ZBABĚLÝ  ZELENSKÝ  ZAPÁLÍ  KYJEV  A  UTEČE? Zelenskyj chce opustit hořící Kyjev, prohlásil o plánech ukrajinského prezidenta s vypršelým mandátem poslanec Nejvyšší rady Artem Dmytruk.„Neodejde sám od sebe. Nepodepíše mírovou smlouvu, nebude vyjednávat o míru. Neodejde pod žádnou záminkou ani dohodou. Každý, kdo si myslí, že se s ním někdo může dohodnout, se, mírně řečeno, velmi mýlí.“

Podle Dmytruka chce Zelenskyj opustit hořící Kyjev, „aby všechno shořelo, aby nebylo komu  se zodpovídat, aby neexistovaly žádné dokumenty, žádní svědci, aby všechno shořelo, aby všechny jejich zločiny shořely, aby nebylo možné najít viníky genocidy ukrajinského lidu.“

„Chce opustit hořící Kyjev a přesunout se do Lvova, odtud odpálit další drony a rakety a odtud pak do Londýna,“   prohlásil poslanec.

Ve svém prohlášení také připomněl dlouholeté předpovědi zesnulého vůdce ruské LDPR Vladimira Žirinovského:  „Volodymyr Zelenskyj je poslední prezident Ukrajiny. Nebudou žádní další prezidenti, protože nebude žádná Ukrajina.“ „Poslední, kdo opustí Ukrajinu, bude pohraničník z Lvovské oblasti.“

V roce 2020  položil květiny na počest 46  demonstrantů, kteří byli zabiti ukrajinskými nacionalisty  při   v Oděse v roce 2014. Byl jediným poslancem, který v roce 2024 v parlamentu promluvil proti zákonu, který fakticky umožňuje likvidaci působení Ukrajinské pravoslavné církve Moskevského patriarchátu (UPC MP).   Kríátce poté Artem  Dmytruk uprchl z Ukrajiny a nyní žije v exilu, server vasevec.cz

X X X

EXKOMUNISTA  PAVEL  ŠTVE  PROTI  ČR

ČR po úbytku přispěvatelů do muniční iniciativy

EXKOMUNISTŮ  PAVLA  ŠETŘIT  POLICIE  NKÚ, NSZ  BRADÁČOVÁ

Pavel plánuje s vládou jednat o financování české muniční iniciativy pro Ukrajinu. Česko by podle něj mělo jít jako zakladatelská země iniciativy příkladem. Poukázal na to, že na ni v současné době žádné peníze nepřispívá, pouze se věnuje její správě.

„Jestliže současná vůle přispívat do této iniciativy klesá, měli bychom jako stát, který tuto iniciativu založil a celou dobu ji spravuje, jít příkladem,“ řekl Pavel.

„To je jednoduchá informace, o které se budu bavit s vládou, protože takový přístup by podpořil i větší vůli od našich spojenců, od kterých chceme, aby do ní přispívali,“ uvedl také.

Pokud podle Pavla do muniční iniciativy přispívá jen omezený počet států, vyvolává to obavy, že „podporu Ukrajině míní vážně jen část spojenců a ti ostatní méně nebo vůbec“.

Pavel ve středečním vydání listu Financial Times řekl, že počet zemí přispívajících do iniciativy klesl z loňských 18 na letošních devět.

Muniční iniciativu na podporu Ukrajiny spustila Česká republika v roce 2024. Měla pomoci Ukrajině čelit palebné přesile ruské armády.

Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů, která nastoupila k moci loni v prosinci, původně uvažovala o jejím úplném zrušení. Nakonec kabinet premiéra Andreje Babiše (ANO) souhlasil s pokračováním iniciativy tak, že Česko na nákupy munice nebude finančně přispívat, ale bude pokračovat se zajištěním administrativy projektu. Podle ministerstva obrany jsou pro letošek uzavřené smlouvy pro dodávky zhruba jednoho milionu kusů munice.

V únoru poradce pro národní bezpečnost Hynek Kmoníček uvedl, že iniciativa loni pokryla dodávky 1,96 milionu kusů velkorážní munice na Ukrajině.

X X x

Žádný mír, Trumpovy otočky s Íránem pokračují. Bojí se vietnamské ostudy, míní Stropnický

Trump: Dohoda s Íránem je „z velké části vyjednána“.

O den později: Změna názoru a zpochybnění dohody.

Americký prezident Donald Trump se o víkendu dušoval, že mírová dohoda mezi USA a Izraelem na jedné a Íránem na druhé straně je na spadnutí. Místo toho nyní přichází další z Trumpových obratů se slovy, že dohodu nechce uspěchat. Ozval se i Írán, že nic blízko rozhodně není. K Trumpovým otočkám a snaze dotáhnout mír s Íránem se pro CNN Prima NEWS vyjádřil například exministr zahraničních věcí Martin Stropnický s tím, že do světového řádu vnesl „neřád“.

Ještě v sobotu se Trump nechal slyšet, že mírová dohoda s Íránem „je z velké části vyjednána“. Na své sociální síti Truth napsal, že se už pouze ladí „finální aspekty a detaily“, přičemž hovořil o „memorandu o porozumění“. Zdůraznil, že součástí dohody rozhodně bude znovuotevření Hormuzského průlivu. Mezi dalšími aktéry jednání měly být kromě Izraele i arabské státy z regionu, které jsou spojenci .

Už o den později však vzal americký prezident svá slova zpět a zdá se, že konflikt na Blízkém východě ke svému konci stále nemíří. „Jednání pokračují v řádné a konstruktivní rovině, a informoval jsem členy mé delegace, aby dohodu neuspěchali, protože čas je na naší straně,“ napsal Trump pro změnu v nedělním příspěvku.

V něm si mimo jiné kopl do íránské jaderné dohody, kterou za USA s Íránem a dalšími státy v roce 2015 uzavřel tehdejší prezident Barack Obama. Írán se v ní tehdy zavázal, že do 15 let sníží zásoby nízkoobohaceného uranu o 97 procent, ale součástí ujednání mělo být i snížení zásob z 10 tisíc kilogramů na 300. V roce 2018, kdy už v Bílém domě poprvé seděl právě Trump, USA od dohody odstoupily, což vedlo opět k sankcím na islámský režim v Teheránu. Trump to tehdy vysvětloval snahou dostat Írán do izolace a přitlačit jej k vyjednávání.

Na domácí scéně to Trump za své názorové otočky a chaotická vyjádření často schytává nejen od opozičních demokratů, ale i od svých republikánů. Demokratický senátor Chris Van Hollen pro stanici Fox News celé jednání o dohodě označil za Trumpův „propadák“. Jeho republikánský kolega ze Senátu Thom Tillis pak pro CNN řekl, že Trumpova dohoda „nedává smysl“ a je „odsouzená k záhubě“. Opřel se také do ministra obrany Petea Hegsetha, který podle něj šéfovi Bílého domu „špatně radil“.

