Ministr zahraničí Íránu Arakčí je schopný muž. Během několika desítek posledních hodin se dokázal sejít s představiteli Saudské Arábie, Ománu a Kataru. To na jedné schůzce. Poté odcestoval do Islamábádu, kde se sešel s představiteli Pákistánu. Tedy s představiteli země, která se snaží zprostředkovat mír mezi jeho zemí, Íránem a Spojenými státy.

A na závěr svého bleskového turné zaletěl do Moskvy, aby se sešel s ruskými představiteli a především s ruským prezidentem Putinem. Oba dva státníci si vyměnili, alespoň podle sociálních sítí, které jsem měl možnost shlédnout, vzájemné komplimenty. Prezident Putin ocenil úsilí Íránu zachovat svou suverenitu. A ministr Arakčí poděkoval V. Putinovi za postoj Ruska a  jeho podporu v konfliktu se Spojenými státy a Izraelem. Tato blesková diplomatická iniciativa je akcí na podporu Íránem navrženého mírového plánu, jenž byl předán Spojeným státům k posouzení. Podstata tohoto návrhu spočívá v tom, že by protistrany vyřešily prioritně otázku průchodnosti Hormuzského průlivu a dalších záležitostí, které s tím souvisejí. A otázku řešení jaderných zbraní, tedy virtuálních jaderných zbraní Íránu, by odsunuly na pozdější dobu.

Zdá se mi to jako rozumné řešení, zejména s ohledem na to, že loni v létě americký prezident Trump hovořil o tom, že íránský jaderný program je de facto zničen. Íránci, zdá se, dobře chápou, že pokračovat v rozvoji tohoto programu je nerozumné. Tak to vidím konec konců i já. Pravdu ale má italská předsedkyně vlády Meloniová, která se vyjádřila, že v současné době vlastní jaderné zbraně již 9 zemí světa. Mezi nimi i Izrael. A jediný, kdo zatím kdy použil jadernou zbraň byly Spojené státy.

Pokud Spojené státy odmítnou tento mírový plán, budou před tváří celého světa ony tím státem, který znemožňuje  mírové uspořádání v oblasti  Perského zálivu. A s tím související otázky dopravy ropy, zkapalněného zemního plynu, ale také třeba umělých hnojiv ze států zálivu do celého světa.

Samozřejmě, že celý svět  dnes trápí zvýšené ceny ropy a zemního plynu právě v důsledku výpadku dodávek těchto komodit z oblasti Perského zálivu. Toto řešení, které navrhuje Írán, tedy řešení problému per partes, je z mého hlediska rozumné. Stejně tak jako je rozumné, že do ukončení konfliktu a jeho konečného uspořádání vstoupí Rusko. Tedy ruský prezident Putin, který může přímo komunikovat s americkým prezidentem a připravit podmínky pro dosažení mírové smlouvy. Ta nemá žádnou dobrou alternativu… Pokračující válka v situaci, kdy Spojené státy podle věrohodných informací vyčerpaly své muniční arsenály, není dobrý nápad. Řekněme si otevřeně, že to je zřejmě jeden z hlavních důvodů – tedy vyčerpání zbrojních arsenálů Spojených států i Izraele – proč Spojené státy přistoupily k prodlužování příměří s Íránem. Je to výhodné pro obě strany. Ukazuje se, že strategie, kterou pod vlivem špatných či záměrně zkreslených informací zpravodajských služeb USA a Izraele, zvolilo americké vedení státu, byla zcela chybná.

Po amerických a izraelských útocích první den konfliktu s Íránem bylo povražděno prakticky téměř celé vedení Iránu, což je neuvěřitelným porušením mezinárodního práva. Ale ke kýžené změně režimu v Íránu nic nesměřuje. Naopak, vláda ajatolláhů a iránských revolučních gard se upevnila. Irán se nepochybně nevzdá ani svého programu rozvoje balistických raket. Bez něj by byl zcela bezbranný. Ale ostatní věci, včetně jaderného programu,  jsou jistě tak říkajíc k mání.

Ing. Jiří Paroubek, expremiér ČR, server vasevec

X XX

KANCLÉŘ  NĚMECKA  MERZ  ODMÍTÁ  USA

Německý kancléř Friedrich Merz řekl, že je rozčarovaný z přístupu Spojených států a Izraele k jednání o míru na Blízkém východě. Evropa se podle něj proto pokouší o vlastní diplomatické řešení konfliktu s Íránem, snahy přesto s USA koordinuje

Už dopoledne Merz řekl, že Američané v jednáních zjevně nemají žádnou přesvědčivou strategii.

„Jsem rozčarovaný,“ připustil Merz po dotazu novináře, jak pohlíží na jednání o ukončení války na Blízkém východě. Konflikt začal na konci února, když Spojené státy a Izrael napadly Írán. Teherán v odvetě zahájil útoky na Izrael, na americké vojenské základny na Blízkém východě i na vojenské a civilní cíle v okolních arabských státech.

Podle Merze si Američané a Izraelci představovali, že válka skončí „za několik dní“. Trvá ale už téměř dva měsíce, byť nyní mezi USA a Íránem panuje křehké příměří.

Evropa se proto podle německého kancléře proto soustředí na vlastní „diplomatické řešení“ války. Koordinuje postup s Washingtonem, má ale „vlastní evropskou představu“.

Merz se ke stavu jednání o míru na Blízkém východě vyjádřil po zasedání předsednictva frakce konzervativní unie CDU/CSU, které se v pondělí konalo v Berlíně. Už dopoledne při návštěvě školy ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko uvedl, že Američané šli do války bez zjevné strategie.

Americké akcie zakončily dnešní obchodování smíšeně. Kolísající naděje na dohodu o ukončení války na Blízkém východě vyvolaly u investorů nervozitu, uvedla agentura Reuters. Na tento týden je také naplánované měnové zasedání americké centrální banky (Fed).

Rakety a drony hnutí Hizballáh jsou i nadále hrozbou, která vyžaduje další vojenské zásahy v Libanonu, prohlásil izraelský premiér Benjamin Netanjahu.

Americký dolar dnes mírně oslabuje. Kolísající naděje na dohodu o ukončení války na Blízkém východě vyvolaly u investorů nervozitu před sérií zasedání centrálních bank plánovaných na tento týden, uvedla agentura Reuters.

„Íránci jsou zjevně silnější, než se myslelo, a Američané zjevně také nemají opravdu přesvědčivou strategii ve vyjednáváních,“ dodal. Problémem při takových konfliktech je podle něj vždy, „že je třeba nejen jít do něj, ale i z něj“.

Merz také zdůraznil, že válka na Blízkém východě tvrdě dopadá i na Německo a jeho hospodářství.

„Stojí nás to velmi mnoho peněz,“ řekl žákům ve škole v Marsbergu.

„Tento konflikt, tato válka má přímé důsledky na náš hospodářský výkon,“ dodal. Také přední hospodářské instituty upozorňují, že dopady íránské války na Německo jsou velké.

Na počátku dubna snížily odhad růstu na letošní rok na 0,6 procenta, Merzova vláda dokonce předpokládá, že hrubý domácí produkt (HDP) Německa poroste jen o 0,5 procenta. Ještě loni na podzim odhadovaly instituty letošní růst na 1,4 a vláda na 1,3 procenta.

X X X

Írán se nenechá dotlačit k nuceným jednáním s USA, říká prezident

Írán se podle prezidenta Masúda Pezeškjána nenechá dotlačit k „nuceným jednáním” se Spojenými státy. Postup v jednáních o mírové dohodě podle něj bude obtížný, dokud „nepřátelské akce” Washingtonu neskončí. Zahraniční média podotýkají, že USA a Írán se nyní drží navzájem ekonomicky v šachu a obě strany spoléhají na to, že protivník ustoupí jako první.

Íránský prezident Masúd Pezeškján vede jednání tří složek íránské vlády

Íránský prezident Pezeškján podle amerických médií situaci hodnotil v telefonátu s pákistánským premiérem Šáhbázem Šarífem. Islámábád podle něj bude nadále pokračovat v „upřímných a otevřených snahách pro mír a bezpečnost regionu”.

Stanice CNN uvádí, že si Írán uvědomuje, že ze současné patové situace má naději vyjít s lepšími podmínkami

Americká námořní blokáda škrtí íránskou ekonomiku a obyvatele, kteří se potýkají s narůstající nezaměstnaností a rostoucími cenami potravin.

„Pokud však Washington není připravený blokádu držet měsíce, bude obtížné íránskou ekonomiku rozložit zcela,” píše CNN.

Írán si je podle analytiků současně vědom toho, že pod tlakem je i americký prezident Donald Trump, který kvůli válce čelí narůstající kritice na domácí půdě s blížícími se volbami v listopadu.

Významnou osobou v americko-íránských jednáních zůstává íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí.

Diplomat se vzděláním na britské univerzitě, diplomatickými zkušenostmi z Evropy a Japonska byl hlavním vyjednavačem Teheránu se světovými mocnostmi o jaderném programu, které vedly k původní dohodě v roce 2015. Od té USA odstoupily v roce 2018.

Arakčí se podle íránských státních médií ještě během víkendu vrátí do Pákistánu k dalším rozhovorům se zprostředkovateli. Trump během soboty oznámil, že nebude své diplomaty do Pákistánu posílat na „18hodinovou cestu” letadlem, aby „se pak hádali o ničem”.

X XX

ČEZ usiluje o dohodu o ázerbájdžánský plyn, řekl Babiš. Baku chce spolupracovat v obranném průmyslu

Energetická skupina ČEZ usiluje o dohodu o dlouhodobých dodávkách zemního plynu z Ázerbájdžánu. Řekl to v pondělí premiér Andrej Babiš (ANO) v ázerbájdžánském městě Gabala po jednání s prezidentem této zakavkazské země Ilhamem Alijevem. Baku má zase zájem o prohloubení spolupráce obou zemí v obranném průmyslu. Strojírenská skupina Škoda Group, konkrétně Škoda Transportation, usiluje o účast v tendru na dodávky vlakových souprav pro metro.

„Určitě chci vztahy našich zemí dále rozvíjet, a proto jsem milerád pozval prezidenta Ilhama Alijeva i s jeho paní do České republiky,“ napsal pak Babiš odpoledne na síti X.

Ázerbájdžán byl v loňském roce největším dovozcem ropy do Česka. Přiteklo z něj přes 42 procent dovezené ropy.

Podle Babiše Alijev navrhl zasedání mezivládní komise, za českou stranu v ní bude ministr průmyslu Karel Havlíček. „Bude pokrývat všechny ty aktivity, o kterých jsme mluvili,“ řekl. Zmínil například i spolupráci mezi ázerbájdžánskými a českými univerzitami. 

Energetika tvoří podle Alijeva hlavní oblast spolupráce mezi oběma zeměmi, kterou by chtěl ale rozšířit o obranný průmysl.

