Od Ruska Pavel utekl k Západu a ničí ČR. ČT, CNN o tom nehovoří, denně krtizují jen Babiše. Proč se denně nezabývají korupcí politiků Ukrajiny místo Babiše, který je úspěšný v podnikání?  Mají to v ČT, CNN zakázáno od vedení TV?

V ČR do parlamentu, Senátu jen úspěšní lidé, jako v cizině. To je kapitalismus a převrat v ČR. Nikoliv chudáci s nahým zadkem, jako Bartoš, protože jinak se k milionům nedostanou.. Bartoš si hned jako poslanec vzal milionový úvěr na byt. Bez funkce poslance a ministra by to neměl.

X X X

 EXKOMUNISTA  PAVEL  PROTI  POSLANCI  TURKOVI?

Turek: Za válku na Ukrajině mohou liberální politiky, Pavla na summitu nechci.

 Za válku na Ukrajině mohou liberální politiky, prohlásil vládní zmocněnec pro Green Deal Filip Turek v debatě na CNN Prima News. Zároveň uvedl, že si nepřeje účast prezidenta Petra Pavla na summitu NATO v Ankaře. Českou republiku by podle něj měl reprezentovat premiér Andrej Babiš, který má podle Turka lepší vztahy s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

„Díky vašim liberálním kolegům je Ukrajina ve válečném stavu,“ řekl Turek předsedovi Pirátů Zdeňku Hřibovi poté, co mu připomněl jeho výrok z ledna 2026 o tom, že za válku na Ukrajině může rozšiřování NATO a zahraniční politika supervelmocí.

„Já si myslím, že říkat pravdu a mít realistický přístup k zahraničním vztahům je dobré i pro ty, kteří jsou díky idealistickým přístupům ve válce,“ doplnil.

V debatě také Turek zopakoval, že o složení delegace, která pojede na summit NATO v Ankaře, rozhodne vláda. Prezident Petr Pavel by podle něj jet neměl. „Já také nechci, aby tam jel, ale není to něco, kvůli čemu bych se budil ze spaní,“ uvedl Turek.

 Podle Turka za to může to, že prezident Pavel nemá stejný postoj k zahraniční politice jako vláda Andreje Babiše. „Pan prezident už mnohokrát udělal tu chybu, že nemluvil hezky o vládě. Na summitu se budou řešit tvrdá čísla, za která odpovídá premiér. Pan premiér má mnohem lepší vztah s panem Trumpem a lidmi kolem nich,“ reagoval Turek.

Dodal, že dřívější působení prezidenta Pavla v NATO není dostatečným argumentem pro jeho účast. „Pan prezident se s touto vládou pustil do politického boje. To, že se někdo v něčem vyzná neznamená, že může o něčem rozhodovat,“ argumentoval Turek na otázku, zda jde o pomstu prezidentu Pavlovi.

Turek odmítl, že by vláda schválně posouvala termín, kdy oznámí složení delegace, která pojede na na summit NATO. Ústavní právníci upozorňují, že bez oznámení delegace není co kompetenční žalobou napadnout. „Důležitost tomu summitu dává prezident,“ řekl.

Prezident se v pondělí zúčastnil jednání vlády. Podle Turka to ale nic zásadního na jeho účasti nezmění. „Očekávám, že nám pan prezident řekne nějakou svou pozici. Pan prezident k tomu má svůj přístup,“ řekl Turek s tím, že složení delegace by mělo být známé až v době, kdy bude známá agenda. To by mělo být nejdříve 22. června.

Podle agendy se podle Turka rozhodne o tom, kdo pojede a s čím vláda do Ankary pojede. O tom, zda prezident pojede, podle Turka rozhodne vláda. „Pan prezident nemůže diktovat vládě, co bude dělat,“ argumentoval Turek.

„Já hodnotím negativně především tu velkou ostudu v tom, že Motoristé se snaží blokovat prezidenta v jeho pravomocích,“ reagoval Hřib s tím, že jde o pomstu prezidentu Pavlovi za to, že nejmenoval Filipa Turka ministrem.

K pultíku nechodím, zdržoval bych, říká Turek

Moderátorka v debatě upozornila také na to, že Filip Turek od nástupu do funkce poslance ještě ani jednou nevystoupil. Podle Turka to má hned několik důvodů. „Já když vystoupím u pultíku, bude mnoho reakcí,“ řekl s tím, že kvůli tomu nechtěl blokovat Sněmovnu.

„Jsem vychován tak, že mluvím, když mám co říci,“ řekl také. Ve Sněmovně má také vysokou absenci, za což podle něj mohou jeho problémy se zády, které měl před několika měsíci. Nyní by Turek u pultíku vystoupit chtěl, ale zatím na něj nedošla řada.

„Před dvanácti dny jsem se přihlásil ke slovu ke stavebnímu zákonu. Nemohu k pultíku přijít, když na mě nedojde řada,“ řekl.

STAVEBNÍ  ZÁKON  ZNIČILI  PIRÁTI,  BARTOŠ  JAKO  MINISTR  NIC  NEUDĚLAL,

BRAL  JEN  MILIONY,  POŠKODIL  ČR

FIALA  HO  NEVYHODIL,  PROTOŽE  BY  SÁM  MUSEL  ODEJÍT

BARTOŠ  BY  MĚL  BÝT  TRESTNĚ  STHÁN  A  UHRADIT  VŠECHNY  ŠKODY  LIDEM  A  FIRMÁM

 PIRÁTI  DNES  STÁLE  CHRÁNÍ  BARTOŠE, PROTOŽE  JE  NESCHOPNÝ

Podle Turka by mělo dojít ke změně jednacího řádu. „Já jsem si myslel, že europarlament je parodie na parlament, ale český parlament je ještě horší,“ řekl Turek.

X XX

 ZELENSKÝ  CHCE  DALŠí  MILIONY  OD  EU  NA  VRAŽDĚNÍ  LIDÍ

UKRAJNA  NENÍ  V  EU,  NEMÁ  DOSTATAT  ŽÁDNÉ  MILIONY

 Politico: Kyjev chce dalších 20 miliard dolarů

Ukrajinské vedení požádá na schůzce kontaktní skupiny pro Ukrajinu v Ramsteinu 18. června spojence o dalších 20 miliard dolarů, píše server Politico s odvoláním na vysoce postaveného představitele ukrajinské armády.

Podle zdrojů ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fjodorov a několik dalších ukrajinských vládních úředníků nastolilo otázku dodatečné pomoci během setkání se zástupci Norska, Švédska, Německa a Kanady. Kyjev požádá každého ze svých spojenců o půjčky nebo granty v rozmezí 2 až 6 miliard dolarů.

Podle novin plánuje Kyjev tyto prostředky utratit na protivzdušnou obranu, nákup bezpilotních letounů, munice, systémů elektronického boje, zbraní dlouhého doletu, a také na přímé nákupy od ukrajinských obranných společností a zvýšení příspěvků do PURL, programu NATO na financování nákupu amerických zbraní pro Ukrajinu. Server vasevec.cz

X X X

EXKOMUNISTA  PAVEL  SE  DAL  I  NA  OCHRANU

SUDETSKÝCH  NĚMCŮ,  BYLI  i  NA  HRADĚ 

 Petr Topinka: Za koho mluví Bernd Posselt?

Při zahájení sjezdu tzv. Sudetoněmeckého krajanského sdružení uvedl dne 22. května 2026 na tiskové konferenci v Brně bavorský premiér a předseda v Bavorsku vládnoucí politické strany CSU Markus Söder , že „ Sudetští Němci jsou průkopníky německo- českého přátelství“. O dva dny později, kdy odjel z Brna do Prahy na návštěvu prezidenta ČR označil tento sjezd bůhvíproč za „historickou událost“.

Tomu předcházela vyjádření Bernda Posselta, mluvčího Sudetoněmeckého krajanského sdružení a  současně i člena předsednictva politické strany CSU,  že respektuje, že  Sudetoněmecké krajanské sdružení  „nemá někdo rád“ – myslel tím občany ČR, a také že respektuje právo (takových osob označených hromadně jako „někdo“)  „se sejít a vyjádřit to“ ( Aktuálně.cz 14.5.2026).

Již tehdy, tedy před sjezdem či na jeho začátku se ale objevily pochybovačné hlasy, a to nejenom z okruhu daného množinou osob nazvaných „někdo, kdo nemá rád (Sudetské Němce)“, která považovala tzv. Sudetoněmecké dny i vlastní sjezd sdružení za provokaci,  ale i z té části české veřejnosti, kterým byl sjezd sudetských Němců vcelku lhostejný s tím, že není potřeba takových průkopníků česko-německého přátelství jako je pan Posselt a jím vedené sdružení „krajanů“, že česká veřejnost netrpí nějakou výraznou animozitou vůči Němcům, že  jim nikdo v České republice neubližuje ( a to už historicky, prakticky od šedesátých let minulého století není znám žádný násilný  útok na Němce pro jeho národnost, zejména neproběhlo žádné trestní stíhání za čin s takovou pohnutkou)  a nediskriminuje je, že tedy k faktickému smíření mezi Němci a Čechy jako jednotlivci  již dávno došlo. Nakonec i oba státy již spolu  vzájemné vztahy  řešily a částečně vyřešily, byť zbývají nedořešené otázky mj. i dost vysokých reparací.   Samotný sjezd konaný v Brně byl proto většinou české veřejnosti  předem považovaný za zbytečnou akci vlamující se do dávno otevřených dveří,  byli ale i tací, kterým v této souvislosti s těmito pomyslnými dveřmi mezi sousedy připomínaly výroky pp. Södera a Posselta o nutnosti dalšího dialogu o tom, co Čechy a Němce spojuje a vzájemně obohacuje,  okřídlené „ ótevšéte ten dvéš, nýc se fám néstane“.  Ke klice dveří/dvéše  ale přispěchali nakonec jen p. Posseltem pozvaní jedinci a pár novinářů, česká, moravská a slezská veřejnost skutečně o nějaký smiřovací dialog s údajnými krajany a o „oslavu sdílené kultury, rozmanitosti a porozumění“ neprojevila aktivní zájem.

