Systematické údery. Akt zúfalstva, reagujú Ukrajinci.Ukrajina. Zničený obchodný dom Kvadrat v kyjevskej mestskej časti Lukianivk. Masívny raketový útok na Kyjev mohol podľa niektorých analytikov Rusov stáť stovky miliónov dolárov.
Rusko už viac ako štyri roky bombarduje ukrajinské územie, no paradoxne až dnes svetu oznamuje, že sa púšťa do série systematických úderov na zariadenia ukrajinského vojensko-priemyselného komplexu v Kyjeve aj veliteľstvá.
„Pohár trpezlivosti pretiekol,“ vyhlásilo ruské ministerstvo zahraničných vecí tvrdiac, že dôvodom avizovanej ruskej odvety sa stal ukrajinský útok na mesto Starobiľsk v okupovanej Luhanskej oblasti, ktorý v troskách internátu podľa tamojších úradov pochoval dvadsaťjeden mladých ľudí.
Kremeľ svoje plány oficiálne oznámil aj Bielemu domu – ruský minister zahraničných vecí Sergej Lavrov požiadal svojho amerického náprotivka Marka Rubia, aby odkaz doručil priamo americkému prezidentovi. Rubio telefonát s Lavrovom potvrdil s tým, že obaja diskutovali o ruskej výzve, aby zahraniční diplomati opustili hlavné mesto Ukrajiny.
„Takže skoncujeme s Kyjevom. Nech je už príčina akákoľvek, ide o čosi nové. Teoreticky mesiac by mal stačiť na to, aby sa Kyjev stal neobývateľným,“ napísal ruský vojenský telegramový kanál, ktorý sleduje viac ako pol milióna užívateľov, Fighterbomber.
X X X
Nedobyli Kyjev za tri dni, nedobyjú ho ani za mesiac
Reakcie z Kyjeva na ruské vyhrážky na seba nenechali dlho čakať.
„Úroveň bezpečnostných hrozieb zo strany Ruska voči Kyjevu i ďalším ukrajinským mestám je rovnaká ako v predchádzajúcich rokoch a mesiacoch,“ stručne skonštatovalo ukrajinské ministerstvo zahraničných vecí, ktoré ruské hrozby označilo za nehanebné vydieranie.
Kým však ministerstvo zahraničia zostalo pri diplomatickom jazyku, jeho hovorca Heorhij Tychyj na sieti X odkazy z Kremľa okomentoval svojráznejšie.
„Rusko útočí na Kyjev balistickými a riadenými strelami, ako aj rojmi dronov, už štyri roky a tri mesiace na týždennej báze, pričom zabíja civilistov a spôsobuje deštrukciu. Dnes vytiahlo úplne ,novú kartu‘ a vyhráža sa… útokom na Kyjev. Čo za tým stojí?“ napísal na X, kde zazdieľal anketu ponúkajúcu štyri možnosti: „alkoholizmus“, „zúfalstvo“, „nedostatok kreativity“ a „všetko vyššie uvedené“.
X XX
Putin má pri Ukrajine plán B, tvrdí historik. Roky 2027 až 2029 môžu byť pre NATO kritické.
Ruský prezident Vladimir Putin raz odíde, no bolo by chybou očakávať jeho skorý pád, myslí si britský historik a politický komentátor Timothy Garton Ash.
Šéf Kremľa Vladimir Putin
Upozorňuje síce na rastúce problémy ruskej ekonomiky, nespokojnosť v spoločnosti aj oslabovanie dôvery v režim, no zároveň zdôrazňuje, že Putina môže zosadiť iba smrť alebo samotné Rusko.
Európa a demokratické štáty sa preto podľa neho nemajú spoliehať na kolaps režimu, ale sústrediť sa na stratégiu, ktorá zabráni naplneniu Putinových cieľov. Vo svojej analýze pre The Guardian načrtol osem základných bodov takejto stratégie.
Pravda vo svete: Trump, Putin a Si – nový svet sa rodí v Pekingu. Amerika bez Číny neprežije, držia sa pod krkom, hovorí expert.
- Západ musí mať jasný cieľ
Ash tvrdí, že Putin sa snaží podriadiť si Ukrajinu, obnoviť čo najväčšiu časť ruského impéria, oslabiť dôveryhodnosť NATO, podkopať Európsku úniu a znovu vytvoriť ruskú sféru vplyvu vo východnej Európe.
Podľa historika znamená poraziť Putina práve zabrániť naplneniu týchto cieľov.
- Európa musí vydržať podporovať Ukrajinu
Podľa neho je vzhľadom na rozsiahle nasadenie dronov a „zóny smrti“ na fronte málo pravdepodobné, že sa vojna rozhodne priamo na bojisku. Obe strany však zároveň pokračujú v útokoch na tyl protivníka – zasahujú energetickú infraštruktúru, ekonomiku aj morálku spoločnosti.
Ash pripúšťa, že obmedzenie americkej podpory zo strany prezidenta Donald Trump výrazne skomplikovalo obranu Ukrajiny, no podľa neho ju neparalyzovalo. Dodáva, že po páde Viktora Orbána v Maďarsku sa odblokovalo 90 miliárd eur európskej ekonomickej pomoci, ktorá by mala Ukrajine zabezpečiť fungovanie štátneho rozpočtu až do konca roka 2027.
„Možných scenárov vývoja je veľa, no najpravdepodobnejšie je, že vojna bude pokračovať ešte dlhý čas,“ píše historik.
Zároveň však varuje, že konflikt sa neskončí ani po zastavení bojov. Na rozdiel od konca druhej svetovej vojny podľa neho nebude jasné, kto vlastne zvíťazil v okamihu, keď utíchnu zbrane.
Za najpravdepodobnejší scenár označuje prímerie, ktoré prerastie do dlhodobého zmrazenia konfliktu pozdĺž súčasnej frontovej línie. Práve toto obdobie však podľa Asha môže predstavovať ďalší mimoriadne nebezpečný moment pre Ukrajinu.
Vo vnútri krajiny môžu podľa neho vybuchnúť spoločenské rozdiely a traumy nahromadené počas rokov vojny. Varuje pred ostrou prezidentskou kampaňou a hlboko rozdeľujúcou politikou po skončení bojov.
Historik zároveň upozorňuje, že Európa môže po uzavretí prímeria postupne stratiť o Ukrajinu záujem, podobne ako sa po Daytonskej dohode v roku 1995 odvrátila od Bosny.
„Existuje úplne reálny scenár, v ktorom sa zo štyroch pätín Ukrajiny, ktoré Rusko neobsadí, stane vyľudnený, vnútorne rozdelený a nefunkčný štát,“ píše Ash.
Práve to by podľa neho znamenalo úspech Putinovho „plánu B“ – teda zničiť Ukrajinu v prípade, že ju nedokáže ovládnuť. „Až keď sa Ukrajina stane primerane prosperujúcim, bezpečným, stabilným a demokratickým členským štátom Európskej únie, budeme môcť povedať, že tam bol Putin porazený,“ uzatvára historik.
- Treba zvýšiť ekonomický tlak na Rusko
Ash tvrdí, že Západ musí tvrdšie zasiahnuť proti ruským energetickým príjmom. Kritizuje aj situáciu, keď niektoré medzinárodné udalosti nepriamo pomáhajú zvyšovať príjmy Moskvy z ropy a plynu.
Európa by podľa neho mala sprísniť sankcie, podporovať ukrajinské útoky na ruskú energetickú infraštruktúru a dôslednejšie zasahovať proti ruskej „tieňovej flotile“.
- Európa musí odradiť ďalší ruský útok
Historik upozorňuje, že najnebezpečnejšie obdobie môže prísť práve počas prechodu od bezpečnostnej závislosti od USA k silnejšej európskej obrane.
Za rizikové označuje najmä roky 2027 až 2028. Ash opisuje Putina ako „starého muža v zhone“, posadnutého obnovou ruského impéria a čoraz viac odtrhnutého od reality, čo je podľa neho typické pre dlhoročných diktátorov.
Ruský prezident má podľa historika k dispozícii veľkú armádu vycvičenú vo vojne a ekonomiku nastavenú na vojnový režim. Na druhej strane stojí Európa, ktorá sa len začína znovu vyzbrojovať, a americký prezident, pri ktorom podľa Asha nie je isté, či by splnil záväzok vyplývajúci z článku 5 NATO na obranu napadnutého člena vo východnej Európe.
Zároveň upozorňuje, že Putin môže počítať s prítomnosťou Donalda Trumpa v Bielom dome len do 20. januára 2029. Práve preto môže podľa neho vnímať nasledujúce roky ako svoju najlepšiu a možno poslednú príležitosť ukázať, že NATO je „papierový tiger“.
Podľa Asha by pritom nemuselo ísť o rozsiahly frontálny útok. Stačilo by obsadenie niekoľkých štvorcových kilometrov v Estónsku, Litve, na niektorom z pobaltských ostrovov alebo inde na východnom krídle aliancie.
Historik zároveň zdôrazňuje, že aj keby bola pravdepodobnosť takéhoto útoku nízka, riziko by bolo natoľko veľké, že posilnené odstrašenie je nevyhnutné.
Ak by sa Európa mohla plne spoliehať na Spojené štáty, súčasné rozmiestnenie síl NATO pod vedením USA by podľa neho postačovalo. Keďže však taká istota neexistuje, Európa musí podľa Asha rýchlo vytvoriť alternatívnu stratégiu.
Tá by mala stáť na európskych silách pôsobiacich v štruktúrach NATO vrátane nemeckých jednotiek, ako aj na regionálnych zoskupeniach typu britsko-seversko-pobaltsko-holandských expedičných síl, ktoré by dokázali samostatne odradiť Rusko od útoku.
„Bude to mimoriadne náročné – no dnes už aj nevyhnutné,“ uzatvára Ash.
- Európa sa nesmie iba brániť
Ash tvrdí, že Európa nemôže zostať len pri obrane proti ruským hybridným operáciám. Podľa neho musí byť pripravená aj aktívne narúšať ruské siete a reagovať ofenzívnejšie.
- Západ by mal hovoriť s „iným Ruskom“
Historik odporúča udržiavať komunikačné kanály nielen s Kremľom, ale aj s ruskými podnikateľmi, odborníkmi, časťou elít či Rusmi žijúcimi v exile.
