Učebnicový příklad nepotismu, hodnotí ministryně financí zapojení příbuzného Marka Bendy do bitcoinové kauzy. Klíčovou roli v bitcoinové kauze podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) sehrál tehdejší ředitel kabinetu ministra Filip Benda, bratr poslance Marka Bendy. Právě jeho pozici označila za „trafiku“, která podle ní přispěla k tomu, že stát ignoroval varování a uzavřel rizikovou smlouvu. Ministerstvo spravedlnosti nyní po auditu podá trestní oznámení kvůli podezření ze zneužití pravomoci a porušení povinností při správě majetku.

Schillerová proto mluví o státem asistovaném pokusu o legalizaci trestné činnosti. „Bitcoinová kauza je příběh o nepotismu a měl by vstoupit do učebnic, kam může vést obsazování veřejných funkcí příbuznými,“ řekla s poukazem na osobu tehdejšího ředitele kabinetu ministra Filipa Bendy, bratra poslance za ODS Marka Bendy. „Od 13. února měl na stole interní stanovisko právní sekce ministerstva financí koordinované s Finančním analytickým útvarem, upozorňující na významná rizika plánovaného sjednání darovací smlouvy mezi státem a panem Jiřikovským,“ doplnila.

Stanjura jako jediný ministr nevrátil při odchodu telefony

Dokument upozorňoval na Jiřikovského jako na osobu problematickou, když dárce nelze považovat za důvěryhodného. Varoval i před tím, že přijetí daru mohlo sloužit k legalizaci výnosu z trestné činnosti a že lze očekávat negativní ohlas ve veřejném prostoru.

Audit však neprokázal, že by Filip Benda tyto informace sdílel s ministrem Zbyňkem Stanjurou. „Ten jako jediný ministr při odchodu nevrátil svá komunikační zařízení. Šlo o 3 telefony a tablet. Úřad mu proto vyměřil zůstatkovou cenu 59 tisíc korun,“ doplnila Schillerová.

Audit podle ní prokázal závažné porušení pracovních povinností a interních směrnic. „Pokud by nefungoval jako trafika pro bratra Marka Bendy, ale profesionálně řízený odbor, nemuselo by ke škodám dojít,“ uzavřela ministryně.

Filip Benda byl ředitelem kabinetu ministra financí Zbyňka Stanjury. Foto: ODS

Tejc: stačila lustrace trestní minulosti Jiřikovského

Podle Tejce ministerstvo mělo informaci o trestní minulosti Jiřikovského od roku 2018 a mohlo ji snadno zjistit ze svých interních systémů. „Není pochybnost o tom, že kdyby dotčené osoby na ministerstvu chtěli vědět, tak se lustrací dozví o trestní minulosti Jiřikovského a celém pozadí problémů, a mohli tyto informace použít jako podklad pro rozhodnutí, že takovou transakci neučiní. Bývalí zaměstnanci však nepostupovali s náležitou péčí,“ zmínil Tejc.

Audit dále zjistil, že samotná darovací smlouva byla podepsána tři dny předtím, než ji schválil ministr. V případu také chyběla řídící kontrola a právní odbor si nevyžádal komplexní právní stanovisko, jak vyžadují interní předpisy.

Problematická měla být i vstřícnost ministerských úředníků k požadavkům Jiřikovského advokáta Kárima Titze na úpravy smluv. „Ministerstvo vyhovovalo veškerým požadavkům, které druhá strana na úpravy smluv měla, a ne vždy to bylo ku prospěchu úřadu,“ upřesnil ministr.

Aukce se sníženou počáteční cenou

Otazníky vzbuzuje i postup resortu po uzavření kupní smlouvy. Podle zjištění auditorů totiž i následné aukce kryptoměny vykazovaly nedostatky. Mohly se jich totiž zúčastnit i zájemci, kteří nesplnili požadavky na složení nezbytné jistiny. A navíc, nejnižší podání stanovenou vyhláškou, bylo před začátkem aukce sníženo o 10 %. „Tím byl porušen zákon o majetku státu. Došlo ke snížení výnosu o 13 milionů korun,“ vypočítal Tejc.

Naopak skutečnost, že úřad v šesti případech kupní smlouvy s vydražiteli v hodnotě 92 milionů korun nezveřejnil, hodnotí ministr jako bohulibou. Pomohlo to totiž zabránit dalším škodám. „Dokud nebyly v registru smluv, nebyly účinné a ministerstvo jimi nebylo vázáno,“ řekl.Martin Drtina, ceskajustice.cz

X X X

NA  SLOVENSKU  SE  VRÁTIT  K  OBLÍBENÉ  MOTORISTICKÉ

RELACI  POZOR  ZÁKRUTA. DENNĚ  JI  POSLOUCHALO  V  CELÉ

EROPĚ  PŘES   ŠEST   MILIONŮ  POSLUCHAČŮ

MAGYAR  NESPOKOJEN

‚Lživé zpravodajství.‘ Magyar vystoupil ve veřejnoprávní televizi, v ostrém výstupu ji zkritizoval

V Maďarsku se po volbách otevírá téma veřejnoprávních médií. Vítěz voleb Péter Magyar chce změnit jejich fungování a mluví o tom, že současný model nemůže pokračovat. Veřejnoprávní média se proti tomu už ohradila, část zaměstnanců se ale k volání po nezávislosti už přidala. A nově zasáhl také mediální regulátor, který veřejnoprávní televizi udělil pokutu.

Magyar svou vizi popsal ve středu dopoledne přímo ve vysílání rozhlasu Kossuth Rádió a na zpravodajském kanálu M1

Tato média sice patří do veřejnoprávní skupiny MTVA, tedy Maďarské státní mediální skupiny, ale dlouhodobě jsou kritizována kvůli silnému vlivu státu a vlády Viktora Orbána.

Magyar tam vystoupil vůbec poprvé po roce a půl a mluvil o tom, že současný model podle něj neplní roli veřejné služby.

„Okamžitě pozastavíme toto lživé zpravodajství a spolu s ostatními parlamentními stranami a odbornými organizacemi vytvoříme podmínky pro nezávislá, objektivní a nestranná média,“ prohlásil ve vysílání.

Dále řekl, že netouží po pomstě, ale chce, aby veřejnoprávní média informovala o skutečnosti. K tomu ale bude muset Tisza předložit změny v zákoně.

Reakce médií

„Budeme postupovat zákonně, toto zpravodajství pozastavíme a okamžitě spustíme znovu v nové podobě,“ vysvětlil svůj záměr Magyar.

Dodal ale, že příprava nového mediálního zákona a vytváření profesionálních podmínek ve veřejnoprávních médiích nějaký čas potrvají.

Reakce samotných veřejnoprávních médií byla vidět přímo ve vysílání. Televize M1 v hlavních zprávách zdůraznila, že Magyar chce zpravodajství pozastavit a formulovala to jako hrozbu pro veřejnoprávní média.

Zároveň během samotného rozhovoru moderátorka opakovaně zpochybňovala jeho tvrzení, že by nebyl do vysílání zvaný a odmítala i jeho kritiku směrem k redakci. Rozhovor se tak několikrát změnil v ostrou výměnu.

Podle loňské studie liberálního ústavu Rubicon Institute zmiňovaly hlavní zpravodajské relace veřejnoprávní televize Magyara v 96 procentech případů v negativním kontextu. Dosluhujícího premiéra Orbána naopak v 95 procentech případů pozitivně.

Pokuta televizi

Do toho všeho teď vstoupila i rada, která na média dohlíží. Ta udělila veřejnoprávní televizi pokutu 1,8 milionu forintů, tedy přibližně 115 tisíc korun.

Důvodem bylo, že veřejnoprávní kanály několik týdnů vysílaly reklamu na vládní anketu zvanou Národní konzultace, aniž by ji řádně označily jako placenou. Tím porušily zákon.

Server HVG upozorňuje, že tato rada byla dosud vnímaná jako poslušný nástroj vládnoucího Fideszu. Teprve po volební porážce Orbána a po tom, co lídr vítězné opozice vyzval šéfa orgánu k rezignaci, se podle webu situace mění a rada začíná konat.

Zpravodajský web HVG také informoval, že tlak na obnovení nezávislosti začíná přicházet i od zaměstnanců veřejnoprávních médií. Píše doslova o vzpouře mezi zaměstnanci tiskové agentury MTI.

Žádají prý obnovení nezávislého, nestranného a profesionálního zpravodajství a zrušení „cenzorských“ pravomocí ředitele. Popisují tak v prohlášení, které poslali vedení Maďarské státní mediální skupiny. Obsahovat mělo kolem 90 podpisů.

Maďarská nezávislá média připomínají, že Péter Magyar po svém včerejším vystoupení v rádiu a televizi sklidil potlesk řady zaměstnanců.

X X X

Irán otvoril Hormuzský prieliv. Trump: Už nikdy ho nezatvoria, americká blokáda pokračuje

Hormuzský prieliv je až po zvyšok trvania prímeria otvorený pre plavbu všetkých komerčných plavidiel, oznámil v piatok iránsky minister zahraničných vecí Abbás Arákčí. Tento krok je podľa neho v súlade s uzavretím prímeria v Libanone, ktoré by malo byť v platnosti zatiaľ desať dní, počnúc štvrtkom. Americký prezident Donald Trump následne uviedol, že Irán súhlasil s tým, že prieliv už nikdy nezatvorí.

Blokovaný Hormuzský prieliv. Trumpove slová nepotešili lodiarov

Plavba cez Hormuzský prieliv bude podľa Arákčího prebiehať koordinovanou trasou, ktorú už predtým oznámila Iránska organizácia pre prístavy a námornú dopravu (PMO). Bezpečná vstupná trasa vedie z Ománskeho zálivu smerom na sever od ostrova Lárak, zatiaľ čo výstupná trasa z Perzského zálivu južne od tohto ostrova.

Podľa AFP ale nie je bezprostredne jasné, či iránsky minister narážal na prímerie v Libanone, ktoré vstúpilo do platnosti do platnosti v noci na piatok miestneho času (vo štvrtok 23.00 h SELČ), alebo prímerie medzi Iránom a Spojené štáty z 8. apríla. 

„Už sa nebude používať ako zbraň proti svetu!“ napísal s odkazom na prieliv Trump v jednom zo série desiatich príspevkov, ktoré zverejnil v priebehu približne jednej hodiny na svojej sieti Truth Social.

„ĎAKUJEME,“ napísal v reakcii na Arákčího oznámenie šéf Bieleho domu na svojej sieti Truth Social. V príspevku pritom namiesto Hormuzského napísal „Iránsky prieliv“ a uviedol, že „JE ÚPLNE OTVORENÝ A PRIPRAVENÝ NA BEZPROBLÉMOVÝ PRECHOD“.

X X X

Belgický generál: Ukrajinci by měli válčit až do roku 2030

Konflikt na Ukrajině by neměl skončit před rokem 2030, protože teprve potom bude mít Evropa čas připravit se na válku s Ruskem. Uvedl to belgický náčelník generálního štábu, generál Frederik Vansina, v rozhovoru pro belgický deník Le Soir. Podle něj má Evropa několik let navíc „díky Ukrajině“, která „nám tento čas kupuje“.

„Do roku 2030, pokud budeme pokračovat v naší současné trajektorii, budeme výrazně silnější než dnes. A do roku 2035 věřím, že tato strategická autonomie pro Evropu bude dosažitelná – za předpokladu, že rozpočty budou i nadále růst. Rok 2030 bude pro Evropu těžkým obdobím. Doufejme, že do té doby válka na Ukrajině skončí. Rusku zbude armáda 650 000–700 000 ostřílených bojovníků. Proto musíme být do roku 2030 schopni Vladimiru Putinovi říct, že ani bez Američanů válku proti Evropě nevyhraje. Stále máme pár let. Díky odvaze a krvi Ukrajinců. Proto je tak silně podporujeme,“   prohlásil  Vansina. Zároveň poznamenal, že nechce obyvatelstvo strašit.

„Rusové na nás v dohledné době neplánují útok. Ale neměli bychom si dělat iluze: prožíváme nejnestabilnější období od konce studené války. Je mnohem nepředvídatelnější, nebezpečnější a všichni se ozbrojují až po zuby,“ řekl generál. Server vasevec.cz

X X X

Babiš vytiahol české eso. Do Hormuzského prielivu chce poslať niečo, čo vraj nikto iný nemá

Česká republika ponúkne na zaistenie bezpečnosti Hormuzského prielivu pasívny radar; stane sa tak vo chvíli, keď sa tam situácia upokojí. Novinárom to v piatok povedal premiér Andrej Babiš (ANO).

Blokovaný Hormuzský prieliv. Trumpove slová nepotešili lodiarov

Podľa analytika Vlastislava Břízu z Fakulty sociálnych vied Univerzity Karlovej je správne, že sa česká vláda touto ponukou postavila za spojencov. Význam ponuky bude podľa neho skôr politický, môže poslúžiť aj ako reklama na český vojenský priemysel, pretože Česko patrí k špičke vo výrobe rádiolokátorov. Bříza to v piatok povedal ČTK.

