Poľsko odmietne dohody o Ukrajine a bezpečnosti bez účasti Varšavy. Poľsko odmieta uznať dohody o Ukrajine uzavreté bez jeho účasti. Donald Tusk zároveň vyzýva Európu na nepoľavujúcu podporu Kyjeva proti Rusku. Poľský premiér Donald Tusk v utorok vyhlásil, že Poľsko nebude považovať za záväzné žiadne dohody o budúcnosti Ukrajiny alebo bezpečnosti regiónu, ktoré vzniknú bez účasti Varšavy.

Zároveň zdôraznil, že Európa musí naďalej podporovať Kyjev vo vojne s Ruskom. Informuje o tom varšavský spravodajca TASR.

• Poľský premiér Donald Tusk odmieta akceptovať bezpečnostné dohody bez účasti Varšavy.
• Tusk oficiálne informoval Starmera, Macrona aj Merza o nekompromisnom poľskom postoji.
• Poľsko trvá na pokračujúcej vojenskej a politickej podpore Ukrajiny proti Rusku.
• Tusk požaduje, aby dialóg s Vladimirom Putinom prebiehal iba v koordinácii s Kyjevom.
• Ukrajinskému vedeniu vyčíta nedostatočnú historickú citlivosť pri názve jednotky Hrdinovia UPA.

Tusk reagoval na otázky týkajúce sa nedeľného stretnutia lídrov Nemecka, Francúzska, Británie a Ukrajiny v Londýne. „Nebudeme rešpektovať žiadne dohody, na ktorých sa Poľsko nezúčastní,“ uviedol. Dodal, že o tomto stanovisku informoval britského premiéra Keira Starmera, francúzskeho prezidenta Emmanuela Macrona aj nemeckého kancelára Friedricha Merza.

Podpora Ukrajiny vo vojne

Predseda poľskej vlády zároveň vyjadril obavy z iniciatív smerujúcich k rýchlemu otvoreniu dialógu s ruským prezidentom Vladimirom Putinom bez úzkej koordinácie s Kyjevom. „V tejto vojne sme na strane Ukrajiny. Ukrajina túto vojnu nesmie prehrať, Rusko ju nesmie vyhrať,“ povedal.

Premiér sa venoval tiež napätiu vo vzťahoch medzi Poľskom a Ukrajinou po jej rozhodnutí pomenovať jednotku špeciálnych síl názvom Hrdinovia UPA podľa Ukrajinskej povstaleckej armády. O tej historici hovoria, že podieľala na masových vraždách Poliakov počas druhej svetovej vojny.

Historická citlivosť Ukrajiny

Kyjev podľa Tuska pochopil, že zodpovednosť za riešenie situácie je na jeho strane, no doterajšie kroky nepovažuje za dostatočné. „Podnikli určité kroky, zatiaľ však nedostatočné,“ konštatoval.

Zároveň odmietol tvrdenia, že by toto sporné ukrajinské rozhodnutie bolo namierené proti Poľsku. „Nemám dojem, že zámerom rozhodnutia prezidenta (Volodymyra) Zelenského pomenovať túto vojenskú jednotku bolo poškodiť Poľsko,“ povedal. Ukrajinskému vedeniu však vyčítal nedostatok historickej citlivosti a zdôraznil potrebu budovať vzájomné vzťahy na historickej pravde.

 X X X

USA zahájily nové údery proti Íránu, reagují na sestřelení vrtulníku Apache

Spojené státy zahájily nové údery na Írán, a to jako reakci na íránské sestřelení amerického vrtulníku Apache nad Hormuzským průlivem. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM), které údery označilo za sebeobranné. Íránská agentura Mehr mezitím informovala o výbuších v oblasti přístavního města Sirík.

 Americký prezident Donald Trump v úterý oznámil, že Írán v noci na úterý sestřelil americký vrtulník a že USA na to musí odpovědět. Íránská státní média následně s odvoláním na vojenské zdroje uvedla, že Teherán v úžině v posledních 24 hodinách neprováděl žádné útočné vzdušné operace.

CENTCOM sdělil, že údery začaly v 17:00 východoamerického času (23:00 SELČ). Podrobnosti o cílech velitelství nezmínilo.

Americké velitelství CENTCOM ohlásilo zahájení útoků na Írán, které označilo za obranné údery v reakci na sestřelení amerického vrtulníku Apache.

Íránská média s odvoláním na vojenské zdroje k údajnému sestřelu vrtulníku USA uvedla, že Írán v Hormuzském průlivu neprováděl žádné útočné operace.

Obchodní deficit Spojených států v dubnu klesl. Velkou měrou k tomu přispěl rekordní export ropných produktů, který je důsledkem konfliktu na Blízkém východě. Vyplývá to podle agentury Reuters z dnešních údajů amerického ministerstva obchodu.

Íránská média hlásí exploze z různých míst jihoíránské provincie Hormozgán, která leží na břehu Hormuzského průlivu. Součástí provincie je i přístavní město Sirík a také ostrov Kešm. Také tento ostrov, který se nachází v úžině, je podle íránských médií terčem útoku.

Útokům čelí mimo jiné i jihoíránské přístavní město Bandar Abbás, které je považováno za jedno z nejdůležitějších íránských vojenských center v oblasti Perského zálivu a Hormuzského průlivu.

 V oblasti dosud platilo křehké příměří, které bylo ale opakovaně narušeno. Válku koncem února rozpoutaly Izrael a Spojené státy útoky na Írán, který odpověděl údery na americké základny a na země v regionu a také uzavírkou Hormuzského průlivu, jímž za běžných okolností proudí 20 procent světových dodávek ropy.

 X X X

 Ropa měla stát tři sta dolarů. Cena se drží díky Číně, Saúdům i vývozu z USA

Přestože je Hormuzský průliv zablokovaný už od konce února, cena barelu ropy se na trzích po většinu času drží stále kolem hranice 100 dolarů. Většina scénářů přitom počítala s mnohem dramatičtějším zdražením. Dlouhé roky experti varovali, že případné uzavření důležité dopravní tepny by vystřelilo ceny ropy mnohem výše.

Svět momentálně čelí pravděpodobně největšímu výpadku dodávek ropy v dějinách. Z globálního trhu zmizelo více než deset milionů barelů denně pocházejících ze zemí Blízkého východu. Mnohem výraznější důsledky na ceny komodity však zatím tlumí kombinace několika faktorů, uvedli experti pro agenturu Bloomberg.

 Hlavním důvodem je překvapivý vývoj v Číně coby dlouhodobě největším dovozci ropy na světě. Data totiž ukazují, že tato země ve srovnání s předchozími roky dramaticky snížila dovoz. Z květnových dat společnosti Vortexa plyne, že příchozí dodávky ropy meziročně klesly téměř o 40 procent. Slabší čínská poptávka tak tlačí na cenu ropy výrazně méně, než se experti původně domnívali.

Čína zároveň stále více nahrazuje ropu jinými surovinami, mimo jiné uhlím. K nižší spotřebě přispívá také postupná elektrifikace celé čínské ekonomiky. Rychlý rozmach elektromobilů omezuje poptávku po benzinu i naftě, a i proto nyní cena ropy na globálních trzích výrazně vyšší.

„Stažení Číny z trhu s ropou sehrálo klíčovou roli ve snaze znovu vyrovnat globální trh, což pomohlo omezit růst cen,“ uvedl pro Bloomberg analytik Warren Patterson ze společnosti ING.

 Podle odhadů společností Kpler a Energy Aspects čínské rafinerie momentálně zpracovávají zhruba 13 milionů barelů ropy denně. Tak nízké hodnoty byly naposledy běžné v rané fázi pandemie v roce 2020. Kupříkladu loni čínské rafinerie zpracovávaly v průměru 14,8 milionu barelů denně.

Americký vývoz

K uklidnění trhu přispěly také Spojené státy, kterým se podařilo výrazně zvýšit export ropy a paliv. Americký vývoz byl v květnu o více než dva miliony barelů denně vyšší než průměr za celý loňský rok. Za tímto posunem stojí i dlouhodobý rozmach americké těžby. Břidlicová revoluce, která začala před více než deseti lety, proměnila Spojené státy z významného dovozce ropy v čistého vývozce.

Trumpova administrativa se zároveň rozhodla stabilizovat trh mimořádným uvolňováním strategických rezerv. To je důvod, proč se podařilo srazit cenu ropy Brent pod 100 dolarů za barel. Na začátku války se přitom cena vyšplhala i nad 140 dolarů.

 Je však otázka, zda se Spojeným státům podaří současné tempo vývozu zajistit dlouhodobě. Rezervy se totiž rychle tenčí a řada expertů pochybuje, že je takový objem dodávek dlouhodobě udržitelný. „Nejsme schopni tyto vývozy udržet,“ uvedl pro Bloomberg Greg Sharenow z investiční společnosti Pimco.

Saúdská ropná výhra

Zmínit je třeba také kroky některých zemí Perského zálivu. Saúdská Arábie například zvýšila přepravu ropovodem East–West směrem k Rudému moři, zatímco Spojené arabské emiráty posílají část dodávek ropy do přístavu Fudžajra. Část tankerů navíc Hormuzským průlivem navzdory riziku dál proplouvá.

I Trumpova administrativa každopádně připouští, že trh zatím odolává lépe, než se čekalo. „Lidé si mysleli, že to bude mnohem horší,“ řekl v pátek americký prezident Donald Trump. „Dnes jsem se díval na cenu 96 dolarů za barel. Lidé si mysleli, že to bude 300 dolarů,“ dodal.

Ceny ropy proto drží níže také politika. Trump opakovaně tvrdí, že mírová dohoda s Íránem je na dosah, což část obchodníků odrazuje od sázek na další výrazný růst cen. „V podstatě jde o očekávání, že řešení je blízko,“ uzavřel pro Bloomberg analytik Tom Baker ze společnosti Vitol.

X X X

 infoBRICS: Izrael čelí „křesťanské otázce“, která narušuje měkkou sílu Tel Avivu a Washingtonu.

Křesťanští sionisté po celá desetiletí tvořili páteř izraelské podpůrné sítě na Západě. Krize související s libanonskou kampaní, útoky na svatá místa a křesťanské vesnice nyní přiživují odpor mezi katolíky, pravoslavnými křesťany a dokonce i evangeliky, s geopolitickými důsledky sahajícími daleko za hranice Svaté země.

Jedním z nejvýznamnějších geopolitických vývojů letošního roku je neustálý pokles křesťanské podpory Izraele v celém západním světě. Tento trend se rozvíjí ve stejnou dobu, kdy vlivné segmenty hnutí MAGA v USA zpochybňují tradičně proizraelský konsenzus, který po desetiletí dominoval americké politice: katastrofální americká válka v Íránu je stále více vnímána jako válka vyvolaná Izraelem . Ačkoli se jedná o odlišné jevy, jsou dostatečně propojené, aby naznačovaly širší posun v západním veřejném mínění.

Minulý týden zveřejnil časopis Foreign Policy článek s názvem „Izrael má rostoucí protikřesťanský problém“, v němž tvrdí, že útoky proti křesťanům v Jeruzalémě ( starý problém ) jsou v radikalizované izraelské společnosti stále častější. Článek zdůraznil nedávný útok na jeptišku v Jeruzalémě a zároveň poukázal na širší vzorec nepřátelství namířeného proti křesťanským duchovním, poutníkům a svatým místům.

Mezitím se ve Washingtonu nedávno shromáždily stovky křesťanských vůdců zastupujících katolické, pravoslavné, evangelické a hlavní protestantské organizace , aby požadovaly humanitární pomoc pro Palestince a ukončení prodeje amerických zbraní Izraeli. Tel Aviv se po celá desetiletí silně spoléhal na podporu křesťanských sionistů, zejména mezi evangelikály ovlivněnými dispenzacionalistickou teologií. Dnes však stále více křesťanů vyjadřuje znepokojení nejen ohledně Gazy, ale také kvůli útokům na křesťanské komunity v Palestině a Libanonu.

Za zmínku stojí některá čísla: podle nedávného průzkumu Pew University má nyní 60 procent Američanů negativní názor na židovský stát, oproti 42 procentům v roce 2022. Mezi Američany ve věku 18 až 49 let toto číslo stoupá na 70 procent. Dokonce i mezi bílými evangelikálními protestanty podpora klesá, přičemž 50 procent evangelikálů mladších padesáti let nyní vyjadřuje negativní názor na Izrael. Není divu, že političtí stratégové ve Washingtonu věnují pozornost.

Křesťanský summit ve Washingtonu rovněž zdůraznil útoky na křesťanskou vesnici Tajbeh na Západním břehu Jordánu a ničení křesťanského majetku a svatých míst v jižním Libanonu. Tento vývoj stále více rezonuje mezi křesťanským publikem v USA. Opakované výzvy papeže Lva XIV. k míru tuto problematiku dále zviditelnily.

Možná si vzpomeneme, že v červenci 2024 izraelská raketa zasáhla přístavbu komplexu řecké pravoslavné církve svatého Porfyria v Gaze (jedné z nejstarších aktivních církví na světě). Tato budova byla bombardována již v roce 2023. Komplex slouží jako útočiště a místo pro bohoslužby křesťanské komunity v Gaze.

Širší kontext je ještě závažnější. Jak uvedla stanice Al Jazeera , Izrael „ničí status quo, aby nastolil plnou kontrolu nad muslimským a křesťanským náboženským životem na svatých místech“. Zpráva popisuje omezení uvalená na křesťanské věřící v chrámu Božího hrobu a také opatření ovlivňující muslimské bohoslužby v al-Aksá.

Náboženství zůstává významnou geopolitickou silou, která utváří a mobilizuje spojenectví a loajalitu, a to i přes desetiletí sekulární rétoriky v západních společnostech. Jak jsem již dříve psal (o sporu o nástupnictví dalajlámy mezi Indií a Čínou), víra a geopolitika se často protínají způsoby, které tvůrci politik nemohou podceňovat. Stejná dynamika je patrná v ukrajinské „ pravoslavné otázce “ a ve Svaté zemi dnes. A Izrael (a jeho americký spojenec) nyní čelí křesťanské otázce.

Autoři jako John Mearsheimer dlouhodobě zkoumají vliv tzv. „ sionistické lobby “ v západní politice, zejména v americké supervelmoci. Hlavním pilířem tohoto vlivu byl křesťanský sionismus. Po celá desetiletí poskytovaly evangelické sítě Tel Avivu důležitý zdroj politické podpory a legitimity. V poslední době se proizraelská podpora rozšířila i do katolických kruhů, a to navzdory opakovaným výzvám Vatikánu ohledně zacházení s Palestinci a statusu křesťanských svatých míst. Zdá se, že tento základ eroduje.

Izraelská vojenská kampaň v Libanonu toto napětí zesiluje a má (z pohledu Tel Avivu) řadu nezamýšlených účinků. Expertka Trita Parsi minulý měsíc tvrdila , že se objevuje nová regionální logika, podle níž by útoky na Libanon mohly vyvolat íránské reakce i jinde v regionu. Nedávné události toto hodnocení zřejmě potvrzují, když perská republika poprvé odvetila izraelské útoky na svého arabského souseda; několik analytiků, včetně Michaela Younga a publicisty deníku Haaretz Bena Samuelse , označilo nejnovější eskalaci za potenciálně revoluční. Situace připomíná léta syrské občanské války.

Možná si vzpomeneme, že během syrského konfliktu patřily íránské Revoluční gardy a Hizballáh spolu s Ruskem k hlavním silám bojujícím proti ISIS/Dá’iš a dalším extremistickým skupinám. Křesťanské komunity v Sýrii a Libanonu je proto považovaly za ochránce před džihádistickými organizacemi, které unášely jeptišky , útočily na kostely a terorizovaly náboženské menšiny. Novináři již v roce 2012 informovali, že libanonští křesťané často nacházeli stabilitu v oblastech kontrolovaných Hizballáhem, kde se na stěnách nacházely obrazy Hasana Nasralláha s ikonami Panny Marie.

Pro mnoho křesťanů dnes hrozbou, která přitahuje pozornost a ohrožuje jeptišky, nejsou wahhábističtí extremisté, ale izraelští osadníci a vojáci. Útoky na duchovní, vyhoštění , omezení bohoslužeb a vojenské operace postihující křesťanské komunity tak vyvolávají negativní reakci, kterou příznivci Tel Avivu dosud zřejmě podceňovali.

Měkká síla Izraele dlouhodobě nezávisí jen na vojenské síle a diplomatické podpoře, ale také na „morální legitimitě“ v očích západní veřejnosti.