Spoločným odkazom by podľa neho malo byť, že iný vzťah medzi Ruskom a Európou je možný, ak sa krajina zmení.
- Európa musí zvládnuť vlastných nacionalistov
Ash upozorňuje, že Putin môže profitovať zo silnejúcich nacionalistických a populistických strán v Európe.
Spomína napríklad možnosť víťazstva Jordana Bardellu vo Francúzsku alebo rast podpory nemeckej AfD.
Podľa neho by práve vnútorné rozdelenie Európy mohlo Moskve výrazne pomôcť.
- Najdôležitejšia je strategická trpezlivosť
Na záver historik tvrdí, že Západ počas studenej vojny nezvíťazil len vďaka zahraničnej politike, ale najmä preto, že dokázal vytvoriť stabilné, prosperujúce a atraktívne spoločnosti.
Práve strategickú trpezlivosť označuje za najťažšiu, no zároveň najdôležitejšiu úlohu dnešných demokracií.
Významná politická zmena v Rusku môže prísť zajtra, ale pokojne aj o desať rokov. Demokracie preto podľa Asha nesmú podľahnúť panike ani únave z dlhodobého konfliktu.
Za najťažšiu, no zároveň najdôležitejšiu úlohu liberálnych demokracií označuje „strategickú trpezlivosť“. „Ak ju dokážeme udržať, čas bude hrať v náš prospech,“ uzatvára Ash.
X x X
Tureček: Trump hraje karty, Íránci šachy. Nikdo už nemluví o pádu režimu, USA řeší jak vycouvat
Americký prezident Donald Trump chce, aby se další arabské státy připojily k abrahámovským dohodám, kterými v roce 2020 některé muslimské země normalizovaly vztahy s Izraelem. „Neumím si představit, že by dnes nějaký důstojný arabský vůdce kývl a řekl, ano, tak my uznáme Izrael, bez ohledu na tu hrůzu v Gaze,“ poukazuje v pořadu Interview Plus blízkovýchodní expert Břetislav Tureček z Metropolitní univerzity.
Odveta Izraele v Gaze byla po říjnovém útoku Hamásu podle experta natolik krvavá, že žádná z arabských zemí od té doby nepřistoupila na podepsání abrahámovských dohod bez toho, aniž by se jasně vyřešila palestinská otázka
Interview Plus s Břetislavem Turečkem, blízkovýchodním expert z Metropolitní univerzity
Americký prezident Donald Trump teď podpisem dohod a uzavřením míru arabských zemí s Izraelem podmiňuje například svobodné vyvážení ropy nebo uvolnění Hormuzského průlivu. „Je to naprosto iluzorní,“ reaguje expert z Metropolitní univerzity Praha.
Připomíná, že takzvaná Arabská iniciativa vznikla už v roce 2002 a slibovala, že pokud Izrael umožní vznik palestinského státu, všechny arabské země ho uznají. Izrael ale dohodu nepřijal.
„Abrahámovské dohody přicházejí o dvě dekády později a toto dohánějí,“ zasazuje odborník do kontextu. „Jestliže jsou Arabové tímto tlačeni do toho, co už před čtvrtstoletím nabízeli, tak o to více si myslím, že je to pro ně z hlediska prestiže ne úplně skousnutelné,“ vysvětluje.
Ponižování zajatců
Několik arabských států odsoudilo jednání izraelského krajně pravicového ministra Itamara Ben Gvira. Na sociálních sítích se ve videu vysmíval zadrženým aktivistům z mezinárodní flotily plující do Gazy
„Myslím, že se celá věc přeceňuje,“ shrnuje Tureček. „Jsou země, třeba Česká republika, které se k tomu nijak nevyjádřily. Ale normální civilizované země takové jednání vládního činitele odsoudí.“
Ponižování zadržených lidí má ale podle něj určitou symboliku a Palestincům se děje dlouhodobě, zejména v době krizí, jak ukázal i konflikt v Gaze.
„To je ponižování zajatců zcela jednoznačně, kdy se oblékali do spodního prádla Palestinek, rabovali domy v jižním Libanonu. Tohle neodsuzuje nikdo, protože se to netýká západních občanů,“ upozorňuje.
‚Trump se bojí‘
Americký prezident zmínil, že by si přál, aby se k abrahámovským dohodám ve finální fázi přidal i Teherán. Podle experta to říkal s myšlenkou, že tamější režim během několika dní padne. Dnes je ale rozložení sil úplně jiné, poukazuje
„Nikdo už nemluví o pádu režimu a řeší se, jakým způsobem z té války Američané vycouvají,“ všímá si a poukazuje, že změnu vnímá i Izrael.
„Zdá se, že v Izraeli začíná zavládat panika, že Trump je schopný se dohodnout s Íránem, aniž by zohlednil všechny podmínky a ultimáta, která dlouhodobě vznáší izraelský premiér Benjamin Netanjahu,“ říká Tureček.
Dohodu podle něj chtějí Spojené státy i Írán. Trump by tak mohl přistoupit i na kompromis podobný jím kritizované dohodě, kterou s Teheránem dříve uzavřel někdejší americký prezident Barack Obama.
„Donald Trump se prostě bojí, že vyjednávání zkrachují a on bude muset do války. Bojí se víc než Íránci,“ poukazuje. „Íránci se bojí méně, protože počítají se ztrátami,“ uzavírá blízkovýchodní expert a shrnuje rozdílná jednání Washingtonu a Teheránu: „Trump hraje karty, Íránci hrají šachy.“
X X X
Jerzy Miller: 0,25 procenta HDP pro Ukrajinu
Generální tajemník NATO Mark Rutte zřejmě uznal, že vzhledem k tomu, že se Evropa za tři roky již naučila posílat na Ukrajinu miliardy, tanky, houfnice, rakety, agregáty, generátory, balíčky pomoci, prostředky na rekonstrukci a další „poslední tranše“, je čas přejít na předplatné. Nejlépe povinné.
Takové politické gesto solidarity: 0,25 procenta. HDP ročně z rozpočtu každého členského státu. Rutte vypadal jako účetní, který právě zjistil, že partneři nechtějí podnik bez konce dotovat. Problémem však je, že některé země NATO začaly vidět malý detail: Ukrajina se již neprodává do vlastních společností jako „investice do vítězství“, ale jako bezedná studna s extrémně nákladnou stále děravější instalací. A přichází brutální grind mezi propagandou a realitou. Protože Západ za ta léta slyšel dva příběhy najednou. První byl hrdinský: Ukrajina bojuje za celou Evropu. Druhý, mnohem všednější, hovořil o oligarších, mizejících miliardách, společných zlodějích, falšovaných tendrech, ministrech uvedených v sérii po sobě jdoucích korupčních skandálech a armádě úředníků, kteří zjistili, že válka může být také velmi výnosným odvětvím ekonomiky.
Rutteho nápad zablokovaly státy, které dříve nejhlasitěji instruovaly ostatní o „morální povinnosti solidarity“. Británie, Francie, Španělsko, Itálie a Kanada náhle objevily starověký princip ekonomie: je nejjednodušší dát peníze někoho jiného, dokud nebudete muset vložit náklady do vlastního rozpočtu. Rutte je naštvaný, protože se rozhodl, že vzhledem k tomu, že západní politici se už léta ucházejí o prohlášení o podpoře, budou společnosti ochotny platit donekonečna. Mezitím voliči začínají klást otázky, které jsou mimořádně nepříjemné: kolik už bylo vynaloženo? Kde jsou účinky? Kdo to ovládá? A proč by každá miliarda měla být „rozhodným balíčkem“, když to měla být předchozí desítka?
Největším dramatem příběhu však je, že Západ sám upadl do vlastní pasti morálního vydírání. Po celá léta byl každý pokus diskutovat o rozsahu pomoci podnícen obviněním z „zvýhodňování Putina“. Dnes tytéž státy, které moralizovaly nejhlasitější, tiše tlačí brzdu. Ukazuje se, že solidarita je krásné slovo – zvláště dokud za ni nevystavíte fakturu.
Leszek Miller, publikováno na sociální síti X
Autor byl lídrem polské sociální demokracie a polským premiérem.
XXX
Zelenskyj po pohrebe vodcu nacionalistov Meľnyka: Je to len prvý krok, vrátime našich hrdinov domov
Ukrajina v pondelok opätovne pochovala repatriované pozostatky Andrija Atanasovyča Meľnyka – lídra Organizácie ukrajinských nacionalistov (OUN), ktorá v prvej polovici 20. storočia viedla hnutie proti poľským a sovietskym orgánom s cieľom vytvoriť samostatnú Ukrajinu. Po vypuknutí druhej svetovej vojny táto organizácia spolupracovala s nacistickým Nemeckom. TASR o tom informuje podľa agentúry AFP a denníka New York Times.
Ukrajina ukázala svoju dlhú ruku: strely Flamingo štartujú do Ruska
Meľnyk stál na čele jednej z frakcií OUN, ktorá bola aktívna najmä v 30. až 50. rokoch 20. storočia. V roku 1940 sa z Meľnykovej OUN oddelili radikálni členovia pod vedením Stepana Banderu. Mnohí z nich sa neskôr stali členmi Ukrajinskej povstaleckej armády (UPA), ktorá sa podieľala na Volynskom masakri i deportáciách židov a v násilnostiach pokračovala v juhovýchodnom Poľsku, severovýchodnom Slovensku a na západnej Ukrajine aj po skončení druhej svetovej vojny.
Stúpenci Meľnykom vedenej OUN sa k UPA nepridali a pôsobili v exile. V roku 1944 však Meľnyka umiestnili do koncentračného tábora Sachsenhausen, keďže jeho snahy o dosiahnutie ukrajinskej nezávislosti neboli v súlade s cieľmi nacistického Nemecka. Po druhej svetovej vojne zostal žiť v exile. Zomrel v roku 1964 v nemeckom Kolíne a pochovaný bol v Luxemburgu.
Jeho ostatky v pondelok presunuli do Národného vojenského pamätníka v Kyjevskej oblasti. Ide o cintorín, ktorý bol otvorený minulý rok pre vojakov zabitých počas ruskej invázie na Ukrajinu. Prezident Volodymyr Zelenskyj udelil tomuto obradu všetky štátne pocty.
