k zajištění kontinuity v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky České republiky, jež se významně prolíná s působností prezidenta republiky, a to nejen v oblasti mezinárodních vztahů,“ napsal Pavel Babišovi v dopise.

Macinka uvedl, že prezidentova umanutost v této věci už začíná působit poměrně nedůstojně. „Budu trvat na tom, že i na tomto formátu bude reprezentovat Českou republiku předseda vlády, protože nejsme prezidentská republika. Takže pokud si někdo hraje na to, že je králem slunce, tak se možná příliš začetl do nějakých dobových románů francouzské literatury,“ uvedl ministr zahraničí v pořadu Xaver Live.

Prezident předpokládá, že Babiš si je vědom znění ústavy a že nakonec i Macinka uzná, že není v roli, aby o něčem rozhodoval. „Ministr zahraničí nemůže rozhodovat o tom, jestli prezident pojede, nebo nepojede na setkání hlav států. On je tím, kdo to rozhodnutí zprocesuje,“ řekl.

X X X

Izraeli se zatím daří udržovat USA ve válce s Íránem a Libanonem. Co když se to dařit přestane? Co když ta válka Trumpa politicky zničí?

Válka s Iránem připomíná pověstnou jízdu na tygru, kterého si osedlal Izrael. Mírové rozhovory Íránu a USA v Pákistánu se podařilo zmařit prosazením izraelského požadavku, aby USA trvaly na převzetí íránského obohaceného uranu.

Soudím tak podle blogerského zpravodajství Larryho Johnsona na Substacku, který se zase odkazuje na svůj zdroj v pákistánském Islamabádu. Z toho má plynout, že kdyby to bylo jen na americkém viceprezidentu JD Vancovi, dohoda s Íránem by prý byla přijata:

Jak jsem očekával, jednání mezi USA a Íránem nedospěla k dohodě. Ačkoli americký tým vedl JD Vance, nikdy neměl situaci pod kontrolou… Od někoho, kdo byl přímo zapojen do tohoto cirkusu v Islámábádu, jsem se dozvěděl, že izraelští agenti – Steve Witkoff a Jared Kushner – zajistili, aby JD Vance nenásledoval své instinkty a nepřijal dohodu, kterou Írán předložil. Role Izraele při sabotování americké delegace byla zřejmá z Vanceova prohlášení o neúspěchu jednání, kdy falešně obvinil Írán, že odmítá vzdát se svého údajného úsilí o získání jaderné zbraně. Jedná se pouze o omílanou sionistickou propagandu.

Byly tři íránské podmínky, které USA odmítly přijmout: íránská kontrola nad Hormuzským průlivem, ukončení izraelských útoků na Libanon a Hizballáh, uvolnění íránských aktiv a zachování suverenity nad dodávkami obohaceného uranu. V uplynulém týdnu jsem během různých rozhovorů na toto téma opakovaně říkal, že o těchto otázkách Írán nehodlá vyjednávat.  

Tahle jedová pilulka tedy řeší problém nejbližší chvíle. Jednání bylo vtlačeno do koridoru, jako kdyby Írán tuhle válku prohrál. Ale Írán se necítí na konci sil.

Opusťme však rovinu „jedna paní povídala“. Není nic nového, že Írán si vyhrazuje právo na rozvoj jaderné energetiky a že pravidla, za kterých se to mělo odehrávat, byla už jednou dohodnuta. Stalo se to v červnu 2015 s pěti stálými členy Rady bezpečnosti plus Německa ve Vídni, kde sídlí také Mezinárodní agentura pro jadernou energii (MAAE), garant dodržování dohody. Jenže Spojené státy během prvního Trumpova funkčního období z této dohody se zkratkou JCPOA jednostranně vystoupily.

Detaily přípravy i opuštění dohody mi nabídly dokumenty resortního Ústavu pro mezinárodní vztahy (webové stránky má na iri.cz), Wikipedie (článek Íránský jaderný program) a umělá inteligence.

Kdybychom šli na úplný začátek, Íránský jaderný program spustily samy USA v 50. letech v rámci programu „Atomy pro mír“, tehdy šlo o spolupráci se šáhem Páhlavím. Po islámské revoluci roku 1979 Západ veškerou spolupráci přerušil, Írán ale v programu tajně pokračoval. Klíčový zlom přišel v roce 2002, kdy íránská opozice odhalila, že v zemi fungují nehlášená jaderná zařízení – závod na obohacování uranu v Natanzu a reaktor na těžkou vodu v Araku.

Na výběr byla válka, nebo diplomacie. Vyhrála diplomacie. Pustila se do toho skupina P5+1, tedy pět stálých členů Rady bezpečnosti OSN (USA, Rusko, Čína, Francie, Velká Británie) plus Německo. Koordinační roli hrála Evropská unie. První velký výsledek přišel v listopadu 2013, kdy Írán a P5+1 podepsali Společný akční plán ((Joint Comprehensive Plan of Action – JCPOA). Írán se v něm zavázal omezit obohacování uranu výměnou za dočasné uvolnění sankcí.

