Zelenský sa venuje iba megafónovej diplomacii. Jeho list Putinovi označil za bezočivý. Ruský minister zahraničných vecí Sergej Lavrov na utorňajšej tlačovej konferencii v Moskve po rokovaní s tureckým partnerom Hakanom Fidanom vyhlásil, že ukrajinský líder iba hrá pre publikum, pričom skritizoval aj snahy o obnovu vojenskej moci Nemecka. Ankara zasa Moskvu dôrazne varovala pred ohrozovaním bezpečnosti v Čiernom mori a ponúkla sprostredkovanie mierových rozhovorov.

Zástupcovia najväčších svetových ekonomík G7 budú vo východofrancúzskom Évian-les-Bains rokovať o konfliktoch na Ukrajine a Blízkom východe, o obchodnom napätí i o ekonomických otázkach ovplyvnených uzavretým Hormuzským prielivom. / Zdroj: REUTERS

Keď šéf ruskej diplomacie hovoril o ukrajinskom prezidentovi Volodymyrovi Zelenskom, vyhlásil, že sa venuje „megafónovej diplomacii“. Dokazuje to podľa neho aj „nedávny, bezočivý odkaz ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi“, ktorý mu „odovzdal prostredníctvom médií“. Lavrov tak reagoval na otvorený list, v ktorom Zelenskyj začiatkom mesiaca navrhol Putinovi priame stretnutie s cieľom ukončiť vojnu na Ukrajine a označil to za jeden z mála spôsobov, ako sa môže na ruského lídra obrátiť. Podľa Lavrova Zelenskyj iba „hrá pre publikum, a aj to len na fortepiano“.

Varovanie pred nemeckou armádou

Lavrov poukázal na to, že Rusko síce oceňuje diplomatické úsilie Turecka pri urovnaní situácie na Ukrajine, ale pripomenul, že na to, aby bolo urovnanie „stabilné, dlhodobé a nádejné, je potrebné riešiť základné príčiny tejto krízy“. Podľa Moskvy jeden z hlavných problémov predstavujú neustále pokusy Západu vtiahnuť Ukrajinu do Severoatlantickej aliancie.

Šéf ruskej diplomacie v tejto súvislosti dodal, že v európskych krajinách sa aktívne diskutuje o potrebe obnoviť „niekdajšiu vojenskú moc“ Nemecka, aby malo „najsilnejšiu armádu v Európe“. Západu súčasne vyčítal dvojaké štandardy v duchu zásady: „Ja môžem všetko, ale všetci ostatní si musia odo mňa pýtať povolenie,“ cituje Lavrova agentúra TASS. 

Červené čiary v Čiernom mori

Turecký minister zahraničných vecí Hakan Fidan na druhej strane svojmu rezortnému partnerovi z Ruska otvorene povedal, že Moskva by nemala v Čiernom mori podnikať kroky, ktoré ohrozia regionálnu bezpečnosť a záujmy Turecka. Zároveň zopakoval ponuku Ankary na sprostredkovanie rokovaní medzi Kyjevom a Moskvou o ukončení vojny, informuje TASR na základe správy agentúry Reuters.

Fidan uviedol, že prioritou Turecka, ktoré hostilo predchádzajúce kolá priamych rokovaní Ukrajiny a Ruska, je obnovenie rozhovorov a čo najskoršie ukončenie vojny. „Opäť som vyjadril našu pripravenosť usporiadať ďalšie kolá rokovaní… Ak s tým budú obe strany súhlasiť, sme pripravení diskutovať aj o tom, ako by mohli rokovania pokračovať s väčším dôrazom na výsledky,“ povedal šéf tureckej diplomacie.

Reagoval tým aj na situáciu z uplynulých mesiacov, kedy sa Rusko a Ukrajina vzájomne obviňovali z dronových útokov na tankery neďaleko tureckého severného pobrežia. Ankara sprostredkovala svoj nesúhlas s útokmi Kyjevu aj Moskve. „Očakávame, že sa vyhneme akýmkoľvek incidentom, ktoré by mohli poškodiť záujmy našej krajiny v Čiernom mori,“ zdôraznil Fidan, ktorý s Lavrovom diskutoval aj o spôsoboch zaistenia bezpečnosti plavby v regióne.

Turecký minister zároveň podčiarkol, že jeho krajina odmieta akékoľvek útoky na civilistov a civilnú infraštruktúru. Turecko, ktoré bude v júli 2026 hostiť summit NATO, si udržiava priateľské vzťahy s Moskvou aj Kyjevom od začiatku ruskej invázie v roku 2022.

X X X

Lídri G7 žiadajú koordinovanú akciu proti šíriacej sa epidémii eboly v Kongu a Ugande

 Lídri G7 vyzývajú na silnú a koordinovanú reakciu proti ebole v Kongu a Ugande. Epidémia podľa Červeného kríža ešte nedosiahla svoj vrchol a môže trvať rok.

Lídri skupiny G7 vyzvali v utorok na „silnú a koordinovanú“ reakciu na epidémiu eboly v Konžskej demokratickej republike (KDR). Červený kríž predtým uviedol, že epidémia ešte nedosiahla svoj vrchol. Informovala o tom agentúra AFP, píše TASR.

• Lídri G7 žiadajú silnú a koordinovanú reakciu na ebolu.
• Epidémia eboly v Konžskej republike ešte nedosiahla vrchol.
• Zastavenie epidémie závisí od účinných preventívnych opatrení.

Hlavy vlád a štátov krajín G7 vo vyhlásení zo summitu vo francúzskom Éviane apelovali na „silnú a koordinovanú reakciu na riešenie rizík pre zdravotnú bezpečnosť, ktoré predstavuje opätovný výskyt epidémie eboly“ v KDR a Ugande.

Zastavenie závisí na opatreniach

„Zastavenie a ukončenie tejto epidémie bude závisieť od efektívneho vysledovania kontaktov, prevencie a kontroly infekcií, karanténnych a izolačných opatrení, laboratórneho testovania, cezhraničnej pripravenosti, sledovania hraníc a angažovanosti miestnej komunity,“ píše sa vo vyhlásení.

Epidémia infekčného ochorenia ebola v KDR ešte nedosiahla svoj vrchol, uviedla v utorok Medzinárodná federácia spoločností Červeného kríža a Červeného polmesiaca (IFRC). Upozornila, že môže trvať aj rok, kým sa podarí zastaviť jej šírenie.

Od vyhlásenia epidémie eboly 15. mája potvrdili v KDR 808 prípadov nákazy ebolou vrátane 192 úmrtí. Súčasnú epidémiu spôsobuje variant vírusu Bundibugyo, proti ktorému zatiaľ neexistuje schválená vakcína ani liečba. Nákaza sa rozšírila aj do susednej Ugandy, kde zaznamenali 19 infikovaných, z ktorých dvaja zomreli.

X XX

Otvárame ambasádu v africkej diktatúre. Kaliňák vidí obchodné príležitosti, je za tým zbrojársky biznis?

Juraj Blanár otvára prvú slovenskú ambasádu v Tanzánií v Dar Es SalaamZdroj: Juraj Blanár/facebook

Po krvavých voľbách, ktoré podľa opozície pripravili o život stovky ľudí, otvorilo Slovensko svoje prvé veľvyslanectvo v Tanzánii. Opozícia za tým vidí záujmy zbrojárskeho priemyslu, minister obrany Robert Kaliňák pripúšťa nové obchodné príležitosti aj pre tento sektor.

Len začiatkom mája sa mala delegácia Európskeho parlamentu vydať do Tanzánie so zámerom preskúmať stav ľudských práv po voľbách v roku 2025. Krajinu vtedy zasiahli masové protesty a podľa opozície pri nich zahynulo až 700 ľudí.

Zatiaľ čo EÚ je znepokojená porušovaním ľudských práv v tejto africkej krajine, Slovensko to vidí inak. Juraj Blanár sa podľa dostupných informácií stal prvým ministrom zahraničných vecí členského štátu EÚ, ktorý navštívil Tanzániu od krvavého potlačenia protestov po voľbách v októbri 2025.

Oficiálnym dôvodom Blanárovej návštevy z 12. júna bolo otvorenie slovenského veľvyslanectva v Tanzánii, ktoré šéf našej diplomacie obhajuje aj tým, že rastie počet slovenských turistov navštevujúcich krajinu. Ide však najmä o Slovákov, ktorí cestujú na ostrov Zanzibar, ktorý je považovaný za turistický raj.

Bývalý minister zahraničných vecí Ivan Korčok z Progresívneho Slovenska návštevu skritizoval a tvrdí, že hlavným dôvodom má byť vývoz zbraní do tejto krajiny, čo Blanár odmietol. Blanár najprv navštívil Keňu a potom sa vydal do Tanzánie.

Minister obrany Robert Kaliňák zase pre Aktuality.sk Korčokove tvrdenia odmieta, zároveň však pripúšťa, že nové veľvyslanectvo môže v budúcnosti priniesť Slovensku nové obchodné príležitosti.

Ďalšou zaujímavosťou je, že zatiaľ čo novinári z viacerých mainstreamových médií sa na túto cestu s Blanárom nedostali, prednosť dostal influencer a podcaster Oskar Barami, ktorý ministra na ceste sprevádzal. Počas minulotýždňovej návštevy šéf diplomacie do Tanzánie so sebou okrem Baramiho zobral aj delegáciu desiatok podnikateľov.

Krvavé voľby a stovky mŕtvych

Keď sa Tanzánčania 29. októbra 2025 vybrali k volebným urnám, krajina už niekoľko mesiacov čelila obvineniam z potláčania opozície. Najväčšia opozičná strana Chadema bola z volieb vyradená po tom, ako jej lídra Tundua Lissua obvinili z vlastizrady.

Z prezidentských volieb boli vylúčení aj ďalší významní opoziční politici, čo vyvolalo kritiku domácich aj zahraničných organizácií.

Napätie vyvrcholilo v deň volieb. Tisíce ľudí vyšli do ulíc najmä v ekonomickom centre krajiny Dar es Salaam, kde protestovali proti priebehu volieb a vylúčeniu opozície z politickej súťaže. Demonštrácie sa postupne rozšírili aj do ďalších miest. Práve v Dar es Salaam sa otvorilo prvé slovenské veľvyslanectvo v Tanzánii.

Tanzánijská vláda vtedy reagovala vyhlásením zákazu nočného vychádzania, obmedzením internetu a nasadením armády a bezpečnostných zložiek. Protestujúci útočili na policajné stanice a majetok spájaný s vládnucou stranou, bezpečnostné zložky zasiahli slzotvorným plynom, gumovými projektilmi aj ostrou muníciou.

Rozsah násilia je dodnes predmetom sporov. Opozičná strana Chadema tvrdila, že počas troch dní protestov zahynulo približne 700 ľudí. Amnesty International hovorila o najmenej stovke obetí a Úrad vysokého komisára OSN pre ľudské práva upozornil na dôveryhodné správy o zabitých demonštrantoch po zásahoch bezpečnostných zložiek.

Prezidentka Samia Suluhu Hassanová napriek nepokojom vo voľbách zvíťazila. Následne čelila kritike zo strany ľudskoprávnych organizácií, opozície aj časti medzinárodného spoločenstva. Európsky parlament neskôr vyzval na prehodnotenie časti finančnej pomoci Tanzánii a jeho delegácii nebola umožnená plánovaná návšteva krajiny.

Práve do tejto situácie prišiel v júni 2026 slovenský minister zahraničných vecí Juraj Blanár, ktorý v Tanzánii teraz otvoril historicky prvé slovenské veľvyslanectvo v krajine.

To ostro skritizoval bývalý šéf diplomacie a dnes podpredseda PS Ivan Korčok. „Slovenská verejnosť musí vedieť, že za ich peniaze tu a v tejto situácii otvárame veľvyslanectvo – v krajine, ktorú od volieb nikto z EÚ nenavštívil a je v úplnej medzinárodnej izolácii zo strany demokratických štátov,“ napísal na sociálnych sieťach.

Veľvyslanec: „Nie som podnikateľ“

Vráťme sa však ešte raz do októbra minulého roka. V rokovacej sále výboru pre zahraničné veci sedel v tom čase ešte designovaný veľvyslanec Ivan Lančarič, ktorý sa pripravoval na vyslanie do Tanzánie. Ide o kariérneho diplomata, ktorý viedol diplomatickú misiu v Indii a Kuvajte.

Lančaričovo vystúpenie pred členmi výboru tvorili z veľkej časti poznámky o tanzánskej ekonomike, údaje o nerastných surovinách či raste tamojšej populácie. Z prejavu vyplynulo, že zámer otvoriť veľvyslanectvo je predovšetkým ekonomický.

Na kontúry ekonomickej spolupráce sa ho pýtal poslanec PS a podpredseda výboru Tomáš Valášek. Upozornil aj na to, že Slovenská obchodná a priemyselná komora neumožnila vytvorenie spoločnej slovensko-tanzánskej obchodnej komory práve pre nízku obchodnú výmenu. Náš export do Tanzánie v tom čase tvoril približne dva milióny eur a import z africkej krajiny na Slovensko približne 300-tisíc eur.