„Je mimoriadne symbolické, že ukrajinskí hrdinovia dneška budú odpočívať bok po boku s Ukrajincami predchádzajúcich generácií, ktorí sa tiež zaslúžili o to, aby Ukrajina bola taká, aká je,“ povedal Zelenskyj.
Repatriácia pozostatkov Meľnyka je podľa AFP súčasťou širšieho štátom riadeného projektu zameraného na vytvorenie panteónu ukrajinských národných hrdinov. Cieľom tohto projektu je zjednotiť Ukrajinu v boji proti ruskej invázii okolo niektorých historických osobností, aj za cenu toho, že sa prehliadajú kontroverzné kapitoly ich pôsobenia.
Okrem Meľnyka sa tiež Ukrajina usiluje o návrat pozostatkov predošlého líra ONU Jevhena Konovalca, ktorého v roku 1938 zabil v Rotterdame agent sovietskej tajnej polície NKVD.
Ukrajinské médiá tiež informovali, že Kyjev sa usiluje o repatriáciu Banderu, ktorého mnohí Ukrajinci považujú za hrdinu pre jeho boj proti Sovietom, a to napriek jeho väzbám na nacistické Nemecko.
„Toto je len prvý krok,“ uviedol Zelenskyj v súvislosti s repatriáciou pozostatkov Meľnyka. „Som vďačný každému, kto sa zaslúžil o to, aby sa veľké ukrajinské osobnosti mohli vrátiť a aby ukrajinský národ získal svoj panteón hrdinov,“ dodal.
X X X
Slovenský ombudsman zavřel kanceláře. Kvůli výhrůžkám žádá policii o ochran
Veřejný ochránce práv na Slovensku Róbert Dobrovodský čelí výhrůžkám kvůli registracím církví. Ilustrační foto: Verejný ochranca práv.
Kancelář veřejného ochránce práv na Slovensku po výhrůžkách kvůli své práci uzavřela do pátku pro veřejnost pracoviště. Ombudsman Róbert Dobrovodský požádal i o policejní ochranu, uvedla policie a mluvčí ombudsmana. Podporu slovenskému ombudsmanovi mezitím vyjádřili různé instituce a také jeho kolegové ze zahraničí, včetně Česka.
Podle Dobrovodského vlnu nenávistných reakcí, urážek a výhrůžek dostal jak on sám, tak i jeho kancelář. Veřejní činitelé ho totiž kritizovali za podnět, aby ústavní soud přezkoumal stávající hlavní podmínku k registraci další církve nebo náboženské společnosti. Tou podle příslušného zákona je, že na zhruba pětimilionovém Slovensku musí mít alespoň 50 tisíc plnoletých členů. Navíc musí jít o občany země, kteří tam mají trvalý pobyt.
Výhrůžky a policejní ochrana
Například slovenský ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok v reakci na uvedený krok ombudsmana uvedl, že Slovensko je historicky a hodnotově založeno na křesťanské tradici. Do budoucna chce stavět kostely a nikoliv mešity. Mezi necelými dvěma desítkami registrovaných církví a náboženských společností na Slovensku není muslimský subjekt.
Mluvčí veřejného ochránce práv Branislav Gigac potvrdil, že kancelář ombudsmana je pro veřejnost kvůli uvedeným výhrůžkám tento týden uzavřena. Úřad na svém webu napsal, že z technických důvodů nebude do nadcházejícího pátku vyřizovat osobní přijímání podnětů. Nemá ani poskytovat služby podatelny.
Policejní mluvčí Lukáš Pecek napsal, že v souvislosti „s množícími se reakcemi na podání veřejného ochránce práv k ústavnímu soudu“ policisté situaci průběžně monitorují a přijímají náležitá opatření. Detaily ale neuvedl. Kroky policie v reakci na žádost ombudsmana o ochranu nekomentoval ani jeden z obou mluvčích.
Přísnější podmínky pro církve od vlády Fica
Podmínky registrace dalších církví Slovensko zpřísnilo v roce 2017 za předchozí vlády současného premiéra Roberta Fica. Právě tehdy stoupla hranice minimálního počtu plnoletých členů církve pro její registraci na 50 tisíc z předchozích 20 tisíc osob. Dobrovodský v nynějším podnětu k ústavnímu soudu napsal, že tato změna podle něj znemožňuje realizací základních práv a svobod.
Slovensko zpřísnilo podmínky pro registrace dalších církví za vlády premiéra Roberta Fica. Ilustrační foto: Smer SD
Ombudsman odmítl, že návrhem na přezkoumání uvedeného ustanovení zákona se slovenskou ústavou a s Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod chce islamizovat Slovensko. Tvrdil, že tak učinil na žádost starokatolické církve na Slovensku. K ní se při posledním sčítání lidu přihlásilo jen 1778 obyvatel Slovenska.
X x x
Danko sa pustil do Szalaya: tvrdí, že poškodil meno jeho partnerky
Botoxové zákroky v kozmetických salónoch mali po novom podliehať prísnejším pravidlám. Návrh z dielne ministerstva zdravotníctva však narazil na odpor koaličných poslancov, rezort ho nakoniec stiahol. Téma však v parlamente nezanikla, spustila totiž roztržku medzi poslancami SaS a šéfom SNS Andrejom Dankom.
Lekári bijú na poplach: internetové mýty komplikujú liečbu
Pôvodná novela zákona o ochrane verejného zdravia z dielne ministerstva zdravotníctva mala sprísniť pravidlá pre estetické zákroky a obmedziť ich vykonávanie mimo zdravotníckych zariadení. Ministerstvo argumentovalo tým, že prax ukázala nedostatky v kontrole estetických výkonov a potrebu jasnejších pravidiel.
SNS však upozornila, že návrh je nejasný a môže poškodiť kozmetické salóny poskytujúce služby, ako sú laserová epilácia či mezoterapia. Poslanec SNS Adam Lučanský tvrdil, že v zákone nie je dostatočne definované, čo sa ešte považuje za kozmetický výkon a čo už za zdravotnícky zákrok.
Rezort zdravotníctva napokon spornú časť novely stiahol z aktuálnej schôdze parlamentu. Zároveň uviedol, že otázky estetickej medicíny budú ešte predmetom ďalšieho dopracovania.
„Aktuálne je riešená transpozícia smernice Európskeho parlamentu a Rady EÚ do národnej legislatívy, ostatné otázky týkajúce sa aj riešenia zákrokov estetickej medicíny sú nateraz predmetom ďalšieho precizovania a budú súčasťou štandardizovaného legislatívneho procesu,“ uviedlo ministerstvo zdravotníctva.
Botox patrí do ambulancií, nie do salónov
SaS na tlačovej konferencii kritizovala krok ministerstva aj zásahy SNS do novely. Poslanec Tomáš Szalay zdôraznil (SaS), že návrh jasne zakazoval kozmetickým salónom vykonávať invazívne zákroky, ktoré podľa odborníkov patria do zdravotnej starostlivosti.
„Pichanie botoxu rozhodne zdravotnou starostlivosťou je. Je to výkon, pri ktorom potrebujete mať naštudovanú minimálne anatómiu, aby ste náhodou nepichli nejaký nerv,“ povedal.
Podobné výkony si podľa neho vyžadujú vedomosti o rizikách či komplikáciách, ktoré kozmetičky nemajú. Szalay zároveň otvorene spojil odpor národniarov proti zákonu s predsedom SNS.
„Takto navrhnutý zákon narazil na odpor Andreja Danka,“ vyhlásil. Liberáli narážajú na to, že priateľka lídra SNS má salón krásy.
Szalay dodal, že poslanec SNS Adam Lučanský následne navrhol na zdravotníckom parlamentnom výbore vypustenie časti, ktorá explicitne zakazovala podávanie botoxu či kyseliny hyalurónovej v kozmetických salónoch.
Na tlačovej konferencii vystúpila aj dermatologička Benedikta Molnárová. „Povie vám o rizikách úprav takéhoto zákona, ktorými sa nám vyhráža SNS kvôli Dankovej frajerke,“ uviedol lekárku Szalay.
Špecialistka upozornila na rastúci počet komplikácií po estetických zákrokoch vykonaných mimo zdravotníckych zariadení. „My lekári sa začíname ozývať, lebo vidíme v ambulanciách čoraz väčší počet pacientov, ktorí majú zdravotné komplikácie,“ vyhlásila.
Podľa nej by vypustenie sporného paragrafu mohlo vytvoriť nebezpečný precedens a rozšíriť „šedú zónu“ estetických výkonov mimo ambulancií.
Danko reagoval
Líder SNS reagoval na výroky liberálneho poslanca okamžite. Len pár minút po začiatku schôdze opustil Andrej Danko rokovaciu sálu a pred novinármi vystúpil s emotívnym vyhlásením. „Poslanec Szalay pošpinil meno mojej priateľky tým, že tvrdil, že je iniciátorkou blokovania zákona,“ vyhlásil Danko.
Zároveň tvrdí, že sa mu opozičný poslanec v pléne vyhrážal kontrolami voči kozmetickému salónu spájanému s jeho partnerkou. „Ja nemám žiadne obchodné aktivity v žiadnych kozmetických salónoch,“ uviedol šéf SNS s tým, že jeho priateľka „žiadne botoxy ani podobné procedúry nerobí a nerealizuje“.
Šéf národniarov zároveň označil návrh zákona za „lobisticky pripravený“ a vyhlásil, že bude stiahnutý. Zároveň vyzval predsedu SaS Branislava Gröhlinga aj predsedu Bratislavského samosprávneho kraja Juraja Drobu na ospravedlnenie a riešenie situácie.
Ku konfliktu sa Szalay opätovne vrátil počas svojho vystúpenia v rozprave k zavedeniu nového rokovacieho poriadku do praxe. Upozornil na to, že si nie je istý, či bolo správanie Danka v súlade so schválenými pravidlami. „Dnes som mal skúsenosť s podpredsedom Národnej rady. Bol to pán podpredseda Danko, ktorý mi oznámil, že som úbožiak,“ informoval.
