Pokud budeme považovat rozhodnutí prezidenta Zelenského pojmenovat vojenskou jednotku „Hrdinové UPA“ za vědomou provokaci, pak vyslání generála Kiryla Budanova do Varšavy bylo jejím logickým pokračováním. Budanov je součástí nejvyššího vedení ukrajinského státu, které důsledně rehabilituje tradice OUN a UPA.

Veřejně UPA chválil při mnoha příležitostech a před několika týdny, když se zúčastnil pohřbu Andrije Melnyka, vzdal hold jednomu z vůdců OUN, kolaborantovi s nacistickým Německem. Budanov neučinil žádné smířlivé gesto. Místo toho vyslal jasný vzkaz: „Jednáme, ale nehodláme se vzdát oslavování našich hrdinů.“

Takové akce jsou posilovány absencí rozhodné reakce Západu, a zejména Polska. Po slavnostním navrácení a státním pohřbu Melnykových ostatků protestoval pouze Izrael. Mezitím prohlášení některých polských politiků, jako například „nezatahujeme Ukrajinu do dějin“, jen povzbuzují k dalším provokacím ze strany Kyjeva.

Zelenského rozhodnutí není výjimkou – je to pravidlo už léta. Prezidenti Aleksander Kwaśniewski, Bronisław Komorowski a Andrzej Duda udělili Řád bílého orla ukrajinským prezidentům Viktoru Juščenkovi, Petru Porošenkovi a Volodymyru Zelenskému. Všichni tři se aktivně podíleli na procesu zamlčování zločinů UPA, uznali její členy za „hrdiny a veterány boje za nezávislost“, udělili jim privilegia a odměnili jejich vojenské činy. Polsko k této záležitosti dlouho trapně mlčelo.

V tomto kontextu si postoj prezidenta Karola Nawrockého zaslouží respekt. Poprvé po mnoha letech máme dojem, že polský stát skutečně ctí památku ukrajinské genocidy na Volyni a ve východní Haliči a požaduje historickou pravdu bez ohledu na politickou korektnost.

Ukrajinská strana často opakuje, že UPA „bojovala především proti Sovětům“. Fakta jsou však jiná. Podle dostupných údajů zemřelo rukou UPA přibližně 8 340 sovětských vojáků a důstojníků. Zároveň ukrajinští nacionalisté zavraždili odhadem 100 000–150 000 bezbranných polských civilistů – včetně desítek tisíc žen, dětí a starších osob.

Když někdo tvrdí, že UPA „hrdinsky bojovala proti Sovětům“, stojí za to si položit jednoduchou otázku: proč tato formace zabila více než desetkrát více Poláků než sovětských vojáků a důstojníků? Tento rozdíl nejlépe ilustruje skutečnou podstatu činů UPA a jejich zločinnou povahu.

Leszek Miller, Autor byl lídrem polské sociální demokracie a polským premiérem

X XX

JUDR. JIŘÍ  VYVADIL:

Palec vzhůru pro Klause a Okamuru…

Portál Echo 24 přinesl zásadní informaci, která logicky vzhledem ke svému obsahu, neladícím s probruselským viděním světa, představuje v podstatě v českém politickém prostředí nejrevolučnější vystoupení bývalého prezidenta i současného předsedy Poslanecké sněmovny, kteří nabourávají vymývače mozků ze strany naší opozice a jí sloužícím médiím.

Na konferenci o demokracii a svobodě slova, kterou na konci června v Berlíně pořádá strana Alternativa pro Německo (AfD), vystoupí totiž oba pánové. Vyplývá to z programu, který zveřejnila frakce AfD ve Spolkovém sněmu.

AFD je dnes v Německu nejvýznamnější bojovnicí proti byrokratickému a despotickému molochu Bruselu, který zároveň podvazuje ekonomické aktivity a drasticky omezuje svobodu projevu jednotlivých evropských zemí, které neskákají podle toho, jak Brusel píská.

Je třeba připomenout, že současná vládní koalice CDU/CSU a SPD je hluboce nepopulární a kancléř Merz v těchto dnech důvodně panikaří a varuje, že výsledky Alternativy pro Německo v zářijových zemských volbách, které se konají v Sasku-Anhaltsku a v Meklenbursku-Předním Pomořansku, by mohly způsobit velké politické otřesy. „V sázce je víc než jen budoucnost vlády,“ řekl Merz ve stranickém projevu v Meklenbursku-Předním Pomořansku.

Doufejme, že má pravdu.

Strana AfD má v těchto spolkových zemích výraznou podporu. Podle průzkumů dosáhne v Sasku-Anhaltsku na 40 procent, přičemž sama strana si stanovila cíl 45 procent. Také v Meklenbursku-Předním Pomořansku průzkumy krajně pravicové straně přisuzují 35 až 41 procent.

Vzhledem k tomu, že pro rozumně cítící Čechy, tedy v podstatě ty, kteří stojí za vládou, je Evropská unie nedemokratickou hydrou EU, která se navíc u nás stala bonzovacím centrem pro naši a vzhledem k tomu že současná německá vládní koalice je doslova její hlavní oporou, je v zájmu českých realisticky uvažujících občanů, aby současná německá vláda utrpěla drtivý neúspěch.

To napomůže i oslabení bruselského mocenského centra

Tím spíš je třeba vysoce ocenit, že dvě významné tváře české politiky, o kterých by to zřejmě přece jenom nikdo neočekával se spojili a budou nás za Česko reprezentovat.

Konference v budově německého Spolkového sněmu nazvaná „1. demokratický kongres frakce AfD v Německém spolkovém sněmu“ se uskuteční 26. a 27. června. Zvou na ni předsedové strany AfD Alice Weidelová a Tino Chrupalla. Debatovat se má o svobodě projevu, o médiích a o lidských právech.

Podle programu v pátek 26. června nejprve Weidelová a Chrupalla přítomné uvítají, úvodní projev pak pronese bývalý český prezident Klaus. Přednáška nese název „EU jako nebezpečí pro svobodu slova v Evropě“. Následovat bude přednáška předsedy české Sněmovny Okamury na téma „Omezování parlamentní svobody: Evropská perspektiva“.

Klaus a Okamura v pátek také společně vystoupí na pódiové diskuzi o svobodě slova v Evropské unii a v sobotu se zúčastní debaty na téma parlamentarismus a svoboda slova.

Doufejme, že se některý z odvážnějších českých novinářů bude na kongres akreditovat.

Je třeba oběma pánům poděkovat, že uprostřed fanatických válečnických a progresivistických narativů naší opozice na tak významném fóru budou dokazovat, že existuje i jiné Česko.

Předem držme palce.

JUDr. Jiří Vyvadil, server vaysecec.cz

X X X

Arménie: Vítězství Pašinjana, které smrdí represemi a podvody

Občanská smlouva premiéra Nikola Pašinjana vyhrála nedělní parlamentní volby . Podle předběžných výsledků arménské Ústřední volební komise, zveřejněných po sečtení hlasů ze všech 2 005 volebních místností, získala strana premiéra 49,81 procenta hlasů. Odhady západních sociologických společností přitom předvídaly zisk cca 37 procent. Připomeňme, že Pašinjan v noci vyhlásil své vítězství po sečtení pouhých 10 procent hlasů.

Opoziční Silná Arménie se umístila na druhém místě s 23,29 procenty hlasů. Blok „Arménie“ skončil třetí s 9,94 procenty. Prosperující Arménie se také dostala do parlamentu se 4 procenty hlasů.

Podle Arménského veřejného rozhlasu je Občanská smlouva na dobré cestě k zajištění parlamentní většiny a sestavení příští vlády. Očekává se, že Silná Arménie se stane hlavní opoziční silou a blok „Arménie“ také překročil prahovou hodnotu pro zastoupení v parlamentu.

Očekává se, že ústřední volební komise Arménie oznámí konečné oficiální výsledky po dokončení všech procesních kroků a posouzení veškerých stížností a odvolání.

Parlamentní volby provázel bezprecedentní tlak na opozici již v předvolebním období. Např. lídr Silné Arménie Samvel  Karapetjan byl do volební místnosti přiveden policejní eskortou z domácího vězení. Několik členů opozice bylo zatčeno ještě v den voleb, kdy také byly přepadena sídla opozičních stran.  Na porušení volebních pravidel upozornili dokonce západní pozorovatelé.

Volby se konaly uprostřed ostrého sporu o směřování arménské politiky, včetně vztahů s Ruskem, sbližování se Západem a rozhovorů s Ázerbájdžánem po ztrátě kontroly Arménů nad Náhorním Karabachem. V posledních letech Pašinjan snižuje závislost Jerevanu na Moskvě a prosazuje politiku normalizace vztahů s Baku a Ankarou a vede Arménie pod vliv turkických států. Server vasevec.cz

XXX

SILNÁ  KLDR

 

Kimova Korea je dnes silnější než kdy dřív. Nejen díky Rusku a Číně

Ještě v roce 2020 působil Kim Čong-un zranitelně. Během několika následujících let však svou pozici výrazně posílil. Ekonomická situace dnešní Severní Koreje je v nejlepším stavu od doby, kdy se Kim před téměř 15 lety ujal moci, a pravděpodobně převyšuje jakýkoli bod během vlády jeho otce Kim Čong-ila.

Navzdory ekonomickým problémům, mezinárodním sankcím a dlouhodobé izolaci dokázal Kim Čong-un během několika let proměnit své působení v čele země v jednoznačné politické vítězství. Podle expertů tvrdými represemi upevnil kontrolu nad společností, pokračoval v rozšiřování jaderného arzenálu a válku na Ukrajině využil k navázání strategického partnerství s Ruskem, píše The New York Times.

„V posledních letech prošel Kim až pozoruhodnou proměnou. Z vůdce čelícího hluboké krizi se stal sebevědomý hráč i na mezinárodní scéně. Byla to cesta z pekla do nebe,“ uvedl pro The New York Times odborník Džiró Išimaru z organizace Asia Press International.

Silnější díky pandemii

Takový vývoj izolované země ještě v roce 2020 čekal málokdo. Když se koronavirová pandemie začala rychle šířit světem, Kim neváhal a zavedl jedny z nejpřísnějších opatření na světě. Uzavřel hranice s Čínou, tvrdě zasáhl proti pašování a výrazně zpřísnil ochranu hranic, aby ze země nikdo nemohl uprchnout.

Pandemii ale částečně využil k posílení své kontroly nad severokorejskou ekonomikou i společností. Omezil černý trh, upevnil dohled nad distribucí zboží a zároveň výrazně ztížil přístup obyvatel k informacím z okolního světa.

Po vypuknutí pandemie se však situace výrazně změnila. Kim rozpoutal rozsáhlou kampaň proti takzvanému nesocialistickému chování. Terčem represí se staly zahraniční filmy, seriály, hudba i jihokorejský styl oblékání.

Ekonomické vítězství?

