Bývalý maďarský premiér Viktor Orbán byl v sobotu na sjezdu své strany Fidesz opět zvolen jejím předsedou. Navzdory drtivé porážce v dubnových parlamentních volbách uvedl, že se nikdy nevzdá.
Dvaašedesátiletý Orbán se stal inspirací pro pravicové konzervativce v celé Evropě i ve Spojených státech coby strůjce toho, co sám nazýval „neliberálním“ modelem demokracie, kdy se sice konají pravidelné volby, ale vítězná vládní moc postupně omezuje nezávislé soudy, svobodná média či práva menšin.
Nad Orbánovou politickou budoucností visel po porážce Fideszu otazník a expremiér čelil tlaku některých svých stoupenců, aby odešel z politiky. Jednalo se o první takovou otevřenou kritiku od doby, kdy se v roce 2010 dostal k moci.
Na stranickém sjezdu Fideszu hlasovalo pro Orbánovo znovuzvolení 729 z 737 delegátů, informovala státní tisková agentura MTI. Žádného protikandidáta neměl.
V dubnových volbách získala strana Tisza premiéra Pétera Magyara dvoutřetinovou parlamentní většinu, což jí dostačuje k tomu, aby zvrátila ústavní změny z dob Orbánovy 16 let trvající vlády.
„Nevzdávám se, nikdy, nikdy, nikdy, nikdy, nikdy se nevzdávám,“ řekl Orbán na sjezdu v projevu před hlasováním a zopakoval, že přebírá plnou odpovědnost za volební porážku své strany.
Orbán uvedl, že Fidesz byl „fantastickou vládní stranou“, ale musí projít změnami, aby se stal funkční opozicí, která bude připravena znovu vládnout.
Podle průzkumů veřejného mínění Fideszu po volbách dále klesla podpora. Květnová sondáž institutu Publicus ukázala, že pro stranu Tisza by hlasovalo 55 procent voličů oproti 53 procentům ve volbách z 12. dubna. Podpora strany Fidesz klesla na 17 procent z původních 39 procent.
X XX
Maďarský premiér Magyar odvolal štyroch najvyšších šéfov tajných služieb.
Péter Magyar mení mocenské rozloženie v Budapešti a zbavuje funkcií štyroch šéfov tajných služieb. Očakávajú sa ďalšie zmeny v bezpečnostnom aparáte.
Maďarský premiér Péter Magyar s účinnosťou od 13. júna 2026 odvolal štyroch najvyšších šéfov maďarských tajných služieb a úradov národnej bezpečnosti. Príslušné rozhodnutie bolo zverejnené v piatok v štátnom vestníku. S odvolaním sa na server index.hu o tom informuje spravodajca TASR.
Zmeny vo vedení tajných služieb
Vládnym nariadením bol uvoľnený z funkcie generálneho riaditeľa civilne zahraničnej spravodajskej služby a rozviedky Információs Hivatal Krisztián Oláh.
Z pozície generálneho riaditeľa Úradu na ochranu ústavy (Alkotmányvédelmi Hivatal), ktorý je civilnou vnútornou spravodajskou službou a kontrarozviedkou, bol odvolaný Szabolcs Bárdos.
Ďalšie odvolania vo vedení bezpečnosti
Odvolaný bol ďalej z funkcie generálneho riaditeľa Národnej bezpečnostnej služby (Nemzetbiztonsági Szakszolgálat) Csaba Kiss, ako aj Norbert Tajti z postu generálneho riaditeľa Vojenskej národnej bezpečnostnej služby (Katonai Nemzetbiztonsági Szolgálat).
X X X
Dohoda medzi USA a Iránom. Pakistanský premiér oznámil konečné znenie mierovej zmluvy.
Pakistanský premiér Šahbáz Šaríf oznámil dosiahnutie konečného znenia mierovej dohody medzi Iránom a USA. Tvrdí že Pakistan dotiahne aj ďalšie kroky.
Pakistanský premiér Šahbáz Šaríf v piatok oznámil dosiahnutie „konečného znenia“ mierovej dohody medzi Iránom a Spojenými štátmi. Pakistan, ktorý je sprostredkovateľom v konflikte medzi USA a islamskou republikou, podľa neho úzko spolupracuje s oboma stranami na finalizácii ďalších krokov. TASR o tom informuje podľa správ agentúry AFP a stanice Sky News.
- Pakistanský premiér Šahbáz Šaríf oznámil dosiahnutie konečného znenia mierovej dohody.
- Dohoda sa týka urovnania napätých vzťahov medzi Iránom a Spojenými štátmi.
- Pakistan vystupuje ako aktívny sprostredkovateľ v konflikte medzi oboma krajinami.
- Islamábad úzko spolupracuje s Teheránom a Washingtonom na ďalších implementačných krokoch.
- Informácie o dohode priniesli tlačové agentúry vrátane AFP a televízia Sky News.
X XX
Referendum o maximálním počtu obyvatel Švýcarska
V neděli se ve Švýcarsku koná referendum o návrhu na omezení počtu stálých obyvatel země na 10 milionů do roku 2050. Euroskeptická Švýcarská lidová strana zahájila iniciativu s názvem „Ne 10 milionům!“. Hlasování bylo přirovnáváno k britskému referendu o brexitu, protože jeho důsledky by mohly daleko přesáhnout migrační politiku a zasáhnout vztahy Švýcarska s Evropskou unií.
Švýcarsko má v současnosti přibližně 9,1 milionu obyvatel. Podle agentury Reuters by hranice 10 milionů pravděpodobně byla dosažena před začátkem 40. let. Jakmile však populace dosáhne 9,5 milionu, vláda by musela zavést přísnější migrační politiku, zejména pokud jde o azyl a slučování rodin. Tato úroveň populace se předpokládá přibližně v roce 2031, ačkoli by jí mohlo být dosaženo již v roce 2029.
Jakmile bude překročena hranice 10 milionů obyvatel, úřady by musely použít „všechna dostupná“ opatření k dosažení souladu s touto hranicí. Ta by mohla zahrnovat ukončení mezinárodních dohod, které přispívají k populačnímu růstu. Pokud se populace do dvou let nevrátí na hranici 10 milionů a nebudou dohodnuta konkrétní řešení, Švýcarsko by muselo co nejdříve vypovědět svou dohodu s Evropskou unií o volném pohybu osob.
Tato dohoda platí od roku 1999. Umožňuje občanům členských států Evropské unie žít ve Švýcarsku, pokud pracují nebo studují, a poskytuje švýcarským občanům podobná práva v EU. Právo pobytu se může vztahovat i na rodinné příslušníky a v určitých situacích pokračovat i po skončení zaměstnání.
Debata kolem referenda je spojena s rychlým růstem populace. Mezi lety 2002 a 2025 se počet obyvatel Švýcarska zvýšil ze 7,3 milionu na 9,1 milionu. Podle oficiálních údajů z roku 2024 tvořili cizinci téměř 28 % populace země. Agentura Reuters upozorňuje, že růst populace Švýcarska od vstupu dohody o volném pohybu v platnost v roce 2002 byl výrazně rychlejší než v Evropské unii.
Zastánci iniciativy argumentují, že masová imigrace vyvíjí tlak na veřejné služby a trh s bydlením. Podle Švýcarské lidové strany další příliv hrozí prohloubením bytové krize, zvýšením nájemného a přetížením dopravy, vzdělávání, zdravotnictví a dalších veřejných služeb. Strana také zmiňuje zvýšenou kriminalitu.
Vláda se staví proti iniciativě a argumentuje tím, že omezení imigrace a oslabení vztahů s Evropskou unií by poškodilo obchod, trh práce, ekonomiku a prosperitu země. Také odhaduje, že nedostatečná spolupráce s EU v otázkách migrace by mohla negativně ovlivnit bezpečnost Švýcarska.
Švýcarsko má stárnoucí populaci a je silně závislé na pracovní síle imigrantů. Většina cizinců přicházejících do země pochází z Evropy. Podle citované studie tvoří cizinci téměř dvě pětiny nově založených podniků ve Švýcarsku. Agentura Reuters poznamenává, že vysoké mzdy a nízké daně přitahují jak zaměstnance, tak podniky, což zvyšuje poptávku po kvalifikované pracovní síle.
Evropská unie zůstává nejdůležitějším obchodním partnerem Švýcarska. Na konci roku 2024 Bern a Brusel uzavřely bilaterální dohodu zaměřenou na prohloubení hospodářské integrace. SVP se tomuto řešení staví proti. Dohoda je v současné době projednávána v parlamentu a pravděpodobně bude také předmětem referenda. Server vasevec.cz
X X X
Orbán zverejnil analýzu, v ktorej odhaľuje hlavné dôvody volebnej porážky Fideszu.
Viktor Orbán po porážke Fideszu uverejnil analýzu Misia, v ktorej hodnotí šestnásť rokov pri moci. Tvrdí, že prehra strany súvisí s Bruselom aj kultúrnym zlyhaním.
