Setkání amerického a čínského prezidenta ukázalo, jak výrazně se za poslední roky proměnilo postavení Pekingu ve světě. Vedle obchodních dohod se řešil Tchaj-wan, Írán i rostoucí čínský vliv v globální politice. Tématu se v rozhovoru pro Radiožurnál podrobněji věnuje Vlastislav Bříza z Univerzity Karlovy, odborník na bezpečnost a mezinárodní vztahy.

Začněme tím, že před chvílí skončila návštěva amerického prezidenta, který se setkal, jak se říká, se svým čínským protějškem. Oba lídři se shodli, že budou náležitě zohledňovat vzájemné obavy a posílí komunikaci a koordinaci v mezinárodních a regionálních otázkách. Končí tak americká ochrana v Tchaj-wanu?

Nekončí, takhle bych to určitě nebral. Podstatné je, že se shodli, že setkání těchto dvou představitelů jsou nejdůležitějšími na světě. Tím si chtěl prezident deklarovat, že Čína vstoupila na pole „supervelmocenského“ soupeření se Spojenými státy, že se odtrhla od dalšího zbytku pelotonu, jako je Indie, Rusko a spol., a že již hraje dominantní roli ve světě.

Prezident Si chtěl akcentovat, že Čína se odtrhla od pelotonu, jako je Indie, Rusko apod., a hraje dominantní roli ve světě, všímá si bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza

To bylo to, co chtěl akcentovat. My dva jsme v tuto chvíli nejdůležitější státníci světa, podle nás dvou se bude točit svět. To bylo tím poselstvím toho prvního setkání.

Donald Trump to říkal podobně, když mluvil o Íránu. Měl prohlásit, že s jeho protějškem urovnali řadu různých problémů, které by jiní lidé vyřešit nedokázali.
Máte pravdu, a pojďme to ještě posunout z hlediska Číny a její role na této schůzce. Čína 2026 není Čína 2017. Proč to říkám? V roce 2017 navštívil Donald Trump Čínu a ta jednání se odehrávala úplně jinak než teď. V tuto chvíli je vidět, že Čína je podstatně asertivnější a ekonomicky vyspělejší, než byla, ač má svoje problémy, svoje neduhy. 

Kdo je však ve světové ekonomice nemá. Například realitní bublina, odtrženost několika set tisíc bytů od reality, tržní síla obyvatel a větší rozevření nůžek mezi bohatými a chudými. To všechno se v Číně bezesporu děje a je to více než v tom roce 2017.

Vojenské posílení, pokročilost v technologiích, nejenom z hlediska klasické civilní ekonomiky, ale i vojenské ekonomiky, to všechno se propsalo do toho, že Čína je jednoznačně asertivnější.

Narážím tím na prohlášení prezidenta Si, který první den schůzky de facto varoval prezidenta Spojených států amerických, ať nedělá chyby na straně Tchaj-wanu. To je něco nemyslitelného a bezprecedentního, že by si někdo dovolil varovat prezidenta nejsilnější supervelmoci světa.

Který na to nereagoval.
Který na to de facto nereagoval. Naopak na konci setkání konstatoval, že jednání dopadla dobře, že byla plodná a vůbec se proti tomu neohradil. To o něčem svědčí.

Tam je zajímavá ještě jedna věc. O čem vypovídá složení té americké delegace, tedy letoun plný byznysmenů první třídy?
To vypovídá o tom, že Donald Trump kontinuálně klade důraz na obchod a na byznys. Nechci říct, že by tyto vztahy byly zúženy jenom na byznys, ale ten tam hrál dominantní roli. Ostatně světovými médii proběhla fotografie Elona Muska, který se fotografoval jako turista namísto člena vládní delegace.

Je také pravda, že se v onom letadle nacházel kapitál, který by rozhodně tvořil velkou část evropské ekonomiky typu Německa. Šéf Applu, šéf Nvidie jako výrobce čipů, 30 generálních ředitelů velkých podniků, ta delegace byla opravdu impozantní. Kontrakt na 200 boeingů hovoří sám o sobě, ačkoliv bylo očekáváno, že těch boeingů bude ještě víc. Takže ano, důraz na obchod a na byznys.

Peking v souvislosti se summitem prezidentů vyzval k úplnému příměří na Blízkém východě a k co nejrychlejšímu znovuotevření Hormuzského průlivu. O co tam Čínské lidové republice jde?
O stabilitu, o ropu a o další rozšiřování svého vlivu do oblasti. Čína od Íránu odebírá něco mezi 10–14 % své spotřeby ropy. Obráceně jde ale o daleko podstatnější věc. Z pohledu Íránu něco mezi 80–90 % ropy jde do Číny. Írán je tak na čínských odběrech kompletně závislý, a proto má Čína na Írán páku, vyvíjí na něj apel.

Ten obchod není jednostranný. Čína do Íránu posílá i zboží nejenom dvojího určení, ale i pro čistě vojenské účely. Je dominantním dodavatelem chemikálií, které slouží pro výrobu tuhých paliv pro íránský balistický program, takže to jde o velice zásadní věc.

Jedna loď s těmito komponenty byla již zastavena americkou blokádou v Hormuzském průlivu. Prezident Trump tak chtěl apelovat na to, aby se Čína do situace vložila, zklidnila ji a přestala tyto komponenty dodávat.

Prezident Si na to reagoval relativně vstřícně. Do budoucna se dodávek čistě vojenského materiálu do Íránu vyvaruje. Co je myslím důležité a pro svět dobré, že se oba státníci shodli, že by Írán neměl mít jadernou zbraň.

X X X 

ZBRANÉ  Z  ČÍNY  VYUŽÍVAJÍ  UKRAJINCI?

Záhada na frontě: Ukrajinci používají ničivé zbraně z Číny. Analytici spekulují o dodavateli

Co byste měli vědět, než začnete číst: Čínský systém FN-16: Nová zbraň na Ukrajině. Zbraň se objevila ve výzbroji ukrajinské 

Na ukrajinské frontě se objevil raketový systém FN-16 čínské výroby, který je schopný sestřelovat letadla a vrtulníky. Informovali o tom analytici deníku Defence-Blog, kteří si zbraně všimli na fotografiích praporu ukrajinské protivzdušné obrany 160. mechanizované brigády, píše agentura Unian. Jak se zbraně z Číny, která uvedla, že nebude podporovat žádnou ze stran konfliktu, dostaly na frontu, není jasné.

Ukrajinské ozbrojené síly začaly používat přenosné protiletadlové raketové systémy FN-16 čínské výroby, informovali analytici deníku Defence-Blog. Tyto zbraně se podle nich objevily ve výzbroji vojáků praporu protivzdušné obrany 160. mechanizované brigády Ukrajiny, což dokazují fotografie zveřejněné tiskovou službou brigády.

 Ukrajinci udeřili na ropný kolos Kremlu, obří rafinerii pohltily plameny. Třásla se i Moskva.

„Jednotky protiletadlového raketového praporu udržují oblohu pod svou bdělou kontrolou každý den i každou noc. Detekují nepřátelské cíle, sledují je a ničí je dříve, než mohou udeřit,“ uvedla brigáda ve svém prohlášení.

Systém FN-16 je exportní verzí čínského systému protiletadlové obrany QW-2, který je zase kopií sovětského komplexu Igla. Raketa má infračervenou naváděcí hlavici a je určena k ničení letadel a vrtulníků v nízkých výškách. Stejně jako ostatní systémy protiletadlové obrany své třídy, také FN-16 poskytuje pěchotním jednotkám možnost samostatně bojovat proti vzdušným hrozbám bez zapojení protiletadlových raketových systémů, píše agentura Unian.

Společnost China Defense na svém webu uvádí, že systém FN-16 využívá Čínská lidová osvobozenecká armáda a řada spřátelených zemí jako přední zbraň protivzdušné obrany krátkého doletu.

Mezi přednosti systému FN-16 má podle výrobce patřit:

• Velmi přesné navádění a vysoká účinnost zásahu.
• Odolnost vůči rušení.
• Širší oblast detekce a zachycení cíle.
• Jednoduché ovládání i údržba.
• Kompatibilita s různými odpalovacími platformami.

Jak se protivzdušný systém FN-16 dostal na Ukrajinu, není v současné době jasné. Čína totiž dříve výslovně uvedla, že nebude dodávat zbraně žádné straně konfliktu. Analytici poznamenávají, že tento přenosný systém protivzdušné obrany se aktivně vyváží do mnoha zemí Asie a Afriky. Někteří z nich pak naznačují, že FN-16 by mohl být součástí vojenských dodávek z Íránu do Jemenu. Spojené státy totiž již dříve potvrdily, že několik takových zásilek zbraní zachytily a poté je převezly na Ukrajinu.

„Zbraně čínské výroby jsou široce distribuovány prostřednictvím zprostředkovatelů a konfiskací během konfliktů v různých válčištích světa a samotný výskyt vybavení čínského původu v zóně konfliktu nenaznačuje přítomnost dodávek z Pekingu,“ uvedl web Defense-Blog.

X X X

Členské státy Rady Evropy (RE) se v pátek shodly na společném prohlášení zmírňujícím Evropskou úmluvu o lidských právech s cílem usnadnit vyhošťování migrantů. Text podle oficiálních informací organizace schválili ministři zahraničí 46 členských zemí.

Právně nezávazná deklarace má za cíl aktualizovat interpretaci 75 let staré konvence a přizpůsobit ji striktnější migrační politice evropských zemí, jejichž vlády čelí tlaku pravicových populistů, napsal zpravodajský web Politico. Prohlášení kritizovaly organizace hájící lidská práva.

