EXPREMIÉR  ČR ING: PAROUBEK: Prezident se pouští do vztahů s Čínou,  do věcí, kterým mnoho nerozumí. P. Pavel vyjádřil názor, že pokud nynější vláda hovoří o pragmatické politice ve vztahu k Číně a její provincii Tchaj-wanu, musí se podívat také na pragmatické vztahy s Tchaj-wanem.

Pan prezident zmínil počty pracovních míst, které vznikly díky tchajwanským investicím, sdíleným technologií a další ekonomické přínosy. Zapomněl samozřejmě dodat, že Česká republika přišla, díky ideologickému fanatismu předchozí vlády Petra Fialy a díky hloupým sinofobním aktivistům, jako je např. předseda Senátu Vystrčil a klaka jeho obdivovatelů přímo v Senátu, o velké příležitosti čínských investic.

Těch zde v republice mohlo být mnohem více. Ale proč by Číňané šli do nepřátelského prostředí se svými investicemi do země, jejíž šéf rozvědky Koudelka neustále hovoří – v souladu s názorem některých amerických zpravodajských služeb – o Číně jako o smrtelném nebezpečí.

Připomíná mi to štvaní téměř rasistického charakteru.  Nebezpečím pro bezpečnost státu je podle Koudelky, takto šéfa české zpravodajské služby, vlastně všechno čínské. Čínská auta, kde mohou být zamontována zařízení, která umožňují odposlechy na dálku, ze kterých  může čerpat důležité informace čínské komunistické politbyro. S mobily, které rovněž obsahují komponenty, jež mohou být z hlediska národně-bezpečnostního nebezpečné.

Podobné bludy spřádá také, jak jsem postřehl, při jeho plačtivém vystoupení ve středu před sdělovacími prostředky předseda Senátu Vystrčil. Zmínil mimo jiné svého druhu „špióna“, který jako kdyby vypadl z dílny putimského vachmajstra Flanderky, jenž se i z neškodného dobrého vojáka Švejka snažil udělat ruského špiona. Takže z mladého čínského novináře, který dělal svoji práci možná trochu příliš snaživě,  udělala BIS „špióna“. A to zřejmě jenom proto, aby se nové vládě znemožnilo uvést dialog s Čínskou lidovou republikou do normálu.

 Všechny významné evropské země mají vztahy s ČLR naprosto uspořádané a nikoho z čelných ústavních činitelů těchto zemí by nenapadlo cestovat do provincie, kterou vedení ČLR označuje za vzbouřeneckou. To se prostě nedělá a pokud jde o ČLR, znamená to ve svých důsledcích narušení dobrých  hospodářských vztahů s touto zemí. A to je přesně to, co předchozí vláda Petra Fialy dělala. A v čem se  jinou formou snaží  pokračovat prezident Pavel.

 Je pravda, že Tchaj-wan u nás dost investoval. Řada  investorů z Tchaj-wanu, která k nám přišla, ovšem jsou také investoří  často kapitálově provázaní s čínským kapitálem. To je mezi  pevninskou Čínou a Tchaj-wanem naprosto běžné. Je jistě možné udržovat dobré vztahy s Tchaj-wanem po hospodářské linii. 

Ale tím hlavním přínosem pro ekonomiku Česka mohou být dobré hospodářské vztahy s Čínskou lidovou republikou. Nemá smysl rozvíjet otázky, na které nejsou rozumné odpovědi. Jaký smysl má zabývat se např. otázkou Tibetu. Žádná ze zemí Západu to nedělá. Nevšiml jsem si při návštěvách čelných západoevropských politiků v Pekingu či kanadského premiéra v posledních měsících, že by to někdo z nich dělal. 

Pokud to chtějí dělat pánové Vystrčil a  Pavel na své útraty a za své, tak ať to dělají, ale ne jménem vlády České republiky. A vláda republiky je jediným orgánem  odpovědným za zahraniční  politiku českého státu.

 A pro poučení prezidenta Pavla dodávám, že Tchaj-wan je, pokud jde o vzájemnou obchodní výměnu, až někde na 20. místě obchodních partnerů České republiky. A naopak obchodní výměna s Čínskou lidovou republikou je na druhém místě obchodních partnerů hned za Německem.

 A proč je  tak významná pro Českou republiku a její obyvatele? Prostě proto, že Čína má kvalitní spotřební zboží za přijatelné ceny, což v současné době je k nezaplacení.  Můžeme totiž očekávat útok, tedy další útok na životní úroveň obyvatel České republiky v krátkém čase (tedy po třicetiprocentní inflaci let 2022 a 2023) po agresi USA a Izraele vůči Iránu, po níž akcelerují ceny ropy a plynu, což způsobí velké inflační pnutí a růst cen. Postupně ve všech sektorech české ekonomiky. Takže levné čínské zboží bude pro české obyvatelstvo jen a jen přínosem. Ing. Jiří Paroubek, expremiér ČR, server vasevec.cz

X X X

 Paul Craig Roberts: Obchodují zasvěcenci s Trumpovými oznámeními?

Někdo vydělává na Trumpových oznámeních. Moon of Alabama uvádí, že 20 minut před Trumpovým oznámením o otevření Hormuzského průlivu bylo prodáno 7 990 futures kontraktů na ropu Brent, což byla sázka na pokles ceny ropy, která vedla k obrovským ziskům. Bylo to obchodování zasvěcených osob?

Kdo znal Trumpovo oznámení, než ho učinil?   Obchoduje Trump na základě svých vlastních oznámení?

Pokud jsou izraelsko-americké dodávky záchytných raket nízké a radarové stanice zničeny, jak mohou izraelsko-americké síly obnovit útok na Írán, aniž by Izrael a lodě amerického námořnictva byly vystaveny velkým škodám? Možná je Netanjahuovi to jedno a spoléhá se na Washington, že Izrael znovu vybuduje.  Írán stojí v cestě Velkému Izraeli a jeho cílem je odstranit Írán jako suverénního fungujícího státu.

Řeči o „řešení konfliktu u jednacího stolu“ jsou nesmysl. Dokud je sionistickou agendou Velký Izrael, lze konflikt vyřešit pouze porážkou Izraele nebo Íránu. Mír na Blízkém východě vyžaduje, aby Izrael sionistickou agendu opustil.

 Paul Craig Roberts, server vasevec.cz

X XX

Ing. Babiš bez střetu zájmů.

Co stojí v posudcích, jež otevřely Agrofertu cestu k zemědělským dotacím?

Nejdříve zveřejnil Státní zemědělský intervenční fond jen jejich závěry, nakonec je pustil do světa celé. Řeč je o čtveřici posudků, podle nichž premiér Andrej Babiš (ANO) dostál zákonu o střetu zájmů a Agrofert může bez problémů čerpat zemědělské dotace. Ty dosud vedení fondu blokovalo. Co se v posudcích píše? A proč má koncern v osmi případech „smůlu“?

„Státní zemědělský intervenční fond se rozhodl zveřejnit právní analýzy zpracované nezávislou externí advokátní kanceláří, a to i přesto, že obsahují právní posouzení vztahující se k probíhajícím správním řízením,“ uvedla ve čtvrtek odpoledne mluvčí fondu Eva Češpiva v tiskové zprávě.

 Šlo o nečekaný krok. Když fond posuzoval Babišův střet zájmů před zhruba šesti lety, své expertizy dlouho držel v utajení.

„Fond k tomuto kroku přistoupil s cílem otevřeně a srozumitelně vysvětlit svá rozhodnutí a předejít spekulacím či nejasnostem,“ zdůvodnila mluvčí, proč tentokrát zvolilo vedení fondu jiný postup.

Celkem na svém webu zveřejnil fond čtyři právní posouzení. Server iROZHLAS.cz je prošel a přináší základní shrnutí všech čtyř stanovisek.

Analýza č. 1- RSVP Trust

První a také nejobsáhlejší dokument se týká RSVP Trustu, který vznikl z popudu Babiše, aby premiér mohl dostát protistřetové legislativě a také slibu, který dal veřejnosti. Že svůj střet zájmů vyřeší.

 Právní kancelář Portos (dříve Císař, Češka, Smutný) na zhruba 52 stranách posuzuje, zda jsou po vložení akcií Agrofertu do tohoto fondu jeho dceřinky způsobilé pobírat zemědělské dotace, které fond vyplácí.

Zabývá se nejen českým zákonem, konkrétně § 4c zákona o střetu zájmů. Ale také evropským nařízení č. 61, které je z hlediska definice střet zájmu obecnější, jak v minulosti popsali různí experti pro iROZHLAS.cz.

Právníci v dokumentu ale konstatují, že aktuální řešení je v souladu s oběma zmíněnými předpisy.

„Z obsahu Statutu, resp. vnitřních mechanismů správy Svěřenského fondu, nelze usuzovat, že Ing. Andrej Babiš, fakticky přímo nebo nepřímo řídí (resp. ovládá) Svěřenský fond, případně že jeho prostřednictvím může uplatňovat rozhodující vliv ve společnosti AGROFERT,“ píše se na straně 30 s dovětkem, že tedy nejsou naplněny podmínky zákona o střetu zájmů.

„Zpracovatel ve vztahu k (aktuálnímu) režimu Nezávislé správy nedospěl k závěru o existenci střetu zájmů podle čl. 61 Nařízení 2024/2509, resp. že by současný stav měl být považován za situaci, kterou lze objektivně vnímat jako střet zájmů,“ stojí o sedm stránek dál.

Experti ale v závěru analýzy nevylučují, že do celé věci ještě může promluvit Evropská komise, pokud by se rozhodla aktuální Babišovo řešení střetu zájmů zkontrolovat.

„Nutno podotknout, že Komise se dosud k dopadu vložení akcií společnosti AGROFERT do Svěřenského fondu blíže nevyjádřila. Nelze tedy vyloučit, že Komise na základě analýzy Statutu a dalších relevantních skutkových a právních okolností (které nemusí mít Zpracovatel v době zpracování tohoto posouzení k dispozici) dospěje k závěru, že zvolené řešení (tj. Svěřenský fond) není z hlediska střetu zájmů podle čl. 61 Nařízení 2024/2509 dostačující.“

Například experti z protikorupční organizace Transparency International si ale myslí, že před evropským zákonem fond neobstojí. Do Česka už také v únoru dorazil dopis z Evropské komise, která chtěla po tuzemských úřadech ujištění, že ke střetu zájmů nedochází.

Připomeňme, že i před lety mělo vedení fondu, tehdy ještě v čele se současným ministrem zemědělství Martinem Šebestyánem, také v ruce posudky, podle nichž tehdejší svěřenské fondy AB Trust I a II zákonu vyhovovaly. 

Jeden z nich tehdy vypracovávala kancelář Císař, Češka, Smutný. Tedy aktuálně fungující pod názvem Portos. I tehdy její advokáti došli k tomu, že se zákon o střet zájmů na Babišovy fondy nevztahuju.

Audit Evropské komise, který tu na začátku v roce 2019 dotace ve kvůli Babišovi kontroloval, ale tehdy došel ke zcela opačnému názoru.

Analýza č. 2 – dohody před podpisem

Druhá analýza na deseti stránkách rozebírá jednu ze specifických situací, do které se fond dostal. Ještě před jmenováním Andreje Babiše premiérem dceřinky Agrofertu zažádaly o dotace. Vedení fondu je začalo zpracovávat. Ale než stačilo smlouvy finálně podepsat, Babiš se dostal do střetu.

 „V případech, kdy v průběhu administrace žádostí o dotaci došlo na straně žadatelů o dotací (Společností) v období od podání žádosti o dotaci do uzavření dohody o poskytnutí dotace k naplnění podmínek zákazu střetu zájmů ve smyslu ust. § 4c ZSZ, je SZIF oprávněn předmětné dotace neposkytnout,“ stojí v závěrech dokumentu.

Velmi zjednodušeně: i když byla žádost podaná v době, kdy Babiš ve střetu nebyl, pokud nedošlo k jejímu finálnímu schválení a podpisu dohody, vedení fondu je nyní musí ukončit.

Mluvčí fondu Eva Češpiva už v minulých týdnech uvedla, že právě tahle situace se týká osmi dotací ve výši 68 milionů korun.

Analýza č. 3 – projekty po podpisu

Třetí analýza naopak řeší ty dotace, kdy už k podpisu dohody došlo, ale ještě neuplynula „lhůta vázanosti projektu na jeho účel“. Ta je často zjednodušeně označovaná jako „udržitelnost“.

V případě dotací poskytovaných fondem je to pětiletá lhůta po vyplacení dotace, během nichž není možné například stroje pořízené z veřejných financí prodat.

A tady experti došli z závěru, že projekt nemusí splňovat podmínky zákona o střetu zájmů i v době výše popsané „udržitelnosti“, pokud je splňoval při podpisu dohody.

„V případech, kdy za běhu lhůty vázanosti projektu na jeho účel došlo na straně dotčených příjemců dotace (Společností) k naplnění podmínek ust. § 4c ZSZ, přičemž v období od podání žádosti o dotaci do uzavření dohody o poskytnutí dotace se SZIF překážka střetu zájmů podle ust. § 4c ZSZ neexistovala, nemá tato změna žádný vliv na jejich způsobilost k poskytnutí dotace,“ píše se v dokumentu.

