Má milovaná zbabělá vládo… vem si příklad z nového maďarského lídra Pétera Magyara a spěchej s odběrem fosilních paliv z Moskvy. Asi máloco podvázalo ekonomiku Evropské unie, jako kombinace prosazování nesmyslů Green Dealu a odstřižení od mnohaletých zdrojů levných dodávek plynu a ropy z Ruska a v Německu zvláště pak i zavřením jaderných elektráren.

V Česku k tomu napomáhá téměř toxické prostředí, že nejoblíbenějším strašákem je Putin a Rusko a polovina národa spojovaná s Petrem Pavlem  a opozicí se potí v úsilí pomáhat Ukrajině v jejím odboji  vůči Rusku v naivní představě, že už už Rusko bude poraženo. No nebude.

Nebojte se, nebudu se rozplizávat o důvodech konfliktu na Ukrajině. Pro stoupence americké realistické školy Johna Maersheimera a spol. je příčina prostinká: Šlo  o setrvalou snahu Západu prostřednictvím přibližování se vojenského paktu NATO až k samotným hranicím Ruska a mimochodem i dnešním faktem, že státy EU budují velkou zbrojařskou infrastrukturu s cílem Rusko porazit.

Jak už jsem napsal : Samozřejmě, že ho neporáží. Ale zároveň samozřejmě tím o další roky prodlužují konflikt na Ukrajině, který logicky nemůže v brzké době skončit.

To platí tím spíše, že Trumpova Amerika a naposledy razantními slovy svého viceprezidenta J.D. Vance se jednoznačně rozhodla od vyzbrojování Ukrajiny upustit.

Uprostřed zřejmě nejmohutnější energetické krize od 70. let minulého století, do které se noříme díky totálně idiotské válce proti Iránu a která nesporně je spíše jen na začátku a které budou moci čelit jen ti, kteří si zajistí urychleně zdroje levných zdrojů energie.

Když Tomio Okamura vcelku logicky hovořil o ruských zdrojů, nastal povyk. Byl okřiknut Babišem a ještě více i Macinkou, který se rozhodl hrát ideologickou protiruskou tóninu.

„Ruské zdroje tehdy až konflikt skončí“.

Vtipné.

Konflikt přece nemůže skončit do té doby dokud celá Evropská unie, žel i včetně nás bude tu válku na Ukrajině podporovat.

To je logicky ještě na roky.

Uprostřed zbabělého třeštění i naší vlády nám nový formálně protiruský maďarský lídr Petr Magyar ukazuje, že to jde. Jen mít koule.

 Nově zvolený maďarský premiér Péter Magyar signalizoval významný odklon od energetické strategie Evropské unie tím, že odmítl plně ukončit dovoz ruské ropy. Uprostřed prohlubující se globální energetické krize, kterou zhoršují konflikty na Blízkém východě a narušení provozu ropovodu Družba, Magyar zdůraznil, že Budapešť upřednostní „nejlevnější a nejbezpečnější“ možnosti k zajištění národní energetické bezpečnosti. Tento pragmatický přístup přímo zpochybňuje koordinované úsilí Bruselu o izolaci Moskvy a vyvolává obavy z narušování jednoty v rámci bloku.

„Geografii nemůžeme změnit. Rusko tu zůstane. Uděláme vše, co bude v našich silách, abychom nákupy diverzifikovali, ale to neznamená, že se od Ruska odtrhneme. Vždy budeme shánět nejlevnější a nejbezpečnější ropu,“ řekl  a suverénně dodal: Jakmile skončí rusko-ukrajinská válka, sankce zruší, protože není v jejím zájmu nakupovat palivo za vyšší cenu.

Moje milá Babišovo vládo, nebuďme proboha jako stádo tupých ovcí, neposlouchejme například Merze, jehož německá ekonomika je doslova v žalostném stavu, v podstatě v recesi  a zavírá jednu automobilovou továrnu za druhou a  neproduktivní válka na Ukrajině hlavním smyslem. Vem si příklad od nového maďarského lídra, který zjevně nesplní tupé představy dosavadního vedení EU a chce sympaticky jednat velmi realisticky a racionálně.

A i jinak : Vezměme si příklad i od španělského premiéra Sancheze, který přes kritiku Ruska mohutně odebírá LNG plyn z Moskvy.

Už se proboha vzpamatujted.

JUDr. Jiří Vyvadil, server vaasevec.cz

X XX

Netanjahu „šokován a znepokojen“

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu údajně reagoval s překvapením a znepokojením na tweet amerického prezidenta Donalda Trumpa o vojenských operacích v Libanonu, s odvoláním na zjištění agentury Axios to píší sdělovací prostředky.

Americký  prezident v pátek oznámil, že izraelské útoky by měly přestat. „Izrael už nebude bombardovat Libanon,“ napsal a dodal: „Mají zákaz od USA. Už toho bylo dost!!“  Podle zpráv izraelské úřady o tomto postoji nebyly dříve informovány a požádaly administrativu ve Washingtonu o objasnění situace.

V samostatném příspěvku Trump oznámil dohodu o desetidenním příměří mezi Izraelem a Libanonem.

„Právě jsem měl vynikající rozhovory s libanonským prezidentem Josephem Aounem a izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Oba vůdci se shodli, že za účelem dosažení míru mezi svými zeměmi formálně zahájí desetidenní příměří v 17:00 EST,“ napsal.

Dodal také: „Měl jsem tu čest vyřešit devět válek po celém světě a toto bude desátá.“

Izraelští představitelé poukázali na to, že Trumpova slova mohou být v rozporu s předchozími dohodami, a zdůraznili, že Izrael si ponechává právo provádět operace proti Hizballáhu , „pokud to bude nutné“.

Americký prezident svůj postoj zopakoval i v rozhovoru pro agenturu Axios. „Izrael musí přestat. Nemůžou dál vyhazovat budovy do povětří. To nedovolím,“ řekl.

Konflikt mezi Izraelem a Hizballáhem trvá od března a izraelské operace zahrnují pravidelné letecké údery na cíle v Libanonu. Podle bejrútských úředníků si tyto operace vyžádaly více než 2 000 obětí.

 Jana Putzlacher, server vasevec.

X XX

   Netanjahu „šokován a znepokojen“

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu údajně reagoval s překvapením a znepokojením na tweet amerického prezidenta Donalda Trumpa o vojenských operacích v Libanonu, s odvoláním na zjištění agentury Axios to píší sdělovací prostředky.

Americký  prezident v pátek oznámil, že izraelské útoky by měly přestat. „Izrael už nebude bombardovat Libanon,“ napsal a dodal: „Mají zákaz od USA. Už toho bylo dost!!“  Podle zpráv izraelské úřady o tomto postoji nebyly dříve informovány a požádaly administrativu ve Washingtonu o objasnění situace.

V samostatném příspěvku Trump oznámil dohodu o desetidenním příměří mezi Izraelem a Libanonem.

„Právě jsem měl vynikající rozhovory s libanonským prezidentem Josephem Aounem a izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Oba vůdci se shodli, že za účelem dosažení míru mezi svými zeměmi formálně zahájí desetidenní příměří v 17:00 EST,“ napsal.

Dodal také: „Měl jsem tu čest vyřešit devět válek po celém světě a toto bude desátá.“

Izraelští představitelé poukázali na to, že Trumpova slova mohou být v rozporu s předchozími dohodami, a zdůraznili, že Izrael si ponechává právo provádět operace proti Hizballáhu , „pokud to bude nutné“.

Americký prezident svůj postoj zopakoval i v rozhovoru pro agenturu Axios. „Izrael musí přestat. Nemůžou dál vyhazovat budovy do povětří. To nedovolím,“ řekl.

Konflikt mezi Izraelem a Hizballáhem trvá od března a izraelské operace zahrnují pravidelné letecké údery na cíle v Libanonu. Podle bejrútských úředníků si tyto operace vyžádaly více než 2 000 obětí.

X X X

Magyar bude partnerem, ale není euronadšenec. Na prvním místě má maďarské zájmy, říká politoložka

S Orbánovou porážkou si Brusel oddychl, odborníci však nadšení mírní s tím, že ani s Péterem Magyarem to nebude mít jednoduché. Ten má každopádně za cíl přinejmenším nápravu vztahů a podle všeho si nemíní držet tak razantní postoj vůči Ukrajině. „Maďarsko bude moci začít fungovat jako normální člen Unie, jenž s ní sice má své problémy, ale snaží se o konstruktivnější spolupráci,“ nastiňuje pro iROZHLAS.cz maďarská politoložka Zsuzsanna Végh

Jedním z hlavních témat předvolební kampaně Pétera Magyara bylo napravení vztahů s Evropskou unií a „rozmrazení“ peněz z unijních fondů. K tomu ale musí provést nutné reformy, na což má čas do srpna. O jaké změny se jedná? A je pro něj reálné je do té doby stihnout?
Magyar disponuje dvoutřetinovou ústavní většinou, byť konečné výsledky se dozvíme až o víkendu. Bude mít značnou legitimitu, pokud jde o podporu veřejnosti, a také ústavní oprávnění ke změně politického systému země. To mu umožní nezbytné změny zavést, i když by to znamenalo velmi, velmi rychlé přepracování ústavy.

V jejím případě zatím nevíme, jaký časový plán má v úmyslu dodržet. Jde-li pouze o protikorupční reformy, většinu z nich bude schopen realizovat a zajistí, aby se Maďarsko připojilo k evropské prokuratuře. Chce zřídit i alternativní korupční agenturu. S mnoha změnami, nezbytnými z pohledu Komise, tak může alespoň začít.

Myslím, že tedy pravděpodobně dojde k postupnému uvolňování finančních prostředků. Překvapilo by mě však, kdyby zmrazenou částku Komise uvolnila celou. Přinejmenším pokud jde o strukturální a kohezní fondy, bude to postupné.

