RUSKO   CHCE  DOHNAT  UKRAJINU  KE  KAPITULACI,  JAKO  STALIN NĚMECKO. Ing. Proubek: Tato hra spočívá v tom, že dvě auta jedou velkou rychlostí proti sobě. A ten řidič, který se svým autem uhne dřív, je srab. Tak mi připadá současný stav mírových jednání mezi Spojenými státy a Íránem. Každá ze stran jednání se tváří jakoby dohodu s tou druhou stranou vlastně vůbec nepotřebovaly.

Američané sází na to, že Írán je, v důsledku blokády jeho přístavů (což je porušení mezinárodního práva) a nemožnosti vyvážet ropu a další exportní komodity, připravován o obrovské finanční příjmy. Což ve svých důsledcích zvyšuje – podle Američanů – jeho  ochotu k uzavření mírové smlouvy, která bude co nejvýhodnější pro Spojené státy a jeho spojence, Izrael.

Naopak, Írán předpokládá, že prezident Trump a jeho vláda se postupně dostávají pod tlak mezinárodního společenství i amerického veřejného mínění v důsledku růstu cen ropy, zemního plynu a dalších komodit. Obě dvě premisy, oba dva předpoklady jsou v zásadě racionální. Respektive mají racionální jádro. Spojené státy ovšem nebojují se státem, který leží v Evropě. Írán je státem s pozoruhodně dlouhou historii a historickou pamětí. Není to země, která by se chtěla podvolit vojenskému a politickému tlaku bez boje. Dosavadní výsledky války ostatně nenasvědčují tomu, že by se Írán měl a chtěl položit na lopatky.

Írán prakticky nelze vojenský porazit. Jak chcete porazit zemi, která má přes 90 milionů obyvatel, zůstává vnitřně koherentní a má velké odhodlání uhájit svou suverenitu, zejména pokud jde o disponování s vlastním nerostným bohatstvím. Íránské vedení se nepochybně poučilo ze zkušeností Vietnamu a Afghánistánu. Čím víc  Američané útočili na strategické síle v Severním Vietnamu, čím více ničili jeho infrastrukturu, tím méně bylo severovietnamské vedení ochotno k jakýmkoliv politickým ústupkům. A stejně tak nebylo ochotno k politickým ústupkům ani tehdy, pokud Američané přerušili vojenské útoky na Severní Vietnam.

A mezitím pracovalo proti americké vládě vlastní veřejné mínění. Pokud americký prezident sází  na to, že má dostatek času na řešení, s ohledem na to, že doplňovací volby do Kongresu USA jsou až začátkem listopadu, velice se mýlí. Čas Trump prostě nemá.

Potřeboval by i s ohledem na své spojence v Evropě a na spokojenost americké veřejnosti pokud jde o ceny pohonných hmot, ukončit konflikt co nejrychleji. A čím rychleji konflikt bude chtít ukončit, tím vyšší politickou cenu bude muset zaplatit. Představa, že se Írán vzdá programu rozvoje balistických raket a zůstane tak nahý v současném rozbouřeném světě, je úplně lichá. Stejně tak je naivní představa, že Írán předá obohacený uran do rukou Spojených států.

To je představa, která musí u trochu realisticky uvažujícího člověka vyvolat jenom útrpný úsměv.

Jiná věc je ovšem snaha Spojených států obnovit normální provoz v Hormuzském průlivu s tím, že zůstane součástí mezinárodních vod. To je zcela správný politický cíl, ale za jeho akceptování budou muset Američané něco ve vyjednávání politicky zaplatit.

Ing. Jiří Paroubek, expremiér ČR, server  vasevec.cz

X X X

Milanović odmítl výhružky pobaltských politiků Kaliningradu

Chorvatský prezident Zoran Milanović kritizoval výzvy pobaltských představitelů k útoku na Kaliningradskou oblast a označil taková prohlášení za nezodpovědná. Jeho vyjádření citovala tisková služby úřadu prezidenta.

„Výzvy a prohlášení, která slýchám týden co týden od vysoce postavených představitelů některých pobaltských zemí o nutnosti útoku na Kaliningradskou oblast, jsou nezodpovědné. To je víc než nezodpovědné. Takové věci se nemohou  říkat.“  Milanović to uvedl na slavnostním ceremoniálu u příležitosti Dne chorvatské armády a 35. výročí ozbrojených sil země.

Podle něj musí země NATO nejen projevit solidaritu, ale také nést odpovědnost za svá prohlášení a činy. Milanović připomněl, že chorvatské jednotky a technika jsou v Litvě v rámci jejich spojeneckých závazků.

Chorvatský prezident také prohlásil, že svět je „na pokraji chaosu“ a že Evropa se již nemůže v otázce bezpečnosti spoléhat na Spojené státy. Domnívá se, že evropské země musí rozvíjet vlastní obrannou spolupráci a společně vyvíjet zbraně a vojenské technologie.

Litevský ministr zahraničí Kęstutis Budrys dříve prohlásil, že NATO má v případě potřeby schopnost zaútočit na ruské vojenské objekty v Kaliningradu. Tiskový mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov reagoval tím, že takové myšlenky prohlásil za hraničící s šílenstvím. Server vasevec.cz

X XX

Kyjev chce vrátit ostatky kontroverzních nacionalistů. Rozčílil Poláky i Izrael.

Ruskem rozpoutaná válka na Ukrajině prolomila v zemi další tabu – oslavu kontroverzních nacionalistických hrdinů. Dokládá to nedávná repatriace a pohřeb s vojenskými poctami rozporuplného odbojáře Andrije Melnyka. Vůdce Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN), která za druhé světové války bojovala proti Sovětům a za vznik nezávislé Ukrajiny, spolupracoval s nacisty.

Navrácení ostatků Melnyka a jeho manželky z Lucemburska teď otevírá dveře pro repatriaci i dalších polarizujících ukrajinských osobností pochovaných v zahraničí – mezi nimi například původního zakladatele OUN Jevhena Konovalece a spekuluje se i o nechvalně známém Stepanu Banderovi.

Ostatky Melnyka byly znovu pochovány v nově vznikajícím Národním památníku na vojenském hřbitově u Kyjeva, kde jsou pochováváni hlavně vojáci padlí v nynější válce s Ruskem.

Členové OUN se během války podíleli na vyvražďování Židů a bojovali v rámci jednotek SS.

X X  X

Ďalší škandál na obzore? Umožní Zelenskyj uložiť urnu s popolom Banderu do zeme pri Kyjeve?

Hrdina i netvor? Určite nielen ukrajinský vlastenec, ale aj kolaborant s nacistickým Nemeckom. Obdivovaný, no tiež preklínaný Stepan Bandera sa možno navždy vráti do vlasti. Ako popol v urne, ktorú by vložili do jeho rodnej zeme. Na Ukrajine sa totiž vážne hovorí o tom, že niekdajší vodca ukrajinských nacionalistov by si zaslúžil, aby mal hrob na cintoríne v blízkosti Kyjeva.

Obdivovatelia Stepana Banderu s jeho portrétom na pochode v Kyjeve (snímka je z prvého dňa v roku 2022). Tento ukrajinský nacionalista sa narodil 1. januára 1909 a zomrel 15. októbra 1959 po atentáte v Mníchove.

Pravda vo svete s Alexandrom Dulebom: Rusko stráca Kaukaz. Do regiónu vstupujú USA aj Turecko, Európa opäť mešká

Južný Kaukaz bol dlhé roky vnímaný ako nestabilná postsovietska periféria. Dnes sa však mení na jeden z najdôležitejších geopolitických priestorov sveta.

