Ministerka Anglie žiada odchod Starmera.Carlson: Konec amerického impéria po krátké válce. Zelenský vyhrožuje Bělorusku. Premiér Magyar debutoval v Bruseli.Nawrocki odebere Zelenskému nejvyšší polský řád

Heidi Alexanderová tlačí na určenie termínu premiérovej rezignácie. Britská ministerka dopravy Heidi Alexanderová vyzvala premiéra Keira Starmera, aby oznámil odchod. Vnútri Labouristov vrie spor o jeho ďalšiu budúcnosť.

Britská ministerka dopravy Heidi Alexanderová v piatok vyzvala premiéra Keira Starmera, aby stanovil harmonogram svojho odchodu z funkcie. Informáciu priniesla televízia BBC, píše TASR.

Britská ministerka dopravy Heidi Alexanderová žiada od Keira Starmera harmonogram odchodu. Heidi Alexanderová viedla so Starmerom súkromný rozhovor, obsah zatiaľ neodhalila.

Keir Starmer opakovane deklaruje odhodlanie bojovať proti pokusom o zosadenie.Andy Burnham získal kreslo v parlamente a otvorene mieri na stranícke líderstvo. Labouristická strana v máji stratila vyše 1400 mandátov v komunálnych voľbách.

Hovorca Alexanderovej pre BBC uviedol, že ministerka sa v piatok popoludní zhovárala so Starmerom, išlo však o súkromný rozhovor a nemôže povedať, čo v ňom zaznelo.

Premiérov sľub boja

Starmer v piatok opäť potvrdil svoj sľub, že bude bojovať proti pokusom o zosadenie z čela Labouristickej strany. Reagoval tak na úspech svojho straníckeho kolegu Andyho Burnhama, ktorý zvíťazil v kľúčových doplňujúcich voľbách a zabezpečil si tak kreslo v dolnej komore parlamentu.

Burnham už predtým naznačil záujem súperiť so Starmerom o post lídra strany i premiéra v prípade víťazstva vo voľbách.

Straty Labouristickej strany

Starmer sa dostal k moci v júli 2024 so sľubom, že ukončí roky chaosu v britskej politike. Nevôľu voličov však vyvolal viacerými zmenami svojich postojov a sériou kontroverzií. To sa prejavilo aj na výsledkoch májových komunálnych volieb, v ktorých utrpela Labouristická strana zdrvujúcu porážku. Stratila vyše 1 400 mandátov a prišla o kontrolu nad viacerými miestnymi samosprávami.

X X X

SRÁŽKA  VLAKŮ  V  ANGLII

Srážka vlaků u Londýna: Na místě jsou desítky zraněných, doprava je paralyzována

Dva vlaky se v pátek srazily asi 90 kilometrů severně od Londýna, informují agentury a britská média. Nehoda, která si vyžádala zatím blíže neurčený počet zraněných, se stala v podvečerní špičce na trati spojující londýnské nádraží St Pancras s oblastí střední Anglie.

videí a fotografií na sociálních sítích je patrné, že jeden vlak zřejmě narazil zezadu do druhého, přičemž obě soupravy zůstaly stát na kolejích. Na místě zasahovali záchranáři včetně letecké záchranné služby. List The Times napsal, že personál nemocnice v Bedfordu byl upozorněn, aby se připravil na příjem až 50 zraněných. Odborový svaz pracovníků v dopravě (RMT) ve své zprávě hovoří i o „těžce zraněných“. Podrobnosti však nejsou zatím k dispozici.

Britská ministryně dopravy Heidi Alexanderová v příspěvku na síti X uvedla, že je zprávami o srážce vlaků hluboce znepokojena.

Železniční dopravce East Midlands Railway oznámil, že po zbytek dne nebude schopen zajišťovat spoje do Londýna ani z něj.

X X X

Carlson: Konec amerického impéria po krátké válce.

Nikdo si nemyslel, že konec amerického impéria nastane po krátké válce, řekl americký novinář a televizní moderátor Tucker Carlson ve svém podcastu The Tucker Carlson Show.

„Nikdy byste si nepředstavovali, že konec amerického impéria nastane po něco málo po  100 dnech války s malým darebáckým státem v oblasti Perského zálivu s 34. největší ekonomikou světa. Státem zvaným Írán,“  řekl.

Carlson dodal, že dohoda je uznáním toho, že Spojené státy, přestože mají nejdražší armádu na světě, nebyly schopny vnutit svou vůli Íránu  vojenskými prostředky. Také uvedl, že americká armáda je „zcela nepřipravena“ na skutečně velký konflikt.

Televizní moderátor opakovaně zdůrazňoval, že vojenská operace proti Íránu nebyla provedena v zájmu národní bezpečnosti USA, ale byla motivována izraelskými zájmy. Nazval ji „izraelskou válkou“ a „zradou“ Trumpových volebních slibů o nevměšování.

Server vasevec.cz

X Xx

Nawrocki odebere Zelenskému nejvyšší polský řád. ‚Litujeme, že převládly emoce,‘ reagoval Sybiha.

Polský prezident Karol Nawrocki se rozhodl odebrat svému ukrajinskému protějšku Volodymyru Zelenskému Řád bílé orlice, což je nejvyšší polské vyznamenání. V pátek o tom informovala agentura PAP a další polská média. Zelenskyj vyvolal v Polsku pobouření, protože nedávno podepsal dekret, kterým přidělil jednotce ukrajinských speciálních sil za její úspěchy v nynější válce proti Rusku přídomek Hrdinové Ukrajinské povstalecké armády (UPA).

Polští představitelé marně žádali Kyjev, aby toto rozhodnutí změnil, neboť se ukrajinští nacionalističtí povstalci podíleli na masakrech Poláků za druhé světové války. Polský premiér Donald Tusk před týdnem vyzval Nawrockého a Zelenského, aby spolu věc projednali.

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha na facebook napsal, že rozhodnutí Nawrockého je strategickou chybou a neuctivostí, ze které bude mít užitek jen Moskva. 

„Litujeme, že ve Varšavě převládly emoce,“ uvedl s tím, že polský krok je nezdvořilý nejen vůči Zelenskému, ale celému ukrajinskému státu. Sybiha dodal, že v této situaci nevidí možnost, že by si mohl ponechat vysoké polské vyznamenání, Řád za zásluhy Polské republiky, který obdržel v roce 2022.

„V brzké době ho Polsku vrátím,“ uvedl. Polské představitele, které označil za přátele, vyzval k návratu k rovnocennému dialogu.

Polský národně-konzervativní prezident Nawrocki v reakci na pojmenování ukrajinské jednotky po UPA řekl, že Ukrajina není mentálně připravená na to, aby se stala členem evropské rodiny. Už minulý týden svolal schůzi rady, aby odebrání řádu Zelenskému zvážila.

Ukrajinský prezident vyznamenání v roce 2023 obdržel od tehdejší hlavy polského státu Andrzeje Dudy. Polská média před týdnem uváděla, že odebrání nejvyššího polského řádu by vyžadovalo souhlas premiéra Tuska.

Polsko patří od počátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 k největším podporovatelům Kyjeva.

Vzájemné vztahy nicméně zatěžují některé historické události, zejména takzvaný volyňský masakr z let 1943 až 1944, kdy ukrajinští nacionalisté podle odhadů historiků povraždili 50 až 100 tisíc Poláků včetně žen a dětí. Oběťmi se na Volyni na západě Ukrajiny v menší míře stali i tamní Rusové, Židé, Arméni a Češi.

Ukrajinští historici naopak připomínají masakry civilistů při odvetných akcích polské Zemské armády proti ukrajinským vesnicím, při kterých podle odhadů zahynulo až 20 tisíc Ukrajinců.

X XX

Ukrajina poprvé pohrozila Bělorusku ozbrojeným útokem. Nemá Rusku pomáhat

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval svého běloruského protějška Alexandra Lukašenka, aby Minks odstranil zařízení, která Rusové využívají k útokům na Ukrajinu. V opačném případě pohrozil zásahem. Šlo by v současném rusko-ukrajinském konfliktu o bezprecendentní vývoj.

Pokud Lukašenko nezastaví v Bělorusku provoz vysílačů, které korigují útoky ruských dronů na Ukrajinu, udělají to za něj do týdne Ukrajinci, prohlásil dnes podle agentury UNIAN Zelenskyj na tiskové konferenci.

„Lukašenko je vůdcem Běloruska, země, která je naším sousedem. Bezpečnost hranic je pro nás velmi důležitá. Chápe velmi dobře, že už jsme dospělí kluci. Nikdo se neuráží jen slovy, osobními slovy. Pokud se moje země urazí, budeme uraženi a nezapomeneme,“ poznamenal Zelenskyj.

Zelenskyj vyzval Lukašenka, aby Bělorusko přestalo zásobovat ruskou armádu, výslovně v této souvislosti zmínil běloruský průmysl na zpracování ropy.

Ukrajinský ministr zahraničí Sybiha označil za strategickou chybu rozhodnutí polského prezidenta Nawrockého odebrat Zelenskému nejvyšší řád.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes vyzval hlavu Běloruska Alexandra Lukašenka, aby odstranil zařízení, které v jeho zemi využívá ruská armáda k útokům na Ukrajinu. Zelenskyj podle agentury Reuters dodal, že Lukašenkovi by na to měl stačit týden, pokud tak neučiní, postará se o to Ukrajina.

Zároveň zmínil běloruský ropný rafinační průmysl a jeho roli jako klíčového dodavatele pro ruskou armádu.

Ukrajinský prezident zároveň vyjádřil pochybnosti o Lukašenkově prohlášení, že se nechce nechat zatáhnout do války.

„Musí být upřímný alespoň ke svému lidu, protože do této války nemusí být zatažen on, ale jeho země,“ řekl Zelenskyj s tím, že to Bělorusko fakticky dělá od prvních dnů války.

Podle něj, když začala totální válka, letělo na Ukrajinu z běloruského území mnoho raket. Zelenskyj poznamenal, že nevěří Lukašenkovým slovům, že situaci nekontroloval, ale že to bylo Rusko, kdo jednal.

Zelenskyj zdůraznil, že Rusko bude Lukašenka do této války nadále tlačit, ale Ukrajina bude reagovat.

„Není třeba zbytečných slov. Má na věžích vysílače. Ruské, běloruské, neděláme v tom rozdíl. Podél dvou pohraničních oblastí s Ukrajinou je technika, která koriguje palbu na ukrajinské obyvatelstvo,“ řekl ukrajinský prezident.

S běloruského území také Rusko provedlo na začátku války výpad na Kyjev v Černobylském směru. V pozemních střetech ale bylo poraženo a ze severu Ukrajiny svoje vojska nakonec stáhlo.

X XX

VIP čekárny pro „kulichy“. Polskem otřásá kauza vypečeného doktora v porsche

Polskem otřásla aféra mladého prominentního lékaře z varšavské nemocnice, který přišel k pohádkovému bohatství. Vše naznačuje, že falšoval pracovní výkazy. Dlouho mu to však procházelo, protože patřil mezi naděje Tuskovy vládnoucí strany Občanská koalice. Ta se ho sice obratem zbavila, kauza však pro ni představuje další těžkou ránu. Samotný lékař celou záležitost nekomentoval.

Poláci se stejně jako Češi shodují, že lékaři si zaslouží dobré peníze. Je to práce náročná, odpovědná, vyžaduje dlouhé studium a nadprůměrné nasazení a je také všeobecně společensky respektovaná. Pokud nechceme, aby mladí doktoři odcházeli na Západ, musíme jejich práci ocenit.

Jenže nad příjmy Dawida Kacprzyka dnes kroutí hlavou celé Polsko. Osmadvacetiletý anesteziolog a koordinátor urgentního příjmu varšavské Jižní nemocnice totiž za loňský rok vydělal 1,6 milionu zlotých, v přepočtu asi devět milionů korun.

Jak je možné, že se fronty u lékaře prodlužují, jak můžete tvrdit, že ve zdravotnictví chybí peníze a není možné zajistit některé lékařské zákroky, a zároveň tato kasta faraonů z Občanské koalice dojí stát?

X XX

Koalícia triumfovala, Fico získal istotu a Šimečka s Naďom sa opičia po Matovičovi

Koalícia mala veľké obavy. Veď vláda odkladala hlasovanie o dôvere pol roka. Nakoniec všetko dopadlo nad očakávanie, vláda získala podporu 78 poslancov. Za vyše dva a pol roka stratila jedného (Jána Ferenčáka z Hlasu). Žiadna tragédia. Naopak, do ďalšieho roka zostávajúceho do volieb v septembri 2027 nadobudla sebadôveru.

Predseda vlády Robert Fico zažehnal po hlasovaní akékoľvek obavy z predčasných volieb, pripravuje sa na riadne. Istota, ktorú koalícia získala vo štvrtok večer, jej dáva silu do neľahkých rokovaní o štátnom rozpočte. Posolstvo je jasné: urobíme všetko preto, aby sme sa dohodli a našli kompromis. To platí aj pre huliakovcov a migaľovcov.

S optimizmom by však koaličníci mali narábať opatrne, požiadavky jednotlivých strán sú neraz protichodné. To ukázali dva reformné volebné zákony. Jedna strana niečo navrhne, druhá má požiadavku, s ktorou zas nesúhlasí tretia strana. A keď i zákon prejde a prezident ho vráti do parlamentu, nie je koalícia schopná prelomiť veto prezidenta (novela zákona o hazardných hrách z dielne rezortu Rudolfa Huliaka).