Řada firem, které doprovázejí Babiše na jeho cestě po Ázerbájdžánu a Střední Asii, už podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jana Rafaje v zemi působí, nynější návštěva tak podle něj má spíše rozvinout další možnosti vzájemného obchodování. Přítomny jsou například skupina CSG (Czechoslovak Group) podnikatele Michala Strnada, pardubický výrobce výbušnin a střeliva Explosia, Frýdlantské strojírny nebo strojírenská skupina Škoda Group.

Ázerbájdžán je třetím největším producentem ropy z bývalých republik Sovětského svazu a země je závislá na příjmech z prodeje této suroviny. V posledních letech roste význam těžby zemního plynu, o který mají zájem země Evropské unie. Ázerbájdžán se tak podílí na několika ropovodech i plynovodech.

X XX

Ruský list představil, kdo z českých politiků je vstřícný k dialogu s Moskvou

Rusko je připraveno k diplomatickému dialogu s novou českou vládou, čeká však na případný zájem ze strany Prahy, uvedl náměstek ruského ministra zahraničí Dmitrij Ljubinskij pro ruský celostátní deník Izvěstija. List zmiňuje české politiky, kteří vůči Rusku vysílají vstřícné signály naznačující ochotu k spolupráci.

K obnovení vztahů mezi Moskvou a Prahou nedojde, dokud neskončí konflikt na Ukrajině , ale první konzultace mohou začít již nyní, řekl listu například poslanec SPD Josef Nerušil.

„Čím dříve se to stane, tím lépe. Důrazně podporujeme ukončení ukrajinského konfliktu, nejlépe diplomatickými jednáními. Také se domníváme, že čím dříve budou zrušeny všechny ekonomické sankce, tím lépe, protože jsou škodlivé pro obě strany. Ani jedna strana by si neměla klást předpoklady pro normalizaci vztahů,“ citoval deník poslankyni a předsedkyni Trikolóry Zuzanu Majerovou.

Deník Izvěstija také připomíná výroky předsedy Sněmovny a šéfa SPD Tomia Okamury, že řešením problému vysokých cen energií v České republice by mohlo být obnovení dovozu plynu a ropy z Ruska.

List uvádí, že Andrej Babiš před loňskými říjnovými volbami sliboval ukončení pomoci Kyjevu a vyzýval k jednání s Moskvou. Navzdory těmto prohlášením však jeho kabinet dosud žádné konkrétní kroky k normalizaci vztahů nepodnikl. List Izvěstija tento postoj přičítá obavám z případných sankcí ze strany Evropské unie a také vnitropolitické situaci v Česku.

Zásadní překážkou je podle ruského listu mimo jiné prezident Petr Pavel, který se proti dialogu s Kremlem ostře staví a prosazuje pokračující podporu Ukrajiny.

List tvrdí, že hlava státu se otevřeně snaží mařit práci vlády, a připomíná v této souvislosti březnové masové protivládní demonstrace na podporu prezidenta.

„Záměrně se udělalo hodně pro to, aby se zabránilo jakémukoli kontaktu s čímkoli ruským, včetně kultury a sportu. Doprava do Ruska byla zrušena, víza pro Rusy pozastavena, ruské školy uzavřeny, studenti vyloučeni a směna peněz se ztížila,“ řekl ruskému deníku europoslanec SPD Ivan David.

Podle něj je každý, kdo je jakkoli podezřelý z kontaktu s čímkoli ruským, ostrakizován. „To samozřejmě platí i pro rozhovory s ruskými médii. Všude, kde se objeví problémy, hledají ‚ruskou stopu‘ a kohokoli chtějí vyloučit, obviňují z ‚hraní si s Ruskem‘,“ dodal. „Samozřejmě se aktivně zapojují zpravodajské služby. V České republice to nedosahuje takové míry jako v Polsku, pobaltských státech nebo Finsku, nemluvě o Ukrajině.“

Bývalý policejní prezident Stanislav Novotný, který se rovněž netají sympatiemi k Moskvě, listu řekl: „Vztahy s Ruskem jsou našim vládám diktovány ze zahraničí, konkrétně z Bruselu a Washingtonu. Racionální vládní politici by samozřejmě rádi vztahy zlepšili, zejména v ekonomické oblasti, zejména v energetice. Chybí jim k tomu však odvaha, protože by ve funkci dlouho nevydrželi.“

Muniční iniciativa

Ruský deník dále upozorňuje, že ačkoliv Babišova vláda zastavila financování dodávek munice ze státního rozpočtu a odmítla se podílet na evropské půjčce Ukrajině, zbrojní iniciativy se Praha nikdy zcela nevzdala. Ta podle listu dodala Ukrajině přes 4,4 milionu granátů.

List Izvěstija rovněž reflektuje napětí kolem českých firem vyrábějících drony pro ukrajinskou armádu. Tyto podniky zařadilo ruské ministerstvo obrany na seznam, který místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv označil za potenciální cíle pro ruské údery. Proti tomu následně protestovalo české ministerstvo zahraničí

XXX

Po zlatých časoch prišlo vytriezvenie. Už o pár dní pocítime účet za zastavený ruský plyn

Plyn na Slovensku už o pár dní zdražie. Nové rozhodnutie Úradu pre reguláciu sieťových odvetví (ÚRSO) od mája zvyšuje poplatky za jeho prepravu. Ukazuje sa tak, že tlak v plynárenstve sa po zastavení tranzitu cez Ukrajinu ďalej prelieva do domáceho trhu. Zmena sa síce najskôr dotkne firiem a dodávateľov, no v konečnom dôsledku môže zasiahnuť aj bežných odberateľov. Aj pre spoločnosť Eustream, ktorá plyn prepravuje, pritom platí, že veľké zisky z ruského tranzitu sú minulosťou.

Ruské plynárenské podniky

Ruské plynárenské podniky na polostrove Jamal, prístav Vladivostok a kamióny na fínskych cestách. / Zdroj: Reuters/CCTV

Pri takzvanom domácom bode, teda pri plyne, ktorý smeruje na slovenský trh, sa poplatok za prepravu plynu potrubím na našom území od mája zvýši o necelých 33 eur – z 328,50 eura na 361,35 eura. Práve tento údaj je pre Slovensko najdôležitejší, keďže nejde o plyn, ktorý cez krajinu len preteká ďalej, ale o surovinu určenú pre domácich odberateľov a firmy.

Treba však dodať, že samotná preprava tvorí z výslednej ceny plynu len menšiu časť. Aj podľa Eustreamu ide len o jednotky percent, kým rozhodujúcu váhu má stále samotná cena plynu ako komodity. Firma pritom pôvodne žiadala, aby sa poplatky zvýšili o viac ako 70 percent, no regulátor jej nakoniec schválil len približne desaťpercentný rast. 

Firma argumentuje tým, že doterajšie nastavenie už nezodpovedá novej situácii po výpadku veľkého tranzitu. Kým kedysi cez Slovensko tiekli obrovské objemy plynu ďalej do Európy a štátna spoločnosť vyberala poplatky za používanie svojej infraštruktúry od zahraničných spoločností, dnes je realita úplne iná a náklady na prevádzku siete sa rozpočítavajú na výrazne menší tok. Aj preto Eustream hovorí, že schválené zdraženie berie na vedomie, no za dostatočné ho nepovažuje.

Dopad na domácnosti

Vyššie poplatky, ktoré nastavil ÚRSO, sa najskôr dotknú najmä veľkých firiem, ktoré surovinu vo veľkom spotrebúvajú, a tiež teplární. Práve tie nakupujú plyn ako dôležitý vstup a každé zdraženie v reťazci sa im skôr či neskôr premietne do nákladov. Čo sa týka domácností, tie pocítia skôr nepriamy dosah zmien. V tomto prípade jednoducho platí, že ak budú mať vyššie náklady distribútori tepla alebo firmy závislé na dodávkach plynu, časť tlaku sa môže časom presunúť aj na ľudí.

X X X

Investovanie nie je len pre bohatých: S aplikáciou InvestQ od Tatra banky môžete začať už s pár eurami

Historicky sme zvyknutí držať peniaze na bežných účtoch, kde ich však postupne znehodnocuje inflácia. Tatra banka sa rozhodla tento prístup zmeniť a prináša novú aplikáciu InvestQ. 

Potvrdzuje to aj ÚRSO, hoci zároveň tvrdí, že zabránil ešte väčšiemu rastu. „Platí, že ÚRSO zabránil extrémnemu zdraženiu plynu a rozhodol o nových cenách za prepravu plynu, ktoré porastú o 10 percent na jednotlivých bodoch prepravnej siete, pričom spoločnosť Eustream žiadala v dôsledku zastavenia tranzitu ruského plynu zvýšenie o viac ako 70 percent. Keďže ide o jednu z položiek zahrnutú do celkovej koncovej ceny plynu, bude to mať čiastočný vplyv aj na budúcoročné ceny plynu pre domácnosti. Cieľom ÚRSO bolo udržať dostupné ceny plynu pre firmy i domácnosti. Ministerstvo hospodárstva bolo podľa platnej legislatívy účastníkom konania,“ uviedol hovorca regulátora Radoslav Igaz.

V praxi to neznamená, že by ľuďom od mája automaticky skokovo narástli účty za plyn. Skôr ide o to, že vyššie prepravné poplatky zvyšujú náklady v celom reťazci a tie sa pri ďalšom nastavovaní cien môžu čiastočne premietnuť aj do konečných faktúr. Najciteľnejšie sa to môže ukázať najmä tam, kde domácnosti odoberajú teplo z teplární alebo sú odkázané na dodávateľov, ktorí budú do cien postupne započítavať aj drahšiu prepravu. 

Pre ľudí je však dôležité, že štát aj v tomto roku ponecháva energopomoc. Vláda totiž adresnú pomoc s cenami energií schválila na celý rok 2026 a pri elektrine aj plyne sa pomoc poskytuje priebežne priamo vo faktúrach domácností – pri teple cez energopoukážky. Kompenzácie zvýšených cien elektriny a plynu sa pre domácnosti s nárokom na pomoc zohľadňujú automaticky v zálohových platbách od dodávateľov.

Koniec „zlatej sliepky“

Pre Eustream boli dlhé roky tranzitu ruského plynu „zlatou sliepkou“. Kým cez Slovensko tiekli desiatky miliárd kubíkov plynu ďalej na západ, firma dokázala na tomto biznise zarábať stovky miliónov eur. Napríklad v účtovnom roku končiacom v júli 2019 vykázala čistý zisk 386,6 milióna eur a jej prepravná sústava vtedy transportovala 66,47 miliardy kubických metrov plynu. V poslednom dostupnom účtovnom roku, ktorý sa skončil v júli 2025, už firma vykázala zisk po zdanení len 47,73 milióna eur a objem prepravy klesol na 10,23 miliardy kubických metrov. Samotný Eustream pritom vo výročnej správe pripomína, že v predkrízových rokoch preprava pravidelne presahovala 60 miliárd kubických metrov ročne.