Prečo Bandera rozdeľuje ľudí? Išiel tvrdohlavo za splnením svojho sna, ktorý videl vo vzniku nezávislej Ukrajiny. Túžil po samostatnom štáte, ktorý by sa odtrhol od Sovietskeho zväzu ovládaného z Moskvy. Pôsobil v extrémnych podmienkach, využíval teroristické metódy.

Za teroristu ho považovali v Poľsku už v roku 1934, keď sa podieľal na atentáte na ministra vnútra. Bola to pomsta za prístup Bronislawa Piereckého k príslušníkom ukrajinskej národnostnej menšiny vo východnej Haliči. Za vraždu Pierackého odsúdili Banderu na smrť, ale nakoniec mu verdikt zmenili na doživotie. Z väzenia sa dostal na slobodu vďaka hitlerovcom: v septembri 1939, keď nacisti napadli Poľsko.

O Banderovi by sa dala napísať kniha, nateraz uzavrime jeho príbeh stručnými údajmi. Keď Nemci v júni 1941 vtrhli do Sovietskeho zväzu, v Ľvove vyhlásil nezávislosť Ukrajiny. Ešte predtým vytvoril vojenskú jednotku, ktorá spadala pod velenie wehrmachtu. HItlerovi sa nepozdávala idea ukrajinskej nezávislosti, preto Banderu deportovali do koncentračného tábora v Sachsenhausene. Bol však prominentný väzeň, lebo za mrežami ho mohla navštevovať jeho manželka. Medzitým Banderovi muži v uniforme po boku nacistov plienili Sovietsky zväz, pričom vyhľadávali Židov, aby ich zabíjali.

O premiestnení urny s popolom Banderu z Nemecka na Ukrajinu sa teraz hovorí po tom, čo pri Kyjeve uložili do hrobu telesné pozostatky iného ukrajinského nacionalistu. Bol ním Andrij Melnyk, ktorý sa svojho času názorovo rozišiel s Banderom. Na ceremónii na cintoríne sa zúčastnil prezident Volodymr Zelenskyj a ďalší významní ukrajinskí štátni predstavitelia, čo sa stretlo s kritikou Izraela, pretože aj Melnyk sa spolčil s nacistami. Teraz už zostaňme v súčasnosti.

Šéf Ukrajinského ústavu národnej pamäti Oleksandr Aľfiorov povedal, že sa uvažuje o prenesení telesných pozostatkov a urien s popolom veľkého počtu Ukrajincov zo zahraničia. Má ísť o rodákov, ktorí zomreli v exile v rôznych fázach dejín. Aľfiorov poznamenal, že svoj hrob na Ukrajina by mohol mať aj Bandera.

Nebožtík má priamych potomkov, takže preto ukrajinské úrady by potrebovali ich súhlas (mediálne známy je Banderov vnuk). „Rodina nie je proti opätovnému pohrebu. Existujú však obavy zo súčasnej vojny, počas ktorej by mohol byť ohrozený hrob na Ukrajine,“ citovali ukrajinské médiá Aľfiorova.

Dá sa predpokladať, že Zelenskyj nenamieta, aby Bandera spočinul navždy na Ukrajine. „Existuje politická vôľa v Kyjeve, aby bol znovu pochovaný,“ povedal pre server Hromadske Bohdan Červak, predseda Organizácie ukrajinských nacionalistov, stále existujúcej ustanovizne, ktorú Bandera založil v roku 1929. Červak naznačil, že by to bolo symbolické posmrtné zmierenie medzi Banderom a Melnykom, ktorí sa ideovo rozišli po vypuknutí druhej svetovej vojny.

Premiestnenie urny z cintorína v Bavorsku do Kyjeva podmieňuje súhlasom pozostalých aj Nemecko. Súčasný hrob Banderu sa nachádza v Mníchove, kde ho v roku 1959 zabil agent KGB. Zavraždený mal vtedy päťdesiat rokov.

Pripomeňme, že po uložení rakvy s Melnykom prišla kritická reakcia zo židovského štátu. Izrael vyslovil poľutovanie nad ceremóniou na počesť tohto ukrajinského nacionalistu na cintoríne neďaleko Kyjeva. „Nie je možné ignorovať historickú pravdu a pamiatku obetí zavraždených nacistami a ich prisluhovačmi,“ upozornilo izraelské ministerstvo zahraničných vecí na sociálnej sieti X.

Keby na cintoríne pribudol spopolnený Bandera, takmer určite by z Izraela zazneli podobne ostré slová. Možno ešte silnejšie. Keď v januári 2021 pochodovali cez Kyjev stúpenci Banderu pri príležitosti výročia jeho narodenia, vtedajší ambasádor židovského štátu Joel Lion na sociálnej sieti Twitter napísalo toto: „Dôrazne odsudzujeme akékoľvek glorifikovanie kolaborantov s nacistickým režimom. Je načase, aby sa Ukrajina vyrovnala so svojou minulosťou.“

Časopis Reflex pred dvomi rokmi vo svojej reportáži upozornil na páchanie brutálnych šialeností, ktorými sa vyznačovali banderovci: „Sťahovanie ľudí zaživa z kože, brutálne znásilňovanie alebo rozrezávanie brucha tehotným ženám – to je len zlomok krutostí, ktoré páchali na nevinných ľuďoch. Bez akéhokoľvek ohľadu na vek či pohlavie.“ Dodajme, že veľkú časť obetí tvorili Židia.

Medzi tými, čo podporujú uloženie Banderovej urny do ukrajinskej zeme, je napríklad niekdajší prezident Viktor Juščenko. Zmienil sa o tom pred ceremóniou v prípade Melnyka: „Ukrajinský panteón národnej slávy nemôže byť hotový, pokiaľ naši veľkí synovia zostávajú v cudzích krajinách,“ napísal Juščenko na sociálnej sieti Facebook. Medzi týmito synmi národa vidí aj Banderu.

Úvahy o novom hrobe Banderu vyvolali extrémne silnú kritiky v Moskve. Pochopiteľne, nič iné sa nedalo očakávať. Ruský prezident Vladimir Putin totiž odôvodňuje inváziu na Ukrajinu aj potrebou jej „denacifikácie“. V rámci informačnej vojny Rusi využili Melnykov i Banderov prípad takpovediac na smeč svojej propagandy.

„Hej, ty čudák v zelenom, nebojíš sa, že si dnes po teba príde tvoj dedo a uškrtí ťa svojou kostnatou rukou?“ napísal obrazne na sociálnej sieti Maks ruský exprezident Dmitrij Medvedev po druhom pohrebe Melnyka v súvislosti, s tým, že starý otec Zelenského bojoval v radoch Červenej armády proti nacistickému Nemecku. Hovorkyňa ruského ministerstva zahraničných vecí Maria Zacharovová vyhlásila, že keby Organizácia ukrajinských nacionalistov uspela vo vojne, starý otec Zelenského by ako červenoarmejec skončil v plynovej komore.

Nezostalo len pri pichľavých výrokoch z Moskvy. Vo Varšave si nedal servítku pred ústa bývalý poľský prezident a nositeľ Nobelovej ceny za mier Lech Walesa. Najprv Zelenskému odkázal, že po opätovnom pochovaní Melnyka stratil jeho podporu. A na Facebooku doplnil tieto slová na adresu ukrajinského prezidenta: „Pri uctievaní banditov Organizácie ukrajinských nacionalistov zranil mňa a všetkých našich padlých krajanov. V súvislosti s tým som si verejne sňal z hrude ukrajinskú vlajočku.“

 Rusko spustilo rozsiahly raketový a dronový útok na Ukrajinu

Ruská armáda spustila v piatok večer rozsiahly útok na Ukrajinu, do ktorého opäť nasadila rakety i drony. Letecký poplach vyhlásili v Kyjeve aj vo viacerých oblastiach na západe Ukrajiny. Informovala o tom ruská redakcia stanice BBC, píše TASR.

