Merz se dále potápí, diskuse o jeho nahrazení. Politická sympatie pro německého spolkového kancléře Friedricha Merze nadále prudce klesá a stal se tak nejnepopulárnějším politikem v zemi. Informoval o tom německý deník Bild s odvoláním na výsledky nejnovějšího průzkumu sociologického institutu INSA.
Z těchto výsledků vyplývá, že šéf německé vlády se umístil na posledním místě první dvacítky. Na stupnici od 0 do 10 mu Němci dali známku 2,6.
Zároveň roste popularita předsedkyně Alice Weidelové, předsedkyně strany Alternativa pro Německo (AfD), která je je na pátém místě s 3,8 body. Z opační části politického spektra potom Sahra Wagenknetová na devátém místě získala od respondentů 3,6 bodu
Nejlépe hodnoceným německým politikem je ministr obrany Boris Pistorius z SPD s hodnocením 4,8 bodů.
V souvislosti se špatným hodnocením Merze německá média informovala, že CDU již diskutuje o možnosti jeho nahrazení. Tyto zprávy naznačují, že diskuse začaly na úrovni vysokých stranických funkcionářů.Server vasevec.cz
X X X
Německo: Bohatý, bohatší, superbohatý
Počet superbohatých lidí v Německu vzrostl za jeden rok o téměř 30 procent na 5 000. Mezitím spolková vláda škrtá i v posledních zbytcích sociálního státu, konstatuje na stránkách německého listu Junge Welt Ralf Wurzbacher.
Největší hrdinka kapitalistů v této zemi se jmenuje Katherina Reiche. Spolková ministryně hospodářství neustále způsobuje problémy – a to i svým vlastním lidem. O víkendu její ministerstvo sdílelo na platformě X video z Iniciativy pro nové sociálně tržní hospodářství (INSM). Klip z propagandistického oddělení tržních radikálů vyvolává nový německý hospodářský zázrak a politička CDU se k němu přidává. Požadavek neutrality – proč? Místo toho se podbízí: „Potřebujeme odvážné reformy – hned. Děkujeme za tuto kampaň.“ I němečtí milionáři a miliardáři jí děkují. Mají jich čím dál víc a jejich počet roste, a to i přes deindustrializaci a hromadné propouštění.
Ilustrativním materiálem je „Zpráva o globálním bohatství 2026“, kterou ve středu představila poradenská společnost Boston Consulting Group (BCG). Podle zprávy se v Německu počet osob s finančním majetkem přesahujícím 100 milionů USD (přibližně 86 milionů EUR) v loňském roce zvýšil ve srovnání s rokem 2024 o přibližně 1100 na téměř 5000 (nárůst o 28 procent). Dohromady vlastnili 27,3 procenta veškerého majetku drženého v hotovosti, bankovních účtech, akciích, dluhopisech, životních pojistkách, fondech a důchodech – zhruba 3,4 bilionu z 12,4 bilionu USD.
Za „jednotlivci s ultravysokým čistým jměním“ se řadí ti, jejichž čisté jmění je jen jedno nebo dvě místa před jedním milionem. V roce 2025 bylo v Německu 796 000 těchto osob, které dohromady vlastnily 26 procent celkového čistého jmění. Zbývajících 47 procent je rozděleno mezi více než 69 milionů občanů s majetkem mezi nulou a jedním milionem eur.
Podle studie vzrostlo čisté jmění Němců přibližně o 15 procent na 23,3 bilionu USD. Mezi hmotnými aktivy, která dosáhla celkem 13,4 bilionu USD, vzkvétaly nemovitosti. Pasiva mezitím dosáhla 2,5 bilionu USD. V oblasti finančních aktiv vedly akcie a fondy s 24% nárůstem. BCG předpovídá další nárůst podílu finanční elity na celkovém bohatství nejméně do roku 2030: „Koncentrace bohatství nahoře se nadále zvyšuje – ti, kteří mají více, mohou diverzifikovat ve větší míře a investovat do výnosnějších tříd aktiv, jako jsou akcie nebo private equity,“ vysvětlil spoluautor studie Michael Kahlich. Celosvětově se počet ultrabohatých jednotlivců vyšplhal na 97 000, z nichž 37 000 je v USA, následovaná Čínou s 11 100.
Akcie ve zbrojních společnostech jsou zaručeným zdrojem příjmů. Pro běžné občany se však německá militarizace ukazuje jako prohrávající záležitost: Ve středu se objevily náznaky, že spolková vláda ustupuje od reformy BAföG (spolkový zákon o podpoře vzdělávání), která byla původně slíbena na příští podzim. Bod byl z programu kabinetu najednou stažen, jak jako první informoval Odborový svaz pracovníků ve vzdělávání a vědě. Díky tomu se koaliční „dohoda“ dosažená na konci dubna zpětně jeví jako fraška. Teprve o víkendu způsobil šéf parlamentní skupiny CDU/CSU Jens Spahn rozruch svým prohlášením: „Předpokládaně nebudeme schopni zvýšit státní dávky, jako je základní příjem, příspěvek na bydlení, rodičovský příspěvek a BAföG.“ To byl zřejmě poslední hřebíček do rakve posledního zbývajícího vládního projektu, který by se dal považovat za „sociální“.
To, že koalice „zjevně neprovádí novelu BAföG, jak bylo plánováno 1. srpna, ale odkládá ji nejméně o jeden semestr, je zcela nepřijatelné,“ prohlásila ve čtvrtek Elke Hannack z Německé konfederace odborových svazů. Růst není výsledkem úsporných opatření, ale chytrých investic do budoucnosti a dále: „Tato země konečně potřebuje nový začátek pro vzdělávání a sociální spravedlnost.“ Ve zmíněném videu INSM se tento nový začátek nazývá: „Čas na změnu.“
Ralf Wurzbacher, Junge Welt
X x x
Medveděv: Evropa připravit, drony stále více létat i do zemí NATO
Medveděv upozornil, že drony budou i nadále létat do zemí NATO, jako se to stalo naposledy v Rumunsku. Logika je jasná: Ukrajina je vystřelí proti Rusku a Rusko je elektronicky odklání na nejbližší zemi NATO tu v Pobaltí, nyní v Rumunsku.
I to má z hlediska Ruska logiku. ¨
Evropská část NATO (už ne USA) vede napůl zuřivou a napůl – jak říkám směšnou válku proti Rusku s cílem jeho porážky. Ale ta ne a ne přijít.
A zcela na rovinu . Bez mohutné finanční i zbrojní podpory ze evropských států by válka na Ukrajině už dávno skončila.
Hysterie kolem posledního i podle rumunského prezidenta odkloněného ruského dronu do Rumunska podle mého názoru nese s sebou ještě jeden důvod.
Jak známo před nedávnem padla rumunská probruselská a proukrajinská vláda a Rumunsko, navíc se nacházející se v rozvalu po dvou prezidenských volbách, kde zasáhly síly EU a hlavně brutální zákrok Ústavního soudu, který sehrál naprosto žalostnou úlohu směřují k novým volbám
Odklon od Bruselu je silně pociťovaný a v EU roste obava, že v nových volbách by zvítězila protibruselská linie.
Proto se zapojily špičky EU, a proto i náš Petr Pavel zaperlil, že je třeba ostře proti Rusku zakročit.
Já ovšem spíše souhlasím Donaldem Trumpem, že NATO je papírovým tygrem.
Tedy bez USA.
A mimo jiné v postoji k Rusku je Trump velmi zdrženlivý.
Rozhodně pro něho platí mnohem víc partnerství s Ruskem a Čínou než jakási spolupráce s EU. Tu vážně nebere a oprávněně.
Evropany, alespoň to tak vypadá, pokládá jako politicky bezvýznamný obtížný hmyz, který se na USA přisál a navíc ho vydírá.
Projevuje se to i kupříkladu i hlasování v OSN, kdy USA tuším jako jediná západní země ( a nepochybně nejdůležitější) nedávno nepodpořily návrh odsuzující deklarace Ukrajiny proti výzvě Ruska západním ambasádám k opuštění Kyjeva.
A stejně tak včera v situaci, kdy z úst každého západního politika, tedy i našeho Babiše či Pavla se ozývaly tóny ostré (ovšem fakticky nic neovlivňující kritiky ) na pád zřejmě ruského dronu, ministr zahraničích věcí USA Marka Rubia, na dotěrné dotazy novinářů, co říká poslednímu incidentu pádu dronu v Rumunsku, se chvíli s úsměvem na ně díval a se slovy Hi, guys se otočil a odešel.
To je rozdíl, že?
Pokud si evropští politici myslí, že na Putina zadupají, jsou vedle jak ta jedle.
A Pavel se svými stoupenci může donekonečna opakovat svou floskulku, že Rusko rozumí jen síle a Rusko na to reaguje právě tím, že ji ukazuje, byť ruští jestřábové tvrdí, že je neskutečně mírný.
Vidím jedinou cestu : Evropa musí zastavit svou válku proti Rusku a s Ruskem jednat.
Musejí s ním jednat jako rovní s rovným.
Ty tisíce sankcí, které měly Rusko dostat na kolena jen zjevně ruskou stranu posilují
Evropa je jako celek nepřítelem Ruska a Rusko se tak k ní bude chovat.
Taková je realita.
Nemám z toradost, ale dokud se Evropa nevrátí do reality platí samozřejmě to lapidární sdělení Medveděva.
Ať se připraví. Drony budou i nadále létat do zemí NATO, jako se to stalo nyní v Rumunsku.
JUDr. Jiří Vyvadil, server vase věc.cz
X X X
Putin si s USA hraje, Trumpa umí vodit. Politolog o cílech Ruska a nutnosti zbrojit.