Severní Koreji se v posledních letech ekonomicky relativně daří. Podle odhadů jihokorejské centrální banky vzrostlo severokorejské hospodářství v roce 2024 o 3,7 procenta, což představuje nejlepší výsledek za posledních osm let, píše portál The Wall Street Journal.

Severní Korea představuje nejnepravděpodobnější příklad hospodářského růstu na světě. Její ekonomika vzkvétá tak, jak tomu již léta nebylo, a to díky prodeji zbraní a vysílání vojáků do Ruska, dodávkám a financování z Číny a schopnosti obcházet mezinárodní sankce za účelem dovozu většího množství energie, součástek a materiálů.

Kim ale odstartoval i celostátní stavební boom. V loňském roce postavila Severní Korea v Pchjongjangu 10 000 nových domů – tedy více než Los Angeles nebo Chicago. Kim Čong-un zároveň dokončil několik dlouho odkládaných projektů, včetně přímořských turistických letovisek, lyžařských areálů a nových obytných čtvrtí. Satelitní snímky navíc naznačují rostoucí počet automobilů.

Na únorovém sjezdu Strany pracujících, který se koná jednou za deset let, se 42letý diktátor zastal hospodářského obratu a ve svém projevu uvedl, že k němu došlo navzdory barbarské blokádě v podobě ekonomických sankcí vedených Spojenými státy. „Všechno se od základů změnilo,“ řekl Kim.

Od pandemie je země nadále otevřená pouze vybraným hrstkám cizinců, mezi nimiž jsou ruští a západní cestovatelé a diplomaté. Také oni popisují, že se země v porovnání s minulostí k nepoznání změnila, zejména její hlavní město Pchjongjang, kde žije Kim a korejská elita.

Místní restaurace nabízejí pizzu z kamenné pece a kuřecí křidélka. Hosté mohou platit pomocí mobilního systému s QR kódy. Ulice brázdí čínská elektromobily. V Pchjongjangu se objevily nové obchody se zvířaty, internetová herna a autosalony prodávající vozy BMW.

Úspěch pro chudou zemi

Mimo hlavní město však zůstává Severní Korea nadále chudá. Podle zprávy OSN trpí podvýživou téměř polovina z jejích 26 milionů obyvatel. Její roční hrubý domácí produkt činí méně než jedno procento celkového HDP Spojených států. Tato země patří k nejhorším porušovatelům lidských práv na světě, kde může být šíření jihokorejského seriálu trestáno smrtí.

Podle nejnovějších údajů jihokorejské centrální banky, která ke svým odhadům využívá data zpravodajských služeb, vzrostla severokorejská ekonomika v roce 2024 o 3,7 procenta, což představuje nejrychlejší tempo růstu za posledních osm let. Jihokorejské analytické instituty odhadují, že tento růst pokračuje.

„Ekonomická situace Severní Koreje je v nejlepším stavu od doby, kdy se Kim před téměř patnácti lety ujal moci, a pravděpodobně převyšuje jakýkoli bod během vlády jeho otce Kim Čong-ila, který vládl od roku 1994 až do své smrti v roce 2011,“ uvedl Stephan Haggard z Kalifornské univerzity v San Diegu, který se již desítky let zabývá výzkumem severokorejské ekonomiky. Pro tak chudou zemi je to podle něj až neuvěřitelný úspěch. „Kimovi ale také přálo štěstí,“ uzavřel podle amerického deníku.

X XX

Čínský prezident Si Ťin-pching slíbil hlubokou důvěru Kim Čong-unovi během své návštěvy v KLDR

Summit mezi Si Ťin-pchingem a Kim Čong-unem se pravděpodobně zaměří hlavně na prohloubení ekonomických vazeb. Čína je naprosto zásadním obchodním partnerem KLDR a dlouhodobě pomáhá Severní Koreji zmírnit dopady mezinárodních sankcí. Ty KLDR získala především kvůli svému jadernému programu.

Obrovská obrazovka v Pekingu ukazující zpravodajské záběry Si Ťin-pchinga při návštěvě Severní Koreje.

Čínskou hlavu státu přivítal Kim Čong-un se svou manželkou. Ulice lemovaly čínské a severokorejské vlajky, když v pondělí kolona aut přijížděla do centra Pchjongjangu na uvítací ceremoniál na Kim Ir-senově náměstí, píše Reuters.

Čínská návštěva v KLDR

Oficiálně Si Ťin-pching přijel k příležitosti 65. výročí Smlouvy o vzájemném přátelství, spolupráci a obraně. Jde o jedinou takovou smlouvu, kterou Čína podepsala – byla stvrzena jen několik dní poté, co Severní Korea uzavřela spojenectví se Sovětským svazem.

Putin a čínský prezident se naposledy viděli loni v září v Pekingu, kdy Si Ťin-pching nazval Putina „starým přítelem“ a Putin čínského prezidenta „drahým přítelem“.

Dvoudenní návštěva Pchjongjangu čínského prezidenta je první po sedmi letech. Přichází v době, kdy je tamní ekonomika posílená rostoucími obchodními a vojenskými vazbami na Rusko. To by mohlo zvýšit Kimovo sebevědomí při jednáních.

„Musíme se postavit proti hegemonii a politice síly, stejně jako proti všem pokusům a akcím směřujícím k oživení militarismu a ohrožení regionální bezpečnosti a stability,“ prohlásil čínský prezident v projevu, který zveřejnil severokorejský stranický deník Rodong Sinmun.

Očekává se, že rozhovory mezi Si Ťin-pchingem a Kim Čong-unem se dotknou převážně ekonomických vazeb, včetně návrhu možnosti posílení cestovního ruchu. Čína je největším obchodním partnerem KLDR a dlouhodobě slouží jako její hlavní záchranný člun, který zmírňuje dopady vysokých mezinárodních sankcí. Ty jsou na KLDR uvaleny hlavně kvůli vývoji jaderných zbraní.

Na programu debaty budou také pravděpodobně mezikorejské vztahy vzhledem k tomu, že se Severní Korea čím dál více vzdaluje od snahy o společnou budoucnost s Korejskou republikou.

Uvolňování hranic s Čínou

Ruský prezident Vladimir Putin navštívil Peking minulý měsíc, jen několik dní po Trumpově návštěvě Číny. Si Ťin-pching tak do Pchjongjangu pravděpodobně přiveze postoje jak Moskvy, tak Washingtonu.

Během svojí vlády Kim Čong-un vycestoval do Pekingu pětkrát. Naposledy loni v září, kdy se společně s Putinem zúčastnil čínské vojenské přehlídky k příležitosti 80. výročí konce druhé světové války. Od té doby Pchjongjang obnovil přechody na čínských hranicích a zintenzivnil výměnný obchod, který byl během pandemie COVID-19 pozastaven.

X X X

Ukrajina ‚priškrtila‘ protikorupčné úrady. Kyjevčania v uliciach, najväčšie protesty od začiatku vojny

Ukrajinský parlament v utorok schválil zákon, ktorý obmedzuje nezávislosť dvoch kľúčových protikorupčných úradov v krajine. O výsledku hlasovania ohľadom normy, ktorú kritizujú Európska únia, mimovládne organizácie aj dotknuté úrady, informoval poslanec Jaroslav Železňak.

Ľudia s transparentmi skandujú počas protestu proti zákonu zameranému na obmedzenie protikorupčných inštitúcí v centre Kyjeva na Ukrajine v utorok 22. júla 2025.

Prijatie zákona, ktorý ešte v utorok podpísal prezident Volodymyr Zelenskyj, podnietilo v ukrajinských mestách najväčšie verejné protesty od februára 2022, keď Ukrajinu napadlo Rusko.

Zákon predpokladá, že protikorupčná agentúra NABU a Špeciálna protikorupčná prokuratúra (SAP) budú podľa denníka Ukrajinska pravda nabudúce podliehať generálnemu prokurátorovi. Doteraz išlo o nezávislé úrady. Generálny prokurátor Ruslan Kravčenko bol do úradu vymenovaný v júni a podľa serveru Kyiv Independent je považovaný za lojálnu osobu prezidentovi Zelenskému.

Za návrh podľa poslanca Železňaka hlasovalo 263 poslancov Najvyššej rady, proti ich bolo 13 a rovnaký počet sa hlasovania zdržal. Zelenskyj zákon v utorok neskoro večer podpísal, čím právna norma vstúpila do platnosti, informovali agentúry Reuters a AFP s odvolaním sa na web ukrajinského parlamentu. Zelenského kancelária sa k žiadosti Reuters o komentár už skôr nevyjadrila.

NABU ešte pred hlasovaním vydala vyhlásenie, v ktorom uviedla, že zákon „fakticky zničí nezávislosť“ agentúry aj protikorupčnej prokuratúry. „Ukrajinská protikorupčná infraštruktúra budovaná od roku 2015 bude zničená,“ uviedol úrad.

Stovky Ukrajincov v utorok večer protestovali proti zákonu blízko úradu Zelenského v centre Kyjeva a požadovali prezidentovo veto, menšie akcie sa konali aj vo viacerých ďalších ukrajinských mestách. Podobné protesty sú pritom na Ukrajine obmedzené stanným právom a zákazom nočného vychádzania, poznamenal server Politico.

Hlasovanie v ukrajinskom parlamente sa uskutočnilo deň po tom, ako pracovníci ukrajinskej tajnej služby SBU vykonali viac ako 80 prehliadok na rôznych miestach Ukrajiny s cieľom rozkryť možný ruský vplyv v NABU. Podľa médií je viacero detektívov protikorupčnej agentúry podozrivých z vlastizrady, ilegálneho obchodu s Ruskom a korupčných aktivít v prospech oligarchov.

Podľa protikorupčnej organizácie Transparency International prehliadky ukazujú, že ukrajinské úrady vyvíjajú „masívny tlak“ na ukrajinských bojovníkov proti korupcii.

Riaditeľ NABU Semen Kryvonos a šéf SAP Oleksandr Klymenko v spoločnom vyhlásení podľa stanice Suspilne vyzvali prezidenta Zelenského, aby zákon vetoval. Kryvonos vyzval na reakciu tiež medzinárodných partnerov Ukrajiny, ktorí sa podľa neho pri kontrole využívania pomoci Ukrajine spoliehajú práve na jeho agentúru.

Hovorca Európskej komisie Guillaume Mercier vyjadril v súvislosti so zákonom znepokojenie. „Tieto inštitúcie majú zásadný význam pre ukrajinský reformný program a musia fungovať nezávisle, aby bojovali proti korupcii a udržali si dôveru verejnosti,“ citoval ho list Ukrajinska pravda.

Nemenovaný západný diplomat oboznámený s reformným úsilím Ukrajiny, ktorého cituje agentúra Reuters, označil tento vývoj za „najnebezpečnejší moment“ pre nezávislosť protikorupčných orgánov. „Ukrajinská strana čoraz viac testuje medze,“ uviedol, a narážal tak na trpezlivosť spojencov Kyjeva.

