Článek ruského ministra zahraničních věcí Sergeje Lavrova byl původně napsán a plánován pro publikování v evropském vydání Politico Europe, ale na poslední chvíli jeho zveřejnění redakce zrušila. Přinášíme text převzatý z portálu ruské diplomacie. Některé myšlenky vyslovené nahlas o urovnání ukrajinské krize, Evropě a globální bezpečnosti.

Na setkání v Londýně dne 7. června 2026 předložili vedoucí představitelé Velké Británie, Francie a Německa, jakož i V. Zelenskyj, Rusku pět požadavků jako podmínky pro „spravedlivý a trvalý mír“ na Ukrajině. Na základě tohoto souboru požadavků navrhuje sjednocená Evropa vést dialog s Moskvou.

Předhistorie

Celá zkušenost s jednáními s Evropou jako částí „kolektivního Západu“ za posledních skoro 20 let poukazuje pouze na jednu věc. Jednání s Ruskem jsou klamavou taktikou, diplomatickým krytím geopolitické expanze Západu a jeho institucí, především NATO a Evropské unie na východ, směrem k ruským hranicím (hranicím Ruska).

Příspěvek Evropy k podněcování ukrajinské krize nelze popřít. Evropa spolu s Američany inspirovala takzvané oranžovou revoluci v Kyjevě v roce 2004. A to v zájmu vytvoření antiruského základu, antiruské opory na Ukrajině tak, že si kupovali politiků a jednotlivé politické strany, že přepisují historii a vzdělávací programy, živí a pěstují ukrajinský nacionalismus a dělají vše pro to, aby se Ukrajina dištan.

V roce 2013 Evropská unie zamítla náš návrh hledat kompromisní řešení dohody o přidružení, kterou Brusel přinutil ukrajinského prezidenta Viktora Janukoviče uzavřít.

Dovolte mi připomenout. Ukrajině bylo nabídnuto otevřít své trhy bez příslibů reciprocity, ačkoli by to bylo neslučitelné s pokračující účastí Kyjeva v zóně volného obchodu Společenství nezávislých států.

Poté, co prezident V. Janukovyč požádal o odložení podepsání dohody, Evropané vyvolali pouliční nepokoje a poté převrat v Kyjevě – v únoru 2014.

Pak se Německo, Francie a Polsko chovaly zrádně. Po poskytnutí záruk na splnění dohody mezi opozicí a V. Janukovyčem si „ umyli ruce“. Jakmile se opozice pod jejich kontrolou ujala moci, demokracie se podle nich může neočekávaně změnit.

Pak Evropané začali podporovat nové orgány. Když 2. května 2014 v Oděse upálily desítky nevinných příznivců sblížení s Ruskem , z Evropy nebylo slyšet ani slovo odsouzení.

Jako garanti Minských dohod z roku 2015 – Francie a Německo – de facto podporovaly sabotáž závazků ukrajinského režimu.

Jak osobně uznali A. Merkelová a F. Hollande, po zahájení vojenské operace se neplánovalo provádění a implementace Minských dohod v Kyjevě, které jednomyslně schválila Rada bezpečnosti OSN .

Hlavním úkolem bylo získat čas na „posílení moci“ ozbrojených sil Ukrajiny a nafouknutí Ukrajiny západními zbraněmi.

Rusko zase udělalo vše pro to, aby prostřednictvím diplomacie překonalo bezpečnostní krizi v Evropě.

V lednu 2022 však USA a NATO odmítly ruský návrh na uzavření právně závazných dohod o vzájemných bezpečnostních zárukách. Evropští členové Aliance se na tom aktivně podíleli. Po zahájení speciální vojenské operace (SVO) sjednocená Evropa podpořila linii britského předsedy vlády s cílem narušit Istanbulské rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou. Výzva Borise Johnsona, aby Kyjev „nepodepisoval nic a jen bojoval“, trvale uzavřela možnosti skutečné (reálné) diplomacie.

Současná situace

Je na místě otázka, proč evropští lídři náhle změnili svůj přístup-postoj a náhle začali mluvit o jednáních a co sledují svými prohlášeními?

Například podle vyjádření šéfky diplomacie EU K. Kallasové je zapotřebí dialog s Ruskem, aby nám zprostředkoval podmínky Evropy, včetně vyplácení reparací Ukrajině, stažení vojsk z Podněstří a jižního Kavkazu, zrušení zákona o „zahraničních agentech“ a stanovení maximálního počtu mužů v ozbrojených sil Ruské federace.

Ona je přesvědčena, že není nemožné dosáhnout spravedlivého a trvalého míru, aniž bychom Rusko nepřivedli k odpovědnosti.

Dne 19. května 2026 zástupce Evropské unie během zasedání Rady bezpečnosti OSN zdůraznil, že „vojenská podpora Ukrajiny není v rozporu s touhou po míru a je předpokladem vedení jednání v dobré víře“.

Evropa má v úmyslu vést jednání s Ruskem souběžně s pokračováním právní agrese uskutečněné prostřednictvím Rady Evropy.

V rámci této kdysi respektované organizace se vytvářejí struktury nasměrované na určení odpovědnosti Ruska: rejstřík škod, reklamační (výhradní) komise a zvláštní tribunál.

Evropská unie dala „zelenou“ zadržování obchodních plavidel na volném moři. V Baltském moři a Atlantickém oceánu se již stalo několik incidentů. Západ zároveň zavírá oči před teroristickou sabotážní činností ukrajinských ozbrojených sil v Černém a Středozemním moři.

Skutečným cílem evropských lídrů tedy není jednat s Ruskem, ale zachránit V. Zelenského a jeho režim a zachovat ho jako odrazový můstek pro pokračování boje proti nám.

Za tímto účelem chtějí hlavní evropská města dosáhnout brzké příměří, aby se zabránilo kolapsu ozbrojených sil Ukrajiny na frontě.

„Zmrazit“ konflikt bez odstranění jeho základních příčin. A okamžitě zavést na Ukrajinu vojenské kontingenty britsko-francouzské „koalice ochotných“.

Je všeobecně a dobře známo, že evropské elity investovaly svůj „politický kapitál“ do konfrontace s Ruskem, vynaložily stovky miliard dolarů na podporu režimu v Kyjevě a na zvýšení vojenských rozpočtů zemí Evropské unie a NATO.

Plánují dosáhnout „bojové připravenosti“ na konflikt s Ruskem v Evropě do roku 2030. Dříve se chtějí různými způsoby zastavit na čas. Jak cynicky uvedl šéf belgického generálního štábu v dubnu letošního roku: „máme ještě několik let, díky krvi Ukrajinců, kteří nám prozatím kupují čas.“

Sjednocená Evropa nadále sní o expanzi, má v úmyslu osvojit si Ukrajinu a Moldavsko a vtahuje Arménie na svou oběžnou dráhu. NATO se rozšířilo na východ a absorbovalo Finsko a Švédsko. Ukrajina je považována za „údernou pěst“ budoucích evropských ozbrojených sil, které by měly být autonomní od Spojených států a NATO.

Rizika pro globální bezpečnost

Taková situace představuje vážné riziko pro globální bezpečnost, protože přímý konflikt mezi NATO a Ruskem může rychle přerůst do výměny jaderných útoků s katastrofickými následky.

