Donald Trump tvrdo zaútočil na nemeckého kancelára Friedricha Merza za slová o vojne v Iráne. Napätie medzi Washingtonom a európskymi spojencami opäť rastie. Americký prezident Donald Trump v utorok kritizoval nemeckého kancelára Friedricha Merza za jeho vyjadrenia o vojne v Iráne. Merz okrem iného vyhlásil, že Spojené štáty sú „ponižované“ Iránom v rokovaniach o ukončení vojny. Informovala o tom agentúra Reuters, píše TASR.

• Americký prezident Donald Trump kritizoval kancelára Friedricha Merza za slová o Iráne.
• Friedrich Merz tvrdil, že Spojené štáty sú Iránom v rokovaniach ponižované.
• Trump Merza obvinil, že toleruje iránsku jadrovú zbraň, čo nebolo pravdivé.
• Merz zároveň vyhlásil, že Spojené štáty nemajú stratégiu ukončenia vojny.
• Trump zvažuje vystúpenie z NATO a označuje alianciu za papierového tigra.

„Iránci zjavne vyjednávajú veľmi šikovne – alebo jednoducho veľmi šikovne nevyjednávajú… Celý národ je ponižovaný iránskym vedením,“ povedal nemecký líder v pondelok počas návštevy gymnázia v meste Marsberg, keď komentoval v súčasnosti pozastavené rokovania medzi Iránom a USA.

Trumpova tvrdá reakcia

„Nemecký kancelár Friedrich Merz si myslí, že je v poriadku, ak Irán vlastní jadrovú zbraň. Nevie, o čom hovorí!“ napísal v reakcii Trump v príspevku na svojej sieti Truth Social, pričom nekorektne interpretoval Merzov postoj. Spolkový kancelár totiž podľa Reuters zastáva názor, že Irán nikdy nesmie získať jadrovú zbraň.

Merz v pondelok taktiež vyjadril presvedčenie, že Spojené štáty nemajú stratégiu ukončenia vojny proti Iránu. Tento konflikt má podľa neho priamy vplyv na hospodárstvo Nemecka.

Rozpory medzi spojencami

Vyjadrenia nemeckého kancelára iba podčiarkli rozpory medzi Washingtonom a jeho európskymi spojencami v NATO, poznamenala agentúra Reuters. Trump v poslednom čase opakovane kritizuje krajiny NATO za ich neochotu zapojiť sa do vojny s Iránom a tiež vyhlásil, že zvažuje vystúpenie z Aliancie, ktorú označil za papierového tigra.

X X X

V  BRNĚ VELKÉ  DEMONSTRACE  PROTI  SJEZDU  SEDETSKÝCH  NĚMCŮ

 Pohraničí je naše, skandují v Brně příznivci SPD před akcí sudetských Němců. Dorazil i Okamura

V Brně protestuje asi 500 lidí proti nadcházejícímu sjezdu sudetských Němců. Akci pořádá vládní hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD). Jeho šéf a předseda Sněmovny Tomio Okamura řekl, že sjezd je „nebetyčná ostuda“. Počet protestujících odhadl tajemník městské části Brno-střed Petr Štika. Sjezd sudetských Němců se má v Brně uskutečnit od 22. do 25. května.

Protestující lidé zaplnili prostor na Moravském náměstí kolem sochy Jošta Lucemburského. Na úvod zazpívali českou hymnu. Okamura ve svém projevu sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) označil za sjezd nacistických pohrobků. „Je pro nás naprosto nepřijatelné, aby se sjezd sudetoněmeckého landsmanšaftu konal v České republice,“ uvedl.

Mezi protestujícími byli především starší lidé. K vidění byly české vlajky, také transparenty s nápisy jako: „Stop sjezdu sudetoněmeckého landsmanšaftu!“, „Smíření, jo? Tak se smiřte s výsledkem 2. světové války“, nebo „Jen zůstane-li naše pohraničí české, zůstane českou i celá naše vlast.“ Lidé podepisovali proti sjezdu také petici. Podle vyjádření řečníků se ozýval buď pískot, nebo naopak potlesk.

Sjezd pořádá Sudetoněmecké krajanské sdružení (SdL), které zastupuje zájmy Němců odsunutých z Československa po druhé světové válce a jejich potomků. V Brně se od 22. do 25. května uskuteční 76. ročník, bude to poprvé v Česku. Sudetské Němce do Brna pozvali zástupci festivalu Meeting Brno, což je spolek na podporu kulturní činnosti. Iniciativa organizuje na jižní Moravě mimo jiné takzvaný Pochod smíření, který připomíná poválečný odsun německých obyvatel Brna.

Primátorka sjezd podpořila

Sjezdem se v pondělí zabývalo i jihomoravské zastupitelstvo, opoziční zastupitelé za Stačilo! nebo SPD neuspěli s návrhem, aby se Jihomoravský kraj od sjezdu distancoval. Žádali, aby se tím krajské zastupitelstvo zabývalo, ale jejich návrh nebyl schválen. Na zasedání dorazilo asi 20 odpůrců sjezdu. V půlce dubna se téma sjezdu dostalo i na program brněnského zastupitelstva. I tehdy proti němu protestovaly v jednací síni desítky lidí. Primátorka Markéta Vaňková (ODS) sjezd sudetských Němců podpořila. Brněnští zastupitelé sice neschválili usnesení o podpoře sjezdu, ale ani návrh na zrušení akce. Pouze vzali na vědomí informaci o jejím konání. Usnesli se však na tom, že vítají snahy o usmíření. Konání sjezdu tehdy na jednání brněnského zastupitelstva podpořil brněnský rodák a dramatik Milan Uhde, přestože sám zažil nacistickou okupaci a část jeho rodiny zahynula v koncentračních táborech. Odpůrci akce ho kvůli tomu označili za vlastizrádce.

Z Československa byly po druhé světové válce odsunuty asi tři miliony Němců. Sudetští Němci proces označují za vyhnání. Podle česko-německé komise historiků tehdy přišlo o život 15 000 až 30 000 lidí. Za předešlé více než šestileté nacistické nadvlády zahynulo kolem 320 000 až 350 000 obyvatel někdejšího Československa.

X XX

Orbán nabídl odstoupení z čela Fideszu, o rezignaci rozhodne sněm

Končící maďarský premiér Viktor Orbán nabídl své odstoupení z čela strany Fidesz, ale až červnový sněm strany rozhodne, zda rezignaci přijme. Novinářům to v úterý podle agentury Reuters řekl jeden z poslanců Orbánovy strany, Erik Banki.

Fidesz prohrál parlamentní volby z 12. dubna, které vyhrála strana Tisza. Hlasování ukončilo 16 let Orbánova nepřetržitého vládnutí. Tato porážka vyvolala volání po změnách ve straně.

Fidesz bude hlasovat o novém vedení strany na sněmu 13. června, uvedla státní agentura MTI. Fidesz na žádost o komentář nereagoval. Orbán po úterním jednání celostátního vedení strany s novináři nehovořil.

Orbán ve svém prvním interview po volbách řekl, že jako předseda strany přebírá „plnou odpovědnost“ za porážku své strany a že maďarská pravice potřebuje „úplnou obnovu“.

Minulou sobotu na sociální síti oznámil, že se neujme svého křesla v parlamentu, ale „vrátí“ ho Fideszu. „V tuto chvíli nejsem potřeba v parlamentu, ale při reorganizaci národního tábora,“ uvedl politik, vnímaný jako spojenec amerického prezidenta Donalda Trumpa, ruského vůdce Vladimira Putina či izraelského premiéra Benjamina Netanjahua.

Orbán v sobotu také uvedl, že si vedení strany přeje, aby zůstal ve funkci předsedy strany, a že je připraven na tento úkol, pokud ho červnový sněm podpoří, připomněl Reuters.

Orbán před dnešním jednáním špiček Fideszu podle MTI řekl, že svůj mandát vrátilo všech 25 poslanců, zvolených do parlamentu na celostátní kandidátce. Tato „osobní oběť“ a „zodpovědné a loajální gesto“ podle Orbána prokazuje, že Fidesz zůstává nejsemknutější politickou komunitou v zemi.

Banki, patřící mezi uvedené poslance, kteří straně dali svůj mandát k dispozici, podle MTI řekl, že Orbán přirozeně nabídl svou rezignaci, ale o ní rozhodne sjezd a žádná personální rozhodnutí se dnes nepřijímala. Jako předčasnou odmítl otázku, zda Orbán bude mít na sněmu vyzyvatele.

Někdejší šéf budapešťské stranické organizace János Fónagy uvedl, že podporuje Orbanovo setrvání v čele strany. Domnívá se, že Orbán nebude mít na sjezdu protikandidáta.

X X X

Putin: Ukrajinci nás nezastaví na frontě, proto se uchylují k útokům na civilní cíle.

Ukrajina zesiluje útoky na civilní cíle v Rusku, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin. Stalo se tak poté, co ukrajinské drony potřetí od 16. dubna způsobily rozsáhlý požár v rafinérii v ruském přístavním městě Tuapse u Černého moře. Regionální úřady vyhlásily stav nouze. „Riziko teroristických hrozeb roste,“ poznamenal na schůzce se svými spolupracovníky.

„Důvody jsou zřejmé a jasné všem – nepřítel není schopen zastavit postup našich vojsk, našich mužů, podél linie kontaktu. Každý den ztrácí území,“ poznamenal podle agentury Interfax.

Na schůzce také řekl, že k metodám se uchylují nejen radikální skupiny, ale i ukrajinské úřady a jejich patroni, uvádí ruská agentura TASS. „Nepřítel není schopen zastavit postup našich vojsk, našich chlapů, podél linie kontaktu a každý den ztrácí území. Každý den,“ zdůraznil prezident.

Putin dodal, že právě proto se ukrajinské úřady spoléhají „na teror proti armádě i civilistům“. „Doufají, že se tím něco změní. Nic se tím nezmění, ale hrozby tu jsou. Rostou,“ řekl prezident.

Rusko v současné době okupuje asi 19 procent ukrajinského území, a to včetně Krymu, kterého se zmocnilo ještě na jaře 2014, podobně jako části Donbasu na východě Ukrajiny. V posledních měsících Moskva opakovaně oznamovala dobytí měst na východě Ukrajiny, které však podle Kyjeva nadále úplně či částečně zůstávají v rukou ukrajinských obránců.

„Ve skutečnosti je (naše) pozice na bojišti nejsilnější nebo nejpevnější za poslední rok. Opravdu nejsilnější,“ řekl novinářům minulý týden ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. „Ruskou početní výhodu jsme minimalizovali díky dronům,“ uvedl s tím, že ruská převaha v počtu vojáků už není na frontě rozhodujícím faktorem.

Ukrajina zesiluje útoky na civilní cíle v Rusku, prohlásil Putin poté, co ukrajinské drony potřetí v krátké době zapálily rafinérii v Tuapse.

Péter Magyar, pokládaný za příštího maďarského premiéra po vítězství své strany Tisza v parlamentních volbách v tomto měsíci, navrhl ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému schůzku na počátku června.

Česko se stalo 23. státem, který se připojil k dohodě o vytvoření zvláštního tribunálu pro zločiny ruské agrese proti Ukrajině, uvedl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Ivanovyč Sybiha na síti X.

O zlepšení situace na bojišti hovořil také hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj, podle kterého Ukrajina v březnu osvobodila asi 50 kilometrů svého území.

Agentura AFP na začátku dubna s odvoláním na data amerického Institutu pro studium války napsala, že ruské vojsko od konce roku 2025 zpomaluje postup a v březnu poprvé za 2,5 roku nezaznamenalo téměř žádné územní zisky.

Ruská armáda se podle AFP v březnu zmocnila 23 kilometrů čtverečních a na některých místech kontrolu nad územím ztratila. Březnový postup Rusů označila za nejmenší od září 2023. V únoru Rusko obsadilo 123 kilometrů čtverečních a v lednu 319 kilometrů čtverečních ukrajinského území.

X X X

Ohrozila fotografie mušlí Trumpa na životě? V USA obvinili exšéfa FBI Comeyho

Americké ministerstvo spravedlnosti obvinilo bývalého ředitele Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Jamese Comeyho. Ten loni zveřejněnil fotografii mušlí na pláži, která podle činitelů naznačovala možné vyhrožování prezidentu Donaldu Trumpovi. Podle amerických médií se Trump již podruhé snaží dosáhnout odsouzení svého oponenta Comeyho. První žalobu soud zamítl loni v listopadu.

Případ se týká fotografie mušlí, které jsou v písku vyskládány do tvaru číslic 8647. První dvojčíslí je někdy používáno jako zástupný symbol pro vyhození či zbavení se něčeho. Číslo 47 pak odpovídá pořadí, které má Trump v historickém seznamu amerických prezidentů. Snímek Comey loni zveřejnil na svém instagramovém účtu a napsal, že je to hezká sestava mušlí.

Činitelé Trumpovy administrativy označili fotografii za výhrůžku prezidentovi a tehdejší ministryně spravedlnosti Kristi Noemová uvedla, že nařídila Tajné službě vyšetřit čin jako možné navádění k atentátu na prezidenta. Ministerstvo nyní Comeyho formálně obvinilo, podle médií však zatím není jasné z jakého trestného činu.

Trump hrozí svým politickým rivalům vězením už od roku 2015, kdy se poprvé ucházel o prezidentský úřad. Comey se loni stal prvním, u něhož se prezidentově administrativě podařilo vznést formální obvinění.

Nyní pětašedesátiletý Comey, kterého Trump odvolal na začátku svého prvního prezidentského mandátu v roce 2017, byl loni obviněn z nepravdivých výpovědí a maření vyšetřování v Kongresu.

Sám Comey jakoukoli vinu odmítl. Federální soud poté v listopadu obvinění zamítl. Soudkyně rozhodnutí zdůvodnila tím, že prokurátorka, který na Trumpovo naléhání vznesla obvinění, byla ministerstvem spravedlnosti jmenována nezákonným způsobem.

Trump pravidelně napadal Comeyho postup při vyšetřování FBI, které mělo zjistit, zda Trumpovi spolupracovníci koordinovali své kroky s Ruskem za účelem ovlivnění prezidentských voleb v USA v roce 2016.

X X X

JungeWelt: Mají peníze na války, ale nemohou nakrmit chudé

28.4.2026 14:05

Globální vojenské výdaje dosáhly nového rekordního maxima – již jedenáctý rok po sobě. Německo se umístilo na čtvrtém místě před Indií a Ukrajinou, konstatuje na portálu JungeWelt.de Philip Tassev.

