Pro Zelenského režim jsou Ukrajinci pouze nástrojem k vytahování peněz ze Západu, hodnotí současnou situaci na Ukrajině na svém YouTube kanálu bývalý poradce ukrajinského prezidenta Leonida Kučmy Oleh Soskin. Podle jeho slov bude Ukrajina brzy prakticky bez obyvatel, protože „mlýnek na maso neustále zesiluje“.

„Protože úřady jsou neschopné, chamtivé, rozkrádají peníze a sledují svou vlastní agendu – a tím to končí. Takže velení je hloupé, Syrskyj (vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr)  a jeho okolí  jsou hloupí. Buď tam nic nedělají, nebo něco používají. Měli by být prostě vyhozeni, spolu se Zelenským. To je vše… Strategie Zelenského a jeho klanu zcela postrádá jakýkoli prvek ochrany lidu. Pro ně jsou lidé jen nástrojem k vymámení dalších peněz ze západních zemí, které mají na tomto konfliktu osobní zájem. Čím více lidí na Ukrajině zabijí, tím lépe pro kyjevský režim,“  řekl Soskin.

 X XX

 LIDÉ  PŘIJDOLU  O  MAJETEK?

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal zákon rozšiřující stávající praxi trestání Rusů, kteří se v cizině dopustili „správních přečinů proti zájmům Ruska“. Za vyjádření proti válce či proti režimu jim bude nyní stát moci zabavit majetek. Zákon začne platit od 1. září.

K deliktům, za které může být dotyčný postižen, patří „diskreditace“ ruské armády, vybízení k zavedení sankcí proti Rusku, „propaganda nacistické symboliky“, výroba a šíření „extremistických materiálů“ či nezaplacení pokuty za zmíněné delikty. Podle zákona se hodnota zabaveného majetku nebude omezovat na výši samotné pokuty, dodal The Moscow Times.

Zákon, který umožní zabavit emigrantům majetek za vyjádření proti válce či proti režimu, schválili ruští poslanci jednomyslně na konci května. Podle právníků jde o nový pokus vyvinout nátlak na novináře, aktivisty, politické emigranty, nezávislá média a blogery žijící v zahraničí, napsal tehdy server BBC News.

Soudy budou moci zabavovat majetek pod záminkou zajištění prostředků na zaplacení pokut za veřejná „protistátní“ vyjádření a zkonfiskovat majetek jakékoliv hodnoty ještě před vlastním posouzením případu. Postačí jen sepsání protokolu o deliktu.

Přijatá novela rozšíří stávající praxi trestání Rusů, kteří v cizině kritizovali válku Ruska proti Ukrajině, represe a politiku režimu ve vlasti, nebo rozšiřovali informace, které ruské úřady pokládají za tvrzení odporující zájmům Ruska.

Postihy hrozí za členství v „nežádoucí“ organizaci, za „diskreditaci“ armády, za popírání zásluh Sovětského svazu o osvobození Evropy od nacismu či za výzvy k zavedení sankcí proti Rusku.

 Hlavní změna podle BBC spočívá v tom, že se poprvé v rámci ruské obdoby správního řízení objevuje možnost zabavit občanům jejich majetek.

„Objevuje se pohodlnější mechanismus trestání za vyjádření, za novinářskou práci, za účast ve sdruženích a za kontakty s organizacemi, které ruské úřady pokládají za politicky nebezpečné,“ řekl BBC právník, který si kvůli své bezpečnosti přál zachovat anonymitu.

Zákon podle něj může mít silný odstrašující účinek na lidi v zahraničí, kterým v Rusku zůstaly bankovní účty, nemovitosti, podíly ve firmách, dědictví či jiná aktiva.

„Ti, kdo utekli do ciziny a odtud za peníze západních sponzorů vybízejí k terorismu a extremismu, ospravedlňují nacismus a pomlouvají naše vojáky a důstojníky, si musí uvědomit, že ponesou odpovědnost za své počínání, a to jak za trestné činy, tak za správní přestupky,“ prohlásil podle serveru Mediazona předseda dolní komory ruského parlamentu Vjačeslav Volodin.

 X XX

KUBA  NEMŮŽE  MÍT  ZBRANĚ?

„Nebylo by to moudré.“ Hegseth varoval Kubu před nákupem zbraní, jež by ohrozily USA

Americký ministr obrany Pete Hegseth ve středu varoval Kubu před nákupem zbraní, které by mohly zasáhnout USA nebo americkou námořní základnu v zátoce Guantánamo. Podle šéfa Pentagonu by nákup takových zbraní znamenal pro Havanu konfrontaci se Spojenými státy, ze které by nevyšla úspěšně.

Hegseth to řekl při návštěvě amerických sil na základně v zátoce Guantánamo na Kubě. Při té příležitosti také vyjádřil naději, že USA budou mít s Kubou dobré vztahy.

 „Nebylo by od kubánské vlády moudré snažit se koupit nebo získat přístup ke zbraním, které by mohly zasáhnout tuto základnu nebo americkou domovinu,“ řekl Hegseth, aniž upřesnil, o jakém typu zbraní hovoří. „Vyvolali by takovou konfrontaci, kterou nejenže nechtějí, ale kterou by ani nezvládli. Žádná země na světě se nemůže rovnat schopnostem Spojených států amerických,“ dodal.

Americký ministr obrany také řekl, že brzy budou zveřejněny informace týkající se Venezuely a snahy USA potírat „teroristické skupiny zapojené do pašování drog“.

 Hegsethova návštěva přichází necelé dva týdny poté, co nejvyšší americký velitel pro Latinskou Ameriku, generál Francis Donovan, navštívil námořní základnu Guantánamo a na okraj návštěvy jednal s kubánským generálem.