Kromě  kuriozit referovaných mediálně v souvislosti s touto akcí (údajné držení originálních receptů na Znojemské okurky a likér Praděd v rukách členů Sudetoněmeckého krajanského sdružení – tzn. česká konzervárna i  Rudolf Jelínek vyrábějí podvrhy přes zapsané ochranné známky, dále se objevilo tvrzení o „ záchraně“ výroby a prodeje  utopenců zásahem samotného pana Posselta v Evropském parlamentu, následovalo  prohlášení p. Posselta , že je „ Čech – Böhme“ (!), pak zase „Brňan“  atd.) byly i v mainstreamových  médiích alespoň částečně  publikovány zásadní  projevy  odpůrců této akce připomínající zejména  oběti  německého teroru v Československu během druhé světové války a i nepotrestání jejich německých vrahů (a to  i v důsledku nečinnosti bavorských úřadů a soudů). Zajímavá byla ale především reakce  mluvčího  Posselta na tyto projevy. Ten v rozporu se svou  dřívější  proklamací plného práva odpůrců akce se v Brně sejít a  vyjádřit svůj názor  uvedl  na jejich adresu, že jejich „protesty byly marginální a směšné“ a že „čeští nacionalisté jsou samozřejmě duševně a intelektuálně zaostalí a vedou diskuzi jako za dob Stalina“. Na adresu jednání Poslanecké sněmovny PČR se pak vyjádřil slovem „ fraška“.

Bernd Posselt tak popřel své předchozí výroky o uznání demokratických práv odpůrců sjezdu v Brně (v demokratické zemi) se sejít a vyjádřit své názory na tento sjezd, hrubě urazil všechny české a moravské  i slezské  patrioty a nakonec i český parlament. O vlastencích i poslancích se pohrdavě vyjádřil jako o zaostalých hlupácích.  Dal tak za pravdu všem, kteří zastávají názor, že v Němcích (přinejmenším těch, kteří  se hlásí k tzv. sudetoněmectví) je stále přítomen pocit jakési  nadřazenosti vůči ostatním, že pokračují i jejich konkrétní projevy  povyšování nad občany sousedních a ostatně  i jiných  států ( týká se to nejen  ČR) i  přezíravost vůči jejich  národním zájmům, což vede i k zesměšňování těch, kteří si dovolí mít rádi svou vlast,  tedy (opakuji) že toto všechno je v Němcích   stále jako v koze. Asi ne už v drtivé většině jako dříve, ale pořád je.

S ohledem na to, že Bernd Possselt je členem předsednictva  politické  strany CSU, která prostřednictvím jí ovládané bavorské vlády financovala tuto akci  částkou odpovídající   zhruba dvaceti milionům korun českých, je namístě se ptát i na to, zda je i názorem této strany, že čeští nacionalisté jsou samozřejmě mentálně zaostalí. Případně, zda se od tohoto názoru svého člena předsednictva distancuje.  Z funkce pana Posselta v CSU i dotace bavorské vlády na brněnskou akci  lze totiž i dovozovat, že celé Sudetoněmecké krajanské sdružení může být jen vehiklem  CSU, potažmo bavorské vlády, tedy nevládním  nástrojem k prosazování těch názorů CSU, které nemůže sama tato strana prosazovat veřejně. Tomu by nakonec nasvědčoval i výrok pana předsedy Södera o tzv.  Sudetských Němcích jako o  „ průkopnících“.

Asi je teď neprůchodné ptát se CSU na to, proč společně se sesterskou CDU od roku 1947 mařila požadavek  Postupimské konference na denacifikaci Německa, proč v rozporu s mezinárodními deklaracemi přijatými již od roku 1942 prosazovala promlčení trestního stíhání všech nacistických válečných zločinů již v roce 1964 (s účinností k roku 1965, tedy k dvacátému výročí konce druhé světové války),  proč bavorské úřady a soudy za tamních vlád CSU  nekonaly k žádostem Československa ( Čs. vládní komise pro stíhání nacistických válečných zločinců a Generální prokuratury) o převzetí trestního stíhání takových zločinců od 60. do 90. let  minulého století ani později ( do NSR bylo předáno minimálně 90 pamětních spisů připravených rovnou  pro podání obžaloby k soudu, podstatná část do Bavorska), jak je možné, že v Bavorsku bez potrestání a  v poklidu dožili mj.  i esesáci – hromadní vrazi z Ploštiny  Pawlofski, nar. v Horním Benešově, a Tutter, nar. na Smíchově v Praze, přičemž  tento Tutter byl mimochodem do smrti členem CSU i předsedou místní  organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení v bavorském Bad Koetztingu).  Ale měli bychom si pamatovat, že ani tato politická podporovatelka Sudetoněmeckého krajanského sdružení, tedy samotná CSU, v minulosti pro „porozumění a nápravu křivd“ mezi občany  České Republiky a Německa moc neudělala, spíš naopak. Söderovským „ historickým okamžikem“ a příspěvkem pro vzájemné porozumění by tedy byla spíše omluva za nepotrestání mnoha  německých nacistických vrahů doživších v klidu  po válce v Bavorsku. Server vasevec.cz

X X X

Veliteľ síl NATO v Európe Grynkewich: Rusko nehľadá konflikt s NATO, máme veľa výhod, s ktorými nemôže súperiť

Rusko nehľadá konflikt so Severoatlantickou alianciou, vyhlásil americký generál Alexus Grynkewich, najvyšší veliteľ spojeneckých síl NATO v Európe (SACEUR). TASR o tom informuje na základe správy agentúry TASS a portálu dw.com/ru.

Alexus Grynkewich

„Myslím si, že viete, že Rusko nehľadá konflikt s NATO. Chápe, že sme obranná aliancia, že máme celý rad asymetrických výhod, s ktorými jednoducho nemôže súperiť,“ povedal americký generál na štvrtkovej tlačovej konferencii v Berlíne, ktorá sa konala počas Medzinárodnej leteckej výstavy ILA.

NATO cvičilo na Slovensku. Ostrá streľba aj útoky dronov

Pozrite si zábery z cvičenia NATO, ktoré prebiehalo na území Slovenska. / Zdroj: Reuters

Podľa Grynkewicha si ruskí vojaci a ich velenie musia uvedomiť, že ak by sa pokúsili na pobaltské štáty zaútočiť, neuspejú. Jeho úlohou ako veliteľa SACEUR je zabezpečiť, aby k ruskému útoku „nedošlo zajtra“ a aby Rusko pochopilo, že podobný scenár nebude úspešný. „A keďže oni (ruské sily) vedia, že neuspejú, nebudú niečo podobné riskovať,“ dodal. Súčasne poznamenal, že v rámci operácií spojeneckého velenia veľmi pozorne sledujú pohyby vojsk.

TASS v tejto súvislosti pripomenula slová ruského prezidenta Vladimira Putina, ktorý povedal, že tvrdenia o údajnom blížiacom sa útoku Ruska na Európu sú nielenže nezmyslom, ale provokáciou a dezinformáciou s cieľom oklamať vlastné obyvateľstvo.

NATO na Lešti ukázalo silu a vyslalo tvrdý signál smerom na východ. Pozrite si, čo by prišlo po útoku na Slovensko

Vo výcvikovom priestore Lešť sa skončilo rozsiahle cvičenie NATO, ktoré malo ukázať, ako by aliancia posilnila obranu Slovenska v prípade napadnutia. / Zdroj: ta3

Najvyšší veliteľ spojeneckých síl NATO v Európe nechcel poskytnúť „presnú a hodnovernú prognózu“ vývoja situácie na ukrajinskom fronte, ale označil ju za „relatívne stabilnú“. Podľa Grynkewicha si však ukrajinské ozbrojené sily počínajú pomerne úspešne. „Keď Rusi útočia, sotva postupujú a aj to sprevádzajú obrovské ruské straty,“ dodal. „Je to krutá vojna. Trvá už piaty rok a bol by to veľký úspech, keby sme ju mohli ukončiť,“ zdôraznil americký generál.

X x x

 Nemecko tvrdo odmietlo kompromis EÚ o rozpočte, cyperský návrh je pre Berlín nepriechodný

Nemecko odmietlo kompromisný návrh dlhodobého rozpočtu EÚ a žiada tvrdšie škrty. Tým výrazne sťažuje rokovania členských štátov s Parlamentom.

Nemecká vláda odmietla navrhovaný kompromis o rozpočtovom pláne EÚ a označila ho za „úplné sklamanie“. TASR o tom informuje na základe správy agentúry DPA, ktorá sa v piatok odvolala na zdroje oboznámené so záležitosťou.