„Mají peníze na války, ale nemohou nakrmit chudé“: To, co Tupac Shakur rapoval v roce 1993, zůstává v roce 2026 nezměněno. Částky vynaložené na války a válečné přípravy po celém světě od ledna dosud nebyly zaznamenány – ale pravděpodobně se jedná o značné množství. Jen za prvních šest dní útoku na Írán americká armáda podle vlastních údajů spálila více než jedenáct miliard amerických dolarů.

V loňském roce dosáhly vládní výdaje na armádu, zbraně a další válečný materiál nového rekordního maxima – již jedenáctý rok po sobě. Stockholmský mezinárodní institut pro výzkum míru (SIPRI) v pondělí zveřejnil údaje, které ukazují, že celosvětové vojenské výdaje v roce 2025 dosáhly přibližně 2,887 bilionu USD. To odpovídá zhruba 2,5 bilionu EUR, což představuje nárůst o 2,9 procenta oproti roku 2024.

USA se na tomto objemu podílejí zhruba 33 procenty. Celkově více než polovina vojenských výdajů jde do tří zemí na prvním místě seznamu: po USA jsou to Čínská lidová republika a Ruská federace. Německo je však již na čtvrtém místě. S vojenskými výdaji ve výši zhruba 114 miliard amerických dolarů se Německo umístilo před Indií (páté místo), zemí s milionovou armádou, a také před válčící Ukrajinou (sedmé místo).

Dále Philip Tassev uvádí: Výzkumníci SIPRI připisují skutečnost, že globální vojenské výdaje vzrostly „pouze“ o 2,9 procenta po nárůstu o 9,7 procenta v roce 2024, skutečnosti, že vojenský rozpočet USA byl loni o 7,5 procenta menší než v předchozím roce. Jako důvod je uváděna snížená podpora Kyjeva ze strany USA. Výzkumníci však předpokládají, že tento pokles zůstane jednorázovým jevem. „Výdaje schválené americkým Kongresem pro rok 2026 vzrostly na více než jeden bilion dolarů, což je významný nárůst oproti roku 2025, a mohly by se v roce 2027 dále zvýšit na 1,5 bilionu dolarů, pokud bude přijat nejnovější návrh rozpočtu prezidenta Trumpa,“ poznamenal v pondělním prohlášení programový ředitel SIPRI Nan Tian.

Nárůst zaznamenaný v roce 2025 byl tedy způsoben především hromaděním zbrojení v Evropě. Zejména probíhající znovuzbrojování evropských států NATO vedlo k nejsilnějšímu meziročnímu nárůstu vojenských výdajů ve střední a západní Evropě od konce studené války. Největší podíl na tomto nárůstu mělo Německo: německé výdaje na obranu vzrostly ve srovnání s předchozím rokem o podstatných 24 procent.

I když za tímto nárůstem stojí do značné míry cíl učinit z německých ozbrojených sil nejsilnější konvenční armádu v Evropě, svou roli hrají i uměle nafouknuté ceny za kus. Pro mnoho kapitalistů jsou vládní zakázky jako stroj na tisk peněz. Někdy je ale i rozpočtový výbor považuje za příliš drzé. List Bild am Sonntag informoval, že výbor zastavil nákup naftových tanků pro armádu poté, co výrobce cenu více než zdvojnásobil. Německá tisková agentura (dpa) k tomu uvedla: „Rozpočtový výbor již nějakou dobu pozoruje prudký nárůst cen vojenského vybavení, který se také označuje jako inflace zbraní.“

Sören Pellmann, předseda poslaneckého klubu strany Levice ve Spolkovém sněmu, poukázal na to, že německý obranný rozpočet byl již před lety „extrémně neprůhledný a neefektivní“. Ministerstvo obrany uzavřelo za čtyři roky více než 47 000 zbrojních zakázek v hodnotě zhruba 111 miliard eur, přesto ministerstvo nedokázalo vyčíslit, „kolik projektů bylo skutečně dokončeno a zařazeno do výzbroje Bundeswehru“. Pro Pellmanna je to „ukazatel toho, že peníze se prostě vyhazují. Kdyby se jen zlomek těchto ohromujících částek investoval do mírového řešení konfliktů, svět by byl bezpečnějším místem.“Server vasevec.cz

X X X

MSF: Nedostatek vody jako součást genocidy v Gaze

Rozsáhlé ničení civilní vodovodní infrastruktury v Gaze spolu s narušením přístupu k ní je „nedílnou součástí izraelské genocidy,“ uvedla dnes organizace Lékaři bez hranic (MSF). Ve zprávě s názvem „Voda jako zbraň“ se uvádí, že k „plánovanému nedostatku“ dochází současně s „přímým zabíjením civilistů, devastací zdravotnických zařízení a ničením domů,“ informovala agentura France24.

Organizace obvinila izraelské úřady z „vytváření destruktivních a nelidských životních podmínek pro palestinské obyvatelstvo v pásmu Gazy,“ uvádí se ve zprávě založené na svědectvích a datech shromážděných Lékaři bez hranic v letech 2024–2025.

Koordinátorka krizových situací Claire San Filippo obvinila izraelské síly z „úmyslného a systematického ničení vodovodní infrastruktury v pásmu Gazy a soustavného blokování přístupu k zásobování vodou“. Prohlásila: „Izraelské úřady vědí, že bez vody život končí.“

Podle citované zprávy Izrael zničil nebo poškodil téměř 90 procent vodovodní a kanalizační infrastruktury v pásmu Gazy. Byly zničeny odsolovací zařízení, studny, potrubí a kanalizační systémy. Palestinci byli také zabiti nebo zraněni při přibližování se k vodním zdrojům.

Žádosti  Lékařů bez hranic adresovaných Izraeli o základní zásoby vody a hygienických zařízení, včetně odsolovacích zařízení, čerpadel, vodních nádrží, repelentů proti hmyzu, chloru a dalších chemikálií na úpravu vody, „byla odmítnuta nebo ponechána bez odpovědi“.

Claire San Filippo varovala, že nedostatek vody „v kombinaci s hroznými životními podmínkami, extrémním přelidněním a kolabujícím systémem zdravotní péče vytváří ideální podmínky pro šíření nemocí.“

Podle OSN bylo při izraelských vojenských operacích v palestinském pásmu Gazy zabito 72 200 Palestinců a dalších 171 900 bylo zraněno.

Jana Putzlacher, server vasevec.cz

X X X

Dny Starmera v Anglii sečteny?

Podle nového průzkumu agentury IPSOS klesla míra souhlasu s politikou britského labouristického premiéra Keira Starmera na rekordních 18 procent.

Podle výsledků průzkumu Starmera již podporuje méně než polovina (41 procent) voličů, kteří jeho stranu volili v roce 2024. Snad většina komentářů uvádí, že jeho „dny  jako premiéra jsou sečteny!“

Jak informoval EADaily , britský premiér Keir Starmer se ocitl uprostřed politické krize poté, co se objevilo odhalení,

Naprostý šok  mezi labouristickými  příznivci vyvolalo  odhalení, že Peter Mandelson, objevující se ve spisech  Jeffrey   Epsteina, byl vyslán jako velvyslanec do USA, přestože neprošel bezpečnostní prověrkou.  Tato skutečnost  zřejmě také zafungovala jako roznětka hněvu v déle trvajících a širších problémech Starmera.

Naprosto tragická data potom přinesl průzkum volebních preferencí, podle kterého by sociální demokraté získali 19 oproti zisku  34 procent v posledních volbách. Projekce složení britského parlamentu po případných volbách dává labouristům pouhých 86 poslanců oproti současným 411. Server vasevec.cz

X X X

Gruzínské protivládní opozici pomáhá organizace z Prahy?

Gruzínská televize Imedi přinesla informace, že na přípravě vystoupení opozice ve druhé polovině května se podílí zahraniční koordinátor. Podle portálu Gruzie a svět Imedi uvedla, že jeden z vedoucích pracovníků Pražského centra pro občanskou společnost, Igor Blaževič, pořádá příslušná školení pro gruzínskou opozici.

Televizní kanál tvrdí, že gruzínská Státní bezpečnostní služba má všechny potřebné informace, včetně těch, které obdržela od zahraničních kolegů, a připravuje právní reakci.

K informaci se vyjádřil i generální tajemník vládnoucí strany Gruzínský sen Kacha Kaladze: „Na tom není nic překvapivého. Víme, jaký mají postoj ke Gruzii – obrovské sumy peněz se zde už léta utrácejí na organizaci převratu, na poštvání společnosti proti sobě, na prohloubení polarizace. Ale obyvatelstvo ví, kdo jsou skuteční nepřátelé země.“

Pražské centrum pro občanskou společnost (Prague Civil Society Centre) vzniklo v roce 2015 na podporu občanské iniciativy v zemích Východního partnerství (Bělorusko, Ukrajina, Moldavsko, Gruzie, Arménie, Ázerbájdžán), Rusku a zemích Střední Asie. Má podporovat nejen tradiční neziskové organizace, ale rovněž inovativní neformální iniciativy a projekty nebo tvůrčí jedince jako jsou blogeři, filmaři, umělci či nezávislí badatelé.

Igor Blaževič je novinář a lidskoprávní aktivista bosenského původu žijící v České republice. Jak dále uvádí Wikipedie, vystudoval filozofii a srovnávací literaturu na univerzitě v Záhřebu. Od roku 1992 působil v mezinárodním sekretariátu Helsinského občanského shromáždění a od roku 1994 pracuje v organizaci Člověk v tísni. Server vasevec.cz

X X X

Európsky parlament bude hlasovať o zmrazení eurofondov pre Slovensko 

Európsky parlament bude  hlasovať o zmrazení eurofondov pre Slovensko. Dôvodom je ohrozenie právneho štátu.

Článok aktualizovaný o stanovisko Progresívneho Slovenska.

Európsky parlament čaká už zajtra kľúčové hlasovanie, ktoré môže mať pre Slovensko zásadné finančné následky. Poslanci budú rozhodovať o prijatí Správy o absolutóriu za plnenie všeobecného rozpočtu Európskej únie za rok 2024. V tomto dokumente Európsky parlament vôbec prvýkrát oficiálne žiada Európsku komisiu, aby voči Slovensku spustila mechanizmus podmienenosti – teda proces, ktorý vedie k zmrazeniu európskych fondov.

Hlavným spravodajcom tejto správy je nemecký europoslanec za frakciu Zelených Daniel Freund. Dokument podľa neho reaguje na systematické oslabovanie inštitúcií a právneho štátu na Slovensku pod vedením vlády Roberta Fica, ktoré priamo ohrozuje finančné záujmy Únie.

Zdá sa, že Fico napodobní Orbána:

Prečo hrozí Slovensku strata fondov?

Oficiálna správa aj samotný spravodajca jasne pomenúvajú dôvody, prečo peniaze európskych daňových poplatníkov už nie sú na Slovensku v bezpečí. Argumentov pre spustenie mechanizmu je hneď niekoľko.

V prvom rade ide o zrušenie Úradu špeciálnej prokuratúry a Národnej kriminálnej agentúry (NAKA), čo podľa Freunda vedie k prieťahom vo vyšetrovaniach. Problematické sú podľa neho aj zmeny v trestnom zákone, ktoré podľa správy znižujú tresty za korupciu a umožňujú prepustenie odsúdených osôb.

Pozornosť opäť priťahuje aj kauza „Haciendy“. Poslanec kritizuje zneužívanie európskych dotácií určených na rozvoj vidieckeho cestovného ruchu, z ktorých si ľudia blízki vládnej moci stavajú luxusné súkromné vily. S tým súvisia aj útoky na oznamovateľov korupcie, ako napríklad plány na spolitizovanie úradu na ochranu whistleblowerov a priame zastrašovanie tých, ktorí na podvody upozornia – vrátane policajných razií.

Správa dokonca spomína aj nedávne vyhrážky voči členom európskej kontrolnej misie v Bratislave zo strany slovenského premiéra. Správa v tejto súvislosti poznamenáva, že neopodstatnené verejné vyhlásenia predsedu vlády Slovenska a členov parlamentu viedli k hrozbám, takže pre členov misie bola potrebná policajná ochrana. Takéto incidenty majú ďalej ilustrovať zhoršujúce sa prostredie právneho štátu a riziká, ktoré to predstavuje pre finančné záujmy Únie.

Chce zasiahnuť, kým je ešte čas

Daniel Freund v exkluzívnom rozhovore pre Aktuality.sk vysvetlil, prečo už Európsky parlament nechce čakať a opakovať chyby, ktoré Únia urobila pri dlhoročnom váhaní voči Maďarsku.

„Dôvodom je zrušenie špeciálnej prokuratúry, kroky proti Národnej kriminálnej agentúre a zmeny v trestnom zákone, v dôsledku ktorých sa skorumpovaní ľudia, ktorí už boli vo väzení, dostali na slobodu. Fondy EÚ sú na Slovensku v ohrození. Videli sme všetky tie prípady haciend, ale aj množstvo ďalších príkladov korupcie. Musíme zabezpečiť, aby sme zasiahli skôr, než sa situácia zhorší,“ opísal Freund. Rozhovor si na Aktuality.sk budete môcť prečítať už v stredu ráno.

Zajtrajšie hlasovanie síce fondy nezmrazí zo dňa na deň – tento krok musí vykonať Európska komisia – no prijatie správy poslúži na vytvorenie politického tlaku na Komisiu, aby začala rýchlo a rázne konať.

Podľa Freunda slúži mechanizmus podmienenosti ako preventívny nástroj. Nemá sa použiť až vtedy, keď je demokracia úplne zničená, ale má zabrániť tomu, aby k takémuto scenáru vôbec došlo. Ak slovenská vláda nepristúpi k náprave a nezabezpečí fungujúce protikorupčné orgány, stopka pre európske milióny sa stane reálnou hrozbou.

Slovensko padne na kolená

K situácii sa už vyjadrili aj niektorí europoslanci. Tí za Progresívne Slovensko na sociálnej sieti zverejnili spoločné stanovisko: „Dodržiavanie princípov právneho štátu, ochrana verejných zdrojov a pomoc ľuďom sú našimi základnými hodnotami. V Progresívnom Slovensku však rozumieme, že bez európskych peňazí padne Slovensko na kolená, akákoľvek dobrá či zlá bude jeho vláda,“ tvrdia europoslanci.

Tento pád by podľa nich najviac pocítili bežní občania Slovenska. „Ako europoslanci a europoslankyne sa preto hlasovania nezúčastníme. Chránime eurofondy, ale nemôžeme kryť Ficove zlodejiny,“ dodali.

X XX

Irán uviazol v ropnej pasci. Tankery stoja, sklady sa plnia. Milióny barelov nemá kam dať

Napätie na Blízkom východe dostáva Irán do čoraz zložitejšej situácie. Pre americkú blokádu sa v krajine hromadí ropa, ktorú sa nedarí vyvážať bežným spôsobom. Zásobníky sa rýchlo plnia a Teherán musí hľadať nové miesta, kam surovinu uložiť.

