Merz jednat ve Fr. Lázních s premiérem Babišem, Zúnou I o konci války Ukrajiny. Ve Varech i Filmový festival Evropy spolu s Německem, další akce přátelství. Kancléř Merz využít Fr. Lázně i Vary k další spolupráci ČR a Německa. Uvítají to i lidé obou zemí, ČR, Německa, a politici. Dnes příklad spolupráce pacientů ČR, Německa, lékařů, sester a dalšího personálu ve Fr. Lázních, v hotelu Pawlik. Taková spolupráce by měla být ve všech oborech ČR, Německa.

    EXPREMIÉR  ČR  JIŘÍ  PAROUBEK:

Exkomunusta Pavel ničí ČR politické vztahy.

Náš Tchajwanec dorazil na Tchaj-wan běžnou leteckou linkou. V českých médiích se v posledních týdnech strhla jako obvykle mela mezi vládou a jejími podporovateli na jedné straně a parlamentní opozicí a mainstreamovými médii na straně druhé. Šlo o to, zda náš profesionální Tchajwanec, předseda senátu Vystrčil, získá pro svou dobrodružnou cestu na tento ostrov letadlo, které bude mu platit ministerstvo zahraničí.

Ministr zahraničí i premiér se důrazně ohradili proti takovýmto moresům předsedy senátu, neboť záměrem současné vlády je naopak normalizovat vztahy s Čínskou lidovou republikou na úroveň, která je obvyklá prakticky ve všech ostatních zemích EU. Respektive zj. v těch největších zemích EU. To znamená v Německu, Francii, Španělsku a Itálii. Zvláštní kapitolou  je Velká Británie. V žádném z těchto států by nikoho ani ve snu nenapadlo, aby se někdo z jeho nejvyšších ústavních činitelů vydal navštívit Tchaj-wan. Anebo, aby se sešel s dalajlámou, jak to pře časem udělal prezident Pavel. Všechny tyto země bez výjimky, a to nejen teoreticky, ale také prakticky uznávají zásadu jediné Číny. Tedy princip, který byl přijat při čínsko-amerických rozhovorech v roce 1972 a zakotven v Šanghajském protokolu  přijatém nejvyššími představiteli Spojených států a Čínské lidové republiky.

V minulém volebním období se Fialova vládní koalice snažila co nejvíce zkomplikovat vztahy s Čínskou lidovou republikou. Nepochybuji o tom, že to byla nejen ideologická zvrácenost, kterou tato vláda rozvíjela v oblasti zahraniční politiky omezené suverenity, ale také snaha vyhovět určitým částem americké administrativy (abych rovnou nejmenoval americké zpravodajské služby). Tato aktivita měla testovat, co Čínská lidová republika všechno snese. Za předpokladu, že by Číňané nereagovali dostatečně důrazným způsobem, Američané by stupňovali svou intriku s Tchaj-wanem dál. Vystrčil a také Pekarová Adamová, tedy byli jakýmisi předskokany, v soutěži na výdrž, kterou Američané vedli s Číňany. Tato soutěž tahání čínského tygra za vousy se ale příliš nepovedla.

Spojené státy  v jednáních s Čínou o clech narazili na tvrdou horninu. Číňané se ostře ohradili proti záměru neúměrně zvyšovat cla na dovoz čínského zboží do Spojených států. A poté, co Číňané začali trápit Spojené státy pozastavením dovozu vzácných zemin a kovů z Číny do Spojených států,  byly Spojené státy najednou krotší. Čína kromě toho rychle diverzifikovala svůj export, a to posílením svého vývozu do jiných teritorií světa.

Spojené státy také tvrdě narazili u strategického spojence Číny, Iránu, vojensky na meze svých možností. Představa Trumpa a jeho stratégů, že po vítězné válce s Íránem budou disponovat ropným bohatstvím této země tak, jako ve Venezuele, se ukázala jako lichá. A to ve svých důsledcích posílilo pozici čínského hlavního vyjednávače, prezidenta Si, v nedávných jednáních s americkým prezidentem Trumpem. V jednáních mezi Čínou a Spojenými státy v Pekingu šlo kromě jiného, ale zejména o to, aby Spojené státy pochopily, že klíčem ke zlepšení vztahů s Čínou je jejich pragmatický přístup Tchaj -wanu, který Peking pokládá za svou vzbouřeneckou provincii. Ještě cestou do Spojených států zaslal prezident Trump čínskému prezidentovi z paluby letadla telegram, v němž vyjadřuje své odhodlání neeskalovat problémy kolem Tchaj-wanu.

 Zdá se tedy, že politika, kterou rozvíjí náš Tchajwanec Vystrčil, je v tomto okamžiku, i pro americké zájmy a to už ani nemluvím o národních zájmech českých, naprosto kontraproduktivní a vlastně směšná. Nevím, zda to náš Tchajwanec již pochopil. Ale někdo mu to říct musí, aby už nepokračoval ve hře na slona v porcelánu i nadále. To by bylo hloupé.

 Řekněme si upřímně, že také jeho záměr dělat hodnotovou a přitom pragmatickou politiku je holý nesmysl. Je to oxymoron. Pokud chce dělat hodnotovou politiku, tak na to není v současné politice Západu vůči Číně žádný prostor. Konec konců ani pro zavedení nových cel EU vůči Číně, jak o nich nyní blouzní  Evropská komise, není žádný prostor. Čína už se preventivně ohrazuje proti tomuto možnému opatření vedení EU. A pokud chce mít EU spory v ekonomické oblasti jak s USA, tak s Čínou, nedělá dobře.

 Při nedávné státní návštěvě v Číně hovořil německý kancléř Merz o potřebě nových čínských investic v Německu ve všech možných oblastech průmyslu, počínaje automobilovým průmyslem. Umím si představit, že čínské automobilky přesunou v budoucnu flexibilně část své výroby právě do Německa. Jinak bude muset dojít v německých automobilkách k velkému propouštění pracovníků anebo k velkým změnám jejich výrobních programů. Ani do jednoho, ani do druhého se Němcům nechce. Němci se dožadují také dalších velkých investic ze strany Číny. A to je pochopitelně něco,  co musí  zajímat i české průmyslníky a českou vládu. Můžeme být tím malým velkým černým pasažérem, který se sveze na subdodavatelské lince pro případné čínské investory v Německu. A to v nejrůznějších oblastech průmyslu.

 A stejně tak bychom potřebovali čínské investory i u nás. Tedy, pokud chceme diverzifikovat svůj průmysl zahraničními investicemi a současně posílit nezávislost Českého státu. A také jeho odolnost vůči vnějším vlivům a v neposlední řadě posílit hospodářský růst republiky.