Ruská armáda spustila v piatok večer rozsiahly útok na Ukrajinu, do ktorého opäť nasadila rakety i drony. Letecký poplach vyhlásili v Kyjeve aj vo viacerých oblastiach na západe Ukrajiny. Informovala o tom ruská redakcia stanice BBC, píše TASR.

Ukrajinská armáda v piatok vo večerných hodinách varovala pred ruskými riadenými strelami smerujúcimi na Kyjevskú, Vinnyckú, Charkovskú a Černihivskú oblasť. Korešpondenti ukrajinskej verejnoprávnej televízie Suspiľne hlásili v Kyjeve výbuchy.

BBC doplnila, že počas piatka bol v ukrajinskej metropole letecký poplach pre hrozbu raketových útokov vyhlásený už štyrikrát. Najnovší poplach sa začal krátko po 19.00 h miestneho času.

Pred touto vlnou útokov v piatok opakovane – celkovo trikrát – varoval aj ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, ktorý sa odvolával informácie od ukrajinských tajných služieb a vojenskej rozviedky.

Najprv o tom hovoril počas stretnutia s rakúskym spolkovým kancelárom Christianom Stockerom. Varovanie následne zopakoval po rokovaní s ukrajinským ministrom zahraničných vecí Andrijom Sybihom a neskôr aj vo svojom príspevku na platforme Telegram.

X X X

Zelenskyj v piatok upozornil, že Rusko by mohlo podniknúť novú vlnu útokov. V príspevku na platforme Telegram pritom uviedol, že podľa dostupných informácií hrozí bezprostredný a rozsiahly úder, informuje TASR podľa správy agentúry DPA.

Zelenskyj ďalej poznamenal, že taktika Ruska jasne ukazuje pretrvávajúcu snahu Moskvy o výhradne vojenské riešenie tohto konfliktu. Opätovne preto vyzval západných partnerov Ukrajiny na dodanie systémov protivzdušnej obrany, predovšetkým na obranu proti balistickým raketám.

Ruská armáda pritom cez uplynulý víkend podnikla masívny útok na Ukrajinu a najmä na jej hlavné mesto Kyjev, pričom nasadila aj novú balistickú raketu stredného doletu Orešnik. Moskva následne avizovala, že v útokoch na Kyjev bude pokračovať.

Zelenskyj spresnil, že o prípravách Ruska na ďalšie údery hovoril aj s rakúskym kancelárom Christianom Stockerom. Zároveň informoval, že s rakúskym kancelárom prediskutoval možný vstup svojej krajiny do Európskej únie. „Očakávame, že prvý klaster sa otvorí už v júni,“ napísal Zelenskyj na Telegrame.

X X X

Ukrajina zmenila priebeh vojny. Nová stratégia Kyjeva je zničujúca?

Ukrajina výrazne zmenila situáciu vo vojne s Ruskom vďaka rozsiahlej výrobe útočných dronov a novým spôsobom ich nasadzovania. Kyjev nimi nielen brzdí ruské útoky na fronte, ale čoraz častejšie prenáša bojové operácie aj na územie Ruska, a to v čase slabnúcej podpory zo strany USA.

Ukrajinský salvový raketomet páli na ruské pozície.

Jedným z kľúčových faktorov je podľa denníka Financial Times (FT) ukrajinská vojensko-technologická spoločnosť Fire Point, ktorá denne vyrába približne 300 dronov FP-1 a FP-2 dlhého a stredného doletu. Cena jedného stroja je asi 50-tisíc eur. Spoluzakladateľ firmy Denys Štilerman uviedol, že drony sa pravidelne používajú na útoky proti ruským cieľom vrátane oku.

Ukrajinské jednotky podľa neho používajú aj nové taktiky. Dron FP-1 môže slúžiť ako „materský“ stroj, ktorý do oblasti cieľa dopraví dva výbušninami vybavené kvadrokoptéry. Tie potom čakajú pri letisku a útočia na ruské lietadlá.

Prezident Volodymyr Zelenskyj tvrdí, že pomer síl sa v poslednom období posunul v prospech Kyjeva. „Tento mesiac sa dynamika zmenila v náš prospech, v prospech Ukrajiny. Udržiavame viac pozícií a spôsobujeme viac škôd,“ povedal podľa FT. Dodal, že mimoriadny význam majú ukrajinské útoky dlhého dosahu na území Ruska.

Šéfka ukrajinskej misie pri NATO Aľona Hetmančuková vyhlásila, že krajina je „v jednej z najsilnejších pozícií od začiatku vojny“, keďže je menej závislá od partnerov. Ukrajinskí vojenskí predstavitelia aj západní experti podľa FT hovoria, že armáda je silnejšia než kedykoľvek predtým, pretože výpadky americkej pomoci kompenzuje väčšou európskou podporou a rastúcou vlastnou výrobou.

Azov je späť v Mariupole. Nočná mora Rusov sa vrátila a devastuje logistiku.

Podľa ukrajinského ministerstva obrany sa za prvé štyri mesiace roka zvýšila výroba prieskumných dronov o 441 percent, útočných dronov stredného doletu o 312 percent a systémov hlbokého úderu o 53 percent. Produkcia FPV dronov na optickom vlákne vzrástla o 179 percent. Tieto stroje sú menej zraniteľné voči ruským systémom elektronického boja.

Predstaviteľ spoločnosti General Cherry Stanislav Hryšyn uviedol, že jeden z jej FPV dronov dokázal zostreliť ruský útočný vrtuľník Ka-52. „FPV drony zásadne menia tradičné vedenie vojny,“ povedal.

FT píše, že masová výroba bezpilotných systémov pomáha Ukrajine nahrádzať nedostatok vojakov a spomaľovať ruské útoky. Vojenský analytik Franz-Stefan Gady, ktorý často navštevuje front, tvrdí, že roje FPV dronov vytvárajú približne 20-kilometrovú „zónu ničenia“, vďaka ktorej Kyjev na niektorých úsekoch frontu získal paritu alebo výhodu v dronovej vojne.

„Ukrajina je pravdepodobne v máji 2026 v lepšej vojenskej pozícii, než bola v máji 2025, a problémy Ruska v roku 2026 sú systémovejšie než v roku 2025,“ uviedol Gady.

Kyjev sa podľa FT zároveň presúva od útokov na ruský ropný a plynárenský sektor k operáciám stredného dosahu zameraným na logistiku a zásobovacie reťazce ruskej armády. Medzi nové systémy patria FP-2 od Fire Point, Chmarynka od General Cherry a Hornet od americkej spoločnosti Swift Beat, ktorú založil bývalý šéf Googlu Eric Schmidt.

Bývalý príslušník ukrajinských síl bezpilotných systémov Dmytro Putiata uviedol, že nové drony umožňujú zasahovať ciele na vzdialenosti, ktoré Ukrajina nedosahovala minimálne od roku 2024, keď mala väčšie zásoby rakiet a systémov ako ATACMS, HIMARS či Storm Shadow. Podľa neho ruská armáda v súčasnosti nemá účinný spôsob, ako čeliť systematickému ničeniu skladov, systémov protivzdušnej obrany či radarov.

