Krok, který nemá obdoby. Trump slíbil zveřejnění „velmi zajímavých“ dokumentů. Pentagon odtajňuje stovky dokumentů z různých úřadů. Pentagon začal na příkaz Donalda Trumpa se zveřejňováním materiálů vztahujících se k neidentifikovaným létajícím objektům (UFO). Některé dokumenty jsou i desítky let staré a do detailu se věnují různorodým incidentům po celém světě.
Pentagon nyní na nových webových stránkách věnovaných UFO odkryl 162 souborů od FBI, ministerstva obrany, NASA a ministerstva války (dříve obrany, pozn. red). Dokumenty obsahují svědectví, fotografie a zprávy o pozorováních nevysvětlitelných objektů. Mapují do podrobností události z celého světa, přičemž některé se staly i desítky let nazpět, napsal web CBS NEWS. „Tyto soubory, skryté za utajením, dlouhodobě podněcují oprávněné spekulace – a je načase, aby se na to americký lid podíval na vlastní oči,“ uvedl ve svém prohlášení ministr obrany Pete Hegseth.
„Jedná se o bezprecedentní a historický krok, který vyžaduje koordinaci napříč tucty agentur a prozkoumání desítek milionů záznamů, z nichž mnohé existují pouze na papíře, z mnoha dekád. Vzhledem k rozsahu tohoto úkolu bude ministerstvo války zveřejňovat nové materiály na pravidelné bázi tak, jak budou průběžně objevovány a odtajňovány,“ uvedl resort. Odhaduje se, že další várky dokumentů by mohly být zveřejněny pravidelně po několika týdnech.
Američané to chtějí vidět, hlásí Trump s Hegsethem
Naplnil tak přání amerického prezidenta Donalda Trumpa, který o tomto kroku mluvil už v dubnu. „Musím říct, že jsme našli spoustu velmi zajímavých dokumentů a první zveřejnění začne velmi, velmi brzy, takže si můžete ověřit, zda je to pravda,“ nechal se tehdy slyšet Trump, když promlouval ke svým příznivcům na konzervativní akci Turning Point USA, jak připomíná konzervativní list The Hill. Američané podle něj tyto informace chtějí znát a v kontextu s tím zmínil, že mu jde o transparentnost.
Podobně hovoří i šéf Pentagonu. „Tyto dokumenty, skryté jako utajené, dlouho přitápěly pod zcela oprávněnými spekulacemi. Je na čase, aby je americký lid sám viděl,“ uvedl Hegseth, když Pentagon vypustil první várku.
„Tyto archivované materiály jsou nevyřešené případy, což znamená, že vláda není schopna definitivně rozhodnout o původu sledovaného jevu,“ informoval Hegsethův úřad. „To může nastat z mnoha různých důvodů, včetně nedostatku kvalitních dat, a ministerstvo války tak vítá aktivitu veřejného sektoru k analýzám, odhalování informací a expertízám,“ dodává na webu.
V dokumentech se například objevují zmínky o Roswellu, kde mělo dojít k nehodě létajícího talíře, i sledování objektu v Pacifiku či Sýrii. Zhruba dvacet videí ukazuje hlášená pozorování po celém světě i z posledních šesti let, jedno například ze Řecka, kde sledovaný objekt prováděl několik „otáček o devadesát stupňů“ rychlostí přibližně 210 km/h.
X X X
Fico v Moskve: Pobaltie mu uzavrelo nebo, cesta sa pre obchádzku natiahla o stovky kilometrov
Slovenský premiér Robert Fico v piatok popoludní pristál na letisku v Moskve. Jeho cesta do ruskej metropoly sa kvôli uzavretému vzdušnému priestoru nad Pobaltím natiahla o stovky kilometrov, vládny špeciál musel voliť trasu cez severnú Európu.
Slovenský vládny stroj po štarte z Bratislavy preletel nad územím Česka a Nemecka, odkiaľ pokračoval nad Severné more a následne cez vzdušný priestor Švédska a Fínska až do Ruska. Táto nezvyčajná severná trasa bola podľa údajov z portálu Flight Aware vynútená postojom pobaltských krajín, ktoré nepovolili prelet slovenskej delegácie nad svojím územím.
Krátko po prílete do ruskej metropoly viedli prvé kroky Roberta Fica do Alexandrovského sadu neďaleko múrov Kremľa, kde položil veniec k hrobu neznámeho vojaka. Premiér tento krok odôvodnil úctou k obetiam vojny. „Faktom je, že to boli národy bývalého Sovietskeho zväzu a osobitne dnešnej Ruskej federácie, ktoré zaplatili najväčšiu cenu, pokiaľ ide o boj s fašizmom a pokiaľ ide o druhú svetovú vojnu,“ uviedol predseda vlády.
Premiéra na ceste sprevádza podpredseda parlamentu Tibor Gašpar a štátny tajomník ministerstva zahraničných vecí Marek Eštok. Fico počas prvého dňa návštevy zdôraznil, že jeho vláda bude venovať veľkú pozornosť ochrane vojenských cintorínov na Slovensku. Zároveň sa otvorene vyjadril k svojej pozícii v rámci Európskej únie.
„Ja som odporcom jediného povinného názoru. Myslím si, že takýto prístup je veľmi nesprávny. Niekedy sa dokonca bijem o historické fakty,“ vysvetlil Fico s tým, že sa v EÚ cíti ako „čierna ovca“. Napriek kritike domácej opozície, ktorá cestu označuje za facku európskym partnerom, premiér trvá na dôležitosti dialógu. „Chcem vysloviť presvedčenie, že sa blížime ku koncu rusko-ukrajinského príbehu,“ doplnil.
Hlavným bodom programu bude sobotňajšie bilaterálne stretnutie s ruským prezidentom Vladimirom Putinom. Podľa poradcu ruského prezidenta Jurija Ušakova budú lídri diskutovať o „stave a perspektívach bilaterálnej spolupráce“.
V centre pozornosti majú byť strategické energetické suroviny. Rusko deklaruje pripravenosť zostať spoľahlivým dodávateľom, pričom témou majú byť najmä dlhodobé zmluvy medzi firmami Gazprom a SPP o dodávkach plynu a pokračujúca preprava ropy cez ropovod Družba.
Fico navštevuje Moskvu pri príležitosti osláv Dňa víťazstva nad fašizmom. Svoju účasť odôvodňuje úctou k obetiam vojny, pričom v rámci týchto aktivít už navštívil nemecký Dachau a plánuje cestu do Normandie. Domáca opozícia však cestu ostro kritizuje a označuje ju za facku európskym partnerom a Ukrajine.
Zoznam zahraničných hostí v Moskve sa v posledných hodinách rozšíril. Okrem Fica potvrdili účasť najvyšší predstavitelia Bieloruska, Laosu, Malajzie, Kazachstanu či Uzbekistanu. Prítomní budú aj lídri bosnianskej Republiky srbskej a separatistických regiónov Abcházsko a Južné Osetsko.
XXX
Utíchnu zbrane na fronte? Trump oznámil trojdňové prímerie medzi Ruskom a Ukrajinou a masívnu výmenu zajatcov
Na žiadosť amerického prezidenta Donalda Trumpa bude vo vojne medzi Ruskom a Ukrajinou v dňoch 9. až 11. mája platiť prímerie, oznámil šéf Bieleho domu v piatok na sociálnej sieti Truht Social. Prímerie má tiež zahŕňať pozastavenie „všetkej kinetickej aktivity“ a výmenu po 1 000 zajatcov.
„S potešením oznamujem, že vo vojne medzi Ruskom a Ukrajinou bude platiť TROJDŇOVÉ PRÍMERIE (9., 10. a 11. mája). Oslavy v Rusku sú na Deň víťazstva, ale rovnako aj na Ukrajine, pretože aj oni boli dôležitou súčasťou a faktorom druhej svetovej vojny. Toto prímerie bude zahŕňať pozastavenie všetkej kinetickej aktivity a tiež výmenu 1000 zajatcov z každej krajiny,“ napísal Trump.
O prímerie požiadal šéf Bieleho domu priamo prezidentov Ruska a Ukrajiny, Vladimira Putina a Volodymyra Zelenského. „Dúfajme, že to je začiatok konca veľmi dlhej, smrteľnej a tvrdo bojovanej vojny. Pokračujú rozhovory o ukončení tohto veľkého konfliktu, najväčšieho od druhej svetovej vojny, a každý deň sa k nemu dostávame bližšie,“ dodal.
Rusko jednostranne vyhlásilo prímerie na 8. a 9. mája, keď si bude vojenskou prehliadkou pripomínať koniec druhej svetovej vojny. Ukrajina naopak vyhlásila pokoj zbraní, ktorý platil od stredajšej polnoci (utorok 5. mája 23.00 h SELČ).
X XX
Den vítězství nad fašismem zůstává na Slovensku svátkem. Už ale neznamená pracovní klid
Osmý květen letos na Slovensku není ani úplně svátek, ani úplně pracovní den. V kalendáři zůstal červený, už ale nepřináší automatické volno. Kdo ovšem pracuje, má dál nárok na sváteční příplatek. Zaměstnavatelé, obchody i instituce proto řeší vlastní režim — a lidé se musí orientovat v tom, kde se pracuje, kde je volno a kde funguje jen omezený provoz.
Vláda Roberta Fica chtěla při konsolidaci získat jeden pracovní den navíc, ale nechtěla formálně rušit Den vítězství nad fašismem. Zvolila proto mezikrok: svátek zůstal, automatické volno skončilo.
Jenže náklady tím nezmizely — přesunuly se hlavně na zaměstnavatele. Ti se museli rozhodnout, jestli otevřou a zaplatí sváteční příplatky, nebo provoz omezí. Největší digitální banka Slovenská spořitelna zvolila druhou možnost. „Slovenská spořitelna se rozhodla 8.5. vyhlásit za nebankovní den a udělit svým zaměstnancům volno,“ potvrdila mluvčí Marta Cesnaková.
Klienti mohou dál využívat online bankovnictví, bankomaty nebo infolinku. Podobný krok zvolily i některé další slovenské banky.
Různé přístupy škol
Nejednotný režim ale není jen ve finančních službách. Týká se i škol a univerzit. Na Rektorátu Univerzity Komenského v Bratislavě zaměstnanci pracovat nebudou. Dostanou náhradu mzdy kvůli provozním důvodům na straně zaměstnavatele.
„Co se týká zaměstnanců a studentů na fakultách, každá z nich si určuje vlastní režim, takže rozsah práce a vyučování závisí na rozhodnutí vedení konkrétní fakulty,“ uvedla mluvčí Eva Kopecká.
Žilinská univerzita studentům udělila volno, potvrdil prorektor pro mezinárodní vztahy a marketing Jozes Ristvej. Do práce také jdou jen zaměstnanci, jejichž přítomnost je nutná.
„Zaměstnancům bude poskytnuta náhrada mzdy ve výši 100 procent platu. Zaměstnanci, kteří mají nahlášenou dovolenou, tuto skutečnost nemění a bude jim vyplacena náhrada mzdy za dovolenou,“ řekl Ristvej.
Podobné rozdíly jsou i na základních a středních školách. Ministerstvo školství doporučovalo, aby zůstaly otevřené a ředitelské volno nevyhlašovaly. V praxi se ale školy rozhodují různě — někde se bude učit podle rozvrhu, jinde mají děti volno a učitelé náhradní volno nebo takzvaný sick day.
Omezení v nemocnicích
Omezením se nevyhnou ani zdravotnická zařízení. Největší soukromý poskytovatel zdravotní péče na Slovensku – Penta Hospitals – podle Bianky Krejčíové omezí provoz v regionálních nemocnicích pouze na neodkladné a akutní případy.
„Plánované hospitalizace, operace a ambulantní vyšetření se v tento den realizovat nebudou. O změně termínu budou pacienti informováni příslušným pracovištěm,“ ujišťuje.
Paradox je vidět i ve veřejné správě. Ministerstva práce, vnitra nebo školství počítají s běžným provozem. Ale třeba bratislavský magistrát většině zaměstnanců dá mimořádné pracovní volno, protože podle města rozpočet neumožňuje plošně vyplatit stoprocentní příplatky. Nejednotný režim se řešil i v parlamentu. Ministr práce Erik Tomáš tam odmítl odpovědnost svého resortu. Tu podle něj nesou ministerstva financí a kultury.
„Jakákoliv změna může nastat novelou zákona o státních svátcích, která je v gesci ministerstva kultury. Takže co s tím má ministr práce, sociálních věcí a rodiny? Nic. A pokud jste zachytili vyjádření předsedy vlády a ministra financí, že chtějí, aby takový stav zůstal, tak to všichni ve vládě respektujeme,“ řekl.
Vláda letošní nastavení 8. května obhajuje jako potřebnou součást úsporných opatření a ministerstvo financí zdůrazňuje, že nejde o trvalé rušení volna, ale o opatření pro tento rok. Opozice ale Ficově kabinetu vytýká, že místo řešení strukturálních problémů ekonomiky přenáší zátěž na obyčejné lidi.
X xx
Fico prináša Putinovi odkaz od Zelenského. V Kyjeve naznačili, čo slovenský premiér povie šéfovi Kremľa.
Kým šéf diplomacie USA je pesimista, naopak, predseda slovenskej vlády hovorí ako optimista. Reč je o ukončení rusko-ukrajinskej vojny. Po prílete do Moskvy slovenský premiér Robert Fico položil veniec k hrobu neznámeho vojaka.
Nácvik na vojenskú prehliadku v Moskve
Rusko v pondelok 4. mája 2026 usporiadalo druhú skúšku svojej každoročnej prehliadky na Červenom námestí v Moskve na oslavu víťazstva nad nacistickým Nemeckom v druhej svetovej vojne. / Zdroj: Reuters
Americký minister Marco Rubio upozornil, že Spojené štáty nechcú strácať čas a investovať energiu do úsilia, ktoré neprináša ovocie. Ak však uvidia príležitosť, aby boli mediátorom, ktorý priblíži oba štáty k mierovej dohode, radi by ju využili. „Rozhovory doteraz neviedli k nijakému úspešnému výsledku. Sme pripravení zohrať akúkoľvek úlohu, aby sa dosiahlo mierové diplomatické riešenie, ale proces sa dostal do slepej uličky,“ citovali agentúry Rubia.
Ten istý deň (v piatok 8. mája) slovenský premiér Robert Fico vyslovil opačný názor. „Som presvedčený, že sa približujeme k ukončeniu rusko-ukrajinského konfliktu,“ citovala ho agentúra TASS po príchode do Moskvy. Z jej správy nie je jasné, na základe čoho Fico vyjadril nádej, že vojna, ktorá trvá od februára 2022, by sa mohla konečne skončiť
Predseda slovenskej vlády po prílete položil veniec k hrobu neznámeho vojaka pri Kremli, v sobotu ho čaká aj stretnutie s Putinom. Slovenský líder však neplánuje zúčastniť sa ako hosť na tradičnej vojenskej prehliadke na Červenom námestí.
Fico všeobecne poznamenal, o čom by sa rád s Putinom porozprával: „Hlavné posolstvo, ktoré chcem odovzdať prezidentovi, kľúčové slovo, je dialóg. Musíme sa stretnúť a rozprávať. Som absolútnym zástancom akéhokoľvek druhu prímeria. Myslím si, že je stokrát lepšie sadnúť si za rokovací stôl a rokovať,“ podčiarkol Fico.