Práve preto spoločnosť tvrdí, že nové tarify, ktoré jej schválil regulátor, sú pre ňu stále primalé. Eustream preto hovorí, že schválená výška poplatkov nezodpovedá zmeneným podmienkam prevádzkovania strategickej infraštruktúry a môže mať negatívny dosah na ekonomickú stabilitu podniku. Po konci veľkého tranzitu sa tak prepravcovi rozsypala ekonomika prevádzky, na ktorú bol dlhé roky nastavený.

Firma to opisuje aj úplne konkrétne. „Preprava klesla na menej ako jednu desatinu pôvodných objemov, čo má zásadné dosahy aj na zdroje potrebné na prevádzkovanie siete. V dôsledku nepriaznivej situácie sme boli nútení pristúpiť k rozsiahlemu hromadnému prepúšťaniu a prijať ďalšie optimalizačné opatrenia aj na úrovni infraštruktúry,“ uviedla spoločnosť. Z kedysi mimoriadne výnosného tranzitného biznisu je tak zrazu firma, ktorá hovorí o šetrení, optimalizácii a prepúšťaní. Podľa vlastných slov dnes prepúšťa približne pätinu zamestnancov. 

Eustream zároveň odmieta, že by hlavným vinníkom vysokých účtov za plyn boli práve jeho tarify. Firma pripomína, že zvýšenie ceny v prípade jednej megawatthodiny je 19 centov. Dodáva aj to, že problém podľa nej neleží v slovenskej preprave, ale najmä v samotnej cene komodity. „Naopak, dostupnosť možností dovozu zemného pX Xlynu na Slovensko zo všetkých smerov, ktoré tu sú vďaka investíciám Eustreamu, znamená nielen energetickú bezpečnosť, ale v konečnom dôsledku aj viac možností výhodnejšieho nákupu komodity,“ uzavrela spoločnosť.

X X X

 Trumpovi dochádza trpezlivosť. Zvoláva bezpečnostný tím, Irán prichádza s novým návrhom

Americký prezident Donald Turmp bude v pondelok rokovať o vojne s Iránom so svojimi poradcami pre bezpečnosť. Stretnúť sa má s najbližším tímom pre národnú bezpečnosť a zahraničnú politiku, aby prediskutoval ďalšie kroky týkajúce sa vojny v Iráne. Medzitým sa napätie na Blízkom východe stupňuje, keď Izrael pokračuje v útokoch na juh Libanonu napriek prímeriu s hnutím Hizballáh a obe strany sa navzájom obviňujú z jeho porušovania. Iránsky minister zahraničných vecí Abbás Arakčí zároveň pricestoval do Petrohradu, kde má rokovať s ruským prezidentom Vladimirom Putinom. Irán dal Spojeným štátom nový návrh na opätovné otvorenie Hormuzského prielivu a ukončenie vojny i odloženie rokovaní o jadrovom programe na neskôr

X XX

Britská hrdosť pod tlakom: Trump rozohráva starý spor o Falklandy.

Falklandy, symbol britskej hrdosti, sa opäť vracajú do centra geopolitiky. Donald Trump ich využíva ako nástroj tlaku na spojenca, ktorý odmietol hrať podľa jeho pravidiel.

Falklandy nikdy neboli len ostrovy. Od roku 1982 sú symbolom britskej hrdosti, vojenskej sily a politického rizika. Keď ich vtedy obsadila argentínska junta, britská premiérka Margaret Thatcherová reagovala vojenskou silou a rozhodnutím, ktoré dodnes patrí medzi jej najkontroverznejšie kroky.

Toto malé sústrovie len s 3600 obyvateľmi, v južnom Atlantiku sa vtedy zapísalo do britskej kolektívnej pamäti ako pálčivá, citlivá téma a takou zostávajú dodnes.

Aj keď sa v kolonialistickom jazyku Britov nazývajú Falklandy, pôvodný názov, ktorý používajú predstavitelia Argentíny, sú Malvíny, čo je odkaz na geografickú blízkosť k španielskojazyčnej Argentíne. Jazyk má v tomto prípade veľmi dôležitú rolu, a dokazuje že tento starý spor medzi Argentínou a Veľkou Britániou je stále nezahojený.

Práve túto citlivosť dnes využíva Donald Trump ako nástroj tlaku. Či ako trest za nespoluprácu Británie vo vojne v Iráne, najmä pri pomoci s otvorením Hormuzského prielivu, ktorý sa stal blokádou Iránu. Trump už dlhšie kritizuje spojencov v NATO a ich postoj ku konfliktu vníma ako zradu.

Ešte nedávno sa vyhrážal odchodom USA z NATO. Pred týždňom však unikol email z Pentagonu, ktorý tieto hrozby posúva ďalej. Dokument obsahuje návrhy na potrestanie spojencov USA. Paradoxne práve spojencov. Podľa jeho obsahu Washington zvažoval kroky voči Španielsku, ktoré ostro kritizuje vojnu v Iráne, vrátane pozastavenia jeho členstva v NATO. V prípade Británie sa zasa objavila ešte citlivejšia možnosť: znovu otvoriť otázku, či by Falklandy nemali patriť Argentíne, ktorá si ich nárokuje už celé stáročia.

Falklandy sa tak stávajú akýmsi novým Grónskom. Ďalším ostrovom patriacim spojencovi USA, ktorý sa ocitá v geopolitickej hre a ostrovom, s ktorým je možné obchodovať. V tomto prípade v prospech Argentíny a jej populistického premiéra, spojenca Donalda Trumpa, Javiera Mileiho.

Americký prezident Donald Trump ukazuje prstom v Oválnej pracovni Bieleho domu vo Washingtone, D.C., USA, 23. apríla 2026.Zdroj: Reuters/Kylie Cooper

Ostrovy, ktoré nikdy neprestali byť sporom

Falklandy nie sú len vzdialené ostrovy na konci sveta. Ich príbeh je starší než samotná vojna z roku 1982 a siaha až do 18. storočia, keď sa o ne začali zaujímať európske mocnosti. Práve v tomto období ich obsadili Briti a postupne si na nich vybudovali trvalú prítomnosť. Argentína však tento moment dodnes vníma ako začiatok nespravodlivosti.

X X X

Jadrový odkaz Moskve: Francúzsko a Poľsko nacvičia údery v tieni americkej neistoty.

Švédske tajné služby hovoria o prerastajúcej kríze ruského zbrojárstva, rozpočet Kremľa krváca a Európa schvaľuje 90 miliárd pre Kyjev. Vojna vstupuje do novej fázy.

Švédski tajní: aj obranný priemysel Ruska má veľké problémy

Ruský útok na veľkú vzdialenosť: nasadili 142 útočných bezpilotných lietadiel typu Shahed, ukrajinská protivzdušná obrana zostrelila alebo inak potlačila 113 z nich, zostávajúce drony zasiahli 18 cieľových lokalít.

Dianie v opačnom smere: ruské sociálne siete, guvernér Krasnodarského kraja Veniamin Kondratyev a neskôr aj ukrajinský generálny štáb informovali o ukrajinskom dronovom útoku na rafinériu v Tuapse. Ukrajinský útok, podľa očitých svedkov vedený dronmi, spôsobil rozsiahly požiar.

Ukrajinská spoločnosť Cascade Systems, vyrábajúca systém rádioelektronického boja Lima, informovala, že vďaka jeho nasadeniu vo viacerých regiónoch Ukrajiny bolo v prvých troch mesiacoch roku 2026 zneškodnených 26 ruských aerobalistických rakiet Ch-47M2 Kinžal. Systém Lima preukázal účinnosť proti 12 a 16-prvkovým CRPA anténam navigačných systémov Kometa, používaným v ruských riadených strelách, dronoch a kĺzavých riadených bombách.

Ruské sily takmer úplne obsadili mesto Mirnograd v Doneckej oblasti. Ukrajinci operujú výhradne na severe mesta, pričom ruské sily vybudovali postavenia operátorov dronov, delostrelectva, ako aj veliteľské stanoviská.

Skupina, ktorá vznikla z iniciatívy Europolu, do ktorej sa zapojil aj Medzinárodný trestný súd a experti z 18 krajín vrátane Spojeného kráľovstva a USA, hlási úspech: len za dva dni pomocou otvorených zdrojov identifikovala miesto zadržiavania 45 ukrajinských detí, ktoré boli násilne unesené do Ruskej federácie. Ide už o tretie podobné podujatie, ktorého cieľom bola pomoc ukrajinským úradom pri repatriácii detí, unesených Rusmi. Okrem toho skupina zhromažďovala dôkazy o potenciálnych vojnových zločinoch Ruskej federácie.

Volodymyr Zelenskyj ešte v nedeľu pre ukrajinské televízne kanály uviedol, že predpokladá, že Rusko neblokuje internet preto, aby potlačilo kritiku vlády, ale aby zabránilo nespokojnosti, ktorú by mohla spôsobiť plánovaná rozsiahla mobilizácia – má ísť o snahu získať zdroje pre masívny útok na Ukrajinu alebo pobaltské štáty. Zelenskyj vyjadril pochybnosť, či by spojenci pobaltských krajín prišli Pobaltie skutočne brániť. Estónsky minister zahraničných vecí Margus Tsahkna po týchto Zelenského slovách vyhlásil, že názor ukrajinského prezidenta nie je podložený žiadnymi zisteniami spravodajských služieb krajín NATO a že takéto vyhlásenia spojenca nijako nezjednodušujú spoluprácu. Podľa jeho slov to posilňuje ruský naratív, že Moskva naďalej vyhráva vojnu, a napomáha rozkladaniu Severoatlantickej aliancie spochybňovaním jej hodnovernosti.

Riaditeľ švédskej vojenskej spravodajskej a bezpečnostnej služby Thomas Nilsson pre denník Financial Times vyhlásil, že Ruská federácia potrebuje, aby cena ropy Ural zostala nad hranicou 100 dolárov za barel po dobu jedného roka, vďaka čomu by vyrovnala svoj rozpočtový deficit. Ak by to trvalo dlhšie, vyriešila by aj ďalšie ekonomické problémy spôsobené vojnou na Ukrajine. Nilsson povedal, že ekonomické ťažkosti Moskvy sa už rozšírili aj do obranného sektora, ktorý sa podieľal na väčšine hospodárskeho rastu krajiny. Rusko podľa Nilssona presúva zdroje tam, kde sa mení povaha vojny – predovšetkým do bezpilotných systémov a zbraní dlhého doletu. Mimo odvetvia dronov je ruský vojensko-priemyselný komplex nerentabilný, prešpikovaný korupciou a spreneverou a závislý od úverov štátnych bánk. Podľa Nilssona majú švédske tajné služby dôkazy o tom, že Rusko systematicky manipuluje so štatistikami, aby presvedčilo západných spojencov Ukrajiny, že jej ekonomika odolala záťaži obrovských vojenských výdavkov a západných sankcií.

