Noční můra, líčí Ukrajinci ruský úder. V metru se tísnily desetitisíce lidí. Během ruského vzdušného útoku na Ukrajinu se v noci na úterý ukrylo v kyjevském metru přinejmenším 41 tisíc lidí včetně dětí, což je nejvíce během nočního náletu za poslední roky. Obyvatelé Kyjeva a Dnipra, ve kterých ruský útok zabil dohromady 23 lidí, byli v šoku. Ukrajinský prezident, armáda Ruska může v noci na středu podniknout další rozsáhlý útok.
„Podle našich zpravodajských služeb v tuto noc může přijít další útok proti Ukrajině. Prosím, naléhavě vás vyzývám, abyste dávali pozor na vyhlašování protivzdušného poplachu,“ vzkázal prezident obyvatelům země ve svém pravidelném večerním proslovu.
Ukrajinci líčí útok v noci na úterý jako peklo na zemi. „Všude byl kouř, nic nebylo vidět,“ řekla agentuře Reuters Olha Mudrová z Kyjeva, jíž exploze, která otřásla bytovým domem, kde bydlí, přišla jako konec světa.
Zatímco s agenturou hovořila, záchranáři a místní obyvatelé obhlíželi poškozené budovy, trosky a shořelá auta. Samotná Mudrová, která vedle sebe měla šestiletou dceru, měla vlasy pokryté prachem.
| Ukrajinský teror vytvořil nový model války, toto je odveta, říká Kreml o útoku na Kyjev |
Zda její dům zasáhl dron, raketa nebo trosky střely zneškodněné protivzdušnou obranou, není jasné. Bezprostředně po útoku vypukl na místě zmatek. „Volali jsme na další lidi, protože jsme nic neviděli. Lidé svítili baterkami, byla tma,“ řekla Mudrová.
Ukrajinka Anastasija vylíčila, jak strávila „děsivou“ noc schoulená ve své koupelně. „Všechna okna jsou kompletně vybitá. Žádná nezbyla. Nebyla to jen jedna exploze. Noc tady byla prostě noční můra,“ řekla.
Jednadvacetiletá studentka Hanna Kržypenská popsala vyčerpání z konfliktu. „Je to těžké, jak psychicky, tak fyzicky. Protože byste se rádi ráno probudili v klidu, ale místo toho musíte jít dolů do metra,“ uvedla.
Do bezpečí podzemní dráhy přitom v noci na úterek vyrazilo kvůli ruskému útoku podle kyjevského metra nejvíce lidí za poslední roky. Na nástupištích si rozložili matrace, přenosné židle nebo postavili stany.
Zatímco v Kyjevě noční ruský útok zabil podle úřadů nejméně šest lidí, v průmyslovém Dnipru na východě země připravil o život přinejmenším 16 včetně dvou dětí. Před zničeným domem tam v jednu chvíli stála skupinka lidí, kteří v šoku přihlíželi, jak záchranáři vytahují z trosek tři těla. Jeden z přítomných mužů se podle Reuters rozplakal.
Množství zraněných a škody hlásí i další ukrajinské regiony.
Rusko útočí na Ukrajinu prakticky denně, během poslední noci podle ukrajinského letectva vyslalo na sousední zemi stovky dronů a desítky střel. Vzdušná válka mezi zeměmi v poslední době zintenzivňuje.
Moskva tvrdí, že vystupňovala své útoky proti „vojenské infrastruktuře“ Ukrajiny v odvetě za nálet ukrajinských dronů na Starobilsk v okupované části Luhanské oblasti na východě Ukrajiny, kde drony před časem zasáhly internát a zabily 21 lidí. Ukrajina popírá, že by mířila na internát, a tvrdí, že u Starobilska zasáhla velitelství elitní dronové jednotky.
Ruské údery v úterý večer odsoudil generální tajemník OSN António Guterres. „Opět zdůrazňujeme, že útoky na civilisty a civilní infrastrukturu jsou podle mezinárodního humanitárního práva zakázány a musí okamžitě skončit,“ uvedl jeho mluvčí.
Mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině před časem uvedla, že ve válce přišlo o život přinejmenším na 15 500 civilistů, včetně žen a dětí, přičemž počty obětí budou nejspíše vyšší, než se jí podařilo ověřit. Naprostou většinu zabitých či zraněných civilistů mise eviduje v oblastech pod kontrolou ukrajinské vlády, na kterou útočí ruská armáda.
Také bránící se Ukrajina podniká vzdušné útoky na Rusko. Obě strany přitom tvrdí, že útočí na vojenské cíle.
X XX
Benzin za 71 korun. Ukrajinci odřízli Krym od paliva, šmelináři si mastí kapsu
Nebožtík John McCain říkával, že Rusko je vlastně jen benzinka maskovaná jako stát. Jenže už ani to neplatí. Jeden z největších producentů ropy na světě se potýká s akutním nedostatkem pohonných hmot. Nejhorší situace panuje na Krymu, který ukrajinské drony středního doletu odřízly od přísunu paliv přes pozemní koridor.
Sevastopol měl v ruských vlasteneckých mýtech vždy zvláštní postavení. Není to jen základna černomořské flotily, symbol ruské námořní síly a pomník teritoriální expanze v době Kateřiny Veliké, která ukončila existenci Krymského chanátu a vytlačila vliv osmanské říše za Černé moře.
Federální silnice tvořící páteř pozemního koridoru na Krym se stala cestou smrti. Soukromí dopravci se po ní bojí jezdit nebo si za průjezd víc než pět set kilometrů dlouhou trasou říkají o závratné příplatky.
X X X
V Mexiku to před MS vře, panuje strach z násilí. Bouří se i učitelé, do ulic se chystá armáda
1 / 7 • Sto tisíc policistů a vojáků bude dohlížet na bezpečí fotbalových fanoušků v Mexiku
Sto tisíc policistů a vojáků bude dohlížet na bezpečí fotbalových fanoušků v Mexiku. Obavy zesílily zejména po letošní vlně násilností. Nedávno se navíc proti mistrovství světa vzbouřili mexičtí učitelé, kterým vadí, že se ve státním rozpočtu najdou peníze na světový šampionát, ale na jejich platy nikoliv. Informoval o tom web The Guardian.
Mexičtí policisté slzným plynem rozháněli velké demonstrace učitelů pouhých devět dní před začátkem světového šampionátu. Učitelé protestují právě proti fotbalu, na který peníze jsou, zatímco na jejich platy ne, napsal deník The Guardian. První zápas mistrovství světa mezi Mexikem a Jihoafrickou republikou se má odehrát již ve čtvrtek 11. června.
„Bezpečnostní operace a akce zajišťující úspěšné uspořádání mistrovství světa jsou soustředěny pod ministerstvem obrany. Existuje koordinační centrum, které bude zodpovědné za provádění těchto akcí a činností,“ uvedl pro agenturu AFP Manuel Hernández z mexické speciální jednotky pro boj se zločinem.
Mexiko čelí dlouhodobému problému s násilím drogových kartelů. Tamní vláda proto spouští bezprecedentní bezpečnostní operaci. V hostitelských městech Mexico City, Guadalajara a Monterrey i v jejich okolí nasadí téměř sto tisíc policistů a vojáků, uvedla americká CNN. Součástí opatření jsou dokonce i protidronové systémy. Nasadí také speciální jednotky pro ochranu stadionů, letišť a fanouškovských zón. Mexická vláda také navazuje úzkou spolupráci s americkými a kanadskými úřady.
„Pojďme udělat z tohoto mistrovství světa okamžik jednoty, okamžik štěstí a okamžik naděje. A dejme mu naději, že celý svět, a to je naše společná odpovědnost, může prožít mistrovství světa v míru,“ řekl prezident FIFA Gianni Infantino. Nicméně bezpečnostní experti upozorňují, že zatímco samotné stadiony a turistické zóny budou mimořádně střežené, problémy s organizovaným zločinem v některých částech Mexika nezmizí ze dne na den. Vedle kriminality se úřady obávají i protestů proti turnaji samotnému.
Podle FIFA neexistují žádné plány na možný přesun zápasů. Bezpečnostní přípravy patří k nejrozsáhlejším v historii fotbalových mistrovství světa. Ochrana přibližně šesti milionů fanoušků, kteří by měli navštívit zápasy v USA, Kanadě a Mexiku, stála více než miliardu dolarů.
X x x
EXPREMIÉR ČR JIŘí PAROUBEK
Ing. Jiří Paroubek, expremiér ČR: Měřme sportovcům USA, Izraele. stejným metrem.
Na sociálních sítích, respektive přímo na Facebooku jsem zahlédl vyjádření mně málo známé ukrajinské tenistky Olijnykovové, která ve videu exaltovaně vypráví, jak je morálně zvrácené umožnit účast ruských sportovců v mezinárodních sportovních soutěžích.
Dobře, připusťme, že Rusko uskutečnilo svou agresi ve vztahu k Ukrajině. Mělo pro to sice své důvody, na prvním místě snahu o rozšiřování NATO o Ukrajinu, tedy zemi s teoreticky více než 40 miliony obyvatel. Ruští sportovci jsou prý podle Olejníkové součástí kremelské propagandy. Nevím sice v čem, možná tím, že jsou loajální ke svému státu.
Ale chci se zaměřit na něco jiného. Nedávno Spojené státy a Izrael napadli v rozporu s mezinárodním právem a nevyprovokovaně Irán. Možná, že Izrael pro to má své dobré důvody, ale Spojené státy žádné. Irán tuto, pro něj vzdálenou zemi, nemůže ohrozit svými balistickými raketami, protože nemají potřebný dolet až na území USA. Spojené státy i přes vyhlášené příměří zablokovaly opět v rozporu s mezinárodním právem, všechny iránské přístavy, aby znemožnili Iránský vývoz zejména energetických surovin a naopak i dovoz zejména potravin. Tedy, aby vyvolaly v této zemi humanitární krizi. O něco podobného se Spojené státy s blahovolným přihlížením mezinárodního společenství společenství pokoušejí také na Kubě. Cílem je změnit na Kubě politický režim.
Stejně tak Spojené státy blahovolně přihlížejí útokům Izraele na Libanon. V této zcela rozvrácené zemi je milion uprchlíků a Izrael překračuje svévolně stanovené vlastní červené linie a zvyšuje utrpení nevinných civilistů.
Přesto žádná mezinárodní sportovní federace nevydala rozhodnutí o tom, že by se američtí a izraelští sportovci neměli účastnit například mistrovství světa v kopané anebo olympijských her či mistrovství světa v jiných sportech.
Je to neuvěřitelný dvojí metr uplatňovaný na jedné straně nesmlouvavě vůči Rusům a Bělorusům (Bělorusové přitom nejsou součástí válečného konfliktu). A pokud jde o Spojené státy a Izrael dělá mezinárodní sportovní společenství mrtvého brouka. Přitom s logikou ukrajinské tenistky Olejníkové i sportovci těchto států jsou vlastně výkladní skříni amerického a izraelského politického systému….