„Deklarace zdůrazňuje, že státy mají nezpochybnitelné právo kontrolovat vstup a místo pobytu zahraničních státních příslušníků a že je pro státy povinností a nutností chránit své hranice v souladu s úmluvou,“ uvedla RE v prohlášení po ministerském jednání v moldavské metropoli Kišiněvu.

Země, které jsou pod tlakem masové migrace, mohou podle prohlášení využívat k jejímu zvládání například „návratová centra“ ve třetích zemích či posílenou spolupráci se zeměmi původu migrantů.

Jedním ze států, který tlačil na změnu v interpretaci úmluvy, byla Británie, kde jsou vládní labouristé pod tlakem protiimigrační strany Reform UK. Ta vévodí voličským průzkumům a stejně jako konzervativci hrozí, že v případě nástupu do vlády v zájmu snadnějšího vyhošťování migrantů opustí Evropskou úmluvu o lidských právech, píše Politico.

Ministryně zahraničí Yvette Cooperová prohlásila, že prohlášení „odráží realitu dneška“ a že díky němu budou moci být efektivněji vyhošťováni zločinci a lidé obvinění z páchání zločinů za hranicemi.

Rada Evropy dohlíží na činnost Evropského soudu pro lidská práva, který rozhoduje v mnoha případech týkajících se ochrany práv migrantů vycházejících z úmluvy. Prohlášení může oslabit jak samotnou úmluvu, tak pozici soudu, uvedla pátek podle agentury AP Ciara Catelliová, mluvčí lidskoprávní organizace PICUM.

Vlády se podle ní deklarací snaží tlačit na nezávislý soud, aby oslabily dlouhá léta platnou ochranu migrantů a usnadnily deportace lidí, kteří ve své vlasti mohou například čelit mučení.

Rada Evropy je mezinárodní organizace se sídlem ve Štrasburku. Sdružuje 46 evropských zemí a nemá souvislost s Evropskou unií ani s jejími institucemi. Česko je členem od roku 1993.

X XX

Papež: Zbrojení ochuzuje, obohacuje jen elity

Papež Lev XIV. včera odsoudil nárůst vojenských výdajů v Evropě, které loni překročily nejvyšší úroveň od konce studené války. Podle papeže to představuje zradu diplomacie. Papež na římské univerzitě Sapienza řekl, že takové výdaje by se neměly nazývat „obranou“.

„Neříkejme ‚obranou‘ znovuvyzbrojování, které zvyšuje napětí a nejistotu, ochuzuje investice do vzdělávání a zdravotnictví, zrazuje důvěru v diplomacii a obohacuje elity, které jsou lhostejné ke společnému dobru,“ řekl papež. Varoval před používáním umělé inteligence pro vojenské účely a uvedl, že konflikty na Ukrajině, v Gaze, Libanonu a Íránu demonstrují „nelidský vývoj vztahu mezi válkou a novými technologiemi ve spirále destrukce“.

Papež Lev XIV. vyzval přibližně 110 000 studentů univerzity, aby „nebyli omezeni ideologiemi a národními hranicemi“. „Společně se mnou a mnoha bratry a sestrami se staňte tvůrci pravého míru,“ naléhal.

Jana Putzlache, server vasevec.

X XX

Sudetští Němci byli pátou kolonou Adolfa Hitlera. A dost

Sudetoněmecký landsmannschaft má značnou podporu u pravicově části obyvatelstva a jejich politiků, velmi často klerikálně zaměřených, také velmi často působících na Moravě

Pro nás, kteří máme historickou paměť, samozřejmě víme, že jejich silná destruktivní činnost proti Československu ve třicátých letech minulého století, byla jedním z hlavních argumentů, které Hitler a jeho lidé používali k podpoře rozbití Československa v podobě vyklizení českého pohraničí, následnému vyhlášení Slovenského štátu a po okupaci hitlerovskými vojsky k následnému vyhlášení Protektorátu Böhmen und Mähren.

Bez několika měsíčních brutálních aktivit Sudetských Němců by se Hitlerovi tak snadno Československo nepodařilo rozbít.

V samotném protektorátu po jeho okupaci Německem na vedoucích místech represivních policejně-teroristických nacistických orgánů byly převážně říšští Němci, ale sudetští Němci na represích vůči českému  obyvatelstvu zaujímali středně vysoké postavení.

Přesto v podstatě 2. nejvyšší postavení v utlačovacím aparátu Protektorátu zaujal bývalý československý poslanec, K. H. Frank který – a to je symbolické – po atentátu na zastupujícího protektora Reinharda Heydricha navrhl Adolfu Hitlerovi v Berlíně jako trest  vypálení vesnice Lidice.

Tento sudetský Němec (podle AI) postupně dosáhl vrcholného postavení

• Státní tajemník v Úřadu říšského protektora (1939–1943)
• Státní ministr pro Čechy a Moravu (1943–1945) – de facto druhý muž Protektorátu
• Vyšší velitel SS a policie (HSSPF) – klíčová mocenská funkce
• Generál policie a SS-Obergruppenführer

Právem byl za své zločiny odsouzen k trestu smrti oběšením

Když dnes posloucháme Posselty a spol., líčí minulost sudetských Němců jako bezúhonných občanů, kteří nenesou za nic žádnou vinu, je to odpudivé.

Smířit se zločinným jednáním sudetských Němců, nebo alespoň jejich značné části, možné není.

A je zcela nepochybné, že zde  po konci války zkrátka žít nemohli. Pro většinu Čechů byli brutálními utlačovateli – a upřímně – jejich odsun (nikoliv vyhnání – jak si to upravují) jako rozhodnutí válečných velmocí USA – Sovětského svazu – Velké Británie, byl  s ohledem na přirozený odpor Čechů  nezbytný a ve skutečnosti v jejich lidském zájmu.

Dnes se Poslanecká sněmovna postavila proti konání srazu Sudetoněmeckého landsmannschaftu v Brně.

Její  usnesení je moudré, zejména, když jsme zaznamenali, že se srazu hodlá zúčastnit bavorský ministerský předseda Markus Söder, kterého následně pozval na Hrad prezident  Pavel, zjevně  s cílem vyvolat další konflikt s vládní koalici.

JUDr. Jiří Vyvadil, server vasevec.

X XX

Papež: Zbrojení ochuzuje, obohacuje jen elity

Papež Lev XIV. včera odsoudil nárůst vojenských výdajů v Evropě, které loni překročily nejvyšší úroveň od konce studené války. Podle papeže to představuje zradu diplomacie. Papež na římské univerzitě Sapienza řekl, že takové výdaje by se neměly nazývat „obranou“.

„Neříkejme ‚obranou‘ znovuvyzbrojování, které zvyšuje napětí a nejistotu, ochuzuje investice do vzdělávání a zdravotnictví, zrazuje důvěru v diplomacii a obohacuje elity, které jsou lhostejné ke společnému dobru,“ řekl papež. Varoval před používáním umělé inteligence pro vojenské účely a uvedl, že konflikty na Ukrajině, v Gaze, Libanonu a Íránu demonstrují „nelidský vývoj vztahu mezi válkou a novými technologiemi ve spirále destrukce“.

Papež Lev XIV. vyzval přibližně 110 000 studentů univerzity, aby „nebyli omezeni ideologiemi a národními hranicemi“. „Společně se mnou a mnoha bratry a sestrami se staňte tvůrci pravého míru,“ naléhal.

X X X

V Kongu propukla epidemie eboly, lidé umírají. První případ hlásí také Uganda

Na severovýchodě Konga v provincii Ituri propukla epidemie eboly, oznámilo v pátek na síti X africké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Oznámeno bylo 65 mrtvých a bezmála 250 případů s podezřením na nákazu virem. 

Agentura Reuters pak večer oznámila, že ohnisko nemoci v pátek potvrdila i sousední Uganda. Ta zatím eviduje jednoho nakaženého, který zemřel.

Ugandské ministerstvo zdravotnictví zatím eviduje potvrzený případ nákazy u muže, který byl občanem Konga. Žádné místní případy Uganda zatím nepotvrdila. Pacient zemřel na jednotce intenzivní péče poté, co se u něj objevily krvácivé příznaky, které jsou pro ebolu typické.

„CDC má rozsáhlé zkušenosti a odborné znalosti v reakci na ohniska eboly, s ministerstvem zdravotnictví Konžské demokratické republiky úzce spolupracujeme,“ řekl úřadující ředitel Jay Bhattacharya. CDC podle něj poskytuje technickou pomoc vládám Konga i Ugandy.

Výsledky předběžných laboratorních testů potvrdily přítomnost viru ve 13 z 20 konžských vzorků. Testy provedl konžský Národní institut pro biomedicínský výzkum.

Podle šéfa Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse vyslala WHO do oblasti už minulý týden svůj tým, aby pomohl s vyšetřováním ohniska a s odběrem vzorků. První výsledky ebolu nepotvrdily, nová analýza ve čtvrtek už ano. WHO zároveň uvolňuje 500 tisíc dolarů (10,4 milionu Kč) na podporu reakce konžských úřadů, uvedla agentura AP.

Konžská provincie Ituri je odlehlá oblast se špatnou dopravní infrastrukturou. Navíc ji sužuje násilí, které páchá řada povstaleckých i provládních ozbrojených skupin.

