Katastrofa Velké ceny Brna motocyklů. Dříve přes 300 tisíc diváků. Učit se u Orbána, kde na F1 chodí 2 až 3 miliony lidí.Banka Creditas zbytečně vyhodila miliony za Velkou cenu v Brně.Pořádat ji jedině TV Nova Kellnerové, která má miliardy

Nikdo jiný z ČR nebude riskovat. Proto firma z Brna s pořádáním Velké ceny zkrachovala. Licenci na závody musela zplatit ČR, ale peníze za vstupné, reklamu atd. sebrali cizinci. Dorna, nebo někdo jiný? Dříve propagaci závodům dělala Rovnost z Brna, kterou odebíralo v kraji více než 120 tisíc lidí. Dnešní Deník Rovnosti má jen v Brně sotva 50 tisíc výtisků denně.

Dříve AMK ČR se o závody v Brně zajímal spolu se Svazarmem. Dnes AMK ČR prodělává, měl, nebo ještě má, milionovíé dlluhy. Takže s Velkou cenou Brna motocyklů je zřejmě opět konec.

TV Nova se nesnaží ani pomáhat s výchovou nových motoristů. Sám Salač ČR nespasí. Je také odkázán na firmy ze světa, která mu dá naději, a hlavně finanční šanci, schopný motocykl a mechaniky, kteří byli dříve ve firmě Jawa Praha.

X X X

LIDÉ  ČR  I  EVROPY  O  VELKOU  CENU  BRNA  NEMAJÍ  ZÁJEM

MAJÍ  MOŽNOST  SE  PODÍVAT  NA  ZÁVODY  MOTOCYKLŮ JINDE

V  EVROPĚ

Hluboký propad v návštěvnosti MotoGP. Dorazilo o 50 tisíc fanoušků méně než loni

Třetím místem nadchl české fanoušky i organizátory brněnské Velké ceny Grand Prix závodník Filip Salač v kategorii Moto2. Pořadatele naopak nepotěšila celková návštěvnost letošního ročníku MotoGP na Masarykově okruhu. Během celého víkendu napočítali 171 tisíc diváků. Loni jich přišlo o téměř 50 tisíc více

Jde tedy o hluboký propad v návštěvnosti brněnské MotoGP, která se po pětileté odmlce koná znovu teprve podruhé v řadě. Zatímco loni se závod jel ve druhé polovině července, tentokrát termín připadl na nezvyklý červnový termín, tedy ještě před letní prázdniny. Dřívější ročníky se pravidelně konaly na začátku srpna.

„Celková návštěva je vzhledem k netradičnímu termínu i mimořádně náročným teplotám číslo, kterého si vážíme. Vnímáme ho s opravdovým respektem ke všem, kteří přišli podpořit jezdce přímo na tribuny. Chtěl bych za to fanouškům velmi poděkovat,“ uvedl předseda představenstva Creditas Autodromu Brno Karel Hubáček. Historicky nejvyšší návštěvnost byla v roce 2015, kdy dorazilo 248 434 diváků.

Méně návštěvníků během aktuálního víkendu pozorovali také majitelé kempů v okolí okruhu i provozovatelé gastra. Podle některých fanoušků oslovených fotografem iDNES.cz část jejich přátel nedorazila kvůli termínu před letními prázdninami.

Podle dat pořadatelů na páteční tréninky dorazilo 46 tisíc fanoušků. Sobotní kvalifikaci přímo na okruhu sledovalo téměř 63 tisíc diváků a nedělní vyvrcholení se závody si nenechalo ujít 63 tisíc lidí. Souhrnná návštěvnost tak činí přes 171 230 fanoušků.

X X X

NOVÝ  PREMIÉR  V  BRITÁNII?

STARMERA  VYHAZUJE  i  TRUMP

JISTĚ  SE  HO  CHCE  ZBAVIT  I  KRÁL?

ZBYNĚK  FIALA:  Británie blízko obratu

Keir Starmer asi dojel na výsledek malých doplňovacích voleb u Manchesteru. A pokud ho vystřídá Andy Burnham, může to znamenat radikální přesun doleva.

Levičácký labourista Andy Burnham, populární starosta kolébky průmyslové revoluce Velkého Manchesteru, utekl od pravomocí nad regionálním centrem s trojnásobnou rozlohou a dvojnásobkem obyvatelstva Prahy a vyměnil je za poslanecký mandát Dolní sněmovně za okrsek Makerfield s nepatrným zlomkem voličů, v pouhé malé části jeho starostenského obvodu.

Proč to udělal? Chce vládnout celé Británii.

Šlo o typický gambit, kdy oběť vlastní královny míří k porážce soupeřova krále. Doplňovací volby v Makerfieldu přivedly Burnhama do Dolní sněmovny, jejíž členové mají zvláštní práva při volbě stranických vůdců. Dobral se tak k příležitosti aktivně vyzvat vůdce vládnoucí Labouristické strany a premiéra Keira Starmera k souboji o vedení strany.

Vhodnější chvilku těžko hledat. Když se v průzkumech popularity Starmerovi odečtou hlasy odmítání od hlasů podpory, odplíží se podle agentury YouGov s převahou negativních hlasů ve výši 46 procent. Podle jiné agentury Opinium odpuzuje voliče o trochu míň, těch naštvaných přebývá jen 43 procent, ale to je něco jako „hezkých čtyři mínus“ ze slavné filmové hlášky .

Svržení Starmera tedy nemusí být tak těžké, stačí ťuknout prstem – ale dostat se k tomu. Jak proniknout do sněmovny, když volební prognózy labouristům nepřejí? Průzkumy ukazují, že v čele britských volebních preferencí je s velkou převahou Reform Party, kterou vede Nigel Farage. Před pár dny, zhruba v době oněch doplňovacích voleb, vedla s rekordními 29 procenty a přeskočila labouristy o sedm bodů.

Sociologické studie z Mansfieldu, jihovýchodně od Manchesteru, ukazují, že někdejší bezpečná vláda labouristů trpí úpadkem těchto postindustriální oblastí a že v nejbližších volbách se ostane do rukou refomistů. Zvrátit by se to dalo jen tak, že zvedne hlavu a nabídne podstatně radikálnější program.

Andy Burnham jako by to chtěl potvrdit, když v oněch doplňovacích volbách v Makerfieldu překvapivě vyhrál, a dokonce drtivě, s absolutní většinou (54,8 procenta hlasů). Největšímu soupeři Robertu Kenyonovi za Reform utekl o dvacet bodů (měl jen 24,5 procenta hlasů).  Labouristům tak svitla šance na levicovou protihru až dojde na řádné volby pro celou Británii.

Možná si však fandí až příliš. V těchto banálních volbách na chudém anglickém severu svitla hlavně šance, jak se zbavit zoufale nepopulárního Starmera. Vadí skoro všem, proto Burnhama podpořili i mnozí reformističtí a další pravicoví voliči, jak po volbách potvrdil samotný Farage.

Podle listu Guardian, který má nejblíže do labouristické kuchyně, může očekávaný souboj se Starmerem proběhnout rychle a dostat spíše podobu Burnhamovy „korunovace“. Je tu sice ještě další vyzyvatel, bývalý ministr zdravotnictví Wes Streeting, ale tomu by prý Burnham mohl nabídnout druhou nejvyšší vládní funkci, za kterou je v Británii považován ministr financí (chancellor, kancléř).

Takový krátký proces, kdy o vůdci strany rozhodne jen labouristická frakce ve sněmovně, je však jen jednou z možností. Nabízí se i demokratičtější metoda výběru nového vůdce, která spočívá v tom, že budou osloveni také členové strany a s nimi propojené odborové organizace. To však potrvá měsíce a může to prohloubit propad stranických preferencí.

Bezkonkurenční převzetí vedení nepodporují všichni poslanci; někteří z nich chtějí, aby se nový poslanec za Makerfield podrobil „důkladnému prověření“ svých návrhů, které budou „podrobeny tvrdé kritice“, píše Guardian. ¨

Podle pravidel Labouristické strany musí potenciální kandidáti na předsedu získat nominace od alespoň 20 procent parlamentní frakce, aby si vynutili souboj o předsednictví. Strana má 403 poslanců, což znamená, že potenciální vyzyvatelé by ke kandidatuře potřebovali podporu 81 z nich. Potřebovali by také podporu 5 procent místních organizací a alespoň tří skupin přidružených ke straně, z nichž minimálně dvě musí být odborové svazy. Pokud by kritéria pro kandidaturu splnil více než jeden poslanec, členové by předsedu volili hlasováním.

Starmer by se objevil na volebním lístku automaticky, kdyby se nerozhodl odstoupit. Dříve loajální ministři vlády však v pátek premiéra varovali, že pokud nestanoví časový plán svého odchodu, hrozí mu potupa v důsledku řady rezignací, informuje Guardian.

A teď něco k tomu Burnhamovu radikalismu. Dal by se odvodit od spolupráce s krajně levicovým Jeremym Corbynem, který vedl Labour v letech 2015 až 2020. Ale samotnému Corbynovi se dnes Burnham zdá až příliš středňácký. Třeba jak podporuje snižování rozpočtového deficitu. Jenže v očích Burnhamova okolí je Corbyn zase „stará levice“. Oni jsou ta nová, a ta se nemá nechat omámit statistikami o růstu a produktivitě a má se orientovat na skutečná zlepšení života domácností.

Centrem tohoto myšlení je University of Manchester a jeho vlajkovou lodí skupina Foundational Economics, čili ekonomie základů fungování civilizované společnosti. Vyjadřuje odpor k devastaci infrastrukturních systémů jako je voda nebo doprava a klíčových veřejných služeb jako je školství, zdravotnictví a sociální péče. Příčinu vidí v privatizaci a podřízení těchto nezbytných činností a struktur čistě finančním požadavkům na vysoký výnos. Toho se dosahuje zanedbáním údržby a investic a vyhazováním lidí, takže ti zbylí jsou přetížení a často bez dostatečných kompetencí.

Na Corbynovu výtku, že Burnham podporuje konsolidaci rozpočtů, lze odpovědět, že se vyslovil také ve prospěch daně z velkých majetků a daně z finančních operací, tedy hledání nových daňových příjmů.

Především je však představitelem snahy o obnovu zanedbaných regionů, vlastně skoro všeho mimo Londýn. Do vlády by přišel jako zástupce venkova, který chce obnovit jeho výrobní potenciál. Ale nejen to. Chce zajistit, aby výnosy hospodářství nemířily jen k malé skupině nebohatších, zatímco za zrcadlem radostných statistik o HDP a produktivitě se krčí pokles reálné životní úrovně většiny obyvatelstva.

Kdoví, jak to s Burnhamem dopadne a taky zda ho počáteční nadšení pod tlakem státnické reality nepřejde. Kdyby něco z toho neudělal, aspoň inspiroval. I to je někdy hodně.  Zbyněk Fiala, server vasevec.cz

X X X

PŘEDRAŽENÁ  ČR

PROČ  BY  JI  MĚLI  LIDÉ  PLATIT?