Predseda predstavenstva spoločnosti NPC Ukrenergo Vitalij Zajčenko v rozhovore pre dánsky časopis The Resilient odporučil európskym krajinám, aby zohľadnili ukrajinské skúsenosti s obranou pred ruskými útokmi na energetické zariadenia a vopred sa pripravili na podobné hrozby na svojom vlastnom území.

Denník The Financial Times s odvolaním sa na vládne dokumenty Francúzska a Nemecka uviedol, že tieto krajiny navrhujú prechodné, symbolicky formálne integrovanie Ukrajiny do EÚ bez prístupu Ukrajiny k rozpočtu EÚ a hlasovacím právam. Nemecko a Francúzsko sa týmto spôsobom snažia vypracovať alternatívu voči rýchlemu prijatiu Ukrajiny do EÚ, ktoré presadzuje Európska komisia.

Ruský denník Kommersant informoval, že v Ruskej federácii bolo v prvom štvrťroku 2026 zaregistrovaných 524 nových spoločností v oblasti obradných služieb a organizácie pohrebov, čo je o 37,5 % viac ako v rovnakom období minulého roka. Prudký nárast počtu pohrebných služieb je spôsobený rekordnými stratami ozbrojených síl Ruskej federácie na ukrajinskom bojisku.

Slovenská republika požiadala Poľsko o povolenie letu premiéra Roberta Fica do Ruskej federácie – stalo sa tak potom, čo rovnakú žiadosť odmietli pobaltské krajiny. Získanie takého povolenia je však prakticky vylúčené.

Tradičný ruský každodenný útok na veľkú vzdialenosť: nasadili 143 útočných bezpilotných lietadiel typu Shahed a jednu balistickú raketu Iskander-M, ukrajinská protivzdušná obrana zostrelila alebo inak potlačila 116 dronov aj balistickú raketu. Zostávajúce drony zasiahli 17 cieľových lokalít.

Agentúra Reuters informovala, že Ruská federácia v apríli pravdepodobne znížila produkciu ropy o 300 až 400-tisíc barelov denne v porovnaní s priemernou úrovňou zaznamenanou v prvých mesiacoch roka. Pokles je spôsobený ukrajinskými útokmi na ruskú ropnú infraštruktúru. Pravdepodobne je to najprudší mesačný pokles ruskej produkcie za posledných šesť rokov od začiatku pandémie COVID-19.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj informoval, že ukrajinskí špecialisti dokončili opravu ropovodu Družba, poškodeného po ruskom útoku. Ukrajinci po tomto kroku očakávali, že bude odblokovaná pôžička EÚ vo výške 90 miliárd eur. Predseda Európskej rady Antonio Costa poďakoval Zelenskému, dohodu o oprave jeho krajina dodržala.

Podpredsedníčka Európskej komisie a vysoká predstaviteľka Európskej únie pre zahraničné veci a bezpečnostnú politiku Kaia Kallasová pred zasadnutím Rady EÚ pre zahraničné veci uviedla, že v nasledujúci deň očakáva schválenie vojnovej pôžičky Európskej únie Ukrajine. Kallasová tiež vyjadrila nádej, že rozhodnutie o nových sankciách voči Rusku, ktoré sa dostali do slepej uličky pre postoj Maďarska, sa čoskoro odblokuje. Minister zahraničných vecí Juraj Blanár vyhlásil, že Slovensko je pripravené podporiť 20. balík sankcií proti Ruskej federácii potom, čo na Slovensko dorazí ropa obnovenou prevádzkou ropovodu Družba.

Európsky komisár pre hospodárske záležitosti Valdis Dombrovskis počas rozhovoru s novinármi uviedol, že očakáva, že Ukrajina obdrží prvé finančné prostriedky z 90-miliardovej pôžičky koncom mája alebo najneskôr začiatkom júna tohto roku. Komisár zároveň uviedol, že 90-miliardová pôžička zabezpečí financovanie Ukrajiny spolu s doteraz deklarovanými zdrojmi od ďalších spojencov, pokrývajúc externé potreby zdrojov Ukrajiny na celý rok 2026. Pokiaľ ide o potreby na rok 2027, tie by mali byť pokryté z dvoch tretín, pričom spojenci zatiaľ nedeklarovali zdroje na dofinancovanie potreby krajiny na budúci rok. Ukrajina by napriek tomu mala mať dostatok zdrojov pokračovať vo vedení vojny rovnakou intenzitou ako v súčasnosti až do konca budúceho roka.

Budúci maďarský premiér Péter Magyar vyhlásil, že v prípade zadržania ukrajinského transportu peňazí maďarskou políciou a tajnými službami boli poskytnuté maďarskej verejnosti len propagandistické informácie. Keď sa stane premiérom, preverí dôvody zadržania a bude rokovať s Ukrajinou o vydaní zadržaných peňazí.

Magyar sa vyjadril aj k ďalšej horúcej téme. Vyhlásil, že ak by izraelský premiér Benjamin Netanjahu navštívil Maďarsko, bol by na základe rozhodnutia Medzinárodného trestného súdu zatknutý. Toto vyjadrenie má reálny dopad aj na prípadnú návštevu Vladimíra Putina v Maďarsku, na ktorého je vydaný rovnako zatykač Medzinárodného trestného súdu pre páchanie vojnových zločinov. To prakticky vylučuje, aby Putin navštívil Maďarsko aj v prípade mierových rokovaní.

X XX

Z úroků měl 32 milionů. Decroix chce trest pro pražského exekutora Vybírala

Pražský exekutor David Vybíral čelí kárné žalobě. Neoprávněně měl získal při exekuci osobní finanční prospěch přes 32 milionů korun. Jeho postupem se začne ve středu zabývat kárný senát, vyplývá z rozpisů jednání pražského vrchního soudu. Žalobu podala bývalá ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS). Ministerstvo uvedlo, že její nástupce Jeroným Tejc (za ANO) také považuje pochybení za závažné. Navrhovaným opatřením je pětimilionová, tedy maximální možná pokuta.

Podezření, že David Vybíral mohl nakládat s penězi složenými v exekuci způsobem odporujícím pravidlům jeho profese, sdělila ministerstvu policie. Ta věc prověřovala pro možnou zpronevěru. Úřad si následně vyžádal exekuční spis, bankovní výpisy i exekutorovo vysvětlení.

Problematická dohoda exekutora s firmou

„Zjistili jsme, že exekutor vede exekuci proti dotčené společnosti. Aby společnost neměla zablokovaný majetek a exekuce de facto nepokračovala, složila v exekuci tzv. jistotu ve výši několika desítek milionů liber. Na rozdíl od běžné praxe byla tato částka úročena s tím, že společnost a exekutor si dohodli, že úroky připadnou ve prospěch soudního exekutora,“ popsala Lucie Rozsypalová z tiskového odboru ministerstva. „Úroky z této jistoty přitom dosáhly mimořádné výše – přes 32 milionů korun. Exekutor si pak převáděl tyto úroky na svůj soukromý účet, na kterém s nimi mohl disponovat,“ pokračovala.

Dohoda exekutora s firmou vzbuzuje podle ministerstva vážné pochybnosti o nestrannosti vykonavatele veřejné moci. „Jakékoli jednání, které může vyvolat dojem zvýhodňování jedné strany nebo zpochybňuje nezávislost exekutora, považujeme za mimořádně závažné,“ zdůraznil úřad s tím, že obdobné postupy mohou podkopat důvěru veřejnosti ve spravedlivé vedení exekucí.

Ministerstvo: Naprostý exces

Podle kárné žaloby, kterou ministerstvo poskytlo ČTK, se Vybíralův postup týkal společnosti První brněnská strojírna Velká Bíteš. Jejím věřitelem byla firma sídlící v Londýně. Takzvanou dohodu o správě jistoty uzavřel exekutor se strojírnou v březnu 2023. Pochybení odmítl. Ministerstvu podle textu žaloby mimo jiné sdělil, že exekutor je také podnikatelem a že základním znakem podnikání je vytváření zisku, z kterého pak platí státu daně. Z úroků uhradil daň ve výši zhruba 3,5 milionu korun.

Ministerstvo připomnělo, že složená jistota připadá v závislosti na výsledku exekuce buď věřiteli, nebo dlužníkovi, v žádném případě soudnímu exekutorovi. Ten je navíc povinen vést jistoty odděleně od vlastních peněz na zvláštním účtu. Vybíralovo počínání označil úřad za naprostý exces a zneužití veřejné moci pro vlastní prospěch.Ceskajustice.cz

X XX

USA obmedzili zdieľanie satelitných údajov s Južnou Kóreou po úniku informácií o KĽDR 

USA podľa zdrojov obmedzili Južnej Kórei prístup k spravodajstvu o jadre KĽDR po úniku detailov o zariadení v Kusongu. V Soule rastú obavy z trhliny v spolupráci.

Spojené štáty údajne obmedzili prístup Južnej Kórey k spravodajských informáciám týkajúcim sa severokórejských jadrových zariadení. Vraj tak urobili na protest proti tomu, že juhokórejský minister pre zjednotenie Čong Tong-jong zverejnil informácie o zariadení na obohacovanie uránu v Kusongu (KĽDR), uviedli v pondelok zdroje. TASR o tom informuje podľa správy agentúry Jonhap.

USA údajne obmedzili zdieľanie informácií získaných zo satelitov. Juhokórejská armáda tvrdí, že rozhodnutie Washingtonu nijakým spôsobom neovplyvnilo jej pripravenosť, no pretrvávajú obavy, že by mohla vzniknúť medzera v schopnosti sledovať situáciu na severe.

Obavy z narušenia spolupráce

K obmedzeniu vraj došlo po tom, čo minister pre zjednotenie počas zasadania parlamentu označil minulý mesiac severokórejskú oblasť Kusong za jedno z troch miest, kde sa nachádzajú zariadenia na obohacovanie uránu. Išlo o zriedkavé zverejnenie informácií o Severnej Kórei.

Podľa Jonhap USA vyjadrili nespokojnosť so zverejnením týchto údajov, o ktorých sa domnievajú, že vychádzajú zo spravodajských informácií poskytnutých Washingtonom. Ministerstvo pre zjednotenie minulý týždeň uviedlo, že šéf rezortu vo svojich vyjadreniach použil „verejne dostupné informácie“.

Soul ani Washington doteraz oficiálne nepotvrdili, že v Kusongu sa nachádza jadrové zariadenie, pričom identifikovali iba Jongbjon a Kangson. Od roku 2010 však existovali špekulácie o tom, že sa do Kusongu umiestnili jadrové zariadenia, pričom americký think tank v roku 2016 označil miesto za potenciálnu lokalitu obohacovania uránu.

Vojenskí predstavitelia Soulu tvrdia, že obmedzenie nemalo bezprostredný vplyv na ich schopnosť zhromažďovať spravodajské informácie. Armáda sa zároveň usiluje zabezpečiť vlastné vojenské prieskumné satelity.

X XX

Péter Magyar do 2 či 3 mesiacov tvrdo narazí. Výlučne tohto momentu by sa mala báť EÚ.

Viktor Orbán po sebe zanechal ťaživé „dedičstvo“.

