J.V. Nejobjektivnější a nefundovanější a význačným světovým analytikem Alexandrem Mercourisem též jako disidentský ukrajinský portál Strana.ua přinesl hlubokou analýzu před nastávajícími parlamentními volbami v Arménii, které bez nadsázky mohutně zajímají zahraničí a zaznamenáváme zde osobní angažovanost Vladimíra Putina, Donalda Trumpa či Ursuly von der Leyen, kdy z povahy věci vyplývá, že každý z nich sleduje odlišné strategické zájmy
Stojí skutečně si článek přečíst, protože autoři jsou schopni jít pod povrh a výsledek bude tak či onak přesahující oblast Kavkazu, ba Střední Asie. Zajímat nás proto jistě musí.
Arménie se chystá konat nové volby
Za týden se v Arménii budou konat parlamentní volby, které rozhodnou o tom, zda si Nikol Pašinjan udrží svůj post premiéra.
Pozornost k situaci v Arménii se v poslední době zintenzivnila po ostrých prohlášeních Moskvy ohledně Pašinjanových aspirací na evropskou integraci. Mnozí tuto eskalaci připisují blížícím se volbám. Na druhou stranu Evropská unie a Spojené státy (včetně osobně amerického prezidenta Donalda Trumpa) vyjádřily Pašinjanovi jednoznačnou podporu.
Jaké jsou volební vyhlídky?
Pašinjanova strana Občanská smlouva má prakticky jisté první místo.
Otázkou však zůstává: podaří se jí zajistit většinu křesel? Většinu křesel zajistí buď tři hlavní opoziční strany – blok Silná Arménie prominentního podnikatele Samvela Karapetjana, blok Arménie Roberta Kočarjana, nebo strana Prosperující Arménie Gagika Carukjana.
Sociologové před volbami poskytují velmi protichůdná data. Zatímco některé průzkumy ukazují Pašinjanovu podporu přes 60 %, jiné ji ukazují na méně než 30 %, což jeho stranu staví za kombinovaná čísla opozice.
Pašinjan označil Silnou Arménii, Arménský blok a Prosperující Arménii za „trojhlavou stranu špionů“ a obviňuje je z práce pro Rusko.
Carukjan v reakci požadoval, aby Pašinjan tato obvinění prokázal.
„Jestli je nedokáže, ať přijde a vstoupí do mé lví klece – a to samce lva,“ prohlásil Carukjan.
Opozice Pašinjana obviňuje z prohry v karabašské válce, z toho, že se v tajné dohodě s „historickými nepřáteli“ – Tureckem a Ázerbájdžánem – vzdal národních zájmů a mimo jiné z útoku na arménskou církev.
Sám Pašinjan viní z prohry ve válce nedostatečnou podporu Ruska a trvá na tom, že Arménie musí vyřešit všechny neshody a uzavřít mír se svými sousedy, aby mohla zahájit evropskou integraci a získat příležitost k mírovému rozvoji.
Obviňuje opozici ze snahy zastavit proces usmíření a normalizace. Opozice však tvrdí, že Ázerbájdžán a Turecko se nikdy nestanou přáteli Arménie a že Pašinjanovy ústupky vůči nim, stejně jako jeho přerušení vztahů s Ruskem, jeho spojencem v CSTO, pouze přiživují chutě a touhu jeho sousedů zmocnit se násilím „Zangezurského koridoru“ (regionů Arménie oddělujících pevninskou část Ázerbájdžánu od enklávy v Nachičevanu) a možná i dalších území.
Mimochodem, ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev již Arménii vyhrožuje důsledky, pokud volby vyhrají „kruhy, které nenávidí Ázerbájdžán“.
„Víme, že v arménské politické sféře stále existují kruhy poháněné nenávistí vůči ázerbájdžánskému lidu a státu, a pokud se dostanou k moci, bude to arménský lid, kdo bude trpět,“ řekl Alijev a zjevně měl na mysli opozici.
Pašinjan nedávno prohlásil, že arménské hnutí za Náhorní Karabach bylo „fatální chybou“ a že toto území nikdy nepatřilo Arménům.
Ještě dříve uvedl, že téma arménské genocidy v roce 1915 a obecněji nepřátelství Turecka vůči Arménii propagovala sovětská vláda a KGB s cílem poštvat Armény proti Turkům.
Vzhledem k tomu, že v obou válkách o Karabach zemřely tisíce Arménů a boj za něj, stejně jako vzpomínka na genocidu, byly a zůstávají součástí národní identity arménského lidu, je pochopitelné, že se mnohým Pašinjanova prohlášení nelíbí.
Je to stejné, jako kdyby nějaký ukrajinský politik řekl: „Boj o dosažení hranic z roku 1991 je osudová chyba, Krym není ukrajinské území, otázka hladomoru byla záměrně propagována CIA a MI6, aby vytvořila svár mezi ukrajinským a ruským národem, a obecně je třeba normalizovat vztahy se všemi sousedy, ne s nimi donekonečna bojovat.“
Uvidíme však, čí linii arménští voliči podpoří ve volbách, které se budou konat za týden.
Samostatnou otázkou je, jak zhoršení vztahů mezi Arménií a Ruskem ovlivní předvolební proces.
Formální záminkou k tomu byla Pašinjanova prohlášení, že Arménie je oddána evropské integraci (přestože je země součástí Euroasijské hospodářské unie). Moskva reagovala prohlášením, že členství v EAEU a evropská integrace jsou neslučitelné. Pokud se Jerevan chce připojit k EU, je to jeho právo, ale pak by musel EAEU opustit a ztratit všechny výhody, které členství poskytuje (ceny energií, přístup na ruský trh atd.). Ruský prezident Vladimir Putin se k této otázce v pátek obsáhle vyjádřil .
Dopad takové eskalace na volební kampaň by mohl být mnohostranný.
Na jedné straně Pašinjan a jeho příznivci toho využívají ke konsolidaci svých voličů a široké populace kolem premiéra, který je „pod vnějším tlakem Moskvy ohledně evropské volby“.
Na druhou stranu je Arménie skutečně velmi úzce ekonomicky propojena s Ruskem. Mnozí z nich tam mají podniky a zdroje příjmů, o které by nechtěli přijít. Proto ačkoliv Pašinjan říká, že se země nebojí rostoucích cen energií, protože „zbohatneme“, situace není tak jednoduchá. To dále ilustruje skutečnost, že se Pašinjan k pátečnímu prohlášení EAEU dosud nevyjádřil.
Pouze arménský vicepremiér Mher Grigorjan vyhýbavě prohlásil, že Arménie zváží volbu mezi EAEU a EU, až se tato otázka stane naléhavou, a že prozatím Arménie otázku odchodu z EAEU nastolovat nebude. Sám Pašinjan opakovaně prohlásil, že Jerevan nemá v úmyslu unii opustit, zřejmě chce pokračovat v linii „mluvení o evropské integraci, geopolitické orientaci na Evropu a pokračujícím profitování ze spolupráce s Ruskem“.
Jak ale vidíme, Moskva mu již staví na výběr: buď EAEU, nebo evropská integrace. Arménský premiér však není ochoten dát definitivní odpověď, čímž ukazuje, že samotné téma takové volby pro něj není ani pohodlné, ani příjemné. To znamená, že Moskva bude tuto otázku pravděpodobně i nadále prosazovat i ve zbývajících dnech před volbami.
Je ale jasné, že skutečná rozhodnutí týkající se směřování Arménie, jejích vztahů se sousedy a s Ruskou federací budou učiněna až po volbách, v závislosti na jejich výsledku.
J.V No labužníci mezinárodních vztahů se mají na co těšit.
JUDr. Jiří Vyvadil, server vasevec.cz
X X X
Napätie v Budapešti vrcholí: Magyarovo ultimátum prezidentovi čoskoro vyprší, Sulyok odmieta odstúpiť
Maďarský prezident Tamás Sulyok v nedeľu vo videu na sociálnej sieti Facebook oznámil, že sa svojej funkcie nevzdá a naďalej bude vykonávať svoje právomoci. Premiér Péter Magyar mu predtým dal termín na dobrovoľné odstúpenie do 31. mája, píše TASR podľa správy agentúry MTI a serveru telex.hu.
Maďarský prezident Tamás Sulyok a maďarský premiér Péter Magyar počas ceremónie vymenovania ministrov vlády strany Tisza v prezidentskom Alexandrovom paláci v Budapešti. 12. mája 2026.
Dôstojnosť úradu hlavy štátu si podľa Sulyoka vyžaduje, aby „stál pevne“. „Rešpektovanie zákona si vyžaduje neochvejnosť, vernosť vlasti a úctu k národu. Moja prísaha Základnému zákonu (ústave, pozn. TASR) ma zaväzuje rovnako k celému maďarskému politickému národu, k väčšine aj k menšine,“ uviedol.
Prezident po „zodpovednom zvážení možnosti svojej rezignácie“ dospel k záveru, že by takýto krok nevyriešil inštitucionálny konflikt v súlade s ústavou. „Vážme si všetko, čo nás spája,“ doplnil.