Pokud budou současné trendy pokračovat, lze očekávat, že tato otázka získá na popularitě mezi katolíky, pravoslavnými křesťany a stále více i mezi protestanty. V USA by to mohlo dále prohloubit rozkoly v koalici MAGA. V celé Evropě a jinde na Západě by to mělo nadále oslabovat veřejnou podporu Izraele. Křesťanská otázka by se tak měla stát jednou z nejdůležitějších proměnných, které je třeba zvážit, a potenciálně by mohla podkopat jak americkou, tak izraelskou měkkou sílu.

Uriel Araujo,

PhD. v oboru antropologie, je sociální vědec specializující se na etnické a náboženské konflikty s rozsáhlým výzkumem geopolitické dynamiky a kulturních interakcí., nfoBRICS

Server vasevec.cz

x x x

Izraelci zabili v Libanonu devět civilistů

Dnes dopadly izraelské granáty na okres Masaken al-Shabiyah na východním okraji libanonského města Tyros. Civilní obrana oznámila devět zabitých civilistů. Dvacet osm dalších bylo zraněno, uvádí web Al Mayadeen. Pět zraněných bylo zachráněno z požárů, které bombardování zažehlo. Útoky se zaměřily na zhruba tucet okolních měst a uprchlických táborů. Al Mayadeen mezi cíli uvedla Wadi al-Kardali, Srfii, Ras al-Ain a Deir Kanun.

Podle deníku Al Mayadeen již v neděli  bombardování poškodilo památku světového dědictví UNESCO, uvedlo libanonské ministerstvo kultury. Tyros byl jedním z hlavních center starověké fénické civilizace a později důležitým městem Římské říše. Ve městě se nacházejí římské ruiny.

„Některé archeologické artefakty byly poškozeny, když na ně dopadly trosky, které se rozprostíraly po velké ploše a zničily mnoho prvků v oblasti, jako jsou sloupy, hlavice, základny sloupů a mozaiky,“ řekl Ali Badawi, regionální ředitel archeologických nalezišť.

Záchranné operační středisko libanonského ministerstva zdravotnictví v úterý oznámilo, že počet obětí od začátku další masivní války, tedy od 2. března do 8. června, vzrostl na 3 637, zatímco počet zraněných je 11 188.

Navzdory příměří, které Donald Trump vyhlásil 3. června, Izrael pokračuje v útocích na Libanon – jak v bombardování, tak v pozemních operacích. Postup Izraele vzbuzuje u americké administrativy znepokojení, protože negativně zasahuje do jednání s Teheránem.

 X X X

 Ján Slota uspel na súde, jeho korupčný prípad uznali za premlčaný. Odsudzujúci rozsudok zrušili a trestné stíhanie zastavili

Najvyšší súd urobil bodku v Slotovej kauze nepriamej korupcie, v ktorej mal vystupovať ako sprostredkovateľ úplatku pre sudcu.

Bývalý šéf národniarov Ján Slota dnes na Najvyššom súde dosiahol úspech vo svojej korupčnej kauze. Pôvodný odsudzujúci rozsudok mu zrušili a trestné stíhanie zastavili.

Jeho prípad v skratke znel asi takto: muž, ktorý spôsobil tragickú dopravnú nehodu, chcel od Jána Slotu, aby sprostredkoval odovzdanie úplatku sudcovi Pavlovi Polkovi, aby sa za ňu nedostal do väzenia. Prvý raz mal ešte v roku 2012 poslať cez Slotu 5-tisíc eur – v odvolacom konaní bola jeho kauza vrátená prvostupňovému súdu. V druhom prípade z konca roku 2017 alebo jari 2018 mal poslať cez Slotu 10-tisíc eur, vodič napokon vyviazol s podmienkou.

Slotovo konanie prvostupňový Špeciálizovaný trestný súd posúdil ako nepriamu korupciu a vymeral mu za to podmienečný trest. Prokurátor ale žiadal prekvalifikovať prípad na účastníctvo na zločine prijímaní úplatku, za čo pre neho chcel štyri roky väzenia.

Najvyšší súd ale pri dnešnom prejednaní odvolaní dospel k inému záveru: oba skutky by sa mali podľa neho posudzovať ako podplácanie. To ale pre Slotu v podstate znamená priaznivejšiu situáciu. Prvý skutok totiž pri takomto posúdení bol premlčaný už v okamihu, keď mu obvinenie vzniesli a druhý skutok vďaka vládnej novele Ficovej vlády je premlčaný v súčasnej dobe.

Ján Slota by mohol napriek premlčaniu požiadať, aby jeho kauzu súd aj tak posúdil. „V trestnom stíhaní sa bude pokračovať, ak obžalovaný vyhlási do troch dní odvtedy, čo mu bude uznesenie o zastavení trestného stíhania oznámené, že na prejednávaní veci trvá,“ poznamenal predseda senátu.

Slotov advokát tento scenár nepredpokladá. Bývalý politik na súd neprišiel, jeho zdravotný stav vo vyššom veku nie je dobrý.

Súdne pojednávanie sme pokryli aj v našej videoreportáži:

Z elity na dno

Ján Slota patrí bezpochyby k najkontroverznejším postavám modernej slovenskej politiky a jeho životný príbeh pripomína divokú horskú dráhu na trase moci, vplyvu a škandálov. Už jeho začiatky sprevádzali búrlivé tiene minulosti – podľa jednej správy ŠtB mal totiž počas krátkej emigrácie v ére socializmu vykrádať v Rakúsku autá. Po Nežnej revolúcii sa v ňom zobudil politický inštinkt. Hoci sa stal v poradí až štvrtým šéfom Slovenskej národnej strany (SNS), napokon jej s prehľadom šéfoval najdlhšie zo všetkých. Svoju moc navyše úspešne betónoval aj na regionálnej úrovni, keď z primátorskej stoličky 16 rokov kraľoval Žiline.

 X X X

RUSKO:  UKRAJINA  NENí  PŘIPRAVENA  NA  MÍR

Šéf Kremľa prekvapil slovami o Zelenskom: Môže podpísať mier. Potom prišla výhrada, ktorá mení všetko

Rusko môže ovládnuť Donbas a zároveň dosiahnuť mierovú dohodu s Ukrajinou. Novinárom na okraj Petrohradského medzinárodného ekonomického fóra (SPIEF) to povedal ruský prezident Vladimir Putin. Podľa agentúry Reuters zároveň vyhlásil, že americký prezident Donald Trump, ktorý sa snaží sprostredkovať mierové riešenie, požiadal Rusko o kompromis. Moskva je na takýto krok pripravená, no kompromis musí urobiť aj Kyjev, poznamenal šéf Kremľa. Ukrajina od februára 2022 vzdoruje ruskej invázii.

„Nemyslím si, že Kyjev je pripravený na kompromisy,“ povedal zároveň Putin. Prinútiť Kyjev k ústupkom by podľa neho mohol Trump, ktorého mierové návrhy ruský prezident považuje za možný základ mierovej dohody. Povedal tiež, že Európska únia nemôže byť sprostredkovateľom pri riešení konfliktu, ale môže pomôcť pri jeho hľadaní.

Prípadnú mierovú dohodu s Ruskom by podľa Putina mohol za Ukrajinu podpísať prezident Volodymyr Zelenskyj. Zároveň však opäť spochybnil legitimitu hlavy ukrajinského štátu, keď povedal, že otázku Zelenského prezidentstva by mali zodpovedať právnici. Rusko opakovane tvrdí, že Zelenského mandát vypršal v máji 2024, takže vo funkcii zostáva nelegitímne. Ukrajinské zákony však zakazujú konanie volieb počas vojnového stavu, ktorý krajina vyhlásila po tom, ako ju Rusko na Putinov rozkaz vo februári 2022 napadlo.

„Keď to bude aktuálne, nájdeme na Ukrajine tých, ktorí mierovú dohodu podpíšu,“ povedal Putin. „Dohodu podpíšeme s legitímnymi zástupcami, možno aj so Zelenským,“ uviedol.

Putin novinárom povedal, že Rusko má všetky zdroje potrebné na to, aby na Ukrajine dosiahlo svoje vojenské ciele. Uviedol tiež, že ruské jednotky postupujú. „Rusko na Ukrajine za posledné obdobie ovládlo 2440 štvorcových kilometrov,“ povedal. Poznamenal, že Luhanskú oblasť ruské sily plne kontrolujú, Doneckú oblasť ovládajú na 85 percent a obsadili 80 percent Záporožskej oblasti.

Agentúra AFP pritom v pondelok s odvolaním sa na vlastnú analýzu údajov poskytnutých americkým Inštitútom pre štúdium vojny (ISW) napísala, že Ukrajina v máji dobyla späť približne 282 štvorcových kilometrov, čím druhý mesiac po sebe zmenšila plochu územia okupovaného Ruskom. V apríli sa podľa AFP plocha územia ovládaného Moskvou – prvýkrát za dva a pol roka – zmenšila približne o 120 štvorcových kilometrov.

Putin s novinármi hovoril okrem iného o tom, že ukrajinská armáda sa potýka s katastrofálnym nedostatkom vojakov a že Ukrajina nemá strely s plochou dráhou letu ani ďalšie zbrane, ktoré má naopak Rusko k dispozícii. Zmienil sa aj o dronových útokoch, ktoré Ukrajina podniká v sebaobrane.

Kolíska ruského námorníctva dostala tvrdý úder. Video ukazuje drsnú devastáciu raketovej korvety aj nálety v Petrohrade.

„Musíme posilniť náš systém protivzdušnej obrany,“ povedal. „Bohužiaľ, niektoré ukrajinské drony ním do Ruska prenikajú,“ uviedol. Ukrajina v noci na stredu vyslala na Petrohrad, kde sa SPIEF koná, viacero bezpilotných lietadiel. Tie podľa ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasiahli v druhom najväčšom ruskom meste dôležité ciele vrátane petrohradského ropného terminálu.

Putin sa v rozhovore s novinármi na SPIEF vrátil aj k svojmu skoršiemu návrhu, aby prípadné rozhovory medzi Ruskom a Európou sprostredkoval bývalý nemecký kancelár Gerhard Schröder.

„Kto by mohol byť sprostredkovateľom rozhovorov medzi Ruskom a Európou, ak nie bývalý nemecký kancelár Schröder?“ položil si Putin otázku. „Nie je to môj priateľ, je to nemecký predstaviteľ,“ uviedol o 82-ročnom Schröderovi.

Samotný Schröder, ktorý je nielen v Nemecku pre svoje pôsobenie v ruských spoločnostiach vnímaný kontroverzne, pritom v minulosti Putina opakovane označil za svojho priateľa. Po ruskej invázii na Ukrajinu niekdajší kancelár odmietal odsúdiť agresiu Moskvy a kritizoval protiruské sankcie.

Vojnu na Ukrajine, ktorú Rusko označuje za špeciálnu vojenskú operáciu a ktorá je najväčším ozbrojeným konfliktom v Európe od konca druhej svetovej vojny, dnes Putin nazval lokálnou ukrajinskou krízou. Americko-izraelskú vojnu proti Iránu, ktorú prerušilo prímerie, naopak ruský prezident považuje za celosvetovú krízu. Moskva pritom opakovane hovorila o vojne na Ukrajine ako o existenčnom boji, v ktorom Rusko vzdoruje desiatkam západných krajín aj Severoatlantickej aliancii, ktoré podporujú Kyjev.

Putin láka Nemecko späť k ruskému plynu

Rusko je pripravené obnoviť dodávky plynu do Nemecka prostredníctvom plynovodu Nord Stream, povedal Putin. Podmorské plynovody Nord Stream 1 a Nord Stream 2 boli vážne poškodené v septembri 2022.

Putin naznačil, že akékoľvek obnovenie dodávok teraz závisí od Berlína. Povedal, že Nemecko sa musí rozhodnúť, či chce prostredníctvom Nord Streamu opäť odoberať ruský plyn.

Plynovod Nord Stream 1, ktorý privádzal plyn z Ruska do Nemecka, bol uvedený do prevádzky v roku 2011. Nord Stream 2 bol dokončený v roku 2021, jeho potrubím však plyn nikdy neprúdil. Pre ruskú inváziu na Ukrajinu vo februári 2022 nebol uvedený do komerčnej prevádzky. Obe potrubia boli poškodené výbuchom 26. septembra 2022. Plynovodom Nord Stream 1 v čase explózií plyn takisto neprúdil, čo Rusko vtedy zdôvodňovalo nevyhnutnou údržbou.

Petrohradské medzinárodné ekonomické fórum potrvá do 6. júna.

Putin môže zostať pri moci až do roku 2036. Teraz povedal, od čoho to závisí

Podľa šéfa Kremľa je príliš skoro hovoriť o tom, či bude v roku 2030 opäť kandidovať na post prezidenta.

Putin, ktorý je v Rusku pri moci už viac než štvrťstoročie, pripomenul, že ústava mu dáva možnosť znovu kandidovať v roku 2030. Na jar 2021 podpísal zmenu základného zákona, podľa ktorej môže zostať vo funkcii ďalšie dve šesťročné obdobia. Naposledy sa prezidentské voľby konali v roku 2024, podľa ústavy by tak Putin mohol Rusku vládnuť až do roku 2036.

„Len Boh vie, či mne aj vám… vydrží zdravie, aby sme sa dožili zajtrajška, pozajtrajška, a tým skôr či zdravie vydrží, aby sme mohli riešiť úlohy, ktoré pred nami stoja, a dosiahli ciele, ktoré si kladieme,“ povedal Putin v súvislosti s otázkami o jeho plánoch do budúcnosti.

Putin je vo funkcii ruského prezidenta od 31. decembra 1999 s výnimkou rokov 2008 až 2012, keď ho v Kremli vystriedal Dmitrij Medvedev a on bol premiérom.

X X X

Vlivná úřednice Cetlová končí na ministerstvu. S miliardářem Křetínským má syna.

Klára Cetlová na oficiální fotografii Ministerstva sravedlnosti Foto. MInisterstvo spravedlnosti

Jedna z nejvlivnějších úřednic v Česku Klára Cetlová končí ve funkci vrchní ředitelky sekce justiční Ministerstva spravedlnosti. S resortem byla spojena více než deset let a patřila k několika málo vysokým úředníkům, kteří na ministerstvu zůstali navzdory střídání ministrů i vlád. České justici to potvrdil mluvčí resortu Vladimír Řepka.

„Klára Cetlová spojila významnou část své profesní dráhy s Ministerstvem spravedlnosti a po mnoho let se podílela na fungování klíčových agend resortu. Děkuji jí za její odbornost, nasazení a dlouholetou službu státu. Její rozhodnutí respektuji a do další životní etapy jí přeji mnoho osobní i pracovní spokojenosti a úspěchů,“ řekl České justici ministr spravedlnosti Jeroným Tejc.

Klára Cetlová na ministerstvu působila přes 10 let .

Cetlová má syna s miliardářem a vlastníkem Energetického a průmyslového holdingu (EPH) Danielem Křetínským. Ten jiné děti nemá. Po Cetlové měl vztah s dcerou zesnulého miliardáře Petra Kellnera Annou. Podle informací České justice se Cetlová právě kvůli studiím Křetínského ml. chystá odstěhovat do zahraničí. Vedením sekce bude od 1. července pověřena šéfka odboru dohledu a kárné agendy Kateřina Skalková. „Vrchní ředitelka sekce justiční Klára Cetlová požádala o ukončení služebního poměru ke dni 30. června 2026. Po více než jedenácti letech působení na Ministerstvu spravedlnosti a celkem šestadvaceti letech ve státní správě se tak rozhodla věnovat čas rodině a osobním projektům,“ uvedl mluvčí Řepka. Skalková je podle něj dlouholetá ředitelka odboru dohledu a kárné agendy. „Díky svým odborným zkušenostem a dlouholeté praxi v resortu zajistí kontinuitu řízení sekce a jejích agend,“ dodal Řepka.

Na ministerstvu působila od éry Pelikána

Cetlová přišla na Ministerstvo spravedlnosti v roce 2014 z Ministerstva financí společně s tehdejším náměstkem a pozdějším ministrem spravedlnosti Robertem Pelikánem. Nejprve zastávala funkci vrchní ředitelky justiční sekce, následně byla zástupkyní náměstka sekce justiční a legislativní a od roku 2019 vedla sekci dohledu a justice. Předsedové soudů si spolupráci s ní vždy pochvalovali, oblíbená byla i většiny zaměstnanců.

Cetová měla většinou času na starosti dohledovou agendu. zde na návštěvě věznice.