Vztahy s Čínou silně zkomplikoval také prezident Pavel, když se před časem bůh ví proč sešel s dalajlámou. To je pro Číňany nepřekročitelná červená linie, což bude nejspíš znamenat, že zde po odjezdu dosavadního velvyslance ČLR, jehož mise u nás skončila, zde nebudeme mít delší čas nového ambasadora…. Pavlova hra na Václava Havla něco stojí…

Jing. iří Paroubek, expremiér ČR, server vasevec

X X X

 FIRMY NĚMECKA  V  RUSKU

 V Rusku působí 1600 německých firem

Německý deník Die Welt informoval, že němečtí podnikatelé se poprvé po letech oficiálně znovu objeví na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru (SPIEF), které pořádá Vladimir Putin. Akce se bude konat od 3. do 6. června.

Matthias Schepp, předseda představenstva Německo-ruské komory zahraničního obchodu, argumentoval, že německé podniky chtějí udržovat ekonomické kanály s Ruskem. „Stejně jako ostatní velké západní země chceme udržovat ekonomické spojení s Ruskem a chránit německý majetek v hodnotě více než 100 miliard eur, zejména v období po uzavření příměří,“ řekl. 

V Rusku stále působí. zhruba 1600 německých firem. Podle výpočtů komory činil jejich společný obrat v loňském roce přibližně 20 miliard eur.

Welt píše, že v důsledku západních sankcí klesl německo-ruský obchod loni pod 10 miliard eur. Před ruskou invazí na Ukrajinu bylo Německo největším evropským obchodním partnerem Ruska. V roce 2021 dosáhl obchod 59,7 miliard eur a v rekordním roce 2012 dosáhl 80 miliard eur.

Schepp poukázal na to, že Američané a Francouzi spolupracují na obchodním dialogu od loňského roku.  „Západ by neměl trvale postoupit Rusko, jeho velký trh a suroviny Asii,“ uvedl.  Podle něj jen Číňané založili v Rusku v prvním čtvrtletí letošního roku 1400 nových firem. 

Podle webových stránek SPIEF se očekává, že se akce zúčastní také katarský emír Tamim bin Hamad Al Thani, bývalý brazilský prezident Jair Bolsonaro, prezident Čínské lidové republiky Si Ťin-pching a indický premiér Narendra Modi. Součástí programu fóra je i akce věnovaná kultuře jako „staviteli mostů v dobách krize“.Server vasevec.cz

X X X

Ruská vláda poprvé od začátku války proti Ukrajině zakázala vývoz leteckého paliva, a to až do konce listopadu, vyplývá z pondělního komuniké. Půlroční opatření má podle vlády zajistit stabilitu na vnitřním trhu. Omezení souvisí s nálety ukrajinských dronů na ruské rafinerie, soudí nezávislá média. Podle serveru RBK ruské úřady také zvažují dovoz leteckého paliva.

 Rusko vyváží letecké palivo převážně do Střední Asie, včetně Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu a Uzbekistánu, napsala agentura Reuters. Nové omezení vláda zavedla po zákazu vývozu benzinu, který platí od 1. dubna do konce července.

Děje se tak na pozadí útoků ukrajinských dronů na petrochemické závody. Odhaduje se, že tyto útoky narušily výrobu ve skoro všech rafineriích v centrální části Ruska a ropné společnosti přišly o čtvrtinu výrobních kapacit pohonných hmot, napsal portál The Moscow Times. Dodal, že napadené rafinerie produkovaly dříve více než 30 procent veškerého leteckého paliva v Rusku a asi čtvrtinu nafty.

 Ruská vláda dříve opakovaně omezovala vývoz benzinu a nafty. Zákaz vyvážet kerosin sice v roce 2023 zvažovala, ale nakonec vývoz neomezila, poznamenal portál Meduza.

Připomněl, že výroba pohonných hmot se v Rusku snížila právě i kvůli pravidelným náletům ukrajinských bezpilotních letadel na ruské rafinerie.

Světové ceny leteckého paliva také vzrostly kvůli přerušení plavby tankerů Hormuzským průlivem, který Írán uzavřel na začátku března. Kvůli zdražovaní a nedostatku leteckého paliva největší evropské aerolinky musely přijmout změny v letových řádech a přistoupit ke zrušení některých letů.

X XX

Delegáti Severní Koreje a Ruska jednali o míru a spolupráci, válce na Ukrajině navzdory

Ri Čchang-te, šéf severokorejské zpravodajské služby, se koncem minulého týdne zúčastnil mezinárodního bezpečnostního fóra v Rusku, kde se setkal s tajemníkem ruské bezpečnostní rady Sergejem Šojguem. S odvoláním na severokorejská státní média to napsala agentura Jonhap. Pchjongjang se s Moskvou sbližuje od února 2022, kdy Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu.

Šéf severokorejské zpravodajské služby Ri Čchang-te (vlevo) a tajemník ruské bezpečnostní rady Sergej Šojgu (vpravo) se sešli na mezinárodním bezpečnostním fóru v Rusku | Foto: Alexander Zemlianichenko | Zdroj: Profimedia

Delegace severokorejské Národní zpravodajské agentury vedená generálním ředitelem Riem se zúčastnila mezinárodního setkání vysokých představitelů v oblasti bezpečnosti, které bylo hlavní událostí fóra konaného ve čtvrtek, uvedla severokorejská agentura KCNA.

 „Všechny země by měly posilovat své vlastní bezpečnostní kapacity (a) úzce podporovat spolupráci v rámci budování multipolárního světa, aby se vypořádaly s globální bezpečnostní krizí. KLDR hromadí a neustále posiluje svou největší sílu, jejímž cílem je bránit vlastní bezpečnost a navždy zajistit skutečné období míru bez války,“ řekl v projevu Ri.

Šéf severokorejských zpravodajců jednal s Šojguem o posílení vzájemné spolupráce v oblasti bezpečnosti a zpravodajských služeb, jejímž cílem je bránit klíčové zájmy obou zemí a řešit světové a regionální bezpečnostní výzvy, napsala KCNA.

Severokorejský vůdce Kim Čong-un od ruské invaze učinil z Moskvy prioritu své zahraniční politiky.

Severní Korea a Rusko v červnu 2024 podepsaly obrannou smlouvu, která předpokládá vzájemnou vojenskou podporu v případě, že bude některá ze zemí napadena. Pchjongjang v témže roce vyslal do západoruské Kurské oblasti tisíce vojáků a Moskvě dodává i munici.

KLDR na oplátku podle analytiků dostává finanční pomoc, energie a potraviny. Jižní Korea, USA a jejich partneři se obávají, že Moskva by mohla předat Pchjongjangu také špičkové technologie, které by mohly posílit severokorejské jaderné a raketové programy.

X X  X

DR  LASTOVECKÁ  V  ČR  ZKLAMALA

Lastovecká z bitcoinové kauzy rezignovala. Končí po 28 letech.

Státní zástupkyně Petra Lastovecká, která dozorovala brněnskou bytovou kauzu a podílela se i na bitcoinové kauze, rezignovala po 28 letech na funkci. Důvodem je podle ní ztráta důvěry ve vedení státního zastupitelství. Uvedl to Deník N. Rozhodnutí přišlo několik měsíců poté, co skončila v týmu kolem bitcoinové kauzy kvůli údajné podjatosti.