Pod heslem „strategická autonomie“ Evropa vážně posiluje své vojenské schopnosti, a to iv jaderné oblasti. Záměry Paříže poskytnout „jaderný deštník“ několika zemím EU a NATO jsou hluboce znepokojující. To určitě nepovede k posílení bezpečnosti samotné Francie ani příjemců její „pomoci“.

Politické a vojenské autority (osobnosti) v Evropě souběžně připisují Rusku agresivní plány, které se jakože a údajně neomezují pouze na Ukrajinu. Ruský prezident mnohokrát oficiálně prohlásil, že jde o nesmysly, provokace a dezinformace s cílem vydírat rozpočtové peníze na boj proti Rusku. A to není předpoklad a pozadí, na kterém by bylo možné vést smysluplné jednání o čemkoli.

Pozice Ruska

Pokud jde o jednání, jak V. Putin opakovaně poznamenal i na Sanktpetergburgském mezinárodním ekonomickém fóru, neodmítáme kontakty s nikým. Evropu však vnímáme jako stranu konfliktu, která je zaangažována v případné porážce Ruska a Evropané se tak i otevřeně chovají.

Dialog s Evropou proto nemůže být strukturován tak, jako by byli nestranným kolemjdoucím či pozorovateli.

Rusko upřednostňuje, aby bylo jeho cílů v rámci speciální vojenské operace (ŠVO) dosaženo prostřednictvím diplomacie.

Za tímto účelem musí být spolehlivě zajištěna bezpečnost Ruska na jeho západních hranicích. Dále čest a důstojnost našich občanů a krajanů, včetně jejich práva na rodný ruský jazyk a pravoslavnou víru.

O pokračující západní vojensko-politické a ekonomické expanzi nemůže být řeč – to je v rozporu s imperativy multipolárního světa.

Evropští lídři musí pochopit , že model regionální bezpečnosti, který se v Evropě budoval desetiletí, počínaje přijetím Helsinského závěrečného aktu v roce 1975, byl zničen jejich vlastníma rukama.

Vrátit se k němu už nebude možné . Nyní se musíme posunout směrem k vytvoření celokontinentální bezpečnostní architektury, která je otevřena všem zemím Eurasie a bude odrážet multipolární realitu naší doby. Princip stejné a nedělitelné bezpečnosti, pošlapaný dnes v euroatlantických strukturách, může být implementován v nové euroasijské architektuře. No a když dozrají podmínky, Evropa se bude moci zapojit do této skvělé práce.

Rozhodující je, že smysluplný dialog vyžaduje obnovení důvěry, kterou podkopaly protiruské akce Západu a Evropy jako její nedílné součásti v období po studené válce.

Důvěru lze obnovit pouze praktickými kroky, které dokazují upřímnost odmítnutí používání diplomacie jako zástěrky při realizaci expanzivních plánů.

Důvěru nelze obnovit a dialog také nelze obnovit pomocí ultimát, jako je např. . ten, který byl představen Rusku v Londýně 7. června 2026.

Namísto epilogu: je důležité, že londýnské ultimátum rázně potvrdili velvyslanci Velké Británie, Francie a Německa na setkání na Ministerstvu zahraničních věcí Ruské federace dne 11. června 2026, o které tak naléhavě žádali.

To byl jediný účel jejich návštěvy.

Překlad: Peter Juza  (Nové slovo)

Server vasevec.cz

X X X

Ve Švýcarsku pokračují jednání o dohodě USA a Íránu

Diplomaté z různých zemí ve švýcarském letovisku Bürgenstock jednají o naplnění memoranda o porozumění mezi Spojenými státy a Íránem. V sobotu to prohlásilo švýcarské ministerstvo zahraničí s tím, že v zájmu diskrétnosti a důvěryhodnosti žádné další informace o rozhovorech a účastnících sdělovat nebude.

Memorandum, které ve středu na dálku podepsali americký prezident Donald Trump a íránský prezident Masúd Pezeškján, otevírá cestu ke konečné mírové dohodě.

Švýcarské ministerstvo zahraničí sdělilo, že alpská konfederace nadále dává k dispozici diskrétní a spolehlivé prostředí v Bürgenstocku, aby usnadnila realizaci zmíněného memoranda.

 Portál Axios v noci na sobotu SELČ s odvoláním na své zdroje informoval, že zvláštní vyslanec Bílého domu Steve Witkoff je na cestě do Švýcarska a že Trumpův zeť Jared Kushner je již v zemi. Witkoffa a Kushnera pověřuje Trump důležitými diplomatickými úkoly, zapojili se mimo jiné i do americké snahy zprostředkovat ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou.

Americký viceprezident J. D. Vance v sobotním rozhovoru s Fox News uvedl, že očekává, že v příštích několika dnech odcestuje do Švýcarska na jednání s Íránem. Dodal, že je přesvědčen, že příměří domluvené v dohodě Washingtonu s Teheránem vydrží.

Americko-íránská jednání v Bürgenstocku za účasti pákistánských a dalších zprostředkovatelů o mírovém ukončení konfliktu na Blízkém východě byla původně plánovaná na pátek.

Podle médií nicméně Teherán jednání odložil kvůli pokračujícím izraelským útokům na Libanon. V Bürgenstocku chtěli Američané a Íránci také oficiálně podepsat výše zmíněné memorandum, což nakonec vzdáleně učinili prezidenti obou zemí.

Diplomaté z různých zemí ve švýcarském letovisku Bürgenstock jednají o naplnění memoranda o porozumění mezi Spojenými státy a Íránem. V sobotu to prohlásilo švýcarské ministerstvo zahraničí s tím, že v zájmu diskrétnosti a důvěryhodnosti žádné další informace o rozhovorech a účastnících sdělovat nebude.

Při nových izraelských úderech na jihu Libanonu v oblasti Nabatíja zahynulo den po vyhlášení příměří 16 lidí. Dalších 12 lidí bylo zraněno a převezeno do nemocnic. Od pátku má přitom platit klid zbraní dohodnutý mezi Izraelem a libanonským proíránským hnutím Hizballáh.

Zvláštní vyslanec Bílého domu Steve Witkoff je na cestě do Švýcarska, kde by se mělo uskutečnit první kolo jednání s Íránem. Uvedl to server Axios s odvoláním na nejmenovaného zástupce administrativy.

Zeť a vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa Jared Kushner je již ve Švýcarsku, dodal server.

Íránská státní televize v sobotní reportáži oznámila, že vyjednávací tým sice v pátek zrušil cestu do Švýcarska na jednání s USA o prozatímní dohodě, v sobotu ale tým do evropské země odjíždí. Státní televizi to řekl mluvčí ministerstva zahraničí.

Zpráva se objevila krátce poté, co íránské vojenské velení oznámilo, že byl opět uzavřen Hormuzský průliv kvůli pokračujícím izraelským útokům v Libanonu. Na neděli jsou podle Teheránu plánována technická americko-íránská jednání za účasti zprostředkovatelů z Kataru a Pákistánu.

Konečná dohoda, na jejíž dojednání memorandum vyčlenilo 60 dní s možností prodloužení, by měla obsahovat například harmonogram ukončení mezinárodních sankcí proti Íránu či mechanismus pro uvolnění íránských prostředků zmrazených v zahraničí. Tématem je také jaderný program islámské republiky.

