Ruský minister zahraničných vecí Sergej Lavrov v pondelok v telefonáte so svojím americkým náprotivkom Marcom Rubiom vyzval Spojené štáty, aby evakuovali personál a diplomatov zo svojho zastupiteľského úradu v ukrajinskom hlavnom meste Kyjev. TASR o tom informuje podľa správy agentúry AFP.
Ruské ministerstvo už predtým v pondelok varovalo, že pripravuje nové údery zamerané na rozhodovacie centrá, veliteľské stanovištia a ďalšie objekty vojensko-priemyselného komplexu v Kyjeve. Cudzincov a diplomatov zároveň vyzvalo, aby z mesta čo najskôr odišli.
„Sergej Lavrov upozornil na vyhlásenie ruského ministerstva zahraničných vecí z 25. mája, v ktorom sa Spojeným štátom americkým a ďalším štátom s diplomatickými misiami v Kyjeve odporúčalo, aby zabezpečili evakuáciu svojho diplomatického personálu a ostatných občanov z ukrajinského hlavného mesta,“ uvádza sa vo vyhlásení.
Ruské sily podľa neho „začínajú systematicky útočiť na zariadenia v Kyjeve, ktoré slúžia na potreby ukrajinských ozbrojených síl, ako aj na centrá, kde sa prijímajú príslušné rozhodnutia“.
X XX
Ruská centrálna banka v pondelok oznámila podanie druhej žaloby na Všeobecnom súde Súdneho dvora EÚ, v ktorej namieta proti nariadeniu EÚ povoľujúcemu využitie zmrazených ruských aktív na splatenie pôžičky pre Ukrajinu. TASR o tom informuje podľa správy agentúry Reuters.
Podľa nariadenia z 24. februára 2026 by sa pôžička EÚ pre Ukrajinu mala splatiť až vtedy, keď Ukrajina dostane od Ruska reparácie za to, že susednú krajinu vo februári 2022 vojensky napadlo.
„Rámec EÚ, ktorý spochybňuje Ruská centrálna banka, považuje štátne aktíva za súčasť finančnej podpory tretej krajiny, čím mení ich právny a ekonomický režim,“ uviedla banka vo vyhlásení citovanom Reuters.
Ruská centrálna banka odhaduje, že západné štáty zmrazili približne 300 miliárd dolárov z ruských štátnych fondov. Väčšina z týchto aktív je zadržiavaná na území Európy a uložená v belgickom depozitári Euroclear.
X XX
Ruské ministerstvo zahraničných vecí si v najbližšom čase predvolá vedúceho českého zastupiteľského úradu v Moskve kvôli zadržaniu metropolitu ruskej pravoslávnej cirkvi Ilariona v Česku. Jeho zadržanie Rusko považuje za zinscenovanú provokáciu. Uviedla to dnes hovorkyňa ministerstva Marija Zacharovová, ktorej vyjadrenie citovali ruské agentúry.
Na konci tohtoročného marca (marca tohto roka) si ruské ministerstvo predvolalo českého veľvyslanca v Moskve Daniela Koštovala kvôli útoku zápalnými fľašami na Ruský dom v Prahe.
X XX
Fínsky premiér Petteri Orpo v pondelok usporiadal stretnutie s predstaviteľmi civilných orgánov, aby spoločne prerokovali, ako riešiť rastúcu aktivitu dronov, ktoré prenikajú do fínskeho vzdušného priestoru. Od konca marca sa vo Fínsku zrútilo niekoľko zblúdených ukrajinských dronov. Obyvateľom regiónu Uusimaa bola tiež začiatkom mája po detekcii zablúdených dronov odoslaná výstraha, aby zostali doma.
Podobné incidenty hlásia aj z pobaltských štátov. Podľa Kyjeva ide najmä o bezpilotné lietadlá, ktoré boli vypustené s cieľom zasiahnuť vojenské ciele v Rusku, avšak ich dráha bola narušená ruskými rušičkami.
Konfederácia fínskeho priemyslu preto v pondelok vyzvala k poskytnutiu „presnejších informácií o potenciálnych hrozbách zo strany dronov“, aby sa zaistilo, že „firmy budú môcť prispieť k zachovaniu funkčnosti spoločnosti“.
X X X
Konzervatívny ruský filozof a nacionalistický ideológ Alexander Dugin navrhuje čo najprísnejšiu reguláciu prístupu Rusov na internet, aby nestratili svoju identitu a žili autentickejší život.
X X X
Ruské ministerstvo zahraničia dnes uviedlo, že v odvete za ukrajinský úder na Starobilsk štartuje údery na vojenskopriemyselné objekty, veliteľské stanoviská a miesta rozhodovania v Kyjeve. Vyzvalo tiež zahraničných diplomatov, aby mesto opustili. Ukrajina sa už piatyrok bráni rozsiahlej ruskej invázii.
Ukrajinská armáda minulý týždeň uviedla, že pri Starobilsku v okupovanej Luhanskej oblasti zasiahla elitnú dronovú veliteľskú jednotku. Podľa okupačných úradov bol však cieľom internát pedagogickej školy, zahynulo 21 ľudí. Ruský prezident Vladimir Putin v nadväznosti na tieto tvrdenia nariadil ruským ozbrojeným silám odvetu.
„Ozbrojené sily Ruskej federácie začínajú postupné vykonávanie systematických úderov proti podnikom ukrajinského vojensko-priemyselného komplexu v Kyjeve,“ uviedlo ministerstvo na telegrame.
„Všetko toto bola už posledná kvapka,“ uviedol rezort ruskej diplomacie vo vyhlásení s tým, že teraz ruské sily spustia údery, ktoré budú zamerané na rozhodovacie centrá, veliteľské stanovištia a ďalšie objekty vojensko-priemyselného komplexu v Kyjeve.
X XX
Masívny ruský raketový a dronový útok na Ukrajinu v noci na nedeľu stál Moskvu približne 361 miliónov dolárov (zhruba 310,1 milióna eur). Vyplýva to z výpočtov ukrajinského portálu ArmyInform, ktoré vychádzajú z verejne dostupných odhadov výrobných nákladov ruských striel a bezpilotných lietadiel.
Ukrajinské letectvo uviedlo, že na Ukrajinu v noci na nedeľu zaútočilo 600 ruských bezpilotných lietadiel a 90 rakiet.
ArmyInform odhaduje hodnotu balistickej rakety Orešnik na približne 50 miliónov dolárov (cca 43 miliónov eur). Dve hypersonické strely Ch-47M2 Kinžal podľa portálu stáli približne 10 miliónov dolárov (zhruba 8,6 milióna eur) a tri hypersonické strely s plochou dráhou letu Zirkon približne 16,2 milióna dolárov (okolo 13,9 milióna eur). Rusko vypálilo spolu 30 balistických rakiet Iskander-M a striel S-400 za zhruba 120 miliónov dolárov (cca 103 miliónov eur) a ďalších 54 riadených striel Ch-101, Iskander-K a Kalibr za 135 miliónov dolárov (okolo 103 miliónov eur). Drony použité pri útoku mali podľa odhadu hodnotu približne 30 miliónov dolárov (takmer 26 milióna eur).
Ruský útok bol zameraný výlučne na civilnú infraštruktúru a obytné budovy s cieľom zastrašiť Ukrajincov po úspešných ukrajinských úderoch na ruské ciele. Táto suma by pokryla celoročné rozpočty desiatok ruských malých miest alebo stoviek dedín. Rusi sa pritom sťažujú na úpadok nemocníc, ciest a komunálnej infraštruktúry.
Masívny útok na Kyjev, raketami aj dronmi.
Ruské útoky na Kyjev počas noci na nedeľu 25. 5. 2026. / Zdroj: Reuters
X X X
Hovorkyňa ruského ministerstva zahraničných vecí Marija Zacharovová dnes uviedla, že Rusko bude pokračovať v úderoch na Kyjev, ktoré označila za odvetu za ukrajinský útok v okupovanej Luhanskej oblasti z minulého týždňa. Informovala o tom ruská štátna tlačová agentúra TASS.
Ďalšie ruské útoky na ukrajinské hlavné mesto sú podľa Zacharovovej reakciou na ukrajinské útoky vrátane toho v okupovanom Starobilsku v Luhanskej oblasti, kde podľa úradov dosadených Moskvou v noci na piatok zahynulo 21 ľudí. Úrady tvrdia, že cieľom bol internát pedagogickej školy.
Ruský prezident Vladimir Putin predtým obvinil Kyjev, že išlo o zámer, a nariadil pripraviť odvetu. V noci na sobotu potom ruská armáda vykonala rozsiahly útok s pomocou stoviek dronov a desiatok striel na Kyjev a ďalšie časti Ukrajiny, pri ktorom zahynuli štyria ľudia a ďalších 87 bolo zranených.
Ukrajinská armáda uviedla, že pri Starobilsku zasiahla elitnú dronovú veliteľskú jednotku.
Ruské ministerstvo podľa Zacharovovej pripravuje vyhlásenie, ktoré má obsahovať aj varovanie pre zahraničný diplomatický zbor. Moskva už začiatkom mája vyzvala pracovníkov diplomatických misií v Kyjeve, aby ukrajinské hlavné mesto opustili v súvislosti s možným ruským úderom, ktorý by nastal v prípade, že by Ukrajina svojimi útokmi na Rusko narušila oslavy Dňa víťazstva 9. mája.
X X X
Kombinovaný masívny úder ruskej armády z 24. mája 2026, pri ktorom boli na ukrajinské ciele odpálené aj sofistikované a drahé zbraňové systémy vrátane balistickej rakety stredného doletu Orešnik, vyvolal vlnu ostrej kritiky z nečakaného smeru. Ruskí nacionalistickí vojenskí blogeri, takzvaní milblogeri (niekedy nazývaní vojenkori – vojenskí korešpondenti), tieto útoky otvorene spochybňujú a označujú ich za prevažne symbolické gesto.