Ing. Jiří Paroubek, expremiér ČR, server vasevec
X X X
Putin požiadal o pomoc oligarchov. Do rozpočtu prišlo 130-krát viac peňazí, než Moskva plánovala
Niektorí z najbohatších ruských podnikateľov dobrovoľne presunuli do štátnej pokladnice približne 220 miliárd rubľov (tri miliardy dolárov), uviedol v pondelok ruský ekonomický týždenník Expert.
Anonymný federálny úradník pre Expert povedal, že podľa očakávaní by to do konca fiškálneho roka mohlo byť asi 300 miliárd rubľov (4,1 miliardy dolárov).
Ruský prezident Vladimir Putin požiadal pozvaných oligarchov na stretnutí v Kremli 26. marca, aby prispeli do rozpočtu krajiny v rámci snahy stabilizovať štátne financie v čase pokračujúcej invázie na Ukrajinu.
Dronová smršť v ruskom zázemí. Ukrajina hlási jeden z najbolestivejších útokov
„Jeden z účastníkov stretnutia povedal, že sa domnieva, že štátu musia poskytnúť určitú veľmi veľkú sumu peňazí. Bolo to rozhodnutie jeho rodiny,“ povedal hovorca Kremľa Dmitrij Peskov. Podnikateľa nemenoval.
Zdroj blízky jednému z účastníkov pre Expert povedal, že touto osobou bol Sulejman Kerimov. Podľa zdrojov The Financial Times prisľúbil 100 miliárd rubľov a k príspevku sa údajne zaviazal aj magnát Oleg Deripaska.
Týždenník Expert uviedol, že podnikatelia smerujú svoje peniaze ruskej vláde prostredníctvom schránkových spoločností a korporátnych nadácií postupne v nižších sumách.
Zástupcovia Sulejmana Kerimova, Vladimira Potanina, Olega Deripasku, ministerstva financií ani štátnej pokladnice na otázky týždenníka Expert nereagovali.
Podľa vládneho portálu „Elektronický rozpočet“ predstavovala k 27. máju celková suma bezodplatných platieb do štátnej pokladnice od mimovládnych organizácií 220 miliárd rubľov. Zákon o rozpočte predpokladal, že príjmy tohto typu za celý rok 2026 dosiahnu 1,7 miliardy rubľov.
Analytici pre časopis uviedli, že to môže pokryť asi 15 percent prudko rastúceho rozpočtového deficitu. Deficit od januára do apríla dosiahol v prepočte 79,7 miliardy dolárov (2,5 percenta HDP), čím v predstihu prekonal pôvodný celoročný plán vlády 52 miliárd dolárov.
Agentúra Bloomberg v pondelok informovala, že predstavitelia ruského ministerstva financií a centrálnej banky nedávno varovali Putina, že nadmerné výdavky na vojnu vytvárajú trvalú dieru v rozpočte.
x x x
Cár padol, Sovietsky zväz sa rozpadol. Teraz Putin čelí starej ruskej kliatbe
Neúspechy ruskej armády na Ukrajine čoraz viac zasahujú aj vnútropolitickú situáciu v Rusku. Podľa komentátora denníka Financial Times (FT) Gideona Rachmana môže vlečúca sa vojna, ktorú Kremeľ pôvodne plánoval ako rýchlu operáciu, postupne vytvárať tlak na pozíciu ruského prezidenta Vladimira Putina.
Azov je späť v Mariupole. Nočná mora Rusov sa vrátila a devastuje logistiku okupantov
Rachman za symbolický moment označuje tohtoročnú vojenskú prehliadku 9. mája v Moskve. Ruské úrady upustili od rozsiahleho predvádzania tankov a ťažkej techniky pre riziko ukrajinských útokov. Vojna tak už nezasahuje iba Ukrajinu, ale jej dôsledky sú viditeľné aj v samotnom Rusku vrátane hlavného mesta.
Kremeľ už nedokáže držať vojnu ďaleko od Rusov
Od začiatku plnohodnotnej invázie sa podľa Rachmana Kremeľ snažil izolovať Moskvu a Petrohrad od následkov bojov. V poslednom období však Rusi častejšie čelia bezpečnostným obmedzeniam. V Moskve sa pravidelne prerušuje prevádzka letísk pre hrozbu dronových útokov, dochádza k výpadkom mobilného internetu a zaznamenané boli aj útoky na predstaviteľov silových štruktúr a vojenského vedenia. Údery ukrajinských bezpilotných lietadiel na ruskú rafinérsku infraštruktúru zároveň ovplyvňujú domáci trh s palivami a prispievajú k rastu cien.
Reuters uvádza, že Kyjev v posledných mesiacoch vystupňoval útoky na ruské energetické zariadenia, keďže mierové rokovania nepriniesli pokrok. V máji boli podľa ukrajinských predstaviteľov alebo zdrojov z odvetvia zasiahnuté rafinérie v Jaroslavli, Syzrani, Tuapse, pri Kstove, v Moskve, Riazani či Perme. Viaceré z nich museli po útokoch zastaviť alebo obmedziť spracovanie ropy.
Peklo na zemi, všetko naokolo hynie. Rusov po útoku dusí dym a z neba padá čierny dážď
Rafinériu v Tuapse na juhu Ruska, ktorú zasiahli ukrajinské drony, nevedia uhasiť. Požiar spôsobil silné znečistenie ovzdušia, z neba padá čierny dážď a vynútil si obmedzenia pre obyvateľstvo. / Zdroj: Igor Sushko
Význam týchto útokov spočíva v tom, že zasahujú zariadenia dôležité pre ruský palivový trh aj export. Riazanská rafinéria, ktorá podľa Reuters predstavuje takmer päť percent celkového ruského spracovania ropy, po ukrajinskom dronovom útoku zastavila spracovanie. Moskovská rafinéria v juhovýchodnej štvrti Kapotňa má ročnú kapacitu približne 11 miliónov ton ropy a podľa dvoch zdrojov z odvetvia po útoku takisto prestala spracúvať. Údery sa však netýkajú iba rafinérií. Útoky pravidelné smerujú aj na prístavy, tankery, prečerpávacie stanice a terminály vrátane Primorska, ktorý patrí medzi najväčšie ruské exportné brány a dokáže odbaviť milión barelov denne.
Moskva platí vysokú cenu, prielom neprichádza
Ďalším faktorom, ktorý renomovaný komentátor pre FT pripomína sú aj vysoké ľudské straty. Odkazuje na vyjadrenie šéfky britskej spravodajskej služby Anne Keast-Butlerovej, podľa ktorej vo vojne zahynulo takmer 500-tisíc Rusov a ešte viac ich utrpelo ťažké zranenia.
„Je to zjavná hrozba pre budúcnosť krajiny, ktorej populácia klesala už pred začiatkom vojny. Ak by bolo triumfálne víťazstvo úplne blízko, takéto straty by sa mohli zdať prijateľné. Rusko však bojuje na Ukrajine dlhšie, než Sovietsky zväz bojoval proti Nemecku počas druhej svetovej vojny, a stále nedokázalo obsadiť celý Donbas,“ napísal Rachman.
Aktuálne údaje z frontu nenaznačujú ruský prielom, ale skôr opotrebovaciu vojnu s veľmi obmedzenými výsledkami. Russia Matters vo svojej analýze dát amerického Inštitútu pre štúdium vojny (ISW) uvádza, že ruské sily od 28. apríla do 26. mája 2026 zaznamenali čistú stratu 259 štvorcových kilometrov ukrajinského územia. V predchádzajúcom štvortýždňovom období pritom podľa rovnakých dát stratili približne 67 štvorcových kilometrov. Za týždeň od 19. do 26. mája stratili ďalších 98,4 štvorcového kilometra, čo bol podľa údajov ISW ich najväčší týždenný územný ústup v tomto roku.
Z dlhšieho pohľadu je ruský postup na Ukrajine pomalý aj napriek mimoriadne vysokým nákladom. Podľa výpočtov Russia Matters založených na dátach ISW Rusko od 27. mája 2025 do 26. mája 2026 získalo čistých 3 872 štvorcových kilometrov, teda približne 0,6 percenta ukrajinského územia v hraniciach z roku 1991. Priemerný mesačný zisk za posledných 12 mesiacov predstavoval 370,4 štvorcového kilometra. Tieto čísla dopĺňajú obraz vojny, v ktorej Moskva síce stále drží približne pätinu ukrajinského územia vrátane Krymu a častí Donbasu, no nové zisky dosahuje len veľmi pomaly.
V elitách sa čoraz častejšie hovorí o mieri
K týmto udalostiam sa zároveň začínajú objavovať náznaky, že časť ruského politického a expertného prostredia začína otvorenejšie hovoriť o potrebe mierového riešenia. Poukazuje na článok v časopise Rusko v globálnej politike, ktorý je blízky mocenskému prostrediu. Autori textu podľa Rachmana spochybnili možnosť dosiahnuť hlavný politický cieľ Kremľa, teda odstránenie súčasného ukrajinského vedenia, keďže by si to vyžadovalo okupáciu celej Ukrajiny. Namiesto toho vyzvali na zváženie rokovaní.
Rachman pripomína, že vojenské neúspechy v ruských dejinách opakovane prispeli k politickým zmenám. Ako príklady uvádza porážku v rusko-japonskej vojne v roku 1905, prvú svetovú vojnu, odstránenie Nikitu Chruščova po Karibskej kríze či dlhú vojnu v Afganistane, ktorá bola súčasťou úpadku vedúceho k rozpadu Sovietskeho zväzu. Z toho vyvodzuje, že neúspech na Ukrajine by mohol ohroziť aj Putina, hoci konkrétny mechanizmus jeho prípadného odstránenia podľa neho zostáva nejasný.
Masové protesty alebo bežná politická súťaž podľa Rachmana pravdepodobne nebudú účinnou cestou. Pripomína veľké protikremeľské demonštrácie v rokoch 2011 až 2012, 2019 a 2021, ktoré sa skončili zatýkaním a násilím. Poukazuje aj na osud opozičných lídrov Borisa Nemcova a Alexeja Navaľného.
„Charizmatickí opoziční lídri zvyčajne buď zomrú, alebo sú nútení opustiť krajinu. Borisa Nemcova zavraždili neďaleko Kremľa v roku 2015. Alexej Navaľnyj zomrel vo väzení v roku 2024 – takmer určite bol zavraždený,“ píše Rachman.
Za pravdepodobnejší scenár považuje rozkol vnútri ruskej elity. Na odstránenie Putina by podľa neho musela vzniknúť kritická masa ľudí presvedčených, že vojna sa vyvíja zle a Rusko ju musí ukončiť. Takýto proces by si však podľa komentátora vyžadoval osobu z najvyšších poschodí moci s oporou v bezpečnostných štruktúrach.
Rachman zároveň upozorňuje, že takýto vývoj má vážne prekážky. Odvoláva sa na riaditeľa berlínskeho centra Carnegie Russia Eurasia Alexandra Gabujeva, podľa ktorého sú súčasné ruské elity zložené z lojálnych ľudí vybraných osobne, z príjemcov výhod súčasnej konfrontácie a z osôb, na ktoré existuje kompromitujúci materiál. Mnohí z nich sú navyše roky pod západnými sankciami a medzi sebou nedostatočne komunikujú na to, aby dokázali pripraviť sprisahanie.