Před příchodem do justice působila řadu let na Ministerstvu financí a Komisi pro cenné papíry. Byla rovněž členkou rozkladové komise České národní banky a správní rady Fondu pojištění vkladů.

Patřila k nejstabilnějším tvářím resortu

Zatímco ministři se střídali, Cetlová zůstávala. Podílela se na přípravě legislativních změn, digitalizačních projektů i na fungování soudní soustavy.

Mediálně zůstávala v pozadí. Jediný rozhovor poskytla České justici v roce 2019. „Důležitější než dohled je metodická činnost. Ta represivní fáze už znamená, že dáváte pokuty a berete razítka. To už je vlastně konec. Měli bychom odstranit výkladové nejasnosti a nastavit standardy pro to, jak by měly vypadat znalecké posudky,“ uvedla tehdy ke kontrole činnosti znalců. Jejich prohřešky chce řešit i ministr jeroným Tejc.

Její jméno zaznělo i v souvislosti s kauzou IKEM

Pozornost médií vzbudila také v roce 2025. Ministerstvo spravedlnosti tehdy potvrdilo, že byla vyloučena z projednávání podnětu souvisejícího s kauzou IKEM.

Případ se týká mimo jiné bývalého zástupce ředitele IKEM Jiřího Malého. Podle informací České justice má Cetlová s Malým osobní vztah. Ani jeden z nich se ale k soukromým záležitostem veřejně nevyjadřuje.

Podnět zpochybňoval postup, kdy se případem zabývala Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). V kauze byli obžalováni bývalý ředitel IKEM Michal Stiborek, jeho někdejší zástupce Jiří Malý a vedoucí IT odboru Petr Raška. Podle tehdejších informací měla Cetlová v minulosti v souvislosti s případem podávat vysvětlení, což mohlo být jedním z důvodů jejího vyloučení. Eva Paseková

 X X X

Richter vybuchol, Gašpar hrozí ďalšími žalobami. Michal Fico je reálny konateľ, bráni Smer premiérovho syna.

„Na základe akého kľúča vy ste došli na to, že pán Michal Fico je platený zo štátnych peňazí?“ pýta sa generálny manažér strany. Smer pritom do Agentúry Smer len v priebehu dvoch rokov nalial 5,6 milióna eur.

Poslanci Smeru mimoriadne podráždene reagovali na zistenie Aktuality.sk, že premiérov syn Michal Fico inkasoval desaťtisíce eur z peňazí, ktoré ich strana získala od štátu.

Šéf poslaneckého klubu strany Ján Richter dnes po našich otázkach vybuchol a na novinárov Aktuality.sk slovne zaútočil, podpredseda parlamentu Tibor Gašpar zasa portálu hrozí žalobami. Generálny manažér Smeru Marián Saloň však potvrdil, že syn predsedu vlády od straníckej eseročky poberá odmeny za svoju prácu.

Podvodný, protivládny plátok

Aktuality.sk dnes napísali, že Michal Fico mohol vďaka Smeru za dva roky zarobiť už viac ako 100-tisíc eur. Michal Fico je konateľom firmy Agentúra Smer, ktorej jediným majiteľom je politický subjekt Roberta Fica.

Podľa účtovnej závierky spoločnosti bola v minulom roku Michalovi Ficovi vyplatená odmena 60-tisíc eur, čo predstavuje 5000 eur za mesiac. Strana Smer na naše otázky, ktoré sme adresovali tlačovému oddeleniu, nereagovala.

Urobili tak až poslanci Smeru po konkrétnych otázkach. „Poslanci nášho klubu váš plátok nečítajú, bolo by zbytočné sa rozčuľovať, vy ste jeden podvodný, protivládny plátok,“ rozhorčene odpovedal Ján Richter. Emotívne odpovedal aj Tibor Gašpar. „Čakáte asi Aktuality na to, že prídu ďalšie žaloby a potom sa ukľudníte. Vy ste opozičná politická strana, nie ste objektívne médium,“ povedal.

 X X X

Výbuch nad Karpatmi vystrašil celé okolie. Najväčší meteoritický dážď Európy dopadol len kúsok od Slovenska

Pred 160 rokmi otriasol Karpatmi mohutný výbuch, ktorý si miestni obyvatelia najskôr nevedeli vysvetliť. Nad obcou Kňahyňa na dnešnej Zakarpatskej Ukrajine, len niekoľko kilometrov od slovenských hraníc, sa 9. júna 1866 rozpadol obrovský meteoroid. Na zem následne dopadlo viac ako tisíc úlomkov a vznikol tak najväčší zdokumentovaný meteoritický dážď v novodobej histórii Európy.

Búrka väčšia než kontinenty: Extrémny živel obopol celý Saturn

Búrka, ktorá je mimo ľudské chápanie, sa na Saturne objavuje raz za 30 rokov. Keď prepukne, dokáže obopnúť významnú časť planéty a z vesmíru vyzerá ako obrovská svetlá jazva v atmosfére. / Zdroj: NASA Goddard

Meteorit známy pod názvom Kňahyňa explodoval približne 40 kilometrov nad zemou. Najväčší nájdený kus vážil takmer 280 kilogramov a dodnes patrí medzi najcennejšie exponáty vo viedenských zbierkach. Vedci ho zaradili medzi kamenné meteority typu chondrit, ktoré patria k najstarším telesám v Slnečnej sústave. Celková hmotnosť nájdených úlomkov presiahla 500 kilogramov, pripomína web Espreso TV.

Práve atmosféra zabránila katastrofe. Ak by sa teleso nerozpadlo vo vysokej výške a dopadlo na zem v celku, následky by mohli byť ničivé. Odborníci odhadujú, že energia nárazu by sa mohla pohybovať na úrovni niekoľkých kiloton TNT, čo by znamenalo vznik rozsiahleho krátera a vážne škody v okolí dopadu.

Téma je aktuálna aj dnes. Už 12. júna preletí v relatívnej blízkosti Zeme asteroid 530520 (2011 LT17), ktorého rozmery sa odhadujú na desiatky až stovky metrov. Podľa odborníkov nehrozí zrážka s našou planétou, ide však o takzvaný potenciálne nebezpečný objekt, ktorý je pod neustálym dohľadom astronómov.

Ešte väčšiu pozornosť vzbudzuje asteroid Apophis. Teleso s priemerom približne 340 metrov sa v apríli 2029 priblíži k Zemi na vzdialenosť menšiu, než v akej obiehajú niektoré telekomunikačné satelity. Súčasné výpočty vylučujú jeho náraz do Zeme, no vedci budú jeho dráhu pozorne sledovať aj v ďalších rokoch.

Unikátne nebeské divadlo: Meteorický roj dosiahne svoj vrchol

Meteorický roj Perzeidy dosiahne svoj vrchol 12. augusta. Tento rok sú najlepšie podmienky na pozorovanie, keďže sa očakáva jasná až polooblačná obloha. Meteory budú padať celú noc, no najviac ich bude padať nad ránom. Pozrite si video, v ktorom fotograf a milovník astronómie Petr Horálek vysvetľuje, ako najlepšie zachytiť meteorický roj na fotoaparát. Zdroj videa: Petr Horálek / Zdroj: Archívne video.

Príbeh meteoritu Kňahyňa tak nie je len zaujímavosťou z histórie. Je pripomienkou, že Zem sa neustále pohybuje v prostredí plnom asteroidov a meteoroidov. Väčšinu z nich bezpečne zachytí atmosféra, no občas sa objaví teleso, ktoré nám pripomenie, že vesmír dokáže byť fascinujúci aj nebezpečný zároveň.

X X X

Slovensko čaká plynový zlom. Ruský zdroj má skončiť, náhrada môže Slovákom priniesť účet za stovky miliónov eur.

Poradí si Slovensko aj bez ruského plynu? Stopka pre surovinu, ktorú nám stále vo veľkom dodáva energetický gigant Gazprom, sa už nezadržateľne blíži. Ako sme na tento scenár pripravení sa ukáže už na jeseň budúceho roka. Vtedy totiž začne platiť európske nariadenie, ktoré vytlačí z trhu ruský plyn, na ktorého dodávky sme sa spoliehali desaťročia. Najväčší dodávateľ energií na Slovensku, SPP, hovorí, že rokuje s desiatkami distribútorov.

Ako to vyzerá s plynom na Slovenku?

Existujúca zmluva s ruským podnikom je platná až do roku 2034 – teda ďalších sedem rokov po tom, ako začne platiť plán RePowerEU (ten počíta s úplným odstrihnutím sa od komodít, ktoré predáva Moskva). Slovenskí plynári už medzičasom stihli informovať o tom, že dlhodobý kontrakt s Gazpromom sa im podarilo upraviť. Zatiaľ vieme len to, že má ísť o zosúladenie dohody s európskymi pravidlami. Dodatok k zmluve tiež štátnej firme prakticky otvoril priestor na to, aby ešte pred zákazom využila ruský plyn v čo najväčšom rozsahu, keďže ho sama označuje za aktuálne cenovo najkonkurencieschopnejší zdroj.

Stále tak platí, že najviac tejto kľúčovej suroviny, od ktorej je krajina závislá, odoberáme cez maďarsko-slovenské prepojenie Balassagyarmat – Veľké Zlievce. Práve táto trasa sa po zastavení ukrajinského tranzitu na začiatku roku 2025 stala hlavným kanálom, cez ktorý sa na Slovensko dostáva plyn z východu.

Napriek tlaku Bruselu ho pritom nie je málo. Len za apríl a máj k nám cez tento bod pritieklo približne 563 miliónov kubických metrov plynu. Od začiatku tohto roka je to viac ako miliarda kubických metrov. Pre lepšiu predstavu – podľa čísel Európskej siete prevádzkovateľov prepravných sietí pre plyn (ENTSOG), za celý minulý rok to bolo asi 2,64 miliardy kubických metrov.

V roku 2025 pritom platilo, že približne len 33 percent z dodávok plynu, ktorý nakúpilo SPP, pochádzalo z Ruska. Zvyšok bol kupovaný z iných zdrojov – išlo napríklad o spoločnosti BP, ExxonMobil, Shell, RWE alebo Eni. V tejto súvislosti sa predseda predstavenstva plynárov Juraj Ondris pochválil, že spoločnosť už v minulom roku zvládla zmenu dodávateľských trás po ukončení preprevy cez územie Ukrajiny. Dodal tiež, že stále pokračujú aj v prípravách na dlhodobé fungovanie bez ruského plynu.

„Hlavnou úlohou SPP ako garanta energetickej bezpečnosti na Slovensku je zabezpečiť dostatočný objem zemného plynu za čo najlepšie ceny aj po vstupe zákazu dodávok ruského zemného plynu do Európy. A my samozrejme túto svoju povinnosť splníme. Na druhej strane, dlhodobo hovoríme, že cenovo najvýhodnejšie sú pre nás dodávky ruského zemného plynu. Ukončenie jeho dovozu si tak môže vyžiadať vyššie dodatočné náklady, ktoré budú musieť znášať nielen slovenskí odberatelia. Tieto zvýšené náklady môžu len na Slovensku dosiahnuť výšku stoviek miliónov eur hlavne v dôsledku vyšších nákladov na zaistenie prepravnej kapacity, ale aj v závislosti od rastu ceny samotnej komodity vplyvom vyradenia jedného dôležitého energetického zdroja z energetického mixu Európskej únie,“ povedal pre Pravdu hovorca SPP Ondrej Šebesta.

Odkiaľ budeme mať plyn?

Pre Slovensko, ktoré patrí medzi výrazne plynofikované krajiny – plynovú prípojku má podľa sčítania 67,9 percenta domov a plyn ako hlavný zdroj vykurovania využíva 66,2 percenta bytov – sa blíži kľúčové obdobie. V lete sa totiž začína s plnením zásobníkov. Tie sú podľa európskej databázy AGSI aktuálne naplnené na niečo vyše 32 percent.

SPP očakáva, že objem plynu v jej zásobníkoch pred zimou 2026/2027 presiahne 17,5 terawatthodiny (TWh), podobne ako po minulé roky. Ide o objem, ktorý zodpovedá približne 1,6 až 1,7 miliardy kubických metrov. Otázkou zostáva, z akých zdrojov budeme zásobníky plniť na jeseň budúceho roka, kedy by do Európy nemal pritekať už ani kubík východnej suroviny. „V súčasnosti rokujeme o dodávkach plynu na Slovensko od začiatku platnosti nariadenia RePowerEU od 4. štvrťroka 2027 s ďalšími dodávateľmi či producentmi plynu. Ide o približne tridsiatku spoločností,“ vyjadrila sa spoločnosť SPP.

Pravidlá Európskej únie (EÚ) totiž určujú, že členské štáty musia ukončiť dovoz ruského LNG už do konca tohto roka a plyn cez potrubie môže, v prípade problémov s plnením zásobníkov neruským plynom, tiecť až do 1. novembra budúceho roka.

To však neznamená, že Gazprom má nahradiť len jeden nový dodávateľ. Skôr pôjde o skladačku viacerých trás a zdrojov. Podľa zdrojov agentúry Reuters SPP skúma možnosti dovozu LNG najmä cez Poľsko a Nemecko, ale aj cez Taliansko. V praxi by to znamenalo, že časť plynu by sa na Slovensko nedostávala potrubím priamo od producenta, ale najskôr loďami do európskych LNG terminálov, kde sa skvapalnený plyn opäť premení na plynné skupenstvo a následne sa prepraví európskou sieťou ďalej do vnútrozemia.

„Môžeme potvrdiť, že vzhľadom na zákaz dovozu ruských fosílnych palív od 4. štvrťroku 2027 už dlhšie rokujeme s tridsiatkou najvýznamnejších svetových dodávateľov a producentov zemného plynu. Ide o spoločnosti, ktoré majú väčšinou globálne aktivity, ale regióny ktoré nás logicky zaujímajú sú Európa, blízky východ a USA. V tomto prípade hovoríme najmä o dodávkach skvaplaneného zemného plynu LNG. Čo sa týka prípadných dodávok potrubného zemného plynu, ktorý rovnako chceme mať v našom portfóliu, zoznam dodávateľov je prirodzene vzhľadom na možnosti, ktoré ponúka európsky prepravný systém výrazne nižší,“ priblížil Šebesta.

Poľská trasa by sa opierala najmä o terminál v Świnoujście pri Baltskom mori, ktorý má ročnú kapacitu viac ako osem miliárd kubických metrov plynu. Nemecko po ruskej invázii na Ukrajinu zrýchlilo výstavbu vlastných LNG brán a dnes má k dispozícii viacero plávajúcich terminálov na severe krajiny. Talianska cesta by zasa mohla využívať tamojšie LNG terminály a južné prepojenia na európsku sieť. Pre Slovensko je však pri všetkých týchto možnostiach rozhodujúce nielen to, či sa plyn v Európe dá fyzicky zohnať, ale aj to, či bude mať SPP rezervované kapacity v termináloch a na potrubiach, ktorými sa komodita dostane až k slovenským odberateľom.

Výhodou takéhoto modelu je menšia závislosť od jedného dodávateľa. Nevýhodou je zložitejšia logistika a menej stabilná cena. Ruský plyn bol pre Slovensko dlhé roky výhodný najmä preto, že prichádzal cez existujúcu infraštruktúru a na základe dlhodobého kontraktu. LNG je pružnejšie, no zároveň oň súťažia viaceré európske krajiny aj ázijskí odberatelia. Dopyt po tejto surovine vzrástol aj po vypuknutí vojny na Blízkom východe, ktorú odštartoval vojenský útok USA na Irán. Katar, jeden z hlavných dodávateľov skvapalneného plynu do Európy, takmer zastavil jeho export pre rozsiahle poškodenie plynárenskej infraštruktúry.

Do hľadania náhradných zdrojov vstupuje aj politická linka smerom na Kaukaz. Minister životného prostredia a vicepremiér Tomáš Taraba (nominant SNS) v rozhovore pre azerbajdžanskú agentúru Report.az povedal, že Slovensko rokuje s Azerbajdžanom o uzavretí dlhodobého kontraktu na dodávky plynu najmenej na desať rokov. „Slovensko chce diverzifikovať svoje dodávky energií a Azerbajdžan je pre nás veľmi spoľahlivý partner,“ povedal.

Z vyjadrení ministra však zároveň vyplýva, že samotná dohoda o nákupe plynu ešte nerieši najťažšiu časť problému. „Otázkou je, ako dostať energetické zdroje do strednej Európy,“ povedal Taraba. Podľa neho sa v súčasnosti diskutuje o tom, ktoré plynovody by sa dali využiť a v akých objemoch.

Spolupráca s Maďarskom?