Ruské i ukrajinské médiá si všímajú výrok Rastislava Chovanca, ktorý je štátny tajomník slovenského ministerstva zahraničných vecí. Ešte pred odletom do Moskvy informoval, že Fico sa chystá odovzdať Putinovi odkaz od Volodymyra Zelenského. Pripomeňme, že slovenský premiér diskutoval s ukrajinským prezidentom tento týždeň v pondelok v Arménsku na okraj podujatia lídrov členských štátov EÚ.
Dmytro Lytvyn, poradca Zelenského, pre médiá v Kyjeve tento piatok uviedol, že výmena názorov s Ficom sa týkala aj „diplomatických pozícií a perspektív“. V ďalších svojich slovách bol Lytvyn už menej všeobecný: „Premiér Fico sa konkrétne pýtal, k čomu by sa Ukrajina zaviazala. Prezident Zelenskyj odpovedal, že sa snažíme ukončiť vojnu, čo si vyžaduje dôstojné riešenia, a Ukrajina je pripravená na stretnutie lídrov v zmysluplnom formáte, aby sa podarilo dospieť práve k týmto riešeniam. Fico bude pravdepodobne (s Putinom) komunikovať v tomto duchu,“ ozrejmil Lytvyn.
Inak povedané to znamená, že Fico by mal Putinovi tlmočiť od Zelenského jeho záujem, aby si obaja lídri sadli k rokovaciemu stolu. V Kyjeve sa o to usilujú už dlho, no v Moskve túto priamu formu dialógu prezidentov dvoch bojujúcich štátov naďalej odmietajú.
X Xx
Stížnosti proti stíhání v bitcoinové kauze. Podali je Blažek, Daňhel i Titz
Bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek se v souvislosti s kauzou darování bitcoinů cítí naprosto nevinný. Ilustrační foto: Ministerstvo spravedlnosti
Proti zahájení trestního stíhání v kauze darovaných bitcoinů podali stížnosti všichni tři nově obvinění. Rozhodne o nich Nejvyšší státní zastupitelství. Jména obviněných z praní špinavých peněz a zneužití pravomoci úřední osoby Vrchní státní zastupitelství nesdělilo, a to s ohledem na trestní řád. Podle informací z médií ale jde o exministra spravedlnosti Pavla Blažka (dříve ODS), jeho někdejšího náměstka Radomíra Daňhela a advokáta Kárima Titze.
Lhůta na podání stížností je třídenní a uplynula ve čtvrtek. „Stížnosti byly podány blanketně s tím, že bylo avizováno jejich dodatečné odůvodnění. Stížnosti dosud nebyly předloženy nadřízenému státnímu zástupci k rozhodnutí,“ uvedl ve stejný den náměstek olomouckého vrchního žalobce Radek Bartoš.
Olomoucký vrchní žalobce Radim Dragoun řekl, že usnesení o zahájení trestního stíhání vydal v tomto případě policejní orgán se souhlasem dozorové státní zástupkyně z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci. „To znamená, že o případných stížnostech je příslušný rozhodovat nadřízený státní zástupce, tedy státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství,“ uvedl Dragoun.
Blažek se cítí naprosto nevinný
K rozhodnutí o stížnosti trestní řád konkrétní lhůtu podle něj nestanoví. „Platí zde obecné pravidlo, že orgány činné v trestním řízení postupují bez zbytečných odkladů. Prakticky doba rozhodnutí o stížnosti závisí zejména na povaze věci, rozsahu podkladových spisových materiálů i uplatněné stížnostní argumentaci,“ doplnil olomoucký vrchní státní zástupce.
Trojici obvinili detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu v pondělí. Exministr Blažek, který kvůli kauze loni rezignoval, jeho náměstek Daňhel ani brněnský advokát Titz na dotazy nejprve vůbec nereagovali. Blažek později své obvinění potvrdil serveru Novinky.cz. Řekl, že se v souvislosti s kauzou loňského darování bitcoinů ministerstvu spravedlnosti cítí naprosto nevinný. Všichni tři obvinění jsou stíháni na svobodě a hrozí jim pět až 12 let vězení.
Jiřikovský znovu před soudem
JUDr. Kárim Titz. Ilustrační foto: Společná advokátní kancelář
Případ je spjatý s loňským přijetím miliardového daru ministerstvem spravedlnosti od Tomáše Jiřikovského. Toho soudy už dříve poslali do vězení za zpronevěru, obchod s drogami a nedovolené ozbrojování. Po propuštění čelí Jiřikovský dalšímu stíhání. Od loňska je obviněný z legalizace výnosů z trestné činnosti a z provozování darknetového tržiště Nucleus Market. Vrchní státní zastupitelství případ Jiřikovského i samotné darování bitcoinů vede pod jednou kauzou.
Od konce dubna se zastupitelství zabývá také trestním oznámením, které podal nynější ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Týká se výsledků auditu k bitcoinové kauze. Podrobnosti jsme také popsali na České justici. Stát podle ministra za audit a právní služby vydal zhruba osm milionů korun. V jednom případě úřad překročil smlouvu bez odpovídající opory, tvrdí Tejc. Bývalá ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) odmítá, že by její postup stát poškodil. Redakce České justice
X xx
Putin čelí ďalšiemu „debaklu“. Produkt Donalda Trumpa nenaplnil očakávania
Kremeľ je v slepej uličke.
Zdraženie ropy, ako „vedľajší produkt“ zbabrabého útoku Donalda Trumpa na Irán, pomohlo Vladimirovi Putinovi menej, než sa očakávalo.
Ak platí to, čo hlási ruské ministerstvo financií, získal ruský rozpočet v 1. kvartáli z príjmov z ropy a plynu 2,3 bilióna RUB (30,7 miliardy USD). To by bolo o 38 percent menej ako v rovnakom období roka 2025.
V marci 2026 sa pri tom Rusom podľa agentúry IEA zvýšili príjmy z ropy a ropných produktov na 19 miliárd dolárov z februárových zruba 10 miliárd USD.
Nemecký ekonóm Janis Kluge však upozornil napríklad na vyššie náklady za prepravu ropy a silný rubeľ.
X x x
Fico v Moskve: Pobaltie mu uzavrelo nebo, cesta sa pre obchádzku natiahla o stovky kilometrov
Slovenský premiér Robert Fico v piatok popoludní pristál na letisku v Moskve. Jeho cesta do ruskej metropoly sa kvôli uzavretému vzdušnému priestoru nad Pobaltím natiahla o stovky kilometrov, vládny špeciál musel voliť trasu cez severnú Európu.
Slovenský vládny stroj po štarte z Bratislavy preletel nad územím Česka a Nemecka, odkiaľ pokračoval nad Severné more a následne cez vzdušný priestor Švédska a Fínska až do Ruska. Táto nezvyčajná severná trasa bola podľa údajov z portálu Flight Aware vynútená postojom pobaltských krajín, ktoré nepovolili prelet slovenskej delegácie nad svojím územím.
Krátko po prílete do ruskej metropoly viedli prvé kroky Roberta Fica do Alexandrovského sadu neďaleko múrov Kremľa, kde položil veniec k hrobu neznámeho vojaka. Premiér tento krok odôvodnil úctou k obetiam vojny. „Faktom je, že to boli národy bývalého Sovietskeho zväzu a osobitne dnešnej Ruskej federácie, ktoré zaplatili najväčšiu cenu, pokiaľ ide o boj s fašizmom a pokiaľ ide o druhú svetovú vojnu,“ uviedol predseda vlády.
Premiéra na ceste sprevádza podpredseda parlamentu Tibor Gašpar a štátny tajomník ministerstva zahraničných vecí Marek Eštok. Fico počas prvého dňa návštevy zdôraznil, že jeho vláda bude venovať veľkú pozornosť ochrane vojenských cintorínov na Slovensku. Zároveň sa otvorene vyjadril k svojej pozícii v rámci Európskej únie.
„Ja som odporcom jediného povinného názoru. Myslím si, že takýto prístup je veľmi nesprávny. Niekedy sa dokonca bijem o historické fakty,“ vysvetlil Fico s tým, že sa v EÚ cíti ako „čierna ovca“. Napriek kritike domácej opozície, ktorá cestu označuje za facku európskym partnerom, premiér trvá na dôležitosti dialógu. „Chcem vysloviť presvedčenie, že sa blížime ku koncu rusko-ukrajinského príbehu,“ doplnil.
Hlavným bodom programu bude sobotňajšie bilaterálne stretnutie s ruským prezidentom Vladimirom Putinom. Podľa poradcu ruského prezidenta Jurija Ušakova budú lídri diskutovať o „stave a perspektívach bilaterálnej spolupráce“.
V centre pozornosti majú byť strategické energetické suroviny. Rusko deklaruje pripravenosť zostať spoľahlivým dodávateľom, pričom témou majú byť najmä dlhodobé zmluvy medzi firmami Gazprom a SPP o dodávkach plynu a pokračujúca preprava ropy cez ropovod Družba.
Fico navštevuje Moskvu pri príležitosti osláv Dňa víťazstva nad fašizmom. Svoju účasť odôvodňuje úctou k obetiam vojny, pričom v rámci týchto aktivít už navštívil nemecký Dachau a plánuje cestu do Normandie. Domáca opozícia však cestu ostro kritizuje a označuje ju za facku európskym partnerom a Ukrajine.
Zoznam zahraničných hostí v Moskve sa v posledných hodinách rozšíril. Okrem Fica potvrdili účasť najvyšší predstavitelia Bieloruska, Laosu, Malajzie, Kazachstanu či Uzbekistanu. Prítomní budú aj lídri bosnianskej Republiky srbskej a separatistických regiónov Abcházsko a Južné Osetsko.
X XX
Fico je v Moskve: Pobaltie mu uzavrelo nebo, cesta sa pre obchádzku natiahla o stovky kilometrov
Slovenský premiér Robert Fico v piatok popoludní pristál na letisku v Moskve. Jeho cesta do ruskej metropoly sa kvôli uzavretému vzdušnému priestoru nad Pobaltím natiahla o stovky kilometrov, vládny špeciál musel voliť trasu cez severnú Európu.
Slovenský vládny stroj po štarte z Bratislavy preletel nad územím Česka a Nemecka, odkiaľ pokračoval nad Severné more a následne cez vzdušný priestor Švédska a Fínska až do Ruska. Táto nezvyčajná severná trasa bola podľa údajov z portálu Flight Aware vynútená postojom pobaltských krajín, ktoré nepovolili prelet slovenskej delegácie nad svojím územím.
Krátko po prílete do ruskej metropoly viedli prvé kroky Roberta Fica do Alexandrovského sadu neďaleko múrov Kremľa, kde položil veniec k hrobu neznámeho vojaka. Premiér tento krok odôvodnil úctou k obetiam vojny. „Faktom je, že to boli národy bývalého Sovietskeho zväzu a osobitne dnešnej Ruskej federácie, ktoré zaplatili najväčšiu cenu, pokiaľ ide o boj s fašizmom a pokiaľ ide o druhú svetovú vojnu,“ uviedol predseda vlády.
Premiéra na ceste sprevádza podpredseda parlamentu Tibor Gašpar a štátny tajomník ministerstva zahraničných vecí Marek Eštok. Fico počas prvého dňa návštevy zdôraznil, že jeho vláda bude venovať veľkú pozornosť ochrane vojenských cintorínov na Slovensku. Zároveň sa otvorene vyjadril k svojej pozícii v rámci Európskej únie.
„Ja som odporcom jediného povinného názoru. Myslím si, že takýto prístup je veľmi nesprávny. Niekedy sa dokonca bijem o historické fakty,“ vysvetlil Fico s tým, že sa v EÚ cíti ako „čierna ovca“. Napriek kritike domácej opozície, ktorá cestu označuje za facku európskym partnerom, premiér trvá na dôležitosti dialógu. „Chcem vysloviť presvedčenie, že sa blížime ku koncu rusko-ukrajinského príbehu,“ doplnil.
Hlavným bodom programu bude sobotňajšie bilaterálne stretnutie s ruským prezidentom Vladimirom Putinom. Podľa poradcu ruského prezidenta Jurija Ušakova budú lídri diskutovať o „stave a perspektívach bilaterálnej spolupráce“.
V centre pozornosti majú byť strategické energetické suroviny. Rusko deklaruje pripravenosť zostať spoľahlivým dodávateľom, pričom témou majú byť najmä dlhodobé zmluvy medzi firmami Gazprom a SPP o dodávkach plynu a pokračujúca preprava ropy cez ropovod Družba.
Fico navštevuje Moskvu pri príležitosti osláv Dňa víťazstva nad fašizmom. Svoju účasť odôvodňuje úctou k obetiam vojny, pričom v rámci týchto aktivít už navštívil nemecký Dachau a plánuje cestu do Normandie. Domáca opozícia však cestu ostro kritizuje a označuje ju za facku európskym partnerom a Ukrajine.
Zoznam zahraničných hostí v Moskve sa v posledných hodinách rozšíril. Okrem Fica potvrdili účasť najvyšší predstavitelia Bieloruska, Laosu, Malajzie, Kazachstanu či Uzbekistanu. Prítomní budú aj lídri bosnianskej Republiky srbskej a separatistických regiónov Abcházsko a Južné Osetsko.
Xxx
Pred 400 rokmi sa odohral „obchod tisícročia“. Stačilo naň 24 dolárov. Pamätá si ho strom
Keď sa holandský guvernér Peter Minuit 4. mája 1626 priplavil na lodi Meeuw do takzvaného Nového sveta, videl pred sebou divočinu plnú príležitostí. Pôvodní obyvatelia z kmeňa Lenape v kolónii Nové Holandsko toto územie nazývali Mannahatta, čo v preklade znamená ostrov mnohých pahorkov.
Porovnanie Manhattanu v roku 1626 a o 400 rokov neskôr.
O necelé tri týždne neskôr Minuit ostrov odkúpil za tovar v hodnote 60 guldenov. Na mieste následne vyrástla osada Nový Amsterdam na východnom pobreží dnešnej Severnej Ameriky, z ktorej sa po príchode Britov zrodil dnešný New York. V pondelok 4. mája uplynie 400 rokov odvtedy, ako sa na Manhattane začala historická premena na jedno z najvýznamnejších centier planéty.
Minuit, poverený vedením kolónie Nové Holandsko, mal za úlohu konsolidovať roztrieštené holandské osady a zabezpečiť strategický bod pre obchodovanie s kožušinami. Kľúčový okamih „obchodu tisícročia“ nastal 24. mája 1626, keď zorganizoval stretnutie s miestnymi náčelníkmi. Uzavrel dohodu, ktorou územie s rozlohou takmer 60 štvorcových kilometrov prešlo do rúk Holandskej západoindickej spoločnosti.
Legenda hovorí, že Minuit kúpil ostrov za sklenené perly, látky a drobné nástroje, ktorých hodnotu historici neskôr prepočítali na sumu 24 dolárov. Hodnota týchto predmetov však pre domorodcov mala úplne iný ekonomický a najmä úžitkový význam. Navyše, pôdu nevnímali ako osobný majetok, ktorý možno natrvalo predať, ale ako priestor, na ktorom udelili Holanďanom právo spoločne hospodáriť.
Mesto odovzdal bez jediného výstrelu
Po úspešnom zabezpečení územia začali Holanďania formovať osadu Nový Amsterdam. Jej ráz bol od začiatku európsky, pričom ulice kopírovali holandskú architektúru so systémom odvodňovacích kanálov. Na obranu pred prípadnými útokmi vybudovali osadníci na severnej hranici mesta masívny drevený val. Keď sa mesto rozšírilo, val zbúrali a na jeho mieste vznikla ulica, ktorá dodnes nesie meno po tejto historickej bariéry – Wall Street.