Iránske komandá vtrhli na paluby neposlušných lodí v Hormuzskom prielive

Hormuzský prieliv je uzavretý, plavbu blokujú aj Irán, aj USA. Kto to nerešpektuje, dopadne tak, ako ukazuje video iránskej televízie. / Zdroj: Reuters

Irán sa preto snaží využiť všetko, čo má k dispozícii. Obnovuje staršie priemyselné priestory, pripravuje dočasné nádrže a časť ropy sa pokúša dostať do Číny. Týmito krokmi chce získať čas a vyhnúť sa tomu, aby musel výrazne obmedziť ťažbu.

Každý barel, ktorý nemôže odísť z krajiny cez bežné prístavy, musí niekde zostať. Ropa tak končí v nádržiach, na lodiach alebo v provizórnych skladoch. Ak by Irán nemal dostatok miesta, mohol by byť nútený časť ťažby zastaviť, čo by mu spôsobilo ďalšie finančné straty.

Situácia sa zhoršila po tom, ako Spojené štáty 13. apríla zablokovali prevádzku v iránskych prístavoch. Podľa analytickej spoločnosti Kpler sa tým výrazne znížilo množstvo ropy, ktoré Irán dokáže naložiť na tankery. Kým v prvej polovici apríla išlo v priemere o 2,1 milióna barelov denne, po zavedení blokády to bolo už len približne 567-tisíc barelov denne.

Blokovaný Hormuzský prieliv. Trumpove slová nepotešili lodiarov

Hormuzský prieliv, animácia lodnej dopravy. Po uzavretí lodnej cesty Iránom aj americký prezident Donald Trump vyhlásil, že aj USA budú blokovať plavbu prielivom. Zdroj: Reuters/MarineTraffic / Zdroj: Reuters

Zásoby ropy na pevnine podľa Kpleru stúpli približne na 49 miliónov barelov. Celková kapacita skladov sa odhaduje na 86 až 90 miliónov barelov, no nie všetky priestory sa dajú naplno využiť. Dôvodom sú technické aj bezpečnostné obmedzenia. Niektorí analytici preto upozorňujú, že Irán môže naraziť na problém s kapacitou už v najbližších týždňoch.

Krajina využíva aj prázdne tankery ako dočasné sklady. Viaceré veľké lode s iránskou ropou sa sústreďujú pri prístave Čáhbahár, ktorý leží mimo Perzského zálivu, no blízko línie americkej blokády. Podľa satelitných snímok sa tam nedávno nachádzalo niekoľko supertankerov aj menších plavidiel.

Časť iránskej ropy je zároveň na ceste alebo uskladnená na lodiach v rôznych častiach sveta. Irán podľa agentúry Bloomberg vracia do prevádzky aj staršie tankery, ktoré boli dlhší čas neaktívne. Jedno z takýchto plavidiel, približne tridsaťročný supertanker s kapacitou až 2 milióny barelov, sa nedávno opäť objavilo v oblasti Perzského zálivu. 

Keďže námorná doprava je obmedzená, Irán hľadá aj iné možnosti. Jednou z nich je preprava ropy po železnici do Číny. Táto cesta však trvá dlhšie a je drahšia než doprava po mori. To môže byť problém najmä pre menšie čínske rafinérie, ktoré patria medzi dôležitých odberateľov iránskej ropy.

Otázne preto je, či budú tieto rafinérie ochotné platiť viac. Pre Irán však môže byť aj drahšia a pomalšia doprava lepšou možnosťou než nechať ropu hromadiť sa doma.

Ak by krajina musela náhle zastaviť ťažbu, mohlo by to poškodiť najmä staršie ropné polia. Riziko je vyššie pri ložiskách s nízkym tlakom alebo v geologicky zložitejších oblastiach. Irán sa preto snaží udržať ťažbu čo najdlhšie v chode a zároveň nájsť spôsob, ako prebytočnú ropu dostať mimo krajiny.

X X X

Newsweek: Spojené státy se staly hlavním padouchem světa

Spojené státy potřebují připomenout, že návrat k zákonům džungle není jen diplomatickou, ale i morální katastrofou, píše v Newsweeku bývalý soudce Thomas Mukausher. Pácháme bezpráví po celém světě a musíme zastavit a zamyslet se nad tím. Stali jsme se opravdu padouchy? Zdá se to tak. Jen si vzpomeňte, co Trump říká o své válce proti Íránu. Rok začal tím, že prohlásil: „Nepotřebuji mezinárodní právo.“ Zbytek roku, a dodnes, to prezident dokazuje, ať už to potřebuje, nebo ne. Prostě mu na tom nezáleží, píše autor.

Útok na Írán nemá žádný právní ani morální základ. Byli jsme obelháni o hrozbě, která z Íránu vychází. A lži pokračují v podobě ospravedlnění tohoto nepochopitelného útoku. Trump mezitím hrozí, že Írán vrátí do doby kamenné, trvale zničí jeho civilizaci a zničí civilní infrastrukturu, bez níž ženy a děti v této zemi nemohou přežít. Mnohem důležitější než veškerá tato rétorika je však fakt, že během Trumpovy války zemřelo více než 3 800 lidí, včetně stovek dětí.

Možná nejlépe vystihl postoj Trumpovy administrativy k právu a morálce nově jmenovaný „ministr války“ Pete Hegseth, když se chlubil, že vítězíme „rozhodně, rozhodně a nemilosrdně“. A když byl proveden útok, při kterém zahynulo 170 učitelů a studentů na íránské základní škole, Hegseth řekl:  „Tenhle boj nemohl být férový a ani není. My je bijeme a tak by to mělo být.“

Soucit Ameriky jí dal morální autoritu po celém světě. Proto lidé raději jednali s námi než s nevyrovnanými diktátory. Kdy jsme zapomněli, že jen gangsteři kopou do lidí, když jsou na dně? Přesto dnes ti samí gangsteři reprezentují Ameriku: křičící, hrozivý, krvežíznivý gang páchající bezpráví.

Opravdu toto bezpráví zvyšuje naši bezpečnost? Naši nepřátelé se stali troufalejšími, naši spojenci nás opustili. Tento útok oslabil pravomoc Kongresu vyhlašovat válku. George H.W. Bush a George W. Bush požádali Kongres o povolení k zahájení vojenské akce. Nyní bez povolení Kongresu zahajujeme války dle libosti a vlastního rozmaru, poháněni emocemi a bezohledností, krutostí a hloupostí.

Vezměte si, jak nacistické Německo vedlo svou válku a co Hitler řekl o nevyprovokovaném útoku na Polsko:  „Naše síla je v rychlosti a brutalitě.“   Vítězství, prohlásil, je, když „zabíjejí nemilosrdně a bez milosti“. Zní to povědomě, že, pane Hegseth?

Stát se padouchem tě nedělá bezpečnějším. Svět uznal spravedlnost naší věci a to nám pomohlo vyhrát druhou světovou válku. Bezohlednost Němců a Japonců jim pomohla tuto válku prohrát. Americká brutalita ve Vietnamu vytvořila nespočet nepřátel režimu, který jsme podporovali. Americké mučení a bezohledné zabíjení ve válce proti terorismu vedly ke vzestupu Islámského státu  a k oživení Talibanu v Afghánistánu.

Trump a Hegseth si však mysleli, že zvěrstva a krutost zajistí bleskové vítězství nad Íránem. Nejdůležitější věcí, kterou však jednou provždy zničili, byla šance na íránské povstání. Pomáhal by pak vrahům někdo, kdo by viděl vraždit své sousedy?

Spojené státy se měly poučit z vlastní války v Iráku. Po útocích z 11. září nás v boji proti al-Káidě podpořil celý svět. Když jsme se rozhodli zaútočit na Irák místo na al-Káidu , naše pozice ve světě byla výrazně oslabena. Ani Izrael se po útocích ze 7. října nepoučil a stal se vyvrhelem.

Teď jsme se k nim přidali i my. To, že jsme zlí a darebáčtí, vás sice může odvádět pozornost od jiných problémů a živit vaše demagogické ego, ale ani v nejmenším to neposiluje naši bezpečnost. A na tom není absolutně nic, na co bychom mohli být hrdí. Server vasevec.cz

X XX

Zjednodušíme předpisy, slibuje Leyenová. Zpřísnění často dělají státy samy.

„Evropa potřebuje jasnou a ucelenou legislativu, která plně reaguje na potřeby našich občanů a podniků,“ uvedla Ursula von der Leyenová. Ilustrační foto: Evropská komise

Unijní právní předpisy by měly být srozumitelnější, jednodušší a účinněji vymáhané. Mají se zakládat na pevných důkazech a lépe odpovídat potřebám občanů i podniků. Vyplývá to z plánu na modernizaci tvorby právních předpisů v EU, který zveřejnila Evropská komise. Unijní exekutiva se chce zaměřit i na takzvaný gold-plating. Jde o praxi, kdy jednotlivé členské státy nadměrně zpřísňují unijní předpisy a zavádějí mnohem tvrdší pravidla, než navrhuje Brusel.

„Evropa potřebuje jasnou a ucelenou legislativu, která plně reaguje na potřeby našich občanů a podniků,“ uvedla předsedkyně EK Ursula von der Leyenová. Plán zveřejněný v úterý má podle ní zefektivnit tvorbu právních předpisů v EU a učinit ji mnohem transparentnější. „Budeme uplatňovat princip jednoduchosti už od návrhu a i nadále zajistíme, aby každé pravidlo bylo podloženo pádnými důkazy,“ dodala.

Omezit gold-plating

Komise se chce ale zaměřit i na omezení takzvaného gold-platingu, tedy nadměrného rozšiřování pravidel při jejich přejímání do národní legislativy. Soubor stávajících právních předpisů chce také zpřehlednit. „To je zásadní příspěvek k posílení naší konkurenceschopnosti,“ doplnila von der Leyenová.

Komise se zaměří na pět oblastí. První se týká jednoduchosti již při návrhu a komise by chtěla tento princip začlenit do každého návrhu nové legislativy. Má zajistit, aby bylo jasné, kdo má jednat, jak má pravidla dodržovat a jaké důsledky přinese jejich porušení. Unijní exekutiva chce také vylepšit zásady, kterými se řídí při přípravě nových iniciativ. Chce se zaměřit na transparentnost, zapojení zainteresovaných stran a větší efektivitu.

Rychlejší a důslednější vymáhání pravidel

„Unie bude i nadále prosazovat ambiciózní politiky, ale zároveň musí dát do pořádku rozsáhlý soubor stávajících právních předpisů,“ stojí v prohlášení komise. Je třeba odstranit nesrovnalosti, překrývání a příliš složitá ustanovení. Komise se chce dále zaměřit na rychlejší a důslednější vymáhání unijních pravidel.

„Dnešní strategie signalizuje odhodlání EU nadále zvyšovat kvalitu tvorby právních předpisů v Evropě. Zastaralé, nadměrné nebo překrývající se zákony musí být odhaleny a upraveny,“ řekl eurokomisař Valdis Dombrovskis. Ve svém portfoliu má na starosti právě zjednodušení pravidel EU. „Vyzýváme Evropský parlament a Radu EU, aby se k nám v tomto zásadním úsilí připojily. EU existuje proto, aby přinášela výsledky pro své občany a podniky, nikoli aby vytvářela byrokracii,“ dodal., ceskajustice.cz 

X XX

Ropný šok: Emiráty nečakane opúšťajú OPEC, Saudská Arábia dostala tvrdú ranu

Spojené arabské emiráty k 1. máju opúšťajú Organizáciu krajín vyvážajúcich ropu (OPEC) aj širšiu skupinu ťažiarov OPEC+, oznámila štátna agentúra WAM. Podľa emirátskeho ministerstva energetiky to krajine za súčasnej situácie umožní väčšiu flexibilitu pri reagovaní na zmeny na trhu. Ide o prekvapivé rozhodnutie, ktoré emiráty s ostatnými členmi vopred nekonzultovali. Agentúra Reuters uviedla, že pre OPEC je to tvrdá rana.

Zábery z kokpitu: Takto lovia vrtuľníky Emirátov iránske drony

Zábery z palubných kamier útočných vrtuľníkov AH-64D Apache Spojeného leteckého veliteľstva Spojených arabských emirátov, ako zostreľujú prilietajúce iránske útočné drony. / Zdroj: Ministerstvo obrany Spojených arabských emirátov

Rozhodnutie emirátov môže oslabiť jednotu organizácie aj pozíciu jej faktického lídra Saudskej Arábie v čase, keď americko-izraelská vojna proti Iránu spôsobila šok na trhoch s energetickými surovinami a narušila globálnu ekonomiku. Spojené arabské emiráty patria v organizácii OPEC medzi kľúčových producentov.

„Toto rozhodnutie odráža dlhodobú strategickú a ekonomickú víziu SAE a zmenu energetického profilu krajiny vrátane zrýchlených investícií do domácej produkcie energie a zároveň posilňuje jej záväzok zohrávať zodpovednú, spoľahlivú a progresívnu úlohu na globálnych energetických trhoch,“ uviedli SAE.

Rozhodnutie prichádza aj v čase, keď sa vzťahy SAE so Saudskou Arábiou čoraz viac komplikujú a vyostrujú, najmä v oblasti ekonomiky a v súvislosti s vojnou v Jemene proti Iránom podporovaným Húsíom.

Blokovaný Hormuzský prieliv. Trumpove slová nepotešili lodiarov

Hormuzský prieliv, animácia lodnej dopravy. Po uzavretí lodnej cesty Iránom aj americký prezident Donald Trump vyhlásil, že aj USA budú blokovať plavbu prielivom. Zdroj: Reuters/MarineTraffic / Zdroj: Reuters

„Rozhodnutie Spojených arabských emirátov opustiť OPEC od 1. mája predstavuje jeden z najväčších zásahov do fungovania kartelu za posledné roky – a prichádza v momente, keď je globálny ropný trh mimoriadne krehký,“ uviedol pre ČTK analytik Purple Trading Petr Lajsek. „Nejde pritom o zanedbateľného hráča. Emiráty sú tretím najväčším producentom v rámci OPEC, s ťažbou okolo 3,3 až 3,5 milióna barelov denne,“ dodal.

Oznámenie o odchode z organizácie prichádza v správny čas, keď nebude mať významný vplyv na trh vzhľadom na súčasné obmedzenie prepravy ropy v Hormuzskom prielive, povedal agentúre Reuters emirátsky minister energetiky Suhajl Mazrúí. Zároveň uviedol, že rozhodnutie prichádza v čase, keď svet čelí bezprecedentnej situácii, pretože strategické zásoby ropných produktov klesajú na znepokojivú úroveň.