X X X
Kam chystá Moskva svá komanda? Putinův podpis stvrzuje pomoc Rusům v zahraničí
Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí podepsal zákon, který mu poskytuje pravomoc nasadit ozbrojené síly na obranu Rusů zatčených, uvězněných či trestně stíhaných v zahraničí na základě rozhodnutí cizích soudů bez účasti Ruska. Zákon také již zveřejnil úřední portál, a tak za deset dní vstoupí v platnost.
Portál The Moscow Times před časem spojil návrh zákona se snahami postavit před soud právě Putina a jeho spolupracovníky za napadení Ukrajiny před více než čtyřmi lety. Právní experti podle stanice BBC pokládají zákon především za „doplňkovou odstrašující akci“.
Ruské zákony až dosud dovolovaly použít ozbrojené síly v zahraničí v souladu s obecnými principy a normami mezinárodního práva: k odražení útoku na ruské jednotky dislokované v zahraničí, k odražení útoku na jiný stát, který požádá Rusko o pomoc, k ochraně ruských občanů před ozbrojeným útokem, boj proti pirátství a pro zajištění bezpečné plavby.
Nyní však autoři předlohy z ministerstva obrany navrhli nasazení ozbrojených sil i k ochraně občanů „pronásledovaných“ zahraničními soudy. Předloha „zjevně souvisí s iniciativami členských zemí EU vytvořit zvláštní tribunál proti Rusku“, řekl tehdy webu RBK advokát Dmitrij Malbin.
V polovině května se 36 zemí, včetně Česka, zavázalo připojit k zvláštnímu tribunálu pro zločin ruské agrese proti Ukrajině, oznámila Rada Evropy po schůzce v Kišiněvě, kde Česko zastupoval šéf diplomacie Petr Macinka.
Česko se pro zřízení tribunálu vyslovilo už na zasedání Radě Evropy v Reykjavíku v květnu 2023. Český prezident Petr Pavel již dříve uvedl, že tribunál je potřeba, aby zločiny ruské agrese nezůstaly nepotrestány. Ze zemí Evropské unie se k formování zvláštního tribunálu nepřipojily Bulharsko, Maďarsko, Malta a Slovensko.
Na vytvoření zvláštního tribunálu, který by soudil ruské vedení za zločin agrese proti Ukrajině po vzoru norimberského procesu s vedením nacistického Německa, letos v lednu Evropská unie poskytla prvních deset milionů eur.
Tribunál doplní činnost Mezinárodního trestního soudu (ICC), který má pravomoc vyšetřovat na Ukrajině válečné zločiny, zločiny proti lidskosti a genocidu. V současnosti ale ICC nemůže v případě Ukrajiny vyšetřovat zločin agrese z důvodu omezení jurisdikce, uvedla dříve v prohlášení Rada Evropy. Zvláštní tribunál tuto mezeru podle ní zaplní.
Válka na Ukrajině, kterou v únoru 2022 rozpoutalo Rusko vpádem svých vojsk na ukrajinské území, si podle různých odhadů vyžádala statisíce životů. Ruští vojáci se v ní podle Kyjeva a Západu dopustili řady válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Na ruského prezidenta Vladimira Putina v roce 2023 ICC vydal zatykač kvůli zavlečení ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska.
X XX
Ruskí jastrabi napádajú Putinových generálov. Akú skazu by chceli vidieť v Kyjeve spolu so zabitím Zelenského?
Obdivujú svojho lídra za napadnutie susedného štátu, ale zároveň sa im máli, ako jeho generáli naň útočia. Niektorí známi Rusi požadujú tvrdší postup Vladimira Putina proti Ukrajine. Podaktorí by dokonca zatlieskali, keby sa dozvedeli o použití atómovej zbrane. Čo sa im máli a akú odvetu by považovali za primeranú títo krvilační stúpenci invázie?
Horiaca budova v Kyjeve po masívno ruskom útoku v noci zo soboty 23. mája na nedeľu 24. mája.
Má šéf Kremľa neotrasiteľnú pozíciu alebo môže mať obavy o seba?
Najnovšie sa hlasnejšie hovorí o ruskom revanši po ukrajinskom údere v okupovanom Starobiľsku. Pripomeňme, že v Kyjeve tvrdia, že zasiahli elitnú dronovú veliteľskú jednotku, naopak, v Moskve hovoria o útoku na internát pedagogickej školy, pri ktorom zomrelo 21 civilistov. Ruská odplata mala podobu masívnych útokov v noci zo soboty na nedeľu aj s použitím jednej balistickej rakety typu Orešnik.
Jedného z hlavných ruských ideológov Alexandra Dugina, ktorého na Západe označujú za mozog Putina, neuspokojil revanš. Kým ruské ministerstvo obrany informovalo o „úspešnom a dôkladnom útoku“, naopak, tento filozof a propagandista vyhlásil, že to „nemohlo presvedčiť ruskú spoločnosť o odplate za zavraždenie detí v Starobiľsku“. „Nedá sa to považovať za odvetný útok napriek tomu, že z pohľadu počtu zasiahnutých cieľov bol celkom úspešný. Aby došlo k revanšu, musíme začať eliminovať vodcov nacistickej junty, ktorá nariadila úder v Starobiľsku. Potom Rusi prestanú vznášať sťažnosti, ktoré sa zatiaľ len hromadia,“ citoval Dugina server Vojennoje obozrenie.
Podarí sa v roku 2026 dohodnúť mier na Ukrajine?
Dugin sa vyjadril síce kriticky, ale nie tak ostro, ako to urobil vojenský analytik a šéfredaktor serveru Segodňa: Jurij Kotenok sypal oheň a síru. Najprv poukázal na to, že po útoku na Starobiľsk sa v Moskve zase hovorilo o prekročení červenej čiary, ale podľa neho sa potom vlastne nič neudialo: „Hovorcovia sa ozvali a odišli na čaj? Rakety Orešnik a Kinžal nežehlia Bankovú ulicu, nevykonali terénne úpravy na Kreščatiku, neupratali kancelárie tajných služieb. Naša munícia nemá rada protibombové kryty, v ktorých sa skrýva banda židovského narkomana,“ napísal Kotenok na sociálnej sieti. (Na Bankovej ulici v Kyjeve sídlia hlavné štátne orgány, Kreščatik je hlavná ulica v metropole a protižidovský vulgarizmus pomenúva prezidenta Volodymyra Zelenského.)
Kotenokovi sa tiež nepáči, že podľa neho existuje rozpor medzi vyhláseniami a veľmi nepríjemnou realitou: „Oficiálne je všetko v poriadku – vyhrávame. neustúpime od úloh špeciálnych vojenskej operácie. Ale oni nás bombardujú… útočia na továrne a na energetickú infraštruktúru ako na bežiacom páse.“ Zároveň upozornil na to, že popritom medzi Rusmi narastá nespokojnosť s vypínaním mobilného internetu, čo súvisí so snahou zabrániť útokom ukrajinských dronov. Kotenok nepriamo naznačil, že zväčšujúca sa nespokojnosť ľudu by mohla ohroziť tých, čo sú v Moskve pri moci.
Je EÚ vo vojne? Ak to tak povieme, vtiahlo ju do nej Rusko, hovorí zástupca eurokomisie
Z rozhovoru s Petrom Stanom, šéfom Zastúpenia Európskej komisie na Slovensku. / Z
Ruský poslanec Nikolaj Novičkov nechce počúvať o revanši, ale o konečnom víťazstve vo vojne: „Čo sa týka odpovede Ruska, jedinou adekvátnou reakciou je víťazné ukončenie špeciálnej vojenskej operácie. Nechápem celkom, keď hovoria ‚poďme vykonať odvetné akcie‘. Čo je to za nezmysel? Aké odvetné akcie? Musíme konať podľa plánu a oslobodiť Ukrajinu od kyjevského režimu,“ citovala ho server Bloknot – Rossija. Novičkov tieto slová použil pred desiatimi dňami. Nie v súvislosti so Starobiľskom, ale v spojitosti s iným útokom, ku ktorému došlo v ruskej Riazani.
Podobne sa vtedy rozčuľoval ruský publicista Alexej Živov: „Ak existuje terorizmus, potom musia byť tí, ktorí sú zodpovední za boj proti terorizmu a ochranu civilistov. Existujú takí ľudia? Jednoducho povedané, ak sú Zelenskyj alebo Fedorov teroristi, tak ich vyhláste za teroristov a zabite ich.“ (Myhajlo Fedorov je ukrajinský minister obrany.)
Po úderoch na Riazaň sa ozval aj vojenský expert Vasilij Dandykin. Vo svojej zúrivosti zašiel tak ďaleko, že označil Kyjev za mesto odsúdené k zániku. Súčasne konkretizoval, na aké ciele by sa mala zamerať ruská armáda v tejto ukrajinskej metropole: „Musíme v prvom rade zaútočiť na dopravnú infraštruktúru, na mosty. Mali sme to urobiť už dávno.“ Dodal, že časť úderov by mala byť namierená aj na zdroje pitnej vody v Kyjeve.
Spolupracovník Akadémie vojenskej vied Vladimir Prochvatilov sa dá zaradiť k úplnému extrému medzi ruskými jastrabmi. Sú to ľudia, ktorí pritakávajú použitiu atómových zbraní proti Ukrajine. „Máme okolo dvoch tisíc špeciálnych hlavíc taktického určenia, môžeme si dovoliť minúť niekoľko desiatok z nich,“ citoval ho server Rambler. Taktické jadrové zbrane sú vyvinuté na likvidáciu vojenských cieľov, pričom majú nižšiu explozívnu silu. „Po zásahoch týchto zbraní sa radiácia úplne rozptýli v priebehu niekoľkých dní,“ ozrejmil Prochvatilov, prečo by sa Putin nemal obávať krutého použitia sily.
Čo sa deje v poslednom čase v Rusku?
