Fico na oslavách 1. mája odmietol vládu „príživníckej rodiny“ Ľuďom práce treba prejavovať elementárnu slušnosť a rešpekt. Vo svojom prejave na prvomájových oslavách v rámci Dňa sociálnej demokracie v Bánovciach nad Bebravou to povedal predseda vlády SR Robert Fico (Smer-SD).

Robert Fico na oslavách podľa Denníka N vyhlásil, že vládna koalícia musí dovládnuť do roku 2027 a následne opäť vyhrať voľby. „Do psej matere, my vyhráme tie voľby v roku 2027, aj keby ich šľak trafil,“ uviedol vo svojom prejave. Zároveň kritizoval možnosť, že by krajinu riadila „nejaká príživnícka rodina“, čo označil za neprijateľné.

Premiér tiež varoval pred tým, aby sa Slovensko nedostalo do rúk ľudí, ktorí podľa neho nereprezentujú pracujúcu časť spoločnosti. „Kaviareň nemôže vládnuť Slovensku. Musia vládnuť normálni ľudia, ktorí chodia do roboty a vedia, aké sú základné hodnoty,“ zdôraznil.

„Nemôže byť každý influencer“

Podľa jeho slov treba ľuďom na Slovensku viac pripomínať prínos robotníkov pre národné bohatstvo.

„Bez ľudí, ktorí robia na stavbách, na diaľniciach a ktorí tvoria hodnoty, by táto krajina nemohla existovať. Naopak, musíme podstatne viac pripomínať príspevok týchto ľudí, pokiaľ ide o tvorbu národného bohatstva. Nemôže byť každý influencer a škeriť sa do kamery. Potrebujeme aj ľudí, ktorí v tejto krajine budú jednoducho niečo robiť. Veľká česť a úcta každému, kto pracuje,“ vyhlásil Fico.

Pripomenul, že v pracovnoprávnej oblasti sa podarilo v minulosti urobiť veľa dôležitých krokov, ku ktorým patrí novela Zákonníka práce, vylepšenie kolektívneho vyjednávania či rast minimálnej mzdy. „Chcem prisľúbiť, že nebudeme prijímať žiadne rozhodnutia, ktoré by mali ohrozovať pracovnoprávne postavenie zamestnancov. Urobíme všetko pre to, aby sme opäť vrátili do Ústavy SR vek pri odchode do dôchodku, ktorý predchádzajúca vládna koalícia z ústavy vyhodila,“ poznamenal Fico.

EÚ potrebuje cunami zmien

Prvý májový deň je podľa jeho slov spojený aj s mierom. Vyzval ľudí, aby nepovažovali za samozrejmosť, že sa ráno zobudia a majú teplú vodu, môžu si kúpiť potraviny či pohonné látky. „Neberme ako samozrejmé, že sme bezpečnou krajinou. Skúste sa ísť prejsť večer v Bruseli po meste – neodporúčam. Slovensko je mierovou a bezpečnou krajinou a musíme si tieto dve základné charakteristiky udržať za každú cenu,“ zdôraznil premiér.

Vyjadril sa aj k 22. výročiu vstupu Slovenska do Európskej únie (EÚ), ktoré pripadá na prvý májový deň. „Fakt je ten, že Únia je dnes v hlbokej kríze a musíme byť súčasťou zmien, ktoré sa cez EÚ prevalia ako nejaké cunami, či to EÚ chce alebo nie. Ale budeme súčasťou týchto zmien len vtedy, ak budeme robiť suverénnu slovenskú zahraničnú politiku orientovanú na všetky štyri svetové strany,“ dodal Fico.

 X XX

 Ruská armáda v apríli proti Ukrajine poslala skoro 6600 dronov s dlhým doletom, čo je najvyšší počet počas viac ako štvorročnej ruskej invázie do susednej krajiny. Vyplýva to z analýzy agentúry AFP, ktorá vychádza z pravidelných hlásení ukrajinských vzdušných síl.

Rusko na útoky proti susednej krajine použilo minulý mesiac 6583 bezpilotných lietadiel, čo v porovnaní s marcom znamená dvojpercentný nárast. Výrazne pribudlo dronových útokov cez deň. Podľa ukrajinských činiteľov je cieľom tejto taktiky zvýšiť počet obetí v radoch civilistov. Zástupca vedúceho prezidentskej kancelárie Pavlo Palisa povedal, že dronové nálety za denného svetla sú novým pokusom Moskvy o „terorizovanie civilistov“ po skončení zimy. Počas chladných mesiacov ruská armáda údery sústredila na ukrajinskú energetickú infraštruktúru a pripravila milióny ľudí o dodávky elektriny, tepla aj vody.

Ukrajinská protivzdušná obrana podľa údajov armády v apríli zostrelila 88 percent dronov a striel odpálených Ruskom. AFP píše, že Ukrajina o svojej protidronovej obrane hovorí ako o jednej z najlepších na svete a poskytla podporu krajinám Perzského zálivu pri obrane pred iránskymi dronami počas terajšieho konfliktu na Blízkom východe.

Peklo na zemi, všetko naokolo hynie. Rusov po útoku dusí dym a z neba padá čierny dážď

Rusko inváziu na Ukrajinu začalo vo februári 2022 na rozkaz šéfa Kremľa Vladimíra Putina, a rozpútalo tak najväčší vojenský konflikt v Európe od konca druhej svetovej vojny. Snahy amerického prezidenta Donalda Trumpa prinútiť znepriatelené krajiny k ukončeniu bojov zatiaľ väčšie výsledky nepriniesli.

X XX

Predseda vlády Robert Fico (Smer) na Sviatok práce odrobil nočnú zmenu v pekárni v Bánovciach nad Bebravou. V tento sviatok si podľa neho človek ešte väčšmi uvedomí hodnotu práce a poctivého remesla.

Predseda vlády Robert Fico (Smer) počas prehliadky priestorov pekárne pred nástupom do nočnej zmeny v Bánovciach nad Bebravou vo štvrtok 30. apríla 2026.

Predseda vlády sa ohlásil aj priamo z terénu, kedy v Novej Dubnici doručovali pečivo do jednej z prevádzok. To, čo ho prekvapilo, je obrovská dôvera medzi dodávateľmi a odberateľmi. „Dodávateľ pekárenských výrobkov má kľúče od reštaurácií a prevádzok, do ktorých sa dostane. To ma prekvapilo. Vždy som sa pýtal, či to položia len tak pred dvere a vždy som si predstavoval, ako sa to celé rozkradne,“ povedal premiér.

Fico na nočnej zmene v pekárni, oslávil tak 1. máj

V niektorých prevádzkach však nebolo potrebné odomykať, keďže tam boli ľudia, ktorí rovnako v noci pracovali. Počas rozvozu navštívili aj hospic, zariadenie Červeného kríža či Hotel v Bánovciach nad Bebravou. Premiér si nočnú službu užil a absolvoval na nej aj zaujímavé rozhovory so zamestnancami pekárne. „Veľmi si vážim aj rozhovor s vodičom, ktorý rozváža tovar prakticky po celom Trenčianskom kraji. Prešli sme všetko – od športu až po politiku. Opäť je to ďalšia skúsenosť, keď má človek sám naložiť auto, sám ho vyložiť a, nedajbože, by bolo to auto ešte väčšie. Je to slušná fyzická makačka,“ zhodnotil predseda vlády. Súčasne vyzdvihol široký sortiment pekárne. „To je 50 až 60 druhov výrobkov od slaných až po sladké. Ak sa ma niekto spýta, že čo mne dnes chýba medzi pekárenskými výrobkami, tak to je dubčekov rožtek s makom. Bolo to fantastické pečivo. Keďže sa Dubček dostal po 70. roku do nemilosti, tak sa prestali vyrábať a predávať,“ dodal Fico.

Opozičná poslankyňa Národnej rady SR za Progresívne Slovensko Simona Petrík na Ficovu nočnú zmenu reagovala, že základnou úlohou premiéra nie je „šaškovať“ jednu noc v pekárni, ale dbať na to, aby ľudia na Slovensku mali kde pracovať. „Aby nerobili za almužnu, ale mohli zo svojich výplat aj dôstojne žiť. Tu sa ale deje presne pravý opak. Robert Fico a jeho vláda by mali chrániť pracovné miesta a pomáhať vytvárať ďalšie. V oboch týchto úlohách fatálne zlyhali,“ uviedla. Fico odmietol kritiku opozície. Zopakoval, že na Slovensku je historicky najnižšia nezamestnanosť, 130 000 voľných pracovných miest a robia tu aj pracovníci zo zahraničia. Spomenul, že vláda rieši ďalších investorov.

Trvá na razantnom zvyšovaní minimálnej mzdy

Ešte pred nástupom do nočnej zmeny v pekárni predseda vlády uviedol, že ide o prejav úcty a podpory ľudí pracujúcich v noci a počas štátnych sviatkov. „Chcem opäť touto nočnou zmenou vzdať hold a úctu každému, nielen kto pracuje cez deň, ale predovšetkým vzdávame hold a úctu ľuďom, ktorí pracujú v noci a počas štátnych sviatkov,“ vyhlásil Fico pred začiatkom zmeny. Pripomenul, že Slovensko aj naďalej zostáva krajinou, kde je nočná práca a práca nadčas pomerne rozšírená. Odmena za prácu v noci podľa jeho slov musí zodpovedať jej náročnosti. „Trváme na razantnom zvyšovaní minimálnej mzdy. Hovorím o minimálnej mzde preto, lebo rast minimálnej mzdy súčasne znamená aj rast príplatkov za prácu v noci, za prácu počas štátnych sviatkov,“ zdôraznil premiér. Podotkol, že minimálna mzda na Slovensku by mala predstavovať 60 percent z priemerného zárobku v národnom hospodárstve. „Vo všeobecnosti platí, že nočná práca je hodnotená tak, že okrem normálnej sadzby zamestnanec ešte dostane 40 percent z hodinovej sadzby minimálnej mzdy, čo sú v priemere približne dve eurá. Minimálna mzda na rok 2026 je stanovená na 915 eur. Chceme, aby sme čo najrýchlejšie dosiahli hranicu 1000 eur,“ uzavrel premiér.

X XX

 Babiš se setká se Zelenským. Po cestě po Střední Asii míří na summit do Jerevanu

 Jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským má v neděli na programu v Arménii premiér Andrej Babiš (ANO). Do Jerevanu odlétá na summit Evropského politického společenství, který bude zaměřen na energetickou a hospodářskou bezpečnost, aktuální geopolitickou situaci a posilování stability v Evropě

„Budu tam mít i krátké bilaterální schůzky s britským premiérem Starmerem, se srbským premiérem nebo s moldavskou prezidentkou. Poprvé také budu jednat s ukrajinským prezidentem Zelenským,“ řekl redakci iDNES.cz k cestě na summit premiér při návratu z mise po Ázerbájdžánu, Kazachstánu a Uzbekistánu.

„Otevřeli jsme zde dveře pro naše firmy, pro náš byznys.“

X X X

 

Jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským má v neděli na programu v Arménii premiér Andrej Babiš (ANO). Do Jerevanu odlétá na summit Evropského politického společenství, který bude zaměřen na energetickou a hospodářskou bezpečnost, aktuální geopolitickou situaci a posilování stability v Evropě

„Budu tam mít i krátké bilaterální schůzky s britským premiérem Starmerem, se srbským premiérem nebo s moldavskou prezidentkou. Poprvé také budu jednat s ukrajinským prezidentem Zelenským,“ řekl redakci iDNES.cz k cestě na summit premiér při návratu z mise po Ázerbájdžánu, Kazachstánu a Uzbekistánu.

„Otevřeli jsme zde dveře pro naše firmy, pro náš byznys.“

X X X

KONEČNA  ZALOŽÍ  NOVÉ  HNUTÍ  LEVICE?

Konečná nehodlá obhajovat post šéfky KSČM, hájí cestu spolupráce na levici

 

Europoslankyně Kateřina Konečná nehodlá na sjezdu komunistů na konci května obhajovat post šéfky KSČM. Hnutí Stačilo!, za které kandidovali vedle komunistů i sociální demokraté a některé další menší strany, obdrželo ve volbách do Sněmovny 4,3 procenta hlasů a zastoupení v dolní komoře parlamentu nezískalo.

Konečná pak dala funkci k dispozici a v pátek iDNES.cz potvrdila, že na konci května už obhajovat funkci nehodlá.

„Již v lednu jsem oznámila, že nebudu kandidovat na post předsedkyně KSČM. Přesto si velmi vážím výzev okresních a krajských konferencí, abych nadále pokračovala. Věřím, že cesta spolupráce na levici, kterou jsem se svými kolegy nastolila, bude pokračovat, protože se ukázala jako správná,“ uvedla Konečná.

„Levice bude čím dál více potřebná – zejména taková, která nebude zahleděná do sebe, otřepaných frázích a která nebude postavená na lidech, kteří nedokázali nikdy v ničem uspět,“ dodala europoslankyně.

Zájem kandidovat na post předsedy strany na sjezdu, který by měl proběhnout uzavřený pro média v pražském TOP hotelu na Chodově, v pátek iDNES.cz potvrdil člen ÚV KSČM, tedy širšího vedení strany, a zároveň její mluvčí Roman Roun. Jeho soupeřem by podle informací iDNES.cz měl být současný místopředseda strany Milan Krajča.

X X X

Sfalšované výpisy, výbery hotovosti a nejasné prevody: čo odhalili dokumenty z kauzy Šimečkovej mamy

Marta Šimečková zverejnila výpisy z účtu svojho občianskeho združenia a výpoveď na polícii. Dokumenty odhaľujú nielen chaotické účtovníctvo a zvláštne výbery hotovosti či presuny desaťtisícov eur, ale aj to, že Projekt Fórum roky neplnil základné povinnosti voči štátu.

Smer: Šimečkova mama mohla byť zneužitá

Matka predsedu Progresívneho Slovenska Michala Šimečku Marta Šimečková mohla byť v kauze dotácií pre Projekt Fórum zneužitá. Myslí ti to podpredseda parlamentu Tibor Gašpar (Smer). Uviedol to na tlačovej besede strany Smer. / Zdroj: ta3

Mama lídra opozičného hnutia Progresívne Slovensko Michala Šimečku, Marta Šimečková, zverejnila dokumenty o finančných tokoch občianskeho združenia Projekt Fórum, v ktorom dlhé roky je štatutárkou. Pôsobenie združenia je pod drobnohľadom od momentu, keď naň upozornili politici vládneho Smeru. Na viacerých tlačových konferenciách ju a jej spolupracovníčku Andreu Pukovú obviňovali z podvodov a označovali za príživníčky. Tento argument následne využili aj pri odvolaní Šimečku z postu podpredsedu Národnej rady SR.