Teherán se ozývá

Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své návštěvy Indie pro média v čele s NBC News poznamenal, že Trumpova administrativa nemusí nikam spěchat. „Prezident neuzavře špatnou dohodu,“ konstatoval Rubio s dovětkem, že USA chtějí dát šanci diplomacii, „než začnou řešit jiné alternativy“.

Mezitím se ozval i Írán, který ústy tiskového mluvčího ministerstva zahraničí Esmajíla Bakajího potvrdil pozdější Trumpovo prohlášení, že dohoda se neblíží. „Je správné říkat, že jsme dosáhli shody ve značné části problémů, ale říct, že to znamená, že je podpis dohody blízko… nikdo nemůže něco takového říci,“ uvedl podle britské stanice BBC Bakají.

Během pondělí si pak Trump ulevil směrem ke svým kritikům, kteří podle něj „vůbec nic nevědí o potenciální dohodě s Íránem“. „Dohoda s Íránem bude buď skvělá a smysluplná, nebo nebude žádná. Bude to přesný opak katastrofální dohody vyjednané neúspěšnou Obamovou administrativou, která byla přímou a otevřenou cestou Íránu k jaderným zbraním. Ne, takové dohody nedělám,“ napsal v pondělí Trump na své síti Truth Social.

Stropnický: Trump se bojí vietnamské ostudy

Trumpovo časté lavírování zmínil v pořadu K věci na CNN Prima NEWS i exministr zahraničí, obrany a kultury Martin Stropnický, který v minulosti působil i jako český velvyslanec v několika zemích včetně Izraele. „Donald Trump pronáší zásadní stanoviska naprosto protichůdná – pět kladných a šest záporných za jedenáct dní. Je dost těžké se v tom orientovat,“ komentoval Stropnický.

Ten navíc vyjádřil skepsi ke slovům, že dohoda je již na spadnutí. „Pro Izrael bude (konflikt) vyřešen, až Írán nebude mít ve své zbrojnici jadernou hrozbu. Trump se bojí vietnamského syndromu či s dovolením ostudy,“ pokračoval někdejší šéf tuzemské diplomacie a glosoval, že Trump do světového řádu přinesl „neřád“.

Trump čelí růstu cen i volbám v Kongresu, říká Mareček

Vysokoškolský pedagog z Metropolitní univerzity Praha (MUP) David Mareček ve vysílání CNN Prima NEWS připomněl, že Trumpova administrativa je kvůli válce s Íránem pod čím dál citelnějším domácím vnitropolitickým tlakem.

„Rostou ceny na amerických pumpách, blíží se volby do Kongresu a zároveň musí ukázat, že ta velmi náročná a nákladná akce nebyla jen tak k ničemu. Musí ukázat, že případná dohoda je lepší než ta, kterou uzavřela administrativa Baracka Obamy před deseti lety,“ komentoval Mareček.

Írán mezitím kritizuje návrhy americké strany k dohodě o míru a zároveň hlásí, že je to Washington, kdo válku prodlužuje a vlastně její konec nechce. „To, co slyšíme z íránské strany, není úplně pozitivní,“ varoval Mareček.

Pomyslné vidle do případné dohody mezi Washingtonem a Teheránem může vhodit Izrael. Z americké administrativy zní, že židovský stát bude mít v případě jakékoliv dohody právo se vždy bránit, což však podle pedagoga MUP může vést k cílenému znovurozhoření konfliktu. Zmínil, že Izrael může například údery od Teheránem podporovaného hnutí Hizballáh brát přímo jako útok z Íránu.

X X X

Spiegel: USA snižují vojenské kapacity v Evropě

Spojené státy hodlají výrazně omezit některé vojenské kapacity, které by mohly být v případě krize v Evropě k dispozici, informovaly v úterý deníky Der Spiegel a Politico. Podle zpráv médií plán zahrnuje stíhačky, strategické bombardéry, torpédoborce, ponorky a drony.

Informace o plánech Washingtonu měly být zástupcům členských států NATO sděleny během uzavřeného setkání v ústředí NATO v Bruselu. Podle Spiegelu podrobnosti představil Alexander Velez-Green, poradce amerického ministra obrany Peta Hegsetha.

Německý týdeník informoval, že Spojené státy chtějí snížit počet strategických bombardérů, které má NATO k dispozici v případě krize, na polovinu. Počet amerických stíhaček by se snížil o třetinu. Americké námořnictvo by alianci poskytlo méně torpédoborců a ponorky by již nebyly NATO vůbec k dispozici.

Očekává se, že změny se budou týkat i dronů. Podle Spiegelu by se od evropských spojenců očekávalo, že poskytnou své vlastní průzkumné drony, zatímco Spojené státy by výrazně snížily počet poskytovaných ozbrojených dronů.

Server Politico uvedl, že americké plány jsou součástí širšího snížení vojenské přítomnosti USA v Evropě a přesunu odpovědnosti za bezpečnost kontinentu na evropské členy NATO. Podle webu Washington informoval spojence o svém záměru omezit objem vojenských zdrojů, které by Aliance mohla v případě krize použít.

X X X

Za škody mají zaplatit i žalobci a soudci. Tejc chce rozšířit jejich vymáhání.

Možností, jak vymáhat škodu, je nyní podle ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce málo.

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) chce rozšířit možnost vymáhat od soudců a státních zástupců náhradu škody. Jednalo by se o případy, kdy státu vznikne újmu kvůli jejich nezákonným rozhodováním. Lhůtu pro vymáhání hodlá prodloužit na deset let. Nově by také nebylo potřeba předchozí rozhodnutí kárného senátu, stačil by názor expertní komise. Na jeho základě by se pak mohl ministr obrátit na soud. Tejc to uvedl na sněmovním semináři nazvaném „Spravedlnost? Česká justice a její kontroverzní případy“.

Za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem soudce nebo státního zástupce odpovídá podle zákona stát. Ten také platí poškozenému člověku případné odškodné. Přiznat ho může buď ministerstvo spravedlnosti, nebo následně soud. Poté stát může za určitých podmínek požadovat náhradu – takzvaný regres – po konkrétním soudci či státním zástupci. Možností, jak škodu vymáhat, však podle Tejce nyní existuje málo.

Další možnost pro ministerstvo

„V případech, kdy soudci a státní zástupci pochybí a konstatují to nakonec soudy tím, že se přiznává odškodnění, je dnes velmi těžké vymáhat tyto částky. Myslím si, že kdyby to bylo jednodušší – kdyby se častěji stalo, že ten, kdo tu škodu způsobí, by ji musel zaplatit – tak by to vedlo k tomu, že všichni soudci a státní zástupci, nebo alespoň drtivá většina, by byli odpovědnější,“ řekl ministr.

„Dnes tu škodu můžeme vymáhat jenom tehdy, kdy je tam shledáno kárné provinění nezávislým kárným senátem. Já bych rád, aby tam byla ještě jedna možnost. Aby v případech, že expertní nezávislá komise posoudí, že zde je důvod a není to účelové, tak by ministr spravedlnosti měl možnost podat návrh přímo soudu a nezávislý soud posoudí, zda tam odpovědnost byla, nebo nebyla,“ nastínil Tejc. Lhůta pro vymáhání škody by podle něj měla být desetiletá, protože některá řízení trvají dlouho.