Ivan Lančarič (vľavo) s prezidentom Petrom Pellegrinim.Zdroj: TASR

Lančarič: Ide o obchod

Odpoveď Lančariča však veľa o plánovanom obchode neodhalila. „Otvárame tam ambasádu, chceme zvýšiť obchod. Ako ho dosiahneme, to ja neviem povedať. Ja nie som podnikateľ,“ reagoval, keď sa ho poslanec PS pýtal na konkrétny plán obchodnej spolupráce s krajinou na juhovýchode Afriky.

V prvej polovici júna už do Tanzánie namieril aj samotný minister Blanár s delegáciou. Stretol sa s tamojším ministrom zahraničia, ktorý je súčasťou kontroverzného tanzánskeho establišmentu. „Spokojný pózuje vedľa tanzánijského ministra zahraničných vecí a podľa tlačovej správy ho ani nenapadlo sa spýtať na vnútropolitickú situáciu a vyzvať na dodržanie elementárnych princípov,“ okomentoval stretnutie šéfov diplomacie Korčok.

Podpredseda PS otvorenie veľvyslanectva nepriamo spojil s ministrom obrany Robertom Kaliňákom. „Ten, kto určuje kde budú nové veľvyslanectvá, nie je Blanár ale Kaliňák, ktorý si robí po svete svoje filiálky na vývoz zbraní,“ napísal Korčok v príspevku.

„Hlboko sa mýli,“ reaguje pre Aktuality.sk na Korčokove slová minister obrany Robert Kaliňák. „Nemáme tam rozvinutú intenzívnu aktivitu a ani ju neplánujeme,“ tvrdí šéf rezortu obrany s dodatkom, že aktivity už sú v severnej Afrike. Pripustil však, že ambasáda v Tanzánii môže pomôcť Slovensku rozvinúť obchodné kontakty. Záujem ministerstva obrany a jeho osobne na otvorení ambasády odmieta.

Súčasťou delegácie minulotýždňovej cesty boli aj slovenské spoločnosti, ktoré vyrábajú produkty pre obranný priemysel — menovite Karametal, CFSD a Airvolute.

Keď sme sa ministra obrany pýtali na porušovanie ľudských práv politikmi v regióne, odpovedal vyhýbavo: „To sa pýtate nesprávneho, ja mám úplne inú mieru zodpovednosti“.

Prezidentka Samia Suluhu Hassanová s Vladimírom PutinomZdroj: Reuters

Napätie s Európskou úniou

Jednou z najvýraznejších zmien po voľbách v roku 2025 bolo aj zhoršenie vzťahov medzi Tanzániou a Európskou úniou.

Tá patrí medzi najväčších rozvojových partnerov krajiny a dlhodobo financuje projekty v oblasti vzdelávania, zdravotníctva, digitalizácie, podpory občianskej spoločnosti či ekonomického rozvoja.

Po krvavom potlačení protestov, pri ktorom podľa viacerých odhadov zahynuli stovky ľudí, začali európske inštitúcie otvorene kritizovať stav ľudských práv v krajine. Predseda zahraničného výboru Európskeho parlamentu David McAllister hovoril o demokratickom ústupe, politických represiách a porušovaní základných práv. Kritike čelilo aj väznenie opozičného lídra Tundua Lissua, ktoré európski poslanci označovali za politicky motivované.

Napätie vyvrcholilo pri plánovanej návšteve delegácie Európskeho parlamentu. Tá mala preveriť situáciu v oblasti ľudských práv priamo na mieste, tanzánske úrady však cestu najprv odkladali a napokon ju úplne zrušili.

Európski poslanci následne obvinili vládu v Dodome z neochoty viesť dialóg o zhoršujúcej sa situácii v krajine.

Zanzibar, Tanzánia.Zdroj: Shutterstock

Únia Tanzánii pozastavila pomoc

Do sporu sa dostala aj finančná pomoc EÚ. Po protestoch Európska komisia pozastavila balík pomoci vo výške 156 miliónov eur určený pre Tanzániu. Keď neskôr navrhla jeho obnovenie v upravenej podobe, narazila na odpor europoslancov. Tí tvrdili, že Brusel nedostatočne reaguje na zhoršujúcu sa situáciu v oblasti ľudských práv a politické represie voči opozícii.

Aj preto sa Tanzánia v posledných mesiacoch čoraz viac približuje k Rusku. Len pred dvoma týždňami navštívila tanzánska prezidentka Samia Suluhu Hassanová Moskvu, kde rokovala s ruským prezidentom Vladimirom Putinom.

Dialo sa tak v čase, keď sa vzťahy medzi Tanzániou a Európskou úniou zhoršovali a plánovaná delegácia Európskeho parlamentu bola napokon zrušená.

Rusko a Tanzánia prehlbujú spoluprácu najmä v oblasti obchodu, energetiky a infraštruktúry. Moskva zároveň patrí medzi hlavných dodávateľov zbraní a vojenskej techniky pre tanzánsku armádu.

X XX

Zelenskyj sa v kuloároch summitu lídrov krajín G7 vo francúzskom Éviane stretol s americkým prezidentom Donaldom Trumpom a francúzskym prezidentom Emmanuelom Macronom.

Podľa portálu Kyiv Independent išlo o prvé osobné stretnutie Zelenského a Trumpa za takmer štyri mesiace. Schôdzka sa uskutočnila v čase, keď sa Kyjev usiluje obnoviť mierové rokovania s Moskvou, ktoré sa dostali do slepej uličky.

Trojica prezidentov sa následne zúčastnila na spoločnom pracovnom rokovaní s ďalšími lídrami G7. Hlavnou témou diskusie bola podľa zdrojového textu ruská vojna proti Ukrajine. The Kyiv Independent uviedol, že Zelenskyj, Trump a Macron boli poslednými tromi lídrami, ktorí vošli do miestnosti, kde sa konalo rokovanie.

Zelenskyj na sociálnych sieťach potvrdil svoj príchod na summit a poďakoval Macronovi za prijatie. „Stretnutia na summite G7 vo Francúzsku sa už začali vecne. Emmanuel, pán prezident, ďakujem! Program dňa je vážny. Hlavné je posilniť protivzdušnú obranu Ukrajiny a podporiť diplomaciu, aby Rusko ukončilo svoju vojnu. Mier je potrebný,“ uviedol ukrajinský prezident.

Zelenskyj sa na summite G7 stretol s Trumpom aj šéfom americkej diplomaciu Rubiom.

Podľa Trumpa bolo stretnutie lídrov so Zelenským veľmi dobré. „Rusko by malo uzavrieť dohodu,“ uviedol po rokovaní s ukrajinským prezidentom, na ktorom boli prítomní tiež zástupcovia EÚ a ďalších štátov G7. „Ukončil som už osem vojen. Táto je tou, o ktorej som myslel, že ju bude najjednoduchšie urovnať,“ povedal a doplnil, že na oboch stranách zomiera príliš veľa mladých mužov.

Európski lídri sa podľa Reuters snažili presvedčiť amerického prezidenta, že doterajšie postoje USA k možným podmienkam mierovej dohody voči Moskve boli príliš ústretové, najmä teraz, keď sa vďaka ukrajinským útokom dronov na ruskom území zlepšila situácia napadnutej krajiny.

„Situácia v roku 2026 sa výrazne líši od roku 2025. Ukrajina statočne drží frontovú líniu, únava Ruska je zreteľná,“ uviedla na sieti X šéfka Európskej komisie Ursula von der Leyenová, ktorá sa stretnutia tiež zúčastnila. Teraz je podľa nej čas prehĺbiť podporu napadnutej krajiny.

Trump: Rusko by malo uzavrieť dohodu s Ukrajinou

Americký prezident Donald Trump v utorok na summite skupiny G7 povedal, že Rusko by malo uzavrieť dohodu s Ukrajinou o ukončení vojny. Zároveň potvrdil, že sa ráno stretol s ukrajinským prezidentom Volodymyrom Zelenským, s ktorým sa plánuje rozprávať aj neskôr počas dňa. TASR o tom informuje podľa správ agentúry AFP, denníka The Guardian a stanice BBC.

„Pozrite, Rusko by malo uzavrieť dohodu. Rusko prišlo o obrovské množstvo ľudí, a rovnako tak aj Ukrajina. Minulý mesiac prišli spolu o 35-tisís vojakov… To, čo sa tam deje, je šialené,“ vyhlásil Trump vo francúzskom kúpeľnom meste Évians-les-Bains.

Šéf Bieleho domu tiež povedal, že v nedeľu telefonoval s ruským prezidentom Vladimirom Putinom. Medzi ukrajinským a ruským lídrom podľa neho panuje „veľká nevraživosť“.

Nationalelf? Merz dal Trumpovi nemecký futbalový dres s jeho menom.

Trump sa tiež vyjadril k situácii s Iránom, s ktorým USA dosiahli memorandum o porozumení zameranom na ukončenie vojny na Blízkom východe. Odmietol tvrdenia, že Spojené štáty investujú v islamskej republike. „Nemáme žiadnu povinnosť investovať peniaze v Iráne,“ vyhlásil. Reagoval tak na správy o tom, že USA sú pripravené umožniť založenie investičného fondu pre Irán výmenou za súhlas Teheránu s konečnou dohodou.

Hlavným cieľom tejto dohody je podľa neho to, že Irán nezíska jadrovú zbraň. Tvrdí, že dohoda, ktorú označil za férovú a dobrú, prechádza do druhej fázy, pričom neuviedol žiadne podrobnosti.

V prípade Libanonu Trump povedal, že Izrael bojuje s militantným hnutím Hizballáh „príliš dlho a veľa ľudí je zabíjaných“. Na otázku či je frustrovaný z izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, odpovedal, že majú dobrý vzťah, no líder židovského štátu musí podľa neho „konať zodpovednejšie“ voči Libanonu. „Bez USA by neexistoval žiadny Izrael… lebo žiadny iný prezident by nebol ochotný urobiť to, čo ja,“ konštatoval.

Podľa svojich slov navrhol Izraelu, že dočasný prezident Sýrie Ahmad Šara by sa mal vysporiadať s Hizballáhom, keďže izraelská operácia v Libanone spôsobuje veľké straty na životoch.

Prezident USA tvrdí, že Šara robí „skvelú prácu“ a ak Izrael „nedokáže urobiť tú svoju (proti Hizballáhu) bez toho, aby zabil všetkých ostatných,“ tak ju urobí Sýria.

„Nie som spokojný s tým, ako Izrael postupoval voči Libanonu a Hizballáhu. Mali by byť schopní zvládnuť túto úlohu rýchlejšie,“ konštatoval Trump.

Putinovi vraj žiadne pozvanie neprišlo

Hovorca Kremľa Dmitrij Peskov v utorok odmietol tvrdenie ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi navrhol stretnutie na okraj summitu skupiny G7 vo Francúzsku. Podľa Peskova Putin prostredníctvom oficiálnych kanálov žiadne pozvanie nedostal, informovali na svojom webe britský denník Guardian a televízia Sky News, píše TASR.

„V súčasnosti medzi Kyjevom a Moskvou neexistujú žiadne oficiálne komunikačné kanály,“ vyhlásil Peskov. Zároveň zopakoval Putinov dávnejší výrok, že ak chce Zelenskyj rokovať, môže pricestovať do Moskvy.

Zelenskyj pred summitom G7 uviedol, že Putinovi ponúkol osobné stretnutie zamerané na ukončenie viac ako štyri roky trvajúcej vojny, no ruský prezident nie je podľa neho na takéto rozhovory pripravený.

X XX

 ‚Náš tým není náš tým!‘ Úvodní utkání Íránu v Los Angeles se změnilo v politickou demonstraci

První utkání íránského týmu na MS v Americe se změnilo v demonstraci proti teheránskému režimu .

Poprvé v dějinách fotbalového mistrovství světa nastoupil jeden z týmů ke svému zápasu v zemi, se kterou je ve válce. Íránští fotbalisté remizovali na americkém území 2:2 s Novým Zélandem. Hrálo se v Los Angeles, kde žije největší americká komunita emigrantů z Íránu. Utkání se ale změnilo v demonstraci proti teheránskému režimu, i když FIFA přikázala, že jiné než oficiální symboly Íránu musejí zůstat před stadionem.

„Náš tým není náš tým!“ Desítky emigrantů z Íránu křičí, že íránská reprezentace není jejich tým, že nereprezentuje lidi v Íránu, ale teroristický režim a revoluční gardy. Mezi nimi je i Nava, která utekla s rodiči před režimem z Íránu před deseti lety.

„Náš tým není náš tým!“ Úvodní utkání Íránu v Los Angeles se změnilo v politickou demonstraci

Má americké občanství, studuje v Las Vegas a drží nad hlavou portrét Rašida Mazarediho, bývalého brankáře íránského národního týmu, který začátkem letošního roku zmizel poté, co kritizoval íránský režim.

„Teď je ve vězení, protože se ozval proti tomu, co se v naší zemi stalo v lednu. Hrozí mu poprava. Není v kontaktu se svou rodinou. Nemám z toho dobrý pocit, že tady Írán hraje. Neměli jim to povolit. Ti hráči podporují teroristický režim,“ říká Nava.