KDYŽ  JSOU  BEZ  PLACENÍ  LEPŠÍ  TV,  PŘITAŽLIVĚJší  PROGRAMY

V  ČT  NADBYTEK  LIDÍ,  MNOZÍ  JEN  PRO  PENÍZE  NIC  NEUMĚJÍ

CHYTRÝ  BAXA   S  MILIONY  STÁTU,  FIALA  VYHODIL  ČR   MILIARDY  UKRAJINĚ  NA  VRAŽDĚNÍ  LIDÍ

VLÁDA  SE  SNAŽÍ  LIDEM  UŠETŘIT  PENÍZE,

)KDO  NIC  NUMI,  V  ČT  NEMÁ  CO  DĚLAT

POLICIE  VYŠETŘIT,  ODKUD   SKUPINA  MIL.  CHVILEK  BERE  MILIONY

NA  DEMONSTRACE,  KDO  JIM  RŘISPÍVÁ

NARUŠUJí  VEŘERJNOU  DOPRAVU  A  HRADIT  FIANČNĚ  POLICII

KDYŽ  NAPRAVUJE  PO  NICH  CHYBY,  ŠKODY  V  ULICÍCH

Hádka v ČT: Jermanová se pustila do moderátora i exministra Baxy. „Žádný útok vlády,“ tvrdí

Na pondělí 22. června chystají zaměstnanci České televize a Českého rozhlasu stávku. Protestovat chtějí proti navrhované změně ve financování obou médií, které navrhuje vláda Andreje Babiše. Europoslankyně za ANO Jaroslava Pokorná Jermanová kritizovala ve studiu jak bývalého ministra kultury Martina Baxu z ODS, tak i moderátora Nedělní debaty ČT Martina Řezníčka. Proč?

„Každý zaměstnanec má právo stávkovat,“ připustila Jermanová v reakci na chystaný pondělní protest novinářů a dalších zaměstnanců ČT a ČRo. „Je škoda, že ta debata, jaké je poslání veřejnoprávních médií, neběží déle, než je tady naše vláda,“ vyčetla Baxovi, že neotevřel širší debatu o poslání a plnění veřejnoprávní služby v době, kdy vládní koalice loni protlačovala parlamentem navýšení koncesionářských poplatků.

Jermanová: Zvýšili poplatky bez širší diskuze

Za působení Baxy v čele kultury totiž poplatky vzrostly u ČT ze 135 na 150 korun. U rozhlasu pak stouply ze 45 na 55 korun měsíčně. A právě toto navýšení poplatků nyní zástupci ANO opakovaně bývalé vládě předhazují.

Nejinak tomu bylo v Nedělní debatě na ČT. „Tak, jak je ČT financovaná, je přežitý model. Baxa prosadil navýšení poplatků bez širší diskuse. Myslím, že to, kudy jdeme, je ten správný směr,“ hájila Jermanová současný vládní návrh, který mění financování ČT z příjmy z koncesionářských poplatků na (nižší) příjem ze státního rozpočtu.

Baxa: Útok na veřejnoprávní média

„Evidentně se jedná o vládní útok na média veřejné služby,“ je přesvědčený exministr Baxa, který chystané stávce podle svých slov rozumí. Politici současné vládní koalice s nimi a vedením obou institucí dle Baxy příliš diskuse nevedou. „Je možné měnit systém financování, musí to být ale z nějakého objektivního důvodu, nějaké dlouhodobé diskuse a nějaké politické shody,“ viní naopak Baxa vládu z nekomunikace.

„Žádný útok tu nevidím. Pokud o financování obecně rozhoduje parlament – o zvyšování, či snižování, či jiného způsobu financování, tak tam je, když to řeknu vaším viděním, nějaký politický tlak,“ odmítla Jermanová, že by se vláda snažila politicky ovládnout obě média.

Výtka moderátorovi

Nedělní debatu moderoval tentokrát v ořezaných kulisách po Otázkách Václava Moravce zástupce šéfredaktora ČT a moderátor Událostí Martin Řezníček. Jermanová se podle svých slov cítila mírně pod tlakem jeho otázek. „Já jsem sem s tím šla,“ reagovala v jeden okamžik eurposlankyně.

Babišova vláda chce zrušit koncesionářské poplatky od ledna 2027. Odborníci na legislativní proces jsou skeptičtí, zda je na to dostatek času. Obě veřejnoprávní instituce si mají podle návrhu zákona finančně oproti současnému stavu pohoršit zhruba o 15%. Česká televize má nově hospodařit s částkou 5,74 miliardy korun, Český rozhlas pak 2,07 miliardy korun.

Vláda chce aby obě instituce podléhaly kontrole Nejvyššího kontrolního úřadu, Baxa argumentovala tím, že dnes jejich financování kontrolují politici, kteří pak následně schvalují také výroční správy o hospodaření.

„Dojde k dramatickému úbytku těch služeb.  Kromě toho, že budou ty poplatky platit nakonec všichni,“ stojí si za svým Baxa.

„V čele obou médií jsou natolik schopní manageři, kteří to zvládnou,“ míní Jermanová, která se zároveň pustila do svého koaličního ministra. Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) čelí opakovaně kritice za návrh, který nakonec neuspěl a sklidil kupu připomínek a kritiky.

Klempíř to nezvládl

Dle Jermanové však Klempíř nezvládl debatu o prosazovaných změnách. „Kdybych byla ministr, tak s nimi diskutuji a ta debata by byla široká. To, že to neproběhlo, je mi líto a myslím, že je to ke škodě té věci. Doufám, že se na mě pan ministr Klempíř nebude zlobit, ale že to začne dělat,“ dodala europoslankyně.

X X X

Uzamčený obsah

Singer: Hospodařit půjde

S okleštěnými rozpočty jde vyjít také podle bývalého guvernéra ČNB a uznávaného ekonoma Miroslava Singera„Pět let jsem se živil restrukturalizacemi. Většina modelů funguje v jednotném režimu řízení pro televizi i rozhlas, což je ohromný potenciál na úsporu,“ přidal svůj názor Singer, který také vyzval k vedení diskuse o tom, co je úkolem veřejnoprávních médií. „Je potřeba se podívat, co je ještě užitečné dělat u toho veřejnoprávního média a myslí, že bychom dospěli k výsledku, že je toho mnohem míň, než si myslíme,“ uvedl v další části Nedělní debaty na ČT.

Vláda Andreje Babiše má zrušení koncesionářských poplatků ve svém programovém prohlášení. Slíbila zrušení poplatků za veřejnoprávní média a snížení zátěže pro občany a firmy.

„Chci, abyste šetřili, a vy nešetříte. Vy apriori nechcete vést debatu, abyste nešetřili,“ pronesl v pondělí na tiskové konferenci premiér Andrej Babiš (ANO) směrem k ČT a ČRo. Zároveň odmítl, že by se nějakým způsobem snažili politici ovlivňovat a vlamovat do veřejnoprávních médií. „Mohli jsme neschválit (výroční – pozn. redakce) zprávy a vymést to. Ale neudělali jsme to,“ dodal Babiš s tím, že žádné útoky na veřejnoprávní média nevede.

X  x X

Babiše nejvíce zajímá finanční situace v resortu, tlak na Vojtěcha je oprávněný, míní novinář Cikrt

Dopis premiéra Andreje Babiše (ANO) ministru zdravotnictví Adamu Vojtěchovi některá média označují za vytýkací. Předseda vlády i šéf resortu zdravotnictví to ale odmítají s tím, že jde o věcnou komunikaci. „Myslím, že pana premiéra nejvíce zajímá finanční situace v resortu,“ naznačuje šéfredaktor Zdravotnického deníku Tomáš Cikrt.

Dopis doručený 16. června má osm konkrétních bodů, co se premiérovi na práci ministra zejména nelíbí?
Já bych byl opatrný s tím, jestli jsou to vůbec vytýkací dopisy. Premiér Babiš takováto psaní píše různým ministrům, je prostě netrpělivý a chce od jednotlivých ministrů seznamy toho, kdy, co a jak udělají. Přičemž některé z těch bodů jsou už dnes de facto hotové.

Rozhovor s šéfredaktorem Zdravotnického deníku Tomášem Cikrtem

Možná premiérovi připadá, že některé procesy by mohly být rychlejší. Ale něco zkrátka nelze uspíšit, třeba legislativní proces.

Když se podíváme na těch osm bodů, které zaslal pan premiér, tak třeba hned první bod je zavedení povinné elektronické žádanky. Na toto téma už padla shoda, od 1. července příštího roku bude žádanka povinná, letos je ještě dobrovolná.

A to nelze více urychlit, jelikož když ukládáte nějakou povinnost, musíte se ujistit, že ti, kteří jí mají splnit, ji skutečně splnit mohou, že jsou všechny okolnosti příznivé. Takže myslím, že tady je to celkem v pořádku.

A co se týče ostatních bodů, myslím, že pana premiéra nejvíce zajímá finanční situace v resortu. A zřejmě celkem oprávněně tlačí na ministra, aby věci šly rychleji, protože vláda resortu věnovala velkou částku tím, že odsouhlasila navýšení plateb za státní pojištěnce. To je přes 20 miliard korun. Čili vláda očekává něco na oplátku – a to by mělo být, že se bude pracovat efektivněji a více šetřit.

Právě kvůli tomu, co jste řekl, se někteří zasvěcení té kritice diví a tvrdí, že se na změnách intenzivně pracuje, což jste ostatně jinými slovy potvrdil. Které výhrady mohou být podle vás oprávněné a které nikoliv?
Já si myslím, že to pohánění k větší rychlosti a důrazu třeba na to, aby se udělaly nějaké audity v nemocnicích, aby pracovaly efektivněji, aby peníze, které příští rok vláda investuje do zdravotnictví, byly využité efektivněji. 

Nejsou to výtky, ale oprávněný tlak premiéra, který je zodpovědný za financování celého našeho státu a za rozpočet, který navrhuje. Tlačí tedy na resortního ministra, který dostal přidáno, aby peníze užil efektivně, a to si myslím, že je naprosto v pořádku.

Ale v některých konkrétních věcech, jako jsou například elektronické žádanky nebo údajně agresivnější cenová politika u inovativních léků, to není jen tak. Je tam totiž víc subjektů, které o tom rozhodují. Postupuje se podle práva. Státní ústav pro kontrolu léčiv nemůže konat na podnět premiéra, ale musí dodržovat právo. Jsou tu zdravotní pojišťovny, které reálně domlouvají ceny, a podobně.

V těchto případech je to tedy složitější a podle informací spolupracovníků ministra z resortu Vojtěch dělá vše, co je možné a reálné v daných časových intervalech.