• Proč Evropská unie blokuje Maďarsku finance

• Evropská unie v tomto případě vyplácení peněz z části svých fondů blokuje vzhledem k pochybám ohledně dodržování základních principů právního státu, včetně nedostatků v boji proti korupci, i kvůli obavám z nákládání s těmito prostředky ze strany Budapešti.
• Po Maďarsku tak požaduje jak zajištění dohledu nad jejich správným využíváním, tak i efektivnější vyšetřování případů korupce, transparentní veřejné zakázky, nezávislost státních institucí a ochranu základních práv včetně nestrannosti médií. 
• Maďarská ekonomika se tak i kvůli zablokovaným financím potýká se stagnací a dlouhodobými problémy.
• Ty nyní pravděpodobný příští premiér Péter Magyar nápravou vztahů s Bruselem slibuje vyřešit a prostředky z unijních fondů „rozmrazit“.
• Zaměřit se chce na boj se zmíněnou korupcí, ale i na návrat nestrannosti veřejnoprávních médií, nezávislost státních institucí a zajištění transparentního nakládání s příslušnými financemi.
• Především k omezení politického vlivu a k systémovým úpravám Magyar potřebuje změny v ústavě, k nimž je klíčová dvoutřetinová většina. Tu se mu nicméně ve volbách podařilo získat.

Kdyby Brusel ze zmrazených částek uvolnil všechno, proč by vás to překvapilo?
Komise musí sledovat nejen záměry, ale i jejich realizaci. A ta zabere dost času. Na příkladu Polska jsme se také poučili, že politická vůle se ne vždy promítne do skutečného splnění požadavek.

 Podobnou situaci ukazuje i případ Maďarska. Komise tedy v zájmu vlastní důvěryhodnosti musí dodržovat svá vlastní pravidla a vyčkat, až se opatření zavedou a budou stabilně fungovat.

Jak výrazný dopad by to na maďarskou ekonomiku mělo, pokud by se reformy zavést nestihly?
Z mnoha důvodů velmi výrazný. Od dob covidu maďarská ekonomika stagnuje a nyní tak panují velká očekávání, že ji změna vlády oživí. Pokud se tak nestane a Magyar to nesplní, důvěra trhu poklesne a opět budeme svědky oslabení forintu. V posledních dvou dnech jsme již viděli, že jej výsledek voleb začal vůči euru posilovat.

Pokud tedy k realizaci reforem nedojde, tento efekt zmizí. Také by se snížila důvěra veřejnosti, neboť získání unijních prostředků bylo tématem Magyarovy kampaně a v daném ohledu tak nemůže selhat. Jde o jeden z kořenů původu jeho popularity.

Euronadšenec? Rozhodně ne

Jedna z prvních Magyarových zahraničních cest má vést do Bruselu. Co tím naznačuje? A v čem především se nyní podle vás maďarsko-unijní vztahy změní?
Přístup jeho vlády bude více zaměřen na spolupráci s Evropskou unií. Bude se ji snažit využít jako rámec, v němž bude moci posílit ekonomickou pozici a maďarskou suverenitu. Zároveň je však třeba připomenout, že Magyar není eurofederalista.

Jeho výchozím bodem vždy budou maďarské zájmy a maďarský národní stát. Výslovně řekl, že Evropa v jeho vizi je Evropou silných národních členských států. To znamená, že nebude zastáncem dalšího prohlubování integrace, přidělování dalších pravomocí unijním institucím a omezování pravomocí a suverenity jednotlivých členů.

Řekla bych, že s Evropskou komisí i ostatními členskými zeměmi tedy bude vést své vlastní konflikty. Postupně se podle mě nicméně posuneme do stavu, kde Maďarsko bude moci začít fungovat jako normální členský stát Unie, který s ní sice má své problémy, zároveň se ale snaží o konstruktivnější spolupráci.

Poté, co dosluhující premiér Viktor Orbán uznal porážku, začali Magyarovi gratulovat evropští i unijní lídři, předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová reagovala v podstatě vzápětí. Někteří politologové ale bruselské nadšení trochu mírní s tím, že až tak moc prounijní a proukrajinský Magyar nebude. Je tedy určitá dávka zdrženlivosti namístě?
Ano, být by měla. Jak jsem již nastínila, Magyar rozhodně nepatří mezi žádné euronadšence. Není to žádný nový Emmanuel Macron, který by se teď snažil najít způsoby, jak Evropskou unii posílit.

Nebude upřednostňovat evropské zájmy před těmi maďarskými. I proto zmiňuji, že nepůjde o snadného partnera, nicméně podle toho, co vidíme, jím alespoň bude. Odcházející Orbánova vláda byla vším možným, jen ne partnerem.

Orbán tedy už v Bruselu nebude Maďarsko zastupovat jako předseda vlády, pořád je ale součástí frakce Patrioti pro Evropu. Může ji to určitým způsobem oslabit, pokud už jedna z jejích výraznějších tváří nebude zastávat takto vysoký post?
Frakci jako takovou asi ne. Avšak skutečnost, že Fidesz už pravděpodobně od konce května nebude ve vládě, rozhodně může snížit její symbolický význam. Bude v ní o jednoho premiéra méně, nebude mít maďarského předsedu vlády přítomného v Evropské radě. To rozhodně ovlivní její potenciální dopad.

 Další věcí je, že maďarská vláda pod Orbánovým vedením poskytovala značné finanční prostředky různým krajně pravicovým stranám. Banka blízká Fideszu spojená s Lőrincem Mészárosem (Orbánův kamarád z dětství, nejbohatší muž v Maďarsku a bývalý politik – pozn. red.) poskytla finanční podporu ve formě půjček pro kampaň Marine Le Penové i pro kampaň španělské strany Vox.

Nyní tak nevíme, zda bude taková finanční podpora pokračovat i nadále. Určitě tedy dojde ke změnám ve vlivu strany Fidesz, a tím pádem i ve frakci Patrioti pro Evropu. V relativně blízké budoucnosti nás ale v Evropské unii čekají další volby, do nichž jsou významné strany frakce zapojeny.

Těmi nejdůležitějšími jsou ty prezidentské ve Francii konající se příští rok. Patrioty bych tedy zatím neodepisovala, neboť v závislosti na tom, jak francouzské volby dopadnou, mohou nakonec na významu získat. Pouhá porážka Orbána pro mě automatický sestupný trend pro evropskou krajní pravici nepředstavuje.

Reset vztahů s Ukrajinou

Přesuneme-li se k otázce Ukrajiny, Brusel doufá, že změnou ve vedení Maďarska odpadne jeho blokace unijní půjčky ve výši devadesáti miliard eur (přibližně 2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Zde stále platí, že Magyar v tom na Orbána nenaváže?
Ano, oznámil, že vzhledem k tomu, že prosincová dohoda Maďarsku umožnila odstoupit od finančního závazku podpory Ukrajiny, veto zruší. Pokud se země dokáže z půjčky vyvléknout a nevznikne jí z toho finanční zátěž, z politického hlediska tak Magyara nic nestojí říct: „Dobře, zastupuji zájmy své země, ne Ruska, a půjčka tedy poskytnuta být může, neboť na mou zemi to mít negativní dopad nebude.“

A díky tomu může dosáhnout toho, že se mu v Evropské unii dostane větší přízně, kterou pak bude potřebovat i pro jednání o uvolnění prostředků z jejích fondů.

Pokud pak jde o maďarsko-ukrajinské vztahy jako takové, Magyar například jasně řekl, že Ukrajina je obětí agrese, a před dvěma lety tam dovezl humanitární pomoc, na druhou stranu ale i nadále odmítá posílání zbraní Kyjevu. K přijetí země do Evropské unie se také sice nestaví tak důrazně odmítavě jako Orbán, Maďaři by podle něj ale o jejím přistoupení měli rozhodnout v referendu. Jaký vývoj nyní mezi Kyjevem a Budapeští očekáváte?
V zásadě jde o dvě roviny. První je ta bilaterální, která se bude zabývat postavením a právy maďarských menšin na Ukrajině a bude usilovat o vyřešení dané otázky. Designovaná ministryně zahraniční Anita Orbánová již uvedla, že v souvislosti s tím vidí řešení na příkladech Polska a Rumunska.

Ukrajinská legislativa se totiž dotkla i jich, a pokud se Polákům a Rumunům podařilo tuto otázku vyřešit, bude to podle Orbánové možné i v případě Maďarska. Má tedy pozitivní záměry a plán, jak najít řešení. To, co jsme jinak doposud viděli ze strany Orbánovy vlády, podle mě ve skutečnosti byla vědomá blokáda problému.

 Dalším bilaterálním tématem pak bude spor o ropovod Družba. V současné době je na této trase a ruských zdrojích Maďarsko závislé, a i Magyar bude chtít, aby byl ropovod znovu otevřen, i když vyslovil ochotu k tomu závislost na Rusku snížit. V krátkodobém horizontu to však může být složitější a spornější otázka.

Řekla bych, že právě tato témata tak z jeho perspektivy budou stát na prvním místě, neboť se přímo dotýkají maďarských zájmů. Pak tu budou záležitosti na úrovní Unie, které upřímně řečeno z hlediska toho, co je potřeba rychle vyřešit, považuje za méně důležité. Maďarsko například určitě nebude podporovat poskytování vojenské pomoci Ukrajině a nedovolí její převoz přes své území.

Pokud jde o rozšíření, Magyar říká, že chce proces založený na zásluhách. To v podstatě znamená, že chce, aby se dodržovala pravidla namísto geopolitických rozhodnutí. Je to vlastně i v souladu s pozicí některých dalších členských států, neboť Maďarsko nebylo jedinou zemí, která ohledně rychlého procesu vyjadřovala pochybnosti.

Nicméně bych řekla, že se nebude vymezovat proti zahájení jednání. Ono by to pro něj mohlo dokonce být i praktické, protože v rámci bloku základních otázek by bylo možné jednat i o otázce práv menšin. Ta totiž ve vztahu k Ukrajině bude na prvním místě jeho agendy.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se po vítězství Tiszy nechal slyšet, že je důležité, když převládá konstruktivní přístup. Jaký vztah by s Magyarem měli mít?
Pragmatický. Zelenskyj se asi nejlepším Magyarovým kamarádem nestane, půjde však o profesionální a pragmatický vztah. Velkou změnou bude to, že zde Magyar nebude zastupovat zájmy Ruska, což je už teď pro ukrajinskou stranu dobrým znamením a může to být i základ pro reset vztahů, pro nový začátek.