Prochvatilov nie je zástanca takéhoto brutálneho úderu na Kyjev, uprednostňuje vojenské ciele: „Jedným z opatrení ktoré by okamžite zastavilo vojnu, je úder s taktickými jadrovými zbraňami proti viacerým terčom. Medzi nimi je letisko Starokosťantyniv, kde sa nachádza základňa stíhačiek západnej výroby. Aj Beskydský tunel, cez ktorý sa na Ukrajinu dovážajú zbrane z Poľska.“ Tento tunel v Ľvovskej oblasti má dĺžku viac ako 1 800 metrov. Keby ho zasypali skaly po atómovom údere, doprave na Ukrajine by to veľmi uškodilo.
Keby sa zostavoval rebríček najostrejších protikukrajinských výrokov v tomto roku, určite by medzi nimi nechýbali slová Konstantina Malofejeva. Finančného podporovateľa ruskej pravoslávnej cirkvi a oligarchu, ktorý vlastní mediálnu skupinu Cargrad. Na začiatku apríla sa vyjadril v zmysle, že Rusko musí tvrdo udrieť na Ukrajinu, aby predišlo riziko raketových útokov na Moskvu (už nielen bezpilotných lietadiel, ale aj moderných rakiet, ktoré Ukrajinci vyvíjajú).
Malofejevovi by neprekážalo, keby Ukrajina zažila to, čo sa stalo auguste 1945 v Japonsku na Hirošime a na Nagasaki. „Keby jedna z jadrových hlavíc mohla ukončiť štyri roky trvajúcu vojnu, tak to treba urobiť,“ napísal vo svojom príspevku pre Cargrad. Navrhuje, aby bomba padla na západnú časť Ukrajiny, pričom obyvatelia by boli v predstihu 72 hodín varovaní, aby toto územie opustili. Potom by rád videl popravu hlavných predstaviteľov režimu Zelenského v Kyjeve. Malofejev zavŕšil svoje brutálne fantazírovanie poznámkou, že v budúcnosti by Ukrajinci prichádzali do Moskvy ďakovať za to, že ruský pilot zhodil atómovú bombu, aby dal bodku za vojnou.
X XX
O Tarabovi rozhodnuté. Fico a Danko sa dohodli v otázke jeho odvolania
Premiér Robert Fico dal SNS a ministrovi životného prostredia Tomášovi Tarabovi (nom. SNS) čas do konca septembra na obnovenie vzájomnej dôvery. Ak sa spor nepodarí urovnať, podľa predsedu vlády príde k personálnej zmene vo vedení envirorezortu. Témou pondelkových rokovaní troch najvyšších ústavných činiteľov bola aj parlamentná schôdza či zahraničnopolitické priority Slovenska.
Premiér Robert Fico o aktuálnych témach na slovenskej politickej scéne. Téma tlačovej besedy: Dobré správy pre Slovensko.
V pondelok sa na pôde Úradu vlády stretli kľúčoví predstavitelia vládnych strán, aby hľadali spoločné riešenia. Hlavným bodom programu však nebola len štandardná agenda koaličnej rady. Do popredia sa dostala najmä snaha o urovnanie aktuálne veľmi napätých vzťahov, ktoré v poslednom období eskalovali medzi Slovenskou národnou stranou (SNS) a ministrom životného prostredia Tomášom Tarabom (nom. SNS).
Predseda vlády Robert Fico (Smer) sa preto rozhodol prevziať rolu mediátora a situáciu riešiť osobne. Oznámil, že o zámeroch šéfa národniarov Andreja Danka (SNS), podať v najbližších hodinách oficiálnu žiadosť o odvolaní svojho vlastného nominanta vie. „Bol by som rád, keby sa dôvera obnovila. Pokiaľ sa politická dôvera neobnoví do 30. septembra, dôjde k výmene ministra životného prostredia,“ vyhlásil Fico. Zároveň zdôraznil, že Tarabu stále považuje za ministra s dobrými pracovnými výsledkami.
Premiér zároveň pondelkové rokovanie koaličnej rady označil za racionálne a konštruktívne. Podľa jeho slov všetci koaliční partneri deklarovali záujem pokračovať vo vládnutí až do konca volebného obdobia. Pred stretnutím s prezidentom Petrom Pellegrinim a predsedom parlamentu Richardom Rašim (Hlas) absolvoval Fico samostatné rokovanie s predsedom SNS Andrejom Dankom a ministrom Tarabom.
Budúcnosť Tarabu sa odkladá
Prezident Peter Pellegrini po stretnutí troch najvyšších ústavných činiteľov uviedol, že aktuálnu situáciu nevníma tak dramaticky, ako je podľa neho vykresľovaná v mediálnom priestore. Zdôraznil, že pondelkové stretnutie nebolo mimoriadne. „Bolo naplánované už niekoľko týždňov dopredu,“ povedal prezident.
„Neriešili sme vládnu ani koaličnú krízu, pri ktorej by bol v krátkej dobe potrebný zásah prezidenta,“ doplnil Pellegrini. Podľa neho z diskusie s premiérom nevyplynulo, že by sa pripravovali kroky smerujúce k zásahu hlavy štátu do fungovania vlády.
Raši zároveň pripomenul, že koalícia disponuje 78 hlasmi a nepredpokladá problémy pri schvaľovaní vládnych návrhov na nadchádzajúcej parlamentnej schôdzi. Tá sa začne už v utorok a rokovať sa má aj podľa nového rokovacieho poriadku parlamentu.
Gašpar o Očistci, Dankovi
Dvaja z troch najvyšších ústavných činiteľov sa dotkli aj zahraničnopolitických tém. Pellegrini a Fico hovorili o koordinácii zahraničnej politiky, pripravovanom predsedníctve Slovenska vo Vyšehradskej štvorke či o rozširovaní Európskej únie. Premiér zopakoval, že podporuje vstup krajín západného Balkánu do EÚ, pričom upozornil, že štáty, ktoré sa na členstvo pripravujú dlhé roky, by nemali byť v prístupovom procese obídené Ukrajinou.
Prezident zároveň ocenil pragmatický prístup vlády v otázkach zahraničnej politiky a upozornil aj na zhoršujúcu sa atmosféru v domácej politike. „Politická diskusia nám hrubne, je agresívna,“ povedal Pellegrini s tým, že dúfa v upokojenie situácie aj po zavedení nového rokovacieho poriadku v parlamente.
Stretnutie zvolal premiér, konalo sa po koaličnej rade a po stretnutí s Dankom a Tarabom. Nasledujúce stretnutie trojice by mal hostiť prezident.
Trvá na odvolaní
Po zasadnutí koaličnej rady sa Danko postavil pred médiá a oznámil, že na odvolaní šéfa envirorezortu trvá. „Informoval som pána predsedu vlády, že zajtra bude mať doručené oficiálne vyjadrenie SNS s podpismi poslancov, ktorí sa stotožňujú s návrhom vo vzťahu k pánovi Tarabovi,“ uviedol Danko. Zároveň zdôraznil, že svoju pozíciu k Tarabovi nemení. S Tarabom sa dohodol aj na pracovnom stretnutí. „Náš návrh na odvolanie je definitívny,“ dodal.
K nadchádzajúcej parlamentnej schôdzi poznamenal, že „okrem zákonov, ku ktorým boli vznesené výhrady a budú preložené,“ bude bezproblémová. Nepredpokladá však situáciu, v ktorej by prišlo k šokujúcim hlasovaniam.
X XX
Taraba a Stohlová na ta3 V politike
Líder národniarov deklaruje, že nechce prehlbovať konflikt. „Chceme túto situáciu politicky vyriešiť v priebehu tohto týždňa,“ povedal. Vo svojich vyjadreniach nechcel predbiehať, a tak ďalšie kroky SNS neprezradil. „Náš postoj je obhajovať záujmy SNS, no nerozbiť vládu,“ vyhlásil. Zo svojich požiadaviek ustupovať nechce a tento týždeň môže byť ešte „horší.
X X X
Babiš: Rady pro lidská práva a závislosti se nepřesunou, jen úřední
„Rady se nikam nepřesouvají. Co přesouváme, jsou úředníci,“ uvedl po jednání vlády premiér Andrej Babiš.
Kvůli přesunu vládních agend vzniknou na Úřadu vlády dvě nové kanceláře pro lidská práva a menšiny a pro duševní zdraví a závislosti. Spadat mají přímo pod premiéra. Problematika rovnosti žen a mužů se nepřemístí od července na ministerstvo práce, ale bude ji mít na starosti ministerstvo spravedlnosti. Po jednání kabinetu to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Na ministerstvu zdravotnictví se zřídí podle ministra Adama Vojtěcha (ANO) nová sekce duševního zdraví a protidrogové problematiky v čele s vrchním ředitelem.
O červencovém převodu agendy lidských práv a protidrogové politiky z úřadu vlády pod čtyři ministerstva rozhodl kabinet na návrh Babiše a vedoucí úřadu Tünde Barthy minulé pondělí bez předchozí debaty s experty. S odbory a odděleními by se mělo přesunout i zázemí osmi vládních rad. Experti na lidská práva a problematiku závislostí plán ostře kritizují. Poukazují na to, že převáděná témata se týkají více ministerstev dohromady a je potřeba nadresortní řízení. Doufali, že kabinet záměr přehodnotí.
Kdo zůstane a kde se odstěhuje
Podle Babiše se vláda toto pondělí vrátila k přesunu po připomínkách a celotýdenní diskusi s jednotlivými odbory a státními tajemníky. „Rady se nikam nepřesouvají. Co přesouváme, jsou úředníci,“ uvedl Babiš. Podle něj se díky jeho řízení vládních rad zachovává nadresortnost. Dodal, že pod úřadem vlády zůstávají i vládní zmocněnkyně pro lidská práva Taťána Malá a pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková.
Fungování rad zajišťují úředníci a sekretariáty. Ty by se podle dostupných informací ale do jednotlivých ministerstev přesunout měly.