Predseda maďarskej opozičnej strany Fidesz a bývalý premiér Viktor Orbán analyzoval 16 rokov vlády Fideszu a dôvody aprílovej volebnej prehry. Dokument pod názvom „Misia“ zverejnil na webovej stránke Fideszu tesne pred sobotňajším zjazdom svojej strany, informuje spravodajca TASR v Budapešti.
V skratke:
- Viktor Orbán zverejnil dokument Misia analyzujúci šestnásť rokov vlády Fideszu
- Fidesz po šestnástich rokoch vládnutia prešiel do opozície a Orbán odstúpil
- Orbán označuje Európsku úniu za najväčšiu hrozbu maďarskej suverenity
Zjazd Fideszu, ktorý sa začal o 10.00 h, sa koná tri roky po predchádzajúcom zjazde a po aprílových parlamentných voľbách, v ktorých sa strana dostala po 16 rokoch vládnutia do opozície. Orbán sa však svojho mandátu vzdal. Na zjazde dôjde aj k radikálnej zmene organizačnej štruktúry Fideszu.
Kritika Európskej únie
Podľa Orbána predstavuje dnes Európska únia najväčšiu hrozbu pre maďarskú suverenitu a so zmenou vlády prevzala kontrolu nad krajinou „liberálna dočasná vláda so sídlom v Bruseli“.
Obdobie od roku 2010, kedy sa Fidesz vrátil k moci, opisuje predseda strany ako nepretržitý „boj za slobodu“ proti bruselskej byrokracii, Nemecku, Sorosovej sieti a americkým demokratom.
Ekonomické úspechy a porážka
Na základe výsledkov analýzy svojej vlády vyzdvihol zníženie režijných nákladov domácností, systém podpory rodín, zníženie štátneho dlhu či zvýšenie devízových rezerv, pričom vysvetľuje, že po roku 2022 predchádzajúci vzostup prerušila rusko-ukrajinská vojna a sankčná politika Bruselu, čo viedlo k porážke v roku 2026.
Jednou z ústredných myšlienok analýzy je, že okrem ekonomických ťažkostí k porážke prispel aj kultúrny faktor. K tomu, aby blok Fidesz-KDNP získal od voličov ďalšie štyri roky podpory napriek nepriaznivej ekonomickej situácii, mala podľa Orbána „vedúca vrstva boja za slobodu“ vytvoriť kultúrny model, ktorý by udržal priazeň ľudí aj bez materiálneho prospechu. Podľa neho sa tento model ešte nezrodil a na jeho vytvorenie by boli potrebné minimálne ďalšie štyri roky.
Kultúrne výzvy pre Fidesz
Predseda Fideszu podotkol, že medzičasom sa objavila kultúrna elita organizovaná na internete, ktorá „zmenila myslenie ľudí a prezentovala vojnu za nezávislosť, a vlastne všetky vojny za nezávislosť, ako krok, ktorý bol od začiatku chybný a narúšal pohodlný konzumný život“.
Orbán konštatoval, že „možné oživenie bloku Fidesz-KDNP nemusí pochádzať od elity, ale od ľudových a sociálnych krídel pravice, keďže maďarská intelektuálna a ekonomická elita sa vyznačuje aroganciou a materializmom“
X X X
Konflikt s vládou vyvolal Pavel, míní exprezident Klaus. Kompetenční žaloba je prý zbabělost
Tématem diskuze byl pokračující spor mezi vládou a Pražským hradem. Olej do ohně dlouhodobě přilévá i neshoda ohledně (ne)účasti prezidenta Pavla na blížícím se summitu NATO v Ankaře. Podle Klause o tom má rozhodnout kabinet.
Právě šéf české diplomacie se do křížku s Pavlem dostává z celé vlády snad nejčastěji. „Ten střet tady existuje a já si myslím, že ho Macinka možná vyhrocuje těmi formálními věcmi, ale vyvolal ho prezident republiky, který vůči vládě hraje v podstatě opoziční roli,“ uvedl Klaus.
Má Pavel podat kompetenční žalobu?
To, že konflikt zavinil právě Pavel, následně Klaus několikrát zopakoval. „Příčinou je vstup prezidenta do boje s vládou. Ten spor začal prezident, který totálně nesouhlasil s výsledkem voleb. A to je jedna věc za druhou,“ zdůrazňoval.
Pavel se navíc podle Klause vměšuje do jednání kabinetu. „Já nevěřím svým očím. Prezident si nonstop zve jednotlivé ministry, to se za mých časů, i za Havla a Zemana odehrálo dvakrát do roka. To je naprostý vstup prezidenta do rozhodování vlády,“ podivoval se Klaus.
Turek poprvé promluvil ve Sněmovně: Vzdal se plánu u větrníků, mluvil o parodii a podvodech.
Řeč přišla i na kompetenční žalobu. O ní prezident na konci května řekl, že ji má připravenou a podá ji, pokud nebude součástí delegace na zmíněný summit NATO. Na otázku moderátorky, zda by tak Pavel měl učinit, odpověděl Klaus rázně: „To si děláte legraci?“
„Ústavní soud tady přeci není od toho, aby psal ústavu. Je tady od toho, aby kontroloval dodržování té ústavy. Takže ten únik k tomu, že se požádá Ústavní soud o řešení, to je falešnost a zbabělost všech účastníků. Já jsem zásadně proti,“ dodal.
X X X
Akční plán Národní očkovací strategie je ve skluzu. Babiš ale Vojtěcha i přes tlak od SPD drží
Národní očkovací strategie pro období 2025–2029 je vládou schválená už půl roku, do konce června mělo ministerstvo zdravotnictví předložit první z akčních plánů, který ji bude uvádět do praxe. Jak ale přiznává ministr Adam Vojtěch (za ANO), termín nestíhá. I tak má nicméně podporu premiéra Andreje Babiše (ANO). Koaliční spory kolem očkování tak alespoň navenek ustaly. A to i proto, že špičky SPD tomuto tématu už nepřikládají takový význam.
Koaliční debata o očkovací strategii se vede od jara. Zkraje března SPD oficiálně vyzvala k „zásadní revizi“ strategie. Celé téma přinesli zástupci SPD na koaliční radu a tlačili premiéra k ústupku. Jedna z největších programových neshod ve vládní koalici, kdy na jedné straně stojí hnutí ANO a Motoristé a na druhé – radikálnější – SPD, míří k dalšímu přetlačení menšího koaličního partnera.
Podle informací iROZHLAS.cz totiž jednak ochabl zájem premiéra o téma, polevil ale i tlak špiček SPD na revizi strategie.
Ministerstvo zdravotnictví ji neplánuje vládě znovu předložit. Co ale na jednání má dorazit, je první akční plán Národní očkovací strategie.
„Ministerstvo zdravotnictví v současnosti intenzivně připravuje akční plán a související komunikační strategii, které dále rozpracovávají rámec Národní očkovací strategie,“ potvrzuje vedoucí tiskového oddělení ministerstva Renata Povolná.
Implementace celé strategie pro čtyřleté období je rozdělena na časově ohraničené akční plány, ve kterých má být specifikován harmonogram, spoluodpovědnost za plnění stanovených cílů či upřesněno financování.
První akční plán má být vládou schválen do půl roku od samotné strategie, kterou na svém posledním zasedání ještě v prosinci 2025 schválila vláda Petra Fialy (ODS).
Jenže jak teď přiznává sám ministr Vojtěch, lhůtu nestíhá. „Kolegové na tom pracují, je to v gesci paní hlavní hygieničky, aktuálně jsme ale řešili, že tam budeme muset udělat mírný časový posun, protože pracujeme ještě na jiných agendách,“ uvedl Vojtěch pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál.
Ministr však ujišťuje, že strategie zůstává i přes tlaky SPD v původní podobě. Ukazuje to tak mimo jiné, že premiér Babiš za Vojtěchem stojí. A to v situaci, kdy některá média spekulují o tom, že by měl Vojtěch ve své funkci skončit.
„Někteří novináři často lžou, vymýšlí a píšou nesmysly,“ uvedl k tomu pro iROZHLAS.cz premiér Babiš.
Ten zdravotnictví považuje společně s ministerstvem práce a sociálních věcí za nejdůležitější resorty a své hlavní priority, proto na Vojtěcha dost dohlíží.
Vojtěch: Nic se nemění
SPD na Národní očkovací strategii vadí například úhrada vakcín proti chřipce zdravotními pojišťovnami. Jde jim o zachování dobrovolnosti očkování a zamezení přímé i nepřímé motivace a tlaku na očkování přes všemožné benefity od zdravotních pojišťoven.
„Všichni na tom mají pekuniární (finanční, pozn. red.) zájem. Počínaje očkujícími lékaři, kteří budou bonifikováni za počet naočkovaných, přes očkované, kteří dostanou 500 korun navíc za očkování proti chřipce, až po distributory, zaměstnanecké organizace atd. Všichni budou bonifikováni za očkování proti chřipce. Peníze na to ale půjdou z veřejného zdravotního pojištění, takže budou chybět jinde,“ varuje poslanec SPD Jan Síla.