Od víťazstva Pétera Magyara vo voľbách sa objavili špekulácie, že zásadne nezmení postoj Maďarska voči Ukrajine, že nie je euronadšenec, či dokonca, že sa pokúsi reinkarnovať Rakúsko-Uhorsko.

V skutočnosti však Péter Magyar nemá reálnu silu a ani motiváciu komplikovať život silnejším členom EÚ.

Na rozdiel od Viktora Orbána mu nehrozí väzenie, pred ktorým sa chcel doterajší maďarský premiér poistiť ďalšou volebnou výhrou a domácu podporu sa pokúšal získať bezprecedentným vydieraním EÚ.

Jedinou – no o to vážnejšou – hrozbou pre okolie je ekonomická situácia Maďarska.

Verejný dlh krajiny stúpol na 125 miliárd eur, čo je zhruba 13-tisíc eur na obyvateľa. A keďže na obzore nie je žiadne svetové ekonomické oživenie, bez ktorého Maďarsko nemá šancu zásadnejšie zlepšiť hospodárenie, hrozí Maďarom bankrot.

V priebehu 2 či 3 mesiacov to v plnej miere zistí aj Magyar. A nielenže s tým nemôže veľa urobiť, ale krach člena EÚ by mal dosahy aj na zvyšok Únie.

X XX

Nové zábery Davida Hasselhoffa šokovali fanúšikov. Niekdajší kráľ pláže má podlomené zdravie, chodiť môže len s pomocou chodítka

Prekvapenie, ale možno aj obavy vyvolali najnovšie fotografie niekdajšej hviezdy seriálu Pobrežná hliadka. Herca Davida Hasselhoffa zachytili paparazzovia ako krehkého seniora, ktorý potrebuje pomoc aj pri bežnej chôdzi.

Dnes 73-ročný David sa cez víkend objavil v spoločnosti manželky Hayley v uliciach Los Angeles, v štvrti West Hills. Z domu vyšiel pomalými krôčikmi a pred sebou tlačil chodítko, ktoré ho podopieralo a zároveň mu pomáhalo pri pohybe. Skrytý pod šiltovkou pôsobil unavene, pričom ďalšie zábery zachytávajú aj momenty, ako mu do automobilu a z neho pomáha statnejší mladší muž. 

Hasselhoff v ostatných mesiacoch neprezradil, aké zdravotné problémy ho trápia, a tak boli pre mnohých tieto momentky veľkým prekvapením. Len relatívne nedávno totiž hviezda seriálových hitov Baywatch a Knight Rider pôsobila čiperne a energicky. Na záberoch starších pár rokov (jeden nižšie z roku 2022) sa rodák z Baltimore objavoval ako energický muž v rokoch a aj na okrúhliny – sedemdesiatku, ktorú oslávil v spomenutom roku – bol ešte v dobrej kondícii. Niektorí fanúšikovia sa obávajú, či nebojuje s nepriznanou chorobou.

Ako píše nemecký magazín Bild, je celkom možné, že na Hasselhoffovom stave sa podpísali aj roky nakrúcania vlastných kaskadérskych kúskov. V minulosti musel podstúpiť niekoľko operácií kolena a pri nakrúcaní nebezpečných scén si jeho telo „užilo“ množstvo pádov, zlomenín či narazenín. „Možno budem v budúcnosti potrebovať nové tlmiče,“ uviedol v minulosti herec, ktorému pred časom voperovali aj umelý kolenný kĺb.

Po hercovom boku pevne stojí jeho manželka Hayley (45), ktorá je od neho mladšia o takmer tridsať rokov. Manželmi sa stali v roku 2018 a zdá sa, že oddaná blondínka sa od neho nepohne ani na krok.

David Hasselhoff: Najsledovanejší muž sveta

Americký herec, spevák a producent, známy pod prezývkou „The Hoff“, sa stal popkultúrnym fenoménom. Hoci jeho kariéra začala v telenovelách, v 80. a 90. rokoch sa vypracoval na globálnu superstar. Vďaka seriálom, ktoré sa vysielali v 140 krajinách, bol zapísaný do Guinnessovej knihy rekordov ako najsledovanejší muž v televíznej histórii. Okrem herectva dobyl hudobné rebríčky najmä v Nemecku a Rakúsku – jeho hit Looking for Freedom sa stal neoficiálnou hymnou pádu Berlínskeho múru.

Najslávnejšie roly:

1. Michael Knight (Knight Rider, 1982 – 1986)

Rola, ktorá z neho urobila hviezdu. Ako neohrozený bojovník proti zločinu jazdil na inteligentnom, hovoriacom aute K.I.T.T. Tento seriál definoval akčný žáner 80. rokov a Hasselhoff sa vďaka nemu stal idolom mladej generácie.

Foto: Collection ChristopheL via AFP / Collection ChristopheL via AFP / Profimedia

Herec David Hasselhoff ako Mitch Buchanon v seriáli Pobrežná hliadka.

2. Mitch Buchannon (Pobrežná hliadka / Baywatch, 1989 – 2000)

Najikonickejšia rola jeho života. Ako šéf plavčíkov v ikonických červených trenkách zachraňoval životy na plážach v Malibu. Keď seriál po prvej sérii zrušili pre nízku sledovanosť, Hasselhoff mu veril natoľko, že doň investoval vlastné peniaze a stal sa výkonným producentom, čím z neho urobil celosvetový hit.

X XX

Islamská republika je stabilná a pevná, povedal iránsky minister zahraničných vecí v pondelok počas stretnutia s ruským prezidentom Vladimirom Putinom v Petrohrade. V dôsledku vojny so Spojenými štátmi a Izraelom „svet teraz spoznal skutočnú silu Iránu“ a je jasné, „že Iránska islamská republika je stabilný, pevný a mocný systém“, citovala Abbása Arakčího ruská štátna televízia. Šéf iránskej diplomacie dodal, že Rusko vždy stálo pri Iráne a obe krajiny budú pokračovať vo svojom strategickom partnerstve.

Predseda iránskeho parlamentného výboru pre národnú bezpečnosť Ebráhím Azízí medzitým v Teheráne oznámil, že podľa návrhu zákona o správe Hormuzského prielivu budú za túto strategickú vodnú cestu mali zodpovedať iránske ozbrojené sily. Uviedol, že armáda už prieliv kontroluje a usiluje sa zabrániť prechodu „nepriateľských plavidiel“. Návrh zákona predpokladá spoplatnenie plavby v prielive, pričom všetky finančné príjmy majú byť vyplácané v iránskych riáloch.

Spoplatnenie Hormuzského prielivu spochybnil generálny tajomník Medzinárodnej námornej organizácie (IMO) Arsenio Dominguez. „Neexistuje žiadny právny základ na zavedenie akýchkoľvek daní, ciel alebo poplatkov v prielivoch pre medzinárodnú plavbu,“ povedal novinárom na tlačovej konferencii v Londýne.

Uviedol, že je v kontakte so všetkými krajinami regiónu vrátane Iránu, a jednoznačne odmietol predstavu, že opätovné otvorenie prielivu by mohlo byť spojené s platením akýchkoľvek poplatkov.

Raketový dážď: takto Irán preráža obranu Izraela

Video

Irán v súčasnom konflikte na Blízkom východe zvyšuje podiel balistických rakiet vybavených kazetovými hlavicami. / Zdroj: Reuters, OSINTtechnical

X X X

Irán pripravuje návrh zákona, ktorý by jeho ozbrojeným silám udelil kontrolu nad Hormuzským prielivom. Oznámil to dnes predseda výboru pre národnú bezpečnosť iránskeho parlamentu Ebráhím Ázií. V televíznom rozhovore dodal, že by armáda úžinu kontrolovala okrem iného preto, aby zabránila prejazdu nepriateľských plavidiel. Návrh zákona podľa agentúry AFP tiež počíta s tým, že poplatky, ktoré bude Teherán inkasovať za prejazd morskou úžinou, budú hradené v iránskych rialoch.

Keď Spojené štáty a Izrael 28. februára zaútočili na Irán, podarilo sa Teheránu v odvete ochromiť plavbu strategickým Hormuzským prielivom kombináciou niekoľkých útokov na plavidlá a hrozbami ďalších úderov. Prielivom bolo pred konfliktom prevážaných 20 percent všetkej ropy obchodovanej na svetovom trhu a podobné množstvo skvapalneného zemného plynu.

Mohlo by vás zaujímať:

REKLAMA

Medzi Iránom a USA platí od 8. apríla prímerie, ktoré bolo pôvodne dvojtýždňové, kým ho pred týždňom americký prezident Donald Trump predĺžil dovtedy, kým Teherán predloží mierový návrh.

K hlavným sporným bodom patrí iránsky jadrový program, ktorý USA a Izrael označujú za hrozbu, kvôli ktorej vojnu proti Iránu začali, a znovuotvorenie strategického Hormuzského prielivu. Teherán v noci na dnes predložil Spojeným štátom nový návrh na otvorenie tejto morskej úžiny a ukončenie vojny s tým, že jadrové rozhovory by sa odložili až na neskoršiu fázu rokovaní.

X X X

Miznúci signál a tisíce ton obilia. Ukrajina odhaľuje schému, ktorá vedie až k Izraelu

51

Ukrajina podnikne proti Izraelu diplomatické a právne kroky, ak umožní nákladnej lodi prevážajúcej obilie z Ruskom okupovaného územia zakotviť v prístave Haifa.

Pravda,TASR27.04.2026 18:50 , aktualizované: 19:35

Útoky na ropné tankery pri Novorossijsku: drony zasiahli kľúčovú tepnu Kazachstanu

Video

V Čiernom mori došlo k sérii útokov bezpilotných lietadiel na ropné tankery smerujúce k terminálu Kaspické ropovodné konzorcium (CPC) pri ruskom prístave Novorossijsk. / Zdroj: X / NEXTA

Plavidlo Panormitis plaviace sa pod vlajkou Panamy podľa izraelských médií preváža obilie, ktoré Kyjev považuje za kradnuté. V súčasnosti čaká na povolenie na zakotvenie v prístave na pobreží Stredozemného mora. S odvolaním sa na ukrajinský diplomatický zdroj o tom v pondelok informovala agentúra Reuters.

Z údajov monitorovacích aplikácií vyplýva, že loď, ktorá údajne vyplývala z prístavu v ruskom Krasnodarskom kraji, sa v pondelňajších podvečerných hodinách nachádzala niekoľko kilometrov od izraelského pobrežia.

„Ak táto loď a jej náklad nebudú odmietnuté, vyhradzujeme si právo uplatniť celý rad diplomatických a medzinárodnoprávnych opatrení,“ povedal pre Reuters nemenovaný ukrajinský predstaviteľ. Izraelské ministerstvo zahraničných vecí na žiadosť o vyjadrenie zatiaľ nereagovalo. 