Babiš řekl, že vláda záměr upravila a vzniknou dvě kanceláře na úřadu vlády – první pro lidská práva a menšiny a druhá pro duševní zdraví a závislosti. Spadat budou pod premiéra. Měly by v nich nejspíš být tajemníci osmi vládních rad.
Tejc: Ministerstvo převezme 23 pracovníků
Agenda rovnosti žen a mužů se nepřestěhuje na ministerstvo práce, ale na ministerstvo spravedlnosti. To bude mít na starosti také problematiku lidských práv a občanské společnosti. Podle ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) by mělo převzít 11 zaměstnanců z agendy lidských práv a spolupráce s občanskou společností a dalších 12 pracovníků z odboru rovnosti žen a mužů.
Podle ministra Jeronýma Tejce by měl resort spravedlnosti převzít 23 pracovníků. Ilustrační foto: Ministerstvo spravedlnosti
„Chci zdůraznit, že skutečně nedojde k ničemu, co by mohlo poškodit vykonávání těchto agend,“ uvedl Tejc. Podle něj bude fungování naopak efektivnější a jednodušší.
Národnostní menšiny připadnou resortu kultury. Romské záležitosti a téma zdravotně postižených bude řešit ministerstvo práce. Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) míní, že přesunem se agenda posílí a výsledkem bude „pragmatický přístup, který nebude společnost polarizovat“.
Na ministerstvu zdravotnictví vznikne z vládních odborů a oddělení nová sekce duševního zdraví a protidrogové problematiky pod vedením vrchního ředitele, přiblížil Vojtěch. Věří, že resort převzetí agend bez problémů zvládne a v protidrogové politice se navíc sjednotí pozice v Česku i cizině. Dosud se postoje vládních protidrogových expertů a ministerstva často lišily.
Decroix chce komisi pro lidská práva
DECROIX JAKO MINISTRYNĚ SPRAVEDLNOSTI ŘÁDNĚ NEVYŠETŘILA
ANI BITCOINY
EXMINISTR BLAŽEK A DALŠÍ DVA PRÁVNÍCI TEĎ STÍHÁNI
Bartha Deníku N a serveru iDnes řekla, že s návrhem na přesun agend přišla před dvěma či třemi týdny sama. Babišovi důvody vysvětlila. Tvrdí, že fungování bude efektivnější a nadresortnost zůstává, protože radám dál bude předsedat premiér. Převést se má na ministerstva asi 60 míst.
Vládní plán kritizují i všechny sněmovní opoziční strany. Podle nich kabinet agendu lidských práv a protidrogovou politiku likviduje. Poslankyně a stínová ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) chce ve Sněmovně prosadit zřízení komise pro lidská práva, řekla v pondělí novinářům.
„Budu požadovat, aby vznikla parlamentní komise pro lidská práva. Platforma, na kterou se můžou obracet experti, organizace i občané. Všechny ostatní strany mají zapojením svých poslanců možnost ukázat, jak jim na lidských právech záleží,“ napsal později na síti X. Redakce České justice
X X X
Írán popravil muže obviněného za špionáže v době války, represe zesílily |
NetBlocks počínání íránských úřadů kritizuje, protože podle organizace slouží k omezení přístupu k informacím, které nejsou pod kontrolou režimu ajatolláhů. Íránské úřady k blokování internetu přistoupily i v jiných obdobích kritických pro vládu, například při lednových protirežimních demonstracích.
Do 30 dní obnovíme provoz lodí v Hormuzu na předválečnou úroveň, tvrdí Írán |
Kvůli blokování se internetový provoz v Íránu podle NetBlocks snížil téměř na nulu. Opatření úřadů mohou obejít jen uživatelé, kteří mají k dispozici VPN službu. Těch je ale v zemi pouze zlomek.
X XX
Bývalá dánská královna upadla. Sotva z nemocnice vyšla, opět se do ní vrátila
Královský palác uvedl, že vzhledem k okolnostem se někdejší královně daří dobře. Vyšetření CT ukázalo větší krvácení v oblasti kyčle.
Královna Margrethe II. slaví 85. narozeniny, Dánsku vládla více než půl století |
V nemocnici Margrethe pobývala už od 14. května, kdy lékaři provedli angioplastiku, což je zákrok obnovující průchodnost srdečních tepen postižených chronickým onemocněním nebo akutním infarktem myokardu, a to zavedením malého balónku na místo zúžení tepen.
Dánsko chystá svoji verzi seriálu Koruna. Hrdinkou bude královna Margrethe |
Královna Margrethe II., která se narodila 16. dubna 1940, vládla Dánsku více než půl století. Na trůn usedla v lednu 1972 po smrti svého otce Frederika IX. Po 52 letech vlády v roce 2024 abdikovala ve prospěch svého nejstaršího syna Frederika. Královna dlouho tvrdila, že nikdy neabdikuje, ale rozsáhlá operace zad v roce 2023 ji přiměla ke změně názoru.
X X X
Chci do Rakouska |
Den zde může začít v hřejivé termální vodě, pokračovat pěší túrou úrodnou krajinou a skončit v tradiční moštárně nad sklenkou čerstvého lahodného nápoje. Vše, co zde vyroste, navíc místní šéfkuchaři přetvářejí do špičkových kulinářských zážitků. Dokonalou tečkou za pohodovým dnem v termálech tak může být večeře v restauracích Kammer5, Lukas Restaurant či Waldschänke, které se pyšní prestižní michelinskou hvězdou.
Objevujte Quellenviertel na dvou kolech
V Quellenviertelu na vás čeká mnoho značených turistických stezek a síť cyklostezek dlouhá přibližně 1000 kilometrů. Oblíbený cyklovýlet Na kole po stopách moštu vás zavede z Bad Schallerbachu kolem vzrostlých sadů až k Muzeu moštu Samarein v St. Marienkirchen. Téma tohoto tradičního nápoje se jako červená nit vine celou trasou, která nabízí nádherné výhledy na kopcovitou krajinu a za dobrého počasí dokonce až do oblasti Mühlviertel.
Prozkoumejte Quellenviertel ze sedla kola a užijte si stovky kilometrů cyklostezek
Celým regionem vás spolehlivě provede také oblíbená Entdeckerradtour – 180 km dlouhá okružní trasa. Vede převážně nenáročným, mírně zvlněným terénem s minimálním převýšením, a je proto rájem pro rekreační cyklisty. Na jihu mají jezdci na výběr mezi trasou podél jezer a panoramatickou variantou, na západě pak mohou kopírovat toky řek Inn a Salzach po rakouské i bavorské straně.
Kam vyrazit za zážitky a přírodou?
Region je protkán atraktivními trasami pro nordic walking, které vedou po lesních a lučních cestách k vyhlídkovým místům. Pohybová aréna Bad Schallerbach a Nordic Fitness Park Geboltskirchen nabízejí trasy různých obtížností v délkách od 2 do 11 kilometrů, přičemž hole si lze zdarma zapůjčit v informačním centru v Bad Schallerbachu.
Milovníci ticha a nedotčené přírody by neměli vynechat návštěvu Ibmer Moor, jednoho z nejkrásnějších rašelinišť v Rakousku, které je ideální pro klidné procházky.
Přírodní rezervace a rašeliniště Ibmer Moor u městečka Eggelsberg
Pokud toužíte po kultuře spojené s romantikou, vydejte se do oblasti Hochburg-Ach & Burghausen na hranicích Horního Rakouska s Bavorskem. Toto místo je neodmyslitelně spjaté s vánoční písní „Tichá noc“ a pyšní se nejdelším hradem na světě. Pro fanoušky techniky, moderního designu a adrenalinu je pak skvělým tipem na výlet interaktivní muzeum KTM Motohall v Mattighofenu, které nabízí fascinující pohled do světa rychlých motocyklů.
Tipy na dovolenou v Quellenviertelu:
|
|
PEKAROVÁ MU NEPOMOHLA, VŮBEC NEMĚLA BÝT V PARLAMENTU
|
Soud Ferimu stanovil tříletou zkušební dobu. Během ní se musí podrobit resocializačnímu programu doporučenému probační a mediační službou. Také se musí poškozeným omluvit.
Feriho žádostí se v Teplicích zabývali už podruhé. Poprvé v lednu ji soudce Jaroslav Malchus zamítl. „V lednu soud nepožadoval od odsouzeného přiznání viny, ale určitý náhled na trestnou činnost. To však odsouzený podle soudu neměl. Minimálně ale od ledna došlo k posunu v chování odsouzeného od tehdejší sebestřednosti až arogance,“ uvedl soudce Jaroslav Malchus.
„Odsouzený ve výkonu trestu měl kontakt s ženským kolektivem a ohledně jeho chování vůči těmto ženám nikdy nebyly žádné výhrady,“ poznamenal Malchus s tím, že Feri splnil všechny podmínky, aby mohl být propuštěn.
Dominik Feri měl tentokrát v soudní síni obhájkyni a důvěrníka. V lednu, když v Teplicích rozhodovali o jeho žádosti o propuštění poprvé, se obhajoval sám.
„Zkusím dnes být spíše člověkem než právníkem,“ uvedl Feri na začátku své dnešní výpovědi s tím, že vede řádný život a v případě propuštění v tom bude pokračovat.
„Ve třiceti letech je člověk zpravidla jiný než v jednadvaceti. Ponaučení z trestu bylo pro mě zásadní. Výkon trestu je zkušenost na celý zbytek života. Jsem přesvědčen, že další pokračování výkonu trestu je nedůvodné,“ řekl Feri.
Mám jiné životní priority, jiné ambice, říká Feri
V případě propuštění prý hodlá hned kontaktovat zmocněnkyni poškozených s dotazem, jak zmírnit jejich újmu.
„Nyní jsem skutečně někde jinde. Mám jiné životní priority, jiné ambice. Chci si najít partnerku a žít rodinným životem. Pracuji na sobě přísněji, než bývá běžné. Ve věznici absolvuji dobrovolné konzultace s paní psycholožkou. Diskutujeme témata vztahů a budoucnosti,“ podotkl Feri.