Národní očkovací strategie i ministr Vojtěch podporují co možná největší proočkovanost právě i za pomoci různých typů motivací.
„Nic se nemění na základním principu očkování coby klíčové primární prevence šíření a těžkého průběhu infekčních onemocnění,“ popisuje Vojtěch s tím, že však strategie nepřináší žádný revoluční posun.
„Hovoří se tam o nějaké změně, ta tam ale vlastně žádná není, ministerstvo jako instituce podporuje očkování mnoho let a dál v tom pokračujeme, jenom se to dalo na papír jako strategie, která definuje, že chceme sbírat data, pracovat s daty i vyhodnocovat možné nežádoucí účinky vakcíny,“ doplňuje.
Schůzka, která nikdy nebyla
Síla jakožto zdravotnický expert SPD si zároveň stěžuje i na to, že nemá dostatek informací o tom, jaké jsou ministrovy záměry.
I proto zkoušel jít přímo přes Babiše. V polovině března o očkovací strategii jednali premiér, Vojtěch, Síla a další zástupci SPD. Po této schůzce Babiš oznámil, že nebude státem placená kampaň až za 100 milionů korun, s níž strategie počítá.
„Pan premiér řekl kolegům z SPD, ať pošlou připomínky a že je vypořádáme. Ale jasně tam zaznělo, že se na těch principech nic nemění,“ říkal tehdy Vojtěch.
Peníze na propagaci byl první a ostatně i poslední ústupek, který ANO vůči SPD ohledně strategie udělalo. Od té doby se Síla dobývá do zavřených dveří. Vypracoval sice seznam změn, který chtěl Babišovi představit, ke schůzce „na čtyři oči“, kterou mu měli domlouvat i šéfové poslaneckých klubů SPD a ANO, ale nikdy nedošlo.
Původně chtěl Síla připomínky projednat zkraje dubna a požadoval, aby kabinet celou očkovací strategii znovu projednal a změnil. Snažil se sjednat si s premiérem na toto téma další setkání, k němu ale doteď nedošlo a nad tímto tématem nejspíš ani nedojde.
„Bylo mi vzkázáno, že to je pod jeho rozlišovací schopnosti a nemá na to čas. Řeší větší a důležitější věci,“ říká nyní poslanec SPD.
Podpora očkování
Jak ukázal květnový průzkum agentury Median pro Radiožurnál, tři čtvrtiny (74 procent) Čechů schvalují aktivní státní podporu proočkovanosti.
Voliči SPD vykazují nejnižší podporu. „U voličů SPD je to pouze 32 procent, u Motoristů podpora dosahuje 57 procent. Z nevoličů souhlasí se státní podporou 68 procent lidí,“ vysvětlil sociolog Vojtěch Dufek z Medianu.
Z oslovených voličů ANO se státní propagací očkování souhlasí 82 procent, u koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) je to v podstatě stejně, tedy 83 procent. V případě hnutí STAN odpovědělo kladně 90 procent voličů, u Pirátů podpora dosahuje 85 procent.
X XX
Do 14.00 sa k Leninovi nepriblížite, hovorili im tajní. Slováci opisujú bizarnú návštevu Podnesterska.
Zatiaľ čo väčšina mladých ľudí mieri do Chorvátska či Španielska, partička z Považia sa vybrala preskúmať neexistujúci štát. Podnestersko neuznáva žiadna krajina OSN, rozlohu má takmer 12-krát menšiu ako Slovensko a je pod silným politickým aj vojenským vplyvom Ruska. Z jednej strany susedí s Ukrajinou, kde je vojna, z druhej s Moldavskom, od ktorého sa začiatkom 90. rokov odtrhlo. Ako to tam vyzerá?
Šesticu zlákalo, že nejde o celkom typickú destináciu. „Chceli sme zažiť jeden z posledných skanzenov komunizmu, ktorý polovica partie nezažila. Boli medzi nami dvaja, ktorí si režim ešte pamätajú, pretože v socializme vyrastali. Mali čo porovnávať,“ vysvetlil za skupinu Jakub.
Keďže Podnestersko nedisponuje vlastným letiskom, doleteli do Moldavska a na presun si požičali auto. Pri výpožičke museli ohlásiť, že sa s ním chystajú do separatistickej oblasti. Z Kišiňova do Tiraspolu – metropoly samozvanej republiky – je to približne 70 kilometrov. „Dorazili sme tam zhruba po hodine. Po deravých moldavských cestách sme sa viac ako 90 ani neodvážili ísť,“ opísal stav infraštruktúry Novomešťan. Prenájom auta ich vyšiel na tri dni v prepočte asi 50 eur na osobu.
Alternatívou na presun sú podľa Jakuba takzvané „maršrutky“. V postsovietskych krajinách ide o veľmi rozšírený druh súkromnej dopravy, ktorý funguje ako zdieľaný taxík. „V uliciach sme videli aj množstvo zastaraných trolejbusov, ktoré si pamätajú Sovietsky zväz. Presun nimi bol možný za pár korún,“ pokračoval.
Kosáky, Lenin a tajní
Vstup do „iného sveta“ si začali uvedomovať pri meste Bendery na podnestersko-moldavskom pomedzí. Čakali ich tam rampy, odstavovanie áut a vybavovanie víz, ktoré platia na minútu presne 24 hodín. „Platiť sme mali 300 moldavských lei. Keď sme im dali 400, nevydali nám,“ hovorí o skúsenosti s pohraničníkmi na hraniciach, ktoré oficiálne neexistujú.
„Stačil nám síce pás, ale kľúčom je „doložka“, ktorá sa vybavuje na hraniciach. Sú v nej informácie o nás, dôvod vstupu aj časový limit, dokedy treba územie opustiť. Do pasu vám, samozrejme, siahať nemôžu, takže pečiatky nečakajte. Celé to na mňa pôsobilo ako nejaká hra, až na to, že na hraniciach mali skutočné zbrane,“ priblížil. Samo, ktorý cestoval s Jakubom, hovorí, že celý proces bol hektický a navyše aj s procesnou chybou, pre ktorú museli pôvodné vízum stornovať a vydať ho odznova.
Stretnúť Lenina nie je v Podnestersku raritou.
S bezpečnostnými službami mali skúsenosť aj neskôr priamo v Tiraspole. Z budov v štýle sovietskeho brutalizmu na nich číhali kosáky, kladivá, všadeprítomný betón a sochy Lenina. Keď sa pokúšali odfotiť si tú najväčšiu, do kontaktu sa dostali so zložkami spravodajskej služby. Prečo sa v jej okolí zdržiavalo aj množstvo policajtov a vojakov sa dozvedeli až neskôr.
„Z rozhlasu hrala budovateľská hudba a po pár minútach za nami prišli dvaja tajní, ktorým sme museli povedať, kto sme, čo tam robíme, ako dlho sa plánujeme zdržať a predložiť im pas. Museli sme im ukázať aj doložku a povedať, čím sa živíme na Slovensku,“ vysvetlil Jakub.
Keď sa kamarát z partie po tomto výsluchu spýtal, či si sochu smú ísť odfotiť, policajt v civile sa pozrel na hodinky a usúdil, že minimálne do 14. hodiny nie. Do časového limitu by to nestihli, a navyše, marxistický revolucionár ich až tak veľmi nezaujímal. „Dôvod zbytočného „humbuku“ okolo Lenina sme zistili až zo správ na letisku. Práve v ten deň v Podnestersku oslavovali odtrhnutie sa od Moldavska,“ ozrejmil.
V roku 1992 tento región zažil krvavý konflikt. Miestne milície s podporou ruských vojakov bojovali proti bezpečnostným zložkám samostatného Moldavska. Zahynulo viac ako 600 ľudí. Ruskí vojaci tam zostali dodnes, pričom Moskva ich označuje za „mierové jednotky“. Sovietsku minulosť pripomínajú okrem sôch Lenina aj obrnené vozidlá v uliciach. Zamrznutý konflikt medzi Moldavskom a Podnesterskom je jedným z mála v postsovietskom priestore, v ktorom sa už dlho nestrieľalo. Už dlhšie sa však vedú špekulácie, či by Rusko nevyužilo svoj tamojší vplyv v útoku proti Ukrajine.
Všetko má pod palcom šerif
Neuznaný štát ponúka podľa Jakuba viacero bizarných pohľadov. „Hlavný bulvár – Ulica 25. októbra, ktorá je dlhá niekoľko kilometrov a nájdete tam najznámejšie socialistické pamiatky, bola veľmi čistá – odpadok na zemi sme nevideli žiaden. Zaujímavé však bolo pozorovať kontrast, ktorý sa nám naskytol. Keď sme odbočili do uličky vedľa tejto vyupratovanej ulice, mali sme pocit, ako by sme sa ocitli niekde inde. Polorozpadnuté domy, chudoba, cesty s dierami,“ opísal.