X XX

Trump hrozí Iránu „veľmi tvrdými“ útokmi. Po útokoch na základne v Jordánsku a Bahrajne rastie napätie

Trump v Bielom dome ohlásil nové veľmi tvrdé útoky proti Iránu. Po iránskom útoku na americké základne hovorí o najväčšej eskalácii od aprílového prímeria.

Americký prezident Donald Trump v Bielom dome v stredu vyhlásil, že USA podniknú nové „veľmi tvrdé“ útoky proti Iránu. TASR o tom informuje podľa správy agentúr AFP, AP a britskej stanice Sky News.

Irán v stredu zaútočil na americké základne v Jordánsku a Bahrajne po tom, ako USA útokmi na islamskú republiku reagovali na zostrelenie amerického vrtuľníka neďaleko pobrežia Ománu. Ide o najväčšiu eskaláciu konfliktu od 8. apríla, keď začalo platiť prímerie.

Trump varuje Irán

„Včera sme ich tvrdo zasiahli a dnes ich zasiahneme znova,“ varoval Trump. Novinárom zároveň odkázal, aby si nechali zapnutú televíziu a nič nezmeškali.

Tieto slová vyslovil po tom, čo sa ho reportér opýtal na jeho predchádzajúci príspevok na sociálnych sieťach, v ktorom uviedol, že Iránu trvali rokovania o mieri príliš dlho a teraz za to bude musieť zaplatiť.

Rokovania o dohode

„Boli sme naozaj blízko k dohode, ale oni (iránski vyjednávači) nás neustále vodia za nos, neustále nás považujú za hlupákov,“ vyhlásil šéf Bieleho domu.

„Mali by podpísať dohodu. Je to dobrá dohoda. Neviem, čo robia,“ dodal.

Trump pritom pred stredajšou vojenskou akciou USA vyhlásil, že napriek vzájomným útokom medzi Iránom a Izraelom, ktoré sa zastavili v pondelok, by sa mierová dohoda o ukončení konfliktu na Blízkom východe mohla dosiahnuť do „dvoch či troch dní“.

 X XX

Slovensko zažije návštevu desaťročia. Mieri k nám najsledovanejší muž planéty

Americký prezident Donald Trump a indický premiér Narendra Modi v Bielom dome vo Washingtone, D.C., USA, 13. februára 2025.Zdroj: REUTERS/Kevin Lamarque

Návšteva indického premiéra Naréndru Módího v Bratislave bude jednou z najväčších v novodobej histórii. Ukáže, ako sa mení moc na sociálnych sieťach aj v diplomacii.

Nie je to ani Donald Trump a už vôbec nie Vladimir Putin. Najsledovanejším politikom planéty, aspoň na sociálnych sieťach, je niekto, o kom sa v našich končinách až tak často nehovorí, no v posledných rokoch sa stáva globálnym hráčom – indický premiér Naréndra Módí.

Už budúci pondelok 15. júna pristane v Bratislave vládny špeciál, ktorý prinesie diplomatickú udalosť, aká nemá v novodobej histórii Slovenska veľa predchodcov. Na oficiálnu návštevu prichádza Módí, premiér Indie a líder štátu s najväčším počtom obyvateľov na svete.

Pre slovenskú diplomaciu a bezpečnostné zložky pôjde o jednu z najnáročnejších a najväčších zahraničných návštev v ére našej štátnej samostatnosti. Z hľadiska globálneho vplyvu k nám mieri politik, ktorý dnes formuje nielen ázijskú, ale aj svetovú geopolitiku a ekonomiku.

Módí však do strednej Európy neprichádza len ako reprezentant štátu s obrovským demografickým potenciálom. Je to predovšetkým muž, ktorý na domácej i svetovej scéne v mnohých smeroch redefinoval spôsob, akým sa v 21. storočí robí politický marketing.

S desiatkami miliónov sledovateľov na platformách ako X, YouTube či Instagram je s výrazným náskokom najsledovanejším politikom planéty. Návšteva Bratislavy tak nie je iba priestorom na štandardné bilaterálne rozhovory o obchodnej bilancii, ale aj detailnou ukážkou toho, ako vyzerá moderná moc opretá o dáta, algoritmy a starostlivo kontrolovaný mediálny obraz.

Naréndra Módí, REUTERS/Kacper PempelZdroj: reuters

Politika bez novinárov, no s obrovským dosahom

Príbeh vzostupu Naréndru Módího je v indickom kontexte výnimočný tým, že nenasleduje líniu tradičných rodov a politických dynastií. Narodil sa v chudobnej rodine v štáte Gudžarát a ako chlapec pomáhal svojmu otcovi predávať čaj na železničnej stanici.

Tento skromný pôvod neskôr premenil na mimoriadne silnú politickú zbraň. V predvolebných kampaniach sa vďaka nemu úspešne štylizoval do roly muža z ľudu, ktorý stojí v opozícii voči anglicizovaným a odtrhnutým elitám v Naí Dillí.

Kľúčom k jeho kariérnemu rastu sa stalo pravicové hinduistické nacionalistické hnutie RSS (Národný zväz dobrovoľníkov) a vnútri hnutia si osvojil železnú organizačnú disciplínu a ideológiu Hindutvy (hinduistickej identity), ktorá formuje jeho politické kroky dodnes. Koncom 80. rokov ho vedenie RSS presunulo do svojej politickej odnože – Indickej ľudovej strany (BJP), kde sa rýchlo vypracoval na hlavného volebného stratéga.