První utkání íránského týmu na MS v Americe se změnilo v demonstraci proti teheránskému režimu | Foto: Jan Kaliba | Zdroj: Český rozhlas

Rozdělené tribuny

Na ploše před stadionem je spousta íránských fanoušků, kteří mají vstupenky, míří na stadion, vědí o zákazu, a tak teď hromadně skládají své monarchistické vlajky, svlékají trička se symbolikou lva a slunce a snaží se nacpat tyto předměty, kam se dá – pod tričko nebo do kapes. Takto se chce pokusit projít i Hassan se svojí rodinou.

„FIFA řekla, že si smíme přinést jenom vlajky íránského režimu. Ale já nevím, tohle je přece Amerika. Tady si můžete mávat, jakým praporem chcete, ne? Já na ten stadion nejdu fandit Íránu. Jdu tam prostě manifestovat za převrat v Íránu,“ vypráví.

V hledišti je vidět, že zákaz FIFA vůbec nezafungoval. Je tady spousta vlajek se sluncem a lvem, lidé oblečení do triček s touto symbolikou. Obecenstvo bučí na oficiální hymnu Íránu, zatímco hráči zpívají a své pravé dlaně pokládají na srdce.

„Všichni členové tohoto íránského týmu si třásli rukou s Chámeneím, než ho zabila bomba. Všichni z nich podporují režim v Teheránu. Oni nás nereprezentují,“ přidává se íránská dívka Nazány.

‚Nejutiskovanější tým‘

Během utkání má ale íránský tým od publika silnou podporu. Fandí i někteří s monarchistickými vlajkami.

„Ve jménu Boha Všemohoucího měli jsme tu hodně fanoušků různých vyznání a politických přesvědčení, ale z celého srdce nás podporovali. A to je naše vítězství. Trávíme hodně času na cestách. Američané nám nepovolili přijet dva dny před zápasem a teď zase musíme hned odjet, což bude mít vliv na regeneraci hráčů. Írán je zřejmě nejutiskovanějším týmem v dějinách mistrovství světa,“ řekl po remíze s Novým Zélandem íránský kouč Amir Galenei.

X XX

Moskva pripisuje poškodenie Kyjevsko-pečerskej lavry strele systému Patriot

Ruské rakety zasiahli Kyjev, Dnipro aj Charkov. Zelenskyj žiada viac dodávok systémov protivzdušnej obrany.

Rusko tvrdí, že do kláštorného komplexu Kyjevsko-pečerská lavra v noci na pondelok dopadla strela amerického systému protivzdušnej obrany Patriot. Daný systém zlyhal, pretože „západné krajiny dodali kyjevskému režimu rakety po dátume exspirácie“. Informovala o tom agentúra AFP, píše TASR.

V reakcii na nočné útoky Rusko zároveň deklarovalo, že civilné objekty, ktoré v Kyjeve zasiahlo, mali vojenské využitie.

Vo filmových štúdiách Oleksandra Dovženka sa údajne vyrábali drony so stredným a dlhým doletom. Terminál Novej pošty zasa podľa ruského ministerstva obrany slúžil na prepravu a skladovanie tovaru dvojakého použitia vrátane komponentov na výrobu dronov, robotických systémov a prostriedkov elektronického boja.

Ruský rezort obrany doplnil, že medzi cieľmi jeho útokov v Kyjeve bolo niekoľko tovární so zbrojným programom, napr. závod Radar alebo Burevestnik, a opravárenský závod civilného letectva.

Masívny útok na Dnipro a Charkov

Ruská armáda okrem Kyjeva podnikla masívny útok aj na mestá Dnipro a Charkov a zasiahla tiež vojenské letiská v lokalitách Vasyľkiv, Umaň, Čerkasy a Slobidka.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil útok na kláštorný komplex Kyjevsko-pečerská lavra za „jeden z najväčších zločinov Ruska proti kresťanskej kultúre“. Apeloval na lídrov skupiny G7, ktorí sa stretnú na summite vo francúzskom kúpeľnom meste Évian-Les-Bains, aby zosilnili tlak na Rusko a pomohli Ukrajine dodávkami systémov protivzdušnej obrany (PVO), najmä protibalistickými raketami.

Ukrajina očakáva medzinárodnú reakciu

Šéf ukrajinskej diplomacie Andrij Sybiha označil najnovší útok ruskej armády na Kyjevsko-pečerskú lavru za barbarstvo. Súčasne oznámil, že Ukrajina iniciuje všetky príslušné procedúry v rámci Organizácie Spojených národov pre vzdelávanie, vedu a kultúru (UNESCO) i ďalšie medzinárodné mechanizmy a bude požadovať okamžitú reakciu na tento akt štátom podporovaného barbarstva.

X XX

„Otočka“ kancelára Merza bola hanba. Zo správ, ktoré prichádzajú z Nemecka, by však mala mať súčasná garnitúra hrôzu.

Časy, keď sa dali vo veľkom míňať „cudzie“ peniaze, sa končia.

Keď nemecký kancelár Friedrich Merz napokon nepricestoval na Slovensko, hoci návštevu avizoval Robert Fico, bola z toho „len“ ďalšia hanba.

Z Nemecka však prichádzajú správy, z ktorých by predstavitelia Smeru mali mať hrôzu.

Inštitút DIW očakáva, že Nemecko môže v druhom a treťom kvartáli 2026 skĺznuť do ekonomickej recesie. Bola by to ďalšia rana pre už aj tak slabé nemecké hospodárstvo.

A keďže slovenská ekonomika je s nemeckou silno previazaná, prehĺbia sa aj slovenské ekonomické problémy.

Tie podľa doterajších prieskumov môžu zrejme ako jediné výraznejšie oslabiť podporu vládnych strán Smer a Hlas.

Zvýšilo by to šance Progresívneho Slovenska vytvoriť po voľbách 2027 vládu bez Igora Matoviča.

A zároveň by sa radikálne zúžili možnosti, aby sa „naši ľudia“ naďalej vyhýbali trestom za korupciu a devastáciu štátu.

X X X

Nečakané slová blízkeho spojenca Putina: Lukašenko prehovoril o krutej realite na fronte

Bieloruský prezident Alexandr Lukašenko v pondelok zverejnenom rozhovore pre televíziu al-Arabíja vyhlásil, že Rusko a Ukrajina musia pristúpiť na kompromis, aby sa vojna medzi nimi skončila. Podľa blízkeho spojenca Kremľa je zrejmé, že víťazstvo na bojisku je pre obe strany nereálne, hoci podotkol, že ruské sily stále postupujú. TASR o tom informuje podľa agentúry Reuters.

„Dnes musíme využiť všetky prostriedky, aby sme prostredníctvom kompromisov dosiahli mierovú dohodu,“ povedal Lukašenko v rozhovore. „Ak si obe strany uvedomia, že ďalej už nemožno pokračovať, lebo inak dôjde k eskalácii a situácia sa ešte zhorší a ak si to bojovníci a ich stúpenci uvedomia, potom bude možné dosiahnuť kompromis,“ myslí si bieloruský prezident.

Podľa Lukašenka totiž konflikt nie je možné vyriešiť vojensky, keďže postup na bojisku je pomalý a obe strany musia riešiť nedostatok vojakov.

Šok v Bielorusku? Diktátor dostal bodyček od svojho spoluhráča. Lukašenko zostal ležať na ľade

„Rusi tento nedostatok pociťujú. Možno nie tak veľmi ako na Ukrajine, ale pociťujú ho. A práve to je hlavný problém tohto konfliktu – dochádzajú im ľudia,“ skonštatoval bieloruský prezident.

Reuters pripomína, že Bielorusko povolilo Rusku využiť svoje územie pri útoku na Ukrajinu vo februári 2022 a umožnilo Moskve rozmiestniť na svojom území jadrové zbrane. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nedávno vyhlásil, že ukrajinské sily posilnili svoje pozície na bojisku a nové ruské útoky by preto mohli byť vedené z bieloruského územia.

Lukašenko opakovane zdôraznil, že bieloruské sily sa do vojny na Ukrajine nezapoja a v rozhovore pre al-Arabíja zdôraznil, že Kyjev sa zo strany Minska nemá čoho obáváť.

„Niet sa čoho báť. Vôbec ničoho. Oni to vedia, vojaci to vedia. Ľudia na Ukrajine to vedia,“ povedal. „Túto tému víria iba politické ambície,“ dodal.

X XX

Zvrat v kauze čínského špiona v Praze. Soud odmítl přijmout obžalobu, státní zástupce verdikt napadl

Ve vůbec prvním případu obžaloby podané z důvodu neoprávněné činnosti pro cizí moc došlo k obratu. Jak zjistil iROZHLAS.cz, Městský soud v Praze vrátil kauzu k došetření. Muž se měl zodpovídat z toho, že v Česku coby příslušník čínské zpravodajské služby pod novinářským krytím sledoval či vytěžoval osoby z politického a akademického života. Dozorový státní zástupce proti soudnímu verdiktu podal stížnost.

„Vyřízená věc – po vyhlášení konečného rozhodnutí. Vráceno k došetření,“ stojí k exponovanému případu v justiční databázi. Městský soud v Praze takto v neveřejném řízení rozhodl v pátek 12. června. Kauzu má na starosti soudce Tome Frankič, obžalobu na čínského zpravodajce dostal na stůl v polovině minulého měsíce.

Důvody verdiktu pražská městská instance nekomentuje. V tuto chvíli v podstatě nic uvést nemůže. „Rozhodnutí vydané zdejším soudem dne 12. června dosud nebylo doručeno obviněnému, z tohoto důvodu prozatím nemohu poskytnout informace o jeho obsahu,“ sdělila serveru iROZHLAS.cz mluvčí soudu Kateřina Eliášová.

Verdikt není pravomocný. Redakci to potvrdil ředitel odboru závažné hospodářské a finanční kriminality při úřadu vrchního žalobce v Praze Martin Bílý, který obžalobu sepsal. „Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze bylo uvedené rozhodnutí doručeno, nicméně vzápětí bylo napadeno stížností, neboť s uvedeným rozhodnutím Městského soudu v Praze nesouhlasím,“ uvedl. Jeho podnět bude vyřizovat Vrchní soud v Praze.

Poznatky pro čínskou ambasádu v Praze

Stále ještě obžalovaným příslušníkem čínské zpravodajské služby je Jang I-min. V České republice vystupoval coby novinář čínského deníku Guangming Daily, to bylo jeho krytí. Tedy než ho Národní centrála proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě po spolupráci s BIS zadržela a Obvodní soud pro Prahu 8 ho 19. ledna poslal do vazby. 

• 318a Neoprávněná činnost pro cizí moc

(1) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude potrestán ten, kdo v úmyslu ohrozit nebo poškodit ústavní zřízení, svrchovanost, územní celistvost, obranu nebo bezpečnost České republiky anebo obranu nebo bezpečnost mezinárodní organizace, k ochraně jejíchž zájmů se Česká republika zavázala, vykonává na území České republiky činnost pro cizí moc.

Čínský zpravodajec se v České republice zdržoval nejméně od ledna 2024. Pobýval tu s povolením ministerstva zahraničních věcí, jež mu vydalo akreditaci a opakovaně mu ji prodlužovalo. Jang tu podle žalobců sledoval či vytěžoval vybrané osobnosti z politického a akademického života, své poznatky měl hlásit na čínské ambasádě v Praze.

„Pracuje tady v Čechách, má na starosti celou V4,“ sdělila Radiožurnálu krátce po jeho zadržení redaktorka komunistického týdeníku Naše pravda Helena Kočová. Janga zná od roku 2024, poprvé se s ním setkala při své cestě do Číny, kterou organizovalo Centrum pro mezinárodní novinářskou výměnu, jež podléhá čínskému ministerstvu zahraničí. 

Kontakt s Jangem udržoval i bývalý europoslanec a dnes expert vládní strany Motoristé sobě na zahraniční politiku Jan Zahradil (dříve ODS). Coby novináři dal Jangovi rozhovor, na jeho žádost mu také vypracoval analýzu mezinárodní situace. Styky s ním prý přerušil v létě 2024, kdy byl „jistými institucemi neformálně upozorněn, že jde o rizikovou osobu“.

X XX

 Známa baterkáreň má na krku problém: Štátny fond jej za „tajné“ porušenie zmluvy naparil megapokutu

Na snímke zľava zástupca CEO InoBat Marián Boček, prezident Gotion EMEA Steven Cai, ministerka hospodárstva Denisa Saková (Hlas-SD) a konateľ MH INVEST Adrián Jenčo po podpise investičnej zmluvy na ministerstve hospodárstva 20. júna 2024 v Bratislave.

Štátny fond NDF II. udelil spoločnosti InoBat pokutu vo výške 500-tisíc eur za porušenie investičnej zmluvy. Hoci je konkrétny bod dokumentu začiernený, firma prešľap uznala a dohodla sa na splátkovom kalendári.

Prinášame vám prehľad najdôležitejších udalostí za uplynulé dni v slovenskej a svetovej ekonomike. Súhrn pripravila redaktorka ekonomickej redakcie Katarína Runnová.

Štátny fond udelil firme InoBat megapokutu za porušenie zmluvy: National Development Fund II. (NDF II.) funguje ako štátny investičný holding, ktorého úlohou je pumpovať milióny eur do kľúčových domácich podnikov. Fond poskytuje strategickým projektom finančnú pomoc vo forme úverov, záruk či priamych kapitálových vstupov do firiem, pričom tieto peniaze sa mu musia časom vrátiť.

