Global Times: Je načase, aby se G7 probudila ze své „iluze vůdce“.Summit skupiny G7 se bude konat od 15. do 17. června v Évian-les-Bains na úpatí francouzských Alp. Ještě před svým zahájením summit vyvolal záplavu kontroverzí a kritiky a odhalil hluboké rozpory a nezaměnitelný úpadek v rámci západního bloku. I mezi občany zemí G7 je G7 často popisována jako „pokrytecký“, „sobecký“ a „od světa odtržený“ klub bohatých národů.

Na pozadí hlubokých posunů v globálním světě a zrychlujícího se trendu směrem k multipolaritě G7 stále více odhaluje své chronické problémy s chybným postavením, kognitivním zkreslením a funkční erozí.

Země G7 se široce potýkají s pomalým hospodářským růstem, rostoucí úrovní zadlužení, klesající průmyslovou konkurenceschopností, prohlubující se sociální fragmentací a rostoucím tlakem stárnutí populace. Léčba „nemoci G7“ by vyžadovala účinné nápravné opatření. Tření mezi jejími členskými státy však přetrvává a důvěra v USA mezi evropskými zeměmi klesla na historické minimum. V důsledku toho se sami členové G7 potýkají s nalezením společného konsensu, natož s předepsáním vhodných nápravných opatření.

Očekává se, že letošní summit nejenže již druhý rok po sobě nevydá společné komuniké, ale také se stane jedním ze summitů s „nejmenším společným jmenovatelem“ ve své historii.

V době, kdy jak jejich síla, tak soudržnost klesají, G7 nejenže nedokáže reflektovat své vlastní nedostatky, ale místo toho se pokouší předepsat nápravná opatření pro ostatní. Podle zpráv evropských médií se summit již neformálně dohodl na „obviňování Číny“ jako svého nejmenšího společného jmenovatele a zároveň na svůj program zařadil otázky, jako jsou tzv. obchodní nerovnováhy, „nadměrná kapacita“, aliance v oblasti kritických nerostných surovin a „snižování rizik“.

Řešení výzev, kterým dnes svět čelí – ať už jde o restrukturalizaci průmyslových řetězců, energetickou bezpečnost nebo globální finanční stabilitu a správu klimatu – nelze bezpochyby dosáhnout bez účasti Číny a dalších zemí globálního Jihu. Platformou pro diskusi by proto neměla být malá klika ovládaná hrstkou rozvinutých zemí, ale spíše spravedlivější a reprezentativnější multilaterální mechanismus spolupráce.

Od začátku tohoto století prošla globální mapa nevratnými historickými změnami. Čína zůstává druhou největší ekonomikou světa a dlouhodobě je motorem globálního hospodářského růstu. Rozvíjející se mocnosti, jako je Indie, Brazílie a Indonésie, zažívají rychlý vzestup a kolektivní vzestup rozvíjejících se ekonomik reprezentovaných zeměmi BRICS zásadně narušil starý řád západní dominance nad světem.

Dnes se země globálního Jihu s jejich obrovskou populací, rozsáhlými trhy a silným rozvojovým potenciálem staly páteřní silou podpory globálního růstu. V tomto kontextu se skupina, která představuje méně než 10 procent světové populace a jejíž podíl na globálním HDP neustále klesá, stále snaží pozici „světového lídra“, a dokonce se snaží zabalit své vlastní zájmy do „mezinárodních pravidel“. To je samozřejmě obtížné přizpůsobit současným potřebám.

Na jedné straně má G7 „iluzi vůdce“; na druhé straně skupina čelí prohlubujícímu se pocitu úzkosti a bezmoci. Pod společným tlakem obou se G7 rozhodla přesunout vinu na Čínu, aby odvrátila domácí napětí, vyhnula se vlastní odpovědnosti a shromáždila spojence do exkluzivních klik. Každý člen má svou vlastní agendu – někteří se snaží monopolizovat diskurz mezinárodních záležitostí, zatímco jiní se snaží lovit geopolitické zisky v rozbouřených vodách.

Ve skutečnosti mnoho problémů G7 pramení z jejího chybného vnímání Číny a politiky vůči ní. Je to jako být sám nemocný, zatímco předepisujete léky ostatním – výsledek je předvídatelný. Globální výzvy, kterým dnešní svět čelí, již dávno překročily kapacity jakéhokoli jednotlivého bloku nebo „mechanizmu malého kruhu“. Čína již nabídla svůj recept na řešení deficitů v oblasti míru, rozvoje, bezpečnosti a správy věcí veřejných: prosazování rovnoprávného a uspořádaného multipolárního světa a prosazování univerzálně prospěšné a inkluzivní ekonomické globalizace.

Doufejme, že se G7 dokáže probudit ze své „iluze vůdce“ – přijmout větší otevřenost a inkluzivitu místo dobrovolné izolace; usilovat o více oboustranně výhodnou spolupráci spíše než o rivalitu s nulovým součtem; a posilovat multilaterální spolupráci místo uchylování se k jednostranné dominanci – aby tak hrála konstruktivní roli při ochraně míru a podpoře rozvoje. Nicméně si také uvědomujeme, že probudit někoho, kdo předstírá, že spí, není snadný úkol.

Global Times, Čína, server vasevec.cz

 X X X

 V  ČT,  ROZHLASE  UŽ  DŘÍVE  SNÍŽIT  STAVY  LIDÍ

UPOZORŇOVAL  NA  TO  UŽ  PRFEZIDENT  ZEMAN,

ŽELEZNÝ,  BOBOŠÍKOVÁ

V  TV  NOVA  MÉNĚ  LIDÍ,  ZAJIMAVĚJŠI  ZPRÁVY,  POŘADY

V  ČT  CHYBÍ  ŘEDITEL  ZELENKA,  NEJSOU  ŽÁDNÉ  ZÁBAVNÉ  POŘADY,

VYMĚNIT  NESCHOPNÉ,  VYHOŘELÉ  ZA  NOVÉ,  SCHOPNÉ  lIDI,

NÁPADITÉ  A  NOVOU  ZÁBAVU

ZE  SPORTU  VYHÁZET  LIDI  CO  JEN  KECAJÍ,  MĚLI  HONORÁŘ

ZÁPAS  UVÁDí  5  AŽ  10  LIDÍ,  V  TV  NOVA,  NĚMECKU  JEDEN  ČLOVĚK

PLETOU  SI  TV  S  ROZHLASEM,  DIVÁCI  SAMI  VŠECHNO  VIDÍ

ZRUŠIT  ZAHRANIČNÍ  VYSÍLÁNÍ,  ROZHLASU,   K  NIČEMU,  VYHAZOVANÍ  JEN  MILIONŮ

Stovky zaměstnanců televize a rozhlasu čeká vyhazov. Ředitelé reagují na škrty

Generální ředitelé České televize (ČT) Hynek Chudárek a Českého rozhlasu (ČRo) René Zavoral jsou zaskočeni z vládního návrhu, který by veřejnoprávním médiím sebral ročně až 1,4 miliardy korun. Pokud k tomu dojde, nevyhnou se propouštění zaměstnanců i omezení výroby. „Je to naprosto šokující, nedokážu si to představit,“ řekl Chudárek. Zavoral poznamenal, že přes financování se institucím ubližuje nejlépe.

 „Ten návrh je naprosto šokující,“ řekl Chudárek. Podle něj je avizovaná částka nepřijatelná a likvidační. „S tím nejde pracovat. Nedokážu si představit, co všechno bychom museli seškrtat,“ uvedl.

Česká televize má dostat příští rok z rozpočtu 5,74 miliardy korun, letos přitom televize počítá s tím, že od poplatníků vybere 6,73 miliardy korun. Český rozhlas má podle Klempíře dostat 2,065 miliardy korun, letos má přitom získat z poplatků 2,48 miliardy.

„Nepředpokládám, že bychom rušili kanály. Toho bych se chtěl vyvarovat. Ale nějaký vliv na výrobu to samozřejmě mít bude, včetně propouštění zaměstnanců,“ řekl Chudárek.

 Zástupce generálního ředitele Milan Fridrich už dříve uvedl, že by to znamenalo propuštění 300 až 500 lidí z téměř tří tisíc a zrušení části tvorby pořadů. Podle Chudárka jsou tato čísla reálná.

„Viditelná snaha nám ublížit“

„Začneme jednat. Pokud by to začalo platit, tak se musí revokovat pětileté plány,“ řekl generální ředitel ČT. Připomněl, že na příští pondělí je naplánovaná stávka zaměstnanců. Nevyloučil, že vzhledem k okolnostem se ještě rozšíří. Chudárek je však stále otevřený vyjednáváním s vládou. Osloven však zatím nebyl. Stejně tak i generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral.

Ten je z částky, která by měla ČRo nově z rozpočtu připadnout také zaskočen. „Znamenalo by to pro nás opravdu obrovské škrty, které se dotknou i posluchačů. Chci také reagovat na to, že prý nechceme šetřit. To samozřejmě není pravda. Já se o to ve své funkci snažím dlouhodobě,“ poznamenal.

 Podle Zavorala je viditelná snaha médiím veřejné služby ublížit. „Přes financování to jde samozřejmě nejlépe,“ dodal. Pokud by k přijetí zákona došlo, musel by ČRo propustit zhruba 150 až 200 zaměstnanců včetně zahraničních reportérů. Omezit by musel například i premiérovou tvorbu a dětské pořady.

Zavoral také poznamenal, že pokud by byl snížen rozpočet instituce, mohlo by to znamenat zánik stanice Radiožurnál Sport či zrušení Symfonického orchestru Českého rozhlasu.

„Budeme dělat maximum pro to, abychom buď zvrátili celou tu záležitost, anebo abychom prosadili do změn těch mediálních zákonů ústavní pojistky. A abychom se bavili o té částce, která v tuto chvíli pro to portfolio služeb, které nabízíme, adekvátní není,“ dodal Zavoral.

 Podle představ koalice ANO, SPD a Motoristů sobě by měla obě veřejnoprávní média vyjít s menší částkou. ČT chce od příštího roku vláda vzít zhruba miliardu a Českému rozhlasu přibližně 400 milionů korun.

Změna má podle vlády začít platit od ledna 2027. Musí to ale schválit obě komory parlamentu i prezident Petr Pavel.

Opozice chce přijetí změny financování České televize a Českého rozhlasu bránit, takže vládní koalice bude mít velký problém, aby tento termín stihla. „Určitě bychom to chtěli schválit od roku 2027,“ řekl Babiš.

X X X

 LÉKAŘ  SI  MASTIL  KAPSU  PACIENTY

 Podvod na stovkách pacientů: Lékař v Praze vybíral peníze za vyšetření hrazená pojišťovnou

Lékař z pražského armádního Ústavu leteckého zdravotnictví podvedl na 250 pacientů převážně vyššího věku. Neoprávněně od nich požadoval peníze za léky, vyšetření a zdravotní úkony, které přitom byly hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Uvedla to mluvčí Vojenské policie Nikola Rimkevič Hájková. Muž se podle ní přiznal a uzavřel se státním zástupcem soudem schválenou dohodu. Přijal tak dvoumilionový peněžitý trest a dva roky vězení s podmínečným odkladem na pětiletou, tedy maximální možnou zkušební dobu.