Účelové vybírání nebo zatajování důkazů?

V novele trestního řádu, která se nyní nachází v připomínkovém řízení, chce ministr také výslovně uvést, že státní zástupce nesmí zatajit důkaz, který svědčí ve prospěch obviněného. „Myslím si, že to v zákoně má být explicitně. Státní zástupce má být objektivní v tom smyslu, že má posoudit ty věci a pokud zjistí, že je spáchán trestný čin, tak má podat obžalobu, ale nesmí účelově vybírat jednotlivé důkazy,“ uzavřel.

Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) na semináři prohlásil, že státní zástupci často zcela záměrně zatajují důkazy. Falšují podle šéfa SPD zápisy a odmítají důkazy, které by vyvrátily jejich konstrukce. Každý včetně soudců a státních zástupců by měl nést odpovědnost za svoji práci, a to nejen osobní, ale i hmotnou. „Justiční zločiny jsou spíše samozřejmostí než výjimkou,“ řekl k situaci v Česku Okamura.

Na nové inspekci trvá

Tejc, který je advokátem s aktuálně pozastavenou činností, oznámil už v březnu, že chce zřídit také novou inspekci. Měla by řešit trestnou činnost státních zástupců. „Na zřízení inspekce trvám, nevidím důvod, proč od toho ustoupit. Myslím si, že můžeme vést diskuze o parametrech, ale princip je pro mě jasný. Když policisté nevyšetřují sami sebe, vyšetřuje GIBS, soudci nerozhodují sami o sobě, tak nevidím ani důvod, proč by státní zástupci měli mít výjimečné postavení,“ uvedl ministr v dubnovém rozhovoru pro Českou justici.

Unie státních zástupců na to reagovala tak, že úvaha je nekoncepční a že vytváření účelových struktur by budilo pochybnosti. Mluvil o tom prezident unie Tomáš Foldyna. Zdůraznil mimo jiné, že podobný orgán neexistuje nikde v Evropě.

Redakce České justice

X X X

Nórsko pod ochranou francúzskych jadrových zbraní: Reaguje na najhoršiu situáciu od vojny

Nórsko sa zapojí do iniciatívy týkajúcej sa jadrového odstrašenia a dostane sa pod ochranu francúzskeho „jadrového dáždnika“. Oznámil to v stredu nórsky premiér Jonas Gahr Störe, informovali agentúry AFP a Reuters, píše TASR.

Rusi „prevetrali“ nukleárne rakety Jars v Novosibirsku

Störe s francúzskym prezidentom Emmanuelom Macronom v Paríži podpísal novú obrannú dohodu. Súčasťou dohody je aj zapojenie Nórska do francúzskej iniciatívy v oblasti jadrového odstrašenia.

„Čelíme najzávažnejšej bezpečnostnej situácii od druhej svetovej vojny. Za posledných šesť mesiacov sme uzavreli obranné dohody s Nemeckom aj Spojeným kráľovstvom a som rád, že sme dnes podpísali komplexnú obrannú dohodu s Francúzskom,“ vyhlásil Störe.

Premiér vysvetlil, že toto rozhodnutie Nórska súvisí so zhoršujúcou sa bezpečnostnou situáciou v Európe vrátane rozsiahleho zbrojenia Ruska a vojny proti Ukrajine. Zdôraznil však, že v čase mieru nebudú na nórskom území rozmiestnené jadrové zbrane.

„Dohoda posilňuje našu spoluprácu prostredníctvom konkrétnych štruktúr, plánov, cvičení a predbežného umiestnenia vybavenia a umožní nám rýchlo a koordinovane reagovať, keď to bude skutočne potrebné,“ povedal Störe.

Bielorusko je súčasťou ruského jadrového cvičenia

Oficiálna spravodajská stanica bieloruského ministerstva obrany zverejnila v stredu zábery, ktoré ukazujú účasť bieloruských vojakov na spoločných cvičeniach jadrových síl s Ruskom. / Zdroj: Reuters

Nórsko je členom NATO, no nie je v Európskej únii. S Ruskom má spoločnú hranicu v arktickej oblasti. Reuters pripomína, že krajina bola dlhodobo považovaná za silne proatlanticky orientovanú, keď sa v oblasti svojej bezpečnosti opierala najmä o úzke vzťahy so Spojenými štátmi.

Francúzsko v marci 2026 ponúklo, že pod ochranu svojho „jadrového dáždnika“ prijme aj ďalšie európske krajiny. V prípade útoku na Nórsko by tak mohlo odpovedať aj použitím jadrových zbraní.

Reuters doplnil, že svojím rozhodnutím sa škandinávsky štát pridáva k Poľsku a Litve, ktoré už rovnakú jadrovú ochranu prijali. Obe tieto krajiny sú susedmi Ruska.

Federácia amerických vedcov uvádza, že najväčšie jadrové arzenály majú Rusko a Spojené štáty, pričom každá z týchto krajín disponuje viac než 5000 jadrovými hlavicami. Čína ich má približne 500, Francúzsko 290 a Británia 225

X X X

Európa už nemá čas na pomalé kompromisy, tvrdí europoslankyňa PS Lucia Yar: Robert Fico v Bruseli nevystupuje tak tvrdo ako doma 

Európa už nemá čas na pomalé kompromisy, tvrdí europoslankyňa PS Lucia Yar: Robert Fico v Bruseli nevystupuje tak tvrdo ako doma.

Európa podľa europoslankyne za PS vstupuje do obdobia, v ktorom sa už nemôže spoliehať len na Spojené štáty ani na pomalé kompromisy medzi členskými krajinami. V rozhovore pre Aktuality.sk hovorí o zrýchľovaní európskeho zbrojenia, rezolúcii o Slovensku aj o tom, prečo sa Robert Fico podľa nej doma prezentuje oveľa tvrdšie než priamo v Bruseli.

V Bruseli rokuje o zrýchlení európskeho zbrojenia, doma čelí otázkam o rezolúcii proti Slovensku, ktorá vyzýva na odobratie našich eurofondov.

Europoslankyňa za Progresívne Slovensko Lucia Yar tvrdí, že Európa už nemá čas na pomalé kompromisy a varuje, že ak chce EÚ prežiť v svete Trumpa, Putina a rastúcej neistoty, musí sa naučiť konať rýchlejšie a jednotnejšie. „Máme tu spoločnú hrozbu a výzvy: Rusko, Čínu aj Spojené štáty, ktoré už nie sú takým stabilným partnerom ako kedysi,“ hovorí v rozhovore pre Aktuality.sk.

V rozhovore zároveň vysvetľuje, prečo sa europoslanci PS nezúčastnili na hlasovaní o rezolúcii voči Slovensku, prečo podľa nej Robert Fico doma hovorí inak než v Bruseli a čo sa podarilo vyrokovať v rámci obranného „omnibusu“, ktorý má skrátiť povoľovanie strategických obranných projektov na niekoľko mesiacov namiesto rokov.