Analýza č. 4 – přímé platby

Poslední z expertíz řeší, jestli se omezení českého zákona o střetu zájmů týká i tzv. přímých plateb. Tedy nárokových dotací, které berou všichni zemědělci na obhospodařovanou plochu nebo na zvířata.

Podle rozsudků z loňského roku, které řešily nevyplacené dotace Agrofertu právě kvůli Babišovu střetu během jeho prvního vládního angažmá, se totiž omezení týká i těchto peněz.

Na nich přitom Agrofert v období mezi lety 2017 a 2021, kdy poprvé vládl, bral miliardy.

Kancelář Portos přitom už jednou tuto otázku pro fond posuzovala, a to loni v létě. Tohle posouzení ale podle této aktuální analýzy nebylo komplexní, protože se „omezilo toliko na jazykový výklad“, ale nepoužilo i další výkladové metody – tedy logický, systematický, historický, teleologický či komparativní výklad.

Experti nyní došli k závěru, že na nárokové platby by se zákon měl vztahovat jen při použití jazykového doslovného výkladu. Ale jinak nikoliv.

„Na základě výše uvedeného je možné shrnout, že závěr o použitelnosti zákazu podle ust. § 4c ZSZ na poskytování nárokových i nenárokových dotací vyplývá pouze v případě uplatnění doslovného jazykového výkladu. Tento závěr nicméně zůstává mezi dalšími metodami právního výkladu osamocen,“ píše se v závěru.

Fond se tak rozhodl, že přímé platby vymáhat po Agrofertu nebude.

Babiš od počátku jakýkoliv střet zájmů odmítal a to i poté, kdy byly zveřejněny závěry auditu ke střetu zájmů, které jej potvrdily. I loni v období kolem voleb o něm hovořil jako o domnělém.

Možné porušení zákona o střetu zájmů odmítá dlouhodobě i vedení koncernu Agrofert. To opakovaně ústy mluvčího Pavla Heřmanského uvedlo, že podniká v souladu s veškerou legislativou.

X X X

Spojené státy uzavřou dohodu s Íránem jen tehdy, pokud to bude dobré pro Washington, americké spojence a zbytek světa. Na své sociální síti Truth Social to ve čtvrtek napsal Donald Trump. Americký prezident zároveň varoval Teherán, že mu dochází čas. „Mám všechen čas světa, ale Írán ne – čas běží!“ uvedl Trump

 Ve svém příspěvku opět opřel do deníku The New York Times a zpravodajské stanice CNN. Kritizoval to, že si obě média myslí, že on sám touží po ukončení války. Trump v této souvislosti poznamenal, že je zřejmě pod nejmenším tlakem, jakému kdy osoba v jeho pozici čelila.

V příspěvku uvedl, že pod tlakem je naopak Teherán. „Čas není na jejich straně!“, napsal. „Íránské námořnictvo leží na dně moře, jejich letectvo je zničené, jejich protiletecké zbraně a radarové vybavení je pryč, jejich vůdci už nejsou s námi, blokáda je dokonalá a pevná a může se to jen zhoršit,“ dodal.

Spojené státy a Izrael 28. února zahájily válku proti Íránu, což Trump zdůvodnil obavami, že by Teherán mohl získat jadernou zbraň.

Írán a jeho spojenci v regionu pak v odvetě začali ostřelovat Izrael a americké cíle i ropnou infrastrukturu v arabských zemích. Írán od března také blokuje Hormuzský průliv, kudy běžně proudí významné světové dodávky ropy a zemního plynu.

Boje dočasně přerušilo příměří, ale dosavadní mírové rozhovory, které hostil Pákistán, nebyly dosud úspěšné. Trump proto nařídil blokádu íránských přístavů, jejímž cílem je omezit zisky íránského režimu z prodeje ropy. Nyní se čeká na nové kolo jednání.

For those people, fewer in number now than ever before, that are reading The Failing New York Times, or watching Fake News CNN, that think that I am �anxious� to end the War (if you would even call it that!) with Iran, please be advised that I am possibly the least pressured person ever to be in this position. I have all the time in the World, but Iran doesn�t ��The clock is ticking! The reason some of the Media is doing so poorly with Subscribers and Viewers is because they no longer have credibility. Iran�s Navy is lying at the bottom of the Sea, their Air Force is demolished, their Anti Aircraft and Radar Weaponry is gone, their leaders are no longer with us, the Blockade is airtight and strong and, from there, it only gets worse � Time is not on their side! A Deal will only be made when it�s appropriate and good for the United States of America, our Allies and, in fact, the rest of the World. President DONALD J. TRUMP

X X X

Jen dva týdny zbývají do série voleb v Británii. Nebude se rozhodovat jen o místních radách a tím i přežití premiéra Keira Starmera, ale také o vládě ve Skotsku a Walesu. V druhém případě se čeká revoluční změna, po sto letech by vládnoucí labouristy mohli nahradit velští nacionalisté z Plaid Cymru. A ti mají v stranickém programu nezávislost.

Pokud byste chtěli začít psát hypotetické dějiny rozpadu Británie, můžete začít třeba na Ynys Môn. Kde jinde než na největším ostrově Walesu, kde se pyšní vládci království Gwynedd řezali s irskými piráty, vikingskými nájezdníky a nakonec i invazními hordami Eduarda I.

Kolikrát tu obilí nasáklo krví, kolikrát se pontonové mosty okupantů v plamenech zřítily do Menaiského průlivu, kolikrát Eduardův hrad Beaumaris oblehla povstalecká vojska Madoga ap Llywelyna a Owaina Glyndŵra…

Nic naplat, ostrov zelených pastvin a borových lesů a nakonec i celý Wales ovládli angláni.

Ale nyní, po bezmála sedmi stech padesáti letech, zasvitla jiskřička naděje. Právě z volebního obvodu Ynys Môn (čili Anglesey), povstal Rhun ap Iorwerth, mladý a energický vůdce nacionalistické strany Plaid Cymru.

Bude to seismická změna… Tři ze čtyř národů Spojeného království povedou nacionalisté. Status quo už není udržitelný

X X X

Rusko bude považovat ty státy, kde se rozmístí francouzské jaderné bombardéry, za terč. Uvedl to náměstek ruského ministra zahraničí Alexandr Gruško poté, co francouzský prezident Emmanuel Macron naznačil možné rozšíření francouzského jaderného deštníku na další evropské země. Gruško také tvrdil, že evropské armády nacvičují obsazení Kaliningradské oblasti.

„Je zřejmé, že naše armáda bude nucena věnovat této otázce velkou pozornost v souvislosti s aktualizací seznamu prioritních cílů v případě rozsáhlého konfliktu,“ prohlásil Gruško podle agentury Reuters.

Macron v březnu oznámil, že Francie zvýší počet svých jaderných zbraní, a naznačil rozšíření své jaderné strategie na celou Evropu. Paříž je ohledně možného hostování jaderných bombardérů v kontaktu s Velkou Británií, Německem, Polskem, Nizozemskem, Belgií, Řeckem, Švédskem a Dánskem.

Gruško to označil za „nekontrolovatelné navyšování“ jaderného potenciálu NATO. „Namísto deklarovaného francouzského posilování obrany svých spojenců, kterým Paříž mimochodem nenabízí žádné pevné záruky, je bezpečnost těchto zemí ve skutečnosti oslabována,“ prohlásil náměstek ruského ministra zahraničních věcí.

Evropské státy se začaly poohlížet po nových jaderných zárukách v souvislosti s ruskými hrozbami a obavami, zda USA budou ochotny splnit své bezpečnostní závazky. Americký prezident Donald Trump vyvolal nedůvěru spojenců mimo jiné svými opakovanými náznaky, že hodlá získat Grónsko, a to i silou.

Evropa se chystá na Kaliningrad, tvrdí Rusko

„V rámci cvičení pod záštitou Společných expedičních sil (JEF) se praktikují scénáře, jako je námořní blokáda a obsazení Kaliningradské oblasti,“ řekl též Gruško. Velkou Británií vedené Společné expediční síly (Joint Expeditionary Force – JEF) sestávají ještě z Dánska, Finska, Estonska, Islandu, Lotyšska, Litvy, Nizozemska, Švédska a Norska.

Gruško si zároveň postěžoval, že NATO v rámci mise Baltská stráž (Baltic Sentry) v Baltském moři ohrožuje mezinárodní námořní dopravu a hospodářskou činnost. Tvrdí, že námořnictvo NATO omezuje dopravní trasy s cílem poškodit Rusko a jeho zájmy.

„NATO se v této části Evropy záměrně ubírá cestou eskalace konfrontace,“ dodal Gruško.

Kaliningradská oblast je ruské území na pobřeží Baltského moře mezi Polskem a Litvou, tedy dvěma členskými státy NATO. Vzhledem k silné ruské vojenské přítomnosti ji analytici vnímají jako místo, odkud může Rusko vést útok na státy Aliance. Moskva by například mohla k ospravedlnění agrese argumentovat údajnou ochranou ruskojazyčného obyvatelstva.

X X X

V Perském zálivu uvízlo asi 20 tisíc námořníků. Znamená to humanitární katastrofu, varuje expert

Mezi Íránem a Spojenými státy sice panuje křehké příměří, nicméně Hormuzský průliv zůstává stále zablokovaný. „Není tam vyhlášená válka, takže námořníci nemohou být repatriováni. Zůstávají proto na lodích, kde jsou uvězněni,“ upozorňuje Petr Rožek, výkonný ředitel Svazu spedice a logistiky České republiky.

Co ta situace tedy znamená?
Jsem rád, že se o to zajímáte, protože to je záležitost, která se příliš často nekomunikuje, přitom ale znamená humanitární katastrofu. V zálivu uvízlo podle posledních zpráv – tedy potom, co se několik lodí dostalo ven – asi 3000 lodí, na kterých je asi 20 tisíc námořníků.

Rozhovor s Petrem Rožkem, výkonným ředitelem Svazu spedice a logistiky České republiky

Ti námořníci asi dostávají nějaké peníze, ale v zásadě tam není vyhlášen válečný stav, protože tam není vyhlášena válka, takže nemohou být repatriováni. Zůstávají proto na lodích, kde jsou uvězněni. Když si představíte, jaký šok pro ně musí být, když se dozvědí, že po jedné z lodí, které se pokusily vyplout, začali střílet. Myslím si, že jim to na klidu nepřidá.

Jsou námořníci na těch lodích nějak zásobováni?
Ty lodě tam stojí přes 50 dnů. Je to jako doba plavby z Číny do Evropy, na které je několik zastávek. Pochopitelně jim minimálně došla po týdnu až deseti dnech voda. A další zásoby – tedy potraviny a nějaké hygienické potřeby – už museli také několikrát nabrat.

Ani to ale není jednoduché. Zvlášť pro lodě, které jsou hlouběji v zálivu, který je dost velký. Je to vlastně kus moře velký jako Středozemní moře. Zásobování z jedné nebo z druhé strany tedy není jednoduché.

Mluvil jste o nejistotě, která na lodích panuje. Jaké informace k posádkám proudí ohledně toho, jaká pravidla v Hormuzském průlivu aktuálně platí? Například ty dvě nákladní lodě, nad kterými převzaly kontrolu revoluční gardy, neměly údajně potřebná povolení od íránských úřadů.
Ráno v šest hodin budou pravidla nějaká a v devět hodin zase jiná. Záleží samozřejmě na tom, jak na sebe ty dvě strany navzájem slovně útočí a jaký výsledek budou slovní útoky mít.

Netroufám si říct, co v tuto chvíli zrovna převažuje – jestli je to nějaká naděje, že se ty lodě dostanou ven a jak, nebo jestli je to absolutní vězení. Těch lodí se pokusilo vyplout šest. Dvě byly otočeny zpátky, ta třetí je poškozena střelbou, ale tři lodě nějakým způsobem proklouzly.

Ne že by byly volné a mohly plout. Proklouzly jak pod íránskou, tak pod americkou blokádou. Možná že to v těch námořnících nějakou naději vyvolalo. Jakmile se to ale dozvědí – a to se samozřejmě dozvědí, protože ti kapitáni spolu komunikují –, tak ta naděje opět hasne. Je to, jako kdyby byl člověk na opuštěném ostrově a v dáli proplula loď.

A máte zprávy od někoho přímo z té oblasti, abyste věděl, že se třeba tou jejich situací někdo zabývá?
Já přímé zprávy nemám, protože už dávno v tom byznysu nejsem. Zabývá se tím ale pochopitelně Mezinárodní námořní organizace IMO. To je sdružení rejdařů, které vyzývá strany, aby se co nejdříve dohodly na repatriaci těch námořníků nebo na umožnění většině lodí, aby se dostaly ven, což zatím bohužel nebylo vyslyšeno.