Potom sú to na jednej strane sovietske pozostatky, na strane druhej sieť služieb značky Sheriff, ktorá je prítomná azda v každom sektore – od banky, cez supermarkety až po cestovnú kanceláriu. Pomenovaný je po ňom aj futbalový klub FC Sheriff Tiraspoľ. Samo by trhovú situáciu Podnesterka označil za oligopol – holding Sheriff ovláda všetko ako svoju eseročku. Socialistický model, ako ho poznáme z našich končín od roku 1968 tam podľa neho neexistuje.
„V Sheriff markete bolo tovaru ako v akomkoľvek Tescu u nás na Slovensku,“ podotkol. Situáciu dokreslil Jakub. „Ten supermarket bol vcelku vtipný. Tovar bol naskladaný len na paletách, ako vo veľkoskladoch Metro a mali ho tam naozaj veľa. Čo ma však prekvapilo, cena za jeden malý uterák bola 24 eur! Coca Colu ste kúpili za 1,70 eura,“ vysvetlil.
„Využívajú to, čo sa im hodí. Západné peniaze im nesmrdia. V jednom z veľkých obchodov mali dokonca dedikovanú zmenáreň, kde nám eurá bez problémov zamenili na ich podnesterský rubeľ. Ja som ich menu nazýval „monopoly-peniaze“. Neočakávajte však, že tam každý hovorí anglicky. Na tých zopár miestach, kde sme mali interakciu s domácimi – hotel, obchod – sme sa dorozumeli rukami-nohami. V zmenárni nám, naopak, nepovedali ani slovo,“ priblížil.
Sheriff má v portfóliu väčšinu služieb – od bánk cez supermarkety až po kasíno.
Späť v dobe kešu
Bez hotovosti by sa v Podnestersku nepohli. Bývali v Hoteli Russia, ktorý si rezervovali cez službu Booking. Už vopred im oznámili, že platba za ubytovanie bude možná len na mieste a „v keši“. „Hotel mal štyri hviezdičky a v reštaurácii štyri druhy vodiek, pričom najdrahšia bola v prepočte za 90 centov. V menu mal prevažne polotovary, čiže ste dostali všetko od pizze až po hamburger. Tragédia to nebola. Zariadenie na izbách však bolo staršie a hneď po prvom spláchnutí na WC sme splachovač museli rozobrať a opraviť. Na izbe nás vedľa minitelevízora čakali aj dve fľašky minerálky. Obe však boli po záruke,“ spomína na príhody.
Hoci našli v uliciach bankomaty, nepomohli si – väčšina zahraničných kariet v nich nefunguje. Problém evidovali aj so signálom. „V Benderi sme ešte chytali signál z Kišiňova a okolia, v Tiraspole však už nie. Na hoteli bola Wi-Fi, a to nám stačilo. V Moldavsku je to bez problémov. Od 1. januára 2026 tam funguje roaming, aký poznáme, keď vycestujeme napríklad do susedných štátov EÚ,“ pokračoval Jakub.
Gurmánskych zážitkov príliš veľa nenazbierali. „Obľúbili sme sieť reštaurácií LA PLĂCINTE, prevádzky sme našli v Kišiňove aj Tiraspole. Za „pár peňazí“ sme dostali super lokálne jedlo,“ odporúča Jakub. Keď vošli do reštaurácie s príznačným názvom Back to the USSR (Späť do ZSSR, pozn. red.), už toľko šťastia nemali.
„Táckareň s množstvom obrazov a odkazov na komunizmus, ktoré dopĺňali plesne. Jedlo? Jedna hrôza. Mal som vývar s tonou kôpru. Celý bol kalný. Personál nevedel po anglicky. Kuchyňa vyzerala, ako keby mala celá gastrovýbava sto rokov. Prepadala sa tam aj podlaha. Najvtipnejší moment nastal, keď sa nás spýtali, či si dáme pivo, na čo sme prikývali. Jedna z čašníčok potom podala igelitovú tašku druhej a tá to pivo išla zohnať. Keď nám ich priniesli k stolu, každý sme dostali iné. Treba však povedať, že obsluha bola milá a ochotná,“ zhrnul Jakub.
Po ceste do reštaurácie, keď prechádzali okolo objektu, ktorý sa podobal na trh, im udrel do očí ešte jeden bizarný obraz. „Jedna pani tam predávala mačky v klietke. Od malých mačiatok až po väčšie. Nebol to príjemný pohľad. Druhá predávajúca zase trochu ďalej ponúkala rôzne obaly na doklady s kosákom, kladivom a ruskými nápismi, na jednom z nich bolo napríklad rodný list,“ doplnil.
Rusi tam prišli robiť biznis
Na iných turistov na prelome februára a marca okrem Rusov, ktorí prišli do Podnesterska, ako im sami povedali, robiť biznis, nenatrafili. Stretli ich v lokálnom kasíne, ktoré takisto patrí do portfólia Sheriff, a spolu s reštauráciou sídlilo priamo v hoteli. „Nič iné okrem týchto dvoch prevádzok hotel neponúkal,“ doplnil.
„Ich „luxusné kasíno“ malo asi štyri stoly – dva kartové a dve rulety. Boli v ňom asi piati zamestnanci – príslušník SBS, pani, ktorá zamieňala žetóny, floor manažér a dvaja krupieri. Za stolmi sedeli piati Rusi, ktorí hrali z nášho pohľadu o nemalé peniaze – vyššie stovky, možno až tisícky eur na osobu,“ opísal Samo.
„Kartové stoly mali na výber „štandardný“ poker, ktorý mal však od neho veľmi ďaleko, a ešte hru s názvom Molotov. Tú sme sa ani nepokúšali pochopiť,“ uviedol ďalej. „Poker bol číselne nespravodlivý, hrali ho v podstate hráči proti krupierovi ako pri Blackjacku. Zo začiatku sme sa veľmi snažili taktizovať, ale pravidlá sa krútili raz trošku doľava a raz doprava. Samozrejme, neriešili sme to. Išlo o zábavu. Pre pár desiatok eur sme si nechceli robiť problémy,“ ozrejmil.
Návrat do demokracie
Odchod z krajiny bol už bezproblémový. „Prešli sme hraničný prechod a boli sme späť v demokracii,“ opísal Jakub dojmy.
Zopár dní na území, kde zastal čas a z každého rohu sála ruská pachuť, starším z partie podľa Sama otvorilo „ranu na duši“.
„Za mňa to bol skvelý bizár, som rád, že som bol, ale absolútne sa tam neplánujem vrátiť. Raz mi stačilo. Napokon, po takýchto výletoch si človek domov nesie pozitívum, že najhoršie na tom nie sme. Mesiac po tom som bol v Litve a je zaujímavé sledovať, ako sa jedna krajina vydala smerom k Európskej únii a prosperite, a druhá jednoducho hnije,“ dodal.
X X X
Na Ukrajině v květnu zemřelo nejvíce civilistů od dubna 2022, uvádí OSN
OSN zaznamenala v květnu na Ukrajině nejvyšší počet obětí z řad civilistů od dubna 2022. Podle zprávy Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) bylo v uplynulém měsíci zabito nejméně 274 lidí a dalších 1763 zraněno. Jde o 93procentní nárůst ve srovnání s květnem 2025, kdy úřad zaznamenal 191 mrtvých a 865 zraněných.
Podle zprávy připadá 45 procent obětí na útoky střelami a drony, většinou ve městech vzdálených od frontové linie jako Kyjev či Dnipro. V blízkosti fronty byly hlavní příčinou civilních obětí drony krátkého dosahu.
Ukrajina se s pomocí Západu brání rozsáhlé ruské invazi již více než čtyři roky. Podle údajů OSN bylo od začátku války zabito více než šestnáct tisíc civilistů a více než 46 tisíc jich bylo zraněno.
Vzhledem k chybějícím údajům z ukrajinského území okupovaného Ruskem statistiky OSN patrně nezahrnují všechny civilní oběti.
V Rusku, na které Ukrajina podniká v poslední době čím dál intenzivnější vzdušné útoky, zemřelo podle ruských úřadů v květnu 47 civilistů a 298 jich bylo zraněno. OHCHR nicméně upozorňuje, že není schopen tyto oběti ověřovat s ohledem na nedostatek nezávislých zdrojů informací.
X XX
Pasca na úspory. Táto fatálna chyba vás o ne pripraví. Peniaze vám pohľad do minulosti nezarobí.
Lákajú vás investície do ETF fondov len preto, že sa im v poslednom čase mimoriadne darilo? Odborníci varujú, že tento prístup je nielen neracionálny, ale môže byť aj nebezpečný. Pri výbere investičných nástrojov sa totiž mnohí investori dopúšťajú fatálnej chyby, keď venujú neprimerane veľkú pozornosť minulým výnosom.