Vztahy nemusí být nijak extra srdečné, ti dva se nemusí navzájem zbožňovat, ale stačí, když budou schopni spolupracovat. A k tomu zde z mého pohledu prostor rozhodně je.

Spor s Trumpem mu zachraňuje politickou kariéru. Jak se Sánchez stal vzorem světové levice?

Španělský premiér Pedro Sánchez se během několika týdnů stal v očích levicových kruhů ve světě hrdinou. Ačkoliv na domácí scéně čelí socialistický předseda vlády řadě skandálů, roztržka s americkým prezidentem Donaldem Trumpem mu pomáhá zachránit svou politickou kariéru. Oba muži se dostali do sporu zejména kvůli pokračující americko-izraelské válce v Íránu. Deník New York Times Sánchezův comeback interpretuje tak, že Trump hodil španělskému premiérovi záchranné lano.

Na domácí politické scéně to pro Sáncheze, který stojí v čele země od roku 2018, nevypadá příliš dobře. Mezi Španěly je známý tím, že je ochotný říct a udělat cokoliv, aby se udržel v premiérském křesle. Porušil proto již řadu svých slibů. New York Times zmiňuje zejména fakt, že uzavřel dohody o amnestii se separatistickými stranami, aby si zajistil parlamentní většinu.

Tři roky také vládl bez rozpočtu, přestože kdysi prohlásil, že neschopnost schválit rozpočet by měla vést k předčasným volbám. Strategicky se také pouští do soubojů s prudce sílící španělskou krajní pravicí. Tento krok by sice mohl motivovat liberály, aby jej znovu volili, udělil tím však krajní pravici legitimitu, kterou dříve neměla.

Španělskou politickou scénou hýbe také aféra s takzvaným „Peugeot Gangem“. V roce 2016, před Sánchezovým politickým vzestupem, začal se třemi politickými spojenci objíždět zemi ve svém Peugeotu. O deset let později všichni jeho tehdejší spolucestující čelí obviněním z korupce. Ačkoliv se žádné netýká přímo premiéra, podle kritiků by měl převzít za své kolegy odpovědnost.

Obrat v preferencích

Kauzy se promítly i do volebních průzkumů. Zatímco před třemi lety v nich měla jeho Španělská socialistická dělnická strana (PSOE) přes 32 procent, začátkem roku se propadla k 27 procentům. O několik procentních bodů tak zaostávala za nejsilnější Lidovou stranou (PP). Vrásky na čele mu přidělávala také sílící krajně pravicová strana Vox, která za tři roky posílila z 11 na 19 procent.

Od začátku letošního roku však Sánchez v průzkumech posiluje a za první čtyři měsíce získal jeden a půl procentního bodu. Web El País růst PSOE přisuzuje Sánchezovu tvrdému odmítavému postoji k válce v Íránu.

Tvrdé spory s Trumpem

Trump podle amerického deníku svou válkou hodil španělskému premiérovi „záchranný kruh“. Trump je totiž široce vnímán jako ten, kdo přichází Sánchezovi na pomoc tím, že ho zapojuje do mezinárodních sporů, které odvádějí pozornost od domácích problémů španělského lídra.

Oba politici se v posledních měsících pustili do řady sporů ohledně cel, NATO, Palestiny, americké snahy ovládnout Grónsko a vpádu Washingtonu do Venezuely. Sánchez podle médií z každé této interakce posiloval.

Nejvíce mu však pomohla americko-izraelská válka v Íránu. Sánchez byl mezi evropskými lídry jedním z prvních a nejhlasitějších kritiků úderů. Obvinil amerického prezidenta z porušení mezinárodního práva a následně odmítl americkým bombardérům právo využívat španělské letecké základny k útokům na Írán.

Sánchez nebral příliš vážně ani americké prohlášení o příměří. „Španělská vláda nebude tleskat těm, kteří zapálili svět, jen proto, aby se objevili s kbelíkem s vodou,“ prohlásil španělský lídr.

Hvězda světové levice

Díky svému zahraničněpolitickému postoji se premiér, který se zasazuje za liberální postoje v otázkách imigrace, obnovitelných zdrojů energie a občanských práv, stal „progresivním superhrdinou“, píše New York Times.

Účastníci konference Obrana demokracie v Barceloně, 18. 4. 2026 Zdroj: Profimedia.cz

Právě v sobotu se v Barceloně sešli progresivní lídři z celého světa, aby se postavili za tradiční liberálně demokratické hodnoty. „Všichni jsme svědky útoků na multilaterální systém, opakovaných pokusů o podkopání mezinárodního práva a nebezpečné normalizace použití síly,“ uvedl Sánchez na začátku konference. Účastní se jí mimo jiné prezidenti Brazílie, Mexika, Kolumbie či vicepremiér Spojeného království, píše ABC News.

Španělsko se zřejmě obrací také k novým spojencům. Při Sánchezově návštěvě Číny tamní komunistický prezident Si Ťin-pching prohlásil, že Čína a Španělsko stojí na „správné straně historie“.

X XX 

Kulidakis k Pavlovi a NATO: Dupe nožkou, ať si koupí letenku. Nejde ho nahradit, míní Schmarcz

Prezident Petr Pavel kvůli své neúčasti na summitu NATO dupe nožičkou, ať si koupí letenku a jede, řekl ve vysílání CNN Prima NEWS komentátor Thomas Kulidakis. Podle komentátora Martina Schmarcze však premiér Andrej Babiš a jeho ministři na summitu osobnost, jako je prezident, nemohou nahradit.

Na červencový summit NATO by nakonec měl zamířit Babiš s ministry zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé) a obrany Jaromírem Zůnou (nestr. za SPD). Vyplývá to z přílohy usnesení o letecké přepravě ústavních činitelů, které vláda schválila v pondělí.

Podle Schmarcze by účast Pavla byla dobrá i pro premiéra. „Prezident by tam hájil jednotu NATO. Petr Macinka a Jaromír Zůna, při vší úctě k nim, nemohou nahradit takovou osobnost, jakou Petr Pavel v rámci Severoatlantické aliance je,“ uvedl.

Pavel nemá na nic vliv, říká Kulidakis

Kulidakis se nato začal hlasitě smát. „Pavel je skutečně člověk, který byl v NATO dlouho druhým nejvyšším činitelem. A smát se tomu, že to má náš prezident v NATO dobré, to může jedině vládní propagandista,“ obořil se Schmarcz na svého kolegu.

Vláda pak podle něj Pavla na summit nechce pustit kvůli „své vlastní motoristické ješitnosti a malosti“. „My si musíme uvědomit, že nejde o nás. Jde o budoucnost celé Evropy,“ dodal Schmarcz.

Po chvíli se ke slovu dostal i Kulidakis. „Kdyby tam jel Petr Pavel, který nemá na nic vliv, ve smyslu toho, kolik se dá peněz na obranu, tak co by z toho bylo? Něco by tam říkal, oni by mu něco odpověděli a on by řekl: ‚Jé, pardon, já jdu zavolat do Prahy, co na to říká předseda vlády nebo ministři, protože já na to nemám vliv‘,“ řekl komentátor.

Rozhodnutí vlády, aby do Turecka vyrazil Babiš v doprovodu Zůny a Macinky, je tak podle Kulidakise logické, pragmatické i praktické. „Oni jsou ti, kteří se mohou rozhodnout, jestli dají na zbrojení všechno a ještě si půjčí, nebo nedají vůbec nic, anebo dají to, co si můžeme dovolit,“ argumentoval.

Pavel se pak podle jeho slov s kabinetem dohaduje. „Dupe nožičkou a říká: ‚Já chci taky, já chci taky‘. Je otázka, proč tam chce jet. Buď chce mít hezké fotečky, nebo chce pomlouvat naši zemi a rozhodnutí vlády, na které nemá vliv. Už je to jak mateřská škola. Tak ať si Pavel koupí letenku a jede,“ dodal Kulidakis.

X XX

 Jen ať to Amerika vidí. Fotka zlynčovaného kluka zažehla boj za práva černochů

Její statečnost probudila hnutí za občanská práva a ukázala celému světu syrovou brutalitu rasové segregace. Zlynčovaného syna jí to však nevrátilo. Příběh Mamie Tillové a jejího syna Emmetta přináší další díl seriálu Slavné fotografie

 Stalo se to nedávno v Mississippi,
Když malý chlapec z Chicaga překročil práh jižanského domu,
Tu tragédii si dodnes dobře pamatuji,
Měl černou barvu pleti a jmenoval se Emmett Till.

Bob Dylan za svou kariéru napsal nepochybně mnoho lepších a slavnějších písní. Ale balada o černošském klukovi umučeném na americkém Jihu dodnes zůstává výmluvnou vzpomínkou na jeho newyorské začátky a první koketování s protestsongem.

Dylan vycházel z tragédie, která se začala odvíjet o šest let dříve v Chicagu, rušné průmyslové metropoli Illinois, kam se za prací v ocelárnách a na jatkách stěhovaly statisíce Afroameričanů ze segregovaného Jihu. Součástí Velké migrace se v dětství stala i Mamie Tillová, svobodná matka čtrnáctiletého Emmetta.

Jednou za nimi do Chicaga dorazil její bratr a začal vyprávět o životě v deltě řeky Mississippi, což jeho synovci znělo jako volání po dobrodružství na venkově. Jeho máma váhala, ale Emmett si nakonec prosadil, že část prázdnin stráví u strýce v chudém městečku Money.

Mamie moc dobře znala dynamiku života na Jihu. Byla si plně vědoma rasové segregace a zákonů Jima Crowa, nepsaných místních pravidel, která i bezmála sto let po zrušení otroctví udržovala nerovnost mezi bělošským a černošským obyvatelstvem.

I její rodina kvůli nim před lety utekla na sever. „Chicago a Mississippi jsou dva naprosto odlišné světy. Musíš vědět, jak se chovat, až potkáš bělochy z Jihu,“ varovala syna. Emmett ji bezstarostně uklidňoval, že všemu rozumí a dá si pozor.