Protikorupční aktivisti vyjadrujú znepokojenie po tom, ako bol na začiatku júla obvinený z podvodu a vyhýbania sa vojenskej službe jeden z ich popredných predstaviteľov Vitalij Šabunin. On aj jeho spojenci tieto obvinenia označujú za politicky motivovanú odvetu zo strany prezidentskej kancelárie za to, že upozorňovali na korupciu v štátnej správe. Šabunin v pondelok kritizoval razie v NABU a už skôr obvinil prezidenta Zelenského, že pod zámienkou vojny podniká „kroky smerom ku skorumpovanému autoritárstvu“. Zelenského kancelária tieto tvrdenia odmieta a popiera akýkoľvek politický vplyv na aktuálne trestné konanie.

Vznik NABU v roku 2015 bol jedným z výdobytkov proeurópskej revolúcie na Majdane, ktorá o rok skôr zvrhla proruského prezidenta Viktora Janukovyča. Úlohou agentúry je vyšetrovanie korupcie, ktorá túto východoeurópsku krajinu dlhodobo sužuje. Pripravuje tiež trestné stíhanie.

 X X X

 Osudová chyba: Ukrajinskí vojaci sa ostro pustili do Zelenského. „Toto je Ukrajina, nie Rusko“, odkazujú.

Rozhodnutie ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského oslabiť nezávislosť hlavných protikorupčných inštitúcií krajiny vyvolalo vlnu nespokojnosti nielen medzi občanmi, ale aj medzi ukrajinskými vojakmi, ktorí bojujú na frontovej línii. Tí hovoria o pocite zrady a obávajú sa, že krok môže poškodiť snahu o demokratickú budúcnosť Ukrajiny.

Ľudia na Ukrajine vyšli v stredu večer opäť do ulíc. Protestujú proti zákonu, ktorý schválil parlament a podpísal prezident Volodymyr Zelenskyj. Podľa tejto normy budú protikorupčná agentúra NABU a Špeciálna protikorupčná prokuratúra (SAP) podliehať generálnemu prokurátorovi, ktorého menuje šéf štátu. / Zdroj: Reuters

Zákon odoberá nezávislosť Národnému protikorupčnému úradu (NABU) a Špeciálnej protikorupčnej prokuratúre (SAPO). Obe inštitúcie sa podľa novej legislatívy dostávajú pod kontrolu generálneho prokurátora, ktorého nominuje prezident. Parlament zákon schválil len niekoľko hodín pred jeho podpísaním, a to neobvykle rýchlym tempom.

Kritici, medzi ktorých patria aj opoziční poslanci a protikorupční aktivisti, varujú, že ide o ohrozenie schopnosti týchto agentúr nezávisle vyšetrovať vysokopostavených predstaviteľov bez súhlasu prezidentskej moci. „(Zelenského) vláda opäť ukázala svoju pravú tvár, ktorú vidíme od roku 2019,“ povedal 32-ročný operátor dronov s prezývkou Architect pre Kyiv Independent. „Lenže vojna presunula našu pozornosť.“

Protesty Ukrajincov boli aj v Charkove, Odese či Ľvove

Mnohí vojaci vnímajú tento krok ako deštrukciu jedného z najvýznamnejších výsledkov prodemokratických reforiem, ktoré nasledovali po Euromajdane v rokoch 2013–2014. Práve po zvrhnutí proruského prezidenta Viktora Janukovyča vtedy vznikli aj NABU a SAPO. Architect, ktorý vtedy ako študent organizoval protesty v Ľvove, tvrdí, že vývoj z 22. júla pôsobí desivo známo.

Zelenskyj sa po vypuknutí verejných protestov bránil tým, že rozhodnutie bolo prijaté s cieľom očistiť inštitúcie od ruského vplyvu. Tisíce ľudí však v ten istý deň vyšli do ulíc Kyjeva a ďalších miest, pričom podľa kritikov neexistuje dôvod na zrušenie autonómie agentúr. Tvrdia, že potenciálna prítomnosť ruských agentov v štátnej správe nemá byť zámienkou na likvidáciu celých inštitúcií.

Toto je Ukrajina, nie Rusko

Architect obvinil vládu z pokusu „vytvoriť si vlastné malé Rusko“. Dodal: „Toto je Ukrajina, nie Rusko. (Ukrajinské úrady) nebudú úspešné.“

Podľa správy amerického Centra pre strategické a medzinárodné štúdie (CSIS) z júna 2025 zahynulo na bojisku medzi 60-tisíc až 100-tisíc ukrajinských vojakov, hoci oficiálne čísla Kyjev neposkytol. Vojaci sa zhodujú, že ich boj je aj o spravodlivosti a právnom štáte.

Veliteľ práporu Národnej gardy Petro Kuzyk označil krok vlády za „osudovú chybu“ a varoval, že môže byť zneužitý na represiou opozície. „Vyzerá to ako primitívny pokus legalizovať majetky, ktoré ukradli ukrajinskému ľudu,“ povedal pre Kyiv Independent.

Obavy vyjadril aj zástupca veliteľa čaty 80. výsadkovej brigády s volacím znakom Third. Ten poukázal na možnosť, že pozornosť verejnosti je týmto krokom odvádzaná od iných dôležitých udalostí na medzinárodnej scéne, napríklad od prebiehajúcich mierových rokovaní s Ruskom v Istanbule, ktoré prebiehajú od mája a zatiaľ priniesli len minimálny pokrok.

Third, pôvodom z mesta Doneck, ktoré Rusko okupuje od roku 2014, zdôraznil, že vnútorná nestabilita posilňuje pozície Ruska. „Naša slabosť ako spoločnosti a inštitúcií je silou nášho nepriateľa,“ upozornil.

Vojaci však aj napriek frustrácii vyhlasujú, že budú bojovať ďalej. Crimea, 31-ročný operátor dronov z polostrova Krym, ktorý Rusko okupuje od roku 2014, uviedol: „Nestojíme tu kvôli NABU, ale kvôli našej zemi, ktorú sa snažia vziať.“ S rovnakým názorom vystúpil aj 46-ročný pešiak s prezývkou Mamai, ktorý sa zúčastnil Euromajdanu. „Ukrainci zomierajú každý deň za krajinu, v ktorej musí byť spravodlivosť a právny štát. Zrušenie NABU a SAPO je zradou tejto nádeje,“ uzavrel.

X XX

V kauze Očistec zaznela na súde obžaloba. Para hovorí o manipulácii svedkov cez e-maily v NAKA, Gašpar vinu odmieta

V kauze Očistec sa na Špecializovanom trestnom súde v Banskej Bystrici naplno rozbehol hlavný proces. Väčšina z jedenástich obvinených na čele s Tiborom Gašparom a Norbertom Bödörom priamo v súdnej sieni oficiálne vyhlásila, že sú nevinní. Po skončení pojednávania obhajca Marek Para skritizoval obžalobu a poukázal na podozrenia z manipulácie svedkov cez e-maily v NAKA. Samotný podpredseda parlamentu Gašpar hovoril o zaujatosti vyšetrovateľov a politickej objednávke. Proces bude pokračovať v júli.

Na súde zaznela obžaloba v kauze Očistec

Na pracovisku Špecializovaného trestného súdu v Banskej Bystrici sa v pondelok 8. júna na druhý pokus začal hlavný proces v kauze Očistec, ktorá odkrýva fungovanie údajnej zločineckej skupiny vo vedení polície v rokoch 2012 až 2018. Pred senátom pod vedením Petra Pulmana v tento deň odznela samotná obžaloba, ktorej prečítanie v máji prekazili procesné prekážky a následné pripojenie prípadu expolicajta Romana Stahla. Rozsiahly proces má aktuálne naplánovaných až 32 termínov a potrvá minimálne do februára 2027.

Pondelkové súdne líčenie sa odohrávalo za účasti takmer všetkých jedenástich obžalovaných. Na lavici sedeli súčasný podpredseda parlamentu za Smer a bývalý policajný prezident Tibor Gašpar, nitriansky podnikateľ Norbert Bödör, niekdajší riaditeľ NAKA Peter Hraško, bývalý šéf Národnej jednotky finančnej polície Bernard Slobodník, bývalý prezident finančnej správy František Imrecze, bývalý šéf protikorupčnej jednotky NAKA Róbert Krajmer, ako aj funkcionári Milan Mihálik, Marián Zetocha a bývalý špeciálny prokurátor Dušan Kováčik. Chýbal iba podnikateľ Boris Trantalič, ktorý dal súhlas na konanie v jeho neprítomnosti. Všetci prítomní obžalovaní hneď v úvode pondelkového pojednávania odmietli uzavrieť dohodu o vine a treste.

X XX

Para hovorí o anomáliách

Po odznení obžaloby a následnom ukončení pojednávania sa k slovu dostal obhajca Marek Para, ktorý v procese zastupuje Gašpara, Bödöra, Zetochu, Mihálika a Krajmera. Obhajcovia väčšiny obžalovaných označili obžalobu za úplne nedôvodnú aj nezákonnú a od súdu žiadali zastavenie trestného stíhania.

Para vytkol chyby obžaloby, ktoré sú podľa neho príliš rozsiahle na to, aby na súde strávili pol dňa. „Chýbajú napríklad takzvané právomoci, ktoré nám neumožňujú k tým skutkom vypovedať. Poukázali sme tiež na absurdne formulovaný skutok – že za nezistenú vec, v nezistenom čase a na nezistenom mieste mal inžinier Krajmer odovzdať úplatok a určite ho aj prijal. To sú anomálie tejto obžaloby,“ zdôraznil advokát a zároveň oznámil, že jeho klienti v tomto štádiu konania vypovedať nebudú, keďže prokurátor musí najprv samotné skutky spresniť.

Marek Para a Tibor Gašpar – vyjadrenia po súde

„Prioritne sme sa venovali tomu, že konali orgány činné v trestnom konaní (OČTK), ktoré sú zaujaté a mali vopred poňatý zámer,“ pokračoval Para. Najvypuklejší problém, ktorý na pondelkovom pojednávaní otvorili, je podľa jeho slov veľmi čerstvo získaný. Má ísť o manipuláciu výpovede spolupracujúceho obvineného Ľudovíta Makóa. „Bola preukázaná jej nepravdivosť. Tiež pána Slobodníka, ktorý sám vypovedal, že ho policajti pripravovali vopred, a teraz sa k tomu pridala zápisnica o výsluchu pána Makóa. Tá bola poslaná e-mailom medzi príslušníkmi Národnej kriminálnej agentúry (NAKA),“ tvrdí Para.

„Pán Makó jasne povedal, že je neúplná, chýbajú tam informácie napríklad o exšéfovi rezortu vnútra Romanovi Mikulcovi. Práve o ňom čurillovci hovorili, že sú „chránená zver“ a rieši to aj minister. Tam vidieť, na akú politickú objednávku bola táto kauza spustená,“ podčiarkol Para s tým, že je jasné, že OČTK Makóovi povedali, ako má vypovedať.