„Putin postavil svoju krajinu na cestu, ktorú nemožno udržať donekonečna. A tu sa hodí výrok populárny na finančných trhoch: ak niečo nemôže trvať večne, skôr či neskôr sa to skončí,“ uzatvára Rachman.
X XX
Kdo vynesl bitcoinový spis novinářce, jednal neprofesionálně, míní Foldyna
Prezident Unie státních zástupců Tomáš Foldyna označil za neprofesionální vynesení vyšetřovacího spisu k bitcoinové kauze novinářům. Současně odmítl kritiku odcházející žalobkyně Petry Lastovecké a také bývalého žalobce Adama Bašného. Ti při odchodu ze soustavy zpochybnili její současné fungování. Podle Foldyny jejich výhrady postrádají konkrétní fakta.
Petra Lastovecká po 25 letech končí ve funkci státní zástupkyně. Svůj odchod zdůvodnila ztrátou důvěry ve vedení státního zastupitelství a kritikou poměrů v soustavě. Na její rezignaci i dřívější odchod bývalého evropského žalobce Adama Bašného nyní reagovala Unie státních zástupců. Podle vyjádření na sociálních sítích odcházející žalobci svá závažná tvrzení nepodložili konkrétními skutečnostmi. Stanovisko však vyvolalo také nesouhlas části členské základny.
Žádné konkrétní skutečnosti
„USZ neponechává bez povšimnutí rezignace dvou významných státních zástupců a někdejších představitelů USZ jimi odůvodněné kritickým postojem k současnému směřování státního zastupitelství,“ uvedla unie. Podle vyjádření měli oba státní zástupci možnost podobu veřejné žaloby sami významně ovlivňovat. Stanovisko také uvádí, že Unie je připravena vést debatu o problémech státního zastupitelství. „USZ je otevřena vést diskusi o závažných problémech veřejné žaloby a v té souvislosti reagovat i na kritická sdělení. Rezignační důvody Adama Bašného a Petry Lastovecké však nebyly podepřeny žádnými konkrétními skutečnostmi prokazujícími jejich prohlášení týkající se dění v soustavě státního zastupitelství,“ stojí ve vyjádření na Facebooku.
Někdejší náměstek tehdejší vrchní státní zástupkyně v Praze Lenky Bradáčové Bašný rezignoval před dvěma měsíci. Ve svém dopise tehdy uvedl, že již nechce působit v systému, kde podle něj vítězí manipulace a kde se slušnost stává slabostí. Kritizoval také postup vedení státního zastupitelství v bitcoinové kauze.
Samotné vyjádření vedení Unie k odchodu Lastovecké vyvolalo živou debatu mezi členy Unie státních zástupců. Státní zástupce Ondřej Šťastný například zpochybnil, zda vedení unie nemělo odcházející kolegyni poděkovat za její dlouholetou práci. „Čtu správně, že vedení naší Unie státních zástupců neoplývá ani obyčejnou schopností poděkovat kolegyni Petře Lastovecké za čtvrtstoletí, po které úspěšně vykonávala náročnou práci státní zástupkyně?“ napsal pod zveřejněné stanovisko. Je zřejmé, že napětí mezi státními zástupci se stupňuje. Kříslo, které reprezentuje názory Bašného a Lastovecké se zjevně neshodne se současným vedením Unie.
Foldyna: Vynesení bitcoinového spisu bylo neprofesionální
Prezident Unie státních zástupců Tomáš Foldyna České justici v reakci řekl, že problémem obou rezignačních vyjádření je absence konkrétních příkladů. Přestože Lastovecká mluví o absenci odbornosti, nikoho přímo nezmínila. „Mě by opravdu zajímalo, kdo je ten neodborník, koho tím Petra Lastovecká myslí. Naopak včera večer v televizi řekla, že si váží odbornosti Lenky Bradáčové. Já z toho nic nevyčtu,“ uvedl Foldyna.
České televizi Lastovecká řekla, že Bradáčová je „velmi odborná osoba“, ale neshodnou se. „Její výpady proti mé osobě v rámci bitcoinové kauzy jsou skutečně věc, kterou už nechci snášet,“ sdělila. Bradáčová v reakci uvedla, že tento slovní výpad od Lastovecké čekala. „Nicméně to nemění nic na mém postoji. I v budoucnu budu reagovat na porušení ze strany státních zástupců, tak jako jsem reagovala v jejím případě,“ napsala Bradáčová ČT. Vrchní státní zástupce v Olomouci Radim Dragoun navrhl Lastovecké udělit výtku. Bradáčová se pak k Vrchnímu soudu v Praze ohradila proti její formulaci.
Nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová létě podala dovolání. Nejvyšší soud podnět převzal v září, zatím nerozhodl. Foto: Senát
„Já si myslím, že dost neodborné bylo předem medializovat bitcoinovou kauzu a rozebírat, jestli má být nebo nemá být stíhán Pavel Blažek. Kdo vynesl celý bitcoinový spis novinářce, ten podle mě postupoval dost neprofesionálně,“ dodal k celé věci Foldyna. V kuloárech se mluví o tom, že právě Lastovecká dávala informace o živé kauze novinářům.
Děkujeme všem žalobcům
Na výtky některých členů Unie, že ve stanovisku chybělo poděkování Petře Lastovecké za její působení, reagoval Foldyna slovy, že Unie státních zástupců si váží práce všech státních zástupců, kteří ze soustavy odcházejí. „Unie státních zástupců děkuje a je vděčná všem státním zástupcům, kteří z jakéhokoliv důvodu odcházejí z funkce státního zástupce, ať už z důvodu věku nebo rezignace. Děkujeme za práci, kterou odvedli,“ uvedl Foldyna. Podle Foldyny není zřejmé, proč by měla být Lastovecká vyzdvihována více než ostatní státní zástupci, kteří ze soustavy odcházejí.
Tejc chce se státními zástupci mluvit
K rezignaci Petry Lastovecké se vyjádřil také ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (ANO). Uvedl, že se s ní chce v nejbližší době sejít a vyslechnout si její výhrady vůči fungování státního zastupitelství.
„Rád bych to učinil co nejdříve tak, abych si poslechl její názor na to, jestli jsou v soustavě státního zastupitelství z jejího pohledu systémová, anebo osobní selhání jednotlivců. V případě, že o nich budu mít konkrétní povědomost, tak bych na základě toho dále konal,“ řekl Tejc po jednání vlády.
Podle ministra rezignace Lastovecké a dřívější odchod Adama Bašného ukazují, že nálada uvnitř soustavy státního zastupitelství není ideální. Po setkání s Lastoveckou chce o situaci jednat také s vedoucími státními zástupci včetně nejvyšší státní zástupkyně Lenky Bradáčové.
Eva Paseková, ceskajustice
X X X
Za Kaliňákovými tajnými nemocnicami stojí muž, ktorý si písal s Marianom Kočnerom
Robert Fico, Robert Kaliňák a Marian Križko pri stavbe nemocnice v PrešoveZdroj: TASR – Roman Hanc
Riaditeľ vojenskej nemocnice v Ružomberku Marian Križko dohliada na výstavbu nemocníc v Prešove a Bratislave za takmer 2 miliardy eur. Úrad pre verejné obstarávanie pritom opakovane potvrdil pochybenia v jeho tendroch a v Prešove teraz búrajú desiatky chybne postavených stĺpov.
V prešovskej nemocnici búrajú stĺpy, projekt sa predražuje a stavebný dozor obišli cez desiatky priamych zákaziek. Za celým týmto megaprojektom stojí jeden muž – riaditeľ ružomberskej vojenskej nemocnice Marián Križko, ktorý si v minulosti písal s odsúdeným mafiánom Mariánom Kočnerom a pod ktorým Úrad pre verejné obstarávanie opakovane potvrdil pochybenia.
Práve jeho si vybral Robert Kaliňák, aby pod hlavičkou nemocnice – nie ministerstva – riadil výstavbu zariadení za takmer dve miliardy eur. O Križkovom tíme štyridsiatich ľudí, ktorý to všetko zastrešuje, nevieme takmer nič.
Na stavbe novej vojenskej nemocnice v Prešove sa prednedávnom zastavili práce. Znalecký posudok potvrdil to, čo bolo vidieť aj voľným okom: z približne 270 postavených nosných stĺpov musia 23 zbúrať. A to nemusí byť finálny počet: časť stĺpov je stále zadebnená.
Celá kríza eskalovala 15. mája 2026, keď Ústredná vojenská nemocnica SNP Ružomberok, oficiálny obstarávateľ stavby, odstúpila od zmluvy s doterajším hlavným zhotoviteľom. Prešovskú vojenskú nemocnicu stavalo maďarsko-slovenské konzorcium. Majiteľom jednej z maďarských firiem je jeden z najbohatších maďarských oligarchov Attila Paár z Győru, bývalý obchodný partner zaťa Viktora Orbána.
Nemocnica mala pôvodne stáť 448 miliónov eur. Po škandále s nekvalitným betónom sa hovorí o takmer 700 miliónoch eur. Opozícia i experti sa pýtajú, prečo sa s problémom tak dlho čakalo a prečo narástla cena tak výrazne. Včera premiér Robert Fico aj minister Robert Kaliňák výstavbu obhajovali. Kaliňák dokonca tvrdí, že k žiadnemu predraženiu neprišlo.
Prečítajte si tiež:
Za rok a tri mesiace…sľubuje premiér Fico nemocnicu v Prešove
Ďalším čriepkom do príbehu prešovskej nemocnice sú nejasnosti okolo stavebného dozoru. Pôvodne bola na stavebný dozor vyhlásená súťaž v hodnote deviatich miliónov eur. Prihlásili sa traja záujemcovia a víťaz by štátu ušetril takmer šesť miliónov.
Vedenie nemocnice však zmluvu s víťazom nepodpísalo. Namiesto toho rozdelilo objem 8,6 milióna eur napriamo na desiatky malých zákaziek do 50-tisíc eur a troch cenových ponúk do 200-tisíc eur. KDH namieta, že ak by dozor vykonával skutočný víťaz súťaže, „takáto vec by sa nemohla stať“. Kresťanskí demokrati podali podnet na ÚVO aj na Protimonopolný úrad.
X X X
Zůna: V náboru vojáků dosáhneme rekordů, to už je jisté. Složení delegace do Ankary je jen technikálie
Dosáhne Česko dvou procent HDP na obranu? „Samozřejmě v tuto chvíli to nevypadá, ale ještě stále je před námi celá řada měsíců, ve kterých mohou přijít některá rozhodnutí týkající se akvizic. To by také mohlo posunout procento tvrdých výdajů na obranu někam dál,“ říká místopředseda vlády a ministr obrany za SPD Jaromír Zůna v rozhovoru pro Radiožurnál.
Začněme aktuálně, Deník N jako první dnes (v úterý) informoval o tom, že ve specializovaném armádním Centru biologické ochrany v Těchoníně na Orlickoústecku je v izolaci český voják, který se vrátil z mise OSN v Kongu, kde se šíří virus ebola. Máte nějaké další informace, aktuální zprávy, v jakém stavu je? Jestli se u něj projevují, nebo neprojevují příznaky?