Slovenská vláda ešte na konci apríla podala žalobu na Súdny dvor Európskej únie proti spomínanému nariadeniu, ktoré má postupne ukončiť dovoz ruského zemného plynu a pripraviť aj koniec dovozu ruskej ropy. Kabinet totiž argumentuje tým, že ide o rozhodnutie so sankčným charakterom, pri ktorom mala byť potrebná jednomyseľnosť členských štátov.

„Žalobu podávame preto, že spochybňujeme právny základ, na ktorom bolo toto rozhodnutie prijaté. Nariadenie bolo schválené ako opatrenie obchodnej politiky kvalifikovanou väčšinou, hoci podľa jeho povahy ide o rozhodnutie so sankčnými prvkami v oblasti zahraničnej a bezpečnostnej politiky, kde sa vyžaduje jednomyseľnosť členských štátov,“ uviedol minister spravodlivosti Boris Susko (Smer). Jeho rezort zároveň tvrdí, že zákaz môže mať dosah na ceny plynu, bezpečnosť dodávok aj na platné dlhodobé kontrakty.

Najbližším spojencom Slovenska v boji o energie z ruska pritom bola dlhodobo Budapešť, ktorá pod vedením niekdajšieho premiéra Viktora Orbána odmietala rýchle odstrihnutie sa EÚ od ruských energií. Orbánova vláda rovnako hovorila, že krajiny bez prístupu k moru nemajú rovnaké možnosti ako štáty s prístavmi a LNG terminálmi.

Po maďarských voľbách sa však situácia skomplikovala. Nový premiér Péter Magyar síce mení tón Budapešti voči Bruselu a Moskve, no pri energiách nehovorí o rýchlom rozchode s Ruskom. Pred voľbami, ale aj tesne po nich, vyhlasoval, že Maďarsko bude hľadať najlacnejšie zdroje energie, a nevylúčil ani Rusko. V nedávnom rozhovore pre poľský denník Rzeczpospolita dokonca povedal, že po skončení vojny na Ukrajine sa Európa podľa neho aspoň čiastočne vráti k nákupu ruského plynu, pretože je lacnejší.

Magyar pritom spochybňuje najmä cenu alternatívnych trás. „Skvapalnený zemný plyn, ktorý sa prepravuje cez Baltské more, Poľsko a Slovensko, je pritom výrazne drahší než plyn dovážaný z Rumunska, Ruska alebo Rakúska,“ vyjadril sa čerstvý premiér našich južných susedov.

X X X

 Zelenskyj o liste Putinovi: Dosiahol som výsledok, ktorý som potreboval.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyhlásil, že v priebehu jedného mesiaca poslal viacero listov rôznym inštitúciám a krajinám. Jeden z nich adresoval aj ruskému lídrovi Vladimirovi Putinovi a podľa vlastných slov ním dosiahol výsledok, ktorý potreboval.

Fire Point stojí aj za vývojom rakety FP-5 Flamingo, ktorá sa už viackrát podieľala na úderoch proti cieľom na území Ruska. / Zdroj: CEO/CTO Fire Point Iryna Terechová / @iraterekh

Zelenskyj to povedal počas spoločnej tlačovej konferencie s lídrami severských a pobaltských krajín v Tallinne, informovala Ukrajinska pravda. „Počas jedného mesiaca som poslal niekoľko listov s rôznymi cieľmi rôznym inštitúciám, počnúc EÚ, Spojenými štátmi, Bielym domom a Kongresom, a tiež Putinovi,“ uviedol ukrajinský prezident.

V prípade Spojených štátov sa podľa Zelenského snažil presmerovať časť pozornosti z Blízkeho východu späť na Ukrajinu. Zdôraznil, že Ukrajina potrebuje najmä protibalistické rakety. „Nemôžem vám povedať všetky podrobnosti, ale verím, že môj národ potrebuje veľa protibalistických rakiet. Výsledok som dosiahol a nebudem zdieľať jeho detaily,“ povedal.

K listu adresovanému Putinovi Zelenskyj uviedol len to, že mal konkrétny cieľ. „Mal som cieľ, keď som posielal list Putinovi, a myslím si, že som dosiahol výsledok, ktorý som potreboval,“ vyhlásil. Nekonkretizoval však, aký výsledok mal na mysli.

Ukrajinska pravda pripomenula, že Zelenskyj koncom mája poslal list americkému prezidentovi Donaldovi Trumpovi, v ktorom varoval pred rastúcim nedostatkom systémov protivzdušnej obrany na Ukrajine, najmä prostriedkov na boj proti balistickým raketám.

V otvorenom liste zverejnenom 4. júna Zelenskyj navrhol Putinovi, aby určil dátum stretnutia o ukončení vojny. Zároveň vyzval, aby sa na rokovaniach medzi Ruskom a Ukrajinou zúčastnili aj Európa a Spojené štáty. Putin 5. júna uviedol, že otvorený list čítal, no „nevidí zmysel v uskutočnení stretnutia“. Zelenskyj neskôr vysvetlil, že list zverejnil preto, aby prinútil Putina reagovať, keďže Ukrajina má podľa neho obmedzené možnosti vysielať signály smerom k Rusku.

Ukrajinskí experti majú pomôcť Európe proti dronom

Ukrajina je pripravená vyslať svojich špecialistov na boj proti dronom do európskych krajín, ktoré ohrozujú bezpilotné lietadlá, vyhlásil dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v estónskej metropole Tallinn. Pobaltie a Fínsko v posledných mesiacoch opakovane čelili incidentom, keď do ich vzdušného priestoru vleteli ukrajinské drony, pôvodne útočiace na ciele v Rusku.

Zrútenie dvoch ukrajinských dronov 7. mája pri lotyšskom meste Rēzekne sa stalo príčinou pádu lotyšskej vlády, pripomenul server BBC News.

„Ukrajina bude naďalej odpovedať na akékoľvek útoky Ruska a uplatňovať svoje spravodlivé sankcie dlhého doletu,“ vyhlásil Zelenskyj na tlačovej konferencii so svojím estónskym náprotivkom Alarom Karisom. Za „sankcie dlhého doletu“ označuje Kyjev útoky v hĺbke Ruska, ktoré už piatym rokom vedie vojnu proti Ukrajine.

Zelenskyj predpokladá, že incidenty s ukrajinskými dronmi nad Pobaltím spôsobili ruské systémy rádioelektronického boja, ktoré mohli drony zmiasť a odkloniť od cieľov v Rusku. Súčasne sa Moskva podľa neho snaží skaliť vzťahy medzi európskymi spojencami. Ukrajinský prezident vyjadril ochotu vyslať do európskych krajín ukrajinských expertov, ktorí by pomohli v boji proti dronom, a to rovnako, ako Kyjev na jar vyslal expertov na Blízky východ, aby pomohli čeliť hrozbe dronov z Iránu.

„Je to rýchle a efektívne riešenie. Na Blízkom východe to fungovalo. Sme teraz pripravení urobiť to isté voči našim najbližším partnerom v Európe. Môžeme konať vďaka dohode o dronoch. Sme pripravení vyslať naše expertné skupiny,“ povedal Zelenskyj podľa estónskeho serveru Delfi.

Ukrajina smeruje nezvratne do NATO a EÚ

Prezident Karis zdôraznil nevyhnutnosť urýchliť rokovania o vstupe Ukrajiny do Európskej únie. „Pripojenie Ukrajiny predstavuje pre Európu a celý euroatlantický priestor možnosť stať sa silnejšími,“ povedal. „Posledné mesiace priblížili vojnu aj k nám. Musíme posilniť pripravenosť spoločnosti a odolnosť celej Európy a demokratického sveta,“ zdôraznil prezident, podľa ktorého sa Estonsko a celý demokratický svet môžu od Ukrajiny učiť, pokiaľ ide o skúsenosti z vojny, z rýchleho rozvoja obranného priemyslu a z fungovania ekonomiky vo vojnových podmienkach.

V Tallinne sa dnes konal summit pobaltských a severských krajín, ktoré podporujú Ukrajinu v obrane pred ruskou agresiou. Predstavitelia ôsmich severských a pobaltských krajín – Švédska, Nórska, Fínska, Dánska, Islandu, Litvy, Lotyšska a Estónska – v spoločnom vyhlásení vyjadrili podporu „nezvratnej ceste“ Ukrajiny do NATO a tiež čo najrýchlejšiemu vstupu Ukrajiny do Európskej únie, uviedla agentúra AFP.

Predstavitelia ôsmich severských a pobaltských krajín privítali pokrok, ktorý Kyjev dosiahol na ceste k európskej integrácii, a vyzvali na neodkladné otvorenie všetkých vyjednávacích kapitol ešte v júni až júli. Podľa nich by pristúpenie Ukrajiny k EÚ bolo jednou z „kľúčových bezpečnostných záruk pre Ukrajinu aj Európu“.

Na okraj summitu podpísali nový lotyšský premiér Andris Kulbergs a prezident Zelenskyj dohodu o obrannej spolupráci, ktorá Lotyšsku poskytuje prístup k ukrajinským odborným znalostiam pri obrane pred útokmi dronov.

Francúzsky prezident Emmanuel Macron, ktorý sa na summite zúčastnil prostredníctvom videokonferencie, opakovane uistil o „neustávajúcom záväzku“ Francúzska prostredníctvom jeho vojenskej prítomnosti vo východnej Európe.

V pondelok zostrelili francúzske stíhačky Rafale umiestnené v pobaltských štátoch dron letiaci nad lotyšským územím, pripomenula AFP.

X X X

Zůnovo ministerstvo chce snížit maximální počet vojáků na misích východního křídla NATO o pětinu

Česká republika nehodlá zachovat stávající úroveň obrany východního křídla Severoatlantické aliance. Pro další dva roky plánuje o pětinu snížit maximální počet vojáků, které by dala k dispozici. Plyne to z neveřejného materiálu ministerstva obrany, jejž iROZHLAS.cz získal. Resort řídí ministr Jaromír Zůna (za SPD). Ministerstvo naopak hodlá navýšit počet vojáků pro potřeby celé Aliance a posílit Bojové uskupení Evropské unie.

„Pokračující vojenská agrese Ruska proti Ukrajině ohrožuje bezpečnost a stabilitu celé Evropy, (…), oproti předchozímu mandátu je navrhováno navýšení počtu nasazených příslušníků Armády ČR na východní hranici NATO až do 2000 osob (navýšení o 800 vojáků).“

 Takto v červnu 2024 argumentoval resort obrany pod vedením tehdejší ministryně Jany Černochové (ODS), proč je na následující dva roky připravený vyztužit východní křídlo Aliance. Z jeho devíti států čtyři sousedí s Ruskem, jeden s jeho spojencem Běloruskem a tři sdílí hranici s napadenou Ukrajinou. Parlament zmíněný návrh schválil.

Předsunuté útvary na východním cípu NATO představují nástroj Aliance pro odstrašení Moskvy. Výše zmíněný mandát českých vojáků se pomalu chýlí ke konci, resort proto chystá nové rozložení sil na roky 2027 a 2028. A z jeho plánů plyne, že horní strop pro nasazení příslušníků tuzemské armády na východní hranici Aliance se má znatelně snížit.

‚Všude se škrtá‘

„Navrhuje se působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v rámci posílení obrany východní hranice NATO ve Finsku, v Estonsku, Lotyšsku, Litvě, Polsku, na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku v celkovém počtu do 1 600 osob (snížení o 400 vojáků, pozn. red.),“ uvádí materiál, jejž redakce získala.

Proč na nejzranitelnějším místě Aliance ministerstvo hodlá ze stávajícího maximálně možného nasazení sil slevit o pětinu, není jasné. Resort to nyní nevysvětlil. „Materiál týkající se těchto dotazů je v připomínkovém řízení, vláda jej ještě neschválila. Aktuálně není možné se k jeho obsahu vyjadřovat,“ sdělil redakci mluvčí resortu Petr Pešek.

Bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý | Foto: Agáta Nezbedová | Zdroj: Český rozhlas

Po vydání článku zastihl Radiožurnál ministra Zůnu na pracovní cestě v Berlíně. Šéf resortu tvrdil, že o změnu nejde. „To vůbec nesouvisí s tím, že bychom snižovali naši angažovanost v zajišťování obrany východní hranice aliance. Pro nás je to stále absolutní priorita,“ uvedl. Podle něj byl vždy horní limit vyšší než realita, aby se v případě potřeby NATO mohl počet vojáků do onoho maxima doplnit. Jak ale stojí výše, tento strop má být nově o pětinu nižší.

Server iROZHLAS.cz pod zárukou anonymity mluvil s člověkem z bezpečnostně-obranné komunity, který do příprav zmíněných plánů viděl. A ten se odvolává na finanční stránku věci. „Je to součást celkového trendu ke snižování nákladů. Všude se škrtá,“ vysvětlil muž, který se v dané oblasti pohybuje prakticky celý profesní život.

Redakce chystané změny z dílny Zůnova ministerstva nechala okomentovat i bývalého náčelníka generálního štábu Jiřího Šedivého, který roli prvního muže armády plnil v letech 1998 až 2002. A ten si poklesu všímá. „Podíval jsem se na vyčlenění sil a prostředků na zahraniční mise. Z mého pohledu bych posílil účast na posílení východního křídla NATO,“ uvedl.

Reálný počet vojáků je mnohem menší

V tuto chvíli není jasné, jak se snížení maximálního počtu vojáků promítne do toho, kolik jich na východním cípu NATO bude skutečně sloužit. Ani stávající dvoutisícová hranice není zdaleka naplněna. K minulému měsíci působilo na Slovensku 172, v Polsku 110, v Litvě 92 a v Lotyšsku 53 příslušníků tuzemské armády. Nyní jich tam slouží podle vyjádření mluvčího obrany Peška celkem zhruba 700.

 Na Slovensku je vysazena mechanizovaná jednotka s podpůrnými prvky, v Polsku je zase umístěn vrtulníkový útvar na podporu tamější protivzdušné obrany. V Lotyšsku působí ženijní jednotka a v Litvě je aliančním silám k dispozici průzkumný útvar. Ve zbylých pěti zemích východního křídla NATO Česko vojáky nemá.

„Finsko, Estonsko, Maďarsko, Rumunsko a Bulharsko jsou v návrhu zahrnuty za účelem zajištění dostatečné flexibility pro případ potřeby manévru silami v reakci na eventuální ohrožení, možnosti zapojit se do společných aktivit a iniciativ, případně vojenských struktur se zeměmi na východním křídle Aliance,“ uvádí k tomu materiál.

Do roku 2022 byly k odstrašení Ruska před možnou invazí do zemí Aliance zformované „jen“ čtyři mnohonárodní bojové skupiny, po útoku na Ukrajinu se vytvořily další na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku. Ve Finsku z aliančních zemí zatím vypomáhá pouze Švédsko. Bojová uskupení na východním cípu NATO čítají kolem 25 tisíc vojáků.

Česko ukončuje vojenskou podporu Haagu

Ministerstvo obrany podle nových plánů hodlá dále ubírat silám týkajících se Ukrajiny. Maximální počet jejích vojáků a příslušníků armád států NATO za účelem výcviku ukrajinských vojáků na nadcházející dva roky se má razantně propadnout, ze stávající horní hranice 800 osob má klesnout na 100.

„Vzhledem k požadavkům Ozbrojených sil Ukrajiny plynoucích mj. z nedostatku nových vojáků došlo v roce 2024 k postupnému omezování výcviku mechanizovaných a pěších jednotek na území České republiky. V květnu 2026 se výcvik ukrajinských vojáků na území České republiky nekonal,“ vysvětluje v materiálu pokles obrana.

Loni a letos bylo Mezinárodnímu trestnímu soudu v Haagu pro účely vyšetřování možných ruských válečných zločinů na Ukrajině k dispozici 15 vojáků. I to se změní. „Materiál neobsahuje pokračování podpory Mezinárodního trestního soudu v Haagu při vyšetřování údajných zločinů podle mezinárodního práva spáchaných v souvislosti s ruskou agresí vůči Ukrajině,“ stojí v dokumentu.

11 tisíc vojáků pro celkové potřeby NATO

Další vysazení českých vojáků v zahraničí

Materiál ministerstva obrany počítá i s dalším využitím českých vojáků v zahraničí i s nasazením zahraničních sil na českém území v letech 2027 a 2028. Server iROZHLAS.cz vybírá některé z nich.