Koho zajímají podrobnosti, Írán se zavázal snížit počet centrifug, omezit obohacování uranu hluboko pod zbrojní úroveň, zredukovat zásoby obohaceného uranu z 10 tun na 300 kg a umožnit rozšířené inspekce MAAE. Západní mocnosti zrušily hospodářské sankce a Íránu se uvolnil přístup k zmraženým zahraničním aktivům.

JCPOA, formálně finalizovaná roku 2015, nepřerostla ve smlouvu, ale zůstala pouhoupolitickou dohodou, aby ji prezident Barack Obama nemusel dávat ke schválení Kongresu, konkrétně k ratifikaci v Senátu. Trump se jí proto necítil vázán a roku 2018 deklaroval jednostranné odstoupení.

Mimochodem, Severoatlantická smlouva o vzniku NATO v Senátu USA ratifikovaná byla, ale předtím musela vypustit všechny tvrdé závazky USA. Proto se v klíčovém článku 5 píše o reakci na napadení některé z členských zemí jen „podle vlastního uvážení“, čili nezávazně. Pranýřování na nástěnce by to spravilo taky. Trump může prohlašovat, že některým zemím by na pomoc nepřišel, smlouvu by tím neporušil.

Ale od dohody JCPOA Trump odstoupil. Proč? Izraelský premiér Netanjahu roku 2018 zveřejnil výsledky tajné operace Mossadu, který se dostal ke 183 CD napěchovanými dokumenty z doby, kdy běžely íránské poklusy o výrobu jaderné zbraně. Trump se odvolal na tyto dokumenty jako na doklad, že Írán podvádí. V daném případě však šlo o dokumenty z let 1999 až 2003, kdy Írán možná skutečně podváděl, ale před dohodou. Proto se začala zmíněná dohoda vyjednávat. Trump měl i další argumenty, ale dokumenty Mossadu byly v jeho rozhodnutí klíčové.

Podváděl však Írán i po uzavření dohody z června 2015? MAAE tvrdila, že ne, že dohodu dodržoval. Dokonce i tehdejší americký ministr zahraničí Mike Pompeo odmítl potvrdit, že dokumenty dokazují porušení samotné dohody JCPOA z roku 2015.

Po oznámení prezidenta Trumpa o odstoupení USA, se ostatní zúčastněné strany shodly, že samy budou pokračovat v jejím plnění. Podpořil je i generální tajemník OSN Antonio Guterres. Dohodu JCPOA označil za „velký úspěch v oblasti jaderného nešíření a diplomacie, který přispěl k regionálnímu mezinárodnímu míru a bezpečnosti“ a vyzval zbývající strany „k pokračování plnění závazků vyplývajících z dohody a všechny členské státy OSN k její podpoře“.

Takže Izrael tvrdil, že Írán podvádí, Trump na to kývl, ale zděšený svět se pokoušel pokračovat, jako by se nic nestalo. Trump však přitvrdil i ekonomickými sankcemi a pokoušel se Írán donutit ke kapitulační dohodě, která jej měla odzbrojit i v dalších oblastech. Írán to začal vnímat jako existenční ohrožení, a tak se nakonec k obohacování uranu vrátil.

Podrobnosti tohoto pozoruhodného upevňování stability na Blízkém východě neznáme, ale pozorovatelé opakují tvrzení, že duchovní vůdce Chamenejí starší byl přesto rozhodným odpůrcem jaderné zbraně. Uvědomoval si, co by to vyvolalo. A přes jeho nesouhlas nejel vlak. Proč tedy byl společným úderem USA a Izraele spolu s dalšími 15 představiteli nejvyššího duchovního, vojenského a politického vedení odstraněn?

Co si od toho útočníci slibovali, pokud obava z jaderného vyzbrojování Íránu skutečně platí? Nebo neplatí? Ale na zmaření mírových jednání v Islámabádu to stačilo.

Netanjahu zřejmě ví, jak přesvědčovat Trumpa ve prospěch Izraele. Co bude dělat, až se mu to nepovede, nebo až tu Trump nebude? Až bude muset sesednout z tygra a bude stát proti všem? Všem pěkně rozzuřeným takovým bezohledným pošlapáváním jejich zájmů až na hranici vzájemného zničení.

x X X

NĚKTEŘÍ  SOUDCI  CHTĚJÍ  ZA  KAŽDOU  CENU  ODSOUDIT  BABIŠEM?

Tejcův náměstek Koudelka: Soud si v kauze Čapí hnízdo vynucuje odsouzení Babiše?

„Jen nalézací soud může někoho uznat vinným, odvolací soud si to nemůže vynucovat,“ říká náměstek ministra spravedlnosti Zdeněk Koudelka ke kauze Čapí hnízdo. Podle něj postup Vrchního soudu v Praze ukazuje na problém hranic pravomocí odvolacích instancí a může vést k porušení principu dvojinstančnosti i k justičním omylům.

Předseda ANO Andrej Babiš tvrdí, že předsedkyně senátu Vrchního soudu v Praze Eva Brázdilová v kauze Čapí hnízdo měla předem daný cíl ho odsoudit. Jak hodnotíte tzv justiční ping pong v tomto případu?