Spojené arabské emiráty sú dlhoročným členom OPEC. Od roku 1967 bol členom emirát Abú Zabí, od roku 1971 ako zjednotená krajina viacerých emirátov. Ich odchod môže spôsobiť chaos a oslabiť skupinu, ktorá sa aj napriek vnútorným sporom, od geopolitiky až po ťažobné kvóty, zvyčajne snažila vystupovať jednotne.

X XX

Magyar chystá prelomové stretnutie so Zelenským. V Zakarpatsku otvorí citlivú tému

Pravdepodobný budúci maďarský premiér Péter Magyar inicioval júnové stretnutie s ukrajinským prezidentom Volodymyrom Zelenským. Po rokovaní s primátorom mesta Berehovo v Zakarpatskej oblasti Zoltánom Babjákom o tom Magyar informoval na sociálnej sieti Facebook.

Balkónová scéna: To je Orbán? Absolútne kino, komentoval pobavený Péter Magar jedno absolútne nečakané stretnutie. / Zdroj: Reuters

„Iniciujem stretnutie s ukrajinským prezidentom Volodymyrom Zelenským začiatkom júna, symbolicky v meste Beregszász (Berehovo, pozn.) s maďarskou väčšinou. Cieľom stretnutia je pomôcť situácii zakarpatských Maďarov a ich zotrvaniu vo vlasti,“ napísal Magyar v príspevku na Facebooku.

Podľa šéfa strany Tisza „nastal čas, aby Ukrajina zrušila obmedzenia práv, ktoré existujú už viac ako desaťročie, a aby zakarpatskí Maďari znovu získali všetky svoje kultúrne, jazykové, administratívne a vysokoškolské práva a stali sa opäť rovnými a rešpektovanými občanmi Ukrajiny“.

Cieľom stretnutia má byť pomôcť Maďarom v Zakarpatskej oblasti. Magyar podľa svojich slov verí, že po vyriešení týchto otázok by sa mohla začať nová kapitola v ukrajinsko-maďarských vzťahoch.

 X XX

Slovenskom sa šíri ďalší typ podvodu, oklame aj skúsených. Polícia varuje pred stratou peňazí

Polícia Slovenskej republiky upozorňuje verejnosť na rastúci počet podvodov spojených s investovaním do kryptomien. V poslednom období pribúdajú prípady, keď ľudia naletia lákavým ponukám na rýchle zhodnotenie peňazí cez internet.

Užitočná pravda: Nahradí vás umelá inteligencia? Tieto profesie AI nikdy nezvládne – patrí k nim aj tá vaša?

Na problém upozornila aj Národná banka Slovenska, ktorá odhalila viacero podozrivých webových stránok. Tie lákajú ľudí na investovanie do kryptomien, no nemajú povolenie pôsobiť na Slovensku. Pre ľudí tak môžu predstavovať riziko a hrozí, že prídu o peniaze.

Zároveň sa ukazuje, že mnohé z nich obsahujú texty vytvorené pomocou umelej inteligencie, čo zvyšuje ich dôveryhodný vzhľad. Podobné podvodné stránky navyše neustále vznikajú v nových verziách, preto je dôležité byť obozretný.

Pozor na podvody pri investovaní online

Využívanie neoverených alebo neznámych služieb môže viesť k finančnej strate. Mnohé podvodné stránky pôsobia dôveryhodne, no v skutočnosti nemajú oprávnenie poskytovať investičné služby. Preto je dôležité venovať pozornosť tomu, komu človek zverí svoje peniaze.

Pri investovaní sa odporúča overiť si spoločnosť, napríklad v registri na stránke NBS. Investovanie do kryptomien je spojené s rizikom a podvody sú v tejto oblasti pomerne časté, preto je namieste opatrnosť. Národná banka Slovenska upozorňuje, že žiadna z nižšie uvedených stránok nemá povolenie poskytovať služby s kryptomenami na Slovensku. Takéto služby môžu legálne ponúkať len firmy, ktoré majú oficiálne schválenie buď od NBS, alebo od dohliadacieho orgánu v inej krajine Európskej únie.

Pre bežného človeka to znamená jediné: ak investujete cez neoverenú platformu, riskujete stratu peňazí. Investovanie do kryptomien je samo osebe rizikové a podvody sú v tejto oblasti časté, preto sa oplatí byť opatrný a dobre si premyslieť, komu svoje peniaze zveríte.

X X X

 Ukrajina zosilňuje útoky na civilné ciele v Rusku, vyhlásil v utorok ruský prezident Vladimir Putin.

 Stalo sa tak po tom, čo ukrajinské drony tretíkrát od 16. apríla spôsobili rozsiahly požiar v rafinérii v ruskom prístavnom meste Tuapse pri Čiernom mori. Regionálne úrady vyhlásili stav núdze. Ukrajina sa piatym rokom bráni ruskej agresii vo vojne, rozpútanej vo februári 2022 na Putinov rozkaz. Ruské rafinérie a ďalšie zariadenia pokladajú ukrajinskí vojaci za legitímne ciele, pretože Moskva z vývozu ropy a plynu financuje svoju vojnu.

 XXX

 Ukrajina zosilňuje útoky na civilné ciele v Rusku, vyhlásil dnes ruský prezident Vladimir Putin. Stalo sa tak po tom, čo ukrajinské drony tretíkrát od 16. apríla spôsobili rozsiahly požiar v rafinérii v ruskom prístavnom meste Tuapse pri Čiernom mori. Regionálne úrady vyhlásili stav núdze. Ukrajina sa piatym rokom bráni ruskej agresii vo vojne, rozpútanej vo februári 2022 na Putinov rozkaz. Ruské rafinérie a ďalšie zariadenia pokladajú ukrajinskí vojaci za legitímne ciele, pretože Moskva z vývozu ropy a plynu financuje svoju vojnu.

Kyjev dúfa, že terorom proti Rusku niečo zmení, ale nič nezmení, vyhlásil Putin podľa štátnej agentúry TASS na porade venovanej zaisteniu bezpečnosti septembrových volieb. „Kyjevský režim a jeho protektori prešli k otvorene teroristickým metódam. Príčiny sú zjavné a všetkým pochopiteľné: nepriateľ nie je schopný zastaviť postup našich vojsk,“ tvrdil Putin. „Stále častejšie útočia drony na civilnú infraštruktúru. Posledným príkladom sú údery na energetické objekty v Tuapse, ktoré potenciálne môžu spôsobiť vážne ekologické následky,“ zdôraznil ruský vodca.

Rusko v súčasnosti okupuje asi 19 percent ukrajinského územia, a to vrátane Krymu, ktorého sa zmocnilo ešte na jar 2014, podobne ako časti Donbasu na východe Ukrajiny. V posledných mesiacoch Moskva opakovane oznamovala dobytie miest na východe Ukrajiny, ktoré však podľa Kyjeva naďalej úplne alebo čiastočne zostávajú v rukách ukrajinských obrancov.

„V skutočnosti je (naša) pozícia na bojisku najsilnejšia alebo najpevnejšia za posledný rok. Naozaj najsilnejšia,“ povedal novinárom minulý týždeň ukrajinský minister zahraničných vecí Andrij Sybiha. „Ruskú početnú výhodu sme minimalizovali vďaka dronom,“ uviedol s tým, že ruská prevaha v počte vojakov už nie je na fronte rozhodujúcim faktorom.

18:27 Ukrajina podľa prezidenta Volodymyra Zelenského získala konkrétne dokumenty z generálneho štábu ruských ozbrojených síl, v ktorých ruská armáda sama priznáva, že nedokáže splniť úlohy stanovené Moskvou. Zelenskyj o tom informoval na sieti X po stretnutí so šéfom ukrajinskej zahraničnej spravodajskej služby Olehom Ivaščenkom.

Napriek údajným problémom ruské politické vedenie podľa Zelenského chystá ďalšie ofenzívne operácie a pripravuje sa na nasadenie ďalších vojakov na Ukrajinu, a to aj prostredníctvom mobilizácie na území Ruska.

Ukrajinská armáda podľa Zelenského pokračuje v oslabovaní ofenzívneho potenciálu ruských síl a jej úlohou je zvyšovať mieru nenapraviteľných strát spôsobených nepriateľovi. Tie tvoria už 60 percent všetkých strát na strane Ruska, uviedol prezident v príspevku, v ktorom zároveň vyzval na zintenzívnie nasadenia dronov pozdĺž frontovej línie a rozšírenie sankcií proti ruskej zbrojárskej výrobe a ropnému sektoru.

„Budeme tiež informovať našich partnerov o tom, ako v Moskve pokračuje príprava plánov operácií proti krajinám NATO, ako aj o pokusoch o väčšie zapojenie Bieloruska do plnenia ruských cieľov,“ napísal na sieti X. (TASR)

X X X

Šéf ukrajinskej diplomacie Andrij Sybiha dnes na sociálnej sieti X uviedol, že Česko sa stáva 23. štátom, ktorý sa pripája k dohode nevyhnutnej na vytvorenie osobitného tribunálu pre zločiny ruskej agresie proti Ukrajine. Minister vyjadril Českej republike vďačnosť a dúfa, že ďalšie zodpovedné štáty budú nasledovať ešte predtým, ako bude výbor Rady Európy v polovici mája v Kišiňove o dohode hlasovať.

„Tí, ktorí rozpútali vojnu proti našej krajine a naďalej ju vedú, musia vedieť, že spravodlivosť za zločin agresie proti Ukrajine je neodvratná,“ napísal Sybiha na X.

Zámer vytvoriť osobitný tribunál, ktorý by súdil ruské vedenie za zločin agresie proti Ukrajine podľa vzoru norimberského procesu s vedením nacistického Nemecka, oznámila Rada Európy vlani v lete. V januári tohto roka EÚ poskytla prvých desať miliónov eur na fungovanie tohto tribunálu, ktorý podľa médií plánuje vyvodiť zodpovednosť voči najmenej dvom desiatkam ľudí.

Tribunál doplní činnosť Medzinárodného trestného súdu (ICC), ktorý má právomoc na Ukrajine vyšetrovať vojnové zločiny, zločiny proti ľudskosti a genocídu. V súčasnosti však ICC nemôže v prípade Ukrajiny vyšetrovať zločin agresie z dôvodu obmedzenia jurisdikcie, uviedla už skôr vo vyhlásení Rada Európy. Osobitný tribunál podľa nej túto medzeru zaplní.

Vojna na Ukrajine, ktorú vo februári 2022 rozpútalo Rusko vpádom vojsk, si podľa rôznych odhadov vyžiadala státisíce životov. Ruskí vojaci sa v nej podľa Kyjeva a Západu dopustili viacerých vojnových zločinov a zločinov proti ľudskosti. Na ruského prezidenta Vladimira Putina vydal ICC v roku 2023 zatykač pre zavlečenie ukrajinských detí z okupovaných území do Ruska.

15:40 K explóziám došlo v utorok v dôsledku ruských útokov v ukrajinskom hlavnom meste Kyjev. Tamojšie úrady obyvateľov vyzvali, aby ukryli. Podľa agentúry AFP dochádza k podobným v Kyjeve počas dňa len zriedkavo.

Kyjevské úrady oznámili, že proti ruským dronom lietajúcim nad mestom zasiahli systémy protivzdušnej obrany. Novinári agentúry AFP v Kyjeve počuli sirény a aspoň jeden hlasný výbuch krátko po 13.15 h SELČ.

Podľa oficiálneho varovného systému bola výstraha pred leteckými útokmi zrušená po 49 minútach. Kyjevský primátor Vitalij Kličko uviedol, že pri útoku utrpeli zranenia dve osoby.

Ukrajina a Rusko v posledných mesiacoch zintenzívnili svoje letecké útoky, pričom obe strany sa zameriavajú hlavne na energetickú infraštruktúru, pripomína AFP. Konflikt medzi krajinami trvá už viac než štyri roky.

X XX

 Megalomanský projekt známeho finančníka vstal z mŕtvych: Po miliónových stratách hlási rekordný zisk

Športový komplex x-bionic sphere sa po rokoch konečne dostal do zisku.Zdroj: 

Šamorínsky športový areál X-Bionic Sphere, za ktorého zrodom stojí finančník Mario Hoffmann, po rokoch masívnych strát vykázal zisk takmer 20 miliónov eur.

Prinášame vám prehľad najdôležitejších udalostí za uplynulé dni v slovenskej a svetovej ekonomike. Súhrn pripravila redaktorka ekonomickej redakcie Katarína Runnová.

Šamorínsky komplex je prvýkrát ziskový: Športový areál X-Bionic Sphere v Šamoríne dlhé roky čelí kritike. Rovnomenná akciovka totiž kontinuálne kopí vysoké straty – v roku 2024 presiahli 15,5 milióna eur a v podobnom duchu sa niesli aj predošlé účtovné obdobia. Od pandemického roku 2020 do minulého roka dosiahla kumulatívna strata firmy viac ako 67 miliónov eur.

Vláda Roberta Fica napriek tomu do komplexu predvlani „poslala“ dotáciu 20 miliónov eur na výstavbu novej haly. Kritika zo strany opozície na seba nenechala dlho čakať. „Ak chce štát 20 miliónov minúť za každú cenu, potom nie takto a nie podporovať súkromného investora, ale za 20 miliónov sa dá spraviť možno 12, možno 13, možno 14 dedinských telocviční,“ uviedol v tom čase poslanec SaS Marián Viskupič.

Napriek tomu sa zdalo, že ani táto injekcia firmu nespasí. Portál Index dokonca vlani informoval, že spoločnosť balansuje na hrane konkurzu.

Aktuálne sa však zdá, že projekt, za ktorého zrodom stojí známy slovenský finančník Mario Hoffmann, je z najhoršieho vonku. Z účtovnej závierky za minulý rok totiž vyplýva, že sa vymanil z červených čísel a vykázal zisk takmer 20 miliónov eur.

Hospodárske výsledky spoločnosti X-Bionic SphereZdroj: Finstat.sk

História areálu sa začala písať pred približne 15 rokmi, keď finančná skupina Istrokapitál pod vedením Maria Hoffmanna predstavila zámer vybudovať v Šamoríne megalomanský športový areál s odhadovanou investíciou 80 miliónov eur.

Projekt bol rozdelený do viacerých fáz. V roku 2014 bola otvorená Hipo aréna zameraná na jazdecký šport. O rok neskôr sa areál rozšíril o vodný svet, ktorého dominantou sa stal 50-metrový olympijský bazén.

Zlomovým bol však až rok 2016, v ktorom komplex prešiel rebrandingom z vtedajšieho Elements Resort na súčasný X-Bionic Sphere a získal oficiálny štatút Slovenského olympijského tréningového centra. Veľkolepým plánom malo byť vybudovanie komplexu pre 27 olympijských športov.