Líder SNS mal poslancovi tykať napriek tomu, že sa na tom nikdy nedohodli. „Pýtal sa, čo si to dovoľujem kritizovať jeho priateľku, ktorá je kozmetička a má kozmetický salón, a že ona botoxy nepichá a nech sa mu nevyhrážam,“ dodal poslanec.
Podpredseda parlamentu Tibor Gašpar (Smer), ktorý v tom momente viedol schôdzu, mu odporučil obrátiť sa na imunitno-mandátový parlamentný výbor.
X XX
Francouzi řeší ovlivňování voleb cizí mocností. Rusům do „zelí“ vlezl někdo jiný
Prokuratura v Paříži v úterý oznámila, že prošetřuje možné zásahy do březnových komunálních voleb ze strany zahraničního státu. A nejedná se přitom o Rusko, které je z těchto praktik v posledních letech nejen ve Francii obviňováno
Podle médií se francouzské úřady domnívají, že cílem operace, jejíž stopy směřují do Izraele, byli tři kandidáti na starostu ze strany Nepodrobená Francie (LFI), která zastává silně propalestinské postoje. Prokuratura se bude snažit určit, zda za kampaní stál státní aktér.
Na kybernetický zásah do komunálních voleb upozornil v březnu státní úřad Viginium. Cílem kampaně bylo podle úřadu „narušit informovanost občanů v rámci komunálních voleb“. Podle médií byli cílem kampaně kandidáti LFI na starostu v Marseille, Toulouse a Roubaix. Francouzské úřady se domnívají, že za organizací internetové dezinformační kampaně stála izraelská soukromá společnost BlackCore.
Vyšetřování, které povede specializovaná kybernetická jednotka četnictva, se podle prokuratury pokusí určit, zda za kampaní, jejímž cílem bylo ovlivnit volby, stál cizí stát. Někteří politici LFI vyjádřili obavy, že by se zahraniční země mohly pokusit ovlivnit i prezidentské volby v příštím roce.
V tomto roce došlo k údajnému pokusu o ovlivnění voleb i v jiné evropské zemi. Vysloužilí důstojníci izraelských tajných služeb se neúspěšně snažili ovlivnit volby ve Slovinsku, jehož vláda je silně propalestinská. Soukromá firma s názvem Black Cube se angažovala i při pokusu zdiskreditovat šéfku protikorupčního úřadu v Rumunsku či vytvářela sítě falešných profilů před volbami v Maďarsku s cílem diskreditovat.
X X X
Danko sa pustil do Szalaya: tvrdí, že poškodil meno jeho partnerky.
Botoxové zákroky v kozmetických salónoch mali po novom podliehať prísnejším pravidlám. Návrh z dielne ministerstva zdravotníctva však narazil na odpor koaličných poslancov, rezort ho nakoniec stiahol. Téma však v parlamente nezanikla, spustila totiž roztržku medzi poslancami SaS a šéfom SNS Andrejom Dankom.
Lekári bijú na poplach: internetové mýty komplikujú liečbu
Pôvodná novela zákona o ochrane verejného zdravia z dielne ministerstva zdravotníctva mala sprísniť pravidlá pre estetické zákroky a obmedziť ich vykonávanie mimo zdravotníckych zariadení. Ministerstvo argumentovalo tým, že prax ukázala nedostatky v kontrole estetických výkonov a potrebu jasnejších pravidiel.
SNS však upozornila, že návrh je nejasný a môže poškodiť kozmetické salóny poskytujúce služby, ako sú laserová epilácia či mezoterapia. Poslanec SNS Adam Lučanský tvrdil, že v zákone nie je dostatočne definované, čo sa ešte považuje za kozmetický výkon a čo už za zdravotnícky zákrok.
Rezort zdravotníctva napokon spornú časť novely stiahol z aktuálnej schôdze parlamentu. Zároveň uviedol, že otázky estetickej medicíny budú ešte predmetom ďalšieho dopracovania.
„Aktuálne je riešená transpozícia smernice Európskeho parlamentu a Rady EÚ do národnej legislatívy, ostatné otázky týkajúce sa aj riešenia zákrokov estetickej medicíny sú nateraz predmetom ďalšieho precizovania a budú súčasťou štandardizovaného legislatívneho procesu,“ uviedlo ministerstvo zdravotníctva.
Botox patrí do ambulancií, nie do salónov
SaS na tlačovej konferencii kritizovala krok ministerstva aj zásahy SNS do novely. Poslanec Tomáš Szalay zdôraznil (SaS), že návrh jasne zakazoval kozmetickým salónom vykonávať invazívne zákroky, ktoré podľa odborníkov patria do zdravotnej starostlivosti.
„Pichanie botoxu rozhodne zdravotnou starostlivosťou je. Je to výkon, pri ktorom potrebujete mať naštudovanú minimálne anatómiu, aby ste náhodou nepichli nejaký nerv,“ povedal.
Podobné výkony si podľa neho vyžadujú vedomosti o rizikách či komplikáciách, ktoré kozmetičky nemajú. Szalay zároveň otvorene spojil odpor národniarov proti zákonu s predsedom SNS.
„Takto navrhnutý zákon narazil na odpor Andreja Danka,“ vyhlásil. Liberáli narážajú na to, že priateľka lídra SNS má salón krásy.
Szalay dodal, že poslanec SNS Adam Lučanský následne navrhol na zdravotníckom parlamentnom výbore vypustenie časti, ktorá explicitne zakazovala podávanie botoxu či kyseliny hyalurónovej v kozmetických salónoch.
Na tlačovej konferencii vystúpila aj dermatologička Benedikta Molnárová. „Povie vám o rizikách úprav takéhoto zákona, ktorými sa nám vyhráža SNS kvôli Dankovej frajerke,“ uviedol lekárku Szalay.
Špecialistka upozornila na rastúci počet komplikácií po estetických zákrokoch vykonaných mimo zdravotníckych zariadení. „My lekári sa začíname ozývať, lebo vidíme v ambulanciách čoraz väčší počet pacientov, ktorí majú zdravotné komplikácie,“ vyhlásila.
Podľa nej by vypustenie sporného paragrafu mohlo vytvoriť nebezpečný precedens a rozšíriť „šedú zónu“ estetických výkonov mimo ambulancií.
Danko reagoval
Líder SNS reagoval na výroky liberálneho poslanca okamžite. Len pár minút po začiatku schôdze opustil Andrej Danko rokovaciu sálu a pred novinármi vystúpil s emotívnym vyhlásením. „Poslanec Szalay pošpinil meno mojej priateľky tým, že tvrdil, že je iniciátorkou blokovania zákona,“ vyhlásil Danko.
Zároveň tvrdí, že sa mu opozičný poslanec v pléne vyhrážal kontrolami voči kozmetickému salónu spájanému s jeho partnerkou. „Ja nemám žiadne obchodné aktivity v žiadnych kozmetických salónoch,“ uviedol šéf SNS s tým, že jeho priateľka „žiadne botoxy ani podobné procedúry nerobí a nerealizuje“.
Šéf národniarov zároveň označil návrh zákona za „lobisticky pripravený“ a vyhlásil, že bude stiahnutý. Zároveň vyzval predsedu SaS Branislava Gröhlinga aj predsedu Bratislavského samosprávneho kraja Juraja Drobu na ospravedlnenie a riešenie situácie.
Ku konfliktu sa Szalay opätovne vrátil počas svojho vystúpenia v rozprave k zavedeniu nového rokovacieho poriadku do praxe. Upozornil na to, že si nie je istý, či bolo správanie Danka v súlade so schválenými pravidlami. „Dnes som mal skúsenosť s podpredsedom Národnej rady. Bol to pán podpredseda Danko, ktorý mi oznámil, že som úbožiak,“ informoval.
Líder SNS mal poslancovi tykať napriek tomu, nedohodli. „Pýtal sa, čo si to dovoľujem kritizovať jeho priateľku, ktorá je kozmetička a má kozmetický salón, a že ona botoxy nepichá a nech sa mu nevyhrážam,“ dodal poslanec.
Podpredseda parlamentu Tibor Gašpar (Smer), ktorý v tom momente viedol schôdzu, mu odporučil obrátiť sa na imunitno-mandátový parlamentný výbor.
X XX
Poslanci snížili odvody OSVČ. Podpořila to i ODS, která je přitom dříve zvýšila
Poslanecká sněmovna schválila návrh, který sníží sociální odvody pro osoby samostatně výdělečně činné na loňskou úroveň, jak se na tom dohodla vládní koalice. Poslanci návrh už jednou schválili, Senát jim ho ale vrátil. Bylo prakticky jisté, že návrh opět projde. Chybí tak už jen podpis prezidenta Petra Pavla
„Odčiňte, co jste způsobili,“ vyzvala opoziční poslance ministryně financí za ANO Alena Schillerová.
A k vládní koalici se přidala i opoziční ODS. Zcela tak změnila názor oproti minulému volebnímu období, kdy byla součástí koaliční vlády, kterou vedl její předseda a bývalý premiér Petr Fiala.
„Pro nás to byl krvavý kompromis,“ vysvětloval ve Sněmovně otočku ODS místopředseda strany Karel Haas.
„Je vhodné ten krok zpátky udělat,“ řekl místopředseda dolní komory parlamentu za ODS Jan Skopeček.
„Konsolidační balíček byl nutný kompromis, ze zvýšení odvodů živnostníků jsme nadšení nebyli“ obhajuje i Skopeček obrat v postoji občanských demokratů.
Pro zákon bylo 118 ze 158 přítomných poslanců. Proti nebyl ani jeden poslanec, čtyřicet opozičních poslanců se zdrželo, další ani nehlasovali.
Pomůžeme statisícům živnostníkům, řekl Okamura
„Pomůžeme statisícům živnostníků,“ řekl předseda Sněmovny a SPD Tomio Okamura.
Vyměřovací základ klesne z letošních 40 procent průměrné mzdy na loňských 35 procent. Minimální záloha, která nyní činí 5 720 korun, se OSVČ sníží na 5 005 korun.
Živnostníci tak letos na sociálních odvodech ušetří nejméně 715 korun měsíčně, tedy 8 580 korun ročně.
Protože od ledna platí vyšší zálohy, přeplatek se jim započítá jako záloha na další měsíc, případně budou moci požádat o vrácení peněz.