Takýmto spôsobom sa NDF II. rozhodol v decembri 2023 podporiť aj pôvodom nórsku spoločnosť InoBat, ktorá sa považuje za lídra v oblasti pokročilých batériových riešení. Partneri uzatvorili investičnú zmluvu, na základe ktorej sa štátny fond zaviazal investovať do spoločnosti InoBat AS sumu takmer 12 miliónov eur.

Tie mali smerovať do výskumu a vývoja v oblasti batériových článkov pre trh e-mobility, ako aj do podpory projektu „Volta II“. Ide o prvú gigafactory (priemyselný závod zameraný na veľkovýrobu batérií pre elektromobily a skladovanie energie, pozn. red.) skupiny InoBat s kapacitou do 4 gigawatthodín (GWh), ktorá má vyrásť vo Voderadoch.

Štátny fond NDF II., ktorý je stopercentnou dcérskou firmou Slovak Investment Holding (SIH), mal na oplátku získať 3 330 557 kmeňových akcií InoBat AS. Keď si štát kúpi kmeňové akcie (druh cenného papiera, pozn. red.), v podstate si kupuje malý kúsok danej spoločnosti a stáva sa jej akcionárom, čo znamená, že má nárok na časť majetku a zisku danej firmy.

Aktuálne je však zrejmé, že táto spolupráca neprebieha úplne hladko. Z verejne dostupných zdrojov totiž vyplýva, že NDF II. udelil firme pokutu vo výške 500-tisíc eur.

Vlastnícka štruktúra Slovak Investment HoldingZdroj: Slovak Investment Holding

K udeleniu polmiliónovej pokuty došlo podľa splátkového kalendára na základe porušenia bodu 4.5. V investičnej zmluve je však tento bod ako jeden z mála začiernený a označený ako dôverný, v dôsledku čoho nie je možné zistiť, k akému konkrétnemu porušeniu zo strany spoločnosti InoBat došlo.

Naša redakcia oslovila obe strany sporu. InoBat však vec komentovať odmietol a štátny fond NDF II. na otázky vôbec neodpovedal.

Zo zverejnenej zmluvy o splátkovom kalendári však vyplýva, že spoločnosť InoBat AS, zastúpená Mariánom Bočekom, si pochybenie priznala a zároveň uznala dôvod aj výšku dlhu. Sankciu bude splácať v desiatich mesačných splátkach po 50-tisíc eur, pričom prvá splátka je splatná už 30. júna 2026 a posledná 31. marca 2027.

Štátny fond pritom upozornil, že tento krok neznamená zmenu pôvodnej splatnosti pokuty ani poskytnutie akýchkoľvek výhod pre InoBat. „Investor len navrhuje spôsob splácania zmluvnej pokuty a neposkytuje spoločnosti žiadne výhody s tým súvisiace,“ píše sa v dvojstranovom dokumente.

Skupina InoBat patrí medzi najviditeľnejšie slovenské technologické firmy v oblasti zelenej transformácie. Zameriava sa na priemyselný výskum, experimentálny vývoj a výrobu batériových článkov novej generácie pre elektromobily. Ich kľúčovým slovenským projektom je vývoj spomínanej gigafactory Volta II vo Voderadoch.

X XX

 Fico ukázal Módímu Bratislavu z Dunaja. Indický premiér mu na rozlúčku nechal netradičný dar.

Návšteva indického premiéra Naréndru Módího na Slovensku mala všetko, čo diplomacia potrebuje: červený koberec, veľké sľuby, spoločné memorandá, výhľad na Bratislavu z Dunaja aj jeden nečakaný módny moment. Premiér Robert Fico si totiž od indického hosťa odniesol aj ikonickú sivú vestu.

Premiér Robert Fico privítal v pondelok v Bratislave predsedu vlády Indie Nárendru Módího. Ide o historicky prvú oficiálnu návštevu indického premiéra v SR. Šéf indického kabinetu daroval Ficovi ikonickú sivú vestu. / Zdroj: FB Narendra Modi

Indický premiér Naréndra Módí ukončil návštevu Slovenska spokojne a s veľkorysými slovami. Na sociálnej sieti ju označil za „historickú a produktívnu“ a poďakoval sa slovenskej vláde aj ľuďom za srdečné prijatie. Osobitne vyzdvihol Roberta Fica, ktorý ho prišiel osobne odprevadiť. „Som veľmi vďačný premiérovi Ficovi, že ma prišiel odprevadiť,“ napísal Módí.

A ak sa z diplomatických návštev často pamätajú najmä podpisy dohôd, táto bude mať aj svoju módnu kapitolu. Módí daroval Ficovi svoju typickú sivú „Modi jacket“ – vestu, ktorá patrí k jeho najznámejším poznávacím znameniam. Slovenský premiér si ju obliekol a na chvíľu tak vymenil svoj tradičný oblek za indický diplomatický štýl.

Fico na oplátku ukázal indickému premiérovi Bratislavu z Dunaja. Popri hrade, rieke a panoráme hlavného mesta tak návšteva dostala aj menej formálny rozmer – taký, ktorý sa do spoločných komuniké zvyčajne nezmestí, ale na fotografiách a sociálnych sieťach funguje okamžite.

Oficiálna časť však bola nemenej výrazná. Išlo o historicky prvú oficiálnu návštevu indického premiéra na Slovensku od vzniku samostatnej SR. Slovensko a India sa dohodli na povýšení vzťahov na komplexné partnerstvo a podpísali viacero dokumentov o spolupráci, okrem iného v oblasti obrany, digitalizácie, pracovnej mobility, vysokého školstva, výskumu či audiovizuálnej tvorby.

Fico po rokovaní hovoril o posune vzťahov na vyššiu úroveň. „Samotná účasť predsedu vlády najväčšej krajiny na svete a veľkej delegácie na Slovensku posúva našu spoluprácu na vyššiu úroveň,“ vyhlásil slovenský premiér.

Módí zase zdôraznil obchodný rozmer návštevy. Silnejšie obchodné vzťahy podľa neho „výrazne pomôžu mladým ľuďom“. Premiéri hovorili aj o obrane, umelej inteligencii, energetike, vesmíre a investíciách. India má zároveň zriadiť prvú katedru umelej inteligencie na Technickej univerzite v Košiciach.

Návšteva tak mala dve tváre. Jednu oficiálnu – s hradom, rokovaniami, memorandami a veľkými slovami o partnerstve. A druhú ľudskejšiu – s loďou na Dunaji, pohľadom na Bratislavu a vestou, ktorá sa zrazu stala diskutovaným diplomatickým doplnkom dňa.

X X X

  Slovensko ako prestupná stanica priekupníkov: Ako priekupníci využili poštové zásielky na miliardový biznis

Rozsiahla policajná akcia odhalila prepracovanú sieť priekupníkov, ktorí falšovali a distribuovali lieky na potenciu a drogy. Zásielky smerovali aj cez slovenské pošty.

Národná protidrogová jednotka v spolupráci s maďarským Národným vyšetrovacím úradom (NNI) rozbili skupinu, ktorá minimálne päť rokov nelegálne obchodovala s liekmi a výživovými doplnkami.

Hlavným organizátorom mal byť 59-ročný muž z Ukrajiny, ktorý pôsobil v maďarskej obci Szada. Prostredníctvom fiktívnych internetových obchodov bez príslušných oprávnení ponúkal zákazníkom zo zahraničia nelegálne lieky na zvýšenie potencie.

Slovenská polícia zohrala pri vyšetrovaní kľúčovú úlohu v úzkej spolupráci s maďarskými kolegami. Nelegálne lieky, objednávané zo zahraničia a skladované v Peštianskej župe, boli distribuované prostredníctvom poštových zásielok na území Slovenska. Členovia skupiny odosielali stovky balíkov trikrát do týždňa.

Podľa odhadov maďarských vyšetrovateľov dosahoval zisk skupiny najmenej jednu miliardu forintov ročne (približne 2,5 milióna eur).

Zásah protiteroristického komanda a miliónové majetky

Definitívna stopka pre skupinu prišla 8. júna 2026. Maďarský vyšetrovací úrad v súčinnosti s Protiteroristickou centrálou (TEK) uskutočnil rozsiahlu raziu. Obvineniam momentálne čelia dvaja Ukrajinci a traja Maďari pre falšovanie liekov a nelegálne obchodovanie so zakázanými látkami.

Počas domových prehliadok policajti nezaistili len veľké množstvo liekov, ale aj luxusný majetok. Úrady zhabali lode, vodné skútre, drahé hodinky, motorové vozidlá, nehnuteľnosti a hotovosť v celkovej hodnote takmer 2,3 milióna eur. Prípad naďalej vyšetrujú obe krajiny v úzkej súčinnosti.

 X X X

V kauze Vidkun nešlo jen o hospodské řeči. Stížnost bývalého hejtmana odmítl Ústavní soud.

Bývalý olomoucký hejtman Jiří Rozbořil za ČSSD dostal za nabídku úplatku v souvislosti s úniky z policejních spisů už dříve podmíněný a peněžitý trest. Ilustrační foto: Olomoucký kraj

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost bývalého olomouckého hejtmana Jiřího Rozbořila v kauze Vidkun. Za nabídku úplatku v souvislosti s úniky z policejních spisů dostal podmíněný a peněžitý trest. Soudci neuvěřili tomu, že šlo jen o hospodské řeči. Stížnost označili za zjevně neopodstatněnou. Stručné usnesení zpřístupnil ve své databázi.

Rozbořil ve stížnosti uváděl, že verdikt se zakládá na důkazech získaných v rozporu s ústavním pořádkem. Mezi provedenými důkazy a skutkovými závěry existuje podle něj extrémní rozpor. Zpochybnil zejména odposlechy, a to jak okolnosti jejich povolování, tak hodnocení obsahu. Šlo podle něj o „bezvýznamné hospodské žvanění pod vlivem alkoholu“.

O hospodské řeči nešlo

„Argumentace stěžovatele o ‚hospodských řečech‘ byla opakovaně odmítnuta jako zcela nevěrohodná,“ reagovali ústavní soudci. Trestní soudy podle nich všechny Rozbořilovy námitky už dříve opakovaně a podrobně vypořádaly.

„Stěžovatel ve skutečnosti se závěry trestních soudů ani nijak konkrétně nepolemizuje, pouze nadále setrvává na svém a svou několikrát vznesenou argumentaci pouze stručně doplňuje o obecná, judikaturou ÚS nepodložená tvrzení o porušení základních práv,“ stojí v usnesení soudce zpravodaje Jana Wintra.

Nejvyšší soud zmírnil tresty

Jiří Rozbořil si vyslechl dvouletý trest vězení s podmíněným odkladem na 3,5 roku a peněžitý trest 182 tisíc korun.

Další aktér kauzy Vidkun, podnikatel Ivan Kyselý, původně dostal tři roky s podmínečným odkladem na čtyři roky a peněžitý trest 1,82 milionu korun. Nejvyšší soud (NS) letos v lednu trest zmírnil na 18 měsíců s odkladem na tři roky a pokutu 1,05 milionu korun. Bývalý olomoucký krajský policejní náměstek Karel Kadlec si měl odpykat 3,5 roku nepodmíněně. NS mu nově vyměřil tři roky s podmíněným odkladem na pět let, peněžitý trest 438 tisíc korun a zákaz výkonu funkce či zaměstnání u bezpečnostního sboru na pět let.

Dovolání bývalého sociálnědemokratického hejtmana Rozbořila NS odmítl. Potvrdil právní závěr, že nabídka finanční odměny za ovlivnění postupu policejního orgánu představuje zločin podplacení, a to už ve stadiu slibu úplatku.

Podle rozsudku Kadlec Kyselému dlouhodobě poskytoval informace z devíti trestních řízení. Šlo o kauzy olomouckého akvaparku, HC Olomouc nebo kauzu Tesco SW. Kyselý podle žalobce tyto informace využíval k posílení svého vlivu. Oba vinu po celou dobu popírali, stejně jako Rozbořil, který od Kadlece podle verdiktu získal neveřejné informace ke kauze stavby jezdeckého areálu v Lazcích a nabídl mu finanční odměnu za odložení věci.

Ústavní soud se v současnosti zabývá ještě jednou ústavní stížností v kauze. Mluvčí soudu Kamila Abbasi potvrdila, že ji podal podnikatel Kyselý. Podle dostupných informací se o ní zatím nerozhodlo. Redakce České justice 

X XX

Fiktivní kurzy za evropské peníze? ‚Někde vůbec neproběhly, někde seděl jen školitel,‘ říká žalobce

Policisté odhalili desetimilionový podvod s evropskými dotacemi na školení. Stíhají osmnáct lidí a patnáct firem, kteří po celé zemi organizovali semináře na digitální kompetence. V mnoha případech šlo přitom o fiktivní kurzy. Evropský žalobce Vít Koupil Českému rozhlasu Ostrava potvrdil, že obvinění čelí stíhání na svobodě. „Daná věc ukázala, že veřejné prostředky nejsou podle mého názoru zcela účelně vynakládány,“ upozornil.

V čem je podstata toho obvinění?
V dané věci bylo obviněno osmnáct fyzických a patnáct právnických osob, tedy celkem 33 osob. Předmětem trestné činnosti mělo být, že v rámci Národního plánu obnovy byly poskytovány dotace na vzdělávání zaměstnanců v oblasti digi kompetencí.