Rastúci tlak sa podľa FT prejavuje aj v Rusku. Ukrajinské dronové útoky sa stali pravidelným javom aj v oblastiach vzdialených od frontu vrátane Uralu. Index „osobného protestného potenciálu“ ruského štátneho sociologického centra VCIOM vzrástol v apríli na 25 percent, čo je najvyššia hodnota od začiatku vojny.

Rusko zažilo noc sirén. Miestnych vydesil prílet strely Flamingo a následná salva.

Ukrajinský minister obrany Mychajlo Fedorov uviedol, že ruská armáda prišla v marci a apríli približne o 35-tisíc vojakov zabitých alebo ťažko zranených. Kyjev tvrdí, že Rusko už päť mesiacov po sebe stráca viac vojakov, než dokáže mobilizovať. Podľa niektorých spravodajských odhadov môžu celkové ruské straty od začiatku plnohodnotnej invázie dosahovať 1,2 milióna zabitých a zranených. Šéfka britskej rozviedky Anne Keast-Butlerová tento týždeň vyhlásila, že zahynulo takmer pol milióna ruských vojakov.

Ukrajina však podľa západných odhadov tiež čelí vážnemu nedostatku personálu a jej straty môžu dosahovať 500-tisíc až 600-tisíc ľudí. Veliteľ ukrajinských síl bezpilotných systémov Robert Brovdi je napriek tomu presvedčený, že rýchlejšie sa vyčerpáva Rusko.

X XX 

Asistovaná sebevražda poštou: jeho balíčky s jedem zabily 14 lidí

Kanaďan obžalovaný kvůli smrti 14 lidí se v pátek u soudu přiznal, že jim pomohl k sebevraždám prodejem jedovatých látek. Přiznání mu zajistí nižší trest, neboť výměnou žalobci stáhli vážnější obvinění z vražd, napsal zpravodajský web BBC

Muž rozesílal balíčky s jedem do celého světa, podle úřadů jich poslal asi 1200 do 41 zemí, často lidem, s nimiž se seznámil na internetových diskusních fórech věnovaných sebevraždám.

K dopadení šedesátiletého Kennetha Lawa vedla spolupráce policistů z řady zemí včetně Británie, Itálie či Spojených států. Podle kanadské policie provozoval množství webových stránek, kde nabízel jedovaté látky pomáhající ukončit život.

Bývalý kuchař se v pátek přiznal, že pomohl k sebevraždě 14 lidí v Kanadě, podle BBC ale britská prokuratura uvádí, že jsou jím rozesílané látky spojené se smrtí 73 osob v Británii. Britské úřady sdělily, že britská justice se nebude případy samostatně zabývat a že je vezme v úvahu kanadský soud.

Jednou z údajných obětí otrávených látkou dodanou Lawem byl 22letý Brit Thomas Parfett, který za jed zaplatil 50 liber (1400 korun). Jeho tělo bylo nalezeno v roce 2021 v hotelu v anglickém městě Sunbury-on-Thames.

„Tom byl člověk, který měl opravdu radost ze života. Nacházel humor na těch nejpodivnějších místech. Často vzpomínám na jeho smích,“ řekl BBC jeho otec David. Stejně jako někteří další příbuzní obětí se snaží docílit, aby se Law dostal před soud i v Británii.

Parfett hovoří o tom, že britské úřady nedokázaly ochránit život obyvatel země a že by mělo být zahájeno veřejné vyšetřování. BBC požádala o vyjádření ministerstvo vnitra, které dosu

Miliardový zátah na firmy: Finančák má na mušce 130 holdingů, říká šéf daňové kontroly.

Ředitel sekce kontroly Generálního finančního ředitelství Jiří Žežulka prozradil, kam finanční úřady vyrazí na kontroly. 

Odhalit miliardové úniky na DPH je dnes pro finanční úřady díky datům relativně snadné. Stát se proto přesouvá do nových oblastí. Pod větší drobnohled se dostávají zaměstnanecké vztahy, digitální platformy i holdingové struktury využívané k daňové optimalizaci. Finanční správa už má podle šéfa daňové kontroly Generálního finančního ředitelství Jiřího Žežulky vytipováno asi 130 firem, u nichž očekává doměrky v řádu tří miliard korun. Co všechno díky novým datům úřady snáz odhalí?

Jak moc dnes finanční správa vidí pod ruce firmám a podnikatelům oproti době před digitalizací a zavedením výkazů, jako je například kontrolní hlášení?

Zavedení kontrolního hlášení v roce 2016 bylo opravdu tím prvním a největším přelomem v oblasti daňových kontrol a boje s daňovými úniky. Do té doby správce daně zkoumal transakci mezi dvěma podnikateli izolovaně a při fakturačním řetězci, který čítal pět až deset subjektů, fakticky skákal z jednoho subjektu na druhý, aby ověřoval splnění podmínek v celém řetězci. To bylo mnohdy časově náročné až téměř nemožné. Zároveň tehdy ještě nefungovala republiková příslušnost, takže se jeden finanční úřad dotazoval druhého. Bylo to zdlouhavé a mnohdy se nepovedlo ani ten fakturační řetězec v rámci prekluzivní lhůty pro daňovou kontrolu došetřit. Díky tomu, že dnes máme data z kontrolních hlášení, dokážeme dodavatelský řetězec zmapovat prakticky na první dobrou a díky celostátní kontrolní působnosti máme možnost celý řetězec prošetřit naráz u jednoho správce daně. To má samozřejmě velké výhody.

Kontrolní hlášení je pro nás jako jakákoliv další výměna informací, ať už v rámci republiky nebo v mezinárodním měřítku, zdrojem informací, který nám umožňuje lépe cílit daňové kontroly. Dnes se snažíme vyhnout tomu, aby kontrola byla plošná v celém rozsahu. Kontrola v úplném rozsahu znamená čas a náklady jak na naší straně, tak na straně subjektů. Snažíme se tedy cílit na konkrétní rizikové transakce a konkrétní problémy, které jsme identifikovali v datech, a vyhýbat se úplně plošným kontrolám.

Jsou dnes díky datům některé typy daňových úniků už prakticky neproveditelné?

Velké daňové úniky na DPH nebo neoprávněné odpočty v řádech milionů jsou dnes relativně snadno identifikovatelné. Je vidět, že se problémy na DPH dnes přelévají spíš do oblasti e-commerce, která ještě není datově úplně dobře podchycená. Typicky jde o celní režim 42, tedy proclení například v Nizozemsku a následný pohyb zboží po EU bez větší kontroly.

Zmínil jste také cílené kontroly, o těch se hodně mluví. V jakých oblastech už dokážete kontroly přesně zacílit a kam ještě pořád musíte chodit takříkajíc naslepo, protože data ještě nejsou k dispozici?

Kontroly naslepo dnes už fakticky neexistují. Vždycky k nim existuje nějaký důvod, ať už na základě informací nebo analýzy dat. Máme detailní informace k silniční dani a k DPH. Snažíme se pracovat i s daty, která směřují do daně z příjmů právnických a fyzických osob. Když to rozdělíme podle oblastí, tak nejlépe zmapovanou máme samozřejmě DPH. Skoro stoprocentně máme zmapovanou silniční daň. A teď hledáme další zdroje informací pro fyzické osoby a daň z příjmů právnických osob.

U daně z příjmů fyzických osob by mělo pomoct jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele, nebo ne?

Přesně tak. Jednak pomůže jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele, zároveň dalším zdrojem informací bude elektronická evidence tržeb. A samozřejmě je otázka, jakým způsobem pojmeme v České republice elektronickou fakturaci.

Elektronická fakturace se bude ale podle vyjádření ministerstva financí v Česku zavádět až v roce 2030. To je zatím daleko.