Německý politolog Carlo Masala v Praze při veřejné debatě o válce na Ukrajině vyprávěl neobvyklou historku s prezidentem Petrem Pavlem. Hlavně sem ale profesor mezinárodních vztahů na Univerzitě bundeswehru v Mnichově přijel představit svou provokativní knihu Když vyhraje Rusko. Nejen o ní promluvil v rozhovoru. „Pravděpodobnost dalšího ruského testu v Evropě roste,“ tvrdí.
Chcete číst prémiové texty bez omezení?
Jaká byla motivace napsat takovou knihu? Během jejího čtení jsem si vás představoval jako fotbalového trenéra, který v kabině burcuje svůj tým před důležitým zápasem a hráčům říká něco v tom smyslu: „Nesedněte si z nich na zadek! Musíte makat, žrát trávu a jezdit po zadku!“
(usmívá se) O té knize jsem začal přemýšlet na jaře v roce 2024, kdy téměř všechny vojenské rozvědky začaly vydávat posudky, podle nichž do roku 2029 bude Rusko připraveno napadnout některou zemi NATO. Kritici těchto varování se ptali, proč by Rusové byli takoví blázni, když by se přece v NATO okamžitě aktivoval článek 5 Washingtonské smlouvy, všichni členové by šli napadenému na pomoc, a Rusové by neměli šanci to vyhrát. Zároveň poukazovali na to, že Rusové velmi obtížně pokračují ve svých aktivitách na Ukrajině, tak proč by otevírali ještě další frontu a tříštili své síly. Uvědomil jsem si, že na to všechno nahlížíme špatnou optikou.
Ta válka není jen Putinova, ta je jejich režimu. S novým ruským vůdcem neočekávám změnu kurzu.
X X X
Fico mieri s prorastovými opatreniami na tripartitu. V krátkom čase chce stopnúť aj uznávanie homosexuálnych manželstiev
Premiér Robert Fico (Smer) dal definitívny pokyn na legislatívne spracovanie prorastových opatrení, pričom v krátkom čase plánuje presadiť aj zákaz uznávania zahraničných homosexuálnych manželstiev na slovenských matrikách. Šéf kabinetu zároveň otvára otázku spájania štátnych úradov, ostro odmieta opozičné snahy o odvolávanie ministrov a v súvislosti s incidentom s dronom v Rumunsku varuje pred globálnym konfliktom.
Predseda vlády o týchto zámeroch informoval vo videu na sociálnej sieti s tým, že spomínaný balík legislatívneho spracovania opatrení na zlepšenie podnikateľského prostredia a prorastových opatrení bude bez vplyvu na štátny rozpočet. O návrhoch má už v utorok rokovať tripartita a v stredu vládny kabinet.
Zároveň potvrdil, že štát chce bleskovo zamedziť tomu, aby sa homosexuálne páry zosobášené v zahraničí domáhali uznania zväzku na Slovensku. „Rešpektujeme sexuálne menšiny, nikto ich neotravuje, ale našou povinnosťou je predovšetkým rešpektovať a chrániť Ústavu SR,“ vyhlásil premiér s tým, že cieľom je splniť túto úlohu do štátneho sviatku 5. júla.
V rámci legislatívnych zmien chce Fico na najbližšej koaličnej rade opäť otvoriť otázku spojenia Úradu pre verejné obstarávanie (ÚVO) s Protimonopolným úradom SR do jednej inštitúcie. Dôvodom je podľa neho konanie predsedu ÚVO, ktoré označil za snahu za každú cenu zabrániť výstavbe posledného úseku diaľnice pri Ružomberku.
Odmieta odvolávanie Kaliňáka aj Gašpara
Predseda vlády sa ostro ohradil voči opozičným snahám o odvolanie ministra obrany Roberta Kaliňáka a podpredsedu parlamentu Tibora Gašpara. Snahu o odvolanie Kaliňáka pre zdržanie výstavby prešovskej nemocnice označil za trápnu komédiu a deklaroval, že projekt bude odovzdaný na jeseň budúceho roka. V kontexte zdravotníctva spomenul výjazdové rokovanie vlády v Haniske, kde podľa neho zástupca automobilky Volvo osobne ocenil starostlivosť v košickej nemocnici. „Nie všetko je u nás dokonalé, ale nemôžeme prijať obraz, že sme čiernou dierou, kde nič nefunguje,“ konštatoval.
Pri obhajobe Tibora Gašpara v kauze Očistec premiér zdôraznil prezumpciu neviny a vyhlásil, že v prípade nejde o korupciu ani ekonomickú trestnú činnosť. Zároveň potvrdil, že sa podpísal pod trestné oznámenie na sudkyňu Špecializovaného trestného súdu Pamelu Záleskú pre podozrenia z hrubého porušovania zákonov pri rozhodovaní v kauze bývalého špeálneho prokurátora Dušana Kováčika, ktorého obžalobu súd pred tromi dňami odmietol a vrátil vyšetrovateľom.
Opäť vytiahol kauzu Šimečkovcov
Podľa Fica slúžia aktivity opozície len ako snaha o prekrytie finančného škandálu rodiny predsedu PS Michala Šimečku. Poukázal pritom na 150-tisícovú exekúciu, ktorú voči rodine šéfa progresívcov mala začať priamo Európska komisia, čo podľa neho môže ohroziť európske fondy pre Slovensko.
V závere vyhlásenia sa premiér dotkonul medzinárodnej politiky a incidentu so zablúdeným dronom v Rumunsku. Varoval pred siláckymi rečami o vojne medzi EÚ a Ruskom, ktoré by podľa neho mohli vyústiť do tretej svetovej vojny. „Tento incident by mal viesť k enormnému úsiliu otvoriť dialóg medzi EÚ a Ruskou federáciou. Ten jediný môže zabrániť totálnemu nešťastiu,“ uzavrel Fico, ktorý v najbližších dňoch plánuje účasť na samite EÚ v Čiernej Hore a na spomienkových oslavách v Normandii.
X XX
Možno sa raz dočkáme masových protestov proti AI. Bude to sviatok práce, ktorá ešte ostala
Ako študent som si občas privyrábal doučovaním matematiky. Spomínam si, ako moja žiačka, keď mala vynásobiť nejaké číslo nulou, vytiahla kalkulačku. S úžasom som sa na ňu zadíval.
Damas Gruska, vysokoškolský pedagóg a publicista.
A ona na môj úžas. V USA v polovici 80. rokov najväčšia stavovská organizácia, Národná rada učiteľov matematiky, vyšla do ulíc na protest proti používaniu kalkulačiek v školách. Ani si nespomínam na nejakú demonštráciu rodičov proti zlému vyučovaniu matematiky. Pritom tá, popri umení, patrí k tomu najkrajšiemu, čo ľudstvo vytvorilo. A kto si to nemyslí, zrejme nemal šťastie na učiteľov.
Asi ho nemal ani Donald Trump a niektorí členovia jeho kabinetu. Ale aspoň bavia svet. Keď prezident tvrdil, že sa mu podarilo znížiť cenu lieku o 600 %, servilný minister sa to podujal obhajovať ešte hlúpejšie – vraj keď to stálo najprv 100 dolárov a neskôr 600 (mimochodom, zdraženie o 500 %) a on to vrátil späť, zlacnil liek vlastne o 600 %. Nejako sme si už zvykli na dennú dávku jeho chaotických (a zdanlivo) iracionálnych vyjadrení.
Jednak je všeobecným problémom politiky, ktorý poznáme aj od nás, že hovorcovia už nestoja medzi voličmi a zvolenými a „spontánna“ komunikácia má svoje muchy. V prípade amerického prezidenta to vedie aj k veľkej volatilite trhov, hore-dole lietajú stovky miliárd. Na tom sa dá skvele zarobiť. A on je priam chodiaci konflikt záujmov.
Terajší nástup umelej inteligencie zatiaľ nevyvoláva pouličné demonštrácie, no jej vplyv na vzdelávanie bude zásadnejší, ako mala kalkulačka. Obavy, čo prinesie, sú opäť najsilnejšie práve v USA. Problémom je výstavba dátových centier a s tým súvisiace možné zdraženie energií, ale najmä strach o pracovné miesta.
Tentoraz nemusí platiť, že ich nové technológie viac vytvoria než pochovajú. Prednedávnom dvakrát napadli Samuela Altmana, šéfa OpenAI, jednu z hlavných postáv revolúcie AI. K ničeniu „strojov“ to má zatiaľ ďaleko.
No ukazuje sa nová hrozba. Systém Mythos dokáže objaviť zraniteľnosť softvérových systémov, čo v rukách hackerov môže viesť k obrovským škodám a ohrozeniu kritickej infraštruktúry. Nie v ďalekej budúcnosti, ale zajtra. Zatiaľ síce z opatrnosti nie je všeobecne prístupný a uvažuje sa, že prístup k nemu bude mať len niekoľko dôveryhodných spoločností, problém sa však tým len odsúva.
Ale späť k „iracionalite“ politikov. Netreba po ňu chodiť do cudziny. Pred pár dňami Útvar hodnoty za peniaze prezentoval mapu predpokladanej vyťaženosti našich diaľnic v roku 2050. Matematický model. Ako jeden z najtenších úsekov (rozumej najmenej vyťažených) bol na nej nakreslený tunel pod Karpatmi pri Bratislave. A ten je zároveň jedným z najdrahších.
Nie je jasné, komu poslúži. Bratislave minimálne. Tá by potrebovala iné, lacnejšie riešenia. Minister Ráž, možný kandidát na primátora, ktorý sľubuje vyriešiť dopravu, sa hrnie aj tak do projektu. Ono je v tom už veľa peňazí, a niekto na celej veci pekne zarobí. Takže vlastne racionálne rozhodnutie. Len pre koho.