V první řadě děkuji za otázku, protože si myslím, že posluchači si zaslouží vědět, jakým způsobem armáda organizuje vysílání a návrat vojáků do a ze zahraničních misí a operací. Je naprosto standardní, že vojáci před výjezdem prochází komplexní lékařskou prohlídkou, vyšetřením a po návratu je čeká totéž.
Pokud jde o službu vojáků v rizikových oblastech, tak tam automaticky po návratu z misí odcházejí, ani nejdou domů, rovnou nastupují do karanténního režimu v Těchoníně. Tam projdou běžnými lékařskými procedurami, vyšetřením a následně tam zůstávají na pozorování.
Ten voják nemá žádné příznaky, je naprosto v pořádku. Sloužil na misi OSN jako pozorovatel, což jsou mise dlouhodobé, jsou v délce jednoho roku, takže po roce se vrátil domů. Teď samozřejmě, protože africká oblast je nějakým způsobem riziková, pokud jde i o tyto nakažlivé nemoci, byl naprosto standardně umístěn do Těchonína do karanténního režimu. To děláme s každým vojákem, dělali jsme to v minulosti, budeme to dělat i v budoucnosti.
Další aktualita, vy jste se sešel s premiérem a předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem. Média už od rána předpovídala, že byste měli a mohli jednat o koncepci armády a o blížícím se summitu Severoatlantické aliance. Vy jste před chvílí po jednání v SMS sdělil – a povídali jsme si o tom před vysíláním –, že koncepce nakonec tématem nebyla. Proč jste se ke koncepci nedostali?
Protože to nebylo ani tématem toho jednání. Bylo to operativní jednání, docela běžné, pravidelné. Šlo spíše o to, že na straně ministerstva, na mé straně, jsem potřeboval k dalším činnostem některá rozhodnutí, měl jsem je připravená na jednání a postupně jsme je procházeli. Všechna do jednoho byla schválena tak, jak jsem potřeboval. Takže určitě pozitivní.
Koncepce nebyla tématem a ptáte se na mandát. Ano, projednávali jsme celou sadu otázek, které se týkaly nejenom blížícího se summitu NATO v Ankaře, ale týkaly se také nadcházejícího setkání v rámci NATO na úrovni ministrů obran, takzvané ministeriády, která nás čeká 18. až 19. června v Bruselu. Takže tohle byl celý soubor otázek, které jsme řešili a které bylo potřeba rozhodnout v rámci postupu a přípravy na tyto dvě významné akce.
Měl jste za úkol připravit mandát pro českou delegaci na summit NATO v Ankaře. Ten návrh jste předložil a s panem premiérem jste se plně shodli?
Ano, ten návrh byl předložen. Pan premiér ho přijal, diskutovali jsme ho.
Můžete prozradit, co v něm je? Jaký je ten mandát, alespoň v části?
Ještě bych vyčkal do rozhodnutí vlády. Do jeho oficiálního schválení, které by mělo být, tuším, 22. (června) na jednání vlády.
Složení delegace? Technikálie
Ten mandát se připravuje bez ohledu na to, kdo v delegaci bude?
Ano, tam není souvislost. To je věc technická, to znamená, s čím tam Česká republika vystoupí. Víme, jaká jsou ta hlavní témata nadcházejícího summitu NATO. Jsou to plnění závazků vůči Alianci, je to financování obrany ze strany členských států, je to otázka zbrojního průmyslu, je to otázka Ukrajiny a i geopolitické souvislosti, v nichž se dnes Aliance jako taková nachází.
Takže je to soubor těchto témat a takto bude koncipován i mandát a naše představení, jakým způsobem Česká republika k naplnění svých závazků a vůbec ve vztahu k Alianci do roku 2035 plánuje postupovat.
To znamená, že o obsazení té delegace, jestli pojede, nebo nepojede pan prezident, jste dnes s panem premiérem vůbec nemluvili?
Ne, to nebylo obsahem jednání.
Včera (v pondělí) pan premiér na toto téma po jednání vlády řekl, že o složení delegace kabinet nerozhodne v tom termínu, který se očekával, to znamená příští týden, ale pravděpodobně právě až po setkání ministrů obrany členských zemí v Bruselu tak, jak jste o tom mluvil, což má být 18. a 19. června. Co čekáte, že na té schůzce může zaznít, že by to ovlivnilo rozhodování o tom, jestli má jet, nebo nemá jet pan prezident?
Očekávám – a tohle je standardní obsah ministeriády, která předchází summitu NATO –, že tam budou ze strany všech členských států NATO odevzdána pravidelná hlášení. To jsou závazky investic do obrany a v průběhu ministerského jednání uvidíme, jak na tom je Aliance jako celek. Uvidíme, jak jsou na tom jednotlivé státy, jakým způsobem se věci v rámci Aliance řeší. To znamená, že i budeme vědět, jakým způsobem budou diskutovány na summitu NATO.
Jinými slovy, budeme mít další, hlubší podklad k tomu, abychom to naše stanovisko a pozici České republiky, kterou bude premiér představovat na summitu NATO v Ankaře, mohli ještě kvalitněji zpracovat. Takže je docela logické, že jsme posunuli to finální rozhodnutí právě až za tento horizont o pár dní.
Média spekulují, že to směřuje k tomu, že pojede nakonec pan premiér i pan prezident a rozdělí si role. Máte aktuálně tento dojem? Že to dopadne tímto způsobem?
V těchto věcech nepředbíhám, protože nejsem účasten těch jednání mezi panem premiérem a panem prezidentem.
Když se vrátím k tomu, co se čekalo, že dnes (v úterý) budete probírat s panem premiérem, a neprobírali jste, to je koncepce armády. Jak se má armáda vyvíjet do roku 2040. Jaký je další harmonogram? Protože s panem premiérem jste se na to téma setkali před dvěma týdny. Pan premiér potom i směrem k médiím pronesl několik kritických slov, která směřovala k tomu, jak má armáda nabírat nové vojáky, ale zároveň řekl, že teď bude trávit spoustu času na ministerstvu obrany, protože je potřeba to dodělat. Co se od té doby stalo? Kam jste se posunuli?
Samozřejmě otázka koncepce je velmi komplexní. Zpracování koncepce je o dva roky předsunuto. Zpracovává se v pětiletém cyklu, to znamená, že měla být zpracovávaná nebo předkládána ke schválení až za dva roky. Je tady ale ze strany vlády záměr, aby koncepce byla připravená ve stejné době, jako se bude připravovat státní rozpočet na rok 2027 a výhled na rok 2028 a 2029.
To znamená, aby tam byla korelace obsahu té koncepce s tím vývojem rozpočtu, což si myslím, že je naprosto správné, protože máme i v programovém prohlášení vlády napsáno, že vypracujeme novou koncepci Armády České republiky a že bude zpracována realisticky, věcně, tak, aby skutečně vedla k tomu, že budeme naplňovat kritické závazky, které vůči Alianci máme, což je především těžká brigáda, protivzdušná obrana, a teď nově po summitu NATO v Haagu v loňském roce i střední brigáda.
Takže je tam úkolů hodně a musí se to všechno vyladit. Když byl pan premiér na jednání na ministerstvu obrany, tak jsem představoval dlouhodobý výhled pro obranu. To je politické zadání pro celý strom koncepcí, které se na ministerstvu obrany vytvářejí, protože koncepce výstavby Armády České republiky je koncepce výstavby jednoho prvku, byť toho hlavního a největšího, který v rámci struktury ministerstva obrany je. Ministerstvo obrany má ale také vojenské zpravodajství, má vojenskou policii, vojenské školství, takže budeme letos také do konce roku připravovat a schvalovat novou koncepci vojenského školství. Budeme schvalovat i koncepci přípravy personálu a další věci.
To je pro celý ten strom. K tomu slouží ten dlouhodobý výhled do roku 2040, který nastaví politické zadání, a to musí být v souladu s programovým prohlášením vlády. Musí být v souladu s našimi národními potřebami a zájmy v oblasti obrany a bezpečnosti a musí také být v souladu s našimi závazky, které máme vůči aliančním spojencům. Takže to je charakter toho dokumentu.
Ten dokument už prošel připomínkovým meziresortním řízením a bude představen v nejbližších dnech na výboru pro obranné plánování Bezpečnostní rady státu a následně 17. června bude schválen na Bezpečnostní radě státu. Pokud jde o koncepci výstavby Armády České republiky, tak tu představoval za armádu pan generál Hlaváč na jednání s panem premiérem.
Myslím si, že to měli připravené dobře a věcně. Sám jsem se do toho vkládal od počátku prací, protože si uvědomuji, jak náročné je v takto zkráceném termínu koncepci vypracovat. Samozřejmě nezačínáme na zelené louce, spousta jiných koncepcí byla mezitím schválena, jako třeba koncepce protivzdušné obrany.
Omlouvám se, že vám do toho skáču, teď byste v tom monologu určitě mohl pokračovat, ale když se tedy vrátíme k tomu, kam mířila moje otázka. To znamená k připomínkám pana premiéra, ty už jsou vypořádány?
Ano, to se týkalo pouze oblasti personálu, kde pan premiér uložil zvýšit ambici.
A to už jste zvýšili?
Ano, to se prostě udělalo.
O kolik a na kolik?
Tam šlo o to, že koncepce měla nastavený plánovaný vývoj lidských zdrojů až do roku 2040. Bylo to uděláno tak, aby to zabezpečovalo všechny naše potřeby a aby současně byly vystavěny jednotky, které vyčleňujeme do kolektivní obrany NATO. To jsou ty slavné závazky nebo cíle výstavby schopností, jak se říká.
Takže to uděláno bylo, ale pan premiér pouze uložil předsunout je v čase, to znamená urychlit dosahování těch cílových počtů, což znamená, že musíte zvýšit tempo rekrutace v letech. Takže to jsme provedli.
Více profesionálních vojáků
Můžete říci, o kolik se to zvýší? Protože pan premiér ve videu na sociálních sítích mluvil o tom, že by armáda měla nabírat dva tisíce nebo dva a půl tisíce vojáků ročně. Je tam těch dva a půl tisíce ročně?
Dokonce víc, protože…
O kolik tedy?
To vám řeknu, v té koncepci, jestli si pamatuji ta čísla dobře, byl stanovený rekrutační cíl 2600 profesionálních vojáků a tisíc vojáků do aktivní zálohy – plus dobrovolná cvičení –, takže celkem 3600.
Pan premiér ale uložil to číslo navýšit v té části profesionálů, takže tam to zvedáme na ten cíl, který chtěl pan premiér, to znamená, abychom se pohybovali okolo těch 3000 profesionálů ročně.
Jenom pro zajímavost, v současné době podle stávající koncepce je rekrutační cíl profesionálů 2250 ročně, takže tam šlo o navýšení.
Je reálné dosáhnout těch 3000?
No, řeknu vám to tak, k dnešnímu (úternímu) dni – dneska je 2. 6., tak máme splněný ten rekrutační cíl na letošní rok na 98 procent.