Ačkoli Teherán tvrdí, že je čistě mírový, Spojené státy a Izrael zahájení války na konci února zdůvodnily právě snahou zabránit Íránu získat jaderné zbraně.

Válka ochromila lodní dopravu v klíčovém Hormuzském průlivu, kterým běžně prochází asi pětina světových dodávek ropy a zemního plynu, ale také zhruba třetina celosvětové přepravy zemědělských hnojiv po moři. Írán nyní po dobu 60 dnů umožní bezplatnou komerční plavbu úžinou, později chce ale za proplutí vybírat poplatky. Před válkou přitom plavba fungovala bez mýta.

X XX

BABIŠ  PROTI  ČNB 

Ničíte Čechům životy, kritizoval Babiš ČNB. Ke zvyšování úrokové sazby nevidí důvod.

Teoretici z České národní banky (ČNB) ničí životy našich občanů a firem. Těmito slovy premiér Andrej Babiš v pátek před setkáním unijních lídrů v Bruselu reagoval na čtvrteční rozhodnutí ČNB zvýšit úrokové sazby. Vláda podle něj dokázala srazit inflaci v Česku, krok finanční instituce proto považuje za naprosto nesmyslný.

„Tihle teoretici ničí a poškozují životy našich spoluobčanů a firem. Přece není normální, že když jsme v květnu snížili inflaci na 1,8 procenta, tak to Česká národní banka navýšila. Vykládají nějaké nesmysly. Když nám někdo vyčítá, že hypotéky jsou drahé, tak ať se laskavě obrátí na ČNB,“ řekl Babiš novinářům ke čtvrtečnímu rozhodnutí ČNB zvýšit základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta.

ČNB krok obhajuje prognózou, podle které hrozí, že se na přelomu letošního a příštího roku inflace zvýší. Zároveň se podle instituce jádrová inflace už půl roku nachází těsně pod třemi procenty a nesměřuje k poklesu.

„Jejího snížení je možné dosáhnout dostatečně přísnou měnovou politikou a k tomu právě přispěje zvýšení sazeb. Zrychlující se dynamika úvěrů a dluhové financování zvýšených veřejných výdajů přispívá k růstu množství peněz v ekonomice. Trh práce zůstává napjatý a mzdy rostou rychlým tempem. Ceny rostou zejména v sektoru služeb, jehož cenová dynamika je podstatnou částí jádrové inflace,“ řekl guvernér ČNB Aleš Michl na čtvrteční tiskové konferenci.

Babiš ale s argumenty ČNB nesouhlasí. „My jsme srazili inflaci tím, že jsme z rozpočtu zaplatili poplatky za obnovitelné zdroje. Teď držíme inflaci dole, protože stále regulujeme pohonné hmoty a tím lidem zlevňujeme život. Není k tomu (zvyšování sazeb) důvod,“ uvedl Babiš.

Premiér zároveň zpochybnil, že by ČNB mohla inflaci ovlivňovat. „Mám právo se k tomu vyjadřovat, protože jsem byl ministr financí a trošku tomu rozumím. Zásadně nesouhlasím s nějakými teoriemi, že naše ČNB to může ovlivňovat. O to víc, když všichni chceme korunu, kde je rozdíl v základní sazbě v její neprospěch o 1,5 procenta,“ řekl Babiš. Evropská centrální banka (ECB) zvýšila své základní úrokové sazby minulý týden o čtvrt procentního bodu, čímž depozitní sazba vzrostla na 2,25 procenta.

Babišův boj s ČNB

ČNB a Michl jsou pod tlakem premiéra Babiše již delší dobu. Ten instituci vyčítá, že kvůli její měnové politice jsou drahé hypotéky. Jejich zlevnění hnutí ANO slibovalo ve své předvolební kampani.

Právě premiérův tlak podle ekonoma a bývalého poradce někdejšího premiéra Petra Fialy (ODS) mohl k rozhodnutí zvýšit sazby přispět. „Centrální banka tak trochu chtěla demonstrovat svoji nezávislost. A tak, i když by třeba úrokové sazby ještě zvyšovat nemusela, se pro tento krok rozhodla,“ řekl Křeček v pořadu 360° na CNN Prima NEWS.

Vzhledem k rozpočtové politice vlády krok ČNB kvitoval například bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. „Bankovní rada měla nepochybně řadu dobrých důvodů, proč tímto krokem čelit inflačním rizikům. Jedním z nich je expanzivní fiskální politika vlády, tedy zvyšování už tak obřího deficitu. Rozpočtovou zdrženlivostí a snižováním deficitů by vláda mohla pomoci nižším úrokovým sazbám určitě mnohem efektivněji, než veřejným peskováním ČNB. To, zaplať Bůh, nefunguje,“ napsal Kalousek na síti X.

X X X

Řecku vyčítají tvrdost na migranty. Jsem hrdý, diktát Bruselu je pryč, říká ministr

Řecký ministr pro migraci Thanos Plevris odmítl kritiku své migrační politiky ze strany lidskoprávních organizací a uvedl, že ho v nastaveném kurzu pouze utvrzuje. Země podle Plevrise hodlá pokračovat v jedné z nejpřísnějších migračních politik v Evropě. Ministrovy komentáře přicházejí v době, kdy řecká konzervativní vláda čelí nárůstu počtu migrantů z východní Libye přes Středozemní moře.

„Dovolte mi, abych vám něco řekl: doby, kdy se byrokraté z Bruselu nebo OSN mohli jen tak objevit a diktovat, jak má Řecko zvládat migrační krizi, jsou pryč,“ prohlásil Plevris. Atény zároveň posilují spolupráci s úřady v rozdělené severoafrické zemi a podporují zpřísnění migračních opatření v rámci Evropské unie.

Plevris odmítl, že by se na tvorbě migrační politiky měli podílet zástupci lidskoprávních organizací či charitativních spolků. Uvedl také, že kritika ze strany Organizace spojených národů (OSN) či nevládních organizací jeho postoj jen utvrzuje.

„Kdykoli zástupci OSN vyjádří znepokojení kvůli mým zákonům, považuji to za důvod k hrdosti,“ řekl Plevris. „Čím více jsou Amnesty International, vysoký komisař OSN pro uprchlíky nebo vyslanci OSN podrážděni naší migrační politikou, tím více to vnímám jako poctu,“ dodal.

Řecko v posledních měsících posiluje spolupráci s některými africkými zeměmi a jedná s nimi o zřízení zařízení pro migranty, jejichž žádosti o azyl byly v Evropě zamítnuty. Tento návrh vyvolává dlouhodobou kritiku mezinárodních lidskoprávních organizací.

V Aténách v pondělí jednali představitelé východolibyjských ozbrojených sil. Jedním z účastníků byl i zástupce velitele těchto sil Saddám Haftár, který se setkal s řeckým premiérem Kyriakosem Mitsotakisem a ministrem zahraničí Georgem Gerapetritisem. Řecko nabízí východolibyjským úřadům výcvik pobřežní stráže a podporu v oblasti zaměstnanosti a investic. Cílem je posílit spolupráci a omezit odchody migrantů přes Středozemní moře.

Evropská unie minulý týden schválila zpřísnění migračních pravidel, a to i přes pokles počtu migrantů přicházejících ze severní Afriky a Blízkého východu.