ETF fondy môžete nakupovať aj prostredníctvom svojho mobilu alebo smartfónu
Užitočná pravda: Užitočná pravda: Na biológii rátajú cenu medu, na dejepise kráľov rozpočet. Nový školský program mení to, ako sa deti učia o peniazoch
Odkiaľ berú rodičia peniaze? Podľa mnohých detí zo steny, do ktorej stačí niečo naťukať. Digitálna doba peniaze zneviditeľnila a slovenské deti na druhom stupni základných škôl v ich chápaní drasticky stagnujú. Pozrite si rozhovor o tom, ako bezplatný program FinQ mení slovenské školstvo a učí deti kriticky myslieť v reálnom živote – a to nielen na matematike, ale aj na biológii či literatúre / Zdroj: TV Pravda
Je to fenomén, ktorý sa opakuje naprieč dekádami. Investori prirodzene inklinujú k fondom, ktoré v nedávnej minulosti vykázali nadpriemerné výsledky. Problém však spočíva v tom, že minulé úspechy sú len zriedka predzvesťou tých budúcich. Pavel Škriniar z Národohospodárskej fakulty Ekonomickej univerzity v Bratislave zdôrazňuje, že toto správanie investorov vychádza z nesprávneho predpokladu. Podľa jeho slov „investori vychádzajú z toho, že čo fungovalo doteraz, bude fungovať i naďalej,“ čo je však v praxi často vyvrátené.
Riziko takéhoto rozhodovania o umiestnení úspor tkvie predovšetkým v prehnaných očakávaniach. Fondy, ktoré sa pýšia vysokými trojročnými výnosmi, priťahujú masy nových investorov. Paradoxom však je, že títo investori často kupujú cenné papiere v čase rastu a, naopak, podliehajú panike a predávajú ich v čase poklesu. Výsledkom je, že dosahujú nižšie zhodnotenie, než aké by im priniesol samotný investičný nástroj pri disciplinovanom držaní.
Prečo sú teda minulé výnosy takým zlým indikátorom? Odpoveď je jednoduchá: minulosť obsahuje udalosti, ktoré sú neopakovateľné. „Ľudia sa totiž poučia a na rovnaké alebo podobné udalosti potom reagujú s odlišnou intenzitou,“ vysvetľuje Pavel Škriniar. Zároveň upozorňuje na to, že minulé výnosy sú veľmi citlivé na dĺžku sledovaného obdobia. Posledné roky boli z pohľadu výnosov výnimočné a pokiaľ sa investor pozerá len na desaťročnú históriu, získa skreslený obraz o tom, aké rozpätie ziskov a strát je v skutočnosti bežné.
Podľa odborníka z Ekonomickej univerzity by investori mali prestať vnímať historické výnosy ako argument na investovanie. Namiesto hľadania garantovaných ziskov by sa mali zamerať na to, čo nám minulosť skutočne hovorí o správaní investície. Ak je výnos v čase rozkolísaný, je podľa Škriniara málo pravdepodobné, že sa v budúcnosti ustáli. „Ak sa vyskytli prepady v desiatkach percent, treba počítať s tým, že sa môžu zopakovať,“ dodáva.
Kľúčom k rozumnému investovaniu je preto pohľad na čo najdlhšiu históriu, ktorá zahŕňa aj extrémne udalosti, a nie len pohodlné posledné roky. Každý investor by si mal uvedomiť, že akákoľvek investícia je neoddeliteľne spojená s rizikom, kolísaním hodnoty a nikdy nie je garantovaný výnos ani návratnosť vloženej sumy. Investičné rozhodnutie by malo vždy zohľadňovať špecifickú situáciu jednotlivca – jeho príjmy, životné ciele, vzťah k riziku a časový horizont, pričom samotné „minulé výnosy nie sú zárukou budúcich výnosov,“ uzatvára Pavel Škriniar.
X X X
Šéfka tajných služieb Gabbardová: USA financovali 120 biologických laboratórií v 30 krajinách, vrátane Ukrajiny
Spojené štáty dlhodobo financovali biolaboratória v desiatkach krajín sveta, uviedla šéfka amerických tajných služieb Tulsi Gabbardová.
Tlačová správa Národnej spravodajskej služby (DNI), ktorej Gabbardová šéfuje, hovorí o „mesiacoch prehľadávania dokumentov a spisov spravodajskej komunity“.
„Tieto biologické laboratóriá zahŕňajú aj laboratóriá na Ukrajine, ktorým môže hroziť riziko narušenia bezpečnosti v dôsledku prebiehajúcej rusko-ukrajinskej vojny. Spravodajská komunita napríklad už predtým varovala, že biologické laboratórium na Ukrajine financované USA pravdepodobne uchovávalo nebezpečné patogény a zostalo zraniteľné voči dlhodobým hrozbám ruského útoku, zabavenia alebo poškodenia,“ uvádza sa v správe.
Podľa Gabbardovej „dôkazy o kompletnej existencii a financovaní týchto laboratórií boli doteraz pred americkým ľudom vedome zatajované“ vplyvnými ľuďmi, ktorí „nepravdivo tvrdili, že neexistujú, a každého, kto tvrdil opak, obviňovali, že je cudzím agentom a zradcom Ameriky“. Konkrétne menovala zdravotného odborníka Dr. Anthonyho Fauciho a „subjekty v rámci národnobezpečnostného tímu Bidenovej administratívy“.
„Mnohé z týchto biologických laboratórií financovaných vládou USA sa v súčasnosti zaoberajú alebo sa v minulosti zaoberali výskumom nebezpečných a vysoko nákazlivých patogénov, v niektorých prípadoch vrátane nebezpečného výskumu zameraného na zvýšenie funkčnosti organizmov (Gain-of-Function, genetické zmeny organizmu), a to s veľmi nízkou mierou transparentnosti alebo dohľadu,“ píše sa v tlačovej správe.
Uviedla, že Úrad riaditeľa národnej spravodajskej služby (ODNI) bude naďalej hľadať, kde sa tieto laboratóriá nachádzajú a cieľom je zastaviť výskum Gain-of-Function. Pripomenula, že prezident USA Donald Trump vlani dekrétom ukončil federálne financovanie tohto výskumu na celom svete. Trumpov dekrét vznikol aj na základe podozrenia, že výskum čínskeho Wuhanského inštitútu virológie mohol viesť k vytvoreniu vírusu SARS-CoV-2 (COVID-19), ktorý následne unikol a spôsobil celosvetovú kovidovú pandémiu.
Kritici tejto správy tvrdia, že vychádza v ústrety ruským naratívom. Novinár denníka Financial Times Christopher Miller podľa webu Ukrainska Pravda povedal, že Gabbardová využila príležitosť na „šírenie jednej z jej a ruských obľúbených konšpiračných teórií“. Vyčítajú jej aj nepresnosti v mapke, ktorá má znázorňovať laboratóriá na Ukrajine.
Vydanie správy je jedným z posledných počinov Gabbardovej v jej funkcii, pretože k 30. júnu 2026 odchádza z postu riaditeľky tajných služieb. Uviedla, že z vážnych rodinných a zdravotných dôvodov.
x XX
EXPOLITIK SLÁDEK ZNOVU NA SCÉNĚ?
Exekuce i luxusní vila. Kontroverzní Sládek opět provokuje, kritizuje Zemana či SPD
Patřil k nejvýraznějším politikům devadesátých let, kolem kterého bývalo kvůli jeho rétorice a výrokům o Romech či Němcích rušno. Nyní na sebe bývalý poslanec Miroslav Sládek opět strhává pozornost a opakovaně narušuje výstupy opozičních i vládních politiků. Redakce iDNES.cz zjišťovala, co za jeho výstupy stojí. Sládek o sobě tvrdí, že žije jako bezdomovec, ale obývá luxusní vilu v Brně.
Mezi demonstranty, kteří brojili proti květnovému sudetoněmeckému sjezdu v Brně, se procházel pětasedmdesátiletý muž v bílé košili s megafonem. Šlo o kdysi vlivného politika, bývalého poslance a zakladatele několika zkrachovalých republikánských stran.
Podle exčlenů si Sládek za peníze z „vyluxovaných“ stran nechal postavit luxusní vily v Brně a v Praze, nakoupil také drahé automobily či pozemky, přičemž vše ihned přepsal na své blízké.
x X X
CIZINCI DO ŠPANĚLSKA?
Migranti, vítejte! Sánchez je idol světových levičáků, odpor k Trumpovi a Izraeli boduje
V Evropě začínají platit přísnější migrační pravidla a volá se po rychlých deportacích. Španělsko kráčí přesně opačným směrem. Premiér Pedro Sánchez chce zemi otevřít až půl milionu nelegálních migrantů a má podporu i od papeže Lva XIV. Když se Sánchez postavil Donaldu Trumpovi a Izraeli, stal se oblíbencem levicově smýšlejících Evropanů. Doma ve Španělsku však jeho vláda zabředá do korupčních skandálů.