Holandská správa trvala necelé štyri desaťročia. V roku 1664 priplávala do prístavu britská vojnová flotila a guvernér Peter Stuyvesant odovzdal mesto bez jediného výstrelu. Na počesť Jakuba, vojvodu z Yorku, dostala osada nové meno New York. Pod britskou správou rástol strategický význam hlbokovodného prístavu a mesto sa stalo kľúčovým uzlom medzi Európou a novým kontinentom.
S príchodom 19. storočia a priemyselnej revolúcie zažil New York obrovský rozmach. Otvorenie Erijského prieplavu prepojilo mesto s vnútrozemím a urobilo z neho obchodnú bránu Ameriky. Zatiaľ čo v 17. storočí bol Manhattan len osamelý holandský prístav, o necelé tri storočia neskôr už k jeho brehom prúdili milióny imigrantov hľadajúcich nový život.
Výrazná slovenská stopa
Ich vstupnou bránou sa stal susedný ostrovček Ellis Island, kde museli prejsť kontrolami, kým mohli vstúpiť na samotný Manhattan. Masívny prílev obyvateľstva však spôsobil, že limitovaná plocha ostrova prestala postačovať a odpoveďou inžinierov bol vertikálny rast. Vďaka vynálezu bezpečného výťahu a oceľových konštrukcií sa začala formovať známa silueta mrakodrapov, ako napríklad Flatiron, Chrysler Building či Empire State Building.
Svet podľa Donalda: USA vydajú pasy s Trumpom, žijúci prezident tam bude vyobrazený prvý raz
Súčasťou pestrej demografickej mozaiky osemmiliónového mesta je aj výrazná slovenská stopa. Počas masívnych migračných vĺn koncom 19. a začiatkom 20. storočia sa tisíce Slovákov usadili na východnom pobreží Manhattanu v štvrti Yorkville. Vytvorili tu prosperujúcu slovenskú enklávu a budovali si tu nový život.
Duchovným a kultúrnym centrom tejto komunity sa stal Kostol svätého Jána Nepomuckého na Prvej avenue, ktorý dodnes slúži slovenskej diaspóre. Odhaduje sa, že v metropolitnej oblasti New Yorku žije v súčasnosti niekoľko desiatok tisíc obyvateľov, ktorých rodinné korene siahajú na Slovensko.
Životná búrka. New York sa spamätáva zo záľahy snehu
Najstaršieho svedka ukrýva príroda
Uprostred modernej zástavby dodnes prežívajú vzácne fragmenty histórie. Najstaršou stojacou budovou na Manhattane je Fraunces Tavern s pôvodnými základmi z roku 1719. Ešte staršieho svedka minulosti však ukrýva príroda. V parku Inwood Hill rastie liliovník tulipánokvetý s odhadovaným vekom viac ako 400 rokov. Tento majestátny strom bol tak priamym svedkom príchodu Petra Minuita a premeny osady na globálnu metropolu.
Dnes je historický obchod Petra Minuita považovaný za najvýhodnejšiu realitnú transakciu v dejinách. Dnešný Manhattan je globálnym finančným epicentrom a celková hodnota nehnuteľností na tomto jedinom ostrove sa odhaduje na viac ako tri bilióny dolárov. Kúsok zeme, ktorý v 17. storočí vymenili za zväzky látok a sekery, dnes hostí najdrahšie adresy planéty, kde cena za meter štvorcový dosahuje astronomické výšky.
X x X
Výskumníci ukázali, ako má na Slovensku vyzerať dôstojná výplata. Zarábate dosť?
Viac ako 100-tisíc ľuďom nestačí ich výplata na to, aby mohli žiť kvalitne. Aj tak znie záver najnovšej štúdie odborníkov na prácu, ktorí vyčíslili, že dôstojná mzda na Slovensku by mala prekonať hranicu najmenej 1 344 eur v hrubom za mesiac. Tejto sume sa ani zďaleka nepribližujú ľudia, ktorí dostávajú minimálne výplaty (915 eur). Problém však môžu mať aj ďalšie desiatky tisíc ostatných pracovníkov.
Výsledky štúdie z pera Stredoeurópskeho inštitútu pre výskum práce (CELSI) a holandskej nadáciou WageIndicator Foundation (WIF) ukazujú, že slovenská minimálna mzda neumožňuje mnohým pracovníkom pokryť ani 70 percent základných nákladov. „Súčasná zákonná minimálna mzda na Slovensku dosahuje len 68 percent dôstojnej mzdy. Medzera medzi minimálnou mzdou a dôstojnou mzdou predstavuje 32 percent,“ spresňujú analytici.
Jarné upratovanie v peniazoch: Kde najčastejšie „krvácajú“ naše účty a ako ušetriť stovky eur ročne?
Jar je ideálnym obdobím nielen na upratovanie domácností, ale aj našich osobných financií. V tomto prehľade sa pozrieme na to, kde najčastejšie „krvácajú“ naše účty a ako jednoduchými krokmi vrátiť rodinný rozpočet do formy. Hosťom relácie Moje peniaze je Matej Dobiš z portálu Finančný kompas. /
Dôležité je pritom vysvetliť, čo odborníci pod dôstojnou mzdou rozumejú. Nejde o príjem na pohodlný život bez obmedzení ani o nadštandard. Dôstojná mzda je podľa štúdie odmena za prácu na štandardný pracovný čas, ktorá človeku poskytuje dosť peňazí na pokrytie základných materiálnych potrieb – bývania, jedla, zdravotnej starostlivosti, dopravy, vzdelania detí, oblečenia, vody, telefónu a internetu, ale aj daní, odvodov a ďalších nepredvídateľných výdavkov.
V praxi to znamená, že človeku s minimálnou mzdou chýba oproti hranici dôstojnej mzdy 429 eur v hrubom mesačne. Ide o sumu, ktorá môže rozhodovať o tom, či si domácnosť dokáže bez odkladania účtov zaplatiť nájom, energie, potraviny, dopravu do práce či základné výdavky na deti. Pri nízkych príjmoch sa preto aj bežná oprava práčky, doplatok za lieky alebo školský výlet dieťaťa môže zmeniť na problém, ktorý rodina rieši pôžičkou, odkladom platby alebo škrtaním inde.
Problémom je, že do skupiny ľudí, ktorým finančná situácia neumožňuje žiť slušný život, by mohlo spadať viac ľudí ako „iba“ približne 180-tisíc zamestnancov, ktorí dostávajú najnižšie výplaty v hospodárstve.
Koľko ľudí žije „nedôstojne“?
Pozrime sa na dostupné čísla. Priemerná hrubá mesačná mzda na Slovensku dosiahla v roku 2025 sumu 1 620 eur. Oproti vypočítanej dôstojnej mzde je to viac len o 276 eur. Na prvý pohľad to môže vyzerať, že bežný zamestnanec je pred finančným tlakom relatívne chránený. Lenže priemer skresľuje realitu – ťahajú ho nahor aj najvyššie zárobky, a preto naň veľká časť ľudí v skutočnosti nedosiahne.
Odborníci sa preto zhodujú na tom, že presnejšie by bolo pracovať s mediánovou mzdou. Ide vlastne o akúsi deliacu čiaru, pri ktorej platí, že polovica ľudí zarába nad tútu sumu a druhá polovica menej. V každom prípade nám tento údaj môže poskytnúť realistickejší obraz o tom, koľko Slováci skutočne zarábajú.
Posledné presné čísla štatistikov však pochádzajú z roku 2024. V tom čase bola mediánová mzda na úrovni 1 434 eur a suma, potrebná na dôstojný život bola na úrovni 961 eur. V blízkosti tejto sumy sa ale svojimi zárobkami pohybovala štvrtina populácie, ktorá mesačne dostávala výplatu do 1 061 eur. O niečo lepšiu predstavu nám môžu poskytnúť dáta spoločnosti Alma Career, ktorá prevádzkuje najväčší pracovný portál na Slovensku Profesia.sk. Jej čísla hovoria, že v roku 2025 zarábala desatina pracujúcich v hrubom iba do 1 020 eur. Ak vezmene do úvahy aj bonusy či 13. plat, táto skupina zarobila do 1 140 eur – čo je stále výrazne pod hranicou dôstojnej mzdy.
Na konci minulého roka pritom podľa Štatistického úradu pracovalo na Slovensku približne 2,626 milióna ľudí. Ak by sa údaje z mzdovej vzorky Alma Career veľmi zjednodušene premietli na celý pracovný trh, desatina z tohto počtu predstavuje asi 263-tisíc pracujúcich. Práve takáto skupina sa môže podľa dostupných dát pohybovať výrazne pod hranicou dôstojnej mzdy. Pri základnej mzde do 1 020 eur jej do hranice 1 344 eur chýba viac ako 300 eur v hrubom mesačne; aj po započítaní bonusov či 13. platu ide stále približne o 200 eur.
Minimálny plat stále nestačí
Na začiatku roka 2026 zažili pracovníci, ktorí zarábajú najnižšie platy, historický skok. Zatiaľ čo ešte na začiatku decembra minulého roka v hrubom zarobili 816 eur, v januári tohto roka roka to bolo už 915 eur. Výplata im tak narástla o 99 eur. Podľa CELSI je slovenská minimálna mzda šiesta najnižšia v Európskej únii – nižšiu majú už len Estónsko, Maďarsko, Rumunsko, Lotyšsko a Bulharsko, kde dosahuje 620 eur.
Podľa výskumníkov z CELSI a WIF si mierne polepšili aj preto, že sa ich plat výraznejšie priblížil k hranici dôstojnej mzdy. Ani to však nestačí. „Ľuďom ani v roku 2026 nebude stačiť minimálna mzda na zabezpečenie potrieb pre dôstojný život,“ povedal zakladateľ a výskumný riaditeľ inštitútu Martin Kahanec. Podľa neho to bude mať dopad na sociálnu situáciu týchto ľudí, investície ale aj ich produktivitu.
Zdá sa tiež, že situácia sa tak skoro nepodarí vyriešiť. Podľa odhadov ministerstva práce by sa mala minimálna mzda na budúci rok vyšplhať na 972 eur a v roku 2028 by sa mala dokonca zastaviť na sume 1 014 eur. Ani tieti čísla sa ale nepribližujú dôstojnej hranici, o ktorej hovoria výskumníci. Zároveň treba počítať aj s tým, že aj táto hranica bude v priebehu najbližších rokov rásť – náklady na život sa totiž stále zvyšujú.
Treba zdôrazniť, že sa stále bavíme o hrubých platoch. Skutočná suma, ktorá človeku každý mesiac pristane na účte, je oveľa nižšia. Znamená to, že ak ste v januári podľa tabuliek mali nárok na spomínaných 915 eur, vo februári ste podľa kalkulačky na webe Platy.sk (ak si uplatňujete nezdnaniteľnú časť základu dane) v čistom dostali menej ako 730 eur.
Rozdiely v regiónoch
Výskumníci zároveň upozorňujú, že jedna celoslovenská suma nedokáže úplne zachytiť rozdiely v nákladoch na život. Dôstojná mzda sa totiž mení aj podľa toho, kde človek býva. Najväčší rozdiel robia najmä ceny bývania, ktoré sú v Bratislave citeľne vyššie ako vo zvyšku krajiny.
Podľa CELSI a WIF by dôstojná mzda v Bratislave mala dosahovať najmenej 1 457 eur v hrubom mesačne. V ostatných regiónoch sa odhad pohybuje približne medzi 1 250 a 1 350 eurami. Znamená to, že rovnaká výplata môže v rôznych častiach Slovenska znamenať úplne inú životnú úroveň. Kým v lacnejšom regióne môže domácnosti stačiť aspoň na základné potreby, v hlavnom meste ju môže rýchlo pohltiť nájom alebo hypotéka.
Regionálne rozdiely vidno aj na samotných platoch. V roku 2025 dosiahla priemerná hrubá mzda v Bratislavskom kraji 1 949 eur, teda výrazne viac ako v ostatných častiach krajiny. Ani tam však vyššia výplata automaticky neznamená väčšiu istotu, keďže práve hlavné mesto a jeho okolie patria k najdrahším regiónom na bývanie. Na opačnom konci bol Prešovský kraj s priemernou mzdou 1 285 eur. Tá sa už pohybuje v pásme, ktoré je veľmi blízko odhadu dôstojnej mzdy pre mimobratislavské regióny.
Pod celoslovenským priemerom 1 620 eur pritom zostalo sedem z ôsmich krajov. V Trenčianskom kraji bola priemerná mzda 1 522 eur, v Trnavskom 1 510 eur, v Košickom 1 507 eur a v Žilinskom 1 465 eur. Ešte nižšie boli Banskobystrický kraj s priemerom 1 422 eur a Nitriansky kraj s 1 380 eurami. Tieto čísla ukazujú, že aj keď sa priemerné mzdy vo väčšine regiónov pohybujú nad hranicou dôstojnej mzdy, veľká časť zamestnancov môže byť v skutočnosti pod ňou. Priemer totiž, ako sme už spomínali, dvíhajú lepšie platené profesie a vo väčšine krajov je odstup od dôstojnej mzdy pomerne malý.
Aj preto sa problém nízkych miezd neprejavuje všade rovnako. V regiónoch s nižšími zárobkami môžu ľudia narážať najmä na slabšie pracovné príležitosti a nižšie platy. V Bratislave a jej okolí síce bývajú mzdy vyššie, no zároveň tam rastú aj životné náklady. Výsledok môže byť podobný – po zaplatení bývania, energií, potravín a dopravy zostáva mnohým pracujúcim len malý priestor na rezervu. Práve tá pritom rozhoduje o tom, či domácnosť zvládne nečakaný výdavok bez pôžičky alebo odkladania iných platieb.
X XX
V Nemecku protestovali tisíce študentov proti vojenskej službe
Tisíce školákov v Nemecku protestovali proti vojenskej službe.Zdroj: Reuters/Christian Mang
Uložiť článok
Tisíce nemeckých školákov zaplnili ulice desiatok miest a odmietli možný návrat povinnej vojenskej služby. Protesty sprevádzali heslá za mier a vzdelanie.
Tisícky školákov protestovali v piatok v Nemecku proti možnému obnoveniu povinnej vojenskej služby. Zhromaždenia a demonštrácie sa konali v desiatkach miest pri príležitosti výročia konca druhej svetovej vojny. Informovala o tom agentúra DPA, píše TASR.
V Berlíne sa na „Školskom štrajku proti povinnej vojenskej službe“ zúčastnilo podľa polície asi 1 200 študentov, ktorí pochodovali od Brandenburskej brány k sídlu Kresťanskodemokratickej únie (CDU) kancelára Friedricha Merza. Niesli transparenty „Vzdelanie namiesto bômb“ či „Berlín namiesto frontu“. Organizátori uviedli, že účastníkov bolo 5 000.
Davy v Hamburgu
V severonemeckom Hamburgu vyšlo podľa usporiadateľov do ulíc okolo 6 000 ľudí, polícia uvádza asi 2 300 demonštrantov.
Nešlo o prvé protesty proti vojenskej službe v krajine. V marci sa zhruba 50 000 mladých ľudí zúčastnilo na „školskom štrajku“ proti povinnej službe akékoľvek druhu v asi 150 mestách po Nemecku.
Obnovenie služby
Nemecko obnovilo program dobrovoľnej vojenskej služby vlani v snahe zvýšiť stav armády v reakcii na vojnu Ruska na Ukrajine, ako aj nové ciele NATO.
Zákon s účinnosťou od 1. januára tohto roka zavádza povinné odvody pre mladých mužov narodených po roku 2008. Zámerom je získať dobrovoľníkov, no ak nebudú splnené náborové ciele, parlament môže rozhodnúť o opätovnej povinnej vojenskej službe.