Její špatná předtucha se naplnila do posledního detailu. Tehdy, na nástupišti chicagského nádraží, viděla svého syna živého naposledy.

Krvavý Jih

Městečko Money se tehdy skládalo ze tří obchodů, školy, pošty a malé dílny na zpracování bavlny. Žilo zde jen několik stovek obyvatel, kteří sotva vyžili.

Emmett se do problémů dostal brzy po příjezdu, když navštívil jeden z místních obchodů. Podle pozdějších výpovědí se mu mohla zalíbit jeho majitelka, jednadvacetiletá vdaná běloška Carolyn Bryantová.

Dobová rekonstrukce v magazínu Look líčí, že se před svými bratranci vychloubal fotografií své bílé přítelkyně. „V jednom obchodě je tu hezká bílá holka. Když už víš, jak na bílé holky, tak se ukaž a zkus si s ní domluvit rande,“ hecovali ho. „Copak jsi srab?“

Emmett se do obchodu skutečně odvážil jít a u mladé prodavačky si koupil balíček žvýkaček za dva centy. Když mu ho Carolyn podávala, popadl ji údajně za ruku a pravil: „Co takhle jít na rande, zlato?“

Co se však v obchodě skutečně odehrálo, dodnes není zcela jasné. Jeho vrazi později tvrdili, že na Bryantovou pískl nebo se jí nevhodně dotkl. Ať už se stalo cokoli, jeho jednání bylo v očích městečka vnímáno jako poskvrnění odvěkých pořádků.

Několik nocí po incidentu se manžel Carolyn Roy Bryant a jeho nevlastní bratr J. W. Milam o půl třetí ráno vloupali do domu Emmettova strýce. Přišli si pro čtrnáctiletého kluka, který v jejích očích porušil pravidla rasové segregace.

Roy Bryant (vlevo) a J. W. Milam (uprostřed) diskutují se svým obhájcem (vpravo), Summer, Mississippi. (30. září 1955)

Oba muži později tvrdili, že ho chtěli „pouze“ zmlátit rukojetí pistole a vyděsit ho. Ale to se jim nepodařilo. „Vy parchanti, já se vás nebojím. Jsem stejně dobrý jako vy. Už jsem měl bělošky. Moje babička byla běloška,“ vzdoroval svým únoscům.

Čekalo ho nepředstavitelné utrpení. Přivázali ho za krk ke konstrukci nákladního vozu a smýkali ho po prašných a kamenitých silnicích. Stále dýchal a vnímal všechnu bolest. „Moc nekrvácel. Údery pažbou pistole způsobují spíš modřiny než řezné rány,“ popsal poslední hodiny jeho života Look.

Pitva později potvrdila, že mu zaživa vydlabali oči z důlků a uřízli mu penis, který mu nacpali do úst. Nakonec mu přikázali, aby se svlékl a do kufru vozu naložil ventilátor z čističky na bavlnu. Pak ho Milam střelil do hlavy pistolí Colt ráže .45.

Aby se zbavili ostatků, znetvořené a bezvládné tělo přivázali ostnatým drátem k ventilátoru a hrůzný náklad hodili do řeky Tallahatchie. Říční proud měl jejich zločin navždy skrýt.

Po třech dnech však tělo vyplavalo na hladinu a všimla si ho skupinka dětí rybařící u řeky. Bylo natolik nafouknuté a zohavené, že ho místní poznali jen s obtížemi. Identitu hocha poznali díky prstenu, který patřil jeho otci.

Soudní show

Měsíc po incidentu, 23. září 1955, stanuli Roy Bryant a J. W. Milam před soudem. Obvinění: únos a lynč Emmetta Tilla. Proces trval pět dní a o rozsudku rozhodovala porota sestavená výhradně z bělochů.

Byla to show pro celou deltu Mississippi. K procesu dorazila spousta místních bělochů, rodiče s sebou přivezli děti a piknikové koše a v přítomnosti truchlící Mamie pojídali kornouty se zmrzlinou.

Z vrahů se staly celebrity. Bratři dorazili do soudní síně v naškrobených bílých košilích, Bryant a jeho žena byli místním tiskem oslavováni jako mimořádně pohledný pár a Carolyn se dočkala přezdívky „Marilyn Monroe z Crossroads“. J. W. Milam byl zase obdivován pro svou urostlou postavu a zálibu v doutnících.

Hrstka Afroameričanů byla odsunuta do zadních lavic. Celé dění pozorovali se strachem a opatrností. Po pěti dnech dospěla porota k závěrečnému verdiktu.

Oba bratři byli osvobozeni.

Roy popadl Carolyn a vášnivě ji políbil. Jeho nevlastní bratr se vítězoslavně šklebil do objektivů. Později se dokonce k vraždě sami přiznali: na základě zákona o ochraně před dvojím trestním stíháním věděli, že zákon už na ně nemůže.

O čtyři měsíce svůj příběh prodali magazínu Look za čtyři tisíce dolarů, což v přepočtu na dnešní hodnotu činí asi 49 tisíc dolarů. „No, co jiného jsme mohli dělat? Byl beznadějný případ. Nejsem žádný tyran; v životě jsem žádnému černochovi neublížil. Mám černochy rád – pokud zůstávají na svém místě – vím, jak s nimi zacházet,“ hájil se Milam.

„Ale prostě jsem se rozhodl, že je na čase dát pár lidem jasně najevo, jak to je. Dokud budu žít a budu s tím moct něco udělat, černoši zůstanou na svém místě. Černoši nebudou volit tam, kde bydlím. Kdyby to dělali, ovládli by vládu. Nebudou chodit do školy s mými dětmi. A když se černoch jen zmíní o sexu s bílou ženou, je po něm. Pravděpodobně ho zabiju,“ pronesl chladnokrevně s tím, že z Emmetta chtěl udělat odstrašující příklad.

O celém případu promluvil i předseda poroty. „Kdybychom se nezastavili na limonádu, netrvalo by to tak dlouho,“ popisoval debaty o vině a nevině bratrů. Článek měl pro další vývoj kauzy zásadní dopady: vrazi sice proces vyhráli, ale přišli o sympatie veřejnosti.

Černoši přestali navštěvovat jejich obchody s potravinami, načež brzy zkrachovaly. Roy si nemohl najít práci, a tak odvezl rodinu do východního Texasu a nastoupil do školy pro svářeče. Jeho nevlastní bratr ho brzy následoval. O několik let později se oba muži vrátili do Mississippi.

Milam umřel v roce 1981 na rakovinu kostí. Jeho bratr zemřel na rakovinu o třináct let později. Ani jeden z nich nebyl za vraždu černošského chlapce nikdy potrestán.

Statečná Mamie

To, čím si Emmett v posledních hodinách života musel projít, si nikdo nedokáže představit. Neskutečné utrpení však zažívala i jeho matka.

Úřady v Mississippi udělaly vše pro to, aby se pravda o brutální vraždě nikdy nedostala na veřejnost. Emmettovo tělo proto zaslaly do Chicaga v zapečetěné dřevěné bedně s přísným příkazem ji otvírat.

Zdrcená Mamie však trvala na tom, aby tělo jejího syna bylo vystaveno v otevřené rakvi. Pohřeb se konal v kostele Roberts Temple Church of God in Christ, kde skutečnou tvář amerického Jihu spatřily desítky tisíc lidí. „Chtěla jsem, aby svět uviděl, co udělali mému dítěti,“ pronesla Mamie.

Mamie Tillová (uprostřed) na pohřbu svého syna, Chicago (6. září 1955)

Mainstreamová média o brutální vraždě mlčela, snímky Mamie truchlící nad otevřenou rakví zveřejnily magazíny Jet a Chicago Defender. Ten nejslavnější pořídil fotograf David Jackson: Mamie je na něm v objetí snoubence a shlíží na zohavenou tvář svého syna. Časopis Time snímek zařadil mezi sto nejvlivnějších fotografií všech dob.

„Bez těchto fotek by asi nikdo neuvěřil násilí, jehož jsme byli svědky. Ty snímky mají dodnes ohlas, stále mají sílu,“ zamyslel se v době největší síly hnutí Black Lives Matter nad starými černobílými snímky Bryan Stevenson z organizace Equal Justice Initiative.

Na začátku hnutí za občanská práva stálo právě gesto Mamie Tillové. Její rozhodnutí nebylo jen snahou poukázat na brutalitu rasové segregace a krutost lynče. Chtěla odhalit hluboké trhliny v křehkém systému americké demokracie.

V Montgomery se několik měsíců po pohřbu konalo shromáždění na památku zavražděného chlapce. V jeho čele stál Martin Luther King Jr. a manifestace se zúčastnila i Rosa Parksová, která o pár měsíců později odmítne uvolnit místo bělochovi v autobusu a rozpoutá tak kauzu, která skončí až před Nejvyšším soudem.

Národní asociace pro povznesení barevných lidí (NAACP) spatřila v Mamie Tillové skvělou řečnici a zafinancovala její turné napříč státem Illinois, aby vyprávěla příběh svého zavražděného syna. Ještě jednou se provdala, ale další dítě už na svět nepřivedla. Zemřela v roce 2003 na srdeční selhání. Na jejím náhrobku stojí: „Její bolest spojila národ.“

X XX

Fico: Magyarove tvrdenia o nelegálnej migrácii sú lož, maďarské hranice boli deravé ako ementál.

 Premiér stopne sankcie, kým Kyjev nespustí DružbuTvrdenia víťaza maďarských volieb Pétera Magyara o nelegálnej migrácii sú nepravdivé. Vo videu na sociálnej sieti to uviedol premiér Robert Fico (Smer). Pri prvom osobnom stretnutí bude Magyara žiadať o vysvetlenie, komu malo toto nepravdivé tvrdenie slúžiť.

Maďarské hranice boli podľa Fica v rokoch 2022 až 2023 „deravé ako ementál a absolútne nekontrolované“. „Chápem, že v emóciách pred voľbami a po voľbách politici povedia všetko, ale ja nemôžem akceptovať ohrozovanie dobrých vzťahov medzi Slovenskom a Maďarskom nezodpovednými politickými vyhláseniami bez akéhokoľvek faktického základu,“ povedal.