Senát návrh na snížení sociálních odvodů živnostníků vrátil s výhradami. Podle kritiků totiž změna povede k nižším důchodům OSVČ. Podle propočtů by mohly být budoucí penze nižší zhruba o 1 500 až 1 650 korun měsíčně. Zároveň by opatření mohlo znamenat výpadek příjmů důchodového systému až 3,5 miliardy korun ročně.
Zvýšení je nepopulární, ale nezbytné, míní šéf TOP 09 Havel
„Zvýšení je nepopulární, ale nezbytné. My se nebudeme točit ve větru jako korouhvička,“ řekl před jednáním Sněmovny předseda opoziční TOP 09 Matěj Ondřej Havel.
Zachování současné podoby odvodů hájí lidovci a STAN, Piráti se při hlasování o návrhu podle exministra Ivana Bartoše zdrží.
„Jsme proti tomu, aby Alena Schillerová jako ministryně financí snižovala budoucí důchody živnostníkům. Snížení odvodů znamená podle propočtů pokles důchodu zhruba o 1 650 korun měsíčně,“ upozornil při předchozím projednávání návrhu ve Sněmovně lidovec Benjamin Činčila.
„Šli jsme s tím návrhem do voleb, slíbili jsme to živnostníkům,“ reagovala ministryně financí a místopředsedkyně ANO Alena Schillerová. Návrh na snížení sociálních odvodů OSVČ byl vůbec prvním bodem, na němž se ANO, SPD a Motoristé shodli při povolebním vyjednávání o vládní koalici Andreje Babiše.
Výrobci zdravotnických prostředků budou povinni hlásit výpadky
Poslanci schválili předlohu, podle níž budou výrobci zdravotnických a diagnostických prostředků povinni hlásit výpadky dodávek těchto výrobků.
Senátoři navrhli upravit způsob, jakým budou výrobci informovat Státní ústav pro kontrolu léčiv. Nově by měli využívat elektronický formulář dostupný na webu ústavu. A Sněmovna podpořila podobu zákona schválenou senátory.
Poslanci také v úterý ve druhém čtení projednali změnu jednacího řádu Sněmovny, která má pomoci k tomu, aby jednání dolní komory parlamentu neparalyzovaly tolik obstrukce.
Poslanci šest hodin řešili program, Kupka chtěl řešit „dotačního predátora“ v čele vlády
Poslanci šest hodin od začátku schůze diskutovali o úpravách programu a další čtyři desítky minut o něm diskutovali. Ministr a šéf poslanců Motoristů sobě Boris Šťastný po třech hodinách dokonce prosil opozici o to, aby sněmovní jednání přestala blokovat.
Program schůze, která začala ve 14 hodin, Sněmovna schválila ve 20:39. „Je to fakt strašně smutné,“ řekla šéfka poslanců ANO Taťána Malá. Na její návrh poslanci rozhodli, že mohou jednat i hlasovat i po 21:00, tedy i v noci.
Opozice se neúspěšně chtěla zabývat řešením střetu zájmů premiéra Andreje Babiše, budoucností veřejnoprávních médií či možným prodejem pardubické společnosti Explosia.
Předseda ODS Martin Kupka navrhl doplnit program o nový bod s názvem „dotační predátor“ v čele vlády. O zvažovaném prodeji Explosie navrhla projednávat ministryně obrany Jana Černochová. Svůj návrh neprosadili ani Kupka, ani Černochová.
Poslankyně za Piráty Katerina Demetrashvili navrhla bod „Nezájem vlády Andreje Babiše o budoucnost mladých lidí“. Nepochodila ani ona.
X X X
SaS varuje pred botoxom v kozmetických salónoch. SNS obvinenia z hazardu so zdravím odmieta ako manipuláciu
SaS obviňuje SNS z otvárania dverí pre pichanie botoxu v kozmetických salónoch bez pravidiel. Varuje pred nebezpečným precedensom a hazardom so zdravím.
Opozičná SaS obviňuje koaličnú SNS, že sa pokúša z novely zákona o verejnom zdravotníctve vypustiť zákaz invazívnych zdravotníckych výkonov v kozmetických salónoch, a tým otvoriť cestu k aplikácii botoxu či výplní bez jasných pravidiel, informoval o tom spravodajský portál Teraz.sk. Liberáli hovoria o hazarde so zdravím a o nebezpečnom precedense, národniari to odmietajú ako zavádzanie a deklarujú, že kozmetičky botox ani po zmene zákona aplikovať nebudú môcť.
- Opozičná SaS varuje pred umožnením pichania botoxu v kozmetických salónoch bez pravidiel.
- SaS tvrdí že botox a kyselina hyalurónová sú jednoznačne invazívne zdravotnícke zákroky.
- SaS považuje vypustenie explicitného zákazu zákrokov za nebezpečný precedens ohrozujúci zdravie.
- SNS trvá že aktuálne ani po novele kozmetičky botox ani výplne aplikovať nesmú.
- Minister zdravotníctva Šaško sľubuje úpravu sporného návrhu počas leta a hľadanie kompromisu.
Podľa poslanca SaS Tomáša Szalaya má návrh zákona explicitne stanoviť, že zariadenia starostlivosti o ľudské telo, teda aj kozmetické salóny, nesmú vykonávať invazívne zákroky, ktoré sú zdravotníckymi výkonmi. Szalay zdôrazňuje, že aplikácia botoxu či kyseliny hyalurónovej medzi takéto výkony jednoznačne patrí.
Oddeliť kozmetiku a medicínu
Szalay je presvedčený, že novela má jasne odlíšiť kozmetické služby od zdravotnej starostlivosti. Zásahy, pri ktorých sa aplikuje botox alebo výplne, podľa neho nevyhnutne vyžadujú medicínske vzdelanie, špecializovanú prípravu, znalosť anatómie, indikácií a kontraindikácií, schopnosť odhadnúť riziká a zvládať prípadné komplikácie. Kozmetické salóny na takéto úkony podľa neho nie sú určené.
Preto kritizuje snahu SNS a jej poslanca Adama Lučanského vypustiť zo zákona výslovný zákaz týchto konkrétnych výkonov. Upozorňuje, že by išlo o nebezpečný precedens, ktorý podľa neho môže viesť k vážnym zdravotným následkom u klientov.
SNS sa bráni
Slovenská národná strana výhrady SaS odmieta. Tvrdí, že už dnes kozmetičky nesmú aplikovať botox ani dermálne výplne a po schválení jej pozmeňujúceho návrhu sa na tom nič nezmení. Argumentuje, že opozícia vedie boj proti niečomu, čo nikto nenavrhuje, keďže umožnenie aplikácie botoxu či výplní v kozmetických salónoch nie je predmetom diskusie.
SNS zároveň zdôrazňuje, že navrhovaná zmena neruší pravidlá poskytovania zdravotnej starostlivosti ani sankcie za jej neoprávnené poskytovanie. Tvrdí, že právny rámec, ktorý zakazuje nelegálne zdravotnícke zásahy, ostáva zachovaný.
Obvinenia z lobingu
Riaditeľka kancelárie predsedu SNS Zuzana Škopcová označila kampaň proti pozmeňujúcemu návrhu za silný lobing úzkej záujmovej skupiny. Podľa nej sa pod zámienkou ochrany zdravia verejnosti vytvára tlak na to, aby boli menšie kozmetické salóny vytlačené z trhu a aby sa dostupné služby presúvali do výrazne drahších kliník.
Strana odmieta, že by obhajovala nelegálne aplikovanie botoxu. Problém vidí v tom, že vládna verzia novely je podľa nej formulovaná príliš široko a môže zasiahnuť aj bežné, legálne a dlhodobo zaužívané kozmetické procedúry. Upozorňuje, že neschopnosť štátnych orgánov efektívne kontrolovať čierny trh s nelegálnymi výkonmi nemožno riešiť tým, že sa obmedzia poctiví podnikatelia.
SNS preto navrhuje odborný dialóg s ministerstvom zdravotníctva, zástupcami kozmetického sektora, dermatovenerológmi a orgánmi verejného zdravotníctva. Cieľom má byť podľa Škopcovej „rozumná úprava“ legislatívneho textu tak, aby chránil zdravie, ale zároveň nepoškodzoval legálne služby.
Minister hľadá cestu
Minister zdravotníctva Kamil Šaško (Hlas-SD) zdôrazňuje, že jeho prioritou je, aby zákon o ochrane verejného zdravia prešiel parlamentom, najmä kvôli ustanoveniam týkajúcim sa azbestu. K pozmeňujúcemu návrhu SNS uviedol, že má s predsedom strany Andrejom Dankom korektný vzťah a dohodli sa, že problematické pasáže ešte spoločne prehodnotia.
Šaško avizoval, že počas leta sa text novely „prečistí“ a v septembri by mal pokračovať legislatívny proces. Zdôraznil, že nejde o nič viac ani menej a vyzval, aby sa z témy nerobil zbytočný konflikt. Dodal, že pripomienky koaličného partnera rešpektuje a zákulisné pozadie sporu o kozmetické a zdravotnícke výkony komentovať nechce.
X X X
RUSKO TESTUJE NOVÉ ZBRANĚ, UKONČIT VÁLKU NA UKRAJINĚ
UKRAJINA NECHCE KAPITULACI JAKO NĚMECKO
Nový ,Satan‘ i ponorka, jež měla Británii změnit v ,radioaktivní pustinu‘. Rusko testuje jaderné zbraně
Vladimir Putin na minulý týden vyhlásil jaderné cvičení, do něhož zapojil i spojenecké Bělorusko. Podle Kremlu Rusové „úspěšně otestovali“ raketu Sarmat a dokončují přípravy nové jaderné ponorky zvané Poseidon. Jak připomíná bezpečnostní analytička Martina Heranová, jejím použitím měla ruská propaganda již dříve vyhrožovat například Velké Británii. „Reálně jí tehdy hrozila tím, že zemi promění v radioaktivní pustinu,“ popisuje pro iROZHLAS.cz.
O pokrocích týkajících se ruského jaderného arzenálu šéf Kremlu Vladimir Putin zpravidla mluví tehdy, když nemůže ohlásit moc nových úspěchů ve válce na Ukrajině. Jak tato teze zapadá do aktuálního kontextu?
