Vychytralý exkomunista Pavel z vojny řídit vládu ČR, svět, politiky se soudci ÚS, které dosadil?Troufl si i na velmoc USA, prezidentaTrumpa veřejně napadl.Chrání i korupci na Ukrajine v čele se Zelenským.Zabíjení lidí, místo kapitulace, ako Nemecko. Združenie sudcov SR kritizuje Súdnu radu: Úlohou chrániť sudcov pred útokmi

Eprezident Zeman: Takřka všechny soudce Ústavního soudu jmenoval Pavel. Zeman v souvislosti s kompetenční žalobou zmínil možnou podjatost soudců. Bývalý prezident Miloš Zeman krátce před vyhlášením předběžného opatření Ústavním soudem, které vládě uložilo doplnit prezidenta Petra Pavla na seznam účastníků summitu Severoatlantické aliance, upozornil, že soud může být podjatý. Na dnešním křtu reedice své knihy Jak jsem se (ne) mýlil v politice připomenul, že prezident většinu současných soudců jmenoval.

„Důležité je, komu kompetenční žaloba je adresovaná. Je adresovaná soudcům, z nichž prakticky všechny jmenoval současný prezident. Z toho vyplývá, že Ústavní soud může být podjatý, neříkám musí, ale může. Jestliže tedy rozhodne ve prospěch prezidenta, tak se musíme ptát, jaký vliv mělo to, že právě prezident své soudce sám jmenoval,“ uvedl dnes Zeman.

Soud předběžným opatřením také uložil vládě, že nesmí prezidentovi ani klást žádné překážky. Prezident na summit chce, vláda ale v pondělí schválila účast bez něj a Pavel obratem podal avizovanou kompetenční žalobu. Summit se koná 7. a 8. července, lhůta pro akreditaci končí v pátek 26. června. O prezidentově kompetenční žalobě a rozsahu kompetencí při zastupování státu navenek však soud teprve rozhodne.

x X X

SLOVO  ADVOKÁTA:

Preuss: Žaloba prezidenta je dobře napsaná. Předběžné opatření je odvážný požadavek.

Prezident Petr Pavel podal kompetenční žalobu kvůli odmítnutí vlády, aby se mohl účastnit červencového summitu NATO.

Prezident Petr Pavel podle ústavního právníka a advokáta Ondřeje Preusse předložil Ústavnímu soudu kvalitně zpracovanou kompetenční žalobu. Oceňuje zejména její zaměření na podstatu sporu i promyšlenou procesní strategii. Za odvážný však označuje návrh na vydání předběžného opatření, kterým se prezident snaží zajistit svou účast na summitu NATO ještě před konečným rozhodnutím soudu.

Jak hodnotíte návrh prezidenta Petra Pavla k Ústavnímu soudu?

Návrh jsem četl a zaujal mě především požadavek na vydání předběžného opatření. Celkově mi přijde žaloba velmi dobře strukturovaná a napsaná. Jde přímo k podstatě věci, tedy k výkladu článku 63 Ústavy ve vztahu k zahraniční politice a zastupování státu navenek. Nezabývá se zbytečně okrajovými otázkami.

Současně je podle mě velmi dobře zpracovaná i po procesní stránce. Označuje za účastníky nejen vládu, ale také Ministerstvo zahraničních věcí a přímo ministra zahraničí. Je vidět snaha odstranit předem všechny možné procesní překážky.

Co podle vás prezident návrhem na předběžné opatření sleduje?

Mám za to, že se snaží Ústavnímu soudu co nejvíce usnadnit případné vyhovění návrhu. Jinými slovy vytváří procesní prostor pro rychlé rozhodnutí, které by mu umožnilo summitu se skutečně zúčastnit.

Z minulosti víme, že pokud Ústavní soud chtěl určitému návrhu vyhovět, dokázal si procesní cestu najít. Tady ale navrhovatel soudu aktivně vychází vstříc. To mi přijde z advokátního hlediska poměrně sympatické.

Zároveň však vůbec není jasné, zda bude Ústavní soud ochoten touto cestou jít. Právě návrh na předběžné opatření považuji za poměrně hraniční.

V čem je problematický?

Předběžné opatření je odůvodněno mimo jiné tím, že by nezasáhlo do zásadních práv vlády a že by v podstatě pouze zachovalo dosavadní ústavní praxi.

Historicky totiž prezidenti na podobné summity jezdili. Pokud vím, existovala pouze jedna výjimka, která souvisela se zdravotními důvody. Prezident svou účast vládě v zásadě oznamoval a vláda ji pouze brala na vědomí.

Problém ale vidím v tom, že předběžné opatření by zpravidla nemělo předjímat konečné rozhodnutí ve věci. A právě první navržený výrok míří k tomu, aby Ústavní soud předběžně potvrdil, že o účasti na summitech rozhoduje prezident. To je podle mě poměrně odvážný požadavek.

Přesvědčily vás argumenty prezidenta?

Myslím, že žaloba potvrzuje to, co jsem říkal už dříve. Hlavním argumentem je samotný článek 63 Ústavy a rozsah prezidentovy pravomoci zastupovat stát navenek. Velmi dobře je podle mě rozpracován také argument, že účast na summitu nelze nahradit pouhou informací od vlády. Prezident získává přímo informace, kontakty a podněty pro další debatu o zahraniční politice.

Zároveň z textu vyplývá, že prezident neusiluje o to, aby byl vládě nadřízen. Neříká ani, že by měl zahraniční politiku určovat sám. Spíše zdůrazňuje svou ústavní roli v systému.

Může rozhodnutí otevřít širší debatu o pravomocích prezidenta?

Určitě ano. Je to trochu otevření Pandořiny skříňky. Ústavní soud může k věci přistoupit různými způsoby a jeho rozhodnutí bude mít význam i pro budoucí vymezení vztahů mezi prezidentem a vládou.

Jak dlouho podle vás vznik takové žaloby trvá?

Rozhodně nejde o dokument, který by vznikl za jeden den. Je vidět, že autoři pracovali s odbornou literaturou i ústavní doktrínou. Podle mého názoru je to výsledek poměrně intenzivní práce a kvalitního právního zpracování.Eva Paseková, ceskajustice

X XX

Vláda jedná ve zlé víře a vyprázdňuje mé pravomoci, píše Pavel ústavním soudcům.

Pavel kvůli summitu žádá soud o předběžné opatření, zpravodajem je Šámal.

Vláda podle prezidenta Petra Pavla ignorovala jeho dopisy, odkládala rozhodnutí a postupovala ve zlé víře. V kompetenční žalobě kvůli summitu NATO proto žádá Ústavní soud nejen o zrušení vládního usnesení, ale i o vydání předběžného opatření, které by mu ještě před rozhodnutím ve věci zajistilo účast v české delegaci a akreditaci na jednání v Ankaře.

Prezident nechce čekat na konečé rozhodnutí Ústavního soudu. Obává se, že než rozhodne, summit NATO už proběhne. Proto žádá předběžné opatření, kterým by soud vládě nařídil, aby s ním už nyní počítala jako s členem české delegace.

Stížnost prezidenta Pavla k Ústavnímu soudu má 27 stran. Sepsat takový dokument trvá obvykle minimálně několik dnů. Je tedy vysoce pravděpodobné, že prezidentovi advokáti ho měli již minimálně částečně předpřipravený „v šuplíku“. Z formulace stížnosti je patrné, že pokud Ústavní soud vyhoví žádosti o předběžné opatření, vyhoví pravděpodobně i stížnosti jako takové. Současné složení Ústavního soudu vznikalo převážně za působení prezidenta Pavla.

Soudci jsou sice nezávislí, ale názorově má soud vždy blíže prezidentovi, který kandidáty navrhoval. Soudcem zpravodajem návrhu je bývalý předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal. Ten musí pro svůj koncept rozhodnutí získat většinu z 15 členného tělesa. Šámal na soud přišel ještě za funkcčního období prezidenta Miloše Zemana.

Babiš: Směšné chování

Zveřejněný návrh ukazuje, že spor není jen o jednu zahraniční cestu. Prezident jej staví jako střet o samotné vymezení pravomocí hlavy státu v zahraniční a bezpečnostní politice. „Jediným, kdo je podle ústavního pořádku kompetentní rozhodnout o tom, zda se prezident republiky v rámci oficiální delegace České republiky summitu Organizace Severoatlantické smlouvy zúčastní, anebo nikoliv, je toliko prezident republiky samostatně,“ uvádí Pavel v návrhu. Podle informací Respektu stížnost sepsal advokát Pavel Uhl.

Premiér Andrej Babiš (ANO) dnes označil prezidentovo chování za směšné. Pavel podle něj vede kampaň, aby byl znovu zvolen, vztahy to však nezlepší, řekl předseda vlády v rozhovoru na webu Blesk.cz.

Prezident: Vláda mi chce zabránit ve výkonu funkce

Prezident staví žalobu na tvrzení, že vláda si přisvojila pravomoc, která jí podle Ústavy nenáleží. „Jediným, kdo je podle ústavního pořádku kompetentní rozhodnout o tom, zda se prezident republiky v rámci oficiální delegace České republiky summitu Organizace Severoatlantické smlouvy zúčastní, anebo nikoliv, je toliko prezident republiky samostatně,“ uvádí Pavel. Dodává, že pokud se prezident rozhodne svou pravomoc vykonat, „mají ostatní orgány veřejné moci ústavní povinnost nejen této účasti nezabraňovat či ji neztěžovat, ale i aktivně napomoci její řádné realizaci“.

Podle prezidenta vláda postupovala přesně opačně. V návrhu tvrdí, že kabinet i ministr zahraničí deklarovali snahu zabránit jeho účasti na summitu nebo ji alespoň ztížit. Výsledkem je podle něj zásah do samotné podstaty prezidentské funkce. „Jednání vlády a ministra zahraničních věcí (…) tudíž spěje k vyprázdnění prezidentovy ústavní kompetence zastupovat stát navenek,“ píše Pavel. Tento zásah navíc spojuje nejen s pravomocí zastupovat stát navenek, ale také s postavením „přímo volené hlavy státu“ a „vrchního velitele ozbrojených sil“.

Prezident píše, že ministr zahraničí měl deklarovat, že mu může odepřít akreditaci nejen na summit NATO, ale i na Valné shromáždění OSN, respektive na jednání mezinárodních organizací obecně. Proto Pavel tvrdí, že spor přesahuje jednu cestu do Ankary.

Obvinění z obstrukcí a zlé víry

Mimořádně tvrdě prezident hodnotí dosavadní postup vlády. V návrhu popisuje, že už 8. dubna premiéra písemně informoval o svém záměru zúčastnit se summitu NATO a požádal o potřebnou součinnost. Odpověď podle něj nikdy nepřišla.

Připomíná také sérii vládních usnesení týkajících se zahraničních cest ústavních činitelů, v nichž podle něj jeho účast na summitu nebyla zohledněna, přestože o jeho postoji vláda věděla. Za významný považuje i krok premiéra, který podle návrhu odložil rozhodnutí o složení delegace až na 22. června, tedy jen několik dní před termínem potřebným pro registraci účastníků summitu.

V této souvislosti prezident hovoří o obstrukcích. V jedné z nejtvrdších pasáží návrhu dokonce uvádí, že vydání předběžného opatření odůvodňuje i tím, že „dosavadní postup vlády byl podniknut ve zlé víře“. Je to opak právnického obratu v dobré víře. Prezident naznačuje, že vláda podle něj neusilovala o nalezení řešení sporu, ale svými kroky od počátku směřovala k tomu, aby jeho účast na summitu znemožnila nebo zkomplikovala.

Pavel přímo píše, že předběžné opatření by nebylo žádným soudním aktivismem, protože by pouze zachovalo dosavadní ústavní praxi. Prezidenti totiž vždy na summity NATO až na výjimky jezdili.

Zákon o ÚS pro kompetenční spory výslovně neupravuje možnost předběžného opatření. Prezident se ale v návrhu obsáhle snaží prokázat, že tato možnost existuje a že lze podpůrně použít občanský soudní řád.

Chce zásah Ústavního soudu ještě před summitem

Prezident nežádá pouze rozhodnutí ve věci samé. Navrhuje, aby Ústavní soud určil, že o účasti prezidenta na summitu rozhoduje prezident republiky, zrušil vládní usnesení ze dne 22. června a zakázal vládě, ministrovi zahraničí i ministerstvu zahraničí výkon této pravomoci blokovat nebo komplikovat. Současně chce, aby soud těmto orgánům přikázal poskytnout potřebnou součinnost.

Ještě významnější je však další požadavek. Pavel žádá vydání předběžného opatření, kterým by Ústavní soud ještě před rozhodnutím ve věci samé nařídil vládě oznámit NATO, že je součástí české delegace, zajistit mu akreditaci a zdržet se kroků, které by jeho účast komplikovaly.

Argumentuje tím, že summit se uskuteční už 7. a 8. července a bez okamžitého zásahu by případné pozdější vítězství u Ústavního soudu mohlo být bez praktického významu.

Eva Paseková ceskajustice.cz

X XX

PRÁVNÍK:

Pavel má šanci uspět. Když se lidé nedohodnou, mají se obrátit na soud, říká ústavní právník.

Prezident Petr Pavel není bez šance uspět ve sporu s vládou o účast na summitu NATO. „Podle mne jde o relevantní ústavněprávní argumenty,“ říká v rozhovoru pro Českou justici advokát Tomáš Nahodil. Specialista na ústavní právo zároveň upozorňuje, že prezident nepodal kompetenční žalobu, jak se často uvádí, ale návrh na zahájení kompetenčního sporu před Ústavním soudem.

Jak se díváte na krok prezidenta Petra Pavla, který se obrátil na Ústavní soud?

Především není správné nazývat podání prezidenta republiky k Ústavnímu soudu kompetenční žalobou. Jakkoli chápu novinářskou zkratku, kompetenční žaloby projednává Nejvyšší správní soud. Zůstanu tedy u toho, že budu nadále hovořit o návrhu na zahájení kompetenčního sporu.

Je dobře, že k podání návrhu došlo. Politická jednání nikam nevedla. V každé slušné společnosti se lidé, pokud se nedohodnou, rozhodnou buď využít služeb mediátora, nebo se obrátí na soud. Na tom není vůbec nic špatného, naopak.

Prezident návrh podal v pondělí večer. Lze z času podání odhadnout, kterému soudci bude přidělen?

Ne. Hned druhý den ráno seřadí podatelna Ústavního soudu všechna podání z předešlého dne bez ohledu na to, v kolik hodin byla soudu doručena, podle abecedy, konkrétně podle příjmení nebo názvu navrhovatele. V důsledku počáteční iniciály prezidentovy funkce i jeho příjmení, tedy P, se jeho návrh ocitnul přibližně ve třetí čtvrtině všech podání došlých včera Ústavnímu soudu. Těch mohlo být plus minus okolo sta.

Takto seřazená podání se pak v kolečku, v němž je v jednom kole vynecháván předseda Ústavního soudu, přidělují konkrétním ústavním soudcům jako zpravodajům, též seřazeným podle abecedy. Přidělení konkrétnímu soudci zpravodaji proto nelze ovlivnit vhodným načasováním odeslání podání.

Advokát Tomáš Nahodil

Už nyní tedy může být znám soudce zpravodaj?

Ano. Je dost možné, že prezidentův návrh již svou spisovou značku i soudce zpravodaje v tuto chvíli má. Akceptační dopis, informující navrhovatele o přidělené spisové značce i soudci zpravodaji, odesílá Ústavní soud většinou již druhý den.

Mluvčí Ústavního soudu uvedla, že plénum bude řešit případné přednostní projednání. Co lze očekávat v nejbližších dnech?

Přestože se plénum Ústavního soudu schází pravidelně každou středu, není vyloučeno, aby se v naléhavých případech, jímž tento bezpochyby je, scházelo i častěji. Kromě toho ústavní soudci mezi sebou komunikují i elektronicky. První úvahu, jak s prezidentovým návrhem naložit, třeba jen v bodech, by proto mohli mít ve svých mailech ještě před zítřejším zasedáním pléna.

S každým dalším zasedáním pléna se návrh soudce zpravodaje cizeluje, plénum o něm diskutuje. Pokud je z diskuse zřejmé, že návrh soudce zpravodaje, jak by měl Ústavní soud rozhodnout, nezíská v plénu podporu, může předseda Ústavního soudu rozhodnout o změně v osobě soudce zpravodaje. Cílem je, aby soudce zpravodaj neobhajoval stanovisko, s nímž sám nesouhlasí.

Je změna soudce zpravodaje spíše výjimečná?

Není. Ústavní soud k ní například přikročil, když zkraje roku 2022 rozhodoval o návrhu skupiny poslanců ANO na zrušení vládní důchodové reformy. Tehdy původního soudce zpravodaje Jana Svatoně nahradil Vojtěch Šimíček, protože pro své stanovisko získal v plénu převažující podporu.

Prezident zveřejnil pouze základní teze návrhu. Dá se už nyní odhadnout jeho šance na úspěch?

V tuto chvíli nemáme k dispozici celý prezidentův návrh. Hrad jeho text nezveřejnil, pouze z něj citoval. Podle mne jde o relevantní ústavněprávní argumenty. Důležité však bude, nakolik je každý z nich v prezidentově návrhu podpořen buď judikaturou Ústavního soudu, nebo jiného evropského ústavního soudu.

Ústavní soud uveřejňuje došlé plenární návrhy standardně na svém webu. Proto očekávám, že pokud ne Hrad, tak Ústavní soud ho jistě brzy uveřejní. Pak se jistě stane předmětem diskuse ústavních expertů. Nevylučuji, že by někteří z nich mohli Ústavnímu soudu odeslat takzvaný amici curiae brief, tedy svůj vlastní odborný pohled, který by mohl Ústavnímu soudu pomoci.