Vězeňská psycholožka před soudem označila vztah mezi Ferim a zaměstnanci káznice za korektní. Označila ho za nadprůměrně inteligentního člověka bez známek agresivity. Zmínila, že projevil zájem o terapeutické pohovory zaměřené na vztahy k ženám.
„Z mého pohledu u odsouzeného nastalo vnitřní vyrovnání se s vinou. Vinu přijal a vztah k ní má naprosto přiměřený. Došlo u něj k dozrání ve vztahu k ženám. Jsem přesvědčená o tom, že povede řádný život. Má zázemí, kam se vrátit. Riziko recidivy je u něj nízké,“ vypověděla psycholožka.
Feri zůstává ve vězení. Soud zamítl žádost o propuštění, expolitik čelí další obžalobě |
S propuštěním souhlasil i státní zástupce. „Je tu vidět posun od minulého veřejného zasedání, které proběhlo před čtyřmi měsíci. Pan odsouzený na sobě dál pracoval. Na panu odsouzeném je vidět, že jeho postoj je jiný. Samozřejmě to může být naučené, maska, ale to neumíme posoudit. Nicméně prognóza u něj je příznivá. Je na místě jeho žádosti vyhovět,“ uvedl Ondřej Langr. Pro Feriho navrhl tříletou zkušební dobu a dohled probačního úředníka.
Proti propuštění se postavil zmocněnec poškozených s tím, že je potřeba na Feriho vypracovat nový psychologický posudek. Tento důkazní návrh nicméně během dnešního jednání soud zamítl.
Ve Feriho případě nejsou podle obhájkyně Zuzana Smítkové obavy, že by nevedl řádný život. Podmínky stanovené soudem považuje za netradiční. „Především ta omluva v okamžiku, kdy klient od počátku deklaroval, že skutků se nedopustil,“ řekla. „Určitě se bude snažit maximálně vyhovět uloženým podmínkám,“ dodala.
Podle soudce Feri k celé věci přistupoval při řízení v lednu velmi formalisticky. Dnes u soudu působil jinak, v mezidobí nastoupil terapii, polepšení odsouzeného je vnitřně přítomné, řekl soudce. Zdůraznil, že polepšení je proces, který stále pokračuje, proto kromě zkušební doby stanovil dohled, resocializační program a neveřejnou omluvu. „To by mělo polepšení odsouzeného dovršit,“ řekl Malchus.
Odmítl se doznat
Feri byl pravomocně odsouzen ke třem letům vězení za dvě znásilnění a jeden pokus o znásilnění. Ve vězení je Feri od května 2024. Žádost o podmíněné propuštění podal po odpykání poloviny trestu v závěru loňského roku.
Letos v lednu teplický soudce Jaroslav Malchus jeho žádost zamítl. Feri tehdy argumentoval, že se polepšil. Odmítl se ale ke spáchaným skutkům doznat.
Státní zástupce Ondřej Langr tehdy uvedl že odsouzený sice splnil formální podmínky, tedy že vykonal část trestu a že má kladné hodnocení věznice, ovšem postrádal u něj projev sebereflexe. Soud se s tím ztotožnil.
Krajský soud teplickému soudu vytkl mimo jiné, že nevyslechl vězeňskou psycholožku, vychovatelku a speciálního pedagoga, kteří s Ferim ve vězení pracují. Současně mu vyčinil i kvůli nedodržení zákonných termínů, a to termínu projednání Feriho žádosti od jejího podání a termín pro vypracování písemného usnesení rozsudku.
Další znásilnění? Nevinen, vyslechl si Feri. Obžaloba pro něj chtěla rok vězení navíc |
Před pár dny jiný soud Feriho zprostil obžaloby v případu dalšího znásilnění, kterého se měl dopustit už v roce 2015. Podle státního zastupitelství si během styku s tehdy sedmnáctiletou dívkou přes její nesouhlas sundal kondom. Obžaloba navrhovala 12 měsíců za mřížemi, Obvodní soud pro Prahu 3 byl ale jiného názoru a označil Feriho zatím nepravomocně za nevinného.
Soudce Marek Bodlák uvedl, že skutek nelze označit jako trestný čin znásilnění. Feri se totiž nedopustil vyhrožování násilím ani jinak poškozenou nevydíral.
X X X
|
|
Americká armáda zaútočila na cíle na jihu Íránu. Tvrdí, že v sebeobraně.
Mluvčí velitelství podle BBC uvedl, že útoky cílily na oblast poblíž jihoíránského přístavu Bandar Abbás, kde se nachází íránská námořní základna v Hormuzském průlivu. Íránská státní média již dříve uvedla, že místní úřady ve městě Bandar Abbás zahájily vyšetřování poté, co byly slyšet výbuchy. Následně informovala o tom, že při útocích na lodě zemřeli čtyři příslušníci íránských revolučních gard.
Mírová dohoda s Íránem je téměř hotová, napsal Trump. Neúplné, zní z Teheránu |
Zatím není jasné, jak na útoky reaguje Írán, ani jak ovlivní probíhající vyjednávání o mírové dohodě. Washington i Teherán v posledních dnech informovaly o pokroku, později však naděje na brzké uzavření dohody mírnily.
Do 30 dní obnovíme provoz lodí v Hormuzu na předválečnou úroveň, tvrdí Írán |
Podle amerického ministra zahraničí Rubia je nyní hlavním bodem jednání dohodnout se na přesném znění textu dohody, což by podle něj mohlo trvat několik dní. Bližší informace o posledních útocích Rubio neposkytl, doplnil však, že Hormuzský průliv, který Írán od začátku války blokuje, musí být otevřen. V úterý má v Dauhá jednat íránská delegace s katarským premiérem Muhammadem bin Abdar Rahmánem Sáním.
CNN připomíná, že americké a íránské síly na sebe během příměří útočily již dříve. Na začátku května Spojené státy provedly vzdušné údery na íránský ostrov Kešm a také na přístav Bandar Abbás, podle americké armády tím reagovaly na íránské útoky. Trump již dříve pověřil americké síly, aby reagovaly na íránské provokace v okolí Hormuzského průlivu.
Spojené státy zahájily spolu s Izraelem válku proti Íránu koncem února. Teherán odpověděl útoky na země na Blízkém východě a na americké základny v regionu. Příměří platí od 8. dubna.
X XX
Advokát k Zemanovu neúspěšnému podnětu: Rychlá skartace je s podivem, nedoporučil bych to dříve než za 10 let
Prezident Miloš Zeman neuspěl se stížností na únik informací o svém zdravotním stavu během hospitalizace v říjnu 2021. Úřad pro ochranu osobních údajů řekl, že „únik“ v momentě podání podnětů netrval, protože nemocnice dokumenty skartovala. „Rychlá skartace je s podivem. Takové materiály bych nedoporučil skartovat dříve než za 10 let,“ říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz advokát specializující se na ochranu osobních údajů.
Jak překvapivé je to rozhodnutí? Když jsme o podnětu prezidenta Zemana mluvili před třemi roky, byl jste spíše zastáncem toho, že nemocnice neměla tak otevřeně informovat.
Není to tak, že bych byl vyloženě zastáncem toho, aby nemocnice údaje nepředávala. Jen mě to překvapilo s ohledem na platnou právní úpravu. V tomto smyslu je trochu překvapivé i toto nové rozhodnutí.
Je, nebo není tedy obhajitelné, že nemocnice vydala dva přípisy o Zemanově zdraví?
Osobně mám za to, že aktivita předsedy Senátu byla tehdy správná, že správně a logicky sháněl informace o způsobilosti prezidenta republiky vykonávat ústavní funkce. Řešilo se, zda jejich výkon toliko dočasně nepřevezmou jiné orgány po dobu neschopnosti, což je správný, legitimní a Ústavou předvídatelný postup.
V celém procesu mi však schází právní titul, na jehož základě poskytla údaje nemocnice, a to proto, že právní předpisy nemocnici neurčují žádnou roli v ústavním systému ani v ochraně veřejného zájmu souvisejícího s výkonem veřejných funkcí ve státě.
Veřejný zájem
To by se nyní mělo změnit. Úřad nařídil Ústřední vojenské nemocnici, aby si postupy o informování o zdraví prezidenta zapracovala do interních dokumentů. Nemocnice se ale tehdy dostala do situace, kterou pravděpodobně ještě nikdy žádné jiné lékařské zařízení nemuselo řešit.
Miloš Zeman si tehdy mohl poskytovatele zdravotních služeb svobodně zvolit – mohl jít do jiné veřejné nemocnice, do soukromého zařízení apod. Chybí zde však vazba takového zařízení na ony ústavní procesy.
Ochrana osobních údajů je koncipována tak, že za ni odpovídá jejich správce, v tomto případě nemocnice, a právě on musí mít odpovídající právní titul k tomu, aby údaje poskytl. Určit, kdo má vykonávat funkce prezidenta republiky, je oprávněný zájem jiné osoby – totiž státu, České republiky.
Na druhou stranu, pokud nemocnice sdělila toliko to, zda prezident je, či není schopen funkce vykonávat, ale neupřesnila žádné diagnózy, pak takový postup může být mimořádným veřejným zájmem dle nařízení GDPR hájitelný.
Jen je trochu diskutabilní existence vazby mezi nemocnicí a oním veřejným zájmem. Nakolik se má zdravotnické zařízení poskytující zdravotnické služby zabývat výkonem pravomocí jednotlivých ústavních činitelů? Nakolik je k takovému posouzení vůbec kompetentní? Nebyla onou povinnou osobou spíše Kancelář prezidenta republiky než zdravotnické zařízení?
Jak velký je problém, že nemocnice skartovala takto zásadní dokumenty? Podle Zemanova advokáta Marka Nespaly k tomu došlo ještě před uplynutí roční lhůty. Čekala bych, že u osoby prezidenta navíc bude nemocnice o to opatrnější?