Naopak Řecko zaznamenává nárůst příjezdů na ostrov Kréta z východní Libye. Podle údajů řeckých úřadů vzrostl počet příjezdů a záchytů migrantů u Kréty do konce května meziročně o více než 20 procent na zhruba 5500. Tempo příjezdů se navíc od začátku června dále zvyšuje.

Libye se v posledních letech stala jedním z hlavních tranzitních uzlů pro migranty směřující do Evropy. V zemi vznikly rozsáhlé sítě převaděčů, které zneužívají nestability v oblasti a pašují lidi přes hranice se šesti sousedními státy. Podle místních zdravotnických složek bylo východně od Tripolisu nalezeno nejméně 15 těl migrantů, které moře vyplavilo na břeh.

X X X

Poľský prezident Nawrocki sa rozhodol odobrať Zelenskému najvyššie poľské vyznamenanie

Poľský prezident Karol Nawrocki sa rozhodol odobrať svojmu ukrajinskému náprotivku Volodymyrovi Zelenskému Rad bielej orlice, čo je najvyššie poľské vyznamenanie. Informovala o tom v piatok agentúra PAP a ďalšie poľské médiá. Podľa médií by však takýto krok musel potvrdiť aj premiér Donald Tusk.

Poľský prezident Karol Nawrocki (vpravo) sa rozpráva s ukrajinským prezidentom Volodymyrom Zelenským počas ich stretnutia v Prezidentskom paláci vo Varšave 19. decembra 2025.

Zelenskyj vyvolal v Poľsku pobúrenie, pretože nedávno podpísal dekrét, ktorým pridelil jednotke ukrajinských špeciálnych síl za jej úspechy v terajšej vojne proti Rusku prídomok Hrdinovia Ukrajinskej povstaleckej armády (UPA).

Ukrajinský minister zahraničia Andrij Sybiha na sieti Facebook napísal, že rozhodnutie Nawrockého je strategickou chybou a neúctivosťou, z ktorej bude mať úžitok len Moskva. „Ľutujeme, že vo Varšave prevládli emócie,“ uviedol s tým, že poľský krok je nezdvorilý nielen voči Zelenskému, ale celému ukrajinskému štátu.

Sybiha dodal, že v tejto situácii nevidí možnosť, že by si mohol ponechať vysoké poľské vyznamenanie, Rad za zásluhy Poľskej republiky, ktorý dostal v roku 2022. „V skorej dobe ho Poľsku vrátim,“ uviedol. Poľských predstaviteľov, ktorých označil za priateľov, vyzval na návrat k rovnocennému dialógu.

„Nemôžeme zabúdať na našu históriu, nemôžeme sa vzdať našej pamäti a nemôžeme sa zriecť dôstojnosti našich obetí,“ vyhlásil vo videu na sieti X Nawrocki. Uviedol, že jeho rozhodnutie nie je namierené proti ukrajinskému ľudu a že nijako nemení strategické smerovanie poľskej bezpečnostnej politiky. Zdôraznil, že sa tiež nič nemení na poľskej podpore Ukrajiny v jej obrane pred ruskou inváziou.

Poľskí predstavitelia márne žiadali Kyjev, aby rozhodnutie o využití názvu UPA zmenil, keďže ukrajinskí nacionalistickí povstalci sa podieľali na masakroch Poliakov počas druhej svetovej vojny. Poľský premiér Donald Tusk pred týždňom vyzval Nawrockého a Zelenského, aby spolu vec prerokovali.

Poľský národno-konzervatívny prezident Nawrocki v reakcii na pomenovanie ukrajinskej jednotky po UPA povedal, že Ukrajina nie je mentálne pripravená na to, aby sa stala členom európskej rodiny. Už minulý týždeň zvolal schôdzu rady, aby zvážila odobratie poriadku Zelenskému.

Ukrajinský prezident vyznamenanie v roku 2023 dostal od vtedajšej hlavy poľského štátu Andrzeja Dudu. Poľské médiá pred týždňom uvádzali, že odobratie najvyššieho poľského poriadku by vyžadovalo súhlas premiéra Tuska. To zopakoval portál Onet, podľa ktorého premiér musí prezidentovo rozhodnutie kontrasignovať.

Poľsko patrí od začiatku ruskej invázie na Ukrajinu vo februári 2022 k najväčším podporovateľom Kyjeva. Vzájomné vzťahy však zaťažujú niektoré historické udalosti, najmä takzvaný volyňský masaker z rokov 1943 až 1944, keď ukrajinskí nacionalisti podľa odhadov historikov povraždili 50 000 až 100 000 Poliakov vrátane žien a detí.

Obeťami sa na Volyni na západe Ukrajiny v menšej miere stali aj miestni Rusi, Židia, Arméni a Česi. Ukrajinskí historici, naopak, pripomínajú masakry civilistov pri odvetných akciách poľskej Zemskej armády proti ukrajinským dedinám, pri ktorých podľa odhadov zahynulo až 20 000 Ukrajincov.

X XX

Nikol Pašinjan je ješitný, bezcharakterní a chamtivý

Arménský generálmajor Tatul Petrosjan v rozhovoru pro televizi 168 TV uvedl, že parlamentní volby v Arménii neodrážely skutečnou vůli lidu. Domnívá se, že použití administrativních zdrojů, tlak na opozici a četná porušení pravidel během volebního procesu zpochybňují svobodnou a spravedlivou povahu voleb. Petrosjan také tvrdí, že pro úřady byla porážka „otázkou života a smrti“, a proto byly k zajištění požadovaného výsledku použity různé mechanismy.

Generálmajor se konkrétně vyjádřil k situaci kolem strany Prosperující Arménie a prohlásil, že její hlasy potřebné ke vstupu do parlamentu byly „ukradené“. Tvrdil, že porušení zaznamenaná ve dvou volebních místnostech stačila k tomu, aby změnila konečný výsledek strany, ale Ústřední volební komise tyto hlasy odmítla započítat. Petrosjan také vyjádřil přžesvědčení, že Ústřední volební komise a Ústavní soud potvrdí výsledky voleb bez ohledu na stížnosti opozice.

Podle projektu Veřejný tribunál Tatul Petrosjan během rozhovoru připomněl dříve zveřejněné informace, podle nichž byl Nikola Pašinjana americkými zpravodajskými službami v roce 1996 označen za „marného, bezcharakterního a chamtivého muže“. Uvedl, že Pašinjan je připraven učinit jakýkoli politický krok, aby si udržel moc, a nevyloučil možnost, že bez aktivního odporu veřejnosti by současný premiér mohl zůstat u moci dlouho, ačkoli sám Petrosjan doufá, že to nevydrží déle než rok.

Nedávno byly zveřejněny informace, že Nikol Pašinjan byl tajnými službami považován za agenta již v roce 1996. Byl popisován jako ješitný, bezcharakterní a chamtivý, který si za každý článek mohl vydělat 300–500 dolarů. To neříkám já – přesně taková charakteristika byla publikována v materiálech z tohoto období, poznamenal Petrosjan.

Server vasevec.cz

X XX

Odobratie metálu Zelenskému spustilo lavínu: vyznamenanie vracajú ďalší Ukrajinci. Medvedev je radosťou bez seba.