Samotný Gašpar vinu od začiatku odmieta. „Od začiatku hovorím, že konajú zaujaté orgány. Práve na odposluchoch v kancelárii sa bavil Pavol Ďurka s Jánom Čurillou o tom, že Michal Šúrek nevie napísať obžalobu a musí mu ju písať on. To je dôkaz o kvalite, ako sa tieto veci vyšetrovali,“ povedal bývalý policajný šéf po odchode zo súdnej siene. Bol by rád, keby sa objasnila spomínaná zaujacosť. „Lebo zaujatosť neznamená, že vás niekto vulgárnym spôsobom pomenuje v nejakej kancelárii, ale ako koná. Keď napríklad predložíte návrhy na dokazovanie a súd ich ignoruje,“ dodal.

Postupne sa vyjadrili aj ďalší obhajcovia. Postup v tejto veci označili za kontaminovaný nezákonnosťou, zatajovaním dôkazov a sú prekvapení, že obžaloba sa vôbec môže nachádzať na súde. Celé obvinenie považujú za nedôvodné. Kováčikov advokát Erik Magál rovnako uviedol, že prípravné konanie bolo nezákonné. Podľa jeho slov v ňom nešlo o zákon či pravdu, ale o ideologický boj proti vybraným osobám.

Prokurátor Bohdan Čeľovský však zhodnotil kroky obhajoby ako dlhoročnú obranu, ktorá sa prezentuje od vzniku tejto kauzy. „Preniesla sa až do politického dialógu – či už z jednej, alebo druhej strany,“ podotkol. Zároveň upozornil, že obhajoba poukazuje na konania, ktoré ešte nie sú právoplatne skončené. „Významnú úlohu určite zohral aj dovolací rozsudok v kauze Kováčik, ktorá tieto argumenty ešte zosilnila. Takže bude vecou dokazovania, ako sa súd postaví k týmto námietkam. Ja podanie obžaloby hodnotím ako dôvodné,“ uzavrel prokurátor.

Prokurátor Bohdan Čeľovský a advokát Bernarda Slobodníka Peter Kubina

Obžalovaní vyhlásili, že sú nevinní

V popoludňajších hodinách prišli na rad samotné vyhlásenia obžalovaných k podanej obžalobe priamo pred senátom. Advokát Peter Kubina hneď v úvode tejto časti oznámil, že postoj jeho klienta Bernarda Slobodníka sa nemení. „Obžalobu považujeme za dôvodne podanú,“ podotkol.

Všetci obžalovaní následne urobili vyhlásenie, že sú nevinní. Gašpar, Bödör, Krajmer, Zetocha, ako aj Mihálik pred senátom oficiálne vyhlásili, že odmietajú vinu. Rovnaké stanovisko pred súdom zaujali aj Hraško, Stahl, Imrecze a Kováčik.

S výnimkou Slobodníka – ten v pozícii spolupracujúceho obvineného reagoval len k jednému zo skutkov. Vyhlásil, že sa cíti byť nevinný v prípade jedného zo šiestich skutkov, ktoré mu obžaloba kladie za vinu, pričom k ďalším piatim skutkom v tejto fáze žiadne vyhlásenie neurobil.

Slobodníkov taktický ťah

Práve toto špecifické vyhlásenie spolupracujúceho obvineného vyvolalo okamžitú reakciu druhej strany. Marek Para neskôr priznal, že je z postoja Slobodníka „rozčarovaný“. „Zaujala ma jeho podmienená spolupráca. Myslím, že to preukazuje jeho nevierohodnosť, lebo ak niekto cíti vinu, že spáchal nejaký skutok, jednoducho ju vyhlási. Bez ohľadu na to, či zaň bude odsúdená iná osoba. Povedať, že nechcem byť odsúdený sám, je niečo, s čím som sa ešte nestretol,“ konštatoval známy obhajca.

Slobodníkov advokát Peter Kubina však toto rozhodnutie a strategický postoj svojho klienta zdôvodnil nestabilnými zákonmi. „Ak by dal vyhlásenia o vine a následne by došlo k prijatiu nejakého zákona, o ktorom dnes ešte nemusíme vedieť, mohlo by to skončiť tak, že by bol uznaný za vinného a ostatní by boli oslobodení,“ vysvetlil Kubina.

Prvý deň ostro sledovaného megaprocesu sa po všetkých úkonoch a vyhláseniach popoludní skončil a senát najbližší termín pojednávania vytýčil na 20. júla. Bývalý špeciálny prokurátor Dušan Kováčik pri odchode zo súdnej siene zopakoval, že úkony robili zaujatí vyšetrovatelia.

„Žalobu považujem za nezákonnú o to viac, že ju teraz prednášal tiež zaujatý prokurátor. Pred kamerami sám povedal, že je voči mne zaujatý a nútia ho, aby dozoroval všetky moje veci. Čo si mám o tom myslieť?“ pýtal sa Kováčik po vypnutí mikrofónov v sieni. „Ja neviem, čo tu vlastne robím. Aké som mal dávať informácie, kedy a v akých trestných veciach,“ uzavrel obvinený exprokurátor pred odchodom z banskobystrického súdu.

Vyjadrenie Dušana Kováčika

Bödör bol podľa obžaloby na vrchole skupiny

Samotná obžaloba prokuratúry, ktorá má 181 strán a opiera sa o spis s viac ako 18 500 stranami, podrobne opisuje štruktúru skupiny a viní ju zo založenia, zosnovania a podporovania zločineckej skupiny, z podplácania, prijímania úplatku či zo zneužívania právomoci verejného činiteľa. Prokurátor Čeľovský dopoludnia prečítal skutky, podľa ktorých stál na najvyššom stupni hierarchie človek mimo policajných štruktúr – nitriansky podnikateľ Norbert Bödör. Ten mal podľa obžalobného scenára zadávať úlohy a využívať informácie zo živých spisov vo svoj prospech či na diskreditáciu politických oponentov vtedajšej vládnej strany Smer.

Na slová obhajoby o nezákonnosti reagoval prokurátor taktiež vyhlásením, že konanie bolo plne zákonné. „Najzávažnejšie obvinenie je založenie, zosnovanie zločineckej skupiny, kde sa vlastne v štruktúrach polície mala vytvoriť zločinecká skupina, ktorú riadila de facto civilná osoba, takže je to naozaj vrcholné zneužitie moci týchto policajtov. Nekonali v záujme občanov, ale v záujme súkromných jednotlivcov, ktorí im zadávali pokyny a za to dostávali nejaké odmeny,“ vyhlásil Čeľovský.

Kľúčové stretnutia a porady skupiny sa mali odohrávať na 6. poschodí v budove Transpetrolu. Podľa prokuratúry tam neoprávnené informácie zvnútra prokuratúry nosil aj vtedajší špeciálny prokurátor Dušan Kováčik. „Verím v spravodlivosť, v spravodlivé rozhodnutie, tak ako doposiaľ,“ reagoval ešte pri rannom príchode na súd Kováčik a zdôraznil, že bol rád, že sa pojednávanie už konečne začalo. Podľa obžaloby mal o nelegálnej činnosti vedieť, no namiesto zakročenia sa na nej aktívne podieľal.

Miliónové úplatky

Súčasťou čítanej obžaloby boli aj podrobnosti o rozdelení úplatkov. Príkladom je kauza spoločnosti Interstore Group, kde mal obžalovaný Boris Trantalič cez sprostredkovateľov a vtedajšieho šéfa daňových kriminalistov Ľudovíta Makóa (ktorý je dnes kľúčovým svedkom) zaplatiť 500-tisíc eur za urovnanie daňových problémov. Ide o najvyššiu spomínanú sumu v celom spise. Z tejto sumy si 40-tisíc eur rozdelili manželia Fleischerovci, ktorí sa k činu priznali. Zvyšných 360-tisíc eur sa delilo podľa vopred určeného kľúča Bödöra: po 90-tisíc eur dostali Makó a Slobodník a zvyšných 180-tisíc eur si mali podľa prokuratúry rozdeliť Gašpar s Bödörom. Ide o jediný úplatok v spise, ktorý mal skončiť priamo u vtedajšieho policajného šéfa Gašpara.

„Ide o závažnú korupciu a jej závažnosť je zvýšená ešte tým, aké funkcie títo ľudia zastávali. To sú ľudia, na ktorých sa občania spoliehali, že ich vlastne ochránia pred mafiou, a nie že budú robiť pre mafiu,“ dodal prokurátor Čeľovský s tým, že všetky výhrady obhajoby nakoniec nezávisle vyhodnotí samotný súd.

K svojej úlohe v kauze sa ešte pred ranným začiatkom pojednávania vyjadril pre novinárov aj bývalý šéf daniarov František Imrecze. „Som pripravený, že sa to začne. Hlavná línia obžaloby sa ma netýka. No a tá časť obžaloby, ktorá sa ma týka, nie je postavená na pravdivom obsahu. Ja som skutok nespáchal, a ak sa stal, tak som o ňom ani nevedel,“ konštatoval vtedy Imrecze, pričom popoludní na súde na mikrofón formálne zopakoval, že sa cíti nevinný.

Sledovanie politikov

Skupina podľa prokurátora nevyužívala len finančné toky, ale aj represívne zložky štátu. Nižšie postavení policajti Milan Žáčik, Ivan Bobocký, Vladimír Bisták a Pavol Vorobjov, ktorí už boli medzitým právoplatne odsúdení, mali na objednávku sledovať vtedajších opozičných politikov vrátane Igora Matoviča, Daniela Lipšica či Radoslava Procházku. Za zber informácií dostávali odmeny, ktoré mali pochádzať priamo od Bödöra.

Proces sa skomplikoval a predĺžil aj kvôli pripojeniu obžaloby na expolicajta Romana Stahla (pôvodne stíhaného v akcii Ezechiel 7). Práve procesný návrh na spojenie obžaloby s jeho vecou bol dôvodom na odročenie hlavného pojednávania hneď v jeho prvý deň 11. mája. K samotnému spojeniu vecí došlo na neverejnom zasadnutí 13. mája. Linka Romana Stahla v kauze Očistec sa týka troch samostatných skutkov prijímania úplatkov spojených s veľkými hospárskymi kauzami Doprastav, Váhostav a Technopol.

Viacerí aktéri kauzy už boli v minulosti odsúdení v samostatných konaniach na základe dohôd o vine a treste, ako napríklad Slobodník, Imrecze či spomínané kvarteto expolicajtov z komanda sledovateľov.

X X X

 

SOUDCE  ZRUŠIL  TRUMPOVI  POPLATKY

Trumpův stotisícový poplatek za víza pro specialisty je nelegální, rozhodl soud

Federální soudce v pondělí rozhodl, že poplatek ve výši 100 tisíc dolarů (dva miliony korun), který administrativa prezidenta Donalda Trumpa zavedla pro nová víza do USA pro kvalifikované zahraniční pracovníky, je nelegální a má být zrušen. Informuje o tom agentura Reuters. Trumpova administrativa zvýšení zaměstnavatelem hrazeného poplatku za nová pracovní víza pro specialisty oznámila loni v září.