Přeci jen se objevily spekulace, že ve skutečnosti se může připravovat změna ve vedení resortu. Buď by se prý mohl Adam Vojtěch vrátit do diplomacie, nebo kandidovat za hnutí ANO na pražského primátora. Jakým by případně byl ministrem zdravotnictví Boris Šťastný (za Motoristy), o kterém se proslýchá, že by mohl Vojtěcha nahradit?
Já tuto otázku obejdu tím, že řeknu, že není absolutně výhodné pro Andreje Babiše vyměnit Adama Vojtěcha – a to ze dvou důvodů. Jedním je, že nemá lepší náhradu, a pochybuji, že by chtěl pustit resort mimo ANO, protože mu na něm velmi záleží.

A druhým aspektem je, že Adam Vojtěch má podporu velké části zdravotnické veřejnosti. Ve Zdravotnickém deníku jsme dělali anketu, ze které jeho podpora vyplývá. Ta s ním spojuje i určitá reformní očekávání.

Neumím si představit premiéra, který by v tak citlivém resortu vyměnil ministra, který je na svém postu dobře vnímán a akceptován. To by byl sám proti sobě.

Když Vojtěchův předchůdce, Jan Blatný, obdržel od Babiše čtvrtý kritický dopis, byl odvolán. Čili vy si nemyslíte, že by Adam Vojtěch mohl mít podobný osud?
Nemyslím si, že by nyní mohl mít podobný osud. To byla jiná situace, kvůli covidu nejistá a neklidná. Ale nyní je tu opravdu podpora terénu. Proč by si premiér přidělával starosti v klidném resortu? To by nebylo rozumné.

Kde jsou podle vás třecí plochy ve vztahu premiéra a ministra zdravotnictví? V čem se rozcházejí třeba v personální politice, když například Babiš navzdory Vojtěchovu nesouhlasu jmenoval do čela IKEMu Romanu Benešovou?
Myslím, že to jsou, jak jste dobře naznačil, třecí plochy z toho denního managementu, které v dopisech ani jinde nevidíme.

X XX

NOVÝ  ZAČÁTEK  S  ÍRÁNEM

Trump chce nový začátek ve vztazích s Íránem, vzkázal Vance ze Švýcarska

Americký prezident Donald Trump chce ve vztazích s Íránem nový začátek. Přeje si, abychom obrátili list a změnili vztahy s íránským lidem, řekl dnes po prvním kole mírových jednání ve Švýcarsku americký viceprezident J.D. Vance, podle něhož v posledních hodinách rozhovory dost pokročily.

„Toto je historické setkání (…) Prezident nás požádal, abychom obrátili list a změnili náš vztah s íránským lidem a abychom Íráncům podali pomocnou ruku a řekli jim, že pokud jsou jejich vůdci ochotni vzdát se své role faktoru regionální nestability, pokud jsou ochotni trvale opustit jakékoli ambice získat jaderné zbraně, pak jsou Spojené státy ochotny zásadně transformovat svůj vztah s touto zemí,“ řekl Vance.

Rozhovory americké delegace vedené Vancem a íránskými vyjednavači v čele s Mohammadem Bágher Ghálíbáfem začaly v neděli ráno. Podle švýcarské strany se do nich zapojili také zprostředkovatelé z Pákistánu a Kataru.

Nad vrcholem hory, kde se jednání konají, létají vrtulníky. Švýcaři už dříve oznámili, že v zájmu diskrétnosti nebudou zveřejňovat žádné podrobnosti z průběhu rozhovorů.

Člen íránského vyjednávacího týmu nicméně státním médiím řekl, že se podařilo dokončit návrh týkající se výjimek ze sankcí na íránskou ropu. Výjimky by měly být podle něj oznámené již brzy.

Íránská státní televize pak uvedla, že dnešní první kolo jednání mezi USA a Íránem ve Švýcarsku trvalo 80 minut. Rozhovory se soustředily na realizaci memoranda o porozumění mezi Teheránem a Washingtonem a na situaci v Libanonu. Téma íránského jaderného programu na programu tohoto kola jednání podle televize nebylo.

Rámcovou dohodu podepsaly Washington a Teherán minulý týden. Nyní mají vysoce postavení američtí a íránští vyjednavači 60 dní na dosažení dohody o technických detailech, které budou mít zásadní dopad na světovou ekonomiku a bezpečnost.

Úmluva však jen několik dní poté prochází zátěžovou zkouškou. V Libanonu eskalují boje mezi Izraelem a hnutím Hizballáh podporovaným Íránem. Íránská armáda oznámila, že opět uzavřela Hormuzský průliv, jímž prochází pětina světového obchodu s ropou a zemním plynem.

Ke konfliktu na Blízkém východě se v neděli znovu vyjádřil na své sociální síti i Trump. Íránci podle něj musí okamžitě zastavit své spojence v Libanonu, jinak USA obnoví útoky na Írán. Ghálíbáf v reakci na Trumpův příspěvek varoval USA před vyhrožováním Teheránu a slíbil, že íránské ozbrojené síly jsou připraveny reagovat. Íránská tisková agentura Fars uvedla, že Trumpovy výhrůžky způsobily pozastavení jednání, toto tvrzení ale nebylo potvrzeno žádným oficiálním zdrojem, napsala agentura AFP.

X X X

Zachrání monarchii uprostřed skandálů? Norská princezna Ingrid se dere do popředí

Princezna do politiky?

Princezna Ingrid Alexandra se možná brzy stane výraznou tváří norské monarchie. Dvaadvacetiletá následnice trůnu má převzít významnější roli v době, kdy královská rodina čelí skandálům i zdravotním problémům. Mladá princezna podle mnohých představuje svěží tvář monarchie, která může přispět k její stabilizaci a zlepšení jejího obrazu

Pověst královské rodiny utrpěla v posledních dvou letech sérii ran. Velká část pozornosti se soustředila na korunní princeznu Mette-Marit a jejího nejstaršího syna z předchozího vztahu Mariuse Borga Høibyho. Toho soud v pondělí poslal na čtyři roky do vězení za znásilnění a domácí násilí.

Mette-Marit se ocitla pod drobnohledem poté, co se její jméno objevilo více než tisíckrát v dokumentech souvisejících s americkým sexuálním delikventem Jeffreyem Epsteinem. Spisy ukázaly, že s odsouzeným finančníkem udržovala mnohem bližší vztah, než se dosud vědělo. Mette-Marit v březnu prohlásila, že by si přála, aby ho nikdy nepotkala.

Korunní princezna navíc bojuje s vážnými zdravotními problémy – její plicní fibróza se v posledních měsících výrazně zhoršila. A to natolik, že dvaapadesátiletá Mette-Marit ve středu podstoupila transplantaci plic.

Zdravotním komplikacím se nevyhnul ani devětaosmdesátiletý král Harald, který v posledních letech několikrát skončil v nemocnici. Korunní princ Haakon se sice těší dobrému zdraví, ale často míří pracovně do zahraničí. Pokud by se král stal práce neschopným ve chvíli, kdy by se Haakon nacházel v cizině, musela by ústavní pravomoci hlavy státu převzít vláda.

Armádní výcvik za polárním kruhem

Právě v této situaci začíná Ingrid Alexandra vystupovat do popředí. Parlamentní výbor totiž doporučil změnu ústavy, která by princezně jako druhé v pořadí nástupnictví umožnila zastávat funkci regentky. Královské povinnosti by tak mohly plynule pokračovat i v případě, že by je král Harald nebo korunní princ Haakon nemohli vykonávat.

Jméno princezny se neobjevilo v souvislosti s žádnou z afér, její rostoucí role proto podle norských komentátorů nepředstavuje jen praktické řešení, ale také příležitost ukázat veřejnosti jinou tvář monarchie.

„Královská rodina nutně potřebuje širší okruh aktivních členů, kteří budou pravidelně vykonávat oficiální povinnosti. Ingrid Alexandra je charismatická, chytrá a umí navazovat kontakt s lidmi,“ řekl portálu The Times Trond Noren Isaksen, historik norské monarchie.

Princezna nedávno přiletěla z Austrálie, kde studuje mezinárodní vztahy na univerzitě v Sydney, aby pomohla s péčí o svou nemocnou matku. Na podzim má pak v plánu absolvovat studijní pobyt na Univerzitě v Oslu.

Ingrid Alexandra před nástupem na vysokou školu absolvovala patnáctiměsíční vojenskou službu u ženijního praporu norské armády za polárním kruhem, kde sloužila jako střelkyně na obrněném bojovém vozidle CV90.

„Myslím, že nejdůležitější věc, kterou jsem se naučila, je, že dokážete mnohem víc, než si myslíte, a že jste mnohem silnější, když táhnete za jeden provaz. Ať už jde o tým, četu nebo celou jednotku, společně zvládnete mnohem víc než sami,“ prohlásila tehdy. Následně půl roku pracovala jako asistentka učitele na základní škole.

Norští poslanci budou o změně ústavy hlasovat na podzim. Jeden z předkladatelů návrhu, Sverre Myrli ze Strany práce, změnu vnímá jako součást přípravy budoucí královny na její ústavní povinnosti.

„Mohlo by to být pro princeznu dobré cvičení na začátek. Jednoho dne přijde řada na ni,“ řekl deníku Aftenposten.

X XX

Vlna krádeží áut v Košiciach: Polícia dáva vodičom do pozornosti jednu značku

 Pozrite si odporúčania polície, ako si auto lepšie zabezpečiť pri parkovaní.

KOŠICE: Krajská polícia eviduje v ostatných dňoch viacero prípadov krádeží osobných motorových vozidiel v metropole východu. „Medzi odcudzenými vozidlami boli aj vozidlá značky Toyota,“ uvádzajú strážcovia zákona.

Aj keď sa prípadmi podľa vlastných slov intenzívne zaoberajú, rozhodli sa upozorniť majiteľov áut, aby zvýšili obozretnosť pri parkovaní a ochrane svojich vozidiel.

Policajné rady

„Ak je to možné, parkujte na osvetlených, frekventovaných alebo monitorovaných miestach. Vozidlo nenechávajte zaparkované dlhodobo bez kontroly na odľahlých miestach,“ radia policajti.

Tiež odporúčajú ľuďom, aby si pri vozidlách s bezkľúčovým systémom odkladali kľúče ďalej od vchodových dverí, okien a obvodových stien. „Pomôcť môže aj kovová schránka alebo ochranné puzdro, ktoré obmedzí šírenie signálu,“ dopĺňajú policajti.

Sú presvedčení o tom, že aj jednoduché opatrenia môžu páchateľom skomplikovať situáciu. „Dôležitá je najmä všímavosť, kontrola vozidla a opatrnosť pri tom, kde a ako parkujete,“ odkazujú košickí policajti tamojším obyvateľom.

Radia im, aby si všímali podozrivý pohyb osôb pri zaparkovaných vozidlách, najmä v nočných hodinách. „Ak spozorujete niečo podozrivé, kontaktujte políciu na čísle 158,“ uzatvárajú strážcovia zákona s výzvou pre občanov, aby si chránili svoj majetok a boli všímaví aj voči svojmu okoliu.