Izraelský denník Haarec v nedeľu informoval, že v krajine boli tento rok vyložené už najmenej štyri dodávky obilia pochádzajúceho z územia Ukrajiny, ktoré okupuje Rusko. Diplomatický zdroj uviedol, že Tel Aviv v prípade tejto lode v podstate ignoroval požiadavky Kyjeva. Ten považuje „prax prania kradnutého tovaru“ za neprijateľnú.

Ukrajina podľa nemenovaného predstaviteľa monitoruje plavidlo, ktoré sa snaží zakotviť v Haife a vyložiť svoj náklad. Ak mu to Izrael umožní, bude to mať dôsledky pre bilaterálne vzťahy medzi krajinami, varoval zdroj podľa Reuters.

Prípad lode Panormitis nadväzuje na predchádzajúci spor medzi Kyjevom a Tel Avivom okolo ruského nákladného plavidla Abinsk. Podľa denníka Le Monde čakalo viac ako tri týždne pri Haife na povolenie zakotviť s nákladom 43 700 ton ukrajinskej pšenice v hodnote približne 8,5 milióna eur. Povolenie dostalo 12. apríla a v ten istý deň prístav opustilo smerom k Dardanelám, pričom ako ďalšiu zastávku uvádzalo turecký prístav Çanakkale.

Ukrajinské úrady podľa Le Monde sledovali trasu lode spolu s expertmi monitorujúcimi obchádzanie medzinárodných sankcií. Investigatívna novinárka Kateryna Yaresko z projektu SeaKrime uviedla, že Abinsk mal náklad naložiť v prístave Kavkaz pri Kerčskom prielive. Pšenica sa podľa nej predtým dostala na iné nákladné lode z obilných terminálov v ukrajinských prístavoch okupovaných Ruskom.

„Nie každý je u nás vítaný.“ Švédi vtrhli na palubu obrieho ruského tankera, premiér zverejnil video z drsného zásahu

Švédska pobrežná stráž oznámila, že zadržala loď plaviacu sa pod falošnou vlajkou, ktorá je podľa úradov súčasťou takzvanej ruskej tieňovej flotily ropných tankerov. / Zdroj: Twitter Ulfa Kristerssona

Kyjev sa v prípade Abinsku pokúsil dosiahnuť zadržanie nákladu právnou cestou. Podľa Le Monde ukrajinská rozviedka informovala izraelské úrady o aktivitách lode už v marci, ukrajinský súd vydal 8. apríla príkaz na zadržanie a následne bola izraelskému veľvyslancovi v Kyjeve Michaelovi Brodskému adresovaná formálna žiadosť o justičnú spoluprácu. Izraelské ministerstvo zahraničných vecí na otázky Le Monde nereagovalo. Novinár Barak Ravid z Axiosu informoval, že izraelský minister zahraničných vecí Gideon Sa’ar mal 16. apríla ukrajinskej strane písomne oznámiť, že na zadržanie lode je už „príliš neskoro“, keďže medzičasom vyplávala.

Podľa investigatívneho portálu The Insider a projektu SeaKrime má byť aktuálny prípad Panormitis ďalším článkom podobnej schémy. Loď podľa Kateryny Yaresko preváža 6 201,56 tony pšenice a 19 043,73 tony jačmeňa z okupovaných území Ukrajiny. Vyšetrovatelia podľa nej čiastočne zdokumentovali pôvod nákladu: plavidlo Leonid Pestrikov malo medzi 7. a 15. aprílom v okupovanom Berďansku naložiť 954,56 tony pšenice a 6 087,68 tony jačmeňa a 18. apríla ho preložiť na Panormitis pri ruskom prístave Temrjuk.

Podľa SeaKrime nejde o náhodný postup. Berďansk nemá colný post a vystavenie dokladov v ruskom prístave Temrjuk má podľa projektu umožniť zakryť skutočný prístav nakládky. Vývozcom má byť spoločnosť Petrokhleb-Kuban, ktorú SeaKrime označuje za firmu pravidelne zapojenú do exportu obilia z okupovaných území. Yaresko zároveň tvrdí, že samotný Panormitis kotvil v ruských teritoriálnych vodách a formálne neprekročil ukrajinskú štátnu hranicu; porušenia mali podľa nej spáchať plavidlá. 

The Insider s odvolaním sa na údaje služby Starboard Maritime Intelligence uviedol, že v trase Panormitisu sa medzi 5. a 20. aprílom objavili anomálie. Signál AIS mal na viacerých úsekoch miznúť alebo ukazovať nedôveryhodné súradnice vrátane trás vedených cez pevninu pri nenulovej rýchlosti plavidla. Podľa zdroja ide o typické znaky rušenia alebo falšovania signálu. Anomálie sa mali časovo prekrývať s pohybom medzi ruskými prístavmi a Feodosijou na okupovanom Kryme, prechodom cez Kerčský prieliv a aktivitou v blízkosti okupovaného Berďanska.

Ukrajinský minister zahraničných vecí Andrij Sybiha už 14. apríla hovoril o tejto téme so svojím izraelským rezortným partnerom Gideonom Sa’arom. Podľa agentúry Reuters Sybiha uviedol, že na rokovaní zdôraznil, že „nezákonný vývoz ukradnutých ukrajinských poľnohospodárskych produktov je súčasťou širšieho vojnového úsilia Ruska“ a že „takýto nezákonný obchod s ukradnutým tovarom nesmie byť povolený“.

X X X

Slovensko čaká ešte tvrdšia konsolidácia, ako sa zdalo. Vláda bude musieť šetriť tam, kde to najviac bolí

Agentúra S&P znížila minulý týždeň hodnotenie Slovenska z A+ na A. Podľa odborníkov to však neznamená, že štát má problém požičať si peniaze alebo že investori krajine zatvárajú dvere. Znamená to, že verejné financie sa nevyvíjajú dobre a ďalšie šetrenie bude ťažšie, než sa ešte nedávno zdalo.

„Tento krok nebol prekvapením. Vysoké deficity, rastúci verejný dlh a neistota okolo ďalšej konsolidácie už dlhšie vytvárali tlak na kreditný profil krajiny,“ hovorí analytik Slovenskej sporiteľne Marián Kočiš.

Podobne znie aj hodnotenie Rady pre rozpočtovú zodpovednosť (RRZ). „Zníženie ratingu neznamená okamžitý problém pre štát. Slovensko si naďalej požičiava za relatívne priaznivých podmienok a investori ho vnímajú ako spoľahlivého dlžníka. Rating však ovplyvňuje vnímanie rizika. Jeho pokles môže v budúcnosti zvýšiť náklady na financovanie dlhu,“ upozorňuje analytička rady Zuzana Múčka.

Inými slovami, problém nie je v tom, že by si Slovensko dnes nevedelo požičať. Problém je v tom, že ak nezmení smer, môže si požičiavať drahšie.

Deficit klesol, ale problém nezmizol

Štát vlani hospodáril o niečo lepšie ako rok predtým. Deficit verejnej správy dosiahol 6,1 miliardy eur, teda 4,45 percenta hrubého domáceho produktu (HDP). V roku 2024 bol na úrovni 5,35 percenta HDP. Na prvý pohľad je to dobrá správa. Lenže podľa analytikov ju netreba čítať ako dôkaz, že verejné financie sú v poriadku.

Kočiš pripomína, že časť zlepšenia bola spôsobená jednorazovými alebo časovo posunutými vplyvmi. Napríklad nižšími výdavkami v niektorých oblastiach či posunom dodávok vojenskej techniky. „Samotné číslo ešte nepredstavuje dôkaz o trvalom ozdravení verejných financií a treba ho vnímať v širšom kontexte,“ dodáva analytik.

A ten širší obraz je menej priaznivý. Hrubý dlh prekročil hranicu 60 percent HDP a čistý dlh dosiahol historické maximum 54,4 percenta HDP. Slovensko má stále hotovostnú rezervu, no dôležité je, že dlh ďalej rastie.

Slovensko sa v posledných rokoch snažilo zlepšiť rozpočet hlavne cez vyššie príjmy. Teda cez dane a odvody. To síce pomáha štátnej kase, ale má to aj odvrátenú stranu. Vyššie dane môžu brzdiť ekonomiku. Firmám aj ľuďom zostáva menej peňazí a slabší rast potom znamená aj slabšie budúce príjmy štátu. 

„Verejné financie sa síce technicky zlepšili, no zatiaľ nemožno hovoriť o udržateľnom ozdravení,“ hovorí Kočiš. Podľa neho bude musieť vláda viac hľadať úspory na výdavkovej strane. Menej plošných opatrení, lepšie cielená pomoc, efektívnejší štát. Konsolidácia tak nemôže byť len o ďalšom zvyšovaní daní. Štát potrebuje šetriť, ale zároveň nesmie udusiť ekonomický rast.

S&P podľa analytikov netrestala Slovensko za jednu udalosť. Nešlo o náhly šok. Rating klesol preto, že problémy sa kopia dlhšie: vysoké deficity, slabší rast, rastúci dlh a neistota, či vláda dokáže pokračovať v konsolidácii.

„Za znížením ratingu nestojí jednorazová udalosť ani aktuálne geopolitické napätie. Podľa agentúry ide o dlhodobejší trend, ktorý sa prejavuje vo verejných financiách aj vo výkonnosti ekonomiky,“ uvádza Múčka z RRZ.

Situáciu komplikuje aj politika. Blížia sa voľby a práve pred nimi je najťažšie robiť nepopulárne opatrenia. Vládu zároveň tlačia vyššie výdavky na obranu, sociálne opatrenia aj chod štátu.

„Agentúra preto neočakáva, že by v najbližších rokoch došlo k výraznejšiemu znižovaniu deficitov,“ konštatuje RRZ.

Kočiš upozorňuje aj na riziko nových trvalých výdavkov. „Rizikom zostáva najmä prijímanie nových štrukturálnych výdavkov v súvislosti s volebným cyklom. Tie by mohli verejné financie zaťažovať aj v ďalších rokoch,“ hovorí. 

Najťažšie šetrenie je ešte len pred nami

Slovensku naďalej pomáha, že je v eurozóne. Vďaka tomu má lepšiu dôveru investorov, než by malo ako samostatná menová ekonomika mimo európskeho jadra. Aj preto sa neočakáva, že samotné zníženie ratingu okamžite výrazne zdraží slovenský dlh. „Pokiaľ sa nenaplnia ďalšie riziká, neočakávame výraznejší nárast rizikovej prirážky,“ hovorí Kočiš.

Zároveň však dodáva, že komfort eurozóny by nemal viesť k sebauspokojeniu. Slovensko sa stále vie financovať relatívne dobre, ale jeho výhoda sa zmenšuje.

Investovanie nie je len pre bohatých: S aplikáciou InvestQ od Tatra banky môžete začať už s pár eurami

Historicky sme zvyknutí držať peniaze na bežných účtoch, kde ich však postupne znehodnocuje inflácia. Tatra banka sa rozhodla tento prístup zmeniť a prináša novú aplikáciu InvestQ. / Zdroj: Pravda

RRZ pripomína, že krajina stratila časť svojej ratingovej pozície. Kým v minulosti patrila medzi lepšie hodnotené štáty, dnes sa posunula bližšie ku krajinám ako Lotyšsko, Chorvátsko či Španielsko. V regióne má Česko a Slovinsko rating o dva stupne vyšší.