Trenice sľubujú opatrenia na podporu ekonomického rastu a pokračovanie konsolidácie. Smer, Hlas, SNS i Strana vidieka či migaľovci sa budú chcieť zapáčiť vo volebnom roku. Každá strana sa bude chcieť predviesť v čo najžiarivejšom svetle, presadiť svoje za každú cenu.

To nie je dobrá správa pre opozíciu, tá by si želala voľby čo najskôr. No mala by hamovať. Opozičné strany nie sú na vládnutie pripravené, ak by sa im aj podarilo zostaviť vládu. Ak by sa tak stalo, koľko by vydržala? Chýba jej silný charizmatický líder. Darmo nás presviedča, že ním je Michal Šimečka. Na štvrtkovom európskom výbore v NR SR pred summitom EÚ sa predviedol ako babrák. Až Fico musel upozorniť opozičníkov, aby mu poradili, keď sa ide niečo spýtať.

Vyslovenie dôvery vláde prichádza vhod nielen koalícii, ale aj opozícii. Stále nie je pripravená prevziať moc a pokojne spravovať krajinu. Má rok na to, aby na sebe poriadne zapracovala.

Šimečka sa totiž v otázke na premiéra pred summitom EÚ do neho pustil s klasickou kritikou, zanôtil poslednú opozičnú pesničku o „rodinách“, pričom úplne zabudol, že Fico bude mať právo odpovedať šesť minút. Takže mu na revanš zaspieval on tú svoju obohratú pesničku o „rodinách“ – ale oveľa výraznejšie. Rovnaké školácke chyby, keď nedokáže spočítať dve a dve, mieni Šimečka robiť aj ako premiér?

Evergreen, že Fico je v Európe izolovaný, znie dosť falošne. Stretol sa s maďarským premiérom Péterom Magyarom, ktorý sa postupne transformuje z pozície opozičného predáka do úlohy premiéra, i s Volodymyrom Zelenským. S oboma sa stretne onedlho opäť. Okrem stretnutia lídrov V4 absolvoval aj stretnutie s premiérmi (Meloniová, Sánchez) v úzkom kruhu Priateľov kohézie (solidarity).

Ba po čínskom a americkom prezidentovi sa Fico stretol s predsedom vlády najľudnatejšej krajiny sveta Módím, pod ktorého taktovkou India prechádza historickou modernizáciou a teší sa vysokému ekonomickému rastu. Tomu sa hovorí izolácia? (To, že neprišiel nemecký kancelár Merz v máji na súkromnú návštevu do Bratislavy, lebo zrušil účasť na svadbe svojho kamaráta, azda nie je vina Fica.)

Šimečka vie, že nie je na tom dobre. Preto sa podujal, že bude napodobňovať iného (bývalého) premiéra – Igora Matoviča. Podľa jeho vzoru vyrazil nie na francúzsku, ale na chorvátsku riviéru, pred údajnú Ficovu vilu. To skutočne nemá na viac? (No treba priznať, že do Cannes mali pred voľbami v roku 2020 vyraziť progresívci, ale odmietli a Matovič sa chytil príležitosti.)

A Šimečka nezostal sám: bývalí učni marketingového mága Matoviča, odídenci z OĽaNO v strane Demokrati, pred „vlastným“ referendom kopírujú svojho majstra (Matovič pred voľbami v roku 2023) jazdou na veľkom a pomaľovanom terénnom aute (v opozícii si asi myslia, že sa vozia na ľudovom aute…).

Vyslovenie dôvery vláde prichádza vhod nielen koalícii, ale aj opozícii. Ukazuje sa totiž, že nie je stále pripravená prevziať moc a efektívne a pokojne spravovať krajinu. Má rok na to, aby na sebe poriadne zapracovala.

 X XX

Obrovská armáda a nárazník proti Rusku. Čo v skutočnosti získa Európa vstupom Ukrajiny do EÚ?

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskij, predsedníčka Európskej komisie Ursula von der Leyenová a predseda Európskej rady Antonio Costa, 24. februára 2026.Zdroj: REUTERS/Valentyn Ogirenko

Ukrajina a Moldavsko sa po páde maďarského veta posúvajú bližšie k členstvu v EÚ. Nová fáza rokovaní má definitívne zafixovať ich prozápadný kurz.

Roky deklarácií, sľubov a neustálej ruskej hrozby sa konečne pretavili do výsledkov. Európska únia v pondelok oficiálne otvorila prvú fázu prístupových rokovaní s Ukrajinou a Moldavskom. Obe krajiny, dlhodobo čeliace priamej či hybridnej ruskej agresii, tak po rokoch čakania urobili kľúčový krok na ceste, ktorá ich má definitívne ukotviť na Západe.

Tohto momentu sa krajiny dočkali až na základe politickej zmeny, ku ktorej došlo u našich južných susedov. Dlhoročné maďarské veto, ktorým bývalý premiér Viktor Orbán blokoval integračné snahy Kyjeva, totiž s nástupom novej vlády Pétera Magyara padlo. Európske štáty tak dostali zelenú na to, aby s oboma kandidátskymi krajinami otvorili takzvaný prvý klaster rokovaní.

Predsedníčka Európskej komisie Ursula von der Leyenová a predseda Európskej rady António Costa vo svojom spoločnom vyhlásení označili toto rozšírenie za „strategickú voľbu“ a ocenili odhodlanie oboch národov napredovať v reformách aj napriek veľkým výzvam.

„V deň, keď Ukrajina otvára svoj prvý rokovací klaster s EÚ, Moskva opäť ukazuje to, čoho sa bojí najviac: demokratickej Ukrajiny, pevne zakotvenej v Európe,“ komentovala ruské útoky európska komisárka pre rozšírenie Marta Kosová.

Čo v praxi znamená „Klaster 1“

Otvorenie prístupového procesu do EÚ nie je len politickým gestom, ale skôr obrovským byrokratickým mechanizmom. Kandidátska krajina musí do svojej legislatívy zaradiť obrovský balík európskeho práva (takzvané acquis), ktorý je rozdelený do 33 politických kapitol. Tieto kapitoly sa združujú do šiestich veľkých klastrov.

Ukrajina a Moldavsko v pondelok otvorili Klaster 1, označovaný ako „Základy“. Ide o najdôležitejšiu časť celého procesu, ktorá obsahuje kľúčové oblasti: súdnictvo, základné práva, spravodlivosť, slobodu, bezpečnosť, verejné obstarávanie či finančnú kontrolu. Platí tu jedno hlavné pravidlo – tento klaster sa otvára ako prvý a uzatvára sa ako úplne posledný. Bez jeho splnenia nie je možné uzavrieť žiadne iné ekonomické či poľnohospodárske kapitoly.

Spoločný vyjednávací dokument EÚ a Ukrajiny zároveň ukazuje, že to, že je Ukrajina práve vo vojne, neznamená, že Brusel poľaví z akýchkoľvek požiadaviek. Od Kyjeva vyžaduje okamžité kroky na posilnenie plurality médií, vrátane prehodnotenia a postupného ukončenia takzvaného „televízneho maratónu“ (štátom kontrolovaného spravodajského vysielania). EÚ rovnako tlačí na ochranu novinárov a občianskych aktivistov pred šikanóznymi žalobami, žiada úplnú depolitizáciu funkcie generálneho prokurátora a návrat k transparentným výberovým konaniam v štátnej správe, ktoré boli pre stanné právo pozastavené.

Boj s korupciou

Ukrajina si vo veci prístupových rokovaní mimoriadne verí. Stanovila si cieľ uzavrieť všetky prístupové kapitoly do konca roka 2027, zatiaľ čo Moldavsko mieri na rok 2028. Odborníci aj európski diplomati však podľa informácií tento ambiciózny harmonogram spochybňujú.

X X X

Napätie medzi Talianskom a USA eskaluje: Meloniová je zo slov Trumpa zdesená. Urazili ste celú krajinu, pridal sa Tajani

Talianska premiérka Giorgia Meloniová podľa amerického prezidenta Donalda Trumpa na summite krajín G7 úpenlivo prosila o fotografiu s ním. Trump to povedal v Bielom dome v krátkom rozhovore so spravodajcom talianskej televízie La7, ktorá dnes materiál odvysielala. Trump uviedol, že s fotografiou súhlasil, pretože mu bolo talianskej premiérky ľúto.

Talianska premiérka Giorgia Meloni prichádza na stretnutie za okrúhlym stolom na summite EÚ v Bruseli vo štvrtok 18. júna 2026.

Talianske médiá zverejnili fotografie a videá z krátkeho stretnutia medzi Trumpom a Meloniovou na summite G7, ktorý sa tento týždeň konal vo francúzskom letovisku Évian-Les-Bains. Obaja politici na záberoch sedia na gauči a hovoria spolu. Na koniec si podajú ruky.

Talianska televízia La7 dnes odvysielal krátky rozhovor s Trumpom, ktorý rokovania komentoval. „Pravdepodobne bola rada, že som s ňou hovoril, nemusel som to robiť,“ uviedol podľa televízie Trump. Meloniová podľa neho úpenlivo žiadala o fotografiu s ním. „Ja by som to býval aj neurobil, ale bolo mi jej ľúto,“ povedal americký prezident k tomu, prečo na snímku pristúpil.

Talianska premiérka na tieto slová reagovala, že Trumpove výroky sú „vymyslené a že je z nich zdesená“. Pre La7 zároveň dodala, že nevie, prečo sa prezident USA takto správa voči svojim spojencom.

Tajani zrušil cestu do USA

Taliansky minister zahraničných vecí Antonio Tajani zase v reakcii oznámil, že ruší svoju plánovanú návštevu Spojených štátov. „Vážne a urážlivé výroky prezidenta Donalda Trumpa na adresu predsedníčky vlády Giorgie Meloniovej urážajú celé Taliansko,“ uviedol na sociálnej sieti X Tajani, ktorý mal USA navštíviť 21. a 22. júna.

Trumpove výroky mali podľa Tajaniho za cieľ Meloniovú zosmiešniť. Počas návštevy sa mal šéf talianskej diplomacie stretnúť aj s americkým ministrom zahraničných vecí Marcom Rubiom.

Vzťahy medzi Meloniovou a Trumpom výrazne ochladli počas vojny s Iránom. Rím vlažne reagoval na americký návrh, aby štáty NATO vytvorili námornú misiu v Hormuzskom prielive v dobe trvania bojov s Iránom. Talianska vláda tiež podľa médií najmenej raz odmietla súhlasiť s použitím amerických základní na talianskom území pre bojové misie nad Iránom.

Meloniová sa po Trumpovom návrate do Bieleho domu vlani v januári usilovala o nadštandardné vzťahy s americkým prezidentom. Obaja konzervatívni politici majú podobný pohľad napríklad na migráciu. Chladnejšie vzťahy s Trumpom podľa analytikov môžu Meloniovci politicky prospieť, pretože americký prezident je medzi talianskymi voličmi krajne nepopulárny a len 15 percent z nich schvaľuje podľa prieskumu agentúry Ipsos jeho rokovania.

X XX

 Trump, Si Ťin Pching či Módí jej nestačia, Ostrihoňová odkázala Ficovi, s kým sa má stretávať. Čo na to premiér?

V relácii Král na ťahu v televízii ta3 dostala europoslankyňa PS Veronika Cifrová Ostrihoňová divácku otázku, či považuje stretnutia Roberta Fica so svetovými štátnikmi za „izoláciu“ premiéra.

Otázka diváka v relácii Král na ťahu znela: „Pani Ostrihoňová, po stretnutia Roberta Fica s lídrami veľmocí ako Čína, USA, Brazília, Vietnam, Rusko na Slovensku zavítal prvýkrát aj premiér Indie. Ako hodnotíte túto „izoláciu“?

„Ja by som bola veľmi rada, keby sa premiér stretol napríklad s Friedrichom Merzom, ktorého návštevu si musel vymyslieť. Alebo s Keirom Starmerom, alebo s Volodymyrom Zelenským, ktorého krajina chráni Slovensku na východnej hranici pred Ruskom, do ktorého pán premiér tak rád a tak nadšene chodí,“ odpovedala.

Slovenský premiér sa na summite v Bruseli stretol s viacerými politikmi a jedným z nich bol aj ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj: „Som veľmi rád, že dialóg medzi nami pokračuje, aj keď nie na všetky témy máme rovnaký názor. Bolo by však zlé, keby taký zástanca dialógu ako som ja neviedol dialóg s ukrajinským prezidentom,“ povedal o stretnutí Fico.

S nemeckým kancelárom Friedrichom Merzom sa Fico na pracovnom rokovaní stretol v októbri 2025 na pôde nemeckého stáleho zastúpenia pri Európskej únii v Bruseli. Mali aj spoločný telefonický rozhovor v januári 2026. Fico nedávno avizoval, že s Merzom sa stretne koncom mája 2026 na Slovensku, nemecký kancelár tu mal mať súkromný program. Nemecká strana stretnutie nakoniec zrušila a návšteva sa neuskutočnila.

Král na ťahu v ta3: Europoslanci Smeru versus PS

„Práve Maďarsko, práve Poľsko, práve Nemecko sú naši prirodzení partneri, obchodní partneri, geopolitickí partneri. A s tými máme mať dobre vzťahy. S tými by mal sa snažiť pán premiér mať dobre vzťahy,“ pokračovala Cifrová Ostrihoňová.