Má tedy prezident šanci uspět a domoci se toho letět na summit NATO v Ankaře?

Návrhu dávám šanci. Spor se týká výkladu ústavních pravomocí prezidenta a vlády. Právě od toho Ústavní soud existuje. Bude proto zajímavé sledovat, jakým způsobem se vypořádá s otázkou zastupování státu navenek a dosavadní ústavní praxí.

Zvládne tedy Ústavní soud rozhodnout dostatečně rychle ještě před summitem NATO?

Ústavní soud už v minulosti prokázal, že dovede složité ústavněprávní problémy projednat a rozhodnout nečekaně rychle. Typickým příkladem je řízení o posuzování ústavnosti mimořádného ukončení funkčního období Poslanecké sněmovny v roce 2009. Tehdy toto řízení inicioval svou ústavní stížností tehdejší poslanec Miloš Melčák. Ústavní soud rozhodl již patnáctý den po obdržení jeho stížnosti.

Pokud tedy bude vůle věc projednat přednostně, rychlé rozhodnutí rozhodně nelze vyloučit. Eva Paseková, ceskajustice.cz

X XX

Ústavní soud poslal prezidenta do Ankary. Spor o pravomoci teprve začíná.

Ústavní soud na návrh prezidenta republiky rozhodl, že vládě, ministru zahraničních věcí a ministerstvu zahraničních věcí se ukládá, aby bezodkladně notifikovali organizaci NATO a organizátory summitu ve dnech 7. až 8. července 2026 v Ankaře, že součástí oficiální delegace ČR je též prezident republiky a zajistili jemu a jeho doprovodu příslušnou akreditaci.

Jedním z důvodů, proč Ústavní soud rozhodl o předběžném opatření, o které Pavel žádal, byla časová tíseň. „Summit je již velmi blízko, lhůta pro akreditaci končí v pátek,“ uvedl Šámal.

„Z tohoto hlediska jsme návrh shledali důvodným, neboť jsme zjistili, že z veřejných zdrojů vyplývá, že doposud se prezident České republiky, a to kterýkoli z prezidentů, který zastával tuto funkci po roce 1989 a po vstupu ČR do NATO, vždy (summitu NATO) zúčastnil,“ odůvodnil soudce rozhodnutí.

„Vycházíme tedy z toho, že tato zavedená praxe je dána a že má svůj důležitý rozměr a z tohoto hlediska je třeba za současné situace, kdy skutečně jsou časové limity dány tak, jak jsem je zmínil, tuto praxi zachovat,“ dodal Šámal.

Soud stejně tak vládě, ministru zahraničí a jeho resortu uložil, aby se „zdrželi jednání, jimž by (Pavlovi) v účasti bránili či ji ztěžovali“.

Na čem Ústavní soud své předběžné opatření postavil.

Neopřel ho zatím o definitivní výklad Ústavy, ale o tři argumenty:

  1. Časová tíseň – akreditace končí v pátek.
  2. Hrozba nenahraditelného zásahu – pokud by prezident nebyl akreditován, ani případné pozdější vítězství ve věci samé by už jeho účast na summitu nevrátilo.
  3. Dosavadní ústavní praxe – od vstupu ČR do NATO se summitů účastnili prezidenti bez ohledu na politické složení vlády.

Předběžné opatření neznamená automaticky, že Pavel vyhraje spor. Znamená pouze, že soud chce zachovat současný stav do konečného rozhodnutí.

Z výroku soudce zpravodaje Šámala plyne, že soud považuje za významný fakt, že „doposud se prezident České republiky vždy summitu NATO účastnil“. To je argument založený na „ústavní zvyklosti“.

Ústavní soud poprvé vstoupil do probíhajícího sporu mezi prezidentem a vládou ještě před rozhodnutím ve věci samé. To je ústavně významná věc.

Ústavní soud se opřel o ústavní zvyklost. Vláda však může namítat:

Ústavní zvyklost vzniká tehdy, pokud mezi ústavními aktéry panuje dlouhodobá shoda. Pokud shoda odpadne a vznikne otevřený kompetenční spor, samotná existence předchozí praxe ještě automaticky nevytváří právní povinnost. To bude patrně jeden z hlavních bodů meritorního řízení.

Nikdy nedošlo ke střetu mezi prezidentem a vládou v otázce zahraniční politiky takového rozsahu, proto nelze z dosavadní praxe automaticky vyvozovat právní nárok.

Právě zde bude nejspíš ležet jádro budoucího sporu.

Politicky pro Petra Pavla je dnešní rozhodnutí dílčí vítězství.

Může říkat: „Ústavní soud mi dal za pravdu natolik, že nařídil mé zařazení do delegace.“

Pro Andreje Babiše to ale ještě nemusí být porážka. Protože hlavní otázka zůstává otevřená. Kdo ve skutečnosti rozhoduje o zastupování státu navenek při konkrétních mezinárodních jednáních?

Na tu soud zatím neodpověděl.

Co bude dál?

Nejpravděpodobnější scénář podle mne nyní je:

– Pavel bude akreditován a do Ankary pojede.

– Vláda předběžné opatření splní.

– Ústavní soud následně v řádu týdnů až měsíců vydá meritorní rozhodnutí.

To rozhodnutí bude mnohem důležitější než dnešní krok.

Teprve tam se ukáže, zda soud:

– potvrdí silnější postavení prezidenta,

– potvrdí rozhodující roli vlády,

– nebo se pokusí vytvořit nějaký kompromisní model sdílených kompetencí.

A právě tento poslední bod bude mít dopad i na budoucí prezidenty, nejen na Petra Pavla. Proto se z relativně malé otázky účasti na jednom summitu stal spor se širším ústavním významem.

Soud fakticky udělal přesně to, o čem jsem hovořil jako o třetí variantě z předchozího článku

Předběžné opatření pro účely summitu NATO dočasně zajistilo prezidentovi účast v české delegaci, vláda mu musí vytvořit podmínky pro účast, vláda nesmí činit kroky vedoucí k jeho vyloučení.

Co může udělat vláda?

Vláda může formálně sdělit spojencům, že:

– zahraniční a bezpečnostní politiku určuje vláda,

– případná stanoviska prezidenta nepředstavují závazné stanovisko vlády,

– vyjednávací mandát drží vláda.

To by nebylo porušením předběžného opatření.

Jinými slovy:

Pavel může být v Ankaře přítomen, ale vláda může usilovat o to, aby bylo všem jasné, kdo za Českou republiku nese politickou odpovědnost.

Pokud soud skutečně použil jako hlavní argument dosavadní praxi prezidentů po roce 1989, pak tím naznačil určitý směr.

Jenže ústavní zvyklost není totéž, co ústavní norma. Vláda může namítat, že nikdy předtím nevznikl spor, kdy vláda výslovně nesouhlasila s účastí prezidenta. To bude zřejmě jeden z hlavních argumentů v meritorním řízení. Pokud Ústavní soud nakonec rozhodne ve prospěch prezidenta, vznikne precedens. To by posunulo český systém o něco blíže k poloprezidentskému modelu.

Pozornost se nyní přesunula na otázku kdo je v českém ústavním systému silnější při zastupování státu navenek – prezident nebo vláda?

A to je spor, který může mít dopady daleko za horizont summitu NATO. Proto si myslím, že dnešní rozhodnutí je spíše začátkem ústavního střetu než jeho koncem.

Zajímavější možnost je nechat prezidenta jet samotného. Pokud by vláda splnila předběžné opatření:

– notifikovala NATO,

– zajistila akreditaci,

a současně by omezila vlastní zastoupení na minimum, mohl by vzniknout zvláštní obraz:

– prezident by byl fyzicky přítomen,

– ale politickou odpovědnost za českou pozici by nesla vláda v Praze.

Jenže summit NATO není společenská akce. Probíhají tam jednání hlav států, vlád a ministrů. Úplná absence vlády by působila velmi neobvykle. Proto tuto variantu považuji za málo pravděpodobnou.

Co by pro Babiše dávalo největší smysl?

Pokud vycházím čistě z politické logiky, očekával bych:

– respektování předběžného opatření,

– účast prezidenta v delegaci,

– současné zdůrazňování, že vláda s prezidentem nesouhlasí,

– pokračování sporu před Ústavním soudem.

To vládě umožňuje říkat:

„Rozhodnutí soudu respektujeme, ale trváme na svém právním názoru.“

To je podstatně méně riskantní než rezignace nebo vyvolávání vládní krize.

Pokud by vláda byla přesvědčena, že konečný rozsudek dopadne v její neprospěch, může začít přemýšlet dlouhodoběji: zda nepřipravit po volbách ústavní změnu, která by vztahy prezident–vláda výslovněji upravila. Právě podobné kompetenční spory někdy vedou k tomu, že se později mění samotná pravidla hry. V tuto chvíli ale nevidím jako pravděpodobné, že by kvůli této kauze padla vláda nebo byly vyvolány mimořádné volby.

Co se může na summitu stát?

Veřejný rozpor mezi Pavlem a vládou

Ten je politicky zajímavější. Představme si, že:

– vláda zastává jednu pozici,

– prezident druhou,

– zahraniční partneři zjistí, že česká reprezentace není jednotná.

Pak by se pozornost přesunula z osoby prezidenta na otázku kdo vlastně mluví za Českou republiku? To by mohlo posílit argument vlády v následném řízení před Ústavním soudem.

Trump Pavla ignoruje

To je scénář, který považuji za méně pravděpodobný.

Trump bývá ostrý, ale obvykle si vybírá cíle, u kterých mu to přináší konkrétní politický zisk.Český prezident pro něj pravděpodobně není natolik významný aktér, aby mu věnoval podobnou pozornost. Mnohem častější bývá ignorace než veřejné zsměšnění.Trump často rozlišuje mezi lidmi, které považuje za skutečné rozhodovací autority, a těmi, které za ně nepovažuje.

Pokud by například:

– jednal hlavně s premiéry,

– věnoval pozornost pouze hlavám velkých států,

– nebo se soustředil na své vlastní priority,

mohl by prezident ČR jednoduše zapadnout v davu.

To by doma umožnilo kritikům tvrdit „Kvůli tomu jsme vedli ústavní válku?“

Co by bylo pro Babiše politicky nejvýhodnější?

Čistě strategicky Babiš ani nepotřebuje, aby Trump Pavla zesměšnil.

Stačilo by, kdyby vznikl dojem:

– vláda chtěla zabránit konfliktu,

– prezident si účast vynutil soudní cestou,

a nakonec se ukázalo, že jeho přítomnost nepřinesla žádný konkrétní přínos.

To by umožnilo říkat „Vedli jsme kvůli tomu ústavní spor a výsledek byl nulový.“ Taková argumentace bývá v domácí politice často účinnější než nějaká dramatická mezinárodní roztržka.

Proto si myslím, že pokud někdo v okolí vlády skutečně uvažuje několik tahů dopředu, pak pravděpodobně nesází na spektakulární konflikt s Trumpem, ale spíše na to, že realita summitu sama ukáže, zda byla účast prezidenta nezbytná nebo ne. To je politicky bezpečnější a zároveň snáze využitelné před domácím publikem.

Dnešní rozhodnutí Ústavního soudu ještě neodpovědělo na klíčovou otázku, kdo má v českém ústavním systému rozhodující slovo při zastupování státu navenek. Soud pouze zajistil zachování dosavadního stavu do doby, než bude spor definitivně rozhodnut.

Skutečný význam celé kauzy proto neleží v účasti prezidenta na summitu NATO v Ankaře, ale v budoucím vymezení vztahů mezi prezidentem republiky a vládou. Rozhodnutí ve věci samé může ovlivnit nejen současný spor mezi Petrem Pavlem a Andrejem Babišem, ale také postavení všech budoucích prezidentů a vlád České republiky.

Ing. Pavel Petřík, server vasevec.cz

X X X

DOKUMENT: Nejen Ankara. Prezident žádá, aby mu vláda nesměla bránit v účasti na summitech NATO

Ústavní soud zveřejnil návrh prezidenta Petra Pavla v rámci jím podané kompetenční žaloby. Na 27 stranách prezident Ústavnímu soudu vysvětluje, proč by měl rozhodnout tak, aby vláda nesměla prezidentovi jakkoliv bránit v účasti na summitech NATO. Podle prezidentova návrhu má vláda jemu i jeho delegaci zajistit vždy příslušnou akreditaci i letadlo a prezidenta vést jako součást české delegace na summitu. Přečtěte si celé znění prezidentova návrhu.

Prezident Petr Pavel podal v pondělí kompetenční žalobu k Ústavnímu soudu poté, co mu vláda Andreje Babiše zakázala účast na summitu NATO v Ankaře, který se bude konat 7.–8. července.

Prezident proto ve své žalobě – celý dokument zveřejňujeme na konci článku – mimo jiné navrhuje Ústavnímu soudu také předběžné opatření, které mu má zajistit, že ho vláda bezodkladně na tento summit jako člena české delegace notifikuje a zajistí mu příslušnou akreditaci.

„Vládě a ministru zahraničních věcí a ministerstvu zahraničních věcí se ukládá, aby se zdrželi jednání, jimiž by účasti prezidenta a jeho doprovodu na summitu NATO ve dnech 7.–8. července 2026 v Ankaře bránili či ji ztěžovali,“ píše prezident Pavel v návrhu.

V podobném duchu formuluje také svůj návrh výroků nálezu – tedy toho, jak by měl podle něj soud v kompetenční žalobě celkově rozhodnout.

Podle Pavla má zrušit pondělní rozhodnutí vlády, které určilo složení delegace summitu NATO v Ankaře bez jeho účasti. Naopak navrhuje Ústavnímu soudu, aby určil, že jediným, kdo o prezidentově účasti na summitech NATO může rozhodnout, je sám prezident. Vláda, ministr zahraničí a jeho resort by podle návrhu nesměli prezidentovi v cestě jakkoliv bránit, museli by mu i jeho delegaci dát včas akreditaci a zajistit jim letadlo.

Vyjádření premiéra Andreje Babiše

Premiér Andrej Babiš (ANO) označil ve středu prezidentovo chování za směšné. „Chápu, že pan prezident dělá kampaň, ale nepomáhá to spolupráci mezi Úřadem vlády a panem prezidentem. A podle mého názoru to nezlepší ty vztahy,“ řekl pro Blesk.cz na prezidentovu adresu.

V alternativním návrhu – kdyby se mu ten široký před Ústavním soudem prosadit nepodařilo – pak tyto své požadavky vztahuje nikoliv na všechny summity NATO, ale pouze na ten, který se odehraje za dva týdny v Ankaře.

Přednostní projednání

Prezident zároveň Ústavnímu soudu navrhuje, aby jeho kompetenční žalobu projednal přednostně „a s nejvyšším urychlením“. „A to pro zřejmou naléhavost věci v podobě časově blížícího se termínu konání summitu a lhůt pro učinění potřebných kroků spojených s řádnou účasti na summitu v rámci oficiální delegace České republiky,“ píše s odkazem na červencové termíny summitu v Ankaře.

V dokumentu nejprve shrnuje jednotlivé kroky a vyjádření vlády, kterými podle prezidenta došlo k „nárokování si kompetence rozhodnout o neúčasti prezidenta republiky na summitu“. Zmiňuje například březnová prohlášení premiéra Babiše, že s Pavlovou účastí na summitu NATO nepočítá. Připomněl svůj dubnový dopis premiérovi poté, co mu ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé sobě) odepřel akreditaci na zasedání Valného shromáždění OSN.

„Zároveň jsem jej (Babiše) s odkazem na princip vzájemné loajální spolupráce ústavních orgánů požádal o zajištění potřebné součinnosti. Na tento dopis mi předseda vlády ani nikdo jiný neodpověděl,“ píše Pavel.

A kritizuje „obstrukční oddalování explicitního rozhodnutí“ ohledně summitu tak, aby podle Pavla vláda zabránila řádnému projednání a rozhodnutí Ústavního soudu do doby, než bude notifikována česká delegace bez prezidenta. „Obstrukční charakter předchozího vládního jednání je navíc nyní zcela evidentní u odložení projednání složení oficiální delegace na summit z původně avizovaného 8. června na 22. června, a to bezprostředně poté, co jsem projevil vůli využít svého ústavního zmocnění a schůze vlády se (8. června) zúčastnit,“ vysvětluje prezident s upozorněním, že vláda takto „postupovala ve zlé víře“.

I proto prezident trvá na tom, že jde jednoznačně o kompetenční spor, který může rozhodnout pouze Ústavní soud.

„Netvrdím, že je prezident republiky výsostným určovatelem zahraniční politiky státu. Netvrdím ani, že prezident republiky nemá v oblasti zahraničněpolitických kompetencí postupovat v koordinaci s vládou. Předmětem tohoto kompetenčního sporu není, čí a jaké zahraničněpolitické stanovisko má být na summitu oficiální delegací zastáváno. Spor se vede o to, kdo je kompetentní rozhodnout, zda se prezident republiky jako přímo volená hlava státu summitu vůbec zúčastní,“ dodává.

X XX

První verdikt Ústavního soudu ke kompetenční žalobě určí, jak rozhodne o celém případu, míní odbornice

Prezident Petr Pavel žádá Ústavní soud o předběžné opatření, které by mu otevřelo cestu na summit NATO ještě před konečným verdiktem o kompetenční žalobě. Prezident ji podal poté, co vláda rozhodla, že s Pavlovou účastí na summitu nepočítá. „Pokud Ústavní soud rozhodne o předběžném návrhu kladně, tak už pak v podstatě není možné, aby rozhodl záporně v té věci samé,“ přibližuje pro Radiožurnál Eva Paseková, šéfredaktorka serveru Česká justice.