Odsouzený muž byl podle mluvčí občanským zaměstnancem ústavu. „Jako lékař opakovaně zneužíval svého odborného postavení a důvěry pacientů,“ uvedla. Policisté ho sledovali šest měsíců a za tu dobu zadokumentovali přes 250 případů bezdůvodného obohacení při předávání finančních částek od pacientů.

„Vojenská policie považuje zneužívání důvěry pacientů, zejména osob vyššího věku, za mimořádně závažné jednání. Důsledné objasnění této věci potvrzuje význam ochrany pacientů, transparentnosti při poskytování zdravotních služeb a odpovědnosti osob působících ve zdravotnických zařízeních resortu obrany,“ uvedla Rimkevič Hájková.

Kauzu dozorovalo Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 6. Dohodu o vině a trestu schválil v tomto měsíci soud stejného pražského obvodu. Vojenská policie dodala, že k případu nebude poskytovat bližší informace, a to s ohledem na ochranu osobních údajů pacientů.

Z rozpisů jednání obvodního soudu vyplývá, že odsouzeným lékařem je Roman Svoboda z očního oddělení ústavu. Podle uvedené právní kvalifikace spáchal podvodem větší škodu, což znamená rozmezí od 100 000 do jednoho milionu korun. Za takový trestný čin stanoví zákoník sazbu od jednoho roku do pěti let vězení.

Ústav leteckého zdravotnictví je specializovaným diagnostickým a léčebným zařízením armády. Má celostátní působnost pro veškerý letecký personál, tedy vojenský, policejní i civilní. Ošetřuje ale i běžné pacienty z řad veřejnosti.

 X XX

 Maďarsko schválilo historický zákon. Premiéri dostali prísny časový strop, nová legislatíva vraj mieri priamo na Orbána

Maďarské Národné zhromaždenie v pondelok schválilo šestnástu novelu ústavy, v rámci ktorej sa obmedzuje funkčné obdobie predsedu vlády najviac na osem rokov. Z ústavy bolo vypustené ustanovenie o zriadení Úradu na ochranu zvrchovanosti. S odvolaním sa na agentúru MTI o tom informuje spravodajca TASR v Budapešti.

Pravda vo svete: Magyar porazil Orbána, teraz mu podľa hungaristu Blažeka hrozí, že začne vládnuť podobne

Péter Magyar musí postupovať podobne ako Orbán, ak chce rozobrať systém, ktorý Fidesz budoval šestnásť rokov, hovorí hungarista Ján Blažek. Magyar po volebnom triumfe narazil na prvú veľkú prekážku. Prezident Tamás Sulyok môže podľa expertov spomaľovať reformy novej vlády, no pokus o jeho odvolanie vyvoláva otázky o stave demokracie v Maďarsku. Dokáže Péter Magyar rozobrať Orbánov systém bez toho, aby sám centralizoval moc?

Novela, za ktorú hlasovalo 135 poslancov, 50 bolo proti a šiesti sa zdržali hlasovania, obmedzuje výkon funkcie predsedu vlády na maximálne osem rokov, pričom do tohto obdobia sa započítavajú aj mandáty trvajúce od 2. mája 1990. Po dosiahnutí tohto limitu mandát premiéra automaticky zaniká.

Zároveň bolo z ústavy vypustené ustanovenie o zriadení Úradu na ochranu zvrchovanosti (Szuverenitásvédelmi Hivatal). Cieľom tohto orgánu zriadeného počas vlády Fideszu vedenej premiérom Viktorom Orbánom bolo chrániť ústavnú identitu Maďarska.

Schválené zmeny upravujú aj majetkové práva nadácií spravujúcich majetok vo verejnom záujme. Štát získava späť zakladateľské práva, ako aj právo možnosti tieto nadácie zrušiť.

Novela ústavy nadobudne účinnosť deň po jej oficiálnom vyhlásení.

Server index.hu poznamenal, že v novele ústavy určenie dátumu započítania do funkčného obdobia premiéra od roku 1990 vyvolalo v kruhu právnych expertov podozrenie z porušenia zákazu retroaktívnej legislatívy. Keďže osemročné kritérium sa v súčasnosti týka iba expremiéra Viktora Orbána, viacerí právnici sa domnievajú, že dochádza k personalizovanej legislatíve. Právny vedec Péter Hack pre server potvrdil, že nariadenie v schválenej forme má jednoznačne retroaktívny účinok a je personalizovanou legislatívou.

Jeden z dvojice predkladateľov návrhu, poslanec vládnej strany Tisza Márton Melléthei-Barna naopak tvrdí, že novela platí len do budúcnosti. Podľa neho spätne neobmedzuje práva, ale iba stanovuje budúci limit pre funkciu premiéra, čím posilňuje demokratické brzdy a protiváhy.

X XX

India nás predbieha, tvrdí Robert Fico. Premiér pred indickým premiérom Módím kritizoval Európu

Premiér Robert Fico privítal v pondelok na Bratislavskom hrade predsedu vlády Indie Nárendru Módího.Zdroj: TASR – Martin Baumann

Fico počas návštevy indického premiéra kritizoval západné krajiny. Na Slovensko chce priviezť viac Indov.

Rozdiel medzi Európou a zvyškom sveta sa zväčšuje, uniká nám vlak a Európa by sa mala inšpirovať Indiou.

Takýto odkaz odoslal indickému premiérovi Nárendrovi Módímu slovenský premiér Robert Fico počas pondelkovej návštevy šéfa indickej vlády v Bratislave.

Módí prišiel do Bratislavy len na skok, ale aj tak ide z pohľadu Slovenska o historickú návštevu – od vzniku samostatnosti v roku 1993 nás nenavštívil žiadny najvyšší politik Indie, dnes s 1,4 miliardami obyvateľov najľudnatejšej krajiny planéty.

Nezvyčajné miesto, aspoň v prípade premiérov

Schôdzka oboch premiérov prebehla v protokolárne nezvyčajnom formáte – neuskutočnila sa na Úrade vlády, ale rovno na Bratislavskom hrade.

Fico na rokovania s Módím zobral aj ministra zahraničia Juraja Blanára a šéfa rezortu obrany Roberta Kaliňáka.

X XX

Maďarští poslanci schválili ústavní dodatek, jenž umožňuje maximálně osmileté funkční období premiérů, znemožňuje to návrat Orbána.

Maďarský parlament dnes schválil ústavní dodatek, podle něhož budou moci premiéři vykonávat funkci nejvýše osm let. Podle agentur Reuters a AFP změna znemožňuje návrat bývalého premiéra Viktora Orbána, který stál v čele maďarské vlády posledních 16 let.

Po letošních parlamentních volbách ho v květnu v čele vlády nahradil Péter Magyar. Ten už dříve přislíbil reformy a změnu systému.

Magyar podle AFP argumentoval, že možnost neomezeného funkčního období může vést ke koncentraci moci, a jako příklad uvedl právě svého předchůdce, kterého kritici vinili z upravování maďarského politického systému s cílem udržet si moc. Orbánova strana Fidesz byla proti omezení funkčních období premiérů a tvrdila, že by tento krok mohl omezit vůli voličů.

Ústavní dodatek podle Reuters stanoví, že lidé, kteří od roku 1990 zastávali funkci premiéra po dobu nejméně osmi let, nemohou být znovu předsedou vlády zvoleni. Přijatý limit pro délku funkčního období nicméně eventuální Orbánův návrat k moci nevylučuje zcela, protože by ho mohla v budoucnu zrušit další ústavní změna, napsala AFP.

Třiašedesátiletý Orbán, který stál v čele maďarské vlády posledních 16 let a premiérem byl také v letech 1998 až 2002, se po porážce Fideszu v dubnových volbách vzdal poslaneckého mandátu. O víkendu ho na sjezdu strany její členové znovu zvolili předsedou politického uskupení. Orbán prohlásil, že se nikdy nevzdá. Připustil však, že nadešel čas, aby vedení začala přebírat mladší generace, napsaly agentury Reuters a DPA.

Strana Tisza ve volbách získala ve 199členném zákonodárném sboru 141 křesel a zajistila si tak dvoutřetinovou většinu, která jí umožňuje měnit ústavu a prosazovat reformy. Orbánův Fidesz má 52 mandátů a krajně pravicové hnutí Naše vlast (Mi Hazánk) šest křesel. Pro ústavní dodatek dnes hlasovalo 135 poslanců, 50 jich bylo proti a šest se zdrželo, napsala AFP.

Maďaři volí jednokomorový parlament na čtyři roky. Funkční období maďarského prezidenta, jehož role je převážně ceremoniální, je už nyní omezeno na celkem deset let, tedy dvě pětiletá období. Jak upozornila AFP, zpravidla se však vztahuje na hlavy státu, nikoli na premiéry.

X XX

Rakovina kože na Slovensku prudko rastie. Dermatologičky vysvetľujú, čo robíme zle

Mnohí si myslia, že pod mrakmi sa nespália, v tieni nepotrebujú ochranný krém a znamienka stačí prelepiť náplasťou. Fakty sú však iné. Výskyt zhubných nádorov kože na Slovensku za posledných 20 rokov vzrástol viac ako trojnásobne. Opálenie je v skutočnosti biologickou odpoveďou na UV stres. Zostavili sme pre vás dve desiatky otázok a odpovedí od odborníčok, ktoré je dobré mať na pamäti

Mýty o ochrane kože pred slnkom sú nebezpečné. Týmto veríme najčastejšie.

Výskyt zhubných nádorov kože na Slovensku dlhodobo stúpa. Kým pred 20 rokmi bolo evidovaných 3410 prípadov, v roku 2024 to bolo takmer 12-tisíc. „Hrubá miera incidencie sa od roku 1996 postupne zvyšovala, čo zodpovedá trendu zaznamenanému aj v iných krajinách Európy. Rastúci trend je dôsledkom viacerých faktorov, vrátane starnutia populácie, vyššej expozície UV žiareniu a lepšej diagnostiky,“ uviedlo pre Pravdu Národné centrum zdravotníckych informácií (NCZI).

Diagnózy známe ako C43 a C44, teda malígny melanóm a iné zhubné nádory kože, sú dlhodobo priemerne vyššie u žien ako u mužov. Ak sa pozrieme na dáta spred dvoch rokom, rakovinu kože zistili u 5982 žien a 5188 mužov.

„Z pohľadu krajov bolo v roku 2024 najviac nových prípadov zaznamenaných v Bratislavskom, Nitrianskom a Trnavskom kraji. Pri prepočte na 100-tisíc osôb referenčnej populácie je poradie nasledovné: Nitriansky, Trenčiansky, Bratislavský kraj,“ spresnilo NCZI.

Zvýšené riziko melanómu majú ľudia, ktorí sa opakovane spálili na slnku. Hrozba je vyššie aj u osôb s bledou pokožkou a pehami, ryšavými či plavými vlasmi, modrými očami a mnohopočetnými materskými znamienkami. Ďalej sú to tiež pacienti, ktorých priamy pokrvný príbuzný, teda matka, otec, sestra alebo brat mali melanóm. Podľa NCZI je u nich riziko výskytu až osemnásobné.

Zďaleka však nejde o jediné skupiny. Vyššia pravdepodobnosť diagnózy je u mužov a žien po 65. roku života, no aj u pacientov po transplantáciách, s HIV, psoriázou, artritídou a Crohnovou chorobou. Obozretní by mali byť aj pracovníci, ktorí sú chronicky vystavení slnečnému žiareniu, ako sú stavbári, cestári, montéri, poľnohospodári. Patria sem aj ľudia, ktorí opakovane cestujú do exotických krajín , respektíve do oblastí s vysokým UV indexom.