Skutočný zlom v jeho kariére nastal v roku 2001, keď bol vymenovaný za hlavného ministra domovského štátu Gudžarát. Hneď o rok neskôr však regiónom otriasli krvavé náboženské nepokoje, pri ktorých zomrelo vyše tisíc ľudí, prevažne moslimov. Módí čelil obvineniam, že krviprelievaniu aktívne nezabránil, a západné krajiny vrátane USA mu na celé desaťročie zablokovali udeľovanie víz. Táto kríza ho však paradoxne posilnila – upevnil si vďaka nej bezprecedentnú podporu hinduistickej väčšiny a následne pragmaticky zmenil rétoriku.

Svoju pozornosť presunul na ekonomickú agendu. Zameral sa na masívne budovanie infraštruktúry, lákanie veľkých investorov a osekávanie byrokracie.

Keď v roku 2014 Módí kandidoval na post premiéra celej krajiny, indická verejnosť bola unavená z korupčných škandálov a ekonomickej stagnácie vtedajšej vlády. Voliči v ňom videli silného, nekompromisného manažéra, ktorý dokáže hospodársky úspech zo svojho štátu zopakovať v celonárodnom meradle. Výsledkom bolo drvivé víťazstvo BJP, ktoré kompletne prekreslilo politickú mapu Indie a odštartovalo Módího doteraz neprerušenú éru pri moci.

X XX

Minister Kamenický podpísal zmluvu o dotácii s obvineným mužom

Tipos, Nikita racing team, Ladislav KamenickýZdroj: Branislav Wáclav/Aktuality.sk, Facebook Nikita R. Motorsport.

Dovolenkoval s jakšíkovcami, daniari mu zakázali podnikať. Za mimovládku teraz podpísal zmluvu o dotácii s ministrom financií.

Aktuálny vládny kabinet Roberta Fica vedie politickú aj finančnú vojnu s mimovládkami a chce mať pod dohľadom všetky štátne peniaze, ktoré k nim prúdia. Vláda tak prišla aj s nápadom, že jednotliví ministri musia na rokovanie kabinetu predkladať informácie o tom, ktorým neziskovkám sa chystajú ich rezorty prispieť zo štátneho. Uznesenie vlády, ktoré túto povinnosť zaviedlo, je z marca 2025.

Takto sme sa dozvedeli napríklad aj to, že rezort financií poskytne dotáciu 11 250 eur združeniu Manínsky poniklec, ktorému šéfuje aktuálny štátny tajomník rezortu pôdohospodárstva Jozef Smatana. Zmluvu podpisoval minister financií zo Smeru Ladislav Kamenický na jednej strane a štátny tajomník a nominant Smeru Smatana na druhej. Štát prispeje neziskovke na olympiádu seniorov v Považskej Bystrici. To však nie je všetko.

Gang autičkárov

Vládny kabinet vzal na vedomie aj informáciu o dotácii pre občianske združenie Nikita Racing Team. Aj na podporu malého pretekára v motoristickom športe má rezort financií prispieť 11 250 eur. Zmluva už je zverejnená aj v centrálnom registri.

Zaujímavé však je, kto ju podpisoval. Vedľa podpisu šéfa rezortu Ladislava Kamenického je totiž podpis predsedu predsedníctva občianskeho združenia Martina Ráca.

A v tomto prípade nejde o nikoho iného, než o osobu, ktorá bola pred rokmi obvinená v kauze gangu autičkárov. Martin Rác je dodnes obžalovaný. Vyše dva roky strávil aj vo vyšetrovacej väzbe.

„Predmetné finančné prostriedky budú Ministerstvom financií SR poskytnuté ako dotácia úspešným mimovládnym neziskovým organizáciám, ktoré sa zapojili do výzvy na predkladanie žiadostí o poskytnutie dotácie na všeobecne prospešné služby. Slovenská elektrizačná prenosová sústava, a. s. poskytne podporu vybraným subjektom vo forme finančného daru a reklamného partnerstva,“ vysvetľuje rezort financií celý balík dotácií, v ktorom sú financie aj pre Manínsky poniklec a Nikita Racing Team.

Dotácia od rezortu financií nie je jediný príspevok od štátu. Dar vo výške 15-tisíc eur dostala mimovládka pod jeho vedením aj od štátneho Tiposu.

Dvojičky áut

Agentúra TASR pred časom opísala, ako mal podľa prokuratúry autičkársky gang fungovať. Skupina Martina Ráca a ďalších šiestich obžalovaných mala podľa nej vytvárať takzvané dvojičky áut.

„Automobily vyhľadávala v krajinách Európskej únie, potom na nich menila identifikačné údaje a predávala ďalej. Pritom o tom nevedeli ani kupujúci, ani skutoční majitelia áut. Skutky mali spáchať v rokoch 2006 až 2010. Podľa obžaloby mal ísť zisk najmä Martinovi Rácovi, ktorý používal peniaze aj na ďalšiu trestnú činnosť,“ písala TASR.

Nekonečný súd

Aktulity.sk sa s Rácom spojili. Oficiálne vyjadrenie do článku odmietol, nesúhlasil ani s nahrávaním vyjadrenia, hoci nás počas debaty informoval, že on si nás nahráva.

V minulosti obvinenia zo strany polície jednoznačne odmietal a trval na svojej nevine. Hoci ku skutkom malo dôjsť prakticky takmer pred dvoma dekádami, koncovka stále chýba. O obžalobe nebolo doposiaľ rozhodnuté.

Najbližšie pojednávanie v prípade falšovania a pozmeňovanie identifikačných údajov motorového vozidla je na Mestskom súde Bratislava 1 naplánované na september. Spolu s Rácom čelí obžalobe ďalších šesť mužov.