 Brali dotace za školení, která nikdy neproběhla. ‚Obvinění čelí 18 lidí a 15 firem,‘ říká evropský žalobce

Žadatelé při tom o dotaci žádali na podporu vzdělávacích aktivit pro své zaměstnance, kdy však tyto vzdělávací aktivity dle zjištění policie buď vůbec neproběhly, nebo proběhly ve značně redukovaném rozsahu.

Policii se například podařilo zdokumentovat, že některé školicí aktivity probíhaly tak, že tam seděl jenom školitel a nebyly tam další zúčastněné osoby. Nebo tam namísto deseti osob byla jedna.

Jsme ve fázi vyšetřování, je tam dáno důvodné podezření. V současné době budou probíhat procesní úkony, ve kterých bude pokračovat další objasňování této trestné činnosti.

Daná věc však ukázala, že veřejné prostředky vynakládané na tyto aktivity nejsou podle mého názoru zcela účelně vynakládány. Řada subjektů měla v oblasti digi kompetencí školit své zaměstnance, kteří vůbec s těmito technologiemi v rámci své činnosti nepřicházeli do styku, což vyvolává pochybnosti o tom, proč by v tomto měli být školeni.

 V některých případech mělo být školeno tolik zaměstnanců, že by to znamenalo zastavení chodu celé společnosti. V oblasti digi kompetencí byli například proškolováni řidiči dálkové dopravy, kteří jsou z povahy věci na cestách. To všechno vytváří důvodné podezření, že školicí aktivity neměly probíhat.

Jsou obviněni jak zástupci žadatelů – právnických osob, které žádaly o dotační prostředky – tak osoby, které dotaci administrovaly, případně pomáhaly zprostředkovávat jednotlivé subjekty pro administrátora dotací.

Celorepubliková kauza

Je tam vazba mezi žadatelem a zprostředkovatelem? Dá se říct, že to bylo organizované, že to bylo promyšlené i tím rozsahem?
Zprostředkovatelé navštěvovali subjekty, které buď znali, nebo je nově oslovovali s nabídkou těchto školení. Na základě jejich zájmu byly pak připravovány žádosti o dotace.

Dotace byla rozdělená do dvou částí. Byla dána dotace na hodiny za učení jednotlivých zaměstnanců a dále náhrada mzdy podle limitů, které stanovil daný dotační program.

Když jste na jednu osobu a jednu hodinu obě položky sečetli, bylo to kolem 500 korun na hodinu školení zaměstnance, což v souhrnu vytvářelo poměrně zajímavou částku na proškolení zaměstnanců.

 Tato kauza přesahuje jeden konkrétní region. Kam až vlastně sahá?
Dá se říct, že to bylo napříč Českou republikou. Realizace probíhala téměř ve všech krajích České republiky, nebylo to lokalizováno pouze v Moravskoslezském kraji.

Taktéž ne všichni obvinění se znali. Spojnicí jsou osoby zprostředkovatelů a jedna osoba, která připravovala žádosti o dotace a se kterou pak subjekty nezávisle na sobě konzultovaly případné problémy. Například když Úřad práce přišel na kontrolu a zjistil, že na místě, kde má být deset školených osob, je pouze školitel, nebo tam není vůbec nikdo a jsou tam jen dvě židličky.

Roční vyšetřování

Krycím názvem policejní akce bylo latinské Opus magnus, což lze přeložit jako velký úkol nebo životní dílo. Pro některé strážníky tím případ možná opravdu byl. Ostatně se jím zabývali řadu měsíců.
Policejní prověřování trvalo celý rok.

Policisté na tom odvedli velký kus práce, provedli celou řadu úkonů a v současné době to dostali do fáze zahájení trestního stíhání. Teď přichází další úloha – aby se ověřilo, do jaké míry jsou ty závěry, které jsou učiněny z dosavadního dokazování, platné.

 Případně bude reagováno na to, jaké nám jednotliví obvinění dají stanovisko k tomu, co se dělo, jak oni vidí ten případ. Podle toho bude rozhodováno jednak o tom, jak bude dál vedeno dokazování, a jednak také, co bude potřeba dál opatřit, případně zda bude nutno některé závěry rozšířit nebo zúžit.

Hrozící tresty

Navrhl jste u některých z obviněných vazbu?
V dané věci se u všech jednalo o bezúhonné osoby. Všichni obvinění měli stabilní bydliště a práci, takže v zásadě nebyly shledány důvody pro to, aby u nich byla navrhována vazba.

Taktéž řada z nich čelí trestní sazbě toliko za přečin, tedy v sazbě do pěti let. Lze tak předpokládat, že i v případě, že by byli uznáni vinnými, nebude jim ukládán nepodmíněný trest. Právě ta predikce ukládání nepodmíněného trestu je jedním ze základních předpokladů, aby vazba byla navrhována a případně uložena.

Případ je velký počtem obviněných a způsobem, jakým byla trestná činnost páchaná. Není ale velký škodou, ta v souhrn přesahuje výši deseti milionů korun, přičemž většina obviněných má škodu pod milionem korun. Právě v tom přečinu, kde je sazba jeden rok až pět let.

 Pouze jedna osoba čelí sazbě pěti až deseti let odnětí svobody. Ale jedná se o osobu, která má více než 60 let, celý život žije na jednom místě a není tu předpoklad, že by trestnou činnost dále páchala, nebo že by před trestním stíháním uprchla. Pokud by k něčemu takovému došlo, je dost prostředků, jak na to reagovat.

Proč se případem zabývali moravskoslezští policisté? Je s krajem nějak spojené jádro té skupiny, tedy hlavní viníci?
Ne, moravskoslezští policisté případ objasňovali na základě toho, že první indicie přišly z Moravskoslezského kraje díky poznatkům, které zjistil Úřadu práce.

Na základě toho bylo rozběhnuto celé prověřování, které zjistilo, že se to netýká pouze těchto subjektů, ale že se jedná o širší problém.

X X X

Žalobci nařídili v případu tragédie v Chorvatsku toxikologii. Tři mrtví jsou z obce na Opavsku

Čtyři mrtví a čtyři ranění čeští občané, to je výsledek nejtragičtější nehody v Jaderském moři, kterou v Chorvatsku pamatují. Plachetnice, která se s osmičlennou českou posádkou potopila po srážce s trajektem typu katamarán nedaleko Splitu, je stále na mořském dně. Vyšetřovatelé čekají na její vytažení a mezitím zajišťují další důkazy. Z plachetnice už také bylo vytaženo tělo čtvrté oběti.

Státní zastupitelství splitské župy vydalo příkaz k provedení toxikologické zkoušky některých účastníků kolize. Neví se ale, koho všeho se má týkat.

Šéf splitského přístavu Željko Kuštera podle deníku Jutarnji list také řekl, že se shromažďují přesné údaje o pohybu plavidel a získávají se záznamy ze systému sledování lodí. Konají se také výslechy přeživších z plachetnice, pasažérů z katamaránu a svědků z okolních plavidel.

 

Zásadní bude ohledání vraku potopené plachetnice. Loď nyní stále leží ve 52 metrech pod hladinou a podle splitské přístavní správy jsou v plném proudu přípravy na její vytažení. Může to prý ale trvat ještě týdny, protože půjde o náročnou akci, kterou je potřeba důkladně naplánovat.

Je také třeba najít zkušené potápěče a najmout specializovanou firmu, která se téhle složité operace chopí. Velkou roli hraje bezpečnost všech, kteří se toho budou účastnit, ale také snaha co nejlépe zachovat důkazy, které by prozradily víc o tom, proč se plavidla v neděli mezi ostrovy Brač a Šolta srazila.

Dvojité vyšetřování

Katamarán, na kterém plulo v době nehody 118 cestujících a sedm členů posádky, je nyní ve splitském přístavu. Z fotografií a videí se zdá, že není příliš poškozený. Má na sobě pár šrámů.

Jde o loď soukromé přepravní společnosti, která v pondělí poprvé poskytla ohledně nehody prohlášení. Vyjádřila v něm soustrast pozůstalým a ujistila, že spolupracuje se všemi úřady, které se účastní vyšetřování. To totiž probíhá v několika rovinách.

Státní zastupitelství řeší trestněprávní rovinu celé věci. Agentura pro vyšetřování námořních nehod provádí takzvané bezpečnostní vyšetřování. To prý může trvat měsíce, ale i déle a cílem je nejen určit, proč ke srážce došlo, ale popsat i nejrůznější faktory, které ke kolizi vedly, a na základě toho vydat doporučení, která by podobným tragédiím v budoucnu předcházela.

Nová opatření u přístavu?

Všichni jsou zatím velmi skoupí na jakékoliv detaily ohledně příčin nehody. Podle vedení správy splitského přístavu je to proto, aby se nešířily nepodložené teorie o tom, kdo tuto tragickou nehodu zavinil. 

I podle vyjádření soudních znalců a dalších odborníků, na které se teď každý den obracejí chorvatská média, je zkrátka potřeba počkat, až bude mozaika důkazů kompletní. Asi není překvapivé, že se objevují různé spekulace o tom, co se mohlo stát, ale úřady, potažmo vyšetřovatelé to zkrátka odmítají veřejně komentovat.

Hodně se začíná mluvit o tom, jestli by se neměla ve frekventovaném místě, kde se lodě srazily, vymyslet nějaká bezpečnostní opatření. Split je totiž přístav, kterým denně projedou desítky velkých trajektů, kromě toho je pak na moři i spousta různě velkých člunů, plachetnic a jachet.

Ministr dopravy Oleg Butković řekl, že všech lodí každoročně přibývá. A je podle něj nutné, aby lidé moře nepodceňovali a dávali opravdu pozor.

Někteří námořníci zmiňují možnost vytyčení koridoru, který by sloužil pro trajekty a velké lodě. Menší plavidla by věděla, že koridorem nesmí proplouvat ve chvíli, kdy je na obzoru některá z velkých lodí. Něco podobného funguje už na jiných místech v Chorvatsku, ale je to zatím skutečně jen úvaha.

Češka v nemocnici

Tři ze čtyř obětí byli obyvateli Bolatic na Opavsku, uvedla obec na facebooku a vyjádřila soustrast. Tělo posledního pohřešovaného našli potápěči v pondělí dopoledne v kabině potopené plachetnice. Na palubě plachetnice bylo v době nehody osm Čechů, čtyři byli převezeni do nemocnice.

Češka, která zůstává jako jediná z celkem čtyř zachráněných ještě v nemocnici, je na běžném lůžku a zotavuje se dobře, potvrdil český velvyslanec v Chorvatsku Petr Gandalovič, který ji i další zraněné včera ve Splitu navštívil.

Zastupitelský úřad jim zajistil ubytování a ve spolupráci s pojišťovnou se připravuje repatriace hospitalizované pacientky zpět do Česka.

Gandalovič také ocenil profesionalitu zásahu chorvatských záchranných a bezpečnostních složek, které vytáhly čtveřici přeživších z moře. Pochvaly a díky směřovaly také ke zdravotnickému personálu.

Neštěstí se odehrálo v neděli kolem 11.30 ve frekventovaném průlivu mezi ostrovy Brač a Šolta. Plachetnice s osmi Čechy na palubě se po nárazu s trajektem typu katamarán se 125 lidmi na palubě potopila.