Zbyněk Fiala, server vasevec.cz

X XX

Globálny šok aj obrovské straty: 110 dní vojny s Iránom otriaslo svetom. A následky sa nekončia

USA a Irán sú na ceste k mierovej dohode. Krajiny podpísali memorandum o porozumení, dohodli sa na predĺžení prímeria a opätovnom otvorení Hormuzského prielivu. Dohoda prichádza po konflikte, ktorý sa začal 28. februára útokmi USA a Izraela na Irán a prerástol do vojny s tisíckami obetí, rozsiahlymi škodami na infraštruktúre a globálnymi ekonomickými dôsledkami.

Iránska vlajka medzi ruinami policajnej stanice, ktorá bola napadnutá 3. marca 2026.

Irán počas vojny podľa údajov zhromaždených izraelským Inštitútom pre národnú bezpečnosť vypálil medzi 28. februárom a 12. júnom na štáty Perzského zálivu viac než 6-tisíc rakiet a dronov. Najviac zasiahnuté boli Spojené arabské emiráty (SAE), na ktoré smerovalo 2 843 útokov vrátane 580 rakiet a 2 263 dronov. Nasledovali Kuvajt s 1 263 útokmi, Saudská Arábia s 1 020, Bahrajn so 720, Katar s 338 a Omán so 66 útokmi.

Podľa Financial Times (FT) niesli Emiráty hlavnú ťarchu iránskych odvetných úderov aj preto, že ich vedenie je zo štátov regiónu najbližšie k Izraelu a USA. Najmenej 45 percent iránskych útokov na krajiny Zálivu malo zasiahnuť práve SAE, a to vojenské aj civilné ciele. Výskumná skupina Rystad Energy odhadla, že oprava poškodenej alebo zničenej energetickej infraštruktúry v Zálive si vyžiada 58 miliárd dolárov.

Údery zasiahli aj civilnú infraštruktúru

USA a Izrael zasiahli tisíce cieľov v Iráne. Hlavným terčom boli vojenské kapacity, najmä balistické jednotky, velenie, odpaľovacie zariadenia, protivzdušná obrana, drony, radary a námorné plavidlá. Údery však poškodili aj civilnú a ekonomickú infraštruktúru vrátane mostov, oceliarní a dvoch vodných zásobníkov.

Mimoriadnu pozornosť vyvolal aj zásah dievčenskej základnej školy v Minabe na juhu Iránu, pri ktorom podľa iránskych úradov zahynulo vyše 160 ľudí, prevažne detí. Incident začala vyšetrovať aj OSN. Obnova Iránu má stáť miliardy dolárov.

Účet za konflikt a ochromenie svetového obchodu

Náklady vojny pocítili aj Spojené štáty. Predstavitelia Pentagonu v polovici mája uviedli, že konflikt stál 29 miliárd dolárov, hoci nebolo jasné, ako k tejto sume dospeli. Think-tank American Enterprise Institute odhadol náklady do aprílového prímeria najmenej na 25 miliárd dolárov, pričom horný odhad označil za možných 34 miliárd dolárov.

Konflikt zároveň prudko zdvihol ceny palív. Priemerná cena benzínu v USA podľa FT vzrástla z približne 2,90 dolára za galón pred vojnou na 4 doláre. V niektorých štátoch, napríklad v Kalifornii, sa priblížila k 6 dolárom za galón.

Najväčším dopravným otrasom bolo praktické uzavretie Hormuzského prielivu, najdôležitejšej energetickej námornej trasy na svete. Pred vojnou ním prechádzalo približne 100 lodí denne. Podľa Lloyd’s List Intelligence sa medzi 18. májom a 7. júnom cez prieliv presunulo len 127 lodí.

Najsilnejšie dôsledky uzavretia prielivu pocítila Ázia, ktorá získava takmer 60 percent ropy z Blízkeho východu. Vietnam, závislý od dodávok z Kuvajtu, prešiel na ropu z USA a Nigérie. Filipíny, ktoré vyhlásili národnú energetickú núdzu, po prvý raz za päť rokov nakúpili ropu z Ruska. Filipíny aj Srí Lanka zaviedli pre štátnych zamestnancov štvordňový pracovný týždeň.

Ázijská rozvojová banka podľa FT uviedla, že 15 krajín požiadalo o núdzové pôžičky na zvládnutie energetického šoku. Čína podľa údajov spoločnosti Vortexa absorbovala väčšinu výpadku vývozu ropy z Perzského zálivu.

Masívne údery na letisko v Iráne: Američania ukázali, ako lietadlá trhajú na kusy

Ozbrojené sily USA zničili iránske nákladné lietadlo a niekoľko ďalších lietadiel pri úderoch na letisko v Kermáne na juhu Iránu. / Zdroj: CENTCOM

Dôsledky konfliktu sa premietajú aj do globálneho rastu. Svetová banka vo štvrtok znížila prognózy rastu pre dve tretiny krajín a odhadla, že globálna ekonomika spomalí z približne 2,9 percenta v roku 2025 na 2,5 percenta v roku 2026. OECD zhoršila výhľad pre viaceré európske ekonomiky vrátane eurozóny, Británie, Nemecka, Francúzska a Talianska.

Vlády sa snažia tlmiť dosah drahších energií na domácnosti a firmy znižovaním daní. Podľa Medzinárodnej energetickej agentúry do 4. júna znížilo energetické dane 26 krajín v Európe, 13 v Amerike, deväť v Ázii a Tichomorí a šesť v Afrike. Nemecko vyčlenilo 1,6 miliardy eur na úľavy pri palivách a znížilo dane z nafty a benzínu o 17 centov na liter.

Počty obetí. Iránske odvety neboli len symbolické

Vojenská bilancia konfliktu zostáva neuzavretá a jednotlivé zdroje sa v nej líšia. Iránske úrady hovorili o viac než 3 400 mŕtvych, HRANA evidovala k 7. aprílu najmenej 3 636 obetí v Iráne vrátane 1 701 civilistov a 1 221 príslušníkov ozbrojených zložiek. Na americkej strane bolo podľa medializovaných informácií potvrdených 13 bojových úmrtí a 381 zranených vojakov. Reuters písal približne o 400 zranených.

Konflikt zároveň ukázal, že iránske odvety neboli len symbolické. Najvážnejším známym incidentom bol útok z 27. marca na leteckú základňu Prince Sultan v Saudskej Arábii, pri ktorom bol podľa Air & Space Forces Magazine poškodený americký E-3 Sentry AWACS a ďalšie tankovacie lietadlá. Zranených bolo viac než desať amerických vojakov, dvaja vážne. Pre USA išlo o citlivú stratu, pretože E-3 slúži ako lietajúce veliteľské a prehľadové centrum pre riadenie vzdušných operácií.

Fotografie majú zobrazovať úplnú devastáciu lietadla E-3G „Sentry“ systému včasného varovania a riadenia (AEW&C) typu 81-0005, ktoré patrilo 552. krídlu riadenia letectva USA.

Americká armáda prišla aj o ďalšiu techniku. CENTCOM potvrdil, že 1. marca boli nad Kuvajtom omylom zostrelené tri F-15E Strike Eagle kuvajtskou protivzdušnou obranou; všetci členovia posádok prežili. V západnom Iraku sa 12. marca zrútil tanker KC-135, pričom zahynulo šesť letcov. Air & Space Forces Magazine informoval aj o poškodení F-35 nad Iránom a o zostrelení alebo strate vrtuľníka AH-64 Apache pri Hormuzskom prielive. 

Teherán si časť síl udržal

Na iránskej strane USA hlásili rozsiahle zničenie námorných, raketových a protivzdušných kapacít. Veliteľ CENTCOM admirál Brad Cooper tvrdil, že americké sily vyradili 82 percent iránskych systémov protivzdušnej obrany a zničili 161 plavidiel v 16 triedach. Reuters však pripomenul, že podľa amerických zdrojov bola potvrdene zničená približne tretina iránskeho raketového arzenálu, takže Teherán si aj po úderoch zachoval schopnosť pokračovať v útokoch a narúšať dopravu v Hormuzskom prielive.

Tisíc ton ocele letelo do vzduchu: Moment, keď iránsku loď zasiahlo americké torpédo

Dôležitá je aj munícia. CSIS odhadol náklady prvých 100 hodín operácie Epic Fury na 3,7 miliardy dolárov, najmä pre vysokú spotrebu presne navádzanej munície. To naznačuje, že konflikt nezasiahol len Irán, ale aj americké zásoby rakiet a interceptorov, ktoré sú kľúčové aj pre prípadnú krízu v západnom Pacifiku.

Hormuz zostáva rizikom

Hormuzský prieliv zostáva aj po dohode samostatným bezpečnostným problémom. AP s odvolaním sa na Lloyd’s List Intelligence uviedla, že cez prieliv začali po 110 dňoch opäť prechádzať prvé lode, no hlavná trasa má zostať blokovaná približne 80 námornými mínami a na odchod z Perzského zálivu čakajú stovky obchodných plavidiel. To znamená, že energetický a logistický otras sa neskončí samotným prímerím, ale bude doznievať ešte týždne až mesiace.

X Xx

O odstúpení britského premiéra z funkcie hovorí už aj BBC a Donald Trump 

Britský premiér Keir Starmer čelí najväčšej kríze svojej politickej kariéry a podľa popredných britských médií by mohol už v pondelok oznámiť svoju rezignáciu. Týždenník Observer a televízia BBC informovali, že Starmer cez víkend vo vládnom sídle Chequers prehodnocoval svoju pozíciu po tom, čo ho začali opúšťať kľúčoví ministri, darcovia a odborári.

Americký prezident Donald Trump v nedeľu vyhlásil, že britský premiér Keir Starmer odstúpi zo svojej funkcie, no žiadne dôkazy podporujúce toto tvrdenie neposkytol. Viaceré britské médiá však predtým avizovali, že Starmer by svoju rezignáciu mohol oznámiť v pondelok, informuje TASR.

  • Donald Trump tvrdí, že premiér Keir Starmer čoskoro odstúpi.
  • Starmer čelí rastúcemu vnútrostraníckemu odporu.
  • Víťazstvo rivala Andyho Burnhama v Makerfielde pre Starmera predstavuje hrozbu.
  • Desiatky labouristických poslancov a ministri žiadajú Starmerovo odstúpenie, favorizujú Burnhama.

Trump: Starmer vážne zlyhal

„Keir Starmer odstúpi z funkcie premiéra Spojeného kráľovstva. V dvoch veľmi dôležitých otázkach – IMIGRÁCIA A ENERGETIKA (OTVORTE ŤAŽBU ROPY V SEVERNOM MORI!) – vážne zlyhal. Prajem mu všetko dobré!“ uviedol Trump v príspevku na platforme Truth Social.