Už vo štvrtok uviedol, že Česko na dnešnej videokonferencii zástupcov štyridsiatky krajín predloží konkrétnu ponuku, ako pomôcť. Videokonferenciu krajín ochotných podieľať sa na mnohonárodnej mierovej misii v Hormuzskom prielive po skončení konfliktu usporadúvajú dnes Británia a Francúzsko. 

Hormuzský prieliv je kľúčový pre vývoz ropy z oblasti Perzského zálivu. V súčasnosti je fakticky zablokovaný kvôli vojne, ktorú proti Iránu vedú Spojené štáty a Izrael.

„Ide o unikátne zariadenie (pasívny radar), ktoré nikto na svete nemá. Je to veľmi efektívne zariadenie a práve tam môže byť veľmi dobre uplatnené,“ uviedol dnes Babiš. S novinármi hovoril na letisku v Bechyni v okrese Tábor pri medzinárodnom cvičení. Jeho motívom bolo testovanie moderných vojenských technológií, ako sú napríklad drony.

Česká armáda pasívne radary vo výzbroji má. Nákup ďalších ministerstvo avizovalo vlani v septembri – išlo o trojicu pasívnych rádiolokátorov PLESS od pardubickej spoločnosti ERA za 2,3 miliardy korún. Jeden stacionárny a dva mobilné radary dokážu podľa výrobcu odhaliť aj drony a sledovať ciele do vzdialenosti 700 kilometrov.

Pasívne rádiolokátory prijímajú elektromagnetickú energiu z okolia, samy však žiadne signály nevysielajú. Žiadny radar ich preto nemôže odhaliť. Dokážu sledovať mnoho cieľov súčasne. Vyhľadajú aj objekty ukryté za obzorom, kam bežný radar nedovidí. Výrobca uvádza, že rádiolokátory PLESS sú vybavené prelomovou technológiou, ktorá napríklad umožňuje z Česka pozorovať lode plávajúce po Baltskom mori. Prístroje dokážu určiť polohu aj typ statických či pomaly sa pohybujúcich objektov – najčastejšie lodí a radarov – aj rýchlych cieľov, ako sú lietadlá či drony.

„Ponúkame to, v čom sme dobrí. Naša armáda mala vždy dobrý zvuk v rámci NATO,“ povedal Babiš. Dodal, že zatiaľ nie je jasné, na ako dlho by Česká republika pasívny radar do Hormuzu poskytla. „To je, samozrejme, otázka debaty. Pýtal som sa aj na to, do akej miery by boli ochránení naši vojaci, ak by tam išli. Ale určite o tom bude rozhodovať Parlament. Je to nejaké gesto v situácii, keď americký prezident (Donald Trump) kritizoval Európu za to, že sa nechce zapojiť do obrany Hormuzu,“ dodal premiér. 

Bříza poznamenal, že je potrebné oceniť, že sa Česko postavilo za spojencov. „Však ten význam bude z môjho uhla pohľadu viac politický ako faktický, pretože samozrejme spojenci majú v oblasti mnoho rádiolokátorov, ako aktívnych, tak pasívnych. Čiže napomôže to, ale nie je to tak, že by to bol nejaký rozhodujúci podiel,“ uviedol Bříza. Zdôraznil, že Česko patrí medzi špičky vo výrobe rádiolokátorov. „Ja v tom vidím ešte aj tú synergiu, že to môže byť do istej miery aj reklama na náš vojenský priemysel,“ doplnil. Podľa Brezu dáva zmysel aj to, že Česko ponúkne radar až po tom, ako sa situácia v Hormuzskom prielive upokojí, pretože hrozby súvisiace s iránskym režimom v blízkej dobe zrejme nezmiznú.

X XX

Analytik Tureček: Už to není oko za oko, ale oko za hlavu. Írán chce garance, ne jen příměří

Írán pohrozil blokádou Rudého a Ománského moře, pokud Američané nepřestanou s blokádou jeho přístavů. Pentagon chce navíc v příštích dnech vyslat do regionu dalších šest tisíc vojáků – jen pár dní po jednání o míru v Islámábádu. „Obě strany záměrně vytvářejí mlhu. Jednají i zbrojí, aby si vynutily ústupky,“ říká pro Český rozhlas Dvojka analytik Břetislav Tureček.

Jednání mezi Spojenými státy a Íránem skončilo bez jasného výsledku. Obě strany sice zpočátku mluvily o pokroku, ve skutečnosti se ale ukazuje, že ani jedna z nich není ochotna ustoupit ze svých požadavků. Podle analytika Břetislava Turečka je navíc zajímavé i to, co se děje v zákulisí.

Host: zahraničněpolitický analytik Břetislav Tureček. Moderuje Zita Senková

„Zatímco Írán přišel s konkrétními návrhy a odbornými podklady o jaderném programu, Američané spíše operují s politickými požadavky a slogany. Tak rozdílné přístupy pak samozřejmě přinášejí frustraci na obou stranách,“ říká v Jak to vidí…

Právo obohacovat uran

Podle Spojených států se Teherán nechce vzdát svého jaderného programu. Podle Íránu Washington vznáší přehnané a nezákonné požadavky. A právě tady se podle Turečka láme interpretace celého jednání. Zatímco Američané tvrdí, že Írán odmítl závazek vyvíjet jaderné zbraně, Teherán dlouhodobě říká, že o ně neusiluje.

„Odmítají ale přistoupit na nulové obohacování uranu a dvacetileté moratorium. Jsou ochotni se zavázat, že nebudou zbrojit, ale odmítají se zříci svého nezadatelného práva obohacovat uran,“ vysvětluje Tureček.

Napětí navíc zvyšují informace ze zákulisí. Íránská strana byla podle dostupných informací rozezlena tím, že americká delegace průběžně konzultovala svůj postup telefonicky s Donaldem Trumpem, a že do jednání dokonce na dálku vstupoval i izraelský premiér Benjamin Netanjahu. „Nevíme přesně, co se v zákulisí dělo, rozhodně ale neplatí slogany, které slyšíme na veřejnosti,“ upozorňuje analytik.

Ve hře tak jsou další možné vzdušné údery či pozemní operace, pokud se křehké příměří nepřetaví v trvalejší dohodu. Podle Turečka Donald Trump kvůli slábnoucí podpoře doma o další válku nestojí. Jde ale o to, zda mu Íránci odchod z konfliktu ulehčí, nebo nikoli. „Írán říká, že nechce pouhé příměří, které by znamenalo, že za rok bude další válka. Chce jasné garance, které mu ale Izrael ani USA zatím nechtějí dát.“

Klíčový hráč: Peking

Mezitím se napětí dál šíří, když akce jedné strany vyvolá protiakci druhé. „Už to není oko za oko, ale oko za hlavu. Íránci navíc hrozí, že bude-li pokračovat americká blokáda, mohou jejich spojenci v Jemenu zablokovat úžinu Báb al-Mandab vedoucí do Rudého moře. A toho se bojí třeba i Saúdská Arábie.“

Klíčovým hráčem se podle Turečka může stát Čína, která je závislá na ropě z Blízkého východu a už nyní vyzvala Íránce k ukončení blokády. Zároveň se mluví o tom, že by Peking mohl být garantem dohody, který by zajistil nejen otevření Hormuzského průlivu, ale i imunitu íránskému režimu. „Paradoxně by o výsledku nemusely rozhodnout zbraně a hrozby, ale to, že chce mít Čína klid,“ uzavírá Břetislav Tureček.

X XX

Brusel nechce dať Magyarovi nič zadarmo. Ak chce miliardy, musí ustúpiť nielen pri Ukrajine

Peter Magyar, líder strany Tisza, oslavuje po tom, čo maďarský premiér Viktor Orbán uznal porážku v parlamentných voľbách v Budapešti v Maďarsku 12. apríla 2026.Zdroj: Reuters/Leonhard Foeger

Budúci premiér Péter Magyar sa púšťa do riskantnej misie zmierenia s Bruselom. V hre sú zmrazené eurofondy, pôžička pre Ukrajinu aj návrat maďarského vplyvu v EÚ.

Po šestnástich rokoch neochvejnej dominancie Viktora Orbána sa už aj v bruselských chodbách začína skloňovať nové meno: Péter Magyar.

Budúci maďarský premiér nenecháva nič na náhodu a hoci k oficiálnemu prevzatiu moci dôjde najskôr v máji, zjavne už začal rokovať aj o zlepšení vzťahov medzi Maďarskom a Bruselom. Tie sú najmä od vypuknutia vojny na Ukrajine na bode mrazu.

V pondelok Magyar telefonoval aj s predsedníčkou Európskej komisie Ursulou von der Leyenovou a vyslal jasný signál – éra ideologických zákopových vojen sa končí a nastupuje tvrdý politický pragmatizmus. V hre je totiž odomknutie životne dôležitých finančných tokov, ktoré boli Budapešti dlhodobo odopierané.

Konkrétne ide o 90-miliardovú pôžičku Ukrajine, ktorú tento rok zablokoval Orbán, ale na ktorej sa nechce podieľať ani Česko a Slovensko.

Nová éra vzťahov?

Niektorí analytici Magyarov nástup nazývajú začiatkom novej éry vzťahov medzi Budapešťou a Bruselom. Maďarsku sa pod vedením budúceho premiéra nemusí vrátiť len medzinárodná prestíž, ale najmä miliardy eur zmrazených v európskych fondoch.

Pre novú maďarskú administratívu je prioritou číslo jeden okamžité odomknutie celkovo 18 miliárd eur, ktoré sú rozdelené medzi kohézne fondy a fond z Plánu obnovy, pričom Magyar si uvedomuje, že čas na zavedenie potrebných reforiem nebude mať nekonečný.

Pre pochopenie tohto sporu medzi Budapešťou a Bruselom sa treba vrátiť do konca roku 2022. Európska únia vtedy prvýkrát v histórii aktivovala takzvaný mechanizmus podmienenosti, teda blokovanie peňazí pre jeden z členských štátov pod podmienkou, že musí napraviť stav demokracie doma. Brusel vtedy oficiálne zablokoval Maďarsku prístup k miliardám eur pre systematické podkopávanie princípov právneho štátu.

Hlavným impulzom boli dlhodobé obavy z nekontrolovanej korupcie, netransparentného prideľovania verejných zákaziek firmám blízkym vládnej strane Fidesz a obmedzovanie nezávislosti súdnictva. Európska komisia identifikovala vážne nedostatky v systéme kontroly a auditov, pričom Maďarsko pod Orbánovým vedením dlhodobo odmietalo úzku spoluprácu s Európskou prokuratúrou.

X X X

Cesty a mosty namiesto tankov? Ako Babišova vláda nafukuje obranný rozpočet pred očami spojencov

Český premiér Andrej Babiš a generálny tajomník NATO Mark Rutte si podávajú ruky počas tlačovej konferencie v Prahe v Českej republike.

Česko nedávno schválilo štátny rozpočet na obranu. Vyvolalo to však obavy o dôveryhodnosť českého záväzku voči NATO. Babišov kabinet teraz nachádza cesty, ako spojencom vysvetliť prázdnu štátnu kasu.

Česká vláda sa ocitá pod tlakom spojencov. Už počas minuloročného samitu členov NATO v Haagu sa totiž pre niektoré štáty javilo navyšovanie výdavkov na obranu ako ambiciózny plán. Teraz však Česko naráža na tvrdú realitu toho, aké náročné v skutočnosti bude splniť svoje záväzky. Navyše sa zdá, že časť výdavkov na obranu tvorí len presúvanie položiek z iných ministerstiev.

Minulý rok sa štáty Severoatlantickej aliancie na samite v Haagu dohodli, že do desiatich rokov zvýšia svoje výdavky na obranu na 3,5 percenta HDP a ďalších 1,5 percenta HDP na súvisiace nevojenské investície. Americký prezident Donald Trump totiž opakovane argumentuje, že bezpečnosť Európy dotujú Spojené štáty a že je potrebné vybudovať obranyschopnejšie NATO, ktoré nebude finančne závislé práve od USA. Navýšenie rozpočtu na obranu je podľa neho v kontexte vojny na Ukrajine a rastúceho vplyvu Číny potrebný krok.

Celkové výdavky Českej republiky na obranu sú však podľa vládneho rozpočtu na rok 2026 okolo 185 miliárd korún, čo tvorí len zhruba 2,1 percenta HDP Českej republiky. Na hranicu dvoch percent, ku ktorej vládu zaväzuje aj zákon z roku 2023, sa však snemovňa dostala spôsobom, ktorý sa spojencom nezdá.

Priorita sú ľudia, nie zbrane

Premiér Českej republiky Andrej Babiš (ANO) ešte v marci vyhlásil, že Česko bude plniť záväzky voči NATO. „Našu armádu určite podporíme, nie je potrebné mať nejaké starosti. Radi to našim spojencom vysvetlíme,“ vyhlásil.