A vráťme sa do Chicaga. Pred 140 rokmi sa tam začal generálny štrajk za uzákonenie osemhodinového pracovného dňa. S tragickými následkami. Odvtedy je 1. máj Sviatkom práce. No nie všade. V USA nemajú v ten deň ani voľno a de facto ani ten osemhodinový pracovný čas. Uvidíme, možno sa tam raz dočkáme násilných protestov proti AI.
A zvyšok sveta si ich bude následne pripomínať ako Sviatok práce, ktorá ostala a ktorú stroje nenahradia. Ak taká ešte bude.
Názory externých prispievateľov nemusia vyjadrovať názor redakcie.
X X X
Dvojitý meter? To, za čo kritizujú Smer, dnes rieši aj Španielsko
Európska sociálna demokracia má vážny problém. Vládna ľavicová strana PSOE v Španielsku čelí viacerým vážnym škandálom. Pedro Sánchez vedie vládu už osem rokov. Ako je možné, že vážnym obvineniam čelí tá slušná, moderná, hodnotová a proeurópska sociálnodemokratická strana, nielen „bezcharakterný“ protieurópsky Smer?
Hoci máme plné ústa Európy, európskosti, dianie vo „vzdialenom“ Španielsku nás vôbec nezaujíma, obchádza naše médiá. Naopak oveľa viac nás emočne priťahuje vývoj v bývalých republikách Sovietskeho zväzu. Iste, vojna na Ukrajine a zabíjanie je iný „level“ ako korupcia a zneužívanie moci (koniec koncov tomu čelí aj najbližšie okolie „neomylného“ Zelenského).
Lenže to, čo sa deje v Španielsku, je vážne. Príkladná sociálnodemokratická PSOE čelí dlhoročnému systematickému zneužívaniu moci, ovplyvňovaniu sudcov, prokurátorov a policajtov, manipulovaniu faktúr, fiktívnym transakciám, schránkovým firmám, zneužitiu verejnej finančnej pomoci, podozreniu z korupcie či vydieraniu. Pekný výpočet. Pripomína to niekomu niečo?
Ak áno, tak si tiež pripomeňme, že medzi podozrivými sa objavili aj brat a manželka premiéra Sáncheza. Obvinenia siahajú na najvyššie miesta straníckeho manažmentu. Obvinený je bývalý premiér Zapatero. Hoci vládol v rokoch 2004–2011, aj potom zostal veľmi vplyvnou osobnosťou v španielskej ľavici. Obvinenie sa týka zneužitia pandemickej pomoci pre leteckú spoločnosť v roku 2021.
Iste, platí prezumpcia neviny, musíme si počkať na výsledky vyšetrovania, relevantné dôkazy a konečné verdikty súdov. Mnoho vecí je možno pravicovými rivalmi pritiahnutých za vlasy či nafúknuté médiami. No neplatí to isté aj na Slovensku?
Ekonomiku nevedia naštartovať príkladný pravičiar Merz ani dokonalý progresívec Macron. A keď sa hovorí o nadbiehaní Rusku, tak sa treba pozrieť prečo „veľkohubá“ Kaja Kallasová skončila na poste estónskej premiérky.
Pikantné na celej záležitosti je, že Sáncheza dlhodobo kritizuje ikona španielskej ľavice, bývalý premiér z 80. a 90. rokov Felipe González. Ten po vojenskom puči v roku 1981 spojil Španielov a dostal krajinu na trajektóriu rastu a rozvoja. González je sociálnym demokratom starej školy (v akej nemilosti je dnes Schröder, Blair či už aj centristka Merkelová?). V druhej polovici 20. storočia ešte sociálna demokracia bojovala za práva ľudí práce, štát blahobytu, sociálny štát. Dnes je liberálnou stranou mestských menšín. Tomu zodpovedajú aj preferencie. Niežeby vládna ľavica v Španielsku (nielen PSOE, ale napríklad Podemos, Sumar) nebojovala za práva obyčajných ľudí práce, no ako vyriešili bytovú krízu za osem rokov?
A problémom čelí i Keir Starmer. Po dvoch rokoch nedokázal nič urobiť s upadajúcim britským hospodárstvom. Jeho popularita klesá ku dnu. Sľuby zostali sľubmi, viac ako riešenie sociálnych problémov bežných ľudí ho zaujíma Ukrajina a Putin. Že by to bolo preto, že je ľavičiar?
Mohlo by vás zaujímať:
Zdanie klame. Vzorný pravičiar Friedrich Merz, s obdivuhodnou kariérou vo finančnom sektore, nevie ani po roku naštartovať prorastovými opatreniami nemeckú ekonomiku. Rovnako ako progresívec Emmanuel Macron vo Francúzsku. Že by Merz a Macron nechceli znižovať dane, respektíve boli v Nemecku vysoké?
To len ukazuje, na akej nízke úrovni uviazla slovenská politická diskusia. Dane a odvody sú len problém z celej mozaiky. Treba však aj pozrieť vnútorné rezervy podnikov, produktivitu, moderné technológie, manažment, drahé energie. Slovensko je vraj neatraktívne pre zahraničných investorov: nedostávajú azda masívne daňové úľavy (daňové prázdniny)? Dane sa nemôžu znižovať donekonečna, problém je zložitejší (výstižne ho popísal Peter Turchin v knihe Posledné dni, ktorú verejne pochválil aj bývalý guru našej pravice Ivan Mikloš).
Summa summarum: Korupčné škandály a zneužívanie moci a verejných peňazí sa nevyhýbajú ani tej správnej proeurópskej ľavici, ani pravici (vlády SDKÚ či „protikorupčného rytiera dobra“ Matoviča), ani žiadnej krajine, ani žiadnej strane. Ekonomiku nevedia naštartovať príkladný pravičiar Merz ani dokonalý progresívec Macron. A keď sa hovorí o nadbiehaní Rusku, tak sa treba pozrieť prečo „veľkohubá“ Kaja Kallasová reálne skončila na poste estónskej premiérky. To nemá znamenať obhajobu vlád Smeru, ale volanie po rozumnom uchopení reálnej politiky a ukončenia neustáleho kádrovania a vylučovania zo spolupráce.
X X X
Putinových utajovaných synov vychovávajú ľudia zo Západu. Uniknuté dokumenty odhalili, že z nich chce mať vzdelaných Európanov
Najmladšie deti ruského prezidenta Vladimira Putina vychováva a vzdeláva personál zo Západu. Prepracovaný systém starostlivosti o synov bývalej gymnastky Aliny Kabajevovej opisujú dokumenty, ktoré získal investigatívny projekt Systema patriaci pod Rádio Sloboda (RFE/RL).
Ruský prezident Vladimir Putin na plenárnom zasadnutí Eurázijského ekonomického fóra, ktoré je prepojené so zasadnutím Najvyššej rady Eurázijskej ekonomickej únie v Astane 29. mája 2026.
Hlavnou úlohou pestúnok bolo zabezpečiť, aby deti hovorili po anglicky a po nemecky na úrovni „vzdelaných Európanov“. Pri pracovných pohovoroch netušili, pre koho budú pracovať. Súčasťou kontraktu boli pravidelné zdravotné prehliadky a prísna mlčanlivosť. V dokumentoch sa rodičia označovali iba ako „rodina“ a deti ako „zverenci“
Dvadsiatka pestúnov a učiteľov
Podľa investigatívy rodina v rokoch 2017 až 2026 zamestnávala najmenej dvadsať pedagógov a pestúnok. Najviac ich bolo z Nemecka, ale aj z Juhoafrickej republiky, Veľkej Británie, Rakúska, Írska či Nového Zélandu. Spravidla išlo o štyroch až šiestich ľudí zo zahraničia.
Investigatíva sa opiera o množstvo dokumentov a e-mailov, ktoré poskytol zdroj oboznámený s podrobnosťami o personálnom zázemí Putina. Pre obavy z ruských spravodajských služieb požiadal o utajenie svojej identity.
Údajný syn ruského prezidenta Ivan sa mal narodiť v roku 2015 vo švajčiarskom Lugane a mladší Vladimir v roku 2019 v Moskve. Tieto údaje už v minulosti zverejnil think tank Centrum Dossier so sídlom v Spojenom kráľovstve, ktorý založil oligarcha Michail Chodorkovskij. Kremeľ ich oficiálne nikdy nepotvrdil.
Systema našla iba jednu zmienku o ruskej žene, ktorá mala Ivana učiť hudbu a zoznamovať ho so skladateľmi, ako sú Sergej Prokofiev a Nikolaj Rimskij-Korsakov.
Spomínajú sa aj banálne záležitosti, napríklad spor s jednou pestúnkou o to, či Ivana v novembri 2018 dostatočne očistila po použití toalety.
Kde bol Putin celé týždne? Kremeľ ukázal nezvyčajné video z Moskvy
Kremeľ zverejnil video s Vladimirom Putinom, ktoré ruského prezidenta zachytáva, ako riadi auto v Moskve a stretáva sa so svojou niekdajšou triednou učiteľkou. Zverejnenie záberov nasledovalo po tom, ako západné médiá citovali zdroj z európskej tajnej služby, podľa ktorého ruský prezident strávil týždne ukrytý v bunkroch. 12.05.2026 / Zdroj: REUTERS
Tajný svet prezidentskej rodiny
Časť platu sa vyplácala v rubľoch na ruský účet a časť v hotovosti v cudzej mene. V auguste 2022 dostalo päť zamestnancov na oficiálne ruské účty platby vo výške 1,92 milióna rubľov (približne 27 400 eur), no táto suma nezahŕňa peniaze, ktoré mohli byť vyplatené v hotovosti alebo prevedené na zahraničné účty.