Pokud nemocnice zpracovala zvláštní kategorii údajů, tedy o zdravotním stavu, s odkazem na mimořádný veřejný zájem, pak je rychlá skartace dokumentů skutečně s podivem, neboť důkazní břemeno je jednoznačně na její straně. Takové materiály bych nedoporučil skartovat dříve než za 10 let, což je obecná objektivní promlčecí lhůta u soukromoprávních nároků.
X XX
Skandál francouzského školství: policie řeší přes sto případů zneužívání dětí vychovateli
Francií otřásá skandál se zneužíváním dětí ve státních mateřských a základních školách. Pařížská policie vyšetřuje více než stovku obvinění z hrubého zacházení, fyzického násilí i znásilnění dětí ve věku od pouhých tří let. Podezřelými jsou školní vychovatelé, kteří často nemají odbornou kvalifikaci a neprochází kontrolou při náboru. Rodičovská sdružení varují, že tento dlouhodobě přehlížený problém je systémovým selháním země.
Pařížská policie podle deníku The Guardian prošetřuje více než 100 obvinění ze špatného zacházení, fyzického násilí a znásilňování dětí už od tří let vychovateli v desítkách státních mateřských a základních škol ve Francii. Mělo k tomu docházet během poledních přestávek, odpočinku a mimoškolních aktivit, potvrdilo státní zastupitelství.
Domácí vzdělávání v Česku láme rekordy. Stále více rodičů volí také komunitní skupiny
„Vedeme vyšetřování v 84 mateřských školách, přibližně ve 20 základních školách a asi v 10 družinách,“ uvedla vrchní pařížská státní zástupkyně Laure Beccuauová. Právníci sdělili, že jde i o údajná znásilnění dětí ve věku pouhých tří a čtyř let.
Rodičovská sdružení upozornila, že roky bojovala za to, aby byla tato obvinění brána vážně. Podle nich selhala kontrola náboru školních vychovatelů.
Vychovatelé nejsou přímými zaměstnanci škol ani ministerstva školství. Nabírá je radnice nebo místní úřady, často bez školení nebo odborného vzdělání, mnozí jsou placeni od hodiny.
Mateřská škola je ve Francii povinná od tří let věku a školní vychovatelé jsou klíčovou součástí každodenního života dětí až do 11 let.
Obvinění vznesená proti školním vychovatelům zahrnují křičení na děti, strkání, tahání za vlasy, odpírání jídla nebo naopak nucení k jídlu až do zvracení i sexuální napadení a znásilnění.
‚Národní pohroma‘
Advokát Louis Cailliez, který zastupuje dvě pařížské rodiny, podal v únoru trestní oznámení kvůli znásilněním dětí v mateřských školách, ke kterým mělo dojít loni. V jednom případě měl vychovatel údajně znásilnit tříletou dívku, v dalším tříletého chlapce poté, co byl pracovník přeložen do jiné školy kvůli stížnostem, že se vůči dětem dopouští fyzického násilí.
Advokát označil sektor školních vychovatelů ve Francii za „katastrofu“ a „národní pohromu“.
Praha bojuje s nedostatkem psychologů i psychiatrů. Pomoci má nová akutní ambulance na Praze 4
„Je to obrovský skandál,“ řekl Florian Lastelle, právník tří pařížských rodin, které kvůli údajnému zneužívání svých dětí také podaly trestní oznámení. „Státní školství je v této zemi zdrojem hrdosti, ale naneštěstí dnes ve Francii nelze říci, že by veřejné služby zaručovaly bezpečnost dětí.“
Příští týden začne v Paříži soudní proces s vychovatelem obviněným ze sexuálního zneužití pěti dětí ve věku od tří do pěti let v mateřské škole v 11. obvodu. Příští měsíc se očekává rozsudek v dalším případu sedmačtyřicetiletého školního vychovatele obviněného ze sexuálního zneužití devíti desetiletých dívek v Paříži.
Mezi lednem a dubnem pařížská radnice odvolala 78 školních vychovatelů, z toho 31 kvůli podezření ze sexuálního zneužívání.
Starosta metropole Emmanuel Grégoire situaci začal řešit a na opatření vyčlenil 20 milionů eur (přes 485 milionů korun). „S těmito incidenty se zacházelo jako s ojedinělými případy, zatímco ve skutečnosti poukazují na systémové riziko,“ uvedl starosta.
Grégoire také zřídil občanské shromáždění, které má jednat o roli školních vychovatelů a v červnu o situaci podat zprávu.
Systémový problém
Rodičovské sdružení SOS Périscolaire už pět let shromažďuje svědectví a bojuje za spravedlnost, aby byl hlas rodičů vyslyšen. Jeho zakladatelka Anne upozornila, že skandál se zneužíváním dětí má celostátní rozměr. „Je to zjevně systémový problém a týká se celé Francie.“
Americký zpěvák D4vd byl obviněn z vraždy 14leté dívky. Tělo bylo nalezeno v jeho opuštěném autě
Podle ní je dobrým znamením, že státní zastupitelství zahájila vyšetřování školních vychovatelů. „Konečně jsou výpovědi rodičů a dětí brány vážně,“ sdělila.
Dodala, že rodiče bojují za zavedení opatření, jako je například poskytnutí seznamu jmen a fotografií školních vychovatelů, kteří pracují ve třídách jejich dětí, protože takové informace nejsou běžně přístupné.
Mluvčí východopařížské rodičovské skupiny #MeTooEcole uvedl, že „francouzská společnost otevírá oči a zjišťuje, že škola není tak bezpečným útočištěm, jak jsme si mysleli“.
„Děti zažívají všechny formy násilí, od verbálního a fyzického až po sexuální napadení. Je to děsivé. Rodiče jsou pobouřeni,“ dodal.
X X X
Finanční podvodníci zneužívají pravé transparentní účty. Okradení na ně posílají zkušební platby
Policie varuje před novým způsobem, jakým se podvodníci snaží vytáhnout z lidí jejich finance. V tomto případě se vydávají za investiční poradce. Nejdřív po svých obětech chtějí, aby poslaly peníze na pravý transparentní účet některé z existujících sbírek či podobných organizací. Dárcům slibují, že se jim jejich finance zhodnotí. Když si útočníci ověří, že peníze dorazily, nabídnou lidem investici na účet s jiným číslem, který patří jim samotným.
„Založili jsme transparentní účet loni kvůli nemoci dcery. Potřebovali jsme peníze na uhrazení nákladů spojených s cestováním do Francie, kde byla dcera v experimentální léčbě,“ popisuje Denisa. Její dcera před pár týdny zemřela, peníze ale na transparentním účtu přibývaly dál.
‚Získat peníze zpět není jednoduché.‘ Podvodníci k okrádání lidí nově zneužívají i transparentní účty
„V den, kdy jsem na účet koukala, na něj přišly peníze od pěti lidí dohromady asi za 25 000 korun. Jednotlivé částky byly například ve výši 4500, 4325 nebo 4283 korun. Takové částky ale na transparentní účet nikdo neposílá,“ vysvětluje Denisa.
Neví přitom jistě, zda peníze opravdu poslal podvedený člověk nebo dárce. Stejný problém už v minulém roce řešil berounský hospic Mezi břehy, který funguje jako nezisková organizace. Podivných částek bylo na jeho účtu přibližně za 20 000 korun, lidé se zatím přihlásili asi o polovinu.
„Řekla bych, že neziskové organizace nejsou zrovna atraktivní terč pro zloděje nebo podvodníky. Takový postup je však hrozně nepříjemný a nedá se mu úplně bránit,“ říká popisuje ředitelka berounského hospice Zita Hájková.
Falešné weby a grafy
Majitelé transparentních účtů, které jsou zabezpečené stejně jako běžné uživatelské účty, podvodu skutečně zabránit nemohou. Podvodníci ale využívají toho, že jsou čísla jejich účtů veřejně dostupná. Lidé, kteří do nich domněle investovali, tak vidí, že jejich peníze dorazily, kam měly, a že daný účet není falešný.
Poslat nezaokrouhlenou částku podvodníci někdy po svých obětech chtějí třeba proto, že podezřelá transakce tak na první pohled nezaujme ani banku. Může se jí zdát například jako úhrada faktury.
Meta zavádí opatření proti podvodům. Koubský: Je to dané maximalizací výnosů, ne technologií.
„Útočníci lidem ukazují falešné weby, na nichž jsou falešné grafy slibovaného zhodnocení. Platbu na transparentní účet podvodníci požadují, protože si tak testují, že je daná osoba schopna transakci zadat. Číslo vlastního účtu zároveň nepropálí hned a využijí ho až pro následující větší transakci,“ přibližuje bezpečnostní expert z ČSOB Kryštof Janků.
Podvodníci tak obětem pod různými záminkami řeknou, že už musí finance posílat jinam. „Získat pak peníze zpět není jednoduché. Záleží i na tom, kam transakce směřuje. Když míří do zahraničí, šance na její trasování se i kvůli časové prodlevě snižuje,“ doplňuje Janků.
Nějakou dobu navíc nemusí být jasné, že se člověk stal obětí útoku. Podvodník mu dokonce může posílat údajně zhodnocené peníze před tím, než ho definitivně okrade.
„Varovným signálem by mělo být vysoké zhodnocení, velmi snadné sjednání investice a snadná komunikace. Někdy pachatelé chtějí i instalaci vzdáleného přístupu a následné propojení s bankovnictvím,“ objasňuje Zuzana Pidrmanová z policejního odboru prevence.
Dvojitá škoda
Takové kyberpodovdy přitom způsobují dvojitou škodu. Důvěřivce oberou o peníze a zadělají problémy i majitelům pravých transparentních účtů. Denisa například při bližším prozkoumání účtu zjistila, že podivné částky na něm byly ještě před dceřinou smrtí. Některé peníze už utratila za léčbu a zbytek chtěla věnovat nadaci.
