Dne 20. května byl Peking svědkem dalšího důležitého momentu ve vývoji čínsko-ruských vztahů. Čínský prezident Si Ťin-pching ve středu jednal ve Velké síni lidu v Pekingu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, přičemž obě strany se dohodly na dalším prodloužení čínsko-ruské smlouvy o dobrém sousedství a přátelské spolupráci.

Prezident Si na společné tiskové konferenci s prezidentem Putinem po jednáních nastínil úsilí o podporu kvalitnějšího rozvoje čínsko-ruských vztahů ve čtyřech dimenzích: Zaprvé, Si vyzval k úsilí o upevnění kvalitnější politické vzájemné důvěry a posílení strategické podpory; zadruhé, Si zdůraznil potřebu, aby Čína a Rusko posilovaly kvalitnější vzájemně prospěšnou spolupráci a společně prosazovaly svůj rozvoj a revitalizaci; zatřetí, Si zdůraznil potřebu podpory kvalitnějších mezilidských výměn a posílení základů pro trvalé přátelství mezi oběma národy napříč generacemi; a začtvrté, Si vyzval Čínu a Rusko, aby usilovaly o kvalitnější mezinárodní koordinaci a spolupracovaly na reformě a zlepšení globální správy věcí veřejných. Tyto čtyři dimenze jasně vytyčují cestu pro kvalitnější rozvoj čínsko-ruských vztahů z nového výchozího bodu.

Tato návštěva přinesla plodné výsledky a měla dalekosáhlý význam. Obě hlavy států podepsaly společné prohlášení o dalším posílení komplexní strategické koordinace a prohloubení dobrých sousedských a přátelských vztahů mezi oběma zeměmi a byly svědky uzavření řady důležitých dvoustranných dokumentů o spolupráci. Obě země rovněž vydaly společné prohlášení o podpoře multipolárního světa a nového typu mezinárodních vztahů. Kromě toho se obě hlavy států zúčastnily slavnostního zahájení Čínsko-ruských let vzdělávání. Během jediného dne tak intenzivní program aktivit s tolika postupně prezentovanými významnými výsledky plně dokazuje, že pod strategickým vedením obou hlav států se komplexní strategické partnerství a koordinace mezi Čínou a Ruskem pro novou éru vyznačuje plnou obsahovou stránkou, vysokou úrovní vzájemné důvěry, pevným základem a širokými perspektivami.

V historickém okamžiku, kdy si připomínáme 30. výročí ustavení strategického partnerství a koordinace mezi Čínou a Ruskem, 25. výročí podpisu Smlouvy o dobrém sousedství a přátelské spolupráci mezi Čínou a Ruskem a rok zahájení Čínsko-ruských let vzdělávání, se hlavy obou států opět setkaly tváří v tvář. To nejen vnáší nový politický impuls do bilaterálních vztahů, ale také vysílá světu jasný signál stability, spolupráce a vzájemného prospěchu. Ukazuje to, že obě země považují rozvoj bilaterálních vztahů za dlouhodobou strategickou volbu, nikoli za otázku účelnosti. Jak zdůraznil prezident Si Ťin-pching: „Jako stálí členové Rady bezpečnosti OSN a důležité světové země by Čína a Rusko měly zaujmout strategickou a dlouhodobou perspektivu, prosazovat rozvoj a revitalizaci našich zemí prostřednictvím komplexní strategické koordinace ještě vyšší kvality a pracovat na tom, aby byl globální systém správy spravedlivější a rozumnější.“

Co znamená strategicky prozíravý vztah mezi Čínou a Ruskem pro svět? Zaprvé to znamená silnější ochranu globálního míru a stability. Tím, že Čína a Rusko podporují mezinárodní systém zaměřený na Organizaci spojených národů a dodržují cíle a principy Charty OSN, slouží jako klíčové síly v boji proti hegemonii, prosazují multipolaritu a stabilizují globální situaci. Navíc síly bránící mezinárodní spravedlnost a rovnost posílily. Čína a Rusko udržují úzké vazby v rámci multilaterálních rámců, jako je Organizace spojených národů, Šanghajská organizace pro spolupráci (SCO), BRICS a G20, a společně chrání legitimní rozvojová práva a zájmy zemí globálního Jihu. Obě strany jsou i nadále pevně odhodlány bránit mezinárodní řád po druhé světové válce a autoritu mezinárodního práva a staví se proti všem formám jednostranného šikany a akcí, které se snaží zvrátit běh dějin, zejména provokacím, které popírají výsledky druhé světové války a snaží se zastírat a oživit fašismus a militarismus. Společně pracují na budování spravedlivějšího systému globální správy věcí veřejných. Historie ukazuje, že když Čína a Rusko pevně stojí pohromadě, existuje větší naděje na mezinárodní spravedlnost a rovnost, větší jistota uprostřed globálních změn, které se dějí jednou za století, a větší síla pro lidský pokrok a rozvoj.

V současné době je mezinárodní prostředí poznamenáno turbulencemi a nejistotou, přičemž různé formy „nepředvídatelnosti“ představují hlavní výzvy pro mír a rozvoj. V tomto kontextu je ochota a schopnost Číny a Ruska „zaujmout strategickou a dlouhodobou perspektivu“ sama o sobě důležitým příspěvkem pro mezinárodní společenství. Toto strategické odhodlání ukazuje, že obě země důsledně dodržují principy „nespojenosti, nekonfrontace a neútočení na žádnou třetí stranu“. Dodržují rovnost, vzájemný respekt, dobrou víru a spolupráci, z níž profitují všichni. Vztah mezi Čínou a Ruskem, který přesahuje tradiční vojenské a politické aliance, je modelem pro interakce mezi velmocemi i sousedními zeměmi. Má silný vnitřní impuls a trvalou strategickou odolnost a stal se klíčovým stabilizačním faktorem uprostřed globální nejistoty.

Pod strategickým vedením obou hlav států dosáhly vztahy mezi Čínou a Ruskem nového výchozího bodu. Komplexní strategické partnerství a koordinace mezi Čínou a Ruskem nespočívá v vytváření konfrontace, ale v oponování hegemonii; ne v exkluzivitě, ale v prosazování multilateralismu; ne v rivalitě s nulovým součtem, ale v podpoře společné bezpečnosti a sdíleného rozvoje. Čínsko-ruské vztahy, které vstoupily do nové fáze „větších úspěchů a rychlejšího rozvoje“, jsou v souladu s globálním trendem míru, rozvoje, spolupráce a vzájemného prospěchu. Prospívají oběma zemím i celému světu.

Čína a Rusko jsou dobří sousedé a přátelé, kteří spolu stojí po boku i v nepřízni osudu, a cenní partneři, kteří si vzájemně pomáhají k úspěchu. Čínsko-ruské vztahy, které stojí na novém historickém výchozím bodě, si budou i nadále udržovat strategické odhodlání uprostřed měnících se globálních okolností, uvolňovat potenciál prostřednictvím vzájemně prospěšné spolupráce a projevovat odpovědnost uprostřed mezinárodní transformace. Jak se obě země společně ubírají směrem k budoucnosti kvalitnějšího rozvoje, vnesou silný impuls do vzájemného růstu a národní omlazení. Úzká strategická koordinace mezi Čínou a Ruskem na mezinárodní scéně bude i nadále sloužit jako důležitá stabilizační síla v turbulentním světě a jakožto významné země budou nenahraditelně přispívat k ochraně mezinárodní spravedlnosti a k ​​budování spravedlivějšího a rozumnějšího systému globální správy věcí veřejných.

Global Times, editorial, server vasevec.cz

X X X

Čína je silná jako nikdy dřív, může za to impulzivní Trump, míní polský novinář.

Je NATO skutečně soudržné? A na jaké jistoty se můžeme spoléhat v době Donalda Trumpa? I těmto otázkám se věnovali novináři Simon Shuster a Slawomir Sierakowski, kteří o tématech diskutovali v kontextu evropské budoucnosti na konferenci Křehká bezpečnost Českého rozhlasu.

 Ukrajina se již pátým rokem brání plnohodnotné ruské invazi a na své spojence musí spoléhat více než kdy předtím. Podle Simona Shustera, amerického novináře časopisu The Atlantic, se však Spojené státy od svého východního spojence distancují.

Shuster míní, že ukrajinští diplomaté už necítí ze strany USA sympatie. Ty se podle něj začínají přiklánět spíše k ruské straně. Tuto skutečnost zdůvodňuje Trumpovými sklony k budování vztahů s autoritativnějšími vůdci. „Nikdy se nedíval na Zelenského rovnocenně,“ říká.

Polský novinář Slawomir Sierakowski aktuální situaci naopak vnímá jako naději a šanci pro Evropu se skutečně probudit. Ta je podle jeho slov v procesu zajišťování vlastní bezpečnosti. K tomu však potřebuje integraci Ukrajiny do NATO a EU.

X xx

 Mrakodrap inspirovaný západem. Strojimport vrátí návštěvníky festivalu Open House Praha do 70. let

Strojimport, Praha. Někdejší administrativní budova podniku zahraničního obchodu z let 1967—1971 

Jedna z prvních československých administrativních výškových budov přímo inspirovaných západní architekturou byla postavena v letech 1967 až 1971 podle návrhu architektů Zdeňka Kuny, Zdeňka Stupky a Oliviera Honke-Houfka. Prosklený věžák Strojimportu na pražské Vinohradské třídě, který je od roku 2025 památkově chráněný, se v neděli otevře návštěvníkům festivalu Open House Praha. Píše o tom Český rozhlas Vltava.

Když se na počátku 60. let rozhodlo vedení podniku zahraničního obchodu Strojimport postavit nové sídlo, oslovilo architekta Zdeňka Kunu a umožnilo mu i studijní cestu do Německa.