Po schválení rozpočtu, ktorý však požadované navýšenie nepriniesol, sa k nenaplneniu záväzkov pre Deník.cz Babiš vyjadril, že prioritou je teraz najmä zdravie českých občanov. Tvrdí, že minister zahraničných vecí Petr Macinka (Motoristé sobě) vysvetlil Američanom, že štátna kasa je prázdna a Česko potrebuje peniaze najmä pre občanov, na bezpečnosť v uliciach.

Rozpočet českej vlády počíta s tým, že samotné ministerstvo obrany bude tento rok hospodáriť so sumou približne 155 miliárd korún, čo je o 21 miliárd menej, ako bol pôvodný návrh kabinetu Petra Fialy z ODS. Premiér Babiš reagoval, že minulý kabinet sa príliš zaoberal vojnou a na rezorte obrany mali podľa neho prebiehať netransparentné zákazky. „Ani neviem, koľko trestných oznámení sa tam pripravuje,“ uviedol.

Zbrane pre Ukrajinu nie sú v hre

Kritika českej vlády prišla po tom, čo sa po schválení rozpočtu ukázalo, že počíta s výdavkami na obranu vo výške 1,7 percenta HDP. Nad dve percentá HDP sa dostane iba v prípade, že by do nich bolo zahrnuté financovanie projektov súvisiacich s obranou na iných ministerstvách.

Babišova vláda vykazuje niektoré výdavky napríklad zo Štátneho fondu dopravnej infraštruktúry, konkrétne 20 miliárd korún. Tie obhajuje tým, že na presun ťažkej vojenskej techniky sú potrebné opravy ciest a mostov, ďalších pol miliardy korún bude zase použitých na nákup ľahkých vrtuľníkov pre Políciu Českej republiky. Podľa vlády ide o strategické zdroje na obranu.

X x x

 jAK  JEDNAJÍ  SOUDCI  V  ČR

Šéfka soudu mírní závažnost vytržené obálky ze spisu. Nešlo prý o manipulac

Předsedkyně Městského soudu v Praze Jaroslava Pokorná odmítá, že by v případu Ukrajinky došlo k manipulaci se spisem. 

Procesní pochybení ano, manipulace se spisem ne. Tak reaguje vedení Městského soudu v Praze na trestní kauzu Ukrajinky, kde musel zasáhnout až Nejvyšší soud. Stížnost k němu pro porušení zákona podal ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Vedla ho k ní zjištění obhájce obviněné Jana Březiny, že 7. trestní odvolací senát (7 To) vydal jiné rozhodnutí, než jaké předtím vyhlásil při neveřejném zasedání. Advokát také ze spisu nafotil důkaz, že v něm chybí původní obálka obsahující protokol o hlasování.

Březina pak upozornil na to, že kvůli výměně obálky už nelze přesně určit, jak soud v dané věci rozhodl. Za pravdu mu v tom dal i Nejvyšší soud. V rozhodnutí 7 Tz 2/2026 uvedl, že „po manipulaci s obálkou protokolu o hlasování již nelze skutečně zjistit, zda je v ní uložen původní protokol o hlasování či nikoliv“. Ze stejného důvodu označil za zbytečné porovnávat protokol o hlasování v nové obálce založené ve spisu s protokolem o neveřejném zasedání. „Tímto porovnáním by nebylo možné situaci objektivně a nestranně posoudit,“ uzavřel své závěry Nejvyšší soud.

„Ministr s ohledem na závažnost zjištění využil mimořádný opravný prostředek v podobě stížnosti pro porušení zákona a úspěšně intervenoval ve prospěch odsouzené,“ uvedla k věci mluvčí ministra Jeronýma Tejce Lucie Rozsypalová. Kárnou žalobu však ministerstvo podat nemohlo, ačkoliv se možností kárného postihu konkrétních soudců zabývalo. „V rámci šetření se zjistilo, že předsedkyně Městského soudu v Praze Jaroslava Pokorná dne 24. března 2025 uložila za předmětné pochybení soudci Richardu Petráskovi výtku,“ doplnila mluvčí s tím, že toto kárné opatření tvoří překážku věci rozhodnuté.

Městský soud podání stížnosti inicioval

Pokorná ve stanovisku zveřejněném na webu městského soudu zdůraznila, že to byl právě její soud, který podnět ke zvážení podání stížnosti ministrovi spravedlnosti inicioval. „Tímto postupem se soud zařadil mezi subjekty, které aktivně přispěly k tomu, aby byla záležitost podrobena přezkumu Nejvyšším soudem,“ uvádí. Odmítá proto interpretace, že by se soud snažil zjištěná pochybení zastírat, nebo se vyhnout jejich nezávislému posouzení.

Předsedkyně městského soudu připouští procesní pochybení „spočívající v nesouladu mezi výrokem zaznamenaným v protokolu o neveřejném zasedání a výrokem v písemném vyhotovení rozhodnutí, jakož i v nedodržení zákonného postupu při nakládání s obálkou obsahující protokol o hlasování“. Odmítá však, že by původní rozhodnutí bylo jiné. „Je třeba uvést, že Nejvyšší soud neučinil závěr, že by došlo k manipulaci s obsahem soudního rozhodnutí, ani že by písemné vyhotovení neodpovídalo průběhu jednání či hlasování senátu,“ dodala Pokorná. To však Nejvyšší soud přezkoumávat odmítl. Klíčový podklad – tedy původní obálka s hlasováním – totiž ze spisu zmizela.

Znovu rozhodne původní senát

Šéfka soudu dále připomíná, že Nejvyšší soud v dané věci neshledal důvody pro vyloučení soudců. A ponechal další projednání témuž senátu. „Tento závěr má svůj význam z hlediska posouzení nestrannosti soudního rozhodování a tvoří nedílnou součást celkového hodnocení věci,“ doplnila.

Nejvyšší soud však v rozhodnutí odůvodnil, že stížnost pro porušení zákona ministr podal k nápravě procesní vady. „Vadný procesní postup soudu ve věci není důvodem k vyloučení soudce z rozhodování ve smyslu § 30 trestního zákona,“ uvedl do odůvodnění. Dodal ale, že nic nebrání obviněné, aby v dalším řízení podala návrh na vyloučení soudce z rozhodování o její věci.

Poté, co zásahem Nejvyššího soudu pravomocně skončená věc obživla, se kauzou Ukrajinky obviněné z padělání dokladu o zajištění ubytování musí odvolací senát 7 To zabývat znovu. Nemůže už ale rozhodnout v neprospěch obviněné.

Přehmaty z dřívějších let

Senátu 7 To podle platného rozvrhu práce předsedá soudce Richard Petrásek, jeho zástupkyní je Zuzana Zápalková a členem senátu je i Alexander Sotolář. Ten přitom už v minulosti měl kvůli podobným prohřeškům problémy. Už v roce 2016 v kauze dvou úředníků ministerstva vnitra pražský vrchní soud konstatoval „rozsáhlý nezákonný způsob protokolování“. V kauze Opencard Sotolář kvůli tomu čelil kárné žalobě a vyšetřovala ho i policie. V roce 2020 ho ministryně spravedlnosti Marie Benešová dočasně zbavila funkce soudce.

Martin Drtina, ceskajustice

X Xx

 ADVOKÁTI   NECHTĚJÍ  VYSOKÉ  POPLATKY

 Revolta u advokátů: sami chtějí rozhodnout, kolik budou platit na příspěvcích. 

O už schváleném navýšení členských příspěvků České advokátní komoře (ČAK) budou moci na podzim sami advokáti znovu rozhodnout. S návrhem na přijetí usnesení sněmu mimo zasedání (tzv. per rollam) se na Komoru obrátily téměř dvě stovky advokátů. Bude to poprvé, co advokáti využijí nová pravidla pro vnitřní rozhodování přijatá na posledním řádném sněmu.

Návrh, který koluje na sociálních sítích, připravil advokát Vladimír Janošek. „Sepsal jsem to během noci, na koleně, protože po tom byla poptávka od ostatních kolegů,“ popsal České justici Janošek. Návrh má podle něj vytvořit prostor pro debatu, během níž by si představenstvo stavovské organizace mohlo své rozhodnutí o valorizaci povinných odvodů obhájit. „Mě naštvala ta komunikace. Nejde o tu částku, byť pro někoho na venkově, nebo menší kanceláře to může být problém,“ popsal.

Vadí mu, že není jasné, na co konkrétně mají peníze jít. „Pak se může otevřít i debata, jestli má mít ČAK tolik nemovitostí, jak na to upozorňují někteří kolegové“ dodal.

O valorizaci členských příspěvků od roku 2027 rozhodlo představenstvo. Aktivní advokáti mají zaplatit 14 800 korun namísto dosavadních 10 600. Obhájci s pozastavenou činností pak 5 300 korun. Rozhodnutí ČAK zdůvodnila „rostoucími regulatorními náklady, zejména u agendy AML v boji proti praní špinavých peněz, nákladem na IT a digitalizaci“.

Kvorum dosaženo

Jen za první den, co dokument na sociálních sítích vyvěsil, nasbíral podporu zhruba 90 signatářů. Ti jej museli podepsat a sami zaslat advokátní komoře. Jakou má návrh aktuálně podporu, Janošek netuší. Dokument si podle něj žije vlastním životem. Nyní je však jisté, že návrh potřebnou hranici 100 podpisů překonal.

Předsedkyně advokátní komory Monika Novotná na dotazy redakce reagovala v podobném duchu, jako už předtím stavovská organizace na svém webu publikovala zprávu z jednání představenstva. Podle ní zkraje týdne měl návrh podporu 172 advokátů.

 Hlasování až po variantním návrhu rozpočtu

Hlasovat o něm ale nenechá hned. „Představenstvo předpokládá, že při splnění zákonných podmínek rozhodnutí sněmu per rollam by byl návrh předložen advokátům k hlasování v podzimních měsících letošního roku, aby měla advokátní veřejnost v dostatečném časovém předstihu k tomuto rozhodnutí veškeré relevantní informace, zejména návrh rozpočtu pro rok 2027 vycházející z reálných dat alespoň za 1. čtvrtletí 2026,“ zdůvodňuje načasování ČAK.

Předtím představenstvo chystá představit rozpočet na příští rok ve dvou variantách, „aby advokátní veřejnost mohla dopady navrhovaného usnesení vyhodnotit“. Je ale zřejmé, že k nápadu ponechat příspěvky na stávající úrovni se kladně nestaví. „Představenstvo jej vnímá jako návrh, který by ve svých důsledcích Komoru poškodil, neboť by jí do budoucna znemožnil realizovat její zákonné pravomoci a účelně hájit práva advokátů,“ uvádí organizace.

Tak jako předtím oznámená valorizace příspěvků i nyní dosažený úspěch skupiny advokátů vzbudil na sociálních sítích četné reakce. Bývalý ústavní soudce a advokát David Uhlíř, který je členem představenstva ČAK, napsal, že bude vhodné, aby po dlouhých letech stanovil výši příspěvků sněm. „V jaké výši, to bude jistě ještě předmětem vášnivé debaty. Zrušení práva představenstva valorizovat příspěvek podle inflace může advokacii poškodit. Žijeme v zajímavé době,“ uzavřel svůj příspěvek. Martin Drtina, ceskajustice

X X X

  V  PRAZE  STÁLE   ŘEŠÍ  DEZIMETR

 NEZAPLATIL  ÚPLATEK,  NEUSPĚL

Odmítl zaplatit úplatek, rada neschválila jeho projekt. O kauze Dozimetr svědčil developer Borenstein

Další týden soudu v kauze Dozimetr se chýlí ke konci. Čtvrtek patřil výpovědi developera a majitele společnosti Karlín Group Serge Borensteina. Podle obžaloby po něm měla údajná zločinecká skupina kolem zlínského podnikatele Michala Redla chtít úplatek za schválení projektu na revitalizaci okolí nádraží Holešovice. To však Borenstein podle obžaloby odmítl. Borenstein je původem z Belgie, u soudu má tlumočnici do francouzštiny

Svědek kauzy Dozimetr developer Serge Borenstein 

Státní zástupce Adam Borgula v obžalobě popisuje situaci, v níž měl Borenstein figurovat, následovně: Údajná Redlova skupina chtěla na projektu revitalizace okolí pražského nádraží Holešovice kořistit.

Cestu k penězům měla hledat podle podané obžaloby ve společné firmě, kterou plánoval dopravní podnik založit s investorem Nové Holešovice Development, jehož klíčovou figurou je právě podnikatel Borenstein.

Společná firma měla revitalizaci zaštítit. Její vznik ale závisel na schválení záměru představenstvem dopravního podniku. Jeho členem byl například ekonomický ředitel Matej Augustín, kterého skupina do funkce podle obžaloby instalovala. 

Ze své funkce měl Augustín podle obžaloby dohlížet na to, aby byli do funkcí šéfů odborů dopravního podniku jmenováni lidé, které si skupina předem vybrala, aby pro ni vytipovávali a ohýbali konkrétní zakázky, z nichž mohli získávat úplatky.

Právě Augustín, který původně také figuroval mezi obžalovanými a nyní s kriminalisty spolupracuje, měl podle obžaloby být připravený záměr blokovat, dokud se Borenstein neuvolí zaplatit skupině úplatek ve výši pěti milionů korun.