Slovensko zatiaľ nestráca dôveru trhov. Stále si vie požičiavať a stále patrí medzi investične hodnotené krajiny. Lenže verejné financie nemajú dostatočnú rezervu na horšie časy. „Slovensko potrebuje dôveryhodne znižovať deficit a stabilizovať verejné financie. Ak sa tak nestane, krajina môže byť v budúcnosti vnímaná ako rizikovejšia,“ hovorí Kočiš.

Konsolidácia, ktorá Slovensko čaká, bude politicky bolestivejšia než tá doterajšia. Jednoduché príjmové opatrenia sa míňajú, ekonomika rastie slabo a tlak na výdavky neklesá. Ak vláda nenájde dôveryhodný plán, ako znížiť deficit bez zadusenia rastu, dnešné varovanie sa môže v budúcnosti premietnuť do drahšieho dlhu.

X XX

Ministr Šebestyán: SZP musí být flexibilní. Je to nutné pro zajištění hlavní funkce zemědělství, tedy produkci potravin.

Ministr zemědělství Martin Šebestyán na dnešním jednání Rady ministrů zemědělství EU zdůraznil důležitost flexibility cílení podpory podle specifických potřeb jednotlivých členských států. Ministři zemědělství v Lucemburku jednali také o aktuální situaci na zemědělských trzích po ruské invazi na Ukrajinu a po konfliktu na Blízkém východě, o prevenci lesních požárů a snižování administrativní zátěže zemědělců u záznamů o používání přípravků na ochranu rostlin.

„Zemědělství má v Unii strategický význam. Společná zemědělská politika po roce 2027 musí především zajistit stabilní produkci potravin a zároveň respektovat rozdílné podmínky jednotlivých členských států. Návrh degresivity a zastropování, včetně minimální a maximální úrovně průměrné podpory na hektar, je proto podle mě příliš striktní. Je třeba v maximální možné míře ponechat na členských státech zacílení podpory podle jejich potřeb. Včetně možnosti uplatnit i jiné nástroje, například odpočet mzdových nákladů u zastropování,“ uvedl ministr zemědělství Martin Šebestyán.

Jedním z klíčových bodů jednání byla diskuse o nastavení podpory příjmů v rámci budoucí společné zemědělské politiky (SZP). Dnešní diskuze ministrů a ministryň potvrdila, že napříč EU panuje většinová shoda na tom, že SZP musí být flexibilní a umožňovat členským státům přizpůsobit ji národním podmínkám. To znamená například i dobrovolné využití nástrojů zastropování a degresivity.

Tento postoj zastává i Česká republika. Povinné zastropování by totiž nejvíce dopadlo na regiony, které mají historicky největší průměrnou výměru zemědělských podniků a ohrozit by to mohlo i zaměstnanost na venkově a schopnost zajistit dostatek potravin. Proto prosazujeme, aby měly členské státy dostatečnou flexibilitu při cílení podpory podle svých specifických potřeb.

„Pro způsobilost k zemědělským dotacím hraje klíčovou roli definice zemědělce. Ta musí zůstat dostatečně flexibilní, aby odrážela národní realitu. Je zřejmé, že o definici zemědělce povedeme ještě další diskuzi na pracovní i politické úrovni,“ řekl ministr Šebestyán. Ministři a ministryně se na dnešním jednání jednoznačně shodli na tom, že definice zemědělce má být projednávána právě ve formaci ministrů zemědělství, tedy v Radě Agrifish.

ČR rovněž prosazuje pokračování plošné podpory i pro žadatele, kteří do roku 2032 dosáhnou důchodového věku. Její ukončení by bylo diskriminací části zemědělců podle dosaženého věku. V našich podmínkách by důsledkem takového postupu bylo opouštění zemědělské půdy nebo její pronájem velkým podnikům bez pozitivního efektu generační obměny.

Rada AGRIFISH se věnovala také situaci na zemědělských trzích, která zůstává napjatá v důsledku války na Ukrajině a geopolitického vývoje na Blízkém východě. Česká republika upozorňuje zejména na prudký růst cen hnojiv, zvyšující se náklady výroby a přetrvávající tlak nízkých realizačních cen u některých komodit, zejména cukru a mléka. Ministr Šebestyán proto vyzval Evropskou komisi k rychlému zveřejnění Akčního plánu pro hnojiva a k přijetí cílených tržních opatření, která zemědělcům poskytnou jistotu.

„Velké problémy jsou nyní zejména u mléka. Proto jsme připraveni podpořit dočasná tržní opatření, například soukromé skladování, popřípadě i využití zemědělské rezervy. Případné využití mimořádné podpory by však mělo být nastaveno spravedlivě a transparentně. Musí být dostupná i pro členské státy, na něž dopady krize dolehnou se zpožděním,“ uvedl ministr zemědělství Šebestyán.

Česká republika nepodporuje opatření dobrovolného snižování produkce mléka. Produkci mléka nelze krátkodobě a selektivně omezovat bez zásadních dopadů na chovy, užitkovost a strukturu stáda. Zároveň zde existuje riziko narušení rovných podmínek mezi producenty.

Část jednání byla věnována prevenci lesních požárů. Česko podporuje využívání nástrojů společné zemědělské politiky k posílení prevence, obnově lesů po kalamitách a rozvoji infrastruktury, která umožní rychlé a účinné zásahy. Důraz klade také na včasnou detekci požárů, a především na vzdělávání veřejnosti.

Ministři se zabývali rovněž požadavky na vedení záznamů o používání přípravků na ochranu rostlin. ČR podporuje iniciativu ke snížení rozsahu povinné elektronické evidence a dlouhodobě prosazuje omezení administrativní zátěže zemědělců i kontrolních orgánů, aniž by byla ohrožena ochrana zdraví lidí a životního prostředí.

Na okraj jednání ministr Šebestyán na bilaterálních schůzkách diskutoval o víceletém finančním rámci SZP, o odlesňování a o přípravcích na ochranu rostlin s ministry Polska, Španělska, Německa a Francie. Krátce jednal také se svým rakouským protějškem o možnostech vybudování propojení Dunaje s Dyjí, které by mohlo pomoci vyřešit nedostatek vody v suchém území na česko-rakouském pomezí. Ministři se dohodli, že k tomuto tématu uspořádají další samostatné jednání přímo v dotčeném území. Vojtěch Bílý, tiskový mluvčí Ministerstva zemědělstv

X X X

Nové zábery Davida Hasselhoffa šokovali fanúšikov. Niekdajší kráľ pláže má podlomené zdravie, chodiť môže len s pomocou chodítka

Prekvapenie, ale možno aj obavy vyvolali najnovšie fotografie niekdajšej hviezdy seriálu Pobrežná hliadka. Herca Davida Hasselhoffa zachytili paparazzovia ako krehkého seniora, ktorý potrebuje pomoc aj pri bežnej chôdzi.

Dnes 73-ročný David sa cez víkend objavil v spoločnosti manželky Hayley v uliciach Los Angeles, v štvrti West Hills. Z domu vyšiel pomalými krôčikmi a pred sebou tlačil chodítko, ktoré ho podopieralo a zároveň mu pomáhalo pri pohybe. Skrytý pod šiltovkou pôsobil unavene, pričom ďalšie zábery zachytávajú aj momenty, ako mu do automobilu a z neho pomáha statnejší mladší muž. 

Hasselhoff v ostatných mesiacoch neprezradil, aké zdravotné problémy ho trápia, a tak boli pre mnohých tieto momentky veľkým prekvapením. Len relatívne nedávno totiž hviezda seriálových hitov Baywatch a Knight Rider pôsobila čiperne a energicky. Na záberoch starších pár rokov (jeden nižšie z roku 2022) sa rodák z Baltimore objavoval ako energický muž v rokoch a aj na okrúhliny – sedemdesiatku, ktorú oslávil v spomenutom roku – bol ešte v dobrej kondícii. Niektorí fanúšikovia sa obávajú, či nebojuje s nepriznanou chorobou.

Ako píše nemecký magazín Bild, je celkom možné, že na Hasselhoffovom stave sa podpísali aj roky nakrúcania vlastných kaskadérskych kúskov. V minulosti musel podstúpiť niekoľko operácií kolena a pri nakrúcaní nebezpečných scén si jeho telo „užilo“ množstvo pádov, zlomenín či narazenín. „Možno budem v budúcnosti potrebovať nové tlmiče,“ uviedol v minulosti herec, ktorému pred časom voperovali aj umelý kolenný kĺb.

Foto: Bruno Bebert / Bestimage / Profimedia

Herec a spevák David Hasselhoff na zábere z júna 2022.

Po hercovom boku pevne stojí jeho manželka Hayley (45), ktorá je od neho mladšia o takmer tridsať rokov. Manželmi sa stali v roku 2018 a zdá sa, že oddaná blondínka sa od neho nepohne ani na krok.

David Hasselhoff: Najsledovanejší muž sveta

Americký herec, spevák a producent, známy pod prezývkou „The Hoff“, sa stal popkultúrnym fenoménom. Hoci jeho kariéra začala v telenovelách, v 80. a 90. rokoch sa vypracoval na globálnu superstar. Vďaka seriálom, ktoré sa vysielali v 140 krajinách, bol zapísaný do Guinnessovej knihy rekordov ako najsledovanejší muž v televíznej histórii. Okrem herectva dobyl hudobné rebríčky najmä v Nemecku a Rakúsku – jeho hit Looking for Freedom sa stal neoficiálnou hymnou pádu Berlínskeho múru.

David Hasselhoff kedysi a dnes

 Fotogaléria

+6

Najslávnejšie roly:

1. Michael Knight (Knight Rider, 1982 – 1986)

Mohlo by vás zaujímať:

ZAVRIEŤ

REKLAMA

Rola, ktorá z neho urobila hviezdu. Ako neohrozený bojovník proti zločinu jazdil na inteligentnom, hovoriacom aute K.I.T.T. Tento seriál definoval akčný žáner 80. rokov a Hasselhoff sa vďaka nemu stal idolom mladej generácie.

Foto: Collection ChristopheL via AFP / Collection ChristopheL via AFP / Profimedia

Herec David Hasselhoff ako Mitch Buchanon v seriáli Pobrežná hliadka.

2. Mitch Buchannon (Pobrežná hliadka / Baywatch, 1989 – 2000)

Najikonickejšia rola jeho života. Ako šéf plavčíkov v ikonických červených trenkách zachraňoval životy na plážach v Malibu. Keď seriál po prvej sérii zrušili pre nízku sledovanosť, Hasselhoff mu veril natoľko, že doň investoval vlastné peniaze a stal sa výkonným producentom, čím z neho urobil celosvetový hit.