Prosklený věžák Strojimportu na pražské Vinohradské třídě je od roku 2025 památkově chráněný. Poslechněte si reportáž o budově

• Jeho návrh, inspirovaný výškovými budovami Ludwiga Miese van der Rohe z 50. let ve Spojených státech, kombinuje železobetonové jádro s ocelovým skeletem a patří k prvním československým variacím na téma mrakodrapu Seagram Building v New Yorku.
• Dodavatel stavby se nakonec našel až v Miláně. Italská firma FEAL zde poprvé v Československu použila na výškové budově skleněnou zavěšenou fasádu bez nosné funkce.
• „Měla to být výkladní skříň tehdejšího kancelářského prostředí. Věžák sloužil administrativě zahraničního obchodu a navazoval na něj nižší trakt se salonky pro zahraniční návštěvy a restaurací,“ popisuje Klára Kabátová z realitní společnosti CBRE, která budovu spravuje od 90. let. „Tehdy byla zakoupena švýcarskými majiteli, kteří ji vlastní doteď,“ dodává.
• Jak bylo tehdy zvykem, až čtyři procenta z rozpočtu stavby byla určena na výtvarná díla. Na výzdobě budovy se podílela řada umělců. Vstupnímu vestibulu dominuje centrálně umístěná kruhová plastika sochaře a designéra Václava Dolejše.
• „Původně to byla fontána, dnes už tu ale voda neteče. Vestibul zdobí také několik gobelínů textilní výtvarnice Věry Drnkové-Zářecké. Jeden takový gobelín prý tkaly čtyři tkadleny celý rok,“ ukazuje Klára Kabátová a upozorňuje i na skleněnou stěnu sklářského výtvarníka Pavla Hlavy.
• Na vstupní vestibul navazuje sekce zasedacích místností a točité schodiště nás dovede do traktu určeného pro zahraniční návštěvy, kde bývala šatna, kinosál, společenská místnost nebo bar. V budově je dodnes funkční původní klimatizace i výtahy, které nás vyvezou do kancelářských pater.
• Budova Strojimportu bude v rámci festivalu Open House Praha otevřená v neděli 24. května mezi 10. a 18. hodinou. Program festivalu nabídne debaty, přednášky, komentované vycházky i projekce. Vrcholí 23. a 24. května, kdy se zdarma otevře více než stovka budov.

X XX

 Kongo bouří kvůli ebole. Mladíci zapálili léčebné centrum, nesměli pohřbít blízkého.

Napětí v Kongu zasaženém ebolou roste napětí, lidé mají strach i vztek. V městě Rwampara ležícím v srdci ohniska nákazy na východě země mladíci zapálili léčebné centrum poté, co jim úřady odmítly vydat tělo blízkého.

 „Policie zasáhla, aby situaci uklidnila, ale bohužel se jí to nepodařilo,“ uvedl Alexis Burata, místní student, který podle svých slov byl v dané oblasti. „Mladí lidé nakonec centrum zapálili. Taková je situace.“

Reportér agentury AP byl svědkem toho, jak lidé vnikli do centra a zapálili předměty uvnitř, a také něco, co vypadalo jako tělo alespoň jedné osoby podezřelé z nákazy ebolou, které tam bylo uloženo. Pracovníci humanitární pomoci uprchli z centra v autech.

„Mladí lidé nepochopili postupy pro pohřeb osoby podezřelé z nákazy ebolou,“ uvedl zástupce vrchního komisaře Jean Claude Mukendi, vedoucí odboru veřejné bezpečnosti v provincii Ituri.

„Jeho rodina, přátelé a další mladí lidé chtěli odvézt jeho tělo domů na pohřeb, i když pokyny úřadů během této epidemie viru eboly jsou jasné. Všechna těla musí být pohřbena v souladu s předpisy,“ podotkl Mukendi.

Těla těch, kteří zemřeli na ebolu, mohou být vysoce nakažlivá a vést k dalšímu šíření, když lidé připravují těla k pohřbu a shromažďují se na pohřbech.

Výbuch hněvu v Rwampara podtrhuje komplikace, kterým čelí jak konžské úřady, tak řada humanitárních organizací snažících se zastavit epidemii. Světová zdravotnická organizace prohlásila tento stav za ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu. Podle WHO je rozsah epidemie větší, než ukazují oficiální čísla.

Podle OSN je zaznamenáno 148 podezřelých úmrtí a téměř 600 podezřelých případů, z toho dva případy včetně jednoho úmrtí v sousední Ugandě.

Šéf WHO však uvedl, že epidemie je téměř jistě mnohem rozsáhlejší, a vyjádřil také obavy z rychlosti jejího šíření.

„Stále se nacházíme ve fázi, kdy zintenzivňujeme vyšetřování a hledáme případy,“ řekl Jean Kaseya, generální ředitel Afrického centra pro kontrolu a prevenci nemocí. „Očekávám, že počet případů poroste, jakmile bude dohled stále přísnější.“

Riziko globálního šíření epidemie je podle WHO nízké, avšak regionálně vysoké. Epicentrem epidemie je provincie Ituri, která hraničí s Ugandou a Jižním Súdánem.

Včasné odhalení viru je klíčové pro záchranu životů, ale již tak slabá zdravotnická infrastruktura a kapacita dohledu v regionu byly podle odborníků dále oslabeny škrty v mezinárodní pomoci. Podle OSN je v provincii Ituri přes 920 tisíc vnitřně vysídlených osob.

Úsilí o zvládnutí krize dále komplikuje ozbrojený konflikt v regionu. Místní představitelé uvedli, že při útoku militantů napojených na skupinu IS zahynulo v úterý nejméně 17 lidí ve vesnici Alima v provincii Ituri.

 Zdravotníci a humanitární organizace uvedli, že k řešení situace naléhavě potřebují další zásoby a personál. Navíc pro kmen viru z Bundibugyo, který je příčinou současné epidemie, není k dispozici žádná vakcína ani lék.

Jeden z odborníků tento týden uvedl, že než bude vakcína k dispozici, potrvá to nejméně šest až devět měsíců.

Ebola je vysoce nakažlivá a šíří se mezi lidmi prostřednictvím kontaktu s tělními tekutinami, jako jsou zvratky, krev, výkaly nebo sperma. Mezi příznaky patří horečka, zvracení, průjem, bolesti svalů a někdy i vnitřní a vnější krvácení.

Rozšíření do nové provincie

Ve čtvrtek rebelská skupina M23, která ovládá části východního Konga, oznámila, že v blízkosti města Bukavu, asi 500 kilometrů jižně od epicentra epidemie v provincii Ituri, zemřela jedna osoba na tuto nemoc.

Jednalo se o první potvrzený případ v provincii Jižní Kivu a později téhož dne byl hlášen další případ. Dříve byly případy hlášeny pouze v provinciích Ituri a Severní Kivu a v sousední Ugandě.

 Virus se po prvním známém úmrtí koncem dubna šířil několik týdnů nepozorovaně, protože konžské zdravotnické úřady prováděly testy na jiný kmen viru Ebola, který je v této zemi častější příčinou epidemií. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se zdravotníkům dosud nepodařilo identifikovat „pacienta nula“.

Dosavadní rozsah epidemie naznačuje, že „pravděpodobně začala před několika měsíci“, uvedla Anais Legandová, odbornice na virové hemoragické horečky z WHO.

Indie a Africká unie ve čtvrtek oznámily, že summit Indie-Afrika, který se měl konat příští týden v Novém Dillí, byl odložen kvůli „vyvíjející se zdravotní situaci v některých částech Afriky“.

Ve středu zrušila konžská fotbalová reprezentace kvůli epidemii eboly třídenní přípravný soustředění na mistrovství světa a plánované rozloučení s fanoušky v hlavním městě Kinshase.

 Vláda USA zavedla omezení pro všechny cestující, kteří v posledních 21 dnech navštívili Kongo, Ugandu nebo Jižní Súdán, a zakázala vstup do USA zahraničním návštěvníkům z těchto zemí a nařídila americkým občanům a osobám s trvalým pobytem, aby byli přesměrováni na mezinárodní letiště Washington Dulles k prověření.

V České republice se léčí americký doktor, který byl v kontaktu s pacientem v Ugandě. Leží v pražské nemocnici Na Bulovce, kde má třítýdeníí karanténu, která mu nařizuje i přísný režim.

X X X

Česko opustil diplomat, který rekordně chodil ‚na kobereček‘ na ministerstvo. Skončil ruský velvyslanec

Ruské velvyslanectví v Praze čeká změna na nejvyšším místě. Jak zjistil iROZHLAS.cz, dosavadní velvyslanec Moskvy Alexandr Zmejevskij už nepobývá v České republice. Jeho diplomatická mise skončila. Na uvolněné místo nastoupí Anna Ponomarjovová. Rošáda na ruské ambasádě se odehrává na základě rozhodnutí vládce Kremlu Vladimira Putina, který nařídil změnu loni v prosinci.

Alexandr Zmejevský na Staroměstském náměstí v květnu 2018 | Foto: Roman Vondrouš 

Taková statistika se oficiálně nevede. Ale kdyby se vedla, na její špici by stál Alexandr Zmejevskij. Podle dostupných informací si ministerstvo zahraničí nepředvolalo takzvaně na kobereček nikoho jiného tolikrát jako právě Zmejevského. Zpravidla se tak děje, když chce domácí země vyjádřit protest proti chování vysílající země. V tomto případě Ruska.

„Kvůli zprávě Ministerstva obrany Ruské federace a následnému komentáři místopředsedy Rady bezpečnosti a exprezidenta Dmitrije Medveděva, které se týkaly několika českých společností označených za možné cíle ruských útoků, rozhodl ministr zahraničních věcí Petr Macinka o předvolání velvyslance Ruské federace.“

Takto resort zahraničí letos 20. dubna informoval o poslední výzvě, aby se Zmejevskij dostavil do Černínského paláce. Žádné další předvolání už nebude. Podle zjištění serveru iROZHLAS.cz dlouholetý představitel Ruské federace v České republice už na velvyslanectví neslouží.

Do Ruska odletěl minulý týden

„Potvrzujeme, že Jeho Excelence již není v Česku. Diplomatická mise pana Alexandra Zmejevského skončila 15. května. Ve stejný den odletěl do Ruska,“ uvedl pro iROZHLAS.cz atašé velvyslanectví Bogdan Vasilivíckij. Zmejevskij stál v čele ambasády od března 2016. Pouze pět velvyslanců slouží v Česku déle.

Jeho éru v Praze rámuje nejintenzivnější zhoršení vztahů mezi Českou republikou a Ruskou federací po roce 1989. Počínaje prudkou reakcí Moskvy na odstranění sochy maršála Koněva v roce 2020 z prostranství v Praze 6, ricinová aféra v témže roce či odhalení ruského útoku na muniční sklady ve Vrběticích v dubnu 2021.