Európska komisia (EK) predložila na roky 2028 až 2034 rozpočtový plán v celkovom objeme 1,76 bilióna eur. Cyperské predsedníctvo EÚ vo štvrtok (11. 6.) predložilo návrh, ktorý počíta s miernym znížením o 2 % alebo 32,8 miliardy eur. Cyperský plán tvorí základ pre rokovania o spoločnej pozícií medzi členskými štátmi EÚ a Európskym parlamentom (EP). Parlament pritom v apríli vyzval na zvýšenie rozpočtu o 10 % v porovnaní s pôvodným návrhom Komisie.

Nemecký kancelár Friedrich Merz pôvodný návrh Komisie minulý rok odmietol s tým, že takúto úroveň výdavkov je ťažké odôvodniť v čase, keď sa vlády v celej Európe snažia šetriť. Cyperský návrh je neudržateľný a „v žiadnom prípade“ nemôže slúžiť ako základ pre rokovania, uviedli podľa DPA vládne zdroje v Berlíne. „Potrebujeme výrazné škrty v rozpočte vo všetkých oblastiach,“ dodali zdroje.

X xx

Poľsko slávnostne zaradilo do výzbroje prvé lietadlá F-35: Preleteli nad krajinou a posilnili obranu NATO

Varšava urobila zásadný krok k technologickej prevahe v regióne, keď oficiálne prevzala prvé tri z celkovo 32 objednaných viacúčelových lietadiel F-35. Tento nákup je dôkazom nadštandardných vzťahov medzi Poľskom a Spojenými štátmi, ktoré nesú spoločnú zodpovednosť za východné krídlo NATO.

Poľsko slávnostne zaradilo do výzbroje prvé tri bojové lietadla F-35. Na letisku v Laskach pristáli po tom, čo preleteli ponad celým Poľskom od Gdansku po Krakov. Na slávnostnej ceremónii sa zúčastnili najvyšší predstavitelia vrátane prezidenta Karola Nawrockého, ministra obrany Wladyslawa Kosiniaka-Kamysza, či predstaviteľov vlády USA, informuje varšavský spravodajca TASR.

Strategické partnerstvo s USA

„Vďaka viacúčelovým lietadlám F-35 Husarz piatej generácie je – a v nasledujúcich rokoch bude – Poľská republika silnejšia a bezpečnejšia,“ povedal v príhovore Nawrocki a poďakoval sa americkému prezidentovi Donaldovi Trumpovi, ktorému sa plánuje poďakovať aj osobne v nedeľu vo Washingtone.

Poľský prezident zdôraznil význam strategického partnerstva so Spojenými štátmi. Podľa neho sú moderné lietadlá dôkazom úzkej spojeneckej spolupráce a spoločnej zodpovednosti za bezpečnosť NATO. „Strategické vzťahy a partnerstvo medzi Poľskom a Spojenými štátmi sú dnes veľmi potrebné pre Poľsko aj pre USA,“ uviedol Nawrocki.

Poľsko celkovo získa 32 lietadiel F-35 v poľskej verzii Husarz. Prvé tri z nich budú umiestnené na 32. základni taktického letectva v Laskach. Pred pristátím preleteli nad Poľskom, vrátane nízkych preletov nad Westerplatte v Gdansku, kde sa začala druhá svetová vojna, nad Varšavskou Citadelou a potom nad hradným vrchom Wawel v Krakove.

X x x

Irán vraj ukončí jadrový program a otvorí Hormuzský prieliv. USA podmieňujú dohodu likvidáciou materiálu

Irán podľa USA súhlasil s ukončením jadrového programu aj likvidáciou jadrového materiálu. Peniaze zo zmrazených účtov dostane až po splnení podmienok.

Irán súhlasil v rámci dohody s USA s ukončením svojho jadrového programu a likvidáciou jadrového materiálu, informovala s odvolaním sa na predstaviteľa Bieleho domu agentúra AFP a stanica Fox News, na ktoré sa odvoláva aj TASR. Podľa tohto zdroja má ísť o dohodu viazanú na plnenie konkrétnych podmienok, pričom Teherán nedostane prístup k zmrazeným finančným prostriedkom, kým svoje záväzky nesplní.

• Irán sa zaviazal ukončiť jadrový program a zlikvidovať jadrový materiál.
• Teherán nedostane prístup k zmrazeným peniazom, kým nesplní svoje záväzky.
• Irán má otvoriť Hormuzský prieliv a zastaviť financovanie teroristických skupín.
• Iránska verzia dohody žiada zrušenie sankcií a stiahnutie amerických síl.
• Iránsky raketový program zostáva mimo plánovaných konečných rokovaní s Washingtonom.

Islamská republika má podľa rovnakého predstaviteľa tiež otvoriť strategický Hormuzský prieliv. Dohoda údajne zahŕňa viacero častí, ktoré sa týkajú jadrového programu – ten má Irán ukončiť – a zároveň obsahuje záväzok, že Teherán už nebude financovať teroristické skupiny.

Podmienené uvoľnenie peňazí

Informácie o obsahu dohody sa objavili krátko po tom, ako americký prezident Donald Trump na platforme Truth Social kritizoval iránsku stranu. Tvrdil, že Teherán poskytol médiám, ktoré podľa neho šíria „falošné správy“, verziu podmienok, ktorá podľa neho nemá nič spoločné s tým, na čom sa USA a Irán písomne dohodli.

Iránska tlačová agentúra Mehr totiž v piatok zverejnila údajný návrh memoranda o porozumení medzi Washingtonom a Teheránom. Podľa Mehr tento dokument počíta so zrušením amerických sankcií voči Iránu a s ukončením vojny na všetkých frontoch, vrátane Libanonu.

Návrh z Teheránu

Podľa iránskej agentúry má návrh memoranda obsahovať aj záväzok USA stiahnuť svoje sily z oblastí v okolí Iránu, ukončiť námornú blokádu islamskej republiky a opätovne otvoriť Hormuzský prieliv. Washington by podľa Mehr mal zároveň do 60 dní uvoľniť iránske zmrazené finančné prostriedky vo výške 24 miliárd dolárov.

Súčasťou iránskej verzie návrhu je aj ustanovenie, podľa ktorého by Spojené štáty mali predložiť plán na obnovu iránskej ekonomiky. Mehr uviedla, že USA a ich spojenci by mali navrhnúť programy obnovy v hodnote najmenej 300 miliárd dolárov.

Raketový program bokom

Televízia Sky News s odvolaním sa na iránske médiá informovala, že takzvané konečné rokovania o iránskom jadrovom programe a ekonomických otázkach by sa mali uskutočniť neskôr. Podľa týchto správ by však iránsky raketový program nebol predmetom týchto rozhovorov.

 X xx

Rusko môže skúšať súdržnosť NATO vojenskými krokmi. Švédsky výbor varuje 

Švédsky výbor pre obranu varuje pred možnými ruskými útokmi zameranými na testovanie jednoty NATO. Hovorí o vážnej a čoraz neistejšej situácii ž v blízkej dobe podniknúť vojenské „kroky“ proti krajinám Severoatlantickej aliancie (NATO), ak by Kremeľ usúdil, že na to nastali priaznivé podmienky. Takýmto spôsobom by Moskva mohla otestovať súdržnosť Aliancie. V piatok na to upozornil švédsky parlamentný výbor pre obranu. TASR o tom píše podľa správy agentúry AFP.

„Nemožno vylúčiť ozbrojený útok na Švédsko alebo našich spojencov,“ uviedol výbor vo svojej správe, v ktorej poukázal na čoraz neistejšiu bezpečnostnú situáciu v Európe. „K ruským vojenským akciám, napríklad s cieľom otestovať súdržnosť NATO a dôveryhodnosť článku 5, by mohlo dôjsť v relatívne blízkej budúcnosti, ak Kremeľ usúdi, že politická situácia je priaznivá,“ konštatuje výbor.

Článok 5 a jeho význam

Článok 5 Severoatlantickej zmluvy stanovuje, že ozbrojený útok na jedného člena Aliancie bude považovaný za útok na všetkých členov.

Výbor tiež v správe uvádza, že Rusko by mohlo podniknúť takéto kroky aj v prípade, že by nedisponovalo vojenskou silou, o ktorej sa tradične predpokladá, že je na útok potrebná.

„Môžeme konštatovať, že situácia v oblasti bezpečnostnej politiky je naďalej vážna a vyznačuje sa značnou neistotou. Existuje riziko jej rýchleho zhoršenia, čo by malo vážne následky na bezpečnosť Švédska a Európy,“ uviedol na tlačovej konferencii predseda výboru Jorgen Berglund.

Zmeny vo švédskej obrane

Vo svojej správe výbor tiež uviedol, že Spojené štáty sú „kľúčové pre švédsku a európsku bezpečnosť a prosperitu“, zdôraznil však, že „vzťahy Európy so Spojenými štátmi sa menia“, keďže „zahraničná a bezpečnostná politika USA prešla pod vedením prezidenta Donalda Trumpa významnou transformáciou“.

Švédsko v roku 2024 po viac ako dvoch storočiach ukončilo svoju prax vojenskej neutrality a v reakcii na ruskú inváziu na Ukrajinu vstúpilo do NATO. Očakáva sa, že švédske výdavky na obranu dosiahnu do roku 2030 v súlade s plánmi Aliancie 3,5 percenta HDP, čo je nárast z tohtoročných 2,8 percenta.