Líder PS všetky pochybnosti o hospodárení Projektu Fórum odmietal a vysvetľoval ich aj slovami, že jeho mama je „bordelárka“. Šimečková a Puková podali za výroky o príživníčkach na lídra Smeru Roberta Fica trestné oznámenie. Postupne sa však ukazuje, že problémy s finančnými tokmi združenia môžu byť vážnejšie, než naznačovali samotní politici Smeru.

Tento týždeň vyšetrovanie nadobudlo nový rozmer, keďže Šimečková po výsluchu na polícii zverejnila na internete zápisnicu aj množstvo výpisov z účtu občianskeho združenia. Z nich vyplývajú zarážajúce zistenia: šéfka združenia tvrdí, že roky nemala pod kontrolou financie svojej organizácie a nevie, ako sa nakladalo s prostriedkami, ktoré združenie získavalo od štátu aj súkromných donorov.

Zanedbávala pritom nielen kontrolu finančných tokov a hospodárenia, ale aj základné povinnosti voči štátu. Združenie Marty Šimečkovej totiž štyri roky nepodávalo daňové priznanie, čo pôsobí nezvyčajne aj v porovnaní s bežnou praxou podnikateľov či živnostníkov. Čo ešte zverejnené dokumenty obsahujú?

Bordel v účtovníctve

Pred vyšetrovateľom Marta Šimečková uviedla, že všetky úhrady aj vyúčtovania Projektu Fórum robila Puková. Samotná štatutárka združenia ani nemala internet banking a v mene združenia robila len výbery na pobočke. Uznáva, že je zodpovedná za kontrolu nad financiami združenia, no konštatuje, že sa tým nezaoberala.

„Aby sa projekt vydaril, som sa potrebovala úplne sústrediť na jeho obsah. Prevzala túto časť práce, čiže vykonávanie úhrad, kontakt s účtovníčkou, finančné vyúčtovania a ja som bola jej za to skôr vďačná. Ešte by som zdôraznila, že ani ja, ani moja kolegyňa sme na túto prácu, teda finančnú časť, nemali kvalifikáciu,“ uvádza sa v zápisnici.

Šimečková pritom ďalej zdôrazňuje, že práca s financiami z rôznych grantových a podporných schém vôbec nie je jednoduchá. Avšak spolupracovníčky pristupovali k účtovníckym povinnostiam pomerne odľahčene. „Granty a podpory získavate v rôznom čase a vyúčtovať ich musíte tiež v rôznom čase. Pričom niektoré dokumenty mala kolegyňa k dispozícii, niektoré boli u účtovníčky už spracované, niektoré nie sú spracované,“ opisovala Šimečková vyšetrovateľovi, ako sa dohľadávali finančné toky.

Časť účtovných dokumentov združenia, najmä za roky 2018 a 2019 – teda za obdobie, ktoré polícia vyšetruje pre podozrenie zo spáchania subvenčného podvodu – zmizla. Šimečková uviedla, že v auguste 2020 mali zlodeji vlámaním vykradnúť kanceláriu projektu a spolu s počítačmi odniesli aj šanóny s účtovníctvom. Či nimi disponuje účtovníčka, ktorá externe poskytovala služby združeniu, nevie. Vysvetľuje, že táto žena je „chorá“ a „nekontaktná“.

Hoci z textu výpovede vyplýva, že Marta Šimečková má slabý prehľad o tom, ako sa hospodárilo v jej občianskom združení, pred policajtom zdôraznila, že „ani jedna z faktúr, ktoré združenie predložilo vo vyúčtovaniach, nebola preplatená viac ako raz“. Ďalší fakt, na ktorý poukázala, je, že celková výška financií poskytnutých zo štátneho rozpočtu je nižšia ako celkové náklady združenia.

„Ako sa stalo, že sa viaceré faktúry dostali do viacerých vyúčtovaní, predpokladám, že to bolo predovšetkým pre totálnu preťaženosť mojej kolegyne v tomto období a jej ťažkú finančnú situáciu. To je môj predpoklad, po iných možných príčinách nepátram,“ vyjadrila sa Šimečková.

Na problémy s vyúčtovaním štatutárka združenia podľa jej slov narazila až v momente, keď sa Projekt Fórum dostal do hľadáčika Smeru a médií. Vtedy sa rozhodli rekonštruovať účtovníctvo za chýbajúce roky a na problémy ju aj Pukovú upozornila externá odborníčka, ktorá túto úlohu plnila.

Nepodávala daňové priznanie

Zo zápisnice výsluchu ďalej vyplýva, že občianske združenie roky neplnilo základné povinnosti – neposielalo účtovné závierky a nepodávalo daňové priznania. Vyšetrovateľ Šimečkovú upozornil, že Projekt Fórum podal posledné daňové priznanie v roku 2021 a za ďalšie štyri roky priznania podané neboli. „Je mi to veľmi ľúto a mrzí ma, že sme nesplnili túto povinnosť,“ reagovala štatutárka združenia.

Policajti žiadali Šimečkovú aj o vyjadrenie k tomu, prečo ako živnostníčka fakturovala združeniu služby, ktoré nemá podľa oprávnenia poskytovať. V roku 2021 totiž Projektu Fórum vystavila šesť faktúr v celkovej sume 15-tisíc eur za prácu dramaturga. V živnostenskom registri má pritom uvedenú len činnosť tlmočenia. K faktúram sa odmietla vyjadriť s tým, že ide o otázku na Pukovú. Podľa zverejnených výpisov, honoráre vyplatené Šimečkovej zo združenia za roky 2020 až 2022 dosiahli približne 63-tisíc eur.

Pred vyšetrovateľom zároveň vysvetlila mechanizmus, ktorým jej mala Puková pomáhať získať prístup k financiám v čase, keď bola v exekúcii. V takom období by totiž všetky príjmy na jej účet boli okamžite zablokované. Riešením podľa jej slov bolo vystavovanie faktúr tak, aby peniaze prichádzali na účet Pukovej, ktorá následne uhrádzala výdavky za ňu.

Vo výpovedi to Šimečková opísala nasledovne: „Ja som niekoľko rokov nemala svoj účet, pretože mi ho pre početné a opakované exekúcie zrušila samotná Tatrabanka. Preto údajne moje faktúry išli na účet Andrey Pukovej, z ktorého ona za mňa platila úhrady,“ uvádza sa v zápisnici.

Takýto postup, teda smerovanie príjmov cez inú osobu s cieľom obísť exekúciu, však nie je v súlade s právnymi predpismi. Zatajovanie majetku alebo príjmov s cieľom vyhnúť sa exekúcii môže byť dokonca posudzované ako trestný čin.

Sfalšované výpisy

Najzásadnejšie zistenia však súvisia s výpismi z bankových účtov Projektu Fórum, ktoré Šimečková zverejnila spolu so zápisnicou z výsluchu. Ide pritom o dve verzie výpisov, ktoré vykazujú výrazné rozdiely – kým jeden pochádza priamo z banky, druhý poskytla jej spolupracovníčka Puková. Medzi oboma verziami sú desiatky nezrovnalostí v sumách, príjemcoch aj samotných transakciách. Rozdiely sa týkajú napríklad platieb hotelom, obchodom či výberov hotovosti.

Zverejnené dokumenty naznačujú, že si Puková v rokoch 2020 až 2022 poslala zo združenia na vlastný účet približne 233-tisíc eur, pričom časť platieb nebola podložená faktúrami. Niektoré z týchto peňazí mohli smerovať k Šimečkovej, ktorá nemala vlastný bankový účet a časť výdavkov riešila cez spolupracovníčku. Objavujú sa aj otázky, či boli z prostriedkov združenia hradené jej osobné záväzky.

Puková posielala platby na svoj účet a tiež vyberala hotovosť.

Puková si v období rokov 2020 až 2022 previedla z účtu občianskeho združenia Projekt Fórum na svoj osobný účet celkovo približne 233-tisíc eur. Z tejto sumy bolo asi 151-tisíc eur podložených fakturáciou, zatiaľ čo zvyšných približne 82-tisíc eur odišlo bez faktúr. Najvyšší objem prostriedkov získala v roku 2021, keď na jej účet smerovalo približne 127-tisíc eur.

Menšia časť prostriedkov, ktoré smerovali na účet Pukovej, môže súvisieť so splácaním pôžičiek, ktoré predtým poskytla združeniu. Napríklad ku koncu roka 2020 zaslala na účet organizácie dve platby v celkovej výške približne 22-tisíc eur.

Počas výsluchu sa vyšetrovateľ Šimečkovej pýtal aj na možné úpravy bankových výpisov Projektu Fórum. V otázke uviedol, že rovnaké – pravdepodobne upravené – výpisy boli predložené aj ministerstvám kultúry a spravodlivosti pri vyúčtovaní podujatia Stredoeurópske fórum. Šimečková reagovala tým, že tieto informácie boli pre ňu nové, a odkázala opäť na Pukovú.

Puková posielala platby na svoj účet a tiež vyberala hotovosť. V referencii niektorých platieb sa spomína aj Marta Šimečková.

„Prekvapilo ma to a neviem si to vysvetliť,“ uviedla s tým, že podozrenie na úpravy výpisov jej sprostredkovala nová účtovníčka, ktorá sa snaží spätne rekonštruovať účtovníctvo združenia. „Niektoré úpravy boli robené pani Pukovou,“ dodala.

Šimečková na polícii opakovane poukazovala, že má obmedzený prehľad o fungovaní združenia, ktoré vedie 16 rokov. Pri viacerých otázkach týkajúcich sa finančných tokov odkazovala práve na Andreu Pukovú ako osobu, ktorá mala tieto záležitosti na starosti.

Výbery hotovosti

Porovnanie bankových výpisov, ktoré Puková predkladala štátnym inštitúciám, s verziami zverejnenými neskôr naznačuje zásahy do ich obsahu. Z rozdielov medzi týmito dokumentmi vyplýva, že s údajmi mohlo byť manipulované. Vo výpisoch predkladaných štátu za roky 2020 až 2022 sa objavujú odlišnosti – niektoré sumy sú upravené, vybrané hotovostné operácie chýbajú a pri niektorých prevodoch sú uvedené iné mená než v pôvodných dátach.

Napríklad 5. júna 2020 bola na účet združenia pripísaná suma približne 21-tisíc eur. Išlo o zálohovú platbu od organizácie so sídlom v Bruseli, ktorá spravuje granty z Nórska. Pri následnom vyúčtovaní dotácií však táto suma nebola priznaná v plnej výške. Podľa reálnych bankových údajov prišlo na účet 21-tisíc eur, zatiaľ čo v upravenej verzii výpisu je uvedená len suma 10-tisíc.

Takmer 14-tisíc eur Puková vybrala z účtu združenia v ten istý deň, kedy naňho prišli financie od ministerstva spravodlivosti

Indícia, že nižšia suma je nepravdivá, spočíva v tom, že pri tejto transakcii zostala v poznámke zachovaná pôvodná hodnota platby. To naznačuje, že výpis mohol byť dodatočne upravovaný, pravdepodobne grafickou úpravou, pri ktorej bolo číslo prepísané.

V ten istý deň zároveň došlo k výberu hotovosti vo výške 10-tisíc eur z účtu Projektu Fórum. Podľa detailu transakcie tento výber realizovala Andrea Puková. Bankové výpisy štandardne obsahujú meno osoby, ktorá hotovosť vyberá, keďže na pobočke musí preukázať svoju totožnosť občianskym preukazom.

 X XX

 Japonsko láme 80 rokov pacifizmu: začne predávať zbrane, dráždi to Čínu a mladí sa búria

Japonská premiérka Sanae Takaičiová a francúzsky prezident Emmanuel Macron.

Japonsko robí historický obrat, ktorý ešte pred pár rokmi znel nepredstaviteľne. Krajina, ktorá si po druhej svetovej vojne zakázala vojnu, dnes uvoľňuje export zbraní, posilňuje armádu a čelí rastúcemu napätiu s Čínou aj odporu vlastných občanov.

Keď Japonsko ako porazená veľmoc na konci druhej svetovej vojny muselo pod podmienkami USA a iných víťazných krajín zmeniť ústavu, zaviazalo sa, že bude jasne pacifistické a napríklad ani predaj zbraní do iných krajín neprichádza do úvahy.

Dnes je však všetko inak. Po nástupe pravicovej premiérky Sanae Takaičiovej, ktorá chce nadväzovať a ešte viac posilniť už dlhoročné spojenectvo s USA, a ocitáva sa v napätí medzi Japonskom a Ruskom, minulý týždeň oznámila, že Japonsko uvoľní pravidlá pre export zbraní a umožní ich predaj 17 krajinám vrátane USA.

Toto rozhodnutie prichádza v čase rastúceho napätia v regióne, najmä voči Číne a otázke Taiwanu, ale aj v kontexte vojny na Ukrajine, ktorá zmenila pohľad mnohých krajín na vlastnú bezpečnosť. Japonsko argumentuje tým, že v dnešnom svete už žiadna krajina nedokáže garantovať svoju bezpečnosť sama a potrebuje silnejšie spojenectvá.

Aj keď japonská vláda sa rozhodnutiu teší, v uliciach Japonska sú nálady úplne odlišné. Japonskí mladí sa búria, protestujú proti zmene v ústave, chcú, aby krajina zostala pacifistická a radikálne zbrojenie Japonska dnes neuznávajú.

Od pacifizmu k exportu zbraní

Zmena, ktorú Takaičiová presadzuje, nie je len symbolická. Japonsko uvoľňuje pravidlá, ktoré desaťročia striktne obmedzovali vývoz vojenskej techniky len na nevojenské kategórie ako transport či záchranné operácie. Po novom môže exportovať aj hotové zbraňové systémy, vrátane tých, ktoré majú priamy bojový charakter, a to do krajín, s ktorými má bezpečnostné dohody.

V praxi to znamená, že japonský obranný priemysel sa otvára svetu. Krajina už dnes spolupracuje s USA na vývoji raketových systémov a protivzdušnej obrany, zároveň sa zapája do projektov s európskymi partnermi vrátane Spojeného kráľovstva. Nedávno uzavrela aj prvé dohody o exporte vojenských plavidiel do Austrálie, čo by ešte pred pár rokmi bolo politicky nepredstaviteľné.

Japonsko tak nasleduje trend, ktorý je viditeľný aj inde vo svete. Krajiny ako Nemecko či Južná Kórea v posledných rokoch výrazne posilňujú svoje obranné kapacity a zároveň zvyšujú export zbraní. Vojna na Ukrajine tento vývoj ešte urýchlila, keďže ukázala, že klasické konflikty medzi štátmi nie sú minulosťou.