„Za tu dobu jsme se dostali na seznam nepřátelských zemí Ruska. Od představ, že budeme jezdit do Moskvy a dělat tam byznys, až k tomu, že Rusko útočí na Evropu, na nás. Mluvím o hackerských útocích, sabotážích a on toho byl do určité míry tváří. Ne že by to dělal, ale plnil úkoly z centrály,“ uvedl pro iROZHLAS.cz bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (tehdy Piráti, dnes za ODS).

Sám si nechal Zmejevského předvolat zhruba pětkrát. Podle něj se „v žádném případě“ nestalo, aby někdo do Černínského paláce chodil vysvětlovat excesy své země tak často jako ruský velvyslanec. „Pokaždé k tomu byl konkrétní důvod. Ať už to byl masakr v Buči nebo jiné situace, kdy se Rusové chovali jako prasata,“ dodal s odkazem na ruskou válečnou agresi na Ukrajině započatou v únoru 2022.

Vyhoštění ruských diplomatů

Etapa Zmejevského byla charakteristická také tím, že ruské velvyslanectví bylo personálně zdaleka nejsilnější ambasádou v České republice. Na svém vrcholu tam pracovalo více než 120 diplomatů. Jak se později ukázalo, u podstatné části z nich šlo o příslušníky ruských zpravodajských služeb s diplomatickým krytím.

Anatolij Čepiga a Alexandr Miškin, strůjci útoku ve Vrběticích | Zdroj: Policie České republiky

„Ruská federace používá tenhle sovětský systém krytí nelegálních aktivit svých zpravodajců běžně všude ve světě. My nejsme tak důležití, aby tu měli desítky zpravodajců jen kvůli České republice. Už od dob studené války byla největší ruská rezidentura v Evropě ve Vídni, Praha byla když ne druhá, tak velmi důležitá,“ řekl před časem někdejší náměstek ředitele rozvědky Jan Paďourek.

Po odhalení ruského angažmá v útoku ve Vrběticích, při němž na podzim 2014 zahynuli dva čeští občané, vláda Andreje Babiše (ANO) vyhostila 18 diplomatů. Ve skutečnosti byli příslušníky ruské vojenské rozvědky GRU a civilní rozvědky SVR. V roce 2022 rovněž kvůli spolupráci s ruskými tajnými službami vyhostil Babišův kabinet Zmejevského zástupce Feodosije Vladyševského.

„Ten člověk tu reprezentoval mocnost, se kterou jsme ve válce, což jsme si nevybrali, a on se podle toho také choval,“ sdělil ke Zmejevského éře externí poradce prezidenta Petra Pavla pro zahraniční otázky Petr Kolář, který sloužil v Moskvě jako velvyslanec v letech 2011 a 2012.

Nová velvyslankyně Česko zná

Novou velvyslankyní Ruské federace v Praze se stane Anna Ponomarjovová. Jak stojí výše, Vladimir Putin jí podepsal zmocnění loni v prosinci. Letos pětapadesátiletá diplomatka Českou republiku dobře zná, na misi byla v Praze už dvakrát. Se Zmejevským se jednou krátce míjela.

 „V České republice byla akreditována v období let 2001 až 2004 jako druhá tajemnice a poté v letech 2011 až 2016 v hodnosti rada-vyslanec,“ uvedl pro iROZHLAS.cz Filip Hašek z tiskového odboru ministerstva zahraničí. Ponomarjovová by se měla úřadu ujmout ještě v prvním pololetí tohoto roku.

Velvyslanectví ale najde v jiné kondici, než když tu byla naposledy. Po zmíněném zásahu Babišovy vlády konal o pár měsíců později ještě tehdejší ministr zahraničí Jakub Kulhánek (za ČSSD). Rozhodl, že počty pracovníků na velvyslanectví obou zemí budou totožné. Ambasádu v Praze tak muselo opustit dalších 60 diplomatů, dnes jich tam slouží pět.

X X X

 „Pokud se Ukrajina připojí k NATO, budou to Ukrajinci, kteří nás budou učit,“ uvedl Sierakowski. „Měli bychom chtít Ukrajinu v NATO i EU nejenom proto, že by její kapacity byly na naší straně, ale i proto, že by nešly k Rusku,“ doplnil svou myšlenku, která se na konferenci setkala s velmi pozitivním ohlasem.

K posílení Severoatlantické aliance však není podstatné pouze připojení Ukrajiny. Aliance se sama totiž podle novinářů potýká s vnitřní krizí soudržnosti. „Na půdě evropských států, v Německu, Francii, Bruselu, se projednává možnost, že by USA NATO opustily,“ upozorňuje Shuster.

Trumpovy výhrůžky by se podle něho měly brát vážně, a to na základě jeho činů spojených se současnou situací na Blízkém východě. Zároveň však poukázal na to, že někteří evropští lídři vnímají krizi mnohem pozitivněji.

Odkázal především na finského prezidenta Alexandra Stubba, který namítá, že by měla Evropa jednat s chladnou hlavou, a to zejména díky skutečnosti, že NATO získalo dva mocné spojence – Švédsko a Finsko.

Sierakowského postoj ke scénáři, že by Spojené státy skutečně opustily své spojence, je však skálopevný. „Výsledek je na nás. Pokud USA opustí NATO, pořád bude na nás, abychom byli připraveni.“

Raději nepřítel, nežli domnělý spojenec

Shoda mezi oběma novináři panovala i kolem Trumpovy impulzivity, podle které prý americký prezident řídí svou politiku.

Tu dokáže podle Shustera do jisté míry omezit výsledek podzimních „midterms“ voleb, které určí budoucí složení amerického kongresu. „Ochranné bariéry, které drží Trumpa na uzdě, budou mnohem vyšší. Jeho odpůrci budou mít více možností ho limitovat.“

 Na rozhodnutích Donalda Trumpa však mezitím výrazně profitují silní hráči, míní Sierakowski. „Irán nevěděl, co se skutečně stane, když uzavře Hormuz – teď už to však ví a má velkou páku na světovou ekonomiku,“ říká s tím, že Čína je díky Trumpovi silnější než kdy předtím.

Raději bych byl Trumpův nepřítel, než jeho domnělý spojenec.

Slawomir Sierakowski

V první linii však podle jeho slov stojí Američané, již jsou prvotní obětí Trumpovy impulzivity.

Trump svou rétorikou navíc dost inklinuje k soběstačnosti Evropské unie. I v tomto kontextu by podle Shustera mohl z americké strany znít zájem u budování armády EU, které by mohla „řešit své vlastní záležitosti“.

Je Evropa více závislá na Ukrajině?

Polsko, které podle Shustera vzorově splnilo požadavky amerického prezidenta, je zároveň nehorázně trestáno. Jako jedna z prvních evropských armád vynaložila pět procent HDP na obranu, přesto USA chtějí omezit přítomnost svých vojsk v zemi.

„Činy Trumpa si protiřečí. Jakou zprávu tím posílá svým spojencům? Co od nás chce?“ rozhořčil se americký novinář.

 V této souvislosti padla myšlenka, že je více než jindy důležitější obracet se k síle Ukrajiny. Podle Shustera je však stále nepravděpodobné, že by se přidala k NATO nebo EU.

„Přesto by bylo cenné žádat Ukrajinu o pomoc a o technologie. Jejich továrny nepracují na maximum pro své potřeby. Nechávají si rezervy k exportu,“ vylíčil své zkušenosti z návštěv východní Evropy.

 Zároveň však v Evropě existuje řada států, které by si silnou pozici Ukrajiny nepřály. Jedním z těchto států je podle Shustera právě i Polsko, které by mohlo blokovat snahy Ukrajiny o potenciální připojení k EU.

Ruské tajné služby oslabily, říká exšéf MI6

Součástí konference byl i krátký video výstup Richarda Moorea, britského diplomata a bývalého šéfa MI6, zahraniční zpravodajské služby Spojeného království.

Ten zdůrazňoval zejména podstatu kolektivního boje proti Rusku. „Klíčový boj naší doby se odehrává na Ukrajině. Musíme udělat všechno pro to, aby Vladimir Putin neuspěl,“ prohlásil s tím, že v případě opačného scénáře by apetit ruského prezidenta pouze rostl.

Několik vět pronesl i k výbuchu muničního skladu ve Vrběticích, po kterém MI6 významně spolupracovala se svými českými kolegy, a to na zpravodajské i policejní úrovni.

Následné vyhoštění ruských diplomatů podle něj mělo velký úspěch. Chválil především komplikace, které tato událost způsobila ruským zpravodajským službám. „Dnešní najímání drobných kriminálníků online je pouhým projevem ruské slabosti,“ okomentoval.

 X x x

Pokrovsk a Myrnohrad padli. Ruské vojská ich plne okupujú, tvrdí ukrajinský analytik

Ruské vojská úplne okupujú mestá Pokrovsk a Myrnohrad na východe Ukrajiny, uviedol dnes podľa agentúry Unian Roman Pohorilyj, spoluzakladateľ a analytik projektu DeepState, pokladaného za blízky ukrajinskej armáde.

„Pokrovsk a Myrnohrad sú okupované. Nepriateľ tam aktívne presúva svoje sily,“ povedal Pohorilyj. Dobyté mestá podľa neho poslúžia Rusom na ďalšie útoky do tej časti Donbasu, ktorú ešte ovláda Ukrajina. Odhadol, že ďalším cieľom ruskej ofenzívy by sa mohlo stať mesto Dobropillja.

Aj mapy bojiska od DeepState teraz ukazujú úplné ovládnutie oboch miest Rusov, aj keď ešte 17. mája označovali severovýchodné okraje Pokrovska za šedú zónu, krajinu nikoho, ktorú plne neovláda ani jedna strana, píše Unian.

Dobyté mesto? Ukrajinské drony menia Pokrovsk na peklo pre okupantov

Agentúra pripomenula, že ukrajinské sily naopak nedávno „vyčistili“ od ruských síl obec Stepnohirsk v Záporožskej oblasti na juhovýchode krajiny a podľa expertov preberajú taktickú iniciatívu aj na ďalších úsekoch bojiska.

Moskva predtým opakovane oznámila dobytie Pokrovska, Kupjanska aj ďalších miest. Ukrajina to však popierala a vojakov pri Kupjansku dokonca navštívil prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinskí vojaci bránili Pokrovsk dlhšie ako poldruha roka.