Před dalším typem podvodu varuje policie. Podvodníci lidem nabízí práci a pak z nich lákají bankovní údaje
„V tuto chvíli vůbec nevím, co se bude dít dál a jestli mám čekat na to, až se okradení lidé začnou po roce či po dvou letech ozývat,“ přiznává Denisa.
Zda musí majitel transparentního účtu podvedeným osobám jejich peníze vrátit, je podle právníka Jiřího Alferyho z advokátní kanceláře Spring Walk sporné. Záležet by mohlo třeba na označení dané platby.
„Když mi na transparentní účet přijde dárcovství ve výši 1000 korun a bude u něj uvedeno, že jde o první tranši investice, mohu si říct, že asi nejde o normální popis platby a že to není úplně v pořádku,“ upřesňuje Alfery. Jakékoliv podezřelé transakce by tak lidé měli ihned hlásit své bance a policii.
X X X
Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR pojišťovna odchodné VZP Zdeněk Kabátek odměna
Tři miliony. Ředitel Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra dostal větší odchodné než šéf VZP
Bývalý ředitel Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra David Kostka má po své rezignaci nárok na odchodné ve výši tří milionů korun. Je to o dvě stě tisíc víc, než dostal odvolaný šéf největší tuzemské pojišťovny VZP Zdeněk Kabátek. Radiožurnál to zjistil na základě žádostí podle informačního zákona. Odměnu „na odchodnou“ zaručila Kostkovi podle pojišťovny změna pracovní smlouvy v roce 2023. Funkce se Kostka vzdal ke konci dubna.
Tři miliony. Ředitel Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra dostal větší odchodné než šéf VZP
„Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR Vám tímto sděluje, že výše zvláštní odměny na odchodnou pro MUDr. Davida Kostku, MBA, LL.M. činí 3 057 188 Kč hrubého,“ uvedla Lenka Hrazdilová, vedoucí oddělení právních agend této pojišťovny.
Částka podle ní odpovídá dvanácti průměrným Kostkovým měsíčním výdělkům. Tím Kostka překonal i šéfa Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Zdeňka Kabátka, kterému zaručila pracovní smlouva odchodné 2,84 milionu korun. Podle VZP to odpovídalo osmi jeho platům, jak upozornily Seznam Zprávy.
Obměněná správní rada
Kostka tak ve výsledku dostal o dvě stě tisíc korun víc. „V tom je oficiálním zdrojem pojišťovna. Já to nebudu komentovat,“ odvětil Radiožurnál.
Šéfoval přitom instituci, která se stará o 1,3 milionu obyvatel, zatímco Kabátek řídil největší zdravotní pojišťovnu v zemi s šesti miliony pojištěnců.
Ve vedení Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra byl Kostka od roku 2015. Nárok na vysoké odchodné ale získal až v dubnu 2023. Tehdy mu správní rada schválila dohodu k pracovní smlouvě, která tento parametr změnila. Radiožurnálu to potvrdila mluvčí Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra Jana Schillerová. K jak výraznému navýšení došlo, však neupřesnila.
Vše se odehrálo krátce před změnami ve správní radě. Upravení Kostkovy smlouvy posvětila rada v čele s předsedou Jiřím Nováčkem, toho času náměstkem ministra vnitra. Radiožurnál ho žádal o objasnění situace, ale komentář přes původní příslib nakonec neposkytl.
Loňský měsíční plat Kostky činil podle Hlídače státu 274 tisíc korun, k tomu dostával odměnu v podobné výši.
‚Není to optimální‘
A jak se k třímilionovému odchodnému staví nynější vedení správní rady? Její předseda a policejní prezident Martin Vondrášek částku nechtěl komentovat. Pouze podotkl, že dohodu pro Kostku schvalovali předchůdci a současné složení správní rady projednalo na konci dubna jen závazky, které z kontraktu plynou.
Ztráta důvěry. Policejní prezident chce odvolat ředitele Zdravotní pojišťovny.
Podobně to vidí místopředseda a generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR Vladimír Vlček. „Nejsou v tom žádné odměny. Je to odchodné, které vyplývá ze smlouvy, kterou měl pan Kostka uzavřenou s předešlou správní radou. Takže ať chceme, nebo nechceme, tak tam nebyla žádná jiná šance než tuto záležitost vyplatit,“ řekl Radiožurnálu Vlček.
Někteří členové rady to ale nepokládají za šťastné.
„Pokud se ptáte na můj osobní pohled, pak musím konstatovat, že současná ekonomická kondice zdravotní pojišťovny a celkový výhled segmentu vyžadují maximální rozpočtovou zdrženlivost. Z tohoto věcného hlediska a v kontextu dnešní reality nepovažuji nastavené parametry odchodného za optimální či přiměřené,“ zhodnotil pro Radiožurnál Petr Jarema, vrchní ředitel na ministerstvu zdravotnictví a člen správní rady.
Také podle něj ale s dohodou nešlo nic dělat.
Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra hospodařila mezi lety 2022 a 2024 ztrátově, což bylo ovlivněno ale i zdravotní politikou vlády Petra Fialy (ODS). Pojišťovny totiž v posledních letech platily za péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění víc, než jaké byly jejich příjmy. Nařizovaly jim to úhradové vyhlášky, které vydávalo ministerstvo zdravotnictví pod vedením ministra Vlastimila Válka (TOP 09).
V rezervách a fondech tak měla ZPMV například k letošnímu dubnu necelé čtyři miliardy korun. Je to méně, než měla menší Česká průmyslová zdravotní pojišťovna.
Kritika kvůli zakázkám i příjmu
Ještě předloni patřil dlouholetý ředitel Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra Kostka k nejlépe placeným manažerům ve veřejné sféře. Svým měsíčním příjmem byl výrazně nad již zmíněným ředitelem VZP Kabátkem.
Policie odložila případ zakázek na marketing ve Zdravotní pojišťovně ministerstva vnitra
K platu dostával v roce 2024 Kostka, jak loni upozornily Hospodářské noviny, skoro dvojnásobně velkou odměnu. Vydělával tak měsíčně 666 tisíc korun.
Krátce na to mu správní rada odměny osekala, Kostkovi hrozilo i odvolání z funkce. Bylo to poté, co iROZHLAS.cz a Radiožurnál upozornily na manipulace s milionovými zakázkami na marketing s podnikatelem Davidem Trávníčkem. Marketingové oddělení pojišťovny přitom vedla Trávníčkova partnerka Veronika Mačáková. Kromě toho čelil Kostka výtkám kvůli komunikaci.
Kostka rezignoval ke 30. dubnu tohoto roku z osobních důvodů a stal se tak již třetím šéfem zdravotní pojišťovny, který letos skončil. Kromě šéfa VZP Kabátka pak letos skončil také ředitel České průmyslové zdravotní pojišťovny Vladimír Matta.
X XX
Střet zájmů jsem vyřešil nad rámec zákonů, tvrdí Babiš. EU to podle něj řeší kvůli opozici
Premiér a šěf hnutí ANO Andrej Babiš míní, že střet zájmů spojený s majetkovými záležitostmi vyřešil daleko nad rámec českých i evropských zákonů. Tvrdí, že Agrofert nevlastní a nebude z něj mít žádný prospěch. Evropská komise je podle něj nucena reagovat na podněty české opozice a doptává se českých úřadů. Předseda vlády předpokládá, že až česká strana odpoví, záležitost bude uzavřena.
O dopise, ze kterého vyplývá, že Evropské komisi nestačila odpověď českých úřadů na dotazy týkající se Babišova střetu zájmů, v pondělí odpoledne informoval server iROZHLAS.cz.
‚Stále je třeba objasnit nějaké záležitosti.‘ Komise chce rozbor Babišova fondu i řešení jeho dalšího byznysu.
Podle Seznam Zpráv Evropská komise v dopise uvedla, že dokud nebude premiérův střet zájmů vyřešený, žádné dotace firmám spojeným s Babišem neproplatí. Na dotaz, zda podle něj hrozí újma českým daňovým poplatníkům, premiér neodpověděl.
„Ten údajný střet zájmů jsem vyřešil daleko nad rámec českých i evropských zákonů. Agrofert nevlastním a až do konce života se mi akcie nevrátí, nemám z něj taky žádný prospěch a to bude platit i v okamžiku, kdy v politice už nebudu. Nevím, co bych mohl udělat víc,“ uvedl Babiš.
„Teď to běží po úřednické linii, kdy úředníci Evropské komise musí reagovat na posedlost naší bezradné opozice, tedy lidí, kteří v životě nic nevybudovali a teď jen udávají do Bruselu. Doptávají se českých úřadů, ty jim odpoví a tím to předpokládám skončí,“ dodal.
‚Chceme vyjádření premiéra‘
Ptát se na souvislosti dopisu bude opozice na úterním plénu Sněmovny, Babiš se ze zasedání omluvil na dva dny, dopoledne měl program v Brně.
Podle Pirátů by měl stát okamžitě přestat vyplácet dotace firmám s ním spojeným. Podle předsedy ODS Martina Kupky se ukazuje, že premiér je ekonomickým parazitem na úkor českých daňových poplatníků.
Jako před sedmi lety. Resort financí musí dávat k žádostem o peníze z Unie ujištění, že nejdou Agrofertu.
„Budeme chtít vyjádření buďto premiéra, nebo ministra zemědělství, jak se k tomu on postaví,“ řekl v úterý před začátkem jednání Sněmovny novinářům předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Marian Jurečka.
Babiš vložil v únoru akcie Agrofertu do svěřenského fondu RSVP Trust, aby tím vyřešil střet zájmů. Státní zemědělský intervenční fond následně na základě analýz uvedl, že je řešení v souladu s národní i evropskou legislativou a není tak důvod, aby holding nemohl čerpat dotace.
Server Seznam Zprávy již dříve uvedl, že zemědělský fond tak postupoval přesto, že komise ve svém dopise Česko varovala, že podle mnohých expertů Babišovo řešení zůstává v konfliktu.