„Plánujeme vybudovať vodnú časť areálu na Dunaji, kde by automaticky pribudli športy ako triatlon, diaľkové plávanie, kanoistika, veslovanie a tak ďalej. Pracujeme aj na tom, aby sme zastrešili v súčasnosti otvorený 50-metrový bazén,“ uviedol pre denník SME vtedajší predseda predstavenstva X-Bionic Sphere Juraj Bača.

Nasledovalo obdobie postupnej konsolidácie, ale aj zmien v štruktúre firmy – Hoffmann, ktorý dovtedy sedel v dozornej rade, z nej v roku 2018 vystúpil. Ďalšou ranou pre firmu bolo obdobie pandémie. V roku 2020 sa jej tržby prepadli na 7,5 milióna eur (z takmer 20 miliónov v roku 2019), strata opäť vyskočila na 14 miliónov eur a firma sa nevyhla ani prepúšťaniu.

X XX

Mali zasiahla najtvrdšia rana za roky: povstalci udreli na srdce junty, Rusi strácajú pôdu pod nohami

Stretnutie prišlo po najvážnejšej koordinovanej ofenzíve proti malijskej vojenskej vláde za posledné roky. Skupina na podporu islamu a moslimov, známa pod skratkou JNIM a napojená na al-Káidu, spolu s tuaregským Frontom za oslobodenie Azavádu, FLA, zaútočili na viaceré strategické miesta naprieč krajinou. Zasiahnuté boli okrem iného Kati pri Bamaku, oblasť hlavného letiska, Gao, Mopti, Sévaré a Kidal. Útok si v Kati podľa informácií agentúry AFP vyžiadal životy najmenej 23 civilistov, zatiaľ čo junta po útoku hovorila len o 16 zranených.

Stretnutie prišlo po najvážnejšej koordinovanej ofenzíve proti malijskej vojenskej vláde za posledné roky. Skupina na podporu islamu a moslimov, známa pod skratkou JNIM a napojená na al-Káidu, spolu s tuaregským Frontom za oslobodenie Azavádu, FLA, zaútočili na viaceré strategické miesta naprieč krajinou. Zasiahnuté boli okrem iného Kati pri Bamaku, oblasť hlavného letiska, Gao, Mopti, Sévaré a Kidal. Útok si v Kati podľa informácií agentúry AFP vyžiadal životy najmenej 23 civilistov, zatiaľ čo junta po útoku hovorila len o 16 zranených.

Najťažšou politickou ranou pre juntu bola smrť ministra obrany Sadia Camaru. Malijská vláda potvrdila, že Camara zahynul po útoku na svoj dom v Kati, kde sa nachádza hlavná vojenská základňa a centrum moci režimu. Podľa Reuters do jeho rezidencie narazilo vozidlo naložené výbušninami, po čom nasledovala prestrelka. Camara zraneniam podľahol v nemocnici.

Kati má pre režim mimoriadny význam. Nachádza sa približne 15 kilometrov od Bamaka a je nielen dôležitým vojenským uzlom, ale aj miestom spojeným s najvyššími predstaviteľmi junty. ACLED preto upozorňuje, že útoky na Kati a Bamako mierili priamo na „srdce režimu“, zatiaľ čo útok na Camarovu rezidenciu mal aj silný symbolický rozmer.

Ešte väčší strategický a propagandistický význam má vývoj v Kidal. Mesto bolo roky baštou tuaregských separatistov a v novembri 2023 ho malijská armáda s podporou ruských síl znovu dobyla. Goïta vtedy vyhlásil, že malijské ozbrojené sily prevzali kontrolu nad mestom a že cieľom je obnovenie územnej celistvosti krajiny.

Teraz sa však tento symbol obrátil proti junte aj jej ruským spojencom. Reuters uviedol, že ruský Africa Corps, nástupca Vagnerovej skupiny pod kontrolou ruského ministerstva obrany, potvrdil stiahnutie svojich jednotiek z Kidal po tvrdých bojoch. Podľa vyhlásenia Africa Corps sa tak stalo na základe spoločného rozhodnutia s malijským vedením; najskôr mali byť evakuovaní ranení a ťažká technika.

Moskva zároveň vyzvala na rýchle obnovenie mieru a stability v Mali. Hovorca Kremľa Dmitrij Peskov povedal, že Rusko považuje za dôležité, aby sa krajina čo najskôr vrátila k pokojnej a stabilnej situácii. Ruské štátne médiá medzitým tvrdili, že Africa Corps pomohol zabrániť prevratu a nedovolil povstalcom obsadiť kľúčové objekty.

Spojenie JNIM a FLA je pre Bamako mimoriadne nebezpečné práve preto, že ide o aktérov s odlišnými cieľmi. JNIM presadzuje islamistický projekt v širšom Saheli, zatiaľ čo tuaregské skupiny bojujú za nezávislosť alebo autonómiu severného Azavádu. Reuters však upozorňuje, že obe strany teraz spája pragmatický cieľ: vytlačiť malijskú armádu a ruských spojencov zo severu a oslabiť režim v Bamaku.

Analytici preto hovoria o útoku, ktorý presahuje bežnú sériu prepadov. Podľa Africa Center for Strategic Studies nejde o izolovanú eskaláciu, ale o pokračovanie dlhodobého zhoršovania bezpečnostnej situácie. JNIM v posledných rokoch rozšíril operačný dosah, zlepšil koordináciu a čoraz viac útočí aj na politické, vojenské a ekonomické centrá štátu.

Pre Rusko je vývoj v Mali nepríjemný aj reputačne. Moskva po odchode Francúzov a misie OSN prevzala v krajine úlohu hlavného bezpečnostného partnera junty. Prechod od Vagnerovej skupiny k Africa Corps mal znamenať väčšiu kontrolu štátu nad ruskými operáciami v Afrike. Lenže ústup z Kidal ukazuje limity modelu, ktorý sľuboval režimom v Saheli stabilitu výmenou za politický vplyv, vojenskú prítomnosť a prístup k strategickým zdrojom.

Súčasná kríza preto pripomína širší problém ruských bezpečnostných garancií. Podobne ako po predchádzajúcej porážke rusko-malijských síl pri Tinzaouatène v roku 2024, aj teraz sa ukazuje, že ruské jednotky dokážu poskytnúť režimu dôležitú podporu v mestách a na základniach, no nedokážu automaticky obnoviť kontrolu nad rozsiahlym a sociálne rozdrobeným územím severného Mali. PISM už po bitke v roku 2024 upozornil, že takáto porážka poškodzuje obraz Ruska ako efektívnej vojenskej sily v Afrike.

Situácia zároveň zostáva neprehľadná. Malijská vláda tvrdí, že bezpečnostné sily dostali útoky pod kontrolu, no viaceré zdroje hovoria o prebiehajúcom územnom preskupovaní na severe krajiny. Reuters informoval aj o vstupe bojovníkov Islamského štátu v provincii Sahel do mesta Ménaka, hoci podľa oslovených zdrojov sa priamo nezúčastnili víkendových útokov.

Pre Bamako je najväčším rizikom, že útoky neboli len jednorazovým úderom, ale demonštráciou schopnosti zasiahnuť naraz centrum režimu, severné mestá aj logistické trasy. Ak sa JNIM a FLA podarí udržať koordináciu, junta bude čeliť nielen vojenskej, ale aj politickej kríze. Ak sa ich spojenectvo rozpadne, Mali sa môže vrátiť k starému scenáru z roku 2012, keď sa separatisti a džihádisti po spoločnom postupe obrátili proti sebe. V oboch prípadoch však platí, že sľub vojenskej vlády o obnovení bezpečnosti je dnes pod najväčším tlakom od jej nástupu k moci.

X XX

Minister Takáč pohorel pri podnete na Alojza Hlinu. Hrozila mu pokuta 50-tisíc.

Parlamentný výbor pre nezlučiteľnosť funkcií dospel k záveru v sledovanom spore medzi ministrom pôdohospodárstva Richardom Takáčom a poslancom SaS Alojzom Hlinom.

Zákonodarcovia na výbore pre nezlučiteľnosť funkcií rozhodovali o podnete, v ktorom minister pôdohospodárstva Richard Takáč zo Smeru obvinil Alojza Hlinu z porušenia ústavného zákona a uprednostňovania osobného záujmu pred verejným.

Dôvodom boli príspevky na sociálnych sieťach, v ktorých opozičný poslanec za SaS informoval o svojich podnikateľských aktivitách, akými sú pekáreň, mliekareň či projekt na bratislavskej Železnej studničke.

Hrozila mu za to pokuta vo výške až 12 mesačných poslaneckých platov, čo je takmer 50-tisíc eur. Hlina od začiatku akékoľvek porušenie zákona odmietal. Argumentoval tým, že išlo len o dokumentovanie jeho práce vo verejnom záujme a príspevky si finančne nesponzoroval.

X X X

Ruské megaplány pre okupované oblasti. Do dobytých miest sa sťahujú Rusi, z domov Ukrajincov sa stala vojnová korisť.

Nová štvrť, ktorú Rusi postavili v Mariupole, v meste, ktoré letectvom a delostrelectvom v roku 2022 takmer zrovnali so zemou.

Rusi sľubujú moderné štvrte a turizmus, no v praxi vytvárajú priestor pre nových obyvateľov na účet vysídlených Ukrajincov.

Vojna sa ešte neskončila a Rusi už chystajú plány, čo s okupovanými oblasťami na východe a juhu Ukrajiny. Chcú stavať škôlky, cesty aj letiská a do roku 2045 plánujú zvýšiť počet obyvateľov okupovaných území o minimálne 114-tisíc. Má to však háčik – otázne je, odkiaľ na to Moskva vezme peniaze. Generálne plány, s ktorými nedávno prišla ruská štátna investičná banka Vnešekonombank a ruský Inštitút priestorového plánovania, sú totiž skutočne odvážne.

Podľa webu Rádia Sloboda chcú Rusi postaviť viac ako 13 miliónov štvorcových metrov obytnej zástavby, desiatky škôl a zdravotníckych zariadení. Opraviť plánujú viac ako tritisíc kilometrov ciest, 430 kilometrov železničných tratí a 19 staníc, námorné móla a takisto sa zastrájajú, že zrekonštruujú štyri letiská.

Rozbehnúť chcú dokonca aj turizmus, pričom veria, že do roku 2044 prilákajú na okupované územia minimálne deväť miliónov návštevníkov ročne.

Do týchto projektov hodlajú zapojiť takmer štvrť milióna ľudí a veria, že sa im postupne podarí vytvoriť priemyselné a technologické parky, strojárske podniky či prevádzky na spracovanie banských háld.

Kto to zaplatí?

S čím však nerátajú, je obnova totálne zničených miest ako Marjinka, Avdijivka či Bachmut. Napriek tomu si ukrajinské médiá všímajú rozporuplné vyhlásenia.

Okupačné úrady podľa Rádia Sloboda totiž tvrdia, že dôjde aj na rekonštrukciu lokalít, kde po bojoch nezostal kameň na kameni. Rusi majú údajne v pláne obnoviť výrobu šampanského v Bachmute, činnosť tamojších soľných baní a takisto zničenú tepelnú elektráreň v Kurachove.

Podľa odborníkov je však otázne, či Rusi v najbližších rokoch dokážu svoje plány naozaj zrealizovať. Petro Andrjuščenko z Centra pre štúdium okupácie pripomína, že moskovské vízie môžu naraziť na realitu vývoja vojny či ruskej ekonomiky, ktorá sa v posledných mesiacoch borí s čoraz väčšími problémami. Andrjuščenko navyše dodáva, že Moskva sa nie vždy drží svojich sľubov.

„Od začiatku okupácie prichádzajú s rôznymi fantastickými projektmi, no tam sa to aj skončilo,“ uviedol pre Rádio Sloboda. Ako príklad uviedol plánovanú výstavbu železnice spájajúcej okupovaný Mariupol s anektovaným Krymom – vlaky na nej však nepremávajú dodnes.

X X X

Šéf Slovenskej televízie búral v pamiatkovej rezervácii bez povolení, prípadom sa zaoberá aj polícia.

Pamiatkari reagujú, že odstránenie oporného kamenného múru medzi dvoma národnými kultúrnymi pamiatkami v Kremnici vlastníkovi nepovolili.

Článok sme o 11:10 doplnili o stanovisko Petra Begányiho, ktoré nám poslal v pondelok dopoludnia.

KREMNICA: Na zbúraný kamenný oporný múr v pamiatkovej rezervácii a následné odstraňovanie zeminy priamo v historickom centre Kremnice nás upozornili viacerí miestni. Do priestoru medzi dvoma meštianskymi domami, ktoré sú národnými kultúrnymi pamiatkami, sa v uplynulých týždňoch zahryzli bagre. Stavebný úrad aj pamiatkari Aktualitám potvrdili, že na takýto stavebný zásah povolenie nedali.

Za odstránením pôvodného múru a zeminy je pritom podľa úradov vlastník jednej z nehnuteľností a pozemku pod zbúranou opornou konštrukciou. Podľa listu vlastníctva z internetového katastra nehnuteľností je ním Peter Begányi, poverený riaditeľ Slovenskej televízie. Ide o známeho režiséra, scenáristu a producenta, ktorý stál v minulosti napríklad za televíznym projektom Pumpa. V STVR pôsobil od mája 2025 ako poradca generálnej riaditeľky Martiny Flašíkovej, vlani v júli ho poverila vedením televízie. Ako povereným vedením figuruje vo zverejnenej organizačnej štruktúre aj v súčasnosti.

Vlastníci susednej pamiatky: Chceme, aby dodržiaval zákony

Aktuality.sk oslovili i vlastníkov susednej nehnuteľnosti, ktorej stena a aj časť základov ostali po zbúraní múru a odbagrovaní zeminy odhalené.

„V nedeľu 12. apríla sme zistili, že múr, ktorý stál medzi našimi domami minimálne sto rokov, majiteľ susedného domu a pozemku asanoval. Nemal na to náš súhlas, a ako sme následne zistili, ani súhlas úradov,“ hovorí spoluvlastník pamiatky vľavo od vybúraného otvoru v historickej zástavbe. Redakcia má jeho meno a meno jeho manželky k dispozícii, zverejniť si ich však neželali.

Niekedy koncom marca manželský pár, ktorý susedný dom kúpil v roku 2024, kontaktovala Begányiho zástupkyňa pri vybavovaní dokumentov súvisiacich so stavbou s tým, že šéf televízie chce múr opravovať. „Poslala nám mailom nejaké dokumenty. No skôr, ako sme mali šancu si ich poriadne naštudovať a vyjadriť sa, bol múr preč,“ opisujú Begányiho susedia, ktorí v Kremnici nežijú a že sa niečo stalo, zistili až pri náhodnej víkendovej návšteve. Po zásahu sa pre ohrozenie vlastného domu obrátili na stavebný úrad, pamiatkarov a tiež na políciu.