„Nemôžeme sa donekonečna hádať o tom, kto bude chrániť svoj domáci obranný priemysel. Francúzi svoj, Nemci svoj. Spomaľuje nás to,“ hovorí europoslankyňa.

Europoslanyňa Progresívneho Slovenska Lucia.

Prečo ste sa pri hlasovaní o rezolúcii nezúčastnili hlasovania?

Má to dva dôvody.

Po prvé, jednoznačne pokračujeme v našej protikorupčnej aktivite. Sme silne za to, aby Slovenská republika, tak ako ktorýkoľvek európsky štát, narábala s európskymi peniazmi tak, ako má, a aby dodržiavala pravidlá, ku ktorým sa prihlásila a ktoré podpísala v zmluvách. Ak sa to nedeje, naši kolegovia hovoria, že eurofondy musia do krajiny prestať prúdiť.

Ja sama pochádzam z východného Slovenska, z regiónu, ktorý naozaj profituje z európskych peňazí. A nielen tento región, ale aj iné. Osemdesiat percent (verejných, pozn. red.) investícií na Slovensku dnes pochádza práve z európskych peňazí. Faktom je, že ak by sme tieto peniaze nemali, krajina by bola ešte vo väčšom rozvrate, než je teraz.

To znamená, že napriek tomu, že absolútne rozumieme potrebe chrániť európske peniaze a hodnoty, a rozumieme aj kolegom, ktorí túto rezolúciu podporili, mne osobne srdce nedovolí volať po zastavení európskych peňazí.

Dopad však bude hlavne na občanov Slovenska. Chápete kolegov, ako je Daniel Freund, ktorí rezolúciu predkladali? Hovorili ste s nimi aj o tom, že najväčší dopad pocítia práve občania, nie vláda?

Sú na to rôzne pohľady. Rozprávala som sa aj s Danielom Freundom, aj s ostatnými. Musím však povedať, že ak by som videla, že v nejakej inej krajine sa eurofondy využívajú tak, ako sme to videli v Maďarsku, kde išli na veľké sídla a cesty, čo nikam nevedú, alebo u nás na haciendy, tak by som to tiež vnímala veľmi kriticky.

Hlasovanie o rezolúcii v Európskom parlamente.Zdroj: Európsky parlament

Smer tvrdí, že slovenskí opoziční europoslanci svojich kolegov v Európskom parlamente nabádali k navrhnutiu a presadeniu tejto rezolúcie o Slovensku. Ako reagujete na tieto obvinenia?

Pre nich je to jednoduché politické vysvetlenie. Zároveň však platí, že šiesti alebo siedmi europoslanci nedokážu ovplyvniť celý Európsky parlament tak, aby vznikla nová rezolúcia a všetci sa postavili za nás, ak by išlo o vymyslenú vec.

X X X

Šimečkova archa naberá ďalších pasažierov. Politológ: Maďarská aliancia chce byť na strane víťaza

Opozičné hnutie Progresívne Slovensko (PS) a mimoparlamentná Maďarská aliancia chcú pred voľbami v roku 2027 hľadať spoločnú reč. Po dnešnom rokovaní ich lídri Michal Šimečka a László Gubík oznámili začiatok dialógu, ktorého cieľom má byť politická zmena na Slovensku.

Šimečka: Mali by sme sa venovať zákonom na naštartovanie ekonomiky, inak sú to vyhodené peniaze a čas poslancov

Šimečka po stretnutí povedal, že bez maďarských voličov a ich politickej reprezentácie si zmenu nevie predstaviť. „Ja som presvedčený, že tak ako predtým v minulosti, ako v roku 1998, tak aj teraz súčasťou zmeny na Slovensku, politickej zmeny, musia byť aj Maďari žijúci na Slovensku, maďarskí voliči, ale aj ich politická reprezentácia – strana Maďarská aliancia,“ vyhlásil.

Lídri strán sa zhodli, že ich spájajú „civilizačné hodnoty“ a záujem o proeurópske smerovanie krajiny. Diskutovať chcú najmä o troch oblastiach — o rozvoji južného a východného Slovenska, o právnom štáte a postavení národnostných menšín, ale aj o zahraničnej politike a vzťahoch medzi Slovenskom a Maďarskom. Zdôraznil, že cieľom spolupráce je poraziť vo voľbách Roberta Fica a priniesť na Slovensko politickú zmenu. 

Predseda Maďarskej aliancie Gubík hovoril o potrebe zmeny po ďalších parlamentných voľbách a zdôraznil, že jeho strana pri tom chce zohrať aktívnu úlohu. „Občania Slovenska sa na Maďarskú alianciu pri dosiahnutí tejto zmeny môžu spoľahnúť,“ povedal po rokovaní.

Progresívna archa

Napriek tomu, že PS dlhodobo hovorí o takzvanej „progresívnej arche“, Šimečka poznamenal, že zatiaľ nejde o rokovania o predvolebnej koalícii. Možnosť spoločnej kandidátky však nevylúčil, avšak uviedol, že podľa neho je ešte priskoro hovoriť o konkrétnych volebných modeloch.

Projekt spájania opozície predstavitelia PS v minulosti prirovnávali k Noemovej arche, na ktorú chcú „vziať všetky zvieratá“. Najprv sa pritom zdalo, že spolupráca stroskotala ešte skôr, ako sa naplno rozbehla. Šimečka však dnes potvrdil, že PS v tomto pláne pokračuje. „Neviem, či vymyslím nejakú ďalšiu metaforu, že či sa tá archa teraz v prístave stavia alebo podobne,“ odpovedal predseda PS na otázku novinára, ako to aktuálne s „archou“ vyzerá.

 „Ide o oveľa väčšiu diskusiu o tom, ako priniesť zmenu, ako dosiahnuť, aby opozícia bola čo najsilnejšia,“ povedal Šimečka. S Gubíkom sa počas stretnutia dotkli aj prípadnej spolupráce v blížiacich sa komunálnych a regionálnych voľbách, no rozhodnutie o spolupráci nepadlo.

PS zároveň pripomenulo, že diskusie prebiehajú aj s ďalšími opozičnými stranami vrátane Demokratov, KDH a SaS. Jasnejšia by situácia okolo spájania podľa Šimečku mohla byť po komunálnych a župných voľbách, keď už opozícia bude musieť povedať, akou formou chce ísť do parlamentných volieb v roku 2027.

So Smerom a Republikou nie

Ešte len koncom apríla pritom Maďarská aliancia oficiálne vylúčila spoluprácu so Smerom a Republikou. Predseda rozhodnutie zdôvodňoval najmä výrokmi predstaviteľov Smeru k Benešovým dekrétom. Pri Republike povedal, že jej politici nevedia „dať jednoznačnú odpoveď na to, či sa holokaust stal“.

Rozhodnutie prišlo krátko po parlamentných voľbách v Maďarsku, v ktorých zvíťazil Péter Magyar. Gubík následne naznačil, že časť politikov Smeru môže po zmene politickej situácie v Maďarsku opäť začať otvárať národnostné témy. 