Dlouho kritizuji ve svých článcích odvolací soudy za to, že si vynucují uznání viny po soudech nalézacích, když jim zákon nedává pravomoc uznat někoho vinným v případě, že byl obžaloby soudem první instance zproštěn. Andrej Babiš je stíhán od roku 2015. Dvakrát byl obžaloby zproštěn v první instanci Městským soudem v Praze. Jen nalézací soud první instance může někoho uznat vinným, to nemůže odvolací soud, ani Nejvyšší soud. Přesto si odvolací Vrchní soud v Praze vynucuje Babišovo odsouzení. Případ je sporem, zda soudy první instance u uznání viny rozhodují svobodně, či musí převzít vůli odvolacího soudu. Nemá-li odvolací soud pravomoc uznat obžalovaného vinným, nemůže si to vynucovat po soudu první instance.

Je zde argument judikatury Ústavního soudu, který do této problematiky zasáhl.

V rámci Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, kterou jsme vázáni, musí být trestní soudnictví dvojinstanční. Jde o lidskoprávní smlouvu, která se aplikuje ve prospěch jedince, ne státu. Při ochraně svobod a práv lidí se postupuje materiálně, ne formálně. Požadavek dvojinstančnosti v trestním řízení vede k tomu, že na vině za trestný čin v případě odsuzujícího rozsudku se musí shodnout soud nalézací i odvolací svobodně.

Postup Vrchního soudu v Praze již vedl ke křiklavému porušení práva. Vrchní soud si takto vynutil odsouzení Roberta Templa na doživotí, přestože ten byl opakovaně Krajským soudem v Plzni zproštěn. Dokonce vrchní soud nařídil změnu soudního senátu v Plzni a když i nový senát jej zprostil, nařídil změnu soudu z Plzně do Prahy. Až rozsudek Evropského soudu pro lidská práva z 25. 6. 2020, 44151/12, to napravil, ovšem po 20 letech. Tempel byl ve vězení. Obdobně si Vrchní soud v Praze vynucoval odsouzení za pokus vraždy v případě Lukaše Nečesaného i za cenu změny senátu. Teprve Ústavní soud to vrchnímu soudu zarazil nálezem z 5. 2. 2018, IV.ÚS 4091/18, kdy jsem za Lukáše Nečesaného podával úspěšnou ústavní stížnost. Jen za tyto dva případy vynucování odsouzení Vrchním soudem v Praze vyplatil stát nezákonně odsouzeným téměř 17 milionů korun.

Předseda senátu vrchního soudu Jiří Lněnička, jenž oba odsoudil, pro iDnes.cz 13. 12. 2025 prohlásil, že trvá na jejich vině. A v tom je zakopaný pes.

Mluvíte o názoru jakémsi přesvědčení soudce?

Ano. Některé rozsudky jsou postaveny na přesvědčení soudce odvolacího soudu, ale to je málo, když si soudce nalézacího soudu myslí opak. Máme zásadu v pochybnostech ve prospěch obžalovaného. Požadavek na dva shodné, ale zároveň svobodné výroky nalézacího a odvolacího soudu v případě odsouzení obžalovaného, jsou nástrojem omezení justičních omylů.

Babiš a jeho někdejší poradkyně, nyní europoslankyně Jana Nagyová čelí obžalobě kvůli padesátimilionové dotaci na areál Čapí hnízdo u středočeských Olbramovic Foto: Hnutí ANO

Soudcovská unie na podobná vyjádření reagovala tím, že zpochybňování nezávislosti soudů zásadně odmítá. Neměli by se politici takových vyjídření zdržet? Soudní moc je nezávislá.

Jsem zastánce svobody slova. Svobodu slova či projevu má Andrej Babiš i Soudcovská unie. Ať si každý tyto výroky porovná a vezme si z nich, co chce.

Podal jste trestní oznámení kvůli fungování pražské pobočce Nejvyššího státního zastupitelství. Máte už výsledek? Budete v tom nějak činný z pozice náměstka?

Z pohledu zákona o státním zastupitelství platí, že je svou organizací vázáno na soudy, pakliže právní předpis nestanoví jinak. Proto jsem označoval pražskou pobočku (nejvyšší státní zástupkyně ji označuje jinak) Nejvyššího státního zastupitelství ze nezákonnou, když Nejvyšší soud pobočku v Praze nemá a ani tuto pobočku NSZ neumožňuje zřídit zákon o státním zastupitelství. Trestní oznámení skončilo tak, že bylo postoupeno policií tehdejší ministryni spravedlnosti Evě Decroix k možnému opatření v oblasti správy státního zastupitelství. Tehdejší vedení ministerstva převzalo stanovisko nejvyšší státní zástupkyně Lenky Bradáčové. To, že to na policii dopadne nějak takto, jsem předpokládal již v momentu, kdy bylo trestní oznámení postoupeno z Brna, kde je sídlo Nejvyššího státního zastupitelství, do Prahy NCOZ. Neztotožnil jsem se s důvody postoupení do Prahy, když zákonné sídlo NSZ je v Brně.