Zabývají se tím humanitární organizace, a dokonce i OSN. Jak už jsem ale říkal, ta situace je tam natolik proměnlivá, nejistá a neprůhledná, že tyto snahy zatím asi nebudou mít příliš velký úspěch.

Hodně se mluví o tom, že úžinou proudí pětina ropy a zkapalněného plynu. Zapomíná se přitom na to, jaké další náklady se touto úžinou transportují. Jaké typy lodí a s jakým nákladem tam zkouší proplout?
Opět děkuji za velice dobrou otázku. Ano, ten plyn a ropa tam skutečně proudí v poměrně významném množství. Já si troufám říct, že toho plynu dokonce proudí trošičku víc než 20 procent. Jeho nedostatek je tím pádem pro svět tíživější.

Je tam nenápadná surovina, které se v tomto zálivu vyrábí velké množství, a to je močovina. Močovina je základní surovinou pro výrobu hnojiv. Co jsem četl, tak asi 40 procent zdrojů močoviny pochází z té oblasti, především pro výrobu jednoduchých hnojiv.

Ty se používají v rozvíjejících se zemích, které jsou závislé na úrodě. Obávám se, že to časem může způsobit velký problém s výrobou základních potravin. S tím se pojí i tíživější nedostatky potravin, což vždycky pochopitelně vyvolává sociální nejistotu.

X xx

 Peklo na zemi, všetko naokolo hynie. Útok Kyjeva na terminál vyvolal v Rusku „ropný“ dážď.

Ruské záchranné zložky sa naďalej snažia uhasiť požiar, ktorý vypukol v ropnom termináli pri Čiernom mori po ukrajinskom útoku, ku ktorému došlo začiatkom tohto týždňa. Uviedli to vo štvrtok miestni predstavitelia, ktorí vyzvali obyvateľov žijúcich v blízkosti zariadenia, aby nevychádzali zo svojich domov pre možné ohrozenie zdravia škodlivými látkami. Tvorca bojovej látky novičok na Facebooku varoval pred masovou otravou obyvateľstva dymom z horiacej ropy a ropných látok.

„Oheň v rafinérii Tuapse stále horí. V súčasnosti horia štyri skladovacie nádrže,“ potvrdil vo štvrtok agentúre AFP úradník z krízového štábu Krasnodarského kraja.

Ukrajina zasiahla ropné zariadenie v prístavnom meste a známom čiernomorskom letisku Tuapse v pondelok, pričom podľa regionálneho krízového riadiaceho centra po útoku stále horia štyri skladovacie nádrže.

Masívny nočný úder pri Soči: gigantickú rafinériu Tuapse zachvátil požiar (Video z 20.04.2026)

V stredu v okolí terminálu navyše pršalo z čoho v spojení so sadzami a popolom vo vzduchu vznikol takzvaný čierny „ropný“ dážď. Podľa úradov koncentrácia toxických častíc bola „dva až trikrát vyššia než sú povolené limity“. Dážď okrem toho zanechal na povrchoch čierny povlak.

Koncentrácia toxických častíc uvoľnených požiarom do atmosféry až trojnásobne presahuje povolenú úroveň, vyplynulo z oficiálnych pondelkových meraní.

„Situácia sa vráti do normálu, len čo sa skončí hasenie,“ tvrdia úrady.

Na neoverených záberoch zverejnených miestnymi obyvateľmi na sociálnych sieťach sú obrovské čierne oblaky nad mestom, ropné škvrny na mori aj plážach, a mŕtve ryby či vtáky ležiace na pobreží. Túlavé psy a mačky majú zase srsť pokrytú čiernymi usadeninami a autá sú posiate malými čiernymi bodkami.

Čo je „ropný“ dážď?

Ropný dážď je neoficiálne označenie pre jav, keď sa do atmosféry dostanú častice ropy alebo ropných produktov a následne dopadajú na zem spolu so zrážkami.

• Môže vzniknúť napríklad pri požiaroch ropných vrtov, haváriách tankerov či bombardovaní rafinérií

• V ovzduší sa ropa rozpadne na drobné častice, ktoré sa viažu na vodu alebo sadze

• Následne padajú na zem ako tmavý, mastný „dážď“

• Nejde o klasický dážď z ropy, ale o znečistené zrážky s obsahom ropných látok

• Podobný jav bol pozorovaný napríklad počas vojny v Perzskom zálive, keď horeli ropné vrty

„Táto zločinná vojna sa musí okamžite skončiť,“ vyhlásil chemik Vil Mirzajanov, ktorého ruské médiá označujú za jedného z tvorcov bojovej látky novičok a ktorý varoval pred masovou otravou obyvateľstva dymom z horiacej ropy a ropných produktov. „Ako chemik tvrdím, že tento dym nie je nevinný, ale prináša smrť v podobe polyaromatických zlúčenín vznikajúcich pri horení, vrátane silných karcinogénov. Hneď ako sa dostanú do tela, nie je možné sa ich zbaviť,“ napísal na Facebooku.

Predstavitelia mesta v stredu vyzvali obyvateľov, aby si zatvorili okná, obmedzili pobyt vonku a v prípade, ak potrebujú ísť von, aby si nasadili rúško.

Tuapse je podľa AFP opakovane cieľom ukrajinských útokov. Kyjev v uplynulom období zintenzívnil svoje útoky na ruské ropné prístavy v snahe oslabiť príjmy krajiny z vývozu energií, ktoré sú kľúčovým zdrojom financovania armády.

X xx

V jižním Libanonu již jen tři obydlená křesťanská města

Maronitský kněz Tony Elias informuje o dramatické situaci obyvatel v jižním Libanonu, který je vystaven útoku Izraelských obranných sil. Jde o vesnice Rmaish, Debel a Ain Ebel – jediné křesťanské vesnice, které nebyly zcela opuštěny. Podle kněze zůstávají obyvatelé těchto tří stále obydlených vesnic odříznuti – všechny výjezdové cesty jsou zablokovány a izraelská armáda jim brání v odchodu. Informace o vyjádřeních kněze přinesla agentura Vatican News.

Kněz Elias poukazuje na to, že ve zbývajících opuštěných městech dochází k dalšímu ničení. Podle jeho slov izraelská armáda používá těžkou techniku ​​k demolici veřejných budov, škol a domů, které přežily dřívější bombardování a dělostřeleckou palbu. Mezitím, navzdory vyhlášenému příměří, zůstává kontrola nad oblastmi podél řeky Litani v rukou izraelské armády.

Humanitární situace ve třech křesťanských vesnicích je kritická. Základní potřeby, včetně vody, paliva a potravin, jsou nedostatkové, stejně jako kojenecká výživa a léky pro chronicky nemocné. Do vesnic se dostávají jen sporadicky sanitky a vozidla Mezinárodního červeného kříže, aby  nejvážněji nemocné evakuovali do nemocnic v Bejrútu a dodávají omezené množství pomoci.

Podle kněze se někteří obyvatelé pokoušejí opustit Rumajsh neoficiálními cestami, včetně vykopaného tunelu, ale to s sebou nese značná rizika. Ti, kteří ve vesnicích zůstávají, jsou většinou ti, kterým se nepodařilo uprchnout, nebo se rozhodli zůstat.

Tony  Elias zdůrazňuje, jak uvádí Vatican News, že přibližně dva tisíce rodin v křesťanských vesnicích se potýká s rostoucím nedostatkem potravin a základních zdrojů. Poznamenává, že obyvatelé nevědí, jak dlouho budou schopni přežít za současných podmínek ani jak dlouho jim vydrží nahromaděné zásoby. „Nevíme, jak dlouho nám vydrží zásoby rýže nebo mouky, ani jak dlouho vydrží naše čističky dešťové vody. Především se však ptáme, jak dlouho ještě musíme čekat na skutečné příměří a a následný skutečný mír,“ říká.

Duchovní poukazuje na to, že dopady konfliktu ovlivňují i ​​muslimské obyvatelstvo. Podle něj někteří vracející se obyvatelé jižního Libanonu nacházejí svá města zcela zničená. Poukazuje na případy, kdy byly celé čtvrti srovnány se zemí.

: Křesťanská vesnice Debel v Jižním Libanonu je ničena izraelskými vojenskými silami   Jana Putzlacher, server vasevec.cz

X X X

SaS definitívne vylúčila Bittó Cigánikovú. Nebudem hrať hrdinku, hovorila. Volala si s Borisom Kollárom

Spor v SaS sa skončil definitívne. Republiková rada strany vylúčila Janu Bittó Cigánikovú po mesiacoch narastajúceho napätia, ktoré podľa vedenia prekročilo hranice zdravej kritiky a začalo poškodzovať stranu navonok.

Gröhling: Cigániková u Kollára by bol ideologický kotrmelec. Alkohol v parlamente? Ten problém tam je a všetci o tom vieme

Republiková rada SaS dnes jednohlasne vylúčila Janu Bittó Cigánikovú zo strany SaS. Dôvodom bolo dlhodobé očierňovanie strany SaS v médiách. Tiež otvorene hovorila, že prejde k Borisovi Kollárovi, o spolupráci s Tarabom či o odchode na iné kandidátky. Bojovala proti vylúčeniu Hlasu zo spolupráce, nechodila na kluby ani na rokovania parlamentu. Nestotožnila sa s víziou a smerovaním strany. A ani s tým, že Richard Sulík nebude na kandidátke strany do najbližších parlamentných volieb, čo potvrdil aj Kongres SaS 7. marca 2026 drvivou väčšinou členov.

„Vážim si politickú prácu Jany Bittó Cigánikovej. Opakovane som jej dával šancu, ale vždy to skončilo tým, že očierňovala svoju vlastnú stranu v médiách a to len pre to, že nevedela prijať, že strana rastie aj po odchode Richarda Sulíka. SaS budujem ako tím, ktorý ťahá za jeden povraz v snahe zmeniť Slovensko k lepšiemu. Bohužiaľ, pani Cigániková mesiace riešila len seba a poškodzovala stranu. Z jej opakovaných mediálnych vyjadrení bolo tiež jasné, že v SaS už byť nechce,“ uviedol predseda SaS Branislav Gröhling.

„S kolegami v SaS sa medzitým sústredíme na podstatné veci – intenzívne pracujeme na programe, na konkrétnych riešeniach ako naštartovať ekonomiku, podporiť podnikanie, opraviť financie a nefunkčný štát a zastaviť všadeprítomnú korupciu. V SaS nám ide o reštart Slovenska a rozbehnutie ekonomiky, aby sa na Slovensku konečne lepšie žilo. Na tom budem s kolegami pracovať aj ďalej,” uzavrel.

V SaS to vrelo už od marcového kongresu, ktorý skomplikoval vnútorné pomery. Delegáti vtedy odmietli zaradiť bývalého predsedu Richarda Sulíka na kandidátku do najbližších volieb. Krátko nato jeho blízka spolupracovníčka Jana Bittó Cigániková prišla o miesto v republikovej rade, kde dovtedy pôsobila viac ako päť rokov.

Už vtedy bolo zrejmé, že jej pozícia v strane sa otriasa. Sama pripúšťala, že zvažuje ďalšie kroky a že jej politická budúcnosť je úzko spätá so Sulíkom. Zároveň sa začali objavovať špekulácie o možnej zmene strany. 

Napätie medzi ňou a vedením SaS sa odvtedy len prehlbovalo. Poslankyňa čoraz častejšie kritizovala jej smerovanie, či už v ekonomických témach, v otázkach osobných slobôd alebo práv žien. Situácia sa vyhrotila v utorok, keď poslankyňa Bittó Cigániková na sociálnej sieti uviedla, že SaS ju má v najbližších dňoch vylúčiť. Dôvodom má byť dlhodobá kritika predsedu Branislava Gröhlinga. Zároveň opäť zopakovala výhrady k smerovaniu strany, najmä v otázkach odlúčenia cirkvi od štátu a postoja k Vatikánskym zmluvám.

Poslankyňa kritizuje, že SaS podľa nej blokovala jej iniciatívy aj verejné vystúpenia k týmto témam. Gröhling na jej vyjadrenie reagoval, že návrh na jej vylúčenie vzišiel od členov strany a súvisí s dlhodobým napätím.

X X X

O konci v SaS. Slzy Bittó Cigánikovej priamo pred kamerami

Kritika už poškodzuje stranu

Podľa neho ide o vyústenie dlhodobejšieho napätia, ktoré sa v strane postupne prehlbuje. „Pani Cigániková si myslím, že sa necíti dobre v strane SaS a vychádza to z ostatných deviatich mesiacov, keď prioritne hovorí o tom, že sa necíti dobre v strane,“ uviedol Gröhling pre Pravdu.

Zároveň pripomenul, že sa k jej kritike dlhodobo stavali tolerantne. Zlom podľa neho nastal v momente, keď sa začalo hovoriť o poškodzovaní dobrého mena strany. „Pani Cigániková nesúhlasí s mojím rozhodnutím ohľadom Richarda Sulíka, že nebude na kandidátnej listine v parlamentných voľbách. Od septembra minulého roku sa vyjadrovala k tomuto názoru. Ja som bol veľmi tolerantný, pretože komentovala moje konanie a môj názor,“ uviedol. 