Rozdiel je však v tom, že pre Japonsko ide o oveľa citlivejší krok. Kým iné štáty modernizujú armádu v rámci existujúcej politiky, Japonsko sa týmto rozhodnutím posúva od identity, ktorú si budovalo od konca druhej svetovej vojny.

Zbrojenie sa deje počas veľkého napätia s Čínou

Aj keď Japonsko má ohľadom Taiwanu dlhodobo spory s Čínou, diplomatické napätie v posledných mesiacoch výrazne vyostrilo. Po nástupe novej vlády sa rétorika ešte pritvrdila. Už na jeseň premiérka Takaičiová prekvapila vyhlásením, že v prípade čínskeho útoku na Taiwan by situácia mohla predstavovať existenčné ohrozenie pre Japonsko, čo by umožnilo nasadenie japonských obranných síl.

Nešlo o priame vyhlásenie vojny, ale o najjasnejší signál za posledné roky, že Japonsko by sa mohlo do konfliktu zapojiť po boku spojencov.

Reakcie Číny na seba nenechali dlho čakať a spor sa rýchlo vyhrotil. Ostrejšie než oficiálne vyhlásenia zaznel aj výrok čínskeho diplomata Sue Ťiana, generálneho konzula v Osake, ktorý na sociálnej sieti X napísal, že „špinavá hlava, ktorá sa vystrčí, musí byť odseknutá“. Tento výrok vyvolal diplomatickú roztržku, pričom obe krajiny si navzájom podali oficiálne protesty.

Napätie sa však neprejavilo len v slovách. Japonsko varovalo svojich občanov pri cestách do Číny, Peking zase vyzval svojich občanov, aby sa vyhli cestovaniu do Japonska. Niektoré lety boli rušené a čínske úrady odložili aj uvedenie japonských filmov v kinách.

Spojenectvo s USA a tlak na väčšiu samostatnosť

Zbrojenie Japonska zároveň úzko súvisí s jeho vzťahom k USA, ktorý dnes patrí medzi najsilnejšie bezpečnostné aliancie na svete. Premiérka Takaičiová sa v posledných mesiacoch stretla aj s americkým prezidentom Donaldom Trumpom a otvorene hovorí o potrebe ešte viac prehĺbiť spoluprácu.

Podľa informácií portálu Politico Japonsko zároveň čoraz viac prehodnocuje, do akej miery sa môže spoliehať na ochranu zo strany USA. Obavy rastú najmä v súvislosti s tým, že Washington môže v budúcnosti obmedziť svoju vojenskú prítomnosť alebo presunúť pozornosť na iné konflikty.

Aj preto Japonsko tlačí na zmeny vo svojej bezpečnostnej stratégii, rozširuje vojenské operácie a uvoľňuje pravidlá pre export zbraní. Spojené štáty pritom dlhodobo vyzývajú svojich spojencov, aby prevzali väčšiu časť zodpovednosti za vlastnú obranu.

Zaujímavé je, že ešte na začiatku 90. rokov americký geopolitický analytik George Friedman vo svojej knihe The Coming War with Japan uvažoval o tom, že medzi USA a Japonskom by v budúcnosti mohlo vzniknúť napätie či rivalita, najmä v tichomorskom priestore, ktoré by mohlo vyústiť do veľkej vojny medzi bývalými nepriateľmi. Dnešný vývoj však ukazuje skôr opačný trend.

Japonská premiérka Sanae Takaičiová sa v Tokiu stretla s Donaldom Trumpom, 28. októbra 2025.Zdroj: Kiyoshi Ota/Pool via REUTERS

Japonsko zbrojí, zatiaľ čo sa v uliciach nezvyčajne protestuje

V Japonsku v posledných rokoch nie je bežné, aby občania vyšli do ulíc a protestovali napríklad proti vláde. Avšak Takaičiovej sa to vďaka zmene ústavy podarilo a vyhnalo to tisícky Japoncov, najmä generáciu Z, do ulíc.

Tento vzácny moment v japonskej spoločnosti priniesol požiadavky na návrat k viac pacifistickej politike Japonska. Protesty sa konali vo viac ako stovke miest a podľa organizátorov sa do nich zapojili desaťtisíce ľudí.

Pôvodne ich spustil nesúhlas so zmenami článku 9 ústavy (ktorý hovorí o Japonsku ako pacificistickej krajine, pozn.), no postupne sa rozšírili aj o širší odpor voči zbrojeniu a možnému zapojeniu Japonska do konfliktov v zahraničí. Kritici varujú, že práve tieto zmeny môžu prelomiť dlhoročné limity, ktoré držali Japonsko mimo vojenských operácií mimo vlastného územia.

Protesty v Japonsku, proti zbrojeniu
X X X

 Zelenskyj už má Trumpa dost. Vztahy s USA jsou frustrující, zní z ukrajinského parlamentu

Během pouhých dvou měsíců se ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj z role prvního světového lídra, který podpořil vojenskou operaci USA na Blízkém východě, posunul k otevřené kritice zahraniční politiky Washingtonu. Tato změna přichází v době, kdy se vztahy mezi Ukrajinou a USA znovu komplikují – Spojené státy se totiž soustředí na válku s Íránem, píše web The Kyiv Independent. Veřejná vyjádření USA, nejasnosti ohledně dodávek zbraní a také nesplněné sliby vyvolávají podle ukrajinských představitelů v Kyjevě stále větší nespokojenost a frustraci. I když ukrajinští představitelé situaci zatím neoznačují za otevřený konflikt, je stále zřetelnější, že mezi stranami klesá vzájemná důvěra.

Podle mnoha Ukrajinců má prezident Volodymyr Zelenskyj nervy z oceli, když jedná se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem, píše web The Kyiv Independent. Například v prosinci, kdy se účastnil rozhovorů ohledně obnovení jednání s Ruskem, se jen usmál, když americký prezident prohlásil, že „Rusko chce, aby Ukrajina uspěla“. Zelenskyj se snažil být zdrženlivý – na veřejnosti polykal frustraci a bránil se jen v nezbytných případech.

V poslední době ale došlo ke značnému posunu. Zelenskyj například zkritizoval dva americké vyslance zapojené do mírového procesu na Ukrajině a uvedl, že jejich přístup projevuje neúctu vůči Kyjevu. „Je neuctivé přijet do Moskvy a ne do Kyjeva. Je to prostě neuctivé,“ řekl ukrajinský prezident 20. dubna. Opřel se také do amerického viceprezidenta J. D. Vancea za to, že pochválil zastavení americké vojenské pomoci Ukrajině a uvedl, že tento postoj prospívá Rusku a oslabuje Spojené státy.

Rozhodnutí Kyjeva nekomentovat střelbu na večeři korespondentů Bílého domu zapadá do nového přístupu. „Samozřejmě odsuzujeme násilí. Ale bylo by to nevhodné, protože nevydali žádná prohlášení, ani když jsme byli vystaveni masivním útokům,“ řekl jeden ukrajinský úředník. Ukrajinští představitelé ovšem zároveň trvají na tom, že se nejedná o úmyslnou konfrontační strategii. „Nemáme dojem, že by se kritika zvýšila,“ řekl tentýž úředník a vysvětlil, že se změnil samotný vztah obou zemí a ukrajinské sdělení se této realitě jednoduše přizpůsobilo. „Probíhá spousta veřejné komunikace. Reakce se odvíjela od situace,“ sdělil úředník.

Podle Oleksandra Merežka, předsedy zahraničního výboru ukrajinského parlamentu, se Zelenskyj snaží udržet obtížnou rovnováhu. „Vidím, že prezident si v jistém smyslu zvolil správný kurz. K Trumpovi se chová s velkým respektem, ale pokud s něčím nesouhlasí, otevřeně to řekne,“ popsal Merežko.

Válka v Íránu a její důsledky

Udržet tuto rovnováhu je ale stále složitější. Zelenskyj byl mezi prvními vůdci, kteří veřejně podpořili americko-izraelskou kampaň proti Íránu. Argumentoval tím, že Teherán je dlouhodobě zapojen do války s Ruskem. „Íránský režim přinesl Ukrajině tolik zla,“ řekl Zelenskyj. Kyjev totiž doufal, že podpora washingtonské kampaně posílí v Trumpových očích strategický význam Ukrajiny. Vojenská kampaň ale nevedla ke smysluplné změně režimu a Washington se zaměřil na zvládání eskalace – Ukrajina tak byla fakticky odsunuta na druhou kolej.

Bylo to naopak Rusko, které na situaci vydělalo. V polovině dubna totiž USA udělily druhou výjimku ze sankcí, která Rusku umožnila omezeně prodávat ropu. Důvodem byly obavy z nedostatku na světových trzích kvůli válce a problémům s dodávkami, mimo jiné kvůli napětí v oblasti Hormuzského průlivu. Kyjev to bral jako zradu. Jen dva dny předtím totiž americký ministr financí Scott Bessent veřejně prohlásil, že administrativa neobnoví všeobecnou licenci na ruskou ropu. Někteří vysoce postavení američtí představitelé přitom věřili, že výjimka je zbytečná a bude mít malý reálný dopad na trhy.

Zbraně, NATO a rostoucí frustrace

Dalším problémem se stala vojenská spolupráce. Na rozdíl od Bidenovy administrativy Trump neposkytuje Ukrajině přímou vojenskou pomoc. Místo toho podpora stále častěji probíhá formou prodeje zbraní a nákupních mechanismů, do nichž jsou zapojeni spojenci v NATO.

Washington má údajně podle webu Financial Times využívat dodávky zbraní Ukrajině jako páku v širších jednáních s evropskými vládami. Americké ministerstvo obrany toto tvrzení ale odmítá. „Zajišťujeme, aby americké síly a síly našich spojenců a partnerů měly vše, co potřebují k boji a vítězství,“ řekl nejmenovaný úředník.

X X X

Robert Fico potvrdil rokovania s EK, do rozhodnutia o infringemente ostáva ešte čas.

Slovensko čelí právnemu konaniu EÚ pre dvojaké ceny palív, Fico hovorí o dočasnom opatrení a sľubuje rokovania s Komisiou. Rozhodnutie je v nedohľadne.

Slovensko bude rokovať s Európskou komisiou (EK) o infringemente. Povedal to predseda vlády SR Robert Fico (Smer-SD), podľa ktorého s konaním o porušení povinnosti voči Slovensku v súvislosti s dvojakou cenou palív rátali. Zopakoval, že ide o dočasné opatrenie. Do rozhodnutia EK je podľa jeho slov ešte ďaleko.

• Slovensko bude rokovať s Európskou komisiou o infringemente.
• Ide o konanie kvôli dvojakej cene palív pre vodičov.
• Premiér tvrdí, že opatrenie je len dočasné a dôležité.

„Infringement trvá nejakú dobu, budeme rokovať s EK. Verím, že príde chvíľa, keď sa všetko upokojí,“ povedal. Za dôležité pre Slovensko považuje opätovné naštartovanie ropovodu Družba.

Poukázal aj na úroveň cien palív na Slovensku v porovnaní s krajinami V4. „Každá krajina, ktorá si chráni vlastné záujmy, zväčša ide proti záujmom EK, respektíve legislatívy. My si to vykonzultujeme. Je ešte veľmi ďaleko do nejakého rozhodnutia EK,“ dodal premiér.

Komisia poslala výzvu

EK vedie voči Slovensku právne konanie za diskriminačné zaobchádzanie s občanmi EÚ pri tankovaní vozidiel. Cena nafty pre vodičov automobilov registrovaných mimo Slovenska je regulovaná, zatiaľ čo vodiči automobilov registrovaných na Slovensku majú nižšiu trhovú cenu. Toto opatrenie bolo pôvodne prijaté len na 30 dní, no 17. apríla sa jeho platnosť ďalej predĺžila.

Komisia ako prvý právny krok zaslala Slovensku formálnu výzvu. Na odpoveď a odstránenie vytknutých nedostatkov má SR dva mesiace. Ak exekutíva EÚ nedostane uspokojivú odpoveď, môže ako ďalší právny krok vydať odôvodnené stanovisko.

 X XX

Vězněná íránská držitelka Nobelovy ceny za mír Narges Mohammadíová byla převezena do nemocnice kvůli akutnímu zhoršení svého zdravotního stavu. S odkazem na její nadaci o tom informuje agentura AP. Nadace Narges Mohammadíové uvedla, že 53letá laureátka Nobelovy ceny byla dvakrát v bezvědomí a měla závažnou srdeční příhodu.

Podle nadace v pátek Mohammadíová opakovaně omdlela ve věznici v Zandžánu v severozápadním Íránu. Podle jejích právníků ji koncem března postihl infarkt myokardu. Advokáti ji navštívili několik dní po život ohrožující srdeční příhodě a byla podle nich bledá, podvyživená a byla schopna chodit pouze s pomocí zdravotní sestry.

 Nadace uvedla, že převoz do nemocnice nastal až po 140 dnech systematického zanedbávání zdravotního stavu Mohammadíové od jejího zatčení 12. prosince.

„Převoz byl nezbytný poté, co vězeňští lékaři dospěli k závěru, že její stav nelze zvládnout na místě, a to navzdory dlouhodobým lékařským doporučením, aby byla léčena svým specializovaným týmem v Teheránu,“ uvedla nadace.

Rodina Mohammadíové již několik týdnů usilovala o její převoz do odpovídajícího zdravotnického zařízení. Nadace s odvoláním na rodinu uvedla, že páteční převoz do nemocnice v Zandžánu byl učiněn na poslední chvíli a že už může být příliš pozdě na to, aby Mohammadíové bylo možné pomoci.

Bojovnice proti útlaku žen

Mohammadíová měla vážné zdravotní problémy již v minulosti a ve vězení prodělala několik infarktů. V minulosti byla odsouzena k odnětí svobody na 13 let a devět měsíců kvůli údajnému spolčení proti státní bezpečnosti a šíření propagandy proti íránskému režimu. V roce 2024 jí úřady umožnily kvůli léčení opustit vězení.

 Znovu ji úřady zadržely loni v prosinci poté, co kritizovala íránský režim na pietní akci uspořádané na počest právníka, který se specializoval na lidská práva.

V únoru jí soud uložil šestiletý trest odnětí svobody za „poškozování národní bezpečnosti“ a další trest v délce jednoho a půl roku za „propagandistickou činnost“ namířenou proti íránskému islámskému zřízení.

Mohammadíová je dlouholetou kritičkou trestu smrti, který íránská justice hojně uděluje, a odmítá povinné zahalování žen, které nařizují íránské zákony. Nobelovu cenu za mír dostala v roce 2023 za boj proti útlaku íránských žen.