Po piatkovom rozhodnutí poľského prezidenta Karola Nawrockého odobrať svojmu ukrajinskému náprotivku Volodymyrovi Zelenskému najvyššie poľské vyznamenanie sa poľské ocenenia rozhodli vrátiť aj šéf kancelárie ukrajinského prezidenta Kyryla Budanov a ukrajinský veľvyslanec vo Varšave Vasyľ Bodnar. Jadrom sporu je Zelenského dekrét, ktorým pridelil jednotke ukrajinských špeciálnych síl za jej úspechy v terajšej vojne proti Rusku prídomok Hrdinovia Ukrajinskej povstaleckej armády (UPA). To vyvolalo v Poľsku pobúrenie, pretože nacionalisti z UPA sa počas druhej svetovej vojny podieľali na masakroch Poliakov.

Poľský premiér Donald Tusk ešte v noci na sieti X napísal, že spor medzi Poľskom a Ukrajinou teší ruského prezidenta Vladimíra Putina a šokuje spojencov. „Úlohou prezidentov Zelenského a Nawrockého je upokojiť emócie, nie vyvolávať napätie. Frontová línia je inde,“ uviedol Tusk.

„Nemôžeme zabúdať na našu históriu, nemôžeme sa vzdať našej pamäti a nemôžeme sa zriecť dôstojnosti našich obetí,“ vyhlásil v piatok Nawrocki, keď o rozhodnutí odobrať Zelenskému Rád biele orlice informoval verejnosť. Ukrajinský prezident vyznamenanie v roku 2023 dostal od vtedajšej hlavy poľského štátu Andrzeja Dudy. 

Portál Onet poznamenal, že Nawrockého rozhodnutia musí kontrasignovať premiér, bez ktorého podpisu platiť nebude. Tusk už skôr oboch prezidentov vyzval, aby pristúpili k úprimnému dialógu, pretože spolupráca oboch krajín je spoločným záujmom.

Ukrajinský minister zahraničia Andrij Sybiha v piatok uviedol, že rozhodnutie Nawrockého je strategickou chybou a neúctivosťou, z čoho bude mať úžitok len Moskva. Poznamenal, že v blízkej dobe vráti Rád za zásluhy Poľskej republiky, ktorý dostal v roku 2022 a ktorý si za terajšej situácie nemôže nechať.

Fico sa stretol v Bruseli so Zelenským.

Rad za zásluhy Poľskej republiky chce teraz podľa denníka Ukrajinska pravda vrátiť aj Budanov. Ten toto vysoké poľské vyznamenanie v triede dôstojníckeho kríža dostal v roku 2024. „Ukrajina nehovorí žiadnej krajine, ako učiť svoju históriu. Preto si tiež vyhradzujeme právo na našu národnú pamäť a dôstojnosť,“ uviedol Budanov. Ten sa čudoval nad tým, že Rád bielej orlice doteraz nebol odobraný niekdajšiemu talianskemu fašistickému diktátorovi Benitu Mussolinimu, ktorý bol spojencom vodcu nacistického Nemecka Adolfa Hitlera. 

Ukrajinský veľvyslanec Bodnar na sieti Facebook napísal, že chápe poľské emócie, ale nemôže súhlasiť s tým, aby Zelenskyj ako priateľ Poľska a prezident krajiny, ktorá bráni Európu pred ruským agresorom, bol zbavený najvyššieho poľského poriadku. Dodal, že za takýchto okolností je nútený vrátiť Rád za zásluhy Poľskej republiky, ktorý v triede rytierskeho kríža dostal.

Poľský minister zahraničia Radoslaw Sikorski dnes na sieti X napísal, že víťazom vojny o historický poriadok môže byť iba Moskva. Už v noci cez X upozornil Nawrockého na to, že Moskva rozhodnutie odobrať Zelenskému metál uvítala. Sikorski v tomto príspevku zdieľal vyjadrenie podpredsedu ruskej bezpečnostnej rady a niekdajšieho ruského prezidenta Dmitrija Medvedeva.

„Poľský prezident konečne zbavil Rádu bielej orlice kyjevského zvrhlíka uctievajúceho nacistov,“ napísal Medvedev. „Som si istý, že pre vrchného banderovca ​​to nebude problém, na svojej zelenej mikine bude mať viac miesta na Hitlerov Železný kríž so zlatými dubovými ratolesťami,“ dodal na adresu Zelenského.

Poľsko patrí od začiatku ruskej invázie na Ukrajinu vo februári 2022 k najväčším podporovateľom Kyjeva. Vzájomné vzťahy však zaťažujú niektoré historické udalosti, najmä takzvaný volynský masaker z rokov 1943 až 1944, kedy ukrajinskí nacionalisti podľa odhadov historikov povraždili 50 000 až 100 000 Poliakov vrátane žien a detí. Obeťami sa na Volyni na západe Ukrajiny v menšej miere stali aj miestni Rusi, Židia, Arméni a Česi. Ukrajinskí historici naopak pripomínajú masakre civilistov pri odvetných akciách poľskej Zemskej armády proti ukrajinským dedinám, pri ktorých podľa odhadov zahynulo až 20-tisíc Ukrajincov.

X X X

Dopyt Čechov po štátnych dlhopisoch je obrovský, ministerstvo už chystá novú ponuku

České štátne dlhopisy idú na dračku. Česi si k piatku 19. júna objednali Dlhopisy Republiky už za 70,6 miliardy Kč (2,91 miliardy eur). Záujem tak prekročil pôvodne plánovaný objem emisie o 50 miliárd Kč. Informoval o tom server Novinky.cz, ktorý citoval hovorcu ministerstva financií Filipa Běhala.

Běhal dodal, že z objednaných obligácií je zatiaľ zaplatených 15 miliárd Kč, teda viac než pätina. Ministerstvo zároveň naplánovalo ďalšie upisovacie obdobie, ktoré sa rozbehne v auguste. „Z objednávok pripadá 39,1 miliardy Kč na Fixný dlhopis, 22 miliárd Kč na Flexi Bond a 9,5 miliardy Kč na Proti-inflačný dlhopis,“ spresnil Běhal.

Upisovacie obdobie trvá do 28. júna, pričom záujemcovia musia dlhopisy zaplatiť do 7. júla. Samotná emisia sa potom uskutoční 15. júla.

Chmelár v ta3 o hádkach politikov, útokoch, aj o Babišovi a Pavlovi

Ministerstvo financií ponúka Dlhopisy Republiky od polovice mája. V predaji sú fixné päťročné, protiinflačné päťročné a trojmesačné obligácie.

Běhal pre Novinky zároveň povedal, že ministerstvo príde v lete s novou ponukou. „Druhé upisovacie obdobie prebehne od 24. augusta do 4. októbra a v ponuke bude iba Flexi Bond. Tretie upisovacie obdobie je naplánované na predvianočné obdobie a bude opäť obsahovať všetky tri typy dlhopisov,“ dodal.

Xx X

Tvrdý úder pre španielskeho premiéra: Jeho manželke zakázali opustiť krajinu, musí odovzdať pas.

 Manželka španielskeho premiéra Begoňa Gómezová sa bude musieť postaviť pred súd kvôli vážnym obvineniam z korupcie a sprenevery. Tamojší sudca Juan Carlos Peinado jej v sobotu s okamžitou platnosťou zakázal opustiť krajinu, nariadil jej odovzdať cestovný pas a uložil povinnosť hlásiť sa na súde dvakrát mesačne.