• mnohonárodní prapor radiační, chemické a biologické ochrany NATO v celkovém počtu do 400 osob od 1. července 2027 do 30. června 2028
• Spojenecké síly rychlé reakce NATO v celkovém počtu do 300 osob od 1. července 2027 do 30. června 2028 
• výcvik a poradenství v Keni v celkovém počtu do 50 osob od 1. ledna 2027 do 31. prosince 2028
• pobyt ozbrojených sil států Organizace Severoatlantické smlouvy na území České republiky v celkovém počtu do 2000 osob, a to na dobu od 1. ledna 2027 do 31. prosince 2028
• pobyt ozbrojených sil států Evropské unie na území České republiky za účelem doplnění V4 EU BG v celkovém počtu do 1000 osob na dobu od 1. ledna 2028 do 31. prosince 2028

Ministerstvo obrany naopak hodlá v případě potřeby uvolnit do takzvaného Nového modelu sil NATO o 900 vojáků víc, z 10 100 zvýšilo hranici na 11 tisíc. Model se v rámci Aliance rovněž ustavil v reakci na ruskou agresi na Ukrajině, čítá 300 tisíc vojáků ve fázi vysoké připravenosti. V místě případného dotyku s nepřítelem jich má být Aliance schopná nasadit 200 tisíc do 30 dnů.

Resort také počítá s dramatickým posílením Bojového uskupení Evropské unie, horní strop se má zvýšit z 200 na tři tisíce vojáků. Na rozdíl od předsunutých sil NATO nejde o trvalé vysazení bojových formací. Unijní uskupení se aktivuje až v případě krize probíhající do šesti tisíc kilometrů od Bruselu, jeho povaha je evakuační, záchranná či humanitární, nikoliv obranná.

„To je poměrně velké zatížení armády. V tomto období nevyčleňujeme letecký kontingent. Tedy bych to tak problematické neviděl. Je to asi na počet méně, ale obsahem je to standard. Tedy podle mého názoru,“ okomentoval zmíněný armádní generál ve výslužbě Šedivý počet vojáků pro Nový model sil NATO, Bojové uskupení sil Evropské unie a další mise (viz box).

Materiál ministerstva obrany o zahraničním rozložení sil české armády pro roky 2027 a 2028 se bude v příštích týdnech finalizovat v reakci na připomínky ostatních resortů, které je zaslaly do uplynulého pondělí. Následovat bude projednání plánů na zasedání vlády Andreje Babiše (ANO). S konečnou platností je bude schvalovat Sněmovna a Senát.

X X X

Veľký zvrat v misii Artemis 3: NASA chce riskantný test, členom bude prvýkrát Európan

Američania Randy Bresnik, Frank Rubio a Andre Douglas a taliansky astronaut Luca Parmitano z Európskej vesmírnej agentúry (ESA) budú tvoriť posádku misie Artemis 3, naplánovanej na koniec roka 2027. Na tlačovej konferencii v Houstone to v utorok oznámil Jeremy Parsons, manažér programu Artemis, ktorý realizuje americký Národný úradom pre letectvo a vesmír (NASA). TASR o tom informuje na základe správ televízie NBC News a agentúry AFP.

Parmitano bude pilotom misie a zároveň prvým Európanom, ktorý sa stane súčasťou programu Artemis. Veliteľom misie bude Bresnik, Rubio a Douglas budú špecialistami. Za náhradníka bol určený americký astronaut Bob Hines.

Parmitano bol testovacím pilotom talianskeho letectva a astronautom ESA sa stal v roku 2009. Absolvoval dva pobyty na palube Medzinárodnej vesmírnej stanice (ISS) a niekoľko náročných výstupov do vesmíru, vrátane jedného, pri ktorom mohol prísť o život, keď sa jeho prilba začala napĺňať vodou.

Bresnik je astronautom NASA od roku 2004. Do vesmíru letel v roku 2009 na palube raketoplánu Atlantis a v roku 2017 ako veliteľ 53. posádky ISS.

Rubio drží primát najdlhšieho pobytu amerického astronauta vo vesmíre – pri svojom prvom lete bol na ISS 371 dní (od septembra 2022 do septembra 2023).

Misia Artemis 3 mala pôvodne dopraviť prvých ľudí na Mesiac od roku 1972, to sa však po zmene plánov stane až počas misie Artemis 4, ktorá je plánovaná na rok 2028. Artemis 3 sa po novom zameria na testovanie technológií na obežnej dráhe Zeme. Pôjde najmä o nácvik priblíženia a spojenia s lunárnymi pristávacími modulmi spoločností SpaceX a Blue Origin. Obe firmy potvrdili, že ich pristávacie moduly budú pripravené na testovanie v plánovanom termíne.

Misia Artemis II, počas ktorej prví ľudia od 70. rokov minulého storočia obleteli Mesiac, v noci na sobotu SELČ ukončila svoju viac ako milión kilometrov dlhú cestu. / Zdroj: NASA

NASA uvádza, že pôjde o jednu z najkomplexnejších testovacích misií v histórii americkej pilotovanej kozmonautiky. Po štarte z Kennedyho vesmírneho centra na Floride vykoná kozmická loď Orion sériu systémových kontrol a následne sa pokúsi o prvé spojenie s jedným alebo oboma pristávacími modulmi v nízkej obežnej dráhe Zeme. Testovať sa budú hardvérové rozhrania, softvérové systémy, pohonné jednotky aj podporné systémy pre posádku.

Misia Artemis 3 potrvá približne dva týždne, teda zhruba o štyri dni dlhšie ako misia Artemis 2, v rámci ktorej kozmická loď Orion začiatkom apríla obletela okolo Mesiaca.

„Každý aspekt misie Artemis 3 nám poskytne prehľad o tom, ako spresniť naše plány pre Artemis 4. Táto misia je zámerne navrhnutá tak, aby podstupovala kalkulované riziká a budúce posádky boli úspešnejšie, keď vstúpime na povrch Mesiaca,“ povedal Parsons.

Zároveň potvrdil, že prepracovaný tepelný štít kozmickej lode Orion, ktorý sa poškodil počas bezpilotnej misie Artemis 1, bol úspešne otestovaný a je pripravený na inštaláciu.

Otázniky však podľa NBC News pretrvávajú nad pripravenosťou spoločnosti Blue Origin, ktorá nedávno zaznamenala vážnu nehodu. Počas testu motora explodovala na Myse Canaveral raketa New Glenn, čo spôsobilo rozsiahle škody na jej jedinej funkčnej štartovacej rampe. Incident môže ovplyvniť nielen Artemis 3, ale aj ďalšie plánované misie NASA. Napriek tomu Blue Origin uviedla, že pristávací modul pre Artemis 3 bude pripravený na štart v roku 2027.

NASA plánuje, že v rámci misie Artemis 4 sa pristávací modul spojí s loďou Orion na obežnej dráhe Mesiaca. Dvaja astronauti prestúpia do modulu, ktorý pristane na Mesiaci. Po ukončení ich pobytu sa modul opäť spojí s Orionom, ktorý posádku dopraví späť na Zem.

Ak bude misia Artemis 3 úspešná, Spojené štáty by mohli predbehnúť Čínu, ktorá chce dostať svojich tajkonautov na mesačný povrch do roku 2030.

X X X

Vládní poslanci předložili změnu lex Babiš. Ruší plošný zákaz dotací pro firmy člena vlády

Skupina vládních poslanců předložila novelu zákona o střetu zájmů, ve které navrhují zrušit nyní platný plošný zákaz dotací pro společnosti vlastněné členem vlády. Nově by se vztahoval jen na ministerstva, která jsou takovým členem vlády řízena. Zjednodušeně by třeba resort zemědělství nesměl poskytnout dotaci firmě svého šéfa. Vládní poslanci také navrhují, aby v zákoně bylo výslovně uvedeno, že se netýká nárokových dotací, tzv. přímých plateb.

Vládní poslanci předložili změnu zákona o střetu zájmů. Ruší plošný zákaz dotací pro firmy člena vlády (ilustrační foto) | Foto: Zuzana Jarolímková | Zdroj: iROZHLAS.cz

Vládní poslanci předložili změnu lex Babiš. Ruší plošný zákaz dotací pro firmy člena vlády

V době, kdy se musí české úřady zabývat možným střetem zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO), o který se zajímá také Evropská komise, přišli vládní poslanci s návrhem, který by protistřetovou legislativu výrazně změnil.

Aktuálně podle zákona platí plošný zákaz poskytování dotací a veřejných zakázek firmám, které aspoň z 25 procent ovládá člen vlády. Proto byl koncern Agrofert od loňského prosince, kdy byl Babiš jmenovaný premiérem, až do 20. února, kdy jeho akcie vložil do RSVP Trustu a střet tak formálně vyřešil, odstřižen od všech státních peněz.

Návrh koaličních poslanců by ale toto změnil. Nově se má zákaz vztahovat jen na ministerstva a jiné ústřední správní úřady, která jsou takovým členem vlády řízena. Zjednodušeně: firma ministra zemědělství by neměla čerpat dotace poskytované tímto úřadem. Vyplývá to z návrhu zveřejněnému ZDE.

„S ohledem na stávající právní rámec poskytování dotací není zřejmé, z jakého titulu, jakými nástroji či jakým konkrétním způsobem by veřejný funkcionář ve smyslu § 2 odst. 1 písm. c) zákona o střetu zájmů mohl formovat či ovlivnit vůli jím neřízeného ministerstva,“ píše se v důvodové zprávě k zákonu.

Právě tuto změnu označuje Lukáš Kraus, právník Lobbia a člen pracovní komise ke střetu zájmů Rady vlády pro koordinaci boje s korupcí, za „nejzávažnější“.

„U dotace od ministerstva zemědělství ustanovení dopadne na potenciální střet zájmů ministra zemědělství, nikoliv premiéra, protože ten tento resort nevede. Pro ostatní případy má být zavedeno pouze námitkové řízení po vzoru řešení podjatosti, které ale efektivním způsobem problémy se střetem zájmů nevyřeší,“ popsal pro iROZHLAS.cz. Jedná se tak podle něj o výrazné zúžení zákazu střetu zájmů členů vlády.

Přímé platby

Návrh také výslovně vyjímá z omezení nárokové dotace. Tedy především tzv. přímé platby v zemědělství, které čerpají všichni zemědělci na půdu a chovaná zvířata včetně koncernu Agrofert. V teď platném zákoně se totiž mezi nárokovými a nenárokovými dotacemi nerozlišuje a Státní zemědělský intervenční fond čelí kritice, že je Agrofertu vyplácí, přestože Evropská komise po českých úřadech požaduje dotační stopku.

„Současně s tím se navrhuje explicitně zpřesnit zákaz podle § 4c zákona o střetu zájmů v tom smyslu, že dopadá výlučně na poskytování dotací, na které není právní nárok (…). Riziko střetu zájmů i potřeba vhodných opatření k jeho prevenci je tedy v případě nenárokových dotací relevantní,“ píše se nejdříve v důvodové zprávě.

A hned je uvedeno, že u nárokových dotací, tedy právě přímých plateb, prevence nemá smysl, protože riziko střetu zájmů tu není.

„V tomto směru se nenárokové dotace liší od tzv. nárokových dotací (…), které představují pravidelnou peněžní podporu poskytovanou (…) a o něž neprobíhá mezi jednotlivými žadateli ‚soutěž‘,“ stojí dále v důvodové zprávě.

Lhůta pro vymáhání

V návrhu je také drobná změna týkající se Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) přes který tečou veškeré zemědělské dotace. Návrh zkracuje lhůtu, do níž fond může vymáhat zpět dotace, o kterých je přesvědčený, že byly poskytnuty v rozporu s pravidly.

V současné době je v zákoně o SZIF zakotvena desetiletá lhůta. Návrh ji snižuje na čtyři roky. To znamená, že například vymáhání přímých plateb z let 2017 až 2021 by už bylo dávno promlčené. Právě desetiletou lhůtu a tím, že na vymáhání je dost času, mimo jiné vedení fondu v otázce vymáhání argumentovalo.

Server iROZHLAS.cz už dříve upozornil, že podle unijního práva a také podle tuzemského rozsudku platí právě jen čtyřletá lhůta a že už nyní může být vymáhání promlčené.

„V rozpočtových pravidlech se zase navrhuje čtyřletá lhůta pro zahájení řízení o odvodu za porušení rozpočtové kázně. Jde o zjevnou snahu reagovat na procesní spory o to, kdy lze ještě po Agrofertu vymáhat neoprávněné vyplacené dotace. Zkrácením těchto lhůt dojde k limitaci možností je vymáhat. Návrh novely také výslovné omezuje použitelnost zákazu na poskytování nenárokových dotací,“ kritizuje Kraus.

‚Právní stát se otřásá‘

Pod návrhem zákona jsou podepsaní poslanci Radek Vondráček, David Pražák (oba ANO), Marie Pošarová (SPD) a Filip Turek (za Motoristy sobě).

Vondráček ve vyjádření pro Radiožurnál konstatoval, že cílem je v této oblasti stabilizovat právní prostřdí. „Účelem je prospět právnímu řádu České republiky a novelou odpolitizovat řešení střetu zájmů směrem k právně čistému řešení a právní jistotě. Jistě se povede další debata, ale to je přirozené,“ uvedl.

„Smyslem zákona nebylo postihovat případy, kdy riziko ovlivnění rozhodování reálně neexistuje. Předkládaná novela proto zpřesňuje právní úpravu tak, aby odpovídala původnímu úmyslu zákonodárce a odstranila výkladové nejasnosti,“ říká k návrhu Pošarová.

Exministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) to vnímá jako malou domů pro Andreje Babiše. Premiér by se podle něj díky novele fakticky vyhnul střetu zájmů. „Za mě je to věc, která nemůže být podpořena poslanci KDU-ČSL. Varuji před tím, abychom zde vůbec něco podobného schvalovali, protože tohle je za mě bezprecedentní krok,“ myslí si o návrhu. 

Návrh kritizují také opoziční Piráti, kteří dlouhodobě možný Babišův střet kritizují a kteří se kvůli němu v minulosti i nyní obracejí na Evropskou komisi.

„Vládní poslanci právě předložili návrh, který by rozcupoval klíčové části zákona o střetu zájmů. Zákon by už Agrofertu nebránil čerpat miliardy korun z dotací a zakázek, i kdyby byl Andrej Babiš dál premiérem. Omezení by se už nevztahovalo na nárokové dotace. Zavádí se nesmyslná čestná prohlášení,“ uvedl pro iROZHLAS.cz poslanec Ivan Bartoš.

„Jsem přesvědčen, že se právní stát skutečně otřásá v základech,“ podotýká. Turkův podpis ho překvapil. „Hlásal na billboardech – opakoval to i ministr Boris Šťastný – že teď již budou po vyjednání programového prohlášení vlády Andreje Babiše hlídat,“ diví se.

„Otázkou je, zda to myslí vážně, nebo je to nějaký sofistikovaný trolling. Když ale vidím armádu Svědků Babišových, protože jinak členům ANO již říkat nelze, jak s nimi Andrej Babiš zametá a oni mu ještě tleskají, Táňa Malá, pan Králíček, Adam Vojtěch a mohu jmenovat dalších, tak vlastně nechápu, kam ta loajalita už sahá,“ vysvětluje Bartoš.

Ministr zemědělství Martin Šebestyán za SPD zase řekl, že detaily návrhu nezná. Novou definici střetu zájmů ale podporuje. „Dlouhodobě za sebe kritizuju současné znění zákona o střetu zájmů. Myslím, že je velice nejasný, že jsem vítal i tu novelu, kterou připravoval pan poslanec Michálek (Jakub Michálek, Piráti) v minulém období, aby z toho paragrafu 4c byly jasně vyjmuty nárokové dotace,“ komentoval pro Radiožurnál.

Připomeňme, že Babiš od počátku jakýkoliv střet zájmů odmítá. Převod akcií do RSVP Trustu považuje za dostatečné řešení. Stejně tak vedení Agrofertu opakovaně uvedlo, že podniká v souladu se zákony včetně toho o střetu zájmů.

X X X

Koniec socialistického práva po 60 rokoch. Nový Občiansky zákonník oseká deťom dedičstvo, zruší BSM, zmení nájom bytov a prinesie tvrdý bič na neplatičov.

Slovensko v tomto čase zažíva legislatívny moment, ktorý zásadne ovplyvní životy generácií. Parlament posunul do druhého čítania nový Občiansky zákonník

Klikáme na tlačidlo ‚súhlasím‘ len aby sme mali pokoj, posielame citlivé zdravotné údaje cez Messenger a v hoteloch si bez slova nechávame kopírovať občianske preukazy. Hoci si často myslíme, že naše dáta nikoho nezaujímajú, opak je pravdou. / Zdroj: TV Pravda

Ide o úpravu, ktorá nanovo definuje všetko od svadieb, cez dedičstvo, až po firemné kontrakty a obyčajné prenájmy bytov. Súčasný základný kódex nášho súkromného práva totiž pochádza z roku 1964. Prežil socializmus, divoké deväťdesiate roky aj vstup do Európskej únie, no bol udržiavaný pri živote len nekonečnými, často nesúrodými novelami.