Keď jej kritiku niektorí z členov vyhodnocovali ako poškodzovanie dobrého mena strany, mal prísť návrh na jej vylúčenie. „Povedal som, že nie, že si budem hájiť slobodu slova. Budem znášať kritiku v rámci názorov, ale myslím si, že za posledných deväť mesiacov to zašlo tak ďaleko, že to výrazne poškodzuje stranu,“ doplnil predseda. Preto nechal rozhodnutie na stranícke orgány. „Vtedy som povedal, že keď príde takýto návrh na republikovú radu, dám o tom hlasovať,“ vysvetlil.

Návrh skutočne prišiel a rozhodovať sa o ňom bude dnes. „Prišiel od rádového člena strany, takže sa budeme o tom rozprávať. Je pozvaná aj pani Cigániková,“ uviedol.

Dodal tiež, že poslankyňa sama opakovane verejne spomínala, že zvažuje aj pôsobenie v iných politických stranách. „Mediálne si hľadala iné umiestnenie v iných politických stranách. Ona sama o tom rozpráva, že Sme rodina alebo pán minister Taraba alebo chváli stranu Republika. Myslím si, že v tomto prípade sa nie je ďalej o čom rozprávať,“ povedal na záver šéf strany.

V strane je detstvo mojich detí

Na otázku, či by v takejto situácii nemala odísť zo strany sama, však Bittó Cigániková odpovedá skôr osobne než politicky. Odchod pre ňu nie je jednoduché rozhodnutie ani rýchle riešenie. „Nie je to tak, že to chcem. Je to dilema, či mám nejakým spôsobom uhnúť od hodnôt, pre ktoré som do tej strany vstupovala, alebo sa mám prispôsobiť,“ opisuje. „Včera som akurát zistila, že už je to 14 rokov. Ja som tam nechala detstvo svojich detí,“ zhodnotila. Odchod tak pre ňu nie je len politické rozhodnutie, ale aj osobná hranica.

Zároveň však priznáva, že situácia eskaluje, a nevylučuje scenár, že ju zo strany vylúčia. „Nebudem robiť hrdinku, nie je mi to jedno. Od rána mám guču v krku a asi budú aj nejaké slzy, ale tých hodnôt neuhnem,“ opisuje svoje pocity. 

Spor v strane sa vyhrotil najmä pre jej iniciatívu otvoriť diskusiu o tzv. vatikánskych zmluvách, čo časť vedenia považuje za nestrategické, najmä v kontexte možnej spolupráce s KDH. Cigániková však trvá na tom, že ide o principiálnu otázku. „Ja len chcem otvoriť diskusiu o zmluvách, aby neporušovali ústavné práva. Kto, keď nie liberálna strana?“ pýta sa.

Argument, že by mala podobné témy odkladať kvôli politickej taktike, odmieta. „Prečo to mám robiť pred voľbami? Toto sa robí po voľbách, keď rozhodnú voliči, kto s kým bude vládnuť,“ hovorí s tým, že ustupovanie od programu ešte pred voľbami považuje za „kapituláciu“. „Ja som s ničím nevyšla, ja som len požiadala kolegov, či by sme mohli dať návrh na uznesenie,“ vysvetľuje. 

Budúcnosť v politike zatiaľ necháva otvorenú. „Predložím uznesenie o vatikánskych zmluvách a uvidíme, kto v parlamente za to zahlasuje,“ hovorí s úsmevom. V prípade vylúčenia plánuje pokračovať v presadzovaní svojich tém aj mimo straníckych štruktúr.

Špekulácie o vstupe do iných politických subjektov zatiaľ popiera. „S Borisom som si volala včera, ale nie kvôli vstupu do strany, ale kvôli tomu, že mi volajú viacerí bývalí kolegovia a snažia sa ma nejakým spôsobom podporiť,“ vysvetľuje poslankyňa. Akákoľvek dohoda o vstupe do Sme rodina zatiaľ neexistuje, no Cigániková nič nevylučuje.

X x x

Napätie v STVR: hlas Slovenskej televízie a herec Landl odkazuje, že televízia nepatrí vláde. Moderátorka Malachovská hovorí o zbytočnej polarizácii, a čo ďalší?

Kým verejnosť a časť umelcov hovoria o snahe ovládnuť inštitúciu, zvnútra STVR zaznieva aj prekvapivo odlišný hlas. Známa televízna tvár vidí za vlnou výpovedí niečo úplne iné, než sa na prvý pohľad zdá.

V uplynulých týždňoch sme na našom spravodajskom webe priniesli množstvo článkov, v ktorých sme mapovali pohľady kultúrnej obce na súčasný stav v STVR. Situácia, ktorá je sprevádzaná personálnymi zmenami a odchodmi viacerých zamestnancov, nenechala chladnými mnohé zvučné mená slovenskej kultúry.

Kriticky sa koncom marca vyjadril napríklad popredný slovenský režisér Peter Bebjak. Ten svojím kolegom z brandže otvorene radí, aby si prípadnú spoluprácu so súčasným vedením STVR veľmi dobre premysleli.

Podobný postoj už pretavili do reality aj prví herci. Zuzana Kronerová sa napríklad pre aktuálnu situáciu rozhodla pre neúčasť na príprave nového seriálu z prostredia protialkoholickej liečebne.

Kronerová tak nadviazala na vyjadrenie svojho hereckého kolegu Ondřeja Daniša, ktorý v otvorenom videu ozrejmil, že radšej bude hrať do klobúka na ulici, ako spolupracovať so STVR.

Redakcia Aktuality.sk sa preto rozhodla osloviť mnohé známe tváre, ktoré dnes môžeme poznať priamo z vysielania alebo ich hlasy počúvame v upútavkách. Zaujímalo nás, ako vnímajú napätú atmosféru a či uvažujú o podobných krokoch ako ich kolegovia.

Svoje jasné stanoviská nám poskytli stálice verejnoprávnej inštitúcie: herci, moderátori, stand-up komik či humorista.

Matej Landl: Je to moja televízia, nie súčasnej vlády

K hlasom, ktoré sa otvorene zastali odídených pracovníkov, sa pridal aj známy herec Matej Landl, ktorý už niekoľko rokov svojím hlasom sprevádza divákov v upútavkách prvého televízneho okruhu.

Podľa vlastných slov pôsobí v televíznom prostredí viac ako polstoročie a situácia mu nie je ľahostajná.

„Jednoznačne sa pripájam k iniciatíve podporujúcej prepustených zamestnancov. V TV pracujem 51 rokov. Je to moja TV, a nie ich, presnejšie súčasnej vlády,” odkázal Landl.

Hoci nesúhlasí s aktuálnym dianím, svoju spoluprácu pri nahrávaní upútavok zatiaľ neukončuje. Vysvetľuje to nielen zmluvnými záväzkami, ale aj pragmatickým pohľadom na zmysel a dopad takéhoto kroku. Pripomína tiež, že túto prácu vzal ešte za predchádzajúcej vlády a pod vedením bývalého generálneho riaditeľa Ľuboša Machaja:

X xx

SNS je sklamaná z Ficovho postoja k ukrajinskej pôžičke, vyzýva na tvrdší postup 

SNS kritizuje Roberta Fica, že sa nepridal k vetu Viktora Orbána proti 90 miliardovej pôžičke pre Ukrajinu. Hovorí o premárnenej šanci na spoločný postup.

Koaličná SNS je sklamaná, že predseda vlády SR Robert Fico (Smer-SD) nezablokoval európsku pôžičku pre Ukrajinu vo výške 90 miliárd eur spolu s maďarským premiérom Viktorom Orbánom. Je presvedčená, že po „vyhrážkach“ ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského by bolo pridanie sa k maďarskému stanovisku viac ako politické gesto. TASR o tom informovala riaditeľka kancelárie predsedu SNS Zuzana Škopcová.

„SNS bola presvedčená, že Robert Fico, premiér Slovenskej republiky, tak urobí. Veríme však, že preberie štafetu, ak by Viktor Orbán nebol úspešný vo voľbách a bude v budúcnosti za Slovenskú republiku konať tak, aby nebola podporovaná Ukrajina skôr, než sa bude Ukrajina slušne správať k členom Európskej únie,“ uviedla Škopcová.

Hovoria o premárnenej príležitosti

SNS podľa nej považuje konanie premiéra za premárnenú príležitosť ukázať spoločný postup Slovenska a Maďarska vo vzťahu k Európskej únii. Dodala, že pôžička pre Ukrajinu sú vyhodené peniaze, ktoré Ukrajina Únii nikdy nesplatí.

Fico v diskusnej relácii Slovenského rozhlasu Sobotné dialógy vyhlásil, že Orbán má politicky pravdu pri blokácii multimiliardovej pôžičky pre Ukrajinu. Orbán naďalej trvá na svojom vete 90-miliardovej pôžičky pre Ukrajinu, ktorú blokuje pre spory o dodávky ropy cez ropovod Družba. Veto je ochotný stiahnuť až po ich obnovení. Vyjadril sa tak uplynulý štvrtok pred príchodom na zasadnutie Európskej rady v Bruseli. Predsedníčka Európskej komisie Ursula von der Leyenová prisľúbila, že Európska únia nájde spôsoby, ako napriek nepodporeniu zo strany Maďarska pôžičku Ukrajine vyplatiť.

Xx x

Na Cypre sa začal neformálny summit lídrov Európskej únie. Rokujú s prezidentom Zelenským 

Neformálny summit EÚ na Cypre sa začal rokovaním s prezidentom Zelenským. Lídri prichádzajú po tom, čo schválili 90 miliárd pre Ukrajinu a nové sankcie proti Rusku.

V cyperskom letovisku Agia Napa sa vo štvrtok krátko po 20.00 h miestneho času (19.00 h SELČ) začal neformálny summit lídrov členských krajín Európskej únie. Na úvod budú hlavy štátov a vlád eurobloku rokovať s ukrajinským prezidentom Volodymyrom Zelenským, a to približne päť hodín po definitívnom schválení vyplatenia pôžičky pre Ukrajinu vo výške 90 miliárd eur a 20. balíka protiruských sankcií. Slovensko zastupuje premiér Robert Fico, informuje osobitný spravodajca TASR.

V skratke:

• Na Cypre sa začal neformálny summit lídrov Európskej únie
• Lídri rokujú so Zelenským po schválení pôžičky deväťdesiat miliárd eur Ukrajine
• Nový balík protiruských sankcií bol mesiace blokovaný Maďarskom kvôli ropovodu Družba

„Prichádzame na Cyprus s dobrými správami,“ poznamenala predsedníčka Európskej komisie (EK) Ursula von der Leyenová. Reagovala tak na prijatie nevyhnutnej pomoci pre Ukrajinu a reštriktívnych opatrení voči Rusku, ktoré boli niekoľko mesiacov blokované Budapešťou pre prerušené dodávky ropy cez ropovod Družba do Maďarska a na Slovensko. Prvé litre ropy cez zariadenie pritom začali prúdiť len vo štvrtok.

Tlak na Moskvu

Rokovania o ďalšej podpore Kyjeva a zvyšovaní tlaku na Moskvu však napriek tomu budú pokračovať aj na Cypre. Zelenskyj na schôdzke tiež zrejme otvorí otázku urýchleného členstva Ukrajiny v EÚ. Viackrát poznamenal, že jeho krajina by mohla vstúpiť do 27-členného bloku už v roku 2027, čo však odmietla väčšina členských štátov. „EÚ sa v súčasnosti snaží poskytnúť Ukrajine priestor, aby mohla v prístupovom procese čo najrýchlejšie napredovať. Nesúhlasí však so žiadnymi skratkami,“ uviedol pod podmienkou anonymity predstaviteľ Únie.

Ďalšou témou zasadnutia bude vojna na Blízkom východe a jej vplyvy na energetiku a hospodárstvo bloku. Lídri budú hovoriť aj o zabezpečení slobodnej plavby v Hormuzskom prielive, opatreniach na stabilizáciu energetického trhu a doložke o vzájomnej obrane medzi členskými štátmi podľa článku 42 ods. 7 Zmluvy o EÚ.

Program summitu pokračuje

V piatok bude summit pokračovať v Nikózii, kde budú predstavitelia štátov rokovať o Viacročnom finančnom rámci na roky 2028 – 2034 a stretnú sa aj s predstaviteľmi Stredomoria. Fico sa po skončení summitu presunie k hotelu Ledra Palace v nárazníkovej zóne, následne položí kyticu k pamätníku UNFICYP a poleje slovenský Strom pokoja, ktorý v máji 2024 zasadil šéf diplomacie Juraj Blanár. Prezrie si tiež priestory bikomunitného dialógu grécko-cyperských a turecko-cyperských politických strán. Premiér neplánuje žiadne bilaterálne rokovania.

X xx

SNS chce zákonom zakázať aktívnym politikom vlastniť rádiá či televízie 

Slovenská národná strana (SNS) pripravuje radikálnu zmenu v pravidlách politickej súťaže. Navrhuje zákon, ktorý by aktívnym politikom a kandidátom do parlamentu zakázal vlastniť majetkové podiely v médiách alebo byť ich konečnými užívateľmi výhod.