Britský týždenník Observer napísal o možnom Starmerovom odstúpení už v sobotu. Premiér podľa novín pred prijatím konečného rozhodnutia o svojom ďalšom postupe diskutoval s manželkou vo vidieckom sídle britských premiérov Chequers.

Observer s odvolaním sa na nemenované zdroje uviedol, že Starmer dospel k záveru o neudržateľnosti svojej pozície po rozhovoroch s ministrami, poradcami, darcami a odborovými lídrami.

Starmer pod tlakom

Podobné správy zverejnila v nedeľu aj televízia BBC. S odvolaním sa na vládne zdroje takisto tvrdí, že Starmer by mohol predstaviť plán svojho odstúpenia už v pondelok.

Britský minister pre obchod a podnikanie Peter Kyle pre BBC v nedeľu uviedol, že premiér urobí „to, čo je v najlepšom záujme krajiny“. Starmer podľa jeho slov v súčasnosti premýšľa nad výzvami, ktorým čelí.

Poslanci Labouristickej strany tvrdia, že problémom nie je nevyhnutne strana, ale osoba na jej čele, teda Starmer. Veria, že premiér je nepopulárny a svoju stranu brzdí.

Výhra Andyho Burnhama v doplňovacích voľbách pre Starmera predstavuje hrozbu

Hrozba pre Starmerovu pozíciu výrazne vzrástla po štvrtkových doplňovacích voľbách v obvode Makerfield, v ktorých zvíťazil jeho stranícky rival Andy Burnham a získal tak kreslo v parlamente, vďaka čomu sa môže uchádzať o post šéfa labouristov. Hoci tak zatiaľ neurobil, vo svojom prejave sľúbil „novú cestu pre krajinu“.

Desiatky poslancov už vyjadrili názor, že Starmer by mal odstúpiť. Podľa BBC zoznam týchto osôb stále narastá a pridali sa k nim aj vysokopostavení členovia kabinetu, vrátane ministerky zahraničných vecí Yvette Cooperovej, ministerky vnútra Shabany Mahmoodovej či ministerky dopravy Heidi Alexanderovej.

Podľa BBC je Burnham považovaný za najpravdepodobnejšieho Starmerovho nástupcu.

X X X

Štát nemá na platy úradníkov, tvrdí SaS. Denisa Saková hovorí, že ministerstvá na sebe šetria

Ministerka hospodárstva kritizuje opozíciu, že chce znižovať platy lekárom či učiteľom.

Desať percent štátnych zamestnancov dole. Opozícia varuje pred „čoraz drahším štátom“ a žiada okamžité zmeny na úradoch.

Strana Sloboda a Solidarita si myslí, že rast štátneho dlhu by bolo možné spomaliť, ak by vláda prepustila časť zamestnancov v štátnej správe. V diskusnej relácii v televízii TA3 sa tak vyjadril poslanec Marián Viskupič. V debate kritizoval vládu za zvyšujúci sa štátny dlh i deficit štátu. „Sú spôsobené zvyšovaním výdavkov štátu,” hovoril.

Riešením by podľa neho bol odchod časti zamestnancov štátnej správy. „Celý problém je v tom, že máme stále väčší a stále drahší štát a stále viac ľudí v ňom pracuje. A za stále väčšie peniaze,” kritizoval. Následne spresnil, že 10 percent štátnych zamestnancov by malo byť prepustených. „Hlavne z ústrednej štátnej správy, ale aj z verejnej správy. Slovensko nemá 16,5 miliardy na zaplatenie všetkých štátnych zamestnancov,“ myslí si.

X XX

Keď bol mladý, na vojnu nešiel. Andrej Danko sa vysmial vojenskému výcviku prezidenta

Šéf SNS uštedril kritiku prezidentovi aj predsedovi vlády.

Prezident sa hrá na vojačika a fláka sa, premiér zase nevie vládnuť s koaličnými partnermi. Aj takto sa šéf Slovenskej národnej strany (SNS) vyjadril o Petrovi Pellegrinim a Robertovi Ficovi. Andrej Danko ostro kritizoval obidvoch politikov.

V diskusnej relácii O 5 minút 12 na STVR sa šéf národniarov najprv venoval situácii v koalícii a prístupu predsedu vlády k ostatným politickým kolegom. Je pravda, že sa Robert Fico aj po rokoch v politike nevie správať ku koaličným partnerom, vyčítal Ficovi Danko. „Pretože tak likvidoval Mečiara a Slotu, tak likvidoval Bugára a Danka a tak likviduje Eštoka a Danka,” menoval šéf SNS.

„Pokiaľ sa Robert Fico nenaučí vládnuť s koaličnými partnermi, tak v ďalšej vláde budú vládnuť títo ľudia. A to bude najmä zodpovednosť Roberta Fica,” ukazoval Danko na Branislava Gröhlinga, šéfa SaS.

X XX

Brutálny útok v Gelnici. Muža obvinili z vraždy ženy, môže si odsedieť až 20 rokov 

Podozrivého z vraždy policajti zadržali aj vďaka všímavosti verejnosti.

GELNICA: V sobotu popoludní sme informovali o vražde ženy, ktorá bola učiteľkou základnej školy. K tragédii došlo v dome, ktorý manželia využívali ako chalupu.

„Polícia prijala na tiesňovej linke 158 oznámenie o útoku na ženu zo strany jej manžela. Po príchode policajtov na miesto sa informácie potvrdili. Podozrivý muž však bezprostredne po skutku z miesta ušiel,“ priblížila košická krajská policajná hovorkyňa Jana Illésová, čo sa včera dialo.

Pátranie vo viacerých krajoch

Strážcovia zákona vyhodnotili, že vzhľadom na závažnosť udalosti a možné riziko bolo potrebné konať okamžite. „Do pátrania sa zapojili košickí krajskí kriminalisti v úzkej spolupráci s kriminalistami OR PZ v Spišskej Novej Vsi. Keďže nebolo možné vylúčiť, že sa osoba môže presunúť mimo Košického kraja, o zdieľanie výzvy sme požiadali aj ostatné krajské riaditeľstvá Policajného zboru,“ uviedli policajti.

V nedeľu podvečer sa poďakovali kolegom z ďalších krajov, ktorí bez váhania výzvu zdieľali a pomohli tak rozšíriť pátranie v čase, keď bolo potrebné konať rýchlo. „Aj vďaka všímavej verejnosti, ktorá neostala ľahostajná, sa podarilo podozrivého muža v krátkom čase vypátrať a obmedziť na osobnej slobode,“ tvrdia policajti.

Aktuálnou správou je, že po vykonaní nevyhnutných procesných úkonov a po zhromaždení dostatočného množstva dôkazov košický krajský policajný vyšetrovateľ vzniesol mužovi obvinenie pre obzvlášť závažný zločin vraždy. „Zároveň bol spracovaný podnet na podanie návrhu na jeho vzatie do väzby,“ doplnila polícia.

Za mrežami môže stráviť až 20 rokov

Krajské riaditeľstvo ďakuje aj kriminalistom za nasadenie, profesionalitu a efektívnu prácu, vďaka ktorej sa podarilo v krátkom čase objasniť závažný násilný trestný čin. „V prípade dokázania viny hrozí obvinenému mužovi trest odňatia slobody na 15 až 20 rokov,“ uzavreli strážcovia zákona.

X XX

Video z obľúbeného chorvátskeho ostrova pobúrilo domácich aj turistov. Cisterna vypúšťala fekálie do mora pri pláži

Obyvateľov aj dovolenkárov na obľúbenom chorvátskom ostrove Korčula zaskočili nepríjemné zábery, na ktorých cisterna vypúšťala do mora v blízkosti kúpajúcich fekálie. Spoločnosť pochybenie potvrdila so slovami, že išlo o nepredvídaný prípad.

K udalosti došlo v zátoke Tatinja na ostrove Korčula v pondelok (15. júna). Informujú o tom viaceré chorvátske média.

Vinník sa našiel

Na snímkach a videu, ktoré sa objavili na sociálnych sieťach, vidieť, ako z hadice cisterny do mora vyteká hnedý obsah len pár metrov od kúpajúcich sa ľudí. Miestni tvrdia, že išlo o fekálie.

Server Drevnik napísal, že komunálne vozidlo z obce Lumbarda bolo vraj pokazené, na „zásah“ prišla cisterna spoločnosti NPKLM Vodovod. Po tom, čo pracovníci vyprázdnili septik, zvyšky z hadíc podľa miestnych vypláchli do mora.

„Pokazila sa cisterna a prišla druhá z mesta Korčula. Obsah niečieho septiku vyprázdnili, ako vidíte, práve sem. V blízkosti je aj kanalizačná šachta, ale zrejme bolo jednoduchšie vypustiť hov*á na pláž vedľa týchto turistov,“ uviedol pre server morski.hr miestny obyvateľ.

Spoločnosť sa ospravedlnila

Spoločnosť NPKLM Vodovod incident potvrdila, zdôraznila však, že zámerom pracovníkov nebolo spôsobiť znečistenie, ale išlo o nepredvídavý prípad. Po vyprázdnení septiku, vypnutí čerpadla na kamióne a odpojení hadice určenej na vyprázdňovanie sa totiž vylialo menšie množstvo odpadovej vody, ktoré zostalo v hadici. Dôvodom bol podľa ich vysvetlenia veľký výškový rozdiel medzi septikom a miestom, kde sa nachádzala cisterna, teda jediným možným prístupovým bodom k samotnému objektu.

„Touto cestou sa ospravedlňujeme obyvateľom zátoky Tatinja za nepríjemnú udalosť, ku ktorej došlo pri vyprázdňovaní interného kanalizačného systému, a to na žiadosť fyzickej osoby, teda vlastníka nehnuteľnosti, ktorý požiadal o urgentný zásah pri vyprázdnení interného systému,“ odkázali zo spoločnosti.

Vyjadrila sa aj starostka

K prípadu sa vyjadrila aj starostka obce Lumbarda Marija Klisurová, ktorá vo vyhlásení uviedla, že obec pri všetkých podnetoch koná rýchlo, no o tomto konkrétnom prípade sa dozvedela až dva dni po incidente.

„Hneď po prijatí oznámenia prostredníctvom morského dozoru, začala (obec) správne konanie výjazdom do terénu. Následne si od zodpovednej osoby spoločnosti NPKLM Vodovod vyžiadala oficiálne vyjadrenie a udalosť bola nahlásená štátnemu inšpektorátu, ktorý podnikne ďalšie kroky v rámci svojej pôsobnosti,“ píše sa vo vyjadrení.

X XX

Vlna krádeží áut v Košiciach: Polícia dáva vodičom do pozornosti jednu značku 

Pozrite si odporúčania polície, ako si auto lepšie zabezpečiť pri parkovaní.

KOŠICE: Krajská polícia eviduje v ostatných dňoch viacero prípadov krádeží osobných motorových vozidiel v metropole východu. „Medzi odcudzenými vozidlami boli aj vozidlá značky Toyota,“ uvádzajú strážcovia zákona.