X X X

Na papieri ťažká invalidka, v realite hviezda fitness súťaží? Prípady zneužívania dôchodkov vás prekvapia. Štát začal lov na falošných maródov

Štát po sprísnení kontroly práceneschopnosti rozširuje pozornosť na ďalšiu citlivú oblasť, a to invalidné dôchodky. Minister práce, sociálnych vecí a rodiny Erik Tomáš spolu s generálnym riaditeľom Sociálnej poisťovne Michalom Tariškom na pondelkovej tlačovej konferencii otvorene hovorili o prípadoch, ktoré by ešte nedávno zneli ako anekdoty, dnes sú však podľa nich dôkazom systémového zneužívania.

„Nebojíme sa len fiktívnych PN-iek, ale už aj falošných invalidít,“ povedal minister s tým, že cieľom nie je šetriť na chorých, ale „zastaviť špekulantov, ktorí vyciciavajú systém“.

Jedným z príkladov bol muž, ktorému bol ešte v mladosti priznaný invalidný dôchodok pre závažnú mentálnu retardáciu. Napriek tomu mal podľa ministerstva organizovať sofistikované telefonické podvody a pripravovať seniorov o tisíce eur. „Takýto človek jednoducho nemôže poberať invalidný dôchodok,“ reagoval Tomáš.

Ešte absurdnejšie pôsobí prípad ženy, ktorá poberala invalidný dôchodok aj PN pre problémy s chrbticou, no zároveň sa aktívne zúčastňovala fitness súťaží. Minister ju ironicky označil za „chúďatko invalidné“, ktoré však zvládalo náročné športové výkony.

Do tretice rezort predstavil muža s 80-percentnou invaliditou, ktorý bol podľa papierov nesamostatný a neschopný pracovať, no reálne pracoval u dvoch zamestnávateľov. A napokon „šachový majster“ – človek s rovnakou diagnózou mentálnej retardácie, ktorý nielen hrával turnaje, ale ich aj vyhrával.

„Už raz a navždy musíme urobiť poriadok v sociálnom systéme,“ zdôraznil Tomáš. Zároveň dodal, že „riadni invalidi sa nemusia ničoho báť“, keďže kontrola sa zameriava výlučne na podozrivé prípady.

Podľa Sociálnej poisťovne zatiaľ preverujú približne 700 podozrivých invalidít. „Len na 35 ukončených prípadoch štát ušetril 2,7 milióna eur,“ doplnil minister s tým, že potenciál úspor môže byť výrazne vyšší. 

Pomôže prepojenie dát

Generálny riaditeľ Sociálnej poisťovne Tariška upozornil, že zásadný posun prinieslo sprístupnenie elektronických zdravotných záznamov posudkovým lekárom. „Teraz môžeme pracovať s dátami, ktoré boli doteraz roztrieštené. Ak budú kompletné a správne, vieme výrazne zefektívniť celý systém,“ vysvetlil.

Podľa neho ide o širšiu reformu, ktorá prepája zdravotníctvo a sociálne dávky. „Hovoríme o miliardách eur verejných zdrojov. Bez zdieľania dát nebude systém nikdy efektívny ani udržateľný,“ dodal.

Zároveň apeloval aj na lekárov a pacientov, aby pristupovali k systému zodpovedne. „Ide o tímovú prácu. Ak každý článok funguje, vieme takýmto prípadom predchádzať, nie ich len spätne riešiť,“ povedal.

Menej PN-iek, viac peňazí v rozpočte

Kontroly invalidných dôchodkov nadväzujú na už rozbehnutý boj proti fiktívnym PN-kám, ktorý rezort označuje za úspešný. Od legislatívnych zmien na začiatku roka 2025 klesol počet práceneschopných v priemere o desiatky tisíc mesačne.

„Oproti minulému roku evidujeme pokles o 17-tisíc PN-iek mesačne. V porovnaní s rokom 2024 je to až o 27-tisíc menej,“ uviedol minister. Podiel PN na počte pracujúcich klesol z viac ako štyroch percent na približne 3,2 percenta.

Podľa Tomáša nejde o náhodu, ale o dôsledok sprísnených kontrol. „Nie je to tým, že by ľudia zázračne ozdraveli. Je to tým, že sme začali bojovať proti fiktívnym PN-kám,“ povedal.

Výsledkom sú aj konkrétne úspory. Kým za celý rok 2025 dosiahli približne 140 miliónov eur, len za prvý štvrťrok 2026 už štát eviduje pozitívny dopad takmer 50 miliónov eur. V porovnaní s obdobím pred zmenami ide o 80 miliónov eur.

Ak bude trend pokračovať, minister očakáva úsporu až 300 miliónov eur ročne. „Tieto peniaze neostanú podvodníkom, ale použijú sa pre ľudí, ktorí ich skutočne potrebujú,“ zdôraznil.

Tvrdší systém, ale bez škrtov

Tomáš zároveň opakovane odmietol, že by štát siahal na legitímne dávky. „Neškrtali sme príspevok pri narodení dieťaťa, materskú ani dôchodky. Naopak, chceme systém očistiť, nie oslabiť,“ povedal.

Podľa neho ide o základný princíp, a to zachovať pomoc pre zraniteľných, no zároveň odstrániť zneužívanie. „Len spravodlivý systém je skutočne sociálny,“ uzavrel minister.

X XX

 V Česku frčí kruhové objezdy. Jenže některé jsou naprosto zbytečné, dopravu akorát zpomalí.

V Česku je kolem tří tisíc kruhových objezdů, na některých komunikacích i pět za sebou. Dopravu přitom mohou často výrazně zpomalit. Najdou se mezi nimi i takové, nad kterými zůstává rozum stát.

S kruhovými objezdy se na našich silnicích v posledních třiceti letech nešetří. Nejvíc jich je kolem rychlostních silnic. „Myslím si, že je to často lepší než křižovatky, když odbočuju doleva, tak to určitě je bezpečnější a rychlejší,“ uvedl pro CNN Prima NEWS jeden z řidičů.

„Já si myslím, že je těch kruháků tolik, že už před nimi není úniku. Určitě by se ale neměly dávat za každou cenu všude. V místech, kde jich je více za sebou, se celý ten úsek zásadně zpomalí,“ upozornil dopravní expert Jan Pechout. Kruhové objezdy se staví nejčastěji kvůli bezpečnosti. Na druhém místě je to proto, aby ze všech směrů byla stejná příležitost k odbočení.

Kruhové objezdy se často staví také z důvodu bezpečnosti. „Jsou lokality, které jsme už několik let evidovali jako kritické, proto jsme přistoupili k přebudování na kruhovou křižovatku,“ popsal mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Jan Rýdl.

Na několika místech jsou ovšem kruhové objezdy postaveny spíš proto, aby se vám z nich zatočila hlava, než že by měly praktický význam. Například u středočeské Hostivice mají kuriózní příklad s jedním vjezdem a výjezdem. V Bílině nebo Kosmonosech jsou hlavní ulice objezdy přímo posety. U nových dálnic jsou několikasetmetrové. Experti se proto shodují, že na velikosti záleží. „Špatně je ta varianta, kdy je křižovatka na malém prostoru a kruhovým objezdem tak jde projet v podstatě rovně,“ dodal Pechout.

x XX

Plzeń: Kraj podpoří mikroregiony a společenství obcí

Rada schválila rozdělení dotací pro mikroregiony a společenství obcí v Plzeňském kraji pro letošní rok v rámci dotačního titulu Podpora mikroregionů a společenství obcí v PK 2026 s tím, že vyčleněná částka na dotace z rozpočtu kraje je celkem 3 mil. Kč. Žádostí o dotaci přišlo 17 s požadavkem na 4,1 mil. Kč.

V dotačním titulu lze žádat v jedné ze dvou oblastí. První jsou Integrované projekty a druhou Mzdové náklady mikroregionu nebo společenství obcí na jednoho zaměstnance. U Integrovaných projektů jde o společné akce, které mají smysl jako celek a přinášejí užitek širšímu území. Nejsou pevně svázané typem projektu. Je důležité, aby reagovaly na potřeby území a měly reálný dopad. Kraj podporuje především investice do majetku, tedy různé úpravy, opravy nebo rekonstrukce. „Klíčové je, že projekt posiluje spolupráci a rozvoj celého mikroregionu nebo společenství obcí,“ upřesňuje 1. náměstek hejtmana Petr Vanka.

Druhá oblast, Mzdové náklady, je zaměřená na zajištění fungování těchto struktur. Mikroregiony nebo společenství obcí mohou získat příspěvek na část mzdy administrativního pracovníka, může jím být např. manažer, který zajišťuje chod, koordinaci a přípravu projektů. Dotace je časově omezená (leden–listopad 2026). „Podporujeme nejen konkrétní projekty, ale i samotné fungování mikroregionů a společenství obcí. Bez lidí, kteří spolupráci koordinují a posouvají dál, by řada dobrých nápadů vůbec nevznikla,“ říká Petr Vanka.

Dotaci v rámci Integrovaných projektů dostanou např. Mikroregion Zbirožsko (pořízení pivních setů a stanů pro pořádání kulturních, společenských a sportovních akcí, 370 tis. Kč), sdružení obcí Plánicko (pořízení bubnového třídiče pro potřeby sdružení, 350 tis. Kč), Mikroregion Dobrohost (pořízení mobilního pódia pro obce mikroregionu, 270 tis. Kč). Celkem 10 žadatelů obdrží 2,49 mil. Kč. V rámci mzdových nákladů dotaci obdrží např. Stříbrský region (100 tis. Kč), Mikroregion Radnicko (86 tis. Kč), Kdyňsko (67 tis. Kč). Celkem 715 tis. Kč obdrží 7 žadatelů.

Plzeňský kraj podpoří zahrádkáře, myslivce i Ovčácké slavnosti v Nepomuku

Rada Plzeňského kraje schválila finanční podporu pro zahrádkáře, myslivecké spolky a konání Ovčáckých slavností v Nepomuku. Na podporu výstavnictví Českého zahrádkářského svazu rozdělí 150 tis. Kč, stejnou částkou podpoří myslivecké spolky zaměřené na environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu. Na Ovčácké slavnosti kraj poskytne 50 tis. Kč.

Podpora zahrádkářům pomůže s pořádáním výstav a akcí pro veřejnost v regionech Plzeň, Klatovy, Rokycany, Tachov a Domažlice. Myslivecké spolky využijí prostředky například na dětské soutěže, kroužky mladých myslivců, osvětové akce nebo výuku o přírodě ve školách. Ovčácké slavnosti nabídnou 11. července v Nepomuku návštěvníkům ukázky chovu ovcí a koz, zpracování produktů i doprovodný program pro rodiny s dětmi.

„Podporujeme akce a činnost spolků, které přibližují lidem vztah k přírodě a vytvářejí program pro veřejnost napříč regionem. Právě takové aktivity mají význam pro komunitní život v obcích i pro předávání zkušeností mladší generaci,“ uvedl radní pro oblast životního prostředí a zemědělství Petr Fišer.

X X X