X X X

1. května 2026 Svátek práce / Pamela

Sociální demokraté třikrát jinak a antifašisté. Střelecký ostrov byl opět dějištěm prvomájových akcí

I letos se na prvního máje sešli na pražském Střeleckém ostrově politické strany a jejich příznivci. Tradičně první vystoupila KSČM, následovala strana SOCDEM a ČSSD Jiřího Paroubka. Následně odtud vyšel Pochod proti fašismu.

První prvomájovou politickou akci na pražském Střeleckém ostrově pořádala KSČM. K desítkám příznivců převážně staršího věku pronesli politici proslovy, v nichž kritizovali nízkou porodnost, drahé bydlení i potraviny. Kritika se snesla i na vládu Andreje Babiše.

„Navzdory slibům se Babišova vláda rozhodla pokračovat ve vazalské politice vlády Petra Fialy (ODS),“ uvedl například předseda rozhodčí komise KSČM Vladimír Chaloupka. Kritizoval pokračování muniční iniciativy i nákup amerických letounů F-35, stejně jako podporu Izraele a izraelského premiéra Benjamina Netanjahua.

 Zástupci KSČM také vyzývali k podpisu petice proti sjezdu, který v Brně ve druhé polovině května pořádá Sudetoněmecké krajanské sdružení (SdL) zastupující zájmy Němců odsunutých z Československa po druhé světové válce a jejich potomků. Sudetské Němce do Brna pozvali zástupci festivalu Meeting Brno, sjezd se poprvé koná v Česku.

Spolu s představiteli KSČM vystoupil i šéf ČSSD (Česká suverenita sociální demokracie) Jiří Paroubek, který oznámil, že jeho strana bude s komunisty spolupracovat v letošních komunálních i senátních volbách. Společně budou sestavovat i kandidátku.

Vyzval také k propojení všech lidí, kteří uvažují levicově. „Ať jsou to komunisté, socialisté, sociální demokraté… Je potřeba využít společnou synergii k tomu, abychom měli zastoupení v zastupitelstvech, aby tam zněly naše hlasy. A samozřejmě je to předstupeň toho, co bude za tři roky, to znamená volby do Poslanecké sněmovny,“ prohlásil.

Setkání příznivců KSČM přihlíželo také několik odpůrců s vlajkami Ukrajiny či Evropské unie.

Jiří Paroubek z ČSSD oznámil, že sestaví kandidátku společně s KSČM | Foto: Josef Kopecký / iDNES.cz |

O pár minut později se na ostrově sešla Sociální demokracie (SOCDEM). Ta podle jejího předsedy Jiřího Nedvěda, který v jejím čele stojí od loňského prosince, musí začít od začátku a vybudovat si stranu znova.

 „Není čeho se bát. Jsme prostě dole a je potřeba se odrazit a začít stoupat nahoru,“ prohlásil. SOCDEM se loni pokusila o návrat do Sněmovny na kandidátce hnutí Stačilo!, kterou tvořili zástupci sedmi politických stran či hnutí, především však komunistické strany (KSČM). Uskupení ale nakonec získalo 4,3 procenta hlasů a do dolní komory se nedostalo.

„Sociální demokracie je síla, která už opakovaně v minulosti prokázala, že umí vstát z popela a umí znovu zazářit,“ řekl Nedvěd. Nová vláda Andreje Babiše (ANO) podle něj bude sociálně ohleduplnější než předchozí vláda Petra Fialy (ODS), i od něj ale zazněla na stranu vlády kritika. Nedvěd už nyní vidí zárodky toho, že se kabinet nebude chovat ve prospěch obyčejných lidí a nebude řešit jejich problémy, což podle něj otevře prostor pro levici, včetně SOCDEM.

Předseda Mladých sociálních demokratů Vojtěch Mrázek ve svém projevu na Střeleckém ostrově kritizoval oligarchizaci České republiky i současné vládní i opoziční strany, které podle něj nenabízejí žádnou alternativu proti systému. „Nenabízí podstatu řešení. Zatahuje nás všechny do kulturních válek o nic, abychom přehlíželi podstatu problému, která má jedno jediné slovo: kapitalismus,“ řekl.

Někdejší sociální demokraté kolem bývalého premiéra a později eurokomisaře Vladimíra Špidly zahájili na Svátek práce veřejný sběr podpisů pro založení nové sociálnědemokratické strany. Lidé mohli podpořit vznik strany s názvem Nová sociální demokracie u vstupu na pražský Střelecký ostrov, na němž se nachází deska připomínající první dělnickou oslavu 1. máje v Praze v roce 1890. Ministerstvo vnitra v současnosti eviduje 223 politických stran a hnutí.

Nová sociální demokracie, za jejímž projektem stojí také třeba bývalý ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier a někdejší předseda pražské sociální demokracie Petr Pavlík, má podle iniciátorů sjednotit sympatizanty sociálnědemokratických myšlenek a bývalé členy ČSSD/SOCDEM, kteří ze strany odešli kvůli spojení se Stačilo! a KSČM před sněmovními volbami minulý rok.

Pochod proti fašismu

Ze Střeleckého ostrova zhruba půl hodiny po poledni vyšel prvomájový pochod proti fašismu, připojily se stovky lidí. Trasa vede přes Národní třídu či Jungmannovu ulici na Rašínovo nábřeží a následně na Smíchov do klubu Subzero, kde se koná festival AFA fest. Na akci dohlíží policie i antikonfliktní týmy. Ten spolu s desítkami policistů dohlížel i na předešlé akce.

 Lidé v průvodu mají transparenty s nápisy „Kde chybí mozek, nastupuje násilí“, „Naší zbraní je solidarita“ či „Nedej náckům žádnou šanci“.

V pozvánce na 1. máj pořadatelé pochodu proti fašismu vyzvali ke vzdoru proti neonacismům, „co navlékli saka a začali sbírat lajky“.

„Proti vládě oligarchů a fosilní lobby. Proti soustředěnému útoku na reprodukční a LGBTQ+ práva vedenému ultrakonzervativními spolky a jejich loutkami v politice. Proti vší etnické nenávisti. Proti šíření zoufalství a strachu. Za naději a možnost, že svět může být jiný – lepší pro všechny,“ uvedli. Akci podle pozvánky pořádá koalice antiautoritářských, queer-feministických a environmentálních kolektivů.

 X X X

1. května 2026 Svátek práce / Pamela

Bříza: Trump při návštěvě Karla III. relativně dodržoval protokol. Král dokázal, že není suchar

Britský král Karel III. navštívil USA. Americký prezident Donald Trump ho přijal v Bílém domě, král také vystoupil v Kongresu. „Vztahy USA a Británie se nachází na nejnižším bodě od roku 1956,“ řekl v Radiožurnálu Vlastislav Bříza, expert na mezinárodní vztahy z Univerzity Karlovy. Ke zhoršení podle něj přispěla neochota Spojeného království více pomáhat ve válce v Perském zálivu. Návštěvu ale považuje za symbol upevnění vztahů.

Když se podíváme do zámoří, sledovali jsme zajímavou návštěvu britského panovníka Karla III. v Bílém domě, a nejenom v Bílém domě. Jaká to byla návštěva?
Velmi zajímavá, ze dvou důvodů. Zaprvé, protože transatlantické vztahy, teď tím myslím vztahy bývalé koloniální velmoci Británie a své kolonie Spojených států, prochází dramatickými proměnami a v tuto chvíli se nachází na nejnižším bodě od roku 1956. Slavíme sedmdesáté výročí od Suezské krize, kdy Spojené státy po boku Francie měly své zájmy v Egyptě, v Suezském průplavu, nicméně Spojené státy se tenkrát postavily proti, takže od té doby takto velká krize nebyla zaznamenána.

Rozhovor s expertem na bezpečnost a mezinárodní vztahy Vlastislavem Břízou

Verbální útoky administrativy prezidenta Trumpa, že Británie dostatečně nepomáhá Spojeným státům ve válce v Perském zálivu atd. – to je ten první důvod té zajímavosti.

A druhý důvod je, že král Karel III. se právě díky tomu pustil i na politické pole. Když si poslechnete jeho projev v Kongresu, byl více politický, než je obvyklé.

Někteří zlí jazykové tvrdí, že Karel III. je suchar, ale my jsme v přímém přenosu zaznamenali, že jeho britský humor je navíc dost originální. Poté, co prezident Trump konstatoval, že kdyby nebylo Spojených států, tak Evropa, včetně Británie, by mluvila německy, Karel III. na to mistrně reagoval, že kdyby nebylo Velké Británie, tak Spojené státy hovoří francouzsky.

To jsou opravdu vtipné glosy podtržené britským humorem a myslím si, že to zanechalo následky v tom dobrém slova smyslu. Vztahy jsou obroušeny, určitě sehrál roli i originální dar ve formě zvonu z britské ponorky HMS Trump, který dostal prezident Trump, čili to všechno sehrálo svoji roli.

Jakoby ani nebylo důležité, že Donald Trump evidentně nedodržoval patřičný protokol, jak se chovat ke královskému páru.
Já jsem přesvědčen, že na své poměry bylo neuvěřitelné, jak ho dokázal dodržet. Tuším, na co narážíte – jak předběhl i dokonce dámu, britskou královnu, a začal podávat ruku svým ministrům, které vidí dnes a denně. Ano, určitě, ale nemyslím si, že to bylo nějak negativní nebo že by to mělo znamenat určitou nadřazenost. To byla prostě povaha Donalda Trumpa, tím ji neomlouvám, ale nemyslím si, že by to bylo něco dramatického.

 Neurvale spíše působil levicový starosta indického původu v New Yorku, Mamdání, který konstatoval, že kdyby se sešel s britským králem, tak by mu řekl, aby Británie vrátila nejslavnější diamant britské koruny Koh-i-noor zpátky Indii. To by byla opravdu neurvalost, která nemá nic společného s takovou návštěvou.

A má návštěva nějaký konkrétní výsledek, nebo jenom to, že Donald Trump oznámil, že na počest britského královského páru ruší cla na skotskou whisky?
To je symbol, nicméně znamená to na určitou dobu do jisté míry návrat k normálu a upevnění vztahů mezi Británií a Spojenými státy. Ačkoli já se domnívám, že i přesto, co jsme slyšeli, ty verbální výstřelky, tak ve finále by k žádné velké roztržce nedošlo, ale je potřeba komunikovat tu situaci, vysvětlovat, uklidňovat a domnívám se, že to se Karlovi III. povedlo.

Když se podíváme na situaci na Blízkém východě, americká letadlová loď Gerald Ford v příštích dnech vypluje z Blízkého východu a vydá se zpátky do Spojených států, takže ty tisícovky námořníků, kteří tam jsou, si zřejmě alespoň na chvíli oddechnou. Co to znamená, že ta loď jede zpátky?
Po dlouhé činné službě, která činila více než 10 měsíců, konkrétně když zakotví zpátky na východním pobřeží v polovině května, tak to bude téměř 11 měsíců, což je, nechci říct bezprecedentní, ale výjimečné. Běžná služba podobné letadlové lodě čítá 6 až 7 měsíců. V tomto případě však došlo k prodloužení vzhledem k napětí ve světě.

Nejprve byla v červnu loňského roku vyslána do Evropy, kde ostatně mohla být viděna dvakrát u chorvatského Dubrovníku. Když někdo byl na dovolené nebo jel do Chorvatska letos v březnu nebo minulý rok, tak mohl vidět Geralda Forda kotvícího u Splitu, kde byl v březnu podroben opravám.

Následně byla loď převelena do Karibského moře, aby kryla z vojenského hlediska krátký a mistrný útok proti Venezuele, aby následně byla odvelena právě hrozící krizí v Perském zálivu, která následně nastala. Kdyby nedošlo k napjaté situaci v Perském zálivu, tak by se již vrátila domů, a proto byla ta mise prodloužena.

Došlo dokonce k havárii, která nesouvisela ovšem s útoky íránského teokratického režimu. Došlo k požáru v oblasti prádelny, včetně ucpání kanalizačního potrubí, proto musela být převelena právě ke Splitu, kde byla opravena, a v tuto chvíli se vrací zpátky domů. To je výjimečné z hlediska délky, nikoli toho, co se všechno událo.

 Doprovodným programem krize na Blízkém východě je, že americký prezident Donald Trump vyčítá permanentně evropským spojencům, že mu v té operaci nepomáhají a nepomohli. A Spojené státy zvažují nyní možnost omezit počet amerických jednotek působících v Německu. To je příčina a důsledek?
Máte pravdu, je to přímá reakce Donalda Trumpa na vyjádření kancléře Friedricha Merze, který v kontrastu s tím, co činil minulý červen, kdy konstatoval, že jsou to Spojené státy, které za nás dělají černou práci ve vazbě na íránský jaderný program, tak v tuto chvíli změnil rétoriku a není úplným podporovatelem této americké kampaně.

To se americké administrativě nelíbí a hrozí například stažením svých vojáků z Německa. Ono to ale nebude tak jednoduché. V Německu se nachází zhruba polovina všech amerických vojáků v Evropě, je to kolem 35 000, nicméně Spojené státy mají v Německu dvě klíčové základny, které nepůjdou nahradit.

První z nich, posluchačům určitě dobře známá, největší letecká základna mimo pevninské území Spojených států na světě, je ta v Ramsteinu.

Druhou z nich, a to je téma, které je důležité, ale není tak chytlavé, jako když americký strategický bombardér B-52 přistává právě v Ramsteinu, je největší a nejdůležitější vojenská nemocnice mimo území Spojených států. To je nemocnice, která opravdu má personál, který čítá tisíce lidí a není páteřní jenom pro Evropu, ale i pro celý Blízký a Střední východ.

Během operací v Iráku 2023, během dvacetileté mise v Afghánistánu 2001 až 2021, i během této kampaně v Íránu jsou všichni zranění američtí vojáci po neodkladném ošetření na bojišti transportováni právě do Německa. Je to v bezprostřední blízkosti Ramsteinu. Ta nemocnice se jmenuje Landstuhl a tam jsou podrobeni náročným operacím. Je tam špičková traumatologie a chirurgie a jsou to dvě zařízení, které čítají personálně více než 10 000 vojáků, čímž už jenom tento stav je limitován.

Já to beru spíše jako hrozbu, protože prezident Trump chtěl již během prvního mandátu snížit americký personál přibližně o třetinu. Nepovedlo se mu to. Budou rovněž zahájeny kroky, ale nemyslím si, že by počet mohl být snížen o polovinu. To je téměř vyloučené.