Na to, či sa stačí opaľovacím krémom natrieť ráno, aké zmeny si všímať na znamienkach, a čo sa deje s kožou, keď sa spáli, sme zisťovali medzi odborníkmi. Na otázky odpovedali dermatologičky Vladimíra Nagyová a Michaela Blaško. Zosumarizovali sme najčastejšie otázky a odpovede, ale aj mýty, ktoré sa spájajú so letným slnením a prevenciou pred rakovinou kože.

Solárium už nie je trendy

1. Je správny postup ešte pred opaľovaním na priamom slnku navštevovať solárium a snažiť sa tak „chytať základ“?
2. Blaško: Nie. Takzvané „chytenie základu“ v soláriu nie je z dermatologického hľadiska odporúčaný postup. Opálenie predstavuje obrannú reakciu kože na poškodenie DNA kožných buniek ultrafialovým žiarením. Solárium síce môže vytvoriť mierne zhrubnutie epidermy a zvýšenú tvorbu melanínu, ale ochranný efekt je veľmi nízky, približne na úrovni SPF 2 až 4. Naopak, človek si pridáva ďalšiu dávku UV žiarenia, čím zvyšuje celoživotnú kumulatívnu expozíciu a riziko vzniku kožných nádorov vrátane melanómu.
3. Sú soláriá stále trendom na Slovensku alebo záujem o ne s vyššou mierou osvety klesá?
4. Blaško: V porovnaní s obdobím pred 15 až 20 rokmi pozorujeme pokles popularity solárií, najmä medzi vzdelanejšími skupinami obyvateľstva a mladými ľuďmi, ktorí sa zaujímajú o zdravý životný štýl. Určite k tomu prispela aj osveta o rizikách UV žiarenia. Napriek tomu však soláriá úplne nezmizli a stále existuje skupina ľudí, ktorí ich využívajú z estetických dôvodov.
5. Salóny ponúkajú aj rôzne procedúry ako je napríklad cukrový nástrek. Je to zdravší variant ako opaľovanie na slnku?
6. Blaško: Ak hovoríme o samoopaľovacích nástrekoch alebo prípravkoch obsahujúcich dihydroxyacetón (DHA), z pohľadu UV poškodenia kože ide o bezpečnejšiu alternatívu. Farba vzniká chemickou reakciou s povrchovou vrstvou kože a nie pôsobením UV žiarenia. Treba však zdôrazniť, že takto získané zafarbenie neposkytuje významnú ochranu pred slnkom, preto je aj naďalej potrebné používať fotoprotekciu.

X X X

Európska únia začala oficiálne prístupové rokovania s Ukrajinou

Ukrajina oficiálne otvorila prvé kapitoly rokovaní o pristúpení k Európskej únii. Medzivládna konferencia sa mohla uskutočniť po tom, ako Maďarsko po dvoch rokoch zrušilo svoju blokáciu. Prístupová konferencia sa konala dnes v Luxemburgu, pričom Ukrajinu na rokovaní zastupoval vicepremiér Taras Kačka.

„Dnešný historický míľnik je jedným z vrcholov cyperského predsedníctva v Rade EÚ a vysiela jasný signál: budúcnosť Ukrajiny a jej občanov je pevne ukotvená v Európskej únii,“ uviedla Marilena Raounová, námestníčka cyperského ministra pre európske záležitosti, ktorej krajina v súčasnosti predsedá EÚ. Dnešná prístupová konferencia podľa nej zároveň potvrdzuje neochvejný záväzok Ukrajiny k európskej integrácii a uznáva významný pokrok, ktorý krajina dosiahla napriek bezprecedentným výzvam. „Rozšírenie Európskej únie nie je len strategickou príležitosťou pre Ukrajinu, ale aj strategickou investíciou do silnejšej, bezpečnejšej a jednotnejšej Európy,“ dodala.

Ukrajina, ktorá sa už viac ako štyri roky bráni ruskej agresii, oficiálne začala rokovania o svojom vstupe do Európskej únie v júni 2024 počas belgického predsedníctva. Následne prebehlo posudzovanie súladu ukrajinskej legislatívy s normami EÚ, takzvaný skríning. Tento proces bol nevyhnutným predpokladom na otvorenie tematických klastrov, ktoré zahŕňajú niekoľko prístupových kapitol.

Prvý tematický klaster, ktorý sa dnes otvoril v Luxemburgu, sa otvára ako prvý a uzatvára ako posledný. Zahŕňa oblasť fungovania demokratických inštitúcií, reformu verejnej správy, ekonomické kritériá, kapitolu 23 s názvom Súdnictvo a základné práva, ako aj kapitolu 24 s názvom Spravodlivosť, sloboda a bezpečnosť.

Druhý klaster sa týka vnútorného trhu, tretí konkurencieschopnosti, štvrtý životného prostredia, energetiky a dopravy, piaty poľnohospodárstva a kohéznej politiky a šiesty vonkajších vzťahov vrátane zahraničnej, bezpečnostnej a obrannej politiky. Celkovo ide o 33 rokovacích kapitol. Každé otvorenie alebo uzatvorenie kapitol sa uskutoční prostredníctvom medzivládnej konferencie a musí byť schválené jednomyseľne.

Začiatok prvej fázy rokovaní po dvojročnej pauze spôsobenej maďarskou blokádou je vnímaný ako dôležitý signál pre Ukrajinu, že jej reformné úsilie má zmysel, poznamenala agentúra DPA. Krajina, ktorá denne čelí intenzívnym ruským útokom, bude musieť preukázať, že je pripravená na členstvo v EÚ. Potrebné bude aj uskutočnenie množstva ďalších reforiem, napríklad v oblasti boja proti korupcii.

Ruská vojenská pýcha skončila v plameňoch. Dramatický pád Tu-22M3 zachytili na videu

Dnes večer by sa mali začať aj rokovania o prvých kapitolách s Moldavskom. Táto krajina musela na začatie rokovaní rovnako čakať dva roky pre maďarskú blokádu.

Eurokomisárka pre rozšírenie Marta Kosová už ráno uviedla, že obe krajiny – Ukrajina aj Moldavsko – splnili svoje úlohy, a preto nastal čas, aby svoju úlohu splnila aj Európska únia. „Očakávam, že päť zostávajúcich klastrov bude otvorených v júli,“ povedala Kosová novinárom.

 X X X

 Zásah do viery, dejín aj identity. Rusi prekonali ISIS, zúri Kyjev a žiada tvrdú odplatu

Ruské jednotky v noci na 15. júna zaútočili na Kyjev útočnými dronmi a balistickými raketami. Počas ostreľovania vypukol požiar v areáli Kyjevsko-pečerskej lavry, jednej z najvýznamnejších kresťanských svätýň. Ide o veľký pravoslávny komplex a duchovné centrum na Ukrajine.

Viacerých zranených si vyžiadal ruský útok na Kyjev. Zasiahnutých bolo niekoľko štvrtí hlavného mesta Ukrajiny. / Zdroj: Reuters

Primátor Kyjeva Vitalij Kličko okolo druhej hodiny v noci informoval, že horí na území lavry. „Požiar na území Kyjevsko-pečerskej lavry. Horí strecha Uspenského chrámu,“ uviedol.

Šéf Kyjevskej mestskej vojenskej administratívy Timur Tkačenko neskôr spresnil, že podľa predbežných informácií požiar vznikol po priamom zásahu. „Potvrdený je požiar budov na území Kyjevsko-pečerskej lavry. Predbežne v dôsledku priameho zásahu,“ oznámil. Dodal, že úrady zisťujú rozsah škôd a záchranné zložky vykonávajú opatrenia na lokalizáciu požiaru podľa bezpečnostných protokolov.

Tkačenko následne uviedol, že požiar bol rozsiahly a spôsobil značné poškodenie. Podľa neho Rusi „vedome zaútočili na srdce jednej z najväčších kresťanských svätýň“. Hovorca Kyjevskej metropolie Pravoslávnej cirkvi Ukrajiny Jevstratij Zoria zverejnil fotografie požiaru v areáli lavry.

Dnešný nočný útok na pravoslávny kláštor Kyjevsko-pečerská lavra patrí k doteraz najväčším ruským zločinom proti kresťanskej kultúre, uviedol ráno ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Kyjev a ďalšie oblasti Ukrajiny čelili v noci na dnes rozsiahlemu ruskému vzdušnému útoku. Zásah utrpel okrem iného kláštor Kyjevsko-pečerská lavra, zapísaný na zozname UNESCO, pričom horela strecha jeho Uspenského chrámu (Chrámu Nanebovzatia presvätej Bohorodičky) pôvodne z 11. storočia.

Ako poznamenal Sybiha, „ruskí teroristi už prekonali ISIS vo svojich zločinoch proti kultúrnemu dedičstvu. Putin sa zapísal medzi najhorších barbarov.“

Ukrajinský minister zahraničných vecí Andrij Sybiha oznámil, že Ukrajina urýchlene iniciuje príslušné postupy v rámci UNESCO a ďalšie medzinárodné mechanizmy. Kyjevsko-pečerská lavra je podľa neho jedinečným objektom dedičstva UNESCO pod osobitnou ochranou.

„Putin sa navždy zapísal na zoznam najhorších barbarov v dejinách. Mal by byť po stáročia preklínaný. A túto vojnu prehrá,“ uviedol v súvislosti s útokom na Kyjevsko-pečerskú lavru šéf ukrajinskej diplomacie Sybiha.

„Očakávame rozhodnú reakciu medzinárodných inštitúcií a hlavných miest. Žiadne nejasné slová, mlčanie ani slabé kroky. Sú potrebné činy, aby sa zastavilo ruské barbarstvo,“ uviedol Sybiha.

Ako poznamenal Sybiha, „ruskí teroristi už prekonali ISIS (tzv. teroristická organizácia Islamský štát) vo svojich zločinoch proti kultúrnemu dedičstvu.“

Organizácia OSN pre vzdelanie, vedu a kultúru (UNESCO) neskôr odsúdila ruský útok na pravoslávny kláštor v Kyjeve. Kláštoru, zapísanému do zoznamu UNESCO, horela strecha jeho Uspenského chrámu pochádzajúceho pôvodne z 11. storočia. Podľa organizácie spôsobil požiar kláštoru značné škody.

„UNESCO odsudzuje útoky na kultúrne tovary, vzdelávacie inštitúcie, študentov, pedagógov a pracovníkov médií, ktorí sú chránení medzinárodným právom,“ napísala organizácia vo vyhlásení. „Úder údajne spôsobil značné škody na exteriéri i interiéri Uspenského chrámu,“ dodalo UNESCO s tým, že poškodené boli tiež priľahlé historické stavby.

Avraamij, episkop Kyjevskopečerskej lávry, na Facebooku zverejnil fotografiu, ako zo strechy chrámu stúpa dym a strieka na ňu voda počas záchrannej akcie. „Nebo plače spolu s lávrou,“ napísal. Už skôr informoval, že všetky historické ikony a ďalšie pre pravoslávnych kresťanov posvätné predmety sú v bezpečí. Podarilo sa zaistiť rýchlu záchranu liturgických predmetov a relikvií. Mníchom pôsobiacim v monastieri a ďalším ľuďom poďakoval za pomoc pri záchrane cenností.