„Rezignovala jsem po 28 letech služby, protože jsem postupně ztratila důvěru v odborné vedení a směřování státního zastupitelství. Práci státní zástupkyně mám stále ráda, ale už nechci být součástí systému, který podle mého názoru opouští hodnoty odbornosti, odpovědnosti a otevřené diskuse,“ sdělila Deníku N.

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) webu Info.cz potvrdil přijetí dopisu a řekl, že ho mrzí, že zkušení státní zástupci opouští soustavu. „Nejvyšší státní zastupitelství stejně jako u jiných státních zástupců, kteří v minulosti podali svoji rezignaci, vzalo tuto informaci na vědomí,“ napsal mluvčí instituce Malý.

Výtka za bitcoinovou kauzu

Lastovecká dříve dostala výtku kvůli rozhovoru o svém odvolání z vyšetřovacího týmu bitcoinové kauzy. Podle vrchního státního zástupce v Olomouci Radima Dragouna tím narušila důvěru v práci státního zastupitelství i odborný postup žalobců v probíhajícím přípravném řízení. Kárné řízení ale nenavrhl.

Kvůli případu se Lastovecká dostala do sporu i s nejvyšší státní zástupkyní Lenkou Bradáčovou. Bradáčová považovala Dragounovo hodnocení za příliš mírné.

„Nejvyšší státní zástupkyně podala v daném kárném řízení námitku. Z té ovšem nevyplývá, že by požadovala přísnější trest. Ve svém podání namítá, že výtka by měla být jinak formulovaná, aby odrážela skutkový stav jednání státní zástupkyně,“ uvedl pro Českou justici mluvčí Petr Malý.

Podle Nejvyššího státního zastupitelství Bradáčová souhlasí s Dragounem v tom, že Petra Lastovecká porušila své povinnosti. Nesouhlasí ale s tím, jak byl popsán dopad jejího jednání. „Na rozdíl od vrchního státního zástupce je ale nejvyšší státní zástupkyně přesvědčena, že následkem tohoto porušení došlo nikoliv pouze k ohrožení důvěry veřejnosti v činnost státního zastupitelství, ale že následek je v tomto případě závažnější, tedy ohrožení účelu konkrétního trestního řízení,“ uvedl Malý. Podle něj navíc nešlo jen o teoretické riziko. „A to nikoliv hypoteticky, ale s reálným a průkazným dopadem na další průběh řízení,“ doplnil pro Českou justici.

 Informace neměly zaznít veřejně

Nejvyšší státní zastupitelství zároveň zdůraznilo, že Lastovecká nebyla v dané věci dozorovou státní zástupkyní ani nebyla v jiném procesním postavení, které by ji opravňovalo poskytovat informace veřejnosti. „Poskytnutím rozhovoru serveru iRozhlas.cz, zveřejněného 14. 4. 2026, se do veřejného prostoru dostaly informace z probíhajícího trestního řízení, které měly zůstat před veřejností, tím spíše před okruhem osob dotčených trestním řízením, ze zcela legitimních důvodů utajeny,“ uvedl Malý.

Bradáčová přitom využila možnosti, kterou přinesla nedávná novela kárného zákona, tedy podat proti uložené výtce námitku ke kárnému senátu. „Původní formulace výtky, uložené vrchním státním zástupcem bezprostředně po zveřejnění rozhovoru, nevystihovala celý rozměr porušení povinnosti státní zástupkyní,“ dodal mluvčí.

Celá věc souvisela s vyloučením Lastovecké z vyšetřování bitcoinové kauzy kvůli údajné podjatosti, kterou žalobkyně odmítla. Dragoun dříve uvedl, že její podjatost mohla ohrozit trestní řízení. Lastovecká se proti výtce brání a tvrdí, že mlčenlivost neporušila a v rozhovoru nezveřejnila neveřejné informace.

Dopis Petry Lastovecké kolegům

Moje milé kolegyně, moji milí kolegové, přátelé,

v pátek 29. května uplynulo 25 let do okamžiku, kdy jsem byla jmenována státní zástupkyní. Dnes dopoledne jsem na ministerstvu spravedlnosti podala oznámení adresované ministru spravedlnosti o vzdání se funkce státního zástupce.

Neodcházím proto, že bych už neměla ráda práci státního zástupce. Naopak. Pořád si myslím, že tato pozice v trestním řízení je nejlepší, nejzajímavější a nejdůležitější. Stále mám moc ráda trestní právo a kauzy. Jen už si nemyslím, že má smysl pracovat v prostředí, které se časem po odchodu Ivoše Ištvana a Pavla Komára postupně proměnilo v místo, kde téměř úplně zmizela odborná podpora vedení i elementární profesní a lidská důvěra v něj.

Když jsem na VSZ nastupovala, byla jsem přesvědčena, že je to prostor, kde mohu profesně růst vedle lidí, kteří něco umí, mají přirozenou autoritu a jsou schopni a ochotni nést odpovědnost. Tato doba je pryč. Dnes mám často pocit, že role vedení VSZ se postupně zúžila spíše na formální aprobaci, u některých dokonce až na minimální reálnou přítomnost na úřadě a nulový zájem o konkrétní problémy úřadu. Současně cítím ze strany vedení absenci garance vysoké odbornosti chodu úřadu, absence podpory jak odborné, tak lidské.

Za jeden z nejvíce demotivujících aspektů současného fungování úřadu považuji skutečnost, že značná část energie vedení se postupně přesouvá k vytváření atmosféry nedůvěry, interní opatrnosti a osobních animozit. Ve chvíli, kdy jsem obdržela výtku, která byla nejen věcně problematická, ale zároveň i odborně a formálně zpracovaná způsobem, jenž ve mně spíše vyvolal profesní rozpaky, definitivně jsem si uvědomila, že moje rozhodnutí odejít ze soustavy je správné.

Dlouhodobě jsem, i přes počáteční snahu, přestala umět morálně i profesně přijmout směr, kterým se po změnách ve vedení začala ubírat nejen situace na VSZ v Olomouci, ale postupně i fungování celé soustavy státního zastupitelství. Čím dál častěji mám pocit, že se z prostředí, které bylo dříve postavené na odbornosti, přirozené autoritě a otevřené odborné diskusi, stává systém založený spíše na až patologické opatrnosti, alibismu, bezdůvodném formalismu a prvoplánové loajalitě vůči aktuálnímu mocenskému nastavení. Odborné argumenty často ustupují snaze „nedělat si problémy“, samostatný názor přestává být vnímán jako přínos a místo skutečného vedení a podpory lidí převládá atmosféra, ve které je bezpečnější přizpůsobit se, než otevřeně říkat věci, které nejsou pohodlné. A právě s takovým fungováním se už nedokážu profesně ani lidsky ztotožnit.

Po 28 letech v soustavě státního zastupitelství je čas odejít.