Premiér z Bruselu informoval, že sa uskutočnilo krátke koordinačné stretnutie krajín V4, čiže Poľska, Česka, Maďarska a premiéri sa zhodli, že majú „eminentný záujem tento formát oživiť v maximálnej možnej miere“. Slovensko od 1. júla 2026 preberá v poradí už siedme predsedníctvo vo Vyšehradskej štvorke, najbližšie rokovanie V4 však bude už o niekoľko dní v Budapešti.

„Takisto v čase, keď aj na pôde Európskeho parlamentu, sa prijala rezolúcia, ktorá hovorí o Slovensku. A nikdy neboli tak ohrozené eurofondy, ako sú teraz. Tak by mal okamžite prísť do Bruselu a žehliť to, čo jeho vláda napáchala. Pretože Európska únia je na životný priestor, z ktorého profitujeme už vyše 20 rokov. Z ktorého profitujú Slováci a Slovenky. A podľa toho sa má pán premiér správať,“ dokončila odpoveď na divácku otázku Cifrová Ostrihoňová.

Fico uviedol, že v Bruseli sa stretli „priatelia kohézie“, čiže štáty Európskej únie, ktoré považujú za dôležité solidárne odstraňovanie regionálnych rozdielov v rámci EÚ. Skonštatoval, že Slovensko v tomto smere zohráva „veľmi aktívnu“ úlohu.

X XX

Orbán odešel, přichází Bulhar Rumen Radev…

Zablokuje 31. balíček sankcí proti Rusku?

Historie ukazuje, že sankce, sebevětší, seberozsáhlejší ještě nikdy nezměnily chování sankcionovaného státu či jednotlivce. Doslova učebnicovým  příkladem nikoliv z Evropy, ale ze světa  je například Kuba. Desetiletí amerického embarga a zostřování opatření jistě  Kubánce bolí, země se potácí v ekonomicko-sociálních problémech, ale své chování nemění. A vidíme, že mají Američané problémy, jak na to.

Poté, co byl na základě fičáku maďarských voleb odstraněn mnohaletý rebel Viktor Orbán a moci se ujal  polodiktátorský premiér Magyar, který chce likvidovat ústavními puči neposlušného prezidenta či soudce ústavního soudu, povinně splnil podmínku zrušení blokace protiruských sankcí, aby mu byly uvolněny finanční prostředky dosud v Bruselu  blokované, zdálo se, že jestřábí Ursula von der Leyen a jinak mohutně nenáviděná Kaja Kallasová budou mít zelenou.

I náš Havlíček se radostně přihlásil k podpoře 31. balíčku sankcí proti Rusku.

Ale objevil se problém, na který jsem již dříve upozornil:  Nový bulharský premiér se postavil na zadní a staví se  se staví proti sankcím EU konkrétně vůči ruskému patriarchovi Kirillovi.

Evropská unie bude opět čelit těžkému boji o uvalení sankcí na patriarchu Kirilla, hlavu ruské pravoslavné církve.

Nesouhlas potvrdil ve čtvrtek nový premiér země Rumen Radev před svým odletem do Bruselu na svůj vůbec první summit EU.

„Jaký vzkaz vysíláme, když rozšiřujeme sankce a válku do sféry náboženství? Uvědomujeme si, kam to vede?“ řekl Radev novinářům v Sofii.

„Éra křížových výprav skončila. Nezajímá mě ruský patriarcha jako jednotlivec. Zajímá mě fakt, že je hlavou ruské pravoslavné církve, která je východní pravoslavná, stejně jako naše církev. Zajímá mě o miliony lidí, kteří k této církvi patří.“

Bulharská pravoslavná církev a Ruská pravoslavná církev jsou administrativně nezávislé, s různými patriarchy, ale obě patří k východní pravoslavné církvi, sdílejí stejnou víru a dogma a jsou spojeny kulturními a historickými vazbami.

Pravoslavná církev je hlavním vyznáním v mnoha východoevropských zemích, včetně Ruska, Bulharska a Ukrajiny.

Bulharská ministryně zahraničí Velislava Petrovová-Čamová ve středu vyjádřila nesouhlas se sankcemi proti patriarchovi Kirillovi s tím, že návrh by byl čistě „symbolický“ – i když by omezení zavedla zákaz cestování a zmrazení aktiv držených EU.

Sankce, uvedla, „nemají žádný ekonomický efekt, ale spíše mohou být kontraproduktivní, protože vytvářejí prostředí, ve kterém lze provádět protievropskou propagandu, konkrétně v duchu toho, že Evropa se vměšuje do církevních záležitostí. Proto to nepovažujeme za produktivní.“

Brusel vidí v Kirillovi postavu s náboženským i politickým vlivem, byl obviněn z šíření proruské  propagandy, která ospravedlňuje válku na Ukrajině.

EU se poprvé pokusila Kirilla zařadit na černou listinu v roce 2022. Maďarsko za tehdejšího premiéra Viktora Orbána však tento krok zablokovalo a označilo jej za otázku náboženské svobody.

Tato záležitost ležela ladem až do minulého měsíce, kdy nová maďarská vláda Pétera Magyara vyjádřila ochotu v tomto kroku pokračovat, jak informovala stanice Euronews.

Úředníci EU se této změny chopili a přidali Kirillovo jméno na nejnovější seznam osob, na které mají být uvaleny sankce.

Česko je názorově převážně národ nevěřících, náboženské otázky sehrávají úlohu v ojedinělém rozsahu.

Ale Evropa je různorodá a i v otázce náboženství různě citlivá.

A chraňme pocity evropských spoluobčanů.

V otázce svobody rozhodování je pro většinu z nás rozhodujícím nepřítelem  Brusel

Čistě z principu svobody různorodosti a plurality a hlavně při vědomí už v úvodu nastoleného konstatování, že sankce ještě nikdy v historii nic neovlivnily, kromě posílení odporu sankcionovaných, by bylo zajímavé, kdyby se nový bulharský premiér nenechal zmanipulovat.

JUDr. Jiří Vyvadil, server vasevec

X x X

NATO zajímá technika a vojáci, ne procenta. Pro Alianci nedodržení rozpočtu nemusí být zásadní problém

Česko letos nesplní závazek NATO vydávat na obranu dvě procenta HDP. Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že přednost má konsolidace veřejných financí, a slíbil splnění hranice v příštím roce. Podle plánu předchozí vlády by však už v roce 2027 měly obranné výdaje dosáhnout 2,2 procenta HDP, aby země stihla naplnit alianční cíl pro rok 2035. Téma ve vysílání komentoval Zdeněk Petráš z Univerzity obrany.

Je v tuto chvíli vůbec jasné, jaké budou letošní výdaje na obranu?
Rámcově už to jasné je, protože řada projektů už začala. Jedná se vlastně o realizaci projektů a akvizičních programů, které mají nějaký dlouhodobější ráz. Existuje samozřejmě otázka, kolik výdajů na tyto projekty přijde a do jaké míry naplní tu předpokládanou část, která by měla jít na obranu.

Rozhovor se Zdeňkem Petrášem z Univerzity obrany na Radiožurnál

To, jestli předpokládanou část naplní, je v tuto chvíli těžké říct, ale vzhledem k tomu, že existují rámcové kalkulace a výdaje nejenom na obranu, ale také na závazky, které jdou směrem k Severoatlantické alianci, tak prohlášení o tom, že Česká republika v letošním roce nenaplní 2 procenta, můžeme považovat za ověřenou a racionální informaci.

Budou tedy armádě letos chybět zhruba dvě desetiny procentního bodu, tedy asi 0,22 procenta HDP? Dá se v tuto chvíli říct, že třeba může mít armáda problémy se splácením nějakých závazků nebo objednáváním?
Na jednu stranu tu jsou finanční závazky vyplývající z těchto projektů. Tam bych řekl, že to ohroženo nebude. To je v podstatě něco, co se zakládá na právním rámci, to si určitě resort obrany ohlídá a ošetří tak, aby to bylo pokryto finančn.

 Druhá věc je, do jaké míry finance, které jsou plánovány v současné době pro rok 2026, naplní schopnosti, které Armáda České republiky má a kterými musí disponovat proto, aby jednak zabezpečila obranyschopnost České republiky, jednak naplnila závazky směrem k NATO, to se týká především cílů výstavby sil.

O to půjde pravděpodobně nejvíce. Otázka, jaká finanční částka bude vyčleněna pro resort a bude součástí rozpočtu, kterým by měla být naplněna ona dvouprocentní částka směrem k závazkům Aliance, je jedna věc. Daleko důležitější je však závazek z hlediska naplnění schopností a cílů výstavby sil, které jsou součástí našeho závazku a působení v rámci Severoatlantické aliance.

Zhoršení vztahů s NATO?

Pokud pomineme otázku financování, Česko má v NATO jasně definované cíle pro výstavbu obranných sil. Plníme je v termínu, nebo zaostáváme?
To, jestli se daří, nebo nedaří plnit, se ukáže vždy až v rámci příslušných procesů obranného plánování. Ve většině případů je situace taková, že cíle se v tom daném stanoveném časovém horizontu plnit nedaří.

 Výše rozpočtu pro obranu má logicky zásadní dopad na naplňování těchto cílů. Vrchní velitelství spojeneckých sil Severoatlantické aliance ovšem zajímá spíše to, jestli tyto cíle budou naplněny, nebo ne. Jestli částka v korunách, dolarech či v procentech bude taková, či onaká, to je opravdu víceméně sekundární záležitost. To hlavní je naplnění národního závazku ke společným schopnostem NATO.

Znamená to, že třeba ani ten nesplněný finanční závazek dva roky po sobě nemusí nějak úplně zásadně ovlivnit naše postavení v Alianci?
Obrazně bych řekl, že pro vojenské vrchní velení spojeneckých sil Severoatlantické aliance je rozhodující naplnění národních závazků nejenom České republiky, ale všech aliančních zemí.

Dosáhne Česko dvou procent HDP na obranu? „Je před námi řada měsíců, ve kterých mohou přijít rozhodnutí týkající se akvizic,“ říká místopředseda vlády a ministr obrany za SPD Jaromír Zůna v rozhovoru.

To, jestli na tyto závazky bude vynaloženo 2 procenta, 3 procenta, nebo 4 procenta, to je této plánovací složce řekněme poměrně jedno. Pro ně je skutečně rozhodující, jakými prostředky, silami a schopnostmi je tento závazek naplněn. Pokud tedy Česká republika nenaplní ty 2 procenta a rozpočet bude podhodnocen, ale zároveň naopak tyto schopnosti budou naplněny, a národní závazek tedy bude splněn, tak jde o daleko lepší přístup a budeme v daleko lepší situaci směrem k Alianci než při naplnění dvou či více procent.

Ani vláda SPOLU dvouprocentního cíle nedosáhla

Proč podle vás nebylo dvouprocentního cíle dosaženo ani loni? Fialova vláda přece velmi výrazně říkala, že ty 2 % na obranu dala a chce dát. Co je podle vás tím hlavním důvodem?
Ten proces vyhodnocování, zdali byla naplněna tato kvóta, či nebyla, je velmi složitý. Zasahují do toho faktory, které se týkají vynakládání finančních prostředků mimo resort obrany na infrastrukturu, dopravní infrastrukturu a na zařízení kritické infrastruktury.

 To může být splněno z pohledu národního rozpočtu na obranu nebo zajištění obranyschopnosti a závazků směrem k NATO. Ovšem z pohledu Severoatlantické aliance tomu tak být nemusí.

Hrají tady roli národní přístupy a alianční přístup. Vzhledem k tomu, že ten proces je hodně složitý a jednotlivé kroky mají poměrně složitou podobu, tak v případě České republiky se zcela jednoduše mohlo stát do posledního okamžiku, že 2 procenta byla naplněna, ale plánovací orgány s orgány, které zodpovídají za naplnění schopností a toho, co vyžaduje kolektivní obrana, dospěly k závěru, že tomu tak nebylo. Je to složitý proces, ale neznamená to, že Česká republika by se něčemu vyhýbala nebo něco schválně zkreslovala.

X X X

Trump, Si Ťin Pching či Módí jej nestačia, Ostrihoňová odkázala Ficovi, s kým sa má stretávať. Čo na to premiér?

V relácii Král na ťahu v televízii ta3 dostala europoslankyňa PS Veronika Cifrová Ostrihoňová divácku otázku, či považuje stretnutia Roberta Fica so svetovými štátnikmi za „izoláciu“ premiér.

Otázka diváka v relácii Král na ťahu znela: „Pani Ostrihoňová, po stretnutia Roberta Fica s lídrami veľmocí ako Čína, USA, Brazília, Vietnam, Rusko na Slovensku zavítal prvýkrát aj premiér Indie. Ako hodnotíte túto „izoláciu“?

„Ja by som bola veľmi rada, keby sa premiér stretol napríklad s Friedrichom Merzom, ktorého návštevu si musel vymyslieť. Alebo s Keirom Starmerom, alebo s Volodymyrom Zelenským, ktorého krajina chráni Slovensku na východnej hranici pred Ruskom, do ktorého pán premiér tak rád a tak nadšene chodí,“ odpovedala.