X x x
Klášter, miliony a ruské vazby. Matce představené hrozí za zpronevěru 10 let
Někdejší představená pravoslavného kláštera v Loděnici na Berounsku Taťána Hanhurová v úterý u soudu odmítla obžalobu, podle níž zpronevěřila klášterní pozemky a stavby v hodnotě 73 milionů korun. Abatyše tvrdí, že se majetek monastýru snažila pouze zachránit před prodejem.
Podle státního zástupce však nemovitosti neoprávněně převedla zpět na podnikatelský svaz spolupracující s Ruskem, který je klášteru dříve daroval. Navíc měla nezákonně zajistit doživotní bezplatné užívání bytů v areálu pro sebe a duchovního otce Metoděje. Hanhurové hrozí až desetileté vězení.
Boj o majetek a vliv
„Dělala jsem vše, abych ten majetek zachránila. Slyšela jsem, že bude prodán,“ uvedla obžalovaná u Středočeského krajského soudu. Dále vypověděla, že se ji církevní představení, konkrétně Pražská pravoslavná eparchie, snažili již dříve zdiskreditovat – mimo jiné tvrzením, že před lety podstoupila na Ukrajině potrat nebo kvůli jejím stykům s otcem Metodějem. „Byla jsem v šoku, proč se našemu monastýru a mně dějí takové věci,“ podotkla šestačtyřicetiletá žena v řeholním rouchu. Podle dřívějších mediálních informací případ úzce souvisí s bojem ukrajinské a ruské větve pravoslavné církve o majetek a vliv.
Klášter svatého Václava a svaté Ludmily sídlí v zámečku, který mu v minulosti věnoval Český svaz výrobců a obchodních firem pro komerční spolupráci s Ruskou federací. Hanhurová v monastýru dlouhodobě působila pod jménem Valentina jako matka představená a statutární orgán. S majetkem však směla nakládat výhradně se souhlasem rady Pražské pravoslavné eparchie. Podle státního zástupce Lukáše Němce ale úmyslně postupovala bez tohoto schválení a v rozporu s vnitřními církevními předpisy.
Dohodu o vrácení daru uzavřela Hanhurová se zmíněným svazem 12. září 2022 – tedy pouhé dva dny předtím, než měla být z funkce odvolána. Na svaz tak převedla 45 pozemků a čtyři stavby. Policie tyto nemovitosti během vyšetřování zajistila, takže s nimi v současnosti nelze disponovat.
Abatyše uvedla, že jí dokumenty předložila jednatelka svazu, které plně důvěřovala. „Slíbila mi, že to pak zase vrátí, až se situace zklidní. Slib opakovala i před věřícími a duchovním našeho monastýru. Vše, co řekla, vždy dodržela a splnila. Vždyť je to její zásluha, že byl monastýr postaven a jak vypadá,“ vypověděla. Na dotaz zmocněnce kláštera však dodala, že smlouvy s nikým nekonzultovala a příslib vrácení majetku byl pouze ústní.
Nechala u notářky zřídit věcná břemena
Obžaloba Hanhurové vytýká také to, že již v srpnu 2022 nechala u notářky zřídit věcná břemena k doživotnímu bezplatnému užívání klášterních nemovitostí ve prospěch svůj a otce Metoděje. Tímto krokem podle žalobce snížila hodnotu majetku o 54 milionů korun.
„Stále vykonávám funkci matky představené, protože nikdo jiný ji nevykonává. Pečuji o monastýr, zajišťuji jeho chod, sháním finanční prostředky. Dělala jsem to dobrovolně, ačkoliv nemám plat. Nikdo mi nemůže zakázat pečovat o monastýr, protože to je moje povolání,“ popsala Hanhurová aktuální situaci. Od února 2023 ji sice v čele formálně nahradila sestra Nektarie, která má mít podle médií vazby na ruské podnikatele na Karlovarsku, podle Hanhurové ale tato devadesátiletá žena klášter nikdy ani nenavštívila. Redakce České justice
X x X
Konec ručníkové mafie? Turista nenašel místo u bazénu, na cestovce vysoudil tučné odškodné.
Turista vysoudil na cestovní kanceláři odškodnění téměř 25 000 korun za to, že si v resortu neměl kam lehnout. Soud uznal, že pokud delegáti tolerují blokování lehátek ručníky ostatních hostů, jde o vadu zájezdu. A za tu náleží finanční kompenzace.
Německý turista, jehož jméno úřady nezveřejnily, uvedl, že před dvěma lety na rodinné dovolené v Řecku vstával už v 6:00, aby našel volná lehátka. To se mu ale nepodařilo ani po 20 minutách hledání. Po návratu se rozhodl cestovní kancelář zažalovat kvůli tomu, že rezervování lehátek vůbec umožnila. Podle serveru BBC argumentoval tím, že si lidé zabírali lehátka tak často, že se nalezení neobsazeného stalo fakticky nemožným.
Rezervace lehátek zakazovala i hotelová pravidla
Okresní soud v Hannoveru rozhodl v turistův prospěch. Podle soudu měla čtyřčlenná rodina nárok na vyšší odškodnění za dovolenou, jelikož došlo k jejímu narušení. Muž za dovolenou s manželkou a jejich dvěma dětmi na řeckém ostrově Kos zaplatil 7186 eur (175 000 Kč). U soudu argumentoval tím, že cestovní kancelář nevymáhala zákaz rezervace lehátek, ačkoliv to zakazovala i hotelová pravidla, a že nekonfrontovala účastníky zájezdu, kteří se této praktiky dopouštěli. Uvedl, že na rodinu nezbyla volná lehátka, ačkoliv vstávali už v šest hodin ráno, a že děti pak musely ležet na zemi.
Cestovní kancelář původně muži zaplatila odškodnění 350 eur (8 500 Kč), soud v Hannoveru ale rozhodl, že má rodina nárok na kompenzaci 987 eur (24 000 Kč). Přestože cestovní kancelář hotel neprovozovala a nemohla zajistit, aby měl každý účastník zájezdu kdykoli přístup k lehátku, měla podle soudu povinnost zajistit organizační systém, který by zaručil přiměřený počet lehátek k počtu hostů.
Ve Španělsku hrozí pokuta
Mnoho turistů se podle BBC na dovolené setkalo s takzvanými válkami o lehátka nebo ranním sprintem s ručníkem, což je praxe zabírání lehátek pomocí ručníků. Minulý rok na sociálních sítích kolovala videa zachycující, jak rekreanti spali na lehátkách na ostrově Tenerife, aby si zajistili místo u bazénu.
Některé cestovní kanceláře se snaží tuto věc řešit. Například cestovní kancelář Thomas Cook nabízí turistům možnost předem si rezervovat místo u bazénu za dodatečný poplatek. Ve Španělsku turistům v některých regionech hrozí pokuta až 250 eur (6 000 Kč) za zabrání lehátka, pokud se lidé od něj na několik hodin vzdálí. Redakce České justice
X x x
TURECKĚ TROLEJBUSY V PRAZE
Trolejbusy Bozankaya mají povolení k provozu v Praze. Turecký podnik však ještě odstraňuje závady
Pražský dopravní podnik (DPP) již má v garážích 30 trolejbusů dodaných tureckou firmou Bozankaya a prvních sedm z nich má všechna povolení pro provoz. Dodavatel nicméně ještě pracuje na odstranění závad a nedodělků, které je potřeba dořešit před nasazením do provozu, uvedl mluvčí DPP Daniel Šabík. Podnik je plánuje nasadit na linkách, které vzniknou elektrifikací autobusů s čísly 131, 137 a 176.
DPP loni vypsal také tendr na dodávku až 180 trolejbusů s odhadovanou hodnotou až zhruba 3,5 miliardy korun.
Podnik vybral tureckou firmu pro dodávku až 70 nízkopodlažních trolejbusů začátkem loňského roku, hodnota rámcové smlouvy je 1,099 miliardy korun bez DPH.
Podnik podle Šabíka již uskutečnil dvě objednávky, v první objednal sedm vozů a v druhé 23. Všechny vozy již jsou v garážích DPP, ale podnik je zatím nepřevzal do majetku.
„Dodavatel trolejbusů zhruba v polovině dubna získal od Drážního úřadu ČR rozhodnutí o schválení typu drážního vozidla trolejbusu Bozankaya SNG 12T pro provozování na dráze trolejbusové. V těchto dnech dodavatel získal také průkazy způsobilosti pro všech sedm trolejbusů z první objednávky DPP,“ uvedl dále mluvčí.
Fakticky to podle něj znamená, že z pohledu úřadů je prvních sedm vozů připraveno na nasazení do provozu.
Stále však nebyl dokončen takzvaný akceptační proces, při kterém podnik kontroluje závady a nedodělky před převzetím vozů do majetku.
„Je fér říct, že se dodavatel snaží závady a nedodělky odstraňovat. Současně DPP účtuje dodavateli sankce v souladu s uzavřenou smlouvou za pozdní dodání vozidel. DPP tak postupuje vždy a vůči všem dodavatelům bez výjimky,“ sdělil Šabík.
Dodal, že podle zkušeností z uplynulých několika let je dodávka nových vozidel zcela bez závad a nedodělků spíše výjimečná, a to bez ohledu na typ vozidla nebo jeho pohon.
Až 180 trolejbusů
Trolejbusy budou jezdit na třech nových trolejbusových linkách 51, 52 a 53, které vzniknou elektrifikací autobusů linek 131 z Bořislavky na Hradčanskou, 137 z Na Knížecí na Malvazinky a do Jinonic a 176 z Karlova Náměstí na Strahov.
„Další objednávku nových trolejbusů z platné rámcové smlouvy plánujeme až v souvislosti s výstavbou napájecí a nabíjecí infrastruktury v rámci připravované elektrifikace autobusové linky 191,“ dodal mluvčí.
DPP loni vypsal také tendr na dodávku až 180 trolejbusů s odhadovanou hodnotou až zhruba 3,5 miliardy korun.
Po stížnosti firmy Bozankaya u antimonopolního úřadu jej však musel zrušit. Úřad označil za nepřípustné hodnoticí kritérium kvalifikace dodavatelů. Šabík dříve uvedl, že podnik plánuje zakázku vypsat znovu.
V Praze jezdí v tuto chvíli dvě trolejbusové linky, a to na letiště a z Palmovky do Miškovic. Na lince 137 je testovací provoz a podnik pracuje na elektrifikaci linek 131 a 176.
V plánu je podle dřívějších informací také zavedení trolejbusů namísto autobusové linky 191, která jezdí z Na Knížecí přes Strahov, Vypich a Divokou Šárku na letiště, 201 z Nádraží Holešovice na Černý Most nebo 134, která jezdí mezi Dvorci a Podolskou vodárnou přes Kavčí hory.
X X X
|
|
Procestovali jsme kempy v Černé Hoře. A zažili těžkou pohodu i turistickou past
Černá Hora je doopravdy nádherná země. To se samozřejmě rychle rozkřiklo. Tato balkánská země však má i svá specifika, která je nutné brát v potaz. Její pozitiva ovšem rozhodně několikanásobně převažují nad zápory.
Piktogram kempu se na mapách Černé Hory objevuje velmi často. Nicméně spousta kempů v nich chybí. A upozorní na ně až poutač u silnice či domu. Kolikrát se jedná o jednoduché minikempy uvnitř zahrad, zejména ve vnitrozemí. Spektrum, úroveň, vybavení i ceny služeb jsou mimořádně pestré a divoce oscilují i v rámci jednoho letoviska.
Krásná a levnější než Chorvatsko. Černou Horu turisté teprve poznávají |
Černou Horou jsem po letech znovu putoval loni v září. Ačkoli se tento měsíc obecně nepovažuje za vrchol sezony, některým německým zemím trvají prázdniny až do jeho půle. My jsme se trefili přesně do zlomu. Na počátku naší černohorské etapy převládal v kempech nával německých cestovatelů. Pak se situace uklidnila.
V Černé Hoře jsme k nocování využili šest kempů. Ceny uvádím vždy kompletně za dvě osoby, osobní auto, malý stan a noc. Elektřina byla často zakalkulována v celkové částce. Kempování se aktivně věnuji už pár desetiletí a je to pro mě životní styl. Hodnocení kempů tedy nejsou výkřikem hipstera, jenž nakrátko opustil „komfortní zónu“ a objevil Ameriku.
Davy a chaos
Pořád se ještě občas prezentuje mýtus, že Černou Horu zatím nezválcoval masový turismus a je tam méně lidí. Ne, není! Zejména na pobřeží. To už v Boce Kotorské či u Budvy předehnalo nejprofláklejší místa Evropy. Tamní úseky jadranské magistrály absolutně nestíhají provoz. Místy se tvoří dlouhé zácpy. Proto za ideální čas k výpravě do Černé Hory považuji duben, květen, počátek června, závěr září a říjen.
Dále trojúhelník vymezený Bokou Kotorskou, jihem černohorského pobřeží a Podgoricí se vyznačuje nejvyšší koncentrací bezohledných řidičů na Balkáně, což uznávají i místní. Bosna, Srbsko, Chorvatsko či Bulharsko jsou oproti tomu pohodářská idylka. Jinde na deset kavalírů připadá jeden magor. Tu je to přesně naopak. A peklo zde zažijí i otrkaní Pražáci!
Ve vnitrozemí se situace diametrálně liší. Turistů je tam zatím přiměřeně. Také cenový rozdíl bývá hodně výrazný. Komercionalizace pobřeží dost pocuchala tradiční černohorskou srdečnost, nicméně ta ostrůvkovitě zůstala i u Jadranu. Mimo přímořskou zónu je pochopitelně silnější.
X X X
|
NEDOKÁZALI ÚSPĚŠNĚ HOSPODAŘIT?
|
Zadlužené Zimbabwe vrací farmy bělochům, chce se vymanit z finanční krize
Mugabeho nástupce, nynější prezident Emmerson Mnangagwa se snaží obnovit vztahy se západními zeměmi, které na Zimbabwe uvalily sankce kvůli zabavování půdy a kvůli obviněním z porušování lidských práv. Vrácení části půdy představuje jeden z kroků, jimiž chce vláda podpořit jednání o úlevách při splácení dluhů. Konkrétně se to týká Dánska, Švýcarska, Německa a Nizozemska.
Číňané si oblíbili Zimbabwe. Hlavní město se díky nim mění před očima |
Zahraniční dluh země dosáhl v září 2025 částky 13,6 miliardy dolarů (280 miliard Kč). Věřitelé podmiňují případné úlevy reformami, mezi nimiž figuruje i vyřešení sporů o půdu.
Zmíněné evropské státy patří do skupiny západních zemí, které se Zimbabwe jednají o dluhových úlevách, a současně patří mezi významné dárce pomoci. Mezinárodní měnový fond (MMF) pro zemi schválil desetiměsíční program monitorovaný svými experty, který má zemi pomoci vytvořit záznam o ekonomických reformách. Program však nepřináší přímou finanční pomoc.
V Zimbabwe založili školku. Sochy jsem vyvdala, směje se majitelka kavárny |
Mnangagwa, dlouholetý spojenec Mugabeho, který svého předchůdce nahradil po převratu v roce 2017, uzavřel v roce 2020 dohodu o kompenzacích ve výši 3,5 miliardy dolarů (asi 72 miliard Kč) s přibližně 4000 bělošskými farmáři. Jeho vláda s nedostatkem peněz však dosud nedokázala vyplatit významné částky.
x X X
|
|
Rusko slavilo skromnou přehlídkou. Putin velebil postup na Ukrajině i sílu ducha
Prezident Vladimir Putin v projevu podle agentury TASS řekl, že ruští vojáci bojující na Ukrajině pokračují v postupu, ačkoliv protivníka podporuje NATO.