„Už teraz je vidieť, že sa začína hrať maďarskou kartou,“ skonštatoval politológ Tomáš Koziak z Fakulty verejnej politiky a verejnej správy Vysokej školy Danubius. Dodal, že sa to prejavuje práve pri debate o Benešových dekrétoch. Podľa neho budú maďarskí voliči prirodzene bližšie opozičným stranám než stranám s nacionalistickou alebo protieurópskou rétorikou.

Gubík bezprostredne po vylúčení spolupráce so Smerom zdôraznil, že to automaticky neznamená vytvorenie opozičného bloku s PS, KDH či SaS. Dnes už vieme, že stretnutia s KDH prebehli a líder aliancie nevylučuje ani rokovania s ostatnými opozičnými stranami.

Líder Maďarskej aliancie László Gubík

Politický signál alebo spoločná kandidátka?

Politológ vníma zbližovanie PS a Maďarskej aliancie zatiaľ skôr ako politický signál než začiatok reálnej predvolebnej koalície. „Nazval by som to možno nejakým približovacím symbolom,“ povedal.

Podľa neho nie je vôbec isté, či by takéto spojenie obom stranám automaticky pomohlo. „Pri tých spoluprácach to nefunguje tak, že keď jedna strana príde s dvadsiatimi percentami a druhá s troma, tak výsledok bude dvadsaťtri. Môže to byť aj dvadsaťpäť, ale môže to byť aj osemnásť,“ upozornil. 

Maďarská aliancia si podľa neho stále nesie politické dedičstvo blízkych vzťahov s Viktorom Orbánom. Podľa neho môže byť práve toto problémom pre časť voličov PS. „Politika, ktorú Orbán zastával a ku ktorej sa oni nepriamo prikláňali, je v rozpore s tým, čo sa Progresívne Slovensko snaží robiť,“ tvrdí politológ. Dodáva však, že z pohľadu Maďarskej aliancie môže ísť aj o pragmatický kalkul – teda o snahu byť čo najbližšie k politickému táboru, ktorý má šancu uspieť.

Zároveň upozorňuje na to, že sa výrazne zmenilo správanie maďarských voličov. Kým v minulosti, na ktorú sa Šimečka odvolával, volili prevažne etnické maďarské strany, dnes sú viac rozptýlení. Maďarská aliancia už nedokáže osloviť celú maďarskú komunitu tak ako kedysi SMK alebo Most-Híd. 

Napriek tomu ide stále o významnú skupinu voličov. „Pokiaľ ich tu máme nejakých osem až desať percent občanov maďarskej národnosti, tak to predstavuje významnú masu voličov, o ktorú sa oplatí zabojovať každej politickej strane,“ povedal.

X X X

Kolonádový most je zatvorený, no festival žije. Piešťanské zábaly lákajú na Bregovića aj divadelný sprievod

Kolonádový most je zatvorený, no festival žije. Piešťanské zábaly lákajú na Bregovića aj divadelný sprievod.

Ani uzavretý Kolonádový most nezabrzdí Piešťanské zábaly. Tretí ročník ponúkne 68 produkcií, veľké hviezdy, večerný sprievod aj množstvo bezplatných podujatí.

Piešťanské zábaly nezastaví ani rekonštrukcia mosta, privítajú Gorana Gregovića aj novú dámu

Festival zábavy Piešťanské zábavy sa už po tretíkrát postarajú o divadelnú zábavu priamo v Piešťanoch. Aj napriek niekoľkým zmenám organizátori očakávajú vysokú návštevnosť, keďže niektoré predstavenia sú už vypredané.

Tretí ročník mestského festivalu Piešťanské zábaly sa bude opäť odohrávať v celom mestskom parku a na priľahlých scénach. Medzi hlavné pódiá patrí Dom umenia (kde sa odohrá 7 predstavení), Kino Fontána, Prírodné kino, Hudobný pavilón a Malá scéna MSKS, na ktorej okrem detských predstavení po prvýkrát uvedú aj inscenácie pre dospelých. Industriálny priestor Elektrárne Piešťany poslúži pre talkshow, stand-upy a kabarety.

Kvôli technickému stavu a uzávere Kolonádového mosta museli organizátori obmedziť aktivity na Kúpeľnom ostrove (ktorý zostáva skôr záložným „mokrým“ variantom) a program, vrátane tradičného divadelného sprievodu, presunúť viac do centra mesta a parku. Sprievod tento rok začne pred Domom umenia, prejde okolo amfiteátra a hotela Slovan, pričom opäť „obsadí“ lavičku prvej dámy, a vyvrcholí nočným slávnostným otvorením v Hudobnom pavilóne Mušľa s bohatou svetelnou a hudobnou šou.

Najväčšou tohtoročnou novinkou je stage na futbalovom štadióne, kde privítajú hlavnú hviezdu festivalu, Gorana Bregovića s jeho kapelou. Celkovo festival ponúkne rekordných 68 produkcií (z toho 25 predstavení pre dospelých, 28 pre deti a mládež, 6 amatérskych vystúpení a 5 koncertov) a privíta viac ako 200 umelcov.

„Som týmto človekom unesený už zhruba 30 rokov, odkedy som videl film Biela mačka, čierny kocúr. Vždy som mal sen spájať na našom festivale hudbu s divadlom a filmom a hneď mi napadol on. Neskutočne sa na tento fantastický koncert teším, v našej generácii je veľmi populárny a určite ho vypredáme,“ neskrýval nadšenie Jozef Vajda.

Účinkovanie na festivale

Jozef Vajda sa divákom predstaví hneď v niekoľkých polohách. Špeciálne pre tento festival si pripravil predstavenie so Zdenou Studenkovou a kvôli veľkému úspechu z minulého roka zopakuje aj osvedčený titul.

X X X

Koniec Orbánovej propagandy? Odborníci varujú, že obnova dôvery v maďarskú žurnalistiku potrvá celé roky

Maďarský premiér Viktor Orbán hovorí s novinármi po tom, ako odovzdal svoj hlas počas maďarských parlamentných volieb v BudapeštiZdroj: Reuters/via REUTER

Očistenie Maďarska od Orbánovej propagandy je veľkou správou pre strednú Európu a dáva nádej aj slovenským médiám, tvrdí expert.

Pád režimu Viktora Orbána v nedávnych voľbách predstavuje pre strednú Európu geopolitické zemetrasenie. Nového premiéra Pétera Magyara však čaká úloha, ktorou je demontáž obrovského mediálneho impéria. To dlhé roky systematicky dusilo nezávislú žurnalistiku.

Ako presne fungovala maďarská mašinéria na propagandu a čo znamená koniec Orbánovej éry pre slobodu slova na Slovensku?

Šestnásť rokov pri moci stačilo Viktorovi Orbánovi na to, aby v Maďarsku vybudoval mediálny systém, ktorý v Európskej únii nemal obdobu. Kým sa dostal k svojmu definitívnemu politickému koncu, stihol nezávislé médiá vytlačiť na okraj spoločnosti, zastrašiť novinárov a z verejnoprávnych inštitúcií urobiť hlásne trúby vládnej strany Fidesz.