X X X

Odhalili podozrivé toky peňazí v blízkosti Jána Kováčika

Pravá ruka šéfa Slovenského futbalového zväzu vybrala státisíce z účty firmy SFZ Marketing, Kováčik posielal tisíce zadĺženému kamarátovi.

Podľa zistení Investigatívneho centra Jána Kuciaka ICJK dochádzalo v dcérskej firme zväzu SFZ Marketing s.r.o., k nekontrolovaným výberom hotovosti. Hlavnou aktérkou má byť Andrea Hlboká, dlhoročná spolupracovníčka Jána Kováčika a hlavná účtovníčka futbalového zväzu. V rovnakom čase šéf zväzu Kováčik posielal peniaze svojmu kamarátovi, ktorý bol v osobnom bankrote – Kováčik tvrdí, že to boli peniaze z vlastných prostriedkov.

V roku 2024 vybrala Hlboká z firemnej karty hotovosť 63-krát v celkovej výške 233 900 eur. Výbery často presahovali denný limit na úrovni päťtisíc eur. Rovnako tak pokračovala aj v roku 2025, kedy od januára do septembra vybrala z účtu ďalších 105-tisíc eur. Na otázky, ako tieto peniaze zaúčtovala a na čo boli použité, Hlboká odmietla odpovedať. Firemnú kartu od rovnakého účtu má k dispozícii aj šéf zväzu Ján Kováčik.

Peniaze pre kamaráta

Dlhoročný Kováčikov priateľ, podnikateľ Roman Antal, ktorý od jesene 2024 veriteľom dlží viac ako 16 miliónov eur. Kováčik aj Hlboká posielali tisíce eur práve na Antalov účet, tvrdí ICJK.

Šéf zväzu transakcie nepoprel a tvrdí, že s Andreou Hlbokou pracuje od roku 2000. „Ona v mojom mene a z mojich súkromných finančných prostriedkov posielala peniaze R. Antalovi,“ uviedol. Išlo pravdepodobne o splátku vzájomných pôžičiek z minulosti.

Kto sa pýtal, prišiel o miesto

Na pochybné praktiky vo vnútri zväzu upozornili krátko pred februárovými voľbami prezidenta SFZ šéf hospodárskej správy Michal Kalný a finančný riaditeľ Marcel Korínek. Na hlavičkovom papieri podali podnet pre podozrenie z podvodu a porušenia povinností pri správe cudzieho majetku.

Hlbokú podozrievali z fiktívneho predaja a nákupu dresov, manipulácie s hotovosťou a spôsobenia manka. Krátko po tom, ako Kováčik obhájil svoj post, oboch oznamovateľov vyhodil s odôvodnením, že bol „nespokojný s ich výkonom“.

Zväzový kontrolór Pavol Adamčiak podnet dodnes nevyhodnotil. Podľa hovorcu zväzu kontrola stále prebieha a vyžaduje si podrobné skúmanie účtovníctva.

Miliardy v Hongkongu a zablokovaný byt v Bratislave

Ján Kováčik dlhodobo tvrdí, že za funkciu prezidenta SFZ nepoberá žiadny plat. Priznáva však, že je štedro odmeňovaný práve z firmy SFZ Marketing, z ktorej Hlboká vyberala státisíce v hotovosti. Kováčik má mať zmluvne garantovanú mesačnú odmenu a províziu 20 percent z každej podpísanej partnerskej zmluvy. Konkrétne sumy, ktoré si takto zarobil, odmietol zverejniť.

V súkromí však Kováčik čelí vážnym finančným problémom. V Registri poverení na vykonanie exekúcie figurujú voči nemu dve konania. Svoje dlhy voči expartnerovi Penty Eduardovi Matákovi vyplatil až vtedy, keď sa o prípad začali zaujímať médiá. Ďalšia exekúcia od podnikateľa Igora Ledeckého z roku 2020 však naďalej blokuje Kováčikov byt v bratislavskej Karlovej Vsi, upozornil na to Denník SME.

Paradoxne, v čase exekúcií na vlastnú nehnuteľnosť Kováčik verejne vyhlasuje, že je konečným užívateľom výhod investičnej spoločnosti v Hongkongu, ktorej aktíva majú predstavovať 1,3 miliardy dolárov.

Kauza Iphonov

Prečo by mal Slovenský futbalový zväz ručiť za nákup desiatok tisíc mobilných telefónov?Kým dodávatelia žiadajú od zväzu peniaze za stratené iPhony, SFZ tvrdí, že chcel len lacné mobily na nahrávanie tretej ligy. Do toho vstupuje minister športu Rudolf Huliak s odhalením státisícových prevodov medzi šéfom futbalu Jánom Kováčikom a odsúdeným podvodníkom.

O tom, ako presne sa zväz do tohto biznisu zaplietol, existujú dve protichodné verzie, o ktorých podrobnejšie píše v článku redaktor Martin Turček:

Podpisy za chrbtom výboru

Disciplinárna komisia dostala podnet od 22 signatárov z platformy Futbalové fórum, ktorých zastupuje Peter Sepeši. Tí Kováčika vinia z hrubého obídenia interných predpisov. Sepeči tvrdí, že Kováčik zmluvy zatajil a nezaevidoval do systému. „Hoci má limit na samostatné prijímanie záväzkov stanovený len na 100 000 eur, bez vedomia a súhlasu Výkonného výboru podpísal dohody o ručení za záväzky úplne cudzej súkromnej firmy s kriminálnym pozadím jej štatutára,“ tvrdí.

Vedenie SFZ odmieta akékoľvek pochybenia. Hovorca Juraj Čurný označil disciplinárny podnet za „pokus o revanš“ zo strany ľudí, ktorí neuspeli v nedávnych zväzových voľbách.

X X X

Slovenská ekonomika nemôže donekonečna stáť na lacnej práci. Debata o mzdách je len zástupný problém (názor Moniky Uhlerovej)

Predseda vlády SR Robert Fico na nočnej zmene v pekárni v Bánovciach nad Bebravou.

Dôstojné pracovné podmienky a spravodlivé odmeňovanie nevznikajú samy od seba. Vznikajú ako výsledok tlaku, vyjednávania a politických rozhodnutí. Práve preto má sviatok práce svoje miesto.

Autorka je prezidentka Konfederácie odborových zväzov Slovenskej republiky

Prvý máj sa vo verejnej debate na Slovensku často ocitá vo zvláštnom postavení. Na jednej strane je to sviatok, ktorý mnohí vnímajú ako prežitok minulého režimu, na strane druhej ide o jeden z mála dní v roku, ktorý má jasne sociálny obsah – týka sa práce, mzdy a dôstojnosti našich životov.

Problém je, že verejná debata si z neho zapamätala skôr ideologický nános než jeho skutočný pôvod. Prvý máj totiž nevznikol v Moskve ani v Prahe. Jeho korene siahajú do Spojených štátov amerických, konkrétne do Chicaga, kde v roku 1886 vyšli do ulíc desaťtisíce pracujúcich.

Prerušili svoju prácu a žiadali lepšie podmienky, vyššie platy a osemhodinový pracovný čas. Nešlo o symbolické zhromaždenia, ale o tvrdý sociálny konflikt, ktorý si na strane štrajkujúcich vyžiadal aj obete na životoch. Tento historický moment dal vzniknúť medzinárodnému sviatku práce – ako pripomienke toho, že práva zamestnancov neboli darované zhora, ale doslova vybojované zdola.

Sviatok, ktorý „ukradla“ propaganda

To, že si Prvý máj neskôr privlastnili socialistické režimy, nemení nič na jeho podstate. Skôr naopak – ide o typický príklad, keď politický systém preberie existujúci symbol a prispôsobí ho vlastnej ideológii. Aj preto dnes mnohí ľudia vnímajú tento sviatok skôr cez optiku povinných sprievodov než ako pripomienku sociálneho zápasu. Tento historický „šum“ však zakrýva jeho skutočný význam: Prvý máj je sviatkom pracujúcich, nie režimov.

A to je dôležité si pripomenúť práve dnes, pretože sociálny konflikt nezmizol, len zmenil formu, aj vďaka tomu, že odbory a sociálny dialóg sa stali súčasťou demokratických režimov. Ak by sme však mali pocit, že spory medzi zamestnancami a zamestnávateľmi už patria len do 19. storočia, stačí si vypočuť dnešnú verejnú diskusiu.

Argumenty sa totiž nápadne podobajú. Aj dnes počúvame, že rast miezd ohrozuje ekonomiku, že predbieha produktivitu a že zvyšovanie minimálnej mzdy môže „zlikvidovať“ celé odvetvia. Tento typ argumentácie nie je nový – ide len o modernú verziu historického odporu voči zlepšovaniu pracovných podmienok.

Realita vyzerá inak

Podiel miezd na nákladoch firiem na Slovensku nie je dominantný a v mnohých sektoroch tvorí len menšiu časť celkových nákladov. Ak niektoré podniky nedokážu fungovať bez extrémne nízkych miezd, nejde o problém ekonomiky ako takej, ale o otázku ich obchodného modelu.

Rovnako problematický je aj argument o produktivite. Dlhodobo totiž platilo skôr opačné pravidlo – produktivita rástla rýchlejšie než mzdy. Dnešné „dobiehanie“ preto nie je anomáliou, ale korekciou.ia

Slovensko dnes predstavuje typický príklad ekonomiky, kde zamestnanci vytvárajú relatívne vysokú hodnotu, no dostávajú za ňu nízku odmenu. Produktivita práce sa približuje k priemeru EÚ, mzdy však zaostávajú omnoho výraznejšie. To znamená, že problémom nie sú „príliš vysoké“ mzdové nároky, ale dlhodobo nízka mzdová hladina, ktorá nás uvrhla do pasce stredných príjmov.

Z tohto pohľadu Prvý máj nie je len historickou spomienkou, ale aj aktuálnou výzvou. Pripomína, že ekonomika nemôže stáť na lacnej práci donekonečna – bez toho, aby to nemalo sociálne aj ekonomické dôsledky. Ak chceme tento sviatok vrátiť do reality 21. storočia, nemali by sme ho redukovať na symboliku.

Nie sviatok minulosti, ale budúcnosti

Ide o veľmi konkrétne otázky verejných politík. Aký podiel na vytvorenej hodnote majú mať zamestnanci? Ako spravodlivo nastaviť minimálnu mzdu? Akú formu má mať kolektívne vyjednávanie a ekonomická demokracia? Je rast miezd problém, alebo súčasť riešenia? A aký hospodársky model vlastne chceme – založený na nízkych mzdách a vysokých dividendách, alebo na spravodlivosti a zlepšovaní života pre všetkých?

Skutočné brzdy slovenskej ekonomiky totiž neležia v mzdovej oblasti. Sú nimi nízke investície do výskumu a vývoja, slabá infraštruktúra, neisté podnikateľské prostredie a vysoká riziková prirážka či absencia dlhodobej stratégie v kontexte obrovských investičných dlhov. Debata o mzdách tak často slúži skôr ako zástupný problém, než ako reálna diagnóza.

Prvý máj by preto nemal byť nostalgickým rituálom ani ideologickým sporom. Je to deň, ktorý pripomína jednoduchú, ale stále aktuálnu vec. Že dôstojné pracovné podmienky a spravodlivé odmeňovanie nevznikajú samy od seba. Vznikajú ako výsledok tlaku, vyjednávania a politických rozhodnutí. A práve preto má tento sviatok svoje miesto aj dnes. Nie ako relikt socializmu, ale pripomienka toho, že ekonomika má slúžiť ľuďom – nie naopak.

X XX

Váš syn je zadržený po nehodě, pošlete peníze. Policie obvinila Čechy z podvodu za stovky tisíc

Policie podezřelou dvojici zadržela u hraničního přechodu s Českem. Ilustrační snímek. 

Slovenská policie zadržela a obvinila dva Čechy z podvodu. Pod falešnou záminkou měli obrat seniorku o peníze a šperky, využili k tomu lest s jejím synem. Policisté je po činu zadrželi u hranic s Českem, jednoho z dvojice pak vyšetřovatel obvinil také v dalším podobném případu.

Pachatelé podle policie ve středu telefonicky kontaktovali 82letou ženu z lázeňského městečka Trenčianské Teplice. Tvrdili, že její syn je zadržen kvůli dopravní nehodě, při které zranil dítě, a že k jeho propuštění je potřeba zaplatit kauci 20 000 eur, tedy téměř půl milionu korun. Zároveň seniorce řekli, aby shromáždila hotovost a šperky.

Policejní mluvčí Petra Klenková uvedla, že žena následně předala 5 800 eur (přes 141 tisíc korun) a šperky muži, který na ni čekal před jejím rodinným domem. Tam přijel ve vozidle, ve kterém byl další člověk.

Policisté varují před podvody po telefonu

Žena se později obrátila na policii, která podezřelou dvojici ve věku 27 a 45 let zadržela u hraničního přechodu s Českem Drietoma/Starý Hrozenkov na západním Slovensku. Oba Čechy pak vyšetřovatel obvinil z podvodu a navrhl stíhat vazebně.

Mladšího z uvedené dvojice policie obvinila také v dalším podobném případu. Je podezřelý, že jinou seniorku z Trenčianských Teplic obral o 17 400 eur (424 000 korun).

Slovenská policie v souvislosti s uvedeným případem opět vyzvala občany, aby byli obezřetní, když po nich někdo telefonicky žádá peníze. O podvodech pod falešnou záminkou informuje už delší dobu, některé z obětí přišly o značné částky., ceskajustice.cz

X XX

PODRAZY  FIALOVY  OPOZICE,  Exministra BARTOŠE

„Kdo to mohl celé přečíst?“ Opozice chtěla zastavit nový stavební zákon. I kvůli černým stavbám

I přes odpor opozice sněmovní výbory přijaly vládní pozměňovací návrh k novele stavebního zákona. Norma míří k finálnímu schválení. Foto Alžběta Vejvodová  

Tisíc stran změn na jejichž prostudování dostali poslanci jen dva týdny. Klíčové sněmovní výbory přesto podpořily zásadní novelu stavebního zákona. Opozice ale varuje před chaosem, kolapsem úřadů a „nášlapnými minami“ ukrytými v komplexním pozměňovacím návrhu, kterým vláda dříve navržené změny dopracovává. Právě ten totiž do zákona nově přinesl i kontroverzní úpravy kolem černých staveb, které v původní vládní novele vůbec nebyly. Spor vygradoval až výzvou k rezignaci ministryně pro místní rozvoj Zuzany Mrázové (ANO).