Ukrajinská bezpečnostná služba (SBU) zverejnila aj fotografie trosiek dronu, ktoré sa našli v areáli kláštorného komplexu. SBU uviedla, že ide o bezpilotné lietadlo Geran-2, čo je ruská verzia iránskeho dronu typu Šáhid. Počas prehliadky trosiek stroja zistili, že jeho jednotlivé komponenty boli vyrobené na území Ruska – v špeciálnej ekonomickej zóne Alabuga.

Inde v Kyjeve ruský útok spôsobil rozsiahle škody na Národnom filmovom štúdiu Oleksandra Dovženka. V jednom z najstarších filmových štúdií na Ukrajine vypukol požiar, uviedla podľa DPA ministerka kultúry Teťjana Berežná. „Zničená bola najväčšia a najstaršia zbierka kostýmov na Ukrajine,“ oznámila. V štúdiu bolo asi 100-tisíc kostýmov a tri milióny kusov odevov.

Ukrajinské vzdušné sily informovali, že Rusko v noci na 15. júna podniklo masívny kombinovaný útok na Ukrajinu s použitím útočných bezpilotných lietadiel a rakiet rôznych typov odpaľovaných zo vzduchu aj zo zeme. Hlavným smerom útoku bol Kyjev, rakety zasiahli aj Dnipro a Charkov.

V Charkove Rusko zaútočilo na záchranárov, ktorí hasili požiar po predchádzajúcom zásahu priemyselného objektu. Zelenskyj potvrdil, že na mieste zahynulo päť ľudí. V Dnipre Rusko zasiahlo areál železničnej stanice, vysokú školu a niekoľko podnikov, dodal.

Podľa vzdušných síl bolo zaznamenaných celkovo 681 prostriedkov vzdušného útoku: 70 rakiet a 611 dronov rôznych typov. Išlo o 6 protilodných rakiet 3M22 Cirkon, 34 balistických rakiet Iskander-M/S-400, 30 striel s plochou dráhou letu Ch-101/Iskander-K a 611 útočných dronov vrátane typov Šáhid, Gerbera, Italmas, munície Banderol a imitátorov Parodija.

Ukrajinská protivzdušná obrana podľa predbežných údajov k 08.00 zostrelila alebo potlačila 632 cieľov, z toho 50 rakiet a 582 dronov. Zaznamenané boli zásahy 20 balistických rakiet a 27 útočných dronov na 42 miestach, ako aj dopady trosiek zostrelených dronov na 12 miestach.

X X X

Ve Francii 45 dní, v Česku až pět let. Odborníci kritizují řešení firemních bankrot

Kulatý stůl ČAK: Opožděné insolvenční návrhy poškozují ekonomiku Foto: Česká advikátní komora

Firma je fakticky na dně, ale insolvenční návrh podá až o několik let později. Mezitím zmizí majetek, věřitelé přijdou o peníze a stát o daně. Právě pozdní řešení podnikových krachů označili odborníci za jeden z největších problémů českého insolvenčního systému. Na kulatém stole České advokátní komory(ČAK) upozornili, že zatímco ve Francii musí management jednat do 45 dnů, v Česku se úpadek často řeší až po třech až pěti letech.

Podle účastníků debaty se v České republice mezi skutečným ekonomickým úpadkem firmy a podáním insolvenčního návrhu běžně počítají roky. Předseda Komise pro workout České bankovní asociace Jaroslav Schönfeld upozornil, že podle statistik Centra restrukturalizace a insolvence při Vysoké škole ekonomické dochází k podání insolvenčního návrhu zpravidla tři až pět let poté, co firma fakticky upadne do ekonomických problémů. „Stát přichází o daně. Doplácí zaměstnancům mzdy. Vyplácí podpory. To vše přesouvá daňovou zátěž na aktivní zaměstnance, podnikatele a firmy. Je to nemoc systému, která poškozuje nejen věřitele, ale i státní rozpočet,“ uvedl předseda Sekce pro insolvenční právo České advokátní komory Michal Žižlavský.

Podle odborníků je výsledkem pozdních insolvencí situace, kdy se řízení zahajují až ve chvíli, kdy už není co zachraňovat. Partner společnosti Deloitte Roman Lux upozornil, že ekonomický kolaps bývá ve firmách zřejmý dlouho před tím, než vedení začne své problémy řešit.

Konkrétní dopady ilustroval insolvenční soudce Krajského soudu v Českých Budějovicích Zdeněk Strnad. Na vzorku dvaceti korporátních úpadků zjistil, že z dvanácti již ukončených případů skončilo osm s nulovým uspokojením věřitelů. Ve zbývajících čtyřech případech získali věřitelé zpět méně než pět procent svých pohledávek.

Ve Francii týdny, v Německu měsíce

Účastníci kulatého stolu upozornili, že česká praxe výrazně zaostává za některými západoevropskými státy. Advokát a insolvenční správce Jiří Voda připomněl, že německé právo ukládá statutárním orgánům podat insolvenční návrh do tří měsíců od vzniku platební neschopnosti. Pokud tak neučiní, hrozí jim civilní i trestní odpovědnost.

Ještě přísnější pravidla platí ve Francii. Podle místopředsedy Sekce pro insolvenční právo ČAK Jana Maška musí vedení společnosti podat návrh nejpozději do 45 dnů od vzniku platební neschopnosti, pokud nevyužije některý z restrukturalizačních nástrojů.

Rozdíl je patrný i ve statistikách. Po přepočtu na počet obyvatel připadá ve Francii přibližně čtrnáctkrát více podnikových úpadků než v České republice. Podle odborníků to neznamená, že by francouzské firmy krachovaly častěji, ale že problémy řeší mnohem dříve a transparentněji.

Stát podle kritiků nevyužívá své možnosti

Významnou část debaty zabrala role státu. Zástupci finanční správy uvedli, že jejich hlavním úkolem je výběr daní a využívání vlastních nástrojů vymáhání. Insolvenční návrhy proto podávají jen výjimečně.

To však kritizovali někteří účastníci diskuse. Podle nich je stát přítomen téměř ve všech významnějších úpadcích jako věřitel a často disponuje informacemi o problémech firem mezi prvními. Přesto své postavení k zahájení insolvenčních řízení prakticky nevyužívá.

Dalším problémem je podle odborníků chybějící účetnictví a nezveřejňování účetních závěrek. Místopředsedkyně Městského soudu v Praze Petra Vlčková uvedla, že důslednější postup rejstříkových soudů vůči společnostem, které své účetní povinnosti neplní, by mohl přispět k včasnějšímu odhalování problémových firem.

Ministerstvo připouští změny

Náměstek ministra spravedlnosti Adam Šimice a zástupkyně insolvenčního odboru ministerstva Tereza Lázňovská potvrdili, že otázka odpovědnosti managementu za pozdní podání insolvenčního návrhu se nově objevuje také v evropské legislativě.

Ministerstvo spravedlnosti bude problematiku řešit při transpozici nové evropské směrnice a nevylučuje ani další legislativní změny.

 Podle Michala Žižlavského se Česká republika může inspirovat především Německem a Francií. Pomoci by podle něj mohlo aktivnější zapojení finančních úřadů, větší tlak na zveřejňování účetních výkazů nebo debata o obnovení trestního postihu za nepodání insolvenčního návrhu. „Naše právo se od jiných evropských úprav až tolik neliší. Třeba Německo a Francie mají ovšem aktivnější stát. Tady se můžeme inspirovat,“ uzavřel Žižlavský. Redakce České justice

X XX

Zrušený záchrankový tender má dohru. ÚBOK začal trestné stíhanie za zneužitie právomoci

V kauze tendra na záchranky nastal posun. Protikorupčná jednotka elitnej polície začala po mesiacoch trestné stíhanie.

Vlani otriasala Slovenskom kauza tendra na záchranky. O problematike sme priniesli vysvetľujúci článok.

V skratke: štát robil súťaž o prevádzkovanie 344 staníc záchraniek, Aktuality.sk odhalili, že nové sanitky stáli v sklade vo Vlkanovej pri Banskej Bystrici už pred vyhlásením výsledku tendra, ministerstvo zdravotníctva čelilo značnej kritike, opozícia upozorňovala na prepojenia neoficiálnych víťazov tendra na stranu Hlas, minister Kamil Šaško, ktorého strana nominovala do funkcie, sa rozhodol tender zrušiť…

O korupčnom pochybení a nezákonnom ukončení tendra zo strany ministerstva hovorí napríklad poslanec parlamentu František Majerský (KDH), ktorý sa takto vyjadril pre TV Markíza. Generálny prokurátor Maroš Žilinka podal vo veci 32 správnych žalôb.

Začiatok trestného stíhania

Policajné prezídium v piatok informovalo, že protikorupčná jednotka Úradu boja proti organizovanej kriminalite (ÚBOK) v súvislosti s podozreniami týkajúcimi sa tendra na prevádzkovanie ambulancií záchrannej zdravotnej služby realizovala rozsiahle preverovanie.

„Vykonala viaceré procesné úkony smerujúce k objasneniu skutkového stavu, zrealizovala viac ako desiatku výsluchov a analýzu rozsiahleho množstva listinných podkladov od viacerých subjektov s cieľom zabezpečiť relevantné informácie a dokumentáciu,“ uviedli policajti.

Vyšetrovateľ ÚBOK-u sa rozhodol, že na základe dôkladného vyhodnotenia získaných informácií a po rozsiahlom doplnení podkladov začne trestné stíhanie vo veci pre podozrenie zo spáchania prečinu zneužívania právomoci verejného činiteľa. „Vzhľadom na štádium prípravného konania a jeho neverejný charakter nebudeme k predmetnej veci poskytovať bližšie informácie,“ doplnilo prezídium v piatkovom stanovisku.

X X X

Exekúcia voči Šutajovi Eštokovi sa nekoná. Súd zrušil pôvodný verdikt, policajti okolo Čurillu peniaze zatiaľ neuvidia

Krajský súd v Bratislave vyhovel odvolaniu ministra vnútra Matúša Šutaja Eštoka (Hlas-SD) a zrušil kontumačný rozsudok, na základe ktorého sa mal policajtom okolo Jána Čurillu ospravedlniť za prirovnanie k právoplatne odsúdenému Mikulášovi Černákovi a zaplatiť odškodnenie. Na sociálnej sieti o tom informoval advokát čurillovcov Peter Kubina s tým, že spor sa tak vracia na začiatok a o žalobe sa bude pojednávať.

„Žiaľ, ukázalo sa, že pravidlá a judikatúru najvyšších súdnych autorít o rozsudkoch pre zmeškanie, podľa ktorých sme celý čas postupovali, prevrátil odvolací súd doslova naruby,“ podotkol Kubina. Tvrdí, že napriek tomu, že existuje viacero precedensov, v ktorých podobné rozsudky pre zmeškanie odobrili aj najvyšší či ústavný súd, odvolací súd sa nimi neriadil.