Jak časté je, že by Ústavní soud vydával předběžná opatření?
Je to velmi neobvyklé. Zabývá se tím i prezidentův návrh, ale snaží se ústavní soudce přesvědčit o tom, že je na druhou stranu tak obvyklé, že prezidenti na summit NATO jezdili, že by předběžné opatření bylo namístě. A argumentuje i tím, že je to institut, který se dá použít.

Rozhovor s Evou Pasekovou, šéfredaktorkou serveru Česká justice

Jaké otázky si Ústavní soud na dnešní neveřejné poradě pléna musí zodpovědět?
Myslím, že debaty už začaly. Asi každý ústavní soudce už má trochu jasno. Soudce zpravodaj Pavel Šámal musí připravit koncept rozhodnutí, pro který musí získat většinu pléna, tedy většinu z 15 soudců.

Teď mluvíte o předběžném opatření.
Musí být souhlas většiny soudců pro oba instituty, jak pro předběžné opatření, tak ve věci samé. Ale zajímavostí návrhu podle mého je, že pokud Ústavní soud rozhodne o předběžném návrhu kladně a vyhoví prezidentovi, tak už pak v podstatě není možné, aby rozhodl záporně v té věci samé, protože prezident už žádá, aby mu povolil akreditace, aby už ho připravil na summit. Nedovedu si moc představit, že by vyhověl předběžnému opatření a pak by rozhodl naopak.

Nemůže soud v samotné žalobě rozhodovat o obecnějších věcech? Prezident třeba navrhuje, aby soud určil, že státním orgánem příslušným rozhodnout o účasti hlavy státu na summitech NATO je sám prezident republiky?
Pochopitelně by to rozhodnutí bylo širší. Nemyslím si, že je problematika až tak složitá, protože prezidentova stížnost je formulována poměrně úzce na zahraniční reprezentaci. Nerozšiřuje se to na nějaké další pravomoci prezidenta vůči vládě. Takže myslím, že samozřejmě by to širší bylo, ale už ten předběžný návrh odpovídá na hlavní otázky, které chce prezident vyjasnit.

Stihne to soud?

Summit se koná za 12 dní. Je reálné, že by Ústavní soud stačil udělat definitivní rozhodnutí o žalobě v tak krátkém termínu?
Ano, myslím, že to reálné je. Musíme si uvědomit, že soudce zpravodaj nepřipravuje ten koncept sám. Pomáhají mu asistenti. V dnešní době pomáhá i technika, při vyhledávání třeba AI. Takže není to zase tak složitá otázka, u které by nešlo rozhodnout za tak krátký čas. Takže myslím, že je to reálné.

Rozhodovat o předběžném opatření i o samotné žalobě bude plénum, tedy sbor všech soudců a soudkyň. To se děje v jakých případech?
Děje se to u takto zásadních ústavních otázek. Děje se to například u otázky důchodu, děje se to právě u vyjasňování pravomocí mezi vládou, prezidentem a dalšími klíčovými institucemi. Není to určitě obvyklá záležitost.

V jiných případech slýcháme třeba i oponentní argumenty, ale rozhoduje většina? 
Ta oponentní stanoviska být můžou. To znamená, klidně se mohou najít třeba tři soudci, kteří budou mít opačný názor, napíšou ho, připojí ho k tomu stanovisku, ale pro tedy musí být většina.

Rychlé předběžné opatření?

Prezident v žádosti o předběžné opatření konkrétně žádá, aby soud uložil vládě a ministerstvu zahraničí povinnost oznámit organizátorům summitu, že součástí delegace bude prezident, aby mu zajistili akreditaci, aby nebránili jeho účasti na summitu. A v té samotné žalobě, jak jsem říkala, pak navrhuje, aby soud určil, že tím státním orgánem, který je příslušný rozhodnout o účasti hlavy státu na summitech NATO, bude sám prezident. Vy už jste na to částečně odpověděla, ale pojďme si to ještě říct. Je běžné, že soud rozhoduje o jiné věci v předběžném opatření a pak o jiné věci v samotné žalobě?
To samozřejmě může být, protože předběžné opatření se opravdu vztahuje k tomu, aby nevznikly nějaké škody, které už pak tím rozhodnutím samým nejdou odstranit.

To znamená, laicky řečeno, je potřeba, aby byly učiněny potřebné kroky k přípravě účasti prezidenta Pavla na summit, protože předpokládám, že kdyby pak Ústavní soud rozhodl den před summitem, kdy by prezident nebyl na místě, kdy by nebyly vyřešeny akreditace, tak z toho praktického hlediska už by to samotné rozhodnutí, byť by mu Ústavní soud vyhověl, postrádalo smysl. Takže určitě to není v tomto smyslu nic neobvyklého.

V jakém časovém horizontu se můžeme dozvědět, jak soud rozhodl o předběžném opatření, jestli ho vůbec vydá nebo ne?
Když je žádáno o předběžné opatření, a to i u běžných obecných soudů, tak to bývá opravdu rychle. To znamená, myslím si, že by to mělo být klidně v řádu dnů, třeba zítra se tak může stát.

X XX

ZELENSKÝ  CHCE  ŘÍDIT  VÁLKU  V  CELÉ  EVROPĚ?

 POMOC  UKRAJINĚ  ZE  SVĚTA,  RUSKO  BEZ  POMOCI

JAK  BUDE  REAGOVAT  AMERIKA?  TRUMP?

Otvorí sa nová kapitola vojny? Lukašenko čelí tvrdému nátlaku Moskvy. Zdroje odkryli nebezpečný plán

Rusko zvyšuje politický a diplomatický tlak na Bielorusko s cieľom rozšíriť jeho zapojenie do vojny proti Ukrajine. Moskva takisto zvažuje jeho využitie aj proti NATO. Informoval o tom denník The Wall Street Journal (WSJ) s odvolaním sa na súčasných a bývalých predstaviteľov v Rusku a Európe.

Vladimir Putin sa rozpráva s Alexandrom Lukašenkom na okraji summitu Najvyššej Eurázijskej hospodárskej únie, 29. mája 2026.

Rusko sa podľa WSJ snaží posilniť vojenské prepojenie s Bieloruskom a rozšíriť jeho úlohu v konfrontácii so Západom. Moskva podľa súčasných a bývalých ruských a európskych predstaviteľov začala začiatkom tohto roka tlak na Minsk s cieľom využiť bieloruské územie ako priestor na rozšírenie vojny proti Ukrajine alebo na nekonvenčné operácie proti členským štátom NATO.

Podľa denníka by Bielorusko mohlo byť pre Moskvu dôležité najmä preto, že Rusko tam rozmiestnilo taktické jadrové zbrane. Kremeľ o tomto scenári uvažuje v čase, keď ruská armáda čelí problémom pri postupe na východe Ukrajiny a prezident Vladimir Putin zápasí s oslabujúcou domácou podporou.

Ukrajinci udreli na strategickú tepnu Rusov: železničný most na Kryme „už neexistuje“

Kľúčovým kanálom ruského tlaku na Minsk sú podľa zdrojov WSJ rozhovory medzi Alexandrom Lukašenkom a ruským veľvyslancom v Bielorusku Borisom Gryzlovom. Bývalý pracovník ruskej rozviedky oboznámený s rokovaniami tvrdí, že Moskva Minsku hrozila obmedzením finančnej podpory, od ktorej je Bielorusko závislé.

Po tom, čo Rusko v roku 2022 využilo bieloruské územie pri počiatočnej invázii na Ukrajinu, sa Bielorusko do konfliktu priamo vo väčšej miere nezapojilo. Spojené štáty sa podľa WSJ počas uplynulého roka opakovane pokúšali Minsk od Moskvy odkloniť. Washington zrušil sankcie na bieloruskú potaš a povzbudzoval susedné krajiny, aby postupovali podobne. Lukašenko po rokovaniach s americkými predstaviteľmi prepustil približne 500 politických väzňov.

„Vstup do vojny by bol proti Lukašenkovým strategickým cieľom, ktoré sa zdajú byť spojené so zlepšením jeho vzťahov so Západom,“ povedal pre WSJ Alexander Piroznikow, zakladateľ think-tanku East European Strategic Forum.

Satelity odhalili spúšť na Kryme, polostrov dostáva nemilosrdné rany

Bielorusko však v poslednom období podľa denníka predávalo Rusku benzín a ďalšie rafinované ropné produkty, keďže Moskva čelí nedostatku palív po ukrajinských útokoch na ruskú ropnú a rafinérsku infraštruktúru. Rusko tiež čoraz častejšie využíva pozemné stanice pre drony na bieloruskom území na navádzanie dronov vypustených z Ruska hlbšie na Ukrajinu. V Bielorusku sa v súčasnosti nachádza približne 2 000 ruských vojakov.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Kyjev zaútočí na tieto stanice, ak ich Bielorusko umožní Rusku ďalej využívať. Podľa Zelenského boli použité pri nedávnych ruských útokoch na Rivnenskú, Žytomyrskú a Volynskú oblasť. „Ak ich Lukašenko neodstráni, odstránime všetko my,“ povedal Zelenskyj v ukrajinskej televízii.

Moskva má žiadať okrem využitia bieloruského územia na dronové útoky aj rozšírenie frontovej línie smerom na západ, čo by mohlo odlákať ukrajinské jednotky z prioritnejších úsekov na východe. Alternatívou sú podľa zdrojov denníka operácie proti susedným krajinám NATO, najmä Poľsku a pobaltským štátom.

Vzdušný zásah ako z akčného filmu: Ukrajinský Hulk roztrhal ruské Šahídy jedným úderom.

Zelenskyj minulý mesiac uviedol, že Kyjev získal podrobnosti z komunikácie medzi ruskými a bieloruskými predstaviteľmi, podľa ktorých Moskva zvažuje využitie Bieloruska na možné operácie buď proti Ukrajine, alebo proti pobaltským krajinám.

Napätie posilnili aj nedávne spoločné jadrové cvičenia Ruska a Bieloruska. Podľa WSJ ruské sily minulý mesiac presúvali jadrové hlavice na poľné pozície bieloruských balistických rakiet. Ministerstvá obrany oboch krajín zverejnili video, ktoré podľa nich zachytávalo nákladné vozidlá prevážajúce jadrové hlavice zo skladov k bieloruským jednotkám.

Hovorca Kremľa Dmitrij Peskov tvrdí, že vojenské operácie vykonávajú ruské ozbrojené sily. „Bielorusko sa nezúčastňuje,“ povedal. Bieloruské ministerstvo obrany na žiadosť WSJ o komentár nereagovalo.

Mali brániť konvoj, napokon utekali: Ruská obrana zlyhala priamo pred kamerou

Západní lídri už riziko ďalšej eskalácie riešili. Lukašenko uviedol, že francúzsky prezident Emmanuel Macron ho počas približne 90-minútového telefonátu minulý mesiac varoval, že Paríž má informácie o možnom posilnení bieloruskej účasti vo vojne. Macronov poradca telefonát potvrdil a povedal, že francúzsky prezident zdôraznil „riziká, ktorým Bielorusko čelí, ak sa nechá vtiahnuť do ruskej agresívnej vojny proti Ukrajine“.

Podľa osôb oboznámených so situáciou zatiaľ nie sú známky, že by Rusko bezprostredne pripravovalo veľkú vojenskú operáciu z územia Bieloruska. Možnosť však podľa nich zostáva otvorená. Nemuselo by ísť o konvenčný útok, ale napríklad o akciu zameranú na testovanie obrany NATO alebo oslabenie podpory Ukrajiny. WSJ v tejto súvislosti pripomína incident z minulého leta, keď do poľského vzx x xdux xxšného priestoru z Bieloruska vstúpilo 20 ruských dronov.

 X x x

ZELENSKÝ  HLEDÁ  STÁLE  POMOC  V  CIZINĚ,  UKRAJINCI  NECHTĚJÍ  UMÍRAT

MILIONY  LIDÍ  UTEKLI  DO  SVĚTA  PŘED  VÁLKOU

 „Ukrajina zostáva silná, Európa neochabuje.“ Veľká päťka NATO sa zomkla v Berlíne, Putinovi posiela jasný signál.

Päť veľkých európskych členov Severoatlantickej aliancie sa na schôdzke v Berlíne zhodlo na ďalšej podpore brániacej sa Ukrajiny aj na posilnení európskeho piliera NATO. Po rokovaní s francúzskym prezidentom Emmanuelom Macronom, britským premiérom Keirom Starmerom, talianskou premiérkou Giorgiou Meloniovou a poľským premiérom Donaldom Tuskom to povedal nemecký kancelár Friedrich Merz. Pätica krajín sa podľa neho zhodla aj na tom, že víta rámcovú dohodu Spojených štátov a Iránu o ukončení vojny a je pripravená prispieť k upokojeniu situácie v Hormuzskom prielive.

Štyria predsedovia vlád a prezident sa stretli v nemeckej metropole dva týždne pred summitom NATO, ktorý sa uskutoční 7. a 8. júla v Ankare. Cieľom bolo vzájomne koordinovať postoje. Online sa k nim pripojil aj generálny tajomník NATO Mark Rutte, ktorý je teraz vo Washingtone a neskôr sa stretne s americkým prezidentom Donaldom Trumpom.

Podľa Merza sa účastníci rokovania zhodli, že im záleží na silnej aliancii, ktorú však chcú zároveň obnoviť. Cieľom je okrem iného posilniť jej európsky pilier. Na tejto ceste chcú krajiny podľa Merza postupovať spoločne, „národné sólové akcie vedú na scestie“. Merz zdôraznil, že úsilie o spoluprácu pri posilňovaní obranyschopnosti v prípade Nemecka súvisí okrem iného s jeho históriou. „Naši susedia sa musia cítiť bezpečnejšie, keď Nemecko posilňuje,“ povedal.

Ukrajinci udreli na strategickú tepnu Rusov: železničný most na Kryme „už neexistuje“

Úspechom nadchádzajúceho summitu by podľa Merza bolo, keby sa podarilo posilniť spojenectvo s USA. Základom sú podľa neho vyššie výdavky na obranu. Aj francúzsky prezident Macron hovoril o posilňovaní spolupráce s USA, podľa neho sa teraz Európa a Washington nachádzajú vo „fáze zbližovania“. Talianska premiérka Meloniová povedala, že zvyšovanie výdavkov na obranu z posledných rokov je dôkazom, že Európa sa snaží posilniť svoj pilier NATO, a doplniť tak ten americký.

Nemecký kancelár avizoval, že európska päťka bude chcieť na summite v Ankare „vyslať silný signál“ a prisľúbiť ďalšiu finančnú podporu Ukrajine, ktorá sa už viac ako štyri roky bráni ruskej invázii. Odkaz adresovaný Rusku je podľa kancelára jasný: „Ukrajina zostáva silná, podpora Európy neochabuje.“ Aj poľský premiér Tusk zdôraznil, že napriek súčasným sporom medzi prezidentmi oboch krajín Poľsko naďalej neochvejne podporuje Ukrajinu v jej obrane proti Rusku. Upozornil tiež, že bez Poľska, škandinávskych a pobaltských krajín či Rumunska nemožno v konfrontácii s Ruskom nič dosiahnuť.

Merz po rokovaní výslovne ocenil aj rámcovú dohodu, ktorú dosiahli Spojené štáty s Iránom. Pätica európskych politikov podľa neho podporuje aj ďalšie rokovania Washingtonu s Teheránom o ukončení konfliktu na Blízkom východe, ktorý USA a Izrael rozpútali vo februári útokom na Irán.

Nemecký kancelár Friedrich Merz (vpravo) si podáva ruku s poľským premiérom Donaldom Tuskom počas schôdzky hláv štátov a vlád krajín skupiny E5 v Berlíne 24. júna 2026, ktorú inicioval nemecký kancelár Friedrich Merz.

Merz, Macron, Meloniová aj Tusk vo svojich vyhláseniach ocenili britského premiéra Starmera, ktorý podľa nich urobil veľa pre európsku bezpečnosť. Starmer v pondelok oznámil svoj odchod z funkcie predsedu britskej vlády, na čele ktorej bol dva roky. Merz zároveň povedal, že o výsledkoch dnešnej schôdzky v Berlíne bude následne hovoriť okrem iného s americkým prezidentom Trumpom a tureckým prezidentom Recepom Tayyipom Erdoganom, ktorého krajina bude o dva týždne hostiť summit NATO. Na vlaňajšej vrcholnej schôdzke aliancie v Haagu sa členské štáty zaviazali, že budú do roku 2035 priamo vydávať na obranu 3,5 percenta hrubého domáceho produktu.

X x x

MACRON  BEZ  AUTORITY,   VE  FRANCII  POHLAVKOVÁN  UČITELKOU

Macron hovorí o zvrate, Zmenil Trump skutočne postoj k Ukrajine?

Rusko chce vedieť, či americký prezident Donald Trump skutočne zmenil svoj postoj k vojne na Ukrajine, povedal v stredu ruský minister zahraničných vecí Sergej Lavrov. TASR o tom informuje podľa správy agentúry Reuters.

Chmelár ostro: Trump prehral s Iránom, Európa pri Rusku blafuje a Slovensko mlčí o Bandera kultе

Dohoda medzi Spojenými štátmi a Iránom, rokovania Európy s Ruskom, napätie medzi Poľskom a Ukrajinou aj otázka postoja Slovenska k odkazu ukrajinských nacionalistov. O týchto otázkach v relácii ta3 Téma dňa diskutoval politický analytik a historik Eduard Chmelár. / Zdroj: ta3

Lavrov sa takto vyjadril v reakcii vyjadrenie francúzskeho prezidenta Emmanuela Macrona, ktorý nedávno hostil summit skupiny G7 vo francúzskom meste Évian-les-Bains. Trump na rokovaniach podľa Macrona pripustil, že Rusko v skutočnosti nechce mier na Ukrajine. Francúzsky prezident to označil za „skutočnú zmenu v prístupe“ zo strany USA.