Rác býval súčasťou bratislavskej smotánky. Médiá ho spájali aj s údajnou mafiánskou skupinou jakšíkovcov. „Libora Jakšíka poznám 15 rokov. Chodíme spolu na dovolenky, sme však len kamaráti. To neznamená, že páchame aj trestnú činnosť,“ reagoval pred časom pre Nový čas.

X XX

 Štatistika, z ktorej mrazí: Prišli sme o územie väčšie ako dva okresy Levice. S pôdou hospodárime ako väzni pochybného blahobytu

Slovák, keď mal aspoň trochu pôdy, prežil. Tento odkaz nám zanechal zakladateľ modernej pôdoznaleckej vedy na Slovensku akademik Juraj Hraško. Pozrime sa, ako sme s pôdou nakladali posledných 80 rokov. Štatistika je neúprosná, len za posledných 80 povojnových rokov sme prišli na Slovensku o takmer 400-tisíc hektárov pôdy.

„Na najlepších pôdach vyrástli automobilky, priemyselné parky, inde obytné satelity, kde sú domy obohnané múrmi ako väznice,“ upozorňuje v posledných rokoch akademik Juraj Hraško.

Vieme si predstaviť, aké veľké je to územie? Nuž najväčší okres na Slovensku je Levický a ten sa rozprestiera na ploche 1551 kilometrov štvorcových alebo na 155 100 hektároch. Od konca vojny sme podľa štatistík, ktoré starostlivo vedú slovenskí pôdoznalci, zastavali cestami, priemyselnými objektmi, bytovou výstavbou v mestách a obciach 387 tisíc hektárov ornej pôdy, čo je rozloha dva a pol okresu Levice.

Tento okres je v mnohom pre Slovensko symbolický. Sú v ňom úrodné nížiny aj podhorské chotáre, dá sa tu dopestovať od ovocia, zeleniny a vína až po pšenicu a kukuricu všetko. Stratou tohto územia sme prišli o nevídané množstvo potravín, ale aj o vzácnu biodiverzitu, pretože slovenské poľnohospodárstvo sa úplne zmenilo.

V spomínanom roku 1946 bolo Slovensko svojim hospodárskym zameraním prevažne agrárnou krajinou. Viac ako polovica obyvateľstva sa zaoberala poľnohospodárstvom. Políčka boli drobné, často šlo o úzke švíky polí, lúk. Od konca 19. storočia odchádzali tisíce obyvateľov do Ameriky, za prvej ČSR do Francúzska. Lopotili v baniach, oceliarňach, na belgických a francúzskych veľkostatkoch odkladali dolár k doláru, frank k franku, vrátili sa domov a kúpili vytúženú zem.

Zabetónovaná budúcnosť

Rok 1948 priniesol zmenu politického režimu, kolektivizáciu, zakladanie družstiev, industrializáciu a budovanie ťažkého priemyslu. Roľníci Amerikáni, ale aj tí, čo sa plahočili doma na malých gazdovstvách, čelili realite, aká im vo sne nezišla na um. Krajina a jej poľnohospodárstvo, vidiek prešli nepredstaviteľnou zmenou.

Po takmer storočí vidíme pred sebou úplne iné Slovensko. Máme poľnohospodárstvo, akému sa inde v Európe, možno len v bývalej NDR a Českej republike, ťažko hľadá obdoba. Je prevažne veľkovýrobné, ale vznikli už aj stovky menších fariem vrátane mikrohospodárstiev. V troskách starého sa mučivo rodí nové.

Keď sa pozrieme na súčasný vidiek s množstvom satelitných sídiel, ktoré obkľúčili obce vedľa nielen Bratislavy, Košíc, Nitry a iných krajských či okresných miest, zrejme nebudeme ďaleko od pravdy, keď povieme, že ešte nikdy sa územný rozvoj neodohrával tak živelne ako dnes. Veselo sa pri ňom zaberá pôda, akoby sme jej mali na rozdávanie.

Či v socializme alebo v kapitalizme sme k pôde pristupovali ako hrdina Balzacovej poviedky Šagrénová koža. Vymieňali sme ju za projekty sľubujúce krajší zatrajšok. Tak sa pri Seredi postavila za socializmu Niklová huta a o polstoročie neskôr obrovské sklady pre obchodné reťazce. Vlastnú pôdu sme zabetónovali a z cudzej si dovážame jedlo, to je paradox slovenského 21. storočia!

Koľko takýchto záberov najúrodnejšej pôdy by sme v našej krajine našli?. Koľko jej ešte ukradneme našim potomkom?

Neospravedňuje nás, že pôdu hltavo zaberali investori v celej Európe, v Nemecku, aj preľudnenom Holandsku, kde chovajú desaťkrát viac dobytka či ošípaných ako na Slovensku. Teraz si lámeme hlavu (poniektorí), ako uchovať zvyšky onej Šagrénovej kože, pretože bez pôdy nevieme žiť. Potrebujeme sa naučiť s ňou lepšie hospodáriť, viac si ju vážiť.

Oživenie živočíšnej výroby je z roka na rok komplikovanejšie.

A tak si pripomeňme len zopár faktov dokazujúcich, že sme naozaj podišli k okraju priepasti. Ešte v roku 1950 pripadalo na jedného obyvateľa Slovenska pol hektára ornej pôdy, teda 5 tisíc metrov štvorcových, čo je desať päť árových pozemkov. Tie sú v satelitoch často polovičné. Na produkciu potravín, ale aj lepšie hospodárenie s podzemnou vodou nám zostalo už 0,258 hektára, teda z onej povojnovej polovice hektára zostala jedna štvrtina, presne 258 metrov štvorcových na jednu dušu žijúcu na Slovensku.