Borenstein u soudu popsal, že na něj Augustín působil profesionálně a jeho přístup k projektu byl pozitivní. Několikrát také zopakoval, že na dohodě a projektu usilovně pracovala řada lidí, ale jejich snaha nikam nevedla, což si nedokázal vysvětlit.

Požadavek úplatku měl developerovi podle obžaloby tlumočit bývalý ředitel dopravního podniku Martin Dvořák, který měl k soudu původně přijít vypovídat v pátek, kvůli průtahům ve výslechu dalších svědků byla ale jeho výpověď odložena. 

 „Martin Dvořák následně tyto Augustínovy požadavky vyřídil Serge Leonu Borensteinovi nejprve telefonicky ve večerních hodinách dne 17. 4. 2020 a poté i osobně v dopoledních hodinách dne 21. 4. 2020 v Borensteinově kanceláři. Serge Leone Borenstein na tyto požadavky odmítl přistoupit, o čemž Martin Dvořák následně (…) Augustína informoval,“ píše v obžalobě státní zástupce Adam Borgula. 

Developer tuto výpověd u soudu zopakoval a dodal, že mu Dvořák radil, aby žádný úplatek neplatil. Borenstein ve své výpovědi na policii řekl, že po tom, co úplatek odmítl zaplatit, kontaktoval jeho právníka právník dopravního podniku s tím, že k podpisu smlouvy nedojde. U soudu ve čtvrtek dodal, že dohoda byla jen pár dnů před podpisem a že o ní vyjednával asi sedm let.

Následně developer požádal o schůzku pražského radního za Prahu sobě a předsedu dozorčí rady dopravního podniku Adama Scheinherra. „Na této schůzce byl zpraven o tom, že na jednání představenstva vystoupil Matej Augustín, který přesvědčil ostatní členy, aby se podpis odložil a prozkoumala se nabídka Radovana Vítka ze společnosti CPI,“ parafrázuje obžaloba jeho výpověď. 

Právě radní Scheinherr v dubnu roku 2020 podal v této věci trestní oznámení a situací se začala zabývat policie. Právě tento podnět tak stál na začátku celé kauzy, která vyvrcholila policejním zatýkáním v červnu 2022 a od loňského září se řeší u soudu. 

Soudce Jakub Kriebel se Borensteina ptal i na jména ostatních aktérů kauzy, ale developer je neznal. Obžalobaní Michal Redl a Dalibor Kučera dokonce seděli v soudní místnosti, Borenstein ale u obou řekl, že je nikdy neviděl nebo si je nepamatuje.

Kauza Dozimetr ve zkratce

„Kauza Dozimetr“ obecně označuje protikorupční operaci, kterou elitní policisté zahájili svým zásahem na pražském magistrátu v roce 2022 kvůli korupci a klientelismu, jež souvisí s hospodařením pražského dopravního podniku.

Modus operandi celé skupiny popsal server iROZHLAS.cz na základě bezmála třísetstránkové obžaloby včetně přehledu osob, které v hlavní větvi kauzy figurují. Státní zástupce Adam Borgula v ní píše, že zejména s využitím vlivu bývalého náměstka pražského primátora Petra Hlubučka měla skupina vedená lobbistou Michalem Redlem dosadit do vedoucích pozic jednotlivých odborů a jednotek pražského dopravního podniku své lidi. Ti pak měli jít skupině „na ruku“, tipovat zakázky vhodné k ovlivňování, tlačit na podnikatele a žádat po nich za přidělení zakázek či prodlužování kontraktů úplatky.

V hlavní větvi kauzy je obžalovaných už pouze šest lidí a dvě firmy. Mimo zmíněné protagonisty Redla a Hlubučka jde o bývalé šéfy odborů dopravního podniku Dalibora Kučeru a Martina Vejsadu, dále Redlova řidiče Iva Pitrmana a podnikatele v IT Maroše Jančoviče. Na poslední chvíli stáhl žalobce obžalobu bývalého ekonomického ředitele Mateje Augustína, který začal s policií spolupracovat a vypovídat.

Mimo hlavní větev kauzy soud vyčlenil řízení s podnikatelem Pavlem Kosem, který před soudem prohlásil svou vinu, a díky tomu mu soud schválil v listopadu dohodu se žalobcem. Téhož dne soud schválil dohodu i bývalému vedoucímu IT jednotky dopravního podniku Luďku Šteffelovi. Oba odešli od soudu s podmíněnými tresty vězení a peněžitými tresty. Senát vedený soudcem Jakubem Kriebelem už dříve schválil i tresty pro podnikatele Pavla Dovhomilju a Zakaríu Nemraha.

X X  x

Královéhradecká policie ukončila vyšetřování loňské krádeže zhruba stovky motorů do osobních aut za téměř 35 milionů korun. Navrhla obžalovat jednapadesátiletého řidiče kamionu, který náklad vezl z Polska do Česka. Muž je ve vazbě a hrozí mu až deset let vězení, informovala mluvčí policie Magdaléna Vlčková. Asi pětinu motorů policie našla v Německu.

Řidič podle detektivů motory naložený návěs při cestě z Polska do Česka vyměnil za prázdný, který vypadal téměř identicky. Na Trutnovsku pak nahlásil údajnou krádež nákladu z návěsu.

„Pravděpodobně z důvodu, aby zakryl stopy a ztížil případné objasnění, měl na návěsech zaměnit registrační značky. Následně pokračoval v cestě, v České republice oznámil krádež a postavil se do role oběti,“ uvedla dříve policie. Podezřelého policie zatkla loni v říjnu na dálnici D1.

Policie má také podezření, že na krádeži se řidič nepodílel sám. Kriminalisté jej proto obvinili z krádeže spáchané ve spolupachatelství. Tuto právní kvalifikaci v návrhu státnímu zástupci kriminalisté zachovali.

x XX

 V  SR  STUDENT  VRAŽDIL   VE  ŠKOLE 

Bol som ako „mad man“. Z videí, ktoré útočník z gymnázia posielal pred útokom spolužiakovi stuhla krv v žilách

Tvrdí, že videl „zelený dym“ a konal bez kontroly. Rekonštrukcia útoku z gymnázia v Spišskej Starej Vsi aj prehrávané hlasové záznamy odhalili desivé detaily konania útočníka Samuela. Sám ich opisuje ako stav, keď „nedokázal zabrániť vlastnému správaniu“.

Útočník z gymnázia sa opäť postavil pred súd

Vtedy 18-ročný Samuel brutálne zavraždil 51-ročnú učiteľku Máriu Semančíkovú a svoju 18-ročnú spolužiačku Alenku. Ťažké zranenia, po ktorých skončila v nemocnici, utrpela aj druhá spolužiačka Barbora.

Hlavné pojednávanie v pondelok odštartovalo prečítaním obžaloby, ktorá detailne opisuje priebeh útoku aj rozsah zranení obetí. Samuel už na úvod naznačil záujem o dohodu o vine a treste, no zároveň vyhlásil, že sa cíti nevinný a s právnou kvalifikáciou skutku nesúhlasí. V tejto fáze sa rozhodol nevypovedať, pričom svoju výpoveď si chce nechať až po vykonaní dôkazov. Súdny znalec obžalovanému diagnostikoval strednú mieru psychopatie. Motívom skutku mala byť snaha o vnútornú úľavu.

Zahmlilo sa mi pred očami

Obžalovaný Samuel S. v druhý pojednávací deň do siene vstúpil bez úsmevu. Prítomní sú zástupcovia médií i verejnosť. Predseda senátu Milan Cisarik uviedol, že obžalovaný zostáva vo väzbe, pretože podľa znalca Dušana Kešického sa dôvod možného pokusu o útek zvýšil a neznížilo sa ani riziko recidívy.

Proces pokračuje sa prehrávaním záznamov, ktoré boli zabezpečené z elektronických zariadení. Začalo sa rekonštrukciou útoku z dňa 15. novembra 2025, ktorá bola uskutočnená v budove gymnázia v Spišskej Starej Vsi. Predseda senátu požiadal o presunutie obrazovky tak, aby mohli záznam sledovať aj zúčastnení novinári a verejnosť. Videozáznam zachytáva Samuela, ktorý opisuje svoje presné kroky pri útoku. Sám sa na videozáznam pozerá len občas a svoje pohľady smeruje všade navôkol po miestnosti.

Útočník Samuel S., ktorý zabíjal na gymnáziu v Spišskej Starej Vsi, sa postavil pred Špecializovaný trestný súd (ŠTS) v Pezinku. O život pripravil zástupkyňu školy a svoju spolužiačku. Hrozí mu 25-ročný trest odňatia slobody až doživotie.

Počas rekonštrukcie obžalovaný na videu uviedol, že predtým, ako vytiahol nôž z tašky, sa mu zahmlilo pred očami. Opisuje detaily toho, ako útok na zástupkyňu prebiehal. „Po tom, čo spadla na zem, sa otočila na mňa. Bodol som ju tretíkrát,“ opisuje Samuel. Pri páde si mala Mária udrieť hlavu o stenu. Po útoku si nožík vložil späť do tašky a zatvoril za sebou dvere na kancelárii.

Samuel S., ktorý vlani vraždil na gymnáziu v Spišskej Starej Vsi, počas procesu na Špecializovanom trestnom súde v Pezinku, 17. apríla 2026

„Pred dverami tretej B som si zložil vak aj bundu,“ uviedol na záznam s tým, že sa snažil pred dverami spamätať. Keď vošiel do triedy, všetci podľa neho prekvapene pozerali, až sa mu z toho točila hlava. „V triede som videl veľa zeleného dymu, ktorý vychádzal Alene Čarnogurskej z očí,“ hovorí. Na hlave mal v tom momente kapucňu a nákrčník, aby mu nebolo vidieť do tváre. „Videl som iba zelený dym, rozhliadol som sa a bol všade. Vychádzal jej Alene priamo z očí, ale b tej chvíli som nevedel o koho sa jedná,“ opisuje s tým, že niečo ho k „zdroju dymu lákalo“ a začal kráčať smerom k spolužiačke.

Obhajca Samuela S. Ľ Dobrovič: Svoj skutok úprimne oľutoval, chápe závažnosť následku svojho konania

Keď bol na polceste k nej, mala sa postaviť a odsotiť ho. Alenka medzitým začala utekať do zadnej časti triedy. V tomto momente sa v ňom zobudili „predátorské pudy“, opisuje útočník. Následne sa rozbehol za ňou. „Bodal som ju ako keď niekto klope na dvere,“ prirovnáva. V tom momente do neho mala začať znovu strkať spolužiačka Barbora, ktorú pri útoku zranil. Ostatní spolužiaci sa rozutekali z triedy von.

Alenku mal bodať dovtedy, kym sa neprestala hýbať. Pri odchode si všimol, že podlieza lavicami. „Keď som bodal Alenu, mal som pocit, akoby ma niekto ťahal zo zadu, no neviem, či sa mi to len nezdalo,“ zaznelo z videozáznamu.

Po útoku sa vydal na útek

„Hodil som nôž do tašky a začal som si obliekať bundu. Vtom vybehla von Barbora Demčáková z triedy a začala kričať,“ uvádza Samuel. Pred Alenkou podľa neho bola mláka krvi, ktorá sa tiahla až z triedy.

Vtedy už zo školy utekali aj žiaci z iných tried. „Jeden zo žiakov, ktorí utekali zo školy, sa ma spýtal, čo tu robím. Odpovedal som, že nič, a utekal som zadným vchodom na miesto, ktoré som vám ukázal,“ hovorí Samuel. Pri odchode ho mala zastaviť ešte jedna z pedagogičiek otázkou, kedy budú skúšky. Samuel odvetil, že až poobede, a ide si ešte kúpiť desiatu.

Podľa posudku znalca sa na tele gymnazistky našlo až 26 bodných rán. Vyplýva z neho, že väčšinový útok prebehol ešte v triede, a to v stojacej polohe. Mária utrpela sedem bodných rán.

„Ja by som si ju v inkriminovanom čase v daný deň vôbec nevšimol, keby do mňa nezačala strkať,“ vyjadril sa Samuel k napadnutiu Barbory pri rekonštrukcii činu podľa jej výpovede. „Bol som v takom stave, že som okolo seba takmer nič nevnímal,“ dodal.

Obhajca Samuela S. Ľ Dobrovič: Klient vypovedá konzistentne a opisuje skutok tak ako sa stal

Pohyb osôb znázornený podľa rekonštrukcie podľa Demčákovej, ktorý znázorňoval obvineného a poškodenú Čarnogurskú, nezodpovedá výpovedi poškodenej Demčákovej, keďže tá vo svojej výpovedi začiatočný pohyb osôb konkrétne neopisuje.

Obvinený najskôr uviedol, že v priestore sa nachádza zelený dym, neskôr uviedol, že nevníma nič okolo seba. Tiež neopísal útok na dotknutú Čarnogurskú v triede, napriek tomu si však pamätal niektoré jasné detaily útoku a taktiež vyhodnotil výpoveď poškodenej Demčákovej ako nepresnú,“ skonštatoval vyšetrovateľ a položil Samuelovi otázku, či teda dej okolo seba vnímal, alebo nie. Na čo Samuel odpovedal, že len čiastočne. „Nedokázal som si v konaní zabrániť,“ dodal.