Manželka španielskeho premiéra Pedra Sáncheza Begoňa Gómezová sa musí postaviť pred súd v súvislosti s obvineniami z korupcie. Tamojší sudca jej v sobotu zakázal opustiť krajinu, informuje TASR podľa agentúr Reuters a AFP.

• Manželka španielskeho premiéra Begoňa Gómezová čelí súdnemu konaniu za korupciu.
• Sudca Juan Carlos Peinado jej zhabal pas a zakázal jej opustiť Španielsko.
• Gómezová sa musí až do rozsudku dvakrát mesačne hlásiť na súde.
• Čelí obvineniam zo sprenevery, zneužitia vplyvu a verejných prostriedkov.
• Prípad zvyšuje politický tlak na vládu Pedra Sáncheza a jeho rodinu.

Zhabanie pasu a prísne kontroly na letiskách

Sudca Juan Carlos Peinado nariadil Gómezovej odovzdať cestovný pas a uložil jej povinnosť hlásiť sa na súde dvakrát mesačne, kým nebude v tejto veci vynesený rozsudok, uvádza sa v rozhodnutí. Presný dátum súdneho procesu nebol podľa AFP doposiaľ stanovený.

Súd uviedol, že „všetkým hraničným priechodom a civilným aj vojenským letiskám budú vydané pokyny“, aby sa zabezpečilo, že Gómezová dodrží zákaz opustiť krajinu.

Vyšetrovanie proti nej sa začalo v apríli 2024 s cieľom zistiť, či zneužila svoje postavenie ako manželka premiéra na osobný prospech, čo ona aj Sánchez popierajú.

Obvinenia zo sprenevery

V apríli tohto roka súd Gómezovú formálne obvinil zo sprenevery, zneužitia vplyvu, korupcie v obchodných vzťahoch a zneužitia finančných prostriedkov.

Kauza sa týka najmä vytvorenia a vedenia katedry na Univerzite Complutense v Madride, ktorú Gómezová spoluriadila, ako aj údajného zneužívania verejných zdrojov a kontaktov na presadzovanie osobných záujmov.

Gómezová akékoľvek pochybenia odmieta. Sánchez stíhanie svojej manželky označuje za pokus pravice oslabiť jeho vládu. Opozičné strany už viackrát premiéra vyzvali, aby podal demisiu.

Tlak na vládu

Podozrenia voči Gómezovej sa začali prešetrovať na základe podnetu protikorupčnej organizácie Manos Limpias (Čisté ruky), ktorá má väzby na krajnú pravicu.

Tento prípad je jedným z viacerých korupčných škandálov, do ktorých bola zapletená rodina španielskeho lídra a jeho bývalí spojenci, čo podľa AFP vyvíja tlak na jeho vládu.

X XX

Spielbergov Deň odhalenia zrkadlí dnešný ošiaľ okolo UFO (recenzia)

Mal by Spielberg prestať točiť filmy, alebo práve nakrútil svoje veľdielo? Máloktorý film v poslednej dobe vyvolal u fanúšikov tak protichodné reakcie, ako Deň odhalenia.

Posledné roky priniesli udalosti, ktoré by ešte pred desaťročím boli sotva uveriteľné. Kongresové vypočúvania o neznámych lietajúcich objektoch, whistlebloweri z prostredia armády, odtajnené dokumenty Pentagónu o UFO či postupné zverejňovanie historických dokumentov vytvorili atmosféru, v ktorej sa otázka existencie neidentifikovaných lietajúcich javov posúva z prostredia zaznávaných ufologických komunít do centra verejnej diskusie.

Uprostred tohto ošiaľu prichádza režisér Steven Spielberg s filmom, ktorý nie len čerpá inšpiráciu z mnohých týchto motívov, ale je aj vyústením jeho osobného, dlhoročného záujmu o tému možnej prítomnosti mimozemšťanov na našej planéte.

Nový film Deň odhalenia nie je štandardný hollywoodsky trhák. Niektorí majú pocit, že autor trhákov ako Jurský park, Indiana Jones, Zachráňte vojaka Ryana či Minority Report stratil smer. Druhí naopak tvrdia, že nový film je vyvrcholením jeho hlbokého záujmu o fenomén UFO.

Ku ktorej skupine sa prikláňame my, si môžete prečítať v našej recenzii.

Spielbergova srdcovka

Režisér Steven Spielberg sa počas svojej kariéry k téme mimozemského života vracia opakovane. Jeden z jeho prvých filmov, Blízke stretnutia tretieho druhu, je dnes považovaný v UFO komunite za absolútnu klasiku.

Je napríklad známe, že inšpiráciou pre postavu vedca Claudea Lacombe bol slávny francúzsky ufológ Jacques Vallée a názov filmu vychádza z klasifikácie astronóma J. Allena Hyneka, ktorý má na konci filmu aj krátke cameu.

Téme mimozemského života na našej planéte sa popri E.T. – Mimozemšťanovi venoval aj v seriáli Neuveriteľné príbehy (1985-1987). V roku 2002 zasa Spielberg produkoval minisériu Taken, ktorá zobrazovala únosy ľudí mimozemšťanmi a bola inšpirovaná skutočnými svedectvami údajných obetí únosov.

Deň odhalenia (Disclosure Day) na prvý pohľad pokračuje v tejto tradícii, no v istom zmysle ich prekračuje, a to hneď z niekoľkých dôvodov.

Mimozemšťanov nemusíme hľadať len u nás doma. Vedci identifikovali vzorce, aké by mohli prezradiť prítomnosť inteligentnej civilizácie už pri pohľade na jej materskú hviezdu. Bližšie tému rozoberáme v relácii SHARE:

Prichádza v správny čas

Prvým dôvodom je načasovanie. Deň odhalenia prichádza do kín v období, keď sa fenomén UFO bežne spomína dokonca aj v mainstreamovom spravodajstve. Americký prezident Donald Trump dal pred niekoľkými mesiacmi príkaz na odtajnenie dokumentov americkej vlády spojených s neidentifikovateľnými lietajúcimi objektami. Spielberg tak už nenakrúca film o hypotetickej udalosti, ale o téme, je práve súčasťou verejnej debaty.

Sotva je tiež náhoda, že len niekoľko mesiacov pred premiérou Spielbergovho filmu vyšiel dokument s takmer rovnakým názvom – Vek odhalenia, v ktorom bývalí i súčasní predstavitelia americkej vlády, vrátane aktuálneho ministra zahraničných vecí, otvorene hovorili o tajných vládnych projektov reverzného inžinierstva mimozemských plavidiel.

Spielberg sa nechal počuť, že dokument pomohol zvýšiť povedomie o problematike a pripravil divákov na jeho nový film. V rozhovoroch povedal, že „absolútne verí“, že mimozemšťania na Zemi boli a sú tu aj dnes. Zároveň označil Deň odhalenia za prvý film svojej kariéry, ktorý je síce kategorizovaný ako sci-fi, no on sám ho tak nevníma, pretože podľa neho odráža svet a objavy, ktoré sa dejú práve teraz.

Päťdesiat rokov jednej témy

Deň odhalenia je pre Spielberga prirodzené vyvrcholenie myšlienok, ku ktorým sa vracia už takmer päťdesiat rokov – od Blízkych stretnutí tretieho druhu po Taken. Práve nie veľmi známy seriál Taken pripomína Deň odhalenia asi najviac. Obe diela spája Roswell, vládne tajomstvá, viacgeneračný príbeh aj motív detí, ktoré sú s neznámou inteligenciou prepojené spôsobom, aký druhí ľudia nedokážu pochopiť.