X xx

ZEŤ  TRUMPA  PODNIKAT  V  ALBÁNII?

Luxusný megaprojekt Trumpovho zaťa v Albánsku: Prečo domáci protestujú proti investícii, ktorú im iní závidia?

Albánsko sa v posledných týždňoch stalo dejiskom jednej z najvýraznejších občianskych mobilizácií za posledné obdobie. Tisíce ľudí vyšli do ulíc, aby protestovali proti plánovaným developerským projektom spájaným s Jaredom Kushnerom, zaťom amerického prezidenta Donalda Trumpa a šéfom investičnej spoločnosti Affinity Partners.

Nedotknutý kus Jadranu v hľadáčiku Trumpovho zaťa: Dron ukazuje raj, o ktorý sa vedie boj.

Plánovaný luxusný developerský projekt na albánskom jadranskom pobreží vyvoláva odpor ochranárov a rastúce verejné protesty. / Zdroj: Reuters

Najväčšiu pozornosť vyvolali plány na výstavbu luxusných turistických komplexov v oblastiach, ktoré environmentalisti považujú za mimoriadne cenné z hľadiska ochrany prírody.

Protestné zhromaždenia sa konali najmä vo Vlore, Tirane a v okolí lagúny Vjosa–Narta, ktorá patrí medzi najvýznamnejšie mokrade na západnom Balkáne.

Ružové plameniaky sa stali symbolom odporu

Protestné hnutie si vyslúžilo prezývku „Flamingová revolúcia“. Dôvod je jednoduchý – lagúna Vjosa–Narta je známa početnými kolóniami plameniakov a ďalších vzácnych druhov vtákov. Práve ochrana tejto lokality sa stala hlavným motívom demonštrácií.

Environmentálne organizácie upozorňujú, že plánovaný rozvoj by mohol zasiahnuť citlivé ekosystémy, ktoré sú dôležitou zastávkou pre migrujúce vtáctvo v celom Stredomorí.

Kritici projektu tvrdia, že Albánsko riskuje poškodenie jedného zo svojich najcennejších prírodných území v snahe prilákať luxusný turizmus.

Albánsko stavia na cestovný ruch

Vláda premiéra Ediho Ramu však projekt obhajuje, píše Le Monde. Cestovný ruch patrí medzi najrýchlejšie rastúce odvetvia albánskej ekonomiky a krajina sa v posledných rokoch stala jednou z najvyhľadávanejších destinácií v Európe.

Počet zahraničných návštevníkov rastie prakticky každoročne a albánska riviéra sa mení z relatívne neznámeho pobrežia na konkurenciu pre tradičné dovolenkové destinácie v Chorvátsku, Grécku či Čiernej Hore.

Práve preto vláda podporuje rozsiahle investície do hotelov, rezortov a turistickej infraštruktúry. Podľa predstaviteľov štátu môžu podobné projekty priniesť nové pracovné miesta, vyššie príjmy z cestovného ruchu a ďalší prílev zahraničného kapitálu.

Ľudské zápchy, hnev domácich: 20 miest Európy, kde je najviac turistov

Spor nie je len o jeden rezort

V centre pozornosti nie je iba jeden projekt. Diskusie sa vedú aj o plánovanom rozvoji ostrova Sazan, bývalej vojenskej základne pri vstupe do Vlorského zálivu.

Ostrov bol desaťročia pre verejnosť prakticky neprístupný a dnes patrí medzi najzachovalejšie pobrežné územia v krajine. Kritici sa obávajú, že rozsiahla výstavba by mohla nenávratne zmeniť jeho charakter.

Práve preto sa protesty postupne rozšírili z environmentálnej témy na širšiu diskusiu o tom, akým smerom sa má albánsky cestovný ruch v budúcnosti uberať.

Môže Albánsko zopakovať chyby Stredomoria?

Mnohí odborníci upozorňujú, že Albánsko stojí pred podobnou dilemou, akú v minulosti riešili viaceré stredomorské krajiny.

Na jednej strane existuje príležitosť využiť rastúci záujem turistov a urýchliť ekonomický rozvoj. Na druhej strane rastie obava, že nekontrolovaná výstavba môže poškodiť práve tie prírodné a kultúrne hodnoty, ktoré dnes návštevníkov do krajiny priťahujú.

Podobné problémy dnes riešia napríklad časti Španielska, Chorvátska či Grécka, kde masový turizmus vytvára tlak na miestne komunity, bývanie aj životné prostredie.

TOP 5 najdrahších hotelov Európy: Desaťtisíce eur za noc a nekonečný luxus

Albánsko je na križovatke

Výsledok súčasného sporu môže ovplyvniť podobu albánskeho cestovného ruchu na celé desaťročia.

Protestujúci žiadajú dôslednejšiu ochranu prírody a väčšiu transparentnosť pri schvaľovaní veľkých investícií. Vláda naopak zdôrazňuje potrebu hospodárskeho rastu a modernizácie krajiny.

Jedno je však isté už dnes. Albánsko sa z kedysi prehliadanej balkánskej krajiny stalo miestom, o ktorého budúcnosť sa zaujíma celý región.

A práve spor o luxusné rezorty ukazuje, že otázka, kde sa končí rozvoj a začína ničenie prírody, bude v nasledujúcich rokoch jednou z najdôležitejších tém európskeho cestovného ruchu.

 X x x

Začal platiť Migračný pakt EÚ. Brusel spúšťa kontrolu hraníc, kritici hovoria o začiatku problémov

Prísnejšia migračná politika a efektívnejší mechanizmus vracania migrantov bez nároku na azyl do krajín pôvodu. Aj to má priniesť Migračný a azylový pakt, ktorý v piatok v Európskej únii vstúpil do platnosti. Rodil sa ťažko a ani jeho súčasnú podobu neuplatnia všetky členské štáty v úplnosti.

Reforma na zvládnutie migračných vĺn

Ide o rozsiahly súbor desiatich legislatívnych reforiem, ktorý sa začal rodiť v reakcii na migračnú krízu z roku 2015. Vtedy sa smerom do Únie pohol vyše milión ľudí, mnohí utekajúci pred vojnou v Sýrii.

Situácia vtedy naplno odhalila nedostatky úniových migračných politík a zároveň neschopnosť koordinácie. Nové pravidlá majú v prvom rade priniesť kontrolu nad tým, kto do priestoru Únie vstupuje.

Princíp solidarity s výnimkami

Dôležitou súčasťou migračného paktu je princíp solidarity. Podporu dostanú štáty, ktoré sú takzvane prvé na rane – Taliansko, Grécko, Cyprus alebo Španielsko.

Zvyšné krajiny si môžu vybrať, či prijmú migrantov na svoje územie, prispejú finančne do fondu solidarity, alebo pomôžu iným spôsobom. Výnimku z povinnosti prispievať dostali Česko a Poľsko, pričom dôvodom je vysoký počet prijatých utečencov z Ukrajiny.

X X X

Putin prezradil, koľko vojakov nasadil proti Ukrajine. Priznal aj problém, ktorý trápi Moskvu

Na Ukrajine bojuje viac ako 700-tisíc ruských vojakov, uviedol dnes ruský prezident Vladimir Putin pri stretnutí s účastníkmi bojov. Pripustil, že nálety ukrajinských dronov sú čoraz častejšie a poškozujú ruskú ekonomiku, ale všetky škody sa podľa neho rýchlo napravujú a nepriateľovi sa nepodarí vniesť rozkol do ruskej spoločnosti. Rusko podľa Putina zareaguje zvýšením počtu útokov proti Ukrajine. Putinov prísľub dávajú ukrajinské médiá do súvislosti s varovaním ukrajinského letectva, že Rusko by mohlo odpáliť proti Ukrajine ďalšiu raketu stredného doletu Orešnik.

Vladimir Putin predsedá stretnutiu s účastníkmi vojny proti Ukrajine v Kremli.

„Sledujeme, že nepriateľ rozširuje používanie tejto vojenskej techniky, a to predovšetkým preto, aby dosiahol jediný cieľ: vniesť rozkol do ruskej spoločnosti, spôsobiť morálne škody, vyvolať zmätok medzi ruských občanov a spôsobiť ekonomické škody. Nic o toho sa mu nepodarí,“ vyhlásil Putin podľa ruskej štátnej agentúry TASS.

Putin pri stretnutí s vojakmi v Kremli podľa BBC uisťoval, že si je vedomý závažnosti problémov, ktoré na fronte vytvárajú nepriateľské drony. Rusko podľa neho vyvíja vlastné drony s umelou inteligenciou a taktiež buduje vlastnú sieť družíc, ktorá „nijako nezaostáva za Starlinkom a možno ho ešte predstihne“, dodal.

Vojaci, ktorí nekrvácajú: Ukrajinské roboty sa plazia frontom a čistia cesty od ruských dronov

Vojaci, ktorí nekrvácajú: Ukrajinské roboty sa plazia frontom a čistia cesty od ruských dronov. / Zdroj: HUR

Rusko podľa dostupných informácií plánuje v budúcom roku spustiť menšiu obdobu satelitného internetového systému Starlink, ktorý prevádzkuje spoločnosť SpaceX amerického podnikateľa Elona Muska. Ruská spoločnosť Bureau 1440, ktorá sieť buduje, v marci uviedla, že vyslala do vesmíru prvých 16 komunikačných družíc a v ďalších rokoch chce vypustiť celkovo 900 satelitov. Muskovu sieť Starlink v súčasnosti tvorí približne 10-tisíc satelitov.