Slovenský premiér sa na summite v Bruseli stretol s viacerými politikmi a jedným z nich bol aj ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj: „Som veľmi rád, že dialóg medzi nami pokračuje, aj keď nie na všetky témy máme rovnaký názor. Bolo by však zlé, keby taký zástanca dialógu ako som ja neviedol dialóg s ukrajinským prezidentom,“ povedal o stretnutí Fico.

S nemeckým kancelárom Friedrichom Merzom sa Fico na pracovnom rokovaní stretol v októbri 2025 na pôde nemeckého stáleho zastúpenia pri Európskej únii v Bruseli. Mali aj spoločný telefonický rozhovor v januári 2026. Fico nedávno avizoval, že s Merzom sa stretne koncom mája 2026 na Slovensku, nemecký kancelár tu mal mať súkromný program. Nemecká strana stretnutie nakoniec zrušila a návšteva sa neuskutočnila.

Král na ťahu v ta3: Europoslanci Smeru versus PS

„Práve Maďarsko, práve Poľsko, práve Nemecko sú naši prirodzení partneri, obchodní partneri, geopolitickí partneri. A s tými máme mať dobre vzťahy. S tými by mal sa snažiť pán premiér mať dobre vzťahy,“ pokračovala Cifrová Ostrihoňová.

Premiér z Bruselu informoval, že sa uskutočnilo krátke koordinačné stretnutie krajín V4, čiže Poľska, Česka, Maďarska a premiéri sa zhodli, že majú „eminentný záujem tento formát oživiť v maximálnej možnej miere“. Slovensko od 1. júla 2026 preberá v poradí už siedme predsedníctvo vo Vyšehradskej štvorke, najbližšie rokovanie V4 však bude už o niekoľko dní v Budapešti.

„Takisto v čase, keď aj na pôde Európskeho parlamentu, sa prijala rezolúcia, ktorá hovorí o Slovensku. A nikdy neboli tak ohrozené eurofondy, ako sú teraz. Tak by mal okamžite prísť do Bruselu a žehliť to, čo jeho vláda napáchala. Pretože Európska únia je na životný priestor, z ktorého profitujeme už vyše 20 rokov. Z ktorého profitujú Slováci a Slovenky. A podľa toho sa má pán premiér správať,“ dokončila odpoveď na divácku otázku Cifrová Ostrihoňová.

Fico uviedol, že v Bruseli sa stretli „priatelia kohézie“, čiže štáty Európskej únie, ktoré považujú za dôležité solidárne odstraňovanie regionálnych rozdielov v rámci EÚ. Skonštatoval, že Slovensko v tomto smere zohráva „veľmi aktívnu“ úlohu.

 X XX

 Na Moskvu opäť leteli drony. Lavrov sa sťažuje na Kyjev.

Moskva v piatok, 19. júna, čelila ďalšiemu útoku bezpilotných lietadiel. Starosta ruskej metropoly Sergej Sobianin na Telegrame tvrdil, že pri približovaní k mestu bolo zostrelených 37 dronov.

Ranný chaos v Moskve: Drony prerazili až k srdcu Ruska, metropolu zasiahol masívny útok

„Špecialisti záchranných zložiek pracujú na mieste dopadu trosiek,“ napísal Sobianin. Zároveň vyhlásil, že žiadny z dronov počas útoku nedosiahol Moskvu.

Obyvatelia ruskej metropoly však podľa agentúry UNIAN zverejňovali na sociálnych sieťach videá, na ktorých vidno prelety dronov priamo nad mestom.

Útok ovplyvnil aj prevádzku moskovských letísk. Miestne telegramové kanály informovali, že približne 150 letov malo meškanie. Na letisku Šeremetievo malo byť zadržaných približne 40 príletov a 19 odletov, vo Vnukove 33 príletov a 28 odletov a v Domodedove približne 26 príletov.

Moskva pod čiernou stopou aj zásah bytovky. Dôsledky útoku na ruskú metropolu

Obyvatelia Moskvy sa po ukrajinskom útoku dronmi na moskovskú ropnú rafinériu sťažujú na čierne škvrny, ktoré sa objavili po daždi. / Zdroj: Reuters / Telegram

Na incident reagoval aj ruský minister zahraničných vecí Sergej Lavrov, ktorý sa novinárom sťažoval na „poburujúce teroristické útoky Kyjeva“. Podľa neho by si ich mali všimnúť aj americkí partneri.

Lavrov zároveň naznačil, že ruská strana bude o údajných „ukrajinských teroristických útokoch“ hovoriť počas návštevy osobitných predstaviteľov prezidenta USA Steva Witkoffa a Jareda Kushnera v Moskve.

X X X

 Premiér Péter Magyar debutoval v Bruseli: Odmietol politickú korektnosť a zožal potlesk

Nový maďarský premiér Péter Magyar má za sebou premiéru na zasadnutí Európskej rady v Bruseli. Vo svojom prvom prejave pred 26 lídrami členských štátov EÚ zdôraznil potrebu úprimnosti, odmietol politickú korektnosť a vyhlásil, že jeho cieľom nie je popularita v Bruseli, ale ochrana maďarských záujmov.

Maďarský premiér Péter Magyar v piatok zhrnul na Facebooku svoj prvý deň na zasadnutí Európskej rady v Bruseli, kde pred 26 lídrami Európskej únie vo štvrtok zdôraznil potrebu čestnosti a odmietnutia politickej korektnosti. Informuje o tom spravodajca TASR v Budapešti.

  • Magyar deklaroval, že nechce byť populárny v Bruseli, ale chce presadzovať maďarské záujmy.
  • Magyar podporil sprísnenie pravidiel proti nelegálnej migrácii.
  • Lídri Európskej únie jednomyseľne predĺžili sankcie voči Rusku o dvanásť mesiacov.

Magyar nechce byť populárny v rokovacej sále

„Vo svojom prvom prejave som s európskymi lídrami hovoril o úprimnosti, odmietnutí politickej korektnosti a dvojakého metra. Povedal som im, čo som zažil za dva roky v 700 obciach (Maďarska), keď som sa pozeral ľuďom do očí, a o čom by podľa mňa mala byť politika,“ napísal Magyar.

V prejave zdôraznil, že nechce byť populárny v rokovacej sále ani v Bruseli, ale jeho cieľom je v každom okamihu presadzovať záujmy maďarského ľudu.

Potlesk pre Magyara

„Prejavujem rešpekt a to isté očakávam aj voči svojej vlasti. Na konci môjho vystúpenia som (nečakane) zožal veľký potlesk, hoci som predtým jednoznačne podporil predrečníkov, ktorí sa postavili za ďalšie sprísnenie pravidiel týkajúcich sa nelegálnej migrácie. Medzi lídrami je to dnes už viditeľne väčšinový názor,“ dodal.

Lídri 27 členských štátov Európskej únie sa vo štvrtok na zasadnutí Európskej rady jednomyseľne dohodli na predĺžení sankcií voči Rusku o ďalších 12 mesiacov, pričom doposiaľ sa o tom rozhodovalo každý pol rok. Podľa portálu Euronews sa týmto krokom zmenší priestor na vetovanie predlžovania sankcií zo strany členských štátov.

X XX

 45 eur na hodinu provládnej influencerke. Miriam Šramová mala mať zmluvu na ministerstve Tomáša Tarabu

Miriam Šramová a Tomáš TarabaZdroj: Aktuality.sk

Miriam Šramová mala na ministerstve životného prostredia pracovať v rámci plánu obnovy.

Podľa mimoparlamentnej opozičnej strany Demokrati mala provládna influencerka Miriam Šramová vlani uzavretú dohodu o pracovnej činnosti s rezortom životného prostredia Tomáša Tarabu.

Michal Kiča z Demokratov hovorí, že podľa ich informácií Šramová pracovala pre Slovenskú agentúru životného prostredia 10 hodín týždenne a privyrábala si 45 eur na hodinu. Zmluva trvala od 1. apríla 2025 do konca vlaňajška.

„Pýtame sa, či má pani Šramová takúto dohodu skutočne uzavretú a aké činnosti na programe Obnov dom, respektíve so zameraním na Plán obnovy, by mala vykonávať,“ uviedol Kiča.

Šramová na svojom portáli v ostatných mesiacoch viedla s Tarabom viacero nekritických PR rozhovorov o jeho pôsobení na čele rezortu a straníckej politike. Demokrati sa teda pýtajú, či si minister z rozpočtu rezortu takto neplatil osobnú reklamu.

Sama o sebe hovorí, že nie je novinárka, ale PR expertka. Z verejne dostupných zdrojov však vyplýva, že pôsobí ako šéfredaktorka portálu iDeň.sk, ktorý sa vizuálne aj obsahovo profiluje ako spravodajský web.

X XX

 45 eur na hodinu provládnej influencerke. Miriam Šramová mala mať zmluvu na ministerstve Tomáša Tarabu

Miriam Šramová a Tomáš TarabaZdroj: Aktuality.sk

Miriam Šramová mala na ministerstve životného prostredia pracovať v rámci plánu obnovy.

Podľa mimoparlamentnej opozičnej strany Demokrati mala provládna influencerka Miriam Šramová vlani uzavretú dohodu o pracovnej činnosti s rezortom životného prostredia Tomáša Tarabu.

Michal Kiča z Demokratov hovorí, že podľa ich informácií Šramová pracovala pre Slovenskú agentúru životného prostredia 10 hodín týždenne a privyrábala si 45 eur na hodinu. Zmluva trvala od 1. apríla 2025 do konca vlaňajška.

„Pýtame sa, či má pani Šramová takúto dohodu skutočne uzavretú a aké činnosti na programe Obnov dom, respektíve so zameraním na Plán obnovy, by mala vykonávať,“ uviedol Kiča.

Šramová na svojom portáli v ostatných mesiacoch viedla s Tarabom viacero nekritických PR rozhovorov o jeho pôsobení na čele rezortu a straníckej politike. Demokrati sa teda pýtajú, či si minister z rozpočtu rezortu takto neplatil osobnú reklamu.

Sama o sebe hovorí, že nie je novinárka, ale PR expertka. Z verejne dostupných zdrojov však vyplýva, že pôsobí ako šéfredaktorka portálu iDeň.sk, ktorý sa vizuálne aj obsahovo profiluje ako spravodajský web.

X X X

Putin riskuje stratu svojho najväčšieho pokladu, vraví expert

Nedávne udalosti naznačujú zvýšenie schopností ukrajinských obranných síl zasiahnuť dôležité a dobre chránené objekty na ruskom území i to, že akékoľvek hrozby zo strany Ruskej federácie budú čeliť reakcii. V rozhovore pre Espreso TV to povedal vedúci ukrajinského Centra pre analýzu a stratégie Ihor Čalenko.

SITA19.06.2026 14:10

Ranný chaos v Moskve: Drony prerazili až k srdcu Ruska, metropolu zasiahol masívny útok.

Na videách zverejnených na internete sú viditeľné viaceré ohniská požiaru. / Zdroj: Exilenova+

Podľa neho nedávne udalosti naznačujú rastúcu efektivitu ukrajinských obranných síl a ich schopnosť zasiahnuť aj tie najchránenejšie objekty na území Ruska, najmä v Moskve.

„V skutočnosti to nie je len o Moskve, hoci to je čerešnička na torte. A ja by som to zvažoval nielen z pohľadu výsledkov tohto týždňa… Spomínam si aj na májovú hystériu Rusov ohľadom ich prehliadky 9. mája,“ poznamenal Čalenko.

Moskva pod čiernou stopou aj zásah bytovky. Dôsledky útoku na ruskú metropolu

Obyvatelia Moskvy sa po ukrajinskom útoku dronmi na moskovskú ropnú rafinériu sťažujú na čierne škvrny, ktoré sa objavili po daždi. / Zdroj: Reuters / Telegram

Poznamenal, že Ukrajina preukazuje schopnosť zaútočiť na kriticky dôležité a dobre chránené ruské objekty vrátane hlavného mesta a akékoľvek hrozby zo strany Ruska sa podľa neho stretnú s odpoveďou.

„Samozrejme, toto všetko naši partneri analyzujú, a existuje pochopenie, že Putin nebude schopný presadiť postoje, ktoré chce.“

Pozemná trasa z Ruska na Krym už bola fakticky prerušená. Podľa Čalenka to znamená, že Putin tým, že nesúhlasí so zastavením vojny pozdĺž kontaktnej línie, riskuje, že v skutočnosti stratí svoj najväčší poklad – čiže to, čo „získal“ od roku 2014.

Vedúci Centra pre analýzy a stratégie tiež dodal, že najslabším článkom v potenciálnych rokovaniach zostáva Kremeľ, keďže bez zmeny Putinovej pozície žiadne formáty rokovaní neprinesú výsledky. Podľa jeho názoru je na urýchlenie ukončenia vojny potrebné zvýšiť sankčný tlak na Moskvu a zvýšiť podporu ukrajinských obranných síl.

X XX

 Spor o prešovskú nemocnicu sa vyostruje: Maďari odmietajú vinu za chybné stĺpy, štátu hrozí súd

Maďarskí členovia konzorcia, ktorí začali stavať novú prešovskú nemocnicu, naďalej považujú ukončenie zmluvy za nezákonné, neopodstatnené a predčasné. Stĺpy, pre ktoré im bola vypovedaná zmluva, podľa nich majú pevnosť betónu zodpovedajúcu projektovej dokumentácii. Odvolávajú sa pritom na odborný posudok, ktorý si dali vypracovať.