Aj keď sa prípadmi podľa vlastných slov intenzívne zaoberajú, rozhodli sa upozorniť majiteľov áut, aby zvýšili obozretnosť pri parkovaní a ochrane svojich vozidiel.

Policajné rady

„Ak je to možné, parkujte na osvetlených, frekventovaných alebo monitorovaných miestach. Vozidlo nenechávajte zaparkované dlhodobo bez kontroly na odľahlých miestach,“ radia policajti.

Tiež odporúčajú ľuďom, aby si pri vozidlách s bezkľúčovým systémom odkladali kľúče ďalej od vchodových dverí, okien a obvodových stien. „Pomôcť môže aj kovová schránka alebo ochranné puzdro, ktoré obmedzí šírenie signálu,“ dopĺňajú policajti.

Sú presvedčení o tom, že aj jednoduché opatrenia môžu páchateľom skomplikovať situáciu. „Dôležitá je najmä všímavosť, kontrola vozidla a opatrnosť pri tom, kde a ako parkujete,“ odkazujú košickí policajti tamojším obyvateľom.

Radia im, aby si všímali podozrivý pohyb osôb pri zaparkovaných vozidlách, najmä v nočných hodinách. „Ak spozorujete niečo podozrivé, kontaktujte políciu na čísle 158,“ uzatvárajú strážcovia zákona s výzvou pre občanov, aby si chránili svoj majetok a boli všímaví aj voči svojmu okoliu.

X X X

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu odeslal poštou prezidentu Karlu Nawrockému nejvyšší polské vyznamenání. To mu polský prezident odebral po tom, co Zelenskyj přidělil jednotce ukrajinských speciálních sil přídomek Hrdinové ukrajinské povstalecké armády. Ta se ale za druhé světové války podílela na masakrech Poláků. „Od Volodymyra Zelenského to byl diplomatický přešlap,“ říká evropský editor Deníku.cz Luboš Palata.

Jak se k celé situaci staví polská vláda a její premiér Donald Tusk?

Já bych řekl, že rezervovaně. Nedovolí si jít přímo proti rozhodnutí prezidenta Nawrockého, i když jeho rozhodnutí polská vláda silně rozporovala. Polský premiér tak označil současnou situaci za nešťastný krok, který velmi zkomplikuje polsko-ukrajinské

Rozhovor s evropským editorem Deníku.cz Lubošem Palatou

Dá se říct, že jak vládnoucí garnitura, tak polský prezident jsou v zásadě na jedné lodi. Ovšem, kdyby to bylo na Donaldu Tuskovi, ten by namísto ostrých kroků zkusil situaci s Ukrajinci vyjednat. Dokonce, byla i diplomatická jednání ve Varšavě, ale ta nevedla k úspěchu. Názor na ukrajinskou povstaleckou armádu je totiž téma, která Poláky a Ukrajince jednoznačně dělí. Čekají je tak v budoucnosti komplikované diskuse na úrovni odborné historické veřejnosti.

Zelenskyj poděkoval Polákům za podporu Ukrajiny, která se pátým rokem brání agresi Ruska a současně poznamenal, že vyznamenání zůstalo ruské carevně Kateřině Veliké nebo italskému fašistickému diktátorovi Mussolinimu. Může mít tento incident vážnější dopady na současnou spolupráci Polska s Ukrajinou?
Vážné dopady jsou na obou dvou stranách. Rozhodnutí ukrajinského prezidenta vzbudilo velkou nevoli, Polská a ukrajinská reprezentace by se měly snažit, aby co nejvíc obrousily hrany tohoto konfliktu.

Nawrocki odebere Zelenskému nejvyšší polský řád. ‚Litujeme, že převládly emoce,‘ reagoval Sybiha

Problémy mezi Ukrajinou a Polskem jsou vážné a jdou do hloubky. Desítky tisíc mrtvých v Polsku i na Ukrajině. Situace na Volyni koncem druhé světové války byla masakrem, proto vyžaduje velkou toleranci na obou stranách. A já ji na té polské straně moc nevnímám, ale citlivost na Ukrajině vůči Polákům také klesá. Situace teď není bezpečná.

Jak významným spojencem jsou Poláci pro Ukrajinu ve válce s Ruskem?
Velmi zásadním. Přes Polsko jde 95 procent veškerých dodávek západního vojenského materiálu pro Ukrajinu. Polsko se i výrazně podílí na dodávkách pro Ukrajinu. Na druhou stranu, o společné historii Poláků a Ukrajinců vždy platilo, že je složitá, nejednoznačná a krvavá.

Sílící ruský tlak, roztržka s Trumpem i korupční aféra. Uplynulý rok byl pro Zelenského obzvlášť složit.

Pro mě, jako člověka který ty vztahy sleduje dlouho, bylo trochu překvapivé, jak se Poláci zcela jednoznačně postavili na stranu Ukrajiny a ji podporovali. Byť hrozilo nebezpečí, že by ruská agrese mohla vstoupit i na polská území. Ruská agrese Poláky a Ukrajince na několik let jednoznačně spojila. Dnes se ale jejich spojenectví, nechci říct hroutí, avšak komplikuje. Je to teď na polských politicích, aby se snažili tyto konflikty s historickým základem minimalizovat.

Jak ale vysvětlit, že Zelenskyj udělal takový, řekněme, diplomatický přešlap.
Je to složité, protože ukrajinská povstalecká armáda je jeden ze zdrojů boje Ukrajinců za nezávislost. Ukrajinské povstalecké armády nebyla jenom Volyň a spolupráce s Němci.

Bylo tam také velké hrdinství v boji s okupačními sovětskými vojsky na konci druhé světové války a samozřejmě i historie bojů těchto ukrajinských jednotek s polskou armádou na jihu Polska. To je něco, co z hlediska Ukrajinců svým způsobem přirozené.
Z mého pohledu to od Volodymyra Zelenského byl diplomatický přešlap. Měl spíš tuto otázku s Poláky předjednat. A rozhodně zvolit jiný název.

X X X

JAK  BUDE  REAGOVAT  AMERIKA?

Izraelští vojáci se z takzvané bezpečnostní zóny v Libanonu nestáhnou, jednotky zůstávají na svých pozicích. V neděli to podle agentury Reuters řekl izraelský ministr obrany Jisrael Katz. Jeho výrok přichází v den, kdy se ve Švýcarsku vedou jednání o ukončení války Spojených států a Izraele proti Íránu. Íránští vyjednavači zdůraznili, že Libanon je nedílnou součástí dohody s USA.

Izraelští vojáci se z takzvané bezpečnostní zóny v Libanonu nestáhnou, jednotky zůstávají na svých pozicích.

Bezpečnostní zónou Izrael označuje území sousedního státu, které odsadili jeho vojáci. Sever Izraele čelil v minulosti ostřelování ze strany libanonského proíránského hnutí Hizballáh.

Izrael navzdory příměří nadále útočí na Libanon. Úder na jihu země si vyžádal nejméně 16 obětí

Izraelské útoky v Libanonu v sobotu zabily nejméně 20 lidí, informovala libanonská státní tisková agentura NNA. Došlo k tomu den poté, co po měsících eskalace násilí vstoupilo v platnost příměří mezi Izraelem a Hizballáhem, který je podporován Teheránem.

Ve švýcarském středisku Bürgenstock nedaleko Lucernu dnes ráno začala jednání americké delegace vedené viceprezidentem JD Vancem a íránských vyjednavačů v čele s Mohammadem Bágher Ghálíbáfem.

Podle švýcarského ministerstva zahraničí se jich účastní také zprostředkovatelé z Pákistánu a Kataru. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí íránské státní tiskové agentuře IRNA řekl, že Írán se při dnešních rozhovorech zaměří právě na probíhající válku mezi Izraelem a Libanonem.

X X X

ZEMŘEL  CASTRŮV  PŘÍTEL  NA  KUBĚ

Zemřel Castrův blízký spolupracovník Ramiro Valdés. Bylo mu 94 let

Ve věku 94 let zemřel Ramiro Valdés Menedéz, jeden z předních spolupracovníků Fidela Castra, který byl oslavován jako hrdina kubánské revoluce. Na sociálních sítích to oznámil kubánský prezident Miguel Díaz-Canel. Příčinu úmrtí nezveřejnil. Valdés v minulosti navštívil i Československo.
Příčinu úmrtí nezveřejnil. Valdés v minulosti navštívil i Československo.
Valdés po nástupu Castra k moci v roce 1959 zastával po celá desetiletí vysoké vládní funkce. Až do roku 2019 byl vlivným členem vládnoucí Kubánské komunistické strany.

Valdés patřil k nejbližším spolupracovníkům Fidela Castra. V roce 1956 byl mezi 82 revolucionáři, kteří se na jachtě Granma vylodili na Kubě, aby zahájili ozbrojené povstání proti diktátorovi Fulgenciu Batistovi. Jen hrstka z nich výpravu přežila. V době revoluce bojoval po boku Ernesta „Che“ Guevary a podílel se i na závěrečných bojích, které v roce 1959 vedly k pádu Batistova režimu.

Zemřela Juanita Castrová. Od bratrů se odvrátila a dělala pro CIA

Během své politické kariéry zastával řadu významných funkcí, včetně ministra vnitra, náměstka ministra obrany, ministra informací a komunikací či viceprezidenta. I po nástupu mladší generace politiků kolem prezidenta Miguela Díaze-Canela zůstal jednou z důležitých postav režimu. V posledních letech jako místopředseda vlády dohlížel především na řešení vleklé energetické krize a častých výpadků elektřiny.

Valdés byl v roce 1960 členem delegace vedené Raúlem Castrem, která přijela do Československa, a absolvoval zde zpravodajský výcvik. Koncem roku 1982 pak navštívil Prahu jako kubánský ministr vnitra a jednal zde s nejvyššími představiteli země o vzájemných vztazích a bezpečnostní spolupráci.

Kubánská „Paris Hilton“. Castrův vnuk influencer štve všechny

Valdés vždy zůstal věrný revoluci, jejím vůdcům a systému vlády jedné strany. Stejně jako Castro a Guevara nosil i on olivově zelenou uniformu a až do konce si ponechal bradku ve stylu Lva Trockého, kterou nosil od svých raných revolučních let.

X X X

BAŠNÝ  KONČÍ  JAKO  STÁTNÍ  ZáSTUPCE,  JEŠTĚ  PODAL  OBŽALOBU  NA  AGROFERT
Státní zástupce obžaloval pekárnu Agrofertu a dva lidi kvůli dotacím na linku

Státní zástupce Adam Bašný v pondělí podal obžalobu na společnost Pekárna Zelená louka, která spadá pod koncern Agrofert, a dva lidi kvůli evropské dotaci 100 milionů korun na inovační linku na toastový chléb. Bašný to řekl serveru iRozhlas.cz. Případem se bude zabývat Krajský soud v Praze. Holding Agrofert v minulosti uvedl, že firma postupovala v souladu se zákonem.