X XX

 Lacné drobnosti z Číny môžu zdražieť o desiatky percent. Brusel chystá tvrdý zásah do balíčkov

• 46
• Tričko za pár eur, kryt na mobil, lacné slúchadlá či drobnosť do domácnosti už čoskoro nemusia byť také lacné ako doteraz. Éra bezstarostných nákupov z čínskych platforiem sa blíži k veľkej zmene. Už od 1. júla začne v Európskej únii (EÚ) platiť nové clo na malé zásielky do 150 eur, ktoré prichádzajú z krajín mimo Únie. V praxi sa to dotkne najmä objednávok z e-shopov ako Temu, Shein či AliExpress.
• Pravda14.06.2026 09:00
•  
• Foto: SHUTTERSTOCK
• Ilustračný obrázok.
• AgentúraReuters okrem toho upozorňuje, že čínsky nízkonákladový e-commerce export v apríli medziročne klesol o 10,9 percenta na 9,81 miliardy dolárov. Išlo už o piaty mesiac poklesu za sebou. Predajcovia preto začínajú meniť ceny, aby si ochránili marže. Jedna z predajkýň oblečenia na platforme Temu pre agentúru uviedla, že musela zvýšiť ceny, pretože jej narástli náklady na dopravu. Inými slovami, účet za drahšiu prepravu sa môže postupne presúvať na zákazníkov.
• Pre bežného nakupujúceho to znamená, že drobnosť do domácnosti, ktoré doteraz stáli len pár eur, už nemusia vyjsť tak výhodne. Lacné platformy síce zo dňa na deň nezmiznú, no ich najväčšia výhoda sa stenčuje. Ak sa zvýšia náklady na dopravu, palivá aj clá, pri najlacnejších výrobkoch sa to môže prejaviť veľmi rýchlo.
• Čítajte viacNBS varuje: Slováci začínajú šetriť aj na bežných nákupoch. Horšie časy ešte nemusia byť za nami
• Od júla príde ďalší zásah
• Problémom však nie sú iba drahšie lietadlá a palivá.“ Ako sme už skôr na Pravde informovali, .{target:_blank}“:[https://ekonomika.pravda.sk/…aliexpressu/] od 1. júla sa majú v EÚ zmeniť pravidlá pre malé zásielky do 150 eur, ktoré prichádzajú z krajín mimo Únie. Novinka sa dotkne najmä nákupov z platforiem ako Temu, Shein či AliExpress.
• Základná sadzba má byť tri eurá. Dôležité však je, že pri nákupoch nepôjde vždy len o jeden jednoduchý poplatok za celý balík. Podľa dostupných informácií sa má clo počítať podľa typu položky v zásielke. Ak si teda zákazník objedná viacero rôznych vecí, výsledná suma môže narásť. Pri lacných drobnostiach sa tak môže stať, že poplatky budú tvoriť výraznú časť celej objednávky.
• Brusel tým reaguje na prudký nárast lacných balíkov, ktoré do Európy prúdili z tretích krajín. Pri zásielkach do 150 eur sa doteraz clo neplatilo, čo zvýhodňovalo najmä veľké ázijské platformy. Európska únia tvrdí, že nové pravidlá majú narovnať podmienky medzi domácimi obchodníkmi a zahraničnými predajcami, zlepšiť kontrolu tovaru a obmedziť riziko, že sa na európsky trh dostávajú výrobky, ktoré nespĺňajú pravidlá.
• Pre Slovákov, ktorí si zvykli nakupovať drobnosti priamo z Číny, to môže byť citeľná zmena. Najmä pri nákupoch za pár eur bude nový poplatok viditeľný okamžite. Ak si niekto objedná jednu lacnú vec za desať či pätnásť eur, tri eurá navyše ho možno od nákupu neodradia. Pri viacerých položkách za jedno, dve alebo tri eurá sa však výhodnosť košíka môže rýchlo rozpadnúť.
• Čítajte viacKde sú prorastové opatrenia? Na Slovákov sa ženie ďalšia daňová smršť, zdražejú nákupy aj lieky, varujú firmy
• Lacný nákup môže zdražieť z viacerých strán
• Mohlo by vás zaujímať:
• ZAVRIEŤ
• REKLAMA
• Doteraz sa veľká časť úspechu Temu, Sheinu či AliExpressu opierala o to, že zákazník videl nízku cenu, často dopravu zadarmo alebo veľmi lacné doručenie a mal pocit, že pri takom nákupe nemá veľmi čo stratiť.
• Podľa Reuters však teraz rastú logistické náklady, keďže letecká doprava je pre lacný tovar mimoriadne citlivá položka. Pri výrobkoch za pár eur môže byť preprava veľkou časťou celej ceny. Ak zdražie palivo alebo letecká kapacita, predajca má len tri možnosti – zobrať časť nákladov na seba, spomaliť doručovanie alebo zvýšiť cenu.
• Práve preto sa môže meniť aj spôsob, akým budú čínske platformy zásobovať európsky trh. Reuters upozorňuje, že časť firiem môže čoraz viac presúvať tovar vo väčších objemoch do zahraničných skladov a odtiaľ ho rozposielať lokálne. Takýto model môže znížiť tlak na drahú leteckú dopravu, no zároveň si vyžaduje sklady, plánovanie a vyššie fixné náklady. Lacný, rýchly a jednoduchý balíček priamo z Číny tak už nemusí byť samozrejmosťou.
• Čítajte viacŠtát spustí veľký lov na šoférov. Státisícom vodičov hrozia pokuty, strata značiek aj zákaz šoférovania
• Zákazník si to môže všimnúť viacerými spôsobmi. Niektoré položky môžu zdražieť. Pri iných sa môžu predĺžiť dodacie lehoty. Časť tovaru sa môže začať predávať cez európske sklady, no už s cenou, v ktorej budú započítané nové náklady. A pri úplne najlacnejších drobnostiach sa môže stať, že ich objednávanie stratí zmysel.
• X XX

15 miliónov eur za sedem dní. Investori vykúpili vodárenské dlhopisy rekordným tempom

Záujem investorov prekonal očakávania. Zelené vodárenské dlhopisy Voda spieva II v celkovom objeme 15 miliónov eur sa vypredali za sedem dní od spustenia predaja. Východoslovenská vodárenská spoločnosť, a.s. (VVS) sa tak stala prvou vodárenskou spoločnosťou na Slovensku, ktorá úspešne umiestnila zelené retailové dlhopisy na domácom kapitálovom trhu.

Dlhopisy boli určené nielen veľkým investorom, ale aj bežným ľuďom. Trojročné cenné papiere s výnosom päť percent ročne a nominálnou hodnotou tisíc eur boli od 21. mája dostupné na pobočkách Slovenskej sporiteľne a prostredníctvom aplikácie George. V priebehu týždňa sa však všetky vypredali.

„Do procesu sme išli s očakávaniami, či sa to podarí a ako rýchlo. Za sedem dní bolo vypredané. Trafili sme oblasť, ktorá je pre investorov zaujímavá. Je to dobrá investícia v stabilnom a regulovanom prostredí,“ zhodnotil úspech emisie Vazil Hudák, predseda predstavenstva spoločnosti Východoslovenská vodárenská spoločnosť Dlhopisový program, a.s.

Podľa neho rýchly predaj potvrdzuje dôveru investorov nielen vo vodárenský sektor, ale aj v samotnú VVS a jej schopnosť realizovať dôležité projekty aj vo verejnom záujme.

Prvú výplatu výnosov dostanú investori dňa 4. júna 2027.

Peniaze pôjdu do vodárenskej infraštruktúry

Výnos z emisie bude použitý na projekty zamerané na modernizáciu a rozvoj vodárenskej a kanalizačnej infraštruktúry, znižovanie strát vody či zvyšovanie energetickej efektívnosti prevádzok primárne u tej infraštruktúry, ktorú VVS získa od obcí, u ktorých infraštruktúru zatiaľ nevlastní, len ju na základe zmluvy s obcou prevádzkuje.

Práve financovanie vodárenskej infraštruktúry patrí medzi najväčšie výzvy nielen na Slovensku, ale v celej Európe. Odborníci upozorňujú, že investičný dlh vo vodárenstve dosahuje miliardy eur. Na východe Slovenska pritom stále existuje viac ako tristo obcí bez verejného vodovodu.

„Voda je súčasťou kritickej infraštruktúry štátu. Bez dlhodobých investícií nebude možné udržať kvalitu služieb ani zabezpečiť ďalší rozvoj vodárenskej siete,“ pripomenul Hudák.

Prvá emisia Voda Spieva I bola určená iba akcionárom VVS. Druhá sa po prvýkrát otvorila aj malým investorom, ktorí tak dostali možnosť podieľať sa na financovaní projektov spojených s vodou.

Silné zázemie a medzinárodné hodnotenie

Jedným z dôvodov úspechu emisie bolo aj silné zázemie ručiteľa. Za dlhopisy ručí Východoslovenská vodárenská spoločnosť, a.s., najväčšia vodárenská spoločnosť na Slovensku, ktorá zásobuje pitnou vodou takmer milión obyvateľov.

,,VVS pôsobí v Košickom, Prešovskom a časti Banskobystrického kraja. Svoje služby poskytuje v 944 obciach a mestách. Pitnou vodou zásobuje približne 960-tisíc obyvateľov a čistí odpadové vody pre približne 740-tisíc ľudí. Prevádzkuje 27 úpravní vody, 468 vodojemov a 105 čistiarní odpadových vôd. O chod spoločnosti sa stará približne dvetisíc zamestnancov,“ uviedol Stanislav Prcúch, generálny riaditeľ VVS, a.s.

Model pre celé odvetvie

Podľa podpredsedu predstavenstva VVS Daniela Kratkého má úspešná emisia význam ďaleko presahujúci samotných investorov.

„Táto emisia rozširuje investičné možnosti VVS, buduje rating spoločnosti a vytvára model pre budúce financovanie vodárenských projektov v regióne,“ uviedol.

Práve nové zdroje financovania môžu byť podľa predstaviteľov spoločnosti jednou z ciest, ako urýchliť obnovu a rozvoj vodárenskej infraštruktúry bez nadmerného zaťažovania verejných rozpočtov.

Úspech emisie Voda spieva II zároveň ukázal, že aj slovenskí investori sú pripravení podporovať projekty spojené s ochranou životného prostredia a rozvojom strategickej infraštruktúry. V prípade VVS ide navyše o investície do oblasti, bez ktorej si každodenný život nemožno predstaviť – do bezpečného zásobovania pitnou vodou.

Čistý výnos z emisie Východoslovenská vodárenská spoločnosť využije na environmentálne projekty, teda také, ktoré majú pozitívny vplyv na životné prostredie a hospodárenie s vodou. Predovšetkým na modernizáciu a rozvoj vodovodnej a kanalizačnej infraštruktúry a ich energetickú efektivitu.

Najdôležitejšie faktory úspechu emisie

Emisia stojí na niekoľkých pilieroch, ktoré dohromady vytvorili bezprecedentný produkt na slovenskom trhu.

• Za dlhopisy ručí VVS. a.s. – najväčšia vodárenská spoločnosť na Slovensku s aktívami v hodnote takmer 600 mil. eur, ktorá zásobuje pitnou vodou takmer milión obyvateľov.

• Ako prvé vodárenské dlhopisy tohto typu na Slovensku získali nezávislé hodnotenie od medzinárodnej renomovanej agentúry Moody’s – pridelené skóre kvality udržateľnosti SQS na úrovni „veľmi dobré“.

• Prospekt schválila Národná banka Slovenska, ktorá posudzovala úplnosť, zrozumiteľnosť a konzistentnosť informácií uvedených v prospekte pre investorov.

• Distribúcia sa uskutočnila cez pobočky Slovenskej sporiteľne a aplikáciu George.

• Asociácia obchodníkov s cennými papiermi zaradila emisiu Voda Spieva II do zeleného pásma v rámci svojho skórovania.

X XX

Ruská fregata vypálila v Lamanšskom prielive varovné výstrely na civilnú jachtu

Námorníci na palube ruskej vojenskej fregaty vypálili v Lamanšskom prielive varovné výstrely na britskú civilnú jachtu, ktorá sa k nim priblížila. Informovali o tom v utorok viaceré britské médiá, píše TASR podľa správ agentúr AP, AFP a Reuters.

Ruská armáda prvýkrát ukázala, ako bude vyzerať útok fregaty Admirál Gorškov hypersonickou strelou Zirkón. Pozrite si vo videu, aké kroky musí posádka lode urobiť.

Britské ministerstvo obrany podľa televízie BBC správy médií vyšetruje. Incident sa údajne stal okolo 11.40 h miestneho času medzi ostrovom Wight a Normandiou a týkal sa ruskej fregaty Admirál Grigorovič. Pri incidente sa zrejme nikto nezranil, píše BBC.

Britské jednotky v nedeľu v Lamanšskom prielive zachytili tanker z tzv. ruskej tieňovej flotily, oznámil premiér Keir Starmer v príspevku na sieti X. Ministerstvo obrany následne uviedlo, že príslušníci Kráľovskej námornej pechoty a Národnej kriminálnej agentúry sa na plavidlo Smyrtos nalodili.

 X XX

 Správa o pokroku Slovenska alebo o zlyhaniach vlády? Kamenický sa v pléne pohádal s opozíciou

Poslanci Národnej rady (NR) SR pokračujú v utorok ráno v debate o koaličných návrhoch na predĺženie volebného obdobia samosprávam aj parlamentu. Rokujú o nich v tzv. zlúčenej rozprave, ide o novelizácie Ústavy SR. Následne by sa poslanci mali dostať k návrhom z rezortu financií.

Predĺženie volebného obdobia samosprávam zo štyroch na päť rokov predložila skupina poslancov za Hlas-SD a nezaradený poslanec Roman Malatinec. Hlas-SD chce zároveň cez pozmeňujúci návrh zakotviť možnosť skrátiť volebné obdobie parlamentu aj referendom. Druhý návrh má v parlamente SNS, okrem samospráv chcú dať päťročné volebné obdobie aj parlamentu.

PS by nepodporilo ani samostatný návrh Hlasu k referendu

Opozičné hnutie PS by nepodporilo ani samostatný návrh koaličného Hlasu na zavedenie možnosti skrátiť volebné obdobie Národnej rady (NR) SR referendom. Uviedla to šéfka klubu PS Zuzana Mesterová pre TASR. Reagovala tak na vyhlásenie Richarda Rašiho (Hlas-SD) o tom, že Hlas predloží samostatný návrh, ak sa mu zmenu nepodarí presadiť cez pozmeňujúci návrh k úprave na predĺženie volebného obdobia v samosprávach.

„Takýto návrh by sme nepodporili ani ak by ho Hlas predložil ako samostatný, pretože meniť ústavu na návrh ktorejkoľvek zo strán súčasnej vládnej koalície nám nepríde vhodné. Ústava sa takýmto spôsob nemení. Táto otázka si vyžaduje odbornú diskusiu za účasti širokého spektra aktérov i verejnosti,“ poznamenala Mesterová pre TASR. Zároveň vyzvala Rašiho a Hlas, aby podporili uznesenie PS na skrátenie tohto volebného obdobia. „Ústava takúto možnosť pozná a dôvody na skrátenie tohto volebného obdobia môžeme vidieť každý deň,“ podotkla.