Magyar ukázal Orbánove sídlo, otvoril ho pre verejnosť.
Magyar po výhre svojej strany Tisza vo voľbách 12. apríla vyzval Sulyoka a ďalších predstaviteľov vymenovaných za vlády bloku Fidesz-KDNP, aby do 31. mája dobrovoľne odstúpili. Prezident v piatok uviedol, že o posúdenie ústavnosti takýchto výziev požiadal Benátsku komisiu.
Maďarský premiér v nedeľu v príspevku na sociálnych sieťach napísal, že v prípade nedodržania jeho podmienky v pondelok ráno plánuje zájsť za prezidentom. „Termín na odstúpenie vyprší dnes o polnoci. Ministerka spravodlivosti a ja navštívime v pondelok o 8.00 h ráno prezidenta Tamása Sulyoka,“ napísal v príspevku na Facebooku.
Magyar v minulosti Sulyoka označil za „bábku“ a „pozostatok Orbánovho režimu“. Prezident v polovici mája jasne deklaroval, že neodstúpi zo svojej funkcie, a že mieni naplniť svoj mandát aj prísahu.
X X X
Putinov návrh je pasca. Zástupcu pre rokovanie s Ruskom nevymenujeme, odkázala Moskve Európa.
Mala by Európska únia vybrať politika, ktorý pomôže sprostredkovať mier medzi Kyjevom a Moskvou? Podľa ruského prezidenta Vladimira Putina, ktorý s nápadom prišiel, by sa na to hodil bývalý nemecký kancelár Gerhard Schröder, neskôr sa spomínala i jeho nástupkyňa Angela Merkelová, taliansky expremiér Mario Draghi či fínsky prezident Alexander Stubb. Predstavitelia EÚ však tento Putinov návrh odmietli.
„Pokladám to za pascu, do ktorej nás chce Rusko vlákať,“ uviedla šéfka európskej diplomacie Kaja Kallasová po neformálnom stretnutí ministrov zahraničných vecí členských štátov EÚ, ktoré sa uplynulý štvrtok konalo v cyperskom Limassole.
Kremeľ sa vraj snaží určovať, kto je vhodným partnerom na vyjednávanie a kto nie. „Nesmieme sa chytiť do tejto pasce. Rokovania sú vždy tímovou prácou,“ dodala Kallasová.
Putinova cesta do pekla: Po ukrajinských útokoch sú trasy vedúce na Krym posiate vrakmi
Varovala pred tým, aby sa predstavitelia EÚ púšťali do diskusií o možnom európskom mediátorovi. Ako upozornila, je to iba súčasť ruskej taktiky.
„My diskutujeme, kto s nimi bude hovoriť, zatiaľ čo oni už rozhodujú, kto je vhodný a kto nie,“ vysvetlila. Bývalá estónska premiérka zároveň zdôraznila, že obsah rokovaní je oveľa dôležitejší ako otázka, kto bude vyjednávať.
Odmietnutie mediátora
Podľa litovského ministra zahraničných vecí Kestutisa Budrysa nie je na debaty o prípadnom mediátorovi ani čas. „O osobe vyjednávača rozhodne Európa, nie pán Putin,“ podporil Kallasovú i šéf talianskej diplomacie Antonio Tajani.
Vládca Kremľa so spomenutým návrhom vyrukoval po tohtoročných oslavách víťazstva nad fašizmom. Novinárom oznámil, že konflikt na Ukrajine sa chýli ku koncu a je ochotný rokovať aj s ukrajinským prezidentom Volodymyrom Zelenským.
Európa by podľa neho mohla menovať sprostredkovateľa pre mierové rokovania. „Zo všetkých európskych politikov by som uprednostnil rozhovory so Schröderom,“ povedal Putin.
Bývalého predsedu sociálnych demokratov, ktorého označil za „priateľa“, však v Nemecku vnímajú negatívne. Po odchode z vrcholnej politiky pôsobil vo vedení spoločnosti Nord Stream 2 a po invázii ruských vojsk na Ukrajinu vo februári 2022 odmietal odísť z funkcií v ruských štátnych podnikoch.
Moskvu ani neodsúdil za vojenskú agresiu a kritizoval protiruské sankcie. Ako mediátor preto neprichádza do úvahy.
Keď sa o téme diskutovalo na Cypre, fínska ministerka zahraničných vecí Elina Valtonenová navrhla za vyjednávača prezidenta svojej krajiny Alexandra Stubba.
Jej luxemburský kolega Xavier Bettel zase uvažoval o niekdajšom predsedovi Európskej komisie Jean-Claudeovi Junckerovi. Európski ministri sa však napokon dohodli, že EÚ zatiaľ žiadneho mediátora nevymenuje.
Kallasová dala tiež jasne najavo, že EÚ ani nemôže byť neutrálnym sprostredkovateľom v tejto vojne, lebo nie je nestranná. „Jednoznačne stojíme na strane Ukrajiny,“ zdôvodnila.
Európa môže nahradiť USA
Politický vývoj vo svete spôsobil, že by Európa mala prevziať väčšiu úlohu pri sprostredkovaní mieru v tomto konflikte.
Donedávna sa o jeho skončenie usilovali najmä USA, ale táto iniciatíva uviazla na mŕtvom bode, keďže americký prezident Donald Trump teraz všetku pozornosť sústredil na vojnu s Iránom. Kyjev preto nalieha, aby sa vo vojne na Ukrajine angažovala viac Európa.
Američania a Rusi ju pri mierových rokovaniach dosiaľ obchádzali, lenže situácia sa zmenila. Nastal čas, aby EÚ nadviazala dialóg s Moskvou? Ukrajinský minister zahraničných vecí Andrij Sibyha v stredu na spoločnej večeri jasne vyjadril očakávanie svojej krajiny, „že sa EÚ teraz pripraví“ na mierové rokovania.
„Musíme hovoriť o tom, čo spravíme, aby sme vyvinuli dodatočný tlak na Rusko,“ vyzval na cyperskom stretnutí Budrys. Jeho estónsky kolega Margus Tsahkna je presvedčený, že únia by mala prejaviť „strategickú trpezlivosť“ pri presadzovaní svojich vlastných a ukrajinských záujmov. A keď príde „správny čas“, bude vraj možné zvážiť, kto bude zastupovať Európu na rokovaniach s Ruskom.
Rakúska ministerka pre európske a medzinárodné záležitosti Beate Meinl-Reisingerová vyzvala, nech EÚ vymenuje „hlavného vyjednávača“, aby bola schopná rokovať o vlastných záujmoch. Túto myšlienku predtým podporil aj Zelenskyj.
Naopak, niektoré európske štáty ako napríklad Španielsko či Taliansko tvrdia, že EÚ nijakého vyjednávača nepotrebuje, lebo prípadné rozhovory môže viesť aj šéfka Európskej komisie Ursula von der Leyenová, prípadne predseda Európskej rady António Costa.
Stratégia a červené čiary
Namiesto o osobách by sa mala EÚ podľa Kallasovej najprv dohodnúť na stratégii a na tom, aké požiadavky chce pri vyjednávaní s Moskvou presadiť.
Sama sa už niekoľko mesiacov snaží, aby si členské krajiny EÚ určili „červené čiary“, na ktorých budú trvať. V tejto súvislosti spomenula i prítomnosť ruských jednotiek v Moldavsku a Gruzínsku. Európa by údajne mala žiadať ich odchod.
„V záujme štátov, ktoré sú na európskej ceste, nie je, aby mali v krajine ruské vojská. Ich stiahnutie je v našom záujme,“ pripomenula s tým, že EÚ by mala hovoriť aj o zasahovaní Moskvy do volieb. „Je to maximalistický prístup, no taký malo doteraz i Rusko,“ porovnala Kallasová.
Hoci v EÚ momentálne prevláda názor, že Rusko je už po vyše štyroch rokoch z vojny vyčerpané, jeho ekonomike sa nedarí a územné zisky na fronte sú minimálne, mnohí európski politici pochybujú, či je Putin skutočne ochotný vyjednávať o skončení bojov.
Ako v Limassole pripomenul nemecký štátny tajomník pre európske záležitosti Gunther Krichbaum, posledné ruské útoky na Ukrajinu ukazujú, že Kremeľ nemá záujem o prímerie.
Preto sa údajne netreba unáhliť a robiť tretí krok skôr ako prvý. Podobný názor má i Kallasová. „Rusko stále neprejavuje skutočný záujem o mier,“ zhodnotila
Podľa informácií tlačovej agentúry DPA Európska komisia a diplomatická služba EÚ začali už uplynulý štvrtok dôverné rozhovory s členskými štátmi, aby im predstavili návrh 21. balíka sankcií proti Rusku. Nové opatrenia sa vraj zameriavajú napríklad na finančný sektor a dodávateľov zbrojárskeho priemyslu.
X X X
Limit 100 km/h na slovenských diaľniciach je na stole. Skončia cestní piráti kvôli šetreniu paliva?