„Dnes ráno jsem ke Krajskému soudu v Praze podal obžalobu na dvě obviněné fyzické osoby a obviněnou společnost Pekárna Zelená louka,“ řekl serveru Bašný z Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO). Firmu a dva lidi obžaloval z dotačního podvodu a poškození finančních zájmů EU.

Případ se týká dotace z evropských peněz, kterou Česku odmítl Brusel proplatit. V popisu projektu Pekárna Zelená louka uvedla, že půjde o linku s výraznými inovačními prvky, díky níž měla vyrábět zdravější a chutnější chleba bez konzervantů.

Policie navrhla obžalovat společnost spadající pod Agrofert. Viní ji z podvodu

Kontroloři ale během auditu zjistili, že pekárna ve skutečnosti použila už existující technologii. Agrofert už dříve uvedl, že firma postupovala v souladu se zákonem a na dotaci měla nárok.

Policie začala případ vyšetřovat v říjnu 2024. Zaplombovala majetek pekárny, její výrobní halu a přilehlé budovy ve středočeské obci Herink jako náhradu potenciální škody. Hodnota zajištěných nemovitostí činí podle dřívějších informací 98 milionů korun.

Koncern Agrofert vlastnil premiér Andrej Babiš (ANO). Kvůli zákonu o střetu zájmů vložil své akcie do svěřenského fondu RSVP Trust, střet zájmů tím považuje za vyřešený. EU nicméně zaslala českým úřadům dopis, ve kterém požádala o informace, jaká opatření byla zavedena, aby se zabránilo možnému střetu zájmů. Bašný v dubnu oznámil rezignaci, státním zástupcem přestane být ke konci června.

X XX

Soud v pondělí poslal advokátku Hanu Sukovou a její dceru Pavlu Marešovou na sedm a 5,5 roku do vězení za zpronevěru peněz z advokátních úschov. Zároveň oběma zakázal činnost v advokacii na deset let. Podle nepravomocného verdiktu zpronevěřily ženy klientům celkem přes 161 milionů korun, policie peníze nedohledala.

Městský soud v Praze začal projednávat kauzu advokátky Hany Sukové (druhá zprava) a zpronevěry 160 milionů korun z úschov klientů. Druhá zleva je další obžalovaná Pavla Marešová.

Suková navíc část klientů podvedla, když si od nich kvůli svým finančním problémům půjčovala peníze pod příslibem zúročení vkladu. Zatímco Suková se k trestné činnosti přiznala, Marešová trvá na tom, že o ničem nevěděla.

‚Jako když jste v bažině a nemůžete ven.‘ Exadvokátka popsala 15letý kolotoč zpronevěr, podvedla i děti

Obžaloba tvrdí, že osmdesátiletá Suková a její koncipientka Marešová páchaly trestnou činnost od roku 2007 do září 2022, kdy je zadržela policie a soud je na čas poslal do vazby. Klienti u advokátní kanceláře Sukové skládali do úschovy peníze, které měly ženy po naplnění smluvních podmínek vyplatit druhé straně. Peníze však využívaly zejména k výplatám jiných klientů nebo pro sebe.

Státní zástupkyně žádala pro Sukovou devět let vězení, pro Marešovou sedm. Součástí rozsudku je povinnost uhradit většině přihlášených poškozených klientů vznesené nároky. Obhájkyně Sukové ale podotkla, že vzhledem k věku její klientky poškození lidé na náhradu škody nikdy nedosáhnou.

X XX

VLÁDA  NESMÍ  USTOUPIT

V  ČT,  ROZHLASE  KDO  CHCE  STÁVKOVAT, AŤ  STÁVKUJE

PŘIJMOU  SE NOVÍ  LIDÉ

,  JAKO  KELLNEROVÁ  V TV  MARKÍZA  V  SR

A  DNES  JE  KLID…

Vondráček: Poplatky jsou zástupné téma. To, co se ve veřejném prostoru děje, je souboj opozice a vlády

Zástupy lidí se v neděli odpoledne vydaly na pochod na podporu veřejnoprávních médií, který zorganizovalo uskupení Milion chvilek pro demokracii. Lidé protestovali zejména proti vládnímu návrhu zákona o změně financování České televize a Českého rozhlasu, jejichž vysílání by se nově mělo hradit ze státního rozpočtu. „Dochází k politizaci toho problému,“ říká pro Český rozhlas Plus poslanec Radek Vondráček, místopředseda hnutí ANO.

V neděli tisíce lidí v ulicích, v pondělí ve výstražné stávce přes 1000 zaměstnanců a spolupracovníků Českého rozhlasu a stovky pracovníků České televize. Jak hnutí ANO reaguje na takové vyjádření názoru občanů?
Je pondělí. Poslanecký klub ještě tento týden nezasedal, takže oficiální prohlášení vám neposkytne.

Poslechněte si celý rozhovor místopředsedou hnutí ANO a poslancem Radkem Vondráčkem

Určitě jste si to nějak komentovali neformálně.
Víte, jak to projednala vláda. Mně osobně je líto, že se to komunikuje tímto způsobem, protože ono tu stávku opravdu diskvalifikuje politické propojení s opozicí.

To myslíte v jakém smyslu?
Dochází tam k politizaci toho problému.

A s jakým politickým subjektem?
Podle té intenzity jsem přesvědčený, že ty poplatky jsou zástupné téma, že to, co se děje v tom obrovském veřejném prostoru, je především souboj opozice a vlády. A Česká televize do toho vstupuje ne moc šťastně. Já jsem člověk, který na Československé a České televizi vyrostl a žil celý život.

Tak to asi všichni vzhledem k věku.
Tak k tomu člověk cítí nějaký sentiment.

Ale s jakým politickým subjektem to teď spojujete? Protože ta iniciativa Veřejnoprávně, která stávku organizuje, se distancuje od politických stran.
Snaží, ale když to sledujete, tak je to fakt. Možná je to nemožné, možná si chce opozice přihřát svoji polívčičku, ale v každém případě…

To ale neznamená, že je stávka spojená s opozicí.
Já jsem víkend strávil s lidmi z druhé strany populace. Ti mě naopak vybízeli, abychom přitvrdili, že to musíme nějak rozseknout.

Nedělní demonstrace za ČT a ČRo byla o penězích, ne o hodnotách či nezávislosti, tvrdí Klempíř

Já si myslím, že důležitá je teď komunikace. V tuto chvíli se opravdu bavíme o financování přes státní rozpočet, které je férové, udržitelné a transparentní.

Ale menší, než kolik by obě média vybrala na koncesionářských poplatcích. To znamená, že by muselo dojít k omezení veřejné služby.
K omezení třeba programové nabídky. To je zase…

V jakých oborech vidíte, že je to příliš rozbujelé?
Já jsem laik. Já se snažím sledovat tisk a četl jsem několik článků, že programů máme víc ve srovnání s jinými zeměmi stejné populace.

Podíl veřejnoprávní televize je na trhu poměrně signifikantní. Soukromé subjekty z toho také nejsou nijak nadšené, ale to je všechno. To jsou doplňkové argumenty. Podle zprávy Transparency International nebo čí byla, tak prvních šest zemí, které mají podle toho průzkumu nejsvobodnější média, ani jedna z nich nemá ten zastaralý poplatkový systém, ať je to Norsko, Nizozemsko…

A myslíte si, že když se tedy veřejnoprávní média převedou pod státní rozpočet, tak to zvýší jejich důvěryhodnost? Už teď Česká televize a Český rozhlas figurují docela vysoko v těch žebříčcích.
Moje základní sdělení hlavně pro posluchače je, že to spolu nesouvisí přímo. Můžete mít naprosto svobodná média a může být médium veřejné služby financováno ze státního rozpočtu.

Představte si, že by stávkovali soudci, že chtějí svoje daně, že je chtějí mít odděleně od státního rozpočtu, a jen tak mohou být nezávislí. Justici máme placenou ze státního rozpočtu a nikdo ani na chvíli neuvažuje o tom, že by to nějakým způsobem mělo omezit jejich nezávislost.

Klempíř bude chtít zvýšit rozpočet kultury. Nadto mají být ještě peníze pro Český rozhlas a televizi.

Zase je to jen malý argumentační střípek. To podstatné je, že spolu ty strany nemluví. My jsme řekli, že ano, nějakým způsobem se šetřit musí, takže z tohoto pohledu bych tu stávku bral jako legitimní. Akorát mi chybí ten dialog, řekněme, ten ekonomický. Já čtu vyjádření těch, kteří za tím stojí a říkají, že musíme vyvinout tlak na vládu, aby se přehodnotil poplatkový systém.

Když mluvíte o té chybějící komunikaci, nechybí vám také komunikace s odborníky nebo nějakými ekonomy, kteří by to vlastně propočítali, co se vyplatí a jak to zatíží státní rozpočet? Do minulého týdne jsme ani neznali vlastně částky těch veřejnoprávních médií. Je to dostatečně seriózní, racionální a ekonomická debata podle vás?
Tady určitě probíhala celá řada iniciativ. Já si vzpomínám, když jsem ještě jako předseda Poslanecké sněmovny organizoval seminář na toto téma. Pan ředitel Dvořák tam přišel.

Pan ředitel Dvořák už dávno není ředitelem České televize.
Já vám chci říct, kolik let už to trvá. Já už taky hodně dlouho nejsem předseda Poslanecké sněmovny. Takže tyhle debaty probíhaly a probíhají. Bohužel to ratio se vytrácí a začínají převládat emoce. Tak já můžu jenom doufat, že převládne nějaký zdravý rozum a že se nějakým způsobem najde nějaké udržitelné a dlouhodobé řešení.

Tak uvidíme po dnešním zasedání vlády…
Není to spojeno se svobodou médií.

Summit NATO

Pane poslanče, já bych ještě chtěla položit jednu otázku k pondělnímu dění. Netýká se to tedy už veřejnoprávních médií, ale vláda by v pondělí měla rozhodnout o složení české delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře. Znáte vy to konečné rozhodnutí už teď?
Nejsem u těch rozhodovacích procesů. Zdravím vás z Moravy. Ještě jsem nevyrazil do Prahy.

Stromšíková: Vztahy s Trumpem nikdy nestály na dohodě ‚Vy nám pomůžete s Íránem, my vám s Ukrajinou‘

A předpokládáte, že nakonec prezident se nebude účastnit?
Vláda rozhodne, tohle je opravdu sdílená kompetence. Může to být z mnoha pohledu zásadní – summit NATO, cítíme to všichni. Možná v České republice je to ještě víc popularizované než v jiných zemích, ale v každém případě tady je spousta racionálních důvodů.