Pražské pracoviště Nejvyššího státního zastupitelství vedení úřadu označuje jen za organizační zázemí bez vlastní působnosti, které má usnadnit komunikaci s institucemi v hlavním městě. Tak to prezentoval i exministr Pavel Blažek a ani on se v tomto s Lenkou Bradářovou nepřel. Není toto argument?

Jednání Lenky Bradáčové bylo mocensky a právně pokryto tím, že byla ve velmi dobrých vztazích s bývalým ministrem Pavlem Blažkem. Nechala si za jeho ministrování zřízení pobočky v Praze ministerstvem posvětit. S Pavlem Blažkem mám dobrý vztah a je to kvalitní právník, ale vždy jsem kritizoval a kritizovat budu to, jak vyhovoval různým nápadům Lenky Bradáčové, a že ji dosadil do funkce nejvyšší státní zástupkyně. Pavlu Blažkovi jsem řekl, že mocenské funkce v trestním státním aparátu nemají mít lidé, kteří se podíleli na ignorování ústavní zásady zákonného soudce. Pavel Blažek dokonce jako poslanec vystoupil proti tehdejší praxi uplatňované i na Vrchním státním zastupitelství v Praze za vedení Lenky Bradáčové, a podal Ústavnímu soudu za skupinu poslanců návrh na zrušení části jednacího řádu státního zastupitelství, která vrchním státním zastupitelstvím umožňovala vybírat si soudy pro vazbu a odposlech po celých Čechách (VSZ Praha) či po celé Moravě a Slezsku (VSZ Olomouc). Ústavní soud sice návrh zamítl, ale rovněž považoval tuto praxi za neústavní a přijal závazný výklad ve svém nálezu z 19. 4. 2016, Pl.ÚS 4/2014, část VII, že příslušný soud pro přípravné řízení trestní je soud určený podle trestního řádu dle místa spáchání místa trestného činu, nikoliv výběrem krajského nebo vrchního státního zastupitelství. Tím vlastně Pavel Blažek překazil tento neústavní postup. Návrh Ústavnímu soudu jsem pro Pavla Blažka tehdy psal. Bohužel stále může docházet ze strany státního zastupitelství k výběru civilních soudců držících služby pro trestní úkony. Proto za pozitivní efekt slučování okresních soudů považuji i to, že služby budou spíše na velkých soudech držet trestní soudci.

Ministr spravedlnosti chce vytvořit inspekci, která by vyšetřovala trestnou činnost státních zástupců. Unie státních zástupců to označila za nekoncepční krok bez obdoby v Evropě. Proč je podle vás takový orgán potřeba?

Krok ministra Jeronýma Tejce podporuji. Pro mne je nekoncepční to, že Ministerstvo spravedlnosti platí stamiliony za nezákonnosti v rámci trestního řízení, které nezpůsobilo a za které často odpovídají státní zástupci, ale fakticky odpovědnost vyvozována není. Je správné zavést mechanismus, kdy držitel státní moci je odpovědný.

Únik informací z neveřejného přípravného řízení, vyloučení státní zástupkyně Petry Lastovecké pro údajnou podjatost i přesuny mezi Vrchním státním zastupitelstvím v Olomouci a Praze vyvolávají v bitcoinové kauze řadu otázek o transparentnosti a řízení případu. Jak tento vývoj čtete a neukazuje podle vás na širší problém fungování státního zastupitelství?

Na ministerstvu případ neřeším, nejde o výkon legislativy. Případ jen sleduji jako občan zajímající se o právo. Hodnotím to tak, že v osobní rovině jde o spor Lenky Bradáčové se státní zástupkyní VSZ Olomouc Petrou Lastoveckou. Jsem z Moravy a zde se říká, že když se ženy přou, rozumný muž se do toho nemíchá. Pokud jde o institucionální rovinu, tak Vrchní státní zastupitelství v Olomouci si nese důsledky v rámci své pověsti z razie na Úřadu vlády 2013. Velký začátek a slabé finále. Ovšem nemám ani potřebu jakkoli chválit kroky NSZ v této věci. Jsem jen divák, který si občan přečte něco na České justici a vzpomene si na staré pořekadlo. Jeden za 18 a druhý bez dvou za 20. Eva Paseková, ceskajustice

X XX

Francie opustí Windows, přechází na Linux

Francouzský meziresortní úřad pro digitální záležitosti (DINUM) oznámil, že francouzské vládní systémy přejdou z Windows na Linux.

Kromě přechodu na Linux zavázal DINUM ministerstva k předložení plánů na postupné vyřazení neevropského softwaru v klíčových oblastech IT infrastruktury do podzimu 2026. To se týká nejen operačních systémů pro stolní počítače, ale také nástrojů pro spolupráci, kybernetické bezpečnosti, umělé inteligence, databází, virtualizace a síťových zařízení.

Agentura označila jako cílová řešení službu pro zasílání zpráv Tchap, Visio, náhradu za Zoom, a FranceTransfer pro přenos dokumentů. V červnu agentura uspořádá úvodní schůzky, na kterých bude definován rámec pro spolupráci veřejného a soukromého sektoru při implementaci této strategie.