„Všetky krajiny NATO – všetky bez výnimky – stupňujú svoje úsilie, robia všetko možné, aby organizovali nepriateľské akcie proti Rusku a doviedli, ako sa domnievajú, túto vojnu rozpútanú proti Rusku do víťazného konca. Práve ony rozpútali vojnu. My sme nezačali bojové akcie zahájením špeciálnej vojenskej operácie, to nie. To oni uskutočnili štátny prevrat na Ukrajine, čo nás potom prinútilo vziať pod ochranu obyvateľov Krymu,“ vyhlásil ruský vodca v narážke na ruskú anexiu ukrajinského polostrova na jar 2014. „Snažia sa nám spôsobiť strategickú porážku. Snažili sa o to, ale teraz si uvedomujú, že je to nemožné. Je to nemožná úloha,“ zdôraznil.

Ukrajinci zničili prístav v okupovanom Mariupole

Ukrajinské sily zasiahli niekoľko kľúčových zariadení v Ruskom okupovanom prístave Mariupol, oznámil v stredu Kyjev. Úder podľa neho „výrazne obmedzil“ fungovanie logistického uzla, ktorý Moskva využíva vo vojne. / Zdroj: @azov_media

Proruského ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyča na začiatku roka 2014 zvrhli opoziční demonštranti v Kyjeve. Janukovyč potom utiekol do Ruska a Rusko anektovalo Krym a rozdúchalo povstanie proruských separatistov na Donbase na východe Ukrajiny proti novej prozápadnej vláde v Kyjeve.

Keď ruský prezident Vladimir Putin vo februári 2022 vyslal svoje vojská na Ukrajinu, veril, že ju porazí v priebehu niekoľkých dní. Ale vojna na Ukrajine už trvá dlhšie ako prvá svetová vojna, upozornil americký denník The New York Times v článku poukazujúcom na paralely medzi oboma konfliktmi v podobe krvavých strát aj premien vojenstva pod vplyvom technológií. Podľa mnohých Ukrajincov sa však vojna v skutočnosti začala v roku 2014, keď ruské vojská obsadili Krym.

Vo vojne už padlo prinajmenšom 226 055 ruských vojakov, uviedla dnes ruská služba BBC, ktorá s nezávislým serverom Mediazona analyzuje verejne dostupné zdroje a zmienených padlých identifikovala. Viac ako 200 z nich sú osemnásťroční mladíci.

Skutočné straty budú podľa BBC pravdepodobne oveľa vyššie, než sa dá z otvorených zdrojov zistiť. Vojenskí odborníci naznačujú, že analýza ruských cintorínov, vojnových pamätníkov a nekrológov môže pokryť 45 až 65 percent skutočného počtu obetí, uvádza BBC. Reálny počet padlých ruských vojakov sa tak podľa nej môže pohybovať medzi 347 776 až 502 344. Toto číslo ďalej narastie pri započítaní zabitých bojovníkov zo separatistických útvarov na východe Ukrajiny a severokórejských vojakov.

Ukrajina sa bráni rozsiahlej ruskej vojenskej invázii vyše štyri roky. Moskva vlastné vojenské straty prakticky nezverejňuje, Kyjev tak robí zriedkavo. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj začiatkom februára povedal, že od vpádu ruských vojsk do jeho krajiny vo februári 2022 padlo okolo 55 000 ukrajinských vojakov, veľký počet bojovníkov je podľa neho nezvestných.

Vo vojne prichádzajú o život aj civilisti. Misia OSN pre monitorovanie ľudských práv na Ukrajine (HRMMU) od začiatku ruskej invázie na Ukrajinu potvrdila smrť najmenej 15 850 civilistov vrátane stoviek detí. Prevažnú väčšinu zabitých či zranených civilistov misia eviduje v oblastiach pod kontrolou ukrajinskej vlády, na ktoré útočí ruská armáda.

 X x x

 Seriál o školstve sa stal jedným z najväčších hitov Netflixu. Diváci ho milujú, učitelia však hovoria o vážnom probléme

Nový kórejský seriál na Netflixe vystrelil medzi najsledovanejšie tituly už pár dní po premiére. Divákov strhol, no medzi učiteľmi otvoril citlivú debatu.

Kórejská novinka Teach You a Lesson sa na Netflixe stala jedným z titulov, ktoré v júni výrazne zamiešali rebríčkami sledovanosti. Hoci ide o seriál zasadený do školského prostredia, jeho témy presahujú obyčajný príbeh zo školy.

Divákov zaujal najmä tým, že otvára nepríjemné situácie, ktoré sa môžu týkať učiteľov, žiakov aj rodičov. V príbehu sa objavuje šikana, tlak na pedagógov, konflikty v triedach aj otázka, kto má v škole chrániť práva jednotlivých strán.

Seriál má však dve roviny. Kým publikum ho vníma ako napínavú drámu s pocitom zadostučinenia, viacerí pedagógovia upozorňujú, že zábavná seriálová forma môže vytvárať aj veľmi zjednodušený obraz reality.

Streamovací hit odštartoval mimoriadne silno

Teach You a Lesson vznikol podľa známeho webtoonu Naver s rovnakým názvom. Má desať častí a sleduje fiktívny Úrad pre ochranu vzdelávacích práv, ktorý zasahuje v školách, kde sa problémy vymkli spod kontroly.

Táto vládou podporovaná agentúra v deji preveruje vážne incidenty v triedach. Rieši šikanovanie, falošné obvinenia voči učiteľom aj študentom, násilné správanie rodičov a širšie zlyhania systému, ktorý má školské prostredie držať pokope.

Úspech prišiel veľmi rýchlo. Podľa partnerskej stránky Netflixu Tudum sa seriál v týždni od 1. do 7. júna dostal na vrchol globálneho rebríčka TOP 10 televíznych seriálov v neanglickom jazyku.

Keďže premiéru mal len minulý piatok, prvé čísla stihol nazbierať za tri dni. Za tento krátky čas dosiahol 6,4 milióna zhliadnutí, pričom Netflix sledovanosť počíta cez celkový počet odsledovaných hodín vydelený dĺžkou titulu.

Silný nástup vidno aj u nás. Medzi slovenskými divákmi sa Teach You a Lesson v čase písania článku držal na 2. mieste v rebríčku TOP 10 najsledovanejších seriálov na Netflixe. Na ČSFD má zároveň hodnotenie 89 %, čo pri novinke naznačuje veľmi pozitívne prijatie.

Recenzie chvália emócie, no učitelia varujú pred zjednodušením

Diváci na ČSFD oceňujú, že seriál nejde iba po efektných scénach, ale snaží sa zasiahnuť aj citlivejšie témy. Jedna z reakcií pripúšťa typické preháňanie kórejských drám, no zároveň vyzdvihuje jeho emócie. „Síce je to Kdrama so všetkým (prestrelené bitky, šialené postavy) ale má to srdiečko. Šikana zo strany rodičov, učiteľov, či samotných študentov je desivá a veru pár faciek by školstvu ale aj pri výchove pomohlo,“ píše sa v jednej z recenzií.

Ďalší komentár označuje seriál za výrazný zásah do témy školstva. „Po PRÁVNIČKE ďalšia HITOVKA, ktorá tne do živého, tentoraz však do školstva a robí to všetko paráda. Prípady sú domáce, majú hĺbku, emócie a hlavní hrdinovia si divák hneď obľúbi,“ píše sa v ďalšej recenzii.

V Južnej Kórei sa seriál takisto rýchlo zaradil medzi najsledovanejšie tituly. Jeho prijatie však nie je jednoznačné, najmä medzi ľuďmi, ktorí v školách naozaj pracujú, uvádza portál The Korea Herald. Pre nich niektoré scény nevyzerajú len ako fikcia, ale ako prehnaný obraz problémov, ktoré poznajú z praxe.

„Odrážal realitu škôl, ale koniec bol príliš nerealistický,“ povedal učiteľ zo strednej školy Gwangnam v Soule. „Kiežby skutočné školy mali rovnaké mechanizmy na ochranu učiteľov, aké sú zobrazené v seriáli Teach You a Lesson.“

Podobnú opatrnosť vyjadrila aj učiteľka zo strednej školy v Soule, ktorá sa volá Choi a má okolo 20 rokov. „Hoci seriál vyvoláva opodstatnené otázky o tom, aké zlé sa stali podmienky v niektorých verejných školách, vyvoláva aj obavy, že diváci by mohli odísť v presvedčení, že násilie páchané na študentoch je v istom zmysle nevyhnutnou súčasťou vzdelávania,“ povedala.

Skutočným problémom má byť ochrana pedagógov

Debata sa po úspechu seriálu presunula aj na platformu Blind, kde používatelia vystupujú anonymne, no pred pridaním príspevku musia overiť svoje zamestnanie. Práve tam sa objavili reakcie učiteľov, ktorí opisovali, že seriál na nich nepôsobil tak oslobodzujúco, ako by si mohli diváci myslieť.

Jeden pedagóg spomenul reakciu svojej rodiny po dopozeraní drámy. „Po zhliadnutí drámy mi moja rodina povedala: ‚Učitelia musia toto sledovať naozaj uspokojivo.‘ Povedal som im, že absolútne nie. Prinajmenšom to považujem za desivé.“

Do diskusie vstúpila aj Kórejská federácia združení učiteľov. Najväčšia učiteľská organizácia v krajine vysvetlila, že seriál zarezonoval preto, lebo ukazuje frustráciu a pocit bezmocnosti, s ktorými sa pedagógovia stretávajú v reálnych triedach.