Hoci si vojnové konflikty vo svete väčšina Slovákov uvedomuje len málokedy, Európa už začala riešiť katastrofické scenáre. Jedným z nich je, že paliva nemusí byť dosť. Kým v zahraničí sa diskutuje o znížení rýchlosti na diaľniciach a šetrení pohonných hmôt, Slovensko zostáva krajinou silne závislou od áut. Mohla by sa „stovka“ na diaľnici stať realitou aj u nás, alebo by išlo o šikanu motoristov?
Doprava v krajinách únie je veľkou a častokrát aj politickou témou. Európania sú zvyknutí na presun autami, v čom vynikajú najmä Slováci. Iba v Bratislave presiahol počet registrovaných áut 300-tisíc, čo znamená približne dve autá na troch obyvateľov mesta. Zatiaľ čo susedné Rakúsko či Česko stavia presuny na verejnej doprave, u nás stále prevláda potreba dôjsť do cieľa suchou nohou.
Premávka v slovenských mestách je prehustená, kolóny pri vstupoch a výstupoch do nich sú denný chlieb väčšiny motoristov. Vozidlá postávajúce v zápchach ukazujú nielen to, že naša infraštruktúra kapacitne nestíha, ale aj to, že ľudia dochádzajúci zo satelitov stále preferujú komfortnejšie auto než trikrát prestupovať z regionálnej dopravy a MHD.
Diaľnica D2, ktorá je aktuálne obmedzená prácami a výstavbou protihlukovej steny.
„V mestách dnes často vidíme situáciu, že v tisíckach áut sedí jeden človek. To je z pohľadu priestoru, energie aj emisií mimoriadne neefektívne. Organizácia pre hospodársku spoluprácu a rozvoj dlhodobo upozorňuje, že takéto využívanie áut v mestách patrí medzi hlavné zdroje dopravných emisií. V Bratislavskom kraji tvoria až 60 percentný podiel z celkových emisií,” uviedol Michal Feik, odborník na dopravu.
Problémom, ktorý sa však pridáva k preplneným cestám a zhoršenému prostrediu v meste, je aj nedostatok paliva. Európa, vedomá si ťažkého prechodu od áut k inej doprave, už začína riešiť ekonomické dosahy vojenského napätia na Blízkom východe.
Rastúce obavy o energetickú bezpečnosť vedú k na naše pomery drastickým opatreniam – ako je zníženie rýchlosti na diaľniciach a s tým spojené šetrenie palív. Rastúce obavy o energetickú bezpečnosť vedú k na naše pomery drastickým opatreniam – ako je zníženie rýchlosti na diaľniciach a s tým spojené šetrenie palív. Medzinárodná energetická agentúra (IEA) ešte v marci predstavila desaťbodový plán na zníženie spotreby ropy v reakcii na energetickú krízu. Zavedenie nižších rýchlostí je jedným z kľúčových odporúčaní.
V susednom Rakúsku na viacerých trasách už teraz platí znížená rýchlosť jazdy. Ide o takzvané IG-L limity, ktoré znižujú rýchlosť z 130 na 100 km/h kvôli emisiám a kvalite ovzdušia. „Rakúsko zavádzalo IG-L limity najmä v oblastiach s vysokou koncentráciou dopravy, pri veľkých mestách a v údoliach, kde sa znečistenie drží dlhšie. V niektorých úsekoch sa tieto limity aktivujú automaticky na základe senzorov kvality ovzdušia, najmä pri zvýšených hodnotách oxidov dusíka a prachových častíc,” vysvetlil Feik.
Ak sa k ochrane prírody a života ľudí pridá šetrenie paliva, z praktického hľadiska ide o efektívne riešenie bez výrazne negatívnych stránok. „Spotreba aj emisie pri väčšine áut výrazne rastú práve pri vyšších rýchlostiach. Rozdiel medzi jazdou 100 a 130 km/h môže byť pri niektorých vozidlách pokojne 20 až 30 percent spotreby navyše,” potvrdil expert.
Napríklad menšie SUV s benzínovým motorom, môže mať počas jazdy diaľnicou pri rýchlosti okolo 100 km/h spotrebu tak 5,5 až 6 litrov na 100 km. Pri 130 km/h však spotreba často stúpne aj na 7 až 8 litrov. Na 20 km trase zo satelitu do Bratislavy môže vodič ušetriť aj pol litra paliva na jednu jazdu.
Pri každodennom dochádzaní tam a späť už ide pokojne o desiatky litrov mesačne. Otázkou je, ako by opatrenie vyzeralo v realite na slovenských diaľniciach. Šetrenie peňazí je u nás silnou témou, potreba tankovať menej by tak mohla byť hnacím motorom. Navyše, množstvo slovenských motoristov obmedzenie pozná, keďže po rakúskych trasách jazdí.
Feik totiž zdôraznil, že aj keby sa limit zavedie na všetkých diaľniciach krajiny, ekologický prínos by nebol tak výrazný – diaľničná sieť je u nás pomerne riedka a neprechádza tak husto obývanými zónami ako je okolie Viedne, Grazu či Linzu. Efekt, ktorý by sa však dal pozorovať okamžite, by bola kritika vodičov, ironiсký poznamenal odborník.
Slováci sú stále orientovaní na individuálnu automobilovú dopravu a jazdu autom doslova všade vnímajú ako svoje právo. Európa by tak podľa Feika mohla byť v palivovej kríze, no národ by aj tak návyky menil len ťažko – napríklad ak by už skutočne nemal čo tankovať. Dôvod je však psychologický.
Žijeme v inej dopravnej realite
„Ľudia akceptujú obmedzenia vtedy, keď vidia jasný a okamžitý prínos – napríklad menej nehôd alebo lepšia plynulosť. Oveľa ťažšie sa presadzujú opatrenia, ktorých efekt je dlhodobý a menej viditeľný, ako napríklad nižšie emisie CO₂,” podotkol Feik. „Počas minulých energetických kríz viaceré krajiny okamžite zavádzali nižšie rýchlostné limity, podporu home office či obmedzenia tranzitu,” zhrnul.
Na Slovensku by sa pritom v aktuálnej situácii dali podobné obmedzenia, vrátane pomalšej jazdy po diaľniciach, zaviesť takmer okamžite. Od februára u nás platí stav ropnej núdze a vláda počas tohto režimu môže prijať viaceré opatrenia na zníženie spotreby palív a reguláciu dopravy. Medzi nimi je aj obmedzenie maximálnej rýchlosti na cestách, používanie vybraných vozidiel či zmena otváracích hodín čerpacích staníc.
Zníženie rýchlosti na 100 km/h by malo zmysel v úsekoch, ktoré sú dopravne vyťažené najviac. Limit by priniesol nižší hluk, lepšiu kvalitu vzduchu aj vyššiu bezpečnosť. „Muselo by však byť dátovo podložené. Opatrenia, ktoré by výraznejšie obmedzovali spotrebu palív, by dnes pravdepodobne narazili na veľmi silný odpor,” dodal Feik.ková
„Slovenskí vodiči sú veľmi citliví na akékoľvek obmedzenia, najmä ak majú pocit, že infraštruktúra sama o sebe nie je dokončená alebo kvalitná. Ak niekde chýba diaľnica, obchvat alebo kvalitná alternatíva, nižší limit bez dôslednej argumentácie by vodiči vnímali len ako šikanu,” potvrdil expert s tým, že naša kultúra šoférovania chápe pod slovom diaľnica automaticky nekontrolovanú rýchlosť. „Frustrácia by mohla viesť k nebezpečnému predbiehaniu alebo lepeniu sa na pomalšie autá,” dodal.
Slovensko je výrazne závislé od kamiónovej dopravy, ktorá je z pravidla pomalšia, než automobilová. Zníženie maximálnej rýchlosti by tak podľa odborníka mohlo pomôcť aj plynulosti, keďže by vozidlá išli podobne rýchlo. Kamióny totiž idú v priemere rýchlosťou 85 – 90 km/h.
„Menšie rozdiely medzi rýchlosťami áut a kamiónov znižujú počet rizikových situácií, prudkého brzdenia či agresívneho predbiehania. Plynulejší prúd áut prináša aj menej nehôd v kritických úsekoch,” vysvetlil Feik s tým, že v zahraničí to pomáha stabilizovať premávku.
Nehoda v tuneli Sitina, po ktorej auto skončilo prevrátené na streche.
Ani príklad Rakúska však nemožno považovať za jednoznačný. Susedia totiž limity 100 km/h vo viacerých častiach krajiny teraz rušia. Nie, že by nemali zmysel. Podľa meraní limity znečistenia ovzdušia neboli prekročené niekoľko rokov a opatrenia sa tak javili ako zbytočné. Vodiči sa navyše sťažovali na komplikované pravidlá. Okrem iného sa ukázalo, že doprava je silne politickým nástrojom. Zrušenie IG-L limitov mala v programe pravicovo-populistická FPÖ, ktorá vo voľbách uspela aj vďaka ich kritike.