Predseda vlády ďalej poukázal na energetickú krízu. Priblížil, že napriek zastaveniu toku ruskej ropy vláda v spolupráci s rafinériou Slovnaft napĺňa svoju stratégiu mať na Slovensku najlacnejšiu naftu v okolí a porovnateľné ceny benzínu. „Ak bude treba a kríza bude pokračovať, sme pripravení okamžite ponúknuť podporné riešenia, ako je napríklad výrazne zľavnené cestovné v hromadnej doprave,“ deklaroval Fico.

V piatok (17. 4.) sa premiér zúčastnil na videokonferencii o spoločnom postupe pri zabezpečení slobodnej plavby v Hormuzskom prielive. Ponúkol odmínovacie kapacity Slovenska pre zamínované pobrežia a skúsenosti z vodného manažmentu pre dotknuté krajiny v zálive. „Chcem vysloviť presvedčenie, že vystrájanie USA, Izraela a ukrajinského prezidenta bude viesť Európsku úniu k poučeniu a zbaveniu sa ideologických okuliarov a posadnutosti voči Ruskej federácii,“ poznamenal premiér. Slovensko podľa neho musí chápať, že krajine v najhoršej krízovej situácii nepomôže nikto, a preto je dôležité využívať všetky politické a právne nástroje na obhajobu svojich záujmov.

Fico zároveň tvrdí, že nepodporí prijatie nového sankčného balíka v prospech Ukrajiny, kým ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj neobnoví prevádzku ropovodu Družba. „Už aj indiánske kmene v Brazílii vedia, že ropovodu nič nie je a že jeho odstavenie malo slúžiť ako nástroj na ovplyvňovanie volieb v Maďarsku,“ podotkol. Slovensko bude podľa Fica aktívne na úrovni Európskej rady, chce byť konštruktívnou súčasťou zmien, ku ktorým Únia smeruje. Naďalej platí aj záujem slovenskej vlády spolupracovať s každým štátom mimo EÚ a NATO, ktorý má záujem, povedal predseda vlády.

Fico k ropnej kríze a Slovnaftu

Avizoval, že v najbližšom čase navštívi koncentračný tábor v nemeckom Dachau. „Zdá sa mi, že nám rastie počet ľudí, ktorí vyčíňanie fašistov považujú za rozprávky,“ poznamenal. Premiér dúfa, že následne stihne položiť kvety k hrobu neznámeho vojaka Červenej armády v Moskve a potom aj padlým rumunským vojakom na Slovensku. „Litva a Lotyšsko nám už oznámili, že nám nedovolia preletieť cez ich územie pri lete do Moskvy… Určite si nájdem inú trasu, ako som to urobil aj minulý rok,“ povedal predseda vlády.

Slovenské oslavy oslobodenia sa podľa neho uskutočnia v Liptovskom Mikuláši. Ďalej plánuje navštíviť Normandiu a pokiaľ pocestuje do USA pri príležitosti osláv 250. výročia nezávislosti, zastaví sa aj na Arlingtonskom cin

toríne vo Washingtone.

Fico sa tiež vo videu zastal prezidenta SR Petra Pellegriniho. Mieni, že Pellegrini schytáva útoky za to, že je nadstranícky a neslúži opozícii.

X X X

Dr. Koudelka o platech: Je hlavou státu prezident, či předseda Ústavního soudu?

23. 02. 2026

Advokát Zdeněk Koudelka se stal náměstkem na ministerstvu spravedlnosti Foto: Eva Paseková

Zdeněk Koudelka

Po přijetí zákona o platu představitelů státu roku 1995, měl nejvyšší plat prezident (69 000 Kč) a na druhém místě byli vrcholní představitelé částí státní moci – předsedové vlády, komor Parlamentu a Ústavního soudu (55 700 Kč). Předseda Nejvyššího soudu měl plat jak prezident Nejvyššího kontrolního úřadu (48 000) a ministr jako ústavní soudce (36 500 Kč). Byla jedna platová základna. Nad platy ve veřejné sféře se zamýšlí náměstek ministra spravedlnosti Zdeněk Koudelka.

Soudci si vysoudili zvláštní platovou základnu, proto je situace jiná. Nejvyšší plat má předseda Ústavního soudu, od ledna 2026 je to 399 400 Kč, pak je prezident republiky (383 200 Kč). Ústavní soudci mají vyšší plat (283 700 Kč) než ministři (219 300 Kč), předsedové nejvyšších soudů s 344 300 Kč za sebou nechávají premiéra s předsedy sněmoven (308 700 Kč) i prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu (266 100 Kč). Soudce krajského soudu s 21 roky praxe má 214 900 Kč, soudce okresního soudu se stejnou praxí se 191 400 Kč předstihuje poslance s jeho 115 000 Kč.

Platová preference soudců nad jinými popírá ústavní normu, že prezident je hlava státu. Ústavní soud do této pozice platově instaloval svého předsedu. Je popřen princip vyvažování jednotlivých částí státní moci. Návrh na zmrazení platů představitelů státu do roku 2030 to prohloubí. Vztahy mezi jednotlivými mocemi ve státě májí být vyvážené, včetně platů. Poslanec nemá mít výrazně méně než okresní soudce. Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu nemá mít méně než vrchní státní zástupce. Členové vlády, Parlamentu i Nejvyššího kontrolního úřadu jsou nezbytní pro demokratický stát. Z asi 5 000 osob placených dle zákona o platu představitelů státu je přes 4 200 soudců a státních zástupců, kterým se platy nezmrazí, protože si ústavní soudci na platy šáhnout nenechají.

Řešením je jednotná základna

Řešením je jednotná platová základna, vázaná na platový medián – nejčastější plat v národním hospodářství, a pravidlo, že nejvyšší plat má hlava státu a představitelé jednotlivých mocí mají platy srovnatelné. Platy by měl upravit ústavní zákon, což zaručí stabilitu. Neuděláme-li to, poroste platová preference soudců a neústavní platové ponížení jiných představitelů státu.

Jen jeden státní požitek zůstává stále stejný od roku 2004. Po skončení výkonu funkce přísluší bývalému prezidentu doživotní renta ve výši 50 000 Kč měsíčně a paušální náhrada nákladů zvláště na provoz kanceláře a náklady asistenta ve výši dalších 50 000 Kč měsíčně. Nedostatkem zákona je, že určuje požitky v absolutní částce, a nikoliv násobkem koeficientu vázaného na vývoj průměrné mzdy. Tím nedochází k valorizaci částky. V roce 2004 měl být plat poslance dle řádného nezmrazeného výpočtu asi 50 000 Kč, ve skutečnosti byl zmražen na 46 500 Kč.[1] Od ledna 2026 je však plat poslance více než dvojnásobný (115 000 Kč) vůči prezidentské rentě, která se od roku 2004 nezměnila.

Rok 1995

Platová základna 19 200 Kč byla pro všechny stejná – součet nejvyššího platového tarifu a maximální výše osobního příplatku stanovených zvláštním předpisem pro zaměstnance ministerstev.[2]

Rok 2026

Platová základna soudců 137 697 Kč je trojnásobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za předminulý kalendářní rok;[4] u ostatních představitelů 106 433 Kč.[5] Platová základna pro uvolněné zastupitele krajů a obcí je průměrná mzda v národním hospodářství za první pololetí předchozího roku a pro rok 2026 byla 48 147 Kč.[6]

[1] Zákon č. 425/2002 Sb. Zákon 427/2003 Sb.

[2] § 3 odst. 3 zákona č. 236/1995 Sb., o platu představitelů státní moci v původním znění. Nařízení vlády č. 253/1992 Sb., o platových poměrech zaměstnanců orgánů státní správy, některých dalších orgánů a obcí.

[3] Nařízení vlády č. 262/1994 Sb., o odměnách členům zastupitelstev v obcích.

[4] § 3 odst. 3 zákona o platu představitelů státní moci. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 551/2025 Sb.

[5] Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 549/2025 Sb.

[6] § 73 odst. 3 zákona č. 120/2000 Sb., o obcích. § 48 odst. 4 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích. Sdělení Ministerstva vnitra č. 406/2025 Sb., o vyhlášení výše základny pro výpočet odměn členů zastupitelstev územních samosprávných celků

Zdeněk Koudelka, ceskajustice.z

X X X

MMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMM

X X X

• Advokacie
• Evropská unie
• Justice
• Legislativa
• Názory
• Media Network Magazín
• Politika
• Stálá konference

CD

Policie advokátní komoru kvůli zpronevěře úschov stíhat nebude

18. 04. 2026

Advokacie

Advokátka Hana Suková v roušce při čekání na začátek hlavního líčení. Foto: Martin Drtina

Martin Drtina

Policie uzavřela prověřování role České advokátní komora v případu zpronevěry dnes již vyškrtnutou advokátkou Hanou Sukovou. S trestním oznámením se na ni obrátili v roce 2024 poškození, které Suková připravila dohromady o 160 milionů korun. Jsou přesvědčení, že svůj díl odpovědnosti za vznik škody nese i Komora. A to proto, že při kontrolách zpronevěru neodhalila.

Stejný pohled má i jedna ze zmocněnkyň poškozených, advokátka Hana Marvanová. Ta se netají tím, že nepředpokládá, že by se poškození dočkali svých peněz zpět. Zopakovala, že v případu selhala i Česká advokátní komora, která je tak spoluzodpovědná za způsobenou škodu. „Kontrolní mechanismy Komory nezafungovaly,“ dodala.

Národní centrála proti organizovanému zločinu však dospěla k závěru, že jednání stavovské organizace ani jejích představitelů nepředstavovalo trestný čin. Advokátní komoře však vytkla, že kontrolu prováděla nedbale. „Nebyl prokázán záměr zmařit důležitý úkol spočívající v kontrole advokátních úschov. Ta byla provedena formálně správně,“ napsali policisté do usnesení. Tím věc odložili.

Komoru nelze stíhat, má privilegované postavení

Předsedkyně ČAK Monika Novotná závěr kriminalistů přivítala. Zdůraznila, že tehdejší právní úprava významně omezovala možnosti Kontrolní rady při provádění kontrol advokátních úschov. „Kontroloři například neměli možnost ověřovat pravost bankovních výpisů předkládaných advokátem,“ doplnila Novotná.