Ruskí vojaci sa pohybujú po Pokrovsku

Zábery, ktoré zverejnilo ruské ministerstvo obrany, majú ukazovať vojakov jednotiek „Centrum“, ako sa voľne pohybujú po Šachťarskom obvode Krasnoarmejska (ruský názov pre Pokrovsk) v Doneckej ľudovej republike. / Zdroj: MO RF

Pokrovsk býval predtým dôležitým centrom zásobovania ukrajinských vojsk čeliacich ruskej invázii na Donbase. Dobytie Pokrovska a tiež Kosťantynivky, ležiace niekoľko desiatok kilometrov severovýchodne, by ruskej armáde poskytlo základňu pre postup k dvom najväčším mestám, ktoré Ukrajina ešte v Doneckej oblasti ovláda: Slovjansku a Kramato

X X

Tejc a Babiš jednali s eurokomisařem. Řešili právní stát i státní zaměstnance.

Budoucnost evropské justice, nová pravidla pro firmy napříč Evropskou unií i hodnocení právního státu v Česku řešil ve čtvrtek v Praze eurokomisař pro spravedlnost Michael McGrath. Do české metropole přijel jednat s ministrem spravedlnosti Jeronýmem Tejcem a následně také s premiérem Andrejem Babišem. Jedním z témat byla i připravovaná zpráva Evropské komise o stavu právního státu a aktuálně projednávaný zákon o státních zaměstnancích.

Tejc s McGrathem navázali na své březnové setkání v Bruselu. Hlavní část jednání se soustředila na návrh takzvaného 28. režimu pro obchodní společnosti, označovaného také jako „EU Inc.“. Evropská komise chce vytvořit novou právní formu obchodní korporace s jednotnými pravidly v celé EU, která má firmám usnadnit růst i získávání financování.

Česká republika podle ministerstva spravedlnosti návrh v zásadě podporuje, upozorňuje ale na několik sporných bodů. Výhrady se týkají například zdanění zaměstnaneckých opčních plánů. Podle české strany by se tato otázka měla řešit samostatně a se zachováním principu jednomyslnosti členských států.

Problematická je podle Prahy také část návrhu upravující insolvenci. Její současná podoba může podle ministerstva ohrozit plánovaný harmonogram přijetí celé evropské úpravy.

Česko chce zachovat současnou roli Eurojustu

Debata se dotkla také chystané novely nařízení o agentuře Eurojust. Tejc během jednání zdůraznil, že pro Českou republiku je důležité zachovat současnou roli této instituce jako podpůrného orgánu pro národní státní zástupce a soudy při mezinárodní spolupráci v trestních věcech.

Řeč byla i o fungování Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO). Česko podle ministra očekává výsledky hodnotící studie o jeho činnosti, které mají být zveřejněny během léta.

Dalším tématem byla implementace evropského balíčku o elektronických důkazech. Adaptaci evropského nařízení má zajistit novela zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, kterou nyní projednává Parlament. Ministerstvo už podle Tejce společně s Nejvyšším státním zastupitelstvím připravuje školení pro státní zástupce a další praktiky.

Evropskou komisi zajímá zákon o státních zaměstnancích

Významná část jednání se věnovala také otázkám právního státu. Evropská komise každoročně vydává zprávu hodnotící stav justice, boj proti korupci, svobodu médií a fungování institucí v členských státech EU.

Podle ministerstva dosavadní zprávy hodnotily Českou republiku poměrně pozitivně a neidentifikovaly žádný systémový problém. McGrath se však při jednání zajímal o legislativní proces aktuálně projednávaného zákona o státních zaměstnancích

Po schůzce s ministrem spravedlnosti následovalo také jednání eurokomisaře s premiérem Andrejem Babišem. Eva Paseková, ceskajustice

X XX

Kuba prijala stámiliónovú humanitárnu pomoc od USA, rozdeľovať ju bude cirkev 

Kuba prijala americkú humanitárnu pomoc za 100 miliónov dolárov. Washington podmieňuje jej distribúciu cirkvou a zároveň priznáva níznu šancu na mierovú dohodu.

Americký minister zahraničných vecí Marco Rubio vo štvrtok uviedol, že Kuba prijala ponuku Spojených štátov na humanitárnu pomoc v hodnote 100 miliónov dolárov. TASR o tom informuje podľa správ agentúr AFP a Reuters.

• USA ponúkli Kube humanitárnu pomoc za 100 miliónov dolárov.
• Pomoc má distribuovať katolícka cirkev, nie kubánska vláda.
• Kuba žiada zrušenie americkej blokády namiesto pomoci.
• Rusko kritizuje tlak USA na Kubu a obžalobu Raúla Castra.

Rubio v uplynulých dňoch opakovane ponúkol Kube humanitárnu pomoc v hodnote 100 miliónov dolárov. Podmienkou bola jej distribúcia katolíckou cirkvou, aby sa obišla komunistická vláda v Havane.

Kubánsky prezident Miguel Díaz-Canel pred týždňom reagoval, že Spojené štáty by mali namiesto ponúkania pomoci zrušiť blokádu ostrova. „Škody by sa dali zmierniť oveľa jednoduchšie a rýchlejšie zrušením alebo uvoľnením blokády,“ napísal na sociálnej sieti X. Rubio vo štvrtok uviedol, že pravdepodobnosť dosiahnutia mierovej dohody medzi Washingtonom a Havanou v súčasnosti nie je vysoká.

„Zostáva to našou preferenciou voči Kube. Len som k vám úprimný, viete, pravdepodobnosť, že sa to stane, vzhľadom na to, s kým sa práve teraz bavíme, nie je vysoká. Ale ak zmenia názor, sme tu. A medzitým budeme robiť to, čo musíme,“ povedal novinárom. Rodina šéfa americkej diplomacie pochádza z Kuby.

V Spojených štátoch v stredu obžalovali z vraždy a ďalších zločinov bývalého kubánskeho prezidenta Raúla Castra pre zostrelenie dvoch amerických civilných lietadiel spred 30 rokov.

Rusko kritizuje tlak

Hovorca Kremľa Dmitrij Peskov označil obžalobu za „neprijateľnú a hraničiacu s násilím“. „Veríme, že tlak vyvíjaný na Kubu nemožno tolerovať. Veríme, že za žiadnych okolností by sa takéto metódy, hraničiace s násilím, nemali používať proti bývalým alebo súčasným hlavám štátov,“ uviedol.

Kuba čelí hlbokej ekonomickej kríze, ktorá sa zhoršila začiatkom roka po tom, čo USA zosadili prezidenta Venezuely Nicolása Madura a voči ostrovu vyhlásili ropné embargo. Venezuela dodávala Kube zhruba polovicu potrebných dodávok a odvtedy na Kubu dorazil len jediný ruský tanker Anatolij Kolodkin. Ďalší ruský tanker uviazol na niekoľko týždňov v Atlantickom oceáne. Šéf Bieleho domu požaduje na Kube rozsiahle reformy a v minulosti naznačil možnosť jej „priateľského prevzatia“.

X X X

Němečtí poslanci ve čtvrtek jednomyslně schválili záměr na výstavbu vysokorychlostní trati mezi Drážďany a Prahou včetně takzvaného Krušnohorského tunelu. Německé ministerstvo dopravy předložilo Spolkovému sněmu plány letos v únoru. Uvedlo tehdy, že po schválení nebude nic bránit podpisu smlouvy s Českem.

Výstavba by měla začít v roce 2032, s dokončením se počítá v roce 2044. Po zprovoznění spojení by měla cesta mezi Prahou a Drážďany trvat místo současných dvou a půl hodiny jen hodinu, cesta mezi Prahou a Berlínem dvě a půl hodiny místo čtyř.

Německý kancléř Friedrich Merz v minulosti několikrát uvedl, že Německo má strategický zájem na rozvoji dopravního spojení s Českem. Za projekt vysokorychlostní železnice mezi Drážďany a Prahou na německé straně dlouhodobě bojuje především spolková země Sasko.

Další společný postup minulý týden v Drážďanech koordinovali český ministr dopravy Ivan Bednárik a saská ministryně pro infrastrukturu a rozvoj venkova Regina Kraushaarová. Po jednání Bednárik označil projekt vysokorychlostní tratě za jeden z nejvýznamnějších ve střední Evropě.

Kraushaarová ve čtvrtek jako host promluvila i k poslancům Spolkového sněmu. Vyzvala je, aby projekt vysokorychlostní železnice do Prahy podpořili. Upozornila, že to očekávají i čeští partneři. „Evropská podpora je ještě na dosah,“ uvedla s odkazem na plánované financování trati z prostředků Evropské unie.

Vysokorychlostní železnice mezi saskou a českou metropolí má být součástí plánovaného mezinárodního koridoru z Berlína přes Prahu do Vídně. Jeho klíčovou součásti bude Krušnohorský tunel, který bude s délkou kolem 30 kilometrů nejdelší podobnou stavbou ve střední Evropě.

Vedle osobních vlaků bude sloužit také nákladní dopravě, čímž vznikne nové kapacitní spojení Česka s Německem a západní Evropou. Tunel bude mít dva tubusy. Výjezdy budou u saského Heidenau a severočeských Chabařovic. Dvanáct kilometrů tunelu by mělo být na českém území, osmnáct kilometrů na německém. Cílem projektu je mimo jiné vyhnout se úzkému labskému údolí, které už kapacitně nestačí.

Česká vláda schválila návrh smlouvy mezi Českem a Německem o výstavbě Krušnohorského tunelu už loni v červenci. Německé ministerstvo dopravy letos v únoru uvedlo, že po schválení ve Spolkovém sněmu a „po vyjasnění rozpočtových předpokladů“ bude možné podepsat mezistátní smlouvu s Českem.

Podle odhadu obsaženého ve schválené zprávě by měl projekt vyjít na nejméně 5,6 miliardy eur (136 miliard Kč). V nejhorším případě by se náklady mohly vyšplhat až na osm miliard eur (194 miliard Kč).

Ministr dopravy Bednárik v březnu v Berlíně po jednání s rezortním kolegou Patrickem Schniederem řekl, že pokrok v plánech na vybudování Krušnohorského tunelu závisí i na tom, jaké budou možnosti financování z Evropské unie.

Příslušný program by podle něj Evropská komise mohla vypsat v létě. Bednárik přitom v rozhovoru s novináři zdůraznil, že stavba Krušnohorského tunelu a vysokorychlostní tratě z Prahy do Drážďan se vzájemně nepodmiňují. I samotný tunel by měl podle něj význam pro zlepšení nákladní a osobní železniční dopravy.