Přehlídka začala krátce po 10:00 moskevského času (9:00 SELČ), kdy formace vojáků nesla ruskou vlajku. Na záběrech vysílaných ruskou státní agenturou RIA Novosti byl vidět na tribuně na Rudém náměstí prezident Putin s několika světovými státníky, včetně běloruského autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka, který je jedním z nejbližších spojenců Moskvy.
Co také Putin řekl:
|
Šéf Kremlu pak vystoupil s projevem, ve kterém podle státní agentury TASS prohlásil, že ruští vojáci bojující proti Ukrajině „čelí agresivní síle, kterou vyzbrojuje a podporuje celý blok NATO.“ „A navzdory tomu naši hrdinové postupují vpřed,“ řekl prezident. Ruské vojáky bojující na Ukrajině podle něj inspiruje generace vítězů z druhé světové války. „Pevně věřím, že naše věc je spravedlivá,“ uvedl.
|
|
Na přehlídce, kterou kterou Kreml obvykle využívá jako ukázku ruské vojenské síly a zdroj vlastenecké hrdosti, chyběla obvyklá kolona pozemní vojenské techniky. Její absenci už dříve oznámilo ministerstvo obrany a jako důvod uvedlo „operační situaci“. Kreml podle agentury Interfax rozhodnutí odůvodnil nekulatým výročím a „hrozbou“ z Ukrajiny.
Vojenská přehlídka v Petrohradu na počest 81. výročí vítězství ve Velké vlastenecké válce začala podle agentury TASS přehlídkovým rozestavením účastníků speciální vojenské operace: vojáků ze skupiny vojsk „Sever“, vytvořené začátkem roku 2024 na základě obnoveného Leningradského vojenského okruhu pod velením generálplukovníka Jevgenije Nikiforova.
Oddíl vojenského personálu zapojeného do „speciální vojenské operace“ nesl přes Rudé náměstí prapory příslušných vojskových skupin zapojených. Poprvé pochodoval po dlažbě Rudého náměstí během přehlídky také oddíl severokorejských.
Rusko už pátým rokem vede válku proti sousední zemi a součástí bojů jsou vzdušné útoky obou stran hluboko na nepřátelském území. V pondělí Moskva oznámila na pátek a dnešek příměří v bojích a v případě narušení svých oslav pohrozila masivním vzdušným útokem na Kyjev. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj následně ohlásil klid zbraní od půlnoci na středu. Obě strany se poté vinily z porušování jednostranných příměří. V pátek ale americký prezident Donald Trump oznámil klid zbraní platící od dneška do pondělí a toto příměří potvrdily Kyjev i Moskva.
Ruská válka proti Ukrajině už trvá déle než sovětský boj ve druhé světové válce, píše The Moscow Times. Rusko pro sovětský boj proti nacistickému Německu používá termín Velká vlastenecká válka. Ta označuje část druhé světové války, která začala v červnu 1941 napadením Sovětského svazu Německem. Do té doby byly obě země fakticky spojenci na základě tajného dodatku paktu Ribbentrop-Molotov. Válečné vítězství se v Rusku slaví o den později než v Evropě, protože v době podpisu německé kapitulace bylo v Berlíně 23 hodin večer, ale v Moskvě už byla hodina po půlnoci.
Loňské přehlídky k 80. výročí se podle tohoto serveru zúčastnilo přibližně 11 tisíc vojáků a téměř 200 vojenských vozidel. Přicestovalo kolem 30 světových vůdců, včetně čínského prezidenta Si Ťin-pchinga.
V pondělí Moskva oznámila na pátek a dnešek příměří v bojích a v případě narušení svých oslav pohrozila masivním vzdušným útokem na Kyjev.
Trump oznámil třídenní příměří ve válce Ruska a Ukrajiny. Dohodu potvrdila i Moskva |
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj následně ohlásil klid zbraní od půlnoci na středu. Obě strany se poté vinily z porušování jednostranných příměří. V pátek ale americký prezident Donald Trump oznámil klid zbraní platící od dneška do pondělí a toto příměří potvrdil Kyjev i Moskva.
Oslavy letos utlumily také ruské regiony. Některé z nich – především v západních částech Ruska – vojenské přehlídky zrušily zcela, další je uspořádají v „lehkém“ formátu. Úřady po celé zemi – až na výjimky – zrušily také takzvané pochody Nesmrtelného pluku, uvedl The Moscow Times. Při něm lidé nesou portréty svých příbuzných, veteránů z druhé světové války.
X X X
V ČR NOVÁ TURISTIKA
Turisté blokují parkovací místa. Vinařské obce na jižní Moravě zavádějí opatření proti karavanům
Na jižní Moravě přibývá v okolí vinných sklepů obytných aut. Zatímco karavanisté hledají klidná místa k přespání, obce stále častěji řeší zablokované cesty i parkoviště. Vadí to i místním obyvatelům, kteří na běžných místech nemohou zaparkovat. Některé obce už proto zavádějí omezení.
„Řešíme, abychom se tady vůbec mohli pohnout. Ty uličky jsou úzké, sklepů je tam přes 400 na poměrně malé ploše,“ popisuje starosta Prušánek na Hodonínsku Zbyněk Němeček z Pirátů. Dopravní značkou stání karavanů u vinných sklepů v Nechorách omezí.
‚Abychom se mohli pohnout.‘ Obce na jižní Moravě řeší nárůst turistů a jejich karavanů, místním blokují cesty i parkovací místa
„Právě máme ve výrobě značku, která stání zakazuje. Je to v procesu oficiálního schválení, rada to už schválila. Hned jak to bude možné, tak ji umístíme a každému bude jasné, co znamená,” pokračuje Němeček.
Karavany a obytné vozy už nesmí stát na odstavném parkovišti před Nechory. Obec podle starosty nechce, aby blokovaly běžná parkovací místa.
‚Znal jsem švýcarské Berno, ale ne Brno.‘ Polští turisté začali objevovat krásy a víno jižní Moravy
Číst článek
„Uvažujeme, že bychom to zakázali plošně na celém katastru obce. Zatím jdeme jenom cestou, že regulujeme konkrétní místa, třeba právě parkoviště, na kterém nyní stojíme,“ vysvětluje starosta.
‚Karavanisty vyhánět nechceme‘
Prušánky přitom karavanisty z obce vyhánět nechtějí. Jen několik metrů od sklepních uliček totiž funguje stellplatz, tedy místo určené právě pro obytné vozy. Lidé tam mohou přespat, doplnit vodu nebo využít výlevku.
Podobné problémy řeší i další vinařské obce na jihu Moravy. Třeba Němčičky u Hustopečí nebo nedaleká Vrbice.
„Je nepříjemné, když mi pak lidé volají, že někdo stojí u kostela, u hřbitova, zkrátka na místech, která nejsou důstojná,“ uvádí nezávislý starosta Vrbice Tomáš B
Pravidla pro restaurační zahrádky. Slavkov u Brna nařizuje změny vzhledu, jedna cukrárna se brání
Podle něj přitom mají v obci dva stellplatzy.
„Ti karavanisté by nejraději stáli v naší proslulé lokalitě Stráž, ale tam to opravdu vadí. My jsme ale malá obec, pohodovou chůzí dojdete z jednoho konce na druhý za 15 až 20 minut. Aby trval návštěvník na stání přímo u sklepa, to považuji za dětinské,” dodává Bílek.
Zájem o karavaning roste
Podle předsedy Asociace kempařů Pavla Svobody lidé stále častěji vyhledávají menší lokality nebo místa mimo velká turistická centra.
„Ten, kdo jezdí s karavanem, chce tu svobodu a vyráží do klidnějších oblastí. Spíše do obcí, na vinnou turistiku. Turista si může ve sklepě koupit víno, tam ho ochutná, poté koupí a večer si ho dá, jelikož ví, že pojede až ráno,” podotýká Svoboda.
Karavaning se podle Svobody výrazně rozmohl po covidu. Vinařské obce tak hledají rovnováhu mezi rostoucím počtem obytných vozů a klidem ve sklepních uličkách.
X X
KONEC VLÁDY ORBÁNA, NASTUPUJE MAGYAR
V Maďarsku v sobotu definitivně končí 16 let vlády Viktora Orbána. Nástup Magyara je neobvyklé.
V Maďarsku poprvé od dubnových voleb zasedne nový parlament a podle tamních médií půjde asi o nejrychlejší převzetí moci v novodobé historii země. Poslanci složí přísahu, definitivně skončí vláda Viktora Orbána a už v sobotu by se premiérem mohl stát vítěz voleb Péter Magyar.
Ustavující schůze začne v 10 hodin a je mnohem nabitější, než bývá zvykem. Nejprve poslanci složí přísahu, čímž automaticky skončí mandát Orbánovy vlády, to by mělo být kolem 11. až 12. hod.
Poté prezident Tamáš Šujok navrhne Magyara na premiéra a parlament o něm bude hlasovat.
Jak upozornil například server Telex HU, obvykle po té ustavující schůzi následují ještě dny nebo dokonce týdny vyjednávání. Tentokrát chce ale Magyarovo hnutí Tisa všechno výrazně urychlit.
Už v sobotu odpoledne tak má parlament hlasovat nejen o novém vedení sněmovny, ale třeba i o podobě ministerstev nebo některých důležitých zákonech a nařízeních.
To se týká především mimořádných krizových opatření, která musí převést na úroveň zákona, protože vyprší se stavem nouze 13. května a přestala by jako nařízení platit.
Jak upozorňují média, je to tak rychlý postup, jaký Maďarsko od změny režimu ještě nezažilo.
Podle současného harmonogramu je velmi pravděpodobné, že se Magyar stane premiérem už v sobotu.
Magyarova Tisa má v parlamentu pohodlnou ústavní většinu, získala celkem 141 křesel ze 199. A zajímavé je, že pokud Magyar v sobotu opravdu složí premiérskou přísahu, bude na několik dní panovat trochu nezvyklá situace.
Magyar by totiž stál v čele prozatímní úřednické vlády, protože by jeho ministři ještě nebyli definitivně potvrzení.
A než projdou parlamentními slyšeními a jmenováními, bude to ještě několik dní trvat. Ovšem jeho nový kabinet by mohl být kompletní už začátkem příštího týdne.
X X X
Úřad prověřuje vztah Pražských služeb a advokátů, kteří se starají i o soukromý byznys ředitele Romana
Vztah Pražských služeb a advokátní kanceláře act Řanda Havel Legal je předmětem šetření ze strany Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Redakci to potvrdil jeho mluvčí. Kancelář je nejvýznamnějším dodavatelem právních služeb společnosti, která je vedle dopravního podniku tou největší v majetku hlavního města. Její servis přitom pro soukromé účely využíval i ředitel Pražských služeb Patrik Rom
Generální ředitel Pražských služeb Patrik Roman.
Za rok 2024 inkasovala advokátní kancelář act Řanda Havel Legal od Pražských služeb za svůj servis 19,4 milionu korun. V tomto ohledu je v městské firmě zdaleka nejvíce odměňovanou, zbylé tři externí advokátní kanceláře dostaly od Pražských služeb ve stejném období celkem 411 tisíc. Roku 2023 si od městské firmy vysloužila dokonce 23 milionů korun.
Server iROZHLAS.cz přitom loni v září upozornil, že mezi act Řanda Havel a generálním ředitelem Pražských služeb Patrikem Romanem existuje obchodní vztah soukromého rázu. Roman ji využil například coby právního zástupce ve stavebním řízení, kancelář také ověřovala pravost jeho podpisu při rozhodnutí v jeho osobním byznysu.
Jak nyní redakce zjistila u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, instituce se okolnostmi vztahů advokátní kanceláře, Pražských služeb a Patrika Romana coby soukromé osoby aktivně zabývá. Smyslem je zjistit, zda ve věci existuje podezření na porušení zákona.
Za dva roky 42 milionů
„Úřad pro ochranu hospodářské soutěže prověřuje podnět, který se týká možného porušení zákona o zadávání veřejných zakázek ze strany Pražských služeb, konkrétně údajného čerpání právních služeb bez provedení zadávacího řízení, neuveřejňování smluv zadavatelem v registru smluv a možného střetu zájmů,“ potvrdil mluvčí úřadu Martin Švanda.
Prověřování má shromáždit poznatky, jež umožní rozhodnout, zda je proti městské firmě na místě zahájit správní řízení. Jinými slovy jestli jsou výše popsaná podezření do té míry důvodná, že představují porušení zákona o zadávání veřejných zakázek a zasluhují případný trest.
„Jde o standardní postup ÚOHS v situaci, kdy obdrží podnět od občana. Úřadu jsme poskytli veškerou požadovanou součinnost a o správnosti smluvních vztahů s advokátní kanceláří ACT LEGAL jsme přesvědčeni,“ odpověděl redakci na žádost o stanovisko k prověřování mluvčí Pražských služeb Alexandr Komarnický.
Už dříve mluvčí pro iROZHLAS.cz také popsal, že advokátní kancelář act Řanda Havel spolupracuje s Pražskými službami od roku 2007, kdy vyhrála ve výběrovém řízení. Pro městskou firmu například organizuje velké zakázky, naposledy administrovala tendr za 4,5 miliardy korun na subdodávku na svoz odpadu, jejž vyhrála dceřinka firmy AVE CZ.
Střet zájmů, míní experti
Experti už dříve vztah Romana a kanceláře popsali jako střetu zájmů. Vedoucí právník Transparency International Petr Leyer upozornil, že na něm může městská firma tratit. „Jeho osobní prospěch může být čistě neformální – za udržení velké zakázky od Pražských služeb může dostat řekněme více přívětivý přístup od kanceláře i jako soukromý klient,“ uvedl.
Vedoucí partner Martin Řanda zastupuje Patrika Romana při přihlášení pohledávky.
Kancelář act Řanda Havel byla například roku 2014 u vzniku kupní smlouvy, jež řediteli Romanovi a jeho ženě umožnila pořízení pozemků v Horních Jirčanech ve Středočeském kraji. Totožná kancelář zase v roce 2021 zastupovala Romana ve stavebním řízení, ve kterém šéf Pražských služeb žádal o povolení na stavbu bytového domu v Liberci.
„V obecné rovině můžeme uvést, že jak z hlediska zákona, tak i z hlediska etického je naprosto v pořádku, pokud advokát poskytuje služby určité společnosti a zároveň i fyzickým osobám, které ve společnosti působí,“ tvrdí o trojúhelníku Pražské služby, Roman a advokátní kancelář jeden z jejích partnerů Tomáš Rydvan.
Ředitel Roman ví, kdo podnět podal
Příběh má ještě jeden rozměr. Popisovaný podnět na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podala náměstkyně pražského primátora Jana Komrsková (Piráti), do jejíž gesce Pražské služby spadají. Redakce tuto informaci původně neměla. A vzhledem k ochraně zdroje by ji ostatně ani nezveřejnila.
Šéf Pražských služeb Roman se ‚zbavuje‘ majetku. Zřídil svěřenský fond, kam uklidil část nemovitostí.
Nicméně o aktivitě Komrskové v této věci se dozvěděl ředitel Roman. Náměstkyni s tím konfrontoval na zasedání dozorčí rady Pražských služeb, které se konalo v půli dubna. Jinými slovy ředitel prověřovaného subjektu zná totožnost člověka, který upozornil na možné nepravosti v tomto subjektu.