Opozičná strana SaS už v máji označila referendum o predčasných voľbách za nebezpečný a populistický experiment. „Odmietame predstavu, že referendum o predčasných voľbách prinesie Slovensku stabilnejšie vlády. Znamenalo by to permanentnú volebnú kampaň, neustálu neistotu a rozklad riadneho fungovania štátu,“ povedala poslankyňa Mária Kolíková (SaS).

Kritizovala vtedy novelu Ústavy SR z dielne rezortu spravodlivosti, v ktorej sa taktiež navrhuje možnosť odvolať NR SR pred uplynutím volebného obdobia aj využitím ľudového hlasovania. Argumentovala tiež, že Smer je v otázke referenda farizejský. „Hlas sa môže vo farizejstve predháňať so svojou materskou stranou Smer. Škoda len, že pri tom celom zabúdajú na ľudí a svoje sľuby o lacnejších potravinách a lepšom živote,“ okomentovali liberáli.

O návrhu opozície na odvolávanie L. Kamenického opätovne nezačali rokovať

Poslanci v utorok popoludní znova neotvorili mimoriadnu 58. schôdzu Národnej rady (NR) SR k opozičnému návrhu na vyslovenie nedôvery ministrovi financií Ladislavovi Kamenickému (Smer-SD). Pri štvrtom pokuse sa prezentovalo iba 56 zákonodarcov, na začatie rokovania musí byť prítomných minimálne 76 poslancov. Podpredseda NR SR Martin Dubéci (PS) pre neuznášaniaschopnosť parlamentu skončil 58. schôdzu. „Neprerokovaný bod programu bude navrhnutý do programu nasledujúcej schôdze Národnej rady,“ oznámil.

Zástupcovia koalície vopred avizovali, že neumožnia otvárať jednotlivé rokovania o odvolávaní členov vlády a viaceré návrhy neskôr zhromaždia na jednu mimoriadnu schôdzu.

Odvolávanie Kamenického iniciovalo minulý týždeň opozičné KDH, pod návrh sa podpísali poslanci zo všetkých opozičných strán. Ministrovi financií vyčítajú predovšetkým nezvládnutú konsolidáciu a rezignáciu na ďalšie ozdravovanie verejných financií. Okrem toho ho v návrhu kritizujú aj za zavedenie transakčnej dane, zhoršenie podnikateľského prostredia, nedostatočný boj proti inflácii, slabý výber daní a nedostatočný boj proti daňovým únikom či ignorovanie odborných inštitúcií a zhoršenie medzinárodnej dôveryhodnosti SR.

Kamenický kritiku opozície opakovane odmietol. Za zlý stav verejných financií sú podľa neho zodpovedné predchádzajúce vlády z rokov 2020 až 2023, pričom tej súčasnej sa darí vysoký zdedený deficit postupne znižovať. „Opozičný bizár je, keď ma chcú odvolávať darebáci, ktorí rozbili verejné financie a po ktorých to musíme naprávať. To je naša schizofrenická protislovenská opozícia,“ reagoval na opozičný návrh Kamenický.

Rokovanie o návrhu opozície na odvolanie S. Migaľa opakovane neotvorili

Poslanci v utorok popoludní ani na štvrtý pokus nezačali rokovať na mimoriadnej 59. schôdzi Národnej rady (NR) SR k opozičnému návrhu na vyslovenie nedôvery ministrovi investícií, regionálneho rozvoja a informatizácie Samuelovi Migaľovi (nezávislý). Prezentovalo sa iba 53 zákonodarcov, na otvorenie schôdze musí byť prítomných minimálne 76 poslancov. Podpredseda NR SR Martin Dubéci (PS) ukončil 59. schôdzu s tým, že neprerokovaný bod bude zaradený na nasledujúcu schôdzu. Poslanci budú o chvíľu pokračovať v riadnej 52. schôdzi.

Predstavitelia koalície vopred avizovali, že neumožnia otvárať jednotlivé rokovania o odvolávaní členov vlády a viaceré návrhy neskôr zhromaždia na jednu mimoriadnu schôdzu.

Odvolávanie Migaľa iniciovalo minulý týždeň opozičné PS, pod návrh sa podpísali poslanci zo všetkých opozičných strán. Ministra kritizujú najmä za kauzu okolo obnovy portálu Slovensko.sk v hodnote vyše 90 miliónov eur. Podľa predkladateľov však pochybil aj pri výzve z plánu obnovy za takmer 60 miliónov eur na podporu výskumu a vývoja v oblasti digitálnej transformácie Slovenska. Vyčítajú mu aj žalostný stav čerpania eurofondov.

Migaľ označil návrh na jeho odvolanie za „lacné a trápne opozičné politické divadlo“. Ministerstvo investícií, regionálneho rozvoja a informatizácie (MIRRI) vo svojej reakcii konštatovalo, že opozícia nedokázala predložiť akúkoľvek relevantnú výhradu voči postupu vedenia rezortu. Cieľom opozície podľa MIRRI nie je riešenie problému portálu Slovensko.sk, ktorý je v kritickom stave, ale iba spôsobiť chaos a jeho prípadné zlyhanie.

Diskusia o Výročnej správe o pokroku SR 2026

Poslanci Národnej rady (NR) SR sa v utorok vrátili k 52. riadnej schôdzi v prerušenej rozprave o Výročnej správe o pokroku Slovenskej republiky 2026. Ministerstvo financií SR v nej avizuje, že deficit slovenských verejných financií by mal v nasledujúcich rokoch klesať pomalšie, ako pôvodne plánovalo. Z tohtoročnej predpokladanej úrovne 4,3 % hrubého domáceho produktu (HDP) by mal klesnúť na 4,2 % v roku 2027 a 4,1 % v roku 2028.

Poslanci opozície správu a ministra financií Ladislava Kamenického (Smer-SD) kritizovali, ten im odkázal, že verejné financie zanechali v najhoršom stave.

„Toto vôbec nie je správa o pokroku, ale skôr priznaním vlády, že hospodárska politika tak, ako je nastavená, nefunguje. Všetci mesiace počúvame, že štát konsoliduje, ľudia musia znášať vyššiu DPH, vyššie odvody, transakčnú daň. Život je drahší, lebo vraj zachraňujete verejné financie,“ povedala Gréta Gregorová (PS).

Vláda sa podľa nej ani po troch konsolidačných balíkoch vo verejnom deficite nedostáva pod 3 % a tento cieľ sa odsúva za horizont volebného obdobia. „Ľudia platia účet dnes, ale výsledok má prísť niekedy potom, možno raz. Toto nepovažujem za zodpovednú politiku. Robíte zo Slovenska suverénne unavenú krajinu, ktorá berie ľuďom viac, štát pritom nefunguje lepšie,“ uviedla Gregorová. Problém je podľa nej aj plánovaný nízky rast ekonomiky v tomto roku o 1 %.

Poslanec Július Jakab (Slovensko-Za ľudí) na adresu vlády a ministra financií vyhlásil, že v troch konsolidáciách zodrali ľudí na Slovensku, ale zadlženie zvýšili neúmerne viac. „Vy by ste mali byť odvolaný, mali by ste byť dávno preč z ministerstva financií, nemáte čo rečniť o pokroku,“ podotkol poslanec. „Toto je správa o pokroku na účet všetkých ľudí, ktorí sú zdieraní tromi konsolidáciami. Zažívajú dražobu, chudobu na úkor dvojnásobných platov a doživotných rent členov vlády,“ poukázal Jakab.

Minister financií označil vystúpenia opozície za divadlo. „To, o čom sa snažíte presvedčiť všetkých ľudí na Slovensku, že ste tu zanechali ekonomický raj, absolútne odmietam. Zanechali ste tu najhoršie verejné financie a budem to opakovať, dokedy to nepochopíte,“ reagoval Kamenický.

Opozíciu obvinil, že klame od rána do večera. „Za vašej vlády sa tu zdražovalo najviac za posledných neviem koľko rokov – o 40 % za dva roky. To, čo ste si kúpili v roku 2021 za 100 eur, v roku 2024 to už bolo za 140 eur,“ vymenoval minister. Zároveň označil za absolútne bizarné, čo popísali opoziční poslanci v návrhu na jeho odvolávanie. „Všetko, čo ste tam napísali, si môžete nalepiť na svoje čelá,“ dodal Kamenický.

X X X

EÚ chce bezplatný roaming rozšíriť o šesť nových štátov. Pozrite sa, ktoré to sú

Bezplatného telefonovania a dátovania by sa obyvatelia EÚ mali dočkať aj v populárnych dovolenkových destináciách Slovákov.

Európsky roaming bez príplatkov by sa mohol rozšíriť. Rada EÚ 4. júna schválila začatie rokovaní so šiestimi partnermi západného Balkánu – Albánskom, Bosnou a Hercegovinou, Kosovom, Čiernou Horou, Severným Macedónskom a Srbskom. Cieľom je, aby sa tieto krajiny postupne pripojili k režimu Roam Like at Home, teda k pravidlám, vďaka ktorým môžu používatelia v EÚ volať, posielať správy a využívať mobilné dáta za rovnakých podmienok ako doma.

Pre slovenských dovolenkárov a cestujúcich by išlo o praktickú zmenu. Najmä Čierna Hora, Albánsko, Srbsko a Bosna a Hercegovina patria medzi čoraz častejšie dovolenkové alebo tranzitné destinácie. Dnes si musí cestujúci pri ceste mimo EÚ dávať na mobilné dáta výrazne väčší pozor. Operátori síce ponúkajú roamingové balíky, no ceny a objemy dát sa líšia a pri neopatrnom používaní môžu náklady rýchlo narásť. Rozšírenie regulovaného roamingu by preto znamenalo menej stresu pri navigácii, komunikácii, rezerváciách ubytovania, platbách alebo zdieľaní fotografií z dovolenky.

Zmena však nepríde okamžite. Európska komisia ešte 25. februára navrhla, aby jej Rada umožnila začať rokovania o začlenení západného Balkánu do roamingovej oblasti EÚ. Po júnovom súhlase Rady môže Komisia rokovať s každou krajinou samostatne o dvojstrannej dohode. Až úspešné uzavretie týchto dohôd otvorí cestu k tomu, aby sa roamingové pravidlá skutočne rozšírili aj mimo členských štátov Únie.

To znamená, že počas aktuálnej letnej sezóny by cestujúci s lacnejším roamingom v týchto krajinách počítať nemali. Nejde o jednoduché technické prepnutie v sieťach operátorov, ale o regulačný proces, ktorý musí zosúladiť pravidlá, veľkoobchodné ceny a záväzky jednotlivých krajín. Európska únia zároveň zdôrazňuje, že rokovania majú byť vedené osobitne s každým partnerom západného Balkánu, takže tempo sa môže pri jednotlivých štátoch líšiť.

Západný Balkán pritom už má s lacnejším roamingom skúsenosť. Od októbra 2023 začala platiť dobrovoľná dohoda telekomunikačných operátorov, ktorá znížila ceny dátového roamingu medzi EÚ a západným Balkánom. Nový plán ide ďalej – chce roamingové poplatky odstrániť úplne.

Pre Európsku úniu má návrh aj politický význam. Zapadá do širšej snahy postupne integrovať západný Balkán do jednotného trhu ešte pred prípadným vstupom jednotlivých krajín do EÚ.

X X X

Turecko varuje Rusko pred ohrozením bezpečnosti v Čiernom mori, ponúka sprostredkovanie mieru

Turecký šéf diplomacie varoval Moskvu pred krokmi v Čiernom mori, ktoré by ohrozili regionálnu bezpečnosť. Zároveň ponúka Ankaru ako most medzi Ruskom a Ukrajinou.

Turecký minister zahraničných vecí Hakan Fidan v utorok svojmu rezortnému partnerovi z Ruska Sergejovi Lavrovovi povedal, že Moskva by nemala v Čiernom mori podnikať kroky, ktoré ohrozia regionálnu bezpečnosť a záujmy Turecka. Zároveň zopakoval ponuku Ankary na sprostredkovanie rokovaní medzi Kyjevom a Moskvou o ukončení vojny, informuje TASR na základe správy agentúry Reuters.

• Turecko žiada Rusko, aby neohrozovalo bezpečnosť v Čiernom mori.
• Minister Fidan ponúkol sprostredkovanie mierových rokovaní Ukrajiny a Ruska.
• Turecko nesúhlasí s útokmi na civilistov a infraštruktúru.
• Obe strany boli informované o tureckom nesúhlase s dronovými útokmi.

Fidan na tlačovej konferencii v Moskve s Lavrovom uviedol, že prioritou Turecka, ktoré hostilo predchádzajúce kolá priamych rokovaní Ukrajiny a Ruska, je obnovenie rokovaní a čo najskoršie ukončenie vojny.

„Opäť som vyjadril našu pripravenosť usporiadať ďalšie kolá rokovaní… Ak s tým budú obe strany súhlasiť, sme pripravení diskutovať aj o tom, ako by mohli rokovania pokračovať s väčším dôrazom na výsledky,“ povedal.