Dnes Maďarsko vstupuje do postorbánovskej éry, odhaľuje sa rozsah obrovských škôd a experti varujú, že obnova dôvery v maďarskú žurnalistiku nebude jednoduchá.

„Viktorovi Orbánovi sa však podarilo doviesť tento systém takmer do dokonalosti,“ hovorí pre Aktuality.sk Pavol Szalai z Reportérov bez hraníc, ktorá monitoruje stav médií na svete.

Slovensko sa podľa jej rebríčka ocitlo tento rok na pomerne nelichitovom 37. mieste, zatiaľ čo Maďarsko až na priečke číslo 74 v spoločnosti nedemokratických diktatúr.

Milióny eur a informačná vojna: Takto Fidesz valcoval priestor

O tom, aké zbrane nasadzoval Fidesz v boji o verejnú mienku, jasne svedčia štatistiky z vlaňajšej správy Digital News Report od Reuters Institute.

Dáta odhaľujú, ako vtedajšia vládnuca strana deformovala mediálny trh. Podľa týchto zistení sa Fidesz stal počas piatich mesiacov pred voľbami do Európskeho parlamentu vôbec najväčším politickým inzerentom na platformách Google v celej Európskej únii.

Na sociálnej sieti Facebook minula provládna strana za rovnaké obdobie rovný milión eur, pričom primárnym cieľom bolo šírenie naratívov o provojnových politikoch Únie a masívna diskreditácia vtedajšieho opozičného lídra a dnešného premiéra Pétera Magyara.

Táto kampaň sa nezastavila len na sociálnych sieťach, ale plynule sa preliala aj do provládnych médií. Portál Mandiner.hu napríklad vydal za desať dní 139 článkov útočiacich na nového maďarského premiéra Pétera Magyara, ktorý bol ešte pred rokom najväčším Orbánovým vyzývateľom.

X XX

Kyjev sa ohradil voči západným médiám. Správy o Zelenského „príkaze“ označil za nezmysly

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj údajne svojim spolupracovníkom nariadil pripraviť sa na ďalšie dva až tri roky vojny s Ruskom. S odvolaním sa na zdroje z ukrajinskej vlády o tom informoval britský týždenník The Economist. Samotný vládny predstaviteľ však tieto tvrdenia odmietol ako „nezmysel“.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, veliteľ ukrajinských pozemných síl gen. Oleksandr Syrsky (vpravo) počas návštevy mesta Kupiansk v Charkovskej oblasti, november 2023

The Economist uviedol, že Zelenskyj sa údajne prikláňa k scenáru dlhšieho konfliktu, keďže podľa niektorých ukrajinských predstaviteľov rastie presvedčenie, že Rusko čelí čoraz väčším problémom. Magazín spomína útoky na ruské rafinérie, ekonomické ťažkosti aj nespokojnosť medzi elitami v Moskve.

Rusko posiela na Ukrajinu rýchlejšie a nebezpečnejšie Gerany

Britský týždenník zároveň poznamenal, že Ukrajina podľa „bežných ukazovateľov“ už dávno mala vojnu prehrať. Napriek tomu naďalej odoláva protivníkovi s výrazne väčšou populáciou aj územím, čo si podľa magazínu vyžaduje vojenskú, ekonomickú aj politickú vynaliezavosť.

Zdroj z ukrajinskej vlády však podľa webu liga.net tvrdenia o údajnom prezidentovom „príkaze“ poprel. Podľa neho ide o nezmysly a podobné informácie sa v západných médiách objavujú opakovane bez potvrdenia z oficiálnych miest. 

Portál pripomenul aj februárové tvrdenia novinára denníka The Wall Street Journal Bojana Pančevského, podľa ktorého mal Zelenskyj svojim poradcom povedať, že mierové rokovania zlyhali a Ukrajina sa musí pripraviť na ďalšie tri roky vojny. Poradca prezidenta pre komunikáciu Dmytro Lytvyn tieto informácie vtedy označil za „hlúpy podvrh“.

Šéf ukrajinského Centra pre boj proti dezinformáciám pri Rade národnej bezpečnosti a obrany Andrij Kovalenko uviedol, že podobné mediálne správy sú často vzdialené od reality. Zároveň však priznal, že ani po prípadnom utlmení bojov Rusko neprestane viesť proti Ukrajine informačnú a kybernetickú vojnu.

Kovalenko dodal, že aktívna fáza konfliktu podľa neho nemôže trvať ešte mnoho rokov, najmä vzhľadom na ekonomické a ľudské straty Ruska či problémy ruskej logis

IChceme větší jistotu a změnu reorganizace, říká šéf odboru Agentury pro sociální začleňování

Někteří zástupci lidskoprávních a proti do středečního jednání s premiérem Babišem a vedoucí Úřadu vlády předčasně. Co se na vládních zásazích nezdá odborářům z Agentury pro sociální začleňování? „Je tady nejistota o tom, že komukoli, kdo bude klást odpor, se může stát, že mu zruší místo, nebo mu neprodlouží smlouvu,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu Václav Nikl, předseda odboru Agentury pro sociální začleňování.

Na 1. června jste v Agentuře pro sociální začleňování vyhlásili jednodenní stávku. Proč?
Situace je taková, že dlouhodobě jednání zaměstnavatele podle nás neodpovídá tomu, jaké by mělo být. Pro nás nastal varovný signál už prvního ledna, respektive v prosinci, kdy se projednávala systemizace – to je ta organizační změna od nového roku. Už tam ty procesy za nás nebyly úplně v pořádku, jak by měly být.

„Potřebujeme vědět, že mi organizačně nezmění zaměstnání, nevyloučí mě z něj, případně že budeme dodržovat zákoník práce a po třetím prodloužení budeme mít na dobu neurčitou,“ říká Nikl

Můžete být konkrétní?
Konkrétně jde o to, že v rámci projednávání máme za nás takovou představu, že by měly být dostatečně dopředu předány podklady, že by na jednání mělo být dostatek prostoru klást a odpovídat na dotazy. V případě, že není, tak jsme zaslali dotazy e-mailovou formou a dodnes jsme ani na prosincovou, ani na dubnovou systemizaci žádné odpovědi neobdrželi. Je to o integritě toho projednání.

‚Nedostali jsme odpovědi‘

Na co jste se třeba ptali a na co jste zatím nedostali odpověď?
Pro nás je klíčová systemizace, ta změna od prvního dubna, kdy ministerstvo vykonalo několik zásadních kroků: Mimo jiné byly zrušeny odbory pro sociální začleňování a odbor bydlení a byly sloučeny do jednoho odboru rozvoje bydlení a soudržnosti, či jak se to jmenuje.

Ale věc se má tak, že ta změna nebyla nijak vydiskutována ani s odborovou organizací. A dochází k naprosto zásadní změně struktury vedení těch dvou odborů. Ministerstvo to obhajovalo argumenty o zvýšení efektivity, zrušení duplicit, snížení byrokracie. Doptávali jsme se na podklady, jestli bychom je mohli dostat, protože samozřejmě zvýšení efektivity je jedna věc, to se hodnotí manažersky, ale chtěli ušetřit peníze.