Koaličná Slovenská národná strana (SNS) avizuje prípravu návrhu zákona, ktorý zakáže aktívnym politikom vlastniť majetkový podiel v médiách alebo byť ich konečným užívateľom výhod. TASR o tom informovala riaditeľka kancelárie predsedu SNS Zuzana Škopcová.

• Slovenská národná strana pripravuje zákon zakazujúci aktívnym politikom vlastniť médiá.
• Návrh má brániť politikom byť konečnými užívateľmi výhod mediálnych spoločností.
• Každý kandidát na verejnú funkciu sa má vzdať mediálnych podielov.
• Ako zahraničný precedens uvádzajú prípad talianskeho expremiéra Silvia Berlusconiho.
• Ako domáci príklad spomínajú Borisa Kollára a prudký rast tržieb rádií.

„SNS je presvedčená, že v rámci zmien volebného zákona je potrebné zaoberať sa aj otázkou vlastníctva médií. Médiá by nemali vlastniť aktívni politici. Návrh zákona bude spočívať v tom, že každý, kto chce kandidovať do Národnej rady Slovenskej republiky alebo zastávať verejnú funkciu, sa bude musieť vzdať svojho podielu v médiách,“ uviedla SNS v stanovisku.

Príklady zo zahraničia a Slovenska

Národniari sa odvolávajú na situáciu v Taliansku, kde podľa slov SNS musel bývalý taliansky premiér Silvio Berlusconi previesť svoje mediálne aktíva na inú osobu. „Príkladom zo Slovenskej republiky je predseda politickej strany Sme rodina Boris Kollár so svojimi rádiami, ktorým tržby narástli za posledné roky takmer o 100 percent. Je nepredstaviteľné, aby aktívny politik vlastnil médiá alebo mal v nich majetkový podiel,“ myslí si SNS.

Strana tvrdí, že médiá majú vytvárať priestor na rovnaký prístup k šíreniu informácií. „Majú byť apolitické a nestranícke. Nie je možné, aby médiá vlastnila osoba, ktorá je členom politickej strany, jej predsedom alebo vykonáva akúkoľvek verejnú funkciu,“ priblížila.

X x x

Litovský parlament odobril zámer ministerstva obrany vybudovať nové armádne výcvikové stredisko v strategicky významnom Suvalskom koridore. Vznikne na rozlohe 14.000 hektárov pri meste Kapčiamiestis v blízkosti bieloruského a poľského územia. TASR o tom informuje podľa agentúry DPA.

Litovský minister obrany Robertas Kaunas zdôraznil, že rozšírenie výcvikovej infraštruktúry je nevyhnutné na posilnenie pripravenosti armády a zaistenie bezpečnosti východného krídla NATO.

Nové výcvikové stredisko kritizujú miestni obyvatelia a environmentálne skupiny, ktoré už zorganizovali niekoľko protestov. Malá demonštrácia sa konala aj pred parlamentom vo Vilniuse počas hlasovania.

Suvalský koridor je litovské územie medzi ruskou Kaliningradskou oblasťou a Bieloruskom. Je považovaný za najzraniteľnejší bod Severoatlantickej aliancie (NATO), keďže v prípade jeho zabratia by sa pobaltské štáty ocitli bez priameho pozemného spojenia so zvyškom aliancie.

Litva v súčasnosti buduje aj novú armádnu divíziu, pričom v krajine, ktorá sa od ruskej invázie na Ukrajinu cíti čoraz viac ohrozená, má byť trvalo nasadená nemecká obrnená brigáda.

X x x

 Predsedníčka Európskej komisie Ursula von der Leyenová privítala dnešné schválenie kľúčovej úniovej pôžičky pre Ukrajinu a nových sankcií proti Rusku. Podľa vyjadrenia šéfky úniovej diplomacie Kaje Kallasovej nastal v rokovaní členských štátov prielom, ktorý odblokoval patovú situáciu.

Rozhodnutie krajín dvadsaťsedmičky o poskytnutí pôžičky vo výške 90 miliárd eur prišlo po mesiacoch zložitých a neúspešných rokovaní medzi členskými štátmi EÚ, počas ktorých sa hľadala zhoda na ďalšom financovaní Ukrajiny aj na sprísnení tlaku voči Rusku. Na pomoc napadnutej krajine mali byť pôvodne využité v únii zmrazené ruské prostriedky, čo sa však vlani v decembri na samite nepodarilo presadiť. Náhradné riešenie, kedy EÚ zoženie peniaze na finančných trhoch a ručiť bude rezervou v úniovom rozpočte, blokovala až do dnešného dňa (v podobe dohodnutej vlani v decembri) maďarská vláda premiéra Viktora Orbána.

Predseda Európskej rady António Costa po dnešnom finálnom potvrdení v písomnej procedúre uviedol, že EÚ napĺňa svoje záväzky a postupuje podľa stratégie založenej na dvoch pilieroch, teda na posilňovaní Ukrajiny a na zvyšovaní tlaku na Rusko.

Podobne situáciu hodnotí aj Európska komisia. Jej predsedníčka von der Leyenová označila rozhodnutie za potvrdenie európskej jednoty a zdôraznila, že EÚ reaguje na pokračujúcu ruskú vojnu ďalšou podporou Kyjeva aj posilňovaním sankčnej politiky. Zároveň uviedla, že Únia prechádza k rýchlej implementácii prijatých krokov.

Významný posun v rokovaniach zdôraznila aj šéfka úniovej diplomacie Kallasová, ktorá zopakovala, že Európska únia bude pokračovať v podpore Ukrajiny tak dlho, kým Rusko nebude čeliť dostatočnému tlaku, ktorý by viedol k zmene jeho prístupu.

Estónsky premiér Kristen Michal zdôraznil, že mier nevznikne vďaka ústupkom agresorovi, ale silou, a vyzval na pokračovanie podpory. Švédsky premiér Ulf Kristersson ocenil dohodu po predchádzajúcich blokáciách a označil kombináciu podpory Ukrajiny a tlaku na Rusko za kľúč k mieru.

X xx

Zahviezdila nohavičkami a Geissenovcami. Liberáli sa zbavili Cigánikovej

Republiková rada strany Sloboda a Solidarita rozhoduje, či vylúči Janu Bittó Cigánikovú zo svojich radov. Hoci ide o silné gesto, v podstate je to jedno. Bývalú pravú ruku expredsedu Richarda Sulíka súčasné vedenie strany dávnejšie odpísalo.

Prečo však predseda Branislav Gröhling tvrdošijne trvá na vylúčení Cigánikovej? To nemôže zostať členkou (málopočetnej) strany? Je vylučovanie rebelantky liberálnym postojom? Nie je! Čoho sa v SaS boja? Veď Richard Sulík zostáva v strane ako čestný predseda – aj keď mu bolo odňaté právo kandidovať za stranu v budúcich parlamentných voľbách. To vôbec nie sú móresy liberálnej strany, ale skôr pripomínajú dávne časy pred rokom 1989.

Cigániková má byť vylúčená za hájenie záujmov Richarda Sulíka, hlasovala proti jeho ostrakizácii. Zakázať mu kandidovať, keď do volieb zostáva veľa času, pôsobí trochu smiešne. Poslankyňa tiež spomína, že predseda Gröhling jej zakázal vystúpiť so zámerom otvoriť diskusiu o kontroverznej zmluve s Vatikánom či o účasti kňazov v nemocniciach. Má pravdu, že liberáli v minulosti otázky cirkvi preferovali, úpravu zmluvy so Svätou stolicou i odluku cirkvi od štátu majú v programe. Ale koho dnes zaujímajú? Cigánikovej išlo zrejme iba o provokáciu. Vydarila sa.

Ako však prezradil Gröhling, on je viac konzervatívne, kresťansky orientovaný. Je jasné, že nechce zbytočne čeriť vody, keď netreba. Pod jeho vedením sa strana stáva viac konzervatívna, spája umiernených liberálov i konzervatívcov. Toto smerovanie je správne, po zániku SDKÚ zostala na politickej scéne diera. Progresívne Slovensko nemá žiadnu ambíciu ju zaplniť, profiluje sa výhradne liberálne. Ba SaS prijala do svojich radov bývalého predsedu KDH Alojza Hlinu i ešte nedávno predsedníčku poslaneckého klubu KDH Martinu Bajo Holečkovú. Kto by to len voľakedy na SaS bol povedal.

To, že Jana Bittó Cigániková to dotiahla tak ďaleko, dokonca sa stáva akousi hovorkyňou liberalizmu, je smutný obraz slovenskej politiky.

No bude zbavenie sa Cigánikovej pre stranu strata? Rozhodne nie! Je skôr čudné, že ľudia ako Cigániková sa dostali na vrchol slovenskej politiky. S veľmi chabým vzdelaním sa stala expertkou na zdravotníctvo, o zdravotníctve či hospodárskej politike toho príliš nevedela. Keď si spomenieme, koľko fundovaných ľudí sa v SaS vystriedalo či muselo odísť, najmä z prvej várky v roku 2010, čo stranu len poškodilo, je vítané, že Saska sa podujala na „očistu“.

Poslankyňa Cigániková bola zatiaľ len poštárkou záujmov silných skupín v zdravotníctve (najmä jednej). Ba niekedy tlmočila výhrady či návrhy, o ktorých nemohla mať z logiky veci poňatia. No jej postavenie a funkcia boli pochopiteľné, vzájomná náklonnosť predsedu strany Sulíka a majiteľa nemenovanej skupiny bola dobre známa: ako obdivovatelia neoliberálnej ekonomiky si padli do oka. Ani Cigánikovej nástupca na poste experta na zdravotníctvo Tomáš Szalay nie je iného názorového razenia.

Cigániková sa navždy zapísala do pamäti voličov sťahovaním nohavičiek na volebných pútačoch. Jej hviezdne chvíle prišli počas Hegerovej vlády, keď Slovensko poctili návštevou nemecké „autority“ – rodina Geissenovcov. Cigánikovej „štátnické“ vítanie gýčovitých hviezd šoubiznisu na letisku, ktoré prišli „okuknúť“ karpatskú krajinku, aby ju mohli propagovať vo svojej šou, bolo viac ako trápne. Dokreslilo poklesnutý obraz vedenia SaS a Hegerovej a Matovičovej vlády.

Preto ani neprekvapí, že poslankyňa svoju budúcnosť spája so stranou Sme rodina. Budúcou hviezdou rodinky Borisa Kollára má byť Richard Sulík. Od neho si známy multiotecko sľubuje zlákanie dostatku voličov, ktorí mu zabezpečia návrat na politické výslnie. Kde inde by lepšie známa „liberálka“ zapadla? To, že Jana Bittó Cigániková to dotiahla tak ďaleko, dokonca sa stáva akousi hovorkyňou liberalizmu, je smutný obraz slovenskej politiky.

x XX

Miliardy pro Agrofert v bezpečí? Státní fond vysvětluje, proč holding nemusí vracet dotace.

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) dnes zveřejnil právní analýzy, o které opírá své rozhodnutí v kauze dotací holdingu Agrofert. Fond chce tímto krokem vysvětlit své postupy a předejít spekulacím. SZIF již ve středu oznámil, že Agrofert nemusí vracet evropské dotace z let 2017 až 2021, kdy byl jeho tehdejší majitel Andrej Babiš (ANO) premiérem.

Podle fondu může holding zároveň začít znovu čerpat dotace, jejichž vyplácení bylo dosud pozastaveno. Na webu SZIF jsou momentálně k dispozici čtyři analýzy. U dalších materiálů fond aktuálně zjišťuje možnost jejich publikace. „SZIF tím potvrzuje, že postupuje transparentně, v souladu se zákonem a výhradně na základě odborného a nezávislého právního posouzení,“ uvedl fond v tiskové zprávě.

Hrozí ztráta peněz z unijního rozpočtu?

Rozhodnutí fondu však okamžitě narazilo na ostrou kritiku opozice. Její lídři varují, že Česku stále hrozí ztráta peněz z unijního rozpočtu, pokud Evropská komise dospěje k opačnému závěru – tedy že střet zájmů Andreje Babiše nadále trvá. Pochybnosti vzbuzuje i hodnověrnost samotných analýz, k jejichž zveřejnění dříve vyzývala také Asociace soukromého zemědělství.

Zlomovým bodem v kauze je letošní únor, kdy Andrej Babiš vložil akcie Agrofertu do svěřenského fondu RSVP Trust. Analýzy SZIF konstatují, že tento krok je v souladu s českou i evropskou legislativou. Holding tak podle fondu splňuje podmínky pro čerpání zemědělských dotací i účast ve veřejných zakázkách.

Výsledky prověrky do konce dubna

Vlastní prověrku kvůli možnému střetu zájmů nyní dokončuje také Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF). Ten si nechal vypracovat samostatné posouzení, na jehož základě rozhodne, zda bude po holdingu vrácení peněz požadovat. Výsledky by měly být známy do konce dubna.