Na závěr chci dodat, že doba na VSZ v Olomouci pro mě byla zároveň obdobím obrovského profesního i osobního růstu, za který budu vždycky vděčná. Především Pavlovi Komárovi a Ivošovi Ištvanovi, kteří dokázali stát v čele fungujícího úřadu a být mi odbornou oporou, ale i Petrovi Šeredovi, se kterým jsme občas velmi těžko hledali společnou řeč, ale nakonec jsme ji téměř vždy našli. Děkuji i dalším kolegům, hlavně Michalovi Galátovi a Alešovi Sosíkovi, kteří mě na začátku nasměrovali správným směrem a ukázali mi, jak má kvalitní výkon státního zástupce na špičkové úrovni vypadat. A později, když už jsem se považovala za „dosti moudrou a zkušenou“, tak děkuji všem za rady v situacích, kdy moje „moudrost a zkušenost“ nestačila.

Stejně tak děkuji všem, se kterými jsem měla možnost zažít několik let opravdu milé, přátelské a normální atmosféry na úřadě, kdy ještě převažoval pocit, že člověk pracuje mezi lidmi, kteří si vzájemně věří, respektují se a základně táhnou za jeden provaz. O to víc mě mrzí, kam se celé prostředí postupně posunulo po změně vedení. O to jistější si ale jsem, že rozhodnutí odejít je správné.

Soustava státního zastupitelství se pro mě proměnila v prostor, který mi nemá už co nabídnout, kde jsem dlouhodobě nespokojená, na kterém vidím vady a chyby, které nikdo neřeší, který vedou lidé, kterých si nevážím a kteří by v jeho čele stát, dle mého názoru, neměli.

V současnosti proti mně probíhá kárné řízení o naprosto absurdní výtce, včetně skutkově i právně ještě absurdnější námitky nejvyšší státní zástupkyně proti mně. Z důvodů mé rezignace by sice mohlo dojít k zastavení tohoto řízení, ale již jsem sdělila Vrchnímu soudu v Praze, že na proběhnutí kárného řízení trvám. Trvám na tom už ne kvůli mojí vlastní osobě, ale principiálně kvůli budoucnosti státního zastupitelství

Mějte se krásně a snažte se nezavírat oči před tím, co je potřeba vidět, pojmenovávat to, co je potřeba pojmenovat a bojovat s tím, s čím je bojovat potřeba.

V Brně 1. 6. 2026. Petra Lastovecká. Redakce České justice

 X X X

 ARMÁDA  ČR  POTŘEBUJE  NOVÉ,  MLADÉ,  NADĚJNÉ  LIDI

 Jak přilákat mladé talenty? Cesty hledají školy i armáda, popisuje generál Šnajdárek.

Petr Šnajdárek (uprostřed) zdůraznil, že problém je také v nastavení myšlení. Podle něj je zásadní změnit „mindset“ institucí, které se podílejí na vývoji a zavádění technologií. 

Mladí lidé ztrácejí zájem o technické obory a Česku hrozí podle ředitele Sekce komunikačních a informačních systémů ministerstva obrany brigádního generála Petra Šnajdárka nedostatek odborníků pro moderní technologie, obranu i průmysl. Na konferenci České justice a Ekonomického deníku Právo a vzdělávání zaznělo, že problém nezačíná u firem, ale už ve školách a v nízké motivaci studentů studovat technické směry.

Problém podle Šnajdárka není v nedostatku inovací, ale v jejich roztříštěnosti, nekompatibilitě a pomalém zavádění do reálných operací i průmyslu.

Zleva ředitel Sekce komunikačních a informačních systémů ministerstva obrany Petr Šnajdárek, proděkan pro vědu, výzkum a vnější vztahy Fakulty strojní Technické univerzity v Liberci Michal Petrů a prorektor pro vnější vztahy a internacionalizaci Univerzity obrany Petr Hlavizna na konferenci České justice a Ekonomického deníku Právo a vzdělávání. 

Šnajdárek v debatě zdůraznil, že Evropa i Česko se často dostávají do situace, kdy si samy komplikují schopnost technologického rozvoje. „Střílíme se do vlastní nohy,“ zaznělo v jeho projevu v souvislosti s rigiditou procesů a pomalým přenosem inovací do praxe. Současně upozornil na to, že problém není pouze technologický, ale především „organizační a systémový“.

Zájem o technické obory upadá

Konference se do detailů zabývala nedostatkem zájmu mladých lidí o technické obory a možnostmi, jak tento segment zatraktivnit. Podle Českého statistického úřadu za posledních patnáct let spadl zájem o technické obory zhruba o 45 %. Byly ovšem časy, kdy v Československu, a pak i v České republice, zůstávaly číslem jedna. Nyní jsou až na čtvrté příčce zájmu.

Koncem roku 2025 studovalo na veřejných a soukromých vysokých školách v Česku 330 547 studentů, z toho jen 39 833 studovalo technické, výrobní či stavební obory. Čtyřiačtyřicet procent žáků základních škol uvádí, že nechce studovat v technických oborech. U středních škol je už poměr žáků, kteří nechtějí studovat technické obory, 72 procent. Z nedávného průzkumu pro Svaz podnikatelů ve stavebnictví vyplynulo, že stavební obory zvažuje v současnosti pro své děti pouze 10,2 procenta rodičů.

Inovace existují, ale nedostávají se do praxe

Petr Šnajdárek opakovaně konstatoval, že Evropa má dostatek inovací, ale selhává v jejich implementaci. Podle něj není problém v tom, že by chyběly nápady nebo výzkum, ale v tom, že chybí rychlé propojení mezi vývojem, testováním a nasazením do praxe. V evropském prostředí se podle něj technologie často „zaseknou“ mezi institucemi.

Na konferenci promluvili zleva u stolu vedoucí Katedry energetických zařízení fakulty strojní Technické univerzity v Liberci Radek Škoda, vedoucí skupiny linkových technologií, elektronického boje a radiolokace fakulty vojenských technologií Univerzity obrany Markéta Vršecká, ředitel Sekce komunikačních a informačních systémů ministerstva obrany Petr Šnajdárek, proděkan pro vědu, výzkum a vnější vztahy fakulty strojní Technické univerzity v Liberci Michal Petrů, prorektor pro vnější vztahy a internacionalizaci Univerzity obrany Petr Hlavizna a emeritní děkan technické fakulty České zemědělské univerzity v Praze Jiří Mašek. 

Zaznělo také, že Evropa se spoléhá na technologie vyvíjené mimo svůj prostor, místo aby dokázala sama rychle reagovat a vytvářet funkční ekosystém vývoje i testování.

Šnajdárek zároveň upozornil na dlouhodobý problém, kterým je absence dostatečně rychlých testovacích prostředí, kde by bylo možné nové technologie ověřovat v reálných podmínkách.

Na tuto část navázali i další účastníci debaty. Ti potvrdili, že propojení akademické sféry, průmyslu a obranného sektoru stále naráží na administrativní a systémové bariéry. Jednoznačným vzkazem řečníků pak je, že technické obory na vysokých školách se musí znovu stát atraktivními pro mladé lidi.