Můžete jmenovat jeden ten hlavní, proč by prezident se neměl zúčastnit toho summitu NATO? Co je za vás ten klíčový?
On vlastně se spoustou těch důvodů, proč by tam nejel, přišel sám. Těch vyjádření, kdy se vyjádřil v podstatě proti pozicím vlády, totiž bylo hned několik.

Ale jeden konkrétní, jestli můžete uvést.
V nedávné době třeba pan prezident řekl, že by tam plně respektoval pozici vlády, čímž tedy říká, že tam bude říkat něco jiného, než si sám osobně myslí, o čem je přesvědčený. A říká to veřejně.

Nevím, jak to chce dělat, když třeba návštěvu pana Rutteho u nás hodnotil jako takovou káravou, což bylo vzápětí popřeno. Následně v podstatě zkritizoval možnost vojenské nemocnice. On má prostě své názory, které nejsou stejné, jako má Andrej Babiš.

A to by byl problém, kdyby to prezentoval na summitu NATO?
Je to rozhodující summit a budeme se bavit o budoucnosti NATO. Nejde jenom o to, jestli jsme dodrželi, nebo nedodrželi dvě procenta podle metodiky, ale opravdu o to, jak budeme pokračovat.

A vzhledem k tomu, že NATO jsou v mém pohledu v prvé řadě Spojené státy a tato vládní koalice má dobré vztahy s panem prezidentem Spojených států, což o našem panu prezidentovi říct nemůžeme, tak je rozumné, aby nás zastupovala koalice a premiér.

X X X

UKRAJINA  BOMBARDUJE   OBLÍBENÝ  KRYM

TURISTÉ  SE  NENECHAJÍ  ODRADIT

      Na Krymu ruší dětské tábory, zavřel i Artěk. Nefunguje už ani osvětlení
      Úřady na Rusy okupovaném Krymu oznámily, že se ruší letní dětské tábory. Opatření, které platí od pondělí až do začátku září, se vztahuje i na Artěk, mezinárodní tábor, který se těšil oblibě zejména v dobách socialismu. Na Krym v posledních týdnech zesílila útoky ukrajinská armáda. V jejich důsledku nově na Krymu platí zákaz prodeje paliv a omezení dopadají i na dodávky elektřiny.

      Sergej Aksjonov, Ruskem dosazený šéf Krymu, oznámil, že od pondělí se pozastavuje příjem a ubytování dětí v zařízeních pro dětskou rekreaci. „V současné situaci jsou daná opatření nezbytná pro zajištění veřejné bezpečnosti,“ vysvětlil Aksjonov podle internetových stránek Rádia Svoboda. Michail Razvožajev, šéf správy Sevastopolu, který je samostatnou správní jednotkou v rámci Ruské federace, v pondělí ale uvedl, že do tří táborů na území tohoto města děti tento týden přijedou.

      Jedna z matek, jejíž dítě mířilo na tábor do Artěku, řekla, že autobus s dětmi „vrátili do Kerče bez jakýchkoliv komentářů“, píše Rádio Svoboda. V pondělí podle ní měly v rekreačním středisku střídat turnusy, ale v Artěku část dětí odmítli přijmout a děti musely přenocovat v Kerči ve škole. Ruské ministerstvo školství uvedlo, že je organizován plánovaný odvoz dětí z Artěku do jejich bydliště.

      Ruská ruleta na Krymu. Pláže jsou plné, odříznutému poloostrovu hrozí evakuace

      Artěk býval za socialismu nejznámějším pionýrským táborem ve východním bloku, jezdili do něj i vybraní pionýři z Československa. V posledních letech se ale dostal na sankční seznam západních zemí kvůli podpoře ruské invaze na Ukrajinu, například podílu na vyvážení dětí z ukrajinského území, připomíná Rádio Svoboda.

      V Artěku jsou také organizované akce pro indoktrinaci dětí, které jsou v putinovském Rusku označovány jako patriotické. Děti se během nich například setkávají s vojáky. Do rozlehlého rekreačního areálu se stoletou tradicí Moskva v minulých letech investovala velké částky jako do výkladní skříně rozkvětu Krymu po opětovném připojení k Rusku.

      Před sto lety vznikl tábor Artěk, pionýrská legenda na Krymu

      Na Krym stále intenzivněji útočí ukrajinské drony. „Rušíme plážovou sezónu,“ uvedlo v souvislosti s rozsáhlými útoky ministerstvo obrany v Kyjevě a vzkázalo, že je „předpověď pro turisty nepříznivá“.

      Útoky míří zejména na ropnou infrastrukturu nebo mosty spojující poloostrov s pevninou. Jejich cílem je zabránit ruské armádě v tom, aby Krym využívala jako základnu pro své operace proti Ukrajině. Na poloostrově panuje nedostatek pohonných hmot a jeho obyvatelé se musejí vypořádat také s odstávkami elektrického proudu.

      Benzin jen pro vyvolené

      Právě na nákup pohonných hmot platí na pondělí a úterý navíc nově zákaz, který zavedly ruské okupační úřady v Sevastopolu. Stejné opatření platí i na zbytku Krymského poloostrova, na kterém je Sevastopol samostatným správním územím.

      Šéf okupační správy Sevastopolu Michail Razvožajev v neděli večer oznámil, že pohonné hmoty se nebudou prodávat z úsporných důvodů. Proč je nutné jimi šetřit, nevysvětlil.

      Ukrajinci útočili na Krym. Okupační správa poté zakázala prodej pohonných hmot

      V Sevastopolu je podle Razvožajeva palivo nově dostupné jen pro vozidla služeb zajišťujících chod města a kritické infrastruktury. Omezený je provoz veřejné dopravy i otevírací doba obchodů a lodě zajišťují jen osobní dopravu. V noci nebude fungovat veřejné osvětlení a kvůli přetížení elektrické sítě mimo Sevastopol Razvožajev varoval před výpadky dodávek elektřiny. Do odvolání zrušil i všechny hromadné veřejné akce.

      Ukrajinská armáda v posledních týdnech zintenzivnila útoky proti ruské ropné infrastruktuře a také proti zásobovacím trasám, po kterých na Krym proudí paliva. Kvůli tomu úřady na poloostrově, který Rusko Ukrajině v rozporu s mezinárodním právem zabralo na jaře 2014, nejdříve zavedly prodej pohonných hmot na příděl.

      Ukrajinské ozbrojené síly v posledních dnech zasáhly sklad pohonných hmot a dalších ropných produktů, plynové kompresorové stanice, systémy protivzdušné obrany a radiolokační stanice. Ukrajinské drony útočily také v přístavu v Kerči a přístav Kavkaz ležící na kose Čuška na druhé straně Kerčského průlivu i na trajekt v této úžině. Podle ruských úřadů přišli o život čtyři lidé a dalších více než 20 utrpělo zranění. Cílem rozsáhlého ukrajinského útoku byla i elektrárna v Simferopolu.

      x X X

      Lavrov se vyslovil pro použití jaderných zbraní proti Ukrajině, tvrdí politolog.

      Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se na uzavřeném jednání think-tanku Rady pro zahraniční a obrannou politiku vyslovil pro použití jaderných zbraní proti Ukrajině. Tvrdí to politolog Alexandr Kolešnikov s odvoláním na účastníky Lavrovova vystoupení. Ruští propagandisté začali v poslední době opět mluvit o svržení ruských jaderných bomb na Ukrajinu.

      Kolešnikov tvrdí, že šéf diplomacie Lavrov se „diplomaticky“ vyhýbal otázkám ohledně toho, zda Rusko musí použít jaderné zbraně. Na konci svého projevu však údajně řekl: „No, já bych je přesto použil.“ Politolog to uvedl v rozhovoru pro youtubový kanál „I grjanul Grem“.

      Podle něj si šéf ruské diplomacie nemusel na uzavřeném jednání „před celým světem hrát na nějakého jestřába a odsuzovat Evropu, NATO a vše ostatní“.

      Budeme podnikat rozsáhlé útoky na Ukrajině, řekl Lavrov po úderu na Moskvu

      O Kolešnikovových slovech informuje portál Agentstvo, který se politologa zeptal, čeho přesně se akce think-tanku týkala a kdy se konala. Politolog to neupřesnil s tím, že se jí sám nezúčastnil. Podle portálu se poslední valné shromáždění Rady pro zahraniční a obrannou politiku konalo 23. května. Lavrov se na něm zabýval otázkou, zda se válka na Ukrajině může rozvinout v globálním měřítku.

      Ministr zahraničí údajně prohlásil, že Rusko musí „udělat vše pro vytvoření nezbytných podmínek zajišťujících efektivitu, vítězství a hmatatelné výsledky akcí našich vojsk v rámci speciální vojenské operace“.

      Ruské chrastění jadernými zbraněmi

      Ruští propagandisté, včetně bývalého ruského prezidenta a místopředsedy Rady bezpečnosti Ruské federace Dmitrije Medveděva, pravidelně vyhrožují jadernými útoky. Zda ale skutečně hodlají tyto obávané nástroje ničení použít, je dosud předmětem spekulací.

      Německá rada pro mezinárodní vztahy (DGAP) si všímá, že Rusko v květnu náhle a nezvykle v jednom měsíci uskutečnilo jaderné testy. Podle institutu tím Moskva vyslala signál Západu a Ukrajině poté, co se stala terčem ponižujících útoků a musela dokonce omezit svou vojenskou přehlídku na oslavy Dne vítězství.

      Rusko chce ukrýt jaderné rakety pod moře, tajné služby NATO bijí na poplach

      Podporovatelé války v poslední době začali o jaderných zbraních mluvit ještě častěji. Ruský oligarcha Konstantin Malofejev spolu s krajně pravicovým filozofem Alexandrem Duginem představili na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru (PMEF) zprávu, podle níž by „dobrým scénářem“ bylo užití jaderných zbraní na Ukrajině, po čemž by následovalo dobytí Charkova, Oděsy a dalších ukrajinských území.

      O několik dní později zveřejnil prokremelský deník Rossijskaja gazeta návrh vojenského analytika Jurije Knutova, který si stěžoval na ukrajinské dronové útoky nutící ruskou armádu postupovat v malých skupinách. Řešením by podle něj bylo právě použití taktických jaderných zbraní.

      Ukončeme to. Ne, nasaďme atomovky. Putinův „Davos“ se pře, co dál na Ukrajině

      V prvním roce války americká média napsala, že ruské vojenské vedení pořádalo porady, na kterých projednávalo možné použití taktických jaderných zbraní.

      „Já si dlouhodobě myslím, že hrozí použití jaderných zbraní. Důkazem je velká pozornost, kterou tomu západní státy a Američané věnují, a závažnost signálů, které vysílají. To nutně neznamená, že ty jaderné zbraně budou použity. Ukazuje to ale, že o tom ruská strana musela vážně uvažovat jako o jedné z možností,“ řekl v té době portálu iDNES.cz český vojenský analytik Lukáš Dyčka.

       

       

       

      Příspěvek byl publikován v rubrice Autor a jeho autorem je autor. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.