Dnes tento vyše šesťdesiatročný právny monument mieri do minulosti. Ministerstvo spravodlivosti pod vedením Borisa Suska predložilo do parlamentu komplexný návrh. Cesta k tomuto momentu však nebola jednoduchá a samotný záver diskusie sprevádzajú ostré politické prestrelky.

Politický boj o čas

Hoci ide o najväčšiu reformu občionskeho práva v novodobých dejinách Slovenska, parlamentná debata k nej bola skrátená na dvanásť a pol hodiny. Tento krok okamžite vyvolal vlnu nevôle na opozičných laviciach. Poslankyňa Irena Bihariová z Progresívneho Slovenska neskrývala svoje sklamanie priamo v pléne, kde upozornila na to, že takýto dôležitý kódex by si zaslúžil úplne iné zaobchádzanie.

„Považujem to, že sme v takomto režime, ako prejav hlbokej neúcty voči práci tých, ktorí tento zákon pripravovali. Toto sa nedá ťahať do nejakých politických sporov,“ vyhlásila poslankyňa Bihariová s tým, že rečníci by za normálnych okolností viedli výsostne odbornú a vecnú debatu.

Koalícia však kritiku odmieta a argumentuje tým, že legislatíva prešla masívnym pripomienkovým konaním a skutočná práca poslancov sa len začína. 

Samotný minister spravodlivosti Boris Susko po prvých dňoch debaty neskrýval rozhorčenie nad tým, ako niektorí opoziční zákonodarcovia k téme pristúpili. Svoje emócie vyjadril aj v oficiálnym vyhlásení na sociálnych sieťach, kde tvrdo skritizoval vystúpenie poslanca Vanča. Podľa ministra išlo o absolútne nepochopenie významu filozofickej diskusie a dehonestáciu práce desiatok kapacít súkromného práva, ktoré na texte pracovali tisícky hodín.

„Vypočul som si vystúpenie pána poslanca Vanča a to, čo odznelo, boli klamstvá, urážky a absolútna dehonestácia práce desiatok odborníkov naprieč celým spektrom. Takýto prístup je typický príklad nepochopenia významu rozpravy a filozofickej diskusie. Navyše bez akejkoľvek pripravenosti k danej problematike. Tento zákonník je výsledkom dlhoročnej práce odborníkov a čaká nás ešte viacero diskusií, ako aj rokovanie na Ústavnoprávnom výbore Národnej rady. Som pripravený ďalej diskutovať a venovať mu dostatok ďalšieho odborného space,“ reagoval minister Susko.

Celý masívny návrh nového kódexu, ktorého účinnosť je naplánovaná od 1. júla 2027, je legislatívne rozdelený do siedmich logických častí. Úvodné kapitoly upratujú všeobecné inštitúty súkromného práva, zjednodušujú pravidlá zastúpenia, precizujú postavenie fyzických či právnických osôb a zavádzajú jednotnú trojročnú premlčaciu dobu. Tretia časť sa venuje majetkovým vzťahom a spoločnému imaniu manželov, pričom v zásade zrkadlí doterajší právny stav.

Skutočné upratovanie pre podnikateľské prostredie aj bežných občanov prináša štvrtá a piata časť – tie reformujú záväzkové a vecné právo vrátane držby, spresňujú pravidlá náhrady škody pre sekundárne obete a definitívne odstraňujú doterajší schizofrenický dualizmus, kedy sa kúpne zmluvy či zmluvy o dielo posudzovali dvojakým metrom.

Najväčšie spoločenské zemetrasenie však ukrýva šiesta časť. Tá kompletne prekopáva dedičské právo a do slovenskej praxe zavádza moderné inštitúty ako dedičské zmluvy, odkazy, príkazy či úplne nové pravidlá pre neopomenuteľných dedičov a závet. Celú túto novú éru slovenského práva uzatvárajú prechodné a záverečné ustanovenia v siedmej časti.

Koniec právneho schizofrenizmu a veľké pojmové upratovanie

Aký je teda skutočný stav nového kódexu? Návrh prešiel na jar 2026 náročnými medzirezortnými rozporovými konaniami a vláda ho odobrila s víziou, že účinnosť nadobudne 1. júla 2027. Minister spravodlivosti opakovane deklaroval, že z kódexu boli zámerne vypustené všetky témy, ktoré by mohli polarizovať spoločnosť alebo vyvolávať ideologické trenice. Cieľom bolo vytvoriť čisté, moderné a predvídateľné prostredie pre občanov aj firmy.

Jedným z najväčších prínosov novej úpravy je odstránenie takzvaného dualizmu záväzkového práva. Doteraz museli podnikatelia a bežní občania kľučkovať medzi Občianskym a Obchodným zákonníkom, čo spôsobovalo chaos pri banálnych otázkach, podľa akého predpisu sa vlastne riadi ich kúpna zmluva či zmluva o dielo. Nový zákonník všetko zjednocuje pod jednu strechu.

„Po viac ako šesťdesiatich rokoch prichádzame s moderným Občianskym zákonníkom, ktorý reaguje na potreby dnešnej spoločnosti a odstraňuje dlhoročné problémy, s ktorými sa stretávali občania, podnikatelia aj súdy. Ľudia aj podnikatelia musia imati jasné pravidlá a vedieť, podľa akého práva sa ich zmluvy posudzujú. Nový zákonník prináša jednotný systém a väčšiu právnu istotu,“ vysvetľuje minister Susko.

Čo sa mení v našich peňaženkách a domácnostiach

Čo tieto stovky strán legislatívneho textu znamenajú pre obyčajného človeka, vysvetľuje na svojom blogu právny expert a advokát. JUDr. Martin Provazník hovorí, že hoci zmeny znejú zložito, ich cieľom je vniesť do našich životov viac logiky a menej byrokracie. Zároveň však pripomína, že nateraz ide o verziu schválenú vládou a musíme počkať, v akom znení ju nakoniec schváli parlament.

Prvá veľká vec, ktorú pocítia tisíce rodín, je upratovanie v tom, čo s manželom či manželkou vlastne vlastníte. Doteraz sme všetci poznali bezpodielové spoluvlastníctvo manželov. Právnik však upozorňuje, že tento názov bol nepresný, pretože hovoril len o majetku a zabúdal na to nepríjemné – na dlhy.

„Pojem bezpodielové spoluvlastníctvo manželov bol už dlho zastaraný a nevhodný. Slovo spoluvlastníctvo totiž naznačuje iba to, čo vlastníte, teda vaše plusy. Nová právna úprava preto prechádza na pojem Spoločné imanie manželov. Slovo imanie totiž v sebe spája nielen majetok a veci, ktoré človek má, ale aj jeho dlhy a záväzky,“ vysvetľuje Provazník.

Ďalšia zmena poteší milovníkov čistého slovenského jazyka, ale aj bežných nájomníkov. Ak bývate v podnájme, doteraz vás zákon chladne označoval ako nájomcu. Právnik s úsmevom hovorí, že s týmto slovom je koniec, pretože išlo o prebratý český výraz z roku 1950, kedy sa nasilu zjednocoval právny jazyk. Po novom sa vraciame k prirodzenému slovenskému pojmu a v zmluvách budeme vidieť už len dvojicu prenajímateľ a nájomník. Rovnako sa menia aj zmluvy o združení, ktoré si ľudia plietli s klasickými občianskymi združeniami. Po novom pôjde o zmluvu o spoločenstve, čo oveľa lepšie sedí do európskeho prostredia.

Zásadné zjednodušenie pocítia aj ľudia, ktorí kupujú alebo predávajú nehnuteľnosti. Dnes je byt z pohľadu štátu bytom len vtedy, ak naň existuje úradné kolaudačné rozhodnutie. Ak ste predali rozostavaný byt bez tohto papiera, hrozilo, že súd vyhlási zmluvu za neplatnú.

„Dnes definíciu bytu drží v rukách stavebný úrad cez kolaudačné osvedčenie. Nový Občiansky zákonník tento úradný prvok úplne vypúšťa. Ak sa teda dve strany dohodnú, že predávajú alebo kupujú byt, a ten byt fakticky slúži na bývanie, tak to z hľadiska súkromného práva proste bude byt. Absencia kolaudačného rozhodnutia už nebude spôsobovať, že zmluvy budú neplatné,“ objasňuje Provazník.

S tým súvisí aj zjednodušenie v bytových domoch. Zabudnite na komplikované delenie medzi spoločnými časťami domu, ako sú strechy či obvodové múry, a spoločnými zariadeniami, kam patrili výťahy či kotolne. Keďže pravidlá pre ne boli aj tak rovnaké, zákonník pojem spoločné zariadenia definitívne ruší a všetko spája pod jeden zrozumiteľný názov spoločné časti domu.

Právnik ďalej vysvetľuje, že zákonník zavádza oveľa prísnejší a spravodlivejší meter na to, ako sa k sebe ľudia správajú. Doteraz zákony používali desiatky rôznych fráz, ako napríklad či niekto mohol niečo vedieť, alebo či konal so starostlivosťou riadneho hospodára. To viedlo k nekonečným hádkam na súdoch. Nový kódex prináša jedno spoločné pravidlo pre všetkých, ktoré sa volá náležitá starostlivosť. Ak niečo vyvediete, súd sa jednoducho pozrie na to, ako by sa v danej situácii zachoval priemerný, rozumne uvažujúci človek. Ak navyše tvrdíte, že ste v nejakom odbore profesionál, zákon na vás uplatní oveľa prísnejšie meradlo. Ak niečo zanedbáte, súd bude automaticky brať situáciu tak, akoby ste o probléme od začiatku vedeli.

Posledným veľkým upratovaním v tejto oblasti je zjednotenie toho, čo vlastne znamená slovo škoda. Doteraz sa pod ním chápala len čistá finančná alebo majetková strata. Ak vám niekto spôsobil psychickú traumu alebo morálnu ujmu, museli ste sa súdiť cez iné, komplikované paragrafy.

„Nový kódex zavádza pojem škoda ako jeden spoločný, zastrešujúci termín pre obidva druhy ujmy, teda pre majetkovú aj nemajetkovú stratu,“ uzatvára túto tému JUDr. Martin Provazník.

Prichádzajú dedičské zmluvy a nové pravidlá pre deti

Dedičské právo čaká najväčšie zemetrasenie od vzniku samostatnej republiky. Súčasný stav, kedy ste mohli majetok odkázať buď závetom, alebo nechať všetko na zákon, sa rozširuje o absolútny hit moderného práva – dedičskú zmluvu. Predstavte si, že sa ako starší človek dohodnete so svojím susedom alebo príbuzným, že mu po smrti zanecháte dom, ak sa o vás na staré kolená postará alebo vám poskytne finančné zaopatrenie. Táto zmluva sa spíše u notára a na rozdiel od závetu ju nemôžete len tak potajomky zmeniť alebo zrušiť. Druhá strana má preto istotu, že jej investovaný čas a starostlivosť nevyjdú nazmar, zatiaľ čo vy môžete s majetkom počas života normálne fungovať.

Zároveň sa zavádza možnosť zriecť sa dedičstva ešte počas života rodičov, napríklad výmenou za finančné vyrovnanie na rozbehnutie podnikania alebo kúpu vlastného bývania. Veľkou novinkou sú aj takzvané odkazy a príkazy. Ak chcete, aby váš obľúbený obraz dostal najlepší kamarát, nemusíte z neho robiť dediča a zaťažovať ho dlhmi. V závete mu jednoducho necháte odkaz.

Obrovskou vlnou emócií prešla otázka povinných podielov pre deti. Ak máte maloleté dieťa, to bude mať po novom nárok na sedemdesiatpäť percent zo svojho zákonného podielu namiesto doterajších sto percent. Ak ide o dospelé, samostatné dieťa, jeho garantovaný podiel klesne na dvadsaťpäť percent z pôvodnej polovice.

Štát zároveň rozširuje okruh ľudí, ktorí môžu dediť, ak po sebe nezanecháte závet ani zmluvu. Cieľom je, aby majetok neprepadol štátu ako takzvaná odúmrť. Dediť tak po novom budú môcť aj vaši prasynovci, pranetere, a ak sa nenájdu ani tí, majetok môže prejsť na vašich bratrancov a sesternice.

Nový režim pre prenájmy bytov

Ak prenajímate byt alebo v nejakom bývate, pripravte sa na zrušenie doterajšieho zákona o krátkodobom nájme. Všetko sa po novom zlúči pod krídla Občianskeho zákonníka. Prvým prekvapením je, že zmluva o nájme bytu už nebude musieť byť povinne napísaná na papieri, aby bola platná. Môžete dohodnúť aj ústne, hoci pre vlastnú bezpečnosť právnici odporúčajú papier. Ak nájomník požiada o písomné potvrdenie, prenajímateľ mu ho bude musieť vystaviť. 

Finančná zábezpeka, teda kaucia, zostáva obmedzená na maximálne tri mesačné nájmy. Dobrou správou pre majiteľov bytov je, že padol pôvodný návrh, podľa ktorého museli túto kauciu nájomníkom povinne úročiť podľa bankových sadzieb. Úroky sa budú platiť len vtedy, ak si to vyslovene napíšete do zmluvy, inak na ne nárok nevzniká. Zákon zároveň podáva pomocnú ruku prenajímateľom v boji proti problémovým ľuďom, ktorí sa po skončení zmluvy odmietajú vysťahovať. Za každý deň, kedy takto neoprávnene blokujú byt, si bude môcť majiteľ legálne pýtať až dvojnásobok bežného nájomného.

Pri rekonštrukciách a zatepľovaní budov zasa platí, že ak majiteľ byt modernizuje, môže nájomníkovi zvýšiť nájomné maximálne o päť percent ročne z reálne investovaných nákladov, ktoré na daný byt pripadajú, pričom o všetkom ho musí informovať aspoň tri mesiace vopred.

Kratšie lehoty na faktúry a stopka pre skryté pasce v textoch

Pre slovenské firmy a podnikateľov prináša nový zákonník rýchlejší spád udalostí, ale aj viac slobody. Prvou zásadnou správou je skrátenie všeobecnej lehoty na premlčanie z doterajších štyroch rokov na tri roky. Pre podnikateľov to znamená, že budú musieť byť oveľa rýchlejší pri vymáhaní svojich nezaplatených faktúr, inak o ne definitívne prídu. Na druhej strane však zákon prináša zmluvnú slobodu, kedy si firmy môžu v zmluvách samy písomne nastaviť premlčaciu lehotu od jedného až do desiatich rokov presne podľa potrieb ich podnikania.

Absolútnou bombou z európskej praxe je pravidlo o písomnom potvrdení ústnej zmluvy. Predstavte si, že s partnerom uzavriete obchod cez telefón. On vám následne pošle list alebo e-mail s potvrdením, kde však jemne upraví alebo doplní podmienky. Ak okamžite a bez zbytočného odkladu neoznámite, že s týmito novými podmienkami nesúhlasíte, tieto zmeny sa automaticky stávajú súčasťou vašej zmluvy a vy ste nimi viazaní. Čítanie pošty sa tak stáva otázkou prežitia firmy. 

Zákon robí rázny koniec aj nečestným praktikám vo Všeobecných obchodných podmienkach, ktoré firmy často schovávajú pod čiaru drobným písmom s vedomím, že ich nikto nečíta. Ak do týchto dlhých textov vložíte takzvané prekvapivé ustanovenie, ktoré druhá strana nemohla rozumne očakávať, bude zo zákona úplne neplatné.

Rovnako sa zavádza prísna predzmluvná zodpovednosť. Ak s niekým vediete dlhé, nákladné rokovania, vyžiadate si od neho citlivé informácie a tesne pred podpisom zmluvy bezdôvodne z obchodu vycúvate, budete musieť druhej strane kompletne preplatiť všetky zbytočne vynaložené náklady na prípravu obchodu. Pri nepredvídateľných katastrofách, vojnách či extrémnej inflácii zasa prichádza možnosť otvoriť zmluvu a vyjednať nové ceny, ak vám staré podmienky spôsobujú brutálny nepomer, pričom možnosť obrátiť sa v tejto veci na súd zaniká presne po jednom roku od momentu, kedy sa o zmene okolností dozviete.