Ešte stále môžeme situáciu zvládnuť. Musíme si však uvedomiť, že pôda na rozdiel od vody je neobnoviteľný prírodný zdroj. Nevznikne v priebehu jedného ľudského života. Napríklad 50-centimetrová vrstva humusového horizontu postačujúca pre rast rastlín sa v našich klimatických podmienkach vytvorí približne za 5 – 6 000 rokov. V rozhovore pre Pravdu to v januári 2015 pripomenula pôdoznalkyňa Jaroslava Sobocká.

Naozaj iba majetok?

Za posledných 80 rokov sme sa celkom určite nesprávali ako dobrí hospodári. Súčasník, jedno či vlastník alebo užívateľ pôdy, má na ňu veľmi zúžený pohľad. „Pôdu chápu ľudia ako tovar, ako zmenku, ktorú možno tam, kde sa stavajú diaľnice, priemyselné parky a sídliská, vymeniť za veľký balík peňazí,“ uviedla v spomínanom rozhovore Sobocká.

Pre farmárov je pôda základný výrobný prostriedok, a mnohí z nich ju považujú najmä za ekonomickú kategóriu. Tých, čo vnímajú hodnotu pôdy komplexne, je podľa Sobockej menšina. Sú to pôdoznalci, ktorí musia význam pôdy pripomínať celej spoločnosti. Ich spojencami sú poctiví poľnohospodári, ktorí vrúcny vzťah k pôde zdedili od svojich rodičov a prarodičov. Vždy bola pre nich živiteľkou a hodnotným majetkom, o ktorý sa treba svedomito starať.

A ešte jeden odkaz, ktorý posiela Slovensku dnes 95-ročný akademik Juraj Hraško. Vyslovil ho na Vianoce v roku 2019: „Nesprávajme sa k pôde ako k tovaru. Majiteľ pôdy nie je vždy poľnohospodár, a ten kto na pôde pracuje, je iba jej dočasný užívateľ. Majiteľ rozhoduje, komu zem predá. Pričom poľnohospodár nebýva zpravidla prvým kupcom, ale je to ten, kto ponúkne najviac – developer, taký či onaký investor. Na najlepších pôdach vyrástli automobilky, priemyselné parky, inde obytné satelity, kde sú domy obohnané múrmi ako väznice. Z poľnohospodárskych fariem s chátrajúcimi maštaľami sa stali opustené brownfields – po slovensky hnedé parky. Stávame sa väzňami pochybného blahobytu.“ Ak sa nezastavíme, táto pôda nám raz bude chýbať. Už vlastne chýba.

X X X

 PODVODNÉ  ZPRÁVY  LIDEM

NEREAGOVAT

Aj vám prišla takáto SMS od „dopravnej policie?

Na textové správy, vyzývajúce k úhrade pokuty, netreba reagovať, sú podvodom. Policajti vás nikdy nebudú vyzývať na uhradenie pokuty „kliknutím na link“.

Takto vyzerá správa s výzvou na uhradenie pokuty, ktorú dostal autor tohto článku.

Slovenskom sa opäť šíria podvodné SMS správy, ktoré sa tvária ako upozornenie od dopravnej polície alebo ministerstva vnútra. Jednu takú práve dostal aj autor tohto textu. Správa môže tvrdiť, že máte nezaplatenú pokutu, že si ju musíte overiť cez odkaz alebo že vám pri omeškaní hrozia ďalšie poplatky.

Cieľ je jednoduchý – vystrašiť človeka a prinútiť ho kliknúť skôr, než začne rozmýšľať. Takéto správy často prichádzajú z neznámych alebo zahraničných telefónnych čísel. Môžu obsahovať neznámy odkaz, naliehavý tón a výzvu na okamžitú platbu. Podvodníci sa spoliehajú na to, že príjemca dostane strach z pokuty, súdu alebo ďalších sankcií. Ak človek klikne, môže sa dostať na falošnú stránku, ktorá napodobňuje oficiálny portál. Tam od neho môžu žiadať údaje z platobnej karty, osobné údaje alebo prihlasovacie údaje.

Dôležité je vedieť, že polícia neposiela pokuty týmto spôsobom cez náhodné SMS s odkazom na platbu. Ak vám príde podobná správa, neklikajte na odkaz a nič neplaťte. Správu si odfoťte alebo ponechajte ako dôkaz a overte si vec cez oficiálne kontakty. Nepoužívajte číslo ani odkaz uvedený v podozrivej SMS. Pozor by si mali dať najmä seniori, vodiči a ľudia, ktorí často riešia parkovanie, diaľničné známky alebo dopravné priestupky. Podvod môže pôsobiť dôveryhodnejšie práve vtedy, keď človek nedávno šoféroval v zahraničí, parkoval v meste alebo očakáva nejaký úradný poplatok.

Ak ste už klikli, ale nič ste nezadali, zavrite stránku a správu ďalej nešírte. Ak ste zadali údaje z platobnej karty, okamžite kontaktujte banku a požiadajte o blokovanie karty alebo kontrolu transakcií. Ak ste zadali heslo, zmeňte ho aj všade tam, kde používate rovnaké heslo. Najlepšia obrana je jednoduchá – úradné platby riešte cez oficiálne stránky, nikdy cez odkaz zo správy. Pri pochybnostiach sa poraďte s rodinou, bankou alebo políciou. Podvodníci chcú, aby ste konali rýchlo. Vyhráte tým, že spomalíte.