Konzorcium zároveň spochybňuje ďalšie finančné nároky objednávateľa prác. Mimosúdnemu vyrovnaniu zostáva otvorené, no je tiež pripravené brániť sa pred súdom. Za konzorcium spoločností West Hungária Bau, Magyar Építő a Confector Mérnökiroda o tom informovala Zsanett Szikszai.

Ako firmy pripomenuli, technickú kontrolu betónových konštrukcií zhotovených na stavenisku vykonala Slovenská technická univerzita (STU) v Bratislave. Výňatok z tohto dokumentu, už aj s odstúpením od zmluvy, podľa nich dostali v polovici mája. „Predbežná odborná správa STU Bratislava, vychádzajúca výlučne z nedeštruktívnych skúšok (ktoré podľa slovenských technických noriem majú len indikatívnu, nie dôkaznú silu), dospela k záveru, že pevnosť betónu skúmaných stĺpov nezodpovedá triede C50/60 predpísanej v zmluve a projektovej dokumentácii,“ uviedlo konzorcium s tým, že odborný posudok napriek opakovanej žiadosti nedostalo.

Konzorcium si zároveň dalo vypracovať technické posúdenie prostredníctvom akreditovaného laboratória Budapeštianskej univerzity techniky a ekonomiky. Z tohto posudku podľa neho vyplýva, že povrchové chyby majú estetický charakter, nemajú vplyv na únosnosť konštrukcie a všetky identifikované odchýlky sú odstrániteľné.

Ukončenie zmluvy o dielo podľa firiem vychádza „z neexistujúcich skutkových základov“. Konzorcium taktiež spochybňuje ďalšie finančné nároky vrátane čerpania bankovej záruky za vykonanie a nezaplatenia prijatých faktúr.

Objednávateľom prác je Ministerstvo obrany (MO) SR prostredníctvom Ústrednej vojenskej nemocnice SNP Ružomberok – fakultnej nemocnice. Zmluva so zhotoviteľom bola podpísaná 10. septembra 2025. Konzorcium tvrdí, že s prácami nemohlo začať skôr ako koncom februára tohto roka. Od spustenia prác bola vybudovaná časť objektu.

Minister obrany Robert Kaliňák (Smer-SD) koncom apríla tohto roka oznámil pozastavenie výstavby v dôsledku kontrol kvality prác na nosných prvkoch stavby. Neskôr v máji spresnil, že problémové stĺpy na stavbe, ktoré sa nedajú opraviť, odstránia a nahradia novými, ostatné budú sanovať. Po ukončení spolupráce so zazmluvneným zhotoviteľom prevzala stavbu nová skupina firiem. Na druhú etapu rezort vyhlásil verejnú súťaž. Kaliňák tento týždeň informoval o pokračovaní výstavby nemocnice a odstraňovaní poškodených stĺpov. Priblížil tiež, že s bývalým zhotoviteľom sa ešte diskutuje o vysporiadaní záväzkov zo zmluvy. 

Žalobkyni z bitcoinové kauzy neprojednání námitky Bradáčové mrzí. Soud to neumožnil

Námitky v kárném řízení se státní zástupkyni Petrou Lastoveckou, které podala nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová, soud projednat nemůže. Kárné řízení ale může pokračovat. Ilustrační foto: Senát

Námitky v kárném řízení se státní zástupkyni Petrou Lastoveckou, které podala nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová, už Vrchní soud v Praze projednat nemůže. Důvodem je rezignace Lastovecké na pozici státní zástupkyně. Kárné řízení bude pokračovat, ale soud bude projednávat námitky samotné Lastovecké. V tiskové zprávě to uvedlo Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) na základě pondělního rozhodnutí Vrchního soudu v Praze. Sama Lastovecká k tomu uvedla, že námitky Bradáčové projednat chtěla.

Zákon umožňuje státním zástupcům se v kárném řízení očistit, o což Lastovecká usiluje i přes svou rezignaci. Funkce jí zaniká 31. srpna. „Řízení týkající se námitek podané jinými osobami v neprospěch kárně obviněné však musí ze zákona zastavit,“ uvedlo Nejvyšší státní zastupitelství. Rezignace Lastovecké tak podle něj kárnému senátu zabránila v tom, aby mohl záležitost posoudit v plném rozsahu. Jednání je nařízené na 23. června.

„Beru na vědomí rozhodnutí Vrchního soudu, kterým bylo rozhodnuto, že námitky JUDr. Bradáčové nebudou v kárném řízení věcně projednány. Nicméně soudu jsem v průběhu řízení sdělovala, že považuji za vhodné, aby se i těmito námitkami zabýval a mrzí mě, že k jejich věcnému posouzení již nedojde. Rozhodnutí soudu však plně respektuji,“ uvedla k tomu Lastovecká.

Výtka vrchního státního zástupce

Svou rezignaci Lastovecká zdůvodnila ztrátou důvěry ve vedení státního zastupitelství. Uvedla také, že ji k odchodu definitivně přesvědčila výtka od olomouckého vrchního státního zástupce Radima Dragouna. Ten jí vyčetl rozhovor do médií, který se týkal bitcoinové kauzy. Lastovecká se v něm vyjadřovala k tomu, proč ji Dragoun vyloučil z vyšetřovacího týmu pro její údajnou podjatost. Výtku odůvodnil tím, že porušila povinnosti spočívající v poskytnutí informací z probíhajícího trestního řízení médiím.

Lastovecká oznámila rezignaci 1. června a v rezignačním dopise uvedla, že si projednání Dragounovy výtky přeje. Uvedla, že nejen kvůli své vlastní osobě, ale také kvůli budoucnosti státního zastupitelství. Dragounovu výtku označila za věcně problematickou a zároveň za odborně i formálně zpracovanou způsobem, který v ní „vyvolal profesní rozpaky“.

Dragoun uvedl, že jeho podřízená rozhovorem ohrozila důvěru v činnost státního zastupitelství a odbornost postupu v přípravném řízení. Interview podle něj vytvořilo mylný dojem, že olomoucké vrchní státní zastupitelství postupovalo v bitcoinové kauze nezákonně nebo účelově. Kárné řízení proti Lastovecké ale nenavrhl. Lastovecká podala proti výtce námitku a uvedla, že neporušila mlčenlivost a že v rozhovoru neprozradila žádné neveřejné informace.

Námitka Bradáčové

Bradáčová s formulací Dragounovy výtky nesouhlasila, proto se do řízení zapojila se svoji námitkou. Podle ní bylo rozhovorem, který Lastovecká poskytla Radiožurnálu a serveru iROZHLAS.cz, ohrožen i účel konkrétního trestního řízení, a to nikoliv hypoteticky, ale s reálným a průkazným dopadem na další průběh řízení. „Nejvyšší státní zástupkyně v námitce zdůraznila, že Petra Lastovecká v dané trestní věci není dozorovou státní zástupkyní a není ani v jiném procesním postavení, které by ji opravňovalo poskytovat o této trestní věci informace veřejnosti,“ uvedlo Nejvyšší státní zastupitelství. Ty měly zůstat podle Bradáčové z legitimních důvodů utajeny.

Bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek obviněný v bitcoinové kauze. Ilustrační foto: Ministerstvo spravedlnosti

Deník N dříve uvedl, že Lastovecká v lednu na uzavřené poradě k bitcoinové kauze navrhla obvinit exministra spravedlnosti Pavla Blažka (dříve ODS) kvůli přijetí kryptoměny od odsouzeného drogového dealera. Následovalo její stažení z pracovního týmu. Policie Blažka začala stíhat minulý měsíc, viní ho z praní špinavých peněz a ze zneužití pravomoci úřední osoby. Blažek obvinění odmítá.

Současný ministr Jeroným Tejc (za ANO) si minulý týden vyslechl výtky Lastovecké ke stavu státního zastupitelství. Předala mu materiály, které podle ní konkrétně dokládají její důvody pro rezignaci. „Pan ministr si je zběžně prošel již při této schůzce. Slíbil, že se s nimi seznámí, a že se potom uvidí co dál,“ uvedla Lastovecká ve stručném prohlášení. Redakce České justice 

X XX

 Ak vláda nepredloží vyrovnaný rozpočet, súd jej klepne po prstoch, myslí si ústavný expert Giba.

Ústavný súd tento týždeň potvrdil, čo hovorili mnohí experti: vláda nemôže úmyselne mesiace odkladať povinnosti, ku ktorým ju zaväzuje dlhová brzda. Aj na jeseň si bude musieť splniť nepríjemnú povinnosť, inak hrozí, že Ústavný súd jej zruší rozpočet.

Ústavný súd vláde vysvetlil, že o dôveru mala žiadať bez zbytočných prieťahov. Nie je vylúčené, že k zákonu o dlhovej brzde sudcovia dajú aj komplexnejší návod, myslí si odborník na ústavné právo Marián Giba.

Vláda mala dvojročnú výnimku, keď sa najprísnejšie sankcie dlhovej brzdy neuplatňovali. Výnimka vypršala 22. novembra. „Vláda sa nemusí schádzať o polnoci, ale v horizonte dní si má splniť povinnosť,“ približuje tohtotýždňové stanovisko Ústavného súdu Giba, ktorý pôsobí ako vedúci Katedry ústavného práva na Právnickej fakulte Univerzity Komenského.

V podcaste vysvetľuje okrem iného aj či je zákon o dlhovej brzde napísaný dobre, keď ho vláda mohla ignorovať.

„Je to jeden z kvalitnejších ústavných zákonov. Je vidno, že ho pripravovali odborníci,“ hovorí Giba, no zároveň dodáva, že autori bolo možno optimistický, keď ho pripravovali.

V konečnom dôsledku je však na voličoch, či vlády za ignorovanie dlhovej brzdy vystavia účet. „Možno je to slabšia stránka vymáhateľnosti finančných pravidiel, ktoré sú v ústave, no je to cena za to, že máme demokraciu,“ hovorí.

Giba, ktorý tiež vysvetľuje, kde by mohli byť mantinely v rámci, ktorých môže Ústavný súd zasahovať do politiky vlády. Ďalší dlhovej brzdy a ochoty vlády rešpektovať ústavný zákon môže prísť po lete.

Premiér Robert Fico avizoval, že nechce predložiť vyrovnaný rozpočet, tak ako si to vyžaduje dlhová brzda. V zákone našiel totiž únikovú klauzulu. Giba vysvetľuje, či argumentácia premiéra obstojí. Pripomína, že v minulom volebnom období Ústavný súd pristúpil k tomu, že časť takzvaného prorodinného balíka, ktorý presadzoval exminister financií Igor Matovič, zrušil. Dôvodom bol práve rozpor s ústavným zákonom o rozpočtovej zodpovednosti.

„Keby vláda predložila čo i len návrh rozpočtu, ktorý by hospodáril s deficitom, porušila by príkaz, ktorý vyplýva z ústavy,“ poukazuje Giba.

Na podcaste spolupracovali Michaela Jónová a Adam Obšitník.

X X X

 Obrovská šanca pre mladých Slovákov: Na Slovensku štartuje projekt v spolupráci s elitnou americkou univerzitou

Študenti sa môžu prihlásiť do programu prestížnej Georgia Tech.

Slovenskí študenti sa môžu prihlásiť do vzdelávacieho programu jednej z najlepších technologických univerzít sveta Georgia Tech. Ide o pilotný program spustený v spolupráci s Ministerstvom školstva, výskumu, vývoja a mládeže SR, STU a Digitálnou koalíciou s názvom Learning Continuum. Je vyvinutý špeciálne na vzdelávanie a podporu mladých talentovaných ľudí v oblasti inovácií a podnikavosti.

Na piatkovej tlačovej konferencii program predstavili minister školstva Tomáš Drucker (Hlas-SD), prevádzkový riaditeľ Digitálnej koalície Pavol Šedo a viceprezident Enterprise Innovation Institute z amerického Georgia Institute of Technology David Bridges.

„Ide o dvojročný pilot. Prvý rok sa zameriame na študentov stredných škôl (SŠ), v ktorom bude môcť 100 študentov, ktorí sa vyberú, absolvovať program. Predovšetkým ide o posledné ročníky SŠ,“ uviedol minister s tým, že zatiaľ sa budú zameriavať na Bratislavský kraj.

Ako podotkol, študenti sa v rámci programu nebudú učiť len to, čo sú to inovácie a ako realizovať podnikavosť, ale budú predovšetkým inovácie spolu aj s expertami zo Spojených štátov amerických a z ďalších krajín vytvárať. Riaditeľ Digitálnej koalície dodal, že prihlasovanie do tohto desaťtýždňového modulu s názvom InVenture Mind Program je otvorené od piatka.

Rozšírenie programu na VŠ

Druhý rok bude podľa ministra tento program rozšírený. „Bude pokračovať v druhom roku aj na SŠ pre ďalšiu skupinu študentov štvrtých ročníkov. Budeme debatovať o tom, či sa zameriame ešte prípadne aj na iný región, ale hovoríme o pilote, takže možno budeme pokračovať s tými školami, ktoré potrebujeme, aby sa vytvorila istá skúsenosť, ale rozšírime ho aj o vysoké školy, konkrétne o Slovenskú technickú univerzitu (STU), ktorá bude k dispozícii ďalším 100 študentom,“ povedal.