X X X

Progresívci vytiahli Ficov výrok. Pri kauze jeho syna by mal vraj odstúpiť. Smer im pripomína vlastnú firmu

Syn predsedu vlády Roberta Fica a jediný konateľ Agentúry Smer Michal Fico dostával peniaze zo štátneho príspevku za voľby. Upozornilo na to hnutie Progresívne Slovensko

S informáciou, že mal syn premiéra dostať za takmer dva roky okolo 100-tisíc eur, prišiel ako prvý portál Aktuality.sk. Ten upozornil, že Michal Fico si minulý rok prilepšil o 60-tisíc eur, pričom v priebehu dvoch rokov to môže byť aj viac ako 100-tisíc eur.

„Agentúra Smer je v skutočnosti len akousi opačnou práčkou na štátne zdroje, z ktorej strana Smer netransparentne financuje svoje aktivity aj v rámci kampane,“ vyhlásila poslankyňa Beáta Jurík (PS). Ako pripomenula, premiérov syn vlastní dva byty v bratislavskom Starom Meste, ktoré kúpil bez hypotéky. „Nie je jasné, ako na ne mohol z vlastných príjmov zarobiť takmer 800-tisíc eur. Z dostupných zdrojov je očividné, že Michal Fico nemohol zarobiť ani na jeden, nieto ešte na dva byty bez hypotéky. Premiér sa k tomuto zázračnému riešeniu bytovej krízy odmieta vyjadrovať. Je tajomstvom úspechu narodiť sa ako syn premiéra Fica?” dodala Jurík a pripomenula, že premiér o tých ktorí si chcú kúpiť byt v Bratislave, hovorí ako o samovrahoch. 

Poslankyňa ďalej pripomenula aj výrok predsedu vlády o tom, že by odstúpil z funkcie, keby takéto niečo na neho vytiahol politický oponent. „Tak teda čakáme na jeho demisiu,” vyhlásila Jurík. Poslankyňa Zuzana Mesterová (PS) upozornila, že strana Smer-SD dlhodobo obchádza pravidlá transparentnosti volebnej kampane. „Kampane Smeru sú dlhodobo vyhodnocované ako tie najmenej transparentné. Jednu veľkú sumu prevedú na ich agentúru, a tá ďalej so štátnymi peniazmi narába bez možnosti verejnej kontroly ich využitia,” vysvetlila Mesterová.

Progresívci informovali, že v septembri budú iniciovať návrh, aby aj obchodné spoločnosti zriadené politickými stranami mali povinnosť viesť transparentný účet v prípade, že vedú volebnú kampaň pre ich zakladajúcu stranu. Mesterová podotkla, že obchádzanie zákona o transparentnosti je dôvod, prečo sa nevie, z akých zdrojov má Ficov syn vyplácanú mzdu či to, kam išli peniaze na kampaň.

Smer odmieta tvrdenia

Strana Smer obvinenia odmieta a tvrdenia portálu Aktuality.sk označuje za účelové. Podľa strany je Michal Fico riadnym konateľom Agentúry Smer, ktorá je samostatným právnym subjektom a vykonáva reálnu ekonomickú činnosť.

Smer tvrdí, že odmena konateľa je vyplácaná z prostriedkov obchodnej spoločnosti Agentúra Smer, ktoré pochádzajú z jej obchodnej činnosti. „Agentúra Smer sa neuchádzala o žiadne grantové výzvy, nečerpala fondy prostredníctvom účelových projektov, nebola predmetom žiadnych zistení o porušení zákona a nikdy nikomu nevykazovala svoje náklady dvoj- až trojnásobne,“ uviedla strana.

Smer zároveň zdôrazňuje, že hospodárenie politických strán podlieha kontrole a strana je každoročne kontrolovaná nezávislým audítorom určeným zákonným spôsobom. Podľa strany nebolo za celé obdobie jej existencie vo vzťahu k Agentúre Smer ani k hospodáreniu Smeru konštatované porušenie zákona či nehospodárne nakladanie s finančnými prostriedkami.

Strana odmieta aj to, že by samotná existencia spoločnosti vlastnenej politickou stranou mala byť dôvodom na mediálnu kampaň. Poukázala pritom na to, že Progresívne Slovensko si v marci 2025 založilo spoločnosť Progresívna firma, s.r.o.

„Smer-SD nebude akceptovať dvojaký meter, podľa ktorého je poctivo vykonávaná práca problémom len vtedy, keď ide o rodinu Roberta Fica,“ uviedla strana. Redakciu Aktuality.sk zároveň vyzvala, aby podľa nej prestala zneužívať svoje postavenie na politický aktivizmus a rešpektovala princípy objektívnej žurnalistiky.

 

XX X

 

 

 

 

Irán zostrelil americký vrtuľník Apache, vyhlásil Trump a avizuje odvetu

11

Irán v noci na utorok zostrelil americký vrtuľník Apache a Spojené štáty na to budú musieť odpovedať, uviedol v utorok na sociálnej sieti Truth Social americký prezident Donald Trump. Obaja piloti stroja sú podľa neho v poriadku. Iránsky minister zahraničných vecí Abbás Arákčí dnes v zrejmej reakcii na incident zahraničných vojakov vyzval, aby čo najskôr odišli z blízkosti jeho krajiny.

ČTK09.06.2026 18:59 , aktualizované: 21:53

Vrtuľníky Apache sú zabijakmi tankov. Pozrite si ich v akcii

Video

Zoznámte sa s lovcami tankov americkej armády v Európe. / Zdroj: NATO

„Práve ma naša skvelá armáda informovala, že Iránci minulú noc zostrelili jeden z našich vysoko vyspelých vrtuľníkov Apache, keď hliadkoval nad Hormuzským prielivom,“ napísal americký prezident. Napriek tomu, že piloti sú nezranení, podľa neho Spojené štáty na útok bezpodmienečne musia reagovať.

Po zrútení helikoptéry, ku ktorému došlo okolo 03:30 miestneho času (01:30 SELČ), prežili podľa agentúry AP obaja piloti približne dve hodiny vo vode, kým ich zachránilo na diaľku riadené plavidlo. Bol to prvý takýto morský zásah americkej armády v histórii.

Arákčí dnes na sieti X napísal, že iránske ozbrojené sily sú v neustálej pohotovosti pre prípad akéhokoľvek narušenia iránskeho vzdušného priestoru, územia alebo vôd. A zahraničné sily v blízkosti Iránu sú tak „vystavené neustálemu riziku pre vlastné ľudské chyby, obyčajné nehody alebo možnosť, že sa ocitnú v krížovej paľbe“.

„Na zníženie rizika je najlepším riešením, aby zahraničné sily čo najskôr opustili prostredie, ktoré nikdy nebude pohostinné voči nepriateľskej prítomnosti,“ poznamenal tiež Arákčí, podľa ktorého Irán dáva prednosť jazyku diplomacie, ale vie hovoriť aj inými jazykmi.

USA: Udreli sme na iránske radary

Video

Ústredné velenie USA zverejnilo zábery, ktoré majú ukazovať údery na iránske pobrežné sledovacie radarové stanovištia, so sprievodným titulkom, ktorý dodáva, že zachytili viacero iránskych balistických rakiet a dronov vypustených smerom k Hormuzskému prielivu. / Zdroj: Reuters

Vojnu koncom februára rozpútali Izrael a Spojené štáty útokmi na Irán, ktorý odpovedal údermi na americké základne a na krajiny v regióne a tiež uzáverou Hormuzského prielivu, ktorým za bežných okolností prúdi 20 percent svetových dodávok ropy.

Čítajte aj

X X

 

 

 

 

 

 

•  
•  
•  

• Advokacie
• Evropská unie
• Justice
• Legislativa
• Názory
• Media Network Magazín
• Politika
• Stálá konference
•  

CD

Žaloby Ryanairu pomohly vyjasnit pravidla veřejné podpory, říká soudce Tóth

9. 06. 2026

Justice

Tihamér Tóth na konferenci ÚOHS o veřejné podpoře v Brně vysvětloval, jak unijní soudy vykládají pravidla státní podpory a řeší spory mezi členskými státy, firmami a Evropskou komisí. Foto: ÚOHS

•  
•  
•  
•  
•  

Podpora aerolinek během covidu, miliardové spory o jaderné elektrárny nebo vracení neoprávněně vyplacených dotací. Právě na podobných případech dnes evropské soudy vykládají pravidla veřejné podpory. Přestože Evropa v posledních letech čelí jedné krizi za druhou, základní principy zůstávají podle soudce Soudního dvora EU Tihaméra Tótha stejné.

Uvedl to na Konferenci o veřejné podpoře 2026, kterou ve dnech 3. a 4. června uspořádal v Brně Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

Když stát přispěje na výstavbu továrny, zachraňuje aerolinku před krachem nebo podpoří výstavbu jaderné elektrárny, vstupují do hry pravidla veřejné podpory. Evropská unie totiž dlouhodobě hlídá, aby státní peníze nenarušovaly hospodářskou soutěž více, než je nezbytné. Právě o tom, kde leží hranice mezi oprávněnou pomocí a nedovoleným zvýhodněním, často rozhodují evropské soudy.

Videovzkaz předsedy ÚOHS Petra Mlsny. Foto: ÚOHS

Malý nebo velký podnik?

Jedním z případů, na kterých Tóth ukázal praktické dopady evropských pravidel, byl spor vzniklý během pandemie covidu-19 v Lotyšsku. Tamní úřady poskytovaly mimořádnou podporu malým a středním podnikům. U společnosti Outletico ale vznikla pochybnost, zda na podporu vůbec měla nárok.

Na první pohled přitom spor vypadal poměrně jednoduše. Lotyšská společnost Outletico během covidu požádala o podporu určenou malým a středním podnikům a úřady jí vyhověly. Později ale začaly zkoumat, zda firma skutečně splňuje podmínky pro zařazení mezi malé podniky. Ukázalo se totiž, že za její vlastnickou strukturou stojí podnikatel, který měl podíly i v dalších společnostech. Spor se tak postupně proměnil v právní otázku, zda lze tyto firmy považovat za jeden ekonomický celek, a tedy za velký podnik, který na podporu nárok neměl. „Nestačí se dívat pouze na formální vlastnictví,“ vysvětloval Tóth. Podle něj může být rozhodující také to, zda konkrétní osoba ovlivňuje obchodní strategii firem nebo působí v jejich kontrolních orgánech. „Nemusí sedět v představenstvu ani řídit každodenní chod společnosti. Důležité je, zda má možnost ovlivňovat její směřování,“ uvedl.

Případ se následně vrátil zpět k lotyšským soudům, které musí evropský výklad aplikovat na konkrétní skutkové okolnosti.

Díky Ryanairu za judikaturu

Ještě větší pozornost v posledních letech přitahovaly spory kolem podpory leteckých společností během pandemie. Pokud některá společnost v posledních letech ovlivnila evropskou judikaturu v oblasti veřejné podpory, byl to podle Tótha právě Ryanair. Irský nízkonákladový dopravce totiž během pandemie napadal jednu podporu za druhou a žaloval rozhodnutí Evropské komise schvalující pomoc konkurentům. „Díky Ryanairu máme mnoho nových rozsudků,“ poznamenal s nadsázkou Tóth.

Zleva: Petr Solský, Caroline Buts a Petra Němečková během úvodního panelu Konference o veřejné podpoře 2026 v Brně. Diskutovali o aktuálním vývoji evropských pravidel veřejné podpory, energetické transformaci a roli Evropské unie v době geopolitických změn. Foto: ÚOHS

Mezi nejznámější patřil spor o miliardovou pomoc německé společnosti Lufthansa. Ryanair tvrdil, že Evropská komise podporu schválila v rozporu s evropským právem.

Přizpůsobení krizím

Spor se dostal až před Evropský soudní dvůr. „Soudní dvůr dospěl k závěru, že Generální soud zasáhl do posouzení Komise příliš hluboko,“ popsal Tóth. Podobně dopadl i další případ, v němž Ryanair zpochybňoval možnost kombinovat různé právní základy veřejné podpory. Evropské soudy naopak potvrdily, že za určitých okolností lze jednotlivé režimy podpory kombinovat.

Podle Tótha právě podobné případy ukazují, jak se pravidla veřejné podpory přizpůsobují novým krizovým situacím, aniž by se měnily jejich základní principy.

Mohlo by vás zajímat

Do budovy pražského soudu přišlo přes 800 lidí. Lákal je technický unikát

 

Když stát odmítá vrátit neoprávněnou podporu

Vedle sporů mezi podniky a Evropskou komisí řeší evropské soudy také případy, kdy Komise žaluje samotné členské státy. Tak tomu bylo například v případě Bulharska.

Spor souvisel s kompenzacemi bývalým vlastníkům majetku po pádu komunistického režimu. Evropská komise dospěla k závěru, že část podpory byla poskytnuta v rozporu s evropskými pravidly a měla být vrácena. Bulharsko však podle Komise svou povinnost nesplnilo. „Soudní dvůr nakonec souhlasil s Komisí,“ připomněl Tóth. Podle něj jde o důležitou součást systému kontroly veřejné podpory. Nestačí totiž pouze konstatovat, že podpora byla nezákonná. Členský stát musí zajistit i její skutečné vymožení od příjemce.

Pokud tak neučiní, může Evropská komise zahájit další řízení a domáhat se finančních sankcí.

Vedle Tótha v úvodním panelu vystoupili také místopředseda ÚOHS Petr Solský, který představil aktuální vývoj evropských pravidel veřejné podpory v energetice, polovodičovém průmyslu či obranném sektoru, Petra Němečková z kabinetu místopředsedkyně Evropské komise Teresy Ribera a profesorka Caroline Buts z Vrije Universiteit Brussel, která se dlouhodobě věnuje ekonomii veřejné podpory a soutěžní politice. Eva Paseková

 XXX

Rusi potichu zmenili Kalibre. Ukrajinci našli v zostrelených raketách nebezpečnú novinku.

Ukrajinskí odborníci pri analýze ruských striel s plochou dráhou letu Kalibr, zostrelených počas tohtoročnej jari, prvýkrát identifikovali kazetovú bojovú hlavicu. Podľa ukrajinského ministerstva obrany ide o zásadnú zmenu v konštrukcii týchto rakiet, ktoré od začiatku vojny až do roku 2026 využívali najmä trieštivo-trhavé hlavice.

Kolíska ruského námorníctva dostala tvrdý úder. Video ukazuje drsnú devastáciu raketovej korvety aj nálety v Petrohrade.

Ako referuje web liga.net, vojenskí inžinieri rozobrali zostrelené rakety až na úroveň elektronických dosiek a jednotlivých komponentov. Kým v predchádzajúcich verziách obsahovala bojová časť približne 3 600 oceľových fragmentov schopných preraziť až desať centimetrov hrubý betón, nové rakety boli vybavené kazetovou hlavicou podobnou tej, ktorá sa používa v strelách Ch-101.

Podľa ukrajinského ministerstva obrany môže táto úprava výrazne rozšíriť zasiahnutú oblasť a zvýšiť účinnosť rakiet proti rozptýleným cieľom. Medzi potenciálne ciele patria najmä lietadlá na letiskách, hangáre alebo otvorené vojenské pozície.

Ruské rakety Kalibr odpálené z mora

Rusko používa na Ukrajine rakety s plochou dráhou letu Kalibr, ktoré sú jednou z najúdernejších zbraní námorníctva.

Analýza zároveň ukázala, že elektronika navádzacej hlavice rakiet Kalibr je z viac ako 80 až 90 percent tvorená zahraničnými súčiastkami. Rusko sa podľa ukrajinských odborníkov v rokoch 2023 až 2024 pokúšalo prejsť na domácu elektroniku, čo však mohlo negatívne ovplyvniť presnosť navádzania. Ukrajinské ministerstvo obrany uviedlo, že identifikovalo výrobcov použitých komponentov, ako aj osoby zodpovedné za vývoj a výrobu rakiet. Získané informácie majú byť využité pri ďalších sankčných opatreniach.

X XX

Stát o vás ví víc, než si myslíte. Daňoví advokáti odhalují nový hon na

Daňové úniky na DPH už stát vymýtil. Teď jde proti nelegální práci, říkají advokáti z Bříza & Trubač.

Stát jde po nelegální práci tvrději než kdy dřív. A firmy možná vůbec netuší, co všechno o nich úřady ví, varují daňoví advokáti Ondřej Trubač a Patrik Koželuha z kanceláře Bříza & Trubač. Nová Kobra 2026 propojuje devět úřadů, kontroly přibývají a ve hře už nejsou jen milionové doměrky, ale i vězení. „Když jeden úřad zjistí nelegální zaměstnávání, spustí se kontroly i ze strany ostatních orgánů,“ popisuje Trubač. V rozhovoru pro Českou justici ukazuje, proč stát obrací pozornost od DPH právě k příjmovým daním a švarcsystému.