X X X

Péter Magyar pripravuje samit lídrov V4, Budapešť sa stane centrom rokovaní

Péter Magyar chce oživiť vyšehradskú spoluprácu a na koniec júna zvoláva samitu V4 v Budapešti. Lídri štyroch krajín majú rokovať o jej posilnení.

Predseda maďarskej vlády Péter Magyar iniciuje zvolanie samitu predsedov vlád krajín Vyšehradskej štvorky (V4) na koniec júna. Uviedla to vo štvrtok agentúra MTI, informuje spravodajca TASR v Budapešti.

Premiéri Česka, Maďarska, Poľska a Slovenska by sa mali stretnúť v Budapešti. Nový predseda maďarskej vlády už počas predvolebnej kampane viackrát avizoval, že by chcel posilniť a rozšíriť spoluprácu v rámci zoskupenia V4.

X X X

 Šéf Ústřední vojenské nemocnice Masopust končí. Požádal o převelení na jiné služební místo

Ředitel pražské Ústřední vojenské nemocnice Václav Masopust skončí ve funkci, požádal o převelení na jiné služební místo. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) žádosti vyhověl. Nemocnice to ve čtvrtek uvedla v prohlášení zveřejněném na síti X.

V žádosti Masopust uvedl, že se chce věnovat odborné činnosti v rámci své zdravotnické specializace. V čele Ústřední vojenské nemocnice stál neurochirurg Masopust od července 2024. V minulém týdnu v nemocnici zasahovala policie, v kauze posudků obvinila deset lidí.

 „Ke svému rozhodnutí dosavadní ředitel Masopust přistoupil primárně s ohledem na svůj dlouhodobý záměr prohlubovat expertní znalosti a věnovat se odborné činnosti v rámci své zdravotnické specializace, což uvedl také ve své žádosti adresované ministru obrany,“ uvedla nemocnice.

Z prohlášení není jasné, kdy Masopust skončí, nemocnice pouze informovala, že na jiné služební místo bude převelen v nadcházejícím období. „Chce i nadále působit ve prospěch Armády ČR, zejména v oblasti své lékařské specializace, kterou plánuje dále rozvíjet. O konkrétním služebním zařazení dosud nebylo rozhodnuto,“ sdělila nemocnice.

Kdo je Václav Masopust?

Masopusta uvedla do funkce 1. července 2024 tehdejší ministryně obrany Jana Černochová (ODS), ve funkci vystřídal Miroslava Zavorala, který předtím nemocnici vedl 14 let a ve funkci skončil na vlastní žádost. Masopust uspěl ve výběrovém řízení mezi pěti kandidáty, předtím byl ředitelem Vojenské nemocnice Brno.

 Masopust je absolventem 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, v letech 1995 až 2013 pracoval jako sekundární lékař na neurochirurgickém oddělení Ústřední vojenské nemocnice.

Zúčastnil se zahraničních misí v Iráku, Afghánistánu a Kurdistánu, je nositelem Medaile Za služby v ozbrojených silách a Medaile Severoatlantické aliance. Je spoluautorem knih zabývajících se neurochirurgií a článků v českých i zahraničních časopisech z oblasti chirurgické léčby bolesti a neuromodulace.

Ústřední vojenská nemocnice na rozdíl od dalších fakultních nemocnic v největších českých městech nezřizuje ministerstvo zdravotnictví, spolu s vojenskými nemocnicemi v Brně a Olomouci ji řídí ministerstvo obrany. Nemocnice se stará i o vysoké ústavní činitele a válečné veterány.

V minulém týdnu v nemocnici zasahovala policie, v kauze falšování lékařských posudků zadržela 11 lidí. Podle ředitele nemocnice Masopusta se věc týká dvou osob pracujících pro nemocnici. „Dalších devět osob, o nichž se objevily informace v médiích, není zaměstnanci ani spolupracovníky ÚVN,“ sdělil na síti X Masopust.

XX X

Maďarský premiér očakáva návrat k lacnej ruskej energii po skončení konfliktu na Ukrajine

Péter Magyar verí, že po vojne sa EÚ vráti k lacnejšej ruskej energii. Tvrdí, že nízka cena bude kľúčom ku konkurencieschopnosti európskej ekonomiky.

Maďarský premiér Péter Magyar vo štvrtkovom rozhovore pre spravodajský portál poľského denníka Rzeczpospolita vyjadril očakávanie, že po skončení vojny na Ukrajine sa Európska únia z dôvodov konkurencieschopnosti vráti k lacnejšej ruskej energii. Informuje o tom spravodajca TASR v Budapešti na základe správy agentúry MTI.

Ministerský predseda v rozhovore zdôraznil nutnosť diverzifikácie zdrojov energie, ale aj dôležitosť nízkych cien. Podľa jeho slov po vojne by sa energetická politika EÚ mohla výrazne zmeniť.

Zdroje chcú diverzifikovať

Na otázku dovozu ruského plynu a ropy do Maďarska Magyar povedal, že aj po volebnom víťazstve strany Tisza „geografia zostala nezmenená“. Maďari poverili novú vládu čo najviac diverzifikovať zdroje energie, ale aj zohľadniť cenu surovín.

Maďarský premiér pripomenul, že skvapalnený plyn, ktorý sa dá prepravovať cez Baltské more, potom cez Poľsko a Slovensko, je výrazne drahší ako plyn pochádzajúci z Rumunska, Ruska alebo Rakúska.

„Samozrejme, začneme rokovania a chceme spolupracovať,“ dodal s tým, že počas stredajších rokovaní poľský premiér Donald Tusk sľúbil, že „urobí všetko pre zníženie ceny (plynu) tak, aby bola ponuka čo najkonkurencieschopnejšia“, ale výsledok závisí aj od trhu s plynom.

 X X X
Marco Rubio skritizoval spojencov v NATO za odmietnutie vojny s Iránom. Trump podľa neho robí, čo treba

Marco Rubio ostro kritizuje spojencov v NATO za neochotu pomôcť vo vojne na Blízkom východe. Tvrdí, že Európa necháva USA a Izrael konať osamote.

Šéf americkej diplomacie Marco Rubio vo štvrtok pred odletom na zasadnutie ministrov zahraničných vecí členských krajín NATO vo Švédsku kritizoval aliančných spojencov za odmietnutie pomôcť vo vojne na Blízkom východe. TASR o tom informuje podľa správy agentúry AFP.

„V NATO je veľa krajín, ktoré s nami súhlasia, že Irán nemôže mať jadrové zbrane, že Irán je hrozbou pre svet,“ uviedol Rubio. Americký prezident Donald Trump sa podľa neho rozhodol, že „s tým niečo urobí“. „Nežiada ich, aby nasadili vojakov. Nežiada ich, aby poslali svoje stíhačky. Ale odmietajú urobiť čokoľvek,“ povedal Rubio novinárom. „Boli sme z toho veľmi sklamaní,“ dodal.

Spojené štáty a Izrael koncom februára spoločne zaútočili na Irán. Americká administratíva o tom vopred spojencov v NATO neinformovala. Viacerí európski predstavitelia boli neskôr voči nevyhnutnosti vojny skeptickí. Na zasadnutí ministrov členských krajín NATO vo švédskom Helsingborgu sa okrem Rubia zúčastní aj minister zahraničných vecí a európskych záležitostí SR Juraj Blanár. Podľa jeho slov bude s rezortnými partnermi rokovať o rozvoji obranného priemyslu i zodpovednosti za budúcu bezpečnosť európskych partnerov v rámci NATO.

Nočné ruské útoky zasiahli Černihiv a pripravili o život 16 ročného chlapca. Ukrajina hlási zneškodnenie viac než dvoch stoviek útočiacich dronov.

Pri ruských útokoch na Ukrajine v noci na nedeľu zahynul 16-ročný chlapec a ďalšie štyri osoby utrpeli zranenia, uviedol šéf Černihivskej mestskej vojenskej správy Dmytro Bryžynskyj. Ukrajinské vzdušné sily tvrdia, že Rusko zaútočilo 236 dronmi, z ktorých 203 sa podarilo zneškodniť, informuje TASR.

• Pri ruských nočných útokoch na Ukrajine zomrel šestnásťročný chlapec v Černihive.
• Pri tom istom útoku utrpeli zranenia tri ženy a jeden muž.
• Útok poškodil sedem rodinných domov, administratívnu budovu, školu a dve autá.

Bryžynskyj na platforme Telegram objasnil, že pri útoku utrpeli zranenia tri ženy a jeden muž. Poškodených je sedem súkromných domov, administratívna budova, vzdelávacia inštitúcia a dve autá.

Ruské drony zneškodnili

O nočných útokoch informovali na Telegrame aj ukrajinské vzdušné sily, ktoré hlásia zneškodnenie 203 bezpilotných lietadiel. Zaznamenali zásahy 32 dronov na 18 miestach, ako aj pád trosiek na ôsmich miestach na Ukrajine.

Ukrajinské útoky na Rusko

Podľa ruského ministerstva obrany podnikla nočné útoky aj Ukrajina. Rezort na Telegrame uviedol, že ruské systémy protivzdušnej obrany zachytili a zničili 13 ukrajinských dronov nad viacerými oblasťami.

X x x

Právna obec sa postavila za odvolaného Jozefa Čenté

Spôsob, akým dekan Eduard Burda odvolal dlhoročného pedagóga, považujú za nedôstojný a neakceptovateľný.

Prokurátori, advokáti, pedagógovia aj študenti sa dnes postavili na podporu Jozefa Čentéša, ktorého tento týždeň odvolal z postu vedúceho katedry trestného práva, kriminológie a kriminalistiky dekan právnickej fakulty Univerzity Komenského v Bratislave Eduard Burda. Čentéš skončil vo funkcii po jedenástich rokoch prakticky zo dňa na deň.

Právna obec považuje tento postup za nedôstojný a neakceptovateľný. Desiatky signatárov vo verejnom vyhlásení odmietli praktiky, ktoré podľa nichdegradujú akademickú pôdu na nástroj mocenských rozhodnutí bez náležitého dialógu a úcty k odborným autoritám.

Jozefovi Čentéšovi vyjadrili plnú podporu a solidaritu. „Veríme, že sa aj naďalej bude podieľať na výchove budúcich právnikov,“ píše sa vo vyhlásení.