Riaditeľ Digitálnej koalície priblížil, že štúdium bude prebiehať hybridnou formou, prezenčne a online. Cieľom programu je pritom podľa neho aj vytvoriť pracovné tímy, ktoré budú pracovať na príprave inovatívnych podnikateľských plánov. Za zaujímavú motiváciu programu označil aj to, že tí najlepší študenti, ktorí predložia najlepšie podnikateľské plány a zámery, budú môcť byť ocenení finančnými odmenami a v rámci tohto programu sa rozdelí počas celého fungovania programu na odmenách až 100 000 eur. V aktuálnej pilotnej fáze si najlepšie tímy prerozdelia 25 000 eur, pričom víťazný projekt získa 10 000 eur. Úspešní absolventi zároveň získajú certifikát Georgia Tech.

Účasť učiteľov na programe

Program je podľa Šeda príležitosťou aj pre učiteľov, ktorí rovnako budú môcť byť pri ňom prítomní a budú môcť nazrieť a učiť sa, akým spôsobom takýto formát funguje v zahraničí v Spojených štátoch.

Program je nastavený na metodikách, ktoré Georgia Tech využíva pri rozvoji inovácií a podnikavosti. Zároveň boli podľa Bridgesa upravené na potreby Slovenska. „Rozvojom startupov sa zaoberáme už od roku 1980, mali sme prvé inkubátory na svete, prevádzkovali sme fakulty, kde sme používali startupové metodiky, a táto metodika je akceptovaná ako jedna z najlepších na svete,“ dodal.

Registrácia do prvej fázy programu, InVenture Mind Programu, je otvorená na stránke slovakia.innovate.gatech.edu.

X Xx

DCERA  KRÁLA  PREMIÉRU

Všetky oči na nej, bola prekrásna. Vystúpila z tieňa svojej sestry, ktorá raz bude kráľovnou: Veľký moment princeznej

 Princezná Ariane na štátnom bankete na počesť cisára Naruhita. 17. júna 2026.

 Doteraz bola viac v tieni svojich sestier. No teraz prišiel jej prvý veľký moment v role princeznej a bola za hviezdu.

Najmladšia kráľovská dcéra mala veľkú premiéru

Kráľovský palác v Amsterdame bol dejiskom veľkej slávnosti, na ktorej prvý raz zažiarila aj najmladšia z troch dcér holandského kráľa.

Kráľ Viliam-Alexander (59) je totiž ako vystrihnutý z rozprávkovej knihy. V nich mnohí panovníci majú tri dcéry. Tak je to aj v prípade holandského monarchu. Jeho manželka kráľovná Máxima (55) priviedla na svet tri dievčatá.

  • viac o štátnom bankete, ktorý sa konal v paláci,
  • prečo je možnosť mať tiaru v živote princeznej kľúčová,
  • viac o Ariane a jej sestrách,
  • čo si obliekla kráľovná

Princezná Amalia žmurká na svoju sestru Ariane počas štátneho banketu, 17. júna 2026Zdroj: Profimedia

Najstaršia Catharina-Amalia (22) sa už aktívne pripravuje na svoju rolu. Tak ako jej stará mama Beatrix, aj ona jedného dňa zasadne na trón ako panovníčka. Mladá študentka už má za sebou niekoľko dôležitých verejných vystúpení a dalo by sa povedať, že je už pomerne skúsená.

No jej najmladšia sestra až teraz zažila veľký debut. Konečne prišiel rad aj na ňu. Princezná Ariane (19) bola hviezdou veľkého štátneho banketu, ktorý jej otec usporiadal na počesť návštevy japonského cisára Naruhita.

Holandská kráľovská rodina privítala cisára Naruhita. Fotografia zo štátneho banketu na jeho počesť. 17. júna 2026Zdroj: Reuters

Pre krásnu Arianu to bol veľký večer, pretože prvý raz v živote mala možnosť mať na takejto významnej udalosti na hlave rodovú tiaru.

Málokto o tom vie, no nosenie tiary na spoločenských udalostiach má svoje pravidlá. Kým v minulosti tieto ozdoby hlavy nosili výhradne vydaté šľachtičné, a prvý raz ju mohli mať v deň svojej svadby, dnes je to už trochu inak. Ale stále je to veľká symbolika. Značí to totiž dospelosť.

Zmeny aj v súkromnom živote

Arianu tak čaká veľká zmena, dostane sa jej čoraz viac reprezentačných povinností. Prvé vystúpenie princeznej s tiarou sa často považuje za kráľovský rituál prechodu, ktorý je zvyčajne vyhradený pre moment, keď dosiahne dospelosť a sú jej zverené niektoré z najcennejších klenotov jej dynastie. Princezná si na túto udalosť zo zbierky svojej mamy Máximy vybrala historickú tiaru kráľovnej Emmy.

Princezná Ariane na bankete na počesť japonského cisára. 17. júna 2026Zdroj: Profimedia

Tá sa stala súčasťou holandskej kráľovskej zbierky v roku 1890, keď ju kráľ Viliam III. daroval svojej manželke, kráľovnej Emme. Po kráľovej smrti sa tiara začala úzko spájať s ovdovenou kráľovnou a stala sa symbolom trvalej lásky a oddanosti.

Ariane, ktorá je tretia v poradí na holandský trón, si tak vybrala vskutku historický šperk a zažiarila v nádherných červených šatách cez jedno plece so zaujímavým riasením.

Princeznú teraz čakajú veľké zmeny aj v súkromnom živote. Po absolvovaní strednej školy v Taliansku sa od septembra zapísala na prestížnu holandskú univerzitu. Bude študovať letecké a kozmické inžinierstvo na Technickej univerzite v Delfte.

Kráľ Viliam Alexander s manželkou Máximou a dcérami Amaliou, Alexiou a Ariane. Snímka z roku 2026Zdroj: Profimedia

Je to celkom iné zameranie, akému sa venujú jej sestry. Prostredná dcéra kráľovského páru Alexia (20) študuje stavebné inžinierstvo v Londýne.

Amalia raz bude kráľovnou

A čo najstaršia princezná, ktorá sa jedného dňa stane kráľovnou? Aj Catharina-Amalia sa na svoju rolu zodpovedne pripravuje. V súčasnosti študuje právo v Amsterdame a zároveň prechádza dvojročným kombinovaným vojenským študijným programom.

Korunná princezná Amalia v rubínovej tiare na štátnom bankete v Amsterdame, 17. júna 2026Zdroj: Profimedia

Amalia, ako ju všetci familiárne volajú, to však ako mladá študentka vôbec nemala ľahké. Jej štúdium totiž znepríjemňovali rôzne vyhrážky zo strany extrémistov a mafie, ktorí jej hrozili únosom. Aj preto nejaký čas strávila v Madride, ktorý nazýva svojim druhým domovom.

Aj Amalia bola prítomná na slávnostnom bankete z príležitosti návštevy japonského cisárskeho páru a aj ona zažiarila v červenej. Nechala však priestor svojej sestre. Amalia mala na sebe veľkolepú rubínovú tiaru Mellerio, ktorá patrí k najvýznamnejším kúskom a tiež patrila kráľovnej Emme.

Máxima je dobrá priateľka

Rovnako krásna bola v ten večer aj ich mama, kráľovná Máxima. Tá na tento večer zvolila dramatický model od Iris van Herpen s priesvitnými detailmi na ramenách a vo výstrihu.

Geometrický vzor róby postupne prechádzal z ligotavej striebornej do jemného telového odtieňa, čo pôsobilo veľmi elegantne. Na hlave mala jeden z korunovačných klenotov rodu – Stuartovskú tiaru.

Kráľovná Máxima na bankete žiarila rovnako ako jej dcéry. 17. júna 2026Zdroj: Profimedia

No ešte musíme podčiarknuť aj jednu ženu, ktorá bola na bankete v tento významný večer. Ide o cisárovnú Masako, ktorá sa pred rokmi z osobných dôvodov stiahla z verejného života.

Ako píše magazín HOLA, bola to práve kráľovná Máxima, kto celé tie roky bol jej veľkou priateľkou a oporou.

„V dôsledku toho sa jeden z najvýznamnejších návratov Masako na medzinárodnú scénu odohral práve po boku kráľovnej Máximy počas štátnej návštevy, ktorá pomohla cisárovnej znovu získať časť jej niekdajšieho verejného postavenia,“ píše portál

 X XX

ÚSPĚCH  ATLETKY  SR

Chcela urobiť maximum a podarilo sa, vraví Zapletalová. Z Kataru si odvezie aj slušnú prémiu

Slovenská atlétka Emma Zapletalová triumfovala aj vo svojom štvrtom tohtoročnom predstavení v Diamantovej lige. Na piatkovom mítingu v katarskej Dauhe zvíťazila v behu na 400 m prekážok časom 52,30 s, čím zlepšila svoj svetový výkon roka, rekord mítingu aj národný rekord. Do cieľa dobehla na prvej priečke pred Jamajčankou Rushell Claytonovou a Kemi Adekoyaovou z Bahrajnu.

 „Som veľmi šťastná zo svojho osobného maxima a národného rekordu. Som spokojná, že sme ho dosiahli tak, ako sme si to s trénerom naplánovali. Keď štartujem, vždy sa sústredím na seba a robím maximum. Viem, že nie je ľahké vyhrať preteky, pretože sú tu aj iné veľmi dobré bežkyne.

Vždy sa sústredím na svoju prácu a keď ju robím kvalitne, môže to byť veľmi pekný výsledok,“ povedala po šiestom najlepšom čase histórie Zapletalová. V európskych tabuľkách jej patrí druhé miesto za fenomenálnou Femke Bolovou. Zapletalová si zároveň z Kataru odnesie prémiu 5000 dolárov za prekonanie rekordu mítingu.

X X X

Nerovnost šancí v Česku je ekonomicky neefektivní. Změny vyžadují velké reformy, říká sociolog Daniel Prokop.

Sociolog a zakladatel PAQ Research Daniel Prokop se s Janem Pokorným setkává pravidelně při rozhovorech v rámci projektu Život k nezaplacení. Po bestselleru Slepé skvrny mu nyní vyšla nová kniha Spravedlivý růst. Co ho k napsání vedlo? „Přišlo mi, že neadresujeme jeden hlavní problém české ekonomiky a společnosti, a to je, že máme typy neefektivních neférovostí, které brzdí ekonomický růst. Je potřeba popsat reformy, které by to mohly změnit

Myslíte si tedy, že česká společnost není spravedlivá, rozumím tomu dobře?

Ne ve všem. Nemyslím tou neférovostí, že by byly nějaké extrémní nerovnosti v příjmech apod., ale jsou dvě neefektivní nespravedlnosti, které popisuji. Jedna je, že vytlačujeme hodně lidí, hodně částí společnosti z možnosti se podílet na prosperitě. Máme hodně nerovný růst regionů, takže část regionů zaostává. Hodně dětí je neúspěšných ve vzdělávání, pokud jsou z chudších rodin. Pro rodiče je obtížné se vracet na trh práce. Takže hodně lidí je vytlačeno z šancí podílet se na prosperitě, najít svůj talent apod. To je hodně neefektivní i z hlediska ekonomiky.

Veřejné systémy v Česku demotivují a člověka, který se snaží chovat prospolečensky, spíš potrestají, zlobí se sociolog Daniel Prokop.

Třeba růst Ameriky mezi 60. lety až rokem 2010 je do velké míry dán tím, že se tam omezila rasová segregace, že ženy dostaly více příležitostí, takže více lidí má možnost najít svůj talent a pomoct tím společnosti.

V Polsku je velký růst posledních patnácti let dán tím, že tam roste hodně regionů, na rozdíl od nás. Růst táhne deset velkých měst v regionech. Ne jen Praha a Brno. My stavíme růst na malé části společnosti. Měli bychom to změnit. Vyžaduje to velké reformy – posílit regiony, změnit školství, aby se mohly rozvíjet všechny děti.

Proč to neděláme?
Jedna věc je podle mě, že podceňujeme důležitost té široké společenské základny.

Jaké parametry má tedy mít růst, aby byl spravedlivý?
To je pointa mé knížky. Bavíme se o růstu a nerůstu. Nerůst říká: Už si nemůžeme dovolit ekonomický růst, protože to poškozuje klima. A to hnutí má pravdu v tom, že dnešní podoba je neudržitelná klimaticky. Probíhá oddělování emisí od růstu HDP, ale dost pomalu. Na druhou stranu nerůstové hnutí neřeší problém, že musíme investovat do změny energetiky. A na to, abyste vybral, potřebujete ekonomiku, která funguje.

Ekonomika oproti očekávání EBRD zpomaluje. V Česku nyní očekává růst jen 2,2 procenta

Já se snažím spíš popsat, že růst nemusí být čtyřprocentní, může být menší, ale daný tím, že zapojí větší části společnosti, a proto redukuje chudobu. Je nutné přemýšlet o prosperitě, o růstu, co jsou ty zdroje a jak pomáhá různým částem společnosti. Čeští politici se spíš orientují na to, udělat velký růst a potom ho distribuovat důchody, dávkami apod. Ale příklad Polska a dalších zemí je o tom, že dokážou rozšířit prosperitu a růst do regionů, a tím pomoct velké části společnosti. Moje knížka je o tom, jak to udělat.

Neprobrali jsme ještě to druhé téma, o kterém jste chtěl mluvit.
Když jsem pět let navrhoval s kolegy v NERV reformy pro vládu, uvědomil jsem si, že jedna společná věc pro veřejné systémy v Česku je, že demotivují a člověka, který se snaží chovat prospolečensky, spíš potrestají.