To záleží. Je pravdou, že v polovině roku 2030 musí fungovat povinná elektronická fakturace pro přeshraniční transakce. To je milník, který nemůžeme obejít. Bude ale záležet na ministerstvu financí a politické shodě, zda by nestálo za to zavést elektronickou fakturaci i pro tuzemské transakce. Především velký byznys asi nebude úplně šťastný z toho, že část svých faktur bude reportovat přes e-fakturu a část dál přes kontrolní hlášení.

Pro finanční správu by bylo přínosné, kdyby se to zavedlo co nejdřív pro obě oblasti?

Jsme rádi za každá data, která dostaneme. Takže pro nás jednoznačně ano. Pomohlo by to i v boji proti daňovým únikům. Problém kontrolních hlášení je v tom, že jejich potenciál se postupně vyčerpává. Objem daňových úniků na DPH kontinuálně klesá od zavedení kontrolního hlášení. Daňová mezera na DPH se nám v mezinárodním srovnání stále snižuje. Takže DPH už nepředstavuje tak rizikovou daň jako před deseti lety.

Elektronická fakturace by nám umožnila mít informace dřív. Dnes kontrolní hlášení dostáváme vždy 25. dne následujícího měsíce a chvíli trvá, než data zpracujeme. Reakční čas se tak může oddálit o 55 dnů od spáchání daňového úniku. U kvartálních plátců je to dokonce 115 dnů. Pokud bychom měli data z e-faktury online a k tomu dobudovanou analytiku, mohli bychom počínající daňový únik detekovat v reálném čase. Pro byznys by to mělo výhodu v tom, že bychom mohli upozornit na potenciální problém ještě před podáním daňového přiznání.

Finanční správa se chce ještě letos zaměřit na holdingy založené jen za účelem daňové optimalizace. Vytipováno má 130 společností a čeká daňové doměrky v řádu miliard korun. Ilustrační foto: Státní tiskárna cenin

Znamená to, že by podnikatelům odpadla povinnost typu „vědět měl a mohl“ a prověřování obchodních partnerů?

Úplně by neodpadla. Ale byli bychom byznysu nápomocni. Když vám přijde faktura od subjektu, který považujeme za rizikový, dokážeme online říct: „Pozor, váš dodavatel je z našeho pohledu problematický.“ Pak už záleží na každé společnosti, jestli nárok na odpočet z faktury opravdu uplatní, jestli si opatří více důkazních prostředků pro případnou kontrolu nebo například provedete zvláštní způsob zajištění daně a DPH odvede místo svého obchodního partnera.

Takže by to přispělo k posílení ochrany poctivých podnikatelů, aby se nedostali do spárů firem, které je chtějí využít?

Přesně tak. Nemohlo by se jim stát, že za tři roky přijde správce daně, zahájí kontrolu a překvapí je nějakým novým zjištěním. Nyní, když finanční úřad začne po třech letech zkoumat, co jste věděla nebo mohla vědět, je to pro byznys nevýhodné. Po třech letech se špatně dohledávají důkazní prostředky, lidé zapomínají a důkazní síla slábne. Kdybychom fungovali online, mohli bychom podnikatele dopředu varovat, aby byli připraveni a měli připravené materiály pro případnou kontrolu.

Byznysové lobby by tedy mělo podle vás tlačit ministerstvo financí, aby elektronickou fakturaci zavedlo co nejdříve? Byla by to pro něj výhoda? Zatím totiž ministerstvo říká, že s tím spěchat nehodlá. Přitom v okolních státech, jako je Německo, Slovensko nebo dokonce Polsko, se už elektronická fakturace postupně zavádí.

Myslím si, že je to v zájmu nás všech – byznysu i státu. Pokud budeme v rámci V4 jediní bez e-fakturace pro tuzemské transakce, může se stát, že se daňové úniky přesunou právě k nám.

To se běžně děje. Migrace podvodů napříč Evropskou unií je historicky známá a zmapovaná. Viděli jsme to například, když v roce 2015 Polsko a Slovensko zavedly reverse charge na obiloviny (přesunutí povinnosti přiznat a odvést DPH z dodavatele na odběratele – pozn. red.). Podvody se přesunuly do České republiky. Je tedy v zájmu státu mít adekvátní nástroje jako okolní stát

 Říkal jste ale, že pro plnohodnotné využití dat z e-fakturace musíte nejprve dobudovat analytiku, abyste mohli firmy varovat online. Jak náročné by to bylo?

Nebylo by to jednoduché. Na druhou stranu už s tím máme zkušenost. Ve finanční správě na Slovensku, kde jsem dříve působil, jsme o tom uvažovali podobně. Dobudovat takový systém zabere rok až rok a půl intenzivní práce, když na to stát dá peníze. Hodně záleží na tom, jakým způsobem by se e-fakturace zavedla. Jedna varianta je pouze pro přeshraniční transakce. Druhá pro tuzemské. A třetí, krajní varianta, je rozšíření i na B2C obchody, jako je tomu například v Chorvatsku. V takovém případě bychom mohli téměř každému předvyplnit daňové přiznání. Těžit by tak z toho mohl prakticky každý.

A B2C dává smysl? Nedubluje to vlastně elektronickou evidenci tržeb?

To záleží. Mnoho transakcí bude probíhat bezhotovostně a bez osobního kontaktu. Tam bychom to jen doplnili o data z EET a malým podnikatelům bychom dokázali přiznání vyplnit prakticky stoprocentně.

To by pro ně znamenalo velkou úlevu. A možná i pro vás, protože by nedocházelo ke zbytečným chybám?

Přesně tak. Předvyplňování je cesta. Všechny státy Evropy se soustředí na to, aby měly možnost v maximální míře předvyplnit daňové přiznání. Když ho předvyplníme my, prostor pro omyly a chyby se výrazně zmenšuje.

Když jsme u předvyplňování, částečně k tomu má pomoct i jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele. Teď už se data začínají sbírat, ale letos se ještě systém dotváří a firmy musí první tři měsíce roku data doplňovat zpětně. Kdy tedy budou data z jednotného měsíčního hlášení pro vás fakticky využitelná?

Počítáme s tím, že s těmi daty pro účely předvyplnění začneme pracovat ve zdaňovacím období 2027. To znamená, půjde-li všechno dobře, a já si myslím, že půjde, mohli bychom první přiznání předvyplnit za zdaňovací období 2027, tedy před březnem 2028.

Díky jednotnému měsíčnímu hlášení uvidíte jaké typy chyb nebo podvodů, které jste dosud neviděli?

Určitě tam vychytáme základní chyby, jako je dvakrát podepsané prohlášení u dvou různých zaměstnavatelů, duplicitně uplatněné slevy nebo problémy s odčitatelnou položkou na manžela či manželku, kdy například poplatník zapomene zaúčtovat některé příjmy manžela či manželky, a uplatní tak slevu neoprávněně. Budeme také schopni už v průběhu roku upozorňovat zaměstnavatele, že u nich může být problém. Dnes to dotváříme ex post prostřednictvím daňového echa, které slouží jako preventivní nástroj finanční správy pro upozornění poplatníků na možné chyby či nesrovnalosti a umožňuje jejich dobrovolnou nápravu.

Co se týká podvodů, tak obecně pro podvody na závislé činnosti dnes máme informační bázi velmi malou. Díky jednotnému měsíčnímu hlášení se nám okruh informací rozšíří a budeme schopni reagovat už v průběhu zdaňovacího období ještě před podáním závěrečného vyúčtování.

Podnikatelé by měli stát o e-faktury. Díky nim dokáže finanční správa firmy včas varovat před problematickými dodavateli, říká Jiří Žežulka. Foto: GFŘ

Co si pod podvody na závislé činnosti představit?