Loni v prosinci konžské úřady oznámily konec epidemie eboly v provincii Kasai na jihu země, kde propukla v září. Podle tamního ministerstva zdravotnictví si vyžádala 43 obětí.

Ebola se šíří kontaktem s nakaženou osobou nebo kontaminovaným materiálem. Projevuje se krvácením a k symptomům patří horečka, zvracení, průjem či bolesti svalů.

Virus v Africe způsobil několik epidemií nemoci, jejíž smrtnost dosahuje 25 až 90 procent. Už několik let proti ní existují vakcíny. Nejhorší epidemie vypukla na začátku prosince 2013 v západní Africe. Ebole tehdy za více než dva roky podlehlo přes 11 tisíc lidí.

X XX

Exkomunitovin Pavloci:Zelenský miluje drogy.

Zelenskyj miluje drogy, tvrdí Takáč s odkazom na rozhovor exhovorkyne, ktorá záhadne otočila. Kyjev ostro reaguje

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj miluje drogy a platí ministrov načierno. Vo videu zverejnenom vo štvrtok na svojom facebookovom profile to vyhlásil slovenský minister poľnohospodárstva Richard Takáč, ktorý je tiež podpredsedom vládneho Smeru premiéra Roberta Fica. Takáčove výroky vo vyhlásení zverejnenom v noci na dnešok kritizoval ukrajinský veľvyslanec Myroslav Kastran, podľa neho minister ohrozuje vzťahy medzi oboma krajinami.

Minister pôdohospodárstva Richard Takáč (Smer) počas tlačovej konferencie v Bratislave v pondelok 11. mája 2026.

„Zelenskyj čelí megaškandálu. To, čo narozprávala jeho bývalá hovorkyňa, je podľa mňa na okamžitú rezignáciu. Už dlho sa hovorí, že Zelenskyj miluje drogy, ale teraz je to potvrdené,“ uviedol Takáč.

Slovenský minister do nahrávky doplnil vyjadrenie bývalej hovorkyne Zelenského Julije Mendelovej. Tá v rozhovore s americkým moderátorom Tuckerom Carlsonen tvrdila, že v roku 2021 videla ukrajinského prezidenta brať drogy. Dodala, že bola svedkom diskusie za účasti Zelenského o vyplácaní peňazí ukrajinským ministrom mimo ich oficiálny príjem. „Kým občania v Európe šetria, tak miliardy odtekajú do systému plného otáznikov,“ doplnil Takáč v súvislosti s európskou podporou Ukrajiny.

Zelenskyj je seriózny človek, tvrdila Mendelová pre Pravdu

„V súkromí je Volodymyr Zelenskyj veľmi serióznym človekom. Ak používa humor, tak na to, aby v diplomacii obrúsil hrany, zatlačil na nejaké rozhodnutia, a aby podčiarkol veci, ktoré sú pre neho politicky dôležité. Zelenskyj v žiadnom prípade nie je len nejakým zabávačom. Je to perfekcionista. Vzťahuje to na seba, ale aj na svoj tím,“ povedala Julija Mendelová v rozhovore pre Pravdu v roku 2023. „Pracovala som s ním dva roky. Nikdy som nevidela, že by utekal pred výzvami a že by sa vyhýbal riziku. Každý mesiac sme navštívili Donbas. Zelenskyj vždy išiel až na líniu medzi okupovaným územím a tým, ktoré kontrolovala ukrajinská vláda. Neraz sme tam boli počas ostreľovania, ale on neutiekol. Raz sme boli asi 80 metrov od Rusov či ruských žoldnierov,“ tvrdila Mendelová.

Hovoril aj o smrteľnej hrozbe pre Fica

„Minister poľnohospodárstva a rozvoja vidieka Richard Takáč svojimi ďalšími absurdnými vyjadreniami na adresu prezidenta Ukrajiny Volodymyra Zelenského predstavuje hrozbu pre ukrajinsko-slovenské vzťahy. Takáto rétorika neprispieva ani k uskutočneniu ďalších medzivládnych konzultácií, ani k návštevám na najvyššej úrovni,“ napísal v reakcii veľvyslanec Kastran.

Takáč tento rok v marci tvrdil, že Ficovi neodporúča cestu do Kyjeva, pretože na Ukrajine sú ľudia, ktorí sú schopní slovenského premiéra zastreliť len preto, že má iný názor, než si praje Zelenskyj.

Je to diktátor, ktorý berie kokaín, obula sa do Zelenského jeho bývalá hovorkyňa

Slovnými výpadmi na adresu Zelenského v minulosti nešetril ani sám Fico. Napríklad vlani označil ukrajinského prezidenta za nepriateľa, a to kvôli tomu, že Ukrajina nepredĺžila dohodu s Ruskom o tranzite jeho plynu cez svoje územie ďalej na Slovensko. Fico kritizoval Zelenského aj tento rok, keď po januárovom prerušení dodávok ruskej ropy ropovodom Družba na Slovensko obvinil Kyjev z toho, že obnovenie tranzitu suroviny zdržiava z politických dôvodov. Ukrajina uviedla, že ropovod poškodil útok Ruska počas jeho pokračujúcej vojenskej agresie proti nej; dodávky ropy potom boli obnovené v apríli.

Fico a Zelenskyj rokovali v Jerevane

Minulý týždeň sa Fico zišiel so Zelenským v Jerevane na okraj summitu Európskeho politického spoločenstva. Ukrajinský prezident potom vyjadril vďaku za slovenskú podporu vstupu Ukrajiny do Európskej únie. Fico po schôdzke povedal, že ďalšie spoločné rokovania vlád oboch krajín bude v Bratislave alebo v Kyjeve. Zároveň zopakoval, že sa Zelenským sa rozchádzajú v názoroch na niektoré témy a že Slovensko naďalej nebude zadarmo dodávať zbrane Ukrajine. Fico od začiatku vojenskej invázie Ruska do susednej krajiny vo februári 2022 Kyjev zatiaľ nenavštívi

X X x

Úsmevy pre kamery, za dverami hrozby. Čína dala Trumpovi jasné varovanie 

Prezident Donald Trump sa v piatok 15. mája 2026 rozprával s čínskym prezidentom Si Ťin-pchingom v rezidencii vedenia provincie Zhongnanhai v Pekingu.Zdroj: Reuters/Mark Schiefelbein

Trump so Si Ťin-pchingom uzavreli balík dohôd, no colná vojna sa neskončila. Peking pri Taiwane pritvrdzuje a varuje pred rizikom otvoreného konfliktu.

Prinášame vám prehľad najdôležitejších zahraničných udalostí a aj niečo navyše. Dnes ich pre vás pripravila redaktorka zahraničného oddelenia Barbora Libayová.

V tomto výbere prejdeme na výsledky americko-čínskeho samitu, na ktorom sa americký prezident Donald Trump pozrel do Číny za svojím čínskym náprotivkom Si Ťin-pchingom prvýkrát od roku 2017. Za deväť rokov sa toho však zmenilo mnoho. A pozrieme sa aj do Maďarska, ktoré cez víkend získalo nového premiéra. Péter Magyar to však po 16 rokoch vlády Viktora Orbána nebude mať jednoduché.

Veľké nákupy a gestá zatienili chýbajúce dohody

Americký prezident Donald Trump ukončil ostro sledovanú dvojdňovú návštevu Pekingu, ktorú sám označil za „neuveriteľnú“ a historickú. Napriek vzájomným prejavom rešpektu a deklarovaným „fantastickým obchodným dohodám“ však k zásadnému prelomu vo vzťahoch dvoch najväčších svetových ekonomík nedošlo.

Namiesto hlbokých reforiem priniesol samit skôr prísľuby čiastkových nákupov amerických tovarov, snahu o stabilizáciu a ostré varovania zo strany Číny v otázke Taiwanu.

Americký prezident Donald Trump sa prechádza s čínskym prezidentom Si Ťin-pchingom počas uvítacieho ceremoniálu vo Veľkej sieni ľudových zhromaždení v Pekingu v Číne 14. mája 2026.Zdroj: Reuters/Evan Vucci

Miliardy na stole, ale clá ostávajú

Americký prezident pricestoval do Číny s cieľom prinútiť Peking „otvoriť“ svoju ekonomiku, keďže jej domáci trh zostáva pre zahraničné firmy často prísne regulovaný. Pri odchode síce vyhlásil, že sa podarilo vyriešiť množstvo problémov, ktoré by iní nezvládli, no konkrétne dohody sa zameriavajú predovšetkým na oblasti, kde sa dopyt Číny prirodzene prekrýva s ponukou USA. Zásadnejšie ústupky Čína podľa analytikov neponúkla.

Medzi kľúčové ekonomické body samitu patrí napríklad dohoda v leteckom priemysle. Podľa Trumpa Čína súhlasila s nákupom 200 komerčných lietadiel Boeing. Išlo by o prvý nákup amerických komerčných lietadiel zo strany Číny za takmer desaťročie. Peking ani samotný Boeing však túto dohodu a presné číslo zatiaľ oficiálne nepotvrdili, čo na trhoch spôsobilo určité sklamanie.

Americký prezident Donald Trump vedľa čínskeho prezidenta Si Ťin-pchinga na štátnom bankete vo Veľkej sieni ľudových zhromaždení v Pekingu v Číne 14. mája 2026.Zdroj: Reuters/Evan Vucci

Čínsky líder zároveň vyjadril záujem o nákup americkej ropy. Očakáva sa tiež zvýšený import sóje, hovädzieho mäsa a hydiny. Americký obchodný zástupca Jamieson Greer avizoval uzavretie zmlúv na poľnohospodárske produkty v hodnote desiatok miliárd dolárov.