„Spomenul som si, že prvé dva útoky na Semnčíkovú, tak ako som opísal pri rekonštrukcii, boli presné,“ poznamenal po skončení prehrávania videí Samuel. Následne opísal presný spôsob, akým spôsobil zástupkyni rany, a odmietol to, že by jej spôsobil ranu hornej pery, ako bolo uvedené v posudku. Domnieva sa, že tá bola spôsobená pri oživovaní.

Samuel sa k poslednej časti vyjadril tak, že Alenka podľa neho nečupela, ale bola v predklone smerom k nemu, pričom mala ruky vystreté smerom nahor k jeho hlave. Zároveň uviedol, že niektoré rany spochybňuje, keďže v tom čase nemal správu pitvy. Doplnil, že je presvedčený, že reznú ranu pravého kolena nespôsobil on, a rovnako pochybuje, že ju bodol do oblasti úst, keďže mala hlavu predklonenú smerom k nemu. Zároveň však nepoprel, že obom spôsobil smrteľné zranenia. Na záver dodal, že ho mrzí, že sa v ten deň nevedel ovládať.

Na otázku vyšetrovateľa, prečo sa Samuel po ataku zástupkyne rozbehol do triedy, reagoval Samuel slovami, že pravdupovediac ani nevie. „Bol som, ako je to anglické slovíčko ‚mad man‘ – šialený muž,“ odpovedal.

Videozáznam zachytáva scény útoku podľa toho, ako ich Samuel opísal. Sú na nich osoby – figuranti, ktorí majú predstavovať útočníka, obete i svedkov. Po vykonaní rekonštrukcie sa vyšetrovateľ obrátil na Samuela so slovami, či má ešte nejakú poznámku. „Po celú dobu som mal rukavice, čo figurant nemal. Asi ste nenašli žiadne odtlačky, či?“ spýtal sa Samuel bez emocií.

Prokurátor navrhol, aby sa výpoveď svedkyne Barbory prehrávala z videozáznamu, s čím strana obžalovaného nesúhlasí a trvá na tom, aby sa výsluchu zúčastnila osobne. Dôvodom je podľa Samuelovho obhajcu zmena dôkaznej situácie prípadu.

Nedokázal som si v konaní zabrániť

„Ja by som si ju v inkriminovanom čase v daný deň vôbec nevšimol, keby do mňa nezačala strkať,“ vyjadril sa Samuel k napadnutiu Barbory pri rekonštrukcii činu podľa jej výpovede. „Bol som v takom stave, že som okolo seba takmer nič nevnímal,“ dodal.

Pohyb osôb znázornený podľa rekonštrukcie podľa Demčákovej, ktorý znázorňoval obvineného a poškodenú Čarnogurskú, nezodpovedá výpovedi poškodenej Demčákovej, keďže tá vo svojej výpovedi začiatočný pohyb osôb konkrétne neopisuje.

Obvinený najskôr uviedol, že v priestore sa nachádza zelený dym, neskôr uviedol, že nevníma nič okolo seba. Tiež neopísal útok na dotknutú Čarnogurskú v triede, napriek tomu si však pamätal niektoré jasné detaily útoku a taktiež vyhodnotil výpoveď poškodenej Demčákovej ako nepresnú,“ skonštatoval vyšetrovateľ a položil Samuelovi otázku, či teda dej okolo seba vnímal, alebo nie. Na čo Samuel odpovedal, že len čiastočne. „Nedokázal som si v konaní zabrániť,“ dodal.

„Spomenul som si, že prvé dva útoky na Semnčíkovú, tak ako som opísal pri rekonštrukcii, boli presné,“ poznamenal po skončení prehrávania videí Samuel. Následne opísal presný spôsob, akým spôsobil zástupkyni rany, a odmietol to, že by jej spôsobil ranu hornej pery, ako bolo uvedené v posudku. Domnieva sa, že tá bola spôsobená pri oživovaní.

Samuel sa k poslednej časti vyjadril, že niektoré rany spochybňuje, keďže v tom čase nemal správu pitvy. Zároveň však nepoprel, že obom spôsobil smrteľné zranenia. Na záver znovu dodal, že ho mrzí, že sa v ten deň nevedel ovládať.

Brutálne videá či hlasové správy o samovražde

Na súde prehrávajú videá, ktoré mal posielať svedkovi Filipovi Š. Videá sú v španielčine a iných cudzích jazykoch a zachytávajú drastické vraždy niekoľkých ľudí, ktorých telá boli znetvorené. Samuel mal na ne naraziť na internete a svedkovi ich mal posielať na jeho pokyn, pretože „ho nudili instagramové reels“. Počas ich prehrávania sa takmer nikto v sieni nedokázal dívať na obrazovku. Zaznelo aj upozornenie, že ide o obsah, ktorý nie je vhodný pre citlivé povahy.

„Mne sa takéto videá hnusia strašne. Filip Š. (pozn. red. pravdepodobne spolužiak) chcel, aby som mu takéto videá posielal. A preto, že som si ho chcel udržať ako kamaráta, tak som mu to posielal,“ dodal po ich prehratí. K jednému z nich mal napísať Filipovi dokonca, že je „cool“. Práve on podľa Samuela nemal rád Alenku, a tak mu k niektorým z nich napísal, že to, čo bolo na nich zachytené, spraví on svojej spolužiačke.

V hlasových správach sa ospravedlňoval kamarátke Laure W., ktorá navštevovala rovnaké gymnázium ako Samuel. „Laura, prepáč, nechcel som ťa vidieť takto vystrašenú. Dúfam, že ťa nebudú riešiť, a dúfam, že si splníš všetko, čo chceš. Možno som sa mal sám zabiť, bol by som len ďalšie číslo,“ hovoril v hlasovej správe. Pred súdom dodal, že Lauru v deň útoku v škole nevidel, napriek tomu, že ju hľadal.

Prokurátor Krajskej prokuratúry v Prešove M. Šoltýs: To, že Samuel videl zelený dym vnímam ako obranu

Podľa jeho slov chcel kamarátke vysvetliť, prečo sa chcel zabiť. „Chcel som to vysvetliť veľmi múdro, ale vyznel som ako hlupák,“ skonštatoval. Nad smrťou premýšľal i pred útokom. Dôvodom malo byť nekorektné správanie ľudí z jeho okolia k nemu samotnému. V súvislosti s tým spomenul aj predchádzajúce razy, keď stál pred súdom.

Hlavné pojednávanie bude pokračovať 11. mája.

Čo sa stalo?

Pravda sa prípadu venovala už skôr. Z anonymizovaného uznesenia ŠTS v Pezinku vyplýva, že v deň útoku mal Samuel komisionálne skúšky v rámci individuálneho študijného plánu, pričom skúšať ho mala zástupkyňa školy. Podľa uznesenia ju napadol taktickým nožom pre hroziace vylúčenie zo školy a na mieste zomrela.

Následne vybehol na poschodie, kde vošiel do triedy a zaútočil na spolužiačku, ktorú vinil z ohovárania. Pri útoku dobodal aj ďalšiu študentku, ktorá sa snažila zasiahnuť. Po skutku zo školy ušiel, polícia ho zadržala približne po hodine na úteku.

Deň po vražednom útoku v Spišskej Starej Vsi

Deň po vražednom útoku v Spišskej Starej Vsi – televízia ta3.

Samuel prišiel na gymnázium až v druhom ročníku, predtým bol na internáte. Ako vyplýva ďalej z uznesenia, podľa jedného zo spolužiakov mal aj extrémistické názory na Rómov, vravel, že ich treba vyvraždiť a niekedy v triede hajloval. Jeden zo svedkov tiež vypovedal, že Samuel zbil v minulosti nejaké dievča, skončilo v nemocnici a zakázali mu sa k nej priblížiť. Z výpisu z registra trestov vyplýva, že bol do skutku dvakrát súdne trestaný (výtržníctvo a prečin nebezpečného vyhrážania sa). Na začiatku školského roka v septembri 2024 však prišla do školy žiadosť, aby na Samuela napísali posudok.

„Žiadateľom bol asi nejaký probačný úrad, ktorý mal nad ním dohľad, my sme to nevedeli. Takže tento úrad si vyžiadal posudok, ktorý vypracovali s kladným záverom, nakoľko bol dovtedy bezproblémový a potom po vypracovaní posudku sa začal ukazovať naplno,“ povedala učiteľka. Zmenu pedagógovia pocítili, keď sa začali množiť informácie od dievčat, že sa im vyhráža. „Potom dali rodičia žiadosť o individuálny študijný plán,“ uviedla pedagogička podľa uznesenia.

Pietne miesto v Spišskej Starej Vsi.

Generálna prokuratúra neskôr poukázala na viaceré pochybenia – pri prestupe medzi školami aj v postupoch úradov práce, sociálnych vecí a rodiny. Polícia vyšetrovanie ukončila v decmbri 2025 s návrhom na podanie obžaloby, pričom súdy zároveň potvrdili dôvody väzby, vrátane obavy z úteku a pokračovania v trestnej činnosti.

O podaní obžaloby prokurátorom Krajskej prokuratúry v Prešove na ŠTS informoval generálny prokurátor Maroš Žilinka koncom januára. Samuel S. sa odvolal vlani proti uzneseniu ŠTS ponechať ho väzbe. Najvyšší súd jeho odvolaniu nevyhovel, pričom dospel k záveru, že dôvody takzvanej útekovej a preventívnej väzby sú dané.

 X X X

PUTIN  SE  ZELENSKÝM  JEDNAT  NEBUDE.  NENÍ  NA  ÚROVNI

Zelenskyj vybral štát, v ktorom by sa stretol s Putinom. Pri stole chce vidieť ešte dvoch prezidentov. Ktorých a kde?

Ukrajinský líder by bol rád, keby sa rokovanie so šéfom Kremľa uskutočnilo v Turecku. Napriek tomu, že vojna trvá už viac ako štyri roky, Volodymyr Zelenskyj a Vladimir Putin sa doteraz nestretli, aby spolu hovorili o ukončení zabíjania. Dá sa povedať, že to súvisí s neochotou Moskvy viesť s Kyjevom dialóg na najvyššej politickej úrovni

Ukrajina roztrhala ruské tankery. Námorné drony udreli na tieňovú flotilu

O tom, akú predstavu má Zelenskyj o summite s Putinom, informovalo ukrajinské ministerstvo zahraničných vecí na sociálnej sieti Telegram. Citovalo šéfa tohto rezortu Andrija Sybihu: „Sme pripravení na stretnutie lídrov v Turecku vo formáte Zelenskyj, Putin, Trump, Erdogan. Nedávno sme to signalizovali tureckým partnerom. Turecko zohráva významnú úlohu v mierovom úsilí.“

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan nedávno vyhlásil, že je ochotný poskytnúť na svojom území priestor pre ďalšie mierové rokovania. Pripomeňme, že by to nebolo nič nové, pretože ukrajinskí, ruskí a americkí vyjednávači už vlani rokovali v Istanbule. V tomto prípade by však išlo už o najdôležitejšie rozhovory pri jednom stole: o debatu Zelenského s Putinom, ku ktorej by sa pripojil Erdogan spolu s prezidentom USA Donaldom Trumpom.

Po utíchnutí vojnového konfliktu v Iráne vzniká vhodná atmosféra, aby sa v Bielom dome opäť viac venovali otázke ukončenia ruskej invázie na Ukrajinu. Niežeby to Američania v ostatnom čase úplne zanedbávali, ale oblasť Perzského zálivu im odčerpávala veľ času a energie od Ukrajiny.

Ukrajina skolila vzácnu loď ruskej flotily pri Novorossijsku, hlási HUR

Komunikácia v tomto smere sa neprerušila, ale nevyzerala adekvátne. Ukrajinskí vyjednávači sa pred mesiacom strreli s Američanmi na Floride, ale Rusi pri stole chýbali, Hovorca Kremľa Dmitrij Peskov vtedy ozrejmil, že ide o kontakt medzi USA a Ukrajinou, pričom tvrdil, že Moskva prejavuje záujem o obnovenie trojstranných rozhovorov.

Vyhlásenie Sybihu prišlo po necelých desiatich dňoch, čo Zelenskyj zopakoval svoju pripravenosť hovoriť s Putinom zoči-voči. Reakcia Moskvy, čo sa týka návrhu stretnúť sa v Turecku, zatiaľ nie je známa. Naposledy sa špekulovalo o summite Zelenského a Putina na jeseň 2025. Fínsky prezident Alexander Stubb vtedy povedal, že títo dvaja lídri by sa mohli stretnúť na konci novembra lanského roku v Juhoafrickej republike. Naplánovaný tam bol summit krajín G20. Z úvahy o debate medzi Zelenským a Putinom však v skutočnosti nič nebolo.

x x x

Čím viac majú ľudia peňazí, tým menej ti zaplatia, hovorí fotografka Lena Knappová o drsnej lekcii v Paríži. Začala s umývaním riadu, dnes fotí svetové hviezdy.