Představte si variantu, že máte fakturační řetězec mezi několika subjekty a na konci je výrobní továrna. Ve fakturaci se fakturuje nějaké dílo nebo výroba na výrobní lince, ale nikdo v tom řetězci nemá zaměstnance nebo odvádí odvody v nepoměru k tomu, kolik tam lidí pracuje.

Mluvíme tedy o zastřeném agenturním zaměstnávání nebo švarcsystému?

O zastřeném agenturním zaměstnávání. U švarcsystému je to složitější, protože tam je vždy potřeba zkoumat objektivní znaky švarcsystému, jak tomu dnes říkají soudy. Ale minimálně jako zdroj informací pro výběr na kontrolu to i tam určitě pomůže.

S čím dalším může jednotné měsíční hlášení pomoci v kontrolní činnosti?

Zlepší se i vymahatelnost daňových nedoplatků. Údaje z jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele využijí správci daně pro lepší postihování pohledávek prostřednictvím srážek ze mzdy. I pro naše vymáhací útvary to bude velká pomoc. A je to také otázka dalšího zpracování dat. Fakticky díky tomu získáme detailní přehled o platech v národní ekonomice. Umím si představit i spoustu statistických využití, ale to už jsme mimo oblast správy daní.

Vraťme se ještě k e-fakturaci. Slovensko ji chce mít už od příštího roku. Co je tam jinak, že oni to zvládnou, a my ne?

Slovensko tvrdí, že ji bude mít od příštího roku, ale mají to postavené trochu jinak. Kolegové si v legislativě nechali kontrolní výkaz. Vybudovali tedy e-fakturu, ale analytiku nechávají postaru. Subjekty tak budou vykazovat data jak v e-faktuře, tak v kontrolním výkazu. Myslím si, že to není cesta, kterou bychom se chtěli vydat.

Vy byste po zavedení e-faktury tedy nejraději zrušil kontrolní hlášení?

Ano. Nemůžeme chtít po podnikatelích, aby nám reportovali dvakrát totéž. To by nebylo fér. Otázka zůstává, kdy to udělat. Hodně bude záležet na kapacitách a politické vůli.

Kdyby záleželo čistě na vás a na tom, kdy by byla finanční správa schopná se připravit i analyticky, jaký termín by dával smysl?

Čistě věcně bych to viděl na polovinu roku 2029.

Takže zhruba o rok dřív než vyhlásilo ministerstvo financí.

Přesně tak.

Pojďme ještě k datům z mezinárodní výměny informací. Co z nich dokážete vyčíst?

Ilustrační foto: Unsplash

Využíváme výměnu podle DAC7, což jsou informace o příjmech z elektronických platforem, jako je Airbnb, Booking, platformy pro taxislužbu nebo například příjmy českých umělců z videoplatforem. Další oblastí je CESOP, tedy informace o přeshraničních platbách. Když tyto informace položíme proti sobě, můžeme zjistit více neregistrovaných subjektů na území České republiky.

K čemu to vedlo například u e-shopů? Těm jste loni v létě avizovali, že se na ně zaměříte a aby se raději přihlásily samy.

Berte to tak, že naším cílem je správné stanovení daně. Jestli toho dosáhnu tím, že budu zahajovat daňové kontroly a dva roky vést důkazní řízení, nebo tím, že daňový subjekt pochopí chybu a dopřizná ji sám, je jedno a jsme rádi za výsledek v obou případech. Ta cesta upozornění dopředu je ale pro klienta přívětivější a méně náročná. Nezastírám, že i pro nás je tato varianta jednodušší.

Jaký tedy byl výsledek té letní e-shopové akce?

Nemáme ji ještě úplně vyhodnocenou. Nějaké výsledky už jsem viděl a nějaké peníze přišly. Netuším ale, kolik subjektů zareagovalo spontánně. Co ale víme stoprocentně, že zareagovaly i subjekty, které jsme ve výběru vůbec neměli. A to je právě krása dat a otevřenosti finanční správy. Mnohdy stačí transparentně říct: „Tohle je náš cíl, máme data a jdeme tímto směrem.“ A přizná se i někdo, s kým jsme vůbec nepočítali.

Budou podobný přístup rozšiřovat i do dalších oblastí?

Rádi bychom dopředu seznamovali daňové poplatníky s tím, co bude předmětem zájmu finanční správy vždy v následujícím roce. S paní generální ředitelkou o tom diskutujeme a rádi bychom první oblasti zájmu představili v lednu příštího roku pro celý rok 2027.

Můžete alespoň naznačit směr, kterým se chcete v příštím roce vydat?

Určitě se budeme věnovat umělým holdingovým strukturám, tedy těm založeným jen za účelem daňové optimalizace, kterými se obchází srážková daň při výplatě dividend. Očekáváme od toho velké peníze. Z prvotního výběru máme aktuálně vytipovaných asi 130 společností a očekávaný dopad na doměření daní je zhruba tři miliardy korun.

Když se mluví o dalším sběru dat, vždy se objeví obava z „Velkého bratra“. Jak to vysvětlit lidem, že sběr dat hraje ve výsledku v jejich prospěch?

Je to o nabídce určité dohody. Něco za něco. Když nám data poskytnete, nabídneme vám servis: předvyplníme přiznání, méně vás budeme zatěžovat kontrolami a vy se budete moct soustředit na svůj byznys. Jestli chceme mít stejnou pohodu při plnění daňových povinností jako v Estonsku, musí mít česká finanční správa podobná oprávnění jako estonská. Buď zůstaneme ve starém systému, kde každý všechno deklaruje sám a my ho budeme pravidelně kontrolovat, nebo přijmeme fakt, že státu více důvěřujeme.

Typickým příkladem je kontrolní hlášení. Za deset let si nepamatuji jediný případ medializovaného úniku dat z kontrolních hlášení. Ta data jsou striktně zabezpečená a finanční správa je kromě zákonných výjimek nikomu neposkytuje.

Budou-li data k dispozici, tak skutečně velkou část práce, kterou dnes věnuje podnikatel nebo jeho daňový poradce vyplňování daňového přiznání, převezmou naše systémy. Pokud budete používat portál Moje daně a identifikujete se přes datovou schránku nebo bankovní identitu, budeme mít potvrzení, že jste to vy, a vystavíme vám všechna data, která o vás máme.

Zbavíme se někdy klasických formulářů 90. let, kdy i přes portál Moje daně musíme stále vyplňovat kolonky místo toho, aby systém člověka navedl jednoduchými otázkami?

S tím musíte počkat, až oddělíme portál od zastaralého systému ADIS. Pak si s tím skutečně můžeme hrát.

Máme v plánu, že pokud se osvědčí náš pomocník pro podávání daňových přiznání, tak nám už nic nebrání udělat tam „chatbota“, který si s vámi bude povídat o tom, jaké máte příjmy a co byste měla zdanit. Bude vás například schopen upozornit na to, že loni jste měla příjmy hlášené přes DAC7 a letos ne.

Za jak dlouho se toho dočkáme?

Myslím si, že v horizontu roku až dvou. To je budoucnost, která nás prostě nemine.Alžběta Vejvodová, ceskajustice.cz

X X X

 Fico pokropil horúce hlavy studenou vodou. Čaká nás napínavá hra – začína Tarabov štvormesačný očistec

Šok z výzvy na odvolanie Tomáša Tarabu z postu ministra životného prostredia už vyprchal. Ako sľúbil predseda SNS Andrej Danko, oficiálne písomne požiada predsedu vlády o odvolanie „svojho“ ministra. No napriek odhodlaniu šéfa národniarov z dlho plánovaného kroku nakoniec nič nemusí byť. Robert Fico Danka i Tarabu na stretnutí polial studenou vodou a vyzval ich na zmierenie.