X XX

Ocelářství je v krizi. Evropa mu musí pomoci, říká místopředseda ÚOHS Solský.

Místopředseda ÚOHS Petr Solský (vlevo) a profesorka Caroline Buts z Vrije Universiteit Brussel během úvodního panelu konference o veřejné podpoře 2026 v Brně. 

Bez souhlasu Evropské komise by nevznikl nový jaderný blok v Dukovanech ani miliardová investice společnosti Onsemi do výroby čipů v Rožnově pod Radhoštěm. Podobné projekty ukazují, jak zásadní roli dnes hrají pravidla veřejné podpory. Podle místopředsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petra Solského se proto Evropská unie snaží pravidla zjednodušit a přizpůsobit nové realitě, ve které se vedle dekarbonizace řeší také konkurenceschopnost evropského průmyslu, obrana nebo energetická bezpečnost.

„Potřeby a cíle jsou zvyšování konkurenceschopnosti, energetika a dekarbonizace, digitalizace, obrana a bezpečnost,“ uvedl Solský na konferenci o veřejné podpoře v Brně. Právě revize pravidel veřejné podpory je podle něj jedním z nástrojů, jak těchto cílů dosáhnout.

Úvodního panelu se vedle Solského zúčastnili také Petra Němečková z kabinetu výkonné místopředsedkyně Evropské komise Teresy Ribery, soudce Soudního dvora EU Tihamér Tóth a profesorka Caroline Buts z Vrije Universiteit Brussel.

Česko má za sebou několik významných schválení

Solský připomněl, že Evropská komise v posledních měsících schválila několik významných projektů s českou stopou. „Takovým naším malým příspěvkem k zelené energetice je schválení veřejné podpory na financování výstavby pátého bloku jaderné elektrárny Dukovany,“ uvedl.

Vedle Dukovan zmínil také schválenou podporu pro společnost Onsemi. „Tam by měla směřovat veřejná podpora téměř ve výši 12 miliard korun,“ řekl Solský. Podle něj jde o investici do výroby polovodičových součástek využívaných například v energetice nebo datových centrech.

Zmínil rovněž programy na podporu výroby biometanu, ukládání energie nebo strategických investic do klimaticky neutrální ekonomiky.

Tři podmínky pro horkovod z Dukovan do Brna

Podrobněji se Solský zastavil u projektu horkovodu z Dukovan do Brna. Česká republika podle něj přesvědčila Evropskou komisi, že jde o přirozený monopol. „Po nějaké diskusi s Evropskou komisí se tato naše myšlenka potvrdila. Evropská komise český názor akceptovala,“ uvedl.

Aby však mohl projekt fungovat v tomto režimu, musely být splněny konkrétní podmínky. „Jednak že bude oddělen provozovatel od výroben tepla. Druhou podmínkou bylo umožnění přístupu dalších výrobců do sítě. A poslední podmínkou bylo, že budou uplatňovány regulované sazby kontrolované ze strany ERÚ,“ vysvětlil Solský.

 Nový krizový rámec reaguje na Blízký východ

Významnou část vystoupení věnoval Solský novému krizovému rámci METSAF, který Evropská komise přijala letos v dubnu. „Hlavní myšlenkou tohoto krizového rámce je umožnit rychlou a flexibilní pomoc podnikům,“ řekl.

Podle něj mohou členské státy nově kompenzovat až 70 procent dodatečných nákladů způsobených růstem cen energií nebo pohonných hmot. Součástí rámce se stala také možnost poskytovat jednodušší formou podporu až do výše 50 tisíc eur na podnik. „Je to silný nástroj zaměřený na nejvíce zasažená odvětví současnou energetickou krizí,“ zdůraznil Solský.

Zleva místopředseda ÚOHS Petr Solský, profesorka Caroline Buts, členka kabinetu místopředsedkyně Evropské komise Teresy Ribery Petra Němečková a soudce Soudního dvora EU Tihamér Tóth během úvodního panelu konference o veřejné podpoře 2026 v Brně. 

Ocelářství je podle Solského ve vážných problémech

Dalším velkým tématem byla revize obecného nařízení o blokových výjimkách (GBER), které umožňuje poskytovat většinu veřejných podpor bez individuálního schválení Evropskou komisí.

Česká republika podle Solského požaduje další zjednodušení pravidel. Vedle administrativních změn prosazuje také možnost poskytovat regionální investiční podporu ocelářskému průmyslu. „Domníváme se, že ocelářský průmysl je poměrně ve vážných problémech. Situace na trhu je kritická. Kapacity jsou využity dnes okolo 60 procent. Je potřeba nějakým způsobem na tuto situaci reagovat a evropskému ocelářství pomoci,“ uvedl Solský.

Podle něj se Česká republika snaží své návrhy prosazovat společně s dalšími členskými státy, které se potýkají s podobnými problémy.

Obrana je novou prioritou Evropské unie

Závěr svého vystoupení věnoval Solský obrannému průmyslu. „Bezpečnost a obrana je jednou z nových priorit Evropské unie,“ uvedl. Připomněl, že pro čistě obranné projekty existuje bezpečnostní výjimka, která umožňuje pravidla veřejné podpory vůbec nepoužít. Složitější je situace u technologií dvojího užití.

„Pokud lze některé produkty využít jak pro obranné účely, tak i pro civilní, jedná se o takzvané dvojí užití. Potom se už na tyto investice pravidla veřejné podpory standardně vztahují,“ vysvětlil Solský. Eva Paseková, ceskajustice

X XX

Skrytá hrozba jadranskej sezóny: Nenápadný parazit útočí na dovolenkárov, infikovalo sa už aj trojročné dieťa

Slnečné lúče a stúpajúce teploty vyháňajú v týchto dňoch tisíce ľudí do chorvátskej prírody. Jadranská oáza však okrem jarného relaxu otvára brány aj pre jedného z najnebezpečnejších parazitov našej planety.