Bostonský soudce Leo Sorokin v pondělí rozhodl v případu žaloby podané 20 demokratickými generálními prokurátory jednotlivých států USA, píše Reuters. Opatření označil za nezákonnou daň, kterou neschválil Kongres.

Trump od svého loňského návratu do úřadu začal výrazně zpřísňovat imigrační politiku USA, včetně opatření k omezení některých povoení. Vízový program H-1B pro kvalifikované zahraniční pracovníky, například vědce nebo programátory, jim umožňuje pracovat ve Spojených státech po dobu tří let, kterou lze prodloužit na šest let. Víza zahraničním specialistům platí zaměstnavatelé.

Program H-1B nabízí 65 tisíc víz ročně a dalších 20 tisíc víz pro pracovníky s pokročilým vysokoškolským vzděláním, píše Reuters. Před Trumpovým oznámením zaměstnavatelé za taková víza v závislosti na okolnostech zaplatili 2 tisíce až 5 tisíc dolarů (42 tisíc – 105 tisíc Kč).

Podle žaloby zvýšení poplatků odradilo nové žadatele. K 15. únoru letošního roku americké úřady evidovaly pouze 85 plateb za víza s vyšším poplatkem.

 Trumpova hrozba zpřísnit pravidla pro víza H-1B se stala hlavním bodem sporu s technologickým průmyslem, který přispěl miliony dolarů na prezidentskou kampaň současného šéfa Bílého domu. Trumpova administrativa argumentovala tím, že chce aby velké technologické firmy v USA zaučovaly Američany, nikoli cizince.

X X X

 Rozumný rozpočet – to bude pre koalíciu riadna fuška. Opozícia si zgustne

Koalícii hrozí znovu zbytočná blamáž. Predseda vlády Robert Fico ohlásil, že chce mať schválený rozpočet ešte v septembri. Obyčajne sa tak deje až v októbri. Dať dokopy rôznorodé záujmy rezortov, šetrenie a prorastové opatrenia bude riadna fuška. Stihnúť to o mesiac skôr, to je odvážne rozhodnutie.

Mali by sme hovoriť o tom, či je termín vôbec reálny. Zdá sa, že nie. To potvrdil aj minister školstva za Hlas Tomáš Drucker. Jednotlivé rezorty zatiaľ nezačali vážnejšie rokovania o rozpočte na budúci rok s ministerstvom financií. Je začiatok júna, o mesiac prichádzajú prázdniny a čas dovoleniek.

Ako to premiér s ministrom financií Ladislavom Kamenickým (Smer) plánujú stihnúť? Azda si nemyslia, že štátni úradníci sa budú s plným nasadením počas letných horúčav dohadovať o rozpočet? Určite rokovania prebehnú, ale pre dovolenky v okresanom počte, finišovať by sa malo až v septembri. Prečo tá unáhlenosť? A keď si už rezort financií pod taktovkou predsedu vlády dal odvážny termín, tak sa malo začať s rokovaniami oveľa skôr.

Navyše, na september Fico ohlásil skutočné prorastové opatrenia. Tie z minulého týždňa sú len na to, aby sa nepovedalo. Nikto nepochopil, prečo kozmetické úpravy a ďalekosiahle zámery, taká slovná „omáčka“, sa schvaľovali ako opatrenia, ktoré majú vniesť impulz do ekonomiky.

Nič to, premiér s ministerkou hospodárstva Denisou Sakovou prisľúbili, že ozajstné prorastové opatrenia sa objavia v septembri – keď budeme vedieť, ako sme na tom s rozpočtom a ako vyzerajú presnejšie prognózy ekonomického rastu na rok 2027. Veľa napovie aj vývoj medzinárodnej situácie. Nás môže iba tešiť, že stavebníctvo – čo je vždy prvá lastovička pre celú ekonomiku – rástlo v apríli najlepšie za posledných 18 rokov. Žeby sa blýskalo na lepšie časy?

Na jeseň sa spustí riadny boj. Každá strana sa bude chcieť nejako zapáčiť. O protichodné záujmy nebude núdza. Premiér bude mať dosť roboty „ukočírovať“ rozladený orchester.

No zostaňme na zemi. Jedno je isté, konsolidovať sa nebude tak, ako by sa žiadalo. Doterajšie balíčky nezabrali tak, ako mali. A v budúcom roku čakajú Slovensko parlamentné voľby. Koalícia by musela byť spolkom politických samovrahov, keby nariadila vo volebnom roku uťahovanie opaskov. Naopak, bude sa míňať. Pretože aj v posledných rokoch ekonomický rast ťahala najmä spotreba.

Potrebovali by sme popohnať investície vhodným nastavením daňovo-odvodového mixu či flexibilnejšou odpisovou politikou. SNS na čele s Andrejom Dankom bude trvať na znižovaní daní a odvodov, aj na zrušení transakčnej dane. Ani Hlas nie je proti. Ak transakčná daň zostane, tak asi len výnimočne, respektíve sa zavedie mimoriadna daň pre firmy s „nadmerným“ ziskom.

A šetrenie? Nikomu sa nechce uskromňovať. Azda si nemyslíme, že ministri za Hlas zmrazia platy učiteľom, zdravotným sestrám alebo osekajú trináste dôchodky… Minister práce Erik Tomáš v takom prípade pohrozil odchodom z koalície. Či nebodaj ministerka hospodárstva zruší dotácie na energie? To skôr predseda Hlasu Matúš Šutaj Eštok ako minister vnútra pridá policajtom. Hlas spolu s SNS budú svorne žiadať, aby sa sporilo na ministerstve obrany u Roberta Kaliňáka. Pri nákupe zbraní je určite kde, len či si to môžeme dovoliť…

Na jeseň sa spustí riadny boj o každé euro. Každá strana sa bude chcieť nejako zapáčiť. O protichodné záujmy nebude núdza. Premiér bude mať dosť roboty „ukočírovať“ rozladený orchester.

Opozičné strany sa už nevedia dočkať. Rôznorodé záujmy Smeru, Hlasu, SNS, huliakovcov a migaľovcov sľubujú „výživné“ hádky, prinajmenšom ostrú výmenu názorov. Rozpočet, konsolidácia a prorastové opatrenia skrátka dokopy neladia. Opozičníci si budú mať na čom zgustnúť. Koalícia by preto mala čo najskôr pripraviť rozpočet aj s prorastovými opatrenia a škrtmi. Precízne, dômyselne, vopred si všetko vyjasniť, len tak sa vyhne prípadným fatálnym nezhodám.

No predloženie rozpočtu už v septembri sľubuje pravý opak. Počas horúceho leta nebude dostatok času ani ľudí na dôkladné vycibrenie rozpočtu. A opäť sa všetko „zbúcha“ na poslednú chvíľu. Verme, že koalícia vezme konečne rozum do hrsti – nie aby sa čo najmenej blamovala, ale pre blaho Slovenska.

 X X X

Vtipný moment z Paríža. Vieš kto som? divil sa McEnroe. Kométa z Poľska ho potom schladila

24-ročná poľská tenistka Maja Chwalinská patrila k najvýraznejším postavám tohtoročného Roland Garros.

Maja Chwalinská sa v pondelok vrátila do Varšavy, kde ju vítali stovky fanúšikov a podvečer absolvovala tlačovú konferenciu.

Rodáčka z 11-tisícového mestečka Miechów prežila tri neuveriteľné týždne, počas ktorých sa jej v mnohých smeroch zmenil život. Z pozície kvalifikantky sa prebojovala až do finále, v ktorom nestačila na favorizovanú Rusku Mirru Andrejevovú.

Chwalinskej rozprávková cesta parížskym grandslamom ju v pondelkovom rebríčku WTA katapultovala až do absolútnej svetovej špičky. Poľska sa v jeho najnovšom vydaní dostala na 21. miesto a zaznamenala posun o neuveriteľných 93 pozícií.

Okrem športových výkonov si získala srdcia mnohých priaznivcov aj svojou úprimnosťou a bezprostrednosťou počas tlačových konferencií či rozhovorov pre médiá. A na vlastnej koži ju okúsil aj legendárny Američan John McEnroe.

Keď po finále navštívila Chwalinská štúdio TNT Sports, predviedla vtipnú výmenu názorov so 67-ročným expertom a sedemnásobným grandslamovým víťazom.

„Naozaj vieš, kto som?“ s údivom sa spýtal zdolanej finalistky McEnroe, na čo poľská hráčka odpovedala: „Robíš si zo mňa srandu? Samozrejme, že viem, kto si,“ pochválila sa Chwalinská. Američan bol zjavne polichotený tým, že ho poznajú aj o dve generácie mladšie tenistky.

No následné slová Poľky ho mierne schladili. „Keď som bola mladšia, pozerala som veľa starodávnych tenisových zápasov, prepáč,“ povedala so smiechom Chwalinská. Faktom je, že posledný grandslamový titul získal McEnroe na US Open 1984, čiže pred 42 rokmi.

X XX

 Bodka za obrovským škandálom na Ukrajine. Čo štát zhabe odsúdenému bývalému predsedovi najvyššieho súdu?

Jeden z najväčších úplatkárskych prípadov v ukrajinských dejinách, ktorý sa dostal nad súd, má za sebou takpovediac justičné finále. Výsledkom je dohoda o vine a treste. Obžalovaný súhlasil s tým, že veľa z jeho majetku prepadne v prospech štátu, čo mu umožní, aby nesedel za mrežami príliš veľa rokov.

Na ilustračnej snímke z minulého roku z Kyjeva sú Ukrajinci na demonštrácii proti korupcii.

Škandál sa týka Vsevoloda Kňazeva, ktorý do mája 2023 vykonával funkciu predsedu najvyššieho súdu. Keď ho zatkli, tvrdil že je nevinný, ale zjavne pod ťarchou dôkazov neskôr zmenil svoju výpoveď. „Obžalovaný sa v plnej miere priznal k získaniu nezákonného prospechu vo veľkom rozsahu,“ oznámila Špecializovaná protikorupčná prokuratúra (Ukrajinci používajú pre ňu skratku SAP). Dodala, že Kňazev bol zároveň ochotný poskytnúť svedectvo proti iným korumpovaným členom najvyššieho súdu, čím umožnil vzniesť proti im obvinenie.

Súd rozhodol o tom, že 47-ročný Kňazev musí stráviť päť rokov vo väzení. S prihliadnutím na výšku úplatku, ktorý prevzal, mu hrozil ešte prísnejší trest. Vďaka dohode o vine a treste so SAP, ktorú odsúhlasil súd, sa však ďalším rokov za mrežami vyhol. Čo prispelo k miernejšiemu trestu okrem jeho svedectva proti niekdajším kolegom na najvyššom súde?