Nedostatek technických absolventů a odliv talentů

Dalším zásadním tématem debaty byl nedostatek technicky vzdělaných lidí. Podle Petra Šnajdárka Evropa naráží nejen na nízký počet absolventů technických oborů, ale i na odliv talentů mimo technické směry, což zpomaluje inovace a zvyšuje tlak na průmysl i veřejný sektor.

Vedoucí Katedry energetických zařízení fakulty strojní Technické univerzity v Liberci Radek Škoda, vedoucí skupiny linkových technologií, elektronického boje a radiolokace fakulty vojenských technologií Univerzity obrany Markéta Vršecká, ředitel Sekce komunikačních a informačních systémů ministerstva obrany Petr Šnajdárek. 

Proděkan Fakulty strojní Technické univerzity v Liberci Michal Petrů upozornil, že vysoké školství je dnes velmi roztříštěné a umožňuje studentům snadný odklon od technických oborů k humanitním, ekonomickým nebo právním směrům.

„V současné době nastal boom toho, že se z lidí stali uživatelé a ne vývojáři. Kolem nás už skoro všechno funguje, a proto mladí lidé často necítí motivaci technické obory studovat. Jsme konzumenti. Měli bychom ale chtít být vývojáři nebo inovátoři,“ uvedl Petrů.

Prorektor pro vnější vztahy a internacionalizaci Univerzity obrany Petr Hlavizna dodal, že nejde jen o problém průmyslu nebo armády. „Pokud technologie jen konzumujeme, ale sami je nevyvíjíme a nerozumíme jim, stává se z toho i bezpečnostní riziko,“ upozornil.

Mindset a pomalé procesy jako hlavní brzda

Petr Šnajdárek v další části diskuse zdůraznil, že problém Evropy není jen v technologiích, ale v nastavení myšlení a procesů. Podle něj je zásadní změnit „mindset“ institucí, které se podílejí na vývoji a zavádění technologií. Opakovaně zmínil rigiditu procesů, které zpomalují vývojářské reakce na technologický vývoj.

V praxi to podle něj znamená, že mezi vývojem a reálným nasazením technologií existuje příliš mnoho kroků, které vše zpomalují. Zaznělo také, že resort obrany i průmysloví partneři se snaží vytvářet společné projekty a testovací prostředí, ale bohužel stále narážejí na systémové limity.

Další řečníci pak doplnili, že univerzitní prostředí je často hodnoceno pouze podle publikačních výstupů, což nemusí vždy odpovídat reálným potřebám praxe.

Moderátor Jan Hrbáček z Ekonomického deníku a řečníci na konferenci Právo a vzdělávání v Liberci. Foto: Vít Šimánek

Technické vzdělávání: problém není matematika, ale motivace

Velká část debaty se soustředila na to, jak atraktivitu technických oborů zvýšit a tuto sféru vědy a výzkumu výrazně zpopularizovat.

Petr Šnajdárek i další účastníci se shodli, že technické vzdělávání je nutné prezentovat jako perspektivní a moderní směr, nikoliv jako obtížnou nutnost. Zaznělo také, že problém začíná už na středních a základních školách, kde se formuje vztah žáků a studentů k technickým předmětům. A zásadními motivátory mohou být také samotní rodiče.

Řeč přišla i na často nenáviděné maturity z matematiky, při kterých řada studentů, kteří si je dobrovolně zvolí, neuspěje. Což může být problém právě v možné následné kariéře v technických oborech.

Matematika je klíčová

Vedoucí Katedry energetických zařízení Fakulty strojní Technické univerzity v Liberci Radek Škoda v debatě upozornil, že základní znalosti v oblasti matematiky a technických předmětů jsou klíčové. Jejich absence se později velmi těžko dohání. Bez nich je podle něj obtížné přecházet mezi obory nebo se adaptovat na technicky náročné profese.

„V dnešní době je fyzika někdy skoro až sprosté slovo. Jedna fakulta, a nebudu ji jmenovat, má ve svém sloganu: ‚Pojďte k nám studovat, u nás nebudete muset dělat fyziku.‘ Dnešní doba je rychlá. A to, že člověk má jednu kariéru celý život, je minulostí. Dnes se lidé mění. A abyste se mohli změnit, musíte mít šanci se i v průběhu kariéry nějak přehodit. Uvedu příklad, když budete mít manažera, tak udělat z něj nového datového specialistu nebo konstruktéra je těžké. Zato z konstruktéra nebo z programátora udělat manažera je výrazně snazší. Když tento základní set znalostí člověk nemá už na začátku, tak se to pak strašně těžko dohání,“ uvedl Škoda.

Auditorium konference Právo a vzdělání, která se odehrála na Technické univerzitě v Liberci. 

Emeritní děkan Technické fakulty České zemědělské univerzity v Praze Jiří Mašek položil auditoriu otázku: „Máte nějaký studijní program, kde není matematika?“

„Já ji považuji za základ, už pro rozvoj logického uvažování a další souvislosti. Na tyto znalosti pak můžeme navázat v mechanice, v pružnosti, a pevnosti, materiálových vědách a dalších alternativách. Kdybychom matematiku odstranili, to je jako kdyby se z medicíny vyřízla anatomie. Takové lékaře byste určitě nechtěli. Jsou určité standardy, které musíme v technickém vzdělávání ctít,“ podotkl.

V diskusi zaznívala často i teze, že znalosti techniky a technologií nejsou jen pouhou specializací, ale základním rámcem pro pochopení moderního světa.

Spolupráce armády, univerzit a průmyslu: nutná, ale složitá

Další část diskuse se věnovala propojení armády, univerzit a průmyslu. Petr Šnajdárek zdůraznil, že bez úzké spolupráce těchto tří sektorů nebude možné držet krok s technologickým vývojem. V praxi se podle něj ukazuje, že jednotlivé oblasti mají odlišné tempo i priority.

Zaznělo také, že vznikají společné projekty a platformy pro testování technologií. Ale jejich rozvoj je bohužel zpomalován administrativními a organizačními překážkami. Například armáda by se tak mohla stát jakýmsi hubem pro moderní technologie, úzce spolupracují se start-upy. A právě v těch by se mohli uplatnit mladí technologové a inovátoři.

Michal Petrů pak doplnil, že univerzity se už snaží fungovat jako spojovací článek mezi akademickou sférou, armádou a průmyslem. Ale „tato role je náročná a vyžaduje jasnější systémové ukotvení“.

Chvíle před zahájením konference České justice a Ekonomického deníku v Liberci. 

Bez změny přístupu Evropa ztratí další tempo

Závěrečná část debaty na Technické univerzitě v Liberci ukázala shodu na tom, že hlavním problémem dnešního technologického rozvoje není nedostatek inovací, ale pomalé zavádění nových technologií do praxe a nízká motivace mladých lidí studovat technické obory.

Ředitel Sekce komunikačních a informačních systémů ministerstva obrany brigádní generál Petr Šnajdárek shrnul, že Evropa i Česko ztrácejí tempo kvůli vlastní systémové neefektivitě a složitým procesům, které inovace brzdí. „Spolupracujeme s významnými českými firmami. K tomu, abychom technologie uměli ovládnout, potřebujeme lidi. A nemůžeme se spoléhat jen na Univerzitu obrany nebo naše střední školy, kde jsme rozšířili obory ICT a podobně,“ uvedl.