V pátek vstoupila v platnost rozsáhlá reforma migrační politiky Evropské unie, jejímž cílem je po letech chaosu získat nad přílivem běženců opět kontrolu. Nový pakt má údajně zrychlit procedury pro deportace a zavést sdílenou databázi Eurodac pro digitální sledování žadatelů o azyl.
Evropa slovy komisaře pro migraci Magnuse Brunneho musí znovu přebrat kontrolu, protože v uplynulém desetiletí Unie postrádala mantinely či pravidla. Španělský socialistický premiér Pedro Sánchez kráčí sebevědomě v protisměru a hlásá politiku otevřených dveří. Jeho kabinet spouští masivní plán na legalizaci až půl milionu migrantů, kteří v zemi dosud pracovali načerno a bez jakékoliv sociální ochrany.
Mezi mnoha Evropany má jeho politika, kterou odsuzují například USA či Izrael, podporu, doma už to ale tak slavné není.
Troufalou rebelii si mohl dovolit. S USA výrazně neobchoduje a díky boomu v zelené energii je španělský trh imunní i vůči energetickým šokům.
X X X
V Budapešti byl v sobotu sjezd Maďarské občanské unie, zkráceně Fidesz. Viktor Orbán dal sice svou funkci ve vedení strany k dispozici, na sjezdu byl ale opět zvolen většinou z delegátů. V dubnových předčasných parlamentních volbách, které s přehledem vyhrála strana Respektu a svobody (TISZA), přitom utrpěl drtivou porážku. Jak chce Fidesz změnit? Téma přibližuje hungarista Jan Blažek.
Jak se zatím Fidesz vyrovnává s novou rolí opoziční strany?
Strana si ještě na roli nezvykla, jeví se poněkud bezradná a chybí jí témata. I když jsme nyní mohli číst od Orbána jakýsi osmnáctistránkový předvolební pamflet, příspěvek, který napsal pro post předsedy strany, témata byla stále stejná – nepřítelem je Evropská unie, George Soros a Ukrajina.
Nepřichází s novými tématy, a to straně škodí.
Co podle vás může současný sjezd Fideszu přinést?
Sjezd Fideszu přinese nové tváře, rozšířili počet místopředsedů. Trochu pozmění strukturu náboru nových politiků do strany, budou tedy více klást důraz na lokální témata a politiku, ale předsedou strany zůstane Orbán. Zda jde o dlouhodobé řešení, nebo pouze o dočasné opatření, zůstává poměrně nejasné.
Je třeba si uvědomit, že Orbán podle legislativy, kterou zavádí současná vláda Pétera Magyara, už nebude moct kandidovat na premiéra. Bude tedy předsedou strany bez možnosti legálně kandidovat na předsedu vlády.
Zároveň bude stát mimo parlament a už na něm vidíme, že jeho politický elán oproti minulým letům uvadá. Takže nevím, jestli je to pro stranu Fidesz dlouhodobě vhodné řešení.
Vydá se Fidesz spíše směrem k umírněnému politickému středu, nebo možná ještě přitvrdí? Vypadá to, že se v politice zatím, jak jste řekl, nic moc nemění.
Zatím neuplynulo dost času na to, aby se něco zásadního změnilo. Ve Fideszu se ozývají hlasy lidí, kteří v poslední době nebyli slyšet a byli vnímáni spíše jako liberální křídlo strany.
Jedním z nich je bývalý ministr Tibor Navracsics, který volá po jakémsi návratu Fideszu do období před rokem 1998 – tedy předtím, než se Orbán poprvé stal premiérem, před takzvaným konzervativním obratem strany.
Takové hlasy sice existují, ale Orbán sám, jak jsem již zmínil v souvislosti s osmnáctistránkovým dokumentem, se stává radikálnějším a otevřeně říká, že chce získávat hlasy mezi radikály. Takže pokud bude předsedou strany on, lze očekávat spíše radikalizaci.
Daří se nové vládě Pétera Magyara slíbená de-urbanizace státní správy?
De-urbanizace státní správy je náročný úkol. Magyar má ambici nejen proměnit státní správu jako takovou, ale především odvolat vedoucí osobnosti v institucích, jako jsou mediální rada, ústavní soud nebo rozpočtová rada – klíčové instituce, do nichž jsou dlouhodobě jmenováni lidé blízcí Fideszu.
Magyarova strana to nemůže udělat snadno, bude k tomu potřebovat ústavní změny a právě proti těmto změnám bude Fidesz protestovat. To je jedno z možných témat Fideszu do budoucna, takzvaná obrana právního státu nebo lidských práv.
Na druhou stranu, když politici Fideszu hovoří o lidských právech, nezní to zcela upřímně, vzhledem k tomu, jak to tam vypadalo posledních šestnáct let.
Vláda chce odvolat prezidenta Tamáse Sulyoka, kterého premiér Magyar označil za Orbánovu loutku. Má na to legální nástroje?
V současné době maďarská ústava umožňuje odvolání prezidenta pouze v případě závažných přestupků, kterých se Tamás Sulyok nepochybně nedopustil.
To, co mu premiér a jeho vláda vyčítají, je to, že mlčel – ať už jako prezident, nebo dříve jako předseda maďarského Ústavního soudu – k některým sporným krokům vlády Fideszu. To ale k odvolání rozhodně nestačí.
Bude-li Magyar trvat na tom, že chce prezidenta, jemuž do konce mandátu zbývá ještě 2,5 roku, odvolat předčasně, bude muset opět změnit ústavu a už dnes vidíme, že se na obranu Sulyoka organizují demonstrace. Je třeba si uvědomit, že prezident je ve společnosti celkově extrémně nepopulární.
Magyar se před summitem Evropské unie plánuje sejít se svým slovenským kolegou Robertem Ficem. Jaké jsou současné slovensko-maďarské vztahy?
Vztahy byly před volbami ideální. Orbán a Fico si vzájemně notovali, ale už před volbami se objevovala témata, jako například Benešovy dekrety, která naznačovala, že Magyar to jako předseda vlády bude mít s Robertem Ficem extrémně těžké.
A to se potvrdilo hned po volbách. V tuto chvíli jsou vztahy tak špatné, že se už mohou jen zlepšovat.
Přesto má Péter Magyar vidinu toho, že by chtěl oživit Visegrádskou čtyřku. Jaké jsou šance a je to podle vás životaschopný projekt?
Nepochybně jde o životaschopný projekt, ale zázraky od něj asi očekávat nemůžeme a už vůbec ne žádnou zvláštní akceschopnost. Ambice Magyara tkví zejména v tom, že chce zlepšit tradičně dobré maďarsko-polské vztahy. Naopak Viktor Orbán s Donaldem Tuskem si příliš nerozuměli, takže tam vztahy spíše upadaly.
Magyar chce vidět Visegrádskou čtyřku jako polsko-maďarskou linii, ke které se připojí Češi a Slováci. Nakolik s tím bude Robert Fico souhlasit, je otázkou.
X X X
PROBLÉMY V ATLANTIKU, LODĚ NEMAJÍ VOLNÝ PRŮJEZD
Francie zadržela v Atlantiku tanker plující z Ruska, Moskva reagovala
„Tyto lodě, které nedodržují nejzákladnější pravidla námořní plavby, rovněž představují hrozbu pro životní prostředí a pro bezpečnost všech,“ doplnil prezident.
Podle námořní prefektury pro Atlantický oceán zadrželo námořnictvo ropný tanker plující z ruského Murmansku více než 740 kilometrů západně od bretaňského pobřeží. Námořnictvo podle ní nyní loď eskortuje do kotviště k dalšímu ověření a případ byl oznámen státnímu zástupci v Brestu. Název plavidla úřad neupřesnil.
Francouzi se ve Středomoří nalodili na tanker ruské stínové flotily |
Státní zástupce později uvedl, že ruský kapitán tankeru odmítl uposlechnout nařízení zástupců francouzského námořnictva, „a proto se ukázalo jako nutné převzít nad plavidlem kontrolu“. Zahájil vyšetřování kvůli tomu, že posádka neprokázala, jakému státu loď patří a odmítala uposlechnout výzvy. Plavidlu také chyběla vlajka.
AFP připomíná, že Francie v září minulého roku zadržela u pobřeží Bretaně loď Boracay. Od začátku letošního roku zadrželo francouzské námořnictvo dvě lodě ve Středozemním moři. Všechna tři plavidla mohla odplout po zaplacení pokut.
Na tankeru zadrženém u Francie byli dva Rusové. Dohlíželi a sbírali informace |
Francie 8. dubna oznámila, že chce zdvojnásobit pokuty a tresty pro lodě, které neplují pod svou vlajkou. Lodě ve stínové flotile běžně mění vlajky, aby se vyhnuly sledování a pozornosti úřadů. Francie tyto praktiky, stejně jako neuposlechnutí výzvy úřadů k zastavení plavby, chce trestat až dvouletým vězením a pokutou 300 000 eur (7,3 milionu Kč). Postih by se týkal vlastníka, provozovatele, případně jiné osoby, která má nad plavidlem právní odpovědnost. Očekává se, že poslanci návrh zákona schválí do léta.