Nové dokumenty spomínajú aj dve dospelé dcéry z Putinovho prvého manželstva – Mariju Voroncovovú a Katerinu Tichonovovú. Ruský prezident sa so svojou manželkou Ľudmilou rozviedol v roku 2014.
Získanú e-mailovú adresu používajú Olesja Fedina a Jekaterina Golovačevová, sesternice Aliny Kabajevovej. Účtovníctvo a mzdy zabezpečovali špecialisti s adresami na doméne llcinvest.ru, ktorú podľa OCCRP (neziskovej investigatívnej organizácie zameranej na odhaľovanie organizovaného zločinu, korupcie, kleptokracie a prania špinavých peňazí na medzinárodnej úrovni) a portálu Meduza používajú spoločnosti prepojené s Putinom.
Prísne pravidlá a izolácia
Pestúnky nesmeli používať telefóny a museli detailne zaznamenávať každodenné aktivity detí. Výslovne sa zakazovali témy spojené so sexualitou a LGBT komunitou. Jeden z dokumentov obsahuje požiadavku, aby chlapci pri hrách dostávali výhradne mužské roly.
Personál sa zdržiaval prevažne v izolovaných rezidenciách pri Valdaji alebo v Soči aj počas voľného času. Po pandémii covidu sa režim ešte viac sprísnil. Niektorí zamestnanci podľa dokumentov psychicky nezvládali dlhodobý život v izolácii.
Najnovšia investigatíva ukazuje výrazný kontrast medzi oficiálnou rétorikou Kremľa a súkromným životom prezidentskej rodiny. Ten zabezpečuje rozsiahly a utajovaný aparát, aby údajné deti ruského prezidenta vyrastali v bezpečí pod nepretržitým dohľadom.
Krátko po začiatku invázie na Ukrajinu Putin ostro kritizoval členov ruskej elity, ktorí sú „mentálne ukotvení“ na Západe. Varoval, že nepriatelia Ruska ich využijú na „spôsobenie maximálnych škôd našim ľuďom“ a následne ich odvrhnú.
Na Kryme zaviedli benzín na prídel. Ukrajinci šokujú Rusov: útočia na ich dopravnú tepnu. Ako sa im to podarilo?
Motorista na okupovanom ukrajinskom polostrove, ktorý by chcel za jeden deň zvládnuť trasu z východu na západu tam a späť, si musí dávať veľký pozor na to, koľko litrov pohonných hmôt má v nádrži svojho vozidla. Na celom Kryme totiž od tejto soboty začal platiť prídelový systém na benzín i naftu. Dôvod? Vyčíňanie ukrajinských dronov.
Ukrajinské drony opakovane zaútočili na ruskú ropnú rafinériu v meste Tuapse pri Čiernom mori a spôsobili tam požiar, uviedli v utorok tamojšie úrady. / Zdroj: Reuters
Vzdialenosť z mesta Kerč na východe Krymu do západného mesta Jevpatorije je po ceste približne 280 kilometrov. Pri priemernej spotrebe 6 litrov na 100 km motorista spotrebuje obojsmerne okolo 35 litrov benzínu. Čo to znamená pre šoféra, ktorý má už takmer prázdnu nádrž auta? Musí dva dni tankovať, ak chce absolvovať trasu Kerč – Jevpatorija počas jedného dňa tam i späť. Úrady totiž od rána 30. mája zaviedli možnosť kúpiť si denne maximálne 20 litrov benzínu alebo nafty na jedného motoristu.
„Miestne úrady informovali, že na väčšine čerpacích staníc chýba benzín obidvoch typov a nafta sa tiež všade nepredáva,“ upozornil v piatok server Moscow Times. V Sevastopole, čo je metropola Krymu, podobné obmedzenie začali uplatňovať od 22. mája. Dvadsať litrov do jedných rúk motoristu je tam odvtedy podmienené predložením kupónu na čerpacích staniciach.
Prečo Krymčanov trápi nedostatok pohonných hmôt? Nielen preto, že Ukrajincom sa daria útoky s dronmi proti ruským rafinériám, ešte väčší význam zohráva to, že sa hovorí o ich faktickej kontrole nad dôležitou dopravnou tepnou. Ide o cestu P-280 Novorossija (Novorusko), ktorá je súčasťou diaľnice E58, ktorá spája Rostov na Done cez Mariupoľ a Melitopoľ s Krymom. Táto cesta je označovaná za pozemný most vedúci na polostrov. Vďaka technickému zdokonaľovaniu bezpilotných lietadiel a rastu ich výroby Ukrajinci zašli až tak ďaleko, že jazda na trase P-280 je pre Rusov čoraz viac nebezpečná.
Zmienený cestný úsek ešte donedávna slúžil ako bezpečný pozemný koridor pre ruské zásobovanie Krymu vrátane prepravy pohonných hmôt. „Teraz sa situácia z ich pohľadu mení, už je vidieť nebezpečný úsek cesty,“ povedal pre server 24 kanal ukrajinský plukovník vo výslužbe a vojenský expert Roman Svitan.
Čo sa začalo diať, že Rusi sa nateraz môžu (ak to zveličíme) len prizerať dominancii ukrajinských dronov v regióne? Vysvetlenie treba hľadať aj vo vyhlásení veliteľa bezpilotných systémov Roberta Brovdiho (na Ukrajine je skôr známy pod prezývkou Maďar, lebo otca mal maďarskej národnosti). Pred dvomi týždňami poukázal na to, že zlepšené vzdušné údery musia Rusom naháňať strach: „Začali sme používať špeciálne granáty upevnené na dronoch s dlhým doletom, ktoré dokážu zasiahnuť ciele až vo vzdialenosti 500 kilometrov v hĺbke ruského územia. Vieme lepšie zasiahnuť stacionárne i mobilné nepriateľské terče,“ ozrejmil Brovdi na sociálnej sieti Telegram.
Kritický úsek cestnej spojnice s Krymom má dĺžku približne 100 kilometrov. Ukrajinci tvrdia, že ak sa im podarí zvýrazniť svoju dominanciu vo vzduchu, potom by mohol byť tento úsek celkom neprejazdný pre ruské transporty: z dôvodu vysokého rizika, že nákladné autá by do svojho cieľa neprišli. Hovoriť sa dá o tom nielen ako o budúcom riziku: ukrajinské drony už v oblasti trafili ruské cisterny na ceste i nákladné vlaky s pohonnými hmotami, ktoré vybuchli.
V Kyjeve sa zároveň chvália tým, že v príjazdových oblastiach vedúcich na Krym im vyšli viaceré útoky na systémy ruskej protivzdušnej obrany, čo pochopiteľne zvyšuje útočné možnosti ukrajinských bezpilotných lietadiel. Čo sa týka dopravnej tepny, Svitan poukázal ešte na jeden rozmer jej zraniteľnosti: „Táto cesta je odkrytá, čo uľahčuje vedenie útokov.“ Ide o to, že trasa sa nenachádza v ťažšie prístupnom teréne pre drony: nevedie napríklad cez údolie, nie je obklopená hustým stromoradím.
Nepochybne stojí za zmienku jedna novinka, o ktorej Ukrajinci tvrdia, že sa im osvedčuje. Ide o to, že bezpilotné lietadlá dokážu vypúšťať už nielen z pozemných stanovíšť. „Útočné drony sa po novom dajú nasadzovať z balónov. Počas testovania jeden balón vystúpil do výšky 8 250 metrov a dron po svojom vypustení preletel 42 kilometrov. V tejto konfigurácii je schopný zasiahnuť ciele vzdialené 190 – 200 km“ ozrejmil server Defense Express.
Peklo na zemi, všetko naokolo hynie. Rusov po útoku dusí dym a z neba padá čierny dážď, Istotne je dôležité uviesť aj to, v akej vzdialenosti od ukrajinských palebných pozícií vznikla takpovediac nadvláda nad dopravnou tepnou. Pri pohľade na mapu bojov vyplýva, že je to približne 160 kilometrov od frontovej línie. Dodajme, že o tejto dominancii sa nechvália len v Kyjeve, ale smutne ju konštatujú ako realitu ruskí vojnoví blogeri, ktorí podporujú inváziu a Ukrajinu.
V súvislosti s ohrozením kritického úseku cesty ruské úrady rozhodli o dočasnom obmedzení osobnej dopravy na nej. „Zákaz sa nevzťahuje na vojenský náklad, pohonné hmoty, lieky, tovar na obnovu infraštruktúry, výrobky s krátkou lehotou spotreby,“ informoval server Važnyje istorii. Ruskí vojnoví blogeri si vysvetľujú zákaz osobnej dopravy tým, že úrady chcú vidieť čo najmenej vozidiel na ceste. Prečo? Blogeri sa nazdávajú, že kompetentní sa rozhodli na voľnejších cestách umožniť vojenským vozidlám a cisternám s palivami, aby mohli jazdiť rýchlejšie, čím by sa ako-tak znížilo riziko, že ich trafia ukrajinské drony.
X X X
Po Konečné do čela KSČM Roman Roun
Komunisté na sjezdu zvolili za svého předsedu Romana Rouna. V čele strany vystřídal Konečnou
Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82, uvedl Roun.
Konečná se už o pozici v čele komunistické strany neucházela. Rezignaci ohlásila po loňském volebním neúspěchu hnutí Stačilo!, v němž vedle KSČM figurovali například sociální demokraté.
Zájem o předsednickou pozici KSČM měla podle dřívějších informací pětice lidí. Vedle Rouna a Krajči to byli bývalý poslanec Leo Luzar, předsedkyně pražské organizace komunistické strany Petra Prokšanová a provozovatel internetového kanálu TV Bureš na youtuber Petr Bureš z Ústeckého kraje. Prokšanová se podle Rouna kandidatury vzdala ve prospěch Krajči.