„Pani z úradu pre územné plánovanie nám povedala, že môžeme dať podnet na vykonanie štátneho stavebného dohľadu, ale nech rátame s tým, že momentálne riešia podnety zo septembra minulého roka. Pani z pamiatkového úradu zvolala stretnutie na mieste až pár dní od ohlásenia problému na 17. apríla, keďže momentálne vraj majú zákaz služobných ciest pre ceny PHM. Pán Begányi ani jeho zástupkyňa neprišli,“ opisujú skúsenosti vlastníci.

Keďže robotníci pri búraní zasiahli aj základy a stenu ich nehnuteľnosti a odhalili desaťročia zakryté nosné prvky stavby, manželia majú obavy o statiku historického meštianskeho domu. „Kúpili sme ho pred dvomi rokmi a odvtedy riešime, ako ho obnovíme. Dali sme si urobiť pamiatkový výskum, prípravu projektu, riešili sme schválenie zo stranu krajských pamiatkarov a momentálne čakáme na vydanie povolenia zo stavebného úradu,“ vymenúvajú.

Postup suseda ich nepríjemne prekvapil. „Ide nám len o to, aby postupoval v súlade so zákonmi a celý postup s nami konzultoval. Chceme, aby na mieste vznikol opäť kamenný múr, nie nejaký betónový monolit,“ hovoria.

X X X

 Zůna: Za nižší výdaje Česka na obranu může nová metodika NATOlíčem jsou rekruti, ne procenta

Česko bude mít letos podle hodnocení Severoatlantické aliance (NATO) obranné výdaje 1,78 procenta HDP, a nesplňuje tak závazek dvou procent. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) v rozhovoru říká, že to není nová situace. Podle nové metodiky NATO se závazek údajně nepodařilo dodržet ani současné opozici v předchozích čtyřech letech. Aliance totiž podle něj nově odděluje přímé vojenské výdaje od širších nákladů na bezpečnost.

V neděli premiér zveřejnil čísla, která dokazují, že Česká republika nesplnila hranici výdajů dvou procent HDP na obranu v minulých letech. A nesplní ji nejspíš ani letos. O co se Andrej Babiš (ANO) opírá, když Mark Rutte prezentoval před měsícem výroční zprávu, kde zmiňoval, že všechny státy dvouprocentní hranici splnily?
Mark Rutte zveřejňoval zprávu, která byla vypracovaná ve velkém předstihu před závěrečnou etapou hodnocení cyklu obranného plánování za roky 2022 až 2025, kde se hodnotí cíle výstavby vojenských schopností Aliance, které byly přijaty v roce 2021.

Druhá věc je, že rok 2026 je už následným cyklem obranného plánování 2026–2029, kde se budou dosahovat cíle a hodnotit ty, které byly přijaty na summitu NATO v Haagu v roce 2025. (…)

Minulá vláda neplnila závazek dvouprocentních výdajů na obranu, byť se to v některých momentech mohlo tvářit jinak. Já nevím, jaké byly motivy ke zpracování zprávy NATO za rok 2025. V každém případě multilaterální jednání z minulého týdne, kde byla hodnocena Česká republika, říká něco jiného.

 V čem je rozdíl?
Jako podklad pro multilaterální jednání byla vypracována zpráva za Českou republiku, která má asi 600 stran. Ta se nějak posuzuje a následně za všechny státy putuje do Severoatlantické rady na úrovni velvyslanců, kde se schvaluje jako celek. Teprve z něj se poté vygeneruje zpráva pro summit.

V této fázi procesu je určitá novinka, která možná způsobuje nedorozumění. Aliance totiž v roce 2025 přijala zcela nové pojetí stanovování cílů výstavby vojenských schopností členských států a současně i politickou deklaraci, která hovoří o 3,5 a 1,5 procenta výdajů na obranu, tedy celkem o pěti procentech do roku 2035. Musela proto hledat také způsob, jak tyto výdaje hodnotit a měřit. (…)

Je tam použit model výpočtu pro rok 2025, podle něhož tyto výdajů, které spadají do jiné kategorie než čistě vojenské obranné výdaje, činí devět procent. Tím pádem pak výdaje na obranu vycházejí na 1,85 procenta. (…)

Jinými slovy: Podle nové metodiky NATO se část výdajů už do obrany nepočítá?
Z logiky toho, jak to je v tomto dokumentu pojato a jak to asi bude vypadat i do budoucna, tak Aliance opravdu odděluje budování vojenských schopností od ostatních výdajů, které posilují obranu a bezpečnost země. A potom tam dochází k tomu, že třeba někdo může říct, ale my jsme plnili, protože celkově tam bylo třeba 2,1 procenta.

Ale ve skutečnosti byla část z toho mimo kategorii ministerstva obrany?
Ano, už mimo kategorii ministerstva. NATO to teď jednoznačně odděluje a v tom podle mě spočívá podstata celé věci.

Je ale potřeba si uvědomit, že i za rok 2024, kdy minulá vláda tvrdí, že splnila dvě procenta výdajů na HDP, český státní závěrečný účet uvádí 1,99 procenta. A podle modelu, který se probíral minulý týden v rámci multilaterálního hodnocení, je to jen 1,97 procenta.

Zároveň je třeba připomenout, že vláda této úrovně dosáhla i za cenu nestandardních pohybů v rozpočtu ministerstva obrany, kdy byly zaplaceny mimořádné zálohy na letouny Lockheed Martin F-35 Lightning II. Jinak by se ani na tuto úroveň nedostala.

Opozice ale dál tvrdí, že podle výroční zprávy byla splněna dvě procenta. Je tedy možné zveřejnit čísla, která teď máte vy, nebo to musí projít summitem, abyste dokumentem mohli argumentovat?
Musíme rozumět tomu, jaká je kategorie těch dokumentů. Výroční zpráva je veřejný dokument, který vychází z hlášení členských států NATO. (…) Je to sdělení  pro veřejnost a pro nás jako pro ministerstvo obrany a pro členské státy NATO. Tím dokumentem, který skutečně má váhu, je až to hodnocení obranného cyklu plánování.

‚Procenta nemusí vždy dávat logiku‘

A to se tedy bude schvalovat ještě na summitu v Ankaře? Nebo už je to hotový materiál?
Na tom, co se projednávalo minulý týden na multilaterálních jednáních, se už nic měnit nebude. (…) Je ale potřeba rozumět třem pojmům, které zaznívají ve veřejném prostoru i v odborné komunitě: bezpečnost, obrana a kolektivní obrana. NATO posuzuje pouze kolektivní obranu, tedy příspěvek jednotlivých států do společné obrany Aliance.

Všechno, co stát dělá sám pro zajištění svých bezpečnostních potřeb, je věcí článku 3 Washingtonské smlouvy. To znamená odpovědnost každého státu stanovit a zajistit své bezpečnostní a obranné potřeby. Je to povinnost státu. Aliance nevstupuje do toho, jakým způsobem si stát buduje armádu nebo ozbrojené síly. Hodnotí pouze to, jak je plněn příspěvek do kolektivní obrany.

Proto dlouhodobě tvrdíte, že nejde o závod v procentech?
Ano. Na konci dne alianční plánovači hodnotí, zda byla dodána konkrétní schopnost. Je tam brigáda? Není tam brigáda. Jsou tam zásoby? Nejsou tam zásoby. My tedy nezávodíme o procenta, ale budujeme moderní technologicky vyspělou armádu. Když se podíváte jen na procenta, nemusí to vždy dávat logiku. Mohou existovat státy, které už dnes výrazně překračují stanovené závazky a blíží se pěti procentům HDP, ale přitom nemají letectvo, úderné vrtulníky, vrtulníkové letectvo ani další schopnosti, které vševojskové armády, jako je ta naše, mají.

Stačí se podívat na to, kde všude naši vojáci působí: v Litvě, Lotyšsku, Polsku nebo na Slovensku. Podílíme se na air policingu, v současnosti chráníme vzdušný prostor Slovenska našimi gripeny a přispíváme do integrovaného systému protivzdušné obrany NATO.

Proto je v tom určitá nelogika: skutečné schopnosti armády vypovídají více než samotná procenta. A proto také konzistentně říkám, že do Aliance půjdeme s jasným plánem. Máme plán, své závazky vůči NATO splníme v budování armády. Kolik procent na to budeme potřebovat, je ale naše věc.

Procenta jsou ve skutečnosti jen komunikační zkratka. Ani Aliance je nehodnotí jako cíl sám o sobě. I v tom, co se projednávalo minulý týden, NATO neposuzovalo procenta, ale vojenské schopnosti. Procenta slouží jen jako pomocné měřítko, zda výdaje na obranu stačí k naplnění těchto cílů. Aliance tedy neříká, že máme procent málo nebo moc. Říká, že prostředky vyčleňované na naplnění stanovených cílů v tuto chvíli nestačí. A to je podstata celé věci.

Takže tím si budete chtít obhájit to, že podle indikace v roce 2026 by to mělo být 1,78 procenta, a tedy neplánujete se dostat až na ta dvě procenta, že byste navyšovali třeba rozpočet ministerstva obrany, abyste splnili ten závazek?
My plánujeme dosáhnout dvou procent. Protože v současném rozpočtu je to tedy podle toho výpočtu 1,78 procenta podle těch čísel, která byla uváděna (…) Není to závazný ukazatel.

NATO ani nehodnotí rok 2026, oni se jenom dívají na náš plán, jestli objemy finančních prostředků dostačují na to, abychom do roku 2035 splnili cíle výstavby z roku 2025.

Takže plánujete navýšit rozpočet ministerstva obrany, abyste dosáhli těch dvou procent, když teď samotný rozpočet ministerstva obrany představuje 1,78 procenta?
Ano, jenže situaci nyní ovlivňuje proměnná, která tu dříve nebyla, a tou je íránská krize. V tuto chvíli nikdo není schopen říct, jaké bude mít ekonomické dopady na Evropu ani na Českou republiku.

 Druhá věc je, že jsme historicky vyčlenili nejvíce finančních prostředků i do ostatních kapitol rozpočtu. Stalo se to ale v době, kdy ještě neplatila definice, o které jsem mluvil (…) A ještě bych dodal, že NATO nebude hodnotit rok 2026 nyní. Posuzovat ho bude až v roce 2028.

Prioritou je teď stavět armádu

Tudíž tímhle budete nebo pan premiér bude argumentovat při jednání s panem Ruttem? Andrej Babiš mluvil o tom, že se mu to bude snažit vysvětlit, že jde o novou definici a podle staré jste dvě procenta splnili. Zároveň mluvil i o půjčce SAFE, která by do toho měla být zahrnuta.
To je další věc. Objevují se nové nástroje financování obrany. Jedním z nich je i půjčka SAFE z European Union, kde jsme uspěli s návrhem. Po mém nástupu do funkce jsem jej nechal přepracovat a byl zpracován velmi kvalitně. Faktem ale je, že SAFE se podle současné metodiky NATO vůbec nezapočítává.

Loni činilo čerpání kapitoly ministerstva obrany 155 miliard korun. Pro letošní rok máme včetně nároku nespotřebovaných výdajů 158 miliard. Současně dáváme 29,9 miliardy na jiné výdaje, které zvýší a posílí odolnost České republiky.

Na summitu v Ankaře po vás bude chtít NATO konkrétní plán, jak se budou navyšovat obranné výdaje. Jaký konkrétní plán může mít Česká republika? Zároveň jste sám zmínil, že armáda potřebuje kontinuitu pěti až sedmi let. Jaké budou priority české armády?
Nejde jen o navyšování výdajů, ale také o jejich uznávání. Máme bitevní vrtulníky. Slovensko nemá. Maďarsko nemá. Celá řada států nemá. A Aliance řekne, to je všechno dobré, opravdu velký příspěvek do obrany, ale není to cíl výstavby schopností. Nikdo to po vás nechtěl.

My stavíme teritoriální síly, vítají to lidé, vítají to kraje. Opravdu to posiluje resilienci a odolnost země. Ale ono se to nepočítá, protože to není vyčleňovaná schopnost do kolektivní obrany. Je to naše věc.

Je celá řada věcí, které by měly být uznány jako příspěvek státu ke kolektivní obraně, ale zatím tomu tak není. To je jedna z věcí, kterou si musíme s NATO vyjasnit. Budeme argumentovat tím, že metodika hodnocení a obranného plánování Aliance by měla doznat změn. Reakce na haagský summit byla podle nás příliš rychlá a systém bude ještě potřeba dopracovat, aby lépe odrážel skutečný způsob budování armád.

Takže chcete jednat o změně definice. Aby ta nedávno zavedená byla přepracována?
Musí se na tom dál pracovat. Zároveň chceme, aby se uznávaly za obranné výdaje nové nástroje, které dnes existují na finančním trhu pro financování výstavby armád, na budování schopností. Ať už je to SAFE, ale hlavně víceletý finanční rámec 2028+, kde už máme připravené projekty v prvním, i druhém pilíři, 118 miliard, 30 miliard. To znamená, budeme připraveni, až se otevřou, o tyhlety peníze se ucházet. (…) 

Ale říkám na rovinu, v této fázi pro nás jsou nejdůležitější lidé. Já to říkám i na mezinárodní scéně. Teď z hlediska dlouhodobého cyklu výstavby naší armády do roku 2030 jsou prioritou lidé, protože to je na dlouhou dobu dopředu poslední okno příležitosti, které máme k intenzivnímu doplňování Armády České republiky a zvyšování jejich počtu.

 Ono se to už odráží v tom, že 15. dubna, když jsem mluvil v Poslanecké sněmovně, tak jsme měli už naplněný letošní cíl 2250 nových rekrutů na 88 procent. A to je právě zase jiná věc, musíme přehodnotit priority z hlediska výstavby armády tak, jaká je v daném cyklu potřeba. (…) 

Pan premiér mluvil o tom, že chce navyšovat postupně výdaje na obranu. Začínáte se bavit i o rozpočtu na příští rok. V příštím roce bude vyšší rozpočet Ministerstva obrany? Je už tohleto v diskusi?
On logicky bude. Protože roste HDP a my máme naplnit zákonnou základnu, to znamená dvě procenta výdajů na obranu, tak už jenom z toho vyplývá, že nominálně se bude rozpočet zvyšovat.