Novela stavebního zákona má nakročeno ke schválení. Po takřka celodenním martýriu projednávání ji ve čtvrtek podpořily klíčové sněmovní výbory – hospodářský a pro veřejnou správu a regionální rozvoj. O den dříve svůj souhlas se změnami vyslovili i poslanci ústavně-právního výboru. To ale neznamená, že se sněmovna na připravovaných změnách jednomyslně shodne. Jen poslanci garančního hospodářského výboru připravili tři desítky pozměňovacích návrhů. Avšak koalice připustila jen ty, které vzešly od jejích poslanců.

„Nemůžeme vyjít vstříc všem požadavkům, které mají ať už občané, úředníci nebo tady ve sněmovně opoziční poslanci,“ řekla České justici po projednání novely stavebního zákona ve výborech ministryně Zuzana Mrázová. Zákon podle ní vždy představuje určitý kompromis. „My jsme se od začátku snažili hledat kompromis proto, abychom dosáhli zjednodušení a zlevnění výstavby,“ zdůraznila ministryně.

Spor o tisícistránkový pozměňovací návrh

Největší střet se nyní vede hlavně o rozsáhlý komplexní pozměňovací návrh. Ten má přes tisíc stran a poslanci ho dostali k prostudování jen dva týdny před tím, než stavební zákon otevřely sněmovní výbory. Právě tento dokument nově přinesl i některé kontroverzní úpravy. Jedna například říká, že se černé stavby nebudou odstraňovat, pokud by to způsobilo majiteli nebo veřejnosti újmu.

Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová během jednání hájila jak novelu, tak samotný komplexní pozměňovací návrh. Podle ní jde o kompromis, který reaguje na připomínky odborníků i resortů. „Vyslyšeli jsme jejich podněty, řadu připomínek, které se do komplexního pozměňovacího návrhu promítly. Také, co je pro mě důležité, je, že je tady jednohlasná shoda všech resortů, které komplexní pozměňovací návrh podporují,“ uvedla.

Opozice: Hrozí chaos i personální kolaps

Přes krátký čas, který dostali na přípravu, se opoziční poslanci snažili přistupovat k projednávání novely většinou věcně a konstruktivně. „Předně oceňuji, že se podařilo řadu našich podnětů vypořádat na základě několika schůzek s předkladateli. Ať už se to týkalo institutu změny stavby před dokončením nebo záležitosti zamezení přístupů na veřejné komunikace,“ uvedl například bývalý ministr dopravy a šéf ODS Martin Kupka.

Současně ale zaútočil na samotné jádro novely – vznik centrálního stavebního úřadu. „Z území dostáváme signály, že nebude dostatek úředníků, kteří budou rozhodovat. Tohle může znamenat vážný náraz do zdi,“ upozornil Kupka s tím, že zájem přejít do nového systému centrální stavebních úřadů v průzkumu projevilo jen 20 procent dosavadních úředníků.

Velmi kriticky se proti novele postavil i bývalý ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Vládu vyzval, aby celý proces projednávání změn zpomalila. „Prosím předkladatele tohoto tisku, abychom přibrzdili a vrátili se ke standardnímu legislativnímu procesu. Mě by zajímalo, kdo dokázal v těch šibeničních lhůtách všechny ty věci přečíst.“ podotkl Vlček.

 Právě komplexní pozměňovací návrh podle něj přináší chaos a právní nejistotu. „Je to zmatek, chaos a přinese to pouze paralýzu,“ prohlásil.

Bitva o černé stavby

Zásadní spor se na hospodářském výboru rozhořel kolem nových ustanovení týkajících se černých staveb, která se do zákona dostala právě až prostřednictvím komplexního pozměňovacího návrhu. „Ustanovení, které je navrhováno v rámci komplexní novely, fakticky umožňuje legalizovat černé stavby a vytváří možnost obcházet systém stavebního řízení právě tím, že se sice zvyšují pokuty, ale prakticky oddaluje proces odstranění černých staveb,“ varoval poslanec KDU-ČSL Bohuslav Niemiec.

Vládní zmocněnkyně pro zavedení stavebního zákona Hana Landová ale takový výklad odmítla. Podle ní změna reaguje na případy, kdy stavebník jednal v dobré víře a problém vznikl kvůli formální chybě úřadu. „Úprava nemíří na legalizaci černých staveb en bloc,“ zdůraznila Landová. Vysvětlila, že současná právní úprava umožňuje například to, aby se bouraly rodinné domy kvůli úřední chybě. To je ale podle ní příliš. A právě tomu má změna obsažená v komplexním pozměňovacím návrhu zabránit.

Ani toto vysvětlení ale opozici nepřesvědčilo. „Bojím se, že výkladově se to bude vykládat jinak, než o tom tady mluvíte,“ reagoval Niemiec. Vládní většina mu přesto nedala zapravdu a jeho pozměňovací návrh nepodpořila. Stejně dopadly i další snahy opozičních poslanců o změny, například návrh, který měl zrychlit výstavbu protipovodňových opatření nebo snaha zajistit, aby novostavby Česku vznikaly už od projektu jako bezbariérové a dobře přístupné i hendikapovaným nebo rodičům s kočárky.

Hřib vyzval ministryni k rezignaci

Nejostřejší kritiku přednesl předseda Pirátů Zdeněk Hřib. Ten sice podpořil snahu zrychlit výstavbu a zvýšit dostupnost bydlení, vládu ale obvinil z nepřipravenosti.

„Pochválil bych záměr. Určitě je správně zvyšovat dostupnost bydlení tím, že se bude více stavět. Ale měli bychom k tomu směřovat konstruktivním procesem,“ uvedl. Zdůraznil, že vláda změny připravila příliš narychlo. „My jsme opakovaně vyzývali vládu, abychom se vrátili zpátky na start, aby se zahodilo to, co tady bylo spíchnuto horkou jehlou, aby se legislativa, která bude ovlivňovat životy skoro každého v naší zemi, projednávala běžným způsobem,“ zdůraznil Hřib.

Následně přešel i do osobní roviny a vyzval ministryni k rezignaci. „Já bych vás chtěl vyzvat, abyste rezignovala na svoji pozici a předala ji někomu, kdo k tomu přistoupí odpovědněji, projedná zákon ve standardním procesu a bude se bavit s odborníky z praxe o jejich připomínkách.“

Změny žádali i experti

Za další změny se na výborech snažili lobbovat i podnikatelé a odborníci nejen ze stavební praxe. Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček například požadoval, aby novela vyjasnila, kolik peněz mají developeři přispávat obcím na výstavbu infrastruktury. „Kdyby byl princip plánovacích smluv doplněn jiným nástrojem – třeba konkrétním výpočtem příspěvku – bylo by to ku prospěchu věci,“ navrhl Zajíček. Investoři se podle něj zdráhají podílet na výdajích, které jednostranně určí obec. Novinka by tak dodala požadavkům obcí na legitimitě.

Vláda mění novelu stavebního zákona tisícistránkovým pozměňovacím návrhem. Ministryně Mrázová žádá účinnost hned po vyhlášení. Foto: Úřad vlády

Zastupitelka Prahy 12 Eva Tylová (Piráti) zase ve sněmovně přednesla stejnou výtku, jakou už měsíce opakují advokáti: proč novela ruší možnost odvolání proti velkým bytovým projektům, a žene tak případné spory rovnou k soudu. „Rušíme druhou instanci kvůli zájmům developerů,“ upozornila na jednání výboru pro státní správu a regionální rozvoj. Pokud se už stát do takových radikálních změn pustí, měl by je podle ní připustit pouze tam, kde jde o dostupné bydlení.

Vláda další ústupky nechystá

Vysvětlování ale nezabralo. Ministryně Mrázová další změny v novele odmítla. Po jednání výborů České justici řekla, že nevidí nic, co by ještě chtěla v novele změnit. Rychlé přijetí reformy stavebního práva považuje za nutné i kvůli konkurenceschopnosti země. „Řada investorů se rozhodla odejít se svou investicí z České republiky do Polska právě z důvodu pomalých a složitých povolovacích procesů,“ obhajuje ministryně nutnost spěchat se změnami.

Ačkoliv se na základní nutnosti zrychlit povolování staveb vláda s opozicí shodnou, opoziční poslanci hodlají dál usilovat o změny klíčové novely. Některé další ještě chtějí zkusit předložit během druhého čtení novely na plénu sněmovny. „Připravujeme pozměňovací návrh, který přineseme v rámci druhého čtení. Jeho hlavním cílem bude především usnadnění stavby bytů v brownfieldech, kde by to bylo na základě dohody mezi samosprávou a tím, kdo byty staví,“ zdůraznil Kupka.

Průběh projednávání novely ve výborech ale dává tušit, že vláda už mnoho změn nepřipustí. A novela nakonec projde podle přesně nalinkované představy vládní koalice hnutí ANO, SPD a Motoristů. Alžběta Vejvodová, ceskajustice.cz

X X X

 Írán poslal další návrh na jednání o konci války. Trump není spokoj.

Írán zaslal Spojeným státům prostřednictvím Pákistánu další návrh na jednání o ukončení války, píší ránská státní média. Podle nich se tak stalo ve čtvrtek. Prezident USA Donald Trump uvedl, že s nejnovějším íránským návrhem na řešení konfliktu není spokojen, jednání jsou podle něj telefonická.

 Írán „ve čtvrtek večer zaslal text svého posledního návrhu na jednání prostřednictvím Pákistánu, který je zprostředkovatelem rozhovorů se Spojenými státy“, uvedla íránská státní tisková agentura IRNA. Stanice Al-Džazíra rovněž informovala s odkazem na vlastní diplomatické zdroje o zaslání návrhu.

Zatím není jasné, co Írán v textu požaduje či nabízí. Pákistán dosud zprostředkoval kontakty mezi Íránem a Spojenými státy a v hlavním městě Islámábádu se konaly i rozhovory zástupců obou zemí. Zatím však jednání nevedla k uzavření dohody.

„Nesdělujeme obsah soukromých diplomatických jednání. Prezident Trump jasně uvedl, že Írán nikdy nesmí mít jadernou zbraň a rozhovory pokračují s cílem zajistit národní bezpečnost USA v krátkodobém i dlouhodobém horizontu,“ uvedla v reakci na žádost Reuters o komentář mluvčí Bílého domu Anna Kellyová.

Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmáíl Baghájí ve čtvrtek uvedl, že „není velmi realistické“ domnívat se, že jednání s USA dosáhnou v krátkém čase nějakého výsledku, napsala agentura Reuters.

Spojené státy a Izrael přitom dávají najevo, že by mohly obnovit údery na Írán, které zastavily na začátku dubna, kdy začalo platit příměří.

Podle serveru Axios vojenští představitelé ve čtvrtek amerického prezidenta Donalda Trumpa informovali o možných nových vojenských operací proti Íránu. Ve čtvrtek izraelský ministr obrany Jisrael Kac uvedl, že je možné, že Izrael bude muset proti Íránu brzy znovu zasáhnout. Teherán pak uvádí, že v případě nových útoků by provedl odvetu.

K hlavním sporným bodům jednání patří íránský jaderný program, který USA a Izrael označují za hrozbu, kvůli níž válku proti Íránu začaly, obohacování uranu či obnova provozu v Hormuzského průlivu, kde je námořní přeprava fakticky zastavená od začátku března, což má dopad na ceny ropy a paliv na celém světě.

Americké ministerstvo financí dnes varovalo lodní společnosti, že jim hrozí sankce, pokud zaplatí Íránu mýtné v Hormuzském průlivu, a to i v situaci, kdy by se jednalo o charitativní příspěvek, například na íránský Červený půlměsíc. Teherán navrhuje cestu Hormuzským průlivem, který je klíčový pro přepravu ropu, zpoplatnit, což Washington odmítá.

 X XX

Smrť mu dýcha na chrbát. Právnici opäť žiadajú slobodu pre Ratka Mladiča, mäsiara z Bosny

Právnici bosniansko-srbského vojnového zločinca Ratka Mladića, ktorý si v Haagu odpykáva doživotný trest, požiadali v piatok o jeho prepustenie z dôvodu veľmi vážneho zhoršenia zdravotného stavu s tým, že sa nachádza „na sklonku života“.

Ratko Mladić hrá šach s ruským armádnym generálom Vladimirom Zurbenkom v bosnianskom meste Banja Luka v októbri 1995, pár mesiacov po masakre v Srebrenici.

V urgentnom podaní obhajoba uviedla, že 84-ročný Mladić je „v stave pokročilého, nezvratného zdravotného úpadku v dôsledku zdravotnej príhody incidentu… a blíži sa ku koncu života“. Právnici sa snažia dosiahnuť jeho predbežné prepustenie a presun do Srbska, kde by mal dostať lekársku starostlivosť, akú mu vzhľadom na jeho život ohrozujúci stav nemožno poskytnúť vo väzenskej nemocnici.

Mladića zadržali v Srbsku v roku 2011 a Medzinárodný trestný tribunál OSN ho v roku 2017 odsúdil na doživotie za genocídu a vojnové zločiny spáchané počas vojny v Bosne v 90. rokoch, ktorá si vyžiadala približne 100 tisíc obetí. Verdikt potvrdil odvolací súd v roku 2021.

Medzi zločiny pripisované Mladićovi patrí aj masaker v Srebrenici z júla 1995, pri ktorom bolo zavraždených približne 8 000 bosnianskych mužov a chlapcov.

Viaceré združenia zastupujúce obete etnických čistiek z rokov 1992–1995 koncom apríla vyzvali medzinárodný súd, aby jeho presun do Srbska nepovolil. Podobnú žiadosť o predčasne prepustenie zo zdravotných dôvodov predložili Mladićovi obhajcovia aj v júli minulého roka, keď tvrdili, že „zostávajúca dĺžka jeho života sa počíta v mesiacoch“.

X X X

Zelenskyj reaguje na šokujúce zábery: Zvýšime platy, „večných“ vojakov postupne uvoľníme

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že v júni by sa mali zlepšiť podmienky vojakov na fronte. Sľúbil okrem iného zvýšenie platov či zváženie postupného prepúšťania tých, ktorí slúžia už dlho, informovala agentúra Reuters.

„Reforma začne v júni, kedy by mala priniesť už prvé výsledky, najmä vo finančnom ohodnotení vojakov a dôstojníkov ukrajinských obranných síl,“ napísal Zelenskyj na Telegrame. Podľa neho sa velenie armády a vláda v apríli dohodli na prioritách zmien, tento mesiac sa návrhy budú dokončovať a prvé výsledky sa očakávajú v júni, najmä pokiaľ ide o platy, napísal server sud.ua.