Jestli chceme ušetřit peníze, tak se navyšovaly tabulky. A mě by zajímalo, samozřejmě, jestli na ty platy máme. Čistě praktická otázka, ponechám bokem ty ostatní.

 Ale na žádnou z těchto otázek jsme odpověď nedostali s tím, že budou předloženy Úřadu vlády. Ale jak jsem vyrozuměl později, ta změna nemá žádnou důvodovou zprávu. Děje se takto významná změna v tolika agendách, které se dotýkají zákona o podpoře bydlení, naplňování závazků vůči Evropské unii, a nemá to důvodovou zprávu. To mně přijde z mého pohledu nepřijatelné.

‚Strpíme, co musíme‘

Už dříve jste prohlásil, že vyhlášení stávky vnímáte jako krajní možnost, kdy se zaměstnanci cítí zaměstnavatelem opakovaně zahnáni do bezvýchodné situace. Můžete to vysvětlit?
Můžu. Jedna z věcí, která se toho týká přímo, je analogie už z antiky: Silní dělají, co chtějí, a slabí strpí, co musí. A my teď strpíme, co musíme, protože de facto každá ze změn, i kdyby byla nezákonná, je nadále platná. A teď neříkám, že nezákonná je nebo není, to aby posoudil někdo jiný.

Veskrze se tady z mého laického pohledu obchází zákoník práce, zákon o státní službě, protože pokud chcete někoho vyhodit, změníte organizační strukturu, jeho místo vyřadíte a rázem ho můžete propustit bez udání důvodu. To jde přímo proti smyslu zákoníku práce i zákona o státní službě s tím, že se to děje systematicky.

Už i za minulých období se to dělo, samozřejmě, že takhle se obcházely zákony. Teď to za mě dochází do stavu, který už je veskrze nepřijatelný a jakákoliv revize zákona o státní službě či zákoníku práce tomu absolutně nepomáhá.

Takže je tady nejistota o tom, že kdokoliv bude klást odpor, nebo bude mít nějaký svůj názor, který neladí s názorem někoho jiného, tak se mu může stát, že mu zruší místo, anebo že mu neprodlouží smlouvu.

Stále u nás totiž máme kolegy, kteří mají opakovaně prodlužované smlouvy, více než třikrát, a zákoník práce hovoří jasně: Že čtvrté prodloužení má být na dobu neurčitou. I přesto jsme nadále v rámci termínovaných smluv a některým kolegům končí smlouvy teď v červnu, a nadále smlouvy nemají ani na stole.

Problém všech resortů

Proto je ta stávka prvního června? Nebo má to i nějaký důvod?
Důvod je chronologický, protože jsme od dubna apelovali na jednání s paní ministryní, nakonec se za nějakých podivných okolností jedno setkání stalo. Nevedlo to nikam, k žádnému věcnému výstupu.

 Okolnosti byly podivné v tom, že se to stalo zřejmě na apel pana ministerského předsedy přes kolegu Lukáše Houdka a přes SMS diplomacii. Zase věci, kterým já úplně nerozumím a nedovolím si soudit. Ale to jednání veskrze nikam nevedlo.

Podklady stále nemáme, stále nemáme žádné důvody ani vysvětlení. Postupně jsme pracovali na tom, že se situace třeba uklidní, třeba se změní přístup zaměstnavatele, a ten se veskrze nezměnil. A teď se kumulují další problémy, které se týkají nejen naší práce, protože samozřejmě tím, že jsme se začali dívat jinde, jsme zjistili, že těmi problémy trpí de facto všechny resorty. Trpí s nimi samozřejmě i veřejná služba.

Jaký je konkrétní cíl vaší stávky? Pokud nedosáhnete hmatatelných výsledků, co potom?
My jsme cíle popsali v rámci toho požadavku, ale konkrétně bychom byli rádi, pokud by se změnil systém organizačních změn a pokud bychom mohli pracovat v nějaké větší jistotě.

Protože aktuálně práce na ministerstvu… Jak se dříve říkalo: ve státní správě, tam sice jsou menší peníze, zato je to jistota. Menší peníze je pravda a ta jistota pravda není. My jistotu práce nemáme a velice rádi bychom ji měli, protože podstatná část kolegů tu agendu dělá, protože je baví, zajímá, chtějí pracovat pro stát, baví je ta agenda navzdory platům.

 Ta jednodenní symbolická stávka je první ze série, pokud se ty věci nezmění na systémové rovině. Samozřejmě chceme nasát i zkušenosti jiných odborových organizací a jejich kolegů, a pokud možno koordinovaně pracovat na tom, aby státní správa a veřejná služba v naší republice měla svou hodnotu, aby zaměstnanci měli své jistoty, aby byla profesionální, zodpovědná, předvídatelná, aby pro stát skutečně odváděla práci, kterou stát potřebuje.

To jsou rámcové cíle, ale potřebujeme naprosto prakticky vědět, že zaměstnání, co mám na dobu určitou či neurčitou, mi organizačně nezmění, nevyloučí mě z něj, případně že budeme dodržovat zákoník práce a po třetím prodloužení budeme mít na dobu neurčitou.

X X X

 Mama bratov Pospíšilovcov sa obula do trénera Országha. Kiko a Maťo boli outsideri

Slová niekdajšieho kapitána národného tímu a dnes generálneho manažéra slovenskej hokejovej reprezentácie Miroslava Šatana zdvihli nejedno obočie.

Súhra bratskej dvojice Kristiána a Martina Pospíšilovcov bola miestmi ozdobou MS.

Po tom, čo reprezentačný výber skončil pred bránami štvrťfinále sa Šatan posťažoval na výkony arbitrov.

„Podali sme podnet na nie najlepšie výkony rozhodcov a odpoveďou bolo, že sme v posledných dvoch zápasoch mali českého rozhodcu. Čo vám na to mám povedať? Je to zbytočné komentovať,“ uviedol Šatan.

Ten pochválil prínos bratov Kristiána a Martina Pospíšilovcov.

Aj kamaráti z New Yorku budú jeden deň nepriateľmi

„Kľúčoví hráči, ktorí nás potiahli a v prvej formácii bojovali. Niekedy to bolo s emóciami, ale tie k hokeju patria. Prináša zápasom správny náboj. Boli sme s nimi spokojní,“ doplnil Šatan.

Český server isport.cz upozornil aj na reakciu mamy útočníkov Calgary Flames a Komety Brno. Katarína Pospíšilová nebola spokojná s herným vyťažením svojich synov.

„Nedá sa vyhrať, keď potencionálni lídri majú ice-time pomaly rovnaký ako štvrtá päťka. Kurňa, na prvom mieste musí byť snaha vyhra’t MS. Pozrite sa na top tímy.

Švédi, Kanaďania, Česi majú jasnú hierarchiu. Keď sa láme zápas a ide o všetko, ich najlepší hráči skrátka hrajú viac.