Samozrejme, že už v prospech štátu prepadol úplatok, ktorý Kňazev dostal. Bolo to takmer 1,25 milióna amerických dolárov (USD), pričom celkovo sa chcel nelegálne obohatiť až o 2,7 milióna USD. Obžalovaný (respektíve už odsúdený) sa prikývol, že mu vezmú 200-tisíc USD z jeho úspor v banke. „Súčasne súhlasil s tým, že na podporu ukrajinských ozbrojených síl poskytne viac ako 1,1 milióna USD,“ informovala agentúra UNIAN.

Dohoda o vine a treste vyšla Kňazeva draho ešte aj preto, že vyslovil súhlas s konfiškáciou svojich nehnuteľností: štát mu zhabe jeho dom a byt. Čo sa týka pobytu za mrežami, bude v ňom o niečo menej času, ako je päť rokov. Ide o to, že čas od zatknutia až do vynesenia verdiktu strávil nielen v domácom väzení, ale aj vo vyšetrovacej väzbe. „S prihliadnutím na skutočnosť, že sa v nej nachádzal deväť mesiacov, odpyká si niečo viac ako štyri roky,“ citovala agentúra Ukrinform hovorkyňu SAP Olhu Postoljukovú.

Na záver ešte odpoveď na otázku, za čo sa dal Kňazev korumpovať? „Išlo o jeho rozhodovanie v prospech jednej obchodnej spoločnosti v prípade korporátneho sporu o akcie banského závodu,“ ozrejmil server Obozrevateľ.

 X XX

V Kyjeve si rozdeľovali obrovské úplatky. Skončí minister spravodlivosti za mrežami? A ktorá veľká ryba unikla?

Bojovníci proti korupcii hodili siete na veľké ryby. Elitní kriminalisti na Ukrajine odhalili skupinu organizovaného zločinu, ktorej členovia sa dlhodobo priživovali na štátnych zákazkách. Jedným z podozrivých je aj minister spravodlivosti Herman Haluščenko. Národný protikorupčný úrad (v ukrajinčine má skratku NABU) si posvietil tiež na Timura Mindiča, ktorý má blízko k prezidentovi Volodymyrovi Zelenskému. Ukrajinský líder v reakcii na škandál zdôraznil, že v prípade dokázania viny treba každého potrestať. „Nikto nemôže stáť nad zákonom,“ podčiarkol Zelenskyj vo svojom vyhlásení.

Ukrajinský minister spravodlivosti Herman Haluščenko v minulosti pôsobil vo funkcii ministra energetiky. Elitní kriminalisti uňho vykonali domovú prehliadku v súvislosti s veľkým korupčným škandálom.

Škandál súvisí so štátnou spoločnosťou Enerhoatom, ktorá prevádzkuje jadrové elektrárne. NABU informoval, že odhalil korupčnú schému, v rámci ktorej si významní predstavitelia pýtali veľké provízie. Boli v rozpätí 10 až 15 percent. „Protistrany museli odvádzať provízie, aby sa vyhli blokácii platieb alebo strate postavenia dodávateľa,“ spresnil NABU na sociálnej sieti Telegram.

Medzi obvinenými sa nachádza bývalý poradca ministra energetiky, výkonný riaditeľ odboru bezpečnosti v Enerhoatome, známy podnikateľ a štyria ďalší zamestnanci tohto štátneho podniku. Nimi sa však výpočet ľudí, ktorí sa dostali do hľadáčiku orgánov činných v trestnom konaní, asi ešte neskončí. Server Ukrajinská pravda totiž napísal, že podľa jeho zdrojov sa uskutočnila domová prehliadka aj u ministra spravodlivosti Hermana Haluščenka. Súvisí to zjavne s tým, že od apríla 2021 do júla 2025 vykonával funkciu ministra energetiky (rezort spravodlivosti riadi necelé štyri mesiace).

Od Rostova po Kamčatku: partizáni ničia komunikačné prostriedky hlboko na ruskom území

Na pranie nelegálne získaných peňazí slúžila jedna obchodná kancelária v centre Kyjeva. „Priestory patria rodine bývalého poslanca a v súčasnosti ruského senátora Andrija Derkača,“ upozornil server Obozrevateľ. Derkač zmizol z Ukrajiny pred niekoľkými rokmi. V iných prípadoch ho už dávnejšie obžalovali z vlastizrady pre spoluprácu s Ruskom, pre ktoré podľa prokuratúry začal od roku 2016 vyvíjať podvratnú činnosť na Ukrajine.

Členovia organizovanej skupiny postupovali ostražito: „Veľká časť finančných transakcií, najmä výbery v hotovosti, sa uskutočňovala za hranicami Ukrajiny,“ poukázal Obozrevateľ. Niekoľko rokov trvajúce kšefty viedli k tomu, že cez zmienenú kanceláriu v Kyjeve sa prepralo dokopy až 100 miliónov dolárov.

Kľúčové úlohy v korupčnej schéme patrili dvom ľuďom, ktorých NABU označuje s prezývkami Tenor a Roket. Zneužili pritom pravidlá, ktoré platia počas platnosti vojnového stavu, ktorý prezident vyhlásil 24. februára 2022 po invázii ruskej armády. Vedeli totiž, že v tomto období nie je možné vymáhať peniaze od Enerhoatomu na základe súdneho rozhodnutia a túto skutočnosť zneužívali na vydieranie dodávateľských firiem.

Explózia pri Moskve: Všetky tri vetvy strategického ropovodu vybuchli súčasne, hlási HUR

NABU má k dispozícii dlhé hodiny odpočúvania (až tisíc hodín). Členov organizovanej skupiny monitorovali a zbierali dôkazy proti nim viac ako 15 mesiacov. Kriminalisti teraz vykonali až 70 domových prehliadok. Nielen obytných priestorov, ale aj úradov vrátane Enerhoatomu.

Na jednej z nahrávok sa korumpovaní úradníci rozprávajú o projekte ochrany staníc prenosovej energetickej sústavy v hodnote 4 miliárd hrivien. Sťažujú sa, že za predchádzajúcu zmluvu v hodnote troch miliárd hrivien dostali iba 90-tisíc. Zo zvukového záznamu nie je jasné, o akej mene bola reč. Zrejme však išlo o doláre alebo o eurá (3 miliardy hrivien sú v prepočte viac ako 82 miliónov eur, takže nelegálna provízia sa im z ich pohľadu pochopiteľne zdala byť malá).

Zelenskyj dal jasne najavo, že korupčníkov treba potrestať. „Enerhoatom v súčasnosti dodáva Ukrajine najviac elektrickej energie. Čisté prostredie vo firme je priorita. Každý, kto mal prsty v tejto schéme, musí dostať jasnú procesnú odpoveď,“ podčiarkol prezident.

Bolestivý zásah: Ukrajinci trafili gigantickú rozvodňu Vladimirskaja

Čo sa týka ministra Haluščenka, nateraz nie je oficiálne jasné, akú úlohu mohol prípadne zohrávať v celom korupčnom mechanizme. Server RBK-Ukrajina, ktorý sa odvoláva na dobre informované zdroje, napísal, že členom organizovanej skupiny bol aj Haluščenko. Údajne tvoril mozog všetkých machinácií spolu so zmieneným podnikateľom Mindičom, exporadcom ministra energetiky Ihorom Miroňukom a Dmitrijom Basovom, ktorý má v Enerhoatome v agende dohľad nad bezpečnosťou. Opozičný poslanec Jaroslav Železňak na sociálnej sieti Telegram napísal, že do parlamentu predložil návrh na odvolanie Haluščenka z funkcie.

V prípade Mindiča má škandál ešte ďalší rozmer. Kriminalistom sa ho počas záťahu nepodarilo nikde nájsť, ako keby sa pod ním zľahla zem. Špekuluje sa, že sa mu podarilo utiecť včas do zahraničia. Ukrajinská pravda nevylúčila možnosť, že došlo k únik informácií: Mindič sa údajne dozvedel o plánovanej razii od svojho advokáta, ktorý sa dobre pozná so zástupcom šéfa NABU. Národný protikorupčný úrad ubezpečil, že podnikne kroky, aby preveril toto závažné podozrenie. Mindič má blízko k Zelenskému. Je spoluvlastník televíznej produkčnej spoločnosti Kvartal 25, ktorú kedysi zakladal súčasný prezident.

X X X

 Morálna prehra Zelenského. Chránil svojich ľudí obvinených z korupcie?

Získal si veľký rešpekt, ale stačila jedna chyba, aby jeho povesť utrpela. Keď ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nastupoval do funkcie, sľúbil, že rázne zakročí proti korupcii. V utorok však podpísal zákon, ktorý obmedzil právomoci protikorupčných úradov. Podľa zistení novinárov to spravil, aby chránil podozrivých ľudí zo svojho okolia. A to napriek tomu, že tým ohrozil prístupové rokovania s Európskou úniou.

„Pán prezident, máme spraviť ďalší majdan? Chcete skončiť ako Janukovyč? Zorganizujme to,“ reagovala na sociálnych sieťach známa publicistka Oľa Vysocká, narážajúc na masové protesty, ktoré sa na kyjevskom Námestí nezávislosti (Majdane) konali v roku 2014 a viedli k pádu proruského prezidenta Viktora Janukovyča.

„Stratili ste dôveru spoločnosti,“ napísala bývalá ukrajinská premiérka Julija Tymošenková.

Protikorupčný zákon mobilizoval Ukrajincov

Portál Ukrainska Pravda vo štvrtok zverejnil zistenia, podľa ktorých je za celou kauzou oveľa viac ako obyčajné „politické zakopnutie“. Prezidenta obvinil, že sa spreneveril svojim volebným sľubom.

Boja proti korupcii sa vraj vzdal vo chvíli, keď sa vyšetrovatelia zamerali aj na jeho známych. Investigatívni novinári sú presvedčení, že neváhal zmeniť zákon, aby tieto osoby ochránil pred trestným stíhaním.

Nesplnené sľuby

Čo sa vlastne stalo? Poslanci ukrajinského parlamentu v utorok schválili zákon, ktorým Národný protikorupčný úrad (NABU) a Špecializovanú protikorupčnú prokuratúru (SAP) pripravili o ich nezávislosť, lebo ich podriadili generálnemu prokurátorovi.

Toho so súhlasom parlamentu vymenúva práve prezident. Ešte v ten večer zákon rýchlo podpísal aj Zelenskyj.

Polícia a bezpečnostná služba (SBU) zároveň zadržali niekoľko vyšetrovateľov NABU a urobili asi 80 prehliadok u 19 príslušníkov tejto agentúry v rôznych regiónoch. Oficiálnym zdôvodnením bolo, že zásah bol nutný, aby v protikorupčných úradoch odstránili proruské vplyvy.

Opatrenia vyvolali veľké rozhorčenie Ukrajincov, ktorí sa už tretí rok bránia ruskej agresii. V Kyjeve a v iných mestách sa konali masové protesty, kde hlavu štátu označovali za zradcu.