Jozef Čentéš má trvalo iný názor na trestnú politiku štátu ako dekan Burda. Minulý víkend vystúpil na protikorupčnom festivale Pucung v diskusii Aktualít. Dekanovi oponoval aj na konferencii o extrémizme na pôde fakulty.

VEREJNÉ VYHLÁSENIE PRÁVNICKEJ OBCE

na podporu prof. JUDr. Jozefa Čentéša, PhD. DrSc. a za ochranu akademickej a právnej kultúry

My, dolupodpísaní zástupcovia právnickej obce – študenti, pedagógovia, absolventi a praktizujúci právnici – spoločne s ďalšími osobnosťami a uvedomelými občanmi z radov širokej odbornej verejnosti, cítime povinnosť a spoločenskú zodpovednosť verejne sa zastať rešpektovanej osobnosti, profesora Jozefa Čentéša.

S hlbokým znepokojením sme prijali informáciu o rozhodnutí dekana Právnickej fakulty Univerzity Komenského v Bratislave, prof. Eduarda Burdu, odvolať prof. Čentéša z funkcie vedúceho Katedry trestného práva, kriminológie a kriminalistiky.

K tomuto kroku pristupujeme s rešpektom k inštitúciám, no v duchu nášho promočného sľubu, v ktorom sme sa na svoju česť a svedomie zaviazali šíriť myšlienky humanizmu, ctiť si slobodu, pravdu a spravodlivosť a niesť zodpovednosť za svoje skutky. V mene týchto hodnôt nemôžeme mlčať, keď sa z akademického prostredia vytráca dôstojnosť, rešpekt k odbornosti a úcta k morálnym autoritám. Týmto vyhlásením chceme vysloviť náš zásadný nesúhlas s postupmi, ktoré vnímame ako nehodné a nedôstojné voči osobnosti práva, akou profesor Čentéš nepochybne je.

1. Nedôstojný postup a strata akademickej kultúry

Rozhodnutie odvolať prof. Čentéša bolo realizované pofidérnym spôsobom, ktorý nevzbudzuje dôveru v korektnosť krokov, ktoré k nemu smerovali. Praktiky a mocenské zásahy neodmietame iba preto, že smerujú voči rešpektovanej autorite, ale predovšetkým v princípe. Spôsob, akým bol profesor Čentéš zo svojej funkcie odvolaný bez transparentného a adekvátneho odôvodnenia zodpovedajúceho jeho celoživotnému prínosu pre fakultu a študentov, považujeme za neakceptovateľný. Najstaršia právnická fakulta na Slovensku by mala byť priestorom, ktorý formuje nielen vedomosti, ale aj etickú kultúru. Postup dekana týmto akademickým a ľudským štandardom 21. storočia nezodpovedá. Ak má právnický stav požívať vo verejnosti dôveru, čelní predstavitelia inštitúcií, ktorí vychovávajú budúcich právnikov a právničky, nemôžu túto dôveru krokmi, ktoré realizujú, priamo negovať.

2. Odbornosť, integrita a nezlomnosť

Profesor Jozef Čentéš nie je len výnimočným a celospoločensky uznávaným odborníkom na trestné právo. Je predovšetkým človekom s pevnou morálnou integritou a ťažkým životným príbehom. Slovenská spoločnosť a právnická obec si dobre pamätá bezprecedentný politický zásah do jeho kariéry a do princípov právneho štátu, keď ho ako riadne zvoleného kandidáta vtedajší prezident odmietol vymenovať do funkcie generálneho prokurátora. Neskôr musel čeliť aj vážnym zdravotným výzvam spojeným s ochorením Covid-19. Napriek týmto ťažkým životným a mocenským skúškam nikdy nerezignoval na svoje poslanie. Zostal verný právu, vždy prezentoval svoje odborné názory vecne, priamo a bez ohľadu na to, akému politickému spektru práve vyhovovali alebo nevyhovovali.

X x x

Odborári chcú zverejňovať mená lekárov s desiatimi úväzkami a miliónovými príjmami. Deň má menej hodín, než stíhajú odpracovať

Lekári s viacerými úväzkami sú pod čoraz väčším drobnohľadom. Najvyšší kontrolný úrad (NKÚ) nedávno upozornil na extrémne prípady, keď zdravotníci pracujú aj pre osem či desať zariadení naraz, a položil logickú otázku, či sa pritom dokážu dostatočne venovať svojim pacientom. Lekárske odborové združenie (LOZ) tvrdí, že problém nevytvorili samotní lekári, ale systém. Odborári teraz žiadajú zásadné zmeny – od zverejňovania „extrémnych“ úväzkov až po povinnú elektronickú dochádzku v nemocniciach.

Lekári bijú na poplach: internetové mýty komplikujú liečbu

Internet sa pre mnohých Slovákov stal prvým „lekárom“, no spolu s informáciami sa šíria aj nebezpečné mýty. Aj preto vznikla iniciatíva Lekári nahlas, ktorej súčasťou je aj prof. MUDr. Alexandra Bražinová, PhD., MPH. / Zdroj: TV Pravda, Robert Hüttner

Podľa zistení z dát Sociálnej poisťovne v roku 2024 pracoval takmer každý druhý lekár na Slovensku pre viacerých zamestnávateľov naraz. Otvorenie tejto témy rozpútalo verejnú diskusiu, do ktorej sa zapojilo aj LOZ. „Žiadame kompetentných, aby konečne prijali potrebné opatrenia,“ vyhlásil predseda lekárskych odborárov Peter Visolajský.

Kde pracujú lekári navyše?

Šéf lekárskych odborárov sa s odvolaním na nedávny audit štátnych nemocníc domnieva, že väčšina doplnkových úväzkov lekárov súvisí so školskou alebo výučbovou činnosťou. Ide teda o prípady, keď lekári popri práci zároveň vyučujú študentov lekárskych fakúlt.

Podľa Visolajského však treba brať do úvahy, že keď profesor vyšetruje alebo operuje pacientov za prítomnosti medikov, výučba prebieha v rovnakom čase ako jeho práca. Iná situácia je podľa neho vtedy, keď by mal byť človek fyzicky prítomný v dvoch ambulanciách naraz. „Každému je jasné, že sa nedá byť na dvoch miestach súčasne,“ dodal.

Zároveň obhajoval lekárov tým, že významná časť vedľajších úväzkov vzniká z potrieb samotného zdravotníckeho systému. „Nie je to iniciatíva samotných lekárov, že by si chceli privyrábať,“ tvrdí Visolajský. 

Aj on však priznáva, že časť zdravotníkov s vedľajšími príjmami zachádza príliš ďaleko. „Dlhodobo upozorňujeme na to, že systém musí vedieť rozlišovať medzi nevyhnutnými odbornými úväzkami a prípadmi, keď počet pracovných pomerov prekračuje hranice reálne vykonateľnej práce,“ uviedol predseda LOZ.

V susednom Česku pritom existuje strop na súčet úväzkov v zdravotníctve. Bežne tolerovaná hranica je 1,2 úväzku u viacerých zamestnávateľov. Ak lekár vykazuje vyšší úväzok, napríklad 1,4 a viac, poisťovne to môžu preverovať, pretože taký rozsah práce môže byť na úkor odpočinku a kvality zdravotnej starostlivosti.

Pracovať pre šesť a viac zamestnávateľov je podľa odborárov prakticky nemožné. Za problémom čiastočne vidia aj nedostatočnú kontrolu zo strany primárov. „Keď je lekár v práci, musí pracovať na sto percent. Na to sú tu primári a vedúci pracovníci,“ upozorňuje člen LOZ Dalibor Fedák.

Spomínaný audit nemocníc okrem iného ukázal aj to, že v zdravotníckych zariadeniach je dochádzka často kontrolovaná iba papierovo a vedenie nemocníc jednoducho nemá relevantné údaje o tom, koľko hodín každý zdravotník v skutočnosti odpracoval.

Na snímke predseda Lekárskeho odborového združenia (LOZ) Peter Visolajský.

Objavujú sa aj extrémne prípady

Zistenia kontrolórov ukazujú, že popri hlavnom zamestnaní má takmer každý druhý lekár na Slovensku ešte ďalší pracovný úväzok. Ide približne o 12-tisíc zdravotníkov. Takmer tritisíc z nich dokonca pracovalo súčasne pre troch až ôsmich ďalších zamestnávateľov. 

LOZ tieto zistenia vysvetľuje aj službami na pohotovostiach. „Každý praktický lekár má zákonnú povinnosť odslúžiť určitý počet nočných služieb v rámci ambulantnej pohotovostnej služby. Väčšina pohotovostí funguje ako samostatné firmy, a keď má lekár vlastnú ambulanciu, musí mať zmluvu s touto spoločnosťou, aby si splnil zákonnú povinnosť,“ uviedol Visolajský.

Aj on však pripúšťa existenciu prípadov, keď má lekár extrémne vysoký počet úväzkov. Tie podľa odborárov vyvolávajú legitímne otázky o kvalite poskytovanej zdravotnej starostlivosti či efektívnom využívaní verejných financií. Objavujú sa dokonca prípady, keď má deň menej hodín, než by mal človek podľa papierov odpracovať. „Na prípad lekára s celkovým úväzkom 288 percent sme verejne podali podnet už v novembri 2025,“ informuje LOZ. Riešenia sa však podľa neho dodnes nedočkali.

Ako tomu predísť?

Lekárski odborári teraz žiadajú vytvorenie osobitného štatútu univerzitného zamestnanca pre lekárov, ktorí popri zdravotnej starostlivosti zabezpečujú aj výučbu budúcich medikov a zdravotníkov. Takýto model by podľa nich odstránil chaos pri kombinovaní pracovných pomerov medzi fakultami a nemocnicami. Túto požiadavku predložilo LOZ vláde ešte počas výpovedí lekárov a kabinet sa zaviazal ju splniť. Vláda mala podľa združenia predložiť návrh zákona, ktorý by štatút riešil, do konca minulého roka, no doteraz sa tak nestalo.

Ďalším krokom k väčšej transparentnosti by podľa LOZ mohlo byť zverejňovanie mien lekárov s abnormálnym počtom úväzkov. Odborári preto vyzývajú ministerstvo zdravotníctva, aby pripravilo legislatívu, ktorá by takýto postup umožnila. 