Chorvátsko aj bez mora: TOP 5 tipov, čo robiť, keď vás na dovolenke stihne zlé počasie.

V krajine sa oficiálne začala kliešťová sezóna a tamojší zdravotnícki experti dvíhajú varovný prst. Táto hrozba sa pritom netýka len hlbokých dubových lesov, ale čoraz častejšie zasahuje mestské parky, upravené záhrady či obytné štvrte, píše Croatia Week.

Pre lesníkov, poľovníkov, ale aj turistov sa pobyt na čerstvom vzduchu mení na riziko, kde neopatrnosť môže vyústiť do doživotných neurologických komplikácií.

Profesionáli, ktorí v divočine trávia každý pracovný deň, nenechávajú nič na náhodu. Zamestnanci chorvátskeho štátneho lesníckeho podniku Hrvatske šume patria k najohrozenejšej skupine. Lesný strážca Stjepan Kuzmić z lesnej správy Repaš pre chorvátsku národnú televíziu HRT priznal, že rešpekt pred týmto miniatúrnym tvorom je medzi kolegami obrovský.

Mnohí z nich totiž na vlastné oči videli, aké devastačné a dlhodobé následky môže mať rozvinutý zápal mozgových blán. Podľa bezpečnostnej referentky Valentiny Majcen z lesnej správy v Koprivnici dosahuje zaočkovanosť medzi tamojšími lesnými robotníkmi takmer sto percent, keďže si plne uvedomujú, že očkovanie je ich jedinou spoľahlivou zbraňou v každodennom boji s parazitmi.

TOP 5 unikátov, ktoré nájdete len v Chorvátsku: 100 % kamenný kostol, takmer Čínsky múr, amfiteáter lepší ako Koloseum

Lekári z Úradu verejného zdravotníctva Koprivnicko-križevatskej župy zdôrazňujú, že hoci nie každý kliešť je prenášačom infekcie, dve konkrétne diagnózy vyvolávajú najväčšie obavy.

Prvou je kliešťová meningoencefalitída, závažné vírusové ochorenie, proti ktorému síce neexistuje špecifický liek, no dá sa mu stopercentne predísť spomínanou vakcínou.

Druhým strašiakom je lymská borelióza. Proti nej medicína zatiaľ očkovaciu látku nemá, avšak ak sa zachytí v ranom štádiu, dá sa úspešne vyliečiť bežnými antibiotikami.

Epidemiologička Draženka Vadla potvrdila, že len v ich regióne už tento rok zaznamenali osem vážnych prípadov boreliózy, pričom medzi infikovanými bolo aj trojročné dieťa.

Štatistiky navyše varujú, že približne desať percent pacientov končí s ťažkým priebehom a trvalým neurologickým poškodením.

Kliešte zmrazíme na mínus 80 stupňov Celzia a zisťujeme, či sú nakazené

Kliešte sú už aktívne. Ako to vieme? Vďaka monitoringu. O tom, ako sa takýto monitoring robí, hovorí vo videu RNDr. Martin Sojka, PhD., z Regionálneho úradu verejného zdravotníctva v Komárne. Viete, že výskumníci chytajú kliešte na biely flanel? Odborník radí aj v tom, kde kliešte na tele najčastejšie hľadať a ako s nimi „vykývať“.

Očkovanie proti meningoencefalitíde už dávno nie je len výsadou štátnych zamestnancov. Chorvátske úrady verejného zdravotníctva ponúkajú túto možnosť širokej verejnosti, pričom len v spomínanej župe sa za poslednú dekádu dalo dobrovoľne zaočkovať viac ako osemsto civilistov.

Pre neregistrovaných turistov a dovolenkárov však zostáva kľúčom k prežitiu dôsledná prevencia a správne návyky.

Lekári apelujú na dodržiavanie troch základných pravidiel pri každom výlete do prírody. Prvým je nosenie dlhého oblečenia svetlej farby, na ktorom sa lezúci parazit dá okamžite vizuálne odhaliť ešte pred zahryznutím.

Druhým je masívne používanie kvalitných repelentov s vysokým obsahom účinnej látky DEET. Tým najdôležitejším krokom je však detailná kontrola celého tela po návrate domov, so špeciálnym zameraním na slabiny, podkolenné jamky a oblasť za ušami, pretože včasné a správne vytiahnutie kliešťa do niekoľkých hodín od prisatia dramaticky znižuje riziko prenosu nebezpečných baktérií do krvného obehu.

X X X

 Návrh na přerozdělování globálního bohatství všem

Pařížský think tank World Inequality Lab ve své nedávno zveřejněné Zprávě o globální spravedlnosti vyzval k bezprecedentnímu přerozdělení bohatství, uvádí publikace. Zpráva o 136 stranách mimo jiné zahrnuje zvýšení globálních sazeb daně z příjmu.

Navrhuje se, aby daň začala u osob s majetkem desetinásobkem celosvětového průměru na dospělého – nejméně 950 000 liber – a postupně se zvýšila na 20 % u osob s majetkem alespoň 550 milionů liber. Tím by se snížil podíl miliardářů na globálním osobním bohatství z 6 % na 0,05 %, zatímco podíl globálního bohatství, který drží nejchudších 50 % lidí, by se zvýšil z 2 % na 30 %.