Za důležitý pak považuje i závěr, že Českou advokátní komoru nelze stíhat jako právnickou osobu. „Vykonává totiž veřejnou správu v přenesené působnosti, a předpokládám, že právě to bylo důvodem pro právní názor policie,“ uvedla.

Matka bere vinu na sebe

Osmasedmdesátiletá Hana Suková stojí před soudem spolu s dcerou, koncipientkou Pavlou Marešovou. Zatímco Suková vinu doznala, uzavřít dohodu o vině a trestu odmítla. Musela by totiž přijmout fakt, že žalované skutky státní zástupkyně propojuje s její dcerou. To obě odmítají.

Marešová obhajobu staví na tom, že o ničem nevěděla. Se svou matkou prý sdílela přístupy k odemčení mobilních telefonů používaných k ovládání internetového bankovnictví. Zdůvodňuje tím, proč transakce byly potvrzovány z jejího mobilu, když bankovnictví České spořitelny George pro tento účel akceptovalo ověření FaceID její matky.

Napříště škodu nahradí garanční fond

Případ vedl k legislativním změnám pravidel advokátních úschov. Náhrady poškozeným klientům v budoucnu ČAK vyplatí ze zvláštního garančního fondu. Právě to Komora použila jako z jeden argumentů pro chystané zvýšení příspěvků advokátů od příštího roku. Ty by se podle platného rozhodnutí představenstva měly ročně zvednout o 4 tisíce korun. Tento týden však skupina advokátů dosáhla toho, že si o tom členská základna znovu rozhodne na podzim.

Martin Drtina, ceskajustice

X X X

XXX

Zásah v osade sa krvavo zvrtol: Miestni napadli policajtov, jeden žandár skončil so zlomeninou v nemocnici

Pri zásahu v piatok (17. 4.) večer v obci Ostrovany v okrese Sabinov pri konflikte medzi obyvateľmi osady miestni napadli zasahujúcich príslušníkov Policajného zboru a žandárov. Ako informoval portál tvnoviny.sk, jeden z policajtov utrpel poranenia v oblasti tváre a jedného zo žandárov previezli do Fakultnej nemocnice s poliklinikou J. A. Reimana v Prešove.

TASR18.04.2026 19:10

Prví žandári prichádzajú do ulíc

Video

12.12.2025 / Zdroj: ta3

Nemocnica potvrdila, že v piatok vo večerných hodinách prijali na oddelenie úrazovej chirurgie pacienta so zraneniami utrpenými pri výkone služby. „Pacient je hospitalizovaný so zlomeninou kľúčnej kosti a jeho stav je stabilizovaný. Bližšie informácie o jeho zdravotnom stave vzhľadom na ochranu osobných údajov nebudeme poskytovať,“ uviedla Daniela Troligová z oddelenia komunikácie a marketingu.

Útok vyšetruje polícia. „Vec prevzal vyšetrovateľ Okresného riaditeľstva Policajného zboru v Prešove, sú vykonávané potrebné procesné úkony, bližšie informácie zatiaľ nie je možné poskytnúť,“ uviedla hovorkyňa Krajského riaditeľstva Policajného zboru v Prešove Jana Ligdayová.

X X X

• Přihlásit
• Menu

• Zprávy
• Zahraničí

• Útok proti Íránu
• Maďarské volby
• Speciál Ukrajina
• Donald Trump
• Slavné fotografie
• Slovensko

Jen ať to Amerika vidí. Fotka zlynčovaného kluka zažehla boj za práva černochů

Matyáš Melich

Seriál 19. dubna 2026

Její statečnost probudila hnutí za občanská práva a ukázala celému světu syrovou brutalitu rasové segregace. Zlynčovaného syna jí to však nevrátilo. Příběh Mamie Tillové a jejího syna Emmetta přináší další díl seriálu Slavné fotografie.

Diskuse(3 příspěvky)Sdíletčlánek

17 fotografií

Stalo se to nedávno v Mississippi,
Když malý chlapec z Chicaga překročil práh jižanského domu,
Tu tragédii si dodnes dobře pamatuji,
Měl černou barvu pleti a jmenoval se Emmett Till.

Bob Dylan za svou kariéru napsal nepochybně mnoho lepších a slavnějších písní. Ale balada o černošském klukovi umučeném na americkém Jihu dodnes zůstává výmluvnou vzpomínkou na jeho newyorské začátky a první koketování s protestsongem.

Dylan vycházel z tragédie, která se začala odvíjet o šest let dříve v Chicagu, rušné průmyslové metropoli Illinois, kam se za prací v ocelárnách a na jatkách stěhovaly statisíce Afroameričanů ze segregovaného Jihu. Součástí Velké migrace se v dětství stala i Mamie Tillová, svobodná matka čtrnáctiletého Emmetta.

Jednou za nimi do Chicaga dorazil její bratr a začal vyprávět o životě v deltě řeky Mississippi, což jeho synovci znělo jako volání po dobrodružství na venkově. Jeho máma váhala, ale Emmett si nakonec prosadil, že část prázdnin stráví u strýce v chudém městečku Money.

Mamie moc dobře znala dynamiku života na Jihu. Byla si plně vědoma rasové segregace a zákonů Jima Crowa, nepsaných místních pravidel, která i bezmála sto let po zrušení otroctví udržovala nerovnost mezi bělošským a černošským obyvatelstvem.

I její rodina kvůli nim před lety utekla na sever. „Chicago a Mississippi jsou dva naprosto odlišné světy. Musíš vědět, jak se chovat, až potkáš bělochy z Jihu,“ varovala syna. Emmett ji bezstarostně uklidňoval, že všemu rozumí a dá si pozor.

Její špatná předtucha se naplnila do posledního detailu. Tehdy, na nástupišti chicagského nádraží, viděla svého syna živého naposledy.

Krvavý Jih

Městečko Money se tehdy skládalo ze tří obchodů, školy, pošty a malé dílny na zpracování bavlny. Žilo zde jen několik stovek obyvatel, kteří sotva vyžili.

Emmett se do problémů dostal brzy po příjezdu, když navštívil jeden z místních obchodů. Podle pozdějších výpovědí se mu mohla zalíbit jeho majitelka, jednadvacetiletá vdaná běloška Carolyn Bryantová.

Dobová rekonstrukce v magazínu Look líčí, že se před svými bratranci vychloubal fotografií své bílé přítelkyně. „V jednom obchodě je tu hezká bílá holka. Když už víš, jak na bílé holky, tak se ukaž a zkus si s ní domluvit rande,“ hecovali ho. „Copak jsi srab?“

Money

Mapy poskytuje OpenStreetMap pod Open Data Commons Open Database License

Emmett se do obchodu skutečně odvážil jít a u mladé prodavačky si koupil balíček žvýkaček za dva centy. Když mu ho Carolyn podávala, popadl ji údajně za ruku a pravil: „Co takhle jít na rande, zlato?“

Co se však v obchodě skutečně odehrálo, dodnes není zcela jasné. Jeho vrazi později tvrdili, že na Bryantovou pískl nebo se jí nevhodně dotkl. Ať už se stalo cokoli, jeho jednání bylo v očích městečka vnímáno jako poskvrnění odvěkých pořádků.

Několik nocí po incidentu se manžel Carolyn Roy Bryant a jeho nevlastní bratr J. W. Milam o půl třetí ráno vloupali do domu Emmettova strýce. Přišli si pro čtrnáctiletého kluka, který v jejích očích porušil pravidla rasové segregace.

Roy Bryant (vlevo) a J. W. Milam (uprostřed) diskutují se svým obhájcem (vpravo), Summer, Mississippi. (30. září 1955)

Oba muži později tvrdili, že ho chtěli „pouze“ zmlátit rukojetí pistole a vyděsit ho. Ale to se jim nepodařilo. „Vy parchanti, já se vás nebojím. Jsem stejně dobrý jako vy. Už jsem měl bělošky. Moje babička byla běloška,“ vzdoroval svým únoscům.

Čekalo ho nepředstavitelné utrpení. Přivázali ho za krk ke konstrukci nákladního vozu a smýkali ho po prašných a kamenitých silnicích. Stále dýchal a vnímal všechnu bolest. „Moc nekrvácel. Údery pažbou pistole způsobují spíš modřiny než řezné rány,“ popsal poslední hodiny jeho života Look.

Pitva později potvrdila, že mu zaživa vydlabali oči z důlků a uřízli mu penis, který mu nacpali do úst. Nakonec mu přikázali, aby se svlékl a do kufru vozu naložil ventilátor z čističky na bavlnu. Pak ho Milam střelil do hlavy pistolí Colt ráže .45.

Aby se zbavili ostatků, znetvořené a bezvládné tělo přivázali ostnatým drátem k ventilátoru a hrůzný náklad hodili do řeky Tallahatchie. Říční proud měl jejich zločin navždy skrýt.

Po třech dnech však tělo vyplavalo na hladinu a všimla si ho skupinka dětí rybařící u řeky. Bylo natolik nafouknuté a zohavené, že ho místní poznali jen s obtížemi. Identitu hocha poznali díky prstenu, který patřil jeho otci.

Soudní show

Měsíc po incidentu, 23. září 1955, stanuli Roy Bryant a J. W. Milam před soudem. Obvinění: únos a lynč Emmetta Tilla. Proces trval pět dní a o rozsudku rozhodovala porota sestavená výhradně z bělochů.

Byla to show pro celou deltu Mississippi. K procesu dorazila spousta místních bělochů, rodiče s sebou přivezli děti a piknikové koše a v přítomnosti truchlící Mamie pojídali kornouty se zmrzlinou.

Z vrahů se staly celebrity. Bratři dorazili do soudní síně v naškrobených bílých košilích, Bryant a jeho žena byli místním tiskem oslavováni jako mimořádně pohledný pár a Carolyn se dočkala přezdívky „Marilyn Monroe z Crossroads“. J. W. Milam byl zase obdivován pro svou urostlou postavu a zálibu v doutnících.

Hrstka Afroameričanů byla odsunuta do zadních lavic. Celé dění pozorovali se strachem a opatrností. Po pěti dnech dospěla porota k závěrečnému verdiktu.