Tretím opatrením by malo byť povinné zavedenie elektronického systému dochádzky v štátnych aj súkromných nemocniciach. „Vo viacerých štátnych nemocniciach už takýto systém funguje. Často je založený na odtlačku prsta alebo fotografii, takže sa nedá obísť. Ide o efektívny spôsob monitorovania práce a dochádzky a nerozumieme, prečo nie je zavedený vo všetkých nemocniciach,“ vyhlásil Visolajský s tým, že ministerstvo by malo takúto povinnosť urýchlene nariadiť.

LOZ zároveň upozornilo, že zdravotné poisťovne zazmluvňujú aj ambulancie, pri ktorých je zrejmé, že deklarovaný rozsah práce nemôžu reálne vykonávať. Zodpovednosť by podľa odborárov mali niesť aj samotné zdravotné poisťovne. Podľa správy NKÚ sú totiž „subjektmi s najvyšším výskytom lekárov s viacnásobnými úväzkami spravidla malé súkromné zariadenia“. LOZ preto žiada zavedenie pokút pre poisťovne, ktoré zanedbajú kontrolnú činnosť.

X x x

Nebotyčná drzosť či odvaha? Úradník, ktorý ukradol 2,7 milióna eur, chce do politiky.

Prípad, ktorý pred časom otriasol najväčšou bratislavskou mestskou časťou, naberá priam bizarné kontúry. Bývalý zamestnanec miestneho úradu René Herman, ktorý sa priznal k sprenevere 2,7 milióna eur z verejných zdrojov, je po prepustení z väzby mimoriadne aktívny na sociálnych sieťach. Najnovšie dokonca naznačuje ambíciu vrátiť sa do komunálnej politiky. Starosta Petržalky Ján Hrčka jeho konanie ostro odsudzuje a označuje ho za výsmech všetkým obyvateľom.

René Herman podľa vyšetrovateľov pripravil mestskú časť o približne 2,7 milióna eur. Jeho metóda bola prekvapivo priamočiara, no pre zlyhávajúcu vnútornú kontrolu úradu fungovala viac ako dva roky. V mzdovom systéme účelovo vytváral fiktívnych zamestnancov a manipuloval s číslami bankových účtov tak, aby peniaze smerovali na jeho vlastné účty. Podľa vlastných slov väčšinu ukradnutých financií minul na hazardné hry. Keď sa masívny podvod podarilo odhaliť, polícii sa priznal a skončil vo vyšetrovacej väzbe, z ktorej ho prepustili v októbri roku 2025.

Čo čaká Bratislavu? Vallo: Sme druhým najchudobnejším mestom Európy, no budem kandidovať znova.

Pobyt za mrežami zrejme bývalého úradníka neodradil od verejného života. V súčasnosti vystupuje na sociálnych sieťach prostredníctvom videí, kde rozvíril hladinu vyjadreniami o možnom vstupe do politiky a kandidatúre na post petržalského poslanca, všimol si web Bratislavak.sk. Jeho právny zástupca navyše doručil samospráve dokument, v ktorom obvinený vyjadruje ľútosť a deklaruje snahu ukradnuté milióny obci vrátiť. Tento krok však neobsahuje žiadny konkrétny splátkový kalendár či reálny plán, a preto je vnímaný najmä ako formálna snaha o získanie poľahčujúcich okolností pred blížiacim sa súdnym procesom.

Starosta Petržalky Ján Hrčka, ktorý po vypuknutí škandálu vyvodil politickú zodpovednosť a odstúpil, no v nasledujúcich voľbách opäť získal silný mandát, neskrýva rozhorčenie. Považuje za absolútne nepredstaviteľné, aby človek, ktorý obral Petržalčanov o milióny, vôbec uvažoval o zastupovaní občanov. Starosta pochybuje, že by sa našla politická strana ochotná takúto nomináciu zastrešiť. Hermanove aktivity vníma skôr ako cielenú snahu štylizovať sa do roly „youtubera“ s cieľom zmanipulovať časť verejnosti frustrovanej zo stavu spravodlivosti v krajine. Podľa Hrčku sa obvinený takto snaží vyviniť a zároveň útočí na ľudí, ktorí sa podieľali na odhalení jeho machinácií.

Masívny únik financií zanechal na fungovaní petržalského úradu trvalé stopy a vynútil si zásadné zmeny. Následný audit totiž v minulosti odhalil fatálne zlyhania v bezpečnostných mechanizmoch, chýbajúcu deľbu práce a chabý finančný dohľad. Samospráva v reakcii na to okamžite zaviedla prísne systémové zmeny, krížové kontroly mzdových procesov a zriadila celkom nový nezávislý referát kontroly, ktorý má podobným zlyhaniam v budúcnosti zabrániť. Kým policajné vyšetrovanie, ktoré môže odhaliť ešte ďalšie súvislosti, naďalej prebieha, vedenie mestskej časti verí, že spravodlivosti bude učinené zadosť a súd obvineného za jeho činy adekvátne potrestá.

X XX

Lacnejšie energie, menej byrokracie aj zmeny pre živnostníkov. Pozrite si celý zoznam 54 opatrení vlády na oživenie ekonomiky

Vláda už zúžila veľký zoznam prorastových návrhov na konkrétny balík 54 opatrení. Z pôvodných 90 napokon vypadli najcitlivejšie zmeny, ktoré mohli zasiahnuť do bežného pracovného života ľudí – napríklad kratšie, 15-minútové obedové prestávky, dlhšia skúšobná doba či rušenie rekreačných a športových poukazov.

Ministri vysvetľujú, ako budú vyzerať prorastové opatrenia vlády

Kabinet teraz pracuje s balíkom, ktorý má pomôcť najmä firmám, priemyslu a podnikateľskému prostrediu. Ide predovšetkým o návrhy, ktoré by nemali mať priamy dosah na štátny rozpočet, a preto sa môžu pripravovať skôr. 

Po rokovaní tripartity, ktoré má prebehnúť v pondelok či utorok na budúci týždeň, by sa mal balík dostať na stôl vlády. Opatrenia sú rozdelené do štyroch hlavných oblastí. Osem z nich sa týka oblasti energetiky, 10 zasahuje do daňovo odvodovej politiky, päť sa zameriava na zvýšenie účasti ľudí na trhu práce a zvyšných 31 na zlepšenie podnikateľského prostredia.

Tieto opatrenia sú zároveň rozdelené do dvoch kategórií. „Jedna kategória je tá, s ktorou môžeme narábať okamžite a pripraviť legislatívne zmeny na nastávajúcu schôdzu parlamentu. Druhá časť týchto opatrení je taká, ktorými sa môžeme zaoberať už teraz, ale, vzhľadom na rokovania o rozpočte, budú sfinalizované až na jeseň tohto roka,“ priblížila ministerka hospodárstva Denisa Saková (Hlas).

Pravda prináša kompletný zoznam 54 opatrení, ktorý už medzičasom zverejnili viaceré médiá. Samotná vláda ho však nezverejnila. Zatiaľ tak nie je jasné, či ide o oficiálne znenie návrhov, ktoré majú k dispozícii sociálni partneri, teda zástupcovia zamestnávateľov, zamestnancov, samosprávy aj ďalšie subjekty, ktoré sa zúčastňujú na rokovaní Hospodárskej a sociálnej rady.

X X X

Bradáčové vadí, že výtka pro Lastoveckou nepopisuje ohrožení bitcoinové kauza.

Nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová netvrdí, že by žalobkyně Petra Lastovecká měla dostat přísnější postih. Spor se vede o formulaci výtky, kterou jí po rozhovoru pro média udělil vrchní státní zástupce v Olomouci Radim Dragoun. Pro Českou justici to uvedl mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Petr Malý.

Lastovecká dostala výtku kvůli rozhovoru o svém odvolání z vyšetřovacího týmu bitcoinové kauzy. Podle Dragouna tím narušila důvěru v práci státního zastupitelství i odborný postup žalobců v probíhajícím přípravném řízení. Kárné řízení ale nenavrhl.

Deník N uvedl, že Bradáčová považuje Dragounovo hodnocení za příliš mírné a že usiluje o tvrdší postih. Nejvyšší státní zastupitelství to odmítá.

NSZ: Nejde o přísnější trest

„Nejvyšší státní zástupkyně podala v daném kárném řízení námitku. Z té ovšem nevyplývá, že by požadovala přísnější trest. Ve svém podání namítá, že výtka by měla být jinak formulovaná, aby odrážela skutkový stav jednání státní zástupkyně,“ uvedl pro Českou justici mluvčí Petr Malý.

Podle Nejvyššího státního zastupitelství Bradáčová souhlasí s Dragounem v tom, že Petra Lastovecká porušila své povinnosti. Nesouhlasí ale s tím, jak byl popsán dopad jejího jednání. „Na rozdíl od vrchního státního zástupce je ale nejvyšší státní zástupkyně přesvědčena, že následkem tohoto porušení došlo nikoliv pouze k ohrožení důvěry veřejnosti v činnost státního zastupitelství, ale že následek je v tomto případě závažnější, tedy ohrožení účelu konkrétního trestního řízení,“ uvedl Malý. Podle něj navíc nešlo jen o teoretické riziko. „A to nikoliv hypoteticky, ale s reálným a průkazným dopadem na další průběh řízení,“ doplnil pro Českou justici.

Informace neměly zaznít veřejně

Nejvyšší státní zastupitelství zároveň zdůraznilo, že Lastovecká nebyla v dané věci dozorovou státní zástupkyní ani nebyla v jiném procesním postavení, které by ji opravňovalo poskytovat informace veřejnosti. „Poskytnutím rozhovoru serveru iRozhlas.cz, zveřejněného 14. 4. 2026, se do veřejného prostoru dostaly informace z probíhajícího trestního řízení, které měly zůstat před veřejností, tím spíše před okruhem osob dotčených trestním řízením, ze zcela legitimních důvodů utajeny,“ uvedl Malý.

Bradáčová přitom využila možnosti, kterou přinesla nedávná novela kárného zákona, tedy podat proti uložené výtce námitku ke kárnému senátu. „Původní formulace výtky, uložené vrchním státním zástupcem bezprostředně po zveřejnění rozhovoru, nevystihovala celý rozměr porušení povinnosti státní zástupkyní,“ dodal mluvčí.