„Pokiaľ ide o Ukrajinu, chceme porozumieť tomu, čo sa stalo v Éviane,“ povedal Lavrov na podujatí Moskve s tým, že USA zatiaľ Rusku neoznámili, aké závery si zo summitu G7 odniesli ani aký bude ich ďalší postup vo vzťahu k rusko-ukrajinskému konfliktu. Spojené štáty vystupovali ako sprostredkovateľ medzičasom uviaznutých rokovaní medzi znepriatelenými krajinami.

Šéf Bieleho domu sa na summite stretol s ukrajinským prezidentom Volodymyrom Zelenským a povedal, že Rusko by malo s Ukrajinou uzavrieť dohodu o ukončení vojny. V spoločnom vyhlásení krajiny G7 potom potvrdili svoju neochvejnú podporu Ukrajine a zaviazali sa aj k zvýšeniu dodávok zbraní vrátane systémov protivzdušnej obrany.

Lavrov v stredu podľa Reuters tiež citoval Macrona, ktorý povedal, že v Évian-les-Bains boli „pochované“ dohody dosiahnuté medzi Trumpom a ruským prezidentom Vladimirom Putinom na ich augustovom stretnutí v Anchorage na Aljaške.

Na tzv. ducha Anchorage sa Moskva ustavične odvoláva, pripomína Reuters. Podľa odborníkov ide o výraz pre to, čo si Rusko interpretovalo ako základ pre možnú dohodu, na základe ktorej by sa ukrajinské sily stiahli zo zvyšnej časti Donbasu výmenou za zmrazenie frontových línií v ostatných oblastiach. Kyjev trvá na tom, že Moskve neodovzdá žiadne svoje územia bez boja.

Rusko súčasná situácia podľa Reuters čoraz viac frustruje. Lavrov podľa agentúry túto nespokojnosť v utorok podčiarkol, keď vyjadril presvedčenie, že summit prezidentov na Aljaške mohol byť iba akýmsi „trikom USA, ako získať čas na opätovné vyzbrojenie kyjevského režimu“.

 X xx

 Federálna sudkyňa natrvalo zablokovala kľúčové časti Trumpovho nariadenia o voľbách. Rozhodla že prezident prekročil svoje právomoci a porušil ústavu.

Federálna sudkyňa v stredu natrvalo zablokovala väčšiu časť prvého výkonného nariadenia amerického prezidenta Donalda Trumpa o voľbách. Nariadenie malo okrem iného zaviesť povinnosť predložiť pri registrácii voliča doklad o americkom občianstve.

  • Federálna sudkyňa Denise Casperová natrvalo zablokovala väčšinu Trumpovho volebnému nariadeniu.
  • Casperová rozhodla, že Trump prekročil právomoci dané prezidentovi Ústavou USA.
  • Nariadenie malo vylúčiť neskoro doručené poštové hlasy, aj riadne odoslané.
  • Štátom porušujúcim nariadenie hrozila strata časti dôležitých federálnych financií.
  • Trump tvrdí, že chráni voľby pred neobčanmi, kritici hovoria o zriedkavosti prípadov.

Sudkyňa Denise Casperová z Bostonu rozhodla, že Trump prekročil svoje právomoci. Podľa nej Ústava USA zveruje právomoc určovať pravidlá volieb jednotlivým štátom a Kongresu, nie prezidentovi.

Trumpove volebné zásahy

Trumpovo nariadenie počítalo aj s tým, že do výsledkov hlasovania sa nebudú započítavať hlasy doručené poštou po dni konania volieb, a to ani v prípade, že boli odoslané načas. Štátom, ktoré by nové pravidlá nedodržiavali, hrozila strata časti federálnych financií.

Rozhodnutie federálnej sudkyne Casperovej privítala generálna prokurátorka štátu New York Letitia Jamesová, ktorá označila Trumpov postup za protiústavný pokus prevziať kontrolu nad voľbami.

Opozičné stanoviská

Agentúra AP konštatuje, že ide o ďalšiu súdnu prehru Trumpovej administratívy v sporoch o zmeny volebných pravidiel. Prezident sa pritom snaží presadiť povinnosť preukazovať občianstvo aj prostredníctvom zákona v Kongrese.

Trump a jeho republikánski spojenci tvrdia, že chcú zabrániť hlasovaniu ľudí bez amerického občianstva. Kritici však upozorňujú, že takéto prípady sú v USA veľmi zriedkavé a už dnes sú trestné.

X x x

 „Mäsožravá“ baktéria zatvára španielske pláže. Odborníci vydali varovanie pre celé Stredomorie

1Na španielskom pobreží Stredozemného mora sa zvyšuje výskyt baktérií rodu Vibrio. Ide o baktérie, ktoré môžu u človeka vyvolať tráviace ťažkosti, infekcie aj kožné problémy. Podľa stanice Euronews už museli v Španielsku pre ich výskyt uzavrieť niektoré pláže.

Extrémne teploty prilákali k vode davy ľudí. / Zdroj: Ivan Majerský, tv

Odborníci upozorňujú, že nejde len o lokálny problém. Dlhodobo rastúce teploty morí podľa nich vytvárajú podmienky, v ktorých sa baktériám darí čoraz viac. Euronews preto označuje zatváranie pláží v Španielsku za varovanie pre celé Stredomorie.

„Stredozemie nám ukazuje, čo znamená svet s vyššími teplotami,“ varoval klimatický analytik Hatim Aznague.

Nákaza baktériou Vibrio môže vzniknúť najmä dvoma cestami. Prvou je konzumácia nedostatočne tepelne upravených morských rýb a plodov mora, najmä ustríc. Druhým rizikom je kontakt morskej vody s otvorenou ranou. Úrady však podľa dostupných informácií tvrdia, že riziko nákazy pri konzumácii zostáva nízke.

Baktéria sa objavuje aj severnejšie

Výskyt baktérií Vibrio sa v posledných rokoch rozširuje. V letných mesiacoch ich vedci zaznamenávajú už aj v Baltskom a Severnom mori. Zvýšenú aktivitu pozorovali napríklad pri dánskom pobreží. Server Corporate Knights upozorňuje aj na prípady pozdĺž východného pobrežia Spojených štátov.

Na rastúci význam tejto infekcie upozorňuje aj zdravotnícka organizácia Gavi. „Vibrio sa kedysi považovalo za veľmi zriedkavú infekciu, no v súčasnosti sa stáva obrovským problémom, najmä v súvislosti s letnými vlnami horúčav a rastúcou obľubou celoročného kúpania v mori,“ uviedol pre web Gavi doktor Yaovi Mahuton Gildas Hounmanou.

Hvar a Brač ako ich nepoznáte: Z chorvátskej pláže za pekou, vínom a adrenalínom

Ak ste si doteraz mysleli, že ostrovy Hvar a Brač sú len ďalšie kilometre z chorvátskych stoviek kilometrov pobrežia, ste na omyle. Väčšina turistov totiž robí rovnakú chybu: na Hvare vidí len nablýskané jachty a na Brači nehybne leží na pláži Zlatni rat. / Zdroj: Gabriela Sabová

Európske centrum pre prevenciu a kontrolu chorôb (ECDC) tiež varuje, že počas leta je riziko infekcie vyššie než v minulosti a v budúcnosti bude ďalej rásť.

Podľa Európskeho úradu pre bezpečnosť potravín (EFSA) patria baktérie Vibrio medzi vodné baktérie, ktoré sa môžu nachádzať v morských plodoch. Niektoré kmene dokážu spôsobiť ochorenia od gastroenteritídy až po vážne infekcie vrátane vibriózy.

„Vibrio je blízkym príbuzným baktérie, ktorá spôsobuje choleru, hoci tieto dva mikroorganizmy vyvolávajú veľmi odlišné ochorenia,“ vysvetľuje web Gavi.

Organizácia zároveň upozorňuje, že v najvážnejších prípadoch môže infekcia postupovať veľmi agresívne. „V závažných prípadoch môže infekcia vyvolať nekrotizujúcu fasciitídu, pri ktorej dochádza k rýchlemu odumieraniu tkaniva okolo rany. Baktéria sa tiež môže dostať do krvného obehu a spôsobiť sepsu. V niektorých prípadoch je u pacientov nutná amputácia postihnutej končatiny,“ uvádza Gavi.

Príznaky a prevencia

Ak sa človek nakazí po zjedení kontaminovanej potravy, podľa ECDC sa najčastejšie objavuje vodnatá hnačka, bolesti brucha, nevoľnosť, vracanie, horúčka a zimnica.

Pri kontakte s kontaminovanou vodou môžu vzniknúť aj infekcie ucha. Ak sa baktérie dostanú do otvorenej rany, typickými prejavmi bývajú začervenanie, opuch a bolesť v postihnutom mieste.

Pri neliečenej infekcii môžu v niektorých prípadoch nastať vážne komplikácie. Baktérie uvoľňujú toxíny, ktoré poškodzujú kožu, tukové tkanivo aj svaly. Ohrozenejší sú najmä starší ľudia a osoby s oslabenou imunitou.

ECDC preto odporúča nejesť surové alebo nedostatočne tepelne upravené kôrovce. Ľudia by si mali pred kontaktom s morskou vodou chrániť otvorené rany, čerstvé rezné poranenia či vpichy nepremokavým obväzom.

 X x x

 Keď bolí každý krok: Nová terapia dáva kĺbom šancu na regeneráciu bez operácie

Bolesť kĺbov patrí medzi najčastejšie zdravotné problémy, ktoré výrazne znižujú kvalitu života. Artróza či ochorenia kostí pritom dlhé roky znamenali najmä boj so symptómami – tlmenie bolesti a odkladanie operačného riešenia. Moderná regeneračná medicína však prináša nové možnosti. Jednou z nich je protónová SPIN terapia, ktorá sa zameriava na podporu vlastných regeneračných procesov organizmu.

Artróza, degeneratívne ochorenie kĺbov, samo osebe neohrozuje život pacienta, ale bolesť a strata pohyblivosti ho veľmi obmedzujú.

Kĺb zdravého človeka funguje ako dokonale nastavený mechanizmus. Hladká chrupavka umožňuje plynulý pohyb, tlmí nárazy a chráni kĺbové plochy pred poškodením. S pribúdajúcim vekom, po úrazoch alebo pri dlhodobom preťažovaní však môže dochádzať k jej postupnému opotrebovaniu. Výsledkom býva artróza – ochorenie, ktoré síce priamo neohrozuje život, no môže výrazne obmedziť pohyb a priniesť každodennú bolesť.

„Najskôr sa objavujú nenápadné prejavy – únava kĺbu, stuhnutosť či bolesť pri prvých pohyboch. Neskôr môže bolieť aj bežná chôdza alebo odpočinok,“ vysvetľujú odborníci.

Terapia prebieha bezbolestne a bez nutnosti zásahu do tela. Každé sedenie trvá približne 15–30 minút.

Doterajšie možnosti liečby sa často sústreďovali najmä na zmiernenie bolesti a spomalenie priebehu ochorenia. V pokročilých prípadoch potom prichádzala na rad operácia alebo výmena poškodeného kĺbu. Rekonvalescencia však môže trvať dlhé týždne až mesiace a pre pacienta znamená výrazný zásah do bežného života.

Terapia, ktorá pracuje na bunkovej úrovni

Nový smer prináša regeneračná medicína. MBST terapia (molekulárna biologicko-stimulačná terapia) využíva špecifické elektromagnetické polia na podporu procesov v poškodených bunkách.

Liečba prebieha v špeciálnej terapeutickej jednotke, ktorá pracuje na podobnom princípe ako magnetická rezonancia. Na rozdiel od diagnostického vyšetrenia však nejde o zobrazovanie, ale o terapeutické pôsobenie na konkrétne tkanivá podľa diagnózy pacienta.

Cieľom terapie je stimulovať bunkový metabolizmus a podporiť prirodzené regeneračné procesy organizmu. V oblasti kĺbov sa využíva najmä pri artróze, pri ochoreniach kostí, osteoporóze, ale aj pri niektorých športových úrazoch či problémoch s chrbticou.

Sun Medical Centrum v Leviciach.

Bez operácie a bez obmedzenia bežného života

Jednou z hlavných výhod MBST terapie je jej neinvazívnosť. Pacient nepodstupuje chirurgický zákrok, nehrozí infekcia ani krvácanie a počas liečby môže pokračovať v bežnom živote.

Samotná terapia je bezbolestná a väčšina pacientov ju vníma ako komfortný zákrok. O vhodnosti liečby však vždy rozhoduje lekár na základe zdravotného stavu a konkrétnej diagnózy.

Metóda sa využíva už viac rokov v zahraničí, najmä v Nemecku a Švajčiarsku, kde je súčasťou modernej starostlivosti o pacientov s ochoreniami pohybového aparátu.

Individuálny prístup ku každému pacientovi

V Sun Medical Centre, ktoré sa špecializuje na nukleárno-magneticko-rezonančnú terapiu, pristupujú ku každému pacientovi individuálne. Liečebný plán sa nastavuje podľa typu ochorenia, rozsahu poškodenia a aktuálneho stavu pacienta.

„Pri ochoreniach kĺbov je dôležité riešiť problém včas. Ak je v kĺbe ešte zachovaná časť chrupavky, existuje priestor na podporu regeneračných procesov,“ uvádzajú odborníci centra.

Terapia je určená pre rôzne vekové skupiny a používa sa pri viacerých diagnózach – od artrózy cez osteoporózu až po vybrané poškodenia pohybového aparátu.

Návrat k pohybu ako hlavný cieľ

Bolesť kĺbov často vedie k tomu, že ľudia obmedzia pohyb. Menej pohybu však môže viesť k ďalšiemu oslabeniu svalov a zhoršeniu kondície. Moderné regeneračné postupy preto smerujú k tomu, aby pacienti mohli zostať aktívni čo najdlhšie.

MBST terapia predstavuje jednu z možností, ako podporiť vlastné opravné mechanizmy tela bez chirurgického zásahu. O tom, či je vhodná práve pre konkrétneho človeka, by však malo rozhodnúť odborné vyšetrenie lekárom.

Sun Medical Centre poskytuje terapiu ochorení kĺbov, kostí, chrbtice a športových poranení pomocou nukleárno-magneticko-rezonančnej metódy. Centrum uvádza viac ako 10 rokov skúseností a tisíce ošetrených pacientov.

X xx

Šok: Po Bratislave sa preháňa maskované Xiaomi SU7. Čínsky elektromobil snov mieri do Európy

Vidieť na ceste predprodukčný prototyp v kamufláži nie je nič nezvyčajné ani u nás. Zväčša však stretnete Kiu, Citroën, prípadne Porsche, Audi alebo Volkswagen. Jednoducho autá, ktorých výroba sa práve pripravuje na linkách našich automobiliek. Pokiaľ sa ale jedná o čínske Xiaomi, ktoré sa ešte v Európe ani len nepredáva, tak to je poriadny úlovok. Taký sa podaril nášmu čitateľovi. Čínsky elektromobil zachytil v uliciach Bratislavy.

Náš čitateľ zachytil v uliciach Bratislavy testovacie vozidlo Xiaomi SU7. Zatiaľ v kamufláži. Prípravy na európsky vstup sú však už vo vysokom štádiu. Šušká sa, že premiéra na starom kontinente by mohla prebehnúť ešte tento rok.

Xiaomi sa nám síce v Európe stále spája najmä s telefónmi či elektrickými kolobežkami, ale v Číne už dávno prerazilo ako výrobca elektromobilov. Jeho debutový elektrický sedan SU7 spôsobil doslova šialenstvo. Len 27 minút po spustení objednávok, ktoré Xiaomi odštartovalo v roku 2024, evidovala automobilka viac ako 50 000 záväzných objednávok. Počas prvých 24 hodín počet objednávok vyskočil na 88 898 vozidiel a po 36 hodinách malo Xiaomi v rukáve viac ako 120 000 záujemcov. Jednoducho, toto bol jeden z najúspešnejších vstupov na trh v histórii. A úspech pokračoval aj prvým SUV YU7. Automobilka už za prvých 15 mesiacov od spustenia výroby dodala 300 000 vozidiel a do februára 2026 sa kumulatívne registrácie vyšplhali na 600 000 kusov. Zatiaľ ale iba v Číne. 

Ďalší ošiaľ vzbudila ostrá trojmotorová verzia SU7 Ultra s výkonom 1 548 koní, alebo ak chcete 1 138 kW. Mimochodom, je to viac, než ponúka prvé elektrické Ferrari Luce. Takže na stovku akceleruje tento brutálny čínsky sedan za 1,98 sekundy a na dvojnásobok za 5,9 sekundy. So zrýchlením si to rozmyslí až pri rýchlosti 350 km/h. Pozornosť pritiahlo Ultra aj v Európe, najmä po tom, čo ho videli vychádzať z brán centrály Ferrari v Maranelle. Bola to poriadna hanba. Páni zo slávnej talianskej značky zjavne usúdili, že by toto auto mali poznať. No a nie je vylúčené, že Xiaomi nakoniec narobí vzpínajúcemu sa žrebcovi poriadne problémy. Veď už v roku 2024 ohlásil šéf Lei Jun, že Xiaomi má ambície vstúpiť na európsky trh. A bude to rýchlejšie, než sme čakali. 

V tomto roku totiž viaceré médiá a sociálne siete priniesli snímky maskovaných exemplárov SU7, ktoré sa preháňali po európskych cestách. Zaznamenaných bolo najmenej šesť prototypov, na ktorých Xiaomi dolaďuje špecifické európske nastavenie podvozka. Vylúčený nie je ani scenár, že s príchodom do Európy sa rovno objaví modernizovaná verzia, ktorá prinesie aj niektoré štylistické zmeny. Možno preto tá kamufláž, veď súčasný dizajn SU7 je známy. Prototypy boli zatiaľ zachytené v Nemecku, kde má automobilka nové vývojové centrum, ale aj vo Francúzsku, Poľsku či Holandsku. No a medzi tieto krajiny môžeme teraz pridať Slovensko. Náš čitateľ totiž odfotografoval prototyp s číslom 007 priamo v uliciach Bratislavy. 