„To ukazuje, že dlhodobá udržateľnosť podobných opatrení závisí najmä od spoločenskej podpory a kvality alternatívnej mobility. Ak však neexistuje, opatrenia sú politicky aj spoločensky oveľa ťažšie presaditeľné,” dodal Feik s tým, že ľudia sa ľahšie vzdajú auta ak majú blízko na vlak, električku či autobus a lepšie potom zvládajú aj diaľničné obmedzenia.
Odborníci však všeobecne upozorňujú, že problém pri emisiách nie je len v rýchlosti, ale najmä v tom, že vo väčšine áut sa vozí jediný človek. „Priemerná obsadenosť áut v Európe sa pohybuje približne medzi 1,3 až 1,7 osoby na vozidlo. Ak by sa viac využívali zdieľané jazdy, emisie aj spotreba v prepočte na jedného cestujúceho by výrazne klesli bez potreby masívnych zákazov. Podľa našich výskumov je obsadenosť vozidiel v Bratislave 1,1 až 1,2 cestujúceho na auto,” podložil dátami Feik.
Pri kolónach je tak vidno, že štyri autá s tromi až ôsmimi ľuďmi zaberajú plochu autobusu s kapacitou 90 až 180 ľudí. Preto je riešením s dlhodobejším aj očividnejším efektom podpora kapacitnej, verejnej dopravy, ktorá zaberá menej miesta na ceste a znižuje tiež spotrebu paliva či energií – a v neposlednom rade aj zápchy. „Samotné zníženie rýchlosti môže pomôcť, ale bez systémových zmien zostane skôr doplnkovým opatrením,” dodal expert.
X XX
Hrôzy Židov v Auschwitzi. Ako si spomína na peklo na zemi posledný žijúci sovietsky osloboditeľ?
Keď sa Ivan Martynuškin približoval k záhadne vyzerajúcemu areálu, nazdával sa, že by to mohla byť základňa wehrmachtu. Prípadne vojenský sklad. Keď spolu s ďalšími sovietskymi vojakmi prešiel cez bránu, uvidel zúbožených väzňov.
Ivan Martynuškin, ktorý má 102 rokov, je posledný červenoarmejec, ktorý ešte zostal nažive z tých, čo priniesli slobodu do nacistickej továrne na smrť v Auscchwitzi.
Richard Duda reaguje na konšpirácie o Židoch a hovorí aj o Izraeli
Martynuškin je posledný žijúci z červenoarmejcov, ktorí v januári 1945 oslobodili nacistický koncentračný tábor v Auschwitzi. Továreň na smrť, ktorú Nemci vybudovali na okupovanom poľskom území.
Napriek tomu, že Martynuškin má už 102 rokov, stále je čulý, naďalej komunikuje s médiami. Naposledy s ním urobila rozhovor agentúra TASS na začiatku tohto mesiaca pri príležitosti osláv 81. výročia víťazstva nad HItlerovou Treťou ríšou. Pochopiteľne, že si zaspomínal aj na Auschwitz.
Teraz síce nie je výročie oslobodenia tohto lágru, ale svedectvo Martynuškina stojí za povšimnutie nielen preto, že je posledný svedok. Pribúda totiž počet tých, čo zľahčujú holokaust, prípadne ho dokonca spochybňujú.
V januári 1945 mal poručík Martynuškin 21 rokov. Na pohľad v prvých momentoch, ktorý sa mu v Auschwitzi naskytol, nemohol nikdy zabudnúť: „Keď sme vošli do tábora, z barakov vyšlo osem-desať ľudí. Na hlavách mali handry (boli treskúce mrazy, pozn. red.). Bolo nepríjemné sa na nich pozerať. Už sme vedeli, kde sa nachádzame. Títo ľudia žili v pekle.“ Mnohí väzni boli takí vysilení alebo chorí, že nevládali ani stáť na nohách. „Ležali na pričniach v barakoch, nedokázali vyjsť von, aby nás pozdravili,“ zdôraznil Martynuškin.
Príchod červenoarmejcov do Auschwitzu znamenal vykúpenie pre väzňov. Boli medzi nimi hlavne Židia, mnohí z nich zo Slovenska. Georgij Elizavetskij, jeden z prvých sovietskych vojakov, ktorí vstúpili do lágru, kedysi spomínal na prvé chvíle takto: „Väzni padali na kolená, bozkávali nám ruky, objímali nás okolo nôh.“
Vráťme sa k Martynuškinovi. Medzi oslobodenými bola aj jedna žena, s ktorou sa mohol rozprávať po rusky. Irina Charinová, sovietska špiónka, ktorú Nemci ešte neposlali do plynovej komory, lebo ju podobne ako iných, čo dočasne nechali nažive, využívali na otrocké práce. „Irina Michajlovna hovorila, že týždeň pred našim príchodom bolo počuť paľbu delostrelectva. Nemci vycítili, že sa blíži Červená armáda a preto budú musieť opustiť tábor.“
Keď odchádzali, časť väzňov vzali so sebou. Bol to takzvaný pochod smrti, keď sa Nemci spolu s nimi premiestňovali smerom na západ. Veľa podvyživených a chorých väzňov tieto útrapy v silných mrazoch neprežilo.
Pavel Traubner v archívnom videu: Ušiel som do parku a gardista povedal, že nabudúce ma zastrelí
Nejeden človek si možno myslí, že továreň na smrť v Auschwitzi slúžila len na vraždenie prevažne Židov zo širšieho regiónu strednej Európy. Vzdialenosť vzdušnou čiarou medzi Osvienčimom a Aténami je síce viac ako 1 500 kilometrov, ale ani to nebránilo nacistom, aby v tamojších plynových komorách zabíjali aj Židov z Grécka. Do Auschwitzu ich deportovali 60-tisíc, hrôzy v ňom prežilo len 2-tisíc z nich.
Martynuškin poznamenal, že Charinová mu vravela aj o gréckych Židovkách: „Veľmi rýchlo zomreli. Boli zvyklé na teplo, boli ľahko oblečené.“ Samozrejme, že od nacistov sa nemohli dočkať teplého oblečenia. „Charinová mi rozprávala aj o ženách z Francúzska. Keď ich vytiahli z barakov a zoradili, aby ich odviedli do plynových komôr, spievali Marseillaisu, lebo si uvedomovali, že idú na svoj posledný boj.“
Ľuďom, ktorí nedôverujú historikom v tom, čo sa dialo za bránami Auschwitzu, sa hodí poukázať ešte na slová Martynuškina zo začiatku tohto roku. Bolo to v čase 81. výročia oslobodenia tohto nacistického koncentračného tábora. „Keď sa blížil front, vedenie lágru v snahe zakryť svoje zločiny nariadilo zničiť všetky kremačné zariadenia. A potom väzňov, ktorých zabili v plynových komorách, ale ešte nestihli premeniť na popol, uložili na seba. Niekoľko veľkých kôp mŕtvol obložili palivovým drevom a poliali benzínom, pokúsili sa ich spáliť. Úplne nezhoreli. Dlho tleli, šíril sa zápach. Toto bol zápach smrti,“ citoval Martynuškina časopis Argumenty i fakty.
X X X
Juraj Blanár opozícii odkázal, že predvolanie ruského veľvyslanca za dronový útok nič nerieši.
Minister zahraničných vecí dronový útok v Rumunsku odsúdil.
Minister zahraničných vecí Juraj Blanár (Smer-SD) sa v diskusnej relácii Na telo v TV Markíza vyjadril k nedávnemu incidentu, pri ktorom ruský dron zasiahol obytný dom v rumunskom meste Galati.
Argument o odklonení dronu
Juraj Blanár v relácii zopakoval svoje predchádzajúce stanovisko a vyhlásil, že „jednoznačne sme odsúdili tento akt“. Šéf slovenskej diplomacie uviedol, že Slovensko odmieta akékoľvek narušenie vzdušného priestoru členského štátu NATO a ohrozenie civilistov.
Minister zároveň obhajoval verziu, podľa ktorej dron pôvodne mieril na ciele na Ukrajine, avšak došlo k jeho odkloneniu. Vyhlásil tiež, že dron odklonila ukrajinská strana, a preto dopadol na územie NATO – konkrétne do Rumunska.
Proti tomuto vysvetleniu vystúpila jeho diskusná oponentka, parlamentná poslankyňa Vladimíra Marcinková (SaS). Poslankyňa Blanárovi oponovala s tým, že bez ohľadu na trajektóriu šlo o ruský dron, ktorý vypálila Ruská federácia ako krajina, ktorá vedie agresívnu vojnu proti Ukrajine, a preto nesie zodpovednosť ako útočník.
Postoj k ruskému veľvyslancovi
„Chcem veriť tomu, že tie drony – alebo konkrétne tento dron – nesmerovali na územie Aliancie s cieľom útočiť na NATO. Podľa informácií, ktoré máme, bol ten dron odklonený ukrajinskou stranou v rámci jej obranných operácií, a preto nešťastne dopadol na územie Rumunska,“ povedal Juraj Blanár.