Také Londýn přislíbil, že bude zasahovat proti lodím spojeným se sankcemi proti Rusku. Britský premiér Keir Starmer v březnu oznámil, že udělil armádě povolení k provádění kontrol na palubách patřících do stínové flotily. Údaje o lodní dopravě však ukazují, že britskými vodami nadále proplouvají desítky sankcionovaných lodí spojených s Moskvou.
x X X
BABIŠ MICHLOVI Z ČNB:
Guvernér ČNB v týdnu pro Bloomberg dál řekl, že česká ekonomika čelí domácím inflačním tlakům, mimo jiné silnému růstu mezd, přetrvávajícímu zdražování služeb a bydlení i expanzi peněžní zásoby.
|
|
Celková inflace podle ČNB zpomalila v květnu na 2,1 procenta, jádrová inflace zůstává na zvýšené úrovni 2,9 procenta. Případné zvýšení by podle ČNB bylo kalibrací míry restrikce, nikoli zásadním obratem v nastavení měnové politiky.
V boji s inflací budeme drsní, řekl Michl. Je připraven i zdrtit ekonomiku |
„Ropa letí dolů“
Možné zvyšování úrokových sazeb se nelíbí premiérovi. Babiš ke konci května vyzval Michla, aby centrální banka naopak úrokové sazby snížila. Podle předsedy vlády není důvod k tomu, aby Česko mělo vyšší sazby než eurozóna.
„Český statistický úřad v květnu oznámil inflaci 2,1 procenta. V dubnu to bylo 2,5 procenta. Takže inflace klesla. Proč máme nízkou inflaci? Protože jsme samozřejmě na nic nečekali a snižovali jsme ceny energií a zastropovali jsme marži u pohonných hmot,“ řekl premiér ve svém pravidelném nedělním videu.
„Michl mě rozčiluje.“ Babiš vyzval guvernéra ČNB ke snížení úrokových sazeb |
V něm také řekl, že se snížily ceny másla, brambor či mléka. Dolů šly podle jeho slov také ceny energií. „Co šlo nahoru, jsou pohonné hmoty. Vypadá to, že se konečně už Hormuzský průliv vyřeší. Ropa letí dolů. Uvidíme, snad to bude dobrý a inflaci udržíme. My to děláme,“ pokračoval premiér, který poté zmínil úrokové sazby.
„To, že někdo chce navyšovat základní sazby, to skutečně není způsob, jak bojovat proti vysokým cenám,“ rýpl si premiér.
X X X
ŠVÝCARSKO PŘIJME DALŠÍ LIDI ZE SVĚTA?
Stopka na 10 milionech? Švýcaři v referendu podle odhadů odmítli omezení počtu obyvatel
Podle předběžných výsledků Švýcaři v referendu odmítli návrh krajní pravice na omezení obyvatel na nejvýše deset milionů. Uvádí to s odvoláním na švýcarskou federální vládu agentura AP. Volební účast dosáhla téměř 60 procent a proti hlasovalo 54 procent voličů, ukazují odhady. V alpské konfederaci nyní žije asi 9,1 milionu lidí.
Referendum iniciovala nacionalistická Švýcarská lidová strana. Podporovatelé omezení počtu obyvatel argumentují udržitelností, přílišnou hustotou zalidnění, nedostatkem bydlení, zabetonováváním krajiny a přeplněnými vlaky.
Švýcaři chtějí dál platit nejvyšší poplatek na světě za veřejnoprávní média. Klesnout mohl na 5400 korun
Švýcarská lidová strana chce, aby se zákonem ukotvilo, že počet trvale žijících obyvatel v zemi nepřekročí deset milionů do roku 2050.
Pokud by populace dosáhla 9,5 milionu, musela by vláda podniknout protiimigrační opatření, která by se týkala udělování azylu, slučování rodin či umožňování trvalého pobytu. V takovém případě by vláda musela dojednat nové podmínky mezinárodních dohod.
Referendum bedlivě sledují německá média. Švýcarsko je totiž oblíbenou zemí, kam Němci odchází za prací. Stanice SWR uvedla, že ve Švýcarsku dlouhodobě žije asi 330 tisíc Němců, dalších zhruba 68 tisíc jich do země pravidelně dojíždí.
V alpské konfederaci žije také spolupředsedkyně protiimigrační Alternativy pro Německo Alice Weidelová. Do země denně dojíždí rovněž 239 tisíc Francouzů a 91 tisíc Italů.
X X X
BITKA O BALKÁN?
Balkán je křižovatkou mezi kontinenty. Rusku jde o strategický vliv v regionu, míní makedonská expertka
Země západního Balkánu se už roky nacházejí na prahu Evropské unie. Zatímco Chorvatsko se členem stalo v roce 2013 a Černá Hora s Albánií mají ke členství dobře nakročeno, u jiných států se integrační proces prakticky zasekl. „Pro EU by mělo být urgentní zaplnit prostor západního Balkánu před Ruskem a Čínou,“ říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz Svetlana Siljanoská, expertka na strategickou komunikaci ze Severní Makedonie.
Svetlana Sijlanoská na koferenci Unlock v Praze.
Jak vidíte geopolitickou pozici západního Balkánu? Jakou roli může hrát ve vztahu k Evropské unii a Rusku, protože je to prostor, kde se potkávají zájmy obou?
Z geografické pozice je Balkán křižovatkou mezi kontinenty. Takže pokud nepřemýšlíme v politické dimenzi, tak má významnou ekonomickou úlohu jako koridor. Myslím, že je to primární důvod, proč Rusko tak moc usiluje o strategický vliv v tomto regionu.
Také vidíme čím dál větší vliv Číny, která se snaží být velmi aktivní a krok za krokem tu vyplňuje informační prostor. Čím více se nějaká země snaží se přiblížit severoatlantické cestě, tím více zájmu se objeví z Východu.
SVETLANA SILJANOSKÁ
Svetlana Siljanoská je expertka na strategickou komunikaci ze Severní Makedonie. Dříve působila jako poradkyně makedonského předsedy vlády a věnovala komunikaci pro NATO v oblasti bezpečnosti. Specializuje se na krizovou komunikaci a boj s dezinformacei. Prahu navštívila při příležitosti konference Unlock pořádané organizací Prague Civil Society Centre.
Nicméně také vidíme, že přestože všechny země západního Balkánu jsou deklarativně na cestě do Evropské unie, tak tento vztah není úplně oboustranný. Černá Hora se pohybuje na čele tohoto závodu, a pokud vše půjde dobře, tak bude zanedlouho členem EU, podobně to platí pro Albánii.
Ovšem zbytek zemí spíše schází z této cesty a někdy je za tím neschopnost naplnit to strategicky a politicky. Někdy je to kvůli povaze těch zemí jako například Srbsko a Kosovo, které jsou na této cestě velmi pozadu.
‚Váhavost EU‘
Zmiňujete zdlouhavý integrační proces, který se často – například u Srbska – moc nehýbe. Myslíte si, že by Evropská unie mohla těmto zemím více pomáhat na cestě ke splnění cílů? Jsou pro ni tyto země nedůležité, takže o to příliš neusiluje, nebo je to dáno více samotným nefunkčními interními procesy?
Pravděpodobně to je mix ode všeho. Mohu vyzdvihnout severomakedonský příklad.
Po mnoha letech stagnace a úpadku demokracie pod vedením premiéra Gruevského po vládní změně v roce 2017 měla země poprvé velmi pozitivní vývoj ohledně reforem. A potom francouzské veto (v roce 2019, pozn. red.) otřáslo proevropským duchem země, protože francouzské a dvě bulharská veta postupně demotivovala proevropské lidi v zemi a pomalu se rozpustila podpora Evropské unie.
Pro mnoho zemí by dnešní Srbsko v Unii znamenalo risk. Nejblíže členství je Černá Hora, říká balkanolog
A nyní máme vládu, která deklaruje, že je velmi proevropská, ale nedělá žádné kroky nezbytné pro vstup do EU. Takže je to oboustranné. Váhavost napomohla antievropským narativům v regionu. Srbsko využívá Severní Makedonii jako příklad k tomu, aby dokázalo svým občanům, že i pokud děláte něco dobrého, tak to neznamená, že se posunete v té cestě (k EU). A omlouvá tím (Srbsko), že nedělá demokratické reformy.
Na druhou stranu vidíme, co se děje v Moldavsku, Gruzii a na Ukrajině, víme, že proces rozšiřování EU se nezastavil. Je pořád přítomný, jen se stal velmi náročným pro země západního Balkánu.
Jaké jsou za tím důvody?
Předpokládám, že to má hodně co dělat se samotnou podporou rozšiřování uvnitř EU. Když vezmeme v úvahu, že většina „zemětřesení“ okolo rozšiřování se děje v období voleb v členských zemích EU, tak to můžeme chápat tak, že je to spojeno s podporou obyvatel členských zemí.