I zde se velmi pravděpodobně jedná o zastírací manévr. Na ukrajinské frontě se nyní Rusům nedaří, což ale není jejich jediný problém. Ten mají i s tím, že jim nejde nabírat nové vojáky, přestože zvýšili odměnu za nástup do armády. Rovněž zde máme ukrajinské zásahy na ruském území a v neposlední řadě i špatný – a navíc stále se zhoršující – stav ruské ekonomiky.
Moskva měla „úspěšně vyzkoušet“ novou mezikontinentální raketu Sarmat, která má vystřídat raketu RS-20B Vojvoda, v kódu NATO zvanou Satan. Vyvíjela ji přibližně patnáct let. Podle Putina se dokončují i práce na nové jaderné ponorce Poseidon a střele s plochou dráhou letu na jaderný pohon Burevestnik. Jak velkou výzvu tyto zbraně pro současnou geopolitickou bezpečnost představují?
Zapadá to do celkového rámce modernizace ruských jaderných sil. Když Rusové prohlašují, že minulý týden úspěšně otestovali Sarmat, úspěch to svým způsobem samozřejmě představuje, neboť raketa by měla být schopná nést takzvané hypersonické kluzáky Avangard, které jsou 27krát rychlejší než zvuk. To znamená, že potenciální obranou jsou těžko zachytitelné.
Rusko tím tedy chce prezentovat svůj modernizační vzestup. Pokud jde o další prostředky, o jaderné bezposádkové ponorce Poseidon se hovoří již delší dobu. Už v roce 2022, v prvním roce války, ruská propaganda jejím použitím vyhrožovala Velké Británii. Reálně jí tehdy hrozila tím, že zemi promění v radioaktivní pustinu.
Drony v Pobaltí
Reakce Západu na nové ruské jaderné testy byla nicméně poměrně vlažná, spíše nijaká. Proč podle vás jeho představitelé reagovali takto?
Mohou za tím být dva důvody. Tím prvním je, že tomuto typu cvičení, respektive ruským výhrůžkám, už Západ nepřikládá takovou váhu jako třeba na počátku války, neboť se ukázalo, že jde pouze o výhrůžky či jakousi prezentaci síly.
Druhý důvod pak můžeme hledat spíše uvnitř samotného Západu, respektive Severoatlantické aliance. Víme, jak mezi Spojenými státy a Evropou – nyní i v kontextu oznámeného snižování počtu amerických sil na evropském kontinentě – stoupá napětí. NATO má tedy k řešení dost vlastních problémů. Reakce na ruské kroky je tedy podle mě částečně zpomalená.
Kromě nových testů také Moskva od úterý do čtvrtka společně s Bělorusy uspořádala cvičení, Ukrajina tyto manévry v sousední zemi, platící za nejbližšího spojence Ruska, odsoudila. Další z cvičení se soustředilo na nasazení sil pod hrozbou agrese. Co za vzkaz jimi má Kreml nejen Ukrajině, ale i Severoatlantické alianci vysílat?
Cvičení bychom neměli podceňovat, zvlášť když je v něm zahrnuto i to týkající se jaderných sil, což znamená, že jeho součástí jsou raketové síly a strategické letectvo a zároveň má dojít i k potenciálnímu procvičení aktivace jaderných sil nacházejících se na běloruském území. Již dříve tam Rusové přemístili rakety typu Orešnik či Iskander. Vyslání určitého signálu tedy cílem je.
Pokud jde o vztah k Ukrajině, Ukrajinci spíše varovali před tím, že může jít o přípravu na novou invazi ze severu, tedy že by mohla být otevřena další fronta.
Kromě cvičení pak ostatně poukazují i na další věci. Jednak že se v Bělorusku vystavěly nové přístupové cesty směřující k ukrajinské hranici, jednak že minulý týden (běloruský vůdce) Alexandr Lukašenko oznámil, že se jeho země musí připravovat na válku. Zároveň zavedl rotační mobilizaci, aby udržel vysokou úroveň pohotovosti běloruské armády.
Na druhou stranu ale víme, že tamní obyvatelstvo potenciální zapojení své země do konfliktu vnímá negativně. Jedná se tedy spíše jen o rétoriku, nicméně to neznamená, že by Rusko nemohlo běloruské území k dalšímu útoku na Ukrajinu ze severní strany opět využít.
V případě Severoatlantické aliance to pak musíme vložit spíše do kontextu aktuálního dění v pobaltských státech, kde neustále dochází k narušování jejich vzdušného prostoru, v posledních týdnech především bezpilotními letouny.
Stačí připomenout včerejší událost v Litvě, kdy byl vyhlášen červený poplach (Litevský vzdušný prostor ve středu narušil dron, proti kterému zasáhly stíhačky NATO. Tamní armáda následně vyhlásila vzdušný poplach a obyvatele vyzvala, aby se uchýlili do úkrytů. – pozn. red.). Podobné incidenty předtím zaznamenaly i Lotyšsko a Estonsko.
Další eskalace?
Pokud jde ještě o NATO, náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov měl také varovat, že se zvyšují strategická rizika přímého střetu mezi Aliancí a Ruskem. Putin se jinak běžně vůči tezím, že by kdy Moskva na členy Severoatlantické aliance plánovala zaútočit, opakovaně vymezuje a jde podle něj o „vyvolávání hysterie“. Proč podle vás tedy z Kremlu takováto prohlášení zrovna v době zmíněných cvičení přichází?
Řekla bych, že to zapadá do onoho celkového rámce, kdy je vytvářením dalšího nepřítele, za něhož samozřejmě z ruského pohledu NATO trvale platí, třeba skrýt zmíněné neúspěchy na ukrajinské frontě.
Rusové se nyní vymezují zvlášť vůči pobaltským státům, které obviňují z poskytnutí vzdušného prostoru Ukrajině na dronové útoky mířící na jejich území, což je samozřejmě naprostá lež. K tomu v rámci své propagandy využívají právě situaci, kdy se ukazuje, že v Pobaltí zaznamenané drony nebyly ruského, nýbrž ukrajinského původu.
Ruská strana je tam totiž záměrně posílala. To znamená, že rušila jejich signály, a stroje tak následně dopadly právě na území pobaltských států.
A proč je zmíněné obviňování pobaltských států z účasti na ukrajinské ofenzivě nebezpečné? V kontextu současné ruské doktríny by to totiž mohlo být zneužito jako záminka k nějaké potenciální eskalaci vůči NATO, neboť se v ní uvádí, že se státy – obzvláště pokud jde o jaderné mocnosti podporující útoky na ruské území – mohou stát cílem odvety.
Mluvíme-li tedy o jaderné mocnosti, myslíme tím NATO. Ruská strana si tak může připravovat určitou pozici pro budoucí eskalaci vůči pobaltským státům, respektive vůči Alianci.
Jak moc vysoká pravděpodobnost takovéto eskalace se podle vás nabízí?
To je velmi obtížné kvantifikovat, nicméně když v rámci Pobaltí sledujeme násobící se počet incidentů, kdy v poslední době téměř den co den slýcháme, že do tohoto vzdušného prostoru vlétly drony, určitou eskalaci bych i s ohledem na probíhající cvičení tak úplně nevylučovala.
Je zde samozřejmě otázka, co by tím ruská strana získala. Tím hlavním ale z pohledu režimu je, že k nějakým eskalačním krokům by asi přistoupil, pokud by se cítil ještě více ohrožen. To znamená situaci, v níž by se mu stále nedařilo na ukrajinském bojišti či v níž by například ještě ve větší míře čelil ekonomickým problémům. Mohl by to pak řešit novou eskalací na jiném bojišti, tedy odvrátit pozornost směrem k dalšímu vnějšímu nepříteli.
Vrátíme-li se ještě k samotnému ruskému jadernému arzenálu, jaké místo pak v současné podobě v celkové geopolitické strategii Kremlu zaujímá?
Jaderné zbraně pro něj dlouhodobě platí za tu nejvyšší kartu, s níž hraje. Vždy může prohlásit, že pokud by se někdo snažil zničit Ruskou federaci, přikročí k jejich použití. A vždy to i zafungovalo, mluvilo-li se například o další podpoře Ukrajiny. Rusové pak totiž začnou vyhrožovat, že další takový potenciální krok ze strany NATO budou vnímat jako krok agresivní.
Dotyčnými zbraněmi tak v rámci svých hrozeb vyhrožují neustále. Ostatně i sám Putin už několikrát řekl, že v situaci, kdy by hrozil pád režimu, respektive rozbití impéria, je tyto zbraně ochoten použít. Otázkou pak tedy je, zdali je to opět jen rétorika, nebo zdali by k tomu Kreml reálně ochoten přistoupit byl.
X X X
FILOVÝ FESTIVAL VE ZLÍNĚ
LEPŠÍ NEŽ VE VARECH, NEPŘITÁHNE DO VARŮ ŽÁDNÉ TURISTY NA ROK,
HOSTY LÁZNÍ
O VARY NESTOJÍ ANI CHUDÍ ŠLECHTICI, NEPOŘÁDAJÍ TAM SETKÁNí,
MAJÍ HLUBOKO DO KAPSY
NEJVÍCE PENĚZ DO VARŮ PŘIVEZLI TURISTÉ RUSKA
LETADLO TAM LÉTALO ČTYŘIKRÁT TÝDNĚ
HERCI SI PLATIT KFF SAMI, NEBO ZRUŠIT
VARY, VLÁDA, PŘESTAT MILIONY PODPOROVAT KFF
VLÁDA SPRÁVN/Ě ROZHODLA, ŽE LETIŠTĚ VE VARECH PŘEVEZME ARMÁDA
Hvězda Hry o trůny a Gangů z Birminghamu do Zlína. Na 66. Zlín Film Festivalu osobně uvede film TRAD
Jeden z nejvýraznějších irských herců současnosti, charismatický Aidan Gillen, bude jednou z hlavních hvězd letošního ročníku Zlín Film Festivalu. Diváci ho znají jako vypočítavého Petyra „Malíčka“ Baeliše z kultovního seriálu Hra o trůny, ambiciózního politika Tommyho Carcettiho ze Špíny Baltimoru nebo z filmových hitů Bohemian Rhapsody, Sing Street nebo Král Artuš: Legenda o meči. Do Zlína přijede osobně představit oceňovaný snímek TRAD, který festival uvede v mezinárodní premiéře.