Aj keď máme jedinú snímku odzadu, niet pochýb o tom, že ide o Xiaomi SU7. Nielen kvôli tvarom. Všetky testovacie vozidlá Xiaomi mali totiž doteraz na karosérii upevnené lidary a kamery na zber dát pre systém autonómneho riadenia HyperOS. Nechýbajú ani na „bratislavskom“ prototype. A kedy sa s SU7 stretneme? Vzhľadom na to, že Xiaomi už viackrát splnilo svoje ciele skôr, než bol pôvodný plán, možno už tento rok. Pôvodne bol vstup načasovaný na rok 2027. Automobilovej divízii nepochybne pomôže skúsenosť s medzinárodnou expanziou v oblastiach smartfónov, spotrebnej elektroniky a domácich spotrebičov. Jednoducho, autá len pridá k súčasnému portfóliu.

X xx

Hanba: Ferrari kopíruje čínske auto. Svet je naruby

Reverzné inžinierstvo, teda de facto vykrádanie technológií cudzích značiek, bolo obľúbenou disciplínou čínskych automobiliek. Teraz však v areáli Ferrari zachytili čínske auto, ktoré sa do Európy vôbec nedováža. Idú azda v Maranelle kopírovať technológie z „ríše stredu“?

Toto sú smutné zábery. Z továrne Ferrari vychádza čínsky elektrický supersedan Xiaomi SU7 Ultra.

Nie je to tak dávno, čo čínske automobilky nakupovali autá renomovaných značiek a následne ich rozobrali do poslednej skrutky. Cieľ? Skopírovať maximum technológií bez nákladného autorského vývoja. Bezzubá čínska legislatíva týmto praktikám priala a západné značky boli v prípadných súdnych sporoch bezmocné. Navyše sa skláňali pred silou miliardového trhu a tiež jeho vlády, s ktorou bolo lepšie byť zadobre. Ohrozovať investície v Číne sa nevyplácalo. Číňania tak dobiehali Západ raketovou rýchlosťou a dnes sú na koni. Ak nie v segmente áut so spaľovacími motormi, tak určite v elektromobiloch. Karta sa obracia. Lepší príklad ako Xiaomi SU7 Ultra v areáli Ferrari hádam ani neexistuje. 

Tento čínsky elektrický supersedan s elektronickým riadením, výkonom 1 138 kW a so šprintom na stovku pod dve sekundy vychádzal z maranellského ústredia. Ak si myslíte, že išlo o akúsi náhodnú návštevu, tak sa rýchlo prebuďte. Xiaomi SU7 sa v Európe ešte nepredáva, tobôž nie jeho vrcholová verzia Ultra, ktorá nechá za sebou aj Porsche Taycan Turbo S. Jednoducho, toto auto patrí Ferrari a v Taliansku jazdí na prevozných značkách. Podľa blogera „Sago soup in Bologna“, to skôr naznačuje, že preslávený taliansky výrobca športových áut študuje Xiaomi SU7 kvôli svojej pripravovanej novinke – prvému elektrickému Ferrari, ktoré by sa malo ukázať už tento rok. 

Car New China píše, že konkrétny exemplár v Číne oficiálne zakúpila spoločnosť Ferrari a previezla ho do Európy. Je to smutné, ak má kultová automobilka pocit, že sa nezaobíde bez „inšpirácie“ čínskou technológiou. A nemalo to byť prvýkrát. Ďalší bloger „Zurich Beileye“ totiž tvrdí, že zástupcovia Ferrari vlani navštívili sídlo spoločnosti Xiaomi, kde diskutovali o spoločnom vývoji vysokovýkonných elektromotorov novej generácie. Hoci sa zdá, že k formálnej spolupráci nedošlo, „akvizícia“ SU7 Ultra spoločnosťou Ferrari na interný výskum jasne demonštruje, že Taliani hľadajú pomoc v Číne. Takže ak si to zhrnieme, Xiaomi SU7 Ultra je pre vzpínajúceho sa žrebca referenčným autom. Neuveriteľné. 

Mohli si dať vo Ferrari aspoň záležať na tom, aby nebol slávny taliansky podnik priamo majiteľom auta, a kúpiť ho cez tretiu osobu. Toto nerobí dobrý dojem a rozhodne to neprospeje prvému elektrickému Ferrari, ktoré sa ukáže ešte tento rok. Ak nevie robiť Ferrari elektromobily tak dobre ako spaľovacie autá, tak nech ich radšej ani nerobí. Sú niekde zákazníci, ktorí na ne čakajú? Toto je odpoveď na otázku, ktorú nik nepoložil. Väčšina značiek vrátane Porsche či Rimacu sa na elektromobiloch v triede superšportov popálila. Iní to radšej ani neskúšajú. Dištancuje sa od nich Koenigsegg, Pagani a najnovšie aj Lamborghini. Držíme Ferrari palce, ale toto dobre dopadnúť nemôže.

X x x

Xiaomi SU7 Ultra: Čínska elektrická raketa je v predaji. Spôsobila ošiaľ

Na stovku zrýchľuje pod dve sekundy, no stojí približne toľko ako Škoda Enyaq Coupé RS. Za prvé dve hodiny po otvorení objednávok si vrcholovú verziu Xiaomi SU7 Ultra objednalo 10 000 záujemcov. O niečom takom sa nemôže snívať ani Porsche.

Xiaomi SU7 Ultra je odvodené od svojho civilného súrodenca. V technológii pohonu však neostal kameň na kameni. Disponuje totiž až troma elektromotormi s výkonom 1 138 kW.

Vlani vtrhol technologický gigant Xiaomi do sveta elektromobilov. A spôsobil poriadny rozruch. Na sedan SU7 zložilo krátko po marcovom predstavení zálohy viac ako 100 000 zákazníkov. To sa pri debute veru nestáva často. A už vôbec nie to, aby takáto prvotina dávala lekcie úspešným hráčom. Od apríla do decembra vlaňajšieho roka však dokázalo Xiaomi SU7 poraziť v mesačných registráciách v Číne Teslu 3 až 4-krát, vrátane decembra, keď sa pre SU7 rozhodlo takmer 26 000 zákazníkov. A úspešné ťaženie SU7 pokračuje. Xiaomi totiž spustilo predaj avizovanej vrcholovej verzie Ultra, ktorá má šialených 1 547 koní alebo, ak chcete 1 138 kW.

Na trati využíva SU7 Ultra upravenú aerodynamiku. K zemi ho tlačí obrie zadné krídlo či predný spojler a doslova prisáva megalomanský karbónový difúzor.

Ide o trojmotorovú elektrickú raketu so zrýchlením z 0 na 100 km/h za 1,98 sekundy. To znamená, že za sebou nechá aj takých velikánov ako Teslu S Plaid, Porsche Taycan Turbo GT alebo Lucid Air Dream Edition, jednoducho tie najvýkonnejšie a najrýchlejšie elektromobily planéty. Svoje schopnosti SU7 Ultra už ukázalo na okruhu Shanghai International Circuit, kde časom 2 minúty a 09,94 sekundy, vytvorilo rekord medzi cestovnými vozidlami. Šialené je aj to, že SU7 Ultra dorazilo na čínsky trh nakoniec s ešte nižšou cenou, než automobilka pôvodne oznámila. Znížila ju o celých 35 % na konečných 529 900 jüanov, čo je len 69 465 eur. Na porovnanie uveďme, že to nie je oveľa viac, než zaplatíte za Škodu Enyaq Coupé RS, ktorá sa parametrom SU7 Ultra nemôže rovnať.

Aj kontrastne čalúnený interiér dáva jasne na známosť brutalitu tohto auta.

Netreba sa preto čudovať, že po otvorení objednávok sa v Číne opäť rozpútal ošiaľ. Za prvé dve minúty malo Xiaomi 7 000 objednávok a za prvé dve hodiny stúpol ich počet na 10 000. Hovoriť pritom môžeme o záväzných objednávkach, pretože registrácia bola podmienená zložením nevratnej zálohy 20 000 jüanov, čo je 2 620 eur – viac než len symbolická čiastka. Na tento rok má teda Xiaomi odbyt zabezpečený. Z SU7 Ultra totiž plánovalo vyrobiť do konca roka práve 10 000 exemplárov. Je však možné, že nakoniec svoj cieľ kvôli veľkému záujmu zvýši. Celkovo chce Xiaomi dodať zákazníkom v tomto roku 300 000 vozidiel vrátane nového a nemenej atraktívneho SUV YU7.

No zdá sa, že ide len o začiatok. Predstavenie SU7 Ultra na Mobilnom svetovom kongrese v Barcelone dáva totiž tušiť, že za rohom je veľká európska ofenzíva. Čínske ceny síce očakávať nemôžeme, už len vzhľadom na protičínske clá na elektromobily zavedené vlani Európskou komisiou, no i tak niet pochýb, že Xiaomi narobí európskym výrobcom elektromobilov poriadne problémy. Sedan SU7 stihol dokonca očariť aj šéfa Fordu Jima Farleya, ktorý ho osobne používa, čo je naozaj nevídané. Bodaj by nie. SU7 má napriek základnej cene približne 30 000 eur adaptívne tlmiče a aktívnu aerodynamiku. Výrobca ho navyše vybavil vlastným systémom autonómneho riadenia level 2.

 X xx

Odfotili ho s Bödörom, spomínali v Gorile 2. Zarába vyše 200-tisíc eur v rezorte Denisy Sakovej

Viktor Lehotzký, Denisa SakováZdroj: ministerstvo hospodárstva, Aktuality.sk

Muž spomínaný v kontroverzných dokumentoch zarobil vo funkcii vyše 200-tisíc eur.

V rezorte ministerky hospodárstva Denisy Sakovej je na vysokom a dobre platenom manažérskom poste človek, ktorý má za sebou zaujímavú minulosť. Je ním Viktor Lehotzký, ktorého v minulosti videli na stretnutí s oligarchom Norbertom Bödörom a spomínali ho aj prepisy z kauzy Gorily 2, ktoré ho pre zmenu spájali s iným oligarchom.

Lehotzký aktuálne, už od začiatku roka 2024, pôsobí vo vedení štátnej firmy firmy SPP Infrastructure. „Je najsilnejšou slovenskou spoločnosťou vlastniacou firmy spravujúce plynárenskú infraštruktúru v krajine,“ pýši sa spoločnosť na svojom webe.

Ľudia s kontaktmi na Norberta Bödöra sa teda v rezorte hospodárstva nevyskytujú iba v Transpetrole.

Zárobok 226-tisíc

V zatiaľ poslednom majetkovom priznaní Lehotzký vykázal príjmy z verejnej funkcie vo výške 132-tisíc eur a iné príjmy vyše 93-tisíc, teda dovedna 226-tisíc eur. Súčasťou iných príjmov pravdepodobne bude aj plat za úväzok z ministerstva hospodárstva a matky SPP. To Lehotzkého zaraďuje medzi najlepšie platených verejných funkcionárov.

Aktuality.sk sa na dôvody, prečo sedí práve Lehotzký vo vedení štátnej firmy, pýtali aj ministerstva hospodárstva. Tlačový odbor na naše otázky nezaslal žiadnu odpoveď.

Stretnutie s Bödörom

Ešte v roku 2019 týždenník Plus 7 dní odfotil Norberta Bödöra v hoteli Aston na stretnutí s generálnym tajomníkom služobného úradu ministra hospodárstva Petra Žigu – nebol ním nik iný ako Viktor Lehotzký.

Hoci schôdzka podľa popisu v týždenníku nápadne pripomínala dôležitú pracovnú poradu, Lehotzký ho označil za náhodné stretnutie.

„Do hotela totiž Viktor Lehotzký akoby dorazil vyslovene kvôli stretnutiu s nitrianskym podnikateľom. Keď zistil, že Bödör sedí s Rajeckým (išlo o neskôr stíhaného Tomáša Rajeckého, pozn. red.), pozdravil sa s nimi a uvelebil sa pri vedľajšom stole. O niekoľko minút sa k nemu pridal Bödör, s ktorým Lehotzký debatoval asi desať minút. Potom sa zdvihol a odišiel,“ uviedlo Plus 7 dní.

X x x

Elektrické Xiaomi SU7 valcuje trh. Už 70-tisíc ľudí naň zaplatilo nevratné zálohy

Prvý elektromobil od Xiaomi si objednalo už vyše 100 000 zákazníkov, 70 000 z nich zaplatilo nevratné zálohy. Aby značka uspokojila záujem, minimálne tri roky bude vyrábať výlučne pre Čínu.

Prvý elektromobil Xiaomi patril k najočakávanejším premiéram tohto roku.

Aj na Slovensku veľmi dobre známy výrobca elektroniky, čínska spoločnosť Xiaomi, predstavil svoj historicky prvý elektromobil iba začiatkom roku. Aj keď sa o ňom vyjadroval pomerne sebavedomo, záujem, aký auto vyvolalo, zaskočil dokonca aj samotného výrobcu.

Podľa Xiaomi model SU7 chce konkurovať takým autám, ako Porsche Taycan alebo Tesla Model S. „SU“ v jeho názve totiž značí „Speed Ultra“. Auto bude k dispozícii v dvoch verziách – jedna s dojazdom na nabitie až 668 km a druhá až 800 (!) km. Verzia so zadným náhonom ponúka výkon 220 kW (krútiaci moment 400 Nm), na stovku zrýchli za 5,3 sekundy a maximálnu rýchlosť má 210 km/h. Využíva batériu li-ion LFP s celkovou kapacitou 73,6 kWh, zaručujúcou priemerný dojazd až 680 km. Do jeho výbavy patrí lidar, 11 kamier a 12 rozličných senzorov.

Na trh príde aj výkonnejšia verzia s pohonom 4×4 a motorom s maximálnym výkonom 495 kW, ktorá dokáže na stovku zrýchliť pod tri sekundy a maximálnu rýchlosť je 265 km/h.

Automobilky sa pri uvedení auta často chvália počtom objednávok a Xiaomi nie je výnimkou. O SU7 už prejavilo záujem vyše 100 000 ľudí. Je to dobý marketingový ťah, pretože zväčša ide o nezáväzné objednávky a pochváliť sa desiatkami tisíc záujemcov o nové auto mu určite pomôže. V prípade Xiaomi to však úplne neplatí, pretože až 70 percent záujemcov na auto zložilo nevratné zálohy.

A niet sa im čo diviť, pretože čínska značka predstavila elektromobil vo veľkosti Tesly Model S a aj s podobnými základnými parametrami za cenu v prepočte pod hranicou 30-tisíc eur v základnej verzii a výbave.

Vzhľadom na vysoký záujem o auto predstavitelia spoločnosti vyhlásili, že v najbližších troch rokoch sa kvôli uspokojeniu vysokého dopytu zamerajú výlučne na domáci čínsky trh. Myslíme si, že po tomto vyhlásení si z čela utreli pot mnohí predstavitelia veľkých európskych a aj amerických automobiliek.

X x x

 Prelomové rozhodnutie súdu. Reprezentantku vyhodili, lebo otehotnela, teraz prišiel verdikt

1Taliansky ženský klub Lazio Rím musí zaplatiť kompenzáciu švédskej futbalistke Maji Göthbergovej za to, že s ňou ukončil kontrakt pre tehotenstvo. Rozhodol tak Športový arbitrážny súd (CAS) v Lausanne.

Maja Göthbergová na tréningu počas svojho pôsobenia v Laziu Rím.

Podľa agentúry DPA je to prelomový verdikt zo strany CAS. Arbitrážny súd rozhodol, že Lazio nezákonne ukončilo pracovný pomer s Göthbergovou, čím vytvoril právny precedens, ako majú kluby zaobchádzať s futbalistkami počas tehotenstva na základe predpisov Medzinárodnej futbalovej federácie (FIFA) o materstve.

Podľa hráčskej asociácie FIFPRO by mohol mať prípad významné dôsledky smerom k tomu, ako sa bude ochrana tehotenstva v budúcnosti uplatňovať v profesionálnom futbale.

MS: Vikingské veslovanie. Nórski poslanci podporili futbalistov

Poslanci nórskeho parlamentu predviedli „vikingské veslovanie“. Fanúšikovia Nórska podporujú svojich hráčov na MS vo futbale simulovaním palvby vikingskej lode. Poslanci naprieč politickým spektrom tiež takto podporili reprezentačné mužstvo. / Zdroj: Reuters

„Tento prípad sa nikdy netýkal len futbalu. Išlo o to, aby sa so mnou zaobchádzalo spravodlivo a s rešpektom v dôležitom momente môjho života,“ uviedla Göthbergová vo vyhlásení FIFPRO. „Rozhodnutie vysiela posolstvo, že tehotenstvo by sa nikdy nemalo považovať za problém alebo dôvod na odmietnutie pracovných príležitostí hráčke.“

Bývalá mládežnícka reprezentantka Švédska Göthbergová hrala za Lazio počas sezóny 2023/24 a pomohla tímu k postupu do Serie A. V lete 2024 sa počas rokovaní s klubom ústne dohodla na novej zmluve, k spečateniu chýbal len podpis. Švédska stredopoliarka potom zistila, že je tehotná a informovala o tom svoj klub.

V dôsledku toho zmluva nebola uzavretá. Göthbergová považovala za dôvod svoje tehotenstvo a podnikla v tomto smere právne kroky.

Klub trval na tom, že žiadna zmluva nebola uzavretá. CAS so sídlom v Lausanne však rozhodol, že pracovný pomer už existoval, aj keď nebol kontrakt podpísaný. Rozhodujúcim dôvodom pre nezákonné ukončenie pracovného pomeru bolo Göthbergovej tehotenstvo, uviedol arbitrážny súd.