Či k nemu dôjde, je otázne. Premiér dal obom kohútom čas do konca septembra. Nevieme, či sa premiér nepreriekol, lebo povedal koniec septembra 2027, ale určite nechá obom stranám veľký priestor na vyjasnenie si nezrovnalostí.

Andrej Danko prekvapivo po schôdzke na Úrade vlády SR zmiernil tón. Prezradil, že Taraba priznal viacero svojich pochybení, naopak, Danko uznal niektoré Tarabove argumenty. Jasne z toho vyplýva, že obaja aktéri dlhodobo spolu nekomunikovali. A my sa musíme pýtať – prečo?

Veď predseda SNS a minister, ktorý sa dostal do parlamentu na kandidátke národniarov, by predsa normálne mali komunikovať. Je zrejmé, že ani jeden z nich nemal ani trochu chochmesu, aby prišiel s iniciatívou vzájomne sa osobne pravidelne informovať. To o veľkej politickej profesionalite nesvedčí. Nečudo, že musel zasiahnuť politický harcovník Fico.

Buď sa Danko a Taraba uzmieria, alebo sa Tarabovi ponúkne nejaká náhradná funkcia. Inak to s koalíciou nedopadne dobre.

Danko ako vždy mal niečo prešpekulované, len úplne nedomyslel následky. Ak by sa urazený a ponížený Taraba vrátil do NR SR, určite by nepodporoval návrhy z dielne SNS – a ktovie, či by podporil aj vládne návrhy. Pri krehkej väčšine troch hlasov by to bol pre koalíciu riadny problém. To predseda Smeru už viackrát Dankovi odkázal.

Navyše, ako vieme, k Tarabovi má najbližšie ministerka kultúry Martina Šimkovičová. Taraba v minulosti pri špekuláciách o jej odvolaní avizoval, že zo solidarity odstúpi aj on. Teda teraz by sa mohlo stať, že by k solidárnemu kroku pristúpila Šimkovičová. Spolu s Kotlárom by v Národnej rade boli traja, koalícia by stratila väčšinu, respektíve by sa „obohatila“ o ďalšiu mikrostranu (už tretiu) – spolu by sme mali šesť koaličných subjektov.

Danko, ak to myslí so sľubom, že nepoloží túto koalíciu, vážne, musel logicky zbystriť a konečne začať domýšľať dôsledky svojich činov. SNS by už v NR SR ani nebola plnohodnotná strana, pretože po návrate Tarabu do poslaneckých lavíc by stratila poslanecký klub (minimálne osem poslancov). Nepostačovala by ani výpomoc zo Smeru, presnejšie od Fica (Dušan Muňko).

Predseda SNS sa tvári suverénne, ale to sa mu tiež môže vypomstiť. Varovania z minulosti neberie vážne. Marian Kotleba doplatil na de facto označenie niektorých popredných členov strany za „neplnohodnotných“. Vznikla Republika a Kotleba totálne stratil podporu voličov. Tak isto Vladimír Mečiar riadne doplatil na poníženie Ivana Gašparoviča. Voliči svojvôľu predsedov nekvitujú. A v neposlednom rade, nahradenie výkonného Tarabu Filipom Kuffom výhrou pre SNS nebude.

Tak či tak, Danko nateraz na odvolaní trvá. Predseda vlády však nemieni požiadavky SNS realizovať okamžite, má čas. Buď sa Danko a Taraba uzmieria, alebo Tarabovi bude ponúknutá nejaká náhradná funkcia (voľný je napríklad post podpredsedu vlády pre Plán obnovy a znalostnú ekonomiku patriaci Hlasu). Inak to s koalíciou nedopadne dobre.

 X X X

 Šutaj Eštok prehral s čurillovcami, exekútor mu môže stiahnuť z účtu desaťtisíce eur

Okresný súd Banská Bystrica definitívne zamietol návrh ministra vnútra Matúša Šutaja Eštoka (Hlas) na zastavenie exekúcie v prospech tzv. čurillovcov. Exekučný proces vedený na základe kontumačného rozsudku tak pokračuje. Pre neúspešnú snahu ministra zvrátiť rozhodnutie sa doterajšie trovy a úroky predražili o približne 40-tisíc eur.

Rozhodnutie banskobystrického okresného súdu nadobudne plnú právoplatnosť momentom jeho doručenia obom procesným stranám, k čomu by malo podľa právneho zástupcu policajtov Petra Kubinu dôjsť najneskôr do dvoch týždňov. Bezprostredne po tomto formálnom úkone bude v zmysle platnej legislatívy nasledovať exekučný príkaz adresovaný banke. Na jeho základe budú finančné prostriedky, ktoré sú aktuálne zablokované na účte povinného, uvoľnené a vyplatené exekútorovi v prospech oprávnených osôb.

Šutaj Eštok o odškodnení pre čurillovcov: Absurdné, bezprecedentné

Samotná exekúcia zostane aktívna až do momentu úplného vymoženia celej dlžnej sumy. Tá okrem samotného základu asi 90-tisíc eur zahŕňa aj všetky narastajúce úroky z omeškania, ako aj súdne a exekučné trovy. Súd v tomto konaní podľa právnych zástupcov čurillovcov opäť v celom rozsahu potvrdil ich argumentáciu.

Snaha ministra zvrátiť stav sa ukázala ako obsahovo prázdna, hoci formálne bola podľa obhajoby policajtov pomerne rozsiahla. Táto taktika so sebou priniesla výrazné finančné dôsledky, ktoré advokát čurillovcov pomenoval trefným termínom.

„Keď zrátame všetky úroky z omeškania, súdne trovy a trovy exekúcie, povinnému sa v dôsledku jeho síce kvantitou rozsiahlej, ale obsahovo pomerne prázdnej snahy zvrátiť nezvratné, tento proces dosiaľ predražil o približne 40-tisíc eur. Túto sumu, ktorá vzhľadom na prebiehajúce odvolacie konania proti kontumačnému rozsudku ešte nie je konečná, možno pokojne nazvať spotrebnou daňou z obštrukcií,“ uviedol Kubina.

Ak by bol minister vymáhanú čiastku uhradil hneď na začiatku sporu, nachádzal by sa dnes v totožnej právnej situácii, no s podstatne nižšou finančnou stratou. Vzhľadom na prebiehajúce odvolacie konania proti samotnému kontumačnému rozsudku (rozsudku pre zmeškanie) navyše táto suma nemusí byť konečná a účet za právne obštrukcie sa môže ďalej navyšovať.

Právna zástupkyňa Šutaja Eštoka Martina Mrázová pre TASR uviedla, že pre rozhodnutie vo veci vydaného tzv. kontumačného rozsudku, ktorý má byť podkladom pre exekúciu, bude podstatné rozhodnutie odvolacieho súdu o podanom návrhu na jeho zrušenie, ako aj o podanom odvolaní proti jeho vydaniu.

„Naďalej zotrvávame na dôvodoch na zastavenie exekúcie, pokiaľ nebude rozhodnuté o riadne a účinne podaných opravných prostriedkoch. Po oboznámení sa s predmetným rozhodnutím exekučného súdu, ktoré doposiaľ nebolo obom stranám riadne doručené, prijmeme ďalšie právne kroky, ktoré nám umožňuje právny poriadok, aby exekučné konanie nepredbiehalo konanie a rozhodnutie odvolacieho súdu o zrušení tohto rozhodnutia, ktoré podľa názoru právnych autorít nemalo byť v tejto veci vôbec vydané,“ dodala Mrázová.