Funguje to tak všade. Kiko a Maťo mali formu na tom, aby tím potiahli do štvrťfinále. To sa vám však podarí ťažko, keď vás tréner vyuźiva skoro ako outsiderov. Tak sa to proste nerobí,“ napísala Katarína Pospíšilová.

 X X X

 Žena popsala stovky znásilnění. Podle soudů lhala. Ústavní soud vytkl práci sůdcu.

Soudy se například nedostatečně zabývaly SMS zprávami partnerů

Tvrdila, že ji partner roky nutil k sexu a ve stovkách případů znásilňoval. Policie případ odložila a žena nakonec sama skončila před soudem za křivé obvinění. Dostala podmínku a měla bývalému partnerovi zaplatit odškodnění. Ústavní soud teď verdikty zrušil s tím, že justice bagatelizovala její obhajobu, pracovala se stereotypem „ideální oběti“ a neprokázala, že žena vědomě lhala.

Ústavní soud zrušil rozhodnutí plzeňských soudů i Nejvyššího soudu, které ženu potrestaly za křivé obvinění bývalého partnera ze znásilnění. Dostala rok vězení s podmíněným odkladem na 20 měsíců a měla bývalému partnerovi zaplatit 20 tisíc korun jako náhradu nemajetkové újmy.

Podle obecných soudů žena vědomě lhala o tom, že ji partner v letech 2012 až 2013 ve stovkách případů znásilňoval. Tvrzení měla použít ve sporu o péči o dítě, aby bývalého partnera diskvalifikovala jako otce. Policie původní podezření ze znásilnění odložila a právě to soudy označily za hlavní důkaz křivého obvinění.

ÚS: Výpověď ženy soudy bagatelizovaly

„Neprokázání tvrzení o sexuální trestné činnosti ještě neznamená, že muselo jít o křivé obvinění,“ uvedl soudce zpravodaj Tomáš Langášek. Soudci zdůraznili, že samotné neprokázání znásilnění ještě automaticky neznamená, že si žena vše vymyslela. „Neprokázání obvinění značí pouze nedostatek průkazných důkazů, nikoliv pozitivní závěr o jeho nepravdivosti či úmyslu někoho křivě obvinit,“ stojí v nálezu.

Podle Ústavního soudu obecné soudy nedostatečně prověřily, zda žena skutečně jednala v přímém úmyslu bývalého partnera poškodit. Kritizoval i způsob, jakým soudy pracovaly s její obhajobou. „Trestní soudy obhajobu stěžovatelky v určité míře bagatelizovaly a v důsledku toho neprokázaly naplnění všech znaků skutkové podstaty – včetně zavinění ve formě přímého úmyslu – mimo jakoukoliv rozumnou pochybnost,“ uvedl Ústavní soud.

Tomáš Langášek během vyhlášení nálezu k případu ženy odsouzené za křivé obvinění ze znásilnění. Ústavní soud podle něj pouze posuzoval, zda soudy dostatečně prokázaly úmyslné lhaní. 

Žena tvrdila, že soužití s partnerem vnímala jako sexuálně násilné a traumatizující. Poukazovala také na znalecký posudek, podle kterého mohla některé praktiky subjektivně vnímat jako znásilnění, i když je partner mohl chápat jinak.

Znásilnění nebo drsné praktiky?

Žena tvrdila, že jí bývalý partner opakovaně nutil k sexu, zamykal ji v ložnici, tlačil ji na postel a ignoroval její odmítání i zdravotní problémy. Tvrdila také, že ji nutil k orálnímu sexu, přičemž ji měl chytat za vlasy a tlačit její hlavu k přirození.
Žena uváděla, že se bránila slovně i fyzicky. Ústavní soud v této souvislosti zdůraznil, že obecné soudy nedostatečně pracovaly i se znaleckým posudkem, podle kterého mohla některé praktiky subjektivně vnímat jako znásilnění, zatímco partner je mohl chápat jako „drsnější sexuální aktivitu“.

Obecné soudy ale podle Ústavního soudu tuto argumentaci prakticky odmítly jen s odkazem na to, že žena byla příčetná a chápala důsledky svého jednání. Ústavní soud to označil za chybný postup. „Spornou nebyla otázka trestní odpovědnosti stěžovatelky, nýbrž zda došlo k úmyslnému lhaní,“ stojí v nálezu.

SMS zprávy měly dokázat nátlak

Významnou roli v případu hrála také elektronická komunikace mezi bývalými partnery. Žena tvrdila, že zprávy dokazují sexuální nátlak ze strany partnera. Obecné soudy je ale označily za nerelevantní. Ústavní soud s tím nesouhlasil a citoval několik zpráv, které muž ženě poslal.

„A kdyby te napadlo se sem nekdy vratit tak ja chci sex každý den!! A jestli odmitnes bude peklo!!! Nevyspis se dokud neroztahnes nohy!!!“

Nebo: „A budes rikaz ze jsi sukala!!! Jednou za rok ty frigido !! A pak trikrat pod nátlakem !!“

 Podle Ústavního soudu nelze takové zprávy jednoduše odmítnout bez hlubšího hodnocení. „Automatické odmítnutí obsahu těchto zpráv jako nerelevantních bylo v rozporu s povinností pečlivého a nepředpojatého hodnocení předestřené obhajoby,“ uvedl soud.

Soudy měly podle nálezu posoudit, zda komunikace nedokresluje komplikovaný vztah mezi partnery a zda nepodporuje tvrzení ženy, že byla ve vztahu vystavena nátlaku, který sama vnímala jako násilí.

ÚS kritizoval „mýtus ideální oběti“

Ústavní soud se ostře vymezil i vůči úvahám nižších soudů, že kdyby žena skutečně čelila znásilňování, svěřila by se o tom dříve svým známým. Žena přitom vysvětlovala, že mlčela kvůli studu, finanční závislosti, snaze vztah zachránit a víře, že se partner změní.

Soudci upozornili, že obecné soudy pracovaly se stereotypem takzvané ideální oběti. „Předpoklad obecných soudů, že kdyby ke znásilnění došlo, stěžovatelka by se svěřila svědkyni, se blíží modelaci tzv. ideální oběti,“ stojí v nálezu. Takový stereotyp už přitom Ústavní soud v minulosti označil za protiústavní.

Langášek: Musí existovat praktická jistota

Ústavní soud současně zdůraznil, že svým nálezem nerozhodl ani o tom, zda muž ženu skutečně znásilňoval, ani o tom, zda se žena dopustila křivého obvinění. Posuzoval pouze to, zda soudy její vinu prokázaly bez rozumných pochybností. „Nikdo z aktérů případu se vyhlášení nálezu nezúčastnil,“ uvedl Langášek.

Ve stejný den se Ústavní soud zabýval i opačným případem. Zastal se muže odsouzeného za opakované znásilňování ženy, kterou měla od dětství v péči partnerka obžalovaného. Podle Langáška oba případy spojuje stejný princip. „Nelze odsuzující trestní rozsudek založit na základě nějakých domněnek o pravděpodobnosti. Musí být praktická jistota, že k trestným činům došlo,“ řekl soudce. Eva Paseková, ceskajustice

X X X