V súvislosti s týmto bezpečnostným incidentom opozícia žiadala, aby si slovenská vláda predvolala ruského veľvyslanca na vysvetlenie. Juraj Blanár v relácii Na Telo potvrdil, že s ruským veľvyslancom hovoril.
Súčasne skritizoval výzvy opozície na jeho oficiálne predvolanie, pričom postup slovenskej diplomacie označil za dostatočný a pragmatický. Ide podľa neho o snahu vyhnúť sa zbytočnej eskalácii napätia a namiesto „siláckych vyhlásení“ presadzuje návrat k diplomatickým rokovaniam.
„S ruským veľvyslancom komunikujeme štandardnými diplomatickými kanálmi. Odmietam tieto silácke vyhlásenia opozície a tancovanie na tragédiách. Našou snahou je deeskalácia a návrat k diplomatickému stolu, nie vytváranie ďalšieho napätia gestami, ktoré nič nevyriešia,“ tvrdil minister zahraničnýc
Byty, nebo ochrana přírody? Veřejný zájem musí určit politici, říká předseda NSS Šimka
Předseda Nejvyššího správního soudu Karel Šimka během konference Právo a stavebnictví debatoval o dopadech novely stavebního zákona na správní soudnictví a vymezování veřejného zájmu.
Výstavba bytů, nebo ochrana zeleně a památek? O tom, co je veřejný zájem při výstavbě, nemají podle předsedy Nejvyššího správního soudu (NSS) Karla Šimky rozhodovat soudy ani úředníci, ale politici. Na konferenci České justice a Ekonomického deníku Právo a stavebnictví zároveň odmítl obavy, že novela stavebního zákona zahltí správní soudy a délka řízení se opět prodlouží. Připustil ale, že k soudům může přijít více „nedotažených“ případů a větší procento rozhodnutí může skončit zrušením.
Spor o veřejný zájem se vede hlavně o to, zda má při povolování velkých bytových projektů dostat větší váhu nová bytová výstavba, nebo ochrana přírody, zeleně či památek. Kritici se obávají, že novela usnadní povolování developerům na úkor dalších chráněných zájmů.
Novela stavebního zákona zavádí nový režim pro velké bytové projekty nad 10 tisíc metrů čtverečních hrubé podlahové plochy. Ty mají být podle návrhu považovány za stavby ve veřejném zájmu. „Je zde veřejný zájem na bydlení. Bude třeba ho porovnávat s jinými veřejnými zájmy, například s ochranou životního prostředí a ochranou památek,“ uvedl partner advokátní kanceláře Aegis Law Vojtěch Faltus.
Konference Právo a stavebnictví. Zleva sedí vládní zmocněnkyně pro implementaci stavebního zákona Hana Landová, partner advokátní kanceláře Aegis Law Vojtěch Faltus, předseda představenstva Trigemy Marcel Soural (s mikrofonem), prezidentka Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí Zdenka Klapalová a předseda Nejvyššího správního soudu Karel Šimka. Foto: Radek Čepelák
Víc práce? Jsme připraveni
Novela zároveň počítá s tím, že o těchto projektech bude rozhodovat centrální stavební úřad a proti povolení už nebude možné podat klasický rozklad. Následovat má přímo soudní přezkum. Předseda Nejvyššího správního soudu Karel Šimka ale uvedl, že správní soudy jsou na změnu připravené. „Není třeba mít obavy. Správní soudnictví je ve velmi dobré kondici a rozhoduje relativně rychle. Jsme připraveni na více práce, která přibude,“ řekl Šimka. Zároveň apeloval na politiky, aby stát neomezoval personální kapacity správních soudů.
Partner advokátní kanceláře Aegis Law Vojtěch Faltus během konference upozorňoval na možné přesouvání sporů kolem velkých developerských projektů ze správních orgánů přímo ke správním soudům. Foto: Radek Čepelák
Šimka zároveň uvedl, že novela nově umožní, aby správní soud v některých případech nerozhodoval jen o zrušení povolení, ale stavební povolení sám přímo vydal. Podle něj však půjde spíše o výjimečné situace než o běžnou praxi.
Zleva: předseda představenstva developerské společnosti Trigema Marcel Soural, prezidentka Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí Zdenka Klapalová a předseda Nejvyššího správního soudu Karel Šimka. Foto: Radek Čepelák
O veřejném zájmu rozhoduje politika
Otázka veřejného zájmu se stala jedním z hlavních témat debaty. Kritici novely upozorňují, že zvýhodnění velkých bytových projektů může oslabit ochranu přírody nebo památek. „Žádný stavební předpis nevyřeší, který veřejný zájem má přednost. Je věcí politiky, aby stanovila, co je veřejný zájem,“ uvedl Šimka. Jako příklad zmínil větrné elektrárny nebo akcelerační zóny.
Podle něj navíc žádný stavební zákon nikdy definitivně nevyřeší střet různých veřejných a soukromých zájmů. „Na jedné straně máme ochranu veřejného zájmu, na druhé straně soustavu dalších soukromých i veřejných zájmů kolem,“ popsal.
Landová: Dnes mají vyšší prioritu náletové dřeviny než byty
Vládní zmocněnkyně pro implementaci stavebního zákona Hana Landová hájila zavedení veřejného zájmu u velkých bytových projektů s tím, že stát podle ní musí reagovat na dlouhodobou bytovou krizi a nefunkční povolovací procesy. Podle Landové dnes často vznikají mnohaleté spory i kvůli relativně drobným zásahům do území. „V Praze se stávalo, že se během povolovacího procesu objevily náletové dřeviny a roky se pak poměřovalo, zda může mezi domy vzniknout další dům,“ uvedla.
Vládní zmocněnkyně pro implementaci stavebního zákona Hana Landová a náměstek ministryně pro místní rozvoj Filip Endal během konference debatovali o dopadech novely stavebního zákona, veřejném zájmu ve výstavbě a překážkách developmentu v Česku.
Náletové dřeviny jsou stromy nebo keře, které vyrostou samovolně bez cílené výsadby člověkem. Typicky jde třeba o břízy, javory, akáty nebo různé křoviny, které se objeví na opuštěných pozemcích, brownfieldech nebo prolukách mezi domy. Novela má podle ní posílit veřejný zájem na bydlení zejména v zastavitelném území měst a zrychlit povolování projektů, které odpovídají územním plánům.
Podle Landové současný systém často fakticky blokuje výstavbu. „Dnes mají některé zájmy vyšší prioritu než výstavba. Například náletové dřeviny rostoucí v prolukách, vodovod nebo mobilní sítě – to je až absurdní,“ řekla. Novela má podle ní umožnit vytvářet v zastavitelném území „žitelný biotop“ pro člověka a výrazně omezit množství samostatných razítek a stanovisek.
Náklady navíc platí klient
Předseda představenstva společnosti Trigema Marcel Soural spojoval veřejný zájem především s dostupností bydlení a rychlostí výstavby. Podle něj současné povolovací procesy trvají neúměrně dlouho a jejich důsledky nakonec dopadají na běžné kupující bytů. „Jde o to, abychom jako společnost dostali k nějakému dostupnému bydlení,“ uvedl Soural.
Připomněl, že některé projekty se povolují i více než deset let a během té doby se výrazně mění technologie, ceny stavebních prací i požadavky trhu. Developerské firmy podle něj musí projekty opakovaně přepracovávat, upravovat dokumentaci a nést rostoucí náklady na financování. „Jak se všechno zdražuje, byty se zmenšují. To všechno platí finální klient,“ dodal Soural s tím, že výsledné náklady se nakonec promítají do cen bytů pro kupující.
Klapalová: Chybí nejen byty, ale i kanceláře
Prezidentka Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí Zdenka Klapalová v debatě upozornila také na to, že český trh už začíná narážet na nedostatek moderních kancelářských i bytových projektů. Podle ní se kvůli pomalému povolování nestíhá reagovat na poptávku investorů ani firem. „Když hledáme pro větší instituci kancelářské prostory během jednoho nebo dvou let, narážíme na to, že nejsme schopni takovou nemovitost vytipovat,“ uvedla Klapalová.
Druhý blok konference Právo a stavebnictví se zaměřil na regulace, financování developmentu a dostupnost bydlení. Debaty se zúčastnili náměstek ministryně pro místní rozvoj Filip Endal, partner PRK Partners Jakub Lichnovský, daňový poradce společnosti EKP Advisory Jan Tecl, hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček a fund manager Crestylu Petr Klouda. Foto: Radek Čepelák
Podle ní se problém netýká jen bydlení, ale i komerčních nemovitostí. Technologicky i energeticky totiž zastarávají a přestávají odpovídat současným požadavkům trhu.