Ukrajinské drony prekvapili ruské vrtuľníky doma: zlikvidovali rovno dva naraz

Zelenskyj sa snaží riešiť kľúčový problém ukrajinskej armády, ktorá piatym rokom bráni krajinu pred ruskou inváziou a ktorá je v početnej nevýhode. V poslednej dobe sa množia správy o ukrajinských vojakoch, ktorí slúžia celé mesiace pod paľbou a snažia sa zadržať pomalý, ale vytrvalý postup ruských síl.

Minulý mesiac vyvolali škandál fotografie trojice vychudnutých vojakov, ktorú zverejnila na sociálnych sieťach dcéra jedného z bývalých príslušníkov 14. samostatnej mechanizovanej brigády nasadených pri Kupjansku v Charkovskej oblasti. Žena k tomu napísala, že vojaci tam omdlievajú od hladu a pijú dažďovú vodu. Tlačové oddelenie 14. brigády tieto problémy potvrdilo a vysvetlilo ich problémami s dodávkou materiálu na bojové pozície: vojakom ho doručujú drony, ktoré sú ale terčom pre ruské jednotky.

Tento týždeň hlavný veliteľ ukrajinských ozbrojených síl Oleksandr Syrskyj nariadil povinný dvojmesačný limit pre vojakov slúžiacich na predsunutých pozíciách frontovej línie.

 X XX

 V Austrálii to vrie. Vražda iba päťročného domorodého dievčatka vyvolala násilie, policajné autá horia

Vražda päťročného domorodého dievčaťa v centrálnej časti Austrálie vyvolala rozsiahle a násilné protesty miestnej komunity, ktorá sa dožaduje odplaty. Stovky Aborigéncov, respektíve Austrálcov, ako sa domorodí Austrálčania označujú, sa stretli s policajtmi a záchranármi, keď sa dav pokúšal vtrhnúť do nemocnice k podozrivému, ktorého predtým miestni zbili do bezvedomia. Polícia, politickí predstavitelia regiónu, austrálsky premiér Anthony Albanesa i rodina dievčaťa vyzývajú na pokoj.

Policajné vozidlo horí pred nemocnicou v austrálskom Alice Springs, kde je muž podozrivý zo zabitia päťročného dievčatka pod policajnou ochranou vo štvrtok 30. apríla 2026.

Prípad sa stal v Severnom teritóriu v domorodom tábore pri meste Alice Springs, ktoré leží v strednej časti Austrálie. Dievča, ktoré jej rodina nazýva Kumanjayi Little Baby, bolo nezvestné od sobotňajšieho neskorého večera, kedy išlo spať. Jej telo sa po veľkom pátraní našlo vo štvrtok v buši.

Za podozrivého polícia označila 47-ročného Jeffersona Lewisa, ktorý bol v minulosti odsúdený za fyzické napadnutie a nedávno opustil väznicu. Lewis sa podľa Reuters vo štvrtok sám vydal jednému domorodému táboru, kde sa obyvatelia rozhodli sami si vymôcť spravodlivosť. Muž, ktorého miestni zbili do bezvedomia, skončil v nemocnici, ale jeho zranenia neboli vážne, takže ho polícia letecky dopravila do väzby v severoaustrálskom Darwine, ktorý je metropolou Severného teritória.

Medzitým sa ale domorodci zhromaždili pri nemocnici v Alice Springs, kde lekári Lewisa ošetrovali. Na záberoch odvysielaných televíziou ABC volá dav po odplate. To podľa Reuters v domorodom podaní znamená fyzické potrestanie.

Ľudia, ktorí sa snažili do nemocnice preniknúť, útočili na policajtov aj zdravotníkov, zapaľovali ohne a zničili niekoľko policajných a hasičských vozidiel a tiež sanitiek. Polícia na rozohnanie davu použila slzný plyn.

Miestne úrady sa s pomocou rodiny snažia situáciu upokojiť a do oblasti mieria z Darwinu policajné posily. V mieste úrady zakázali predaj alkoholu. Austrálske úrady uvádzajú, že domorodí obyvatelia, pokiaľ pijú alkohol, sú často náchylní konzumovať ho v nebezpečnom či rizikovom množstve.

Rodina dievčaťa vyzvala verejnosť, aby potrestanie prenechala súdom. „My si vyhraďme čas na smútenie,“ vyhlásil Robin Granites, staršina miestnej komunity a hovorca rodiny

Albanese uviedol, že rozumie hnevu a rozčúleniu ľudí, zároveň ale požiadal komunitu, aby v tejto dobe držala pri sebe.

Austrália má 27 miliónov obyvateľov, z ktorých podľa Reuters 3,8 percenta tvoria domorodci. V Severnom teritóriu ich podiel činí zhruba 30 percent. Zem obývajú najmenej vyše 50-tisíc rokov, ich práva ale britská kolonizácia prehliadala, čo dodnes tvorí jednu z historických škvŕn austrálskej spoločnosti.

X X X

 Zaplať alebo odíď. Lekári pýtajú peniaze aj za bezplatné vyšetrenia, čo na to zákon?

125

Senior, ktorý si nemohol dovoliť lekára, lebo má nízku penziu, či pacientka, ktorá nemala pri sebe hotovosť, tak ju odmietli vyšetriť. Aj takéto prípady zmapoval v mimoriadnej správe verejný ochranca práv Róbert Dobrovodský, ktorý žiada poslancov, aby mu umožnili vystúpiť v parlamente. Na Slovensku totiž podľa neho zrejme dochádza k závažnému porušovaniu práv pacientov s verejným zdravotným poistením.

Henrieta Mihalková28.04.2026 06:00

MUDr. Tereza Zemešová, lekárka s nádorom na mozgu: Všetko sa mi zrútilo. Ďalším pacientom odporúča pýtať sa a hľadať odpovede

Zdroj: Katarína Ondrejovičová

Za všetko hovorí vysoký počet podnetov, ktoré spomína v 49-stranovej mimoriadnej správe. Len na úrad ombudsmana sa vlani obrátilo 30 ľudí a viac ako 500 podnetov za necelé dva roky evidovali samosprávne kraje. Podľa Dobrovodského to svedčí o tom, že nejde len o nejaké komunikačné spory medzi lekármi a pacientmi, ale o jav, ktorý naznačuje zásah do práv na bezplatnú starostlivosť.

Čítajte viacCudzinka nechala za očkovanie v angličtine u lekárky 70 eur. Odborníčka: Cenníky v ambulanciách nik nereguluje

Nezaplatíš, nevyšetríme ťa

Pacienti opisovali verejnému ochrancovi práv konkrétne situácie, keď „rozhodovali peniaze“ a od lekára odišli s dlhým nosom. „Bola som objednaná na vyšetrenie … Na dverách mali oznam o úhrade administratívneho poplatku … Ja som nemala hotovosť, oni nemali terminál, nebolo možné sa dohodnúť o platbe pri ďalšom vyšetrení a tak ma lekárka, ktorá nariadila nevyšetriť pacienta bez zaplatenia poplatku, odmietla vyšetriť a objednali ma na nový termín,“ opísala jedna zo žien, ktoré podali podnet.

Ukázalo sa tiež, že zákony nechránia nízkopríjmových, starších či chronicky chorých pacientov. „Moja penzia je 760 eur … 112 eur poplatky u lekára … To si podľa dôchodku nemôžem dovoliť,“ ozval sa ombudsmanovi senior.

Ďalší podnet z konca minulého leta opisuje prípad poistenkyne, ktorá sa pokúsila absolvovať gynekologickú prehliadku v ambulancii, ku ktorej patrí podľa adresy trvalého pobytu. „Pri elektronickej komunikácii a na mieste mi však bola oznámená povinnosť zaplatiť jednorazový registračný poplatok vo výške 39 eur a poplatok 15 eur za presný termín vyšetrenia,“ napísala ombudsmanovi. Keďže poplatky nezaplatila, prehliadku absolvovať nemohla.

Od inej ženy si lekár na preventívnej prehliadke vypýtal ročný administratívny poplatok 30 eur, a to aj napriek tomu, že dovtedy nič také u neho neplatila a žiadny iný úkon jej nevykonal.

Gynekologička MUDr. Michaela Grossová: Ženy sa boja užívať antikoncepciu a veľakrát ani nevedia, prečo

Video

Zdroj: Pravda

Chce, aby to počuli aj poslanci

Ombudsman žiada, aby o jeho mimoriadnych zisteniach poslanci rokovali na najbližšej schôdzi Národnej rady. Prieskum začal robiť z vlastnej iniciatívy, keďže vnímal prehlbujúci sa rozdiel medzi ústavnou garanciou práv občana na bezplatnú starostlivosť a praxou.

Mohlo by vás zaujímať:

REKLAMA

Keď si podnety porovnal, zistil, že poskytovatelia zdravotnej starostlivosti (nemocnice, polikliniky, ambulancie, lekári, zubári a i., pozn. red.) požadovali od pacientov – poistencov priame úhrady bez opory v zákonoch. Navyše, za položky, ktoré boli obsahovo nejasné, nejednotne označené alebo sa prekrývali s výkonmi už hradenými z verejného poistenia.

Dobrovodský tvrdí, že pri problémoch s úhradami nešlo o zlyhania jednotlivcov, ale, ako sa ukázalo, o systémový problém. „Naopak, išlo o opakovane sa vyskytujúci jav, ktorý svojou povahou signalizoval možné zlyhávanie normatívneho rámca, nejednotnosť jeho výkladu a nedostatočnú účinnosť kontrolných mechanizmov verejnej moci,“ uviedol v správe.

Už to, že pacient očakáva poplatok u lekára môže podľa ombudsmana odradiť pacienta od využitia preventívnej prehliadky. Dobrovodský to považuje za závažné aj vzhľadom na to, že počas kontrol lekári zachytávajú ochorenia u širšej verejnosti.

MUDr. Eva Goncalvesová: Fungujú len tie lieky, ktoré sa užívajú. Najdrahšie sú tie, ktoré zostanú v poličke

Video

Zdroj: Katarína Ondrejovičová

Ako je to v zákonoch?

Niekoľkokrát sa stretol aj s námietkou, ako je možné, že lekár žiada platbu, keď má byť zdravotná starostlivosť bezplatná. „Žiadali o vysvetlenie z akého dôvodu platia poistné na verejné zdravotné poistenie, keď za vyšetrenie aj tak musia platiť poplatok,“ uviedol Dobrovodský s tým, že obdobne mu to tlmočili aj samosprávne kraje. Rozhodol sa preto ozrejmiť, ako je to s bezplatným zdravotníctvom. Skúmal, či sú predpisy, ktoré hovoria o platení za zdravotnú starostlivosť, formulované dostatočne zrozumiteľne, aby nevznikal ich dvojaký výklad a pacient tak nebol vystavený informačnej či ekonomickej neistote.

Ombudsman vysvetlil, že v ústave sa síce uvádza, že občania majú na základe poistenia právo na bezplatnú starostlivosť za podmienok, ktoré ustanoví zákon, no nevyplýva z toho garancia bezplatnosti v absolútnom rozsahu. Potvrdil to aj Ústavný súd.

„Inak povedané, z výkladu Ústavného súdu vyplýva, že nie každé plnenie požadované od pacienta pri kontakte so zdravotníckym zariadením musí byť automaticky neprípustné. Je na rozhodnutí zákonodarcu, akú časť zdravotnej starostlivosti a služieb s ňou súvisiacich zákonom podradí pod krytie hradené zo zdravotného poistenia, a akú časť ponechá na priamu úhradu poistencom,“ priblížil.

Foto: TASR, Maroš Herc

Verejný ochranca práv Róbert Dobrovodský počas tlačovej konferencie k predstaveniu prieskumu určovania volebných obvodov pred voľbami do orgánov samosprávy obcí a do orgánov samosprávnych krajov a podanie verejného ochrancu práv na Ústavný súd, Bratislava 2. februára 2026

Za čo môžete platiť, a za čo nie

Zákon o rozsahu zdravotnej starostlivosti hovorí, že na základe verejného zdravotného poistenia sa plne uhrádzajú zdravotné výkony, ktoré vedú k zisteniu choroby, a tiež tie, ktoré boli poskytnuté pri liečbe choroby.

Verejný ochranca práv sa pozrel aj na to, ako zákon definuje, čo konkrétne je súčasťou výkonu lekára. „Medzi tieto činnosti zaradil (zákonodarca, pozn. red.) aj objednanie poistenca na vyšetrenie vrátane objednania na konkrétny čas, vypísanie lekárskeho predpisu alebo lekárskeho poukazu, vypísanie odporúčania na špecializovanú ambulantnú starostlivosť alebo ústavnú starostlivosť, vypísanie návrhu na kúpeľnú liečbu a potvrdenie o návšteve lekára alebo iného zdravotníckeho pracovníka,“ podotkol verejný ochranca práv.

Naviazané sú na to aj zákazy, ktoré hovoria, čo nemocnica či ambulantný lekár nesmie. Konkrétne nemôže požadovať od poistenca platbu, ktorá sa uhrádza z poistenia. Podmieňovať vyšetrenie nad určenú spoluúčasť poistenca či chcieť od pacienta platbu za vyšetrenie pri chorobe nad výšku spoluúčasti poistenca.

Dôležitý je v tomto smere aj rozsudok Najvyššieho súdu z roku 2011, ktorý odmieta, aby poskytovatelia na základe verejného poistenia pripájali k zdravotnému výkonu ďalšiu položku označovanú napríklad ako „príplatok za komfort“ alebo „sankčný poplatok“, ak to nemá oporu v zákone. Zaplatiť si nemôžu nechať ani za stravu počas liečby v nemocnici, pobyt na lôžku, spracúvanie údajov v elektronickej forme, pobyt sprievodnej osoby, vypracovanie lekárskeho posudku či za výpis zo zdravotnej dokumentácie.

Dobrovodský upozornil aj na takzvané tvorivé spoplatňovanie. Objavovalo sa v prípadoch, kedy poskytovateľ obhajoval určitý poplatok tvrdením, že nejde ani o zdravotný výkon, ani o službu, ktorá súvisí s poskytovaním.

Čítajte viacÚstavný súd preverí voľby v Bratislave. Ombudsman napadol systém v hlavnom meste

Čo je to (nad)štandard

K neistote pacienta prispieva aj nejasné vymedzenie toho, čo je to (nad)štandard. V stanoviskách krajov sa podľa ombudsmana objavoval názor, že pri zákonnej absencii nadštandardu možno „nadštandardný poplatok“ akceptovať, ak je dobrovoľný, pacient o ňom vie vopred a jeho uhradením nie je podmienené vyšetrenie.