Místopředsedy komunisté zvolí v nedělní části sjezd
KSČM zůstane podle Rouna samostatnou stranou, o volební spolupráci ale bude jednat s dalšími levicovými a vlasteneckými subjekty. „V nejbližších dnech se chci sejít s předsedy či zástupci většiny levicových a vlasteneckých stran v této zemi, kde je možnost volební spolupráce. My už s nimi komunikujeme v rámci přípravy komunálních voleb a samozřejmě se to týká i hnutí Stačilo!,“ řekl.
Je ale potřeba se podle Rouna už připravovat i na následné, například sněmovní volby. „Zkušenosti ukazují, že silné spojení levice a vlastenců funguje,“ dodal.
Ztráta Konečné
Konečná v projevu podle stranického webu Naše pravda řekla, že KSČM navzdory volebním neúspěchům neprohrála. „Ačkoliv nás pohřbívali a investovali do toho mnoho peněz a sil, přesto nás nedokázali zničit,“ řekla. Ve vystoupení podle webu také kritizovala bývalou vládu Petra Fialy (ODS), a to zejména kvůli ekonomické situaci.
Konec Konečné ve stranickém čele je podle politologa Michala Malého z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy pro KSČM výraznou ztrátou. Ačkoli neuspěla ve sněmovních volbách, zůstává jednou z nejviditelnějších osobností české politiky, sdělil.
Nový předseda bude mít podle Malého obtížnější pozici mimo jiné kvůli menší míře veřejné známosti, než jakou měla Konečná. „V tomto smyslu se může ocitnout v situaci podobné vedení Sociální demokracie po nástupu Jiřího Nedvěda. Širší veřejnost jej zkrátka nebude znát,“ uvedl.
Výměna předsedy podle politologa patrně výrazně nezmění postavení KSČM. „Strana je dlouhodobě zatlačena mimo hlavní proud stranické soutěže a je velmi pravděpodobné, že i do budoucna bude odkázána na širší volební či protestní formace podobné projektu Stačilo!,“ podotkl Malý.
KSČM vypadla ze Sněmovny ve volbách v roce 2021. K návratu do poslaneckých lavic jí o čtyři roky později nepomohl ani projekt Stačilo!, hnutí nezískalo potřebných pět procent hlasů. Komunistická strana nemá zastoupení ani v Senátu.
Konečná stranu vedla od října 2021, kdy vystřídala Vojtěcha Filipa. Do Evropského parlamentu byla zvolena třikrát, naposled před dvěma lety za hnutí Stačilo! Nyní chce zůstat řadovou členkou.
X X X
V Paříži po triumfu PSG v Lize mistrů propukly pouliční nepokoje, výtržníci zapalovali auta
Paříž zažila po triumfu PSG v sobotním finále fotbalové Ligy mistrů rozsáhlé nepokoje. Na záběrech ze sociálních sítí či agentury Reuters jsou vidět zásahy těžkooděnců, hořící vozy nebo zapálená kola. „Situace se poblíž stadionu Park Princů zhoršuje. Objevilo se několik požárů a policie provádí zásah, aby umožnila zásah hasičů,” popsal jeden z novinářů na síti X. Objevily se i hlasy o rabování. Fotbalisté PSG porazili ve finále LM Arsenal 2:1 po penaltách.
Stanice France24 s odkazem na tamní policii uvedla, že bylo v Paříži zadrženo 79 lidí. Bezmála 50 z nich bylo následně vzato do vazby. Rovněž došlo ke zranění jednoho policisty a značnému poškození šesti vozidel.
X X X
Vláda pro změnu financování České televize a rozhlasu nevyužije Klempířův návrh, řekl Babiš
Vláda už se nebude zabývat návrhem zákona o veřejnoprávních médiích, který připravil ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé sobě). Ke změně financování Českého rozhlasu a České televize využije změnu současných zákonů, řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Jako důvod uvedl přibližně 400 připomínek, které se k návrhu zákona sešly.
Ke Klempířovu návrhu zaslalo na 30 institucí 173 stran připomínek. Dohromady se sešlo okolo 400 podnětů.
Protiřečí si, ve velkých písmenech jsou chyby. 30 institucí cupuje na 173 stranách Klempířův návrh
Babišovo oznámení nic nemění na tom, že opoziční zástupci chtějí dál bránit vládě převést financování médií veřejné služby pod státní rozpočet, uvedl bývalý ministr kultury Martin Baxa (ODS). Podle něj je ale dobře, že se Klempířův návrh dál projednávat nebude.
„Zákon o médiích veřejné služby byl naprosto nepřijatelný. To slovo paskvil ukázalo, že jsme dobře odhadli jeho nulové kvality, ale náš boj bude pokračovat, protože my nesouhlasíme s tím, aby se zrušilo nezávislé financování médií veřejné služby,“ sdělil Baxa.
Například předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel na sítích napsal, že pokud platí slova Andreje Babiše, že Klempířův návrh padá pod stůl, pak by neměl ministr kultury zůstávat ve funkci ani o sekundu déle.
‚Záminka boje proti vládě‘
„Ministerstvo kultury vypořádalo všechny připomínky, vyplývá z nich, že ze strany ČT, ČRo, ale i celé řady dalších připomínkových míst není žádná vůle ke změně stávajících mediálních zákonů či vytvoření zákona nového,“ napsal Klempíř Radiožurnálu v SMS.
„Proto na koaliční radě došlo k rozhodnutí, že zákon o ČT a ČRo zůstanou ve stávajícím znění a existující zákon o televizních a rozhlasových poplatcích bude nahrazen zákonem novým o financování médií veřejné služby, jehož hlavním a jediným úkolem bude zrušit televizní a rozhlasové poplatky a financování veřejnoprávních médií nahradit platbou z kapitoly ministerstva kultury, tedy ze státního rozpočtu. Ten zákon se stal záminkou boje proti vládě, hlavní záměr vždy stejně byl zrušit poplatky.“
Generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral v reakci uvedl, že i nadále platí, že odmítá jakoukoliv úpravu současného stavu. Očekává, že detaily návrhu se dozví na schůzce svolané premiérem v úterý 9. června.
„I nadále ale platí dlouhodobé stanovisko Českého rozhlasu, tedy že odmítáme veškeré legislativní úpravy, které ruší funkční a léty prověřený stávající stav. Odmítáme tak jakoukoliv úpravu, která by měnila současný systém financování či stávající výši rozpočtu, díky které může Český rozhlas naplňovat veřejnou službu a nabízet posluchačům široké spektrum služeb,“ komentoval Zavoral.
Mluvčí České televize Michal Pleskot potvrdil, že dál platí, že ČT trvá na současném systému financování a stávající výši rozpočtu. „Pouze stabilní, předvídatelný a udržitelný rozpočet umožňuje České televizi naplňovat veřejnou službu a přinášet širokou a kvalitní nabídku služeb našim divákům,“ řekl.
Vedle Klempířova návrhu dál zůstává v systému novela z pera Patrika Nachera (ANO). Na její projednávání by sobotní vyjádření premiéra Babiše nemělo mít vliv. Aktuálně návrh čeká na posouzení kabinetem. Návrh osvobozuje část obyvatel od placení koncesionářských poplatků. Nově by je nemuseli platit například osamocení senioři nad 75 let nebo zdravotně postižení.
Český rozhlas i Česká televize dlouhodobě změnu financování kritizují. Ve středu v otevřeném dopise Babišovi napsali, že změna povede k destabilizaci médií a neexistuje pro ni žádný racionální důvod.
X X X
|
|
Divoké oslavy ve Francii. Po výhře PSG v Lize mistrů policie zadržela stovky lidí
Francouzský ministr vnitra Laurent Nunez označil násilnosti za naprosto nepřijatelné. AFP uvedla, že při oslavách, které přerostly v násilí, utrpělo zranění nejméně sedm policistů. Většina případů zadržení se týká Paříže, kde policie zadržela přes 280 lidí.
Násilnosti se objevili již při oslavách titulu v Lize mistrů v minulém roce, který taktéž získal pařížský klub. Ve městě Dax byl tehdy ubodán 17letý mladík, v Grenoblu najelo do davu slavících fanoušků auto a jedna žena zemřela poté, co ji při jízdě na skútru srazilo auto.
Během oslav vítězství v Lize mistrů zemřeli ve Francii dva lidé |
Během oslav vítězství Paris St. Germain v Lize mistrů zemřeli ve Francii dva lidé, píše agentura AFP, podle níž byl v noci ve městě Dax na jihozápadě země ubodán 17letý mladík. V Grenoblu na jihovýchodě Francie zase v sobotu večer najelo auto do davu slavícího vítězství, nešlo ale o úmysl. Policie podle předběžné bilance zadržela 559 lidí.
Fotbalisté Paris St. Germain porazili ve finále Ligy mistrů Arsenal 4:3 na penalty, v normální hrací době i po prodloužení skončil zápas 1:1. Francouzský celek jako teprve druhý tým po Realu Madrid v moderní éře soutěže obhájil trofej.
X X X
Vildumetzová: Senát v tomto složení hlavně politikaří. Já v něm plním přesně to, proč mě tam vyslali voliči
V minulém týdnu se předsedové všech tří stran dnešní vládní koalice, ANO, SPD a Motoristů sobě, sešli na jednání k volbám do Senátu. Na podzim totiž čeká horní komoru tradiční obroční výměna třetiny křesel. Stranám se ve volbách do horní komory příliš nedaří, tentokrát to ale chtějí změnit i tím, že se budou více koordinovat. Předsedkyně klubu ANO Jana Mračková Vildumetzová v rozhovoru pro iROZHLAS.cz nastiňuje, jak ANO bere Senát stále vážněji.
Máte jako předsedkyně senátorského klubu významnější slovo v koordinaci senátních voleb za hnutí ANO?