Druhý blok konference nesl název „Regulace vs. kapitál: Co brzdí development v Česku?“ a zaměřil se na překážky výstavby, financování projektů i dopady regulací na realitní trh. Debaty se zúčastnili náměstek ministryně pro místní rozvoj Filip Endal, partner advokátní kanceláře PRK Partners Jakub Lichnovský, jednatel a daňový poradce společnosti EKP Advisory Jan Tecl, hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček a fund manager společnosti Crestyl Petr Klouda. Řečníci diskutovali o dostupnosti bydlení, regulaci nájmů nebo státní podpoře výstavby. Tématem se staly i daňové nástroje pro development a možnosti většího zapojení soukromého kapitálu a PPP projektů do výstavby. Eva Paseková
X X X
DOHODNE SE S KUBOU AMERIKA?
| POMŮŽE I ŠPANĚLSKO, RUSKO, JAPONSKO, ITÁLIE, AUSTRÁLIE, NĚMECKO?
Kuba jako zapadlý africký slum: tma, neteče voda… |
Kdyby na Kubě zbyli ještě nějací turisté, měli by tam novou atrakci, mohla by se jmenovat poznejte život v zapadlé africké vsi. Taky by se tam daly točit apokalyptické filmy, jak se svět rozpadl: mezi zchátralými koloniálními domy, jež v karibském vlhku hnijí jako kmeny v džungli, leží odpadky a večer na ulicích mihotají plameny ohýnků, jak si lidé vaří večer.
Kuba, jejíž režim z prestižních důvodů desítky let vyvážel pomoc do světa, je nyní sama místem humanitární krize.
V pondělí Kuba poděkovala Číně za první dodávku ze slíbeného daru šedesáti tisíc tun rýže. Taky dostala sluneční panely. A od Ruska tanker ropy.
Veřejná doprava v podstatě skončila, vidět je jen málo aut, některá už jezdí na dřevoplyn jako za druhé světové války.
X X X
|
|
Íránský prezident opět zkouší se zbavit své funkce. Moc si urvaly islámské gardy, míní
V dopise zaslaném v neděli Pezeškján zdůraznil, že prezident a vláda byli fakticky vyloučeni z životně důležitých rozhodovacích procesů v zemi a že vakuum vytvořené touto situací umožnilo Sboru islámských revolučních gard (IRGC) převzít kontrolu nad zemí, uvedl zdroj.
Pezeškján dodal, že za takových okolností není schopen řídit vládu a plnit své zákonné povinnosti, a proto požádal o umožnění okamžitého odstoupení. Prezident tento krok učinil už v minulosti, ale jeho žádost byla zamítnuta.
Podle Iran International zatím není jasné, zda Chameneí prezidentovu rezignaci přijme, ale obsah dopisu poukazuje na hluboký a bezprecedentní rozkol na nejvyšších úrovních moci.
Napětí mezi prezidentem a revolučními gardami trvá měsíce. Organizace Iran International již dříve informovala, že gardy postupně omezily mnoho prezidentských pravomocí a fakticky převzaly kontrolu nad klíčovými prvky vlády.
Podle informovaných zdrojů situace uvrhla Pezeškjánovu administrativu do bezvýchodné situace, což brání v pokroku i v diplomatických jednáních s USA o příměří a případném míru.
X X X
FOTBAL OHROŽEN?
BUDE SE HRÁT JEN V NOCI. NEBO BUDOU
CHLADÍCÍ VĚŽE?
,Fotbal je ohrožen změnou klimatu, ale propaguje fosilní paliva.‘ Fanoušci i hráči chtějí změnu
Sotva v Budapešti skončil kolotoč stovek zápasů evropských fotbalových pohárů, už se chystá volné pokračování v Severní Americe. Za necelé dva týdny tam začne světový šampionát s rekordním počtem zápasů a kilometrů, které hráči a fanoušci budou muset ujet. Skupina 60 profesionálních hráček a hráčů poslala Mezinárodní fotbalové federaci FIFA otevřený dopis. V něm požaduje lepší ochranu hráčů před horkem. Přidávají se i fanoušci.
Fotbal nejde hrát, když je nesnesitelné horko nebo zaplavené hřiště – a přesně k takovému světu kvůli spalování uhlí, ropy a plynu směřujeme, argumentují zakladatelé organizace
,Chceme fotbal bez fosillních paliv a fosilních sponzorů,‘ zní od fanoušků. Přidávají se i profesionální hráči
Bez nich by zároveň v současnosti nešlo uspořádat mistrovství světa, ale ani Liga mistrů nebo většina amatérských zápasů. „Fotbalem bez fosilních paliv myslíme fotbal bez sponzorů z fosilního průmyslu. Žádné společnosti obchodující s ropou nebo plynem, žádné aerolinky, žádné firmy prodávající SUV se spalovacím motorem. Usilujeme, aby tyto podniky nepropagovaly své značky a výrobky skrze fotbal,“ vysvětluje pro Radiožurnál zakladatel fanouškovské platformy Fotbal bez fosilních paliv Holanďan Frank Huisingh.
,Lyžuj nefosilně.‘ Sportovci i veřejnost vyzývají, aby fosilní firmy nesponzorovaly zimní sporty.
Dodává, že se mu nelíbí ani neustálé rozšiřování soutěží, přidávání zápasů a přetěžování hráčů, ale i s tím spojené rozsáhlejší cestování.
„Chceme reorganizaci existujících soutěží tak, aby tím klesla spotřeba fosilních paliv. Svět úplně bez fosilních paliv bohužel zatím neexistuje, a pokud pořádáte světový šampionát, lidé na něj budou cestovat letadlem. Ale můžeme organizovat fotbal tak, abychom fosilních paliv spalovali mnohem méně než v současnosti,“ myslí si.
To je případ zrovna letošního mistrovství světa, které se táhne od Tichého oceánu k Atlantiku a od Kanady až k tropickému pásu a má rekordní počet účastníků i zápasů. Světová i evropská fotbalová asociace se přitom před časem přihlásily k cíli snižovat emise skleníkových plynů v souladu s Pařížskou klimatickou dohodou.
Fosilní sponzoři
Obě organizace ovšem své vrcholné soutěže v poslední době rozšířily a uzavírají lukrativní sponzorské dohody s fosilními firmami. K hlavním partnerům světového šampionátu patří největší korporátní producent skleníkových plynů na světě, saúdskoarabský ropný gigant Aramco.
Na 1600 účastníků konference COP30 má vazby na fosilní průmysl, tvrdí ekologičtí aktivisté
„FIFA je posedlá růstem a touhou po stále větším množství peněz. To je samozřejmě problém. A státy obchodující s fosilními palivy, jako je Saúdská Arábie, chtějí dál prodávat ropu a zároveň vědí, že mají problém se svou pověstí. Jde o porušování lidských práv a blokování ochrany klimatu. Tu si přitom podle průzkumů přeje naprostá většina lidí na světě,“ kritizuje Frank Huisingh.
„Saúdové ale také vědí, že existuje organizace s největším billboardem na světě, který se jmenuje mistrovství světa ve fotbale, a ta organizace je strašně hladová po penězích. Takže se pak ocitáme v bizarní situaci, kdy víme, že fotbal je ohrožen změnou klimatu kvůli suchu, záplavám a extrémnímu horku. A zároveň propaguje tato smrtící fosilní paliva,“ dodává.
Otevřený dopis hráčů
Na čtrnácti ze šestnácti stadionů nadcházejícího světového šampionátu mohou teploty dosahovat nebezpečných hodnot pro hráče i fanoušky, uvádí BBC. Fosilní sponzoring kritizuje mimo jiné i norský reprezentant Morten Thorsby, jeden ze signatářů otevřeného dopisu.
FIFA pro BBC uvedla, že jí záleží na tom, aby partnerství se sponzory přispívalo k rozvoji fotbalu i společenským a environmentálním cílům. Aramco se vyjádřit odmítlo.
Díky fosilním sponzorům ale proudí do fotbalu rekordní množství peněz, což hře může prospět. „Ano, FIFA je neuvěřitelně bohatá. Ale ty peníze ve skutečnosti fotbalu neprospívají. Pro fanoušky bude nadcházející mistrovství světa nejdražší v historii. Navíc existuje spousta firem, které chtějí sponzorovat něco jako mistrovství světa ve fotbale. Takže stejně jako skončil sponzoring od tabákových firem, obejde se sport i bez sponzorů z fosilního průmyslu. Fotbal je velmi populární a bude v pohodě,“ myslí si zakladatel organizace Fotbal bez fosilních paliv.
X X X
POZVÁNKA DO RAKOUSKA
Vážení zahradní nadšenci, červen ukazuje svou nejkrásnější stránku – a THE GARDEN TULLN vás zve, abyste si užili zahrady v plném květu.
Objevte barevné výstavní zahrady, užijte si odpočinkové chvíle s celou rodinou a těšte se na rozmanitý program pro malé i velké. Ať už se jedná o Den otců, dětský program nebo fotografování vašich oblíbených míst:
Návštěva se tento měsíc obzvláště vyplatí! Do THE GARDEN TULLN © Danube Dolní Rakousko_Friedl a Schmatz Den otců v THE GARDEN TULLN Strávte 14. června Den otců s rodinou v THE GARDEN TULLN a užijte si společný relaxační den uprostřed rozkvetlé přírody. Více než 70 s láskou navržených výstavních zahrad vás zve k prozkoumání a odpočinku.