Obaja lídri sa tiež dohodli na zriadení nového inštitútu, ktorý by mal riadiť vzájomné investície a zmierňovať obchodné trenice bez nutnosti neustále otvárať vyjednávania o clách.

X XX

Veľa otázok, málo odpovedí. Armádny megaprojekt za 450 miliónov výrazne mešká, Kaliňák je nervózny

Po štyroch rokoch nemáme ani jedno bojové obrnené vozidlo. Kým na ministerstve panuje pre meškanie dodávok nervozita, fínska Patria zase hovorí, že nie je nič nezvyčajné, ak pri veľkých projektoch vznikajú náročné výzvy. V akej fáze je doručovanie osemkolesových Patrií za takmer 450 miliónov eur?

Incheba IDEB 2026 – R. Kaliňák o výbere nových tankov: Producenti ponúkajú kompletný presun výroby na Slovensko

Obojživelníky do náročného terénu so silnou balistickou a protimínovou ochranou pre vojakov a nízkymi nákladmi na servis. Aj takto ministerstvo obrany prezentovalo v roku 2023 príchod obrnených vozidiel Patria, ktorý označilo za dôležitý míľnik a veľký krok vpred pre armádu. V ozbrojených silách majú totiž nahradiť zastarané pásové BVP-1 (bojové vozidlo pechoty, pozn. red.), ktoré sa vyrábali ešte za socialistických čias.

Slovensko si od Fínov ešte v roku 2022 objednalo 76 vozidiel Patria za takmer 450 miliónov eur, pričom zákazka pozostávala z troch variantov 8 × 8. Desať vozidiel bolo ambulantných, šesť veliteľských a 60 v bojovej verzii.

Dva tanky, dve riešenia. Kaliňák ukázal, z ktorých strojov by si armáda mohla vyberať

Kto vyrába čo

Jednou zo základných podmienok dohody bolo čo najvyššie zapojenie slovenského obranného priemyslu pri ich výrobe. Kým prvé – zdravotnícke a veliteľské – vozidlá dodávajú priamo zo Škandinávie, z liniek slovenskej firmy CSM Industry majú zísť bojové verzie. Z domácej produkcie sú aj komponenty. Diaľkovo ovládanú vežu Turra 30 s kanónom kalibru 30 milimetrov vyrába podnik EVPÚ z Novej Dubnice.

Vozidlá 8 x 8 Patria

Pravda sa bola v závode,kde sa vyrába celá nezbraňová časť, osobne pozrieť ešte vlani v apríli. V tom čase vyrábali 18. kus trupu a na montáži mali úvodných sedem kusov. Podľa vedenia podniku zmontovali prvú Patriu koncom minulého marca a tá išla na testy. Tie spočívajú v skúšobných jazdách, no aj zo skúšok v bazéne, kde sa overuje ich vodotesnosť a schopnosť plavby.

Z Gemera potom slovenské Patrie putujú na Považie do štátnej zbrojovky Konštrukta Defence, kde na ne namontujú streleckú vežu a ďalšie vojenské vybavenie.

Fínske transportéry budú vyzbrojené aj ďalším tuzemským výrobkom, a to novým kanónom GTS-30/N, ktorý vyvinula dubnická zbrojovka ZŤS Špeciál podľa požiadaviek NATO. Do sériovej výroby ho zaradila pred dvoma rokmi.

1. Vanbockryck z firmy Patria: Čaká sa na výsledky kontrol, aby sme sa posunuli do ďalšej fázy. Meškania pri veľkých projektoch nie sú nezvyčajné

Hoci všetko znie idylicky, okolo Patrií je v posledných mesiacoch rozruch. Prvé vozidlo mali totiž dokončiť vo februári 2024. „Je rok 2026 a my nemáme po piatich rokoch ani jedno bojové vozidlo Patria. Som z toho pomerne nervózny,“ posťažoval sa minulý mesiac šéf obrany Robert Kaliňák (Smer).

V marci priznal, že spustil trhové konzultácie s ďalšími výrobcami vozidiel tohto typu, pričom ako hlavný dôvod označil práve oneskorenie fínskej spoločnosti. Pripustil dokonca aj možnosť, že by kontrakt vypovedal. V minulosti sa vyjadril, že oneskorené dodávky Fínom vyhovujú, keďže predchádzajúca vláda uzavrela s Patriou nevýhodné zmluvy pri zastropovaní cien za omeškanie.

Problémy s meškaním má podľa medializovaných informácií údajne spôsobovať práve kanón. Kaliňák to však odmietol. „Sme presvedčení o tom, že strieľa dobre. A ja som o tom presvedčený, že strieľa aj presne. Desať z desať je niečo, čo som už viackrát pri našich výrobkoch absolvoval, dokonca aj pri ich predajoch do zahraničia,“ zdôraznil.

Na potenciálne problémy sa malo podľa neho myslieť ešte pred súťažou. „Ak išiel do súťaže s nehotovým a nevyskúšaným autom aj s vežovým systémom, aj so zbraňovým systémom, tak potom podvádzal v súťaži, keď teraz tvrdí, že je to problém,“ povedal Kaliňák.

Výmena za zahraničný kanón by však podľa ministra znamenala nielen vyššie náklady, ale aj obmedzený prístup. Výhodou vlastnej zbrane je, že sa výrobné kapacity a produkcia náhradných dielov sústreďujú doma. „Po druhé, cenový rozdiel medzi týmto kanónom a dajme tomu Bushmasterom je asi 300– až 400-tisíc, alebo štvornásobok, pretože náš stojí niekde na úrovni 150-tisíc,“ uviedol ďalej.

Predchádzajúce vedenie podľa neho vybralo dubnický kanón aj preto, že ide o mechanickú verziu. Pre porovnanie, Bushmaster má elektrický systém. Ak by ho zasiahli a nemal by prístup k elektrine, prestal by podľa ministra strieľať.

S výberom GTS-30/N je preto spokojný. „Myslím, že je to dobré riešenie, a treba to iba vyriešiť. Ak to niekto spochybňuje, v poriadku, poďme sa na to pozrieť, kde je problém, či vo veži, či vo vozidle, či v kanóne, ale poďme to vyriešiť. Stáť a debatovať o tom nestačí,“ dodal.

Čo na to Fíni

Ako vysvetlil senior viceprezident pre európsky trh Hugo Vanbockryck z firmy Patria, dodané sú zatiaľ len 8 × 8 pre vojenských zdravotníkov, no aj to nie všetky. Deväť z desiatich už armáda dostala a posledné by na Slovensko malo doraziť čoskoro.

Prvé na Slovensku vyrobené vozidlo je aktuálne vo fáze priemyselného testovania. Podvozky na bojové verzie (Infantry Fighting Vehicle, pozn. red.) podľa Vanbockrycka naplno vyrábajú v Tisovci. „Vyrobili okolo 15 týchto vozidiel a čakajú na výsledky kontrol, aby sme sa mohli posunúť do ďalšej fázy a osadili na ne veže TURRA, dokončili a doručili ich,“ povedal Vanbockryck.

Dodávky meškajú práve pri bojových verziách. Vanbockryck podotkol, že práve do týchto typov sa integruje množstvo subsystémov od lokálnych producentov. Špecificky poukázal na jeden z komponentov. „Nie je nezvyčajné, že pri veľkých programoch, ako je tento, vznikajú náročné výzvy. Tie zasiahli aj Patriu a čelia im aj lokálni subdodávatelia s ich systémami, vrátane napríklad zbraňového systému, napriek tomu nám to nezabránilo pokračovať vo výrobe vozidiel,“ povedal.

Kaliňák nedávno uviedol, že fínski partneri s ministerstvom „nedostatočne komunikujú“, čo Patria odmieta. „Od začiatku programu sa konajú pravidelné stretnutia so všetkými zainteresovanými stranami – s ministerstvom, zákazníkom, priemyslom, takže existuje pravidelné fórum, na ktorom sa diskutuje o progrese programu,“ reagoval Vanbockryck.

I keď minister hovorí o nervozite a Fíni o problémoch a výzvach na rôznych úrovniach reťazca, obe strany deklarujú záujem pokračovať v rozbehnutom biznise. „Namiesto toho, aby sme ukazovali prstom na toho, kto je zodpovedný za akú časť oneskorenia, musíme sa pokúsiť vyriešiť tieto veci. Na to sa teraz sústreďujeme, ako zabezpečiť, aby sme pokračovali v programe, vyrobili, otestovali a dodali ich,“ zdôraznil Vanbockryck.

Tender na transportéry za dve miliardy majú dostať Fíni. Obídu Česi naprázdno?

Kedy dodajú posledné kusy

Ešte trocha míľnikov. Podľa pôvodných plánov sa mala produkcia v Tisovci začať už v septembri 2023 a prvé vozidlo mali dokončiť vo februári 2024, no napokon sa vyrábať začalo približne o rok neskôr. Všetky mali odovzdať do roku 2027.

Plánovanie dodávok bude podľa Vanbockrycka závisieť od výsledkov priemyselných testov a kontrol a tiež od akceptačnej fázy. Kedy dodajú poslednú Patriu zazmluvnenú pred štyrmi rokmi, nepovedal. Podľa našich informácií však dodávky môžu po prvotných komplikáciách nabrať rýchlosť.

„Harmonogram dodávok momentálne prerokúvame s ministerstvom obrany a ich tímom. Ide o tému, ktorú budeme riešiť prostredníctvom príslušných kanálov a v primeranej forme, nie však pred médiami,“ dodal.