V této souvislosti připomněl také kampaň Spojař nové generace, která hledá ICT odborníky, specialisty na robotické systémy, umělou inteligenci nebo bezpilotní technologie. „Všechno se to týká toho, co vidíte v denních zprávách z konfliktů na Ukrajině nebo na Blízkém východě. Čelíme obrovské výzvě. Nastartoval se obří proces, který musí generovat nové a kvalitní techniky. Tím neříkám, že nepotřebujeme právníky nebo humanitně vzdělané lidi, ale současné rozložení studentů potřebujeme změnit. Změnit nastavení mladých lidí, jejich mindset. A o to se právě snažíme,“ uzavřel Šnajdárek.Jan Hrbáček, ceskajustice

X X X

 Donald Trump poprel, že by vedel o prerušení komunikácie s Iránom

Trump priznal, že o pozastavení sprostredkovanej komunikácie s USA nebol vopred informovaný. Napriek tomu odmlku víta a naznačuje dlhšie obdobie ticha.

Americký prezident Donald Trump v pondelok pre televíziu NBC News uviedol, že od Iráncov o pozastavení sprostredkúvanej komunikácie dopredu nepočul, ale odmlka je podľa neho v poriadku a je ochotný počkať. TASR o tom informuje na základe správy agentúry Reuters.

• Donald Trump akceptuje iránsku odmlku v komunikácii a je pripravený čakať.
• Irán pozastavuje sprostredkúvanú komunikáciu s USA pre izraelské útoky v Libanone.

Podľa šéfa Bieleho domu sú Iránci lepší vyjednávači ako bojovníci, ale o rozhodnutí pozastaviť komunikáciu ho neinformovali. „Myslím si, že môžem čakať tak dlho, ako budú chcieť,“ mieni Trump.

Trump o odmlke

„Myslím si, že sme hovorili priveľa, ak chcete poznať pravdu. Myslím si, že odmlčať sa by bolo veľmi dobré a mohlo by to byť na dlhý čas,“ povedal Trump v rozhovore pre NBC News. „To neznamená, že tam začneme všade zhadzovať bomby. Budeme len mlčať. Ponecháme blokádu,“ doplnil.

Trump v rozhovore pre stanicu CNBC uviedol, že ho možné stroskotanie rokovaní s Iránom nezaujíma. „Je mi to úplne jedno. Nemôže ma to zaujímať menej,“ vyhlásil s tým, že rozhovory „začali byť veľmi nudné“.

Iránska tlačová agentúra Tasním v pondelok napísala, že iránsky vyjednávací tím pozastavuje sprostredkúvanú komunikáciu so Spojenými štátmi v rámci rokovaní o mieri z dôvodu izraelských útokov v Libanone.

„Nebude žiaden dialóg, pokiaľ nebudú zabezpečené iránske požiadavky na okamžité ukončenie izraelských operácií v Gaze a Libanone,“ uviedla iránska agentúra.

„Vzhľadom na pokračujúce zločiny sionistického režimu v Libanone a s prihliadnutím na to, že Libanon bol jednou z podmienok pre prímerie a že toto prímerie bolo teraz porušené na všetkých frontoch vrátane Libanonu, iránsky vyjednávací tím pozastavuje dialógy a výmenu správ prostredníctvom mediátorov,“ pokračovala.

Izraelské operácie v Libanone

Izraelská armáda v nedeľu oznámila rozšírenie pozemných operácií v Libanone a obsadenie strategického hradu Beaufort. Premiér Benjamin Netanjahu vyzdvihol obsadenie tohto hradu a v pondelok spoločne s ministrom obrany Jisraelom Kacom uviedol, že armáde nariadili, aby zaútočila na ciele Hizballáhu v bašte hnutia na bejrútskom predmestí Dahíja.

 X x x

 Ultimátum vypršalo. Péter Magyar spúšťa plán B a ide prepísať maďarskú ústavu

Maďarský premiér Peter Magyar po rokovaniach o pozastavených fondoch EÚ v Bruseli, 29. mája 2026.Zdroj: REUTERS/Omar Haval.

Ultimátum vypršalo a konflikt dvoch najvyšších inštitúcií sa vyostruje. Magyar s ústavnou väčšinou plánuje prepis základného zákona a pád prezidenta Sulyoka.

„Maďarsko nepatrí Tamásovi Sulyokovi,“ povedal nový premiér Péter Magyar pred prezidentským palácom, a definitívne tak u našich južných susedov odštartoval otvorený konflikt dvoch najvyšších maďarských inštitúcií.

Ranné stretnutie v Sándorovom paláci v Budapešti, oficiálnom sídle prezidenta, sprevádzali hlasné výkriky hŕstky demonštrantov. Cieľ nového premiéra je však jasný: skoncovať s poslednými baštami Orbánovej éry. A keďže prezident odmietol palác opustiť dobrovoľne, vláda prichádza s krokom, ktorý v Maďarsku nemá obdobu: prepíše samotný základný zákon štátu, aby úradujúcu hlavu štátu – a s ňou aj ďalších lojalistov bývalého režimu – definitívne zbavila moci.

Ultimátum vypršalo

Pôvod súčasnej ústavnej krízy siaha do 12. apríla 2026, keď Magyarova strana Tisza drvivo vyhrala parlamentné voľby, zosadila po šestnástich rokoch Viktora Orbána a získala v parlamente ústavnú väčšinu. Magyar okamžite po voľbách prevzal iniciatívu a stanovil jasný cieľ: zbaviť štátne inštitúcie lojalistov bývalej vládnej garnitúry.

Prezidentovi Sulyokovi a ďalším vysokým štátnym úradníkom dal ultimátum na dobrovoľné odstúpenie do 31. mája. Sulyok však tento termín ignoroval. V nedeľu večer, len niekoľko hodín pred vypršaním lehoty, zverejnil na sociálnej sieti video, v ktorom rezignáciu rázne odmietol.

Maďarský prezident Tamás Sulyok počas pamätnej slávnosti za deportáciu maďarských Nemcov po druhej svetovej vojne.Zdroj: REUTERS/Angelika Warmuth

Argumentoval tým, že nevidí ústavný dôvod na svoj odchod, chce pokračovať v spolupráci s vládou a počkať si na stanovisko Benátskej komisie, poradného orgánu Rady Európy zameraného na ústavné záležitosti. Sulyok totiž dúfa, že komisia označí Magyarove ultimáta voči ústavným činiteľom a hrozbu rýchlej zmeny ústavy za neprípustný zásah do nezávislosti inštitúcií.

Ak by teda Benátska komisia dala Sulyokovi za pravdu, získal by pomyselný štít a Magyarova snaha o jeho odvolanie cez zmenu ústavy by narazila na tvrdý odpor inštitúcií Európskej únie. To by však ani v tomto prípade nemuselo znamenať nič záväzné – rozhodnutie komisie nemá priamu moc Magyara zastaviť.