Agrofert patří k největším příjemcům zemědělských podpor v Česku, od vstupu země do EU získal miliardy korun. Celý spor odstartovala v roce 2018 nová unijní pravidla, která zakazují politikům ve vysokých funkcích pobírat dotace z evropských peněz.

Redakce České justice

X x X

Miliardy pro Agrofert v bezpečí? Státní fond vysvětluje, proč holding nemusí vracet dotace

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) dnes zveřejnil právní analýzy, o které opírá své rozhodnutí v kauze dotací holdingu Agrofert. Fond chce tímto krokem vysvětlit své postupy a předejít spekulacím. SZIF již ve středu oznámil, že Agrofert nemusí vracet evropské dotace z let 2017 až 2021, kdy byl jeho tehdejší majitel Andrej Babiš (ANO) premiérem.

Podle fondu může holding zároveň začít znovu čerpat dotace, jejichž vyplácení bylo dosud pozastaveno. Na webu SZIF jsou momentálně k dispozici čtyři analýzy. U dalších materiálů fond aktuálně zjišťuje možnost jejich publikace. „SZIF tím potvrzuje, že postupuje transparentně, v souladu se zákonem a výhradně na základě odborného a nezávislého právního posouzení,“ uvedl fond v tiskové zprávě.

Hrozí ztráta peněz z unijního rozpočtu?

Rozhodnutí fondu však okamžitě narazilo na ostrou kritiku opozice. Její lídři varují, že Česku stále hrozí ztráta peněz z unijního rozpočtu, pokud Evropská komise dospěje k opačnému závěru – tedy že střet zájmů Andreje Babiše nadále trvá. Pochybnosti vzbuzuje i hodnověrnost samotných analýz, k jejichž zveřejnění dříve vyzývala také Asociace soukromého zemědělství

Zlomovým bodem v kauze je letošní únor, kdy Andrej Babiš vložil akcie Agrofertu do svěřenského fondu RSVP Trust. Analýzy SZIF konstatují, že tento krok je v souladu s českou i evropskou legislativou. Holding tak podle fondu splňuje podmínky pro čerpání zemědělských dotací i účast ve veřejných zakázkách.

Výsledky prověrky do konce dubna

Vlastní prověrku kvůli možnému střetu zájmů nyní dokončuje také Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF). Ten si nechal vypracovat samostatné posouzení, na jehož základě rozhodne, zda bude po holdingu vrácení peněz požadovat. Výsledky by měly být známy do konce dubna.

Agrofert patří k největším příjemcům zemědělských podpor v Česku, od vstupu země do EU získal miliardy korun. Celý spor odstartovala v roce 2018 nová unijní pravidla, která zakazují politikům ve vysokých funkcích pobírat dotace z evropských peněz.

Redakce České justice

X x X

Útoky na politiky odrazují nové tváře. Státy by měly zajistit podporu policie i soudů

Útoky na politiky přibývají a podle evropských institucí už začínají ohrožovat samotné fungování demokracie. Rada Evropy proto tlačí na státy, aby násilí proti politikům řešily přísněji a systematicky. Nově má vzniknout i zvláštní trestný čin.

Státy by podle Parlamentního shromáždění Rady Evropy měly zavést specifický trestný čin násilí proti politikovi a zároveň posílit kapacity policie i soudů. Násilí roste na místní i národní úrovni a odrazuje lidi od vstupu do politiky.

Rostoucí útoky a nenávistné projevy představují přímou hrozbu pro demokratický život i pluralismus. Shodli se na tom poslanci na aktuálním zasedání Parlamentního shromáždění.

Fyzické, psychické, sexuální i ekonomické útoky – ať už online nebo offline – mají podle nich odrazující efekt na demokratickou účast. Dopadají nejen na aktivní politiky, ale i na ty, kteří o vstupu do veřejného života teprve uvažují.

Sledování a trestání politického násilí

Shromáždění proto vyzvalo státy, aby přijaly důraznější legislativu. Ta má různé formy násilí proti politikům uznat jako specifické trestné činy. Současně mají zajistit, že policie i soudy budou mít dostatek zdrojů

Poslanci chtějí také systematické sledování těchto útoků. Výbor ministrů má zvážit vznik mechanismu, který bude identifikovat a evidovat konkrétní hrozby i incidenty na místní, regionální i národní úrovni.

Od Roberta Fica po útoky v Evropě

Zprávu předložila italská poslankyně Elisabetta Gardini, která se tématu dlouhodobě věnuje. Připomněla konkrétní případy z posledních let.

Patří mezi ně vražda německého politika Waltera Lübckeho v roce 2019 nebo pokus o atentát na slovenského premiéra Roberta Fica v roce 2024. Zmínila také útok na dánskou premiérku Mette Frederiksen.

X XX

Tisíce útoků v Německu a Francii

Podle dat německých úřadů se počet útoků na politiky za posledních pět let téměř zdvojnásobil. V roce 2023 evidovaly 2 790 incidentů, o rok později už téměř 5 000 případů.

Roste i počet útoků ve Francii. V roce 2022 stoupl meziročně o 32 procent. Trend pokračoval i v roce 2023, kdy bylo za první tři čtvrtletí nahlášeno 2 380 incidentů.

Nejvíce pod tlakem jsou komunální politici

Zvlášť zranitelní jsou místní politici. Jsou totiž v přímém kontaktu s lidmi a čelí každodennímu tlaku. Útoky na ně zaznamenalo 16 z 27 států Evropské unie.

Nejvíce případů evidovala Itálie, kde došlo ke 238 incidentům. Podle zprávy to souvisí s tím, že komunální politici působí v těsném kontaktu s komunitou a často řeší konfliktní témata.

Politici mají jít příkladem

Poslanci zároveň upozornili, že násilí může politiky nutit měnit chování. Omezují účast na veřejných akcích nebo kontakt s voliči.

Zvláštní pozornost si zaslouží ženy, mladí politici a zástupci menšin, kteří se stávají terčem útoků častěji. Parlamentní shromáždění proto vyzvalo politiky, aby sami přispěli ke zklidnění situace. Měli by se vyvarovat agresivní a dehumanizující rétoriky.

Národní parlamenty a politické strany mají podle doporučení zavést jasné etické kodexy. Ty mají posílit kulturu respektu a odpovědnosti ve veřejném prostoru.

Irena Válová, ceskajustice

X X X

Soudy si neujasnily, co řeší. Spor o 248 milionů pokračuje i po 10 letech.

Spor o stovky milionů za zimní stadion v Hradci Králové nekončí. Nejvyšší soud vrátil případ na začátek s tím, že nižší soudy si neujasnily, o jaké nároky vlastně jde, a jejich závěry nemají oporu v důkazech.

Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudů nižších stupňů ve sporu mezi společností ABD INVEST a statutárním městem Hradec Králové o přibližně 248 milionů korun souvisejících s rekonstrukcí a provozem zimního stadionu. Případ se tak po letech vrací k Okresnímu soudu v Hradci Králové, který se jím bude muset znovu zabývat.

Jádrem sporu jsou nároky firmy, která tvrdí, že jí vznikla škoda v souvislosti s neplatnou nájemní smlouvou na zimní stadion. Právě otázka neplatnosti smlouvy a následného vypořádání plnění mezi stranami stojí podle Nejvyššího soudu v centru celého případu.

Neplatná smlouva znamená bezdůvodné obohacení

Nejvyšší soud v rozsudku zopakoval základní právní princip, který měl být pro nižší soudy vodítkem. „Jsou si účastníci povinni vrátit plnění, které si na základě neplatné smlouvy navzájem poskytli,“ uvedl soud. Jinými slovy, pokud smlouva neplatí, nelze z ní odvozovat nároky jako ze smlouvy platné, ale je nutné vztahy vypořádat podle pravidel bezdůvodného obohacení.

Současně připomněl, že v takových případech je třeba přesně určit, jaká plnění si strany poskytly a v jaké hodnotě. To se podle něj v projednávané věci nestalo.

Soudy podle Nejvyššího soudu tápaly v tom, co vlastně řeší

Rozsudek obsahuje poměrně ostrou kritiku práce nižších soudů. Nejvyšší soud jim vytkl, že si vůbec neujasnily, co je předmětem řízení. „Soudy si tak v prvé řadě měly ujasnit, jaké nároky, v jaké výši a z jakého skutkového základu jsou předmětem řízení,“ konstatoval.

Podle něj přitom žalobkyně uplatňovala více nároků s odlišným základem – jednak náhradu škody, případně bezdůvodné obohacení, a zároveň ušlý zisk. Tyto nároky ale soudy „směšovaly“ a neposuzovaly odděleně.

Budova Nejvyššího soudu – vstupní prostory. Ilustrační snímek. Foto: Nejvyšší soud (autor Aleš Ležatka)

Nejvyšší soud upozornil, že žalobce je „pánem sporu“ a je na něm, jak nárok vymezí. Soud pak musí vycházet právě z tohoto vymezení. „Bez změny žaloby soud nemůže přiznat plnění z jiného skutkového základu než toho, který je žalobcem vymezen,“ připomněl.

Nepřezkoumatelné závěry a nedostatek důkazů

Další zásadní výtka míří na způsob odůvodnění rozhodnutí. Podle Nejvyššího soudu v něm chybí jasné vysvětlení klíčových závěrů. „Odůvodnění jeho rozsudku nevyhovuje požadavkům“ na řádné vysvětlení právních úvah, uvedl.

Soud také kritizoval, že některé závěry nemají oporu v provedeném dokazování. Například pokud odvolací soud dovodil, že cena rekonstrukce stadionu byla fakticky hrazena prostřednictvím podnájemného, aniž by jasně vysvětlil, z jakých důkazů takový závěr vychází.

„Uvedené právní závěry odvolacího soudu tak nemají podklad ve zjištěních o skutkovém stavu založených na řádně provedeném dokazování,“ konstatoval Nejvyšší soud.

Problém i u námitky promlčení a započtení

Rozsudek se podrobně zabývá také otázkami započtení pohledávek a promlčení. I zde Nejvyšší soud dospěl k závěru, že odvolací soud se odchýlil od ustálené judikatury.

Zejména upozornil, že soudy nedostatečně řešily, jaké konkrétní pohledávky byly započteny, kdy vznikly a zda byly v době započtení promlčené. Kritika míří i na to, že soudy pracovaly s pohledávkami jako s jedním celkem, přestože mohlo jít o více samostatných nároků.

Vědomost o neplatnosti nelze jen předpokládat

Zásadní je i část týkající se údajné vědomosti žalobkyně o neplatnosti smlouvy. Odvolací soud dovodil, že firma o neplatnosti věděla, a proto nemá nárok na náhradu škody.

Nejvyšší soud tento závěr odmítl jako nedostatečně podložený. „Je pro vyloučení posouzení věci jako nároku na náhradu škody vyžadováno zjištění, že osoba o této neplatnosti věděla, a nikoli jen to, že měla nebo mohla vědět,“ zdůraznil.

Závěr o vědomosti podle něj nelze opřít jen o obecné úvahy o tom, že účastníci měli znát právní úpravu veřejných zakázek. Takový postup označil za nedostatečný.

Případ se vrací na začátek

Nejvyšší soud proto rozsudky nižších soudů zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. Okresní soud se nyní bude muset znovu zabývat jak skutkovým stavem, tak právním posouzením.

Případ tak pokračuje i po více než deseti letech od podání žaloby. Pro další řízení bude klíčové přesně vymezit jednotlivé nároky, oddělit je a znovu posoudit jejich důvodnost – tentokrát v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu. Redakce České justice

X x x

Obchodník, nebo bankéř? Nová AML regulace 2027 staví prodejce drahých kovů do role vyšetřovatelů

Připravovaný evropský AML balíček a legislativní úpravy pro roky 2026 a 2027 radikálně mění pravidla hry na trhu s drahými kovy. Prodejci investičního zlata či stříbra definitivně ztrácejí status pouhých obchodníků a pod hrozbou likvidačních pokut přebírají compliance odpovědnost srovnatelnou s bankovním sektorem. Kde končí svoboda anonymního nákupu, proč se stírá rozdíl mezi komoditou a strategickou surovinou a jak se tlak regulátorů propíše do peněženek koncových investorů?

Trh s drahými kovy prochází nejdramatičtější legislativní proměnou za poslední desetiletí. Připravovaný evropský AML balíček, který vstoupí v platnost v červenci 2027, společně s daňovými úpravami pro rok 2026, přináší definitivní konec anonymity. Prodejci i investoři se musí připravit na zcela nové pořádky, kde se transparentnost stává alfou a omegou každé transakce.

Zavedení celounijního limitu 10 000 EUR pro hotovostní platby je pouze vrcholkem ledovce. Daleko zásadnější je změna v samotném přístupu k obchodníkům, na které stát a regulační orgány přenášejí obrovský díl odpovědnosti za čistotu peněžních toků.