Pro připomenutí, v roce 2025 Paříž obvinila Spojené státy z pokusu o podkopání zákona o digitálních službách (DSA) a zákona o digitálních trzích (DMA), které mají donutit velké společnosti, především Apple, dodržovat pravidla interoperability otevřených systémů a spravedlivé hospodářské soutěže. V březnu 2025 Francie spolu s Německem zavedla Dokumenty Google jako náhradu za Dokumenty Google pro offline a cloudovou spolupráci a zpracování textu.

Nedávné rozhodnutí francouzské vlády je dosud nejviditelnějším signálem toho, že evropské vlády přecházejí od izolovaných nahrazování k širšímu odmítnutí amerických technologií, včetně Windows, Microsoft Office, Zoomu a Dokumentů Google.

X XX

Až 10 milionů pokuty a stopka na 5 let. ÚOHS chce za tajné dohody trestat i zaměstnanci.

Tajnou dohodu uzavřenou mimo firemní prostory napříště odhalí lokalizace zaměstnanců.

IÚOHS navrhuje za kartely trestat i jednotlivce, a to pokutou až 10 milionů korun a pětiletým zákazem činnosti. Pro odhalování dohod o cenách či trhu žádá Úřad nově přístup k lokalizačním datům a bankovním účtům podezřelých.

Vyplývá to z rozsáhlé novely zákona o ochraně hospodářské soutěže, jak ji Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) předložil do připomínkového řízení. Dohody, jejichž cílem je narušení konkurence, nejsou v současnosti trestným činem právnických osob. Jde o přestupky, které trestá ÚOHS.

Tyto dohody ale podle Úřadu ve firmách dojednávají nikoli jen firmy, ale konkrétní fyzické osoby. Podle ÚOHS typicky na pozici statutárních orgánů, manažerů, klíčových zaměstnanců nebo vlastníků. Buď dohody přímo zosnují nebo se na nich svým jednáním podílí či je umožní.

Policie to neumí, Úřad se chystá k zásahům

Až dosud těmto lidem hrozí vyšetřování a trest za uzavření zakázané dohody podle trestního zákoníku. Jenže orgány činné v trestním řízení neumějí prokázat újmu. V praxi je trestní zákoník pro potírání zakázaných dohod používaný výjimečně, tvrdí ÚOHS. Úřad proto navrhuje rozšíření přestupkového řízení i pro fyzické osoby.

„Navrhovaná úprava má doplnit správněprávní odpovědnost fyzických osob, nikoli nahradit trestněprávní odpovědnost podle předpisů trestního práva,“ uvádí Úřad v důvodové zprávě.

ÚOHS chce přístup k účtům pokutovaných

Návrh nově stanoví, že fyzické osobě může ÚOHS za uzavření nebo podílení se na zakázané dohodě včetně pokusu uložit zákaz činnosti až na 5 let a pokutu až do výše 10 milionů korun. Přitom zohlední majetkové poměry pachatele, které musí poznat. Proto žádá ÚOHS přístup k Centrální evidenci účtů. Tu vede Česká národní banka o všech osobách a firmách.

„V této souvislosti je žádoucí, aby informace poskytnuté od těchto osob ohledně jejich majetku mohl Úřad ověřit z centrální evidence účtů. Návrh proto obsahuje zařazení Úřadu mezi subjekty oprávněné údaje z Centrální evidence účtů požadovat,“ stojí v návrhu novely.

Tajné dohody lze zjistit sledováním mobilu

Prokazování „existence kontaktů“ mezi soutěžiteli podezřelými ze zakázané dohody závisí často na datech z notebooků nebo mobilů, vysvětluje Úřad. „Tyto delikty jsou svým charakterem závažné, pečlivě utajované a jejich prokazování je mimořádně obtížné. Zpravidla se odehrávají bez písemných stop a mimo formální komunikační kanály, což značně ztěžuje činnost Úřadu,“ vysvětluje ÚOHS.

Takové kontakty lze ověřit pouze lokalizačními a provozními údaji o pohybu příslušných zařízení. „Tato zařízení často obsahují zásadní důkazní informace o koordinaci chování soutěžitelů, komunikaci mezi konkurenty či instrukcích k účasti v zakázkách,“ uvádí ÚOHS v důvodové zprávě.

Jednatel firmy odevzdal prázdný mobil

Úřad v minulosti zaznamenal případy, kdy docházelo ke znepřístupňování, odpojování nebo manipulaci s těmito zařízeními, čímž bylo mařeno šetření na místě a znemožněno řádné prokázání protisoutěžního jednání, vysvětluje důvodová zpráva.

Jako typický případ uvádí firmu, jejíž jednatel odmítl inspektorům Úřadu předat a zpřístupnit mobilní telefon, zatímco druhý telefon a notebook poskytl. Jenže před tím jeho obsah vymazal. „Takové jednání Úřad kvalifikoval jako maření místního šetření, za které byla společnosti uložena pokuta ve výši 22,5 milionu Kč,“ uvádí zpráva.

Lokalizace zaměstnanců s povolením soudu

ÚOHS navrhuje rozšířit v zákoně o elektronických komunikacích seznam osob s oprávněním získat provozní a lokalizační data od provozovatele sítí. ÚOHS by se tak postavil vedle policie, BIS nebo Vojenského zpravodajství.