  X X X

 Šéf kancelárie ukrajinského prezidenta: Dohoda o ukončení vojny s Ruskom do zimy je realistická

Ukrajina vidí šancu ukončiť vojnu s Ruskom ešte pred zimou. Budanov aj Zelenskyj hovoria o realistickom cieli a zlepšenej pozícii Kyjeva.

Vedúci kancelárie ukrajinského prezidenta Kyrylo Budanov v pondelok vyhlásil, že dosiahnutie dohody o ukončení vojny s Ruskom do zimy považuje za „realistický“ výsledok. Upozornila na to agentúra Reuters, informuje TASR.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v nedeľnom televíznom rozhovore povedal, že chce pokračovať v rokovaniach o zabezpečení mieru s Ruskom ešte pred začiatkom zimy, aby sa zohľadnila zlepšená strategická pozícia Kyjeva.

Rokovania o mierovej dohode

Reuters pripomína, že rokovania o mierovej dohode, ktoré sprostredkovali Spojené štáty, v posledných mesiacoch uviazli na mŕtvom bode v dôsledku vojny na Blízkom východe.

Budanov v pondelok uviedol, že očakáva, že americká delegácia v blízkej budúcnosti navštívi Moskvu aj Kyjev. Žiadne podrobnosti však neposkytol.

„Toto je pokyn prezidenta: pokúsiť sa ukončiť túto vojnu čo najskôr… najlepšie pred zimou,“ povedal novinárom na tlačovej konferencii. „Podľa môjho názoru je to absolútne vhodné, dobre načasované a realistické,“ dodal.

Zelenskyj a ďalší ukrajinskí predstavitelia avizovali, že postup ruských síl na zemi sa spomalil, pripomína Reuters. Kyjev medzičasom zintenzívnil údery na ruskom území, zamerané predovšetkým na ropný priemysel.

X X X

Experti rozobrali ruský Orešnik. Forenzná analýza odhalila nepríjemný detail.

Ukrajinská forenzná analýza trosiek balistickej rakety stredného doletu Orešnik vyvracia tvrdenia Kremľa o „najmodernejšom“ zariadení. Podľa Ukrajincov má táto zbraň už niekoľko rokov.

TASR01.06.2026 14:00

Na Ukrajinu zaútočili ruské Orešniky

Rusko zaútočilo na mesto Bila Cerkva v Kyjevskej oblasti balistickou raketou stredného doletu Orešnik, potvrdili ukrajinské vzdušné sily aj ruské ministerstvo obrany. / Zdroj: X

Na prezentácii elektroniky získanej z ruských rakiet a dronov ukrajinský expert na raketovú forenznú analýzu uviedol, že Orešnik útočiaci v januári bol zostavený v roku 2017 z komponentov z roku 2016 alebo skôr. Všetky boli vyrobené v Rusku alebo spojeneckom Bielorusku. TASR o tom píše podľa agentúr Reuters a AP.

„Boli sme prekvapení, pretože tvrdia, že ide o úplne novú raketu, ale ak sa pozriete na rok výroby, je tam uvedený rok 2017,“ povedal expert, ktorý sa z bezpečnostných dôvodov predstavil len ako Petro.

Kremeľ Orešnik počas vojny na Ukrajine použil trikrát – v novembri 2024 na mesto Dnipro, v januári 2026 na Ľvovskú oblasť a 24. mája na mesto Bila Cerkva.

Raketa má podľa Ruska operačný dosah až 5500 kilometrov a môže niesť jadrovú hlavicu. Hypersonická rýchlosť až 10 Mach údajne znemožňuje moderným západným protivzdušným obranným systémom jej zachytenie.

Podľa expertov nedokáže v záverečnej fáze zostupu vykonávať zložité a nepredvídateľné úhybné manévre. Bránia tomu fyzikálne zákony pri návrate do atmosféry a priebežné korekcie kurzu sú výrazne sťažené.

Najnovšie forenzné dáta potvrdzujú predchádzajúce hodnotenia amerického ministerstva obrany, že ide o pokračovanie projektu medzikontinentálnej balistickej rakety RS-26 Rubež. Prvýkrát bola úspešne testovaná v roku 2012.

Novinár sa pozerá na úlomky rakety, ktorá zasiahla Dnipro 21. novembra, v centre forenznej analýzy na neznámom mieste na Ukrajine, v nedeľu 24. novembra 2024. Ruský prezident Vladimir Putin oznámil útok novou ruskou raketou Orešnik.

V decembri Rusko oznámilo, že najnovší raketový systém Orešnik umiestnilo aj v Bielorusku. Z jeho územia ruské jednotky útočili proti Ukrajine aj vo februári 2022; krajina tiež hraničí s členmi NATO Lotyšskom, Litvou a Poľskom.

Vladyslav Vlasiuk, poradca prezidenta Volodymyra Zelenského uviedol, že ukrajinskí vyšetrovatelia pozorujú v použitých ruských raketách väčší stupeň nahrádzania západných komponentov čínskymi. Stále obsahujú aj západné čipy dodávané nelegálnym spôsobom. Ukrajina dlhodobo vyvíja tlak na západné krajiny, aby sprísnili presadzovanie predpisov proti toku elektronických súčiastok do Ruska.

X X X

 Fico vracia úder: „Ako sa do hory volá, tak sa z hory ozýva. Keď nám odvoláte Gašpara…“

Jediným dôvodom na pokus o odvolávanie podpredsedu Národnej rady (NR) SR Tibora Gašpara (Smer-SD) je prekrytie kauzy matky šéfa opozičného PS Michala Šimečku. Uviedol to premiér Robert Fico (Smer-SD) vo videu na sociálnej sieti. Návrh na odvolanie označil za opozičné divadlo, na ktoré nemá opozícia dostatok hlasov. Premiér tiež odkazuje, že ak sa opozícia pustí do odvolávania Gašpara, koalícia podá návrh na odvolanie podpredsedu parlamentu za PS Martina Dubéciho. Fico pripomenul, že Dubéci viedol prezidentskú kampaň niekdajšieho kandidáta Radoslava Procházku a „používal čudné metódy na jej financovanie“. Fico tiež odmieta kauzu Očistec.

Robert Fico ostro skritizoval zámery opozície odvolať Tibora Gašpara z funkcie podpredsedu Národnej rady SR. Vo svojom vyhlásení avizoval, že v prípade podania tohto návrhu koalícia zareaguje iniciovaním odvolania podpredsedu parlamentu Martina Dubéciho. / 

„Ako zaznieva z éteru, opozícia sa hotuje na odvolanie Tibora Gašpara z funkcie podpredsedu parlamentu. Preto, lebo je obžalovaný v kauze Očistec. Kauza Očistec je zmanipulovaný a nezákonný pokus zbaviť sa Tibora Gašpara,“ vyhlásil vo videu premiér s tým, že toto tvrdenie sa opiera o fakt, že vyšetrovatelia a dozorový prokurátor v tejto kauze sú stíhaní za to, že zneužívali právomoc a porušovali zákony. „Napriek tejto absurdnej situácii, kedy treba Tibora Gašpara nevyhnutne chrániť, prichádza opozícia ako svorka hyen s návrhom na jeho odvolanie. Samozrejme, že jediným dôvodom tohto nechutného opozičného divadla je rozkrádačka a príživníctvo rodiny Šimečkovej na verejných zdrojoch,“ reagoval Fico, ktorý poukazuje na prípad nedostatkov pri čerpaní verejných dotácií pri občianskom združení Projekt Fórum, za ktorým je matka šéfa PS.