Oba bratři byli osvobozeni.

Roy popadl Carolyn a vášnivě ji políbil. Jeho nevlastní bratr se vítězoslavně šklebil do objektivů. Později se dokonce k vraždě sami přiznali: na základě zákona o ochraně před dvojím trestním stíháním věděli, že zákon už na ně nemůže.

O čtyři měsíce svůj příběh prodali magazínu Look za čtyři tisíce dolarů, což v přepočtu na dnešní hodnotu činí asi 49 tisíc dolarů. „No, co jiného jsme mohli dělat? Byl beznadějný případ. Nejsem žádný tyran; v životě jsem žádnému černochovi neublížil. Mám černochy rád – pokud zůstávají na svém místě – vím, jak s nimi zacházet,“ hájil se Milam.

„Ale prostě jsem se rozhodl, že je na čase dát pár lidem jasně najevo, jak to je. Dokud budu žít a budu s tím moct něco udělat, černoši zůstanou na svém místě. Černoši nebudou volit tam, kde bydlím. Kdyby to dělali, ovládli by vládu. Nebudou chodit do školy s mými dětmi. A když se černoch jen zmíní o sexu s bílou ženou, je po něm. Pravděpodobně ho zabiju,“ pronesl chladnokrevně s tím, že z Emmetta chtěl udělat odstrašující příklad.

O celém případu promluvil i předseda poroty. „Kdybychom se nezastavili na limonádu, netrvalo by to tak dlouho,“ popisoval debaty o vině a nevině bratrů. Článek měl pro další vývoj kauzy zásadní dopady: vrazi sice proces vyhráli, ale přišli o sympatie veřejnosti.

Černoši přestali navštěvovat jejich obchody s potravinami, načež brzy zkrachovaly. Roy si nemohl najít práci, a tak odvezl rodinu do východního Texasu a nastoupil do školy pro svářeče. Jeho nevlastní bratr ho brzy následoval. O několik let později se oba muži vrátili do Mississippi.

Milam umřel v roce 1981 na rakovinu kostí. Jeho bratr zemřel na rakovinu o třináct let později. Ani jeden z nich nebyl za vraždu černošského chlapce nikdy potrestán.

Statečná Mamie

To, čím si Emmett v posledních hodinách života musel projít, si nikdo nedokáže představit. Neskutečné utrpení však zažívala i jeho matka.

Úřady v Mississippi udělaly vše pro to, aby se pravda o brutální vraždě nikdy nedostala na veřejnost. Emmettovo tělo proto zaslaly do Chicaga v zapečetěné dřevěné bedně s přísným příkazem ji otvírat.

Zdrcená Mamie však trvala na tom, aby tělo jejího syna bylo vystaveno v otevřené rakvi. Pohřeb se konal v kostele Roberts Temple Church of God in Christ, kde skutečnou tvář amerického Jihu spatřily desítky tisíc lidí. „Chtěla jsem, aby svět uviděl, co udělali mému dítěti,“ pronesla Mamie.

Mamie Tillová (uprostřed) na pohřbu svého syna, Chicago (6. září 1955)

Mainstreamová média o brutální vraždě mlčela, snímky Mamie truchlící nad otevřenou rakví zveřejnily magazíny Jet a Chicago Defender. Ten nejslavnější pořídil fotograf David Jackson: Mamie je na něm v objetí snoubence a shlíží na zohavenou tvář svého syna. Časopis Time snímek zařadil mezi sto nejvlivnějších fotografií všech dob.

„Bez těchto fotek by asi nikdo neuvěřil násilí, jehož jsme byli svědky. Ty snímky mají dodnes ohlas, stále mají sílu,“ zamyslel se v době největší síly hnutí Black Lives Matter nad starými černobílými snímky Bryan Stevenson z organizace Equal Justice Initiative.

Na začátku hnutí za občanská práva stálo právě gesto Mamie Tillové. Její rozhodnutí nebylo jen snahou poukázat na brutalitu rasové segregace a krutost lynče. Chtěla odhalit hluboké trhliny v křehkém systému americké demokracie.

V Montgomery se několik měsíců po pohřbu konalo shromáždění na památku zavražděného chlapce. V jeho čele stál Martin Luther King Jr. a manifestace se zúčastnila i Rosa Parksová, která o pár měsíců později odmítne uvolnit místo bělochovi v autobusu a rozpoutá tak kauzu, která skončí až před Nejvyšším soudem.

Národní asociace pro povznesení barevných lidí (NAACP) spatřila v Mamie Tillové skvělou řečnici a zafinancovala její turné napříč státem Illinois, aby vyprávěla příběh svého zavražděného syna. Ještě jednou se provdala, ale další dítě už na svět nepřivedla. Zemřela v roce 2003 na srdeční selhání. Na jejím náhrobku stojí: „Její bolest spojila národ.“

Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/slavne-fotografie-emmett-till-rasova-segregace-usa.A260413_122348_zahranicni_meli

X X X

                      Investovanie nie je len pre bohatých: S aplikáciou InvestQ od Tatra banky môžete začať už s pár eurami

OUR MEDIA SR – ADteam (sponzorovaný obsah)11.04.2026 06:00

Mnohí Slováci majú stále rešpekt pred svetom akcií a burzových indexov. Historicky sme zvyknutí držať peniaze na bežných účtoch, kde ich však postupne znehodnocuje inflácia. Tatra banka sa rozhodla tento prístup zmeniť a prináša novú aplikáciu InvestQ.

Moje peniaze: Tatra banka prináša aplikáciu InvestQ

Video

Odpvedá Matej Darovec, vedúci oddelenia akvizícií a depozitných produktov Tatra banky. / Zdroj: Pravda

Či už chcete investovať stovky eur alebo len zvyšných desať eur z mesačného rozpočtu, s touto novinkou máte správu svojho majetku doslova vo vlastných rukách.

Matej Darovec, vedúci oddelenia akvizícií a depozitných produktov Tatra banky, v rozhovore vysvetľuje, prečo je investovanie beh na dlhú trať a ako vám aplikácia InvestQ v mobile pomôže budovať finančnú rezervu na budúcnosť.

V rozhovore sa dozviete:

• Pre koho je InvestQ určená: Je aplikácia vhodná len pre expertov, alebo sa v nej dokáže orientovať aj úplný začiatočník?

• Investovanie od 10 eur: Ako fungujú pravidelné sporiace programy a je možné nakupovať podiely svetových gigantov už s malými sumami?

• Viac ako 1000 titulov: Do čoho všetkého sa dá investovať cez aplikáciu? A môžete investovať aj v dolároch?

• Rozdiel oproti fondom: V čom sa InvestQ líši od podielových fondov a akú mieru samostatnosti dáva používateľovi?

• Bezpečnosť na prvom mieste: Akú výhodu má investovanie pod krídlami regulovanej a stabilnej bankovej inštitúcie?

• Psychológia investora: Čo robiť, keď trhy klesajú, a prečo investovanie nie je šprint, ale beh na dlhú trať?

• Nástroje a funkcie: Na aké novinky a edukačné moduly sa môžu používatelia v aplikácii tešiť?

Vyskúšajte si InvestQ v App Store alebo Google Play.

Reláciu si môžete vypočuť aj v podcastovej verzii

Podcast si môžete vypočuť aj cez obľúbené aplikácie.

Upozornenie: Marketingové oznámenie. Uvedené informácie majú výhradne informatívny charakter, nepredstavujú investičné poradenstvo ani inú investičnú službu, ani investičné odporúčanie a ani nenahrádzajú nevyhnutnú odbornú starostlivosť v oblasti poskytovania investičných služieb a ani osobné odporúčanie na akékoľvek nakladanie s finančnými nástrojmi. Obsiahnutý súbor informácií nie je návrhom na uzatvorenie zmluvy, verejným návrhom na uzatvorenie zmluvy, časťou zmluvy, pokynom, vyhlásením verejnej obchodnej súťaže, verejným prísľubom alebo výzvou na upísanie finančného nástroja v zmysle všeobecne záväzných právnych predpisov platných na území Slovenskej republiky. Použitím tu uvedených informácií nevzniká právo na náhradu prípadnej škody alebo jej časti. S obchodovaním s cennými papiermi a inými finančnými nástrojmi je spojené riziko straty kapitálu a návratnosť investovaných prostriedkov nie je zaručená. Pred investovaním si pozorne preštudujte upozornenia súvisiace s daným typom investície, informácie o rizikách a príslušnú produktovú dokumentáciu.

X XX

 Sankcie ničia ekonomiku Ruska. Analytici vyčíslili cenu, ktorú Moskva zaplatila za štyri roky vojny

Že by sankcie voči Rusku nefungovali? Kdeže. Moskva vynaložila miliardy eur, aby ich obišla, no interné analýzy ukazujú, že ekonomické škody sú obrovské a budú sa ešte prehlbovať. Straty dosahujú desiatky miliárd, export klesá a ruské úrady už v zákulisí rátajú s ďalšími negatívnymi dopadmi.

Americká pobrežná stráž sa v piatok 9. januára skoro ráno vylodila na ropný tanker Olina, ktorý je pod sankciami USA. / Zdroj: Južné velenie ozbrojených síl USA

Hoci Rusko verejne tvrdí, že sa úspešne vyrovnáva s dôsledkami západných sankcií, vo vnútri krajiny priznávajú, že sankčné balíky mu spôsobujú a budú spôsobovať obrovské škody. Lotyšská spravodajská služba – Úrad na ochranu ústavy (SAB) – zverejnila správu s názvom „Straty spôsobené Rusku západnými sankciami“, v ktorej opisuje, ako v samotnom Rusku v skutočnosti hodnotia ich vplyv na ekonomiku krajiny.

Ako novinárom uviedol riaditeľ SAB Egils Zviedris, tieto informácie boli získané na základe spravodajských poznatkov. „Sankcie majú vplyv. A ak hovoríme o budúcnosti, budú mať významný dopad na rozvoj ruskej ekonomiky,“ povedal.