Druhá věc, jestliže je prioritou navyšování počtů armády, tak už z toho logicky plynou další výdaje. A nejsou to jenom personální výdaje, ale je to i materiál osobního použití, tedy výstroj všeho druhu, to jsou zbraně, to je výcvik, to jsou školy, to jsou další věci. (…) 

Ale když se vrátíme úplně na počátek, naprosto lichá kritika ze strany opozice našich výdajů na obranu na rok 2026, to je takové stahování gatí, když brod je ještě hodně daleko. Navíc rok 2026 není ještě ani hodnocen, ale ani minulá vláda, ačkoliv měla historicky, řekl bych, nejvýhodnější podmínky a byl tam skokový nárůst výdajů na obranu, tak nenaplnila procenta. Ani v roce 2023, ani v roce 2024, ani v roce 2025, přičemž v roce 2024 je všechno s velikým otazníkem, protože tam došlo k odlití obrovských finančních prostředků na zálohové platby. 

Podle nové metodiky byste ale letos dopadli podobně jako minulá vláda.
Nikdy jsme neříkali, že to bude jednoduché nebo že dokážeme revoluční změnu. Rok 2026 bereme jako přechodný, protože jsme sestavovali zcela nový rozpočet a museli jsme vykrýt mezery v rozpočtu připraveném minulou vládou.

I přesto je letošní rozpočet obrany vyšší než loni. Pokud jde o často zmiňovaných 21 miliard korun, dokázali bychom je využít účelně, ale zásadní posílení bojové hodnoty armády by to ještě letos nepřineslo. Nebyl připraven žádný nový projekt, který by tyto peníze dokázal smysluplně využít v tomto kalendářním roce.

 X XX

 Pellegrini v chorvátskom Dubrovníku varuje: Bez prepojenia regiónu by Slovensko mohlo mať zásadný problém

Investície do prepojenia krajín Iniciatívy Trojmoria nie sú luxusom, ale podmienkou fungovania regiónu v zložitom geopolitickom prostredí. Na tlačovej konferencii po plenárnom zasadnutí iniciatívy v chorvátskom Dubrovníku to povedal prezident SR Peter Pellegrini.

Prezident SR Peter Pellegrini a český prezident Petr Pavel počas 11. summitu Iniciatívy troch morí, ktorý organizuje Chorvátsko, v Dubrovníku 28. apríla 2026.

Pellegrini pripomenul slovenskú skúsenosť s využitím dodávok ropy cez ropovod Adria, keď na Slovensko neprúdila ruská ropa cez ropovod Družba. „Bez tohto energetického prepojenia našich krajín by sme mali v našom regióne zásadný problém,“ povedal prezident.

Energetická prepojenosť bude podľa Pellegriniho kľúčová aj v budúcnosti. Pripomenul, že Chorvátsko plánuje výstavbu nového dátového centra umelej inteligencie, na čo bude potrebovať nové energetické kapacity, a podobný plán má aj Slovensko.

Slovenský prezident spolu s hlavou štátu Karolom Nawrockim a chorvátskym premiérom Andrejom Plenkovičom na tlačovej konferencii hovorili aj o konkrétnych možnostiach investovania. Vyzdvihli možnosť využiť na financovanie spoločných projektov európske fondy. Ďalšou možnosťou sú súkromné investície alebo spoločný fond. „My ako Slovensko, aj iné krajiny, musíme prehodnotiť náš prístup k dobrovoľným príspevkom do týchto fondov, ak chceme zdynamizovať výstavbu,“ dodal slovenský prezident.

Pellegrini sa s Plenkovičom a Nawrockim zhodol aj na strategickom význame investícií z USA. „Ak krajina ako Spojené štáty, niekde investujú, tak budú mať prioritnejší záujem aj tú krajinu v prípade potreby brániť, pretože tak budú brániť aj svoje vlastné investície,“ myslí si Pellegrini.

Iniciatíva Trojmoria zoskupuje 13 účastníckych štátov: Rakúsko, Bulharsko, Chorvátsko, Českú republiku, Estónsko, Grécko, Maďarsko, Lotyšsko, Litvu, Poľsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko. Okrem nich sa na iniciatíve podieľajú štyri pridružené krajiny – Ukrajina, Moldavsko, Albánsko a Čierna Hora – a sedem strategických partnerov: Spojené štáty, Nemecko, Európska komisia, Japonsko, Španielsko, Turecko a Taliansko, ktoré bolo prijaté na tohtoročnom samite. V roku 2027 sa má samit iniciatívy uskutočniť na Slovensku.

X X X

 Peskov prehovoril o chaose v Mali: Rusi sa stiahli, minister je mŕtvy a Moskva priznáva straty

Rusko v utorok vyzvalo na upokojenie situácie v africkom štáte Mali a vyjadrilo nádej, že po sérii útokov, ktoré oslabili tamojšiu vojenskú vládu, sa táto krajina „čo najskôr“ vráti k stabilite. V Moskve to uviedol hovorca Kremľa Dmitrij Peskov, ktorého citovala agentúra AFP.

Ruská polovojenská jednotka Africký zbor (Africa Corps) sa po koordinovaných útokoch povstalcov a džihádistov na strategické pozície kontrolované juntou podporovanou Moskvou musela stiahnuť zo severomalijského mesta Kidal. Pri týchto útokoch zahynul malijský minister obrany Sadio Camara a ich terčom sa stal aj prezidentský palác v hlavnom meste Bamako. Moskva tento vývoj vyhodnotila ako pokus o štátny prevrat.

Podľa hodnotenia ruského rezortu obrany Africký zbor čelil početnejšiemu nepriateľovi a po viac než 24 hodinách bojov sa na základe rozhodnutia malijských predstaviteľov z Kidalu stiahli.

Ruské ministerstvo obrany v samostatnom vyhlásení uviedlo, že „nepriateľ sa nevzdal svojich agresívnych zámerov a preskupuje sa“. Podľa ministerstva situácia v Mali zostáva zložitá.

Africký zbor podľa rezortu obrany „pokračuje v plnení pridelených úloh a je pripravený odraziť útoky militantov, pričom vykonáva aktívny prieskum a likviduje zistené ciele.“

V tejto situácii Peskov uviedol, že Rusko považuje za dôležité, aby sa Mali čo najskôr vrátilo na mierovú a stabilnú trajektóriu. Na otázku, či bude Africký zbor schopný situáciu stabilizovať, odmietol odpovedať.

Námestník ruského ministra zahraničných vecí Georgij Borisenko priznal, že ruské jednotky pri útokoch vo viacerých častiach Mali utrpeli straty.

Vodca malijskej junty, generál Assimi Goïta, ktorý sa dostal k moci po prevrate v roku 2020, sa od víkendu, keď sa začali boje, neobjavil na verejnosti. Na otázku o jeho osude Peskov odpovedal, že po týchto informáciách treba pátrať v Mali, nie v Kremli.

Analytici označujú najnovšie útoky za najvážnejšiu výzvu pre malijský štát od povstaleckej ofenzívy v marci 2012, ktorú vtedy jednotky bývalej koloniálnej mocnosti – Francúzska – odrazili. Kontingent francúzskych vojakov sa odvtedy zo Sahelu stiahol.

X XX

Lidl opäť zvýšil mzdy. Tisíce zamestnancov už dostali vyššie výplaty

Nájsť dnes zamestnávateľa, na ktorého sa dá spoľahnúť, je dôležitejšie ako kedykoľvek predtým. Kým mnohé firmy o podpore zamestnancov iba hovoria, diskontný reťazec Lidl pristúpil ku konkrétnym krokom a od marca opäť zvýšil mzdy svojim zamestnankyniam a zamestnancom. Vyššie sumy už tisíce ľudí po celom Slovensku reálne majú na svojich účtoch. Lidl tak jasne ukazuje, že pracovať pre túto značku sa oplatí.

 Do tohtoročného rastu miezd investuje spoločnosť milióny eur. Zvýšenie mzdových nákladov predstavuje viac ako 9 miliónov eur. Ide pritom o pokračovanie dlhodobej stratégie, keď za posledné tri roky nárast mzdových nákladov presiahol 44 miliónov eur. Aj týmto krokom si Lidl upevňuje pozíciu stabilného a zodpovedného zamestnávateľa.

„Naším cieľom je byť pre našich zamestnancov stabilným partnerom aj v neistých časoch. Zvyšovanie miezd vnímame nielen ako ekonomický krok, ale predovšetkým ako prejav úcty a vďaky za ich každodenné nasadenie. Chceme byť aj naďalej prvou voľbou pre našich zamestnancov a je pre nás mimoriadne dôležité, aby boli za svoju prácu férovo odmeňovaní. Ponúkame nielen nadštandardné mzdy, ale aj bohatú ponuku benefitov, pretože pracovať v Lidli sa oplatí,“ uviedla Judit Dulin, konateľka pre rezort HR Lidl Slovenská republika.

Valorizácia miezd je v Lidli automatická

Najlepším potvrdením toho, že stratégia Lidla funguje, sú samotní zamestnanci a zamestnankyne. Vyššie mzdy už dnes tešia tisíce ľudí pracujúcich v predajniach po celom Slovensku, v troch logistických centrách aj na centrále spoločnosti. Zmenu pocítili už vo svojej marcovej výplate a svoju radosť neskrývali.

„Mňa táto informácia veľmi potešila. Veľmi si vážim, že spoločnosť Lidl na nás tento rok nezabudla. Oceňujem aj to, že mzdový systém odmeňovania je nastavený tak, že môžeme postupovať do ďalších mzdových úrovní, čo nie je štandardom na slovenskom trhu,“ povedala Ivana, vedúca oddelenia na centrále spoločnosti.

„Som veľmi rada, lebo každá koruna nás poteší,“ zhodnotila aj predavačka Liliia. Pozitívne to vníma aj Dagmar, ktorá v Lidli pracuje ako zástupkyňa manažéra predajne. „Je to super, lebo viem, že spoločnosť Lidl si takto cení našu prácu,“ dodala.

Pre ľudí v predajniach a skladoch je veľkou výhodou aj to, že už pri podpise pracovnej zmluvy poznajú vývoj svojho platu počas prvých štyroch rokov. Presne teda vedia, ako ich mzda porastie. V súčasnej dobe ide o významné plus. Takáto valorizácia je navyše v Lidli automatická.

Viac ako 800 eur ročne v benefitoch

Férová a atraktívna mzda tvorí v modro-žltom diskonte pevný základ, na ktorý nadväzuje dôsledná starostlivosť o ľudí. Lidl svojich zamestnancov motivuje aj širokou ponukou benefitov, pričom ich hodnota môže presiahnuť 800 eur ročne.

K dispozícii je napríklad benefitný portál s kreditom 250 eur ročne, príspevok 200 eur ročne na doplnkové dôchodkové sporenie, Multisport karta, dovolenka navyše či extra voľno pri rôznych životných udalostiach. Od tohto roka spoločnosť zvýšila aj počet dní plateného voľna navyše, čím balík benefitov ešte rozšírila.

Odmena za lojalitu najzamestnávateľovi

Okrem toho Lidl odmeňuje svojich ľudí aj za lojalitu. Každý mesiac získavajú kredit na nákup v Lidli v hodnote 40 eur. Nejde pritom o zákonné stravné lístky, ale o bonus navyše k výplate.

Aj vďaka férovému prístupu patrí Lidl na Slovensku medzi najuznávanejších zamestnávateľov. Reťazec je viacnásobným držiteľom medzinárodného titulu Top Employer aj domáceho ocenenia Najzamestnávateľ. Modro-žltý diskont tak potvrdzuje, že je príkladom zodpovedného zamestnávateľa a že pracovať v Lidli sa oplatí.

Všetky informácie o Lidli ako zamestnávateľovi a aktuálny prehľad voľných pracovných pozícií nájdete na www.lidl.sk v sekcii Kariéra.

Lovebrand aj z pohľadu zákazníkov

Trinásty ročník prestížneho ocenenia Mastercard Obchodník roka potvrdil postavenie modro-žltého reťazca ako lídra. Lidl už po trinásty raz získal Cenu verejnosti, ktorá odzrkadľuje popularitu obchodníkov. Tento rok sa s 34 789 bodmi opäť dostal na vrchol a stal sa prvou voľbou zákazníkov. V kategórii Cena verejnosti Slováci a Slovenky vyjadrujú svoju spokojnosť s nákupmi u daného obchodníka a aj to, či ide z ich pohľadu o „lovebrand“. V hlasovaní Lidl doposiaľ uspel v každom ročníku.

 X XX

Kováčik sa opäť ozval: Žilinkovi doručil rozsudok a pripomína mu vlastný prípad

Bývalý špeciálny prokurátor Dušan Kováčik doručil generálnemu prokurátorovi Marošovi Žilinkovi dovolací rozsudok Najvyššieho súdu SR. Informoval o tom na sociálnej sieti advokát Erik Magál, ktorý Kováčika právne zastupuje.

Na zverejnenie podania upozornil advokát Erik Magál, právny zástupca Dušana Kováčika. „Dnes doručil Dušan Kováčik generálnemu prokurátorovi SR dovolací rozsudok Najvyššieho súdu Slovenskej republiky,“ uviedol Magál. Dodal, že ak má generálny prokurátor v budúcnosti hodnotiť stav zákonnosti na Slovensku, „nepochybne bude potrebné zohľadniť aj tento prípad, v ktorom sám aktívne rozhodoval“.

Kováčik v liste pripomína okolnosti svojho zadržania z 22. októbra 2020 a následné verejné výzvy prokurátorov Úradu špeciálnej prokuratúry na jeho odchod z funkcie. Podľa neho išlo o výzvu odôvodňovanú údajným „spreneverením sa funkcii a poslaniu prokurátora ako aj vedúceho prokurátora Úradu špeciálnej prokuratúry Generálnej prokuratúry SR“.

V podaní zároveň kritizuje postup generálneho prokurátora v roku 2021. Tvrdí, že Žilinka ako generálny prokurátor jeho obhajcom doručil vyrozumenie, ktorým nevyhovel jeho návrhu podľa paragrafu 363 Trestného poriadku. Kováčik píše, že ho vtedy upozorňoval „na exemplárne vady konania a porušenia mojich práv“, no generálny prokurátor ich podľa neho odmietol so záverom „nezistiac Vami tvrdené ani iné porušenie zákona“.

Kováčik v liste tvrdí, že v jeho trestnej veci boli ignorované rozpory vo výpovediach spolupracujúcich svedkov, ako aj ďalšie okolnosti prípadu. Uvádza tiež, že v dôsledku postupu orgánov činných v trestnom konaní bol „nezákonne väznený takmer 4 roky“.

Kolíková a Gašpar o Kováčikovi, aj Orbánových migrantoch.

Zároveň zdôrazňuje, že jeho podanie nemá byť trestným oznámením. „Upozorňujem Vás, že toto podanie nie je trestným oznámením,“ píše Kováčik v liste. Podanie podľa neho „má informatívny charakter“. Generálneho prokurátora žiada, aby priložený dovolací rozsudok v budúcnosti využil tak, že jeho závery zohľadní „v akýchkoľvek prípadných hodnotiacich záveroch o stave zákonnosti na Slovensku“.