Zákulisie modelingu v jej podaní nie je o flitroch a kráse, ale o surovosti, koži a emóciách. Úspešná fotografka Lena Knappová, ktorej meno dnes rezonuje v Paríži aj Prahe, bola hosťkou relácie Rozhovory so Zdenom Gáfrikom. Hoci sme sa naposledy v našom štúdiu stretli pred štyrmi rokmi, za tento čas sa jej kariéra posunula o míľové kroky vpred. Rodáčka zo Slovenska, ktorá dnes žije v Prahe, pôvodne o umeleckej dráhe neuvažovala. Desať rokov bola súčasťou bedmintonovej reprezentácie a viedla dvojfázové tréningy, ktoré ju naučili disciplíne, no stáli ju detstvo.

„Môj tatino bol na mňa veľmi prísny. Nebolo to v zlom, bola to proste taká drezúra. Myslím, že mi to zostalo dodnes a teraz to už aplikujem sama na seba aj bez neho,“ priznáva Lena o základoch svojej dravosti. Odvaha a tvrdý dril určite zohrali roli v tom, že vyrazila za hranice – najprv do francúzskeho Bordeaux a následne do mekky módy Paríža. Začínala od nuly.

Dnes Lena Knappová otvára v Moravskej galérii v Brne svoju doposiaľ najosobnejšiu výstavu pod názvom I’ll do my own lashes (Mihalnice si nalíčim sama). Názov, ktorý si zo zákulisia prehliadky dizajnéra Haidera X XXvysvetlila Lena.

Okrem spomienok na začiatky v Louis Vuitton, kde sa jej podarilo oklamať ochranku, zaznie v relácii aj dôležitý povzdych nad stavom slovenskej kultúry. Lena, ktorá nachádza zázemie skôr u našich českých susedov, poukazuje na to, že Slovensko nevie svoje talenty doceniť. Celý rozhovor o tom, prečo ju už módny priemysel v súčasnej podobe nenapĺňa, o túžbe vydať veľkú knihu aj o potrebe učiť mladých umelcov finančnej gramotnosti, si môžete pozrieť vo videu vyššie. Relácia sa objaví aj v televíznej premiére na obrazovke TA3 v sobotu večer o 22:30.

X x x

Veľký audit nemocníc: Prázdne operačky, nadbytok lekárov a vysoké platy

Hoci je lekárov viac, ako stanovujú normy, operačné sály zívajú popoludní prázdnotou a náklady nemocníc stúpajú. Rastú finančné nároky na nadčasy, odmeny aj príplatky. Aj takéto závery priniesol audit piatich štátnych nemocníc. Minister zdravotníctva Kamil Šaško (Hlas) chce rovnakému prieskumu podrobiť všetky štátne zariadenia.

Audit PwC (PricewaterhouseCoopers, pozn. red.), ktorý si objednalo ministerstvo zdravotníctva, analyzoval päť štátnych nemocníc. Jeho zhrnutie zverejnila odborníčka opozičnej SaS na zdravotníctvo poslankyňa Jana Bittó Cigániková s tým, že verejnosť má právo poznať výsledky, pretože ide o verejné peniaze.

Audítori sa pozreli na to, ako fungujú Univerzitná nemocnica Bratislava (UNB), Fakultná nemocnica s poliklinikou F. D. Roosevelta v Banskej Bystrici (FNsP FDR BB), Fakultná nemocnica Nitra (FN NR), Východoslovenský ústav srdcových a cievnych chorôb (VÚSCH) a Fakultná nemocnica s poliklinikou Žilina (FNsP ZA). 

Náklady sú vyššie

V materiáli s prívlastkom Prísne dôverné sa uvádza, že za posledných päť rokov vzrástli celkové náklady nemocníc o 59 %. Počas skúmaných rokov 2020 až 2024 to predstavovalo 380 miliónov eur, pričom krivka najviac rástla pri Univerzitnej nemocnici Bratislava. Z auditu však vyplynulo, že napriek nárastu nákladov sa počet ukončených hospitalizácií nezvýšil. „Priemerný medziročný nárast počtu hospitalizácií v nemocniciach UNB, FNsP FDR BB a VÚSCH za obdobie 2020–2024 bol 1,33%,“ uviedli audítori.

V rámci štruktúry nákladov skúmali štyri položky – osobné náklady, lieky a zdravotnícky materiál, energie, služby a ostatné náklady. „Najväčšiu položku v nákladoch sledovaných nemocníc tvoria osobné náklady v priemere 54,39 % v 2024, obdobne je to aj v predchádzajúcich rokoch,“ uvádza sa vo výsledkoch s tým, že bratislavskej UNB vzrástli o 75,2 milióna eur. Najviac rástli ostatné náklady, ktoré reprezentujú napríklad penále, pokuty, odpisy či opravy.

Zo záverov vyplýva, že medzi rokmi 2023 a 2024 náklady na prevádzku nemocníc narástli až o 112 miliónov eur, z čoho osobné náklady predstavujú 51 miliónov eur.

Pellegrini, Raši a Fico o zdravotníctve

Rozdiely medzi nemocnicami

Čo si audítori všimli, je, že podiel nákladov na lieky a zdravotnícky materiál sa výrazne líšil najmä medzi dvoma zariadeniami – UNB (17,28 %) a VÚSCH (38,24 %). „Príčinu môže predstavovať zložitosť prípadov ako aj typ liekov a zdravotníckeho materiálu používaného vo VÚSCH,“ podotkli.

Analytici Dušan Zachar z INEKO a Martin Vlachynský u INESS sa zhodujú, že je to dané zameraním a špecializáciou jednotlivých auditovaných nemocníc. „V každom kardioústave bude podiel nákladov na lieky, a najmä na ŠZM, výrazne vyšší ako vo všeobecných nemocniciach. Je to dané charakteristikou, štruktúrou a náročnosťou výkonov, ktoré to zariadenie robí. Čiže rozdiel je prirodzený,“ vysvetlil Zachar.

Ak sa pozrieme na čísla detailne, kým v roku 2020 dala UNB za lieky a zdravotnícky materiál 63,796 milióna eur, o štyri roky neskôr to už bolo 86,704 milióna eur. V prípade východoslovenského ústavu je rozdiel približne 10 miliónov.

Ušetrili by na lekároch a zubároch

Závery ukazujú, že ak by sa dodržiavali limity platového automatu, mohlo by to viesť k ročnej úspore mzdových nákladov vo výške 11,2 milióna eur. Celkové náklady na hrubú mzdu v piatich analyzovaných nemocniciach predstavovali pred dvoma rokmi 286 miliónov eur. „Potenciálna ročná úspora pri dodržiavaní limitov platového automatu predstavuje 11,2 milióna eur,“ uvádza sa v dokumente. Úsporu vypočítali ako rozdiel medzi základnou mzdou zamestnancov a priemernou mzdou z platového automatu.

Najväčší potenciál úspory je podľa audítorov na pracovnej pozícii lekár a zubár – až 70 %, čo predstavuje 7,9 milióna eur. Viac ako polovica – 5,8 milióna eur – by sa dala podľa audítorov ušetriť v Univerzitnej nemocnici Bratislava. Úspory vyčíslili aj pri pracovných pozíciách sestra (2,5 milióna eur), farmaceut (216-tisíc eur), laboratórny diagnostik (94-tisíc eur) a sanitár (89-tisíc eur).

Zároveň navrhli prehodnotiť súčasné nastavenie platového automatu tak, aby sa do jeho štruktúry zahrnuli aj výkonové ukazovatele lekárov. Zabezpečila by sa tak podľa nich spravodlivejšia a motivačná forma odmeňovania.

Ak by sa mali dodržiavať platové limity automatu, teoreticky by to podľa Zachara znamenalo znižovanie platov lekárov. „Pre mnohých by to znamenalo, že by im odpadli navýšenia nad platový automat, ktoré sa viažu na kolektívne zmluvy alebo individuálne dojednania v pracovných zmluvách,“ priblížil.

Vlachynský hovorí, že hlavným problémom platového automatu nie je rast miezd. Ten by totiž z dlhodobého hľadiska nastával tak či tak, z dôvodu medzinárodného konkurenčného tlaku. „Jeho problém je, že odmeňuje za odžité roky, nie za výkon a kvalitu, a že berie z rúk manažmentu dôležitý motivačný nástroj – nastavenie miezd podľa potrieb inštitúcie. Platový automat treba zrušiť, všetko ostatné sú len zástupné riešenia,“ myslí si.

Premiér Fico o financovaní nemocníc

Lekárov je priveľa, sestier málo

Prekvapivým záverom je, že skutočná potreba personálnej kapacity podľa normatívu je nižšia. „Analýza troch nemocníc potvrdila, že počet lekárov v zariadeniach je dostatočný na splnenie zákonných normatívov pre lôžkové aj nelôžkové pracoviská, a naopak, počet sestier je naďalej pod normatívnym obsadením,“ uvádza sa v dokumente. Nadstav lekárov za rok 2024 bol 341 FTE (full-time equivalent, ekvivalent plného úväzku, pozn. red.), v prípade sestier podstav predstavuje 425 FTE.

Najvyšší je rozdiel v UNB, kde pracuje 1132 lekárov, no podľa normatívu by ich malo byť len 835. Čo sa týka sestier, zamestnávajú 1623, ale normatív stanovuje 1895.

Z úst slovenských pacientov však často zaznieva presný opak, a to, že sa k lekárom majú problém dostať. Ako si to teda vysvetliť? Podľa Vlachynského sa pacient väčšinou „nevie dostať“ k ambulantným lekárom. Čakacie doby sú však aj na operácie. Tam sú však pri veľkom množstve výkonov stanovené maximálne čakacie doby, ktoré sa pohybujú od 30 do 425 dní.

„Problémom je skôr to, že na absolvovanie operácie musíte väčšinou absolvovať dlhšiu sériu úkonov (prvotné vyšetrenie, vyšetrenie jedným či viacerými špecialistami, zobrazovacia diagnostika) a čakanie sa naberá pri každom z týchto krokov. Zároveň samozrejme platí, že dostupnosť lekárov v jednotlivých špecializáciách a typoch výkonov je kolísavá – iná je operácia pruhu a iné odstránenie nádoru na mozgu,“ vysvetlil analytik INESS.

Ak má pacient pocit, že sa nevie dostať k nemocničným lekárom, podľa Zachara to môže byť spôsobené suboptimálnou organizáciou práce, nižším využitím lôžok a operačných sál a nižšou produktívnosťou lekárov v niektorých nemocniciach. „Vo všeobecnosti nemáme v priemere problém s počtom lekárov v nemocniciach. Samozrejme, v niektorých špecializáciách a nemocniciach sa môže objaviť ojedinelý nedostatkový stav,“ priblížil. 

Nadštandardné platy

Ušetriť by sa dalo na nadčasoch, odmenách aj príplatkoch. Audítori vyčíslili, že škrtmi na týchto položkách by sa nemocnice dokázali dostať na takmer 50 miliónov eur. Rozmenené na drobné, náklady vynaložené za nadčasy v sledovaných nemocniciach predstavovali pred dvoma rokmi viac ako 39 miliónov eur. Podľa audítorov by sa práve tu dali ušetriť prostriedky, keďže analyzované nemocnice dosahovali personálne zabezpečenie lekárov nad normatívom.

„Priemerne nemocnice zaznamenali až 11 % medziročný (23–24) nárast v nákladoch na nadčasy, pričom výkony medziročne vzrástli iba o 2,81 % a počty hospitalizovaných prípadov klesli o 4 %,“ ukázali závery. Náklady na nadčasy predstavovali pre UNB v roku 2024 takmer 26 miliónov eur.

Vlachynský predpokladá, že ide o dôsledok skrátenia pracovného času zo 40 na 37,5 hodiny týždenne po dohode s odborármi v roku 2025. „To, čo bolo predtým platené štandardnou sadzbou, je po novom už nadčas,“ ozrejmil analytik INESS. Zachar za tým vidí aj nerovnomerné rozhodenie práce mimo štandardného pracovného času medzi jednotlivých pracovníkov.

Čo sa týka odmien, v sledovaných nemocniciach predstavovali viac ako 3,2 milióna eur. Pri bonusoch a príplatkoch sa všeobecná suma nedala vyčísliť, keď nie sú naprieč zariadeniami štandardizované. „V nemocniciach VÚSCH a FNsP ZA tvorili viac ako 8 miliónov eur,“ ozrejmili.

Výrazne nadštandardné benefity, ktoré presahujú zákonné požiadavky a požiadavky kolektívnej zmluvy vyššieho stupňa, zabezpečujú zamestnancom podľa záverov auditu kolektívne zmluvy. Významne sa tým zvyšujú personálne náklady nemocníc. Najvyššia úspora je podľa nich možná v banskobystrickej nemocnici v objeme 4,3 milióna eur, najnižšia vo výške 370-tisíc eur v Žiline.