Stejně jako u tajných služeb i ÚOHS by podle návrhu potřeboval pro přístup k lokalizačním údajům lidí předchozí písemné povolení příslušného předsedy senátu vrchního soudu.

Lítost pro zosnovatele, návodce i pomocníky

Návrh rovněž výslovně zakotvuje možnost využít institut shovívavosti u osob, které uzavřely nebo se pokusily uzavřít zakázanou dohodu, zosnovaly či řídily její uzavření (organizátor), vzbudily v jiném rozhodnutí spáchat přestupek v roli návodce nebo umožnily či usnadnily jeho spáchání (pomocník).

V případě využití tzv. leniency programu budou pachatelé motivovaní upuštěním od potrestání nebo výrazným snížením sankcí. Současně využijí institut účinné lítosti podle trestního zákoníku. Žádat o shovívavost mohou fyzické osoby už od roku 2023. Výslovně tento institut zakotven zákonem není.

Jde také a zejména o veřejné zakázky

Typicky jde o bývalé nebo současné manažery, kterým hrozí trestní postih za účast na kartelové dohodě,“ uvádí k tomu ÚOHS v návrhu. Pro účinné odhalovaní kartelů je nezbytné zvýšení jejich právní jistoty.

„S úspěšnou účastí v leniency programu jsou spojeny i další důsledky jak pro soutěžitele, tak pro soutěžní úřad. Soutěžitelům, kteří se dopustili bid riggingu (kartelu u veřejných zakázek), může být v důsledku leniency prominut zákaz plnění veřejných zakázek,“ uvádí doslova důvodová zpráva Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

.Irena Válová, ceskajustice

X X X

Zničíme íránské lodě, které se v rámci blokády přiblíží k těm od USA, řekl Trump

Americký prezident Donald Trump dnes na své sociální síti pohrozil, že Spojené státy budou likvidovat íránské lodě, které se přiblíží k těm americkým, jež budou provádět námořní blokádu. Velitelství americké armády CENTCOM uvedlo, že americké vojenské síly zahájí od dnešního odpoledne blokádu íránských přístavů.

Armáda nebude blokovat plavbu Hormuzským průlivem těm lodím, které nesměřují do Íránu. Britská vojenská námořní služba (UKMTO) uvedla, že obdržela informaci, že omezení platí od 16:00 SELČ.

„Íránské námořnictvo leží na dně moře, zcela zničeno – 158 lodí. To, co jsme nezasáhli, je jejich malý počet takzvaných rychlých útočných lodí, protože jsme je nepovažovali za významnou hrozbu,“ uvedl Trump. „Pokud se některé z těchto lodí přiblíží k naší blokádě, budou okamžitě zničeny pomocí stejného systému likvidace, jaký používáme proti drogovým dealerům na lodích na moři. Je to rychlé a brutální,“ dodal.

x X X

Španělský premiér Sánchez se vrací do Číny a usiluje o hlubší vazby uprostřed napětí z války s Íránem. Pro premiéra Pedra Sáncheze je to již čtvrtá cesta do druhé největší ekonomiky světa za tři roky.

X X X

Prezident USA Trump na své sociální síti pohrozil, že USA budou likvidovat íránské lodě, které se přiblíží k americké námořní blokádě.

X X X

Při současné válce mezi Hizballáhem a Izraelem zahynulo v Libanonu v důsledku izraelských náletů 2 089 lidí. Libanonské ministerstvo zdravotnictví ve své pondělní denní bilanci uvedlo, že mezi mrtvými je 252 žen, 166 dětí a 88 zdravotnických pracovníků.

Omezení se podle informací UKMTO týkají íránských přístavů a pobřežních oblasti, včetně Perského zálivu, Ománského zálivu a Hormuzského průlivu. „Omezení přístupu se bude bez výjimek vztahovat na veškerá plavidla plující pod jakoukoliv vlajkou, která mají co do činění s íránskými přístavy, ropnými terminály či pobřežními objekty,“ uvádí UKMTO.

V plavbě přes Hormuzský průliv, který je klíčový pro přepravu ropy, nebudou americké síly bránit těm lodím, které nesměřují do Íránu, uvedl CENTCOM. Dodal, že námořní dopravci budou podrobně informováni.

Oznámení přichází po neúspěchu víkendových jednání mezi Íránem a Spojenými státy. Ceny ropy na oznámení blokády íránských přístavů zareagovaly silným růstem. Mluvčí velitelství íránských sil označil blokádu za pirátství, Teherán podle něj odpoví s rozhodností.

X XX

Trump: Nepotřebuji papeže, který je proti mně

Americký prezident a předseda vlastní tzv. Rady míru Donald Trump ostře kritizoval papeže Lva XIV. a prohlásil, že nepotřebuje papeže, který se staví proti jeho politice.

Papež kritizoval americké akce v Íránu. Konkrétně označil americké hrozby vůči íránskému lidu za nepřijatelné. Začátkem dubna, poté, co americký ministr války Pete Hegseth vyzval k modlitbě za vojenský personál, papež v kázání prohlásil, že touha po dominanci není v souladu s cestou Ježíše Krista.