Určitě se snažím částečně pomáhat, protože mi jde o úspěch hnutí. Výběr kandidátů je ale na jednotlivých oblastních a krajských organizacích a následně ho schvaluje předsednictvo a výbor, kde nezasedám.
Jak ve vládní koalici probíhá debata o senátních volbách? Je reálné, že by ve všech 27 obvodech byl jen jeden vládní kandidát? Například předseda Svobodných Libor Vondráček totiž navrhoval do každého obvodu dva vládní kandidáty, aby měli voliči lepší výběr. Jaký je na to názor váš a zbytku koalice?
Já se takové diskuse neúčastním, jestli se něco takového řeší na úrovni předsedů stran, tak o tom nevím.
V kolika obvodech minimálně by mělo nasadit přímo ANO svého kandidáta?
Jak už jsem řekla, tohle nezávisí na mém rozhodnutí. Vedení hnutí svou strategii určitě ve správný čas představí.
Jste přece jen šéfka senátorského klubu hnutí ANO. Věříte si, že získáte buď už letos, nebo za dva roky v Senátu většinu, jak by si jistě přál i premiér?
Dnes má náš klub 15 členů, jsme třetí nejsilnější klub a budeme samozřejmě rádi, když ještě posílíme. Jako šéfka klubu chci, abychom byli vidět a slyšet. Předkládáme zákony, jezdíme do regionů, nemlčíme, jak bývalo dříve zvykem.
Dobře víte, že volby do Senátu mají svou specifickou dynamiku, vůbec není snadné odhadnout, jak kde dopadnou. Ale obecně platí, že je v hnutí bereme vážně, a jsem moc ráda, že jako šéfka klubu můžu v rámci našeho vedení přispět svým pohledem a zkušeností.
Letos hnutí ANO obhajuje jen jedno křeslo z 27, dá se očekávat, že v Senátu dál posílíte i nad nynějších 15 křesel. Na kolik si realisticky věříte?
Nechci ohlašovat čísla ani tipovat. Jak už jsem řekla, Senát je se svým dvoukolovým systémem velmi specifický a pro nás někdy složitý. Cokoli nad jedno křeslo, které obhajujeme, bude ale určitě pozitivní.
Konfliktní Senát?
Už zkraje roku na sněmu ANO jste varovala, že s výměnou garnitury se dá čekat, že bude opozičně naladěný Senát „házet vládě klacky pod nohy“. Zatím příliš zákonů do Senátu po výměně vlád nedoputovalo, například odvody pro OSVČ či Den vlajky ale horní komora vrátila…
Jsem bohužel přesvědčená o tom, že Senát v současném složení hlavně politikaří. Máme o tomto spor s panem předsedou (Milošem) Vystrčilem (ODS), počítáme si navzájem zákony, které k nám přišly, a přeme se o to, proč je opoziční strany vrací zpět do Sněmovny.
Jedna věc je, že se neshodneme na aktuální interpretaci, a druhá věc, jak Senát fungoval za vlády Andreje Babiše (ANO) a jak se choval v legislativě, kterou nám posílala vláda Petra Fialy (ODS). Ten rozdíl je propastný a teď to vypadá podobně.
Dokonce i někteří jeho (Vystrčilovi) kolegové mi v kuloárech potvrdili, že konkrétní zákon například výborem neprošel, protože je od současné vlády. To je prostě fakt. A smutný fakt. Uvidíme, jak to bude dál a jestli se má slova potvrdí.
S panem předsedou Vystrčilem jste se od svého zvolení senátorkou už několikrát veřejně přela. Do Senátu přinášíte dříve nevídaný konflikt. Co byste na jeho fungování chtěla změnit, když bude ANO po volbách o poznání silnější?
Vidíte, vy říkáte konflikt tomu, když někdo pracuje, zajímá se o problémy lidí, ptá se a kritizuje, když se mu něco nelíbí. Senátoři byli zvyklí na klid na práci, že jim do toho nikdo nemluvil. Já ale naplňuji mandát voličů. Plním tady přesně to, proč mě poslali do Senátu už v prvním kole.
Hamplová, Šlachta a Tsoukernik
Jaká je v Senátu spolupráce s nečleny ANO v senátorském klubu Janou Zwyrtek Hamplovou a Róbertem Šlachtou?
Spolupráce je velmi dobrá. Róbert Šlachta je velmi aktivní ve výboru pro bezpečnost a Jana Zwyrtek Hamplová velmi pomáhá starostům. Společně se chceme zaměřit na novelu zákona o obcích a starostům pomáhat.
K paní Zwyrtek Hamplové – původně jste ji do klubu nevzali i kvůli jejím kontroverzím, že je na ANO možná až příliš radikální. Jak to, že se to před půl rokem změnilo?
Je to jednoduché. Vím, jaká paní Zwyrtek Hamplová je, kde jsou její silné stránky. Je to právnička na správní právo, územní samosprávu a ústavní právo a my máme společný plán pomáhat starostům. Ale doopravdy. Ne se jen tak tvářit jako Starostové. A to nám skvěle funguje.
A k panu Šlachtovi – už jednou hlasoval proti vládnímu návrhu, dopředu avizuje, že bude proti zrušení koncesionářských poplatků… probíhá v klubu nějaké jeho „usměrňování“?
Není nic výjimečného, že v Senátu někdo hlasuje jinak než jeho klub. Senátorka Hana Marvanová nebo třeba Zdeněk Hraba hlasují mnohokrát úplně rozdílně než senátorský klub ODS a TOP 09, jehož jsou součástí. To samé platí i o Michaelu Canovovi ze STAN. Stejné je to u nás. Stanoviska klubu sice společně probíráme, hlasování je pak ale na každém senátorovi.
Ještě k letošním kandidátům do Senátu. Vaše karlovarská krajská buňka vysílá do společného obvodu Cheb, který zahrnuje i Tachovsko v Plzeňském kraji, Sandru Tsoukernik. Jak probíhal její výběr?
Už nejsem krajská předsedkyně, z rodinných důvodů jsem tuto pozici opustila. Proto já určitě nikoho do voleb nevysílám. Můžu jen, a to také dělám, pomoci svým pohledem na věc a zkušenostmi z voleb, ve kterých jsem uspěla.
Platí, že senátní volební obvod na Karlovarsku zasahuje do kraje Plzeňského. Před šesti lety jsme navrhli kandidátku za Karlovarský kraj my, a teď proto podle dohody přišel návrh z plzeňského regionu.
Předseda ANO v Plzeňském kraji Roman Zarzycký uvedl, že mu osobně jakožto bojovníku proti hazardu v Plzni nevadí, že muž paní Tsoukernik v minulosti vybudoval síť kasin. Důležité pro něj je, že již v hazardu nepodniká. Člověk není zodpovědný za své příbuzné, ale – vzhledem k postoji hnutí ANO na celostátní úrovni – nepřijde vám, že může jít o citlivou záležitost?
To není o tom, co stačí mně. Jak jsem říkala, kandidáta pro tyto volby navrhuje Plzeňský kraj.
X X X
Hydrolog: Některé řeky v Čechách jsou na rekordních minimech. Sucho je letos výjimečné už v květnu
Česko čelí nebývalému suchu. Výjimečné, až extrémní sucho zasáhlo skoro polovinu území, některé řeky jsou na rekordních minimech. Obce už začínají omezovat napouštění bazénů nebo zalévání zahrad. Hydrolog Jan Daňhelka vysvětluje, co současné sucho způsobilo, jakou roli hraje jev El Niño i odkud se vzala voda na Měsíci.
Extrémně suché jaro
Podle Daňhelky se sucho rozvíjí už od března a dubna, které byly mimořádně suché. „Sice trochu zapršelo, poslední srážky ale nebyly dostatečné ani plošné, takže hladiny řek po krátkém vzestupu znovu rychle klesly.“
Na řadě míst v Čechách jsou tak nyní vodní toky na nejnižších hodnotách pro daný den v roce. „Například průtok Otavy v Písku se pohybuje kolem pěti kubických metrů za sekundu a blíží se absolutnímu rekordu minima,“ upozorňuje Daňhelka.
Tepelná kopule nad Evropou
Česko je podle odborníků takzvanou střechou Evropy – žádná velká řeka k nám nepřitéká a země je odkázaná hlavně na srážky. Jenže nad většinou Evropy se v současné době drží takzvaná tepelná kopule, která brání vzniku oblačnosti a deště.
„Klasická cirkulace vzduchu, kdy ohřátý vzduch stoupá nahoru, ochlazuje se a tvoří oblačnost, teď nefunguje. Tlaková výše naopak teplý vzduch tlačí dolů, povrch se dál zahřívá a sucho se prohlubuje,“ vysvětluje Daňhelka.
Tepelná kopule není podle Daňhelky trvalý jev, může ale trvat týdny. „Doufejme, že na konci tohoto a na začátku příštího týdne se situace změní. Západní Evropa už teď kvůli tomuto jevu zaznamenává několik rekordů. Velká Británie, jižní Francie a Španělsko jsou momentálně v centru tepelného dómu a panují tam velmi vysoké teploty,“
x x x
BOJ O HORMUZSKÝ PRŮLIV USA – ÍRÁN
ÍRánMěsíce ,zaseknutí‘ v Hormuzském průlivu. U lodních přepravců panuje stále větší nervozita, popisuje expert
Dohoda mezi Spojenými státy a Íránem, stejně jako otázka otevření Hormuzské úžiny, zůstává stále na mrtvém bodě. Obrat v situaci vyhlíží především námořníci, již v průlivu uvázli. I při jeho otevření ale podle odborníků potrvá týdny, než se doprava skutečně uvolní. „Podmínky námořníků tak budou minimálně ještě týdny velice tristní – i ve chvíli, kdy by nyní lusknutím prstu došlo k dohodě,“ říká pro iROZHLAS.cz bezpečnostní analytik Josef Kraus
V Perském zálivu kvůli střetu mezi Spojenými státy a Íránem uvázlo přes dvacet tisíc námořníků na přibližně dvou tisících lodích. Zprávy o jejich podmínkách moc příznivé nejsou. Jak se v posledních dnech oproti počátku konfliktu vyvíjí?