Minister vnútra sa má na základe verdiktu Mestského súdu Bratislava IV verejne ospravedlniť policajtom Jánovi Čurillovi, Pavlovi Ďurkovi, Štefanovi Mašinovi, Milanovi Sabotovi, Róbertovi Magulovi a Branislavovi Dunčkovi za to, že ich verejne prirovnal k odsúdenému Mikulášovi Černákovi a označil ich za krivých policajtov. Musí tiež zaplatiť 90-tisíc eur, čiže každému z nich po 15-tisíc eur, aj trovy konania. Policajti na ministra podali žalobu na ochranu osobnosti pre jeho status na sociálnej sieti. Súdny spor nakoniec vyhrali rozsudkom pre zmeškanie, teda kontumačným rozsudkom. Právny zástupca policajtov Peter Kubina v tejto súvislosti uviedol, že Šutaj Eštok po dobu viac ako štyroch mesiacov nereagoval na výzvu súdu na vyjadrenie sa k žalobe, ktorá mu bola doručená do elektronickej schránky. Po doručení rozsudku nevyužil ani možnosť podať opravný prostriedok, a tak sa rozsudok stal právoplatným a o pár dní nato aj vykonateľným. V súvislosti s rozsudkom podali policajti návrh na vykonanie exekúcie a v súčasnosti je tak minister v exekúcii. Šutaj Eštok na rozsudok reagoval tým, že nevedel, že sa súd zaoberá žalobou čurillovcov. Na margo toho, že žaloba mu bola doručená do elektronickej schránky sa Šutaj Eštok vyjadril, že tú pre vyťaženosť prakticky nepoužíva. Kritizoval aj postup sudcu.

Minister následne podal návrh na zrušenie rozsudku. Mestský súd Bratislava IV však návrh zamietol ako nedôvodný, voči čomu sa Šutaj Eštok odvolal.

X X X

Rumunský prezident uviedol, že dron v Rumunsku bol odklonený zásahom ukrajinskej protivzdušnej obran

Ruský dron zasiahol bytový dom v Galati po zásahu ukrajinskej obrany. Incident odhalil slabiny Európy v ochrane pred dronmi a ženie NATO k rýchlym krokom.

Ruský dron, ktorý v piatok zasiahol bytový dom v rumunskom pohraničnom meste Galati, zmenil svoju trajektóriu po tom, čo ho zasiahli jednotky ukrajinskej protivzdušnej obrany. V piatok o tom informoval rumunský prezident Nicušor Dan, uviedla britská stanica BBC, píše TASR.

• Ruský dron zasiahol bytový dom v rumunskom pohraničnom meste Galati.
• Trajektória dronu sa zmenila po zásahu ukrajinskej protivzdušnej obrany nad Reni.

Dan v rozhovore s novinármi vysvetlil, že „keď (drony) prelietavali ponad ukrajinské územie, niektoré z nich boli zostrelené. Jeden z nich bol pravdepodobne zasiahnutý nad mestom Reni, zmenil trajektóriu a smeroval k (mestu) Galati.“

Zásah dronu

V odpovedi na spresňujúcu otázku, či bola táto zmena trajektórie náhodná alebo úmyselná, Dan odpovedal, že to bol „kinetický zásah,“ a zdôraznil, že zodpovednosť v tejto situácii „zjavne nesie Rusko“.

Dan tiež informoval, že stav dvoch zranených – 53-ročnej ženy a jej 14-ročného syna – nie je vážny. „Pacienti majú popáleniny, ale do týždňa budú v poriadku. Nie je to veľmi vážne,“ povedal rumunský prezident. Informoval zároveň, že dron, ktorý zasiahol bytový dom, niesol najmenej 30 kilogramov výbušnín.

Potrebné investície do obrany

Podľa Dana tento incident potvrdzuje potrebu ďalších investícií do obrany proti dronom. „Nemôžeme byť členským štátom NATO a neinvestovať do obrany – musíme byť pripravení,“ zdôraznil.

Rumunský prezident sa domnieva, že Európa ako celok čelí nedostatku moderných systémov protivzdušnej obrany proti dronom a vojna na Ukrajine núti krajiny NATO a EÚ, aby urýchlili prispôsobenie sa novým hrozbám. Rumunsko už podľa Dana otvorilo otázku posilnenia protivzdušnej a protidronovej obrany aj na úrovni NATO.

Spolupráca Ukrajiny a Rumunska

S rumunským prezidentom sa v piatok telefonicky spojil aj ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V spoločnom rozhovore sa dohodli, že Ukrajina podporí Rumunsko a jej tímy, vojaci a odborníci budú pracovať na posilnení ochrany rumunského vzdušného priestoru. Dodal, že ukrajinská armáda bola v noci na piatok v kontakte s rumunskou stranou a lídri krajín diskutovali o ďalšej koordinácii.

„Budeme s Rumunskom v neustálej komunikácii a budeme ďalej spolupracovať na ochrane životov pred všetkými potenciálnymi ruskými hrozbami,“ zdôraznil Zelenskyj.

 X XX

Agrofert vyčlení devět svých chemických společností do nové firmy AGF Nitrogen

Agrofert vyčlení devět svých chemických společností v sedmi evropských zemích do nové firmy AGF Nitrogen. Nová společnost se základním kapitálem 500 milionů korun zůstane součástí holdingu, Agrofert bude jejím jediným akcionářem. Vyplývá to z projektu rozdělení, který Agrofert zveřejnil ve sbírce listin. Rozdělení podle dokumentu nabude účinnosti dnem zápisu nové společnosti do obchodního rejstříku.

Vyčlenění se týká české společnosti Lovochemie, slovenské firmy Duslo, tří francouzských firem a dále společností v Německu, Rakousku, Nizozemsku a v Itálii.

Nově vytvořená společnost AGF Nitrogen bude mít sídlo na stejné adrese jako Agrofert. Představenstvo nové firmy budou tvořit tři z dvanácti členů představenstva Agrofertu. Držitelem jediné kmenové akcie AGF Nitrogen bude Agrofert.

Společnost Agrofert, jejíž akcie vložil v únoru premiér Andrej Babiš (ANO) do svěřenského fondu, patří k největším firmám v ČR. Je jedničkou tuzemského zemědělsko-potravinářského sektoru a druhou nejvýznamnější skupinou chemického průmyslu. Působí ale i v lesnictví či obnovitelných zdrojích a zaměstnává kolem 29 000 lidí, z toho zhruba 18 000 v Česk

 Zisk holdingu Agrofert, který sdružuje zhruba 220 firem v Česku i v zahraničí, předloni meziročně vzrostl o pět miliard na 7,1 miliardy korun. Tržby stagnovaly na 212 miliardách korun. Hospodářské výsledky za loňský rok holding zatím nezveřejnil.

Holding Agrofert v minulosti vytvořil současný premiér Babiš. Letos v únoru vložil akcie Agrofertu do svěřenského fondu RSVP Trust, aby vyhověl zákonu o střetu zájmů ve funkci premiéra.

Opozice tento krok považuje za nedostatečný. Zda Babiš vložením Agrofertu do svěřenského fondu vyhověl pravidlům zakazujícím střet zájmů, posuzuje také Evropská komise. Minulý týden kvůli tomu zaslala dopis českým úřadům, hovoří v něm mimo jiné o pozastavení proplácení dotací Agrofertu.

X X X

Američtí sršáni zatápějí Rusům. Do půl roku nám odříznou Krym, tuší v Moskvě.