„Seriál odhaľuje drsnú realitu dnešných tried vrátane narušenia poriadku v triede, vážneho porušovania práv učiteľov niektorými nekontrolovateľnými študentmi a pocitu zúfalstva, ktorý pociťujú pedagógovia, ktorí zostali bezmocní po tom, čo boli zaplavení zlomyseľnými sťažnosťami,“ uviedla.

Federácia však zároveň odmieta predstavu, že riešením problémov v školách môže byť pomsta. Vo vyhlásení sa ďalej zdôraznilo, že „v jadre tejto drámy chýba to, že učitelia nepotrebujú päsť, ale právnu ochranu“.

Podľa KFTA bolo len v minulom roku zaznamenaných 438 prípadov porušovania práv učiteľov. Prezident organizácie Kang Ju-ho pripomenul, že za niektorými prípadmi stoja aj situácie, ktoré navonok vyzerajú absurdne, no pre učiteľov majú reálne následky.

„V máji (minulý rok) sa vyskytol prípad, v ktorom bol učiteľ nahlásený za zneužívanie detí len preto, že otvoril okná triedy, aby zlepšil vetranie, ďalší prípad, v ktorom učiteľ potrestal študenta, ktorý dal facku spolužiakovi, a jeden prípad, v ktorom učiteľ zasiahol, keď študent tancoval počas hodiny,“ uviedol vo vyhlásení prezident KFTA Kang Ju-ho a obnovil výzvy na rýchle revízie zákona o blahu detí a zákona o trestaní zneužívania detí.

X xx

 Európska komisia zverejnila v poradí už 48. aktualizáciu takzvaného čierneho zoznamu leteckých spoločností (EU Air Safety List), ktorý nekompromisne uzatvára európske nebo pred aerolinkami nespĺňajúcimi medzinárodné bezpečnostné štandardy, píše Euronews.

Tento zoznam, ktorý píše svoju históriu už dvadsať rokov, slúži ako kľúčový štít pre európsky vzdušný priestor.

Súčasná bilancia je nelichotivá: zákaz lietania nad Európou má k 9. júnu 2026 celkovo až 154 leteckých spoločností z celého sveta.

Vzhľadom na to, že ostražitosť cestujúcich neustále rastie – podľa prieskumov Eurobarometra by až 81 % Európanov reagovalo na zaradenie aerolinky na čiernu listinu a viac ako tretina by si u nej let nikdy nerezervovala – ide o zásadné informácie pre každého svetobežníka.

Technické problémy lietadiel: Prasklina na okne kabíny

Nový prírastok a hromadné stopky pre celé štáty

Najnovším prírastkom na zozname zakázaných dopravcov sa stala alžírska spoločnosť Air Express Algeria. Európska komisia k tomuto kroku pristúpila na základe vážnych obáv o bezpečnosť a preukázateľných nedostatkov v dodržiavaní medzinárodných štandardov, ktoré definuje Medzinárodná organizácia pre civilné letectvo (ICAO).

Air Express sa tak zaradila do obrovskej skupiny 126 leteckých spoločností zo 16 krajín sveta, ktoré doplatili na nedostatočný dozor zo strany svojich vlastných národných úradov pre civilné letectvo.

Pravidlá Európskej únie sú totiž neúprosné: ak zlyháva štátny dozor nad bezpečnosťou, plošný zákaz dostávajú všetky aerolinky s certifikáciou v danom štáte.

Európske nebo majú kvôli tomu kompletne zatvorené všetky letecké spoločnosti z Afganistanu, Arménska, Konga, Demokratickej republiky Kongo, Džibutska, Rovníkovej Guiney, Eritrey, Libérie, Líbye, Nepálu, Svätého Tomáša a Princovho ostrova, Sierry Leone, Sudánu, Surinamu a Tanzánie. Podobná plošná stopka platí aj pre Angolu, kde však úrady udelili dve výnimky pre TAAG Angola Airlines a Heli Malongo.

Dve bizarné letecké spoločnosti, ktoré zrušili – letušky pre potešenie a podivní pasažieri

Individuálni hriešnici a prísne obmedzenia

Okrem plošných zákazov pre celé krajiny sa na čiernej listine nachádzajú aj konkrétni dopravcovia, u ktorých nezávislé audity odhalili kritické bezpečnostné nedostatky.

Do tejto skupiny patrí 22 leteckých spoločností s ruskou certifikáciou, no rovnako aj známe národné či regionálne spoločnosti ako Air Zimbabwe (Zimbabwe), Avior Airlines (Venezuela), Iran Aseman Airlines (Irán), Fly Baghdad a Iraqi Airways (Irak).

Existuje však aj akási „sivá zóna“ – tou sú dopravcovia s prevádzkovými obmedzeniami. Spoločnosti ako Iran Air alebo severokórejský Air Koryo (aerolinky Kórejskej ľudovodemokratickej republiky) do Európy lietat môžu, no iba za predpokladu, že na linky nasadia presne špecifikované typy lietadiel, ktoré prešli prísnou kontrolou.

Skúsená letuška varuje: Týmto 5 jedlám sa v lietadle musíte vyhnúť, jedno môže spôsobiť medzi cestujúcimi paniku

Príbeh úspechu: Keď čierna listina zafunguje ako motivácia

Aktualizácia zoznamu však neprináša len prísne tresty, ale aj príbehy so šťastným koncom. Veľkým úspechom tohtoročného auditu je kompletné vyškrtnutie všetkých leteckých dopravcov z Kyrgyzstanu z black-listu.

Európska komisia týmto krokom oficiálne uznala obrovský pokrok, ktorý táto stredoázijská krajina urobila za posledných 20 rokov pri posilňovaní štátneho dozoru nad bezpečnosťou letectva.

Ukazuje sa tak, že zoznam funguje presne tak, ako bol navrhnutý – nielen ako represívny nástroj, ale predovšetkým ako silný preventívny prostriedok.

Krajiny pod drobnohľadom Air Safety Committee, v ktorom sedia špičkoví experti z členských štátov EÚ a Európskej agentúry pre bezpečnosť letectva (EASA), robia maximum pre to, aby sa ich dopravcovia na zoznam nedostali, prípadne z neho čo najskôr zmizli.

Pre bežných cestovateľov z toho vyplýva jediné ponaučenie: ak sa chystáte objavovať exotické kúty sveta na vlastnú päsť, pred kúpou lokálnej letenky v Afrike či Ázii si vždy overte, či lietadlo, do ktorého sa chystáte nastúpiť, nemá červenú kartu od európskych expertov. Vaša bezpečnosť za tých pár minút kontroly rozhodne stojí.

X xx

 ŠPANĚLSKÝ  ÚSPĚCH

 Zadrželi jsme jednoho z nejhledanějších mužů v Česku, tvrdí španělská policie

Ve španělské Valencii zadržela policie muže, kterého české úřady hledaly kvůli závažnému podvodu. Podle Španělů patřil mezi „jednoho z nejhledanějších lidí na útěku před justicí v České republice“.

K dopadení přispěla mezinárodní akce zaměřená na zlepšení sdílení informací mezi policejními sbory evropských zemích.

Mluvčí policejního prezidia Ondřej Moravčík v pátek sdělil, že se na zadržení muže podílela i česká policie.

„Mohu potvrdit, že naše informace vedly k zadržení hledaného muže,“ řekl. Totožnost zadrženého však nespecifikoval. Další informace podle něj policie poskytne v příštím týdnu.

Podle čtvrtečního prohlášení španělské policie byl muž zapojen do podvodné dodávky ropy z Venezuely. Objednavatelé však venezuelskou ropu nikdy neobdrželi. „Poškozeným firmám vznikla škoda přesahující dva miliony eur (zhruba 49 milionů korun),“ stojí v prohlášení španělské policie.

 K zadržení muže podle španělské policie přispěla mezinárodní akce Trakathon z počátku června. Přibližně 100 vyšetřovatelů si během ní vyměnilo poznatky o šesti desítkách nejhledanějších lidí na útěku. Díky této akci získaly zúčastněné policejní sbory poznatky pro další vyšetřování týkající se 56 hledaných osob.

X x X

Nejvíc firemních bankrotů od roku 2017. Přibyly hlavně na Pardubicku a Plzeňsku.

Největší nárůst bankrotů zaznamenal Pardubický kraj, pak následovalo Plzeňsko. 

Za prvních pět měsíců vyhlásily soudy 336 firemních bankrotů. Znamená to nejvyšší počet od roku 2017. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku jich přibylo sedm procent. Insolvenčních návrhů soudy od ledna do konce května přijaly 561, meziročně o 23 procent víc. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF – Czech Credit Bureau na základě dat portálu www.informaceofirmach.cz.