Je to stále velice podobné z toho důvodu, že blokáda, ať už íránská, nebo americká, i nadále pokračuje, a zároveň je hodně nejasné, zdali vůbec k nějaké dohodě dojde. Ještě před pár dny situace vypadala relativně optimisticky, nyní ale zase Spojené státy ústy Donalda Trumpa i dalších představitelů tvrdí, že íránské požadavky jsou neakceptovatelné.
Do toho zde navíc ze strany americké vojenské síly vůči íránským cílům v posledních dnech dochází k – byť limitovaným – útokům, což samozřejmě podmínky k dohodě také zrovna nevytváří.
Na straně lodních přepravců tak panuje stále větší a větší nervozita, neboť takovýmto způsobem by konflikt mohl trvat klidně ještě i několik týdnů a opětovné zprovoznění Hormuzské úžiny pak i několik měsíců. To už by nejen pro ony chudáky námořníky, ale i celosvětovou ekonomiku mohlo mít opravdu fatální důsledky.
Před katastrofálními podmínkami varovala i federace zastupující námořníky. Platí tedy, že jejich jedinou vyhlídkou je v zásadě uzavření mírové dohody mezi Teheránem a Washingtonem a zároveň obnovení běžného provozu v Hormuzské úžině?
V podstatě ano. Spojené státy nemají schopnosti ani sílu na to ji otevřít, což tedy skutečně znamená, že jedinou cestou je diplomatické vyjednávání.
Pro Írán je velice snadné a levné Hormuzský průliv paralyzovat a uzavřít a pro Spojené státy naopak vysoce energeticky náročné jej držet otevřený. To znamená, že bez diplomacie to zjevně nepůjde, a pokud obě strany nebudou schopny dojít ke kompromisu, situace bude „zaseknutá“ i nadále.
Úžina v pravém slova smyslu
Z jakých hledisek mohou jinak obě strany situaci ohledně námořníků proti sobě využít?
V podstatě ji využívají právě tím, že je úžina zablokovaná a celá situace paralyzovaná. Pokud by se chtěly domluvit, možnosti zde jsou vždy, byť může jít třeba jen o dočasné příměří nebo její dočasné otevření pod americkou či íránskou patronací.
Americký útok na jihu Íránu. USA udeřily v ‚sebeobraně‘, cílit měly na lodě snažící se klást miny
Pokud budou mít vůli, Hormuzská úžina by se dala zprovoznit v podstatě lusknutím prstu. Problémem ale také je, že to samozřejmě nebude znamenat, že jí najednou a ihned budou moci všechny lodě proplout. Přece jen je opravdu úžinou v tom smyslu, že i nahromaděné lodní dopravě potrvá několik dalších týdnů, než se průliv skutečně „prošťouchne“ a uvolní.
Podmínky námořníků tak budou minimálně ještě následující týdny velice tristní i v momentě, kdy by – rovněž lusknutím prstu – došlo k americko-íránské dohodě. A té nic moc nenasvědčuje. Kdybych to řekl škaredě, zároveň také platí, že jak Íráncům, tak i Američanům o ony chudáky námořníky až tak moc nejde. Řeší tam úplně jiné, geostrategické cíle.
Jakým největším rizikům tam nyní obecně posádky čelí, respektive na jedné straně jde samozřejmě o ta spojená s obecným stavem a samotnou plavbou, zároveň se k tomu ale připojuje i dlouhodobý psychický tlak a nejisté vyhlídky…?
O psychický tlak jde samozřejmě, přidává se už ale i určitá míra fyzického strádání. Je třeba si uvědomit, že lodě tam čekají opravdu dlouho, byť nějaké základní zásobování asi funguje. Nyní se už navíc blíží začátek června a klimatické podmínky v oblasti Perského zálivu začnou být za chvíli opravdu nesnesitelné.
V momentě, kdy lodě nebudou mít jednak dostatek zásob, ale třeba i vlastní energie pro chod klimatizačních jednotek, to tak námořníkům může způsobit opravdu značné problémy. V tom případě si pak dovedu představit, že u lodí, u nichž zásobování dobře fungovat nebude, může dojít k evakuaci personálu a plavidla budou v zálivu v podstatě ponechána napospas osudu.
V případě uzavření dohody to pak zase bude komplikovat jeho znovuotevření. Celý proces se opět zpomalí a čekání plavebních společností a tím pádem i zásobování celosvětového hospodářství se protáhne.
Hormuzská ‚páka‘
Abychom situaci zasadili do celkového kontextu, Teherán Hormuzskou úžinu blokuje od počátku konfliktu, Spojené státy zase už měsíc a půl blokují jeho přístavy. Mírová dohoda, jak jste nastínil, je stále v nedohlednu, íránská státní televize ale podle agentury Reuters přišla s tím, že v případě podpisu memoranda o porozumění se Spojenými státy by Írán blokádu průlivu uvolnil a doprava by se zde tak do měsíce vrátila na úroveň před vypuknutím konfliktu. Američané by zase upustili od blokády íránských přístavů. Televize to tvrdila na základě získání návrhu prvotního a neoficiálního rámce pro ono memorandum, Američané to ale popřeli. Jakou roli tedy v této hře na „přehazovanou“, kdy jedna strana tvrdí to a druhá ono, Hormuzský průliv mezi Teheránem a Washingtonem hraje?
Naprosto klíčovou. Jde o záležitost, která zajímá skutečně celý svět, a zároveň platí za předmět ohromného tlaku právě vůči Spojeným státům.
Řeknu-li to jednoduše, jiné problematické části debaty okolo Íránu a této války – jako například dodržování lidských práv ze strany tamního režimu či jeho jaderný program a regionální angažmá při podpoře skupin, jako jsou Hizballáh či šíitské milice v Iráku – svět nezajímají tolik jako právě otevření Hormuzské úžiny.
A Íránci jsou si této páky velice dobře vědomi. Proto okolo průlivu vedou celou tuto diplomatickou hru. Je to vidět i na vyjednávání, kdy má primárním bodem být právě jeho otevření, zatímco jaderný program se – íránskou optikou – může řešit teprve až tehdy, pokud se situace odblokuje. Průliv je tedy naprosto klíčový a zároveň je to také v případě Spojených států jejich největší „bolístka“.
Donald Trump jinak na tvrzení íránských médií reagoval s tím, že Hormuzský průliv bude otevřen pro všechny a ovládat jej nebude žádná země. Jak z čistě realistického pohledu tedy blízkou budoucnost Hormuzské úžiny vidíte?
K Trumpově tvrzení bych byl velice skeptický. I pokud k americko-íránské dohodě dojde, pomyslný Damoklův meč bude nad úžinou viset i nadále. To znamená, že Teherán bude pořád hrozit, že ji v momentě, kdy by Spojené státy podmínky příměří porušily, opět uzavře.
Íránci si už vyzkoušeli, že to umí velice snadno a velice efektivně. Stav, který v případě Hormuzského průlivu platil před válkou, se tedy podle mě už nevrátí. A to právě z toho důvodu, že Teherán velmi dobře ví, jak dobře této páky dokáže využít.
X X X
Měsíce ,zaseknutí‘ v Hormuzském průlivu. U lodních přepravců panuje stále větší nervozita, popisuje expert
Dohoda mezi Spojenými státy a Íránem, stejně jako otázka otevření Hormuzské úžiny, zůstává stále na mrtvém bodě. Obrat v situaci vyhlíží především námořníci, již v průlivu uvázli. I při jeho otevření ale podle odborníků potrvá týdny, než se doprava skutečně uvolní. „Podmínky námořníků tak budou minimálně ještě týdny velice tristní – i ve chvíli, kdy by nyní lusknutím prstu došlo k dohodě,“ říká pro iROZHLAS.cz bezpečnostní analytik Josef Kraus.
V Perském zálivu kvůli střetu mezi Spojenými státy a Íránem uvázlo přes dvacet tisíc námořníků na přibližně dvou tisících lodích. Zprávy o jejich podmínkách moc příznivé nejsou. Jak se v posledních dnech oproti počátku konfliktu vyvíjí?
Je to stále velice podobné z toho důvodu, že blokáda, ať už íránská, nebo americká, i nadále pokračuje, a zároveň je hodně nejasné, zdali vůbec k nějaké dohodě dojde. Ještě před pár dny situace vypadala relativně optimisticky, nyní ale zase Spojené státy ústy Donalda Trumpa i dalších představitelů tvrdí, že íránské požadavky jsou neakceptovatelné.
Do toho zde navíc ze strany americké vojenské síly vůči íránským cílům v posledních dnech dochází k – byť limitovaným – útokům, což samozřejmě podmínky k dohodě také zrovna nevytváří.
Na straně lodních přepravců tak panuje stále větší a větší nervozita, neboť takovýmto způsobem by konflikt mohl trvat klidně ještě i několik týdnů a opětovné zprovoznění Hormuzské úžiny pak i několik měsíců. To už by nejen pro ony chudáky námořníky, ale i celosvětovou ekonomiku mohlo mít opravdu fatální důsledky.
Před katastrofálními podmínkami varovala i federace zastupující námořníky. Platí tedy, že jejich jedinou vyhlídkou je v zásadě uzavření mírové dohody mezi Teheránem a Washingtonem a zároveň obnovení běžného provozu v Hormuzské úžině?