Súhlas vyjadrila obom stranám

Rusko a Ukrajina sa v uplynulých mesiacoch vzájomne obviňovali z dronových útokov na tankery neďaleko tureckého severného pobrežia. Ankara sprostredkovala svoj nesúhlas s útokmi Kyjevu aj Moskve.

„Očakávame, že sa vyhneme akýmkoľvek incidentom, ktoré by mohli poškodiť záujmy našej krajiny v Čiernom mori,“ povedal Fidan Lavrovovi, s ktorým diskutoval aj o spôsoboch zaistenia bezpečnosti plavby v regióne. Turecký minister zároveň zdôraznil, že krajina odmieta akékoľvek útoky na civilistov a civilnú infraštruktúru.

Turecko, ktoré bude v júli 2026 hostiť summit NATO, udržiava priateľské vzťahy s Moskvou aj Kyjevom od začiatku ruskej invázie v roku 2022.

X XX

Putinovo tajné vinařství vyhrává evropské soutěže. Účastní se i přes západní sankce.

Vinařství, o němž se věří, že je tajně vlastněné prezidentem Vladimirem Putinem, získalo ceny na jedné z nejprestižnějších evropských vinařských soutěží. V soutěži podle webu The Insider triumfovaly i další postavy z diktátorova okruhu. Mezi největší vítěze patřila vinařství Usadba Divnomorskoje a Krinitsa.

Jedné z největších evropských vinařských soutěží Concours Mondial de Bruxelles (CMB), která se letos konala v Arménii, se podle média účastnilo devatenáct ruských vinařství – sedm z nich se nachází na okupovaném Krymu.

Vinařství získala ceny navzdory západním sankcím a účasti producentů z okupovaného Krymu.

Většina z nich patří k okruhu Vladimira Putina, dvě jsou navíc s ruským prezidentem osobně spojena. Nacházejí se u jeho paláce v Gelendžiku v Krasnodarské oblasti.

Putinův palác

Putinovu soukromou rezidenci v Gelendžiku na pobřeží Černého moře odhalil v roce 2021 antikorupční tým zesnulého opozičního Alexeje Navalného. V luxusním sídle se nachází kasino, aquadiskotéka, divadelní sál, herna nebo lázně. V jeho blízkosti vznikl například i hokejový stadion, kostel a obří skleník.

Nedaleko se nachází i Putinovo vinařství Krinitsa. Podle média The Insider má hodnotu přes 27 miliard rublů (asi 7,8 miliard korun). Jeho čisté ztráty nicméně přesahují 10 miliard rublů (přibližně 2,6 miliardy korun). Přesto ale rozhodně nešetří. Údajně má přijímat turistické skupiny a zůstává otevřené pro veřejnost.

Kromě Krinitsy je kousek od Putinova paláce další vinařství s názvem Usadba Divnomorskoje, které rovněž patří ruskému prezidentovi. To je ovšem přístupné pouze vybrané skupině hostů.

Soutěž Concours Mondial de Bruxelles je jednou z nejprestižnějších a největších mezinárodních akcí ve své kategorii. Mezinárodní soutěž vín se poprvé konala v roce 1994.

V prvních letech hodnocení probíhalo v Bruselu, v roce 2006 začalo být místo hodnocení putovní mezi významnými vinařskými regiony Evropy.

X X X

Sucho, kroupy i mráz. Každý rok čekáme jiný extrém, říká ředitel Habánských sklepů

Vyšší teploty a sucho způsobují, že voda z krajiny mizí rychleji a vinaři na jižní Moravě se učí fungovat v nových podmínkách. „Sucho není jen problém vinohradů, ale celé ekonomiky zemědělství,” říká v rozhovoru pro iDNES.cz ředitel Habánských sklepů ve Velkých Bílovicích Petr Ptáček.

Jaká je nyní situace ve vinicích? Co vás trápí nejvíc?
Největší téma je dlouhodobě sucho. Dřív to tady nebylo něco, co bychom museli řešit v takové intenzitě, dnes s tím ale souvisí skoro všechno. V rámci projektu Dovinic.cz, kde pravidelně sdílíme zkušenosti a poznatky napříč oborem, se pravidelně potkáváme s vinaři z velkých podniků a právě sucho je jedno z hlavních témat, která se vracejí pořád dokola.

Vědci z CzechGlobe hovoří o tom, že od roku 2000 vzrostla průměrná teplota v Česku asi o dva stupně. A právě vyšší teploty znamenají i větší ztrátu vody z krajiny – za posledních deset let se odpar zvýšil přibližně o 100 milimetrů. Na jižní Moravě ročně spadne zhruba 400 až 600 milimetrů srážek, tak jen kvůli vyšší teplotě přijdeme asi o 20 procent vody. Ať už to budeme nazývat globálním oteplováním nebo jakkoliv jinak, ten dopad je zřejmý.

Nejde ani tak o to, že by pršelo méně, ale spíš o to, jak srážky přicházejí?
Přesně tak. Podle modelů pro Českou republiku a střední Evropu bychom měli mít i v následujících dekádách zhruba stejný objem srážek. Jenže problém je v tom, že nebudou rovnoměrně rozdělené během roku. Loni to bylo ještě docela příznivé, srážky byly rozložené rovnoměrně, nepřišly žádné extrémní bouřky ani přívalové deště.

Ale už letos je vidět, že se to zase mění. Objevily se kroupy, bouřky, mluví se i o náznacích tornád. Já jsem přesvědčený, že letošní rok bude extrémní. Česká republika má pořád výhodu v tom, že srážky tu mají být, ale tím spíš bychom se měli soustředit na to, jak vodu u nás zadržet, aby jen neodtekla pryč.

Co to znamená konkrétně pro vinohrad?
Úplně konkrétní dopad jsme viděli třeba v roce 2024. Na jižní Moravě byl extrémně teplý podzim, na konci srpna a začátku září byly běžně teploty 30 až 35 stupňů. A denní úbytek hmotnosti hroznů byl kvůli tomu zhruba tři procenta. Když hrozny zůstaly na vinici o deset dnů déle, protože je prostě nebylo možné sesbírat, za deset dnů jsme přišli o 30 procent hmotnosti. A to má obrovské důsledky na ekonomiku.

Dá se na takové výkyvy vůbec připravit?
Úplně připravit ne. Dnes už neexistuje model, že každý rok se dělá všechno stejně. Posledních zhruba deset let mají vinaři jistotu, že každý rok přijde nějaký extrém, ať je to zimní mráz, jarní mráz, kroupy, přívalové deště, jindy zase něco úplně jiného. My se snažíme pracovat s různými signály a doplňkovými informacemi a podle nich si skládat obrázek o tom, co by nás v sezoně mohlo čekat.

Letos jsme se už zkraje roku bavili o tom, co by mohly znamenat určité klimatické souvislosti, a například jsme už před třemi týdny spustili závlahy. Myslím, že jsme jedni z mála na jižní Moravě, kteří to dělají takto s předstihem. Děláme to proto, že věříme, že tato disciplína se v příštích letech stane naprostou nutností pro moravské vinaře.

Když se aktuálně mluví o zákazech zalévání, týká se to i vinohradů?
Ne, tohle je něco jiného. Zákazy se ve většině případů týkají situace, kdy lidé berou pitnou vodu z vodovodního řadu a používají ji na zalévání. My ale na závlahy pitnou vodu nepoužíváme. Využíváme vodu ze samostatné závlahové soustavy, tedy z jiného zdroje.

 Odkud tedy vodu na závlahy berete a je jí dost?
V našem případě jde zpravidla o vodu z Nových Mlýnů. V regionu je zavlažovací nádrž, která není vybudovaná jako rybník pro rekreaci, ale jako přečerpávací nádrž. Do ní se voda čerpá právě z Nových Mlýnů a odtud pak pokračuje do závlah v okolí. Problém není v tom, že by tady voda úplně chyběla. Voda tu je, ale čím dál víc se nám vypaří dřív, než ji stihneme využít.

Vy ale nemluvíte jen o závlahách. Často i zmiňujete nový způsob práce s vodou ve vinici.
Pro nás není důležité jen to, kolik vody réva dostane, ale hlavně kdy ji dostane. Máme model, který se používá třeba v Izraeli, Austrálii nebo v Jihoafrické republice. Vychází z toho, že réva v jednotlivých fázích vývoje potřebuje přesně dané množství vody, tedy od rašení přes kvetení až po sklizeň, a dokonce i po sklizni.

Loni jsme ten systém poprvé zkusili na vybraných řádcích Ryzlinku vlašského. Inspirovali jsme se mimo jiné italskou oblastí Valdobbiadene, kde se pěstuje odrůda Glera pro prosecco. Tam mají kolem 1 200 milimetrů srážek ročně, u nás je standard zhruba 400 milimetrů. My testujeme, jestli jsme schopní pomocí závlahy ten rozdíl částečně dorovnat a zvýšit tak výnos.

Loni ten pokus vypadal slibně, letos už to děláme ve větším bloku a po sklizni bychom měli mít první tvrdá data. Pokud se to potvrdí, mohlo by to otevřít cestu k tomu, aby moravská šumivá vína dosahovala konzistentní kvality i během suchých let.

Vedle závlah se čím dál častěji zmiňují i odolné PIWI odrůdy a nové odrůdy obecně. Je to cesta, jak se na změnu klimatu adaptovat?
PIWI odrůdy jsou pro nás důležitá část strategie a věnujeme se jim od roku 2009. Ve velkém se u nás však začínají teprve pěstovat až nyní, a proto máme omezená data. Podle předpokladů by jejich pěstování mohlo vyžadovat o polovinu méně postřiků. A díky tomu by se mohla zvýšit konkurenceschopnost moravského vína.

Obecně bych byl opatrný s představou, že se sem prostě jen posunou jižní odrůdy a bude vyřešeno. Ano, některé odrůdy odolnější vůči teplu a suchu existují. Jenže často zároveň potřebují extrémně moc slunce a dlouhé dozrávání. Není problém je vysadit. Problém je, jestli z nich budete mít deset let produkt, který má kvalitu a ekonomickou hodnotu.

A v čem je tedy konkrétně problém?
Nepotřebujeme odrůdu, která bude dva roky skvělá, tři roky průměrná a pět let nepoužitelná. Potřebujeme, aby devět z deseti let fungovala dobře. To největší riziko pro vinaře dnes je, že čím dál častěji nebudeme schopní garantovat pravidelnou sklizeň. A to pak ovlivňuje ekonomiku celého byznysu.

Co vás přes všechny ty výzvy vede k optimismu?
Víra v to, že moravské vinařství má co nabídnout. Máme tady fantastický terroir, šikovné lidi a díky našemu podnebí pořád ještě příležitosti hledat nové možnosti. Sucho a klimatické extrémy jsou reálný problém, ale zároveň jsou motorem inovací. Vinaři, kteří se dokážou přizpůsobit, budou za deset let v mnohem silnější pozici než ti, kteří čekali, až se situace zlepší sama. A já věřím, že my k těm prvním patříne.

X XX

Látky pro med cizí. Potravinářská inspekce odhalila v Kauflandu falšovaný med ze Slovenska

Dva falšované medy odhalila v tržní síti kontrola Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI). V obou případech jde o výrobek dovezený ze Slovenska od společnosti Medas ze Spišské Nové Vsi prodávaný v Kauflandu. „V obou vzorcích byly přítomné amylázy, které jsou pro med cizí,“ uvedl v tiskové zprávě mluvčí SZPI Pavel Kopřiva.

Medy z Kauflandu, ve kterých inspekce odhalila přidané látky | Zdroj: Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI)

Česko prostřednictvím SZPI zavedlo loni jako první země v Evropské unii laboratorní metodu, která dokáže potvrdit přítomnost cizích amyláz. Falšované byly medy s označením Včelí med, květový lesní s datem minimální trvanlivosti do 29. prosince 2028 a Květový med, zlatý úl s datem minimální trvanlivosti do 12. prosince 2028. Na etiketě bylo uvedeno, že jde o směs medů ze zemí EU i mimo EU, uvedla potravinářská inspekce.

 Oba vzorky odebrali kontroloři v obchodech řetězce Kaufland, s nímž zahájí správní řízení o uložení pokuty. Zároveň vloží notifikaci do evropského systému pro boj s falšovanými potravinami AAC, aby se mohl případ došetřit v zemi původu potravin.

Med nesmí být nijak upravován, jde o čistě přírodní produkt. Patří tak k často falšovaným potravinám, i když důsledná kontrola SZPI v dřívějších letech míru falšování snížila.

Metodu identifikace cizích amyláz publikovali v odborné práci pracovníci Výzkumného ústavu rostlinné výroby před pěti lety. Píšou v ní, že „jedním z důležitých parametrů pro med je míra amylázové enzymové aktivity, která je uznávaným indikátorem čerstvosti a kvality medu. Snížená aktivita pod stanovenou normu může indikovat starý med, ale může být také důsledkem nešetrného zacházení s medem. Může být snížena také v důsledku falšování medu, jako je jeho ředění cukernými náhražkami.

Někdy může být amylázová aktivita uměle nastavena přidáním enzymů. Takto falšovaný med sice splní stanovené legislativní požadavky pro uvedení na trh, ale nastavením amylázové aktivity je porušen zákaz o přidávání látek do medu. Dosud používané metody neumožňovaly odhalení takovéhoto způsobu falšování,“ uvedli výzkumníci.

X XX