„Z vyjadrení niektorých samosprávnych krajov som pozoroval aj to, že nadštandard poskytovatelia zdravotnej starostlivosti nespájajú len s komfortom pri poskytovaní zdravotnej starostlivosti, ale v niektorých prípadoch aj s kvalitou samotného zdravotného výkonu, napr. s kvalitnejším prístrojovým vybavením, doplňujúcim vzdelaním zdravotníckeho pracovníka a pod,“ spresnil.

V prípade registračných poplatkov sa Dobrovodský odvoláva na usmernenie ministerstva zdravotníctva. To hovorí, že registračný poplatok nie je poskytovaním zdravotnej starostlivosti, ani službou, ktorá s ňou súvisí, a zmluvný lekár nemôže požadovať úhradu takéhoto poplatku. Nemožno ani vyberať poplatok za poskytnutie lekárovho mobilného čísla.

Ambulantní lekári podľa verejného ochrancu práv otvorene priznávajú, že poplatky slúžia na to, aby si mohli pokryť administratívne, technické a prevádzkové služby a dorovnávajú tak podfinancované výkony.

Kto na to dozerá

Jedna z výčitiek v súvislosti s platbami smerovala aj na neefektívnu kontrolu orgánov, ktoré aktuálny stav ticho tolerujú. Ombudsman považuje za rozhodujúci najmä dozor toho, či si lekári plnia svoje povinnosti. Napríklad, či si umiestnili na prístupnom a viditeľnom mieste cenník všetkých úkonov, či ho dodržiavajú, no aj dodržiavanie zoznamu zdravotných výkonov, pri ktorých možno pýtať od pacienta peniaze.

Problém vidí aj v tom, že chýba mechanizmus, vďaka ktorému by kraje mohli overovať niektoré povinnosti ambulancií. Napríklad povinnosť zverejňovať cenník všetkých výkonov na web. Ako však podotkol, poskytovateľ nemá povinnosť o tom informovať či má, alebo nemá webovú stránku. „Aj v tejto oblasti teda právna úprava vytvára skôr ilúziu transparentnosti, než podmienky pre skutočne účinný kontrolný mechanizmus,“ upozornil.

Ľudia by podľa Dobrovodského nemali v platbách doplácať ani na to, že ambulantný sektor čelí personálnemu tlaku.

Foto: Robert Hüttner, Pravda

Róbert Dobrovodský

Porušovanie zákona sa „oplatí“

Osobný prieskum ombudsmana ukázal aj ďalší problém – odvolacie konania, ktoré vedie ministerstvo zdravotníctva, aktuálne trvajú v priemere rok a niekedy aj výrazne dlhšie. „Takáto dĺžka správneho konania oslabuje nielen represívny, ale aj preventívny účinok rozhodnutia. Sankcia, ktorá prichádza po rokoch a ktorá navyše nemusí byť ekonomicky citeľná, len ťažko odradí poskytovateľov zdravotnej starostlivosti od protiprávneho konania,“ upozornil ombudsman.

Samostatnou témou je výška pokút a otázka, či vôbec majú účinok, ktorý odradí. Navyše, sankcie sú podľa krajov príliš nízke. „Keďže vymožiteľnosť sankcií je veľmi zdĺhavá, na individuálnych prípadoch poukázali aj na to, že poskytovateľ zdravotnej starostlivosti si na pokutu „zarobí“ vo veľmi krátkom čase a porušovanie zákona sa mu ekonomicky „oplatí“,“ priblížil.

Dobrovodský zároveň spomenul niekoľko riešení. Jedným z nich je generálny zákaz spoplatňovania s určenými výnimkami. Druhou možnosťou je pripustiť, za stanovených hraníc, že určitý okruh priamych úhrad môže zohrávať úlohu doplnkového financovania.

X X X

Pravda  Užitočná pravda  Peniaze  Jesenné ceny potravín vás šokujú. Analytik varuje pred infláciou, akú sme nečakali

Jesenné ceny potravín vás šokujú. Analytik varuje pred infláciou, akú sme nečakali

44

Blízky východ horí a ozveny výbuchov v Hormuzskom prielive naplno zasahujú rozpočty slovenských domácností. Od vypuknutia konfliktu medzi USA, Izraelom a Iránom uplynulo presne osem týždňov. Výsledok? Skokové zdražovanie palív, hrozba prídelového systému na letiskách a neistá jeseň pri pultoch s potravinami.

Pravda01.05.2026 14:00

Najväčšia americká lietadlová loď sa stiahla od Iránu

Video

Požiar a dvesto priotrávených námorníkov. Kľúčová americká lietadlová loď opustila Blízky východ. Najväčšia lietadlová loď USS Gerald R. Ford patriaca USA, ktorá sa podieľala na vojenských operáciách na Blízkom východe, sa v pondelok vrátila na námornú základňu na Kréte. / Zdroj: Reuters

„Vojenský konflikt na Blízkom východe, ktorý vypukol 28. februára 2026, stihol za krátky čas výrazne ovplyvniť ekonomickú situáciu firiem i bežných spotrebiteľov po celom svete,“ konštatuje analytik finančných trhov XTB Ondrej Greguš.

Hlavným problémom je zablokovaný Hormuzský prieliv. Cez túto strategickú úžinu preteká pätina svetovej ropy a tretina svetového obchodu s hnojivami. Akonáhle ju Irán v reakcii na útoky uzavrel, trhy zachvátila panika.

Motoristi na Slovensku pocítili konflikt priamo na čerpacích staniciach. Cena ropy Brent od začiatku bojov vyletela o vyše 40 %. Kým vo februári sme tankovali benzín v priemere za 1,47 EUR/l, dnes sa jeho cena šplhá k hranici 1,67 EUR/l. Ešte dramatickejšia je situácia pri nafte.

Čítajte viacNosíte stále peňaženku? Slováci na bankomatovú kartu a hotovosť pozerajú prekvapujúco inak

„Na slovenských čerpacích staniciach sa zmena prejavila pomalšie, keďže ceny reagujú na ropu s oneskorením týždňov až mesiacov. Napriek tomu je dnes nafta oproti rovnakému obdobiu minulého roka drahšia o 20 percent a benzín o 11 percent,“ vysvetľuje Greguš.

Letecký kolaps na obzore?

Ak ste si plánovali letnú dovolenku, možno vás čakajú komplikácie. Cena leteckého paliva (kerozínu) stúpla o viac ako sto percent. Európe dochádzajú zásoby a prvé letiská v Taliansku už zaviedli prídelový systém.

Analytik Ondrej Greguš však upozorňuje, že nie všetky aerolinky sú na rane rovnako: „Pre Slovákov je dôležité, že Wizz Air patrí medzi aerolínie citlivejšie na cenové šoky, keďže hedguje (poisťuje si ceny) približne 55 percent spotreby paliva. Ryanair s 80-percentným zaistením má o niečo väčší krátkodobý vankúš.“ Podľa jeho slov síce staršie letenky platia, no tie nové už budú pre dovolenkárov drahšie.

Potraviny. Ticho pred búrkou

Mohlo by vás zaujímať:

REKLAMA

Hoci ceny chleba či mäsa zatiaľ držia jarné nákupy hnojív z minulosti, hrozba drahoty sa presúva na koniec roka. Cena urey (dusíkatého hnojiva) stúpla o polovicu a doprava kontajnerov z Ázie je miestami až päťkrát drahšia.

„V prípade eskalácie vojny očakávame výraznejší rast cien potravín v EÚ ku koncu roka 2026. Britská Food and Drink Federation už revidovala prognózu potravinovej inflácie z pôvodných troch na deväť percent,“ varuje Greguš.

Prekvapenie na trhu so zlatom

Zaujímavosťou je správanie zlata. Hoci by sa v čase vojny čakalo, že jeho cena poletí hore, deje sa opak – od začiatku konfliktu klesla o desatinu. Podľa analytika za tým stoja obavy z inflácie a kroky centrálnych bánk.

„Uzavretý Hormuz ženie energetické ceny nahor, čo zvyšuje pravdepodobnosť, že centrálne banky budú musieť úrokové sadzby udržiavať na vyššej úrovni dlhšie obdobie. A vyššie reálne úrokové sadzby sú pre bezúročné zlato zlou správou,“ objasňuje tento paradox analytik XTB.

Čo bude ďalej?

Diplomacia nateraz zlyháva. Hoci americký prezident Trump naznačuje, že Irán je v stave kolapsu a dohodu nakoniec podpíše, trhy zostávajú v napätí.

„Čím dlhšie rokovania viaznu, tým viac rastie politický tlak na obe strany. To sa prelieva na celý svet v podobe vysokých cien a možného nedostatku niektorých komodít,“ uzatvára Ondrej Greguš. Slovákom tak nezostáva nič iné, len sa pripraviť na drahšiu sezónu.

X X X

 

X X X

Smrť mu dýcha na chrbát. Právnici opäť žiadajú slobodu pre Ratka Mladiča, mäsiara z Bosny

1

Právnici bosniansko-srbského vojnového zločinca Ratka Mladića, ktorý si v Haagu odpykáva doživotný trest, požiadali v piatok o jeho prepustenie z dôvodu veľmi vážneho zhoršenia zdravotného stavu s tým, že sa nachádza „na sklonku života“.

SITA01.05.2026 20:33

 

Foto: SITA/AP, Radivoje Pavicic

Ratko Mladić hrá šach s ruským armádnym generálom Vladimirom Zurbenkom v bosnianskom meste Banja Luka v októbri 1995, pár mesiacov po masakre v Srebrenici.

V urgentnom podaní obhajoba uviedla, že 84-ročný Mladić je „v stave pokročilého, nezvratného zdravotného úpadku v dôsledku zdravotnej príhody incidentu… a blíži sa ku koncu života“. Právnici sa snažia dosiahnuť jeho predbežné prepustenie a presun do Srbska, kde by mal dostať lekársku starostlivosť, akú mu vzhľadom na jeho život ohrozujúci stav nemožno poskytnúť vo väzenskej nemocnici.

Čítajte viacSrebrenická matka už syna nepochová

Mladića zadržali v Srbsku v roku 2011 a Medzinárodný trestný tribunál OSN ho v roku 2017 odsúdil na doživotie za genocídu a vojnové zločiny spáchané počas vojny v Bosne v 90. rokoch, ktorá si vyžiadala približne 100 tisíc obetí. Verdikt potvrdil odvolací súd v roku 2021.

Medzi zločiny pripisované Mladićovi patrí aj masaker v Srebrenici z júla 1995, pri ktorom bolo zavraždených približne 8 000 bosnianskych mužov a chlapcov.

Dvadsať rokov od srebrenického masakra

 Fotogaléria

+21

Viaceré združenia zastupujúce obete etnických čistiek z rokov 1992–1995 koncom apríla vyzvali medzinárodný súd, aby jeho presun do Srbska nepovolil. Podobnú žiadosť o predčasne prepustenie zo zdravotných dôvodov predložili Mladićovi obhajcovia aj v júli minulého roka, keď tvrdili, že „zostávajúca dĺžka jeho života sa počíta v mesiacoch“.

X X X

V  NĚMECKU  i  JINDE  SEZNAM  NACISTŮ  HITLERA?

Byl děda nácek? Nová databáze lidem ukáže, zda byli jejich příbuzní v NSDAP

Nová internetová databáze otevírá pohled do německé minulosti a umožňuje lidem zjistit, zda jejich předci byli členy nacistické strany. Nástroj vychází z rozsáhlých historických archivů. Už miliony lidí díky němu prozkoumali svou rodinnou historii. Mnohé z nich zjištění šokovalo.

 „Mám velmi rozpolcené emoce,“ popsala návštěvu databáze žena, která měla podezření, že oba její dědečkové vstoupili do Národně socialistické německé dělnické strany (NSDAP). Potvrdila si, že oba dva.

„Přemýšlím, které datum vstupu je horší: 1931 – tak brzy, už tehdy byl děda přesvědčeným nacistou? Nebo 1941 – i když už tehdy všichni věděli tolik (o nacistických zločinech)?“ klade si otázku Němka.

 Databázi zpřístupnil týdeník Die Zeit ve spolupráci s archivy v Německu a USA. Katalog od spuštění vzbudil masivní zájem – statisíce lidí ho sdílely na internetu a miliony uživatelů už v něm vyhledaly informace.

Rozsah členské základny nacistické strany napovídá, že nepříjemné zjištění čeká mnoho rodin. V letech 1925 až 1945 vstoupilo do NSDAP 10,2 milionu Němců a na konci druhé světové války měla strana devět milionů členů. Tyto záznamy unikly zničení jen o vlásek.

V posledních dnech války se nacisté snažili sbírku členských průkazů zlikvidovat. Na poslední chvíli se ji ale podařilo zachránit a předat do rukou Američanů. Originální dokumenty se nyní nachází v německém Spolkovém archivu. Kopie zároveň uchovávají i americké Národní archivy.

 „Platforma pomocí umělé inteligence usnadňuje orientaci v datech,“ řekl stanici CNN novinář Christian Staas z Die Zeit. Obří zájem podle něho ukazuje, že lidé chtějí víc zkoumat vlastní rodinné dějiny.

„Jsem přesvědčený, že fakt, že většina bývalých členů NSDAP nebo lidí zapojených do nacistických zločinů už nežije, usnadňuje mnoha lidem klást otázky o vlastní rodinné historii,“ uvedl.

„Lidé věří, že jejich rodiny stály proti Hitlerovi“

Projekt zároveň naráží na rozšířené představy o minulosti. „V průzkumech jen velmi málo Němců tvrdí, že jejich předci podporovali nacistický režim, a naopak hodně lidí věří, že jejich rodiny stály proti Hitlerovi. To ale nemůže být pravda. Možná náš vyhledávač pomůže lidem dojít k realističtějšímu pohledu na minulost,“ dodal Stass.

 Řadě uživatelů přinášejí výsledky bolestivé momenty. „Více než 40 let jsem si kladl otázku, jestli byl můj prapradědeček členem. Pracoval za nacismu jako železniční inženýr a pokaždé, když doma přišla řeč na válku, vybuchl vztekem. Teď mám odpověď. Děkuji za databázi, i když mě to strašně bolí,“ popsal anonymně jeden z nich.

Význam nástroje zdůrazňují i historici. „Lidé do NSDAP vstupovali z různých důvodů – kvůli ekonomické nouzi, přitažlivosti nacionalismu a charismatického vůdce, nebo i kvůli vlastnímu antisemitismu,“ uvedla Christine Schmidtová z Wienerovy knihovny holokaustu v Londýně.

 Zpřístupnění dat z archivu podle ní představuje významný krok vpřed, pokud jde o národní i mezinárodní zúčtování s tímto obdobím a hrůzami, které z něj vyplynuly.

X X X

KOHO  NAVRHNOUT  NA  CENU?