Snímka z cvičenia udalosti s hromadným postihutím osôb v Detskej fakultnej nemocnici v Košiciach 29. októbra 2024 na preverovanie traumatologických plánov. (Ilustračné foto)

Operačné sály

Jedným z najviac rezonujúcich záverov je, že operačné sály nemocníc sú počas ranných zmien využité priemerne len na 40 % a popoludní po 15. hodine takmer vôbec. „Priemerný denný operovaný čas na jednu sálu je 3,6 hodiny. Najväčšiu vyťaženosť operačných sál evidujeme vo Fakultnej nemocnici F. D. Roosevelta Banská Bystrica, kde priemerný čas dosahuje až šesť hodín denne, pričom v Univerzitnej nemocnici Bratislavy je to iba dve hodiny denne,“ uvádza sa v súhrne.

Nerovnomerné využitie sál evidovali v nitrianskej nemocnici, kde až päť zo 16 „operačiek“ má nižší počet operovaných hodín ako 35 a v priemere boli využité len počas 15 dní zo 45 dostupných.

„Jednotlivé operácie sú často zapísané na inú operačnú sálu, v evidencii je potom niekoľko operácií realizovaných v rovnakom čase na rovnakej sále,“ poukázali audítori s tým, že niektoré dáta absentovali v informačnom systéme a bolo ich nutné manuálne vyhľadať a prepísať do záznamov.

Jednoznačná odpoveď, či takto fungujú aj zahraničné nemocnice, podľa Vlachynského neexistuje. Chýbajú na to totiž medzinárodné štatistiky, v rámci ktorých by bolo zákroky možné porovnať. „Ale ak si vyberieme dostupné príklady zopár západných štátov (Holandsko, Veľká Británia), je 40 % dosť nízka hodnota, tam sa to pohybuje na úrovni 70 %,“ priblížil.

Zachar ozrejmil, že v dobre spravovaných zdravotníckych systémoch a nemocniciach sa snažia cieliť zhruba na 80-percentnú hranicu operačných sál, čo je považované za optimum.

Hrozili výpoveďami

LOZ víta zámer postaviť národnú nemocnicu, má však výhrady k plánovanej kapacite lôžok a lokalite

Hĺbkový audit nemocníc bol jedným z najdôležitejších bodov zmluvy medzi ministerstvom zdravotníctva a Lekárskym odborovým združením z roku 2024. LOZ vtedy v reakcii na konsolidačné opatrenia vlády v podobe nižšej valorizácie miezd v zdravotníctve spustilo hromadné výpovede: z nemocníc tesne pred vianočnými sviatkami hrozilo odísť vyše 3 300 lekárov.

Odborárom sa napokon podarilo presadiť požiadavku, že mzdy lekárov porastú viac, a výpovede stiahli. Vláda sa na svojej strane zaviazala, že v roku 2025 vykoná dôsledný hĺbkový, personálny, procesný a materiálny audit s cieľom zefektívniť hospodárenie štátnych nemocníc.

Zistenia najnovšieho auditu v mnohom opakujú závery revízie výdavkov, ktoré vlani zverejnil Útvar hodnoty za peniaze ministerstva financií. Štátni analytici tiež kontrolovali efektivitu výdavkov štátnych nemocníc. Vo výsledku skonštatovali, že 13 najväčších nemocníc patriacich pod ministerstvo zdravotníctva hospodári neefektívne a potenciál úspor je 168 miliónov eur ročne.

Autori revízie tiež upozornili na znepokojujúci fakt, že štátne nemocnice čelia každý rok rastúcemu tlaku na osobné náklady. Až tretinu z nich tvoria výdavky nad rámec zákonom stanovených podmienok. Okrem vyšších miezd sa podľa takýchto dohôd zamestnancom poskytujú aj benefity, ako je skrátený pracovný čas či extra dni dovolenky.

Analytici vysvetľujú, že každý deň dovolenky lekára nad rámec zákona si vyžaduje, aby nemocnica na tento čas zabezpečila náhradu. Z tohto dôvodu vznikajú nové pracovné úväzky, ktoré si vyžadujú ďalšie peniaze z rozpočtu. V roku 2022 takéto extra dni dovolenky donútili štátne nemocnice zriadiť približne 600 nových pracovných úväzkov, čo stálo štát zhruba 20 miliónov eur.

X X X

NÁMOŘNÍCI  MÁLO  JíDLA

„Stále hladní“. Posádky amerických lodí hlásia problém so zásobami. Vojakom dochádza jedlo aj nervy

Na amerických vojnových lodiach nasadených na Blízkom východe rastú obavy z nedostatku potravín. Vojaci podľa výpovedí dostávajú menšie porcie a kvalita jedla sa zhoršuje.

Dan F., ktorého dcéra slúži ako príslušníčka námornej pechoty na lodi USS Tripoli, uviedol, že ho znepokojila fotografia jej obeda. Pre USA Today opísal podnos, ktorý bol z veľkej časti prázdny a obsahoval len malú porciu trhaného mäsa a jednu preloženú tortillu. Ďalšia snímka z lode USS Abraham Lincoln mala zachytávať iba malé množstvo varenej mrkvy, suchú mäsovú placku a sivý kus spracovaného mäsa.

Najväčšia americká lietadlová loď sa stiahla od Iránu

Rodiny vojakov tvrdia, že posádky už začali s jedlom šetriť, keďže zásoby sa stenčujú. Dcéra Dana F. mu mala povedať, že čerstvé ovocie a zelenina už nie sú k dispozícii a zásobovanie slabne. Podľa neho je neprijateľné, aby armáde Spojených štátov dochádzalo jedlo. Zdôraznil tiež, že jednou z výhod amerických síl vždy bolo, že sa dokázali postarať o vlastných ľudí.

Podobné obavy opísal aj jeden z námorníkov na palube Tripoli. V správe domov uviedol, že členovia posádky nejedia pravidelne a porcie si medzi sebou delia. Napísal, že jedia vtedy, keď sa dá, a varoval, že zásoby môžu klesnúť na kritickú úroveň, čo by sa podľa neho výrazne podpísalo aj pod morálku.

Situáciu navyše komplikuje prerušenie vojenskej pošty do časti adries v regióne. Podľa vyjadrenia hovorcov, ktoré citoval USA Today, boli dodávky pozastavené pre uzávery vzdušného priestoru a ďalšie logistické obmedzenia spojené s pokračujúcim konfliktom. Americká armáda zároveň uviedla, že zatiaľ neexistuje termín, kedy sa doručovanie obnoví.

„Jedlo je bez chuti, nie je ho ani zďaleka dosť a stále sú hladní,“ povedala Karen Erskine-Valentine, pastorka zo Západnej Virgínie, ktorá pomáha rodinám námorníkov.

Zásielky, ktoré už boli prijaté do systému pred zavedením obmedzení, sa podľa dostupných informácií nevracajú odosielateľom, ale zostávajú zadržané do času, kým ich bude možné doručiť. Military Times s odvolaním sa na americkú poštu uviedol, že pri pozastavených vojenských poštových smerovacích číslach sa balíky držia pre budúce doručenie po obnovení služby.

Rodiny aj miestne komunity v Spojených štátoch sa medzitým snažia vojakom pomôcť zasielaním balíkov s trvanlivými potravinami, hygienickými potrebami či drobnými predmetmi na podporu morálky. Práve neistota okolo doručovania a pokračujúce nasadenie na mori podľa nich zvyšujú obavy nielen o zásoby, ale aj o celkovú pohodu a psychický stav ich blízkych.

X xx

Dobrá správa z Bruselu: Stopka pre miliardy z plánu obnovy končí, financie pôjdu do škôl a nemocníc.

Komitologický výbor Európskej únie schválil pre Slovensko pozdržanú šiestu a siedmu platbu z Plánu obnovy a odolnosti SR v celkovej výške 1,2 miliardy eur. V piatok po rokovaní výboru o tom informoval Úrad podpredsedu vlády pre Plán obnovy a znalostnú ekonomiku (ÚPPV) SR. Vyplatenie prostriedkov bolo dočasne pozastavené v súvislosti s reorganizáciou Úradu na ochranu oznamovateľo

Archívne video: Kmec v Ide o pravdu: Slovensko je odsúdené na zánik, ak budeme takto pokračovať. Na predstaviteľov PS dávam trestné oznámenia

Bývalý podpredseda vlády pre plán obnovy Peter Kmec v otvorenom rozhovore v relácii Ide o pravdu vysvetlil dôvody svojej demisie, spornej inovačnej výzvy aj napätia medzi koaličnými partnermi. Kritizoval aj premiéra Roberta Fica za rozdielny prístup k partnerom koalície: „Cítiť tam dvojaký meter…“.

Schválenie podľa ÚPPV signalizuje, že implementácia reforiem a investícií napreduje podľa plánu a prináša konkrétne výsledky. „Naším prvoradým cieľom je, aby Slovensko získalo všetky prostriedky z plánu obnovy. Vďaka nim budeme môcť pokračovať v dôležitých investíciách do vzdelávania vrátane škôl a škôlok, ako aj do zdravotnej a sociálnej starostlivosti pre občanov v celej krajine,“ uviedol minister školstva poverený riadením ÚPPV Tomáš Drucker (Hlas-SD).

Súhrnné vyplatenie prostriedkov šiestej a siedmej platby môže Slovensko očakávať začiatkom mája. Po vyplatení týchto dvoch platieb bude mať Slovensko k dispozícii viac ako 5,2 miliardy eur z celkového balíka 6,4 miliardy eur. Do úplného vyčerpania prostriedkov zostávajú ešte dve záverečné žiadosti o platbu v hodnote približne 1,2 miliardy eur, ktoré plánuje krajina predložiť do konca augusta.

X xx

Šéf Fordu bije na poplach. Čínske elektromobily vraj zničia USA

Jim Farley, šéf Fordu, má dve tváre. Bezhranične obdivuje čínske elektromobily, dokonca nimi jazdí, no na domáci trh ich pustiť nechce.

Jim Farley viac ako rok používal čínsky elektromobil Xiaomi SU7. Chválou naň nešetril. Asi aj preto sa bojí vstupu čínskych výrobcov na pôdu USA.

Ford prežíva ťažké časy. Samozrejme, kvôli elektromobilom. Len v roku 2024 na nich prerobil približne 5,1 miliardy dolárov a ďalších 5,5 miliardy to bolo vlani. Od roku 2023 má celková strata predstavovať asi 13 miliárd dolárov. Zdalo by sa, že je to dostatočný dôvod na odvolanie šéfa Jima Farleya, ktorý je vo funkcii takmer šesť rokov a patrí k strojcom svetlých elektrických zajtrajškov automobilky. A hoci v súčasnosti Ford krotí svoje elektrické sny, napríklad zastavením produkcie elektrického pikapu Ford F-150 Lightning, Farley stále verí na obrat. No s jednou podmienkou. Na amerických cestách nechce vidieť čínske elektrické autá.

V rozhovore pre televíziu Fox News povedal, že vstup čínskych výrobcov na americký trh by bol pre americký automobilový priemysel devastačný. „Čínsky automobilový sektor je silný a má dostatočnú kapacitu na pokrytie všetkej výroby a predaja vozidiel v Spojených štátoch. Nemali by sme ich pustiť do našej krajiny kvôli ekonomickému dopadu. Výroba je srdcom a dušou našej krajiny a keby sme ju stratili kvôli tomuto exportu, bolo by to pre nás zničujúce.“ Farley tak podporuje clá, ktoré robia dovoz z Číny nerentabilným. Farley tiež poukázal na kybernetické hrozby.

„Všetky čínske autá majú desať kamier a vedia zhromaždiť veľa údajov,“ varoval. Paradoxom však je, že práve Farley patrí k obdivovateľom čínskych elektromobilov a niekoľkokrát navštívil Čínu, aby videl vzostup tamojšieho priemyslu. A nielen to. V roku 2024 si dal do USA doviezť čínsky elektromobil Xiaomi SU7, ktorý používal viac ako rok a vraj sa ho nechcel vzdať. Po návrate z Číny, kde videl moderné továrne a nové produkty, vyhlásil, že to bola jeho „najpokorujúcejšia“ návšteva v živote a že Tesla, General Motors či Ford nie sú pre Čínu konkurenciou, pretože čínske automobilky sú lepšie.

Mať sebareflexiu je síce dobré, ale dať namiesto vývoja konkurencie schopných produktov prednosť clám nemusí byť dobrý nápad. Je síce pravdou, že čínske automobilky ťažia z lacných energií, kompletného domáceho reťazca na výrobu batérií, lacnejšej pracovnej sily a štátnych dotácií, ale zdá sa, že toto nie je rozhodujúci faktor neúspechu Fordu vo svete elektromobilov. Nedarí sa im totiž ani v časoch, keď sú USA dobre chránené pred čínskymi súpermi hradbou ciel. Už v časoch prezidenta Bidena boli zavedené vo výške 100 % a po nástupe Trumpa sa vyšplhali v časoch obchodnej vojny až na 250 %. Fordu to ale zjavne nepomohlo.