Fanúšik Spielbergových filmov by mohol od nového filmu právom očakávať veľkolepé sci-fi plné dych berúcich efektov. Deň odhalenia je však prekvapivo komorný film. Väčšina deja sa odohráva v interiéroch, medzi malou skupinou postáv a bez výrazných akčných scén.

Spielberg namiesto digitálnych efektov stavia na dialógoch, neistote a atmosfére. Kamera sa nesnaží ohromovať monumentálnymi zábermi vesmírnych lodí, ale sústreďuje sa na tváre ľudí, ktorí si postupne uvedomujú, že ich predstava o svete sa im rozpadáva pred očami.

Spoločenský rozmer odhalenia, že so vesmíre nie sme sami, je pre Spielberga v novom filme prinajmenšom tak dôležitý, ako samotné odhalenie. Ako verejnosť zareaguje na takéto zistenie? Nastane panika? A čo viera? Neotrasie toto poznanie jej základmi? Tieto otázky si snímka kladie opakovane.

Určite takýto koncept nebude vyhovovať každému a mnohí z kina odídu sklamaní. Sme však presvedčení, že Spielberg veľmi dobre vedel, čo robí. Úmyselne natočil film, ktorý viac núti premýšľať, ako sa pozerať.

Odraz doby

Deň odhalenia rozpráva prakticky rovnaký príbeh, aký sa v posledných rokoch postupne odkrýva v rámci verejnej debaty o UFO. Je tam úplne všetko: mimozemšťania medzi nami, tajné vládne výskumy, únosy náhodných ľudí a telepatia.

A paradoxne všetko, čo tam je navyše, atmosfére skôr škodí, ako pomáha. Zdá sa totiž, že je to práve tá záhada a neistota, čo ľudí tak láka. Keď však film povie, ako je to naozaj, pôsobí skôr infantilne, než vzrušujúco.

Najväčšia prednosť filmu je zároveň jeho najväčšia slabina – neponúka obzvlášť zaujímavé akčné scény a dokonca nemá ani veľmi zaujímavý dej. Stavia na ideálnom načasovaní a bravúrnej schopnosti zachytiť atmosféru dnešnej doby. Doby, v ktorej sa diskusia o mimozemskom živote presunula z okraja popkultúry do politických inštitúcií, vedeckých debát a večerných správ.

X XX

Peru zažíva historicky najtesnejšie prezidentské voľby. Fujimoriová vedie pred Sánchezom len o 0,1% hlasov

 Prezidentské voľby v Peru priniesli historicky tesný súboj Keiko Fujimoriovej s Robertom Sánchezom. Rozdiel po sčítaní hlasov je len desiatky tisíc voličov.

Výsledok druhého kola prezidentských volieb v Peru, v ktorých sa stretli konzervatívna politička Keiko Fujimoriová a jej ľavicový protikandidát Roberto Sánchez, je jedným z najtesnejších v krajinách Latinskej Ameriky za uplynulé desaťročia. Vyplýva to z analýzy, ktorú v pondelok zverejnila agentúra AFP.

• Druhé kolo prezidentských volieb v Peru prinieslo mimoriadne tesný súboj.
• Po spočítaní 98,5 percenta hlasov vedie Fujimoriová o 18 478 hlasov.
• Výsledok patrí k najtesnejším latinskoamerickým voľbám najmenej od roku 1990.
• Keiko Fujimoriová kandiduje štvrtýkrát, predtým dvakrát prehrala rozdielom desatín percenta.
• Oficiálne meno nového peruánskeho prezidenta bude známe až koncom mesiaca.

Po sčítaní viac ako 98,5 percenta hlasov vedie Fujimoriová pred Sánchezom o 18 478 hlasov, čo predstavuje len 0,1 percenta.

Historická tesnosť výsledkov

Agentúra AFP, ktorá analyzovala takmer 150 volieb v 18 štátoch, uviedla, že takýto výsledok by bol najtesnejším vo voľbách v Latinskej Amerike minimálne od roku 1990, po tom, ako viaceré krajiny v regióne prešli k demokratickému zriadeniu.

Fujimoriová na prezidentku kandiduje už štvrtýkrát. Víťazstvo jej predtým zakaždým tesne ušlo. V roku 2016 ju od funkcie delilo 41 000 hlasov, teda 0,24 percenta, a o päť rokov neskôr prehrala o 0,26 percenta.

Nádej na konečný výsledok

Voľby s tesnejším výsledkom sa v Latinskej Amerike uskutočnili len v Salvádore v roku 2014, kde ľavičiar a bývalý povstalecký veliteľ Salvador Sánchez Cerén zvíťazil o 7 400 hlasov. Mimoriadne tesné hlasovanie bolo aj v Kostarike v roku 2006, keď laureát Nobelovej ceny za mier Óscar Arias zvíťazil o 18 200 hlasov. Počet obyvateľov Peru je však trojnásobne ako v oboch spomenutých krajinách dokopy.

Predseda peruánskej volebnej komisie Bernardo Pachas povedal, že meno nového peruánskeho prezidenta bude oficiálne známe koncom mesiaca.

X X X

Poľský minister zahraničných vecí žiada, aby Poľsko bolo pri stretnutiach zameraných na ukončenie vojny na Ukrajine 

Poľský minister zahraničných vecí Radoslaw Sikorski v rozhovore pre denník Frankfurter Allgemeine Zeitung ostro skritizoval Nemecko, Francúzsko a Veľkú Britániu. Vyčítal im, že Varšavu nepozývajú na kľúčové stretnutia zamerané na ukončenie vojny na Ukrajine.

Poľský minister zahraničných vecí Radoslaw Sikorski v rozhovore pre denník Frankfurter Allgemeine kritizoval Britániu, Francúzsko a Nemecko za to, že nepozývajú Poľsko na stretnutia zamerané na ukončenie vojny na Ukrajine. Šéf poľskej diplomacie trvá na tom, že Varšava by mala sedieť za rokovacím stolom. TASR o tom píše podľa sobotňajšej správy agentúry DPA.

• Radoslaw Sikorski kritizuje Britániu, Francúzsko a Nemecko za vylučovanie Poľska z rozhovorov o vojne na Ukrajine.
• Sikorski tvrdí, že Poľsko ako sused Ruska a Ukrajiny čelí väčšiemu ohrozeniu.
• Poľskom neustále prechádzajú zbrojné dodávky pre Ukrajinu, preto Varšava žiada rozhodujúce slovo.
• Sikorski navrhuje postupovať podľa zmlúv Európskej únie alebo vytvoriť koalíciu ochotných.
• Tajné telefonáty Costovej kancelárie s Moskvou rozdelili lídrov Európskej únie na summite.

Sikorski: Sme susedmi Ruska aj Ukrajiny, Nemecko nie je

„V oblasti Európskej únie medzi Čiernym, Baltským a Jadranským morom žije 120 miliónov ľudí; spolu so Škandináviou sa tento počet zvyšuje na 150 miliónov ľudí, ktorí sú vystavení oveľa priamejšej hrozbe ruskej agresie než Nemecko,“ uviedol Sikorski vo svojom vyjadrení pre nemecké noviny, ktoré má DPA vopred k dispozícii. „Sme susedmi Ruska aj Ukrajiny, vy v Nemecku nie ste,“ zdôraznil.