„Rozhodol, že podľa jeho názoru v sporoch o ochranu osobnosti s peňažnou náhradou nemajetkovej ujmy je rozhodnutie kontumačným rozsudkom neprípustné. Je na škodu veci, že odvolací súd tento svoj názor vôbec nekonfrontoval s pomerne početnou judikatúrou, na ktorú sme v našich podaniach poukazovali, a to napriek tomu, že jeho právne závery idú nad rámec textu i účelu platnej a účinnej zákonnej úpravy rozsudku pre zmeškanie. Toto rozhodnutie nás prekvapilo, pretože až doposiaľ v tejto veci súdy rozhodovali v súlade s uvedenou judikatúrou,“ doplnil s tým, že rozhodnutie krajského súdu rešpektujú.

Kubina zároveň podotkol, že rozhodnutie krajského súdu prišlo v deň, keď mala prebehnúť exekúcia. Tá bude teraz podľa jeho slov zastavená a vec vrátená súdu prvej inštancie, ktorý ju prejedná na pojednávaní a nanovo vo veci rozhodne.

Šutaj Eštok sa mal na základe rozsudku Mestského súdu Bratislava IV z 10. septembra 2025 policajtom okolo Jána Čurillu ospravedlniť za prirovnanie k právoplatne odsúdenému Mikulášovi Černákovi. Šiestim policajtom mal takisto zaplatiť odškodnenie spolu 90 000 eur, trovy konania a úroky z omeškania.

Minister vnútra na sociálnej sieti na pôvodný rozsudok pre zmeškanie reagoval, že si za svojimi slovami stojí. Podotkol, že pre svoju pracovnú vyťaženosť portál verejnej správy takmer nepoužíva. Súd podľa neho nezaujímali jeho argumenty. Sudcovi vyčítal aj to, že sa ho nesnažil kontaktovať inak.

X XX

Ukrajinci jako pachatelé trestných činů. Lidé mají podle Tejce právo o nich vědět

„V roce 2022 bylo v českých věznicích 226 Ukrajinců. Letos už jich máme 496,“ řekl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc. Ilustrační foto: Ministerstvo spravedlnosti

Veřejnost má podle ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) právo vědět, že Ukrajinci v Česku páchají trestné činy, a to včetně těch nejzávažnějších. Upozornil, že v českých věznicích je v současnosti 496 Ukrajinců. To podle něj představuje nárůst o téměř 120 procent od roku 2022, tedy od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Tejc takto zdůvodnil předloženou novelu trestního řádu, která má policii nově umožnit zveřejňovat státní příslušnost pachatelů. V Česku je nyní zhruba 19 tisíc vězňů.

„V roce 2022 bylo v českých věznicích 226 Ukrajinců. Letos už jich máme 496, to je nárůst téměř o 120 procent. Tito pachatelé jsou zastoupeni všemi druhy trestné činnosti včetně té nejzávažnější. I tato fakta si veřejnost zaslouží znát. Transparentnost není projevem předsudků, je to projev respektu k občanům této země,“ řekl ministr na síti X. Doplnil, že chránit by se měla identita obětí a oznamovatelů trestné činnosti, nikoliv pachatelů.

Nejvíc Slováků, pak až Ukrajinci

Podle posledních statistik Vězeňské služby je nyní v českých věznicích celkem 18 892 vězňů, z toho 1632 cizinců. Z měsíčního statistického hlášení vyplývá, že ke konci května nejvíce vězněných cizinců pocházelo ze Slovenska, a to 495. Následovalo 492 Ukrajinců, 98 Poláků a 85 Vietnamců. Z 492 Ukrajinců bylo 156 odsouzených k odnětí svobody, 335 obviněných ve vazbě a jeden chovanec detenčního ústavu.

Tejc dříve vysvětloval navrženou změnu tak, že kvůli neinformovanosti se objevují různé spekulace. Podle důvodové zprávy k návrhu je novinka konstruovaná jako výjimka ze zákazu zveřejnění údajů o tom, proti komu se vede trestní řízení. Orgány činné v trestním řízení mají mít „v odůvodněných případech“ možnost uvést státní příslušnost podezřelého nebo obviněného, aby se zabránilo šíření zavádějících informací.

Ohrožení pod vlivem a opilství

Podíl cizinců na evidované kriminalitě popsal ve svojí poslední publikaci i Miroslav Scheinost v Institutu pro kriminologii a sociální prevenci. Detaily jsme obsáhle popsali na České justici. Mírný, ale zatím trvající nárůst zaznamenal od roku 2022. Korespondovalo to s růstem počtu cizinců žijících v Česku.

Počet zjištěných trestných činů spáchaných cizinci mezi léty 2023 a 2024 meziročně narostl o 307 trestných činů. Procentní podíl cizinců na celkových počtech skutků vzrostl o 1,1 % a na počtu stíhaných osob o 0,2 %.

Podle výzkumníka bylo nejčastějším trestným činem cizinců ohrožení pod vlivem návykové látky a opilství. Na druhém místě se umístilo maření výkonu úředního rozhodnutí. Za ním padělání veřejné listiny, následované nedbalostními dopravními nehodami.

Nejčastějším trestným činem cizinců bylo ohrožení pod vlivem návykové látky a opilství. Ilustrační foto: Policie ČR

Obecně více Ukrajinců znamenalo více pachatelů

Co se týče státní příslušnosti, obsadili první příčku Ukrajinci. V roce 2024 jich bylo stíhaných 3842. Následovali Slováci a Poláci.

„K značnému vzestupu došlo ve srovnání s rokem 2022 u Ukrajinců, což je obecně dáno nárůstem jejich počtu v ČR,“ dodal výzkumník. Z hlediska skladby pachatelů stoupl počet stíhaných mužů. U občanů dalších států napočítal meziroční pohyby směrem nahoru v řádu desítek. Naopak poklesl počet stíhaných Moldavan

 Počet vězňů stabilní, vazby vedli Slováci

Počty odsouzených a vězněných cizinců byly podle výzkumníka „relativně stabilní“. Podíl vězněných cizinců na celkovém počtu vězněných osob činil v roce 2014 celkem 8,3 %, v roce 2020 pak 8,5 %, a v roce 2024 klesl na 8,2 %.

Naopak vysoké počty zaznamenal u cizinců ve vazbě. Jejich podíl v roce 2024 činil 26,3 % (v roce 2023 to bylo 31 %). Bylo to dané tím, že u cizinců se vazba využívá častěji z obav, že uprchnou nebo se budou skrývat.

V počtu osob ve vězení a ve vazbě nepřevažovali Ukrajinci – jak už zaznělo – nýbrž Slováci. Teprve za nimi následují Ukrajinci a Vietnamci. „Občané těchto států dohromady tvořili 60,4 % vězeňské populace cizinců, což je nárůst proti předchozím letům (2023: 56,7 %, 2022: 58,6 %, 2021: 59,4 %),“ upozorňoval nedáno zesnulý Scheinost.

Role statistiky a předsudky

Ke konci loňského roku žilo v Česku podle předběžných dat Českého statistického úřadu celkem 1 131 197 cizinců. Z nich 54 procent tvoří Ukrajinci, dále následují Slováci, Vietnamci a Rusové. Policie v lednu na bilanční konferenci k loňské kriminalitě uvedla, že trestná činnost cizinců se držela zhruba na stejné úrovni jako v předchozích letech – činila 12,1 procenta z celkové kriminality.

Policejní prezidium tehdy podotklo, že při počtu více než 600 000 Ukrajinců na českém území je logické, že jejich podíl na páchání trestné činnosti tomu bude do určité míry odpovídat. Ukrajinci loni spáchali 5,4 procenta ze všech trestných činů.

Podle expertky na předsudečné násilí Kláry Kalibové není plánovaná změna ani potřebná, ani založená na faktech. „Státní příslušnost pachatelů je již nyní policií sledována a zveřejňována tam, kde to dává smysl – u přeshraniční trestné činnosti, při pátrání, u mezinárodní spolupráce,“ napsala v reakci advokátka Kalibová, ředitelka právnické organizace In Iustitia. Stát by se měl podle ní naopak zaměřit na sledování státního občanství obětí. To má význam pro tvorbu odpovědné trestní politiky.

Právnička připomněla, že o stavu kriminality i podílu cizinců na ní policisté souhrnně informují v ročence. „Občané Ukrajiny se podle vyjádření policie na trestné činnosti podílejí především trestnými činy souvisejícími s pobytem či trestnými činy souvisejícím s užitím návykové látky. Násilnou trestnou činnost páchají zejména vnitrokomunitně,“ podotkla. Poukázala i na to, že podle statistik cizinecké kriminality jsou Ukrajinci na sedmém místě – na prvních třech místech figurují Bulhaři, Slováci a Gruzínci.

Aktualizace: Doplnili jsme vyjádření expertky na předsudečné násilí Kláry Kalibové. Redakce České justice  ČTK  Irena Válová

 X X X

 Ozempic a podobné lieky na chudnutie prekvapili vedcov. Môžu zachrániť tisíce ľudí pred operáciou kolena

Revolučné lieky, ktoré sa používajú na liečbu cukrovky a obezity, neprestávajú prekvapovať výskumníkov. Podľa nových zistení môžu zachrániť ľudí pred operáciou kolena.

Lieky zo skupiny agonistov receptora GLP-1, používané na liečbu cukrovky a v posledných rokoch aj na chudnutie, sú spojené s výrazne nižším dlhodobým rizikom operácie náhrady kolenného kĺbu v dôsledku osteoartrózy. Vyplýva to z analýzy zdravotných záznamov publikovanej v otvorene prístupnom časopise Regional Anesthesia & Pain Medicine.

Najvýraznejšie účinky boli zaznamenané pri dlhodobom užívaní a pri novších liekoch semaglutid a tirzepatid.

Osteoartrózou trpí na celom svete viac ako 300 miliónov ľudí. V súčasnosti neexistujú účinné lieky, ktoré by dokázali meniť priebeh ochorenia. Jeho progresívny charakter môže napokon viesť až k potrebe náhrady kolenného kĺbu, hoci nie každý pacient je vhodným kandidátom na takýto zákrok, upozorňujú výskumníci.

Dodávajú, že výskyt ochorenia bude pravdepodobne ďalej rásť v dôsledku zvyšujúcej sa miery obezity a starnutia populácie.

Používanie agonistov receptora GLP-1 sa už spájalo so znížením bolesti kolena spôsobenej osteoartrózou. Nové dôkazy však naznačujú, že tieto lieky môžu mať aj protizápalové účinky a môžu pomáhať chrániť chrupavku pred ďalším poškodením, čo otvára možnosť ich využitia na spomalenie progresie osteoartrózy.

Na ďalšie preskúmanie tejto otázky vedci využili anonymizované údaje zo siete TriNetX Global Research Network a identifikovali dospelých pacientov s osteoartrózou kolena diagnostikovanou medzi 1. januárom 2010 a 31. decembrom 2024.

Pacienti boli rozdelení do štyroch kategórií podľa:

• dĺžky liečby (1 alebo 3 roky),

• typu agonistu receptora GLP-1 (akýkoľvek alebo nová generácia – semaglutid či tirzepatid).

Pacienti v každej kategórii boli následne porovnaní s pacientmi s osteoartrózou, ktorí tieto lieky neužívali, ale mali podobné základné charakteristiky vrátane veku, pohlavia, rasy, muskuloskeletálnych diagnóz, ochorení súvisiacich s obezitou, ukazovateľov dostupnosti zdravotnej starostlivosti a telesnej hmotnosti (BMI). Použili sa pritom metódy tzv. propensity score.