Kritika doma i zo zahraničia Zelenského nakoniec primäla, aby zmenil názor. Parlament by tak mal ešte do konca mesiaca prijať zákon, ktorý obom úradom vráti nezávislé postavenie.

Spravodajský portál Ukrainska Pravda ponúka vlastné vysvetlenie udalostí, ktoré spochybňuje Zelenského obraz „bojovníka proti korupcii“.

Skorumpovaný systém a moc oligarchov pritom kritizoval už ako herec v obľúbenom komediálnom seriáli Sluha národa (2015 – 2019). Aj vďaka tomu vyhral v apríli 2019 prezidentské voľby.

„Nebudeme a nechceme vás ovplyvňovať, ale naozaj chceme,… aby ste vedeli, že nemáte zviazané ruky. Prosím, skutočne chceme, aby všetci vysokí skorumpovaní úradníci dostali zaslúžené tresty,“ pripomenul server Zelenského slová z októbra 2019, keď už ako prezident navštívil zamestnancov NABU.

Protesty Ukrajincov boli aj v Charkove, Odese či Ľvove

Korupcia v najvyšších kruhoch

Prečo hlava štátu odrazu chráni osoby, ktoré ešte pred šiestimi rokmi chcela vidieť za mrežami? Podľa novinárov je to preto, že NABU a SAP robili svoju prácu naozaj poctivo a nezľakli sa ani ľudí s blízkym vzťahom k Zelenskému.

Prvým bol Rostislav Šurma, ktorý mal na úrade prezidenta na starosti ekonomiku. V auguste 2023 sa prevalilo, že NABU vyšetruje jeho brata Olega a ďalších blízkych ľudí, pretože od júla 2022 do júla 2023 poberali od štátu dotácie na tzv. zelené tarify pre svoje solárne elektrárne.

Na to však nemali nárok, lebo zariadenia sa nachádzali na území okupovanom Rusmi a Ukrajine energiu nedodávali.

Štát pripravili o vyše 320 miliónov hrivien (v prepočte zhruba 6,5 milióna eur), k čomu zrejme dopomohol i vplyv Olegovho brata. Navzdory tomu Zelenskyj Šurmu zo svojho úradu neodvolal.

Vlani napokon sám odstúpil po tom, čo americké ministerstvo zahraničných vecí zvažovalo, že ho zaradí na sankčný zoznam. Bratia Šurmovci aj s rodinami následne odišli do Nemecka.

Zaujímavé je, že Rostislav Šurma naďalej zastáva vysokú pozíciu v ukrajinskom hospodárstve. Hoci žije 1 700 kilometrov od Kyjeva, stále je členom dozornej rady veľkej štátnej spoločnosti Naftogaz. Na jej zasadnutiach sa zúčastňuje on-line.

Ľudia v uliciach ukrajinských miest pri protestoch proti obmedzeniu protikorupčných úradov.

NABU však na prípad nezabudol. Ako uviedla Ukrainska Pravda s odvolaním sa na utajované zdroje, 15. júla nahnevaný Šurma zavolal do Zelenského kancelárie a sťažoval sa, že pracovníci NABU spolu s nemeckými kolegami prehľadali jeho dom v Mníchove, kde mu zaistili mobil.

Naštrbená dôvera

Iba krátko predtým utíchol škandál s druhým „prezidentovým mužom“ Oleksijom Černyšovom. Niekdajšieho vicepremiéra a ministra národnej jednoty, ktorý je priateľom Zelenského, NABU obvinil zo zneužitia právomocí a získania neoprávneného prospechu.

Podozrieva ho, že sa ako exminister regionálneho rozvoja podieľal na špekuláciách s pozemkami, čo malo štát obrať o viac ako miliardu hrivien (vyše 20,3 milióna eur).

Černyšov ušiel do cudziny, odkiaľ sa vrátil až po ubezpečení vojenskej rozviedky (HUR), že doma neskončí vo väzbe. Zaplatil kauciu 120 miliónov hrivien (2,44 milióna eur) a teraz čaká na súd.

Zelenskyj ho však neodvolal ani po obvinení z korupcie. Naopak, bývalý premiér Denis Šmyhal argumentoval, že je dôležité, aby Černyšov zotrval vo funkcii.

Až keď prezident nedávno zrekonštruoval celú vládu, jeho post jednoducho zrušil. Práve táto kauza podľa Ukrainskej Pravdy ukázala, aké bezmocné sú oba protikorupčné úrady, ak narazia na vplyvnú osobu v štátnej hierarchii.

Posledným z trojice, na ktorej prezidentovi záležalo viac ako na svojej povesti, je podnikateľ Timur Mindič. Ako spolumajiteľ štúdia Kvartal-95, kde vznikal i seriál Sluha národa a ďalšie programy z čias Zelenského umeleckej kariéry, je jeho veľmi blízkym priateľom.

Médiá už informovali, že Mindič získava výhodné zákazky od štátu a jeho vplyv rastie, aj keď zostáva v úzadí.

Mindič sa zaujíma o lukratívne podnikanie v energetike a vo výrobe dronov. V júni NABU dosiahol, že vzali do väzby jeho bratranca, ktorý je podozrivý z finančných podvodov. Začiatkom tohto týždňa potom Ukrainska Pravda zistila, že sa protikorupčné úrady chystali aj na samotného Mindiča.

Všetky tri prípady začali vrcholiť pred pár dňami a podľa servera boli spúšťačom „protiútoku“ Zelenského proti NABU a SAP.

„Myslíme si, že jednoducho konali preventívne, pretože sa dozvedeli, že NABU podozrieva Timura Mindiča,“ uviedol pre portál nemenovaný zdroj z protikorupčných úradov.

„Rusi nás bijú v noci, cez deň nás bijú vlastní ľudia,“ citovala Ukrainska Pravda jedného z príslušníkov NABU, ktorý tým reagoval na ruské bombardovanie a následnú policajnú raziu.

Zelenskyj nakoniec pod tlakom doma i spoza hraníc cúvol a sľúbil, že všetko napraví. To, čo spravil, však otriaslo jeho povesťou človeka s čistými rukami.

„Korupčné prípady proti jeho najbližším môžu rýchlo znížiť dôveryhodnosť prezidenta, ako sa to stalo aj predchádzajúcej hlave štátu Petrovi Porošenkovi,“ varovala Ukrainska Pravda. Zelenského reakciu na obvinenia však nepriniesla.

Veľká zmena pre klientov týchto bánk: Od júla získajú prístup k mnohým ďalším bankomato

Rovnaká inštitúcia vlastní trojicu bánk. Teraz pre klientov prinesie zaujímavú novinku.

Klientov ČSOB, 365.bank a Poštovej banky čaká od leta vítaná zmena. Banky od 1. júla 2026 spoja svoje bankomatové siete a klienti budú môcť využívať 600 bankomatov po celom Slovensku.

Zmena sa dotkne bežných klientov aj podnikateľov. V praxi to znamená, že klienti 365.bank vrátane Poštovej banky si budú môcť vyberať hotovosť z bankomatov ČSOB za rovnakých podmienok, aké majú pri výbere z vlastných bankomatov. Rovnaké pravidlo bude platiť aj opačne pre klientov ČSOB.

Ide o jeden z prvých viditeľných praktických benefitov po tom, čo majiteľ ČSOB kúpil 365.bank a Poštovú banku.

„Zdieľanie bankomatovej siete je prirodzený krok. Prinesie klientom pridanú hodnotu cez jednoduchší prístup k hotovosti, najmä v menších mestách,“ povedal riaditeľ Zákazníckej divízie ČSOB Lukáš Štefány.

Vkladomaty budú naďalej iba pre klientov ČSOB.Zdroj: ČSOB

600 bankomatov

Od 1. júla 2026 budú môcť klienti ČSOB, 365.bank a Poštovej banky využívať rozšírenú spoločnú sieť 600 bankomatov po celom Slovensku.

ČSOB má 428 bankomatov a 365.bank ich aktuálne prevádzkuje 176.

S novinkou súvisí aj zmena pri výberových limitoch. Od 1. júla 2026 si klienti ČSOB, 365.bank a Poštovej banky budú môcť v spoločnej sieti bankomatov vyberať hotovosť bez doterajšieho limitu 200 eur na jeden výber. Výber bude možný až do maximálneho limitu nastaveného na platobnej karte.

„Čo sa týka podmienok využívania vkladomatov, tie sa zatiaľ nemenia. To znamená, že prostredníctvom vkladomatov ČSOB je aj naďalej možné vkladať hotovosť iba na účet vedený v ČSOB,“ doplnila ČSOB.

ČSOB a 365.bank vrátane Poštovej banky pôsobia od polovice januára ako sesterské banky v rámci skupiny KBC. Právne spojenie sa má uskutočniť na jeseň tohto

Boj ve společnosti CSG nejbohatšího Čecha: Soud zatím exmanažerovi Kratochvílovi nevyhověl

Prezentace skupiny CSG na veletrhu IDET v Brně. 

Ještě na začátku letošního roku patřil Petr Kratochvíl mezi dlouholeté manažery skupiny CSG a zároveň její významné minoritní akcionáře. O několik měsíců později vede s holdingem nejbohatšího Čecha Michala Strnada jeden z největších akcionářských sporů posledních let. Hraje se především o jeho desetiprocentní podíl v klíčové divizi CSG Land Systems. Městský soud v Praze zatím nevyhověl Kratochvílovu návrhu na předběžné opatření a v odůvodnění uvedl, že zvoleným procesním postupem se požadované ochrany nelze domoci.

Na začátku letošního roku Kratochvíl uplatnil takzvanou put opci, která mu umožňuje požadovat od majoritního akcionáře odkup jeho podílu za tržní cenu.

Obraz sporu se dosud soustředil především na dramatickou válku akcionářů a ztrátu důvěry. Česká justice nyní analyzovala usnesení Městského soudu v Praze, které nabízí právní pohled na první soudní fázi. Je přitom důležité zdůraznit, že soud v této fázi neřešil oprávněnost Kratochvílovy put opce, ocenění jeho podílu ani samotné vypořádání mezi akcionáři. Zabýval se výhradně jeho návrhem na předběžné opatření souvisejícím s jeho odvoláním z orgánů společnosti CSG Land Systems a s tvrzením, že šlo o odvetu proti němu za jeho kroky před IPO.

Pro investory je také důležitá ještě jedna okolnost, která v dosavadní debatě často zaniká. Generální ředitel a majoritní vlastník CSG Michal Strnad na konferenčním hovoru s investory po zveřejnění výsledků za první čtvrtletí letošního roku uvedl, že jakýkoli potenciální závazek spojený se sporem s Petrem Kratochvílem nevzniká na úrovni skupiny CSG a že případné vypořádání bude řešeno mimo skupinu.