Ale to je ten nižší…
Ano, 98 procent. Což znamená, že jsme téměř na 2250, a to číslo – ono také není, jak se říká lidově, vycucané z prstu – vychází ze závazných ukazatelů zaměstnanosti. Bavíme se tady o finančních prostředcích na platy, na personál…
Takže provedeme potřebná změnová řízení v rámci naší působnosti a budeme pokračovat za tento cíl, kam až se dostaneme. V každém případě, to už je dnes jisté, dosáhneme rekordů, pokud jde o nábor nových vojáků.
A tím tedy chcete říci, že je reálné, aby se i v dalších letech nabíraly tři tisíce profesionálních vojáků ročně?
To předsunutí souvisí i s jednou realitou, ve které naše země je, a to je demografický vývoj. Samozřejmě víme, že to okno příležitosti pro armádu je někde v těch následujících pěti letech.
Česko vydá na obranu 1,78 procenta HDP, hodnotí NATO. Podle Zůny jsou klíčové vojenské schopnosti
Proto i já jsem od začátku tvrdil, že priorita jsou lidé. Je to napsáno i v programovém prohlášení vlády, je to napsáno i v připravované koncepci výstavby armády České republiky.
O tom hovořím pořád a říkám: ti lidé jsou dneska pro nás důležitější než procenta, protože to, co neuděláme v personální oblasti v následujících pěti letech, později už to bude obtížné dohnat, protože potom už nás bude dohánět demografický vývoj v naší společnosti.
Samozřejmě je tady i tlak ostatních bezpečnostních složek. Také potřebují nové lidi. Je tady potřeba ekonomiky, firem a podobně. Takže teď opravdu dáváme veškeré úsilí na personál, a proto jsem také i při přípravě rozpočtu na letošní rok i v našich záměrech na další roky posílil část kapitoly, kde posilujeme personální výdaje a současně i výdaje na zkvalitnění života a služby našich vojáků.
Když jsme u rozpočtu, minulý týden řekl premiér Andrej Babiš v rozhovoru pro The Financial Times, že Česko letos nesplní závazek dát na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu. Před třemi týdny v souvislosti se jmenováním Jakuba Landovského zmocněncem pro plnění závazků směrem k NATO řekl, že závazek se vláda bude snažit splnit. Naznačuje to, že už je definitivně rozhodnuto, že už se o to ani nebudete pokoušet? Nebo vidíte reálnou šanci, že by letos výdaje byly na úrovni nebo nad úrovní dvou procent HDP?
Tam se bavíme o výdajích přímo do kapitoly obrana – bez toho, že bychom započítávali výdaje na obranu a bezpečnost, které jsou umístěné v jiných resortech, v jiných rozpočtech, v jiných ministerstvech. Budeme dělat všechno pro to, abychom se přiblížili, případně dosáhli těch dvou procent, ale záleží.
Pardon, takže je pořád reálné, že dosáhnete dvou procent?
Budeme se snažit dostat se samozřejmě co nejblíže. V tuto chvíli to nevypadá, ale ještě je stále před námi celá řada měsíců, ve kterých mohou přijít rozhodnutí týkající se akvizic, a také by to mohlo posunout procento tvrdých výdajů na obranu někam dál. Takže všechno je v pohybu.
Může v tom hrát roli už zmiňovaný summit Severoatlantické aliance, když to řeknu jednoduše, pokud tam Donald Trump přijede v náladě, kdy bude opravdu hodně trvat na tom a hodně kritizovat ty, kteří to neplní, pokud tam takový tlak bude i od dalších členských států NATO, může třeba tohle přimět vaši vládu, abyste už letos ten závazek splnili?
Myslím, že tohle není v moci žádné vlády, žádného členského státu NATO, aby v tuto chvíli dokázal v daném fiskálním roce zásadním způsobem překlopit vývoj státního rozpočtu. Ale tam se jedná spíš o další roky.
Nezapomeňme na jednu věc: ty výdaje na obranu, těch plánovaných 3,5 procent, se má dosáhnout do roku 2035, a všechny členské státy rozkládají dosažení tohoto cíle v letech.
Rozhodnutí jsou na cestě
Rozumím, pardon, ale já se ptám na závazek dvou procent, který už v tuto chvíli platí, a dokonce je součástí českého právního řádu…
To je to, co říkám. Samozřejmě budeme dělat všechno pro to, abychom se k tomu přibližovali, ale ještě je na cestě několik rozhodnutí. Pokud by dopadla pozitivně, můžeme se k tomu přiblížit více, než je ten prvotní výpočet.
Kundra: Zůna je proevropský, drtí ho ale ambice být ministrem. Mlčí, protože se bojí, že ho SPD odvolá
Jak moc komplikuje zpracovávání koncepčních materiálů, když nemáte jistotu a nevíte, kolik peněz budete mít v letošním roce?
Proto jsme zpracovali tu koncepci poprvé po dlouhé době, protože jsme ji takhle zpracovávali třeba i před 20 lety nebo když se dělaly první koncepce týkající se profesionalizace v roce 2002 – to byla koncepce výstavby profesionální Armády České republiky a mobilizace ozbrojených sil.
Zpracovali jsme to v hladinách, variantách. Dvě procenta, trajektorie na 3,5 procenta a ta potřeba, která by vedla k tomu, že naplníme stoprocentně a úplně všechno – tedy ten optimální stav.
Jestli tomu dobře rozumím – jste připraveni na všechno a vlastně to nekomplikuje přípravu…
Ano, to nekomplikuje, protože pokud jde o letošní rok – ten je zcela naplánován. Finančních prostředků na letošní rok máme více, než bylo v loňském roce, tam bylo nominálně čerpání 155 miliard korun.
I s nároky nespotřebovaných výdajů máme na letošní rok 158 miliard korun a s těmi hospodaříme. A i ten rozpočet na letošní rok je velmi proinvestiční a má posílenou oblast jak personálu, tak běžných výdajů.
To znamená to, co zajišťuje připravenost armády, výcvik, přípravu lidí, materiál osobního použití, jinými slovy výstroj a tak dále. Takže tohle jsme posilovali také.
Letošní rok vlastně není ani přípravou summitu, ani přípravou koncepce žádným způsobem ovlivňován. Koncepce jako taková je navržená variantně a v tom se budeme pohybovat v závislosti na tom, jak se do budoucna bude vyvíjet financování obrany, protože armáda je jenom tak silná, jak silná je ekonomika.
Jak silný je ministr obrany?
To je taková otázka, kterou dostávám často. Je silný svým mandátem, svou funkcí a myslím, že tady se v momentě, kdy padne nějaké rozhodnutí nebo…
Pardon, já se omlouvám. Říkáte, že dostáváte tu otázku pořád, na druhé straně… Pokud je zvolen náčelník generálního štábu jiný, než je mezi jmény, o kterých jednáte s prezidentem… Pokud premiér po návštěvě vašeho resortu řekne, že tam bude trávit víc času, protože je potřeba nějaké věci dodělat… Pokud si premiér zvolí zmocněnce pro plnění závazků směrem k NATO, tak nenaznačuje to, že ta pozice přece jenom tak silná není?
Ne. Pokud jde o vyjádření pana premiéra, že se bude více věnovat obraně, to je odraz společenské poptávky, protože téma obrany a bezpečnosti v naší společnosti rezonuje velmi silně.
To znamená, že každý politik se vůči tomu, jak dané téma vnímá veřejnost, musí vymezit. Pan premiér si uvědomuje, že obrana je velmi důležitá a že lidé se skutečně o stav a úroveň zajištění vlastní bezpečnosti a obrany – to znamená vnitřní i vnější – velmi zajímají.
Pokud jde o otázku zmocněnce, tak pan Jakub Landovský… My se známe dlouhá léta, spolupracovali jsme, on má zájem nastoupit na funkci ředitele sekce obrany a politiky.
A nastoupí?
No, je tam vyhlášeno výběrové řízení.
A kdy bude výsledek?
Uvidíme, jaký bude výsledek výběrového řízení. To probíhá.
X X X
Kulatý stůl o mléce: Ministerstvo zemědělství, producenti a zpracovatelé jednali o rozvoji mléčného sektoru
Více zpracovaných mléčných výrobků a méně vývozu syrového mléka by mělo prospět domácímu mléčnému sektoru. Důležité je také posílit regionální jakostní výrobky. To mimo jiné vyplývá ze Strategie pro mléko a mléčné výrobky, kterou zpracovalo Ministerstvo zemědělství (MZe). U Kulatého stolu se dnes kvůli strategii i budoucnosti sektoru sešli se zástupci ministerstva představitelé profesních svazů, prvovýrobci a zpracovatelé mléka.
Do roku 2030 bude český mléčný sektor čelit vyšším nákladům i přísnějším požadavkům na výrobu. Jeho budoucnost bude proto stát hlavně na modernizaci, vyšší efektivitě a posílení domácí produkce s vyšší přidanou hodnotou. I to vyplývá ze Strategie pro mléko, o které dnes jednali zástupci MZe a mlékárenského sektoru.
„Ministerstvo zemědělství sektor mléka podporuje mnohými způsoby. Například z evropského rozpočtu financovanou intervencí Investice do zpracování zemědělských produktů, kde připravujeme podzimní kolo příjmu žádostí o dotaci. V příštím roce plánujeme vyhlásit národní dotační program Podpora zpracování zemědělských produktů a zvyšování konkurenceschopnosti potravinářského průmyslu. I prostřednictvím této dotace bude možné posílit mléčný sektor,“ řekl ministr zemědělství Martin Šebestyán.
Mezi možnosti, jak vylepšit postavení českého mléčného sektoru i na mezinárodním trhu patří opatření zaměřená na zvyšování přidané hodnoty mléčné produkce. Důležitá je také stabilizace producentských organizací, využívání certifikace kvality a regionálních značek kvality, investice do inovací nebo exportní podpora a agrární diplomacie při otevírání nových trhů mimo EU.
Česká republika je dlouhodobě vysoce soběstačná v produkci syrového kravského mléka, na základě dostupných údajů se odhaduje, že míra soběstačnosti v roce 2025 dosáhla přes
138 %. Mnohem nižší soběstačnost však vykazuje u jednotlivých mléčných výrobků. Zatímco u jogurtů a ostatních zakysaných výrobků dosahuje soběstačnost zhruba 112 %, u sýrů a tvarohů činí přibližně 85 %. Nejnižší míra soběstačnosti je u másla, kde domácí výroba pokrývá pouze 53 % domácí spotřeby.
„Tyto skutečnosti potvrzují závislost českého trhu na dovozu některých mléčných výrobků s vyšší přidanou hodnotou a poukazují na potřebu dalšího rozvoje domácího zpracování mléka a produkce finálních výrobků,“ uvedl ministr Šebestyán.
Potřebu soustředit se v budoucnu na zpracování surového mléka v tuzemsku potvrdila na dnešním kulatém stole velká část účastníků z praxe. Potenciál vidí například ve výrobě tvrdých sýrů. Podle nevládních zemědělských organizací je produkce mléka pro české zemědělství klíčová a ovlivňuje stabilitu celého zemědělství, proto je třeba hledat do budoucna nástroje, které pomohou v případě silných výkyvů na trhu tyto problémy překlenout. Za důležitou považují zástupci mléčného sektoru i marketingovou propagaci a osvětu veřejnosti.