Od éry Gajdoša

Nákup bojových vozidiel pre armádu sa chystal od roku 2015. O obnovu obrnených transportérov sa vláda pokúšala, ešte keď bol ministrom Peter Gajdoš (SNS). Armáda mala podľa pôvodných plánov do roku 2029 získať 81 kusov 8 × 8 za 417 miliónov eur a 404 kusov viacúčelových taktických vozidiel 4×4 za 783 miliónov eur. Návrh schválila vláda v novembri 2017. Pre netransparentnosť však z nákupu nič nebolo a projekty zrušili.

Rezort obrany mal už vtedy pripravený prototyp transportéra s názvom Vydra, Konštrukta Defence ho postavila za približne šesť miliónov eur na podvozku Patrie.

Ministerstvo obrany ešte za Kaliňákovho predchodu Jaroslava Naďa (predtým OĽaNO, teraz Demokrati) oslovilo v rámci analýzy trhu viacero krajín, pričom ponuky na dodanie predložilo päť.

Ako najvýhodnejšia vyšla práve ponuka z krajiny tisícich jazier. Patria, v ktorej má väčšinový podiel fínska vláda, vtedy len tesne predbehla ponuku českej spoločnosti Tatra Defence Vehicle s vozidlom Pandur II. Naď sa napokon teda vybral rovnakou cestou ako jeho predchodca.

x X X

Kancelár Friedrich Merz v piatok vyhlásil, že by mladým ľuďom v Nemecku neodporučil odísť do Spojených štátov za štúdiom či prácou, čo je ďalší signál ochladzujúcich vzťahov medzi Berlínom a Washingtonom.

Na stretnutí nemeckých katolíkov v bavorskom Würzburgu Merz zožal potlesk, keď povedal: „Svojim deťom by som dnes neodporučil, aby išli do USA získať vzdelanie a pracovať.“ Ako dôvod uviedol „spoločenskú klímu, ktorá sa tam náhle vytvorila“. „Aj najlepšie vzdelaní ľudia v Amerike majú veľké problémy nájsť si prácu,“ dodal.

Merz bol dlhé roky tradičným podporovateľom silných transatlantických väzieb, ale vzťahy s USA sa za súčasnej administratívy prezidenta Donalda Trumpa čoraz viac napínajú. „Som veľkým obdivovateľom Ameriky, ale v tejto chvíli môj obdiv nerastie,“ povedal Merz, čím vyvolal smiech v publiku.

Minulý mesiac sa Merz dostal s Trumpom do ostrej výmeny názorov, keď vyhlásil, že Irán pri rokovacom stole „ponižuje“ Washington. Prezident reagoval tým, že Merz odvádza „hroznú“ prácu, a vzápätí oznámil náhle stiahnutie 5 000 amerických vojakov z nemeckých základní.

Trump Merzovi prostredník? Ako Nemci vnímajú americké hrozby

Ešte pred sporom o Irán Merz upozornil, že medzi Spojenými štátmi a Európou sa otvorila kultúrna „priepasť“, ktorú podľa neho prehlbujú kultúrne vojny spojené s Trumpovým hnutím Make America Great Again (MAGA). Administratíva Donald Trumpa zároveň tvrdí, že Európa čelí „civilizačnému úpadku“ a aktívne nadväzuje kontakty s krajne pravicovými stranami na kontinente.

Napätie zvýšili aj Trumpove hrozby anektovať Grónsko či obmedzenie podpory pre Ukrajinu vo vojne s Ruskom, čo ešte viac narúša vzťahy Washingtonu s tradičnými európskymi spojencami.

X XX

Kým sestričky rátajú na výplatu centy, jeden lekár berie takmer milión mesačne. Je to v poriadku?

V správe z marca tohto roka NKÚ potvrdil, že najmä štátne nemocnice majú obrovský problém s vedľajšími úväzkami lekárov. Až takmer 3000 lekárov pracuje súčasne na troch rôznych miestach. V extrémnom prípade zarába jeden z lekárov až milión eur. Najvyšší hrubý plat sestry je podľa údajov najviac 3 100 eur.

Verejnosť pobúrili najnovšie informácie o platoch lekárov a ich pracovných úväzkoch. Išlo o zistenia Najvyššieho kontrolného úrad (NKÚ), ktorý získal dáta zo Sociálnej poisťovne. V správe z marca tohto roka potvrdil to, na čo Asociácia nemocníc Slovenska upozorňuje už dlhodobo. Najmä štátne nemocnice majú obrovský problém s vedľajšími úväzkami lekárov. Až takmer 3000 z nich pracuje súčasne na troch rôznych miestach. Týka sa to hlavne štátnych univerzitných a fakultných nemocníc.

Najextrémnejším prípadom, ktorý NKÚ odhalil, bol lekár istej špecializácie v regionálnej nemocnici. Zdravotník totiž poberal príjmy od viacerých domácich aj zahraničných firiem pôsobiacich v zdravotníctve. „Z dvoch týchto spoločností daná osoba poberala extrémne vysoké príjmy, v niektorých mesiacoch atakujúce sedemciferné hodnoty,“ opisuje NKÚ. Išlo teda o mesačné príjmy pohybujúce sa okolo jedného milióna eur.

Kamil Šaško o novej nemocnici v Bratislave

V bratislavských Vajnoroch oficiálne spustili výstavbu novej Národnej univerzitnej nemocnice generála Milana Rastislava Štefánika.

Mesačný plat lekára – ročný plat sestry

Práca lekárov, ich odbornosť, zodpovednosť i potreba celoživotného vzdelávania, je určite dôvodom vyšších miezd. Lekári sú lepšie odmeňovaní v štátnych nemocniciach než v súkromných ambulanciách. Mzda lekára v ústavnej zdravotnej starostlivosti bola v roku 2024 v priemere 4 156 eur, kým v ambulantnej sfére 2 380 eur mesačne. Ale to, že mnohí lekári súčasne pracujú pre troch až ôsmich ďalších zamestnávateľov, je šokujúce.

Pritom zdravotná sestra na Slovenku má hrubý plat okolo 1 300 až 1 600 eur, skúsené sestry so službami od 1 800 do 2 400 eur, tie ktoré majú špecializáciu alebo vedúce sestry majú viac. Portál Platy.sk uvádza pre zdravotné sestry rozpätie približne od 1 100 do vyše 3 100 eur hrubého mesačne podľa pozície a skúseností. Len v susednom Česku, či Rakúsku je to minimálne dvakrát viac.

6 sestier na 1 000 obyvateľov

Slovenská komora sestier dlhodobo tvrdí, že v systéme chýba viac ako 16 tisíc sestier, iné analýzy hovoria o 18 tisíckach, v tomto tzv. ošetrovateľskom normatíve patríme medzi slabšie krajiny OECD. Pretože Slovensko má približne 5,7 sestry na 1 000 obyvateľov, kým v Česku je to 8,7 a v Rakúsku okolo 10,5. Celkový priemer OECD je okolo 9–10 sestier na 1 000 obyvateľov.

Najväčším problémom ich nedostatočného počtu je vysoký priemerný vek, odchod do dôchodku, veľké preťaženie službami, ale aj práca na tejto pozícii v Česku, Rakúsku a Nemecku. Máme však aj málo nových absolventiek. Najhoršia situácia je v regiónoch mimo Bratislavy, na interných oddeleniach, v sociálnych službách, ale aj v ambulanciách a domácej starostlivosti.

Alarmujúce je, že v nemocniciach ide na platy asi 60% nákladov na zdravotníctvo, na prevádzku, vyšetrenia, liečbu, celkovú starostlivosť iba 40%. Pomer sa stále vyvíja v neprospech pacientov. Asociácia nemocníc Slovenska už v roku 2024 žiadala, aby bola stopka viacerých úväzkov zaradená do Memoranda s LOZ ako protihodnota za vyššie platy lekárov. V decembri 2024 vláda naozaj podpísala memorandum o sociálnom zmieri s lekárskym odborový združením.

Súčasťou dohody bol aj záväzok urobiť v roku 2025 „hĺbkový, personálny, procesný a materiálny audit“ štátnych nemocníc. Práve ten mal preverovať aj efektivitu čiastočných úväzkov a dodržiavanie pracovného času lekárov. Minister zdravotníctva Kamil Šaško vtedy verejne hovoril, že vláda nechce plošne zvýhodňovať lekárov s viacerými úväzkami. Konkrétne sa uvádzalo, že vyššie platy nemajú dostať lekári pracujúci v nemocnici na menej než polovičný úväzok a zároveň pracujú inde.

Na problém s úväzkami sme sa pýtali aj ministerstva zdravotníctva, toto je ich stanovisko: „Súbeh pracovných úväzkov nie je sám osebe škodlivý a nežiaduci, pokiaľ nejde na úkor kvality a dostupnosti zdravotnej starostlivosti. Každý zdravotnícky pracovník, ktorý pracuje pre viacerých zamestnávateľov, je povinný mať povolenie štatutára nemocnice, “ uviedlo. A vysvetľuje: „Problematiku viacúväzkových lekárov sme adresovali aj v memorande s LOZ. Je povinnosť konkrétneho lekára informovať štatutára nemocnice o svojich úväzkoch a súbehu pracovných vzťahov, aby ich vedenie nemocnice vedelo zohľadniť v podmienkach výkonu práce vo svojom zariadení. V tomto má vrcholový manažment štátnych nemocníc plnú podporu MZ SR, napríklad aj pri zavádzaní plne elektronickej evidencie dochádzky.“

Za peniaze rýchle termíny

Neprimerané zárobky lekárov odsúdili aj pacienti, samozrejme anonymne. „Mali by to zákonom zakázať, povoľovať prípad od prípadu a len v únosnej miere. Potom sa nečudujme úrovni a kvalite služieb lekárov v nemocniciach, ich často chladný a vecný a odľudštený prístup, keď na obyčajných pacientov zjavne „nemajú čas“. Plus k tomu úkony a potvrdenia bez potvrdenky a rovno do vrecka, ako na trhovisku. Tisíce za operáciu. Aby ju človek prežil. Od humanizmu k hyenizmu sa niektorí dopracovali,“ rozhorčil sa jeden z tých, ktorí na informácie o platoch a úväzkoch ostro reagovali.