Finanční správa nedávno oznámila zostření boje proti nelegálnímu zaměstnávání a zastřeným agenturám práce. O co konkrétně jde a co stát v této oblasti ztrácí na daních?

Ondřej Trubač: Vláda založila takzvanou Kobru 2026. Jde, dalo by se říct, o sdružení, k němuž se připojilo devět státních úřadů. Budou se snažit spojit síly v boji proti nelegálnímu zaměstnávání. Je to naplánované tak, že když jeden úřad zjistí nelegální zaměstnávání, spustí se kontroly i ze strany ostatních orgánů.

Očekáváme, že se bude řešit hlavně agenturní zaměstnávání. Na vztahy zaměstnanec zaměstnavatel se stát zaměřuje už delší dobu. Nedávno bylo například hodně diskutované rozhodnutí, později potvrzené i Ústavním soudem, v případu společnosti Rohlík. Nejvyšší správní soud rozhodl v neprospěch firmy. Řekl, že i když kontraktor poskytuje služby nepravidelně nebo některé měsíce vůbec, může jít o závislou činnost a tedy fakticky zaměstnanecký vztah.

Kobra 2026 funguje sotva dva měsíce. Přesto zaznamenali jste už konkrétní případy kontrol v návaznosti na ni?

Patrik Koželuha: Nějaké kontroly už u našich klientů probíhají. Nemůžeme být ale detailní, protože se jedná o živé věci. Ale mohu potvrdit, že se kontrolní činnost v této oblasti už rozbíhá.

Proč se podle vás stát teď tolik zaměřuje na kontroly daně z příjmů?

Ondřej Trubač: Kdybychom se tu sešli před deseti lety, tak bychom primárně řešili podvody na DPH. Ale tím, že má stát díky kontrolním hlášením a různým evidencím DPH mnohem víc pod kontrolou než dřív, může své kapacity přesouvat jiným směrem. A jak vyplývá z různých vyjádření generální ředitelky Finanční správy Simony Hornochové a dalších aktérů, detekovali, že největší úniky jsou teď právě u příjmových daní.

Patrik Koželuha: Samozřejmě je tam i známý problém vysokého zdanění práce v České republice. Pokud jde o zaměstnanecký vztah, odvádí se sociální a zdravotní pojištění plus daň ze závislé činnosti. U OSVČ jsou odvody často nižší, existují výdajové paušály nebo paušální daň. To vysvětluje zaměření státu na potírání švarcsystému.

O jaké informační zdroje nebo indicie se může finanční úřad, potažmo další úřady typu inspekce práce, při kontrolách opřít? Co může být indicií k tomu, že se někde děje něco nekalého?

Patrik Koželuha: U nelegálního zaměstnávání se nám postupem času vykrystalizovaly tři oblasti. Jednou z nich je právě zastřené agenturní zaměstnávání. Tam bude hrát roli například počet cizinců, které společnost zaměstnává. Ale hlavním indikátorem pro finanční úřad bude podle mě situace, kdy dodavatel – tedy ten, kdo pronajímá pracovní sílu, ačkoliv se tváří, že dodává například dílo – nesplní řádně a včas své daňové povinnosti. Finanční úřad by teoreticky mohl doměřit daň i v situaci, kdy dodavatel všechno splní, ale motivace je tam slabá, protože daň byla odvedena, jen ne tím „správným“ subjektem. Ve všech případech je však třeba zkoumat, zda se skutečně jedná o poskytnutí pracovní síly, a nikoli o dodání díla či poskytnutí jiné služby.

Pak máme ještě další oblast nelegální práce, takovou tu typickou „devadesátkovou“, která ale v některých odvětvích přetrvává dodnes. Jde o vyplácení peněz na ruku bez pracovněprávního vztahu nebo situace, kdy má zaměstnanec minimální mzdu a zbytek dostává bokem. Pokud se povede znovuzavedení EET, tak objem prostředků, které stát nemá zmapované, bude mnohem menší. Mohlo by to tedy tyto praktiky eliminovat.

Můžete vysvětlit, co přesně je zastřeným agenturním zaměstnáváním a kde u něj vzniká daňový únik?

Ondřej Trubač: Když začneme obecně nelegálním zaměstnáváním, tak jde o práci vykonávanou bez splnění zákonných podmínek, tedy bez uzavření pracovní smlouvy, dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce. V praxi to bývá zastřeno například smlouvami o dílo.

Oproti tomu zastřené agenturní zaměstnávání je model, kdy je vztah navenek deklarován jako poskytování služeb na základě smlouvy o dílo nebo jiného obchodněprávního vztahu, ale fakticky jde o pronájem pracovní síly.

Patrik Koželuha: Pokud by dodavatel splnil všechny své povinnosti, tak z pohledu ztrát příjmů státu fakticky žádný daňový únik nevzniká. Jenže podstata problému spočívá v tom, že u těchto dodavatelů často finanční úřady vidí, že k daňovým únikům dochází. V praxi tito dodavatelé uplatňují fiktivní faktury, nebo mají zaměstnance načerno, případně oficiálně berou minimální mzdu a zbytek peněz dostávají bokem. Hrozí pak, že si „Černého Petra“ vytáhne uživatel, pokud neprokáže, že se jednalo o poskytnutí služby, a okolnosti budou naopak nasvědčovat tomu, že šlo o pronájem pracovní síly.

Co se týče rozsahu těchto úniků, konzervativní odhady mluví asi o 20 miliardách korun ročně, optimističtější až o 80 miliardách.

Na jedné straně stát přitvrzuje vůči nelegálnímu zaměstnávání, ale na druhé straně přichází platformový zákon, který zmírňuje kritéria, podle kterých soudy dosud posuzovaly, zda jde nebo nejde o takzvaný švarcsystém. Nepůsobí to nekonzistentně?

Ondřej Trubač: Máte pravdu, že se některé podmínky mění, ale zároveň tam má být vyvratitelná domněnka závislé práce. Když se naplní určité podmínky, bude se vycházet z toho, že jde o závislou činnost, a druhá strana to bude muset vyvracet. A upřímně si myslím, že stát se logicky bude snažit o příjmy z této oblasti nepřijít.

Proto v mých očích obecně vývoj směřuje spíš k tomu, že se stát bude snažit považovat pracovníky na různých platformách spíše za zaměstnance a platformy budou muset dokazovat opak.

Stát má obrovské množství dat a nástrojů. Partner advokátní kanceláře Bříza & Trubač Ondřej Trubač upozorňuje, že firmy často podceňují analytické schopnosti finanční správy. Foto: Jan Soběslavský

Patrik Koželuha: V souvislosti s platformovým zákonem se hodně diskutuje hlavně to, že se mění samotný středobod pracovního práva, tedy pojem závislé práce. Když jsem si procházel historickou judikaturu, sepsal jsem si checklist asi dvaceti až třiceti indikátorů, podle kterých soudy posuzovaly, zda jde o závislou práci. Jedním z nich byla ekonomická závislost. Novou úpravu chápu jako snahu zákonodárce vnést do celé oblasti větší jistotu, protože důsledky jsou dramatické – odvody, daně, penále, úroky z prodlení. Nově mají být v zákoníku práce čtyři konkrétnější subkritéria, kterými se bude posuzovat vztah nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance.

O jaká subkritéria jde?

Bude se posuzovat, zda zaměstnavatel skutečně organizuje práci, zda zaměstnavatel dohlíží nad výkonem práce zaměstnance, zda zaměstnanec vykonává práci podle pokynů zaměstnavatele a zda ji vykonává v pracovní době.

Jak efektivní byl stát dosud v potírání švarcsystému?

Ondřej Trubač: Doteď mohlo docházet k tomu, že přišla kontrola od jednoho úřadu, ale automaticky nenásledovaly další. To znamená, že stát doměřil třeba sociální pojištění, ale už nedoměřil daň. Od Kobry 2026 se očekává, že se tato praxe změní. Pokud prohřešek detekuje Česká správa sociálního zabezpečení, považuji dost pravděpodobné, že bude následovat daňová kontrola a další kontroly.

Očekávám také, že dojde k výraznému nárůstu kontrol. Stát má obrovské množství dat a nástrojů. Nové získává i díky zavedení jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele.

Patrik Koželuha: Dá se zmínit i kontrola NKÚ, která ukázala, že dosud nefungovalo dostatečné předávání informací mezi inspekcí práce, finančními úřady a správou sociálního zabezpečení. Společné memorandum je i reakcí na to. Kromě výměny informací počítá i se společnými kontrolními týmy.

Zároveň musíme ale zdůraznit, že zaměření státu na nelegální zaměstnávání už nějakou dobu trvá. Když se teď dívám třeba na čísla za poslední tři roky, pokud jde o zastřené zaměstnávání ze strany inspektorátu práce, tak doměřené částky rostou. V roce 2023 to bylo 114 milionů korun, v roce 2024 138 milionů korun a v roce 2025 165 milionů korun. Takže už je vidět, že jasný trend potírat tuto oblast již existuje.

„Konzervativní odhady mluví asi o 20 miliardách korun ročně, optimističtější až o 80 miliardách,“
daňový advokát Patrik Koželuha popisuje, o kolik peněz může stát přicházet kvůli nelegálnímu zaměstnávání a švarcsystému. Foto: Jan Soběslavský

Jakou roli může hrát jednotné měsíční hlášení právě při odhalování švarcsystému a nelegálního zaměstnávání? Vstupují do něj přece jen zaměstnanci, nikoliv kontraktoři.

Ondřej Trubač: Určitě bude hrát velkou roli. Především musí firmy zaměstnance hlásit dopředu, takže není možné třeba po kontrole ještě dodat smlouvu a tvrdit, že zaměstnanec jen nebyl nahlášen. Zaměstnance musí mít firma v systému od prvního dne a nemůže se při kontrole vymlouvat, že ho ještě nestihla nahlásit.

Firmy také podle mě pořád podceňují analytické schopnosti státu. Analytika může fungovat třeba tak, že si stát porovná podniky určité velikosti a oboru a zjistí, kolik mají standardně zaměstnanců. Když někdo výrazně vybočuje, může to být důvod ke kontrole.

Patrik Koželuha: A zároveň tím, že půjde o měsíční hlášení, dostane správce daně data průběžně, nikoliv jednou ročně. To také zvýší jeho schopnost reagovat na případná podezření.

Jsou kromě nelegální práce ještě další oblasti, na které se dnes finanční úřady výrazně zaměřují?

Ondřej Trubač: Obecně pořád platí témata jako zneužití práva, transferové ceny nebo odpočty na výzkum a vývoj. To jsou takové stálice. Řeší se i digitální platformy nebo influenceři, ale tam zatím nemáme praktickou zkušenost. Ty případy zatím pravděpodobně nedoputovaly k soudům.

Je něco, co byste dnes daňovým poplatníkům rozhodně nedoporučili dělat, protože už je z dosavadních soudních sporů jasné, že to nedokáží obhájit?

Patrik Koželuha: Určitě třeba neoprávněnou daňovou uznatelnost nákladů na reklamu a propagaci.

Ondřej Trubač: Mně se zdá, že lidé občas podceňují i trestněprávní rovinu daňových úniků. Neuvědomují si, že úmyslné zkrácení daně je trestný čin s poměrně vysokými tresty.

Jak vysoké tresty reálně hrozí?

Patrik Koželuha: Tresty závisí na rozsahu zkrácené daně podle jednotlivých odstavců. V tom nejvyšším odstavci, kdy jde o daňový únik nad deset milionů korun, hrozí pět až deset let odnětí svobody.

Od jednoho milionu do deseti milionů hrozí dva až osm let a od sta tisíc do jednoho milionu pak až tři roky odnětí svobody. Zároveň platí, že do deseti milionů může soud uvažovat o podmínce, protože aby bylo možné dát podmínku, musí být trest do tří let.

Může mít i v Česku poměrně populární švarcsystém trestněprávní dopady?

Ondřej Trubač: Určitě ano. Samozřejmě ale záleží na konkrétní situaci a rozsahu případného daňového úniku.

Patrik Koželuha: Dlouhodobě se diskutuje, jestli je trestněprávně postižitelná oblast zneužití práva. U švarcsystému si ale myslím, že by to teoreticky mohly soudy v některých situacích posoudit i jako podvod.Alžběta Vejvodová

X XX

Rezignace neznamená konec. Zákon umožňuje žalobkyni Lastovecké domáhat se očištění

Zákon umožňuje bývalému státnímu zástupci trvat na veřejném projednání věci a domáhat se tak svého očištění i poté, co rezignuje na funkci. Právě této možnosti nyní využila bývalá olomoucká žalobkyně Petra Lastovecká. Kárný senát Vrchního soudu v Praze proto projedná její námitku proti výtce udělené v souvislosti s bitcoinovou kauzou, přestože oznámila odchod ze státního zastupitelstva.

Kárný senát Vrchního soudu v Praze se bude 23. června zabývat námitkou Petry Lastovecké proti výtce, kterou jí udělil vrchní státní zástupce v Olomouci Radim Dragoun. Potvrdil to předseda senátu Jan Kadlec. „Paní doktorka Lastovecká na projednání věci trvá, nemůžeme tedy řízení zastavit a musíme věc projednat,“ uvedl Kadlec.

Rezignace obvykle znamená konec řízení

Podle zákona o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů se řízení zpravidla zastaví, pokud státnímu zástupci zanikne funkce nebo podá rezignaci. Zákon ale současně obsahuje výjimku. Pokud bývalý státní zástupce prohlásí, že na projednání věci trvá, musí se jí kárný senát zabývat i po skončení jeho působení ve funkci.

Právě tuto možnost Lastovecká využila. Už v rezignačním dopise uvedla, že si projednání přeje nejen kvůli své osobě, ale také kvůli budoucnosti státního zastupitelství.

Dragounovu výtku označila za věcně problematickou a uvedla, že v ní vyvolala „profesní rozpaky“.

Někteří funkcionáři po rezignaci na projednání netrvají

Možnost pokračovat v řízení po odchodu z funkce nebývá příliš častá. V minulosti se naopak objevily případy, kdy soudci po rezignaci již na projednání věci netrvali a řízení tak skončilo bez meritorního rozhodnutí.

Příkladem byl někdejší soudce Krajského soudu v Ústí nad Labem Pavel Vacek. Ten rezignoval v době, kdy čelil kárné žalobě kvůli průtahům v řízení a problémům souvisejícím s výkonem funkce soudce. Po zániku funkce už nebylo možné v řízení pokračovat.

Lastovecká zvolila opačný postup. Přestože odchází ze státního zastupitelství, trvá na tom, aby soud posoudil oprávněnost výtky, která se stala jedním z důvodů její rezignace.

Spor se týká bitcoinové kauzy

Dragoun udělil Lastovecké výtku za mediální rozhovor týkající se bitcoinové kauzy. V něm se vyjadřovala k okolnostem svého vyloučení z vyšetřovacího týmu kvůli údajné podjatosti.

Podle Dragouna rozhovor ohrozil důvěru v činnost státního zastupitelství a mohl vyvolat dojem, že olomoucké vrchní státní zastupitelství postupovalo nezákonně nebo účelově. Kárný návrh na ni však nepodal. Lastovecká naopak tvrdí, že neporušila mlčenlivost a nezveřejnila žádné neveřejné informace. Proto proti výtce podala námitku.

Přestože Petra Lastovecká oznámila rezignaci, její funkce zatím nezanikla. Podle zákona o státním zastupitelství končí výkon funkce až uplynutím tří kalendářních měsíců následujících po měsíci, v němž byla rezignace doručena ministrovi spravedlnosti. Pokud byla doručena v červnu, měla by Lastovecká skončit ve funkci k 30. září. V době projednání její námitky 23. června tak bude stále státní zástupkyní. Její odchod je však již neodvratný, a i proto je významné, že na projednání věci výslovně trvá. Zákon totiž umožňuje pokračovat v řízení i v případech, kdy se funkcionář rozhodne justici opustit, ale zároveň usiluje o přezkum vytýkaného jednání a ochranu své profesní pověsti.

Námitka Bradáčové

S formulací výtky nesouhlasí nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová, která podala vlastní námitku a navrhla její zrušení.

Zatím však není jasné, zda se jí bude kárný senát zabývat. Na její procesní postavení se totiž nevztahuje ustanovení, které bývalému státnímu zástupci umožňuje po rezignaci trvat na projednání věci.Redakce České

X XX