Bývalý generální ředitel společnosti Excalibur Army, která patří mezi klíčové firmy obranné divize skupiny, se domáhal soudní ochrany poté, co mu dozorčí rada pozastavila výkon funkce člena představenstva. Následně přišel také o pozici předsedy představenstva. Kratochvíl současně prostřednictvím společnosti Terzo Company vlastní více než desetiprocentní podíl právě v CSG Land Systems.

Petr Kratochvíl v čele Excalibur Army v roce 2017, kdy společnost navštívil exprezident Miloš Zeman.

Soud mu nevyhověl

Kratochvíl tvrdí, že kroky dozorčí rady souvisely s jeho upozorněním na údajné nedostatky při vstupu skupiny CSG na amsterodamskou burzu a s uplatněním put opce. Soud mu však nevyhověl. Návrh na předběžné opatření zamítl a dospěl k závěru, že zvolenou právní cestou nemůže být navrhovatel úspěšný. „Soud je toho názoru, že navrhovatel nemůže být se svým návrhem úspěšný,“ uvedl v usnesení. Kratochvíl se proti rozhodnutí odvolal k Vrchnímu soudu v Praze.

Kratochvíl před soudem argumentoval tím, že pozastavení výkonu jeho funkce bylo odvetou za upozorňování na údajné nedostatky při vstupu CSG na burzu a za kroky související s uplatněním put opce. Městský soud v Praze však tuto interpretaci nepřijal. V odůvodnění uvedl, že z dosud předložených podkladů nelze dovodit, že by dozorčí rada postupovala šikanózně nebo zneužila své pravomoci. „Nelze tak zatím říci, že by se snad jednalo o zneužití práva,“ konstatoval soud. Poukázal přitom na to, že dozorčí rada své rozhodnutí opřela o konkrétní výtky vůči Kratochvílově jednání, mimo jiné o komunikaci s médii a dalšími subjekty mimo skupinu, veřejné zpochybňování prospektu IPO či možný střet mezi jeho osobními zájmy a zájmy společnosti.

Dával přednost osobnímu životu

Jako šéf Excalibur Army řídil Kratochvíl firmu, která opravuje, modernizuje a vyrábí vojenskou techniku a po ruské invazi na Ukrajinu se stala jedním z hlavních pilířů růstu skupiny CSG. V poslední době však již nebyl podle lidí z vedení společnosti CSG manažersky aktivní. „Začal se postupně vzdalovat každodennímu řízení společnosti a stále více se soustředil na soukromý život a budoucnost svých akcionářských podílů. Téměř přestal navštěvovat výstavy a veletrhy, utlumil účast na setkáních a schůzích managementu CSG a celkově omezil svoji přítomnost v práci i dostupnost,“ vysvětlil České justici mluvčí CSG Andrej Čírtek.

Zároveň dodává, že na takové změně postoje k životu není samo o sobě nic neobvyklého ani negativního. „Současně ale platí, že role vrcholového manažera v CSG vyžaduje mimořádné pracovní nasazení, každodenní zapojení do řízení firmy, intenzivní cestování a účast na řadě obchodních jednání doma i v zahraničí,“ zdůrazňuje Čírtek.

Michal Strnad, majoritní vlastník a generální ředitel skupiny CSG. Foto: CSG

Otěže vedení předal

Kratochvíl útlum své činosti nerozporuje a připouští, že od roku 2025 již ve vedení aktivní nebyl a otěže předal dál. Zároveň ale ve vyjádření pro Českou justici zdůraznil, že právě pod jeho vedením zažila Excalibur Army období mimořádného růstu, které souviselo zejména s prudkým nárůstem poptávky po vojenské technice po ruské invazi na Ukrajinu. Podle něj byla společnost díky připravenému týmu schopna okamžitě reagovat na nové obchodní příležitosti a významně přispěla k výsledkům celé skupiny CSG. Jako důkaz uvádí i skutečnost, že Excalibur Army byla za rok 2024 oceněna jako nejlepší firma ve skupině. „Skupina CSG z toho vysoce profitovala a je to zřejmé z veřejných výsledků,“ uvedl prostřednictvím svého advokáta Michala Fraňa s tím, že právě v roce 2025 s ním skupina CSG začala jednat o jeho odchodu.

Podle mluvčího CSG Čírtka se Kratochvíl svým přístupem odlišoval od ostatních minoritních akcionářů skupiny. Ti podle něj zároveň působili v nejvyšším vedení dceřiných společností a i během příprav vstupu CSG na burzu zůstávali aktivně zapojeni do jejich každodenního řízení. U Kratochvíla naopak vedení skupiny vnímalo, že se stále více soustředí především na budoucí vypořádání svých podílů ve firmách skupiny a na podmínky, za nichž by z nich mohl vystoupit. Podle Čírtka se otázka ocenění a vypořádání jeho akcionářské účasti postupně stala jeho hlavní prioritou.

 Dva posudky, rozdíl v desítkách miliard

Ve spise se objevují dva znalecké posudky objednané společností Terzo Company, které během přibližně jednoho roku dospěly k dramaticky odlišným závěrům. Zatímco starší ocenění pracovalo s hodnotou podílu kolem 3,5 miliardy korun, novější posudek stanovil jeho hodnotu na více než 34 miliard korun. Rozdíl přesahující 30 miliard korun se stal jedním z hlavních argumentů CSG při zpochybňování Kratochvílových nároků.

Tatra patří mezi klíčové značky obranného portfolia skupiny CSG. Foto: CSG

Podle Kratochvíla je však srovnávání obou částek zavádějící. Pro Českou justici uvedl, že starší posudek z roku 2024 neoceňoval tržní hodnotu akcií určenou pro jejich prodej, ale hodnotu stanovenou pro příplatek mimo základní kapitál. „Pokud by znalec dostal zadání na tržní cenu, vycházel by, jak je v posudku uvedeno, z tržní hodnoty divize v rozmezí 135 mld. Kč až 205 mld. Kč,“ uvedl Kratochvíl. Současně zpochybnil okolnosti vzniku staršího ocenění. Tvrdí, že komunikaci se znalcem tehdy zajišťovali zástupci CSG a pouze oni mu předávali podklady. „Posudek z roku 2024 je stanoven s velmi negativní predikcí pro zbrojní trh a je otázkou, zda znalci byly předloženy všechny výhledy,“ uvedl.

Burza jako bod zlomu

CSG však Kratochvílovu interpretaci odmítá. Podle skupiny oba posudky vznikly na objednávku společnosti Terzo Company, tedy firmy ovládané samotným Kratochvílem. Za problematické považuje i jeho tvrzení, že starší ocenění vznikalo pod vlivem osob spojených s CSG. „Tvrdit, že znalec pracoval pod kontrolou osob spojených s CSG, je závažné obvinění ve vztahu ke znalci a provedení ocenění. K tomu se však může vyjádřit pouze příslušný znalec,“ reagoval mluvčí CSG Čírtek. Zásadním faktem podle něj je, že v obou posudcích byla metodika založená na stejné základní kategorii: tržní hodnotě jeho podílu. „Pozoruhodné je tedy to, že pan Kratochvíl dnes zpochybňuje dvě ocenění, která si nechal sám zpracovat, přičemž mezi oběma oceněními je desetinásobný rozdíl. To je z našeho pohledu nevysvětlitelné a neobhajitelné,“ dodal mluvčí CSG.

Vztahy mezi oběma stranami se definitivně vyhrotily právě v době, kdy CSG dokončovala historický vstup na burzu v Amsterdamu. Skupina v lednu letošního roku získala od investorů 3,8 miliardy eur a její hodnota byla stanovena na přibližně 25 miliard eur, tedy více než 600 miliard korun. Kratochvíl však v průběhu příprav IPO začal upozorňovat na to, že prospekt podle jeho názoru neobsahuje všechny podstatné informace týkající se vlastnické struktury a jeho put opce.

Kratochvíl v průběhu příprav IPO komunikoval nejen s vedením skupiny, ale také s investiční bankou JPMorgan a následně využil i ochranu podle zákona o ochraně oznamovatelů. Dozorčí rada společnosti CSG Land Systems následně začala řešit jeho další působení v orgánech společnosti. Nejprve mu pozastavila výkon funkce člena představenstva a následně přišel i o pozici předsedy představenstva. Proti těmto krokům se Kratochvíl bránil návrhem na předběžné opatření, kterým se domáhal soudní ochrany a omezení jednání statutárních orgánů společnosti.

„Za podstatné považujeme, že Městský soud v Praze následně zamítl návrh pana Kratochvíla na předběžné opatření a nepotvrdil jeho tvrzení o odvetě vůči whistleblowerovi ani jiná tvrzení o systémovém pochybení CSG,“ uvedl Čírtek. Na konkrétní dotaz České justice, jaké informace měly podle něj investorům v prospektu chybět, Kratochvíl odpověděl pouze stručně: „To si případně musí zhodnotit regulátor (AFM) v Nizozemí.“

CSG upozorňuje, že dosavadní vývoj Kratochvílovu argumentaci nepotvrzuje. „Ani soud ani žádný regulatorní orgán dosud nepotvrdil tvrzení o jakémkoliv pochybení CSG vůči investorům nebo o neúplnosti prospektu“ uvedl Čírtek a zdůraznil, že nic konkrétního nesdělil ani sám Kratochvíl.

CSG: O ochranu investorů nešlo

Podle CSG okolnosti celého případu spíše nasvědčují tomu, že Kratochvílovy kroky souvisely s probíhajícím jednáním o vypořádání jeho podílů než s ochranou investorů. Skupina proto odmítá interpretaci, že šlo primárně o spor o transparentnost IPO.

Jedním z bodů, které se objevily i v soudním usnesení, byla medializace celého konfliktu. Kratochvíl tvrdí, že pouze reagoval na již zveřejněné informace. „První článek popisující existenci minoritního akcionáře ve struktuře CSG vydal server Odkryto.cz, v němž CSG jako první potvrdilo informaci o minoritě, která uplatnila put opci. Já jsem pak už jen reagoval na mediální tlak, který tím byl vyvolán,“ uvedl prostřednictvím svého advokáta.

Obrněné vozidlo TITUS patří mezi nejznámější produkty společnosti Excalibur Army ze skupiny CSG. Foto: CSG

CSG však tuto interpretaci odmítá. Podle skupiny přišly první detailní dotazy od serverů Odkryto.cz a Seznam Zprávy již v březnu a bylo z nich zřejmé, že média disponují informacemi od Petra Kratochvíla. „Odpovědi na dotazy médií nelze vydávat za medializaci ze strany CSG. Iniciativa k tomuto kroku jednoznačně vznikla na druhé straně,“ reagoval Čírtek.

Skupina CSG zároveň odmítá, že by současný konflikt přesahoval rámec běžného akcionářského sporu. Podle jejího vedení jde především o spor o ocenění Kratochvílova podílu a podmínky jeho vypořádání, pro který akcionářská dohoda obsahuje předem sjednaný mechanismus řešení.. Eva Paseková, ceskajustice