Premiér zdôraznil, že čísla v parlamente nepustia. „Na takýto amorálny postup nemá opozícia dostatok hlasov. Ak sa však do neho aj tak pustí, podáme návrh na odvolanie podpredsedu NR SR za PS pána Dubéciho. Viedol prezidentskú kampaň pána Procházku a používal čudné metódy na jej financovanie. Až také čudné, že ho natrel samotný pán Procházka a spojil ho s čiernymi peniazmi obchádzajúcimi transparentný účet,“ skonštatoval premiér.

Odvolávanie Gašpara z funkcie podpredsedu NR SR iniciuje PS. Chce tak robiť na každej parlamentnej schôdzi. Tvrdí, že Gašpar nemôže byť tvárou parlamentu a musí pre svoju obžalobu odstúpiť. PS sa odvoláva najmä na kauzu Očistec a zdôrazňuje, že Gašpar je obžalovaný zo závažných skutkov korupcie a z toho, že „v samom jadre polície“ mal organizovať zločineckú skupinu.

Gašpar, podobne ako premiér, tvrdí, že pokus o jeho odvolávanie je snahou o prekrytie kauzy Šimečkovej matky. Hovorí aj o opozičnej a mediálnej hystérii voči jeho osobe. V pondelok zdôraznil, že v parlamentných voľbách získal takmer 140-tisíc hlasov od voličov aj napriek tomu, že mal v tom čase tri obvinenia. Niektoré z nich už boli podľa jeho slov zrušené ako nezákonné

X xx

 Najvyšší súd Izraela schválil Gofmanovo vymenovanie do čela Mosadu

Izraelský najvyšší súd odobril vymenovanie Romana Gofmana za šéfa Mosadu napriek námietkam prokurátorky. Rozhodnutie rozvírilo staré obvinenia.

Izraelský najvyšší súd v pondelok napriek odporu generálnej prokurátorky umožnil vymenovanie generálmajora Romana Gofmana za nového šéfa spravodajskej služby Mosad. TASR o tom informuje podľa správy agentúry AFP.

Súd pomerom hlasov dva k jednému zamietol dva podnety proti vymenovaniu Gofmana s tým, že „o jeho integrite neexistujú žiadne pochybnosti“. Generálna prokurátorka Gali Baharavová-Miarová začiatkom mája poslala súdu list, v ktorom podrobne rozpísala svoj nesúhlas s jeho vymenovaním.

Obvinenia z minulosti

Gofmana obvinila z nečinnosti v roku 2022, keď bol za špionáž zatknutý 17-ročný izraelský tínedžer, ktorého v skutočnosti na Gofmanovu žiadosť tajne naverbovala armáda, aby na internete „zhromažďoval informácie a ovplyvňoval“ občanov nepriateľských krajín, najmä Sýrie.

Tajná služba Šin Bet o naverbovaní tínedžera nevedela a zadržala ho na takmer dva mesiace. Neskôr strávil viac ako rok v domácom väzení. Prokuratúra po vyšetrovaní voči nemu nakoniec stiahla všetky obvinenia.

Vyjadrenia Gofmana a rozhodnutie súdu

Jeden z dvoch podnetov na izraelský najvyšší súd podal práve on. Gofman trval na tom, že o záležitosti nič nevedel. Podľa súdu však jeho prípad aj tak nepredstavuje „morálne pochybenie, určite nie také, ktoré by ho mohlo diskvalifikovať z funkcie šéfa Mosadu“.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu si Gofmana vybral za budúceho šéfa Mosadu v decembri 2025. Funkcie by sa mal ujať v utorok.

X X X

 Európsky parlament a členské štáty schválili dohodu o deportačných centrách

EÚ sa približuje k zriadeniu deportačných centier pre migrantov mimo svojho územia. Predbežnú dohodu dosiahli vyjednávači europarlamentu a členských štátov.

Vyjednávači z Európskeho parlamentu (EP) a členských štátov Európskej únie (EÚ) dosiahli v pondelok večer predbežnú dohodu, ktorá má pripraviť pôdu pre zriadenie deportačných centier pre migrantov mimo územia EÚ. Informovali o tom agentúry AFP a DPA, píše TASR.

„Rada Európskej únie a EP dnes dosiahli predbežnú dohodu o nariadení EÚ, ktoré umožní rýchlejšie a efektívnejšie postupy v rámci celej EÚ pri navracaní osôb s nelegálnym pobytom v členských štátoch,“ uviedol Nicholas Ioannides, námestník cyperského ministra pre migráciu, ktorého krajina aktuálne predsedá Rade EÚ. „Dnešná prelomová dohoda posilňuje dôveryhodnosť migračnej politiky EÚ,“ zdôraznil.

Deportačné centrá mimo EÚ

Podľa dohody by mohli byť žiadatelia o azyl, ktorých žiadosť bola zamietnutá a ktorých nie je možné vrátiť do krajín pôvodu, premiestnení do „návratových centier“ mimo územia EÚ. Toto opatrenie by sa uplatňovalo v prípadoch, keď krajina pôvodu migranta odmietne prijať späť alebo keď členský štát EÚ s danou krajinou neudržiava diplomatické vzťahy. Dohodu ešte musí formálne schváliť plénum Európskeho parlamentu a členské štáty EÚ.

X X X

Gen. prokurátor Žilinka menoval krajských prokurátorov v Bratislave aj v Košiciach

Bratislava a Košice majú nových krajských prokurátorov na čele sústavy. Maroš Žilinka ich vymenoval po výberovom konaní a odporúčaní Rady prokurátorov.

Generálny prokurátor SR Maroš Žilinka vymenoval s účinnosťou od pondelka Rastislava Remetu do funkcie krajského prokurátora v Bratislave. Juditu Gulbišovú vymenoval s účinnosťou od 10. júna do funkcie krajskej prokurátorky v Košiciach. TASR o tom informovala hovorkyňa Generálnej prokuratúry SR Zuzana Drobová.

• Maroš Žilinka vymenoval Rastislava Remetu za krajského prokurátora v Bratislave.
• Účinnosť vymenovania Rastislava Remetu nastupuje od pondelka najbližšieho kalendárneho týždňa.
• Judita Gulbišová bola vymenovaná za krajskú prokurátorku v Košiciach.

Žilinka vymenoval Remetu a Gulbišovú do funkcie na základe výsledkov výberového konania a po predchádzajúcom odporúčajúcom vyjadrení Rady prokurátorov 

X X X