MZe podporuje z národních zdrojů v mléčném sektoru například šlechtění a zlepšování genetiky skotu nebo lepší životní podmínky v chovech dojnic. Z programů financovaných z prostředků EU je prostřednictvím přímých plateb podporován chov krav s tržní produkcí mléka a produkce bílkovinných plodin využitelných jako krmivo pro skot. V rámci neprojektových opatření rozvoje venkova je podporováno ekologické zemědělství a zlepšování životních podmínek zvířat prostřednictvím opatření Dobré životní podmínky zvířat. Současně jsou z evropských zdrojů v rámci projektových intervencí rozvoje venkova financovány investice do zemědělských podniků, včetně modernizace technologií, stájí a skladovacích kapacit a také investice do zpracování zemědělských produktů.
Koncem roku 2025 bylo v České republice evidováno 1 389 683 kusů skotu, z toho 342 588 dojených krav. Produkce mléka v ČR se v posledních letech pohybuje přibližně na úrovni 3,4 až 3,5 miliardy litrů ročně.
Dnešní sektorový kulatý stůl byl třetím v pořadí, který MZe v letošním roce uspořádalo. Předchozí kulaté stoly byly zaměřeny na sektory drůbežího a hovězího masa. MZe v těchto setkáních bude pokračovat i pro další klíčové komodity, jako je vepřové maso nebo ovoce. Vojtěch Bílý
X X X
Irský velvyslanec Alan Gibbons navštívil Kraj Vysočina. Zajímal se o rozvoj regionu, energetiku
Zástupci Kraje Vysočina hovořili s velvyslancem také o ekonomickém rozvoji obou zemí. Zatímco Vysočina je tradičně spojována se silným zemědělstvím a průmyslem, irská ekonomika prošla v posledních desetiletích výraznou proměnou. Vedle zemědělství zde dnes dominují zejména informační technologie a farmaceutický průmysl, které přispívají k vysoké přidané hodnotě ekonomiky i k jednomu z nejvyšších hrubých domácích produktů na obyvatele v Evropské unii.
Na závěr přišla řeč také na tradice a kulturní vazby. Jako zajímavý příklad česko-irské spolupráce zazněla výroba speciální edice whiskey Tullamore D.E.W. Honey, při níž irská značka využívá med od českých včelařů.
X X X
JÍDLA Z ČR OBLÍBENÁ VE SVĚTĚ
Česká gastronomie pokračuje v zahraničním tažení. Po dvou podnicích v Tokiu získala certifikaci Czech Specials také legendární vídeňská restaurace Schweizerhaus, kam už desítky let míří místní, turisté i milovníci poctivé středoevropské kuchyně.
Ikonický podnik v srdci Prátru se stal první restaurací v Evropě, která se může touto značkou mimo území Česka pyšnit. Potvrzuje tak, že česká kuchyně, české pivo i atmosféra tradičních hospod oslovují hosty také za hranicemi Česka. Schweizerhaus se zároveň zařadil mezi podniky, které v zahraničí reprezentují to nejlepší z české gastronomie.
Po udělení historicky první certifikace v Japonsku získal ocenění Czech Specials také vídeňský Schweizerhaus. Slavnostní předání proběhlo v Prátru během oslav 100. výročí spolupráce restaurace s pivovarem Budějovický Budvar. Certifikaci tak symbolicky převzal jeden z nejznámějších gastronomických podniků rakouské metropole, který dlouhodobě propojuje českou pivní tradici s vídeňskou gastronomickou scénou. Na akci dorazil starosta Vídně Michael Ludwig, český velvyslanec ve Vídni Jiří Šitler, zástupci Budějovického Budvaru, obchodních komor obou zemí i hosté z oblasti gastronomie, médií a cestovního ruchu.
„Schweizerhaus je místem, kde se potkává vynikající středoevropská gastronomie, důraz na kvalitní suroviny a přátelská obsluha – tedy hodnoty, na kterých projekt Czech Specials stojí. Tato nezaměnitelná atmosféra propojuje českou a rakouskou kulturu prostřednictvím gastronomie, pohostinnosti a společných zážitků,“ říká ředitelka Zahraničního zastoupení CzechTourism pro Rakousko a Švýcarsko Markéta Valenta.
„Česká kuchyně je ve Vídni velmi oblíbená, stejně jako české pivo je už po mnoho desetiletí součástí naší identity. Certifikace Czech Specials pro nás představuje velké ocenění a potvrzuje, že našim hostům už dlouhodobě nabízíme autentický gastronomický zážitek v duchu české pivní a kulinářské tradice,“ vyzdvihuje spolumajitel a jednatel restaurace Karl Jan Kolarik.
„Každá další zahraniční certifikace potvrzuje, že česká gastronomie má silné jméno i mimo tuzemsko. Velmi si vážíme podniků, které pracují s českými recepty, kvalitními surovinami a zároveň dokážou zahraničním hostům přiblížit autentickou českou pohostinnost moderním a atraktivním způsobem,“ shrnuje manažerka projektu Czech Specials Lenka Nováková.
Kateřina Beránková
X X X
Potraviny táhnou inflaci dolů. Ceny v Česku zůstávají stabilní a pomáhají domácnostem
Ceny potravin v České republice se stabilizovaly a nadále významně přispívají ke snižování celkové inflace. Vyplývá to z aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) a údajů Ministerstva zemědělství (MZe). Vývoj potvrzuje, že potraviny patří mezi hlavní faktory, které v současnosti pomáhají udržet cenovou hladinu pod kontrolou a zmírňují dopady inflace na české domácnosti.
Podle ČSÚ dosáhla meziroční inflace v dubnu 2026 hodnoty 2,5 %. Naopak ceny potravin a nealkoholických nápojů v tomto období meziročně klesly, konkrétně o 1,3 %, a působí tak proti růstu cen v jiných oblastech ekonomiky. Klesly například spotřebitelské ceny vepřového masa o 15,6 %, polotučného trvanlivého mléka o 30,8 %, másla o 27 % a brambor o 30,4 %.
Za tímto vývojem stojí mimo jiné pokles cen na straně zemědělských výrobců. Ty byly v dubnu meziročně nižší o 10,6 %. Příznivé ceny pro spotřebitele tak současně vytvářejí další tlak na ekonomiku zemědělských podniků. MZe proto hledá další možnosti, jak pomoci stabilizovat podnikání v zemědělství. Právě na zemědělce totiž v poslední době dopadá vývoj na globálních trzích a s tím související zdražování vstupů či jejich nedostatek, například u hnojiv.
„Naším cílem je, jak je uvedeno i v programovém prohlášení vlády, zajistit občanům kvalitní, cenově dostupné a bezpečné české potraviny. Pokud našim zemědělcům a potravinářům vytvoříme stabilní a předvídatelné prostředí, promítne se to v konečném důsledku i do cen na pultech obchodů. Aktuální data potvrzují, že se to zatím daří a že potraviny dnes patří mezi položky, které pomáhají tlumit inflaci a ulevují domácnostem,“ uvedl ministr zemědělství Martin Šebestyán.
Cenám potravin se věnovala i včerejší pracovní skupina MZe pod vedením potravinového ombudsmana Jindřicha Fialky. Data, která pravidelně MZe zveřejňuje na webu potravinového ombudsmana, potvrzují, že ceny potravin jako celek zůstávají stabilní a mírně klesají. Za první čtyři měsíce roku 2026 meziročně spotřebitelské ceny potravin klesly o 0,4 %, přičemž výraznější pokles je patrný hlavně u mléčných výrobků, másla a některých druhů masa. Pro porovnání: celkové spotřebitelské ceny v ČR za všechna odvětví vzrostly v dubnu o 2,5 %.
„Pokles cen u základních potravin je z pohledu spotřebitelů pozitivním signálem. Důležité je, že se zlevnění v zemědělství postupně promítá i do konečných cen a celý potravinový řetězec se stabilizuje,“ řekl potravinový ombudsman Jindřich Fialka.
Zatímco některé sektory ekonomiky – například doprava nebo služby – inflaci nadále tlačí směrem nahoru, potraviny v současnosti působí jako stabilizační faktor. Ministerstvo proto bude i nadále podporovat transparentní prostředí a férové nastavení vztahů v potravinovém řetězci tak, aby z aktuálního vývoje dlouhodobě profitovali jak spotřebitelé, tak producenti. Vojtěch Bílý.
X X X
Myšlenka, že by se Moldavsko po více než třech dekádách vzdalo své suverenity, už není jen provokativním vtipem. Hlavním cílem prozápadního kabinetu sice zůstává podpis přístupové smlouvy s EU do konce roku 2028, země si ale nechává otevřená zadní vrátka v podobě sjednocení s Rumunskem. Proruská opozice i běloruský diktátor Alexandr Lukašenko s hrůzou mluví o cílené likvidaci státu.
Jinými slovy, Kišiněv nutně potřebuje hmatatelný pokrok, jinak vezme osud do vlastních rukou. Zvlášť v situaci, kdy země čelí masivním ruským hybridním operacím.
Vidina toho, že by se západní hranice ruské sféry vlivu posunula na východ, vyvolává u spojenců Kremlu záchvaty paniky.
X X X
‚RSVP Trust neřeší Babišův střet zájmů.‘ Transparency International podala podnět institucím Evropské unie
Protikorupční organizace Transparency International podala minulé pondělí podnět institucím Evropské unie týkající se střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). „To, jakým způsobem Andrej Babiš tvrdí, že vyřešil svůj střet zájmů, je zcela nedostatečné a takříkajíc špatně,“ řekl na středeční tiskové konferenci právník organizace Kryštof Doležal. Premiér svůj střet zájmů dlouhodobě odmítá.
Svěrenský fond RSVP Trust, do kterého Andrej Babiš vložil akcie Agrofertu, vznikl na Babišův popud v prosinci 2025. Podle organizace se z premiérovy strany jedná o zástěrku pro obnovení dotací společnostem z koncernu Agrofert.
„Obracíme se na příslušné unijní instituce, aby účet za Babišovo porušení pravidel neplatil daňový poplatník. V našem podnětu také upozorňujeme na počínající ‚state capture‘ – ovládnutí státu v Česku,“ odůvodnila organizace.
Mezi adresáty podnětu jsou Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova (DG AGRI), Generální ředitelství pro spravedlnost a spotřebitele (DG JUST), Generální ředitelství pro rozpočet (DG BUDGET) a dále Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) a Evropský účetní dvůr (ECA).
Evropská komise v květnu poslala dopis tuzemským úřadům, ve kterém žádala o informace ohledně nastavení prevence střetu zájmů v Česku. Požadovala v něm například právní posouzení právě RSVP Trust nebo ujištění, že si na veřejné peníze nesáhly další Babišovy firmy, které zůstaly mimo fond.
‚Nemám k tomu co říct‘
Šéf hnutí ANO od počátku jakýkoliv střet zájmů odmítá. „To, co jsem udělal já, neudělal nikdo. Nepotřebuju se k tomu vracet. Ta udání, která tam (do Bruselu) chodí od opozice nebo od té neziskovky (Transparency International) – ano, komise na to nějak reaguje, ale já už k tomu nemám co říct,“ řekl ve středu Radiožurnálu.