Rozhodnutie CAS navyše vytvorilo dôležitý precedens, pokiaľ ide o dôvernosť lekárskych informácií týkajúcich sa tehotenstiev. „Tento prípad ukazuje, že materské predpisy FIFA nie sú len slová na papieri a že poskytujú hráčkam skutočnú ochranu,“ povedala Alexandra Gomezová Bruinewoudová z FIFP

 X xx

Brusel tlačí na veterné parky, Slovensko exploduje odporom. Prerokovanie plánu po hodine dramatického priebehu zrušili

Veterné elektrárne sa opäť stali predmetom ostrého sporu. Verejné prerokovanie akceleračných zón pre veterné parky, ktoré majú Slovensku pomôcť splniť energetické ciele Európskej únie, sprevádzali protesty, skandovanie aj účasť bývalého predsedu Najvyššieho súdu Štefana Harabina či členov dezinfoscény. Kým Brusel tlačí na rýchlejšiu výstavbu obnoviteľných zdrojov, odporcovia hovoria o ohrození zdravia, prírody aj krajiny.

Bratislavský hotel praskal vo švíkoch: atmosféra počas rokovania o veterných parkoch

Krajiny Európskej únie, rovnako ako zvyšok sveta, stoja pred klimatickou krízou. Jedno z riešení, ako ju zmierniť je zelená energia, ktorú zosobňujú aj veterné elektrárne. Brusel preto nariadil členským štátom, aby našli miesta pre vybudovanie veterných turbín. V skutočnosti tak nejde o slovenský nápad, ale o požiadavku vyplývajúcu zo smernice únie.

Protestujúcich na prerokovaní Akceleračného plánu veterných parkov bolo niekoľko stoviek a neštítili sa ani agresivite. Dav neváhal odtlačiť zamestnancov bezpečnostnej služby hotela, ktorí po naplnení kapacity 350 ľudí v priestore sálu uzavreli. „Je nás takmer 40-tisíc podpísaných na petícii, reálne to dokážeme zastaviť. Vždy sa nám to podarilo, nepoľavme, priatelia, nemôžu nám brániť vo vstupe,” ozývalo sa halou bratislavského hotela Tatra. „Dnešná diskusia nikam nepovedie, nikdy nás nevypočujú,“ kričal protestujúci. „Nie sú zvedaví na naše názory. Oni sú už dávno rozhodnutí,“ ozvalo sa z ďalšieho miesta hotelovej haly.

Napriek tomu, že verejné prerokovanie bolo zrušené asi po hodine, Pravde sa podarilo zachytiť jeho krátky priebeh. K zrušeniu došlo po tom, ako zúčastnení ľudia skandovaním bránili prítomným ministerským úradníkom prezentovať plán zón veterných parkov. Rušenia udalosti sa dav dožadoval preto, že sa údajne nemôže zúčastniť celé Slovensko, keďže hotelová sála na to nemá kapacity.

Hlavný protestujúci Daniel Máčovský s megafónom oznámil, že súčasťou odporu proti parkom bude aj protestná hladovka na Námestí SNP v Bratislave. Je známy svojim odporom voči veterným parkom. Prerokovania sa na strane odporcov zúčastnil aj bývalý predseda Najvyššieho súdu Štefan Harabin, extrémista Daniel Bombic ale aj lekár Peter Lipták, známy konšpirovaním a prijímaním úplatkov od pacientov.

„Všetko, všetko robia pre peniaze, nech sa s nimi zadrhnú,” povedal Harabin ostro smerom do sály, kde tvrdenie podporili ďalší protestujúci. Následne na to sa chopil mikrofónu. Harabin tiež dav nabádal, aby si náklady na cestu na prerokovanie aj voľno z práce nárokovali na preplatenie. „Keď to neuznajú, vyvoláme súdne žaloby. Príde zmena a pôjdu do Leopoldova. Demonštratívny odchod,” povedal. Ľudia jeho tvrdenie podporili potleskom. Ľudia sa po oficiálnom zrušení prerokovania presunuli pred Úrad vlády SR.

V dokumente s akceleračnými zónami určili odborníci územia, ktoré štát vyhodnotil ako vhodné pre výstavbu veterných elektrární a bude v nich možné projekty turbín povoľovať rýchlejšie. Plán je aktuálne v strategickom environmentálnom posudzovaní (SEA), pričom ďalším krokom bolo stredajšie verejné prerokovanie plánu zón za účasti zástupcov ministerstiev hospodárstva a životného prostredia.

Protestujúcich prišlo také množstvo, že sa nezmestili do sály Hotela Tatra. Napriek tomu zamestnancov SBS pretlačili. Zúčastnil sa aj Štefan Harabin.

Zazneli vyvrátené hoaxy o turbínach

Zvýšením počtu veterných elektrární sa očakáva odklon od fosílnych palív, ktoré zaťažujú prostredie násobne viac ako veterná energia. „Veterné elektrárne sú skvelý zdroj energie, majú nízke celkové emisie CO2, čo je v boji s klimatickou zmenou kľúčové. Efekty na zdravie ľudí sú prevažne nocebo (človek začne pociťovať negatívne príznaky preto, že verí, že mu niečo škodí – pozn. red.). Dôležité je ich stavať na miestach kde: neohrozujú prírodu (lesy, migračné trasy), fúka často a veľa a je to rozumne ďaleko od osídlí (keď nič iné, z vizuálnych dôvodov). Takých miest na Slovensku nie je veľa,” uviedol v kontexte dookola vyvrátených hoaxov teoretický fyzik Samuel Kováčik.

Odporcovia však argumentujú vplyvom na zdravie najmä hlukom z turbín a infrazvukom, ktorý podľa nich spôsobuje bolesti hlavy, únavu či problémy so spánkom. Odborníci však hovoria, že pri dodržaní odstupov od bývania neexistujú dôkazy, že by veterné turbíny mali priamy negatívny vplyv na ľudské zdravie.

Rakúske turbíny sa stali tŕňom v oku protestujúceho Dušana. Býva v bratislavskej Devínskej Novej Vsi, kde podľa jeho slov bráni normálnemu životu asi 15 rakúskych turbín v blízkosti. Na otázku, prečo považuje veterné turbíny za nezdravé, odpovedal Pravde tým, že ich dosah otestoval. „Postavil som fľašu s vodou do kľudnej miestnosti. Vodná hladina sa chvela podľa dopadu infrahluku. Uši z toho bolia, počujete to a cítite. Nedá sa na to zvyknúť,” vysvetlil.

Sú veterné elektrárne škodlivé?

Ďalšou častou témou je vplyv na prírodu. Kritici aj na prerokovaní tvrdili, že veterné parky ohrozujú vtáky a netopiere a narúšajú migračné trasy. Odborníci však roky vysvetľujú, že tieto vplyvy sa dnes posudzujú ešte pred výstavbou v rámci EIA procesov a následne sa minimalizujú napríklad monitoringom či dočasným vypínaním turbín. Väčšie riziko pre vtáctvo podľa nich predstavuje doprava či elektrické vedenia.

Nemalá časť diskusie sa týkala aj toho, ako veterné elektrárne menia krajinu. Odporcovia tvrdili, že turbíny ničia výhľady a znižujú hodnotu územia či turistickú atraktivitu. „Vplyv na krajinný ráz je reálny – veterné turbíny sú viditeľné stavby. Preto je rozhodujúce, kde a ako sa umiestnia. Akceleračné zóny majú aj tomuto pomôcť: sústreďovať rozvoj do lokalít, ktoré majú veterný potenciál, dostupnosť infraštruktúry a zároveň nižšie environmentálne konflikty,“ uviedla pre Pravdu Lucia Liptáková, odborníčka na energetiku z EnergIQube.

Častý argument sa týka spoľahlivosti veternej energie, nechýbal ani na prerokovaní. Kritici hovoria, že vietor nefúka stále a stabilne, a preto sa naň nedá spoliehať. „Je to zbytočný zdroj energie, nie je stabilná, výtlak je slabý a na Záhorí takmer nefúka,” ozvalo sa oduševnene po začatí prerokovania z davu, keď sa podával mikrofón. Výkyvy vo výrobe sa pritom riešia kombináciou predpovede počasia, prepojením európskych sietí a aj uskladnením energie do batérií.

Protesty vo všeobecnosti smerujú aj na to, že Slovensko má silnú jadrovú energetiku, a preto nepotrebuje ďalšie obnoviteľné zdroje. Odborníci však vysvetľujú, že jadro síce pokrýva veľkú časť výroby elektriny, ale jeho negatívny dosah na zdravie je vyšší. Zdôrazňujú, že potrebujeme zmes rôznych typov energií.

„Pre Slovensko by výstavba v zónach znamenala najmä väčší objem domácej elektriny, vyrobenej bez potreby paliva. Nepredpokladám, že celý potenciál návrhu bude v realite využitý. Z pohľadu cien nejde o okamžitý efekt na faktúry domácností, ale o dlhodobé znižovanie tlaku na veľkoobchodnú cenu elektriny. Vietor nemá palivové náklady. Čím viac domácej lacnej výroby z obnoviteľných zdrojov bude v systéme, tým menej bude Slovensko vystavené výkyvom cien fosílnych palív na zahraničných trhoch,“ dodala Liptáková.

Krajina má aktuálne presne päť turbín. Štyri pre Senici v Cerovej a jednu na Myjave. To je dôvodom, prečo zaostávame za ostatnými štátmi únie. Iba náš rakúsky sused vlani pokryl zo svojich 1 447 veterných elektrární 16 percent celoštátnej spotreby elektriny, zatiaľ čo u nás je to prakticky nula. To znamená, že Rakúsko má dnes približne 800-krát väčší veterný výkon ako Slovensko. Energetické ciele Bruselu je pritom potrebné splniť do roku 2030.

Plán neznamená automaticky výstavbu

Podľa návrhu ministerstva hospodárstva máme osem oblastí, kde by boli turbíny prínosným zdrojom energie. Väčšina sa nachádza na západnom Slovensku a len jedna v Banskobystrickom kraji. Dôvodom sú najmä priaznivejšie veterné podmienky v Podunajskej nížine a na Záhorí, dostupnosť elektrickej siete a menší konflikt s chránenými územiami či horským prostredím.

Celkovo by v nich mohlo stáť približne 207 turbín s výkonom okolo 1 449 MW. S tým samosprávy nesúhlasia. Najväčší projekt prechádza procesom EIA pri Hlohovci (zasahujúci aj časti okresov Nitra a Galanta), kde sa počíta približne so 69 turbínami s celkovým výkonom okolo 430 MW, pričom projekt pripravuje pološtátna Jadrová energetická spoločnosť Slovenska. Realizácia sa spomína v horizonte po roku 2026.

V západnej časti krajiny sa zároveň posudzuje aj menší projekt pri Stupave v okrese Malacky, kde sa uvažuje približne s 11 turbínami v blízkosti diaľnice D2, pričom projekt je zatiaľ v procese EIA a vyvoláva diskusie najmä pre blízkosť k zastavanej oblasti. V realite je však až za hlučnou diaľnicou a pri zbernom dvore smerom ďalej na Záhorie.

Navrhované akceleračné zóny pre veterné elektrárne

  • Prietržka – Sobotište (okresy Senica, Skalica)
  • Gbely – Štefanov (okresy Skalica, Senica)
  • Vrakúň – Dolný Štál (okres Dunajská Streda)
  • Okoč – Zemianska Olča (okresy Dunajská Streda, Komárno)
  • Močenok – Hájske (okresy Šaľa, Nitra)
  • Radošina – Horné Obdokovce (okres Topoľčany)
  • Búč – Moča (okres Komárno)
  • Rimavská Sobota – Jesenské (okres Rimavská Sobota)

Aj keď sa územie dostane do akceleračnej zóny, neznamená to, že mesto či obec nemá žiadnu moc rozhodovať a výstavba bude automatická. Zónovanie iba skracuje a zjednodušuje povoľovanie projektov obnoviteľných zdrojov energie a teda aj samotnú výstavbu turbín.

Dnes trvá päť až desať rokov, kým v priemere vznikne veterný park, no v realite sme sa nového parku nedočkali už 20 rokov – proces vždy zastavili aktivisti alebo obce. Investor bude musieť podľa akceleračného plánu aj naďalej predložiť konkrétny projekt parku, následne prejde riadnym procesom posudzovania vplyvu na životné prostredie (EIA) a budú sa riešiť aj pripomienky obcí a dotknutých strán.

„Veterné elektrárne sú príležitosťou pre priemyselné podniky na uzatvorenie PPA kontraktov. Jeden z najnovších veterných parkov v Engelhartstetten v Rakúsku (7 km vzdušnou čiarou od Bratislavy) má napríklad kontrakt s výrobcom celulózových vlákien a výrobcom technických plynov,“ pripomenula odborníčka s tým, že domáca výroba energie je zásadná pre energetickú bezpečnosť krajiny.

„Slovensko tým znižuje závislosť od dovozu a posilňuje odolnosť systému. Zadefinovanie zón je dôležité preto, že dáva investorom, obciam aj štátu jasnejšie pravidlá: kde sa veterná energetika vôbec môže rozvíjať, za akých podmienok a s akými limitmi. Bez takéhoto rámca zostáva povoľovanie pomalé, nepredvídateľné a konfliktné,“ uzavrela Liptáková.

X xx

Členovia Súdnej rady zverejnili vyhlásenie: Ostro v ňom odsúdili správanie sudkyne, ktorá podľa nich, ich viní z vlastného neúspechu

Desať členov Súdnej rady Slovenskej republiky v ostrom vyhlásení odsúdilo konanie nemenovanej sudkyne, ktorá podľa nich pre kariérny neúspech útočí na inteligenciu a morálnu integritu svojich kolegov. Signatári upozorňujú, že takéto dehonestujúce správanie a označovanie iných za „vnútorných nepriateľov“ zásadne narúša etické normy a v očiach verejnosti vážne znižuje dôveryhodnosť celého slovenského súdnictva.

Vyhlásenie členov Súdnej rady SR ku konaniu, ktoré je spôsobilé znížiť vážnosť Súdnej rady SR a súdnictva ako celku v očiach verejnosti

My, nižšie podpísaní členovia Súdnej rady Slovenskej republiky, sme si plne vedomí zodpovednosti, ktorá nám vyplýva z členstva v tomto ústavnom orgáne sudcovskej legitimity, a preto sa snažíme plniť si svoje povinnosti najlepšie ako vieme tak, aby sme svojou prácou prispeli nielen k dôveryhodnosti tohto ústavného orgánu, ale aj k dôveryhodnosti súdnictva ako celku.

Máme vždy na zreteli oprávnené záujmy všetkých sudcov a všetko svoje úsilie sa v najlepšej viere snažíme venovať ich ochrane. Chceme, aby mohli mať všetci sudcovia, bez výnimky, skutočný pocit, že Súdna rada Slovenskej republiky je orgánom, ktorý obhajuje iba ich záujmy a nie záujmy konkrétnych jej členov alebo osôb, lobistických skupín alebo politických strán a hnutí. S nevôľou sme sledovali minulé časy v Súdnej rade Slovenskej republiky, kedy sudcovia neboli rozdeľovaní podľa toho, ako vykonávajú funkciu, ale podľa názorových či politických preferencií.

Verili sme, že po tomto neblahom období sa Súdna rada Slovenskej republiky bude môcť venovať už iba konštruktívnej činnosti, ktorá bude súdnictvu a sudcom na prospech. Neľahko sa nám preto pozerá na to, ako sudkyňa, ktorá s nami uvedené hodnoty v minulosti zdieľala, začala dehonestovať činnosť Súdnej rady Slovenskej republiky a jej jednotlivých členov, a to iba z dôvodu, že cíti krivdu zo svojho kariérneho neúspechu, ktorý kladie za vinu svojim bývalým kolegom v Súdnej rade Slovenskej republiky.

Považujeme za neakceptovateľné, aby menovaná v komunikácii, ktorá je dostupná sudcom, označovala konkrétnych členov Súdnej rady Slovenskej republiky za „vnútorných nepriateľov“, alebo ich urážala vyjadreniami, ktorými útočia na ich inteligenciu, odbornosť a morálnu integritu. Takéto správanie odporuje nielen zákonným povinnostiam sudcu a etickým normám, ktorými sa sudca má riadiť, ale je tiež spôsobilé znížiť vážnosť Súdnej rady Slovenskej republiky a súdnictva ako celku v očiach verejnosti.

Vyjadrujeme preto presvedčenie, že každý sudca si musí uvedomiť deštruktívnu povahu takéhoto správania a mal by svoje vyjadrenia formulovať tak, aby boli v súlade so zákonnými a etickými povinnosťami sudcu a aby mali povahu oprávnenej kritiky, nie osobného a znevažujúceho útoku na kolegov sudcov, prípadne členov Súdnej rady Slovenskej republiky.

X x x

 Združenie sudcov kritizuje Súdnu radu: Jej úlohou je chrániť sudcov pred útokmi, nie zasahovať do ich rozhodovacej činnosti

2

Združenie sudcov Za otvorenú justíciu (ZOJ) je znepokojené z postupu Súdnej rady SR pri ochrane sudcov pred verbálnymi útokmi. Uznesenia, ktoré súdna rada prijala, považuje združenie Za otvorenú justíciu za nedostatočné, pretože neuvádzajú základné okolnosti prípadu a mená dotknutých sudcov, ktorým má byť poskytnutá ochrana. ZOJ súčasne poukazuje aj na rozdielny prístup súdnej rady v podobných situáciách v minulosti.