Na terase s lekníny na Gaumenweide a v zahradě WEIN•GE•NUSS si můžete vychutnat kulinářské lahůdky ve zvláštním prostředí. Pro děti nabízí dobrodružné a přírodní hřiště a oblast pro motorické dovednosti dostatek prostoru na hraní, lezení a vyproštění se. Díky tomu je Den otců zábavným a pestrým výletem pro celou rodinu! Tip: DIE GARTEN TULLN je také velmi speciálním zážitkem pro dětské narozeninové oslavy. Naši malí hosté se mohou těšit na nezapomenutelný den plný přírody, hry a dobrodružství.
Veškeré informace a možnosti rezervace naleznete na www.diegartentulln.at/kindergeburtstag Zobrazit mapu stránek © Donau Niederösterreich_Claudia Schlager „Váš osobní moment GARTEN TULLN“ Zachyťte svůj osobní okamžik v GARTEN TULLN! 📸🍂
Staňte se součástí naší velké fotografické soutěže pro rok 2026 ve spolupráci s CEWE! Navštivte DIE GARTEN TULLN a zachyťte jedinečnou atmosféru vaší návštěvy. Ať už se jedná o kouzlo květů, hbitý užitečný hmyz nebo osobní chvíle s vašimi blízkými – ukažte své nejzajímavější momenty v kategoriích lidé, zvířata nebo rostliny!
Je to snadné: Nahrajte své nejlepší fotografie na portál CEWE mezi 1. červnem 2026 a 31. říjnem 2026 a můžete vyhrát fantastické ceny. Zde je to, co můžete vyhrát: • 🎫 Permanentky a vstupné do GARTEN TULLN • 📸 Exkluzivní fotoprocházka na slavnostním předávání cen a poukázky CEWE • 🌱 Vzrušující workshopy „Příroda v zahradě“ • 📸 Prezentace fotografií během sezóny GARTEN TULLN 2027 • 📸 Dvouhodinová profesionální fotoprocházka CEWE během slavnostního předávání cen Dvě cesty k vítězství: Odborná porota vybere ze všech přihlášených tři nejlepší profesionální fotografie. Zároveň je to jen na vás:
Tři fotografie s největším počtem lajků v každé kategorii vyhrávají velké hlasování veřejnosti! Slavnostní předávání cen se bude konat na jaře 2027 v GARTEN TULLN.
Bonusový tip: Pravidelně se vracejte a hlasujte pro své oblíbené fotografie! Zapojte se nyní a vyhrajte! ©AdobeStock Rodinný den v GARTEN TULLN 7. června 2026 vás GARTEN TULLN,Raiffeisen a Dolnorakouští lékárníci zvou na Rodinný den od 9:00 do 17:00.
Těšte se na rozmanitý program: Dětský program zahrnuje fantastickou hudební show s Bernhardem Fibichem, „Síťování v rybnících“ (včetně identifikace zvířat) a vzrušující cirkusový workshop pro děti od 6 let, kterého se může zúčastnit celá rodina.
Kromě toho najdete v krásných zahradách tvořivá a aktivní stanoviště, kde můžete objevovat, experimentovat a zapojit se. Kromě dětského programu je zde také velký den zdraví.
Těšte se na zdravotní prohlídky a testy fyzické zdatnosti od „Tut gut!“. (německá iniciativa pro zdraví a wellness), prohlídky přírodní lékárny, dětská lékárna na výrobu mastí a čajových směsí a také hry na rovnováhu a koordinaci.
Den plný zábavy, kreativity a společných zážitků pro celou rodinu! ZAHRADNÍ TULLN Am Wasserpark 1 3430 Tulln Pokyny: openstreetmap +43 (0) 2272 / 68188 www.diegartentulln.at
X X X
KDO JE ZA TO VINENEN? PÁTRÁ PO TOM PARDUBICKO?
UPOZORNILO NA TO UŽ SENÁT, VYSTRČILA, PARLAMENT, EXKOMUNISTU
NA HRADĚ PAVLA?
CO NAVRHLI VYSTRČILOVI, PAVLOVI, ABY SE SITUACE ZMĚNILA?
KDY BUDE ZMĚNA? KDY BUDOU MÍT VŠECHNY RODINY DOSTATEK
PENĚZ?
Pardubický kraj pokračuje v realizaci projektu Bezplatné školní stravování, jehož cílem je zajistit dostupnost kvalitního stravování dětem a žákům z rodin, které se ocitly v nepříznivé finanční situaci. Projekt je určen dětem a mladým lidem ve věku od 2 do 26 let navštěvujícím mateřské školy, základní školy, střední školy, konzervatoř, internátní školy, domovy mládeže a další školská zařízení na území Pardubického kraje.
Ve školním roce 2025/2026 se do projektu prozatím zapojilo celkem 84 škol a školských zařízení jiných zřizovatelů, které požádaly o podporu pro více než 1 200 dětí a žáků. Za školy zřizované Pardubickým krajem se zapojilo 32 škol se žádostmi o podporu pro celkem 320 žáků. Pardubický kraj alokoval podporu pro krajské školy ve výši 5,4 milionů korun, pro školy a školská zařízení ostatních zřizovatelů 12 milionů korun.
Ing. Lucie Novotná
X X X
DRAČÍ LODĚ NA SOLOVSKU
Dračí lodě ovládnou koupaliště Michal u Sokolova už 13. června.
Koupaliště Michal u Sokolova se v sobotu 13. června 2025 od 12 hodin promění v dějiště už pátého ročníku oblíbených Závodů dračích lodí. Na vodní hladině se letos utká celkem 11 posádek a návštěvníci se mohou těšit na program plný sportu, hudby i doprovodných aktivit. Akci pořádá skupina Sokolovská uhelná a SUAS GROUP ve spolupráci s koupalištěm Michal.
Letošní ročník přinese oproti předchozím letům atraktivnější formát závodů. Týmy změří síly nejen v rychlostním sprintu na 200 metrů, ale nově také ve vytrvalostním závodu na 1000 metrů v závěru dne. „Letos jsme chtěli závody zpestřit, proto jsme spojili rychlost i vytrvalost. Posádky budou mít větší prostor ukázat své schopnosti a pro diváky to bude ještě napínavější podívaná. Samozřejmě jsme připravili také bohatý doprovodný program,“ uvedla organizátorka závodů Andrea Moulisová.
Na startu nebudou chybět tradiční posádky složené z policistů, zdravotníků, ale i týmů pořádající Sokolovské uhelné a SUAS GROUP. Velkou pozornost jistě přitáhne také souboj hokejistů HC Energie Karlovy Vary a HC Baník Sokolov, kteří opět změří síly přímo na vodě a uspořádají oblíbenou autogramiádu. Návštěvníci se mohou těšit i na vystoupení taneční skupiny ANFAS a hudbu, kterou bude vybírat DJ Miro Novy. Nejmenší si budou moci vyzkoušet jízdu na dračí lodi i základní hokejové dovednosti.
Akce bude mít stejně jako v minulých letech také charitativní rozměr. Během dne budou moci návštěvníci podpořit aktivity Nadačního fondu Františka Štěpánka, který pomáhá lidem v těžkých životních situacích. Vstup na akci je zdarma, v den závodů nebude možné koupání z důvodu bezpečnosti závodníků i návštěvníků. Mgr. Jana Pavlíková.
X X X
RUSKO SPOLUPRÁCI S ARMÉNIÍ
Blahopřání je pozoruhodné, protože Rusko se v poslední době snaží o to, aby Pašinjan neuspěl v parlamentních volbách vypsaných na 7. června.
Rusko zakleklo na vzpurnou Arménii. Před volbami tuší ukrajinský scénář |
Ruské úřady zakázaly dovoz květin a některých potravin z Arménie, Moskva zemi pohrozila vypovězením výhodné smlouvy o dodávkách plynu. V neděli ruský resort diplomacie oznámil, že si povolal ke konzultacím velvyslance v Jerevanu.
V pondělí ruská veterinární a fytosanitární služba Rosselchoznadzor oznámila další omezení dovozu arménského zboží. Od úterka se do Ruska nesmí dovážet živé ryby ani výrobky z ryb. Výjimku dostaly dvě arménské firmy. Úřad zákaz odůvodnil tím, že polovina arménských firem v této branži odmítla, aby v nich ruští inspektoři provedli kontrolu.
Na pozadí vyostření vztahů mezi Moskvou a Jerevanem je snaha Arménie o přibližování k Evropské unii a o možný vstup do evropského bloku. Putin vzkázal Jerevanu, že se nemůže stát členem EU a zároveň zůstat v Ruskem vedené Euroasijské hospodářské unii (EAHU).
Šéf Kremlu také vyzval Arménii, aby „co nejdříve“ uspořádala referendum ohledně přístupu k Unii. Pašinjan ale dnes uvedl, že organizovat takové referendum by bylo nelogické, dokud se rozhodnutí mezi členstvím v EAHU a EU „nestane něčím nevyhnutelným, dokud Arménie oficiálně nepožádá o členství v EU nebo se nepřiblíží udělení statusu kandidátské země“.