Táto metóda znižuje pravdepodobnosť, že pozorované rozdiely medzi skupinami sú spôsobené odlišnosťami prítomnými už na začiatku sledovania.

Potreba totálnej náhrady kolenného kĺbu bola hodnotená po 1, 3, 5 a 8 rokoch od diagnózy. Analýza údajov ukázala, že liečba týmito liekmi bola spojená s významne nižším počtom operácií náhrady kolenného kĺbu vo všetkých sledovaných časových bodoch bez ohľadu na dĺžku liečby.

Napríklad jednoročná liečba akýmkoľvek agonistom receptora GLP-1 bola spojená s o 1,4 percentuálneho bodu nižším kumulatívnym rizikom náhrady kolena po troch rokoch. Po ôsmich rokoch sa zníženie rizika zvýšilo takmer na 3 percentuálne body.

Najväčšie zníženie rizika však bolo konzistentne pozorované pri novších liekoch a dlhšej liečbe. Po ôsmich rokoch bolo trojročné užívanie semaglutidu alebo tirzepatidu spojené s takmer o 5 percentuálnych bodov nižším kumulatívnym rizikom.

„Naše zistenia sú v súlade s dôkazmi, že agonisty GLP-1 môžu ovplyvňovať osteoartrózu kolena prostredníctvom komplementárnych protizápalových a analgetických mechanizmov,“ uvádzajú autori.

Výskumníci zároveň upozorňujú na viacero obmedzení štúdie. Neboli zohľadnené niektoré potenciálne významné faktory, ako krehkosť pacientov, fyzická aktivita, funkčná kapacita alebo závažnosť osteoartrózy. Údaje tiež vychádzali z predpisovania liekov bez potvrdenia, že ich pacienti skutočne užívali.

„Tieto výsledky by preto mali byť interpretované ako observačné súvislosti naznačujúce možný vplyv na priebeh ochorenia, nie ako dôkaz príčinnej súvislosti,“ zdôrazňujú autori.

Napriek tomu výsledky naznačujú, že tieto lieky by mohli predstavovať klinicky významný doplnkový prístup k nechirurgickej liečbe osteoartrózy kolena u vhodných pacientov s obezitou alebo metabolickým ochorením.

„Tieto pretrvávajúce a od dĺžky liečby závislé súvislosti, podporené predklinickými dôkazmi o ovplyvňovaní kĺbových tkanív a klinickými dôkazmi o analgetických účinkoch, naznačujú možnosť účinkov presahujúcich samotnú úľavu od príznakov alebo chudnutie,“ píšu autori.

„Ak budú tieto zistenia potvrdené v prospektívnych štúdiách, mohli by zmeniť liečebné paradigmy smerom k integrácii metabolického zdravia ako základnej súčasti ochrany kĺbov a ovplyvniť odporúčania pre používanie agonistov GLP-1 u pacientov s rizikom chirurgickej progresie ochorenia,“ uzatvárajú.

Ako príklad uvádzajú, že absolútne zníženie rizika o 1,44 % pozorované po troch rokoch liečby novou generáciou agonistov GLP-1 by v samotných USA mohlo znamenať približne 14 400 menej operácií náhrady kolenného kĺbu ročne, spolu s nižšími nákladmi na zdravotnú starostlivosť a menším počtom pooperačných komplikácií.

X X X

Pravda  Zdravie  Zdravie a prevencia  Ochorenie očí postihuje čoraz viac Slovákov. Vyhnúť sa mu nedá, no takto ho môžete spomaliť

Ochorenie očí postihuje čoraz viac Slovákov. Vyhnúť sa mu nedá, no takto ho môžete spomaliť

Vzhľadom na starnutie populácie sa očakáva, že počet pacientov bude naďalej rásť.

TASR11.06.2026 19:00

Najčastejším operačným zákrokom, ktorý sa vo všeobecnosti vykonáva na ľudskom tele, je operácia sivého zákalu

Video

Vysielané 8.1.2025 / Zdroj: TV PRAVDA

Sivý zákal alebo tzv. katarakta postihuje čoraz viac Slovákov. Postihuje každého druhého seniora a neliečený môže spôsobiť až slepotu. Vzhľadom na starnutie populácie sa očakáva, že počet pacientov so sivým zákalom bude naďalej rásť. Súkromná Union zdravotná poisťovňa na to upozornila na štvrtkovej tlačovej konferencii.

Čítajte viacRaňajky ako najdôležitejšie jedlo dňa? Odborníci búrajú pravidlo, ktorému verili celé generácie

Dáta zdravotnej poisťovne ukazujú, že počet operácií katarakty, teda sivého zákalu, v posledných rokoch výrazne stúpa a to naprieč všetkými regiónmi. Kým napríklad v roku 2021 bolo v Košickom kraji vykonaných 1279 operácií, v roku 2024 ich už bolo viac ako 2000. Podobný trend vidno aj v ďalších regiónoch Slovenska. V Bratislavskom kraji sa počet operácií zvýšil z približne 926 v roku 2021 na viac ako 1200 v roku 2024. Nárast bol aj v Prešovskom, Nitrianskom či Trenčianskom kraji. Celkové náklady poisťovne na liečbu sivého zákalu boli v roku 2021 približne 1,5 milióna eur, vlani už viac ako 3,3 milióna eur.

„Najviac postihnutou skupinou sú seniori, najmä vo veku nad 60 rokov. Najvyšší výskyt ochorenia je vo vekových skupinách 61 až 80 rokov, pričom častejšie sa vyskytuje u žien. No a vo veku 75 – 85 rokov má sivý zákal už asi 90 percent ľudí,“ uviedol riaditeľ sekcie zdravotného poistenia v Union zdravotnej poisťovni Jozef Koma. Ako dodáva, priemerná čakacia doba od dohodnutia termínu operácie, po jej absolvovanie je v Union ZP približne 34 dní.

Zdravotná poisťovňa v tejto súvislosti zdôrazňuje význam prevencie a včasného riešenia problémov so zrakom. „Sivému zákalu sa síce nedá úplne vyhnúť, keďže úzko súvisí so starnutím oka, jeho rozvoj však vieme do určitej miery spomaliť,“ podotkli odborníci.

Základom je najmä ochrana očí pred UV žiarením – napríklad nosením kvalitných slnečných okuliarov s UV filtrom a obmedzením dlhého pobytu na priamom slnku. Dôležitú úlohu zohráva aj životný štýl. Fajčenie riziko vzniku sivého zákalu zvyšuje, naopak, pestrá strava bohatá na ovocie, zeleninu a antioxidanty môže očiam prospieť. U diabetikov je kľúčové udržiavať stabilnú hladinu cukru v krvi, pretože jej zvýšené hodnoty poškodzujú očnú šošovku. Riziko môžu ovplyvniť aj niektoré lieky, najmä pri ich dlhodobom užívaní, napríklad kortikoidy.

Zlepšiť očné zdravie môže aj zvýšený príjem antioxidantov, ako sú napríklad vitamíny A, C alebo E, betakarotén, luteín a zeaxantín, omega-3 mastné kyseliny, vyhýbanie sa nadmernej konzumácii tukov, soli a alkoholu.

X X X

Známy voľnopredajný liek čaká od tohto mesiaca výpadok. V lekárničke ho má asi každý, okrem iného môže brániť upchávaniu ciele.

ŠÚKL informuje o prerušení dodávky známeho lieku. Výpadok sa môže dotknúť pacientov, ktorí tento liek pravidelne užívajú a spoliehajú sa na jeho dostupnosť v lekárňach.

Užitočná pravda: Užitočná pravda: Na biológii rátajú cenu medu, na dejepise kráľov rozpočet. Nový školský program mení to, ako sa deti učia o peniazoc

V oznamoch na portáli ADC sa uvádza, že ide o liek ASPIRIN PROTECT 100 tbl ent 100 mg v balení 1×20 kusov. Konkrétne sa prerušenie týka balenia v priehľadnom blistri Al/PP. Pacienti by si preto mali dostupnosť overiť v lekárni alebo sa poradiť o náhrade.

Známy liek bude dočasne nedostupný

Držiteľ rozhodnutia oznámil prerušenie dodávok do SR dňa 10. júna 2026. Oznámenie je zverejnené na portáli ADC a účinné má byť od 15. júna 2026.

Ide o liek ASPIRIN PROTECT 100 tbl ent 100 mg v balení 1×20 kusov. Prípravok patrí medzi registrované humánne lieky a jeho výdaj nie je viazaný na lekársky predpis. Výrobcom je Bayer Bitterfeld GmbH z Nemecka, držiteľom rozhodnutia aj dodávateľom na Slovensku je spoločnosť Bayer, spol. s r.o.

Prerušenie dodávok sa týka konkrétneho balenia v priehľadnom blistri Al/PP. Pacienti, ktorí liek používajú, by si preto mali jeho dostupnosť overiť v lekárni.

Tablety sa užívajú celé pred jedlom

Liek obsahuje kyselinu acetylsalicylovú. V nižších dávkach pomáha brániť tvorbe krvných zrazenín a znižuje riziko upchatia tepien. Práve upchaté tepny môžu viesť k vážnym zdravotným problémom, ako je infarkt alebo mozgová porážka.

Používa sa u dospelých pacientov pri nestabilnej angíne pectoris, pri akútnom infarkte myokardu, na prevenciu ďalšieho infarktu, ale aj po operáciách alebo zákrokoch na tepnách. Lekár ho môže odporučiť aj pacientom, ktorí prekonali prechodný ischemický záchvat, aby sa znížilo riziko mozgového infarktu.

Liek nie je určený na liečbu bolesti. Užíva sa dlhodobo a o dĺžke liečby rozhoduje lekár. Tablety sa majú prehltnúť celé a zapiť vodou, najlepšie aspoň 30 minút pred jedlom. Keďže ide o gastrorezistentné tablety, nemajú sa bežne drviť, lámať ani hrýzť.

Pri podozrení na akútny infarkt však platí výnimka. Prvá tableta sa má rozdrviť alebo rozhrýzť a prehltnúť, aby sa liečivo vstrebalo rýchlejšie.

Počas užívania sa neodporúča piť alkohol. Liek nie je vhodný pre deti do 18 rokov a opatrnosť je potrebná aj u pacientov s problémami pečene, obličiek, žalúdočnými vredmi alebo zvýšeným rizikom krvácania. Tehotné a dojčiace ženy by sa mali o užívaní vždy poradiť s lekárom.

X XX

Soudce nahlížel do 200 spisů kolegů. Mluví o odvetě vedení soudu

Kárný senát zprostil soudce Vrchu obvinění z neoprávněné lustrace. Foto: AI/Vytvořeno pomocí Chat GPT

Do více než dvou stovek spisů svých kolegů nahlížel podle ministerstva spravedlnosti vyškovský soudce Pavel Vrcha. Bývalá ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) proto na něj podala kárnou žalobu. Kárný senát Vrchního soudu v Olomouci však dnes dospěl k závěru, že se soudce kárného provinění nedopustil, a návrh zamítl.

Podle kárné žaloby soudce neoprávněně vstupoval do spisů v elektronickém informačním systému pro okresní soudy (ISAS) od 5. října do 25. prosince 2024. Ministerstvo mu vytýkalo mimořádně rozsáhlé lustrace ve věcech, které mu nebyly přiděleny.