Združenie sudcov pripomenulo, že 10. decembra 2024 súdna rada prijala adresné stanovisko, v ktorom odmietla konkrétne mediálne útoky voči sudkyni Viere Hadrbulcovej. Uznesením z 19. februára 2025 rovnako dôrazne odmietla neprípustné vyjadrenia konkrétnej osoby voči sudcovi Petrovi Pulmanovi.

ZOJ takýto selektívny prístup súdnej rady k ochrane sudcov odmieta. „Nie je prípustné, aby Súdna rada SR poskytovala adresnú a konkrétnu ochranu len niektorým sudcom, zatiaľ čo v prípade iných sa obmedzuje na všeobecné a neadresné vyhlásenia bez konkrétnej podpory. Takýto postup narúša dôveru v nestrannosť súdnej rady a je v rozpore s jej úlohou chrániť nezávislosť sudcov bez rozdielu,“ vyhlásilo združenie. Ako priblížilo, na zasadnutí 18. marca sa súdna rada zaoberala verbálnym útokom voči sudcovi Tomášovi Hajdukovi. V prevažnej miere sa však venovala kritike jeho rozhodnutia v konkrétnej trestnej veci a opätovne prijala len všeobecné uznesenie, ktorým odsúdila verbálne útoky voči sudcom bez toho, aby sa dalo zistiť, o akého sudcu ide a z akých dôvodov sa poskytuje ochrana.

ZOJ zdôrazňuje, že súdna rada namiesto odsúdenia verbálnych útokov na konkrétneho sudcu, svojím uznesením fakticky kritizuje sudcu sa spôsob odôvodnenia jeho rozhodnutia. Ako však združenie Za otvorenú justíciu uviedlo, toto súdnej rade neprináleží. V súvislosti s kritizovaným rozhodnutím súčasne vyzvala sudcov na striktne zákonné odôvodňovanie rozhodnutí bez presahov a prejavov sudcovského aktivizmu. Súdna rada tak podľa ZOJ postupovala v rozpore s účelom prerokovaného bodu aj so základnou úlohou rady, ktorou je chrániť sudcov pred útokmi, nie zasahovať do ich rozhodovacej činnosti.

„Dôrazne odmietame selektívny prístup k ochrane sudcov a vyzývame Súdnu radu SR, aby konala transparentne, rešpektovala nezávislosť sudcov a adresne chránila všetkých sudcov bez rozdielu,“ uzavrelo združenie sudcov.

Súdna rada na vyjadrenia ZOJ zareagovala s tým, že sa od mája 2024, keď sa stala predsedníčkou rady Marcela Kosová, vyjadruje ku všetkým útokom na sudcov bez rozdielu, na rozdiel od minulosti, keď v súdnej rade zastupovala vtedajšiu vládu bývalá sudkyňa Katarína Javorčíková. „Súdna rada rozhodne nie je ústavným orgánom, ktorého úlohou je spĺňať požiadavku akejkoľvek neformálnej iniciatívy pár desiatok osôb bez právnej subjektivity, ako je napríklad ZOJ, na konkrétny text ňou prijatého uznesenia. Ani napomáhať pri jej zviditeľňovaní sa reakciou na opakované manipulatívne tvrdenia,“ uzavrela Kosová.

X x x

 

X xx

 

X xx

Dalo sa zabrániť brutálnej vražde ženy v Gelnici? Susko, Šutaj Eštok a Žilinka žiadajú preverenie systému

28

Brutálna vražda Zuzany V. v Gelnici vyvolala ostré reakcie na politickej aj justičnej scéne. K tragédii zaujali stanovisko kľúčoví predstavitelia štátu vrátane ministra spravodlivosti Borisa Suska, ministra vnútra Matúša Šutaja Eštoka a generálneho prokurátora Maroša Žilinku, ktorí avizujú dôsledné preverenie postupov a systémové zmeny.

Pravda,TASR24.06.2026 15:22

 

Foto: Pravda, TASR, František Iván

Obvinený Tomáš V. prichádza na Mestský súd v Košiciach 23. júna 2026.

Susko je pripravený nariadiť dohľad nad súdnym konaním v prípade brutálnej vraždy ženy v Gelnici. Vyjadril sa tak pred stredajším rokovaním vlády s tým, že ak v tomto prípade zlyhal štát, bude sa zamýšľať nad systémovými zmenami. „Som pripravený nariadiť aj dohľad nad týmto súdnym konaním. Je to moja právomoc z hľadiska procesného postupu súdu,“ povedal Susko. Tvrdí, že vražda bola individuálnym zlyhaním jednotlivca, ktorý bol prvopáchateľom a nemal kriminálnu minulosť.

Polícia zverejnila šialené video z prenasledovania podozrivých po výbuchu bankomatu

Video

Prípad sa týka marcového výbuchu bankomatu v Demänovskej Doline, po ktorom nasledovala veľká pátracia akcia, prenasledovanie vozidla, streľba, použitie ježkov na ceste a zadržanie podozrivých. / Zdroj: FB Policia SR – Žilinský kraj

Minister má informácie, že zákaz priblíženia žena požadovala v čase, keď bol páchateľ vo väzbe. „Logicky takýto návrh súd zamieta,“ podotkol. Predmetom vyšetrovania je podľa neho aj to, či bolo alebo nebolo o zákaz priblíženia požiadané v rámci trestného konania ako súčasť trestu.

Susko apeloval, aby sa o prípade nešpekulovalo a počkalo sa na výsledky vyšetrovania. Súd bude podľa neho pracovať štandardne ako v iných prípadoch. „Bol by som nerád, ak by sme z tohto robili vopred nejaké závery a konkrétne súdy, lebo ani vy nevidíte do toho spisu, ani ja. Bude to predmetom skúmania aj prokuratúry a ďalších orgánov. Počkajme si na to, ako sa skončí vyšetrovanie, a potom môžeme spraviť nejaké závery aj z hľadiska ďalšieho postupu prípadných legislatívnych riešení,“ skonštatoval.

Preveria postup od sudcu po prokurátora

Vražda v Gelnici je podľa ministra Šutaja Eštoka (Hlas) odsúdeniahodná a bezprecedentná. Je otázkou, či sudca uložil adekvátny trest, či prokurátor robil dohľad nad výkonom trestu a či Zväz väzenskej a justičnej stráže informoval tak, ako informovať mal, povedal takisto pred rokovaním kabinetu.

„Spolu s pani prezidentkou policajného zboru chceme v najbližších dňoch zvolať spoločné stretnutie, aby sme si aj z hľadiska systémového nastavenia povedali, či ten systém funguje, či je nastavený optimálne, a či v rámci zodpovednosti od sudcu až po prokurátora, bolo urobené všetko,“ poznamenal Šutaj Eštok s tým, že sa budú rozprávať, aké zmeny spraviť, aby sa takáto tragédia nezopakovala.

Čítajte viacPrepustili ho z väzby, o 11 dní bola jeho manželka mŕtva. Obvinený Tomáš V. skončil za mrežami

K tragickému prípadu sa neskôr vyjadril aj generálny prokurátor Žilinka, podľa ktorého udalosť poukazuje na nevyhnutnosť reálnej systematickej práce s páchateľmi. „Tragédia v Gelnici poukazuje na nevyhnutnosť reálnej systematickej práce s páchateľmi, zvlášť ak trpia závislosťou od návykových látok, a nielen jej simulovanie,“ napísal Žilinka na sociálnej sieti.

Podľa ministra práce Erika Tomáša (Hlas) sa tragédia stať nemala. Rozhodnutia súdov, ktoré padli ešte pred vraždou, musí zdôvodniť súd, tvrdí. Tomáš pripomenul, že na Slovensku fungujú bezpečné ženské domy, kde sa môžu ženy s deťmi ukryť pred týraním a násilím.

Páchateľ útočil po prepustení z väzby

Pri brutálnom útoku prišla v sobotu (20. 6.) v Gelnici o život Zuzana V. Útočník bezprostredne po skutku z miesta činu ušiel. Polícia hľadaného následne zadržala na jednej z poľných ciest v okolí Košíc. Košický krajský policajný vyšetrovateľ vzniesol voči mužovi obvinenie pre obzvlášť závažný zločin vraždy a zároveň spracoval podnet na podanie návrhu na vzatie obvineného do väzby. Sudkyňa pre prípravné konanie Mestského súdu Košice v utorok (23. 6.) vzala obvineného muža do tzv. útekovej a preventívnej väzby.

Tomášovi V. ešte 9. júna uložil Okresný súd Spišská Nová Ves podmienečný trest odňatia slobody v trvaní ôsmich mesiacov za nebezpečné vyhrážanie. Dovtedy bol vo väzbe ako obvinený z prečinu nebezpečného vyhrážania, keďže 21. februára pod vplyvom alkoholu napadol svoju manželku.

X x x

Prelomové rozhodnutie súdu. Reprezentantku vyhodili, lebo otehotnela, teraz prišiel verdikt.

Taliansky ženský klub Lazio Rím musí zaplatiť kompenzáciu švédskej futbalistke Maji Göthbergovej za to, že s ňou ukončil kontrakt pre tehotenstvo. Rozhodol tak Športový arbitrážny súd (CAS) v Lausanne.

Maja Göthbergová na tréningu počas svojho pôsobenia v Laziu Rím.

Podľa agentúry DPA je to prelomový verdikt zo strany CAS. Arbitrážny súd rozhodol, že Lazio nezákonne ukončilo pracovný pomer s Göthbergovou, čím vytvoril právny precedens, ako majú kluby zaobchádzať s futbalistkami počas tehotenstva na základe predpisov Medzinárodnej futbalovej federácie (FIFA) o materstve.

Podľa hráčskej asociácie FIFPRO by mohol mať prípad významné dôsledky smerom k tomu, ako sa bude ochrana tehotenstva v budúcnosti uplatňovať v profesionálnom futbale.

MS: Vikingské veslovanie. Nórski poslanci podporili futbalistov

Poslanci nórskeho parlamentu predviedli „vikingské veslovanie“. Fanúšikovia Nórska podporujú svojich hráčov na MS vo futbale simulovaním palvby vikingskej lode. Poslanci naprieč politickým spektrom tiež takto podporili reprezentačné mužstvo. / Zdroj: Reuters

„Tento prípad sa nikdy netýkal len futbalu. Išlo o to, aby sa so mnou zaobchádzalo spravodlivo a s rešpektom v dôležitom momente môjho života,“ uviedla Göthbergová vo vyhlásení FIFPRO. „Rozhodnutie vysiela posolstvo, že tehotenstvo by sa nikdy nemalo považovať za problém alebo dôvod na odmietnutie pracovných príležitostí hráčke.“

Bývalá mládežnícka reprezentantka Švédska Göthbergová hrala za Lazio počas sezóny 2023/24 a pomohla tímu k postupu do Serie A. V lete 2024 sa počas rokovaní s klubom ústne dohodla na novej zmluve, k spečateniu chýbal len podpis. Švédska stredopoliarka potom zistila, že je tehotná a informovala o tom svoj klub.

V dôsledku toho zmluva nebola uzavretá. Göthbergová považovala za dôvod svoje tehotenstvo a podnikla v tomto smere právne kroky.

Klub trval na tom, že žiadna zmluva nebola uzavretá. CAS so sídlom v Lausanne však rozhodol, že pracovný pomer už existoval, aj keď nebol kontrakt podpísaný. Rozhodujúcim dôvodom pre nezákonné ukončenie pracovného pomeru bolo Göthbergovej tehotenstvo, uviedol arbitrážny súd.

Rozhodnutie CAS navyše vytvorilo dôležitý precedens, pokiaľ ide o dôvernosť lekárskych informácií týkajúcich sa tehotenstiev. „Tento prípad ukazuje, že materské predpisy FIFA nie sú len slová na papieri a že poskytujú hráčkam skutočnú ochranu,“ povedala Alexandra Gomezová Bruinewoudová z FIFPRO.

X xx

Podnikateľom dochádza trpezlivosť: Štát zaviedol novú povinnosť, majiteľka butiku prišla o peniaze>

Povinnosť podnikateľov umožniť zákazníkom platiť bezhotovostne naráža na technický nedostatok. Štát nedokázal na nový systém prepojiť všetky banky. Výsledkom je situácia, ktorá okráda poctivých obchodníkov o čas, energiu aj peniaze.

Pani Iveta si pred pár rokmi otvorila malý butik s oblečením. Ako skúsená podnikateľka je zvyknutá na to, že sa musí neustále prispôsobovať novým legislatívnym požiadavkám – či už ide o zmeny v zákonoch, nutnosť odvádzať vyššie odvody alebo platiť kontroverznú transakčnú daň. Preto ju neprekvapilo, keď pred pár mesiacmi zistila, že jej pribudne ďalšia povinnosť. Tak ako všetci slovenskí obchodníci, aj ona musí od mája tohto roka svojim zákazníkom umožniť platiť bezhotovostne.

Podnikateľka sa rozhodla, že novú povinnosť si splní zavedením možnosti platby cez QR kódy. Dúfala, že sa tak vyhne vysokým poplatkom za prenájom a prevádzku klasického platobného terminálu. To však ešte netušila, že riešenie, ktoré štát podnikateľom ponúkol ako jednu z alternatív, sa jej v realite kruto vypomstí.

Pani Iveta, rovnako ako mnohí ďalší slovenskí obchodníci, totiž v súčasnosti naráža na zásadný technický nedostatok celého systému. Kameňom úrazu je skutočnosť, že niektoré banky sa nezapojili do štátneho projektu, ktorý podnikateľom v reálnom čase posiela potvrdenie o prijatí platby.

Výsledkom je, že kým jedna banka pošle obchodníkovi upozornenie o platbe okamžite, iná mu nedá vedieť vôbec nič. Dotknutým podnikateľom následne neostáva nič iné, než slepo dôverovať zákazníkovi.

Sophiina voľba: Poplatky alebo riziko?

Na nefunkčnosť systému doplatila pani Iveta len pred pár dňami. Zákazníčka zaplatila cez vygenerovaný QR kód a na obrazovke svojho smartfónu jej ukázala potvrdenie, že platba vo výške 88 eur odišla. „Verila som jej. Povedala som, že je to v poriadku, a rozlúčili sme sa. Tá platba však na môj účet doteraz neprišla,“ opisuje podnikateľka, ktorá v priebehu pár minút prišla nielen o tovar, ale aj o peniaze.

Čo jej však ostalo, sú daňové povinnosti súvisiace s transakciou. „Ja za to teraz musím odviesť daň, lebo to prešlo cez virtuálnu registračnú pokladnicu. Odvediem z toho DPH, pričom peniaze ani tovar v skutočnosti nemám,“ sťažuje sa podnikateľka zo západu Slovenska.

Iveta tak v podstate doplatila na to, že je klientkou „nesprávnej“ banky. Firemný účet má totiž zriadený v UniCredit Bank, ktorá je jednou z inštitúcií nespolupracujúcich so štátnym Notifikátorom okamžitých platieb (NOP). Práve tento systém totiž po prijatí QR platby automaticky odosiela potvrdenie o úhrade priamo do pokladnice.

Ivetina pokladnica však po naskenovaní QR kódu informáciu nedostane, v dôsledku čoho podnikateľka vôbec nevie, či platba na jej účet dorazila alebo nie.

„Keď mi zákazník zaplatí QR kódom, banka nepošle do pokladnice informáciu o tom, že platba prebehla a že mám peniaze na účte. Pretože UniCredit Bank nespolupracuje so štátom, musím zákazníkovi buď veriť, alebo si priamo vo svojej bankovej aplikácii overiť, či peniaze naozaj poslal,“ vysvetľuje pani Iveta. Z jej slov vyplýva, že obchodníci sú v podstate diskriminovaní podľa toho, v ktorej banke majú vedený účet.

V slepej uličke

Ak za pokladnicou stojí samotný majiteľ firmy, môže situáciu zachraňovať tým, že sa urýchlene prihlási do svojho mobilného bankovníctva a skontroluje si obraty. Komplikácie však nastávajú v prípade, že má jedného alebo viacerých zamestnancov.

„Nemôžem predsa dať zamestnancovi prístup do svojho firemného účtu. Zamestnanec si to teda nemá ako overiť,“ vysvetľuje Iveta. Podľa jej slov má tak personál v danej chvíli len dve možnosti: buď zákazníkovi slepo uverí a riskuje, že mu tovar daruje zadarmo, alebo musí pri každej jednej QR platbe telefonovať svojmu nadriadenému a žiadať ho o kontrolu bankového účtu.

Istotu pritom v mnohých prípadoch nemá ani samotný majiteľ predajne. Do hry totiž vstupuje komunikácia medzi rôznymi bankami a skutočnosť, že nie každá finančná inštitúcia si s tou druhou vymieňa informácie v reálnom čase.

Ak zákazník platí z banky, z ktorej peniaze neodídu ako okamžitá platba, prevod môže trvať hodiny a niekedy sa na účte obchodníka ukáže až na druhý deň. Práve z tohto dôvodu prišla majiteľka butiku o spomínaných 88 eur. Ak by totiž platba dorazila na jej účet ihneď, tak bez ohľadu na to, že UniCredit Bank jej neposlala notifikáciu o zrealizovaní platby, Iveta by informáciu získala aspoň vďaka internetbankingu.

„Z niektorých bánk platba skrátka nepríde hneď. A ja potom stojím pred voľbou, či budem zákazníkovi slepo veriť, že peniaze zajtra naozaj dorazia, alebo ho nepustím z obchodu,“ opisuje pani Iveta každodennú realitu podnikania na Slovensku.

Ktoré banky držia krok so štátom?

Situácia, ktorá aktuálne trápi viacero slovenských podnikateľov, podľa daniarov nie je vizitkou štátu, ale otázkou obchodnej politiky jednotlivých bánk. Finančná správa (FS) tvrdí, že všetky banky pôsobiace na trhu oslovila v predstihu a dala im možnosť zapojiť sa do projektu štátneho NOP. Väčšina z nich túto príležitosť využila. Výnimkou sú UniCredit Bank, 365.bank a Fio banka.