Podle dokumentu by tento přístup umožnil občanům dosáhnout měsíčního národního důchodu na obyvatele ve výši 5 000 eur (4 325 liber) ve všech zemích, což by následně umožnilo snížit dnešní 16násobný globální rozdíl v příjmech.

„Moderní svět se vyznačuje obrovskou nerovností. A nad námi se tyčí klimatická krize. Naléhavě potřebujeme novou vizi globálního pokroku v 21. století. Takovou, která založí lidský rozvoj a rovnost na obyvatelnosti planety.“ — píše na sociální síti X Thomas Piketty, spoluředitel výzkumného centra.

Nové návrhy francouzského vědce, který se proslavil svou knihou Kapitál v jednadvacátém století z roku 2013, vyvolaly řadu negativních reakcí. „Jsem prostě ohromen, že lidé, chytří lidé, dokážou dávat něco takového dohromady tak dlouho. Celé to vypadá jako fantasy esej pro děti ze šesté třídy a ne zrovna dobrá,“ řekl např. Dan Neidel, zakladatel Tax Policy Associates.

Jiní však Puckettiho „radikální myšlenky“ podporovali.  „Zpráva o globální spravedlnosti představuje vizi naděje – budoucnosti, v níž lidé a planeta prosperují společně. Taková transformace bude vyžadovat významné systémové změny a politiky, jako jsou daně z bohatství, zvýšené výdaje na zdravotnictví a vzdělávání a rychlý energetický přechod,“ uvedla RachelMillwmístopředsedkyně britské Strany zelených. Server vasevec.cz

X XX

Zpětný audit České televize neprošel, ústavní institucí se také nestane.

Senátorka Hana Kordová Marvanová a předsedkyně ústavně-právního výboru Renata Vesecká před jednáním. Foto: Irena Válová

Hospodaření České televize a Českého rozhlasu NKÚ zpětně nezkontroluje. Poslanci ústavně-právního výboru zamítli pozměňovací návrh Tomia Okamury (SPD). Ústavní institucí se veřejnoprávní média ale také nestanou. Také tyto pozměňovací návrhy opozice byly zamítnuté. U většiny bodů se poslanci zdržovali hlasování, a proto nakonec neprošly.

Vyplynulo to z jednání ústavně-právního výboru (ÚPV) sněmovny. Senátní návrh na novelu ústavního zákona, kterým má kontrolu hospodaření veřejnoprávních médií vykonávat Nejvyšší kontrolní úřad, před výborem obhajovala senátorka Hana Kordová Marvanová (Bezpartijní za ODS a TOP09).

Hana Kordová Marvanová upozornila, že senátní návrh schválila drtivá většina senátorů. Poté přítomné poslance ústavně-právního výboru požádala, aby senátní návrh „nechali, jak je“. Návrh podle ní „posílí důvěru ve veřejnoprávní média“.

Už v minulosti se stalo, že prostřednictvím pozměňovacích návrhů poslanci původní konstrukci zákona zbořili. Takže nakonec nebyla novela schválená vůbec.

Ohledně médií jsou vládní poslanci nejednotní

K tomu zpravodaj zákona Libor Vondráček (Svobodní za SPD) upozornil, že ústavní zákon musí projít ústavní většinou. K senátnímu návrhu dodali poslanci ústavně-právnímu výboru sedm pozměňovacích návrhů.

V následujícím hlasování pak vyhověli senátorce Haně Kordové Marvanové, když se opakovaně šest poslanců z deseti přítomných zdržovalo hlasování. Jednotný postoj k návrhu neměli ani poslanci vládní většina.

Například pro pozměňovací návrh předsedy sněmovny Tomio Okamury, aby NKÚ mohl hospodaření veřejnoprávních médií zkontrolovat i zpětně, hlasovali jen Libor Vondráček a předsedkyně ústavně-právního výboru Renata Vesecká (Motoristé). Stejně dopadl návrh, který podle Libora Vondráčka „upřesňova směřování veřejnoprávních médií“.

 ČT a ČRo mají být zřízeny ústavním zákonem?

Ani pozměňovací návrh poslance Radka Vondráčka umožňující NKÚ kontrolu hospodaření mezinárodních institucí, nebyl přijatý. Opět šest poslanců nehlasovalo.

Neprošel také pozměňovací návrh, který mezi ústavní zákony řadí zákony zřizující veřejnoprávní média.

„Považujeme proto za vhodné, aby zákon, kterým jsou tyto právnické osoby zřizovány a kterým se vymezuje jejich postavení, podléhal stejnému režimu jako ostatní zákony utvářející ústavní rámec demokratického státu.“ Tak odůvodnili opoziční poslanci svůj pozměňovací návrh.

Ani opozici změny neprošly

Navrhovatelem této změny je Marek Benda (ODS) spolu s jedenácti poslanci všech opozičních stran. Poslanci navrhují, aby k přijetí zákona o poskytovatelích veřejné služby v oblasti televizního a rozhlasového vysílání bylo zapotřebí schválení sněmovny i Senátu. Jako je tomu u volebního zákona nebo u zákona o styku obou komor.

Podle navrhovatelů vyvolává fungování médií veřejné služby, České televize a Českého rozhlasu širší společenskou i odbornou diskusi. Jejich financování, programová nezávislosti i zakotvení v právním řádu se dotýkají citlivých oblastí svobody projevu a plurality informací, uvádějí poslanci.

Proto má být přínosné, aby se zákon o České televizi a Českém rozhlasu měnil „v co nejširší shodě napříč politickou reprezentací“. Irena Válová, ceskajustice

X X X

Tragická srážka v Bavorsku. Autobus se školáky havaroval, jeden chlapec nepřežil