„Za prvních pět měsíců letošního roku soudy sice vyhlásily pouze o 21 firemních bankrotů více než ve stejném období v roce 2025, byl to však nejvyšší počet v tomto období od roku 2017. Počet návrhů na bankrot se oproti loňsku v prvních pěti měsících letošního roku zvýšil o více než 100. Ve srovnání s růstem počtu bankrotů byla meziroční dynamika téměř čtyřnásobná. Lze tak očekávat, že počet bankrotů i nadále poroste,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Nejvíc v Praze, nejméně na Ústecku

Nejvíc firemních bankrotů letos vyhlásily soudy v Praze. Týkaly se 149 podniků, hlavní město tak pokrylo 44 procent celkového počtu bankrotů. Následoval jihomoravský kraj, kde zbankrotovalo 47 firem. Naopak nejméně bankrotů bylo v Ústeckém kraji, na který připadly od začátku roku tři, následoval Zlínský kraj se čtyřmi firemními bankroty.

Největší nárůst bankrotů zaznamenal Pardubický kraj, kde jich meziročně přibylo 450 procent. Následoval Plzeňský kraj s přírůstkem 150 procent. Podle analýzy je důvodem prudkého zvýšení zejména nízký počet bankrotů v těchto krajích v loňském roce. Naopak Ústecký kraj zaznamenal pokles firemních bankrotů o 79 procent.

Nejčastěji letos krachovaly podniky působící v obchodu. V tomto sektoru vyhlásily soudy 75 firemních bankrotů. Následovaly zpracovatelský průmysl s 55 bankroty a stavebnictví se 43 bankroty. Největší meziroční nárůst bankrotů byl v dopravě, kde zkrachovalo o 130 procent více podniků než před rokem.

Redakce České justice 

 X XX

Ďalšia banka ponúka bankový účet zadarmo. Ide o Penta Bank.

Vedenie účtu, karta, SEPA platby, okamžité platby či trvalé príkazy sú bez mesačného poplatku. Platiť sa však bude za výbery z bankomatov.

Po zmene názvu z Privatbanky na Penta Bank chce inštitúcia lákať nových klientov aj na účet zadarmo. Banka pre Živé.sk potvrdila, že bez mesačného poplatku je vedenie účtu aj vydanie a obnova debetnej karty Mastercard Standard.

Bez poplatku sú aj SEPA platby, okamžité platby, trvalé príkazy a SMS notifikácie pri využívaní elektronického bankovníctva. Hoci sa Penta Bank profiluje najmä v oblasti individuálneho a firemného bankovníctva, investícií a správy majetku, bežný účet môže osloviť aj širšiu skupinu klientov.

„Bežný účet v Penta Bank je vedený bez mesačného poplatku. Bezplatné je aj vydanie a obnova debetnej karty Mastercard Standard, SEPA platby, okamžité platby, trvalé príkazy a SMS notifikácie pri využívaní elektronického bankovníctva,“ uviedla Penta Bank pre Živé.sk.

Výbery z bankomatov nie sú zadarmo

Účet však nie je úplne bez všetkých poplatkov. Klienti si musia dávať pozor najmä na výbery hotovosti z bankomatov. Banka uvádza, že hotovosť je možné vyberať z bankomatov všetkých bánk vrátane Prima banky.

Výber z bankomatu Prima banky Slovensko stojí 0,15 eura. Pri výbere z bankomatov ostatných bánk je poplatok 3 eurá. Tiež je možný vklad v hotovosti na pobočke za 1 euro a výber za 4 eurá.

Nahradila Privatbanku

Penta Bank nevznikla ako úplne nová banka na slovenskom trhu. Ide o premenu Privatbanky, ktorá doteraz pôsobila najmä v oblasti privátneho bankovníctva.

Finančná skupina Penta banku premenovala, zmenila jej vizuálnu identitu a predstavila nové produkty aj technologickú platformu. V bankovníctve chce posilniť svoju pozíciu.

Penta pritom už na slovenskom bankovom trhu pôsobí aj cez Prima banku.

Banka má aj mobilnú aplikáciu pre iOS a Android.Zdroj: Penta Bank

Zadarmo sú vo viacerých bankách

Ak patríte medzi ľudí, ktorí si chcú urobiť poriadok vo financiách a šetriť aj na využívaných službách, desiatky eur ročne môžete získať aj tým, že nebudete platiť poplatok za vedenie účtu.

Okrem Penta Banky majú účet zadarmo aj Fio banka, mBank, ČSOB a 365.banka. Dobrou správou je, že nie je podmienený aktivitou klienta ani minimálnym obratom na platobnej karte:

X XX

Smutná správa z ČR.  Zomrel uznávaný tréner, v minulosti viedol aj slovenský klub

Český bývalý futbalista a tréner Petr Uličný, ktorý viedol v roku 2007 MFK Ružomberok, zomrel vo veku 76 rokov.

O jeho úmrtí informovala v piatok na sociálnej sieti Sigma Olomouc. Okrem nej pôsobil ako tréner aj v Plzni, Ostrave, Brne či Zlíne.

Ružomberok bol jeho prvé zahraničné pôsobisko, mužstvo z Liptova viedol pol roka. So Sigmou Olomouc triumfoval v roku 2012 v českom pohári a následne ukončil trénerskú kariéru.

„Petr Uličný patrí k najvýznamnejším osobnostiam vo viac ako storočnej klubovej histórii. Dosiahol so Sigmou výnimočné úspechy ako hráč a neskôr aj ako tréner.

Aj po konci aktívnej kariéry zostal súčasťou klubu. Všetkým nám bude chýbať jeho nezameniteľný humor a dobrá nálada. Úprimnú sústrasť blízkym,“ uviedol pre web Sigmy predseda predstavenstva Ondřej Navrátil.

X x X 

Firma chce po Filipíncích 100 tisíc. ‚Může skončit na blacklistu,‘ říká exšéfka oddělení ministerstva práce

• České firmy, které vyžadují od pracovníků z Filipín zaplatit náklady za cestu nebo podepsání dluhu, může dát filipínské ministerstvo na blacklist. Kvůli porušení pravidel by už nemohly zaměstnávat další Filipínce.
• „Filipínská strana zakazuje účtovat si od pracovníků cokoliv dalšího, například při předčasném ukončení pracovního poměru,“ říká v rozhovoru pro Radiožurnál právnička a bývalá šéfka oddělení mezinárodní pracovní mobility a integrace cizinců ministerstva práce Petra Silovská.
• Filipínci se stávají stále početnější pracovní silou v Česku. Radiožurnál se proto v sérii článků zaměřil na jejich pracovní podmínky. Mimo jiné zjistil, že jsou v některých případech nuceni upsat se k práci na dané pozici na dva roky, jinak musí zaplatit „dluh“ 100 tisíc.

Petra Silovská, bývalá šéfka oddělení mezinárodní pracovní mobility a integrace cizinců ministerstva práce.

Proč je v Česku o pracovníky z Filipín takový zájem?
Není to ani tak o tom, že by čeští zaměstnavatelé cíleně vyhledávali pouze Filipínce. Jde spíše o nastavení naší migrační politiky a o to, ze kterých třetích zemí stát umožňuje hromadný příchod pracovníků.

Filipíny jsou v tomto směru vybranou zemí, která má druhou nejvyšší roční kvótu, a to 10 500 ročně. Navíc jsou nám kulturně blízké – jde o křesťanskou zemi, kde se běžně mluví anglicky, a ministerstvo vnitra ji považuje za bezpečnou. Filipínci jsou také vnímáni jako nekonfliktní lidé, kteří v hostitelských zemích nezvyšují kriminalitu. Na druhou stranu i filipínská ekonomika výrazně spoléhá na to, že její občané odcházejí pracovat do zahraničí. To vše z nich dělá vhodné kandidáty.

Petra Silovská (43)

• Vystudovaná právnička s dlouholetou zkušeností ve veřejné správě a diplomacii.
• Na ministerstvo práce nastoupila v roce 2007, od roku 2023 do letošního jara vedla oddělení mezinárodní pracovní mobility a integrace cizinců.
• Ve své praxi a publicistické činnosti se specializuje na pracovní právo, oblast zaměstnanosti a především na problematiku řízené pracovní migrace a zaměstnávání cizinců na českém trhu práce a v oblasti mezinárodní mobility pracovní síly.
• Aktuálně pracuje jako advokátní koncipientka v Advokátní kanceláři Chrenek, Toman, Kotrba.

V čem je to pro Filipíny výhodné?
Filipínská vláda výjezdy svých občanů za prací podporuje, protože z nich má sama příjmy – ať už jde o poplatky za výjezdní doložky, nebo odvody od státem akreditovaných agentur. Lidé si sami platí také výdaje za zdravotní prohlídky a podobně.

Hlavním přínosem jsou ale takzvané remitence, tedy peníze, které pracovníci posílají ze zahraničí svým rodinám. Tím se na Filipínách zároveň řeší nedostatek pracovních příležitostí. Pro samotné Filipínce je pak odjezd do zahraničí často jedinou možností, jak si vydělat nadprůměrné peníze ve srovnání s výdělky doma.

Náborový proces na Filipínách

Vezměme to od začátku. Jak se člověk na Filipínách dozví o volné pozici v Česku?
Filipíny jsou rozlehlá země s mnoha ostrovy. Lidé z venkovských nebo zemědělských oblastí často odcházejí do hlavního města Manily, kde nabídky práce hledají. Hodně využívají internet, například facebook nebo youtube, kde se objevují pracovní inzeráty. Může je také oslovit někdo, kdo už má s náborem zkušenosti. Pro mnohé z nich je ale už samotný přesun do Manily velkou finanční a logistickou výzvou.