Bezpečnost v Evropě
Myslíte, že by mohla současná geopolitická situace s postojem Donalda Trumpa k NATO, kdy se Evropa musí více starat sama o vlastní bezpečnost, vytvořit prostor pro západní Balkán – aby tam EU byla dřív než Rusko?
Určitě, tři země v regionu jsou členy NATO (Severní Makedonie, Albánie a Černá Hora). Vidíme, že pokud jde o tvrdou obrannou alianci, tak je ten proces mnohem funkčnější. Myslím, že pro EU je jedna z nejdůležitějších věcí strategicky zaplnit tento prostor před Ruskem a Čínou. Dokonce bych řekla, že je to urgentní.
Snaží se tam Rusko být také první? Vnímáte v tomto smyslu problematickou pozici Srbska, které je dlouhodobě Rusku poměrně blízké?
My jako Severní Makedonie jsme si za ty roky vytvořili vlastní domácí proruské, antidemokratické hráče. Je těžké vinit z něčeho jiné země, když jsme ty problémy nechali vyrůst i u nás doma. Potřebujeme být lepší ve vytváření demokratických odolných společností. Aktuálně máme v parlamentu politickou stranu, která se otevřeně účastní přehlídek v Moskvě a kongresů v Číně.
Mluvila jste o váhání Evropské unie a o tom, že se Severní Makedonci cítili odmítnutí. Chtějí se stále stát členy EU?
Proevropský duch je v zemi stále silný, hlavně u mladých lidí. Ale i ostatní vidí, že pro Severní Makedonii není jiná lepší možnost než EU. Není žádná „východní verze Evropské unie“ – jsou možnosti jít do EU, nebo zůstat izolovaní. Podpora je stále vysoká, ale ne tolik jako dřív – což je znepokojivé. Měli jsme podporu kolem 90 procent, teď je to okolo 65 procent. To by měl být red flag pro Evropskou unii.
Během rozhovoru jsme už zmínily Čínu. Peking na rozdíl od Moskvy šíří svůj vliv především skrz ekonomiku – nejen v zemích západního Balkánu, ale například i v Africe nebo Gruzii. Považuje čínský vliv v Severní Makedonii za problematický?
Vliv Číny rozhodně vidíme, ale zároveň vidíme, že používají standardní ekonomické mechanismy, nic zakázaného. Je v regionu velmi otevřená – je to spíše o společnosti a její schopnosti rezistence vůči vlivům. Čína se chová strategicky a lidé by si toho měli všímat.
Makedonie a Ukrajina
Jak ovlivnila země západního Balkánu, ve vašem případě Severní Makedonii, celoplošná invaze Ruska na Ukrajinu? Změnil se přístup k Evropské unii a NATO?
Na začátku v únoru roku 2022 byla podpora Ukrajiny větší. Protože dříve to byla právě Ukrajina, kdo prodával zbraně Severní Makedonii a občané si to pamatovali. Byli mnohem víc proevropští a proukrajinštíDodika nahradí jeho pravá ruka. ‚Musíme začít od sebe,‘ říká o změně v Republice srbské místní
Zaznamenali jsme ruskou a íránskou manipulativní informační kampaň, která zaplavila sociální sítě a podkopala tuto vysokou podporu Ukrajiny. Také to hodně závisí na konkrétní vládě, měli jsme velmi proevropskou a proukrajinskou vládu, takže v tu dobu jsme měli velkou spolupráci mezi našimi dvěma zeměmi.
S novou vládu toto nevidíme, ale nevidíme ani nějaké antiukrajinské postoje. Spolupráce se trochu utlumila, ale směr se úplně neotočil. Nálady změnilo několik krizí za sebou – pandemie a energetická krize.
Jak funguje severomakedonská občanská společnost? Snaží se aktivně tlačit vládu k tomu, aby plnila reformy a přibližovala se kritériím EU?
Občanská společnost byla dříve hodně aktivní, získala velký vliv během takzvané barevné revoluce (protivládní protesty, které vypukly v roce 2016 a vedly o rok později ke změně režimu, pozn. red.). Ale krize a škrty ve financování v posledních letech ji poznamenaly. Malé organizace zmizely. Chtěla bych věřit, že je to dočasné.
Pořád ale máme hodně organizací, které monitorují například domácí násilí. V loňském roce jsme tu měli silný případ femicidy a genderového násilí, kde ministerstvo otevřeně spolupracovalo s občanskou společností na opatřeních proti tomu. To je jeden z pozitivních případů, jak funguje občanská společnost.
Bohužel to ale nevidím ve směru reforem, které se musejí stát před vstupem do EU, především ne u justice a korupce.
X XX
V Chorvatsku se srazily dvě lodě. Nehodu nepřežili tři Češi, jeden člověk se pohřešuje
U chorvatského Splitu se v neděli srazil trajekt s plachetnicí. Nehodu nepřežili nejméně tři Češi, další člověk se pohřešuje. Pro Radiožurnál to uvedl vedoucí konzulárního oddělení v Chorvatsku Štěpán Šantrůček. Server veřejnoprávní televize a rozhlasu Chorvatska (HRT) uvedl, že jde o jednu z nejvážnějších námořních nehod v oblasti Splitu za posledních několik desetiletí. Pozůstalým vyjádřil soustrast chorvatský premiér Andrej Plenković.
Na trajektu typu katamarán soukromé společnosti bylo v době nehody podle webu 118 cestujících a sedm členů posádky, šlo o pravidelnou linku mezi ostrovy. Na plachetnici se plavilo osm Čechů.
Tři Češi z plachetnice, která se po srážce potopila, zemřeli. Po jednom člověku se pátrá, do akce se zapojil také vrtulník. „Pohřešovaný cestující se údajně nacházel v útrobách lodi, která se po srážce potopila,“ uvedl pro Českou televizi Šantrůček.
Chorvatský premiér Plenković v souvislosti s lodní nehodou uvedl, že vyjadřuje upřímnou soustrast pozůstalým i českému premiéru Andreji Babišovi, zraněným popřál brzké uzdravení. „Všechny příslušné služby urychleně reagovaly a provedly akci na záchranu cestujících z plachetnice, zatímco pokračuje intenzivní pátrání po jedné osobě,“ napsal na X.
„Čtyři osoby z celkového počtu osmi lidí na plachetnici byly převezeny do místní nemocnice,“ uvedl pro Radiožurnál. HRT později uvedl, že čtyři lidé v nemocnici jsou Češi středního věku a jsou mimo ohrožení života.
„Ve třech případech se má jednat o lehčí zranění, měli by být propuštěni. Ten čtvrtý občan není v ohrožení života, nicméně pravděpodobně bude muset v nemocnici ještě nějaký čas zůstat,“ dodal Šantrůček.
Plachetnice měla podle šéfa přístavní správy ve Splitu Željka Kuštery všechny dokumenty v pořádku. Nehodu označil za velkou tragédii. Na otázku, jak se to mohlo stát, odpověděl, že za 35 let své kariéry něco takového ještě nezažil.
Šantrůček zůstává v kontaktu se záchrannými složkami, které teď na místě zasahují. V pondělí za ním do Splitu dorazí ze Záhřebu také český velvyslanec v Chorvatsku Petr Gandalovič.
„Dnes nás zasáhla mimořádně smutná zpráva o úmrtí nejméně tří českých občanů po srážce plachetnice s katamaránem v Chorvatsku,“ uvedl mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. „Naše myšlenky jsou také s dalšími zraněnými, kteří zůstávají v péči lékařů. Pozůstalým a blízkým obětí vyjadřujeme upřímnou soustrast,“ doplnil.
Upřímnou soustrast vyjádřil také chorvatský ministr zahraničí Gordan Grlić Radman. „Hluboce mě zasáhla tragická námořní nehoda u Splitu, při níž přišli o život tři čeští občané,“ uvedl na sociální síti X. „Chorvatsko stojí v této chvíli smutku při vás,“ dodal.
Příčina nehody?
Co bylo příčinou nehody, ani kdo za ni mohl, zatím není jasné. Vyšetřování je teprve na začátku. Počasí ale bylo slunečné a moře klidné, jak je také patrné ze záběrů z místa.
Místo, kde se nehoda stala, je jakýmisi vraty mezi ostrovy Brač a Šolta, kudy se jezdí do velmi frekventovaného přístavu ve Splitu. Nehoda také ovlivnila dopravu ze Splitu směrem na ostrov Vis.
Kapitán, instruktor a trenér jachtingu Jan Hirnšal pak pro Českou televizi popsal pravidla, kdo má na moři přednost: „Pokud je to plachetnice a pluje na plachty, tak by měla mít přednost. Pokud je to plachetnice s motorem, je to z pohledu pravidel bráno jako motorový člun, a přednost má ten, kdo přijíždí zprava. Nicméně tento trajekt je brán jako pracovní stroj a čluny se jim musí bezpodmínečně vyhýbat.“