Podle zástupkyně ministerstva spravedlnosti Kateřiny Skalkové šlo o mimořádný rozsah kontrol. „Spisů bylo na 200 a dokumentů na 400,“ uvedla při jednání.

Ministerstvo se o Vrchově případu dozvědělo poté, co se na úřadobrátil kolega.

Podle žaloby šlo o spisy osmi různých soudních senátů. Vrcha však u kárného soudu odmítl, že by postupoval neoprávněně. Tvrdil, že návrh je odplatou za jeho dlouhodobou kritiku poměrů na Okresním soudu ve Vyškově.

Samotný počet náhledů podle soudu nestačí

Předseda kárného senátu Milan Kaderka při vyhlášení rozhodnutí zdůraznil, že na rozdíl od jiných obdobných případů nebylo soudci vytýkáno zneužití získaných informací.

Senát proto upozornil, že v návrhu chybí popis konkrétní újmy či následku. „Žádný následek ve smyslu zneužití popsán není,“ uvedl Kaderka. Podle něj se navíc v řízení nepodařilo vyvrátit Vrchovo tvrzení, že do spisů nahlížel z pracovních nebo studijních důvodů.

Kaderka současně odmítl, že by o oprávněnosti přístupů rozhodoval pouze jejich rozsah. „Samotný počet náhledů sám o sobě nemůže znamenat oprávněnost nebo neoprávněnost náhledů, byť do věcí přidělených jiným kolegům. Samotný počet není kritériem,“ zdůraznil předseda kárného senátu.

 Kárný senát proto dospěl k závěru, že vytýkané jednání nenaplňuje znaky kárného provinění.

Ministerstvo prověřovalo přístupy do systému

Ministerstvo spravedlnosti se o případu dozvědělo na základě podnětu tehdejšího pověřeného předsedy Okresního soudu ve Vyškově Aleše Vylama. Ten upozornil na soukromý web Pavla Vrchy, na kterém soudce zveřejňoval dokumenty a texty kritizující poměry na soudu i způsob rozdělování práce.

Právě z těchto materiálů ministerstvo podle kárné žaloby pojalo podezření, že některé informace soudce získal prostřednictvím nahlížení do systému ISAS. Resort si proto nechal zpětně prověřit jeho přístupy do systému za období tří měsíců.

Podle ministerstva Vrcha získané informace využíval ve svých sporech s vedením soudu. Ani tato okolnost však podle kárného senátu neprokázala, že by informace z elektronických spisů zneužil způsobem zakládajícím kárnou odpovědnost.

Soudce mluvil o odplatě za kritiku vedení

Sám Pavel Vrcha v průběhu jednání opakovaně tvrdil, že kárná žaloba nesouvisí s jeho přístupy do elektronických spisů, ale s jeho veřejnou kritikou poměrů na vyškovském soudu.

Podle soudce představuje podaný návrh odvetu za jeho dlouhodobé výhrady vůči vedení soudu a organizaci práce. Kárný senát se však při svém rozhodování soustředil výhradně na otázku, zda bylo prokázáno neoprávněné nahlížení do spisů a zda takové jednání dosahovalo intenzity kárného provinění.

To podle dnešního rozhodnutí prokázáno nebylo.

X XX

 Ozempic a podobné lieky na chudnutie prekvapili vedcov. Môžu zachrániť tisíce ľudí pred operáciou kolena

Revolučné lieky, ktoré sa používajú na liečbu cukrovky a obezity, neprestávajú prekvapovať výskumníkov. Podľa nových zistení môžu zachrániť ľudí pred operáciou kolena.

Lieky zo skupiny agonistov receptora GLP-1, používané na liečbu cukrovky a v posledných rokoch aj na chudnutie, sú spojené s výrazne nižším dlhodobým rizikom operácie náhrady kolenného kĺbu v dôsledku osteoartrózy. Vyplýva to z analýzy zdravotných záznamov publikovanej v otvorene prístupnom časopise Regional Anesthesia & Pain Medicine.

Najvýraznejšie účinky boli zaznamenané pri dlhodobom užívaní a pri novších liekoch semaglutid a tirzepatid.

Osteoartrózou trpí na celom svete viac ako 300 miliónov ľudí. V súčasnosti neexistujú účinné lieky, ktoré by dokázali meniť priebeh ochorenia. Jeho progresívny charakter môže napokon viesť až k potrebe náhrady kolenného kĺbu, hoci nie každý pacient je vhodným kandidátom na takýto zákrok, upozorňujú výskumníci.

Dodávajú, že výskyt ochorenia bude pravdepodobne ďalej rásť v dôsledku zvyšujúcej sa miery obezity a starnutia populácie.

Používanie agonistov receptora GLP-1 sa už spájalo so znížením bolesti kolena spôsobenej osteoartrózou. Nové dôkazy však naznačujú, že tieto lieky môžu mať aj protizápalové účinky a môžu pomáhať chrániť chrupavku pred ďalším poškodením, čo otvára možnosť ich využitia na spomalenie progresie osteoartrózy.

Na ďalšie preskúmanie tejto otázky vedci využili anonymizované údaje zo siete TriNetX Global Research Network a identifikovali dospelých pacientov s osteoartrózou kolena diagnostikovanou medzi 1. januárom 2010 a 31. decembrom 2024.

Pacienti boli rozdelení do štyroch kategórií podľa:

• dĺžky liečby (1 alebo 3 roky),

• typu agonistu receptora GLP-1 (akýkoľvek alebo nová generácia – semaglutid či tirzepatid).

Pacienti v každej kategórii boli následne porovnaní s pacientmi s osteoartrózou, ktorí tieto lieky neužívali, ale mali podobné základné charakteristiky vrátane veku, pohlavia, rasy, muskuloskeletálnych diagnóz, ochorení súvisiacich s obezitou, ukazovateľov dostupnosti zdravotnej starostlivosti a telesnej hmotnosti (BMI). Použili sa pritom metódy tzv. propensity score.

Táto metóda znižuje pravdepodobnosť, že pozorované rozdiely medzi skupinami sú spôsobené odlišnosťami prítomnými už na začiatku sledovania.

Potreba totálnej náhrady kolenného kĺbu bola hodnotená po 1, 3, 5 a 8 rokoch od diagnózy. Analýza údajov ukázala, že liečba týmito liekmi bola spojená s významne nižším počtom operácií náhrady kolenného kĺbu vo všetkých sledovaných časových bodoch bez ohľadu na dĺžku liečby.

Napríklad jednoročná liečba akýmkoľvek agonistom receptora GLP-1 bola spojená s o 1,4 percentuálneho bodu nižším kumulatívnym rizikom náhrady kolena po troch rokoch. Po ôsmich rokoch sa zníženie rizika zvýšilo takmer na 3 percentuálne body.

Najväčšie zníženie rizika však bolo konzistentne pozorované pri novších liekoch a dlhšej liečbe. Po ôsmich rokoch bolo trojročné užívanie semaglutidu alebo tirzepatidu spojené s takmer o 5 percentuálnych bodov nižším kumulatívnym rizikom.

„Naše zistenia sú v súlade s dôkazmi, že agonisty GLP-1 môžu ovplyvňovať osteoartrózu kolena prostredníctvom komplementárnych protizápalových a analgetických mechanizmov,“ uvádzajú autori.

Výskumníci zároveň upozorňujú na viacero obmedzení štúdie. Neboli zohľadnené niektoré potenciálne významné faktory, ako krehkosť pacientov, fyzická aktivita, funkčná kapacita alebo závažnosť osteoartrózy. Údaje tiež vychádzali z predpisovania liekov bez potvrdenia, že ich pacienti skutočne užívali.

„Tieto výsledky by preto mali byť interpretované ako observačné súvislosti naznačujúce možný vplyv na priebeh ochorenia, nie ako dôkaz príčinnej súvislosti,“ zdôrazňujú autori.

Napriek tomu výsledky naznačujú, že tieto lieky by mohli predstavovať klinicky významný doplnkový prístup k nechirurgickej liečbe osteoartrózy kolena u vhodných pacientov s obezitou alebo metabolickým ochorením.

„Tieto pretrvávajúce a od dĺžky liečby závislé súvislosti, podporené predklinickými dôkazmi o ovplyvňovaní kĺbových tkanív a klinickými dôkazmi o analgetických účinkoch, naznačujú možnosť účinkov presahujúcich samotnú úľavu od príznakov alebo chudnutie,“ píšu autori.

„Ak budú tieto zistenia potvrdené v prospektívnych štúdiách, mohli by zmeniť liečebné paradigmy smerom k integrácii metabolického zdravia ako základnej súčasti ochrany kĺbov a ovplyvniť odporúčania pre používanie agonistov GLP-1 u pacientov s rizikom chirurgickej progresie ochorenia,“ uzatvárajú.

Ako príklad uvádzajú, že absolútne zníženie rizika o 1,44 % pozorované po troch rokoch liečby novou generáciou agonistov GLP-1 by v samotných USA mohlo znamenať približne 14 400 menej operácií náhrady kolenného kĺbu ročne, spolu s nižšími nákladmi na zdravotnú starostlivosť a menším počtom pooperačných komplikácií.

X X X

DOZIMETR,  VYSLÝCHÁN  BUDE  I  POSPÍŠIL?

‚Nikdy jsem nepřijal žádné peníze.‘ Pospíšilův exporadce Fremr odmítl, že by se účastnil korupce

Exporadce bývalého náměstka pražského primátora Jiřího Pospíšila (TOP 09) Jiří Fremr před soudem opakovaně odmítl, že by od některého z obžalovaných v Dozimetru někdy přijal peníze. Ačkoli v kauze figuruje pouze jako svědek, v rozsáhlé obžalobě je zmiňován častokrát. Podle policistů a výpovědi spolupracujících obviněných měl mít blízké styky s hlavou údajné organizované skupiny Michalem Redlem a inkasovat od něj provize z městských společností

Jiří Fremr je v kauze zmiňovaný kvůli svým údajným vazbám na stíhaného zlínského lobbistu Michala Redla. V kauze vystupuje v pozici svědka.

Jiří Fremr krátce po svém příchodu novinářům oznámil, že bude před soudem vypovídat. „Přišel jsem dnes k soudu podat svědeckou výpověď a poskytnout maximální součinnost orgánům činným v trestním řízení, tak jak jsem to udělal už před čtyřmi lety. A protože nemám co skrývat, tak míním vypovídat,“ ujistil při příchodu a upozornil, že před soudem vystupuje pouze v pozici Jiřího svědka

 „Stejně tak jako paní (Hana) Marvanová nebo pan (Adam) Scheinherr, a míním odpovídat tak, jak mi budou kladeny dotazy u soudu,“ doplnil.

Soudu popsal, jak se dostal k pražské komunální politice, současnému pražskému zastupiteli a poslanci Jiřímu Pospíšilovi (TOP 09) a obviněnému exnáměstkovi pražského primátora Petru Hlubučkovi (dříve STAN). Ten čelí obžalobě jako jeden z předních členů údajné skupiny okolo zlínského lobbisty Michala Redla, která měla ovlivňovat zakázky dopravního podniku tak, aby z nich získala peníze.