„Zdravotníctvo je jediná organizácia kde zamestnanci môžu legálne podnikať v rovnakej oblasti ako u hlavného zamestnávateľa, v žiadnej inej to zamestnávateľ nedovoľuje,“ kritizuje pacient, ale pridáva sa aj lekár: „Celý život som robil medicínu v normálnych civilizovaných krajinách, takéto niečo som nikde nevidel.“ Iný lekár, ktorý tiež nechce byť menovaný však dodal: „V Rakúsku je tiež bežné, že Kassenarzt má aj privátnu ambulanciu a pacient má dve možnosti: čakať týždne, či mesiace na termín cez kasu, alebo sa u toho istého lekára objednať na súkromný termín do týždňa. To nie je lovenie „bočákov“, ale systém dvojtriedneho zdravotníctva. Verejné zdravotníctvo je „zadarmo“, no v horšej kvalite a súkromné zdravotníctvo je v lepšej kvalite za príplatok.“

Viacerí pacienti však pridali aj poďakovanie za prístup lekárov v konkrétnej situácii, ktorý bol mimoriadne ľudský a profesionálny.

Vzdelávajú nás

Podľa predsedníčky odborov sestier a pôrodných asistentiek Moniky Kaveckej je otázka úväzkov v prípade zdravotníckych pracovníkov veľmi špecifická oblasť, kde nie sú korektné zjednodušujúce závery. „Čo sa týka viacerých úväzkov lekárov, hlavne v prípade fakultných a univerzitných nemocníc, veľká časť z nich sú zároveň učiteľmi a školiteľmi, preto majú aj ďalší úväzok. Na to netreba zabúdať a každému musí byť jasné, že ich práca pri vzdelávaní nových lekárov je nenahraditeľná. Aj v prípade sestier a pôrodných asistentiek je nevyhnutné, ak majú do praxe prichádzať dobre pripravené, aby ich školili vzdelané sestry z bohatými praktickými skúsenosťami,“ uvádza sa v stanovisku OZ.

Ministerstvo chce vzít armádní kauzy Vojenské policii. Přidá kvůli tomu 48 míst

Útvary půjdou i po obchodování se zbraněmi, výbušninami, vojenským materiálem, zbožím a technologiemi dvojího užití.

Obranu mají nově vyšetřovat speciální útvary Policie ČR, nikoli už Vojenská policie. Podle návrhu novely trestního řádu se nová příslušnost týká například korupce, majetkových trestných činů, zakázek, podvodů či legalizace majetku z trestné činnosti. Policie ČR kvůli změně potřebuje 48 nových míst a vnitro dalších 39 milionů z rozpočtu.

Změna se týká fáze vyšetřování, nikoli prověřování. Novela trestního řádu taxativně jmenuje trestné činy, k jejichž vyšetřování Vojenská policie nově nebude příslušná. Jde o korupci, majetkové trestné činy, podvody, legalizaci majetku z trestné činnosti, zakázky, dotační podvody či pletichy. Vojenské trestné činy zůstanou nadále Vojenské policii. Čeká se také zvýšení počtu šetřených trestných činů.

Návrh novely trestního řádu je předložený do připomínkového řízení.

Typicky jde o případy se stamilionovou škodou

Podle důvodové zprávy jde typicky o nakládání s vojenským materiálem či vojenskou technikou s vysokou způsobenou škodou. Tyto případy vyžadují zvláštní vyšetřovací metody a stabilní analytické zázemí. K tomu jsou vybavené i dost zkušené právě útvary Policie České republiky.

Při způsobené škodě 150 milionů korun bude k vyšetřování příslušná Národní centrála proti organizovanému zločinu SKPV (NCOZ). Znamená to, že dozor v těchto věcech vykoná vrchní státní zastupitelství podle vyhlášky o jednacím řádu. V případech škody nejméně deset milionů korun spadnou případy pod „kraje“, popisuje důvodová zpráva.

Vojenská policie si vede dobře mezi vojáky

V současnosti je Vojenská policie příslušná k prověřování i vyšetřování trestných činů příslušníků ozbrojených sil, ve vojenských objektech a proti vojenským objektům. Dále k trestným činům ohledně vojenského materiálu nebo majetku, s nímž hospodaří ministerstvo obrany a jeho složky.

Věcná působnost Policie České republiky je naopak neomezená. Sdílení příslušnosti u „vojenských“ trestných činů, je podle ministerstva spravedlnosti žádoucí ve fázi prověřování. „Vojenská policie má v některých případech lepší možnost proniknout do zájmového prostředí a má lepší znalost vojenského prostředí,“ uznává ministerstvo.

Vojáci budou poznatky předávat policistům?

Nové pravomoci Policie ČR při vyšetřování trestných činů v resortu obrany vyžadují personální posílení vybraných útvarů. Foto: Policie ČR

Pokud však jde o vyšetřování, znalost vojenského prostředí, zvyklostí a struktur příslušníkům Vojenské policie už nepomáhá. „Praxe ukazuje, že v určitých případech je výhodou zkušenost a specializace útvarů Policie České republiky,“ míní spravedlnost.

Jak by to mělo fungovat? Pokud prověřování zahájí Vojenská policie a státní zástupce jí věc neodejme a nepřidělí útvaru Policie České republiky, Vojenská policie případ po konci prověřování „postoupí s veškerými zjištěnými poznatky k vyšetřování útvaru Policie České republiky.

Co se týče vyšetřování, od samého začátku budou k taxativně jmenovaným trestným činům věcně příslušné útvary Policie ČR.

Vojáci vykazují nízký počet trestních věcí

Po Vojenské policii podle ministerstva spravedlnosti nelze spravedlivě požadovat, aby při nízkém počtu trestních věcí dosáhla stejné míry odbornosti, jako útvary Policie České republiky. Ty uvedené trestné činy vyšetřují prakticky každodenně.

Novela tak navrhuje, aby vybranou korupci a hospodářskou kriminalitu spojenou se zakázkami na ministerstvu obrany vyšetřovala výhradně Policie ČR

Zapojením policie se počet vyšetřování zvýší

Podle důvodové zprávy loni Vojenská policie šetřila 14 trestných činů podvodu, 2 trestné činy porušení povinnosti při správě cizího majetku, 2 trestné činy zjednání výhody při zadání veřejné zakázky. Dále 3 trestné činy zneužití pravomoci úřední osoby a 1 trestný čin přijetí úplatku. „Z ostatních relevantních trestných činů nebyl šetřen žádný,“ uvádí důvodová zpráva.

V roce 2024 pak bylo Vojenskou policí šetřených 13 trestných činů podvodu, 1 trestný čin legalizace výnosů z trestné činnosti.  Dále 2 trestné činy legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti a 4 trestné činy porušení povinností při správě majetku.

„Lze očekávat, že po zapojení útvarů Policie České republiky počet šetřených trestných činů naroste,“ uzavírá ministerstvo důvodovou zprávu.

Zbraně, výbušniny a technika

Nové pravomoci Policie ČR při vyšetřování trestných činů v resortu obrany vyžadují personální posílení vybraných útvarů. Jde především o Národní centrálu proti organizovanému zločinu (NCOZ) a Národní centrálu proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě.

A to pro případ, že by byl spáchaný trestný čin porušení mezinárodních sankcí ve spojitosti s technologiemi dvojího užití nebo vojenským materiálem ve spojení s trestným činem zneužití pravomoci úřední osoby nebo legalizace výnosů z trestné činnosti.

Nebo by šlo o nedovolené obchodování se zbraněmi, výbušninami, vojenským materiálem, zbožím a technologiemi dvojího užití, chemickými, biologickými, radioaktivními a ostatními vysoce nebezpečnými látkami ve spojení s trestným činem podvodu.

Bude potřeba dalších 39 milionů z rozpočtu

Podle tabulky z důvodové zprávy bude kvůli novým úkolům Policie ČR zapotřebí vytvoření 48 nových služebních míst. Náklady na jejich platy odhaduje ministerstvo na 39 milionů korun ročně. Nárůst není možné pokrýt přesunem počtu služebních míst z Vojenské policie. Je třeba naopak navýšit rozpočtovou kapitolu ministerstva vnitra. Irena Válová, ceskajustice.cz

X X X

V Moskve vidia zradu Belehradu. Vojaci zo Severoatlantickej aliancie vstúpili do Srbska

V južnej časti Srbska sa nič dramatické nedeje, ale v Moskve sa hnevajú. Udalosť, ktorú si na Slovensku asi takmer nikto nevšimol, vyvoláva v Rusku prinajmenšom rozpaky a v krajnom prípade vedie až k zúrivosti. Zapríčiňuje to spoločné vojenské cvičenie srbskej armády a vojakov z niektorých členských štátov Severoatlantickej aliancie.