Herec Aiden Gillen se na festival do Zlína už moc těší. „Účast na filmových festivalech pro mě vždy patřila k nejoblíbenějším částem celé cesty spojené s filmovými rolemi, zvlášť u filmů tohoto typu, které do určité míry závisejí na festivalech, aby se představily publiku. Je to vždy skvělá příležitost poznat jiné kultury a vidět, jak film funguje právě v jejich prostředí,“ uvedl Aiden Gillen s tím, že Českou republiku navštívil již v minulosti. Během natáčení filmu Shanghai Knights s Jackiem Chanem, kdy v roce 2002 strávil v Praze tři měsíce. „Moc se těším, až poznám Zlín,“ dodal herec.
„Aidan Gillen je uznávanou osobností mezinárodní kinematografie, která mistrně zvládá psychologicky komplikované, inteligentní a vrstevnaté role. Jeho návštěva ve Zlíně nabídne našemu publiku jedinečnou příležitost setkat se s globální filmovou ikonou,“ uvedla umělecká ředitelka Zlín Film Festivalu Markéta Pášmová a dodala, že do Zlína irský herec přiváží snímek TRAD, který patří k silným diváckým zážitkům a ukazuje Gillenovu schopnost podporovat nezávislou a autorskou tvorbu. Film kombinuje hluboké emoce s osobitou atmosférou, pro kterou je irská produkce tolik oceňována.
„Práce s Aidanem na tomto projektu byla mimořádná. Dokáže do každé scény vnést neuvěřitelnou vnitřní energii a jemnou ironii, která dává celému příběhu zcela nový rozměr,“ vyjádřil se o spolupráci režisér filmu Lance Daly.
Snímek TRAD zařadili organizátoři do festivalového programu v sobotu 30. května od 17:00 hodin a od 18:00 hodin a v pondělí 1. června od 18:00 hodin v multikině Golden Apple Cinema v OZC Zlaté jablko. Projekce se uskuteční za účasti herců Aidena Gillena a Dallána Woodse i režiséra Lance Dalyho.
Návštěvníci 66. Zlín Film Festivalu budou mít možnost vidět Aidana Gillena nejen v rámci oficiálních projekcí, ale také na Červeném koberci v neděli 31.5. v 18:00 hodin.
Aidan Gillen je irský herec známý svou charismatickou a často nejednoznačnou hereckou polohou. Narodil se v Dublinu a během své kariéry se vyprofiloval jako jedna z nejvýraznějších osobností současného irského herectví. Diváci i kritici oceňují jeho schopnost ztvárňovat komplikované, inteligentní a psychologicky vrstevnaté postavy.
Mezinárodní pozornost získal rolí Stuarta Alana Jonese v průlomovém seriálu Queer as Folk, za kterou byl nominován na cenu BAFTA. Celosvětovou popularitu mu přinesla role manipulativního a brilantně vypočítavého Petyra „Malíčka“ Baelishe v oceňovaném seriálu Hra o trůny. Postava intrikána pohybujícího se v zákulisí mocenských her se stala jednou z nejvýraznějších součástí seriálu a Gillenův výkon získal velký ohlas u diváků i kritiky. Významnou roli měl také v kultovním seriálu The Wire – Špína Baltimoru, kde ztvárnil ambiciózního politika Tommyho Carcettiho.
Aidan Gillen je držitelem tří irských národních filmových cen IFTA (Irish Film & Television Awards) a řady dalších nominací. Vedle hollywoodských velkoprodukcí dlouhodobě aktivně podporuje také irskou a nezávislou tvorbu.
Vybraná filmografie
V letech 1999–2000 zazářil v seriálu Queer as Folk, v období 2004–2008 následoval kultovní seriál The Wire – Špína Baltimoru. Globální úspěch mu přinesla role v seriálu Hra o trůny natáčeném v letech 2011–2017. Na filmovém plátně se objevil v blockbusterech Temný rytíř povstal (2012) a Labyrint: Zkoušky ohněm (2015). Mezi jeho další výrazné filmové role patří postavy v irském hudebním snímku Sing Street (2016), ve fantasy dobrodružství Král Artuš: Legenda o meči (2017) a v oscarovém hitu Bohemian Rhapsody (2018). Televizní diváky nadchl také v úspěšných seriálech Gangy z Birminghamu (2019) a Rod (2021–2023).
O filmu TRAD
Režie: Lance Daly
Irsko, 2026, 90 min
Mezinárodní premiéra
Delegace: Lance Daly (režisér), Dallán Woods (herec), Aidan Gillen (herec)
Nadaná houslistka Shóna vyrůstá na odlehlém západě Irska, kde ji tradiční hudba formuje, ale zároveň svazuje. Pod tlakem přísné matky a vlastních pochybností začíná ztrácet jistotu, co pro ni hudba skutečně znamená. Ve chvíli, kdy potká svobodomyslnou skupinu potulných muzikantů, rozhodne se spolu s mladším bratrem vydat na dobrodružnou cestu. Hudba se stává jazykem svobody i prostředkem, jak hledat vlastní hlas mimo očekávání okolí. Shóna postupně objevuje, že tradice nemusí být jen omezením, ale i zdrojem síly – pokud ji dokáže přijmout po svém. Energický film Lance Dalyho propojuje poetiku dospívání s pulzující silou irské lidové hudby. S lehkostí i emocí vypráví o touze vymanit se z daných hranic a najít vlastní cestu. Herecký debut Megan Nic Fhionnghaile dodává příběhu autenticitu i vnitřní naléhavost a proměňuje jej v radostnou, hudbou prodchnutou oslavu svobody, identity a odvahy jít proti proudu.
Ing. Kateřina Martykánová
X X X
|
|
MAJí MILIARDY NA ARMÁDU
Sestřelujte drony samy, vzkázalo Rusko bankám. Mají i zaplatit náklady
Náklady podle šéfa finančního výboru Státní dumy Anatolije Aksakova ponesou samotné instituce. Banky mají podle návrhu instalovat například systémy elektronického boje, které naruší navigaci nebo ovládání dronů.
Ukrajinci udeřili na Krym střelami Storm Shadow |
Vybraní zaměstnanci pak budou moci bez čekání na zásah bezpečnostních složek sestřelovat či jinak zneškodňovat bezpilotní vzdušné, pozemní i podvodní prostředky ohrožující jejich objekty.
Nová pravidla se budou kromě centrální banky vztahovat i na největší ruskou banku Sberbank. Podle portálu RBC mají možnost zajišťovat vlastní obranu proti dronům získat také Ruská asociace pro převoz hotovosti nebo Speciální kurýrní služba, která doručuje utajovanou státní korespondenci. Zaměstnanci těchto institucí navíc dostanou povolení nosit zbraně.
Putin přestal jezdit po Rusku, tak dlouhou pauzu neměl ani za covidu |
„Pokud půjde o centrální banku, zaplatí to centrální banka. Pokud o Sberbank, zaplatí to Sberbank,“ prohlásil Aksakov.
Šéf jednoho z ruských podnikatelských svazů Alexandr Šochin řekl Putinovi, že firmy jsou připravené nakupovat těžší zbraně i systémy elektronického boje, aby se před drony ubránily samy.
Přenášíme válku do Ruska. Ukrajinci trefili rafinerii v Jaroslavli, zasáhli i internát |
Podle agentury AP ale zatím není jasné, jak bude celý systém v praxi fungovat. Rozsáhlé zavádění techniky i výcvik zaměstnanců by podle ní znamenaly obrovskou organizační operaci.
Oznámení přišlo krátce po útoku na pobočku ruské centrální banky v Sevastopolu na okupovaném Krymu. Místní gubernátor Michail Razvožajev ve středu uvedl, že budovu zasáhla britská střela Storm Shadow a následně vypukl požár. Nikdo podle něj nebyl zraněn.
„Blíží se katastrofa.“ Putin ztratil elity, je jako Hitler. Obměkčoval ho i Peskov |
Ruské úřady označily incident za první útok na významnou budovu centrální banky od začátku války.
Služební elektromobily pořízené v roce 2022 jsou součástí snah Evropské komise o to, aby byl její provoz ekologičtější. Vozový park čítající 128 vozů má být zcela bezemisní do příštího roku a podle mluvčího Komise už elektromobily tvoří zhruba 80 procent flotily.
Zatímco Komise chtěla od roku 2035 postupně ukončit prodej nových vozidel se spalovacími motory, kritici od začátku namítají, že na to nejsou připravení nejen zákazníci či automobilky, ale ani samotná dobíjecí infrastruktura. Sami spotřebitelé podle Politica často uvádějí obavy z dojezdu jako hlavní důvod, proč si elektromobil nekoupí.
Evropa nasype 200 miliard do elektromobilizace. Nejvíc peněz zamíří do baterií |
V otázce emisních cílů pro evropské automobilky už Komise nicméně ustoupila a v prosinci představila plán na zrušení faktického zákazu prodeje nových aut se spalovacím motorem od roku 2035. Reagovala tak na tlak evropských automobilek. Podle analytiků jde o největší ústup EU od její dosavadní zelené politiky za poslední roky. Tato úleva však zatím neplatí pro samotné unijní představitele.
Pro eurokomisaře to v praxi na trase Brusel–Štrasburk znamená zastavení v Lucembursku, protože jejich vozy dále nedojedou. Tedy, je tu způsob, jak to obejít. Úředníci prý mohou jet krokem a šetřit tak baterii. „Ale to ve skutečnosti nefunguje,“ popsal pod podmínkou anonymity zaměstnanec jednoho rozladěného komisaře.
Babiš: ČR chce zrušit zákaz spalováků, elektro z Číny válcuje evropské vozy |
Alternativou by byl i vlak, tím se však komisaři zdráhají jezdit, protože by tam nemohli vést citlivé telefonické hovory. Uspokojivější řešení tak prý našel například maďarský komisař Olivér Várhelyi, který občas i s celým týmem jezdí ve vlastní dodávce a služební vůz nechává doma.
„Musíme urychlit elektrifikaci naší ekonomiky, našich průmyslových provozů, způsobu vytápění našich domovů i naší mobility,“ řekla na jaře předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová v souvislosti s krizí na Blízkém východě a unijní snahou snížit závislost na fosilních palivech.