1. Prodejce jako prodloužená ruka státu: Povinnost znát původ peněz

Nová legislativa platná pro roky 2026 a 2027 definitivně stírá rozdíl mezi bankou a obchodníkem s komoditami. Prodejce už nesmí být jen pasivním příjemcem platby. Pod hrozbou drakonických pokut je povinen zjišťovat původ finančních prostředků (tzv. Source of Funds).

V praxi to znamená: Pokud si klient chce pořídit větší množství investičního zlata, prodejce se musí aktivně dotazovat, z jakých zdrojů nákup financuje (např. prodej nemovitosti, dědictví, úspory z podnikání). Doba, kdy stačilo položit peníze na stůl a bez otázek odejít se slitkem, je nenávratně pryč.

Oznamovací povinnost: Pokud transakce vykazuje znaky podezřelosti – například neochota klienta doložit původ peněz nebo snaha o neobvyklé strukturování obchodu (tzv. smurfing) – má prodejce zákonnou povinnost podat hlášení o podezřelém obchodu (SAR, Suspicious Activity Report) příslušným úřadům. Toto pravidlo se navíc přísně uplatňuje nejen při prodeji, ale i při zpětném výkupu komodit od veřejnosti.

2. Digitální stopa a tlak bankovního sektoru

Éra anonymity končí i kvůli nekompromisnímu postoji komerčních bank. Ty dnes na obchodníky s drahými kovy nahlížejí jako na vysoce rizikové subjekty v kategorii High-Risk. To vyvolává na trhu tvrdý dominový efekt.

Aby prodejce mohl vůbec udržet svůj firemní bankovní účet a vyhnul se vypovězení smluv, musí bance nezpochybnitelně prokázat, že jeho vlastní AML procesy jsou neprůstřelné. Tento tlak logicky vede k postupnému omezování hotovostních operací a jednoznačné preferenci bankovních převodů, kde je identita plátce již spolehlivě ověřena bankovním systémem.

Zvláště u průmyslově kritických a strategických surovin, pod které nově spadají stříbrné slitky nebo palladium, se tak stává standardem výhradně transparentní digitální platba zajišťující dokonalou auditní stopu.

3. Transformace trhu: Proč staré postupy v roce 2027 neobstojí?

To, co stačilo v roce 2000 – tedy zapsat jméno zákazníka do papírového sešitu – je v prostředí let 2026 a 2027 čistým legislativním hazardem. Moderní prodejce musí disponovat robustními systémy pro screening mezinárodních sankčních seznamů v reálném čase.

Náklady na tyto compliance technologie sice nevyhnutelně zvyšují provozní marže firem, ale jsou dnes jedinou cestou, jak ochránit společnost před likvidačními sankcemi ze strany státu a klienta před nechtěným nákupem problematických aktiv. Regulační smyčka se stahuje kolem všech typů zboží. Dokonce i u produktů balancujících na pomezí komodity a umění, jako jsou investiční mince se sběratelskými či florálními motivy, je dnes právní čistota transakce hodnocena naprosto stejně přísně jako samotná ryzost kovu.

Spotřebitelská a daňová specifika nové éry

Závěrem je nutné připomenout, že kromě AML regulací musí trh reagovat i na úpravy v oblasti daní a občanského práva. Již od roku 2026 dochází ke změnám v daňových testech pro osvobození příjmů fyzických osob. Investoři navíc často opomíjejí, že drahé kovy tvoří legislativní výjimku z pohledu ochrany spotřebitele. Vzhledem k jejich závislosti na výchylkách finančních trhů u nich nelze uplatnit standardní 14denní lhůtu pro vrácení zboží bez udání důvodu.

Profesionalizace trhu s drahými kovy je zkrátka nezastavitelná. Prodejci se mění v neplacené auditory státu a investoři si musí zvyknout, že pořízení investičního kovu vyžaduje stejnou míru transparentnosti jako založení účtu v bance. Odměnou za ztrátu anonymity je však zásadní vyčištění trhu od šedé ekonomiky. Redakce České justice

X X X

Jozef Holjenčík čelí otázkam zo strany európskeho orgánu. Dôvodom má byť konflikt záujmov.

Stojí na čele úradu, ktorý reguluje ceny energií pre domácnosti a nastavuje pravidlá pre firmy pôsobiace v energetike. No pred svojím nástupom na túto pozíciu pracoval aj pre súkromné spoločnosti z tohto odvetvia.

Staronový predseda Úradu pre reguláciu sieťových odvetví (ÚRSO) Jozef Holjenčík teraz musí vysvetľovať európskym orgánom, či nezamlčal konflikt záujmov.

Holjenčík sa na pozíciu vrátil po parlamentných voľbách v roku 2023. Do kresla predsedu ÚRSO ho nominovala vláda Roberta Fica. Bol to pritom Robert Fico, ktorý ho v minulosti z tejto pozície vypudil po kontroverzii s faktúrami za energie. Holjenčík síce oficiálne v roku 2017 odstúpil z regulačného úradu na vlastnú žiadosť, ale spravil tak po ostrej kritike premiéra.

V úvode roka totiž prišli odberateľom na základe cenového rozhodnutia regulátora vyššie faktúry za elektrinu a plyn. Fico vtedy ľuďom vravel, že faktúry za energie majú roztrhať a hodiť do koša.

X X X

Ruská „liaheň špiónov“ či elitná škola? Ľuboš Blaha začína učiť na moskovskej univerzite. Vraj zadarmo

Slovenský europoslanec Ľuboš Blaha (Smer-SD) bude učiť na MGIMO (Moskovskij gosudarstvennyj institut meždunarodnych otnošenij – Moskovský štátny inštitút medzinárodných vzťahov) v Rusku. Politik to oznámil vo videu na sociálnej sieti. „Liberálne kaviarne na Slovensku sa oháňajú akademickou slobodou, ale mňa a mnohých ďalších veľkí liberáli vyštvali zo Slovenskej akadémie vied, pretože máme iné názory,” povedal.

Ruská „liaheň špiónov“ či elitná škola? Ľuboš Blaha začína učiť na moskovskej univerzite. Vraj zadarmo

Europoslanec spresnil, že na škole bude viesť seminár o medzinárodných vzťahoch a o geopolitike Západu i Ruska. Zdôraznil, že za to nebude dostávať žiadnu výplatu, aby „náhodou niekto nepindal, že beriem peniaze z Ruska”. / Zdroj: Facebook

Dodal, že v Rusku jeho akademickú slobodu, naopak, rešpektujú a je pre neho cťou, že dostal ponuku učiť na MGIMO. Pripomenul, že štúdium na tejto škole absolvovalo aj viacero významných slovenských diplomatov, ale i samotný šéf ruskej diplomacie Sergej Lavrov. „O MGIMO sa hovorí ako o Harvarde nezápadného sveta,” poznamenal Blaha.

Europoslanec tiež spresnil, že na škole bude viesť seminár o medzinárodných vzťahoch a o geopolitike Západu i Ruska. Zdôraznil, že za to nebude dostávať žiadnu výplatu, aby „náhodou niekto nepindal, že beriem peniaze z Ruska”. „Nebojte, slniečka, platím si tu vždy všetko do posledného boršču,” odkázal slovenský politik, ktorý pred niekoľkými dňami odcestoval na návštevu Moskvy. Akcentoval, že je pre neho cťou, že bude môcť na svetových akademických podujatiach reprezentovať MGIMO. Dosiaľ reprezentoval SAV, teraz ale podľa jeho slov ide za lepším. Poznamenal, že na Slovensku kvôli svojim vedeckým knihám „čelil perzekúcii”. „Konečne môžem dýchať slobodne. Áno, v Rusku,” dodal na záver.

MGIMO (Moskovský štátny inštitút medzinárodných vzťahov) je považovaný za elitnú a prestížnu vzdelávaciu inštitúciu v Rusku, zameranú na diplomaciu, medzinárodné vzťahy, právo a ekonómiu. Škola je známa náročným štúdiom a intenzívnou výučbou mnohých cudzích jazykov. Na druhej strane je v západných médiách a kontextoch niekedy spájaná s vplyvom tajných služieb (KGB/FSB) a vnímaná ako „liaheň špiónov“ alebo nástroj mäkkej sily.

X x x

 Ako vyzeralo cvičenie politikov na Generálnom štábe? Poslanci boli s vojakmi tri hodiny

Možnosti reakcie Slovenska preverili na troch syntetických scenároch. Na Generálnom štábe Ozbrojených síl sa vo štvrtok konalo simulované cvičenie poslancov parlamentu a vojakov. Ako vyzeralo, načrtol poslanec Progresívneho Slovenska (PS) Tomáš Valášek.

1. Valášek o stave ohrozenia: PS chce pri tvorbe legislatívy dohliadať aj na to, aby neboli oklieštené občianske slobody

Ako ešte pred stretnutím poslancov z dvoch parlamentných výborov – pre obranu a bezpečnosť a na kontrolu činnosti Vojenského spravodajstva – uviedol hovorca Ozbrojených síl SR Štefan Zemanovič, išlo o scenáre, ktorým by krajina mohla v dohľadnej dobe čeliť. Cvičenie bolo zamerané najmä na možné legislatívne prekážky. 

Predel medzi vojnou a mierom

Predseda výboru na kontrolu činnosti Vojenského spravodajstva Tomáš Valášek (PS) pre Pravdu uviedol, že detaily približne trojhodinového stretnutia na Generálnom štábe prezradiť nemôže. Ako však načrtol, išlo o pokračovanie okrúhleho stola u prezidenta, kde sa zišla presne pred dvoma týždňami koalícia aj opozícia.

Ozbrojené sily podľa neho už dlhšie avizujú, že Slovensko je v situácii, kedy má vojnu na východnej hranici a dochádza k antisabotážam na vojenské a nevojenské objekty, z ktorých je upodozrievané dlhé roky Rusko. „Za tejto situácie už nemáte jasný predel medzi vojnou a mierou. Spoliehať sa na to, že naše zákony, ktoré boli nastavené čierno-bielo, budú dobre slúžiť aj v tejto situácii, je nerealistické,“ poukázal Valášek. 

Bez prezidenta a ministra

Stretnutia sa zúčastnili členovia spomínanej dvojice výborov za účasti predstaviteľov ozbrojených síl, avšak bez prezidenta Petra Pellegriniho a ministra obrany Roberta Kaliňáka (Smer). Na stole je podľa Valáška po simulácii konverzácia, ktoré zákony navrhujú ozbrojené sily zmeniť, pretože súčasná legislatíva im nedovoľuje v niektorých momentoch konať.

„To sme si prebrali na základe konkrétnych príkladov na Generálnom štábe. Ak sa s tým všetky strany stotožnia – to sme si ešte nemali kedy povedať – ďalší krok je príprava legislatívnych návrhov,“ priblížil s tým, že predložiť by ich mohli v najbližších mesiacoch. Pointou je podľa neho nájsť rovnováhu medzi dvoma vecami. „Dať vojakom tie nástroje, ktoré potrebujú, aby nás robili bezpečnými, ale samozrejme, za minimálnych zásahov do občianskych, vlastníckych a iných práv,“ zdôraznil.

Okrúhly stôl prezidenta P. Pellegriniho k stavu ohrozenia

K vojenskému cvičeniu, ktoré absolvovali v stredu najvyšší predstaviteliaPoľska, by stretnutie na Generálnom štábe neprirovnával. Išlo o cvičenie bez streľby či výbuchov, o konverzáciu medzi politikmi a vojakmi a scenároch v špecifických situáciách.

„Toto bol osobitný formát cvičenia. Má to anglický termín Tabletop exercise, TTX. Sú to situácie, ktoré sa dejú v jednej konferenčnej miestnosti, nejde sa do terénu,“ vysvetlil.

Ako ďalej opísal, prebieha ako simulované zasadnutie bezpečnostnej rady alebo vlády, kde vojaci informujú prítomných o tom, čo sa deje, a politici dostanú možnosti, ako by armáda mohla konať. „Na základe tých možností sa potom vyberajú právne problémy s tým súvisiace,“ dodal poslanec.

X x x

Ye mieri do Prahy a okolo koncertu rastie rozruch. Kontroverzný raper už teraz vyvoláva v Česku silné reakcie

Kontroverzný raper Ye sa zrejme znovu snaží dostať na veľké európske pódium. Tentoraz sa skloňuje jeho možné vystúpenie práve v Česku.

Kanye West sa v posledných rokoch pokúša obnoviť svoju hudobnú dráhu, ale návraty na pódium mu zatiaľ často komplikujú škandály, protesty aj zrušené podujatia. Aj preto vzbudila nová správa o možnom vystúpení v Česku okamžitú pozornosť. 

Podľa dostupných informácií by sa koncert mohol konať v Chuchle Aréne, teda na známom dostihovom závodisku v Prahe. Ak by sa projekt podarilo dotiahnuť, areál by mohol prijať až 50-tisíc návštevníkov.

Praha je v hre, no istota stále chýba

O pripravovanom vystúpení sa začalo hovoriť po tom, čo naň upozornil server Page Not Found. Krátko nato sa k téme vyjadrilo aj vedenie samotného areálu, ktoré naznačilo, že prípravy sa posúvajú dopredu.