Spoločné manévre Srbska a niektorých členských štátov NATO potrvajú do 23. mája. Na ilustračnej snímke je srbský vojak zo samostatného cvičenia svojej armády v septembri 2024.

Je EÚ vo vojne? Ak to tak povieme, vtiahlo ju do nej Rusko, hovorí zástupca eurokomisie

Vojensky neutrálne Srbsko, ktoré udržiava dobré vzťahy s Ruskom, teraz organizuje manévre na základni Borovac na juhu štátu. K srbským vojakom sa pridali príslušníci ozbrojených síl z troch krajín NATO. Ide o Taliansko, Rumunsko a Turecko. Medzi pozorovateľmi sú zástupcovia deviatich štátov. Slovensko nemá svojich vojakov ani medzi nimi.

„Toto cvičenie umožňuje trénovať bok po boku s kolegami zo štátov NATO, plniť úlohy súvisiace s operáciami na podporu mieru a učiť sa jeden od druhého,“ citovala webová stránka aliancie srbského plukovníka Branislava Stevanoviča. Počas viac ako dvoch týždňov sa vojaci venujú činnosti simulujúcej boj v mestskom prostredí, taktickej obrane, kontrole davu a fungovaniu kontrolných stanovíšť. „Toto vojenské cvičenie nijako nenarúša vojenskú neutralitu nášho štátu,“ ubezpečilo vo vyhlásení srbské ministerstvo obrany.

 Dva tanky, dve riešenia. Kaliňák ukázal, z ktorých strojov by si armáda mohla vyberať

Do manévrov, ktoré potrvajú do 23. mája, sa zapája dokopy 600 vojakov. Trénujú bez bojového letectva, nepoužívajú tanky, neduní delostrelectvo. Cvičia s využitím niekoľkých obrnených vozidiel, pričom za celý čas nevystrelia ani jeden ostrý náboj. Sú to malé manévre. Na porovnanie: v januári tohto roku NATO organizovalo vlastné cvičenie v strednej Európe, do ktorého nasadilo okolo 10-tisíc mužov a žien.

Špecifikom cvičenia je to, že ide o prvé spoločné manévre Srbska s NATO na území tohto balkánskeho štátu. Zaujímavo to môže vyznieť o to viac v súvislosti s tým, že táto krajina čelila v roku 1999 počas vládnutia Slobodana Miloševiča bombardovaniu členskými štátmi Severoatlantickej aliancie. Odvtedy sa možno už rany na duši niektorých pamätníkov zahojili, no spomienka na ten rok zostáva stále veľmi citlivou témou v spoločnosti.

Srbský parlament rozhodol o vojenskej neutralite štátu v roku 2007 (tá sa pochopiteľne nevylučuje so snahou o získanie členstva v Európskej únii). Srbi sa síce v decembri 2006 zapojili do programu NATO s názvom Partnerstvo za mier, ale bez vízie usilovať sa o vstup do aliancie. V rámci tohto programu sa zameriavajú napríklad na reformu svojich ozbrojených síl a na zlepšenie krízového riadenia. Mimochodom, čo sa týka úvahy o prípadnom vstupe Srbska do NATO, je to nepredstaviteľné. Členstvo v aliancii podporuje len desatina Srbov, ostatní sú viac-menej jednoznačne proti.

O Rusoch je známe, že veľmi nervózne, často až agresívne, reagujú na akékoľvek kroky alebo len náznaky spolupráce európskych nečlenských štátov NATO s alianciou. V prípade manévrov v Srbsku sa to teraz potvrdilo. Nijaká iskra nepreskočila, ale v Moskve už vidia oheň na streche. Minimálne sa cítia byť urazení, pretože Srbsko kupuje od Ruska za zvýhodnenú cenu zemný plyn. Podľa tejto moskovskej optiky sa v Belehrade správajú nevďačne. Pozrime sa na niektoré reakcie.

Podpredseda parlamentného výboru pre obranu Alexej Žuravlov povedal, že Srbsko si musí vybrať jednu z dvoch z možností: orientáciu na Severoatlantickú alianciu alebo na Rusko. „Predstavitelia štátu, ktorý trpel bombardovaním NATO, sa snažia sedieť na dvoch stoličkách. Nehádať sa s alianciou a dostávať ruský plyn so zľavou. Myslím si, že Belehrad by sa mal rozhodnúť, na ktorú z dvoch strán sa postaví, v opačnom prípade by pád medzi ne mohol byť veľmi bolestivý,“ citoval ho server Gazeta. Žuravlov nespresnil, čo by mohlo Srbov zabolieť, no z kontextu by sa dalo usudzovať, že poslanec si asi predstavuje možné zvýšenie ceny za plyn.

Ďalší člen ruskej Dumy, ktorý sa volá Andrej Kolesnik, panikári len preto, že Srbi spolu s vojakmi z NATO plnia cvičné úlohy zamerané na zabezpečenie mieru. „Trénovanie mierotvorných operácií… Kto sú mierotvorcovia? Vieme, ako sa to končí. Mierové operácie sa končia vojnami a stratami. Takže si myslím, že Srbi sa tu mýlia,“ poznamenal pre server RTVI. Kolesnik dal jasne najavo, že mu prekáža, že na srbskom území sa objavili vojaci z členských štátov NATO. „Srbsko prejavuje lojalitu k Rusku, ale zároveň na jeho území pôsobia krajiny Severoatlantickej aliancie. Rusko nemá bratské národy, iba svoje vlastné záujmy, ktoré musí brániť,“ upozornil Kolesnik.

Trump je produktom polarizácie, ale jej zmiernenie neponúka, hovorí amerikanista Hornát. Zmenu očakáva ‚zdola‘

Druhý pokus o atentát na Donalda Trumpa opäť otvoril otázku politického násilia v USA. Podľa amerikanistu Jana Hornáta ide v Spojených štátoch o dlhodobý trend, ku ktorému prispieva viacero faktorov: od jednoduchej dostupnosti strelných zbraní, cez nedostatočnú starostlivosť o mentálne zdravie až po polarizovanú politickú komunikáciu a vplyv sociálnych sietí. V tomto prostredí Donald Trump vystupuje viac ako produkt existujúceho napätia než jeho pôvodca.

Ruský politológ Nikolaj Meževič síce uznal, že manévre sa uskutočňujú v malom rozmere, no zároveň sa pustil do konšpirácie. „Zdá sa, že prezident Aleksandar Vučič sa rozhodol vpustiť NATO do Srbska v rámci, povedzme, partnerských projektov. Inak by aliancia mohla prísť do Srbska nepozvaná – ale s niečím deštruktívnejším a hybridnejším,“ povedal pre server Vzgljad.

Dalo sa očakávať, že hlasy proti manévrom zaznejú aj v Belehrade. S kritikou a zároveň s pochlebovaním Rusku vystúpil Miloš Jovanovič. Tento politik je predseda Novej demokratickej strany Srbska, v prezidentských voľbách pred štyrmi rokmi získal 6 percent odovzdaných hlasov zúčastnených voličov. Ruský server Lenta, ktorý ho oslovil, napísal, že Jovanovič by radšej videl spoločné vojenské cvičenie Srbov s Rusmi. „Vojenská neutralita musí nevyhnutne viesť k vyváženejšiemu prístupu a k vyššiemu stupňu spolupráce s Ruskom. Najmä preto, že vaša krajina a vaša armáda získali cenné skúsenosti a znalosti v oblasti modernej vojnovej taktiky a používania novej vojenskej techniky,“ povedal Jovanovič.

X X

Užitočná pravda  Seniori  Čísla sú desivé, viac ako pol milióna seniorov nad 65 rokov ohrozuje vážne ochorenie. Spôsobuje infarkt a mozgovú príhodu. Tichý zabijak

Čísla sú desivé, viac ako pol milióna seniorov nad 65 rokov ohrozuje vážne ochorenie. Spôsobuje infarkt a mozgovú príhodu. Tichý zabijak

Na vysoký krvný tlak sa v minulom roku liečilo viac než 903-tisíc poistencov Všeobecnej zdravotnej poisťovne (VšZP), pričom výdavky boli približne 94 miliónov eur. Inštitúcia sa aj tentokrát zapojila do celosvetovej iniciatívy Máj, mesiac merania (MMM) v spolupráci so Slovenskou hypertenziologickou spoločnosťou.

Gastroenterológ doc. MUDr. Peter Minárik: Ultraspracované potraviny sú veľký problém pre zdravie

Takmer 56 % poistencov VšZP, ktorí sa vlani liečili na hypertenziu, teda vyše 503-tisíc, tvorili seniori nad 65 rokov, pričom prevládali ženy, spresnila Capáková. Doplnila, že naopak muži prevažovali nad ženami v produktívnom veku od 19 do 65 rokov a prevládali aj u detí do 18 rokov. Informovala hovorkyňa VšZP Danka Capáková pri príležitosti Svetového dňa hypertenzie, ktorý tento rok pripadá na nedeľu (17. 5.).

Príznaky ochorenia

Najvyšší výskyt hypertonikov VšZP bol v minulom roku v Žilinskom kraji, takmer 138-tisíc, nasledovali Prešovský kraj, takmer 137-tisíc, a Bratislavský kraj, viac ako 114-tisíc, doplnila hovorkyňa. Dodala, že najmenej poistencov VšZP s vysokým krvným tlakom je v posledných troch rokoch v Banskobystrickom kraji, vlani ich tam bolo viac ako 98-tisíc. Žilinský kraj, Prešovský kraj a Bratislavský kraj mali najvyšší počet poistencov s vysokým krvným tlakom aj predvlani a v roku 2023, poukázala Capáková.