Když jste třeba starosta obce a snažíte se stavět nebo kooperovat s byznysem, tak z toho nic nemáte, spíš nesete jenom náklady. Ke zdravotní prevenci nikdo není motivovaný. Když si v exekuci vyděláte víc peněz, často se vám čistý příjem i sníží. Když máte školu a pomáháte znevýhodněným dětem, tak vám v tom českém neřízeném systému často pošlou další chudé děti, a vlastně si ji tím trošku segregujete.

Ekonom Richard Hindls: Současná inflace není důvod k panice. Svět je odolnější než dřív

Takže často ty systémy v Česku jsou nastavené tak, že za ten dobrý skutek jste po právu potrestán. To není dobré pro udržitelnost veřejných systémů. Spíš to vede k sobeckému ekvilibriu a destrukci stability.

Vzdělávání – to je vaše téma, kterým se zabýváte dlouhodobě. V knize Spravedlivý růst se zamýšlíte nad tím, v čem připomíná české vzdělávání Scottovu výpravu. Co to byla Scottova výprava?
Když šel Robert Scott na jižní pól, posluchači možná vědí, že po cestě zpátky umřel, umrzli. Britská výprava udělala hodně logistických chyb. Jedna z velkých chyb, kterou udělal, byla, že napříč výpravou si vybíral lidi nejen podle schopností, ale podle toho, jaké byli třeba národnosti. Takže nejlepší lyžař nešel na finální výpravu, protože byl Nor. Vybíral si podle hodnosti v britské armádě, vybíral si důstojníky podle toho, kdo mu přispěl na výpravu. Takže dost často to bylo vybráno personálně, ne na základě snahy a talentu, ale na základě nějakých statusových věcí.

A to v něčem připomíná české vzdělávání. Třídíme děti hodně brzo i podle toho, z jakého jsou prostředí. Když se jde na střední školy, závisí hodně na tom, jaké aspirace mají vaši rodiče, jak se vyznáte v systému přijímacích zkoušek…

Děláme způsoby výběru, které nejsou jenom podle snahy a talentu. To je jednak dost neférový systém, jednak je i dost neefektivní, protože ztratíte spoustu lidí, kteří by se mohli rozvíjet, posunout společnost. Ztratíte je ve výběrech, které jsou i na základě toho, v jakém regionu se narodí, v jaké rodině, jestli se vyznají v nějakém systému apod.

‚Za žádnou cenu nepřestáváme stavět.‘ Investoři i developeři se vrací na dubajský trh s nemovitostm

Jakou roli tam hraje ta determinace, že jste se narodil v nějaké rodině, v nějakém místě jdete do nějaké školy a už tam si řeknete: „Se mnou to stejně jiné nebude, budu žít takhle.“ Nemáte žádné světlo na konci tunelu.
Ve vzdělávacím výzkumu je metafora, že ve vzdělávání není skleněný strop – že byste neměl šance vůbec –, ale lepivá podlaha. Když jste z takové rodiny, tak v každém stupni musíte vyvinout mnohem větší snahu se někam posunout. A jedna z věcí, která to brzdí, je, že máme hrozně nerovnou kvalitu škol. Děti se ocitnou v prostředí, kde ani ostatní nemají žádné aspirace. Jsou experimenty, které ukazují, že když řeknete učitelům o náhodně vybraných dětech, že mají super talent, tak se jim věnují a pozvednou je. Byť to byl náhodný výběr.

Když si učitelé od začátku o dětech myslí, že nemají perspektivu, tak se jim tolik nevěnují a taky je nikam nedotáhnou. Tím, že děti rozdělíme, tak část dáme do škol, kde není žádná aspirace od zbytku rodin a učitelé je od začátku berou jako někoho, kdo má velmi malé šance něčeho dosáhnout. A potom – to je sebenaplňující se proroctví – tak ve většině případů i skončí.

X X X

Meziroční inflace v Česku zrychlila z březnových 1,9 na 2,5 procent. „Žádné drama se ale nekoná. Pořád se pohybujeme kolem inflačního cíle,“ uklidňuje pro Český rozhlas Dvojka ekonom Richard Hindls. Varování před novým ropným šokem a dramatickým růstem inflace považuje za přehnaná. Situaci podle něj nelze srovnávat s krizí v 70. letech. „Výkyvy se pohybují jen v jednotkách procen

Ekonom Richard Hindls v rozhovoru na Dvojce připomíná, že po energetické krizi z let 2022 a 2023, kdy inflace vystoupala až na 15,1 a následně na 10,7 procent, se ekonomika vrátila k mnohem nižším hodnotám. „Teď to sice zase mírně stouplo, pořád se ale pohybujeme kolem cíle České národní banky,“

 Host: ekonom Richard Hindls. Moderuje Vladimír Kroc

Růst cen je podle něj aktuálně spojen se zdražováním pohonných hmot v důsledku války na Blízkém východě. Do inflace se ale tento vývoj promítá se zpožděním. Růst cen tak může ještě dočasně pokračovat.

Zároveň ale připomíná, že pohonné hmoty tvoří ve spotřebním koši domácností jen zhruba tři procenta výdajů. „Ze stokoruny utratí průměrná domácnost za naftu nebo benzin asi tři koruny. Do inflace se to nepromítá okamžitě. Výraznější dopady se tak mohou projevit až nepřímo. Přes ceny potravin a hnojiv.“

Panika škodí víc než fakta

Koncem dubna přitom odbory varovaly, že inflace by se při pokračování ropné krize mohla bez opatření vlády a České národní banky do roka zvýšit až na 8,5 procent. Podle Hindlse jsou ale podobné scénáře přehnané.

„Panika a nejistota jsou horší než samotný ekonomický vývoj. Poplašné zprávy vnášejí neklid do chování spotřebitelů. Lidé ale na situaci reagují se zpožděním tří až šesti měsíců a dnes nikdo neví, co se bude v Íránu dít dál,“ uzavírá.

x XX

Porazil Reform UK, teď možná i premiéra. Burnham byl zvolen poslancem a chce nahradit Starmera

Británie je o krok blíž k novému premiérovi. Hlavní vnitrostranický soupeř současného předsedy britské vlády Andy Burnham byl v doplňovacích parlamentních volbách zvolen poslancem. To mu otevírá cestu k tomu, aby se Keira Starmera pokusil nahradit v čele labouristické strany a britské vlády. Média ve Velké Británii píší, že několik ministrů Starmera vyzvalo k rezignaci. Ten prý má výzvy přes víkend zvážit.

Andy Burnham jasně řekl, že se chce ucházet o post lídra labouristické strany, a tedy i premiéra. Tím by se podle informací z jeho štábu chtěl stát do září. Když se v pátek ráno zveřejňovaly výsledky doplňujících voleb, řekl, že je to poslední šance na změnu. Také ale mohl říci, že to je poslední šance, jak labouristy zachránit.

 Starosta Manchesteru Andy Burnham se stal poslancem. Cesta k pokusu odvolat současného britského premiéra je otevřená

Teď musí následovat druhý krok. První už udělal – stal se poslancem. Teď musí dát dohromady 81 labouristických poslanců, aby se mohl proces volby nového lídra labouristické strany spustit. Potom už zbývá třetí a poslední krok – volbu vyhrát.

Pro úřadujícího premiéra Keira Starmera situace bezpochyby není úplně komfortní. V pátek ráno nicméně Burnhamovi poblahopřál k vítězství. Trvá ale na tom, že nový souboj o lídra strany není zapotřebí. Pokud by k němu došlo, tak se ho zúčastní také a bude svůj post obhajovat.

Britský ministr obrany Healey rezignoval. ‚Nebyl jste schopen vyčlenit prostředky,‘ vzkázal Starmerovi

Burnhamovi dokonce také nabídl místo ve vládě. Ale o to teď Burnhamovi nejde, protože už jasně deklaroval, že se chce stát novým lídrem labouristické strany, v tuto chvíli tedy i novým předsedou britské vlády.

Andy Burnham je šestapadesátiletý člen labouristické strany. Opakovaně byl poslancem a byl i ministrem zdravotnictví ve vládě Gordona Browna. Především je ale od roku 2017 starostou Manchesteru. Na severu Anglie je velmi populární, vysloužil si proto přezdívku „Král severu“.

Ve volbách, které se odehrávaly ve čtvrtek, vyhrál velmi výrazně, získal 55 procent hlasů a porazil i kandidáta strany Reform UK, která po celé Británii jede na vlně popularity.

Na severu se mu ho ale podařilo opravdu významně porazit, takže má velmi silný mandát, a je považován za politika oblíbeného a velmi komunikativního. Bylo to vidět i v kampani. Je to pravý labourista, když někoho potká na ulici, tak s ním dokáže hovořit a není to trapné.

X X X

MACRON,  jEHOŽ  FACKUJE  UČITELKA,  DĚLÁ  PODRAZY  NA   RUSKO

MACRONOVI  NELZE  V  NIČEM  VĚŘIT,  NESERIOZNÍ

      Macron s Merzem narazili. Spor o Rusko rozdělil Evropskou unii.

      Po dlouhých 16 letech se konalo vrcholné setkání unijních lídrů bez údajného „potížisty“ Viktora Orbána. Na dvoudenním bruselském summitu se přesto žádná jednota nekonala. Hluboký rozkol zažehla snaha portugalského šéfa Evropské rady Antónia Costy navázat komunikační linky s Putinovým Ruskem.

      Ve chvíli, kdy jsou Spojené státy zcela soustředěné na Blízký východ, se to zdálo jako dobrá cesta, jak najít východisko ze slepé uličky vleklého ukrajinského konfliktu. Tím spíše, že všechny předchozí americké pokusy o dohodnutí míru končily bezvýsledně.

      Jde tady o to, kdo vlastně bude za celou sedmadvacítku v diplomacii mluvit.

      X X X

      HOTEL  LEHL  POPELEM?  ZNIČENÉ ZAŘÍZENÍ

      V Dominikánské republice vzplál luxusní hotelový resort. Turisté prchali pryč.

      Při rozsáhlém požáru luxusního hotelového resortu v Dominikánské republice se muselo evakuovat téměř 1700 turistů. Oheň zařízení téměř zcela zničil, napsala agentura AP.
      Podle místních médií při požáru zemřel italský turista a několik dalších zahraničních návštěvníků muselo vyhledat lékařskou pomoc.

       

      Hotelový komplex Viva Wyndham Dominicus Beach je oblíbený mezi zahraničními turisty včetně Čechů. Nachází se na jihovýchodním pobřeží Dominikánské republiky u města Bayahíbe. České ministerstvo zahraničí nemá informace o tom, že by událost postihla Čechy.

       

      Hosté ubytovaní v resortu se museli přesunout do jiných hotelů a blízkých ubytovacích zařízení. Příčina požáru se vyšetřuje. Podle úřadů se oheň rychle šířil kvůli větru a také proto, že část střechy resortu byla z došků. Blízký resort Viva Wyndham Dominicus Palace požár nezasáhl a funguje normálně.

       

      X X X

       

      KDO  UDĚLA  POŘÁDEK?
      POLICIE,  STÁTNÍ  ZASTUPITELSTVÍ?

      Plat vyšší než prezident či premiér. Členové vedení Pražských služeb pobírají průměrně přes 400 tisíc

      Pražské služby, jedna ze dvou největších firem v majetku hlavního města, má schválenou výroční zprávu a účetní závěrku za rok 2025. Plyne z ní i výše průměrného příjmu vedoucích pracovníků, jenž činí přes 400 tisíc korun měsíčně. U několika členů představenstva je částka ještě vyšší. V dozorčí radě se intenzivně diskutovalo o tom, zda by se měla zveřejňovat výše platu každého jednoho z nich. Oslovené neziskové organizace to doporučují.

      Generální ředitel a předseda představenstva Pražských služeb Patrik Roman | Zdroj: ČTK 

      Hrubý měsíční plat prezidenta Petra Pavla coby nejvyššího ústavního činitele země dělá 383 200 korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) jako klíčový představitel exekutivy pobírá 308 700 korun. Oba inkasují také náhrady spojené s výkonem funkce, u prezidenta jde třeba o téměř totožnou částku jako plat. Ale za samu práci jim náleží uvedené částky.

      Úřad prověřuje vztah Pražských služeb a advokátů, kteří se starají i o soukromý byznys ředitele Romana

      V Pražských službách přitom i lidé na druhé úrovni řízení, takzvaní vedoucí pracovníci, pobírají v průměru víc než zmínění představitelé státu. Náleží jim 406 tisíc korun. Plyne to z výroční zprávy a účetní závěrky městské společnosti za loňský rok, kterou na svém předposledním jednání schválila rada hlavního města a redakce ji prostudovala.

       

      Nejvíce pobírají tři členové představenstva, kteří jsou zároveň vedoucími pracovníky. Jde o generálního ředitele Pražských služeb Patrika Romana, šéfa úseku údržby komunikací Františka Hodana a ředitele závodu na energetické využití odpadu Aleše Bláhu. V součtu za obě pozice inkasují 493, 477 a 476 tisíc.

       

      Odměny určuje rada města a dozorčí rada

      „Odměny členů představenstva určuje dozorčí rada, odměny členů dozorčí rady určuje rada hlavního města,“ vysvětluje politiku odměňování v Pražských službách jejich mluvčí Alexandr Komarnický. K Romanově příjmu uvádí, že je „asi o třetinu nižší, než doporučila nezávislá konzultační společnost vybraná na doporučení předsedy dozorčí rady“.