Nová potupa pro Rusy. Jaderná elektrárna hrůzy přesluhuje, nahradí ji Američané |
Arménie vyčítá Rusku, že ji neochránilo během bojů se sousedním Ázerbájdžánem. Ten v roce 2023 při bleskové vojenské operaci znovu ovládl Náhorní Karabach a navzdory přítomnosti ruských vojáků ukončil desítky let trvající vládu tamních arménských separatistů.
DISKUZE O POTRAVINÁCH. BUDOU LEVNĚJŚÍ?
OBJEVí SE DALŠÍ NOVINKY, ZLEPŠENÍ? KDY TO BUDE?
Pracovní skupina k transparentnosti potravinového řetězce jednala poprvé v rozšířeném formátu
O klíčových tématech souvisejících s fungováním potravinového řetězce a cenovou dostupností potravin dnes v Praze na Ministerstvu zemědělství (MZe) jednala pracovní skupina pro transparentnost potravinového řetězce. Skupina, kterou vede potravinový ombudsman, se poprvé sešla v širším formátu za účasti jak zástupců státních institucí, tak i nevládních organizací.
Účastníci se věnovali zejména návrhům ke snížení nákladovosti zemědělsko potravinářské produkce a ke zvýšení cenové dostupnosti potravin, problematice slevových akcí potravin, možnostem posílení podílu českých potravin v potravinovém řetězci i opatřením ke zvýšení konkurenceschopnosti českých zemědělských a potravinářských producentů. Součástí jednání byla prezentace stanovisek a návrhů jednotlivých účastníků, se kterými bude MZe dále pracovat.
Diskuse ukázala, že u některých témat panuje shoda na tom, že je není třeba dále rozpracovávat. Týká se to například možnosti zavedení deklarace nákupní ceny potravin na cenovce. Toto téma nemá významnou podporu mezi zástupci státních institucí ani nevládních organizací.
Naopak poptávka části organizací a institucí je po rozšíření monitoringu dat k cenám potravin nebo možnosti zvážit zavedení hlášení prodejních cen maloobchodu pro potřeby webových prohlížečů. Rozdílné názory panovaly u tématu prodeje potravin za podnákupní ceny. Pokud jde o téma slevových akcí, velká část účastníků jednání vyjádřila názor, že je žádoucí případně zpřesnit definici slev a jejich označování tak, aby bylo pro spotřebitele přehlednější. MZe však rozhodně nenavrhuje jakýkoliv zákaz slevových akcí, jak v poslední době zaznívá od představitelů některých organizací v mediálním prostoru.
„Cílem dnešního jednání bylo diskutovat napříč státním i soukromým sektorem a shromáždit podněty, které nám umožní lépe pojmenovat klíčové výzvy v potravinovém řetězci. Naším cílem je vést věcný dialog a hledat řešení, která budou dlouhodobě udržitelná a přínosná jak pro spotřebitele, tak pro všechny články řetězce. Výstupem z jednání bude shrnující informativní materiál pro ministra, určený pro další politickou debatu nad případnými legislativními změnami,“ uvedl potravinový ombudsman Jindřich Fialka.
Na dnešní pracovní skupinu navážou v následujících týdnech sektorové kulaté stoly, které umožní detailnější projednání jednotlivých témat v rámci jednotlivých komodit se zástupci zemědělců, potravinářů i obchodníků. Další jednání standardní pracovní skupiny je plánováno na září letošního roku. Vojtěch Bílý
X X X
JE DOBŘE, ŽE SE TV USA ZAJíMÁ O ČR A HODNĚ O ČR VYSÍLÁ
Vysočina láká americké diváky. Region představila Czech-American TV milionům domácnostem.
„Vysočina má co nabídnout návštěvníkům z celého světa. Jsou to unikátní památky UNESCO, zachovalá příroda, bohatá historie i živé tradice. Jsme rádi, že jsme prostřednictvím Czech-American TV mohli představit náš region milionům diváků a inspirovat je k návštěvě Vysočiny,“ uvedl hejtman Kraje Vysočina Martin Kukla.
Czech-American TV je americká nezisková televizní společnost, jejímž posláním je propagovat Českou republiku v zahraničí a představovat její kulturní a historické bohatství.
Spolupracuje s českými regiony, městy i univerzitami. Její tým tvoří více než čtyřicet profesionálů a dobrovolníků včetně studentů univerzit v České republice a USA. Webový portál nabízí přes dva tisíce stran a stovky videí s informacemi o České republice včetně archivních záznamů vysílání. Všechny projekty vznikají v angličtině a jsou určené zahraničním divákům.
„Zahraniční propagace patří mezi důležité nástroje rozvoje cestovního ruchu. Vysílání Czech-American TV oslovuje publikum, které aktivně vyhledává inspiraci pro cestování a poznávání nových míst. Vysočina se díky tomu dostává do povědomí potenciálních návštěvníků nejen v USA, ale také v dalších zemích světa,“ doplnil radní Kraje Vysočina pro oblast kultury, památkové péče, cestovního ruchu a mezinárodních vztahů Miloš Hrůza.
Vysílání Czech-American TV sledují diváci nejen v USA, kde je dostupné v hlavním vysílacím čase na kabelových televizích pro více než sedm milionů domácností. Pořady lze sledovat také online, což umožňuje desítkám tisíc diváků po celém světě poznávat krásy České republiky a získávat inspiraci k její návštěvě. Mimo USA zaznamenává televize nejvyšší sledovanost v Evropské unii, Austrálii a Kanadě.
X X X
„Podle mých odhadů žilo na začátku roku 2026 na území, které ovládá ukrajinská vláda, asi 28 milionů lidí. Na konci roku 1991 dosahovala populace 51,7 milionu,“ řekl webu EUobserver ukrajinský demograf Oleksandr Hladun. Podle něj pokles počtu obyvatel začal na Ukrajině v roce 1993 a není ojedinělým případem, ale součástí globálního procesu. Válka tento proces nicméně značně urychluje.
Paralelně s tím válka prudce snižuje míru porodnosti. Ta nyní podle ukrajinské akademie věd činí 0,9 dítěte na jednu ženu.
X X X
Univerzita ve Vídni pozvala údajného exčlena Al-Káidy. Skandál, zuří politici.
Silnou kritiku na rakouské politické scéně vyvolalo rozhodnutí studentů vídeňské univerzity pozvat na přednášku někdejšího údajného člena teroristické organizace Al-Káida a bývalého vězně na americké základně Guantánamo Mohamedoua Oulda Slahiho. Část politiků pozvánku kritizuje jako skandál či prosazování levicové agendy.„Je to neuvěřitelný skandál, že zrovna na jedné z rakouských univerzit má dostat prostor muž, který sám měl napojení na teroristickou organizaci Al-Káida,“ kritizoval pozvání vídeňský zemský poslanec za nacionalistické Svobodné Leo Lugner, jenž rakouskou vládu vyzval, aby muži zakázala vstup do země.
Šéf lidoveckých zastupitelů na vídeňské radnici Harald Zierfuss zase mluvil o tom, že univerzitní studentské uskupení zve „teroristy k dialogu“, místo aby skutečně zastupovalo studenty. Vidí za tím levicovou agendu studentského sdružení.
Jak džihádisté válcují subsaharskou Afriku. Rozpoutaný teror může ohrozit i Evropu
V Mauritánii narozený Ould Slahi už v minulosti v Rakousku vystoupil například ve Štýrském Hradci (Grazu). Jeho kniha s názvem „Mauritánec“ byla zfilmována.
Podle rakouského deníku Der Standard Slahi v roce 1990 odcestoval z Německa do Afghánistánu, kde složil přísahu Al-Káidě, prošel výcvikem a vstoupil do džihádu proti tehdejšímu komunistickému prezidentovi země Muhammadovi Nadžíbulláhovi. Bojoval až do roku 1992.
Zpátky ve spolkové republice, kde žil a pracoval do konce roku 1999, se dostal do hledáčku německé civilní kontrarozvědky a také americké Ústřední zpravodajské služby (CIA).
Muslimských žáků je v nejnižších ročnících ve Vídni už víc než katolických
Podle amerických zpravodajců byl v kontaktu s nejbližším okolím tehdejšího vůdce teroristické organizace Usámou bin Ládinem, když prý mimo jiné telefonoval s jeho bratrancem, který tehdy použil bin Ládinův telefon.
Ould Slahi, jenž podle amerických úřadů Al-Káidu podporoval až do roku 2001, byl po teroristických útocích ze září téhož roku na New York a Washington zatčen v Mauritánii a mezi lety 2002 až 2016 bez obžaloby zadržován na Guantánamu. Podle svého tvrzení tam byl opakovaně mučen.
Propuštění sice v roce 2010 nařídil americký soudce, ale jeho rozhodnutí po odvolání administrativy prezidenta Baracka Obamy nevstoupilo v platnost. Nakonec vyšetřovací komise doporučila jeho propuštění. To se stalo v roce 2016. Už roky tento muž žije a působí v Nizozemsku.