Také holding Agrofert v minulosti opakovaně uvedl, že podniká v souladu se všemi zákony včetně toho o střetu zájmů. „Ten údajný střet zájmů jsem vyřešil daleko nad rámec českých i evropských zákonů,“ uvedl dříve Babiš.
„Agrofert nevlastním a až do konce života se mi akcie nevrátí, nemám z něj taky žádný prospěch a to bude platit i v okamžiku, kdy v politice už nebudu. Nevím, co bych mohl udělat víc,“ dodal premiér.
Rodinná správa fondu
Obavy ze zásahu Evropské komise do řešení Agrofertu jsou neopodstatněné, tvrdí šéf zemědělského fondu.
Za klíčový problém Transparency International považuje dva režimy svěřenecké správy RSVP Trustu, a to správu nezávislou a rodinnou. Aktuálně probíhá fáze nezávislé správy, která se váže na období, kdy je Andrej Babiš členem vlády.
Změna podle organizace nastane v okamžiku, kdy Babiš opustí premiérské křeslo. „Fond v ten moment přejde do režimu rodinné správy, kde už není vyžadována v podstatě žádná nezávislost,“ vysvětlil právník Doležal.
„Požadavek na nezávislost svěřenského správce, který ten fond spravuje, odpadá. V momentě, kdy nastane režim rodinné správy, mohou členové rodiny Andreje Babiše – jeho vybraní potomci – rozhodovat o tom, kdo bude volit svěřenského správce, čímž mohou mít přímý vliv na to, kdo se jím stane“ dodal právník.
Prostředky ve fondu tak nezaniknou. Premiérovi potomci z nich podle Transparency International naopak budou v budoucnu benefitovat, což je v přímém rozporu s článkem 61 evropského nařízení, který upravuje střet zájmů v EU.
Jak navíc organizace zdůraznila, RSVP Trust není – a podle české legislativy ani nemůže být – slepým fondem, který využívají například politici v zahraničí. „Andrej Babiš přesně ví, jaké společnosti v tom fondu jsou, a ze své pozice tak může působit v jeho prospěch,“ upozornil Doležal.
Odblokování dotací
Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) v dubnu rozhodl, že Agrofert má právo na miliardové dotace, které byly dočasně pozastavené. Vycházel z právních analýz, podle kterých je vložení akcií do svěřenského fondu RSVP Trust v souladu s českou i unijní legislativou.
Podle Transparency International se jedná o závažné selhání: „Právní analýzy nevykazují znaky objektivního vyhodnocení, ale spíše selektivní a cílené obhajoby klienta.“
„Dochází v nich ke klasickému postupu, kdy jsou nejprve uvedena objektivní fakta a příběh, aby na jejich základě byly následně prezentovány vlastní, ničím nepodložené závěry,“ doplnila organizace s tím, že autoři posudků neprezentují fakta, nýbrž obhajují možnosti dotace vyplácet.
Posudky dále podle právníka Kryštofa Doležala zcela opomíjí ekonomickou podstatu dotací: „Pracují s dotacemi jako s izolovanou spotřebou – jako by dotace byly oběd, který sníte v den, kdy je dostanete, a do budoucna už z nich nebenefitujete. Tak to není, dotace v těch společnostech zůstávají.“
Vedoucí právník Jan Dupák uzavřel tiskovou konferenci tím, že hodnocení Evropské komise má sloužit jako jasný podklad o tom, že jsou dotace poskytované v rozporu s předpisy. „Čím dříve Evropská komise postaví najisto, že je poskytování dotací problematické, tím dříve to bude možné řešit na české úrovni,“ řekl.
Aktuálně by se podle Dupáka při poskytování dotací do koncernu Agrofertu mohl vystavit riziku každý, kdo činí konkrétní rozhodnutí o poskytování veřejných financí a uvědomuje si, že jedná v rozporu s českými či unijními předpisy.
X X X
V ODS ROZHAZOVÁNí MILIARD ČR
‚Pavel mi řekl, jestli nechci jít k nim.‘ Blažkův resort nejlépe platí ministrovy kolegy z jihomoravské ODS
Nejvíce peněz za konzultace ve druhé půli roku 2024 vyplatilo ministerstvo spravedlnosti dvěma stranickým kolegům šéfa resortu Pavla Blažka (ODS). Plyne to z přehledu odměn ministerských poradců, jejž iROZHLAS.cz prostudoval. Za práci dotyční dohromady inkasovali 450 tisíc korun. Jeden se věnuje IT problematice, druhý spolupracuje s tiskovým odborem ministerstva.
Dvakrát kandidoval Hynek Julínek po boku Pavla Blažka ve volbách do Poslanecké sněmovny. Na kandidátce jihomoravské ODS se potkali v letech 2017 a 2021. Do třetice se sejdou na kandidátce i v letošních sněmovních volbách. Na jihu Moravy se ostatně seznámili, posledních osm let společně sedí v regionálním vedení tamější ODS.
Právě Julínkovi vyplatilo Blažkovo ministerstvo na odměnách za druhou polovinu roku 2024 nejvíce peněz ze všech poradců ministra spravedlnosti, pobral 250 800 korun. Letos jednapadesátiletý politik se v resortu věnuje IT problematice, od července do konce loňského roku strávil touto prací 400 hodin.
„Poskytoval konzultace v oblasti realizace Informační koncepce ministerstva, v oblastech zaměřených na rozvoj a stabilizaci komunikačních technologií a infrastruktury, zajištění kompatibility a funkčnosti aplikačního prostředí v kontextu přechodu na nové verze systémů a účastnil se pracovních jednání k těmto oblastem,“ popisuje resort.
‚Musíte se ptát ministra‘
Server iROZHLAS.cz požádal Julínka, zda by nepopsal své pracovní úkoly pro ministerstvo. Kandidát na poslance poslal odkaz s přehledem problematik, na jejichž řešení se podílel. Přidal k němu dovětek, že „konzultací k informační koncepci ministerstva spravedlnosti z mé strany proběhlo nepřeberné množství“.
Ke spolupráci ho prý vyzvalo ministerstvo, jeho zájem si spojuje se svým členstvím v příslušné pracovní skupině ODS. S resortem má uzavřenou dohodu o pracovní činnosti. Zda se na jejím dojednání podílel ministr, Julínek reagoval slovy, že „na tuto otázku je třeba se ptát pana ministra“. Blažek na dotaz redakce během pondělí nereagoval, ačkoliv ho četl.
Julínek se coby poradce ministerstva pohybuje ve známé oblasti, v profesním životě podniká v IT sféře. Více než pět let také vedl Centrum informačních a komunikačních technologií na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity.
„Je zřejmé, proč mě kontaktujete s dotazy. Dovolím si tedy i jednu veselou příhodu z mých konzultací. Když jsem se objevil na prvním celoresortním setkání ‚ajťáků‘, všichni účastníci byli docela překvapeni. Za minulých vlád ČSSD a ANO o poradcích vždy jen slyšeli, ale nikdy žádného naživo neviděli. Se mnou se setkávají pravidelně,“ podotkl Julínek.
Důvěra a osobní vazby
Poradci v resortu pobírají podle typu konzultací různou hodinovou mzdu, jež se pohybuje od 250 do 550 korun. Julínek s několika dalšími patří do nejvíce odměňované kategorie. Z pohledu člena vedení organizace Transparency International Petra Leyera je téma stranických poradců ministra z hlediska transparentnosti vždy potenciálně problematické.
Nejvyšší odměny poradců ministerstva spravedlnosti
Server iROZHLAS.cz přináší seznam dalších z nejlépe placených poradců na ministerstvu spravedlnosti za druhou půli roku 2024.
Jan Nevyjel (z Úřadu vlády): 187 650 korun (450/hod), koordinace naplňování koncepčních cílů legislativních materiálů
Paul Springer (bývalý soudce jednoho z německých vrchních soudů): 181 500 korun (550/hod.), konzultační činnost pro oblast justiční a legislativní
David Kabelka: 139 600 korun (300/hod.), zpracovávání analýz a rešerší pro náměstka člena vlády
Jana Michailidu (tehdy Česká pirátská strana): 99 tisíc korun (550/hod), poradenská a konzultační činnost v oblasti protidrogové politiky
„V daném případě pana Julínka vidíme několik varovných signálů, které však musíme blíže zkoumat. Jedná se o blízkou stranickou vazbu na ministra Blažka a celkovou odměnu (množství odvedené práce). Hodinovou odměnu považuji za adekvátní, resp. nevymykající se ostatním odměnám poradců,“ uvedl Leyer.
Dílčí výhrady má ale k tomu, jak ministerstvo spravedlnosti ve svém přehledu popisuje agendu konzultantů. Podle Leyera by mohl jít Blažkův resort do větších podrobností. Má být zřejmé, jaké činnosti Julínek „přesně vykonává, kdo mu úkoly zadává, jaké se očekávají výstupy. Nicméně toto platí i pro ostatní poradce na seznamu,“ zmínil.
Leyer připouští, že pro pozici poradce lze tolerovat osobní vazbu. Ostatně ministr si je vybírá na základě důvěry. Člen vedení Transparency International však dodává, že současně musí u konzultantů platit následující: „Musí mít odpovídající kvalifikaci, práci reálně vykonávat, výstupy někdo přebírá a hodnotí a hodinová odměna byla adekvátní.“
‚Pavel mi říkal…‘
Osobní známost a důvěra zjevně hrála roli v angažmá poradce s druhou největší odměnou na ministerstvu spravedlnosti. Tím je další Blažkův kolega z jihomoravské ODS, konkrétně přímo z Brna, Ondřej Šimíček. Ministerstvo mu za druhou půli loňského roku vyplatilo 199 800 korun, hodinovou mzdu má 450 korun.
„Vzniklo to tak, že jsem pomáhal se sociálními sítěmi brněnské primátorce Markétě Vaňkové v kampani do komunálních voleb. A Pavel (Blažek) mi říkal: ‚Nechceš nějaký věci konzultovat i s našimi lidmi ve smyslu twitter, ve smyslu analýz a dalších věcí?‘ A protože jsem člen brněnské ODS, tak jsem na to kývnul,“ popsal Šimíček.
Podle přehledu ministerstva spravedlnosti poskytoval poradenské služby už v první půli roku 2024, za toto období inkasoval 201 tisíc korun. Komunální volby proběhly v září. Povahu jeho práce popisuje resort jako „analyticko-konzultační činnost pro tiskové oddělení. Rešerše a příprava podkladů pro politické vedení ministerstva spravedlnosti“.
Nejedlý a 24/7
S tiskovým oddělením ministerstva spravedlnosti je Šimíček v pravidelném kontaktu, byť do Prahy dojíždí spíš nárazově. Nejvypjatější pracovní období prý zažil v srpnu 2023, když Blažek musel vysvětlovat setkání s blízkým poradcem bývalého prezidenta Miloše Zemana Martinem Nejedlým v jedné restauraci na Žižkově. Tehdy ho zachytili novináři Seznam Zpráv.