Celá věc souvisí s vyloučením Lastovecké z vyšetřování bitcoinové kauzy kvůli údajné podjatosti, kterou žalobkyně odmítá. Dragoun dříve uvedl, že její podjatost mohla ohrozit trestní řízení. Lastovecká se proti výtce brání a tvrdí, že mlčenlivost neporušila a v rozhovoru nezveřejnila neveřejné informace.

Eva Paseková, ceskajustice

X X X

Ako si Rusi zničili vlastný autopriemysel. Bol to rýchly pád.

Putinova agresia doslova zdevastovala ruské automobilky. Až na Ladu dnes vyrábajú všetky ostatné preznačkované čínske modely.

V roku 2021, teda pred vojnou, vyrobilo Rusko 1,34 milióna osobných áut, vlani to ale bolo už len 673 000.

Ešte pred 24. februárom 2022 bol ruský automobilový priemysel ukážkou globálnej ekonomiky. Renault, Nissan, Toyota, Volkswagen, Škoda, Ford, Hyundai-Kia, Mazda či Mercedes-Benz investovali do miestnych závodov stovky miliónov dolárov, budovali výrobu komponentov, motorov, prevodoviek aj elektroniky. V roku 2021 ruskí gubernátori dokonca pozvali Elona Muska do krajiny, aby zaviedol výrobu elektromobilov Tesla. Jediným čínskym výrobcom áut v Rusku bol Haval so závodom v Tulskej oblasti. Autá sa v Rusku postupne stali dostupným tovarom. Ako uvádza web Meduza, v roku 2021 vyrobilo Rusko 1,34 milióna osobných áut, teda viac než Slovensko a len o málo viac než Česko. O štyri roky neskôr prišiel tvrdý pád. Zatiaľ čo Česko v roku 2025 vyrobilo 1,4 milióna áut a Slovensko 1,07 milióna, Rusko už len 673 000.

Z Renaultov Moskviče

Dôvod? Invázia na Ukrajinu, následné západné sankcie a hromadný exodus zahraničných výrobcov. Štát prevzal desiatky opustených fabrík. Niekedy za symbolický rubeľ alebo euro, ako sa to stalo v prípade Renaultu a Nissanu, za 10 000 rubľov v prípade Hyundaia a Kie, a niekedy dokonca zadarmo. To je aj prípad závodov Volkswagenu, Mercedesu-Benz a ďalších výrobcov. Na ich miesto začali nastupovať čínski partneri. Lenže nie ako záchrancovia, skôr ako obchodníci, ktorí využili uvoľnený trh a prázdne kapacity. Ukážkovým príkladom je bývalý závod Renaultu v Moskve, dnes oživený pod značkou Moskvič. Vlastní ho vláda a technickým partnerom je Kamaz.

V skutočnosti však ide len o montáž čínskych modelov JAC, ktoré sa do Ruska dovážajú v rozobratom stave a v Moskve sa skladajú. Pri reštarte sa hovorilo o produkcii 120 000 áut ročne, no realita je oveľa skromnejšia – minulý rok predal Moskvič len 15 600 vozidiel. A to napriek tomu, že pôvodný závod Renaultu mal kapacitu až 180 000 áut. Od konca roka 2025 sa Moskvič rozšíril o nové modely so značkou SAIC a v roku 2026 tam ruský Yandex spustil výrobu elektromobilu Umo 5, preznačkovaného čínskeho GAC-u Aion Y Plus. K časom, keď z liniek schádzali populárne Arkany, Kaptury čo Dustery, má však závod na míle ďaleko.

Väčšina opustených fabrík dnes vyrába čínske autá. Týka sa to aj reinkarnovaného Moskviča.

Podobný scenár sa odohráva v Nižnom Novgorode, kde sa v bývalom závode koncernu Volkswagen chystá návrat značky Volga. Už tento rok sa tam začnú pod ruským logom montovať autá čínskeho Geely. Projekt však mešká a vedie ho málo známa firma Light Car Production. Samotná skupina GAZ sa od neho verejne dištancovala. A to môžeme projekty Moskvič a Volga považovať popri iných za „úspech“. Bývalý závod Nissanu v Petrohrade sa totiž AvtoVAZ pokúsil rozbehnúť najprv s čínskou automobilkou FAW a potom s Chery pod značkou Xcite. Obe prezentácie vyzerali pompézne, no výroba bola utlmená. Dnes sa tam vyrába Lada Iskra, ale do konca roka 2025 z nej vzniklo len približne 3 000 kusov. Ešte pred vojnou pritom z tej istej linky schádzali v desaťtisícových sériách populárne japonské modely Nissan Qashqai, X-Trail a Murano.

Namiesto Fordov nábytok

No ešte tvrdší pád zažil kaliningradský Avtotor. V roku 2020 vyrobil viac ako 156 000 vozidiel a v roku 2021 dokonca vyše 177 000. Po invázii a odchode západných partnerov padla výroba na 54 000 v roku 2022 a v roku 2025 už len na 33 500 áut. Niekdajší montážny gigant, ktorý využívali automobilky BMW, Hyundai a Kia, dnes skladá málo známe čínske autá značiek Kaiyi, Baic či SWM, neskôr doplnené o Jetour a Changan. Občas sa objaví aj BMW, ale už len z posledných zostávajúcich dielov na sklade. Výsledok? Produkcia padla na menej než pätinu úrovne spred vojny. Vo Vladivostoku, kde Mazda vyrábala modely 6, CX-5 a CX-9, sa dnes zas montujú čínske pick-upy JAC. Rovnaké autá vznikajú aj v Jelabuge pod koncernom Sollers, kam patrí aj UAZ.

Bývalý Ford pri Petrohrade, kde sa kedysi vyrábal Ford Focus, skončil ešte pred vojnou a dnes tam namiesto áut vyrábajú nábytok. Najagresívnejšie postupuje skupina AGR Holding, ktorá ovládla bývalý Volkswagen v Kaluge aj dva závody Hyundai-Kia v Petrohrade. Formálne ide o ruský holding, v pozadí však stojí čínska technológia Chery. V Kaluge tak vzniká „ruská“ značka Tenet, v Petrohrade sa majú modely Jaecoo, Exeed a Omoda predávať pod novými menami Jeland, Esteo a Onives. Čínske automobilky pritom oficiálne svoju prítomnosť v Rusku maskujú, aby sa vyhli sekundárnym sankciám.

Práve to ukazuje, že čínski partneri neprišli ruský autopriemysel zachraňovať, ale na ňom zarobiť. Získali výrobné kapacity v najrozvinutejších regiónoch a ovládli závody s kombinovanou kapacitou 550 000 áut ročne. To je takmer na úrovni kapacity najväčšieho domáceho výrobcu – spoločnosti AvtoVAZ. Ani tá to ale nemá ľahké. Na prvý pohľad by sa síce mohlo zdať, že odchod konkurencie jej pomohol, lenže realita je menej ružová. Aj keď štát vytvoril Lade prakticky ideálne podmienky, keďže zaviedol drakonické recyklačné poplatky na dovážané autá, poskytol dotácie a obmedzil používanie zahraničných vozidiel ako taxíkov, technologicky sa stále opiera o staré francúzske základy. No a nové dodávky značky SKM sú v skutočnosti preznačkovanými čínskymi dodávkami SRM Jinhaishi.

Z áut je Rusku opäť luxus

Dosahy vojny dnes najviac cítia samotní Rusi. Nielen tým, že mnohí prišli o prácu v pôvodne funkčných automobilových fabrikách. Zmeny sa premietli aj do ceny áut. Priemerná cena nového auta sa od januára 2021 do septembra 2025 zvýšila o 86 % – z 1,8 milióna na 3,34 milióna rubľov. Ojazdené autá zdraželi ešte viac, o 91 %, zo 600 000 na 1,14 milióna rubľov. Stačí sa pozrieť na konkrétne modely. Lada Granta stála v januári 2021 od 499 000 rubľov, dnes začína na 850 000. Lada Vesta zdražela zo 606 900 na 1,5 milióna rubľov. Lada Niva zo 747 900 na 1,01 milióna a Lada Largus zo 690 900 na 1,5 milióna rubľov. Kým na kúpu základnej Vesty potrebovali Rusi pred vojnou 11 priemerných platov, v roku 2026 je to už takmer 15.

Drasticky zdraželi aj autá zahraničných značiek, ktoré sa v Rusku formálne stále vyrábali. Hyundai Solaris vyskočil z 815 000 na 2,44 milióna rubľov a Kia Rio z 889 000 na 2,25 milióna rubľov. Stojí za tým práve prudké zvyšovanie recyklačného poplatku, ktorý sa z ekologického, zmenil na čistý protekcionistický nástroj. Na jeseň 2024 vláda zvýšila tento poplatok o 70 až 85 %, od januára 2025 o ďalších 10 až 20 %, koncom roka sprísnila pravidlá dovozu cez fyzické osoby a od 1. januára 2026 prišlo ďalšie zvýšenie o 10 až 20 %. Výsledok je absurdný. Volkswagen Golf, ktorý v Nemecku stojí asi 29 000 eur, teda približne 2,4 milióna rubľov, sa v Rusku predáva minimálne za 3,8 milióna. Ešte výrečnejší je príklad Chery Tiggo 7L – v Číne stojí od 78 800 juanov, teda asi 845 000 rubľov, ale jeho ruský „lokalizovaný“ ekvivalent Tenet T7 štartuje na 2,5 milióna rubľov.

Ruský automobilový trh sa tak za štyri roky obrátil naruby. Z krajiny, kde sa montovali moderné autá globálnych značiek, sa stal trh preznačkovaných čínskych modelov, ktorých výroba je často len jednoduchým skladaním z dovezených súprav. Produkcia v mnohých závodoch sa prepadla na zlomok pôvodných objemov, ceny áut vystrelili a z osobnej mobility sa v Rusku stal opäť luxus. Vojna, ktorú Kremeľ označuje za „špeciálnu vojenskú operáciu“, tak devastuje nielen Ukrajinu, ale aj jeden z najdôležitejších priemyselných sektorov samotného Ruska. Rusi si strelili do vlastného kolena. Namiesto investícií do priemyslu, infraštruktúry, vedy, zdravotníctva či školstva míňajú odhadom 500 miliónov eur denne na nezmyselnú „denacifikáciu“ svojho suseda a posielajú vlastných občanov už piaty rok na istú smrť.

X X X