EU žádá objasnění
Česko v polovině března odpovědělo vysoce postavenému úředníkovi Evropské komise Hugu Sobralovi na jeho dopis, v němž žádal ujištění, že je v ČR dodržována česká i evropská legislativa ke střetu zájmů.
„Podotýkám však, že odpověď plně neřeší požadavky uvedené v naší předchozí korespondenci ze dne 10. února 2026. Stále je třeba objasnit některé záležitosti, jak je popsáno v níže uvedených oddílech,“ odpověděl podle iROZHLAS.cz minulý týden Sobral.
Evropská komise žádá mimo jiné právní posouzení fondu RSVP Trust nebo informace o společnostech SynBiol a Hartenberg Holding, které Babiš do fondu nevložil.
V březnovém dopise Česko uvedlo, že fond RSVP Trust bude posouzen až v momentě, kdy nějaká z firem Agrofertu požádá o dotaci. Podle aktuálního dopisu EK to již učinila firma Kostelecké uzeniny.
X XX
150 LET FIRMY LILLY, LÉČÍ LIDI
Eli Lilly slaví 150 let: Od prvního inzulinu k inovacím v léčbě chronických onemocnění
Farmaceutická společnost Eli Lilly si letos připomíná 150 let od svého založení. Její historie je spojena s klíčovými milníky moderní medicíny – od prvního komerčně vyráběného inzulinu přes penicilin, vakcínu proti dětské obrně, inovativní onkologickou léčbu až po současný výzkum a přelomová řešení v terapii diabetu, obezity nebo neurodegenerativních onemocnění.
V poslední dekádě uvedla společnost Lilly na trh 24 nových léčiv, v roce 2025 její přípravky pomáhaly více než 70 milionům pacientů. Za těmito čísly stojí konkrétní příběhy a také nepřetržitý klinický výzkum, který dnes probíhá ve více než 55 zemích světa.
„150 let pro nás není jen pohled nazpět, ale závazek pokračovat ve vývoji léčiv založených na vědě, kvalitě a odpovědnosti vůči pacientům. Současně chceme ukázat, kam se medicína posouvá – k prevenci, včasné diagnostice a delšímu, kvalitnějšímu životu,“ říká Czech Cluster General Manager Kelly Frankel ze společnosti Eli Lilly.
Historie společnosti Eli Lilly je úzce spojená s některými zásadními milníky moderní medicíny. Společnost stála u zrodu prvního komerčně vyráběného inzulinu, který znamenal záchranu statisíců životů a navždy změnil prognózu pacientů, pro které byl do té doby diabetes 1. typu fatální diagnózou. Patřila také mezi první společnosti na světě, které ve 40. letech minulého století zahájily sériovou výrobu penicilinu, a v roce 1955 spolupracovala s Jonasem Salkem na výrobě a distribuci jeho vakcíny proti dětské obrně, onemocnění, které v minulosti paralyzovalo statisíce dětí.
Důraz na kvalitu a transparentnost provází společnost Lilly už od samotných začátků. Již v roce 1877, pouhý rok po svém založení, se společnost stala první farmaceutickou firmou na světě, která začala na obalech léčiv uvádět jejich složení. V roce 1961 uvedla společnost Lilly na trh svůj první lék na rakovinu, který se stal významnou součástí léčby více typů nádorových onemocnění a který poprvé umožnil systematicky zasahovat do růstu nádorových buněk.
Vývoj léčiv v oblastech s vysokou nenaplněnou medicínskou potřebou tak zůstává jednou z hlavních linií, která propojuje historii společnosti s její současnou vědeckou ambicí.
Za poslední desetiletí uvedla Lilly 24 nových léčivých přípravků, což je výrazně nad průměrem farmaceutického odvětví. Společnost Lilly se v současnosti mimo jiné věnuje výzkumu a vývoji léčby obezity. Jde o multifaktoriální chronické onemocnění, které významně ovlivňuje celkové zdraví pacienta. Obezita je spojena s více než 200 souvisejícími komplikacemi a její účinná a dlouhodobá léčba patří k největším výzvám moderní medicíny.
Dále se společnost Lilly zabývá vývojem léčby Alzheimerovy choroby, které věnovala více než 35 letech výzkumu a investice přesahující 11 miliard dolarů. Nejen tento příklad ukazuje, že vývoj inovativní léčby je obecně dlouhodobý proces, který vyžaduje vědeckou vytrvalost, investice a schopnost hledat odpovědi i tam, kde medicína dlouho narážela na své limity.
Výročí jako závazek do budoucnosti
Současný výzkum společnosti Lilly staví na dlouhodobé tradici vědeckých inovací a soustředí se na oblasti, v nichž přetrvává vysoká nenaplněná medicínská potřeba. Vedle diabetu, obezity, onkologických či imunologických onemocnění se zaměřuje také na neurodegenerativní choroby a nové terapeutické přístupy, včetně genových terapií.
Lilly je dnes globální farmaceutickou společností, jejíž produkty jsou dostupné přibližně v 90 zemích a jejíž klinický výzkum probíhá ve více než 55 zemích světa. V roce 2025 se její léky dostaly k více než 70 milionům lidí po celém světě a podle společnosti má tento počet v dalších letech dále významně růst.
O společnosti Lilly
Lilly je inovativní farmaceutická společnost, která působí na českém trhu již od roku 1992. V České republice se Lilly zabývá distribucí a prodejem inovativních léčiv a je registrována pod obchodním názvem ELI LILLY ČR, s.r.o.
Lilly je globální lídr v oblasti inovací a léčby závažných chronických onemocnění, včetně diabetu, obezity, rakoviny nebo neurodegenerativních onemocnění. Společnost poskytuje pacientům po celém světě moderní léčebné možnosti a jejím cílem je zlepšovat kvalitu jejich života prostřednictvím inovativního výzkumu a vývoje. Daniela Kalinová
X XX
Ministr Šebestyán hovořil o mrazech na jednání v Bruselu. Rada se zabývala i krizí na Blízkém východě a dostupností hnojiv
Jarní mrazy a ztráty na ovocných sadech byly mimo jiné tématem dnešního jednání Rady ministrů zemědělství EU. Ministr zemědělství Martin Šebestyán v Bruselu promluvil o výrazném propadu sklizně ovoce a požádal o mimořádnou podporu z unijní zemědělské rezervy. Na jednání Rady se řešil také konflikt na Blízkém východě a dostupnost hnojiv nebo kritická situace v mléčném sektoru.
Podle prvních odhadů bude z důvodu jarních mrazů letošní sklizeň ovoce v České republice až o 50 % nižší oproti roku 2025. To představuje ztrátu přibližně 45–60 mil. EUR, tedy zhruba 1,1–1,6 mld. Kč. Nejvíce byly zasaženy ovocné sady, zejména jabloně, třešně a broskvoně, poškozeny byly také meruněk a dalších ovocné druhy.
Ministr zemědělství Martin Šebestyán v tomto ohledu už dříve adresoval dopis na eurokomisaře Christopha Hansena s žádostí aktivace finanční podpory z prostředků zemědělské rezervy. Nyní se toto téma řeší i na bilaterální úrovni.
„Uděláme vše pro pomoc našim ovocnářům, aby překonali toto ekonomicky velmi nepříznivé období,“ řekl už dříve ministr zemědělství Martin Šebestyán.
Další z klíčových bodů jednání bylo téma konfliktu na Blízkém východě a s ním spojená dostupnost hnojiv. Ministr zemědělství vyjádřil potřebu pomoci našim zemědělcům co nejdříve. V opačném případě by se riskovalo zásadní navýšení cen potravin.
„Je zřejmé, že stávající finanční nástroje nebudou pro řešení této situace dostačující a nepovažuji za vhodné ji řešit soubojem národních rozpočtů. Klíčové je využití prostředků z evropského rozpočtu. Zejména mám na mysli zemědělskou rezervu, která by podle Komise měla být navíc pro tento rok ještě navýšena. S tím se ale pojí nezbytná diskuse o zdroji těchto dodatečných peněz a nastavení distribučního klíče mezi jednotlivé státy,“ řekl ministr zemědělství Martin Šebestyán, který zároveň v rámci diskuse o aktuálních obchodních otázkách v oblasti zemědělství uvítal iniciativu Evropské komise, jež chce zefektivnit kontrolu dovozu a navýšit počet auditů ve třetích zemích.
Rada AGRIFISH se na žádost České republiky zabývala i řešením dopadů rybožravých predátorů, zejména kormorána velkého, který stále více ohrožuje rybolov, akvakulturu i vodní ekosystémy a oslabuje konkurenceschopnost celého sektoru.
Podle ministra Šebestyána se jako efektivní východisko nabízí vytvoření společného Evropského plánu managementu kormorána velkého. Ten by měl zajistit rovnováhu mezi ochranou predátorů a ochranou ryb a vedl by k ekologicky i ekonomicky udržitelné úrovni populace kormorána.
Ministři se na jednání zabývali i kritickou situací v mléčném sektoru, která se výrazně dotýká také České republiky, ale i problematikou označování potravin. „Při řešení této situace v mléčném sektoru nelze jít cestou omezování produkce. Pro stabilizaci sektoru mléka je nutno nad rámec diskutované finanční podpory aktivovat další nástroje, jako je například podpora soukromého skladování. Česká republika rovněž vítá apel na rozšíření povinného označování země původu na další potraviny. Zároveň je ale důležité, aby nová regulace nepřinášela pro provozovatele potravinářských podniků ani zemědělce významnou administrativní zátěž,“ dodal ministr zemědělství Šebestyán.
Na okraj úterního jednání Rady v Bruselu se ministr také setkal s italským ministrem zemědělství Francescem Lollobrigidou, absolvoval pracovní snídani s Čechy působícími v EU institucích a rovněž se seznámil s novým maďarským ministrem zemědělství Szabolcs Bóna během neformálního setkání států V4 (Česká republika, Maďarsko, Slovensko a Polsko).
Vojtěch Bílý, tiskový mluvčí