Šéf úradu priznal, že sankcie nebudú nástrojom, ktorý rýchlo a efektívne zmení agresívny postoj Ruska voči západným krajinám. „Sankcie sú však prostriedkom, pomocou ktorého môžeme oslabiť ekonomické možnosti Ruska a tým znížiť aj hrozbu, ktorú predstavuje pre západné štáty,“ dodal Zviedris.

Pre ruský režim je typické, že o problémoch a výzvach verejne nehovorí. Spravodajské informácie však naznačujú, že ruské úrady vykonávajú neveřejné výpočty skutočných aj potenciálnych strát spôsobených sankciami západných krajín. Takéto analýzy zvyčajne vychádzajú z hodnotenia trendov v jednotlivých odvetviach ekonomiky, uviedla SAB. Výpočty potvrdzujú, že sankcie už Rusku spôsobili výrazné škody.

Preplácajú miliardy

Po invázii na Ukrajinu stratil Putinov režim približne 110 miliárd eur, čo je porovnateľné s objemom HDP Slovenska, teda celej našej ekonomiky. Od roku 2022, teda od začiatku vojny na Ukrajine a zavedenia prísnych sankcií, je Moskva nútená vynakladať približne 27,5 miliardy eur ročne na to, aby obchádzaním obmedzení nakupovala tovary, ktoré si pred inváziou mohla obstarávať zo západných krajín lacnejšie.

Podľa SAB ruské úrady vykonávajú neveřejné výpočty už vzniknutých aj potenciálnych strát spôsobených sankciami, pričom hodnotia vývoj v rôznych sektoroch ekonomiky.

Tieto analýzy potvrdzujú, že sankcie už Rusku spôsobili citeľné škody. Napríklad viaceré odvetvia ruskej ekonomiky stratili v dôsledku sankcií dôležité odbytištia na západných trhoch a ani po štyroch rokoch vojny sa ich nepodarilo nahradiť alternatívnymi. V rokoch 2021 až 2025 klesol export ruskej železnej rudy o 40 %, čiernych kovov o 20 %, chemických výrobkov o 35 % a dreva a celulózy až o 50 %. Vývoz týchto surovín pritom desaťročia bol ťahúňom ruskej ekonomiky.

Neverejné prognózy ruských úradov predpokladajú, že tieto odvetvia nebudú schopné kompenzovať straty ani v nasledujúcich piatich rokoch, uvádza sa v správe. Verejné vyhlásenia ruských predstaviteľov pritom prezentujú opačný názor.

Ruský prezident Vladimir Putin (vľavo) a hovorca Kremľa Dmitrij Peskov

Najväčšie riziká pre ruskú ekonomiku – približne vo výške 115 miliárd eur – predstavujú priame sankcie voči ruským firmám a odvetviam, sekundárne sankcie voči obchodným partnerom Ruska, obchodné embargo, ako aj americké clá. Do roku 2030 sa má podľa odhadov ruských úradov zahraničný obchod krajiny každoročne znižovať približne o 5 %, teda asi o 30 miliárd eur. Celkové straty by tak do roku 2030 mohli dosiahnuť takmer 150 miliárd eur.

Propaganda maskuje problémy

Podľa SAB väčšina predstaviteľov ruského režimu vrátane vysokopostavených úradníkov chápe, že vojna proti Ukrajine a sankcie spôsobujú ekonomike vážne škody a negatívne ovplyvňujú jej budúci vývoj. Informácie o stave ekonomiky sa však v rámci ruských inštitúcií formujú na základe oficiálnych propagandistických téz, aby ich činnosť pôsobila efektívnejšie.

Straty ekonomiky ruské úrady vo svojich správach často sprevádzajú formuláciami ako: „Ruská ekonomika úspešne prekonáva sankcie“; „Rusku sa darí posilňovať svoju pozíciu jednej z veľmocí multipolárneho sveta“; „Rusko efektívne nahrádza stratené západné trhy trhmi iných krajín“. Zodpovední predstavitelia vychádzajú z toho, že situáciu nemôžu (alebo nechcú) zmeniť a musia pokračovať v podmienkach existujúcej konfrontácie a sankcií, uviedla SAB.

Výsledkom je vysoká pravdepodobnosť, že prezident Ruska Vladimir Putin dostáva skreslené informácie o stave ruskej ekonomiky a problémy či riziká sú zľahčované. Takéto správy podľa lotyšskej rozviedky pravdepodobne posilňujú jeho presvedčenie, že straty spôsobené sankciami sú druhoradé v porovnaní s cieľom získať kontrolu nad Ukrajinou. Aj napriek vážnym ekonomickým problémom preto podľa odhadov SAB nebude ochotný zmeniť svoju agresívnu zahraničnú politiku.

 X X X

 Nenápadná choroba ničí tisíce ľudí na Slovensku. Postihuje najmä ľudí nad 60 rokov a absolútne vám zmení život

Parkinsonova choroba je chronické neurodegeneratívne ochorenie, ktoré postihuje najmä pohybový aparát a postupne znižuje kvalitu života pacientov.

Užitočná pravda: Prečo vám koberec môže zachrániť zdravie? A biela farba spôsobuje migrénu?

Väčšinu svojho života trávime v interiéroch, ktoré sme si zvykli vnímať len ako estetickú kulisu. Martina Uhrinová, predsedníčka Slovenskej asociácie interiérových dizajnérov, však v novom podcaste búra mýty o modernom bývaní. / Zdroj: TV Pravda

Vzniká v dôsledku úbytku nervových buniek, ktoré produkujú dopamín v mozgu. To vedie k typickým prejavom ako tras, stuhnutosť svalov a spomalenie pohybov. Ochorenie sa najčastejšie objavuje vo vyššom veku, no môže postihnúť aj mladších ľudí.

Hoci Parkinsonova choroba zatiaľ nie je vyliečiteľná, správne nastavená liečba dokáže výrazne zmierniť jej príznaky a spomaliť progresiu. Kombinácia liekov, rehabilitácie a podpory životného štýlu pomáha pacientom udržať si čo najdlhšie samostatnosť a aktívny život.

Parkinsonova choroba mení život tisícom ľudí

Všeobecná zdravotná poisťovňa eviduje viac ako 13 000 ľudí s Parkinsonovou chorobou. Ide o dlhodobé ochorenie nervového systému, ktoré postupne zhoršuje pohyb a bežné fungovanie človeka. Najčastejšie postihuje ľudí nad 60 rokov a o niečo viac ženy.

Parkinsonova choroba výrazne zasahuje nielen do života pacienta, ale aj jeho rodiny a blízkych. Vyžaduje si dlhodobú liečbu, pravidelné užívanie liekov a často aj pomoc pri bežných denných činnostiach. Podľa údajov poisťovne bolo v roku 2023 liečených 13 757 pacientov, v roku 2024 ich bolo 13 647 a v roku 2025 počet mierne klesol na 13 588, čo naznačuje dlhodobo stabilný vývoj.

Najviac pacientov je vo vekovej skupine 61 až 80 rokov, pričom významnú časť tvoria aj ľudia nad 80 rokov. Toto ochorenie si vyžaduje nielen náročnú zdravotnú starostlivosť, ale aj dlhodobú sociálnu pomoc.

„Parkinsonova choroba je ochorenie, ktoré zásadne mení každodenný život nielen samotného pacienta, ale aj jeho najbližších. Preto je pre nás dôležité, aby naši poistenci mali k dispozícii nielen kvalitnú zdravotnú starostlivosť, ale aj praktickú podporu, ktorá im uľahčí zvládanie tejto náročnej situácie, “ povedal Matúš Jurových, predseda predstavenstva a generálny riaditeľ VšZP.

„Väčšina poistencov s Parkinsonovou chorobou patrí do skupiny seniorov. Snažíme sa im uľahčiť prístup k odbornej starostlivosti, znížiť ich finančnú záťaž spojenú s liečbou a poskytnúť im starostlivosť, ktorá im pomôže udržať čo najvyššiu kvalitu života,“ dodala členka predstavenstva VšZP Denisa Slivková.

Vedeli by ste rozpoznať prvé príznaky u seba alebo blízkeho?

Prejavy Parkinsonovej choroby

Príznaky Parkinsonovej choroby sa u každého človeka líšia a na začiatku bývajú nenápadné. Často sa objavujú postupne a najskôr postihujú iba jednu stranu tela. Neskôr sa však môžu rozšíriť aj na druhú. Typické je, že jedna strana zostáva výraznejšie postihnutá. Niektoré prejavy sa môžu podobať aj iným ochoreniam, preto je dôležité venovať im pozornosť, informuje portál Mayo Clinic.

Medzi najčastejšie príznaky patrí trasenie rúk alebo prstov, najmä v pokoji. Objaviť sa môže aj spomalenie pohybov, ktoré sťažuje bežné činnosti ako vstávanie, obliekanie či chôdzu. Svaly bývajú stuhnuté a bolestivé, čo obmedzuje prirodzený pohyb. Časté sú aj problémy s rovnováhou a držaním tela, čo zvyšuje riziko pádov.

Ochorenie ovplyvňuje aj automatické činnosti, ako napríklad žmurkanie či pohyb rúk pri chôdzi. Môže sa zmeniť aj reč. Častokrát býva tichšia, monotónna alebo menej zrozumiteľná. Okrem toho sa môžu objaviť aj nemotorické príznaky, ako únava, poruchy spánku, depresia, úzkosť či problémy s pamäťou.

Ak si človek všimne nejaké príznaky, je vhodné čo najskôr vyhľadať lekára, ktorý pomôže určiť správně.

x X X

NA  VÝLETY  JEZDILA  I  PEKAROVÁ,  FIALA,  JEHOŽ  VYHODILI  V  AFRICE,

DALŠÍ  ČLENOVÉ  ODS.

NIKDY  PRO  ČR  NIC  NEZAŘIDILI,  BABIŠ  JEDA  SPRÁVNĚ,  PODLE  EXPERT:Ů

VYHAZOVALI  JEN  MILIARDY  ČR.  I  NA  UKRAJINU.  A  EXKOMUNISTA  PAVEL  JEDNÁ  STEJNĚ

„Milionové výlety.“ Babiš vysvětlil, proč nedal Vystrčilovi letoun na Tchaj-wan

X X X