Kováčik zároveň v liste píše, že rozsudok má podľa neho slúžiť aj ako „exemplárny prípad odborného a morálneho zlyhania generálneho prokurátora Slovenskej republiky pri ochrane základných práv a slobôd nezákonne stíhaných a väznených osôb“.

X X X

 Poplatkový bordel nemá roky kto upratať. Lekári si robia, čo sa im zachce. Ombudsman stratil trpezlivosť

Verejný ochranca práv Róbert Dobrovodský má toho dosť. Do Národnej rady poslal mimoriadnu správu, v ktorej si neberie servítku pred ústa. Ostro kritizuje poplatkový chaos v zdravotníctve. Požiadal o vystúpenie. Poslancov a vládu vyzýva na nápravu. Naši politici totiž dlhé roky strkajú pred poplatkovým bordelom v zdravotníctve sužujúcim obyčajných ľudí hlavu do piesku.

Koľkokrát už bolo povedané, že problém sa bude riešiť? Nespočetnekrát, a stalo sa niečo? Vlastne nikto nevie, čo by sa malo stať. To je na tom najsmutnejšie. Na ambulantných lekárov dozerajú kraje, ale tie sú slabo personálne vybavené.

A keď príde na vec, správne konanie voči lekárovi, na ktorého sa pacient sťažuje kvôli poplatkom, trvá veľmi dlho (priemerne 310 dní), sankcie sú vlažné, takže povedané rovno: pokušenie podvádzať je veľké. A keď sa aj pacient sťažuje, že ho lekár odmietol vyšetriť kvôli neuhradeniu sporného poplatku, nemá to neraz ako dokázať – slovo proti slovu. Nikto nemá strach.

V Ústave SR je v článku 40 jasne napísané: „Každý má právo na ochranu zdravia. Na základe zdravotného poistenia majú občania právo na bezplatnú zdravotnú starostlivosť a na zdravotné pomôcky za podmienok, ktoré ustanoví zákon.“ O bezplatnom zdravotníctve sa nám môže len snívať. Podstatné sú posledné slová – za podmienok, ktoré ustanoví zákon. A zákony sú vágne.

Na to, že u zubára sa platí, sme si zvykli. Ako keby zuby vekom nepodliehali skaze ako ostatné časti tela. A všetci vieme, že poplatky u zubárov sú doslova podľa chuti. Za tie isté úkony rátajú často diametrálne (rádovo) rôzne poplatky.

Na ombudsmana sa obrátilo za posledný rok 30 ľudí, kraje evidujú až 500 sťažností za necelé dva roky. V správe sa spomínajú absurdné prípady. Bez poplatku nechcel gynekológ vziať pacientku na preventívnu prehliadku. Musela zaplatiť vyše 50 eur, z toho registračný poplatok 39 eur. Toľko rečí o tom, aká je „preventívka“ dôležitá, ako ju štát podporuje – v praxi treba siahnuť hlbšie do vačku. Inú pacientku odmietli vyšetriť v objednanom termíne, lebo nemala poruke hotovosť, platobná karta nestačila. Ba nájdu sa lekári, ktorí žiadajú príplatky za moderné prístroje a dodatočné vzdelanie – to je skutočne bizarné.

Ak politici vedia dobre „naceniť“ iné veci (pomlčíme ktoré), tak by si mali dať tú námahu aj pri zdieraných pacientoch. To však vyžaduje mravčiu prácu.

Čo to všetko znamená pre dôchodcov, ktorí majú hlbšie do vrecka a už chatrnejšie zdravie, netreba rozoberať. Jeden dôchodca sťažujúci sa ombudsmanovi utratil mesačne na poplatkoch vyše 100 eur.

Lekári majú na druhej strane pravdu, že platby od poisťovní im nestačia na úhradu prevádzkových nákladov v ambulancii. Štát zle nastavil ohodnotenie zdravotných výkonov. O probléme sa vie najmenej 15 rokov. Čo sa zmenilo? Teraz sa pripravuje nové ohodnotenie výkonov. Kedy bude predložené a kedy začne platiť v praxi, je vo hviezdach. Ozývajú sa hlasy, že platby nebudú stačiť.

Ombudsman sa venuje rozporom medzi znením ústavy a konkrétnymi zákonmi. Predsa nemôžu ústavu totálne zosmiešniť, obrátiť naruby. Práve chaos v zákonoch, medzery, nejednoznačné znenia, tvorivé interpretácie sú živnou pôdou pre poplatkovú džungľu. Ombudsman na rozdiel od slovenských politikov ponúka aj riešenia. Navrhuje úplne zakázať poplatky a určiť zákonom presné výnimky. Tu už by „oblafovanie“ nebolo možné.

Ruku k dielu musia priložiť politici. Ak „nenacenia“ správne zdravotné výkony, lekári budú opäť špekulovať, ako uchmatnúť eurá od pacientov. Ak politici vedia dobre „naceniť“ iné veci (pomlčíme ktoré), tak by si mali dať tú námahu aj pri zdieraných pacientoch. To však vyžaduje mravčiu prácu. Radšej sa budú hádať, nadávať si do zlodejov, okukávať, kto má kde chatu, a bliakať o konci demokracie či EÚ.

X XX

Brutálny útok na nástupišti: Skupina vytiahla 17-ročného mladíka z vozňa a zaútočila mačetou

Asi desať ľudí v pondelok popoludní v parížskom metre napadlo mačetou 17-ročného mladíka. Mladý muž utrpel zranenie na tvári. Podozriví z útoku, ktorý by podľa prvých záverov vyšetrovania mohol súvisieť s rivalitou medzi dvoma štvrťami, sú na úteku. S odvolaním sa na policajný zdroj to napísala agentúra AFP a francúzske servery.

O incidente ako prvý informoval denník Le Parisien. Mladík bol v stanici Oberkampf na linke 5 parížskeho metra, keď ho asi desať osôb krátko pred 16:00 vyviedlo z vozňa a napadlo na nástupišti. Podľa prvotných informácií sa všetci poznali a päťcentimetrová rana mačetou mala byť varovaním, napísal denník s odvolaním sa na zdroj blízky vyšetrovaniu. Páchatelia ušli a napadnutý sa vrátil do vozňa.

Mladý muž, ktorý útočníkov identifikoval, bol ošetrený na nasledujúcej stanici République a prevezený do nemocnice. Podľa zdrojov jeho život nie je v ohrození. Parížska prokuratúra už začala vyšetrovanie celého incidentu.

Na konci decembra sa na linke 3 parížskeho metra odohrali dva útoky. Pri prvom 25-ročný muž nožom ľahko zranil tri ženy a pri druhom bol o niekoľko dní neskôr zadržaný iný muž, ktorý cestujúcich napadol kladivom.

X X  X

Smrť manažérky Prady otriasa Talianskom. V Neapole ju zabil ónyx. Za tragédiou stojí 13-ročný chlapec

Bola to posledná prechádzka pred odletom domov, narodeninová oslava, ktorá sa mala skončiť šťastným návratom. Namiesto toho sa úzke uličky neapolskej štvrte Quartieri Spagnoli stali dejiskom absurdnej tragédie, ktorá otriasla celým Talianskom.

Sardínia – tajomný kút Talianska: Ružový piesok, záhadné veže, obri aj 100-roční ľudia

Chiara Jaconis, úspešná 30-ročná manažérka módneho domu Prada, zomrela po tom, čo jej na hlavu dopadla dvojkilogramová soška z ónyxu, píše TMZ. Teraz, osem mesiacov po incidente, nabral prípad nový spád: pred súd sa nepostaví dieťa, ktoré predmet vyhodilo, ale jeho rodičia.

Talianski prokurátori v týchto dňoch oficiálne vzniesli obvinenie zo zabitia voči rodičom vtedy 13-ročného chlapca, uvádza NY Post. Podľa obžaloby manželia fatálne zlyhali pri dohľade nad svojím synom. Vyšetrovanie totiž odhalilo mrazivý fakt – smrť mladej turistky nebola nešťastná náhoda v pravom zmysle slova, ale vyvrcholenie dlhodobého nebezpečného správania chlapca, o ktorom jeho rodičia vedeli.

Prokuratúra tvrdí, že tínedžer, ktorého znalci opísali ako „problémového“, mal chorobný zvyk vyhadzovať predmety z balkóna na ulicu. V minulosti mali z ich bytu na treťom poschodí vyletieť veci ako diaľkový ovládač od klimatizácie, tablet či štipce na bielizeň.

Matka chlapca sa dokonca už 15 mesiacov pred tragédiou mala zdôveriť opatrovateľke so svojimi obavami, že syn môže z balkóna vyhodiť ďalšie veci.

Napriek tomuto varovaniu rodičia podľa prokurátorov neurobili nič – neposilnili zámky na balkónových dverách, ani nezabezpečili chlapcovi neustály dozor.

Osudný moment zachytila priemyselná kamera. Chiara kráčala so svojím priateľom Liviom a ťahala kufor, keď ju soška egyptského božstva zasiahla priamo do hlavy. Livio stihol len vykríknuť jej meno, kým sa zrútila k zemi. Hoci ju okamžite previezli do nemocnice s ťažkým poranením mozgu, po dvoch dňoch boja o život zraneniam podľahla.

Samotný chlapec bol predbežne zbavený obvinení, keďže v Taliansku deti mladšie ako 14 rokov nie sú trestne zodpovedné. Práve preto sa pozornosť justície obrátila na rodičov. Tí akúkoľvek vinu ostro popierajú. Ich právnik Carlo Bianco argumentuje, že soška ani nebola ich majetkom a ide o „tragédiu dvoch slušných rodín“. Prokurátori sú však neoblomní a tvrdia, že ich pasivita priamo viedla k smrti človeka.

Pre rodinu zosnulej Chiary, ktorá vo svojom mladom veku riadila 15 predajní Prada v Európe a predtým pracovala pre značky ako Givenchy či Louboutin, je súdny proces šancou na pravdu. Jej otec Gianfranco vyjadril nádej, že táto „tortúra výsluchov a svedectiev“ konečne prinesie spravodlivosť.

Rozhodujúce pojednávanie, ktoré určí, či rodičia skutočne zasadnú na lavicu obžalovaných v plnohodnotnom procese, je naplánované na 26. júna. Prípad opäť otvoril celospoločenskú diskusiu o hraniciach rodičovskej zodpovednosti za činy detí, ktoré zákon nedokáže potrestať. Pre Neapol v

 X X X

Orbánov kamarát z detstva zbohatol za 16 rokov päťnásobne viac ako britská kráľovská rodina za 400 rokov. Nový premiér Péter Magyar = Orbán mínus Putin mínus korupcia. Nápad navoziť migrantov z Maďarska na Slovensko tesne pred voľbami nebol z Ficovej hlavy. Vypočujte si o veciach, ktoré nenájdete v žiadnom inom rozhovore o maďarských voľbách. S apokalyptickým politickým komentátorom Arpádom Soltészom.

X X X

 Súd aktuálne potvrdil zákaz vysielania filmu Zbormajster. Nápadne sa podobá na príbeh skutočnej obete

Česká televízia nesmie odvysielať film o sexuálnom násilí.

Mestský súd v Prahe, v pozícii odvolacieho súdu, definitívne zmietol zo stola odvolanie koproducentov filmu. Tými sú okrem Českej televízie aj spoločnosti Endorfilm, Innogy Česká republika a Barrandov Studio.

Súd tak potvrdil pôvodné predbežné opatrenie, ktoré vydal Obvodný súd pre Prahu 4. Verdikt je právoplatný a tvorcovia sa proti nemu už nemôžu odvolať.

Hrozil nenávratný zásah do súkromia

Ako pre Aktuality.sk uviedol advokát Ivan David, ktorý zastupuje žalobkyňu Karolínu R., zákaz televízneho vysielania sa v tejto chvíli vzťahuje konkrétne na Českú televíziu. Práve tá sa totiž chystala spornú snímku v blízkej dobe uviesť na televízne obrazovky.

X XX

Duben 2026 je nejhorším měsícem, pokud jde o stav podzemních a povrchových vod od roku 1991. Informovali o tom meteorologové z Českého statistického úřadu. Může za to podle nich brzký konec zimy i nedostatek deště. Výrazné zlepšení situace neočekávají.

„Další výhled je zatím takový, že minimálně do konce tohoto týdne pršet nebude, navíc se na prodloužený víkend výrazně oteplí, a tak svrchní vrstva půdy bude dále vysychat a zaklesávat budou jak hladiny podzemních, tak i povrchových vod. U hlubokých vrtů už se stal duben 2026 nejen nejhorším dubnem, ale také i měsícem s vůbec nejhorší zápornou odchylkou od normálu od roku 1991,“ uvedli meteorologové

Sucho na našem území se prohlubuje

🔅 Jak již několik týdnů pravidelně informujeme, sucho na našem území se neustále prohlubuje. Další výhled je zatím takový, že minimálně do konce tohoto týdne pršet nebude, navíc se na prodloužený víkend výrazně oteplí, a tak svrchní vrstva.

Se stavem sucha ve svrchní vrstvě půdy a v podzemních vodách se podle nich Česko potýká již v dubnu z toho důvodu, že zima jako celek byla srážkově podprůměrná a teplotně nadprůměrná.

„Velký vliv na současný stav měl hlavně brzký konec zimy, kdy většina sněhu odtála na konci února a kdy se také vyskytly poslední významnější srážky na většině území. Nesmíme zapomenout také na fakt, že i loňský rok byl srážkově podprůměrný, takže na mnoha místech navazujeme na deficit už z loňského roku,“ vysvětlili.

V březnu podle jejich dat spadlo na našem území jen 19 milimetrů srážek, což je 41 procent oproti normálu, který byl běžný mezi roky 1991–2020. Jednalo se tak o pátý nejsušší březen zaznamenaný na území ČR od roku 1961.

„Jelikož už srážky neočekáváme, tak se bude jednat o 2. nejsušší duben zaznamenaný na našem území od roku 1961 a měsíc budeme hodnotit jako srážkově silně podnormální. Méně srážek, v průměru pouhých pět milimetrů, spadlo pouze v dubnu 2007,“ pokračovali s tím, že sucho se bude nadále prohlubovat.

Kromě dalšího vysušování svrchní vrstvy půdy, což může nadělat problémy hlavně 30. dubna (pravděpodobně k tomu bude jeden z dalších příspěvků), očekávají i další zaklesávání hladin podzemních vod.

„Vzhledem k oteplení v závěru týdne čekejme i rychlejší pokles stavů povrchových vod. V první polovině příštího týdne se už pravděpodobně nějaké srážky vyskytnou, ale zatím to vypadá spíše jen na místní záležitost,“ uvedli.

X X X