Samotná von der Leyenová však na rozdíl od svých kolegů problémy s dopravou řešit nemusí, a to z bezpečnostních důvodů. Její auto musí být opancéřované, což zatím žádný z dostupných elektromobil nemá
X XX
„Jedná se o zcela zásadní posun. Znamená to, že se naše firma v celosvětové konkurenci jako ryze český výrobce zapojila do globálního dodavatelského řetězce prudce rostoucího oboru jaderné energetiky a bude mít zásadní roli na projektech SMR nejen v České republice,“ uvedl předseda představenstva a generální ředitel ŠKODA JS a.s. Karel Bednář.
Jak dodává, jde o velmi prestižní záležitost a potvrzení schopností firmy zajistit spolupráci na vývoji a výrobě reaktoru a ostatních dílů SMR pro Rolls-Royce. „Týká se to konkrétně tlakových nádob reaktorů, jejich vnitřních částí, víka reaktoru, kompenzátorů objemu a ostatních těžkých komponent,“ upřesňuje Bednář.
ŠKODA JS cílí i na malé jádro, začíná spolupráci se společností Rolls-Royce |
Plzeňská společnost již zahájila vývojové a konstrukční práce na všech zmiňovaných zařízeních. S výrobou firma následně počítá jak ve své Reaktorové hale, tak i v budově někdejší sousední kalírny, do jejíhož brownfieldu loni investovala. Navázání partnerství Rolls-Royce se ŠKODA JS otevírá příležitosti pro další české dodavatele.
První SMR vyroste u Temelína
Reaktorový set včetně tlakové nádoby reaktoru patří mezi klíčové části jaderné elektrárny. Plzeňská Škoda JS má dlouholeté zkušenosti s výrobou těchto komponent.
„Zakázka od Rolls-Royce SMR tak ještě více prohloubí její jaderné know-how a posílí pozici na globálním trhu. Výběr dodavatelů pro komponenty jaderného ostrova navazuje na nedávný podpis inženýrské smlouvy mezi Rolls-Royce SMR a ČEZ, řekl člen představenstva společnosti ČEZ Tomáš Pleskač. Zároveň potvrdil, že ČEZ je také připraven investovat do rozvoje kapacit ŠKODA JS v horizontu příštích let v případě rostoucího zájmu po výstavbě malých modulárních reaktorů od Rolls-Royce SMR. „Těší mě, že se projekt malých modulárních reaktorů posouvá kupředu,“ dodal Pleskač.
ČEZ a Rolls-Royce uzavřely dohodu o modulárních reaktorech. První by měl stát v Temelíně |
Pro dodávky klíčových komponent jaderného ostrova zvolil Rolls-Royce SMR strategii dvou dodavatelů, vedle plzeňské Škoda JS se jedná o Doosan Enerbility. Takzvaná „dual source strategy“ posiluje stabilitu dodavatelského řetězce, snižuje riziko zpoždění i závislost na jednom dodavateli.
„Reaktor jako takový patří mezi nejdůležitější dlouhodobě dodávané položky při výstavbě jaderných elektráren. Výběr strategických dodavatelů již v této fázi projektu zajišťuje, že tyto zásadní komponenty budou navrženy přesně podle technologických potřeb nových malých modulárních reaktorů,“ uvedla ředitelka pro provoz a dodavatelský řetězec společnosti Rolls-Royce SMR Ruth Todd.
Česká sázka na malé jádro od Rolls Royce zatím vychází. Máme náskok, hlásí firma |
Každá elektrárna Rolls-Royce SMR bude vyrábět 470 MWe stabilní, cenově dostupné a bezemisní elektřiny. Jde o objem, který by vystačil k pokrytí spotřeby jednoho milionu domácností po dobu nejméně 60 let. Součástí budoucího energetického mixu České republiky budou malé modulární reaktory po boku velkých jaderných zdrojů, plynových elektráren a obnovitelných zdrojů.
|
|
Resort zemědělství nadále vyplácí dotace Agrofertu. Stopka se jich netýká, tvrdí ministerstvo.
Podle českých médií Evropská komise napsala českým úřadům, že do vyřešení střetu zájmů nebude proplácet žádné dotace firmám spojeným s Babišem.
Evropská komise minulý týden v dopisu českým úřadům požádala o informace o opatřeních, která byla přijata v souvislosti se zabráněním střetu zájmů Babiše. Premiér vložil v únoru akcie Agrofertu do svěřenského fondu RSVP Trust, považuje tím střet zájmů za vyřešený.
Šebestyán řekl Deníku N, že Státní zemědělský a intervenční fond (SZIF) dotace Agrofertu nadále vyplácí a o svých krocích informuje Generální ředitelství evropské komise pro zemědělství a rozvoj venkova (DG Agri). „Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by s tím generální ředitelství pro zemědělství nesouhlasilo,“ řekl ministr.
Brusel neuspokojila odpověď úřadů k Babišovu střetu zájmů, dotace neproplatí |
„Dotace jsme čerpali a čerpáme v souladu se zákonem, proto jsme nikdy neměli pochybnosti o tom, že na ně máme nárok. Dotace čerpáme podle stejných pravidel společné zemědělské politiky jako všichni ostatní v EU,“ řekl mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský.
„Výsledky právních analýz poskytovatelů veřejných podpor potvrzují, že vlastnické uspořádání společnosti Agrofert, umožňuje společnostem z koncernu ucházet se o dotace a účastnit se veřejných zakázek stejně jako kterémukoli jinému podnikatelskému subjektu v České republice v rámci rovného tržního prostředí,“ dodal.
„Nebudu předjímat, proč obě generální ředitelství postupují rozdílně. Možná je to proto, že SZIF všechny své dokumenty zveřejnil, vysvětlil to DG Agri dopředu a to může být důvod,“ řekl ministr.
Fond zkoumá střet zájmů u národních dotací Agrofertu za miliardu koru |
Ministerstvo pro místní rozvoj Deníku N sdělilo, že dopis Evropské komise se vztahuje ke všem dotacím, včetně zemědělských. „Dopis nijak nepředjímá, zda je v některé oblasti konkrétní problém,“ uvedla mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Veronika Lukášová. Podle ní odpověď pro oblast fondů soudržnosti zpracuje ministerstvo pro místní rozvoj, odpovědi pro oblast společné zemědělské politiky ministerstvo zemědělství.
„Nebudu předjímat, proč obě generální ředitelství postupují rozdílně. Možná je to proto, že SZIF všechny své dokumenty zveřejnil, vysvětlil to DG Agri dopředu a to může být důvod,“ řekl ministr.
Ať Babiš zveřejní nastavení svěřenského fondu, chtěla ve Sněmovně opozice |
O dopisu, ze kterého vyplývá, že Evropské komisi nestačila odpověď českých úřadů na dotazy týkající se Babišova střetu zájmů, v pondělí odpoledne informoval server iRozhlas.cz. Brusel podle něj žádá odpovědi na další otázky, česká strana na to má měsíc. Podle Seznam Zpráv EK v dopise uvedla, že dokud nebude premiérův střet zájmů vyřešený, žádné dotace firmám spojeným s Babišem neproplatí.
|
X XX
SOUDCI POTRESTALI KLETTEVOU
Německý soud uložil bývalé člence skupiny RAF Kletteové trest 13 let vězeníNa 13 let poslal ve středu německý soud do vězení bývalou členku krajně levicové teroristické organizace Frakce Rudé armády (RAF) Danielu Kletteovou. Shledal ji vinnou z loupežných přepadení, porušení zákona o zbraních a dalších trestných činů, informovala agentura DPA. Nyní 67letá Kletteová se před spravedlností ukrývala více než třicet let. Před soudem stanula Kletteová kvůli obžalobě z několika loupežných přepadení, které podle prokuratury spáchala se svými dvěma komplici Garwegem a Staubem. Oba muži jsou stále na útěku. Členka Frakce Rudé armády Kletteová měla v bytě granát. Před policií se skrývala třicet let
Vyšetřovatelé dříve uvedli, že trojice v letech 1999 až 2016 přepadávala dodávky s penězi a obchody na severu a severozápadě Německa. Přišla si tak na více než 2,7 milionu eur (bezmála 66 milionů korun). Úřady předpokládají, že loupeže nebyly politicky motivované a že jimi trio financovalo svůj život v ilegalitě. Při přepadení dodávky s penězi nedaleko Brém v roce 2015 se střílelo, právě kvůli tomuto případu čelila Kletteová i obžalobě z pokusu o vraždu. Soud ji z něj ale vinnou neshledal. Kletteovou dopadli policisté předloni v únoru v Berlíně. V ilegalitě se pohybovala nejpozději od roku 1990, policie tak po ní pátrala více než 30 let. V posledních dvaceti letech žila s italským pasem na jméno Claudia v berlínské čtvrti Kreuzberg a živila se doučováním dětí. V jejím bytě se našly mimo jiné zbraně, atrapa ručního granátu, kilogram zlata a 240 000 eur v hotovosti. Kletteové hrozí, že bude muset před soudem stanout i v přímé souvislosti s útoky teroristické organizace RAF. Spolkové státní zastupitelství ji viní z podílu na útocích z let 1990 až 1993. Senát vrchního zemského soudu ve Frankfurtu nad Mohanem musí nyní rozhodnout, zda a případně kdy se bude proces konat, uvedla DPA. Samotné členství v teroristické organizaci je už u Kletteové promlčeno. RAF vznikla v roce 1970 a více než čtvrt století znepokojovala německé politiky i veřejnost. Nejznámějšími členy první generace byli Andreas Baader a Ulrike Meinhofová, kteří po dopadení spáchali ve vězení sebevraždu. Mezi více než třemi desítkami obětí skupiny jsou mimo jiné generální prokurátor Siegfried Buback, bankéř Jürgen Ponto a šéf sdružení zaměstnavatelů Hanns Martin Schleyer, kteří byli zavražděni v roce 1977. Členové krajně levicové organizace stáli podle policie i za vraždami šéfa Deutsche Bank Alfreda Herrhausena v roce 1989 či šéfa privatizačního úřadu Treuhand Detleva Karstena Rohweddera v roce 1991. Tyto vraždy ovšem nebyly objasněny.
|
.