„Nechci papeže, který si myslí, že je v pořádku, že Írán má jaderné zbraně. Nechci papeže, který si myslí, že je hrozné, že Amerika zaútočila na Venezuelu, zemi, která dodávala obrovské množství drog do Spojených států a, co je horší, propouštěla do naší země lidi ze svých věznic, včetně vrahů, drogových dealerů a atentátníků. A nechci papeže, který kritizuje prezidenta Spojených států,“  napsal   vůdce USA na sociální síti Truth Social.

Trump také řekl, že „Lion by nebyl ve Vatikánu“, kdyby nebyl v Bílém domě.

Americký prezident také vyzval papeže, aby přestal podlézat „radikálním levičákům“ a „soustředil se na to, aby byl skvělým papežem, ne politikem“.

X XX

Zničíme íránské lodě, které se v rámci blokády přiblíží k těm od USA, řekl Trump

Americký prezident Donald Trump dnes na své sociální síti pohrozil, že Spojené státy budou likvidovat íránské lodě, které se přiblíží k těm americkým, jež budou provádět námořní blokádu. Velitelství americké armády CENTCOM uvedlo, že americké vojenské síly zahájí od dnešního odpoledne blokádu íránských přístavů.

Armáda nebude blokovat plavbu Hormuzským průlivem těm lodím, které nesměřují do Íránu. Britská vojenská námořní služba (UKMTO) uvedla, že obdržela informaci, že omezení platí od 16:00 SELČ.

„Íránské námořnictvo leží na dně moře, zcela zničeno – 158 lodí. To, co jsme nezasáhli, je jejich malý počet takzvaných rychlých útočných lodí, protože jsme je nepovažovali za významnou hrozbu,“ uvedl Trump. „Pokud se některé z těchto lodí přiblíží k naší blokádě, budou okamžitě zničeny pomocí stejného systému likvidace, jaký používáme proti drogovým dealerům na lodích na moři. Je to rychlé a brutální,“ dodal.

X XX

Španělský premiér Sánchez se vrací do Číny a usiluje o hlubší vazby uprostřed napětí z války s Íránem. Pro premiéra Pedra Sáncheze je to již čtvrtá cesta do druhé největší ekonomiky světa za tři roky.

Prezident USA Trump na své sociální síti pohrozil, že USA budou likvidovat íránské lodě, které se přiblíží k americké námořní blokádě.

Při současné válce mezi Hizballáhem a Izraelem zahynulo v Libanonu v důsledku izraelských náletů 2 089 lidí. Libanonské ministerstvo zdravotnictví ve své pondělní denní bilanci uvedlo, že mezi mrtvými je 252 žen, 166 dětí a 88 zdravotnických pracovníků.

Omezení se podle informací UKMTO týkají íránských přístavů a pobřežních oblasti, včetně Perského zálivu, Ománského zálivu a Hormuzského průlivu. „Omezení přístupu se bude bez výjimek vztahovat na veškerá plavidla plující pod jakoukoliv vlajkou, která mají co do činění s íránskými přístavy, ropnými terminály či pobřežními objekty,“ uvádí UKMTO.

V plavbě přes Hormuzský průliv, který je klíčový pro přepravu ropy, nebudou americké síly bránit těm lodím, které nesměřují do Íránu, uvedl CENTCOM. Dodal, že námořní dopravci budou podrobně informováni.

Oznámení přichází po neúspěchu víkendových jednání mezi Íránem a Spojenými státy. Ceny ropy na oznámení blokády íránských přístavů zareagovaly silným růstem. Mluvčí velitelství íránských sil označil blokádu za pirátství, Teherán podle něj odpoví s rozhodností.

X X X

TRUMP  RADY  PAPEŽI

Vzpamatujte se, jste slabý, plísnil papeže Trump. Názory nezměním, reagoval Lev XIV.

Lev XIV. by mi měl být vděčný za zvolení papežem, vzkázal americký prezident Donald Trump do Vatikánu. Papeže, který pochází z Chicaga, na své síti Truth Social vyzval, aby přestal být politikem a nepodbízel se radikální levici. Novinářům pak Trump řekl, že není jeho velkým fanouškem. Samotný papež Lev XIV. po kritice řekl, že hodlá i nadále vystupovat proti válce a prosazovat mír.

Papež Lev XIV. rovněž chce preferovat dialog a takové vzájemné vztahy mezi státy, které povedou ke spravedlivým řešením problémů. Reagoval tak na Trumpova slova, který řekl, že hlava katolické církve je slabá ohledně kriminality a hrozná v zahraniční politice.

Podle něj papež souhlasí s tím, aby Írán měl jaderné zbraně. Takový postoj papež ani vatikánská diplomacie ale nikdy neuvedli. „Nechci papeže, který kritizuje prezidenta Spojených států, protože dělám to, kvůli čemuž jsem byl zvolen,“ dodal Trump.