      K odměnám vedení Pražských služeb ve výroční zprávě za rok 2025 | Zdroj: iROZHLAS.cz

      Vedle tří jmenovaných zbývá osm vedoucích pracovníků, kteří si vydělají v průměru oněch 406 tisíc. Jde o ředitele různých úseků, sekcí či závodů firmy. Jako první projednala výroční zprávu dozorčí rada Pražských služeb. A její část měla za to, že by se výše příjmu měla uvádět u každého šéfa zvlášť, byť třeba jen s anonymním označením.

      K odměnám vedení Pražských služeb z diskuse dozorčí rady | Zdroj: iROZHLAS.cz

      „Vnímám to tak, že členové dozorčí rady, kteří nepodpořili zveřejnění, zřejmě pokládají tyto platy za nadměrné a bojí se je dalším členům rady města sdělit. Doporučuji, aby je sdělili i veřejnosti, aby věděla, jaké platy se ve společnosti, která má většinově městské zakázky, dávají,“ uvedla v diskusi členka dozorčí rady Eva Tylová (Piráti), jejíž návrh na podrobný výpis mezd pro členy rady neprošel.

       

      Jiná členka rady Hana Bendičáková, jinak personální ředitelka firmy, jedna z oněch vedoucích pracovníků, podotkla, že přesné příjmy by veřejnosti nesdělovala. Dozorčí rada si je podle ní může vyžádat, když se na tom usnese. Což se ale nestalo. „Rozumím tomu, co říká Ing. Bendičáková, že nechceme, aby se toto objevovalo v médiích,“ uvedl další člen rady Martin Damašek (TOP 09) podle zápisu, jejž iROZHLAS.cz získal.

       

      ‚Veřejnost má právo znát výši odměn‘

      Podle redakcí iROZHLAS.cz oslovených neziskových organizací zabývajících se veřejnou správou neexistuje rozumný důvod, proč by veřejnost výši skutečných odměn, v podobě částky přiřazené k anonymnímu označení vedoucí pozice, neměla znát. Takto to vnímá vedoucí spolku Oživení Šárka Zvěřina Trunkátová.

      Obří tendr od Pražských služeb získá dceřinka společnosti obžalované z daňového úniku za miliardu

      „Je ve veřejném zájmu rozumět, jak fungují společnosti, které zajišťují klíčové služby pro město z veřejných peněz. Nárok veřejnosti ostatně potvrdily i rozsudky Nejvyššího správního soudu nebo Ústavního soudu. V aktuální podobě nelze z výroční zprávy zjistit vůbec nic (kromě souhrnných údajů, pozn. red.),“ uvedla.

      Obdobně uvažuje i právnička české pobočky mezinárodní organizace Transparency International Anna Jakůbková. Byť by nutně nešla cestou, kdy by se konkrétní částky u jednotlivých pozic uváděly ve výroční zprávě.

       

      „Veřejnost na tyto informace nárok nepochybně má, a to na základě zákona o svobodném přístupu k informacím. Zpřístupnění anonymizovaného přehledu mezd vedoucích pracovníků je proto legitimním požadavkem, kterému by společnost měla při podání oficiální žádosti vyhovět,“ sdělila.

      ‚Dlouhodobě přebujelý systém‘

      Tématem je podle nich také samotná výše mzdy trojice nejvlivnějších členů představenstva a osmi vedoucích pracovníků. Protože jak v diskusi na dozorčí radě uvedla Eva Tylová, jde o firmu, jež podstatnou část zakázek získává od svého vlastníka, jímž je hlavní město Praha. Ostatně poskytovat mu odpadní servis je hlavním smyslem firmy.

      „Mzdy zaměstnanců s ohledem na zákonné požadavky na ochranu soukromí a osobních údajů nezveřejňujeme.“

      Alexandr Komarnický (mluvčí Pražských služeb)

      „Společnost nenese obvyklé podnikatelské riziko (tržby jsou jištěné městem). Veřejnost má právo vědět, podle čeho město měří efektivitu firmy a práci managementu i vedoucích zaměstnanců. Transparentnost odměňování, ale i obecně rozhodování, je jedním ze základních mechanismů, jak zajistit, že víme, co si platíme,“ uvedla Zvěřina Trunkátová.

       

      Jakůbková přizvukuje. Podle ní je z pohledu transparentnosti žádoucí, aby se u společnosti ve vlastnictví města zveřejňovaly zásady politiky odměňování. „Tento dokument by měl jasně vysvětlit mechanismus tvorby odměn vrcholového managementu,“ uvedla.

      Úřad prošetřuje Pražské služby kvůli kontraktům s firmou, která zhotovila apartmán řediteli Romanovi

      „Výše odměn vedení Pražských služeb je nehorázná. Jde o výsledek dlouhodobě přebujelého systému, který nesmyslně živí armádu přehnaně placených manažerů. Na toto rozhazování veřejných peněz opakovaně upozorňuji koaliční partnery z ODS a STAN. Ti s tím ale zjevně nemají problém,“ sdělila redakci příslušná náměstkyně primátora Jana Komrsková (nezávislá za hnutí JSME PRAHA, dříve Piráti).

       

      Jak stojí výše, příjem u členů představenstva, včetně tří klíčových, určuje dozorčí rada. V ní se kriticky vůči obchodní politice firmy a jejího vedení staví dlouhodobě zástupci Pirátské strany. Nominanti ostatních stran s kroky představenstva a směřováním firmy z většiny souzní. Mzda zbylých osmi vedoucích pracovníků se určuje s vědomím generálního ředitele Romana.

       

      X X X

       

      V  PRDUBICÍCH  ROZHAZUJÍ  MILIONY

       

      CO  NA  TO  HEJTMAN,  POLICIE,  POLITICKÉ  STRANY?

       

      Měla stát necelý milion, teď je to sedm. Naučné stezce v Pardubicích podle kritiků chybí i edukační rovina

      Pardubice se chystají zaplatit až sedm milionů korun za naučnou stezku o historii sportu ve městě v parku Na Špici. Výši nákladů kritizuje část opozičních zastupitelů, podle kterých je projekt příliš drahý. Součástí plánované stezky má být osm uměleckých objektů inspirovaných štafetovým kolíkem, které budou připomínat osm sportů. Město i autor vítězného návrhu si za předpokládanou cenou stojí.

       

               Až 7 milionů korun má stát plánovaná naučná stezka v pardubickém parku Na Špici

      S instalací naučné stezky nesouhlasí například opoziční zastupitel Vojtěch Jirsa za Piráty. „Původně měla stát 900 tisíc. Měla být rozmístěná různě po městě, u sportovišť a podobně. Proti tomu bych nic neměl, ale sedm milionů na naučnou stezku mi přijde moc,“ říká pro Český rozhlas Pardubice.

      Až 7 milionů korun má stát plánovaná naučná stezka v pardubickém parku Na Špici. Zatímco opozice považuje projekt za předražený, vedení města navrhované náklady obhajuje

      Výhrady k naučné stezce má i Jan Doucek z národního geoparku Železné hory. Ten stojí třeba za vzdělávacím centrem v Hlinsku a za desítkami interaktivních prvků nebo naučných a zážitkových stezek v Pardubickém kraji.

      „Toto není naučná stezka. Za mě je to spíš systém uměleckých instalací. U naučné stezky musí být nějaká edukační rovina, musí tam být něco, co vypráví příběh, a to tady nevidím,“ popisuje Doucek.

       

      Součástí naučné stezky v Pardubicích má být jedna informační tabule. Část textů, které budou věnované milníkům a osobnostem v historii jednotlivých sportů, bude na podstavcích objektů. Detailnější informace najdou lidé pomocí QR kódů.

      „Nemůžu hodnotit finanční stránku umělecké roviny, ale technicky si myslím, že samotná realizace se dá dostat na maximálně třetinu zmíněné ceny,“ dodává Doucek.

      Za cenou stojí také autor

      Město navrhovaných sedm milionů korun na realizaci stezky obhajuje. Podle náměstka primátora Jakuba Rychteckého (Žijeme Pardubice) má být naučná stezka zároveň umělecké dílo ve veřejném prostoru.

      Vizualizace naučné stezky | Foto: Ondřej Tichý | Zdroj: město Pardubice

      „Určitě to budou dobře investované peníze, které i z pohledu návštěvníků města posunou vnímání parku a občanů o úroveň výš,“ vysvětluje Rychtecký.

      Za cenou si stojí i autor návrhu Ondřej Tichý, který zvítězil v architektonicko-výtvarné soutěži garantované Českou komorou architektů.

       

      „Cílem není park doplnit o prvky typické pro klasickou naučnou stezku, ale vytvořit autorské výtvarné řešení odpovídající významu a kvalitě místa. Rozpočtový rámec odpovídá rozsahu osmi autorských plastik, jejich vývoji, výrobě, montáži a práci specializovaného týmu mistrů a odborníků,“ zdůrazňuje Tichý.

       

      Plánovaná stezka v parku Na Špici bude připomínat osm sportů, například fotbal, tenis nebo dostihový sport. Inspirací pro projekt se stal nápad tehdejší žákyně Základní školy Prodloužená Barbory Samkové, která uspěla v celostátní soutěži Office Arena.

      Do středy ještě běží lhůta pro případné odvolání účastníků soutěže. Podle města by to ale na výsledku nemělo nic změnit.

       

      X XX

      Víko v moskevské rafinerii spektakulárně odpálila ruská střela, píší Rusové

      Spektakulární explozi v rafinerii na jihovýchodě Moskvy ve čtvrtek ráno zřejmě nezpůsobil ukrajinský dron, ale střela z ruského systému protivzdušné obrany. Tvrdí to nezávislá ruskojazyčná média. Při výbuchu odlétl kryt jedné z nádrží v rafinerii a záběry z toho se staly symbolem nejrozsáhlejšího ukrajinského útoku na Moskvu od začátku ruské invaze na Ukrajinu z února 2022.

      Video, jež tento okamžik zachytilo a které se rozšířilo po sociálních sítích, bylo poprvé zřejmě zveřejněno na čínské verzi TikToku. Na záběrech je vidět, jak střela letí pod dronem a zanechává za sebou kondenzační stopu a dopadá přímo na nádrž, z níž odlétne kryt.

      Ruský proválečný telegramový kanál Vojennyj Osvědomitěl uvedl, že video je pravé a že ho pořídili čínští turisté. Bloger si stěžuje, že pokud v blízkosti objektů, které jsou cílem útoků, jsou zahraniční turisté nebo zahraniční dělníci, veškeré zákazy týkající se šíření takových snímků zaměřené na ruské občany nebudou mít žádný efekt.

      Jako UFO. Exploze v Moskvě urvala střechu ropné nádrže, letěla vysoko do vzduchu

      Telegramový kanál Astra uvedl, že kryt nádrže zřejmě zasáhla střela odpálená ze systému protivzdušné obrany Pancir.

      Ruskojazyčná verze The Moscow Times napsala, že při ukrajinském dronovém útoku ze čtvrtečního rána, při němž byla podruhé za tři dny zasažena rafinerie a vzplála dvě nákupní centra, protivzdušná obrana opakovaně míjela cíle.

      Padal ropný déšť, snad nepřijdeme o vlasy, líčí Moskvané zásah rafinerie

      Jeden z telegramových kanálů zveřejnil výběr videí, jak se drony nepodařilo zasáhnout ani při několika pokusech, někdy i po zásahu pokračovaly v letu a přistály na nějakém objektu, jindy trosky sestřelených nepilotovaných letounů dopadly na různé stavby a explodovaly.

       

      X X X

       

      Írán opět uzavřel Hormuzský průliv, nelíbí se mu „zlá vůle“ USA a Izraele

      Íránské vojenské velitelství v sobotu oznámilo, že Hormuzský průliv je znovu uzavřen kvůli izraelským útokům v Libanonu a kvůli „zlé vůli“ Spojených států. Teherán rovněž uvedl, že pokud bude izraelská agrese pokračovat, podnikne další kroky. Americký viceprezident J. D. Vance řekl stanici Fox News, že o uzavřené úžině nejsou důkazy.

      Americký prezident Donald Trump a íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu na dálku podepsali memorandum o porozumění, které otevírá cestu ke konečné mírové dohodě.

      Hormuzem proplulo nejvíce lodí od poloviny dubna, stále však panuje nejistota

      Součástí memoranda je otevření Hormuzského průlivu a okamžité příměří na všech frontách včetně Libanonu, kde Izrael vede ofenzivu proti tamnímu proíránskému hnutí Hizballáh.

      Navzdory klidu zbraní zahynulo při nových izraelských úderech na jihu Libanonu v oblasti Nabatíja 16 lidí, dalších 12 lidí jich utrpělo zranění. Izrael a Hizballáh se vzájemně obviňují z porušování příměří.

      USA jsou silnější a uznávanější než kdy dříve, tvrdí Trump po dohodě s Íránem

      Americko-izraelská válka proti Íránu ochromila lodní dopravu v klíčovém Hormuzském průlivu, kterým běžně prochází asi pětina světových dodávek ropy a zemního plynu či zhruba třetina celosvětové přepravy zemědělských hnojiv po moři. Uzavírka úžiny vedla k prudkému zdražení ropy a ropných produktů.

       

       

       

       

       

       

       

      Příspěvek byl publikován v rubrice Autor a jeho autorem je autor. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.