Hlubučka mu údajně představil bývalý europoslanec ze STAN Stanislav Polčák, dobrý vztah s ním ale neměl. Podle Fremra měl mít Hlubuček řadu sporů s jeho „šéfem“ Jiřím Pospíšilem. Fremr se označil v tomto vztahu mezi oběma pražskými politiky za „mediátora“.

Žalobce Adam Borgula parafrázoval ve své obžalobě Fremrovu dřívější výpověď pro policii. V ní Fremr vysvětloval své setkávání s lobbistou Michalem Redlem tím, že je milovníkem večírků. „JUDr. Fremr je člověkem, který neodmítne žádné pozvání na večírek, holduje zábavě a alkoholu a označil by se jako flamendr. Velmi rád se baví a faktem zůstává, že večírky pana Redla byly vyhlášené, zábavné. (…) S Redlem se potkal i ve Španělsku, ale opět to bylo společenské setkání, parafrázoval by to takovou vícedenní pařbou,“ stojí v obžalobě u Fremrovy výpovědi.

S Redlem se měl potkávat na večírcích. Před soudem, stejně jako už dříve na policii, popsal svůj vztah se zlínským lobbistou jako „společenský“. Setkání měly podle Fremra probíhat i v Redlových pražských bytech. A dokonce s ním i trávil dovolenou. Zmínil například „několikadenní výlet ve Španělsku“, kterého se zúčastnil také obviněný Hlubuček.

Fremr ale odmítl, že by někdy přijal od údajné organizované skupiny nějaké peníze.

„Tohleto vyjádření, které jsem samozřejmě četl také v médiích od jednoho z obviněných, považuji za holý nesmysl. Nikdy jsem nepřijal žádné neoficiální či oficiální peníze, kvůli svému obohacení nebo kvůli ovlivňování čehokoliv. To naprosto kategoricky popírám,“ uvedl Fremr před soudem. Připustil ale, že mohl dostat od Redla nějaký dárek. „Určitě to byl vždycky nějaký standardní dárek, kravata třeba, možná,“ doplnil.

Na otázku, zda byl přítomný u setkání, kdy se manipulovalo s větším obnosem peněz, pak odpověděl, že si to nepamatuje.

Vysvětlovat musel i používání kryptovaných telefonů. „Nepoužívaly se při žádné speciální příližitosti. Byl to preferovaný způsob komunikace. Bylo mi to doporučeno panem (Stanislavem) Polčákem a panem doktorem (Pavlem) Němcem,“ řekl soudu.

Koupal se v jezeře

Současně Fremr na žádost soudu mluvil také o schůzce v Itálii, o kterém psal Deník N, že se tam měl mezi stranami rozdělovat vliv v pražských městských firmách. Podle Fremra šlo ale jen o běžné jednání o koaliční spolupráci před komunálními volbami

 „Pravidelně jezdím do Itálie na dovolenou, pan (poslanec Jiří) Pospíšil také. Protože se opravdu krátil čas, bylo třeba ty věci dotáhnout, tak asi nikdo nebere ohled příliš na dovolenou. Za Pospíšilem dorazil i (tehdejší) předseda hnutí STAN (Petr) Gazdík, což byli vlastně dva aktéři, kteří uzavírají ty politické dohody. Přijel se svým prvním místopředsedou (Stanislavem) Polčákem. A jeden nebo dva dny tam společně debatovali o uzavření té koaliční smlouvy a formě té spolupráce,“ popsal soudu Fremr.

„Bylo to v zásadě domlouvání parametrů, odbourávání nějakých animozit, vyjasňování si pozic, aby to následně potom v Praze při oficiálním jednání mohlo být uzavřeno,“ podotkl.

Na otázky na Redlovu roli při jednáních pouze odpověděl, že se jich lobbista neúčastnil.„Koupal se v jezeře,“ dodal s tím, že ani on sám neměl při jednáních žádnou roli. „Já osobně jsem byl na dovolené,“ řekl soudu Fremr.  

Dělení peněz

Jméno Jiřího Fremra se objevuje v kauze Dozimetr už od doby, kdy byli členové údajné organizované skupiny okolo zlínského lobbisty a podnikatele Michala Redla zadrženi a obviněni. Zmiňují ho nejen policisté, ale i přímo obvinění ve svých výpovědích.

Fremrův vztah ke skupině stíhané v Dozimetru popisoval jeden z obviněných Pavel Dovhomilja, který se žalobcem uzavřel dohodu o vině a trestu a s kriminalisty spolupracuje. 

„Fremra mu představil Michal Redl jako zástupce TOP 09. Dovhomilja jej vnímal ve vztahu k TOP 09 na stejné úrovni jako Michala Redla za STAN, tak mu to Redl prezentoval. Zpočátku té spolupráce se potkávali pravidelně, několikrát to bylo v bytě v Revoluční (Redlův pražský byt, pozn. red.) a pak také v advokátní kanceláři v budově Rosmarin, která byla nějak propojená s panem Fremrem,“ parafrázují policisté Dovhomiljovu výpověď. 

Dovhomilja měl kriminalistům vypovědět, že Redl měl vazby a vliv na politiky STAN a hnutí i finančně podporoval. Před soudem pak Dovhomilja zmiňoval Fremrovo jméno i v případě dělení peněz v rámci organizované skupiny. „Peníze se nejdřív rozdělovaly mezi politické strany STAN a TOP 09 na základě dohody s panem Fremrem. Později už se peníze dělily jen mezi členy skupiny,“ popsal u soudu.

Seznam Zprávy pak v březnu zmínily, že o Fremrovi mluvil s policií také druhý nejvyšší člen v hierarchii údajné organizované skupiny – Pavel Kos, který už také přiznal vinu a rovněž v kauze se žalobcem spolupracuje.

Ten měl Fremrovi, jehož označil za volebního manažera TOP 09, v roce 2018 předat dva miliony korun. „Bylo to z titulu mého sponzorství na začátku v komunálních volbách. Podpořil jsem ho (Fremra) částkou dva miliony korun a byla dohoda, že se mi ty peníze vrátí,“ uvedl podle média Kos.

Bývalý Pospíšilův poradce ale vinu odmítá, stejně tak popřel, že by se kdy s Redlem dohodl na jakémkoli nelegálním dělení peněz.

Kauza Dozimetr ve zkratce

„Kauza Dozimetr“ obecně označuje protikorupční operaci, kterou elitní policisté zahájili svým zásahem na pražském magistrátu v roce 2022 kvůli korupci a klientelismu, jež souvisí s hospodařením pražského dopravního podniku.

Modus operandi celé skupiny popsal server iROZHLAS.cz na základě bezmála třísetstránkové obžaloby včetně přehledu osob, které v hlavní větvi kauzy figurují. Státní zástupce Adam Borgula v ní píše, že zejména s využitím vlivu bývalého náměstka pražského primátora Petra Hlubučka měla skupina vedená lobbistou Michalem Redlem dosadit do vedoucích pozic jednotlivých odborů a jednotek pražského dopravního podniku své lidi. Ti pak měli jít skupině „na ruku“, tipovat zakázky vhodné k ovlivňování, tlačit na podnikatele a žádat po nich za přidělení zakázek či prodlužování kontraktů úplatky.

V hlavní větvi kauzy je obžalovaných už pouze šest lidí a dvě firmy. Mimo zmíněné protagonisty Redla a Hlubučka jde o bývalé šéfy odborů dopravního podniku Dalibora Kučeru a Martina Vejsadu, dále Redlova řidiče Iva Pitrmana a podnikatele v IT Maroše Jančoviče. Na poslední chvíli stáhl žalobce obžalobu bývalého ekonomického ředitele Mateje Augustína, který začal s policií spolupracovat a vypovídat.

Mimo hlavní větev kauzy soud vyčlenil řízení s podnikatelem Pavlem Kosem, který před soudem prohlásil svou vinu, a díky tomu mu soud schválil v listopadu dohodu se žalobcem. Téhož dne soud schválil dohodu i bývalému vedoucímu IT jednotky dopravního podniku Luďku Šteffelovi. Oba odešli od soudu s podmíněnými tresty vězení a peněžitými tresty. Senát vedený soudcem Jakubem Kriebelem už dříve schválil i tresty pro podnikatele Pavla Dovhomilju a Zakaríu Nemraha.

 X X X

 KARVINÁ  VYLOUČENA  ZE  SOUTĚŽE?

Těžký direkt pro Karvinou. Slezský klub je vyloučen z ligy, primátor Wolf má zákaz.

Etická komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) v pondělí vyloučila klub MFK Karviná kvůli ovlivnění tří utkání z první fotbalové ligy. Klub navíc dostal pokutu deset milionů korun. Primátor Karviné a představitel MFK Jan Wolf nesmí kvůli ovlivnění tří zápasů působit 12 let ve fotbale a dostal třímilionovou pokutu. Etická komise o tom informovala v prohlášení na webu s tím, že rozhodnutí ještě není pravomocné.

Karviná se v roce 2024 pokusila ovlivnit prvoligový zápas s Českými Budějovicemi a barážová utkání proti Vyškovu. „Etická komise FAČR rozhodla o vyloučení družstva z nejvyšší soutěže z toho důvodu, že se jednalo o disciplinární přečiny spáchané v souvislosti s utkáními v boji o udržení v nejvyšší soutěži,“ uvedla komise.

Vedle klubu a Wolfa v pondělí komise potrestala zákazem činnosti od 15 měsíců do 12 let a pokutami od 20 000 korun do 140 000 korun dalších pět členů: hráče Nicolase Tilkeridise, Daniela Kubáta, Jakuba Tlustého, Lumíra Číže a Jiřího Remiáše.

 Karviná v květnu vyhrála český pohár MOL Cup a zajistila si účast v evropských pohárech, vzhledem k trestu však UEFA s největší pravděpodobností klub do svých soutěží nepustí.

V tom případě jsou dvě varianty řešení. Druhá předkola pohárů se losují ve středu. Buď UEFA ještě před losem nasazení českých klubů upraví, nebo český fotbal o jedno místo přijde.

Protože se rozhodlo ještě před losem, pravděpodobnější je, že se čeští zástupci posunou. Na místo Karviné by v posledním předkole Evropské ligy přešla Plzeň, její místo ve druhém předkole stejné soutěže by zaujal Hradec Králové. A na jeho místo ve druhém předkole Konferenční ligy by se posunul Jablonec, který v lize skončil pátý.

„Počítáme s druhým předkolem. Ale řeknu upřímně, že by to pro nás byla velká úleva a výhoda jít až do čtvrtého předkola, tak to je. To není nic, co by nebylo logické. Ale koncentrujeme se na to, že pouť poháry začínáme ve druhém předkole,“ řekl v pondělí na startu přípravy Plzně její trenér Martin Hyský.

Záchrana Dukly?

Případ bude mít také vliv na českou ligu a mohl by pomoct Dukle, která sestoupila. Pokud se Karviná s Wolfem proti verdiktu etické komise neodvolají, na což mají pět dnů, bude platit. A jelikož sezona bude definitivně uzavřena až za týden 22. června, Dukla by se zachránila.

Pokud se však Karviná odvolá a verdikt bude potvrzen až později, odehraje se příští ročník první ligy s 15 účastníky.

Pondělní verdikt etické komise se týká korupční kauzy v českém fotbale, v jejímž rámci bylo na konci března obviněno 32 lidí. Etická komise zahájila v první březnové vlně 47 disciplinárních řízení, další pak v květnu.

x X X