„Já se za ten podnět nestydím, důvody jeho podání jsou jasné. Ale byla jsem z toho v šoku, že pan ředitel tuto informaci má,“ popsala redakci Komrsková. Praxi, že by státní orgány prověřovaným subjektům sdělovaly, kdo je v jejich případě oznamovatelem, považuje za nepřípustnou.
Redakce se ředitele Romana ptala, zda se o autorství podnětu dozvěděl přímo od úřadu. Na dotaz nereagoval. „Úřad v uvedené věci obdržel stížnost, kterou v současné době prověřuje. Standardním postupem Úřadu je, že prověřovaný subjekt o totožnosti podavatele podnětu neinformuje,“ reagoval mluvčí Švanda.
X X X
Expert: USA nechtějí z Evropy odejít, mají toho zde v sázce příliš. Budoucí NATO ale bude vypadat jinak
Donald Trump stále tlačí Evropany k větší obranné samostatnosti, s čímž sílí i vnitřní tlak na jejich výraznější roli v NATO. Podle expertů nemají Spojené státy zájem na tom se z Evropy stáhnout úplně, důraz na vyšší zodpovědnost v obraně však podle nich bude přetrvávat. „Americká trpělivost vůči Evropě dramaticky klesla a zpět se už nevrátí, ať bude u moci Trump, či kdokoli po něm,“ říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz dánský politolog Sten Rynning.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová ve středu prohlásila, že „silnější evropská role v NATO měla přijít už dávno“. Jak to vnímáte? Neměla být Evropa v souvislosti s Trumpovým naléháním k větší samostatnosti v „evropeizování“ Aliance aktivnější už dříve, nebo právě teď nastal nejvyšší čas?
Nyní je rozhodně čas jednat a převzít vedení v oblasti konvenční obrany Evropy. Ohlédneme-li se ale v čase zpět, tak ano, Evropa to měla udělat již dříve. Zamysleme se například nad obdobím po anexi Krymu, nad válkou v Donbasu. Evropa nejednala a nyní za to platí svou cenu.
Na její obranu se ale dá říct, že se Spojenými státy neexistovala taková dohoda, aby vše proběhlo hladce. V ideálním případě by se Američané a Evropané shodli na vytvoření nové verze Aliance, nicméně se tak nestalo, Evropa byla pomalá a Spojené státy se nevyjadřovaly dostatečně jasně ohledně toho, jaká míra autonomie by Evropanům měla náležet.
Je třeba mít na paměti, že Trump je politicky velmi nestabilní a jednoho dne to má tak, druhý onak. V NATO existuje velmi silný a stále velmi dobře fungující vojenský základ, nicméně na politické úrovni panuje chaos, což nevypadá dobře.
Jen papírový tygr? Spojené státy NATO a Evropu potřebují, navzdory Trumpovým výrokům
Pro Evropany jde o to, jak zvládnout Trumpův hněv a soustředit se na „evropeizaci“ vojenské úrovně tak, aby ze svých investic získali funkční Alianci, jakou potřebují k obraně a odstrašení Ruska.
Čeká nás v budoucnu podle vás „evropeizované“ NATO, tedy takové s mnohem větší rolí a zastoupením Evropanů, než tomu bylo doposud? Respektive je to stále možnost, nebo spíše neodkladná nutnost?
Řekl bych, že obojí – jednak možnost, ale i nezbytnost. NATO, jaké zde budeme mít v budoucnu, se bude výrazně lišit od toho, jak jsme jej znali v minulosti. Historicky jej vedly Spojené státy a opíralo se o jejich ochotu do Evropy investovat, abychom se mohli integrovat a spolupracovat.
Americká trpělivost vůči Evropě ale dramaticky klesla a zpět se už nevrátí, ať už bude u moci Trump, nebo kdokoli po něm. Pro evropské vedení Aliance tedy nyní opravdu nastal ten nejvyšší čas. Evropané ale ještě při investicích musí přijít na to, jak to v jejím rámci dělat. Čeká nás ještě spousta práce.
Politicky pasivní Evropa
Nedávno jsem mluvila s jedním britským analytikem, který nastiňoval, že „byť se o tom na veřejnosti tolik nemluví, v zákulisí probíhá spousta příprav a úvah o tom, co by ‚evropeizované‘ NATO znamenalo, a dokonce se mluví i o alternativách k Alianci pro případ, že by se z jakéhokoli důvodu rozpadla“. Jaké alternativy by to tedy například mohly být?
Dost se o tom diskutuje, avšak v reálném plánovaní je to velmi omezené, situace ve Spojených státech je navíc velmi nestabilní. Vidíme, že vedoucí evropské země – Velká Británie, Francie, Německo, Itálie a Polsko – nejsou schopny se dohodnout. Investují, jenže není jasné, kam chtějí politicky směřovat. Proto čekají. A čekají i na to, jaký postoj zaujmou Američané.
Expert: NATO se musí ‚evropeizovat‘. USA budou mít o naši bezpečnost stále menší zájem, s Trumpem i bez
Když pak takto činí evropské mocnosti, následují je samozřejmě i menší státy. V Evropě nám tedy chybí směr. Vidíme to i na Ukrajině a rovněž při debatách o dění na Blízkém východě.
Evropané zde diskutují v rámci takzvané koalice ochotných, přičemž u ní za zmínku stojí dvě věci. Zaprvé nemá dostatek síly k tomu, aby situaci na Ukrajině skutečně změnila. Na to je příliš slabá. A zadruhé je pak z politického hlediska velmi flexibilní. Skládá se z mnoha zemí, jež se do diskusí zapojují jen okrajově. To tak ukazuje, že v Evropě chybí silné jádro, které by se snažilo udávat směr. A zároveň stále čekáme, jakým směrem se chtějí vydat Američané.
Jak tedy z vašeho osobního pohledu blízkou budoucnost NATO vidíte?
Zůstane tu i nadále, vypadat ale bude úplně jinak. Vytrácí se podoba, kdy jej vedly Spojené státy, které se rády vnímaly jako evropská mocnost stojící v čele evropských spojenců. Američané také vůči Evropanům budou zastávat mnohem tvrdší postoje, a to i po Trumpovi.
Budeme si tak muset definovat, co přesně to v oblasti obrany znamená být lídrem. To bude v rámci Evropy znamenat velmi složité debaty o tom, kdo bude chránit její východní hranice a komu budou Evropané věřit.
Druhou obtížnou otázkou pak bude, jak vybudovat mnohem efektivnější obranný průmysl. V tom se mocnosti neshodnou. Jde o velké částky, ony chrání své národní průmysly, a tím pádem zbraně nakupujeme opravdu draze. Měli bychom být mnohem efektivnější.
Ony vnitřní neshody tedy vnímáte jako jeden z hlavních problémů fungování Aliance?
Pro „evropeizované“ NATO budou představovat velkou výzvu. A Američané tomu mohou „pomoci“, neboť pokud řeknou, že nová Aliance bude muset vypadat tak a tak, Evropanům se sice „evropeizované“ NATO podaří snáze vytvořit, avšak budou-li Spojené státy stále nepředvídatelné jako doposud, Evropa politicky zpasivní. A to je právě to, co vidíme dnes.
Stažení vojáků z Evropy
Na nepředvídatelnosti si Donald Trump pečlivě zakládá a netají se s tím. Spojené státy jsou v rámci Aliance každopádně stále největším přispěvatelem. Trump sice hrozil jejím opuštěním, k tomu nicméně musí mít souhlas Kongresu, a odchod se tak nakonec nezdá jako tolik pravděpodobný. Odborníci ale zároveň upozorňují, že jí může dost „škodit i zevnitř“. Bylo by každopádně NATO jako takové bez Spojených států schopné přežít, nebo by to byl definitivní konec Aliance tak, jak ji, minimálně doposud, známe?
Podstatným faktem je, že Američané nemají zájem na tom Evropu opustit. Mají toho zde v sázce příliš mnoho na to, aby se odsud stáhli. Otázkou tedy spíše je, za jakých podmínek zde budou nadále působit.
Budou chtít investovat jinak, nicméně stále do multilaterální aliance, jakou je NATO? Anebo v Evropě zůstanou hlavně skrze bilaterální vztahy, což znamená, že ji rozdělí, aby ji mohli ovládat…?
Základny, jako například ta v německém Ramsteinu, jsou pro ně zásadní. Platí pro ně za klíčový logistický uzel k operacím daleko za hranicemi Evropy. Také mají obrovské zájmy v severní Evropě, kde spojenci sousedí s ruskou jadernou flotilou. Z Evropy se tedy nestáhnou.
Nezodpovězeným dotazem ale je, zda tu zůstanou a budou podporovat evropskou spolupráci. Jde o otevřenou otázku a Evropané by měli udělat vše pro to, aby transatlantickou dohodu, kdy s Američany kolektivně spolupracují, zachovali tak, aby stále šlo o spolupráci a nikoli konkurenci.
Pokud jde o Trumpovy kontroverzní výroky na adresu Evropanů, co si o nich myslíte? Dochází mu, v jaké míře Američané Evropu potřebují, a jen předstírá, že ho nezajímá, nebo je to naopak?
Myslím, že obojí. Částečně to sám neví a částečně to hraje. Celé je to součástí jeho nevypočitatelnosti.
Zmiňoval jste také americké základny v Evropě. Jak moc bezprecedentním krokem ostatně je stažení části amerických vojáků z těch v Německu? Zatím jde o pět tisíc vojáků, Trump nicméně nastínil, že by se počet mohl zvýšit a že by se odchod mohl týkat i amerických sil umístěných v Itálii či Španělsku…
Dané číslo není překvapivé ani alarmující. Myslím, že prezident i Pentagon to již měli naplánované, akorát že Trump z toho udělal politickou záležitost. Neřekl bych tedy, že oněch pět tisíc vojáků je nějakým důsledkem jeho hněvu, spíše jde o součást plánovaného snížení počtu amerických sil v Evropě.
Spojené státy podle mě budou velmi pečlivě zohledňovat své zájmy ohledně setrvání v Itálii či Španělsku, neboť je potřebují pro své operace a přítomnost ve Středomoří a na Blízkém východě. Musely by velmi pečlivě zvážit alternativy. Nebude tak pro ně snadné se jen tak stáhnout. Trump s tím ale určitě vyvolá velký politický rozruch a pro Evropany to může být dost nepříjemné.
Regionální rozdělení NATO
Co za zprávu tedy podle vás Trump snížením počtu vojáků Evropě vysílá?
Takovou, jíž by Evropané měli naslouchat. Vzkaz zní, že musíme převzít zodpovědnost. S tím souhlasím a Trump v tom z mého pohledu má pravdu. Je třeba, abychom převzali zodpovědnost za to, jak se vypořádáme s Ruskem, co uděláme ohledně Íránu.
V jeho případě se momentálně držíme stranou, což je částečně proto, že Trump to trochu zpackal, když své kroky s Evropou nekonzultoval. Odpovědnosti nás to nicméně nezbavuje, neboť ohledně dění v Íránu máme své zájmy.
Pokud Teherán získá kontrolu nad Hormuzským průlivem, bude to pro Evropu opravdu špatná zpráva. Musíme se tedy zapojit, a pokud tak neučiníme, neprojevujeme takové vůdčí schopnosti, jaké bychom měli.
Kdybychom se ještě vrátili zpět k NATO, v jeho velitelských pozicích je každopádně zastoupen značný počet Američanů. Pokud by v něm tedy Evropané přebrali větší zodpovědnost, jak by to z tohoto hlediska mělo v praxi vypadat?
Síla Aliance spočívá v tom, že Evropa nemusí vystupovat jednotným politickým hlasem, aby mohla fungovat, protože Spojené státy představují její poslední bezpečnostní záruku. Pokud by ale Američané odešli, Evropané by se začali názorově rozcházet a upadli by do pasivity.
A právě tímto směrem, pokud bude pokračovat, se NATO pravděpodobně vydá i v budoucnu. Role Američanů se zmenší, ale zůstanou konečnou bezpečnostní oporou, a evropské mocnosti zároveň převezmou větší odpovědnost ve svých regionech.
x X X
ZMĚNA PALIVA PRO LETADLA?
Ovlivní drahý letecký petrolej dovolené v létě? Česko je v lepší situaci než jiné části Evropy
Aerolinky k 6. květnu kvůli válce na Blízkém východě zrušily zhruba 13 tisíc letů. Celosvětově jde o asi jedno až tři procenta spojů. Ohrožené dalším rušením jsou především ty, které byly jen málo výdělečné už před krizí. Na náhradu ceny letu zrušeného kvůli vyšším nákladům na palivo mají cestující nárok vždy a aerolinky nemohou po cestujících dodatečně chtít příplatky za drahé palivo, míní Jakub Urban ze společnosti Refundio.
Nasládlá, olejnatá vůně připomínající staré dílny nebo petrolejové lampy patří k zážitku z cestování letadlem stejně jako dlouhé fronty nebo kelímky s kávou. Cena téhle pronikavé vůně se ale za poslední týdny poněkud zvýšila, uvádí stanice BBC svoji rozsáhlou analýzu k cenám leteckého petroleje.
Letecké palivo tvoří 25–30 procent provozních výdajů leteckých společností, uvádí Mezinárodní asociace leteckých dopravců.
Ceny ropy koncem tohoto pracovního týdne podle agentury Bloomberg sice klesaly, jsou však stále téměř dvojnásobné oproti letošnímu únoru, tedy než Spojené státy a Izrael společně zaútočily na Írán. Růst či pokles cen je stále přímo závislý na aktuálním vývoji konfliktu.
„Nedá se předpokládat, že i kdyby v tuhle chvíli došlo k vyřešení problémů na Blízkém východě, mělo by to automaticky pozitivní dopad na ceny letenek. V tomhle směru nejsem moc velký optimista,“ komentoval vývoj v dubnu Petr Kováč, odborník na leteckou dopravu a ředitel oddělení Strategií a transakcí společnosti EY.
Mezinárodní agentura pro energii tehdy varovala, že „Evropa má leteckého paliva možná na šest týdnů“.
Stát od státu
Státy přilehlé k Perskému zálivu produkují mnohem více ropy i rafinovaného leteckého paliva, než jsou samy schopné spotřebovat. Do světového trhu přispívají denně v průměru asi 20 procenty, píše BBC. Naproti tomu Evropa palivo dováží.
Analytici ale zdůrazňují, že dopady krize na Blízkém východě jsou různé nejen v jednotlivých evropských státech, ale i na jednotlivých letištích a u jednotlivých leteckých společností.
„Zásoby leteckého paliva by s ohledem na smlouvy měly být u nás v následujících měsících pod kontrolou (…) Může se stát, že některé zahraniční aerolinky lety rušit budou.“
Karel Havlíček (ANO) (ministr průmyslu a obchodu)
Například dvě velká pařížská letiště – Orly a Charles de Gaulle – by se nedostatkům paliva měla vyhnout, ačkoliv i pro jejich odběratele bude palivo dražší. „Spoléhají na síť potrubí napojených přímo na rafinérie a terminál v Le Havre (na severozápadě Francie),“ uvedla Christelle de Robillardová ze společnosti Aéroports de Paris, která obě letiště provozuje, pro web France 24.
Cenu paliva aerolinkám neurčuje jen letiště, na kterém tankují, ale především uzavřené smlouvy o dodávkách. Zatímco v Asii a Evropě společnosti dávají přednost smlouvám se zafixovanou cenou, třeba ve Spojených státech to aerolinky spíše nedělají, aby ušetřily při případném zlevnění paliva.
Jak to vypadá s lety z Prahy na Blízký východ teď?
Mluvčí Letiště Praha Denisa Hejtmánková pro Českou televizi popsala, že do letadel je denně natankováno 1,3 milionu litrů leteckého paliva a že nádrže u letiště Václava Havla jsou zaplněné na asi 90 procent.