„Když byla kauza Nejedlý, trávil jsem tím 24/7. To jsem nedělal čtrnáct dní nic jiného, než jsem řešil tyhle věci,“ popsal Šimíček. Je třeba dodat, že v této době ho ministerstvo spravedlnosti jako oficiálního poradce nevedlo. Jak stojí výše, poprvé se v přehledu objevuje až za první pololetí roku 2024.
Ondřej Šimíček je v ODS 23 let, vypočítává. Podle dostupných informací nikdy za občanské demokraty ve volbách nekandidoval. V soukromém sektoru pracuje ve firmě, která je zaměřená na oblast veřejné správy. Jako externí komentátor občasně přispívá k obsahu publicistického serveru FORUM 24.
X X X
ČERNOCHOVÁ ROZHAZUJE ČR MILIARDY, MILIONOVĚ ODMĚNY
POLICIE, NKÚ, NSZ BRADÁČOVÁ ŠETŘIT, STIHAT, TRESTAT
STÍHAT I FIALU, KTERÝ NEODVOLAL Z MÍSTA MINISTRA BARTOŠE
ROUHÁZEL ČR MILIONY
FIALA 20 MILIARD S ČERNOCHOVOU ZASLALI NA VRAŽDĚNÍ LIDÍ NA UKRAJINĚ
Tehdejší ministryně obrany Jana Černochová (ODS) udělila vloni jednomu ze svých náměstků rekordní prémii. Dle dat získaných podle informačního zákona mělo jít o milion korun. Resort obrany byl v odměnách štědrý i v předchozích letech. Bonusy hájí malým počtem náměstků, na které je tak kladena větší odpovědnost, přípravou „strategických projektů pro ochranu obyvatelstva“ i nárůstem „zahraničněpolitické agendy“.
Tehdejší ministryně obrany Jana Černochová byla i v posledním roce ve vedení resortu, tedy loni, ke svým náměstkům a vrchním ředitelům velmi štědrá. Na odměnách mezi ně stejně jako v roce 2024 rozdělila na 4,4 milionu korun – což je druhá nejvyšší částka, kterou ministerstva loni v rámci top managementu rozdala. A zároveň resort drží druhé místo v nejvyšší průměrné vyplacené odměně „na hlavu“, která činí zhruba 440 tisíc korun.
Dva roky po sobě šla za ministerstvem obrany také vůbec nejvyšší vyplacená prémie. Zatímco v roce 2024 resort držel prvenství s odměnami ve výši 750 tisíc korun na náměstka, vloni nechala ministryně Černochová jednomu z nich vyplatit jako prémii dokonce milion korun.
O kterého náměstka jde a za co přesně odměnu dostal, resort obrany neuvedl. „Odpověď zohledňuje odměny vyplacené za splnění mimořádných či zvlášť významných pracovních nebo služebních úkolů podle zákoníku práce,“ napsal resort. Konkrétnější nebyl ani přes doplňující dotazy.
Podle mluvčí Magdaleny Hynčíkové jsou při odměnách vždy zohledněny veškeré aspekty, které se pojí se splněním mimořádných úkolů. „V případě ministerstva obrany se mimo jiného jedná o činnosti, jejichž splnění je zásadní pro obranyschopnost naší země a přípravu strategických projektů pro ochranu obyvatelstva, a to s ohledem na současnou bezpečnostní situaci, nárůst zahraničněpolitické agendy či například změny v legislativě,“ odpověděla Hynčíková.
Sama tehdejší ministryně Černochová udělení tak vysoké odměny také neodůvodnila. Na zaslané dotazy ani po několika dnech nereagovala.
Během roku 2025 působili na jejím ministerstvu dva náměstci – Daniel Blažkovec (za STAN) a František Šulc (za ODS). Ten byl jejím prvním náměstkem, na obraně působil jako šéf poradců už před nástupem Černochové a v roce 2025 vystoupil za resort například na bezpečnostní konferenci Globsec. Blažkovec zase zastupoval Černochovou na vybraných mezinárodních jednáních – například na zářijovém summitu států sdružených ve Středoevropské obranné spolupráci či při setkání ministrů obrany zemí NATO.
Mimo bonusy náměstkům rozdělila v loňském roce Černochová více než půlmilionové odměny také mezi většinu svých vrchních ředitelů.
Jedny z největších prémií
Ministerstvo obrany patří mezi štědré resorty ve vztahu k odměnám pro svůj top management dlouhodobě. Předloni mezi vrchní ředitele a náměstky rozdělilo také 4,4 milionu korun – tehdy ale dostali političtí náměstci za rok každý prémii „jen“ zmíněných 750 tisíc korun.
Resort tehdy vysvětloval vysoké odměny malým počtem náměstků, kteří oproti jiným ministerstvům musí zastávat více práce. Půlmilionové odměny mezi vrchními řediteli pak hájil jejich zásluhami za to, že se ministerstvu podařilo rozhýbat řadu modernizačních a investičních projektů armády, které byly dlouhé roky odkládány.
„Snažíme se to v krátkém období napravit, a to bez toho, aby docházelo k zásadnímu navyšování počtu zaměstnanců. Jak náměstci, tak vrchní ředitelé v této souvislosti tedy mají daleko širší agendu, než tomu bylo dříve,“ vysvětlil před rokem mluvčí resortu David Šíma.
X XX
Státní zastupitelství udělalo definitivní tečku v kauze údajné pomluvy, které se měl vůči spolku Skupina D organizujícímu sbírku na nákup dronů pro Ukrajinu dopustit poslanec Pavel Růžička (ANO). Trestní oznámení podal jeden za zakladatelů a hlavní tvář Skupiny D Ondřej Vetchý. Policie věc odložila. A jak zjistil iROZHLAS.cz, závěr kriminalistů nyní potvrdilo státní zastupitelství. Kauza je tím pravomocně skončená.
„Nesouhlasili jsme s postupem policie, která to zúžila. Navrhovali jsme doplnění důkazů, máme tam řadu podnětů a nových skutečností, které mezitím nastaly,“ uvedl pro iROZHLAS.cz Vetchého advokát Jiří Nenutil letos 2. března. Tehdy redakce upozornila, že kriminalisté po více než ročním prověřování případ odložili.
Citovaným výrokem advokát vysvětloval, že závěr detektivů odmítl přijmout. A že proti němu podal stížnost. Jeho podnětem se zabývalo Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 1. A jak redakci nyní potvrdila policie, dozorová žalobkyně se zjištěním vyšetřovatelů souzněla.
„Ve věci trestního oznámení byla stížnost proti usnesení policejního orgánu zamítnuta, neboť stížnost není důvodná,“ sdělila iROZHLAS.cz mluvčí pražské policie Eva Kropáčová. Redakce se snažila zjistit podrobnosti k zamítnutí stížnosti u státního zastupitelství, ale úřad na dotazy nereagoval.
„Na základě policejních zjištění, které státní zástupkyně potvrdila ve svém usnesení budeme pokračovat v hájení svých práv prostředky civilního práva,“ reagoval pro iROZHLAS.cz na pravomocné ukončení případu advokát Nenutil. Podle něj v tomto duchu rozhodnutí žalobkyně ve prospěch Vetchého vyznělo, proto bude postupovat podle jejího poučení. Základním nástrojem je v tomto ohledu žaloba na ochranu osobnosti.
Nepravdivý výrok, který nebyl trestný
„Z osobní diskuse a z veřejně dostupných zdrojů vím, že ve smyslu narativu o údajné problematičnosti činnosti Skupiny D, a tedy i mé, opakovaně hovořila ministryně obrany ČR Jana Černochová, poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Pavel Růžička, ředitel Vojenského zpravodajství Petr Bartovský.“
Také tímto způsobem argumentoval v trestním oznámení Vetchý, na jehož podání loni v únoru upozornily Seznam Zprávy. Předseda spolku se vymezoval především vůči tomu, že veřejným prostorem kolují podle něj nepravdivé informace o tom, jak Skupina D na sbírce neoprávněně vydělává nebo že cenu dronů uměle navyšuje.
Vetchý podání později zacílil na zmíněného poslance Pavla Růžičku (ANO), který aktivitu spolku kritizoval nejvíce. Vadilo mu jeho úzké propojení s armádou, čestným předsedou Skupiny D je náčelník generálního štábu Karel Řehka. Také zpochybňoval, že spolek coby právnická osoba drony na Ukrajinu dodává.
„Skupina D nedodala na Ukrajinu jeden jediný dron,“ řekl poslanec loni v jednom z dílů pořadu České televize Události, komentáře. Dodavatelem bezpilotních letounů je ale firma FPV Space, která je se spolkem propojená. A podle policie nebylo Růžičkovo nepravdivé prohlášení „natolik závažným, aby bylo namístě použít prostředky trestního práva“. A tento závěr nyní před dozorovou žalobkyní obstál.
Neoprávněné obohacení spřízněných osob?
Sbírka s názvem Drony Nemesis organizovaná Skupinou D je jedním z nejúspěšnějších tuzemských projektů zaměřených na pomoc Ukrajině, která se již pátým rokem brání ruské válečné agresi. Spolek vybral zhruba 250 milionů korun, za část z nich stihl pořídit a nechal doručit ukrajinským obranným silám 17 tisíc dronů.
Proti spolku, jednomu z jeho spoluzakladatelů, podnikateli a příslušníkovi aktivních záloh Janu Veverkovi a členovi spolku Martinu Vlkovi, jinak také příslušníkovi speciálních sil, však vede Vojenská policie od loňského prosince trestní řízení. Podezírá je z podvodu a provedení zahraničního obchodu s vojenským materiálem bez povolení.
„Je důvodné se domnívat, že pplk. Mgr. Jan Veverka účelově založil spolek Skupina D a navedl Janu Hrubou, aby založila i společnost FPV Space, s. r. o., a jejím prostřednictvím mohl vyvádět finanční prostředky zaslané dárci ze sbírky ven a tím způsobem neoprávněně obohatit společnost FPV Space, s. r. o., a přes ni i ostatní jím zvýhodňované osoby.“
Takto Městský soud v Praze letos vyhodnotil tehdejší poznatky kriminalistů, když rozhodoval o stížnosti proti zajištění peněz osoby spřízněné se Skupinou D. Vojenská policie zablokovala na účtech spolku a spřízněných lidí celkem 78 milionů korun, což má také zhruba odpovídat výši škody, kterou údajně skupina způsobila.
„Tvrzení Vojenské policie je postavené na smyšlené konstrukci, která neodpovídá vztahu mezi dárci, pořadatelem veřejné sbírky a jejími dodavateli. Skupina D použila vybrané prostředky ve smyslu sbírky a dle darovacích smluv,“ důrazně odmítá podezření na cokoliv nezákonného právní zástupce Skupiny D, zmíněný Jiří Nenutil.
Vojenští kriminalisté dosud nikoho neobvinili, v tuto chvíli stále pracují „jen“ s podezřením. A to stále rozkrývají. „Ve věci nadále probíhá prověřování,“ sdělil iROZHLAS.cz Aleš Cimbala, mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze, jež trestní řízení dozoruje. Podle informací redakce má prověřování trvat ještě i v průběhu léta.