X X X

Lekári z brnianskej Fakultnej nemocnice u sv. Anny predviedli mimoriadnu odbornosť, keď úspešne prišili ruku mužovi, o ktorú prišiel pri nehode s dopravníkovým pásom. Vďaka náročnému zákroku a rýchlemu zásahu plastických a všeobecných chirurgov sa pacientovi podarilo vrátiť hybnosť končatiny.

Lekári v Brne prišili pacientovi odtrhnutú ruku.

Hovorca nemocnice Jiří Erlebach pre blesk.cz uviedol, že mužovi rotačný stroj amputoval pravú ruku v oblasti lakťa. Lekári sa ocitli pod veľkým časovým tlakom, pretože na úspešnú replantáciu končatiny mali k dispozícii limitovaný čas šesť až desať hodín.

Chirurg Zdeněk Dvořák objasnil, že rozhodujúcim faktorom je čas od momentu úrazu až po opätovné obnovenie krvného obehu v prišitej končatine. Zdôraznil, že ruka obsahuje veľké množstvo svalovej hmoty, ktorá je spomedzi všetkých tkanív najviac náchylná na poškodenie v dôsledku nedostatku kyslíka.

Onkochirug Miroslav Tomáš analyzuje inovatívnu liečbu obezity: To nie sú lieky na schudnutie do plaviek! Ako to súvisí s rakovinou?

Podľa MUDr. Miroslava Tomáša, PhD., MPH, onkochirurga z Národného onkologického ústavu a lekára, ktorý sa dlhodobo venuje problematike klinickej výživy, obezita patrí medzi hlavné rizikové faktory vzniku až trinástich typov nádorov a zároveň komplikuje liečbu.

Chirurg Jiří Veselý opísal priebeh zákroku, pri ktorom lekári nahradili poškodenú ramennú tepnu žilovým štepom s dĺžkou 20 cm. Tím následne zrekonštruoval žily a nervy v oblasti ramena a podpazušia. Kosti fixovali v mieste zničeného lakťového kĺbu a bicepsový sval opätovne pripevnili k predlaktiu. Kvôli rozsiahlemu poškodeniu však museli pristúpiť k odstráneniu roztrhnutého tricepsu.

Ani po prišití ruky nebolo víťazstvo isté – rekonštrukcia vytrhnutého tkaniva si vyžiadala náročnú liečbu. Dobrou správou je, že pacient už intenzívne rehabilituje a nemocnica ho v najbližšej dobe prepustí do domácej starostlivosti.

Pre tím plastických chirurgov z FNUSA nejde o ojedinelý úspech. Lekár Zdeněk Dvořák spomenul ďalšie unikátne zákroky, vrátane replantácií prstov u dvoch malých detí či mimoriadne náročného prišitia kompletného skalpu hlavy. Ten bol pacientke strhnutý v dvoch kusoch po tom, čo sa jej vlasy zachytili do chladiacej vrtule motora. Dnes má pacientka vlasy opäť v poriadku.

Klinika plastickej a estetickej chirurgie FNUSA má bohatú históriu siahajúcu do roku 1978. Práve na tomto pracovisku sa uskutočnila vôbec prvá úspešná replantácia amputovaného prsta v rámci vtedajšej Českej republiky.

X xx

Údery, aké nemajú obdobu. Ukrajina hlási faktický rozvrat ruskej flotily vo ‚vlastných‘ vodách

Rezort obrany zároveň uviedol, že od začiatku plnoformátovej vojny Rusko v Čiernom a Azovskom mori stratilo deväť veľkých bojových lodí, šesť bojových a hliadkových plavidiel, šesť zásobovacích lodí, tri výsadkové alebo transportné plavidlá, jednu ponorku a desiatky člnov a menších plavidiel. Podľa ministerstva zvyšok ruských lodí ustúpil z Krymu a skrýva sa v Novorossijsku.

Ukrajinské ministerstvo obrany vo svojej správe tvrdí, že Kyjev dosiahol na mori niečo, čo sa ešte donedávna považovalo za ťažko predstaviteľné aj z pohľadu vojenskej teórie. Ukrajina uvádza, že štát bez veľkého vojenského námorníctva „fakticky rozdrvil agresora vo vodách, ktoré považoval za domáce“. Rezort takto zhrnul sériu úderov, ktorými podľa neho Obranné sily Ukrajiny premenili Čierne a Azovské more na vysoko rizikový priestor pre každé ruské vojenské plavidlo.

Ukrajina skolila vzácnu loď ruskej flotily pri Novorossijsku, hlási HUR

Za prvý veľký zlom označuje Kyjev zničenie veľkej výsadkovej lode Saratov v okupovanom Berďansku 25. marca 2022. Podľa ukrajinského ministerstva išlo o „unikátny prípad použitia pozemnej rakety proti námornému cieľu v prístave“ a zásah mal zmariť plány na výsadok na juhu Ukrajiny. O niekoľko týždňov neskôr, 13. apríla 2022, nasledovalo potopenie krížnika Moskva, vlajkovej lode ruskej Čiernomorskej flotily. Ukrajina tvrdí, že strata lode oslabila protivzdušnú ochranu ruského zoskupenia v Čiernom mori a prispela k neskoršiemu oslobodeniu Hadieho ostrova aj otvoreniu obilného koridoru.

Do rovnakej fázy bojov ministerstvo zaraďuje aj zničenie výsadkového člna Serna a dvoch člnov Raptor pri Hadom ostrove 7. mája 2022, poškodenie zásobovacej lode Vsevolod Bobrov 12. mája 2022 a zásah remorkéra Spasateľ Vasilij Bech 17. júna 2022. Práve pri poslednom z nich Kyjev tvrdí, že išlo o prvé úspešné použitie západných protilodných rakiet od začiatku veľkej invázie. Podľa ukrajinskej verzie tieto útoky výrazne narušili zásobovanie ruskej posádky na Hadom ostrove a prinútili Moskvu ostrov opustiť.

Ukrajina roztrhala ruské tankery. Námorné drony udreli na tieňovú flotilu

Ukrajinská tajná služba SBU spolu s námorníctvom zasiahla námornými dronmi v Čiernom mori dva tankery takzvanej ruskej tieňovej flotily. Agentúre Reuters to dnes povedal zdroj zo SBU.

Ďalšia etapa prišla na jeseň 2022 a v priebehu rokov 2023 a 2024, keď sa ťažisko útokov presunulo aj na ruské základne a kotviská. Ministerstvo obrany pripomína poškodenie fregaty Admirál Makarov a mínolovky Ivan Golubec pri útoku na Sevastopoľ 29. októbra 2022, zásah veľkej výsadkovej lode Olenegorskij gorňak v Novorossijsku 4. augusta 2023, útok na ponorku Rostov na Done a loď Minsk v suchom doku v Sevastopole 13. septembra 2023, ako aj poškodenie hliadkovej lode Pavel Deržavin a malej raketovej lode projektu Bujan-M v októbri 2023. Do tohto obdobia zaraďuje aj zásah korvety Askold v Kerči, výsadkových člnov Serna a Akula v novembri 2023, zničenie lode Novočerkassk vo Feodosii v decembri 2023 a následné útoky na čln Ivanovec, loď Cezar Kunikov a hliadkové plavidlo Sergej Kotov začiatkom roka 2024.

V porovnaní s predchádzajúcim prehľadom ministerská správa dopĺňa aj ďalšie ciele z roku 2024 a nasledujúcich období. Ide najmä o poškodenie výsadkových lodí Jamal a Azov a prieskumnej lode Ivan Churs pri kombinovanom útoku na Sevastopoľ 24. marca 2024, zásah záchrannej lode Kommuna 21. apríla 2024, zničenie mínolovky Kovrovec a raketovej lode Ciklon 19. mája 2024 či potopenie železničného trajektu Conro Trade v prístave Kavkaz 22. augusta 2024. Ministerstvo tvrdí, že práve Ciklon bol posledným nosičom rakiet Kalibr, ktorý sa fyzicky nachádzal na Kryme, a po jeho vyradení Rusko presunulo bojaschopné raketové lode do Novorossijska a Tuapse.

Historický zásah pod hladinou: Ukrajina hlási prelomový úder – prvé zničenie ruskej ponorky podvodnými dronmi

X X X

VZPOMÍNKA  NA  MINISTRA VNITRA  BARÁKA

Odsouzený ministr vnitra Barák nebyl jen nevinnou obětí. „Myslel si, že je nepostižitelný,“ říká historik

Když se podíváme do historie komunistického Československa a jejího hlavního hybatele, komunistické strany, je to sled hledání a nacházení nejrůznějších nepřátel. Někteří „nepřátelé“ byli odsouzeni do kriminálu, jiní zbaveni funkcí a někteří skončili na popravišti. Když se v první polovině 60. let ve vězení ocitl bývalý ministr vnitra Rudolf Barák, byl to skandál.

V jeho rukou se soustředila obrovská moc a ambiciózní Barák ji dokázal ve svůj prospěch využít,“ konstatuje host pořadu historik Jan Kalous a vysvětluje: „Z hlediska likvidace oponentů tento proces navazoval na 50. léta. Byl v něm souzen bývalý politicky vysoce postavený a donedávna nedotknutelný muž.“

Stal se ministr vnitra Barák nevinnou obětí procesů?

Kariéra v 50. letech

Rodák z Blanska se vyučil typografem, pracoval v tiskárně a údajně za války vstoupil do komunistické strany. Jeho kariéra začala hned po válce – nejprve v Blansku, poté v okresních Boskovicích.

Roku 1950 už byl předsedou Krajského národního výboru v Brně a také členem krajského předsednictva KSČ. K jeho spolupracovníkům patřil Otto Šling, který byl počátkem 50. let zatčen a následně popraven ve vykonstruovaném procesu s Rudolfem Slánským.

„Se Šlingem se Barák znal a až do jeho zatčení ho podporoval. Poté sám dodával Státní bezpečnosti údajné podklady k jeho odsouzení a tím si vysloužil stranickou úctu,“ říká historik. Netrvalo dlouho a Barák odchází do Prahy, stává se členem nejužšího komunistického vedení a následně v roce 1953 ministrem vnitra.

Zaměřil se také na StB, kterou chtěl podle Kalouse znovu dostat pod kontrolu KSČ. „Právě Státní bezpečnost se totiž v předchozím období tzv. vymkla z rukou a začala hledat nepřátele i v okruhu představitelů strany, a to bylo v tomto období už nepřípustné.“

Barákova rehabilitační komise

Barákova hvězda stoupala. Prezentoval se jako lidový politik, měl vztah ke sportu – se sportovci se stýkal, stejně tak s umělci. Nakupoval umělecká díla, podporoval i malíře, třeba Zrzavého či Kubinu.

Když se roku 1956 objevila ostrá slova představitele Sovětského svazu Nikity Chruščova o Stalinově kultu osobnosti na XX. sjezdu strany, bylo jasné, že se „něco“ bude muset změnit i v Československu.

„Místní komunisté dostali za úkol odstranit osoby odpovědné za zločiny přelomu 40. a 50. let,“ říká Kalous a dodává: „V lednu 1955 tak vznikla rehabilitační komise a do jejího čela byl postaven právě Rudolf Barák.“ Výsledky práce této komise, která měla odčinit zločiny, byly ale nevalné. Ze skoro sedmi tisíc žádostí k prozkoumání prokurátor doporučil něco přes dvě stovky.

A navíc bychom mohli říci, že se „kozel stal zahradníkem“, protože podle historika byl právě sám Barák ministrem v době, kdy politické procesy probíhaly, a k jejichž revizi se tudíž sám neměl. A změnit dobové poměry určitě sám Barák nechtěl. Svědčí o tom tajné příkazy, které v té době vydával.

Pokus o odstranění Novotného

Barák se ocitnul v další nové situaci v roce 1957, kdy zemřel prezident Antonín Zápotocký a po něm nastoupil Antonín Novotný. Zprvu to vypadalo na dobré vztahy, ale poté, co se sám Barák (spolu se sovětskou rozvědkou) pokusil Novotného odstranit, spadla klec.

Sám byl zatčen, ovšem nikoliv primárně z politických důvodů, ale proto, že se státními penězi zacházel tak, jako kdyby byly jeho vlastní. A nejednalo se o žádné malé částky, ukradené peníze šly do statisíců: jen československých korun bylo 975 tisíc, v době, kdy průměrný plat činil 1500 Kčs.

Byl odsouzen na 15 let vězení, propadnul mu majetek, ale po třech letech – v době pražského jara – mu byl trest přerušen. Žádal dokonce o rehabilitaci, ale nebyl shledán nevinným. Normalizaci prožil v ústraní, v dělnických profesích a i v době své starobní penze byl sledován StB. „Neúspěšně usiloval o vrácení zabaveného majetku a hrozilo mu trestní stíhání, kterého se ale nedočkal,“ říká historik.

Na otázku pořadu Jak to bylo doopravdy – zda se stal ministr vnitra Rudolf Barák nevinnou obětí, host pořadu historik Jan Kalous odpovídá: „Nestal. Tento ambiciózní muž si myslel, že je nepostižitelný, a myslel si, že ze všeho něco získá ve svůj prospěch. V tom se ale krutě mýlil.

X X X