„Dodávky máme zasmluvněné až do konce tohoto roku. Nemáme ani informace od svých dodavatelů, že by mělo docházet k nějakým výpadkům,“ uvedla.
Některé evropské společnosti jako Air France nebo Lufthansa už nicméně zrušily celkově desítky tisíc méně výdělečných letů, z toho některé i na letní sezonu, a je možné, že trend bude pokračovat, pokud se patová situace kolem Hormuzského průlivu nevyřeší v dohledné době.
Evropská komise už koncem dubna oznámila, že chystá plošná opatření, včetně možného uvolňování paliva z hmotných rezerv nebo rozvolnění pravidel tankování – například anti-tankeringových pravidel zavedených programem ReFuelEU. Ta aktuálně vyžadují, aby aerolinky tankovaly primárně na letištích v EU.
Klíčem podle Komise má být koordinace mezi jednotlivými státy.
Ministerstvo dopravy ve Velké Británii, která je na dovozu paliva závislá ze 65 procent, vyzvala britské turisty, aby kvůli obavám z nedostatku paliva neměnily plány na dovolené, jelikož nedostatek podle prohlášení ministerstva akutně nehrozí.
Co se zrušeným letem?
V Česku se podle dubnového průzkumu agentury Median pro Český rozhlas 75 procent lidí „rozhodně“ nebo „spíše“ obává, že napětí mezi USA a Íránem negativně dopadne na jejich plány na letní dovolenou.
Pokud cestující rušení letů skutečně potká, měli by mít na paměti, že mají nárok na plnou náhradu ceny zaplacené letenky nebo náhradní let, upozorňuje Jakub Urban ze společnosti Refundio, která s náhradou škod cestujícím pomáhá.
Za určitých podmínek mohou lidé nad rámec ceny letenky žádat i kompenzaci ve výši 250 až 60 eur (asi 6000 až 14 500 korun) dle vzdálenosti letu.
„Nárok na finanční kompenzaci vzniká, pokud je let zrušen méně než 14 dnů předem a pokud není důvodem zrušení letu mimořádná okolnost,“ uvádí Urban.
Mimořádnou okolností však může být právě situace na Blízkém východě.
Rozdíl podle Urbana je, zda aerolinka zrušila let čistě proto, že se zvedla cena leteckého petroleje a dotyčný spoj se jí už nevyplatí vypravit, anebo jestli na příslušném letišti palivo už skutečně došlo.
„Jedná se o ekonomické rozhodnutí dopravce. Aerolinky mají povinnost počítat s cenovými výkyvy, a cestujícím proto právo na kompenzaci náleží. Každý případ bude nutné posuzovat individuálně,“ dodává Urban a pokračuje:
„Praktický příklad – pokud je cestujícímu zrušen zpáteční let z dovolené například ze Španělska z důvodu nedostatku paliva a náhradní spoj dostane až za tři dny, aerolinka mu musí po celou tuto dobu zajistit ubytování a stravu — nebo náklady zpětně proplatit. Cestujícím vždy doporučujeme uchovávat si účtenky k nákladům.“
Více typů paliva
„Nemyslím, že nám dojde palivo (…), ale nebude to stejné na každém evropském letišti,“ komentoval v dubnu pro BBC ředitel aerolinky Wizz Air József Váradi. Dodal, že vzhledem k vysokým cenám je „hodně možností pro to být kreativní“ při shánění paliva od různých dodavatelů.
Odborníci upozorňují, že ačkoliv Evropa navýšila dovoz leteckého petroleje ze Spojených států, komplikací jsou různé typy paliva, které se na kontinentech využívají.
Letouny ve Spojených státech využívají především letecký petrolej Jet A, který může být méně vhodný pro dlouhé mezinárodní lety, jelikož mrzne při menším mrazu. Naproti tomu Jet A1, který je standardem ve většině dalších zemí, se využívá běžně v Evropě.
Ne všechny rafinerie v USA jsou schopné Jet A1 produkovat. V Česku se Jet A1 vyrábí v rafinériích v Kralupech nad Vltavou a v Litvínově firmy Orlen Unipetrol. Ty potřeby českých letišť podle mluvčího firmy pokryjí z asi 80 procent.
Unijní Agentura pro bezpečnost letectví (EASA) nicméně chystá doporučení, podle kterých by vzhledem k vysokým cenám a nedostatku leteckého petroleje mohly aerolinie nakupovat i petrolej Jet A1 užívaný v USA.
X X X
‚Ohrožení samotného obsahu.‘ Novináři v Paříži odsoudili návrh na změnu financování českých médií
Mezinárodní federace novinářů odsoudila návrh na změnu financování veřejnoprávních médií v Česku. Podle ní nedodržuje evropská pravidla a ohrožuje nezávislost médií veřejné služby. Shodli se na tom delegáti kongresu v Paříži, který zároveň připomněl 100 let od založení Mezinárodní federace novinářů.
„Zhruba 200 novinářů z celého světa jasně uvedlo, že by se česká vláda měla polepšit a přestat útočit na žurnalistiku ve veřejném sektoru,“ uvedl člen výkonného výboru Mezinárodní novinářské federace Adam Portelli.
Delegáti kongresu v Paříži odsoudili návrh na změnu financování veřejnoprávních médií v Česku
Česká vláda tvrdí, že financování veřejnoprávních médií ze státního rozpočtu neohrozí jejich nezávislost a že bude valorizované o inflaci.
Podle generálního tajemníka Mezinárodní federace novinářů Anthonyho Bellangera je dobré zachovat systém koncesionářských poplatků.
„Systém koncesionářských poplatků je dobrý, znamená službu veřejnosti i to, že jí tato média patří. Jakmile začnete říkat, že už se nebudou platit koncesionářské poplatky, vkládáte veřejnoprávní média do rukou jiných aktérů. Je to ohrožení samotného obsahu,“ říká Bellanger.
Zrušení poplatků
V Česku se řeší dvě novely financování veřejnoprávních médií. Ta první počítá se zrušením koncesionářských poplatků. Ta druhá, to je poslanecký návrh, chce od poplatků osvobodit lidi do 26 let, seniory nad 75 let a firmy do 50 zaměstnanců.
„Pamatuji si, že bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy říkal, že se už nikdo nedívá na veřejnoprávní vysílání. Když se ale podíváte na průzkumy sledovanosti, tak to není pravda. Ano, jsou tu jiné televizní stanice, ale u nich je jasné politické i ekonomické směřování,“ popisuje Bellanger.
Mezinárodní federace novinářů chce příští týden poslat dopis premiéru Andreji Babišovi z hnutí ANO, ve kterém se postaví proti plánovaným změnám financování veřejnoprávních médií.
„Chceme, aby česká vláda přehodnotila své rozhodnutí. Země jako ta vaše má mít silné a kvalitní veřejnoprávní vysílání. Čeští obyvatelé ho potřebují. Desítky let jste měli státní televizi a rozhlas. Nevracejte se zpět,“ uzavírá Anthony Bellanger, generální tajemník Mezinárodní federace novinářů, která zastupuje přes 600 tisíc mediálních pracovníků ve více než 140 zemích.
X X X
Z PŘÍMĚŘÍ KONEC VÁLKY NA UKRAJINĚ?
Začíná platit příměří mezi Ruskem a Ukrajinou. Trump chce, aby trvalo déle než tři dny
Americký prezident Donald Trump si přeje, aby příměří ve válce na Ukrajině bylo delší než jím dříve oznámené tři dny. Šéf Bílého domu to podle agentury Reuters řekl v pátek večer washingtonského času. Zatím má klid zbraní trvat od soboty do úterý.
„Rád bych viděl výrazné prodloužení,“ řekl Trump novinářům. „Možné to je,“ dodal.
‚Začátek konce války.‘ Trump oznámil třídenní příměří a výměnu zajatců, Ukrajina i Rusko souhlasí
Trump předtím v pátek na sociální síti Truth Social oznámil, že příměří mezi Ruskem a Ukrajinou potrvá od 9. do 11. května. Součástí klidu zbraní bude výměna 1000 zajatců na každé straně.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X dohodu potvrdil a vyjádřil očekávání, že Spojené státy zajistí, aby ji Rusko dodrželo. Moskva posléze nadcházející klid zbraní potvrdila taktéž.
Šéf Bílého domu dal příměří do souvislosti s výročím konce druhé světové války, které si Moskva v sobotu připomene. Poznamenal, že i Ukrajina byla velkou součástí druhé světové války. Trump věří, že příměří je začátkem konce této války, kterou Moskva zahájila v únoru 2022.
X X X
CSG po propadech: přehnaná panika, nebo prozření trhu?
„Hodnota zbrojaře CSG během několika měsíců spadla na polovinu i přes historii výjimečně silného hospodaření. Trhy ale hledí dopředu, kde se skýtají mračna a důvěra upadá“ říká analytik BHS Timur Barotov.
Výborný hospodářský růst ale na nestabilním základě
Akcie české zbrojařské skupiny Czechoslovak Group (CSG) za poslední měsíce prošly prudkým propadem. Od vrcholů krátce po vstupu na amsterdamskou burzu ztratila CSG více než polovinu své hodnoty. Přitom z čistě provozního pohledu firma stále vykazuje mimořádně silné výsledky: tržby v roce 2025 vzrostly meziročně o 72 % na zhruba 165 miliard korun, provozní zisk EBITDA přesáhl 42 miliard a poptávka po munici v Evropě zůstává extrémně silná. Proč se tedy investoři zbavují akcií CSG?
Hlavním problémem nejsou hospodářské výsledky, ale nedůvěra trhu vůči managementu CSG a skepticismus k budoucímu hospodářskému vývoji. Investory znervózňuje kombinace několika faktorů: spor s minoritním akcionářem Petrem Kratochvílem, otázky kolem dceřiné španělské muniční továrny FMG, slabší peněžní toky, a především kritická analýza americké investigativní společnosti Hunterbrook. Ta zpochybnila skutečný rozsah vlastní výroby CSG v oblasti střední a velkorážové munice, což je nejdůležitější podnikový segment CSG.
Je CSG výrobce či přeprodejce?
CSG chce být vnímána jako přední evropský výrobce munice srovnatelný s největším zbrojařem v Německu – Rheinmetall AG. Kritická analýza americké investigativní společnosti Hunterbrook ale ukazuje, že vlastní výrobní kapacita CSG je možná menší než kterou společnost deklaruje. To znamená, že větší část byznysu, než se předpokládalo možná stojí na kombinaci repasí, partnerství a integrace komponentů od třetích stran. Ačkoli CSG trhu již komunikovala svůj hybridní podnikový model kombinující vlastní výrobu a přeprodej, otázka je, jak velká část tržeb je skutečně vlastní výroba a zda si CSG nepřikrášlila v prospektu realitu.
Hybridní podnikový model sám o sobě nemusí být problém. Schopnost rychle získat, opravit, modernizovat a dodat vojenskou munici kde je potřeba byla v posledních letech mimořádně cenná a velmi zisková činnost. V prostředí akutního nedostatku munice dokázala CSG této situace výborně využít. Problém je v tom, že až pomine období akutní poptávky, nebo pokud dojdou snadno dostupné zásoby existující zastaralé munice, pak se může hospodaření CSG ostře zhoršit. Finanční vývoj CSG ukazuje pohádkově rychlý růst, kdy jim vzrostly tržby z přibližně 13,7 miliard korun v roce 2021 na 164,5 miliard korun v roce 2025, tedy dvanáctinásobně během pouhých čtyř let. Takový rapidní růst není charakteristický pro vertikálně integrovanou výrobní společnost s omezenou výrobní kapacitou. V roce 2026 podle předpokladů managementu CSG růst tržeb zpomalí z průměrných 87 % v posledních 4 letech na pouhých 16 %. To je ostrý propad v tempu růstu, dochází snadno dostupný vojenský materiál vhodný k repasování? Poptávka po vojenském materiálu je pořád silná, poptávkou to tedy zapříčiněné pravděpodobně nebude.
Z pohledu ocenění společnosti je velký rozdíl, zda si sama vyrábí výrobky, které následně prodává a disponuje tedy výrobní kapacitou, nebo nikoli. Výrobci si zpravidla zaslouží dražší ocenění a mají předvídatelnější a stabilnější hospodářský vývoj. Zklamání investorů tedy částečně odráží obavy ohledně skutečných výrobních kapacit CSG.
Záměrná manipulace s informacemi?
Hodnotu společnosti tlačí níže také zhoršující se pověst, kvůli potenciálně manipulativním praktikám kolem primárního úpisu svých akcií (IPO). Kritika se například týká neposkytnutí dostatečně detailních informací ohledně důležitých skutečností ovlivňující hodnotu CSG. Jedná se zejména o spor s minoritním akcionářem Petrem Kratochvílem, který dlouhodobě pracoval v CSG a rozhodl se nyní prodat svůj podíl na dceřiné firmě CSG, kvůli údajným manipulativním praktikám managementu. Ten Kratochvílovi měl zatajit úpis akcií a nabídnout odkup jeho podílu před IPO za zlomkovou cenu reálné hodnoty jeho podílu. Výsledkem je to, že Kratochvíl se rozhodl svůj podíl zpeněžit, což může být pro CSG problém, neboť se hodnota jeho podílu může vyšplhat až na 35 miliard korun. To může vést k zadlužení CSG, aby vyhověla požadavku Kratochvíla.
Dalším střípkem je španělská továrna FMG (Fábrica de Municiones de Granada), která byla dočasně suspendována z tendrů NATO kvůli vyšetřování možných korupčních praktik. To by mohlo ohrozit část poptávky ze strany států NATO v případě, že se korupce skutečně prokáže. U o branných firem jako CSG je důvěryhodnost velmi důležitá, protože státy a armády nechtějí být obviňovány z financování zkorumpovaných společností. Přestože CSG jakékoli pochybení odmítá a tvrdí, že interní audit nic problematického neodhalil, reputační škoda již vznikla. Také pověsti CSG neprospívá přehnaně nafouklá rámcová dohoda se slovenským Ministerstvem obrany ve výši 1,4 bilionu korun, nedostatečně transparentní reportování hospodaření, podezřele optimistické analytické výstupy od bankovních domů účastnících se IPO – JP Morgan, Deutsche Bank či BNP Paribas, rostoucí zadlužení, srovnatelně malé investice do výrobních kapacit či silně rostoucí zásoby.
Nelze spolehlivě tvrdit, že management CSG investory záměrně uváděl v omyl. Současně je ale zřejmé, že společnost měla velmi silnou motivaci prezentovat firmu před IPO v co nejlepším světle a maximalizovat výslednou valuaci. Právě proto dnes část trhu zpětně přehodnocuje, zda byly všechny podstatné informace komunikovány dostatečně transparentně a zda investoři správně chápali skutečnou strukturu zisků, výroby a rizik skupiny.
Akcie CSG zhruba na své férové hodnotě
V současné době je tak míč na straně managementu, jak tuto situaci bude reagovat a zda se rozhodne podniknout kroky k nápravě své pověsti, nebo bude nadále odmítat veškerá obvinění. Společnost CSG pravděpodobně není ani druhý Rheinmetall, ani pouhý překupník vojenského materiálu. Realističtější pohled je, že jde o rychle rostoucí hybridní obrannou skupinu, která velmi dobře monetizovala mimořádné podmínky posledních let a nyní stojí na rozcestí, kde se určí, zda dokáže přejít od modelu založeného na repasích k větší vlastní výrobě. Právě odpověď na tuto otázku pravděpodobně rozhodne o tom, zda současný propad akcií představuje pouze přehnanou paniku, nebo návrat valuace blíže ekonomické realitě. Akcie CSG proto nyní nepovažujeme za přehnaně levné. Při cenách kolem 400 Kč za akcii se CSG obchoduje poblíž své férového hodnoty. Valuace již na této ceně vypadá rozumněji než při IPO, ale stále není možné ji oddělit od důvěry, kterou si firma bude muset znovu vybudovat.