Papež Lev XIV. v minulosti kritizoval například zadržování migrantů ve Spojených státech ze strany Úřadu pro imigraci a cla (ICE). Papež také odmítá válku na Blízkém východě, jako ostatně další konflikty, například na Ukrajině. V pátek papež uvedl, že žádná příčina nemůže ospravedlnit válku. Podle něj Ježíš „nikdy nestojí na straně těch, kteří dříve svírali meče a dnes shazují bomby“.

„Lev by se měl jako papež vzpamatovat, řídit se zdravým rozumem, přestat se podbízet radikální levici a soustředit se na to, aby byl skvělým papežem a ne politikem,“ uvedl Trump na adresu hlavy katolické církve. Americký prezident dodal, že se mu víc líbí papežův bratr Louis Prevost, protože je příznivcem jeho hnutí MAGA (Učiňme Ameriku opět skvělou).

„Nejsem velkým fanouškem papeže Lva,“ řekl Trump novinářům. Podle něj je papež hodně liberální, což v americké politické debatě znamená, že je na opačné straně, než konzervativci. Trump se také domnívá, že papež „nevěří v boj proti kriminalitě“.

„Nechci se s ním pouštět do debaty. Nemyslím si, že evangelické poselství má být zneužíváno tak, jak to někteří lidé dělají,“ reagoval na Trumpa Lev XIV. na palubě letadla směřujícího do Alžíru. „V dnešním světě trpí příliš mnoho lidí. Zabíjí se příliš mnoho nevinných lidí. A myslím si, že někdo musí vystoupit a říct, že existuje lepší cesta,“ řekl papež. „Trumpovy vlády se nebojím,“ dodal podle agentury ANSA.

Americký prezident v textu na síti Truth Social také podal svou interpretaci loňského konkláve, které zvolilo v květnu papežem amerického kardinála Roberta Prevost, současného Lva XIV.. Podle Trumpa si kardinálové vybrali za papeže Američana, protože se domnívali, že bude lépe vycházet s Trumpem. „Kdybych nebyl v Bílém domě, tak by Lev nebyl ve Vatikánu,“ uvedl Trump.

Analytici poměrů ve Vatikánu naopak poukazovali na to, že americký pas mohl být ve volbě papeže pro Prevosta spíše přítěží. Katolická církev totiž dlouho měla ostych zvolit do svého čela občana země, která je velká mezinárodní mocnost.

Lev XIV. je prvním papežem v dějinách katolické církve, který se narodil na území Spojených států. Během svého života však dlouhou působil i v Peru a před zvolením do čele katolické církve také několik let ve Vatikánu. Konkláve, tedy shromáždění kardinálů, ho zvolilo papežem loni 8. května po úmrtí papeže Františka.

x X X

Konec protestů. Irská policie v Dublinu vyhnala blokující traktory a náklaďáky

Irská policie v neděli odstranila traktory a nákladní automobily, které pět dní blokovaly dopravu v centru Dublinu na protest proti prudce rostoucím cenám pohonných hmot. Vláda se tím snaží omezit ekonomické dopady blokád, které silně narušily dopravu ve městě a zanechaly některé čerpací stanice bez dodávek, informovala agentura Reuters.

Protestující, které rozhořčilo zdražení nafty o více než pětinu od vypuknutí americko-izraelské války proti Íránu na konci února, tento týden pomocí traktorů a nákladních automobilů zablokovali ropnou rafinerii, dva přístavy, palivový terminál a řadu silnic po celé zemi.

Protesty narušily dopravu v Dublinu a zanechaly asi třetinu čerpacích stanic v zemi bez paliva. Vzniklou situaci ministr financí Simon Harris označil za „velmi nebezpečný okamžik“.

Policie v sobotu odstranila blokádu jediné ropné rafinerie v zemi a v neděli uvedla, že zahájila operaci, která má odstranit blokádu přístavu Galway.

Vláda odmítla vyjednávat s protestujícími, mezi nimiž byli farmáři, řidiči a dodavatelé. Vede však jednání se zástupci zemědělského a dopravního odvětví o opatřeních, které by měly zmírnit nárůst cen pohonných hmot.

Průzkum v nedělníku Sunday Independent ukázal, že 56 procent dotázaných podporuje protestující, ale většina příznivců obou vládnoucích stran je proti nim, dodala agentura Reuters.

Ministři, Turek a zástupci obcí jednají o změně kvůli větrným elektrárnám

Vicepremiér za hnutí ANO Karel Havlíček, ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová ze stejného hnutí a vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal, poslanec Motoristů sobě Filip Turek projednávají se zástupci samospráv úpravu nově navrženého stavebního zákona a vymezení akceleračních oblastí.

Vládní koalice hnutí ANO, SPD a Motoristů několikrát avizovala, že se chystá přehodnotit některé plány v rozvoji větrné energetiky.

Upravit chce systém takzvaných akceleračních zón pro rychlejší povolování obnovitelných zdrojů energie, což jsou administrativně vymezená území, kde má být rychlejší a jednodušší povolování projektů.

Ministerstvo životního prostředí nedávno oznámilo, že chce výstavbu větrných a solárních parků na těchto územích oddálit na až jeden kilometr od obcí

X X