Znamená to pro ně velký výdaj?
Ano, první náklady vždy zahrnují cestu do Manily a zajištění ubytování po dobu výběrového řízení. Některé agentury sice začínají nábor rozšiřovat i do dalších měst, například do Ceba, ale zájemci nakonec stejně musí do Manily. Právě tam se spojí s akreditovanými filipínskými agenturami a začíná proces vyřizování pracovních oprávnění.

Jakým způsobem se na Filipínách vybírají pracovníci? Má to nějaká pravidla? V analýze ministerstva popisuje jedna Filipínka, že to byla „losovačka“ a za účast v ní musela zaplatit v přepočtu asi 1500 korun.
Není nám známo, že by filipínská strana praktikovala náhodný výběr spojený se vstupními poplatky. Pokud by to tak bylo, naznačovalo by to, že jde o pozice s nízkou kvalifikací, kde není nábor tak specifický a podrobný.

Z vlastní zkušenosti mohu říct, že se na většinu míst, jako jsou řidiči nebo řezníci, pracovníci vybírají velmi pečlivě. Hodnotí se jejich praktické dovednosti a kvalifikace, protože nábor je nákladný a zaměstnavatelé nechtějí přijít o peníze, pokud by pracovník nesplnil požadavky.

 Kdo cestu filipínského pracovníka do cílové země platí?
Filipínská vláda prosazuje pravidlo, že cestu do hostitelské země hradí zaměstnavatel. Relativně nedávno začala také vyžadovat, aby zaměstnavatelé hradili i poplatek za zprostředkování, který dříve platili sami pracovníci. I když filipínská legislativa umožňuje vybírat tento poplatek od pracovníka, tamní vláda zavedla pravidlo, že se tato otázka řídí právními předpisy hostitelského státu.

V praxi to znamená, že když je vybírání poplatků za zprostředkování zaměstnání od pracovníka zakázáno v celé EU, měl by tento poplatek přejít na české zaměstnavatele. To samozřejmě vyvolalo nevoli u českých firem i agentur, které jim pomáhají, protože tím automaticky vzrostly už tak vysoké náklady na nábor.

A děje se to?
Podle dostupných informací se to ne vždy dodržuje. Některé filipínské agentury mohou i přes zákaz peníze od pracovníků vybírat. Filipínci obvykle nebývají asertivní, snaží se vyhýbat konfliktům, takže často raději zaplatí, i když by nemuseli. Setkáváme se i s případy, kdy pracovníci tvrdí, že platili jak agentuře, tak zaměstnavateli, což se pak ale těžko dokazuje. Filipínské ministerstvo však deklaruje, že tyto praktiky aktivně trestá.

Musí podepsat ‚dluh‘

Narazili jsme i na velmi spornou věc. Kromě toho, že někteří Filipínci zaplatí náborový příspěvek, tak jim česká firma po příjezdu naúčtuje ještě údajný dluh 100 tisíc korun. Je to problém?
Ano, pokud český zaměstnavatel požaduje po pracovnících zaplacení dalších nákladů po příjezdu, filipínská strana to považuje za porušení pravidel. Takového zaměstnavatele nahlásí ministerstvu na Filipínách a může být zařazen na blacklist, což znamená ztrátu akreditace a zákaz dalšího náboru. Stejně tak může filipínská vláda zakázat činnost i české agentuře, která tomuto zaměstnavateli při náboru pomáhá.

Jak se mohou Filipínci bránit?
Mohou se obrátit na filipínskou ambasádu. Výše poplatku za zprostředkování má být stanovena podle filipínského zákona a neměla by přesáhnout čistou mzdu, která je jim přislíbena v hostitelské zemi. Zároveň filipínská strana zakazuje účtovat si od pracovníků cokoli dalšího, například při předčasném ukončení pracovního poměru.

Sama jsem zažila situaci, kdy jsem se společně s filipínskou ambasádou podílela na školení nově příchozích pracovníků do ČR. Jeden muž tehdy ukázal zástupkyni ambasády dokument, podle kterého měl v případě dřívějšího odchodu platit zaměstnavateli pokutu. Ambasáda v reakci okamžitě kontaktovala filipínské ministerstvo s cílem vyřadit tohoto zaměstnavatele z dalšího náboru.

 Mluvili jsme hlavně o tom, co se děje na Filipínách. Co musí splnit český zaměstnavatel?
Ještě před začátkem náboru se firma musí zapojit do vládního Programu kvalifikovaný zaměstnanec. K tomu je nutné doložit bezdlužnost, absenci sankcí od inspekce práce a také nahlásit volné místo úřadu práce. Zaměstnavatel musí pro daná místa garantovat mzdu minimálně ve výši 1,22násobku minimální mzdy – nelze tedy přijmout Filipínce za základní minimální mzdu.

Zároveň musí firma získat akreditaci od filipínské strany, která se vyřizuje na ambasádě v Praze. Filipíny požadují přesné informace o pracovní smlouvě, podmínkách i mzdě a závazek, že pracovníci nebudou nuceni podepisovat nevýhodné dokumenty. Nyní ambasáda vyžaduje i potvrzení, že zaměstnavatel uhradí poplatek za zprostředkování filipínské agentuře.

Většina českých firem navíc spolupracuje s českými agenturami, které celý proces zastřešují. Mezi filipínským pracovníkem a českým zaměstnavatelem tak nejčastěji stojí dva zprostředkovatelské subjekty.

Některým pracovníkům z Filipín byla na začátku slíbena jiná mzda, než pak mají v Česku. Jak je to možné?
Tento nesoulad může mít více důvodů. Někdy se samozřejmě může jednat o to, že zaměstnavatel nevyplácí původně garantovanou mzdu. Častěji jde však o to, že zaměstnavatel strhává zaměstnanci částky například za ubytování. Ještě častěji pak rozdíl vzniká kvůli pohyblivým částkám na pojistném a zálohách na daň.

Vyplatí se to všechno českým firmám?
Záleží na tom, zda firma využívá služeb agentur, které nábor zpracovávají. Celý proces je finančně náročný – náklady na víza, letenku, pojištění a marže českým agenturám se pohybují kolem 80 tisíc korun, ke kterým nově přibyl i poplatek pro filipínské agentury.

Celkové náklady tak mohou přesáhnout 100 tisíc korun za jednoho pracovníka. Firmy, které jsou schopné zajistit nábor na Filipínách bez pomoci české agentury, mohou ušetřit alespoň na poplatcích pro ně.

Kolik v Česku je takových agentur?
Celkem je jich mezi 1600 a 2000, ale ne všechny se zaměřují na Filipíny. V rámci Programu kvalifikovaný zaměstnanec je účastníkem vždy přímo zaměstnavatel. Agentura v tomto případě nemůže být zaměstnavatelem, funguje pouze jako „asistent“ a poradce firmy.

Pracovní podmínky

Filipínci přijedou do Česka a začnou pracovat u dohodnuté firmy. Po jaké době mohou odejít?
Změnit zaměstnavatele je možné po šesti měsících. Pokud by ze strany zaměstnavatele došlo k nevyplacení mzdy, může pracovník ukončit poměr a požádat ministerstvo vnitra o změnu i před uplynutím této lhůty.

Problém nastává, pokud dochází k nespravedlivému jednání, diskriminaci nebo šikaně. To se totiž velmi těžko dokazuje. Moje zkušenost je taková, že si to Filipínci většinou nechají líbit, vydrží potřebných šest měsíců a teprve pak zaměstnavatele změní.

 Pokud je ubytování špatné, musí si najít nové bydlení sám?
Ano, pokud ubytování není přímo nezákonné, ale pouze nevyhovující, musí si cizinec nové bydlení obvykle zajistit sám. Zákon stanoví, že za ubytování zodpovídá cizinec, nikoliv zaměstnavatel. Ubytování ze strany zaměstnavatele navíc často slouží jako nástroj kontroly. Pokud cizinec ukončí pracovní poměr, zaměstnavatel mu často zruší i ubytování, takže se pracovník ocitá bez práce i střechy nad hlavou během jediného dne.

Vybavíte si nějaké případy přímo vykořisťování Filipínců?
Vykořisťování jako takové není v zákoně přesně definováno. Můžeme ho ale rozpoznat v případech, kdy zaměstnavatel nutí pracovníky k přesčasům bez náhrady, předkládá jim nevýhodné smlouvy, odebírá jim doklady nebo je drží na ubytování proti jejich vůli.

Takové chování je nepřijatelné a mělo by se postihovat. Často se také vyskytuje mobbing (skupinová systematická šikana na pracovišti vůči jednotlivci – pozn. red.), šikana nebo jiné formy diskriminace.

Vláda mluví o potřebě navyšování počtu filipínských pracovníků. Dokážou ale úřady dohlédnout na to, aby k porušování jejich práv a vykořisťování nedocházelo?
Zkušenosti ukazují, že vykořisťování postihuje spíše méně početné skupiny cizinců na trhu práce. Jakmile jejich počet roste, zvyšuje se tím i jejich síla a upevňuje se jejich pozice. Pokud u zaměstnavatele začnou početně převládat nad místní pracovní silou, pravděpodobnost vykořisťování klesá, protože se začínají dostávat i do vedoucích pozic.

Současně je ale nutné posílit kapacity na straně státní správy, především u pracovníků Odboru azylu a migrační politiky ministerstva vnitra, kteří žádosti prověřují a vydávají povolení. Zcela namístě je také posílení kapacit inspekce prcovníků.

X XX