Mgr. Barotov Timur Capital Markets Analyst
x X
Fico se v Moskvě sešel s Putinem, ani letos se však vojenské přehlídky se nezúčastnil
Slovenský premiér Robert Fico se v sobotu v Moskvě sešel s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Do ruského hlavního města přijel na oslavy spojené s 81. výročím vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem ve druhé světové válce. Dopolední tradiční přehlídky na Rudém náměstí se ale nezúčastnil, napsalo ruské vydání stanice BBC. Fico je jediným lídrem ze zemí Evropské unie, který je oslavám ke Dni vítězství v Moskvě přítomen.
Ruské agentury podle BBC zveřejnily fotografii, kde si Fico třese rukou s Putinem. Fica uvítala u červeného koberce čestná stráž a orchestr, uvedla ruská státní agentura TASS k příjezdu slovenského premiéra do Kremlu.
Následné recepce se kromě Fica zúčastnili také představitelé dalších zemí včetně lídrů z Kazachstánu, Uzbekistánu, Laosu či Malajsie, uvedla TASS s tím, že Putin bude mít se slovenským premiérem bilaterální jednání.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pátek potvrdil dřívější zprávy, že Fico hodlá ruskému vůdci předat vzkaz od ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, s nímž se nedávno sešel.
Podle slovenských médií chce Fico rovněž na jednání s Putinem vyjádřit přesvědčení o blížícím se konci války mezi Ruskem a Ukrajinou.
Státníci řady evropských zemí omezili kontakty s představiteli Ruska po jeho vojenské invazi na Ukrajinu z února 2022.
Již loni předseda slovenské vlády navštívil Moskvu jako jediný lídr zemí EU a NATO. Tehdy rovněž jednal s Putinem. Slovenská opozice v době pokračující ruské agrese na Ukrajině premiéra za jeho cestu do Moskvy kritizuje.
Dnešní vojenská přehlídka na Rudém náměstí se uskutečnila bez pozemní vojenské techniky. Kreml podle agentury Interfax rozhodnutí odůvodnil nekulatým výročím a „hrozbou“ z Ukrajiny.
X X X
Hasiči na Žďársku chtějí překonat český rekord. Vodu v hadicích dopraví na víc než 64 kilometrů
Přibližně 2,5 tisíce hasičů se v sobotu pokouší dopravit vodu hadicemi na víc než 64 kilometrů a zdolat přitom výškový rozdíl 463 metrů. Pokud se to hasičům z více než 300 sborů na Žďársku podaří, překonají český rekord z roku 2010, který je zhruba o půl kilometru kratší.
V Bořínově řeka Svratka opouští kraj Vysočiny a teče dál do Jihomoravského kraje. Celý řetěz tady začínát, odtud budou hasiči hadicemi tlačit vodu z řeky Svratky zpátky k jejímu prameni ve Žďárský.
Hasiči na Žďársku se pokouší o nový rekord v dálkové dopravě vody hadicemi. Překonat chtějí více než 64 kilometrů
Teď už čekají na povel a na to, až se začnou zavodňovat hadice. Na to dojde v momentě, kdy bude celá trasa připravená a všechny hadice propojené.
Hasiči už jsou na nohou poměrně dlouho. Velká část sborů, které se zapojí do toho rekordu, spala v nedalekém Šiklově Mlýně. Budíček měli v pět ráno. Po společné snídani v šest hodin se pak rozdělili a vyrazili na svoje stanoviště. Těch mají na celé trase více než 160. Na všech jsou nachystané stříkačky, protože voda musí překonat více než 460 metrů převýšení, které je mezi místem, kde řeka opouští Vysočinu, a jejím samotným pramenem.
Podle jednoho z organizátorů Jiřího Sáblíka sice nikdy v praxi nebudou na takovou dálku vodu přepravovat, ale je to i dobré cvičení.
Hasiči doufají, že se rekord podaří překonat rychleji než v roce 2010, kdy k tomu došlo v pozdním odpoledni. Zatím se to ale nedá přesně odhadnout.
X X X
Festival ohavností. Jak si Rusové také připomínali Den vítězství
Je to v Rusku součástí stejného narativu. „Hrdinská oběť“ se oslavuje a nejen dětem se tak vštěpuje, že je taková budoucnost normální a čestná. Tento přístup kritizují jak nezávislí ruští sociologové, tak západní pozorovatelé. Efekt nepřetržité indoktrinace přetrvává prostě do konce jejich života, pokud totalitní režim nepadne dřív.
X XX
|
PÁDY CYKLISTŮ NA ZÁVODĚ V ITÁLII
|
I druhý dílek bulharského Gira narušil hromadný pád. A byl ještě hrůzostrašnější než v pátek.
23 kilometrů před cílem spadl ve sjezdu jeden z jezdců UAE, kterému ujelo na mokré vozovce kolo a nebezpečně zamířil pod svodidla. S sebou vzal jak některé týmové parťáky, tak cyklisty z dalších týmů.
Yates nakonec na kolo přeci jenom nasedl, jeho ambice na celkové pořadí se ale kvůli 14minutové ztrátě rozplynuly. Dopadl ale mnohem lépe než někteří jeho parťáci. Jay Vine a Marc Soler zamířili do nemocnice a čeká je vyšetření. Jednomu z jezdců UAE dost možná zachránila život přilba, protože do svodidel naletěl přímo hlavou…
Jezdci se vzpamatovávají z pádu
Vingegaard prozkoušel konkurenci
Organizátoři na pád zareagovali očekávaně – neutralizací. Trošku neočekávaně ale závodníky brzdili jen přibližně pět minut.
Profil 2. etapy Gira d’Italia 2
Ve výšlapu třetí kategorie, který vrcholil deset kilometrů před cílem, zabral největší favorit na celkové vítězství.
Vingegaardův nástup následoval Giulio Pellizzari, lídr Bory, a překvapivě držel tempo dvojnásobného vítěze Tour i Lennert van Eetvelt z Lotta. Společně trojice překonala vrchol kopce a s polštářem přes dvacet sekund sjížděla do cílového města Veliko Tarnovo, kde chtěla zabojovat vítězství.
Na poslední pětistovce se obě skupiny spojily. Jeden ze spolufavoritů etapy Christian Scaroni do čela skvěle vyvezl parťáka Silvu, který vybojoval triumf před Florianem St.
Páteční vítěz Paul Magnier dojel s dvouminutovou ztrátou a Silva se tak kromě etapového vavřínu raduje i z nejcennějšího dresu, který italský etapák nabízí.
Nový maďarský parlament zvolil Pétera Magyara premiérem
Pro Magyara se dnes vyslovilo 140 zákonodárců, 54 bylo proti, jeden se zdržel a čtyři členové parlamentu se hlasování nezúčastnili, napsaly světové agentury.
Tisza ve volbách získala ve 199členném zákonodárném sboru 141 křesel a bude tak mít ústavní většinu, což jí umožní měnit ústavu a prosazovat reformy.
Orbánova strana Fidesz má 52 mandátů a do sněmovny se dostalo také krajně pravicové hnutí Naše vlast (Mi Hazánk) se šesti křesly.
Ustavující zasedání nového parlamentu začalo v Budapešti dopoledne a poslanci nejprve složili přísahy. Následně do čela jednokomorového Národního shromáždění zvolili Ágnes Forsthofferovou, která krátce poté podle agentury AFP nařídila, aby se na budovu instituce po 12 letech vrátila vlajka Evropské unie.
Chci silnou střední Evropu, říká Magyar. Opírá se o odkaz Rakouska-Uherska |
Orbán podle AP v sobotu nebyl mezi nově zvolenými poslanci, kteří skládali přísahu. To se stalo poprvé od vzniku prvního postkomunistického maďarského parlamentu v roce 1990, napsala agentura.
Kyjev: Moskva zažila prehliadku hanby? Rusi hromžia aj priznávajú, že Zelenskyj ich ponížil?
Po odsúhlasenom prímerí hrozba útokov na Červené námestie síce pominula, ale trpký dojem z osláv v Rusoch zostal. Príčinou je dekrét ukrajinského prezidenta, v ktorom „umožnil“ v Moskve bezpečne si pripomenúť 81. výročie porážky nacistického Nemecka. „Nariaďujem povoliť 9. mája 2026 uskutočnenie vojenskej prehliadky v Moskve,“ ironicky napísal Volodymyr Zelenskyj. V Rusku jeho slová vyvolali nielen pobúrenie, zazneli aj výroky o ponížení jadrovej mocnosti.
Ukrajinský líder podpísal dekrét po tom, čo šéf Bieleho domu Donald Trump dohodol prímerie medzi dvomi bojujúcimi štátmi. Pokoj zbraní, s čím súhlasil Zelenskyj aj ruský vodca Vladimir Putin, má trvať od 9. do 11. mája.
Ukrajinský server TSN označil slávnostné udalosti v Moskve za prehliadku hanby. Narážal tým na skutočnosť, že prvýkrát po dvoch desaťročiach chýbala na Červenom námestí obrnená vojenská technika pre obavu z možných útokov ukrajinských dronov. Toto riziko existovalo až do neskorého večera 8. mája, keď Trump informoval o dohodnutom trojdňovom prímerí medzi Zelenským a Putinom.
Vráťme sa k dekrétu Zelenského. Ruskí vojnoví blogeri naň reagovali so slovami, ako sú poníženie a informačná špeciálna operácia. Všímajú si pritom tiež vetu ukrajinského prezidenta, ktorý v dokumente dokonca ironicky uviedol presné geografické súradnice Červeného námestia, kde „povolil“ Rusom oslavy. „Je to demonštratívne poníženie. Hovoria nám, že usporiadanie vojenskej prehliadky v Moskve závisí od ťahu pera Zelenského… Toto je pozvánka do hry, v ktorej nemáme nijaké dobré ťahy,“ konštatoval autor kanála Rybar, ktorým je Michail Zvinčuk.
Kanál s názvom Zápisky veterána publikoval podobný komentár ako Koc: „Už len to, že diskutujeme o ‚povolení‘ od Zelenského, je prehrou v informačnej vojne. Nepriateľ nám kreslí hranice na našom vlastnom námestí.“ Tento kanál dodal, že Rusko si nemalo všímať správu o dekréte, ale nakoniec sa stala jednou z hlavných večerných informácií v médiách pred slávnostným deviatym májom.
Ukrajinský server 24 kanal zhrnul reakcie Ruska takto: „Samozrejme, že mnohí sa v duchu propagandy ponáhľali s hrozbou okamžitého útoku na Kyjev. Zároveň sa objavila nečaká reakcia. Kremeľské bábky začali kritizovať Putina, nazývali ho hanbou Ruska a tiež ho vyzývali, aby uvoľnil miesto mladým a odišiel do dôchodku.“
V tomto kontexte dodajme, že najviac radikálni nepriatelia Ukrajiny v Rusku nepovažujú tempo postupu svojej armády za uspokojivé, pričom by radi videli čo najtvrdšiu odvetu za ukrajinské útoky zamerané najmä na ruské rafinérie. Podaktorí by dokonca privítali, keby Putin použil proti Ukrajine jadrové zbrane, a preto mu vyčítajú, že sa správa zhovievavo voči Zelenskému.
Beez odozvy nezostali ani oficiálni predstavitelia Ruska. Putinov hovorca Dmitrij Peskov odkázal Zelenskému toto: „Beda tomu, kto sa snaží žartovať s Dňom víťazstva,“ citovala ho agentúra TASS. Tá sa zmienila aj o reakcii šéfa parlamentného výboru pre zahraničné záležitosti Leonida Sluckého, „Dekrét Zelenského je skutok klauna a tanec na kostiach. Bezpečnosť osláv Dňa víťazstva zaručujú ruské ozbrojené sily a prehliadka sa uskutoční bez tohto vulgárneho dekrétu,“ dodal Sluckij pred moskovskými oslavmai Dňa víťazstva.
x XX
Na začiatku vzťahu ste sa jeden druhého nevedeli nabažiť. Stačil pohľad, dotyk či krátka správa a iskra vzplanula okamžite. Postupom času sa však rytmus každodennosti usadil do rutiny a tá nahradila romantické očakávania. Dlhodobé partnerstvá prirodzene prechádzajú do pokojnejšej fázy, kde spontánna túžba už nie je taká intenzívna. To však neznamená, že treba rezignovať. Práve naopak, je to šanca dať vášmu vzťahu nový rozmer.
Plánovanie ako nový začiatok
Predstava, že si milovanie zapíšete do kalendára, vám možno naháňa zimomriavky. Nemá byť predsa vášeň spontánna? Odborníci však upozorňujú, že v dlhodobých vzťahoch je bežnejšia vedomá než náhla túžba. Plánovanie môže vytvoriť priestor, v ktorom sa chuť ešte len rozvinie. Neplánujete výkon, ale príležitosť byť si blízko. A práve to môže byť impulzom, ktorý vašu intimitu prebudí. Ak máte zdieľaný kalendár a zrazu uvidíte, že miláčik naplánoval spoločný večer, alebo masáž, nenechá vás to chladnou. A rovnako môžete postupovať aj vy.
Prečo čakať nestačí?
Možno si hovoríte, že počkáte, kým „na to bude chuť“. Lenže stres, pracovné tempo a nedostatok spánku túžbu objektívne znižujú. Čakanie na ideálny moment sa tak môže natiahnuť na týždne. Zdieľaný kalendár v mobile či dokonca klasický nástenný plánovač vám pomôžu dať intimite konkrétne miesto. Už samotná konverzácia o spoločnom termíne môže medzi vami vytvoriť príjemné napätie. A jemné upozornenie v telefóne? To môže pôsobiť prekvapivo vzrušujúco
Nemajte očakávania, iba buďte spolu
Kľúčom nie je povinnosť, ale vedomé rozhodnutie. Vyhraďte si čas, keď máte najviac energie a minimum rušivých vplyvov. Vypnite telefóny, zabezpečte, aby vás nikto nerušil a vytvorte si atmosféru, na ktorú sa budete tešiť. Intimita sa nemusí začínať ani končiť konkrétnym očakávaním. Z plánovaného času sa môže vyvinúť nežnosť, rozhovor či vášnivý večer. Bez tlaku a bez stresu.
Skúste zmeniť zaužívaný scenár
Kto povedal, že milovanie patrí výhradne noci? Ak večer padáte únavou do postele, skúste si nastaviť budík o pár minút skôr. Ráno môže priniesť sviežosť, ktorú večer márne hľadáte. Keď deti ešte spia a dom je tichý, vytvára sa priestor pre pokojné a sústredené chvíle vo dvojici. Zmena času môže priniesť aj zmenu dynamiky a práve to váš vzťah potrebuje.
Gesto, ktoré hovorí za všetko
Plánovanie intimity nie je chladná logistika. Je to jasný signál, že vám na vzťahu záleží a nechcete sa zmieriť s tým, že sex sa stane poslednou položkou na zozname. Podobne ako pri cvičení. Nie vždy sa vám chce, no keď začnete, pocit po ňom stojí za to. Pravidelný sex prináša nielen fyzické potešenie, ale aj lepšiu náladu, menej stresu a silnejší pocit blízkosti. Možno stačí jediné spoločné rozhodnutie a váš kalendár sa stane tým najlepším spojencom vašej vášne.