Šéf poľskej diplomacie tiež pripomenul, že cez Poľsko neustále prechádzajú dodávky zbraní určených pre Ukrajinu. Varšava podľa neho znáša riziká s tým spojené, a preto očakáva, že bude mať slovo pri rokovaniach.

V súvislosti s debatou o nadviazaní kontaktov s Ruskom Sikorski navrhol, „aby sa išlo podľa postupu stanoveného v zmluvách EÚ, napríklad prostredníctvom predsedu Európskej rady.“ Ako alternatívu uviedol vytvoriť „koalíciu ochotných“, ktorá by zastupovala kontinent pri rokovaniach.

Summit v Bruseli rozhádali tajné telefonáty Antónia Costu

Európski lídri sa na tohtotýždňovom zasadnutí Európskej rady nezhodli na tom, či nadviazať kontakty s Ruskom. Komunikáciu s Moskvou krátko predtým iniciovala kancelária predsedu Európskej rady Antónia Costu. Podľa zistení DPA išlo o dva telefonáty, ktoré uskutočnil šéf Costovej kancelárie Pedro Lourtie. Týkali sa otvorenia diplomatických kanálov, ale bez akejkoľvek obsahovej výmeny názorov a bez rokovaní.

S iniciatívou zo strany Costovho úradu na summite v Bruseli vyjadril nesúhlas nemecký kancelár Friedrich Merz aj francúzsky prezident Emmanuel Macron. Kritizovali to aj pobaltské štáty. Veľká časť lídrov však Costov postup podporila.

X XX

Skok z vodného bicykla do nádrže pri Prievidzi stál muža život 

Polícia vylúčila cudzie zavinenie.

KANIANKA: V sobotu okolo obeda vyhasol život 45-ročného muža vo vodnej nádrži Kanianka neďaleko Prievidze. Na miesto vyslali všetky záchranné zložky po tom, ako človek skočil z vodného bicykla do nádrže a už sa nevynoril.

„Obhliadajúci lekár na mieste vylúčil cudzie zavinenie a skonštatoval smrť,“ informovala trenčianska krajská polícia večer. „Prípadné ďalšie okolnosti úmrtia osoby odhalí nariadená zdravotno-bezpečnostná pitva,“ doplnili strážcovia zákona. 

Základné zásady

V súvislosti s letnou sezónou a zvýšeným pohybom osôb pri vodných plochách apelujú na verejnosť, aby dodržiavala základné zásady bezpečnosti pri pobyte na vode a vo vode:

• nikdy nevstupovať do vody pod vplyvom alkoholu alebo iných omamných a psychotropných látok,
• pri pohybe na vodných bicykloch alebo iných plavidlách, používať záchranné vesty,
• nepreceňovať svoje plavecké schopnosti a fyzickú kondíciu,
• neskákať do neznámej alebo nepreverenej vody,
• venovať zvýšenú pozornosť deťom a nenechávať ich pri vode bez dozoru,
• rešpektovať pokyny prevádzkovateľov vodných plôch.

„Bezpečnosť pri vode si vyžaduje zodpovedný prístup každého návštevníka. Dodržiavaním základných pravidiel možno predísť tragickým udalostiam a ochrániť to najcennejšie – ľudský život,“ uzavreli policajti.

X x X

Albánie už není lacinou destinací. Turismus vzkvétá a Evropská unie s ekology hlídají jeho limity

Albánie, desetiletí izolovaná od zbytku Evropy a dnes horký uchazeč o členství v Evropské unii, se stává oblíbenou destinací českých turistů. Loni ji navštívilo 117 tisíc Čechů. Turismus je jedním z pilířů albánské ekonomiky. Proto jeho rozvoj podporuje i Evropská unie. Dává ale také pozor na to, jestli je jeho rozmach v souladu s ochranou přírodního bohatství země. Pomáhají v tom i místní nevládní ekologické organizace.

Město Berat, ležící necelých 100 kilometrů jižně od albánské metropole Tirany, láká turisty trasovitým centrem s budovami z časů Osmanské říše, hradem a byzantskými kostely. Od roku 2005 je zapsané na seznam UNESCO.

Reportáž z Albánie o turistickém ruchu i ochraně přírody

Jeho místostarostka Etleva Dhimaová si pochvaluje nový most postavený z příspěvku sedmi milionů eur od Evropské unie, který Berat dostal také na zpevnění břehu řeky Osum a opravu citadel nad městem.

Most spojuje břeh, kde leží staré město s protější stranou, kde je mnoho agroturistických farem. Zkracuje cestu mezi těmito turistickými destinacemi a také odvádí dopravu mimo centrum města.

Loni Berat navštívilo více než milion turistů. Před epidemií covidu-19 to bylo jen 210 tisíc ročně. Zatímco před šesti lety bylo v Beratu 68 hotelů, dnes je jich skoro 200. Nejsou to, podle vedoucí oddělení pro spolupráci zastoupení Evropské unie v Albánii Ritvy Heikkinenové jen statistická čísla.

Rozvoj turistiky

Pro města a obce je rozvoj turistiky důležitý, protože vytváří pracovní místa a pomáhá tak udržet mladé lidi v jejich domovině, tedy zastavit odliv pracovní síly a inteligenčního potenciálu ze země.

Prudký rozvoj turistické základny s sebou ale nese i úskalí. Už přes dva týdny denně v Tiranu demonstrují tisíce až desetitisíce lidí proti vládě premiéra Ediho Ramy. Původně to bylo proti utajovanému zahájení prací na stavbě luxusního resortu u laguny Narta na jihu země, která je hnízdištěm plameňáků. Práce se zastavily a podle vlády nikdy žádný projekt v chráněné lokalitě neschválila.

Hodnocení dopadů záměru stavby hotelového komplexu na životní prostředí má být velmi zevrubné. Podle Alexandra Trajce z organizace Ochrany a zachování přírody v Albánii se dá dobře řídit, co a kde se může postavit nejen na pobřeží.

Stačí, když bude dobře fungovat územní plánování a budou se přitom developeři ptát na názor expertů na ochranu prostředí. Albánie má totiž krásnou přírodu a bohatou historii, které jsou podle českého velvyslance v Tiraně Pavla Vacka hlavními turistickými magnety země.

‚Chce víc turistů‘

„Pokud si všichni myslí, že Albánie je lacinou destinací, tak to už asi není. Myslím, že cenově se začíná vyrovnávat sousedním zemím na jaderském a jánském pobřeží. Ale má svůj půvab pro ty, kteří chtějí objevovat něco víc než jenom pláže a all inclusive hotely,“ říká pro Radiožurnál Vacek.

„Samozřejmě například v horách má i své zrady, protože infrastruktura a pomoc, která se vám dostane jinde, tak tady není tak k mání, takže to je dvojnásobný důvod k tomu se na to připravit a hlavně opatrně. Ale jinak se zdá, že Albánie se na sezonu těší a je připravená. Chce stále víc turistů,“ dodává.

Z osobní zkušenosti mohu poradit: dávejte pozor hlavně na silnicích při řízení. Je to trošku divočina. Ubytovací zařízení a pláže sice Albánie má, ale výstavba dopravní infrastruktury za nimi hodně zaostává.

X X X

IZRAEL  NECHCE  UKONČIT   BOJE?