„Všetko je na dobrej ceste, aby Ye u nás vystúpil,“ uviedla pre redakciu iDNES.cz riaditeľka areálu Zuzana Rambová. Jej slová naznačujú, že projekt sa nezastavil len pri nápade a rokovania pokračujú ďalej.

Ani to však neznamená, že je všetko definitívne dohodnuté. V prípade Yeho sa už viackrát ukázalo, že medzi plánovaným koncertom a skutočne odohraným vystúpením býva veľký rozdiel.

Práve preto sa aj tentoraz k celej veci pristupuje opatrne. Hoci sa hovorí o realizácii, verejnosť zatiaľ nemá potvrdenie, že show sa naozaj uskutoční.

Problémy rapera sa neskončili pri hudbe

Ye sa v poslednom období snažil dohadovať koncerty v rôznych krajinách. Jeho plány však opakovane narážali na odpor, a to najmä pre jeho predchádzajúce kontroverzné a antisemitské výroky. 

Ako sme už upozornili, veľkú pozornosť vzbudil napríklad jeho záujem vystúpiť vo Veľkej Británii na festivale Wireless. Práve tam mu však podľa dostupných informácií odmietli vstup a situácia sa postupne ešte viac skomplikovala.

Problémom nebol len samotný umelec, ale aj reakcia okolia. Kvôli jeho účasti začali od festivalu odstupovať sponzori a celé podujatie bolo napokon zrušené.

Podobný scenár sa zopakoval aj v Poľsku. Zrušený bol aj jeho júnový koncert, proti ktorému sa verejne postavila tamojšia ministerka kultúry Marta Cienková.

Sám sa ospravedlnil a hovorí o liečbe

Raper sa medzičasom pokúsil zlepšiť svoj obraz na verejnosti. V americkej tlači zverejnil ospravedlnenie, v ktorom sa dištancoval od nálepiek, ktoré sa s ním v poslednom období spájali.

Vo svojom vyhlásení uviedol, že „nie je nacista ani antisemita“ a že svoje predchádzajúce činy ľutuje. Išlo o dôležitý moment, no zároveň len o prvý krok v snahe získať späť dôveru publika aj organizátorov.

Ye zároveň tvrdí, že za jeho správaním stáli vážne zdravotné a psychické problémy. Hovoril o neliečených ťažkostiach, poranení mozgu a o tom, že neskôr dostal diagnózu bipolárnej poruchy. 

Podľa vlastných slov počas manickej epizódy stratil kontakt s realitou. Dnes sa vraj snaží svoj život stabilizovať pomocou terapie, liekov aj zmeneného životného štýlu.

Miesto koncertu rieši aj veľmi praktické starosti

Debata o koncerte v Prahe sa nevedie len v rovine morálky či politiky. Zaznievajú aj celkom konkrétne výhrady, ktoré súvisia s tým, či je Chuchle vôbec pripravená na akciu takéhoto rozsahu.

Skepticky sa k zámeru postavila mestská časť Veľká Chuchle. Starosta upozornil najmä na to, že očakávaná návštevnosť podľa nich presahuje logistické aj kapacitné možnosti lokality.

„O celej akcii sme boli my aj magistrát informovaní, akcia ale podľa nás úplne prevyšuje možnosti logistické aj kapacitné. S usporiadaním koncertu ale nič neurobíme, akcia má prebehnúť na súkromnom pozemku,“ uviedol pre iDNES.cz starosta Veľkej Chuchle Jan Křen.

Keďže ide o dostihový areál, rieši sa aj vplyv koncertu na kone ustajnené v priestore. Výrazné svetlá či laserové efekty by totiž mohli znamenať problém aj pre bežnú prevádzku závodiska.

Organizátori myslia aj na zvieratá v areáli

Vedenie areálu preto už naznačilo, ako chce podobné riziká znížiť. Časť zvierat by mala byť dočasne presunutá a majitelia koní dostali ponuku kompenzácie. 

„Tým, ktorí u nás majú ustajnené kone, sme ponúkli finančnú kompenzáciu za prevoz ich koní. Časť zvierat potom plánujeme dať do zadných stajní, kde by mali zostať mimo dosahu show,“ vysvetlila Rambová pre Page Not Found.

Aj tento detail ukazuje, že organizátori neriešia len pódium a predaj vstupeniek. V prípade takejto akcie musia počítať aj s tým, čo všetko koncert ovplyvní v každodennom fungovaní areálu.

Zároveň je to ďalší dôkaz, že podujatie sa minimálne v prípravnej rovine berie vážne. Otázkou však zostáva, či všetky tieto opatrenia napokon povedú aj k samotnej realizácii koncertu.

Praha sa v tejto súvislosti nespomína prvý raz

Možný presun Yeho vystúpenia do českého hlavného mesta sa neobjavil až teraz. Jeho meno sa už minulý rok spájalo s festivalom Rubicon na Slovensku, kde mal byť hlavnou hviezdou programu.

Ani tento projekt sa napokon neuskutočnil. Organizátori festival zrušili s odvolaním na nepredvídateľné okolnosti, vonkajší tlak a logistické ťažkosti.

Proti koncertu navyše vznikla petícia, v ktorej bol raper označený za jedného z najznámejších antisemitov. Negatívna odozva bola preto výrazná už v čase, keď sa hovorilo o jeho vystúpení na Slovensku. 

Podľa vtedajších informácií slovenských médií sa časť programu aj samotný koncert mali na jeseň presunúť práve do Prahy. Nakoniec k tomu nedošlo a rozhovory sa zjavne obnovili až teraz.

Už vlani boli okolo Rubiconu jasné pochybnosti

Neistotu okolo slovenského festivalu bolo vidieť aj na ďalších signáloch. Predaj vstupeniek sa pozastavil a krátko pred plánovaným termínom sa na mieste pri Bratislave ešte nezačali ani prípravné práce.

To všetko naznačovalo, že projekt nemá pevné základy. Aj preto sa neskôr čoraz viac hovorilo o tom, že ak by sa Ye predsa len mal objaviť v regióne, mohlo by to byť skôr v Prahe než na Slovensku.

Ani v českej metropole by však takýto krok neprešiel bez odporu. Už vlani sa proti možnému presunu postavili českí ochrancovia ľudských práv.

Spustili petíciu, v ktorej upozorňovali na bezpečnostné riziká aj na možnosť, že by podobná akcia podporila šírenie extrémizmu. Podľa nich by koncert mohol prilákať radikálne skupiny z Česka aj zo zahraničia.

Výhrady zazneli aj z pražskej politiky

Kritické stanoviská neprišli len od aktivistov. Výhrady mali aj niektorí pražskí politici, ktorí dali jasne najavo, že k podobnému podujatiu pristupujú veľmi rezervovane. 

Primátor Bohuslav Svoboda podľa dostupných informácií povedal, že mesto by takúto akciu samo neorganizovalo. Zároveň zdôraznil, že Praha podľa neho „nie je miestom pre antisemitizmus“.

Proti vystúpeniu sa v minulosti postavil aj jeho vtedajší námestník pre kultúru Jiří Pospíšil. Aj to ukazuje, že prípadný koncert by nemal len hudobný rozmer, ale aj širší spoločenský dosah.

Práve preto je situácia okolo Yeho možného vystúpenia v Chuchli stále citlivá. Rokovania síce pokračujú, no popri hudbe sa rieši aj bezpečnosť, logistika, povesť interpreta a reakcia verejnosti.

X XX

Lekárka s rakovinou mozgu: Musela som sa naučiť nebyť silná ani odvážna. Svoju diagnózu nemôžem nenávidieť, musím ju prijat.

Ľudia si myslia, že rakovina je najhoršia choroba. A skutočne je to desivá diagnóza. Som však vďačná, že žijem, že aktuálne nemám bolesti, hovorí Tereza.

Tereza Zemešová (31) ešte pred niekoľkými rokmi zvažovala, či má investovať do ďalšieho štúdia, alebo radšej šetriť peniaze pre dcéru v prípade svojej smrti. Dnes ďalej študuje, robí si atestáciu fyziatrie, balneológie a rehabilitačnej medicíny a študuje osteopatiu. Pôvodne chcela byť anesteziologičkou, no plány jej skrížilo onkologické ochorenie – glióm mozgu.

Gliómy patria medzi najzávažnejšie nádory mozgu. Niektoré majú agresívny priebeh a prognóza býva krátka, iné sa darí vďaka liečbe dlhodobo stabilizovať. Aj preto pacienti často žijú medzi dvoma pólmi – medzi strachom z návratu choroby a snahou viesť čo najbežnejší život.

„Mesiac som čakala na operáciu. Počas toho obdobia som nemohla spávať, nevedela som fungovať a doma som mala malé dieťa,“ spomína Tereza. Na chemoterapiu nemohla chodiť sama, ľudia na ňu zazerali, lebo ako mladá žena v autobuse alebo električke sedávala a raz, keď bola s dcérou na ihrisku, si uvedomila, že nič necíti a potrebuje psychologickú pomoc.

Tereza sa k bežnému životu vracala takmer dva roky. Dnes hovorí, že najťažšie nebolo len prežiť liečbu, ale naučiť sa s diagnózou žiť. Aj preto sa podieľala na založení pacientskej organizácie SNAP, ktorá chce ľuďom s neuroonkologickými ochoreniami dať to, čo jej samej chýbalo – informácie, orientáciu a komunitu.

Vyštudovali ste medicínu a vaše prvé kroky smerovali na jednotku intenzívnej medicíny v detskom kardiocentre. Prečo ste si vybrali práve povolanie lekárky?

Veľmi ma ovplyvnil môj brat, ktorý je tiež lekár. Nakoniec sme obaja vyštudovali medicínu na Slovenskej zdravotníckej univerzite. Bavila ma biológia, chémia, fyzika. Najprv som pochybovala, či by som mohla byť lekárka. Obávala som sa predstavy, že by som mala mať zodpovednosť za ľudský život. Zvažovala som aj iné možnosti, ale postupom času som dospela k tomu, že liečiť ľudí je krásne poslanie, a tak som sa rozhodla pre medicínu.

Keď ste mali 27 rokov, prešli ste z úlohy lekárky do pozície pacientky. Ako vyzeral váš život predtým, než prišli väčšie zdravotné ťažkosti?

Dcéra mala vtedy rok a osem mesiacov, žila som starostlivosťou o ňu. Mala som novú prácu, do ktorej som len nedávno nastúpila. Pracovala som v detskom kardiocentre na intenzívnom oddelení. Veľmi som sa tešila, že som sa vrátila do práce, hoci to bolo náročné a hektické obdobie. Sťahovali sme sa, riešili sme bežné rodinné záležitosti: čo navariť či kedy ísť do obchodu.

V tom období sa u vás prvýkrát prejavili príznaky ochorenia. Čo to bolo?

Mala som bolesti hlavy. Nebola to úplne bežná bolesť, skôr tenzné bolesti, no bola som v novej práci, mala som malé dieťa, takže som si dala analgetiká a išla som ďalej, neprikladala som tomu veľkú pozornosť. Lieky mi účinkovali, a tak som mohla pokračovať v bežnom fungovaní.

Kedy vám začalo dochádzať, že to nemusia byť len obyčajné bolesti hlavy?

Súvislosť medzi mojím ochorením a bolesťami hlavy som si uvedomila až spätne, keď som už poznala svoju diagnózu. Prvý prejav toho, že ide o niečo vážnejšie, prišiel pred piatimi rokmi na Prvý sviatok vianočný, asi tri mesiace od začiatku bolestí. Boli sme práve u svokrovcov, otvorili sme si fľašu vína, oslavovali sme. Vtedy som dostala epileptický záchvat. Dcéra bola našťastie v druhej miestnosti a nevidela to.

Čo nasledovalo?

Po epizáchvate som bola v bezvedomí, nachvíľu som sa ešte prebudila u svokrovcov a matne si pamätám presun v záchranke. Nevedela som poriadne, čo sa deje, mala som výpadok pamäte, retrográdnu amnéziu. Keď som zase prišla k sebe, ležala som na centrálnom urgentnom príjme v Ružinove.

Zo začiatku som mala tendenciu správať sa ako lekárka. Sledovala som ostatných pacientov. Jeden pán sa triasol, tak som na to upozornila personál. Potom mi spravili akútne CT-čko. Keďže som komunikovala s mojimi známymi lekármi, veľmi rýchlo sa mi podarilo dostať sa k snímkam z vyšetrenia.

Ako vyzerali?

Vyzeralo to ako cysta. Vtedy som sa veľmi zľakla, povedala som si: Preboha, mám cystu v mozgu, budú mi ju musieť drenážovať. Veľmi som sa bála výkonu na mozgu. Potom ma hospitalizovali na neurológii v Ružinove, spravili mi magnetickú rezonanciu a potvrdili mi diagnózu glióm.

Keď vám najprv povedali, že to môže byť cysta, aj to vás vystrašilo. Čo ste cítili, keď sa napokon potvrdil glióm?

Plakala som, bála som sa, nevedela som, čo bude ďalej.

Najhoršie bolo čakanie.

x XX