V podstatě ano. Spojené státy nemají schopnosti ani sílu na to ji otevřít, což tedy skutečně znamená, že jedinou cestou je diplomatické vyjednávání.
Pro Írán je velice snadné a levné Hormuzský průliv paralyzovat a uzavřít a pro Spojené státy naopak vysoce energeticky náročné jej držet otevřený. To znamená, že bez diplomacie to zjevně nepůjde, a pokud obě strany nebudou schopny dojít ke kompromisu, situace bude „zaseknutá“ i nadále.
Už nyní to v zásadě vypadá, že se jen takzvaně čeká, „kdo s koho“, tedy kdo bude mít pevnější nervy a kdo vydrží déle. A není úplně jasné, jestli to budou Íránci se svými ekonomickými problémy, nebo Spojené státy pod extrémním světovým tlakem, neboť tento stav v podstatě způsobily.
Úžina v pravém slova smyslu
Z jakých hledisek mohou jinak obě strany situaci ohledně námořníků proti sobě využít?
V podstatě ji využívají právě tím, že je úžina zablokovaná a celá situace paralyzovaná. Pokud by se chtěly domluvit, možnosti zde jsou vždy, byť může jít třeba jen o dočasné příměří nebo její dočasné otevření pod americkou či íránskou patronací.
Americký útok na jihu Íránu. USA udeřily v ‚sebeobraně‘, cílit měly na lodě snažící se klást miny
Číst článek
Pokud budou mít vůli, Hormuzská úžina by se dala zprovoznit v podstatě lusknutím prstu. Problémem ale také je, že to samozřejmě nebude znamenat, že jí najednou a ihned budou moci všechny lodě proplout. Přece jen je opravdu úžinou v tom smyslu, že i nahromaděné lodní dopravě potrvá několik dalších týdnů, než se průliv skutečně „prošťouchne“ a uvolní.
Podmínky námořníků tak budou minimálně ještě následující týdny velice tristní i v momentě, kdy by – rovněž lusknutím prstu – došlo k americko-íránské dohodě. A té nic moc nenasvědčuje. Kdybych to řekl škaredě, zároveň také platí, že jak Íráncům, tak i Američanům o ony chudáky námořníky až tak moc nejde. Řeší tam úplně jiné, geostrategické cíle.
Jakým největším rizikům tam nyní obecně posádky čelí, respektive na jedné straně jde samozřejmě o ta spojená s obecným stavem a samotnou plavbou, zároveň se k tomu ale připojuje i dlouhodobý psychický tlak a nejisté vyhlídky…?
O psychický tlak jde samozřejmě, přidává se už ale i určitá míra fyzického strádání. Je třeba si uvědomit, že lodě tam čekají opravdu dlouho, byť nějaké základní zásobování asi funguje. Nyní se už navíc blíží začátek června a klimatické podmínky v oblasti Perského zálivu začnou být za chvíli opravdu nesnesitelné.
V momentě, kdy lodě nebudou mít jednak dostatek zásob, ale třeba i vlastní energie pro chod klimatizačních jednotek, to tak námořníkům může způsobit opravdu značné problémy. V tom případě si pak dovedu představit, že u lodí, u nichž zásobování dobře fungovat nebude, může dojít k evakuaci personálu a plavidla budou v zálivu v podstatě ponechána napospas osudu.
V případě uzavření dohody to pak zase bude komplikovat jeho znovuotevření. Celý proces se opět zpomalí a čekání plavebních společností a tím pádem i zásobování celosvětového hospodářství se protáhne.
Hormuzská ‚páka‘
Abychom situaci zasadili do celkového kontextu, Teherán Hormuzskou úžinu blokuje od počátku konfliktu, Spojené státy zase už měsíc a půl blokují jeho přístavy. Mírová dohoda, jak jste nastínil, je stále v nedohlednu, íránská státní televize ale podle agentury Reuters přišla s tím, že v případě podpisu memoranda o porozumění se Spojenými státy by Írán blokádu průlivu uvolnil a doprava by se zde tak do měsíce vrátila na úroveň před vypuknutím konfliktu. Američané by zase upustili od blokády íránských přístavů. Televize to tvrdila na základě získání návrhu prvotního a neoficiálního rámce pro ono memorandum, Američané to ale popřeli. Jakou roli tedy v této hře na „přehazovanou“, kdy jedna strana tvrdí to a druhá ono, Hormuzský průliv mezi Teheránem a Washingtonem hraje?
Naprosto klíčovou. Jde o záležitost, která zajímá skutečně celý svět, a zároveň platí za předmět ohromného tlaku právě vůči Spojeným státům.
Řeknu-li to jednoduše, jiné problematické části debaty okolo Íránu a této války – jako například dodržování lidských práv ze strany tamního režimu či jeho jaderný program a regionální angažmá při podpoře skupin, jako jsou Hizballáh či šíitské milice v Iráku – svět nezajímají tolik jako právě otevření Hormuzské úžiny.
A Íránci jsou si této páky velice dobře vědomi. Proto okolo průlivu vedou celou tuto diplomatickou hru. Je to vidět i na vyjednávání, kdy má primárním bodem být právě jeho otevření, zatímco jaderný program se – íránskou optikou – může řešit teprve až tehdy, pokud se situace odblokuje. Průliv je tedy naprosto klíčový a zároveň je to také v případě Spojených států jejich největší „bolístka“.
Donald Trump jinak na tvrzení íránských médií reagoval s tím, že Hormuzský průliv bude otevřen pro všechny a ovládat jej nebude žádná země. Jak z čistě realistického pohledu tedy blízkou budoucnost Hormuzské úžiny vidíte?
K Trumpově tvrzení bych byl velice skeptický. I pokud k americko-íránské dohodě dojde, pomyslný Damoklův meč bude nad úžinou viset i nadále. To znamená, že Teherán bude pořád hrozit, že ji v momentě, kdy by Spojené státy podmínky příměří porušily, opět uzavře.
Íránci si už vyzkoušeli, že to umí velice snadno a velice efektivně. Stav, který v případě Hormuzského průlivu platil před válkou, se tedy podle mě už nevrátí. A to právě z toho důvodu, že Teherán velmi dobře ví, jak dobře této páky dokáže využít.
X X X
|
MASAKR VÝBUCHU V BARMĚ, KOUSEK OD ČÍNY
|
Výbuch v Barmě zabil nejméně 45 lidí. V troskách hledají další oběti
Záchranář, který zasahoval na místě výbuchu, sdělil AP, že do dnešního večera bylo nalezeno 46 těl, která byla odvezena ke kremaci. Bylo mezi nimi šest dětí.
Podle tohoto záchranáře, který z bezpečnostních důvodů hovořil pod podmínkou anonymity, bylo 74 raněných převezeno do okresní nemocnice. Záchranářské práce pokračují.
Barmská média podle AP uváděla počet mrtvých mezi 50 až 55. Na fotografiích a videích z místa je vidět kouř, poničené budovy a trosky rozmetané explozí.
Ta’angská národně osvobozenecká armáda je etnická ozbrojená skupina bojující proti centrální vládě, dodal.
X XX
V dopise zaslaném v neděli Pezeškján zdůraznil, že prezident a vláda byli fakticky vyloučeni z životně důležitých rozhodovacích procesů v zemi a že vakuum vytvořené touto situací umožnilo Sboru islámských revolučních gard (IRGC) převzít kontrolu nad zemí, uvedl zdroj.
Pezeškján dodal, že za takových okolností není schopen řídit vládu a plnit své zákonné povinnosti, a proto požádal o umožnění okamžitého odstoupení. Prezident tento krok učinil už v minulosti, ale jeho žádost byla zamítnuta.
Podle Iran International zatím není jasné, zda Chameneí prezidentovu rezignaci přijme, ale obsah dopisu poukazuje na hluboký a bezprecedentní rozkol na nejvyšších úrovních moci.
Napětí mezi prezidentem a revolučními gardami trvá měsíce. Organizace Iran International již dříve informovala, že gardy postupně omezily mnoho prezidentských pravomocí a fakticky převzaly kontrolu nad klíčovými prvky vlády.
Podle informovaných zdrojů situace uvrhla Pezeškjánovu administrativu do bezvýchodné situace, což brání v pokroku i v diplomatických jednáních s USA o příměří a případném míru
X X X
|
BLESK ŘÁDIL V RAKOUSKU, PADLA VĚŽ ZÁMKU
|
V Rakousku u českých hranic blesk zapálil věž zámku, jinde silný vítr vyvracel stromy
Česko zasáhl silný vítr, bouřky i krupobití |
Do Dobersbergu se sjeli hasiči z okolních obcí a hasili oheň z výsuvného žebříku. V tomto regionu také vyvrácený strom zasáhl auto. Jeho řidička utrpěla lehké zranění. Na dálnici směřující na západ od Vídně popadaly stromy a poškodily několik aut.
V Salcbursku mělo za bouřky problémy mnoho lidí provozujících vodní sporty. Na Fuschlsee se částečně potopila plachetnice. Pohřešovalo se několik lidí, po bouřce se ale našli. Vodní záchranáři pomáhali malým loďkám také na Wolfgangsee a Mondsee.
Ve Štýrsku z přírodního zábavního parku v Mautern záchranáři evakuovali skoro 390 lidí, které v kopcovitém areálu s lanovkou zaskočil liják a vichřice.
Česko zasáhnou bouřky a silný vítr, meteorologové varují i před záplavami |
V městečku Bruchsal nedaleko západoněmeckého Karlsruhe se srazila dvě protijedoucí auta kvůli takzvanému aquaplaningu. Řidič, který ztratil kontrolu nad řízením, naboural auto v protisměru. Zemřel v něm řidič i jeho spolujezdkyně. Dalšího člověka odvezl vrtulník do nemocnice s těžkým zraněním.