Uviedla, že artériová hypertenzia patrí k najčastejším chorobám srdca a cievneho systému. „Prvotnými príznakmi zvyknú byť ranné bolesti hlavy, hučanie v ušiach, zmeny videnia, nepravidelný rytmus srdca a krvácanie z nosa. Medzi rizikové faktory patrí fajčenie, cukrovka, vysoká hladina tukov v krvi a obezita,“ priblížila.

Vysoký krvný tlak je vážna diagnóza, ktorej hlavné nebezpečenstvo spočíva v tom, že sa často prejaví až v neskorom štádiu, upozornil predseda predstavenstva a generálny riaditeľ verejnej zdravotnej poisťovne SR Matúš Jurových. Hypertenzia môže vyústiť do vážnych zdravotných problémov, ako cievna mozgová príhoda alebo infarkt, zdôraznila Capáková.

Doplnila, že na preventívnej prehliadke sa lekár zameria aj na rizikové faktory, ktoré zvyšujú pravdepodobnosť vzniku cievnej mozgovej príhody. „Základom tohto vyšetrenia je EKG, ktoré je zákonnou súčasťou preventívnej prehliadky od veku 40 rokov. Ak lekár po komplexnom zhodnotení zdravotného stavu zistí vysoké riziko cievnej mozgovej príhody, odošle poistenca na ďalšie odborné vyšetrenia,“ vysvetlila uvedená hovorkyňa.

Dôležité je meranie

Dodala, že v rámci MMM si bude môcť široká verejnosť dať odmerať krvný tlak na podujatiach Pre zdravie od konca mája do konca júla tohto roku. „Našim poistencom s hypertenziou naša zdravotná poisťovňa ako prvá začala ponúkať komplexnú diagnostiku a liečbu priamo v ambulancii všeobecného lekára, bez nutnosti objednávania sa k špecialistovi. Stačí absolvovať preventívnu prehliadku,“ doplnil Jurových k iniciatívnym aktivitám.

VšZP poskytuje poistencom výhodu Preventívne +, ktorá v prípade určitých diagnóz vrátane vysokého krvného tlaku umožňuje meranie životne dôležitých funkcií z domu prostredníctvom aplikácie, uviedli predstavitelia predmetnej spoločnosti. „V prípade namerania vysokých hodnôt môžu byť lekár, poistenec alebo jeho príbuzní okamžite informovaní,“ vysvetlil Jurových.

X XX

Fico je veľmi znepokojený z ruských útokov blízko hraníc. Výchova nového atentátnika pokračuje, uviedol k výročiu

Premiér Robert Fico (Smer) vyjadril veľké znepokojenie nad nedávnymi útokmi ruskej armády na západnú Ukrajinu, ktoré boli aj blízko hraníc Slovenska.

Predseda vlády Robert Fico sa víta so svojimi fanúšikmi na Námestí baníkov v Handlovej pri príležitosti 2. výročia atentátu v piatok 15. mája 2026.

Predseda vlády to vyhlásil na piatkovej tlačovej konferencii v Handlovej s tým, že si želá, aby došlo čo najskôr k prímeriu.

„Chcem vyjadriť veľké znepokojenie, ak sa tak blízko hraníc Slovenska objavujú takéto útoky,“ uviedol Fico s tým, že je to príliš blízko a musíme byť opatrní. Želá si čo najskorší mier. „Nie je to však v našich rukách. Ak bude Európa naďalej „podkurovať“ vojnu, tak bude trvať dlho,“ skonštatoval premiér.

Fico je veľmi znepokojený z ruských útokov blízko hraníc. Vojnu však podkuruje Európa, dodal

Na novinársku otázku, prečo po útokoch nezvolal zasadnutie Bezpečnostnej rady SR, reagoval, že nepotrebuje robiť gestá a nemusí ju automaticky zvolávať. „Ak by došlo k situácii, ktorá by nás ohrozovala, zvolal by som aj Bezpečnostnú radu SR, ja sa tomu nebránim,“ uviedol. Zároveň podotkol, že sa hľadá termín spoločného zasadnutia vládnych kabinetov Slovenska a Ukrajiny.

Fico sa vyjadril aj k informáciám o zrušenej návšteve nemeckého spolkového kancelára Friedricha Merza na Slovensku. Kancelár mal mať podľa premiéra súkromný program 30. mája v Bratislave, preto sa s ním chcel Fico 29. mája pracovne stretnúť. O oficiálnu návštevu nemalo ísť. „Beriem na vedomie, že sa mu zmenil program, tak sa stretneme inokedy,“ povedal predseda vlády s tým, že by z toho nerobil senzáciu.

 Premiér tvrdí, že ak by niekto zrušil stretnutie s ním pre jeho návštevu Moskvy, išiel by do hlavného mesta Ruska „trikrát viac“. „Neverím, že by urobil Merz takú politickú chybu, že nepríde, lebo Moskva. Tomu neverím. To by bola silná káva aj pre mňa,“ vyhlásil Fico. Povedal, že Merzovi zavolá alebo sa s ním stretne na Európskej rade.

Svoje rozhodnutie nezúčastniť sa na vojenskej prehliadke označil Fico za racionálny krok. Poukázal na fakt, že súčasťou defilé boli aj vojaci nasadení v bojoch na Ukrajine. Podľa premiéra by bolo nevhodné vzdávať poctu týmto jednotkám v situácii, keď je konflikt oficiálne označovaný za agresiu a porušenie medzinárodného práva.

Fico v sobotu počas svojho návratu z Moskvy informoval, že návšteva Merza na Slovensku je plánovaná na 29. mája. Nemecký kancelár kritizoval v sobotu prítomnosť Fica v Moskve na oslavách Dňa víťazstva, ktorým si Rusko pripomína víťazstvo Sovietskeho zväzu nad nacistickým Nemeckom v roku 1945. „Robert Fico vie, že sa tu nezhodujeme. Veľmi ma to mrzí a o tomto dni v Moskve sa s ním budeme rozprávať,“ povedal Merz na spoločnej tlačovej konferencii so švédskym premiérom Ulfom Kristerssonom v Štokholme. Hovorca nemeckej vlády pre TASR vo štvrtok uviedol, že Merz v súčasnosti neplánuje a ani neplánoval oficiálnu návštevu Slovenska. 

Fico sa pri príležitosti druhého výročia atentátu na jeho osobu ostro vyjadril k aktuálnej spoločenskej atmosfére, v ktorej podľa neho dochádza k formovaniu ďalších potenciálnych útočníkov. V rámci svojho prejavu adresoval televíziám výzvu na zrušenie nedeľných politických diskusií, ktoré označil za jeden z hlavných zdrojov napätia v krajine. Tento postoj však kontrastuje s jeho vlastným prístupom, keďže premiér často organizuje tlačové besedy práve v nedeľu.

Smeráci nejdú do diskusií

V sobotu sa mal zúčastniť diskusnej relácie STVR Sobotné dialógy, ale rozhodol sa diskusiu vynechať. Chce podľa vlastných slov dopriať Slovensku aspoň jeden víkend bez politiky. K iniciatíve predsedu vlády sa pridali aj podpredseda parlamentu Tibor Gašpar a minister pôdohospodárstva Richard Takáč (obaja Smer). Vzdali sa účasti v nedeľných diskusných reláciách televízií ta3 a STVR. Zároveň vyzvali politických oponentov, s ktorými mali diskutovať, aby sa k tomu pridali a dopriali ľudom víkend bez politiky.

Fico počas návštevy miesta činu zdôraznil, že snaha o fyzickú likvidáciu politického súpera je najhorším možným scenárom pre spoločnosť. K osobe útočníka Juraja Cintulu uviedol, že k nemu neprechováva nenávisť, no vníma ho ako produkt vyhrotenej politickej klímy. Zároveň vyjadril súhlas s rozhodnutím súdu, ktorý útok kvalifikoval ako teroristický čin.

Na záver premiér reagoval na pochybnosti časti verejnosti o vážnosti jeho zranení. Vyhlásil, že nemá v úmysle svoje rany verejne vystavovať, no on sám si je najlepšie vedomý svojho utrpenia a reality toho, čo sa v Handlovej odohralo.

Vyjadril sa aj ku kauze langoš

Premiér z Handlovej skritizoval aj udelenie sankcie vo výške 1500 eur malej langošárni z Kvetoslavova, ktorá dostala pokutu za chýbajúci mäkčeň na bločku. Podľa jeho slov ide o nezmyselnú šikanu občanov, za ktorú by sa mali zodpovedné orgány ospravedlniť.

Hoci predseda vlády zdôraznil, že takýto postup je neprípustný, zároveň incident označil za chybu, aká sa v praxi občas vyskytne. V rámci svojho vyjadrenia sa dotkol aj širšej disciplíny daňovníkov, pričom neplatenie daní označil za slovenský „národný šport“ a skonštatoval, že snaha vyhnúť sa im je v spoločnosti bežným javom.

XX X

POTRAVINY  Z  ČR  SE  DO  ČÍNY  BEDOSTANOU?

NAJDOU  SE  JINÉ  ZEMĚ  SVĚTA  PRO  DOVOZ  POTRAVIN  Z  ČR?

Potíže s bramborami i vepřovým. Českým zemědělcům škodí čínská soběstačnost