Podľa Slovenskej bankovej asociácie (SBA) patrí k slobodnej trhovej ekonomike aj sloboda obchodnej politiky podnikateľských subjektov – vrátane bánk – rozhodnúť sa, aké tovary a služby a za akých podmienok ponúkajú. Medzi takéto rozhodnutia patrí aj poskytovanie notifikačnej služby.

Naša redakcia preverovala, čo sa skrýva za odmietavým postojom bánk, ktoré sa rozhodli nezapojiť sa do štátneho NOP.

UniCredit Bank, v ktorej má účet zriadený aj podnikateľka Iveta, odkázala, že po modernizácii platobných systémov službu plánuje poskytovať. „Aktuálne prebieha významná obmena platobnej infraštruktúry banky, do ktorej bude riešenie NOP v budúcnosti začlenené,” vysvetlila hovorkyňa Zuzana Ďuďáková. Stať by sa tak malo pred koncom tohto roka.

365.bank tvrdí, že zatiaľ nezaznamenala dostatočný záujem zo strany klientov. „Integráciu so systémom VRP, vrátane prenosu informácie o zrealizovanej QR platbe do štátnej pokladnice v reálnom čase, momentálne nepodporujeme. V súčasnosti neevidujeme dostatočný dopyt po tomto riešení, situáciu však priebežne monitorujeme,” napísala komunikačná expertka banky Jana Považanová. Podľa jej slov je banka v prípade zmeny situácie ochotná túto možnosť zaviesť.

Službu okamžitých notifikácií pre systém NOP neposkytuje ani Fio banka, ktorá však podnikateľom ponúka alternatívu v podobe osobitného účtu určeného na prijímanie QR platieb. Na otázku, prečo sa banka rozhodla nespolupracovať so štátnym systémom, však už inštitúcia neodpovedala.

Finančná správa: Aký je problém?

FS v reakcii na naše otázky uviedla, že do systému prenášania informácií o zrealizovaných QR platbách do štátnej pokladnice v reálnom čase je aktuálne zapojená väčšina kľúčových bánk. Tie podľa nej pokrývajú približne 80 percent trhu. Z tohto dôvodu nechápe, o akom probléme vlastne podnikatelia hovoria.

„Prosím, definujte, o aký problém by malo ísť?“ zamýšľal sa generálny riaditeľ sekcie informatiky na FS Stanislav Pavlovič. V reakcii na naše otázky niekoľkokrát upozornil, že štát nemôže bankám diktovať obchodnú politiku.

Keď sme daniarov upozornili, že obchodníci pre zle nastavený systém v praxi čelia finančným stratám, Pavlovič sa opäť zamyslel nad tým, ako to myslíme. „Finančná strata? Mohli by ste prosím konkretizovať? Existuje riadny reklamačný proces,“ odpísal nám generálny riaditeľ.

Čo sa týka riešenia komplikovanej situácie, v ktorej sa aktuálne nachádza množstvo slovenských podnikateľov, podľa Pavloviča je pomerne jednoduché. „Obchodníci, ktorí majú svoj podnikateľský účet v inej banke a chcú využiť QR zdarma, si musia otvoriť účet v banke, ktorá túto službu poskytuje,“ radí.

Nepáči sa vám? Nechajte si platiť dvakrát

Podľa dotknutých inštitúcií je riešení omnoho viac. Pani Iveta však priznáva, že z niektorých rád zostala skôr zaskočená.

FS jej podľa jej slov poradila, aby zákazníka, ktorý sa rozhodne platiť cez QR kód, vyzvala, aby zaplatil dvakrát – raz online a raz v hotovosti. „Povedali mi, že ak neuvidím priamo v aplikácii, že peniaze prišli, nemám človeka pustiť preč. Aj keď tvrdí, že to príde zajtra, mám mu dať tovar zaplatiť ešte raz v hotovosti. A ak peniaze na druhý deň prídu, mám mu ich poslať späť,“ reprodukuje slová pracovníka FS pani Iveta. Podľa jej slov by na takýto proces žiadny zákazník nepristúpil a ani ona sama by ho o niečo také nedokázala požiadať.

Keď sa jej táto možnosť nepozdávala, daniari jej poradili, aby si vytvorila univerzálny QR kód s číslom účtu, ktorý si zákazník naskenuje a sám zadá sumu. Základný problém, ktorý spočíva v tom, že podnikateľ, ako ani jeho zamestnanci, nedostávajú upozornenie o platbe, to však stále nerieši. Navyše, pridáva k nemu aj ďalšie riziko. „Musíte veriť, že zákazník neprepíše sumu a nezadá namiesto 88 eur napríklad 8 eur,“ dodáva Iveta.

O nič viac nápomocné nie sú v tomto smere ani banky. Tie totiž podnikateľom odporúčajú, aby zamestnancom poskytli pasívny prístup do firemného účtu. Peniaze by z neho nevedeli posielať, no videli by aktuálne pohyby na účte – vrátane prijatých platieb. Pre mnohých podnikateľov je však predstava, že personál vidí kompletné obraty a stav firemných financií, neprijateľná.

Spôsoby bezhotovostných platieb v maloobchode

Slovenská banková asociácia vysvetľuje, že bezhotovostné platby možno realizovať niekoľkými spôsobmi. Ide o:

  1. platobné karty,
  2. platby z účtu na účet prostredníctvom QR kódov s využitím Notifikátora okamžitých platieb (NOP) Finančnej správy podľa štandardu SBA,
  3. platby z účtu na účet prostredníctvom QR kódov s notifikačnou službou poskytovanou iným subjektom podľa štandardu SBA,
  4. platby z účtu na účet prostredníctvom QR kódov s využitím služieb platobných inštitúcií prostredníctvom PSD2 rozhraní,
  5. platby z účtu na účet prostredníctvom QR kódov bez notifikačnej služby, pričom obchodník si prijatie platby overuje vo svojom bankovníctve,
  6. platby z účtu na účet bez QR kódu, prostredníctvom zverejneného IBAN-u a názvu účtu, pričom obchodník si prijatie platby overuje vo svojom bankovníctve.
  7. X XX

Plyn z Kataru se vrací na trh. Burza zlevňuje, zákazníci si počkají

Situace na trzích s plynem a elektřinou se po dohodě Spojených států s Íránem na ukončení konfliktu na Blízkém východě zklidnila. Z cen postupně začala mizet takzvaná riziková přirážka. Brzké zlevňování ceníků se však nekoná. Tenze ohledně dalšího vývoje přetrvávají, dodavatelé mají navíc již nakoupeno. Aktuálně řeší naplňování zásobníků před další sezonou.

Zprávy o prozatímní dohodě a uvolnění napětí mezi USA a Íránem spustily na komoditních burzách citelný pokles cen. Aktuální referenční cena zemního plynu na klíčovém nizozemském uzlu TTF se v případě kontraktů na nejbližší měsíc pohybuje kolem 42 eur za megawatthodinu (cca 1 015 Kč/MWh). Pro srovnání, dlouhodobé roční kontrakty pro český trh na pražské burze PXE jsou o něco níže, aktuálně kolem 37 až 38 eur za megawatthodinu.

Současná trajektorie je jen mírně lepší než v roce 2021, který byl z pohledu nízkého stavu zásobníků velmi problematický.

 

X X X

AŽ  STO  TISÍC  LIDÍ  MRTVÝCH  PO  ZEMĚTŘESENÍ?

Zemětřesení ve Venezuele mohou mít podle odhadů až 100 tisíc obětí. Patří k nejsilnějším za víc než 100 let

  • Venezuelská prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová v zemi vyhlásila stav nouze. V první bilanci uvedla, že je 32 mrtvých a 700 raněných. Americká geologická služba ale odhaduje, že mrtvých by mohlo být mezi 10 tisíci až 100 tisíci.
  • Skutečná tragédie se podle Rodríguezové stala ve městě La Guaira asi 30 kilometrů na sever od Caracasu, kde se zřítily desítky budov. Domy kvůli otřesům padaly také v Caracasu.

První zemětřesení o síle 7,2 stupně mělo epicentrum asi 28 kilometrů na západ od města Morón a jeho ohnisko bylo v 13kilometrové hloubce. Krátce nato Americká geologická služba ohlásila otřesy o síle 7,5 stupně. Toto zemětřesení bylo v hloubce deseti kilometrů a jeho epicentrum se nacházelo šestnáct kilometrů na jihozápad od Morónu.

20 tisíc lidí bez domova za jediný den. Zemětřesení na Filipínách bylo z nejsilnějších za 50 let

Venezuelská prozatímní prezidentka uvedla, že zemi zasáhlo skoro dvacet následných otřesů. Tato zemětřesení podle agentury AP patří k nejsilnějším za více než 100 let. Prozatímní prezidentka už také kondolovala blízkým obětí, uvádějí agentury.

„Pravděpodobný je vysoký počet obětí a velké škody, katastrofa je rozsáhlá,“ informovala Americká geologická služba.

Americký prezident Donald Trump uvedl, že dvě silná zemětřesení si vyžádala zničující počet obětí. Spojené státy jsou podle šéfa Bílého domu připravené Venezuele pomoci. „Budeme stát při našich nových a skvělých přátelích,“ uvedl také prezident.

Kritika proti prezidentce

Agentura AP píše, že běžní Venezuelané i opoziční politici Rodríguezovou kritizovali za to, že jí trvalo dlouho, než veřejně promluvila. Vytýkají jí také, že úřady doposud neinformovaly o obětech a zraněných.

Uzavřené je hlavní letiště v zemi, které se nachází ve městě Maiquetía nedaleko Caracasu. Jsou na něm velké škody, oznámila Rodríguezová.

Ministr vnitra Diosdado Cabello uvedl, že špatná je situace v caracaské čtvrti Altamira, kde se zřítily obytné domy a další budovy. Vyzval lidi, aby zůstali venku, protože následné otřesy mohou způsobit další škody, a řidiče, aby uvolnili průjezd pro sanitky a další záchranářská vozidek.

‚Strašné zemětřesení‘

V době zemětřesení bylo mnoho lidí doma, protože na středu připadal ve Venezuele státní svátek. Osmdesátiletá María Romerová, žijící v jižní části Caracasu, řekla, že jí policie pomohla evakuovat se z domu. „Toto zemětřesení bylo strašné, dokonce horší než to v roce 1967,“ dodala. Do ulic Caracasu vyjely hasičské vozy a fasády některých domů jsou silně poničené. Mnoho obyvatel se hned po zemětřesení ocitlo bez dodávek proudu a internetu.

Jeden svědek uvedl, že na straně jejich bytu poprskala zeď a sklo ve vstupní hale se rozbilo. Podle agentury AP byli mnozí lidé v šoku, protože se zřítily celé stěny některých domů a z ulice byl vidět nábytek.

Americký systém varování před tsunami vydal výstrahu před hrozbou tohoto jevu pro Portoriko a Britské a Americké Panenské ostrovy. Týkalo se také ostrovů u pobřeží Venezuely – Aruby, Curaçaa a Bonairu. Asi po hodině byla výstraha zrušena.

Soustrast už vyjádřil také český premiér Andrej Babiš z ANO. A zároveň nabídl pomoc. „Česká republika je připravena poskytnout okamžitou humanitární pomoc při záchranných operacích. Vyjadřuji nejhlubší soustrast a přeji hodně sil v těchto složitých dnech,“ uvedl na sociální síti X.

X X X

Narůstá případů kuplířství a dovozu dívek ze zahraničí, varují kriminalisté ve výroční zprávě

Stále více dívek a žen míří do Prahy a dalších evropských měst, kde poskytují prostituci. Ve výroční zprávě za rok 2025 na to upozorňují detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu. Zatímco některé vědí, za jakou prací jedou, jiné k tomu kuplíři dotlačí až po příjezdu.

V dubnu loňského roku zadrželi kriminalisté ve spolupráci s německou policií tři lidi, kteří podle nich obchodovali s lidmi. Pachatelé byli podle vyšetřování napojení na další členy skupiny ve Vietnamu, Německu, Polsku a Litvě.

Policie zahájila stíhání 12 lidí za kuplířství v nočních klubech a privátních bytech napříč Českem

Ženám ve Vietnamu slibovali práci v Evropské unii. „Následně je zneužitím tísně a závislosti vzniklé zejména jazykovou bariérou, chybějícími sociálními kontakty a vznikem obtížně splatitelného dluhu v rozmezí 10 až 39 tisíc USD za úhradu cestovních nákladů, zajištění víz, ubytování a přepravy uvnitř členských států EU přiměli, aby jich bylo užito k prostituci v ‚privátech‘ v Německu,“ popsali ve výroční zprávě kauzu s krycím názvem Penzion.

Zadržení se pak starali o inzerci na erotických portálech.

„Úmyslně navozovali stav, z nějž bylo zřejmé, že vzniklé dluhy vůči organizované skupině nelze pokrýt výdělkem z legálního uplatnění těchto žen na trhu práce, na který ani neměly faktický přístup, čímž se tyto ženy stávaly na podezřelých zcela závislé a byly nuceny vykonávat prostituci,“ shrnuli kriminalisté.

Pachatelé si vybíráním peněz od žen týdně přišli asi na šest až 12 tisíc eur. „Polovinu zisku si nechávali pro své potřeby a druhou polovinu přeposílali z tržnice Sapa v Praze rodinám obchodovaných žen,“ uvedla policie.

Až osm let odnětí svobody za kuplířství. Kriminalisté obvinili šest Čechů a dva cizince

Takový případ ale není ojedinělý, naopak jich podle výroční zprávy Národní centrály proti organizovanému zločinu přibývá. Nejčastěji přijíždí do střední Evropy dívky z Asie a Latinské Ameriky, což je podle policie dáno například sociálními nebo finančními podmínkami těchto zemí.

Některé ženy si sice uvědomují, že budou v Evropě poskytovat sexuální služby, jiné se to ale dozvědí až při příletu. Pachatelé je totiž nalákají na to, že budou pracovat jako servírky, modelky nebo prodavačky.

„V tomto směru je ze stran pachatelů často užívána metoda tzv. ‚růžové ruky‘, tzn., že oběť je znáborována osobou, kterou zná, často jinou současnou či bývalou obětí. Tato metoda, využívající přirozenou důvěru, je velmi účinná,“ myslí si policie.

Podsvětí v online prostředí

Ve výroční zprávě ale policie upozornila i na další trend trestné činnosti v Česku. Upouští se totiž od násilí a podsvětí se přesouvá do online prostředí a k sofistikovaným ekonomickým machinacím v mezinárodním měřítku.

Šest lidí míří před soud za manipulování zakázky v Pardubicích. Ve vazbě tehdy skončil exprimátor Chorvatska.

„Klasické gangy z devadesátých let a klientelistické korupční skupiny stále více nahrazují vysoce specializované struktury, které fungují na principu ‚zločinu jako služby‘,“ popsali detektivové s tím, že v praxi se profesionální kriminální skupiny zaměřují na dodávání služeb na zakázku. Mezi ně patří transfery hodnot, legalizace výnosů nebo zajišťování falešných dokumentů.

Dominantní tak zůstává ekonomická kriminalita – především korupční, daňová nebo obchod s lidmi. Navíc tím, jak má stát více nástrojů pro odhalování takové trestné činnosti, zdokonaluje a profesionalizuje se i organizovaná kriminalita.

X X X

VRAŽDY  ŽEN  V  ČR  I  VE  SVĚTĚ.

NESHODY  PARTNERŮ

inu vražd žen v Česku páchají jejich partneři či bývalí partneři. Oficiální statistiky ale motivy ani kontext nesledují. Redakce serveru iROZHLAS.cz proto analyzovala přes sto soudních rozhodnutí, aby popsala typický průběh těchto činů. Podle expertů jsou právě chybějící data a nevyhovující legislativa hlavními důvody, proč se tragédiím nedaří předcházet.

Tento článek vychází ze soudních rozsudků a obsahuje popisy závažných trestných činů, fyzického napadání, škrcení, útoku zbraní a ohrožení dětí či těhotných žen. Pokud jste sami zažili trauma nebo jste citliví na tato témata, zvažte prosím čtení.

Pokud se nacházíte v krizové situaci nebo zažíváte násilí ve vztahu, pomoc existuje. Obrátit se můžete na policii na čísle 158 nebo na nonstop na bezplatnou krizovou linku pro ženy 116 016. Podrobný seznam pomáhajících organizací je níže v článku.

Nejdřív to byl chybějící květináč na parapetu. Pak si všimla okenní sítě na zemi pod oknem ložnice. Vedle sítě ležela dlažební kostka. Vyskočil na ni s křikem zpoza dveří. Povalil ji na zem a začal škrtit. Bodal ji nářadím do krku, pak i do hrudi. Potom zavolal záchranku.

Bývalý partner se do bytu dostal po žebříku. Vypověděl, že netušil, že něco takového udělá své bývalé partnerce, kterou několik let znal a miloval. Žena přežila.

Další příběh. S cílem pomstít se své bývalé partnerce jí v noci přeřízl brzdovou hadičku auta. K věci uvedl, že nikomu nechtěl ublížit. Zároveň soudu potvrdil, že si je vědom, že v autě pravidelně vozila jejich syna.

Co je femicida

Světová zdravotnická organizace definuje femicidu jako úmyslnou vraždu ženy kvůli jejímu pohlaví, v širším slova smyslu jde o každé zabití ženy či dívky. U domácího a partnerského násilí, na které se redakce zaměřila, je důležité i úmyslné těžké ublížení na zdraví – někdy je od dokonané femicidy dělí jen shoda náhod nebo rychlá pomoc okolí.

Femicida se od jiných usmrcení zásadně liší tím, kdo ji páchá a proč. Ve většině případů jsou pachatelé muži – současní nebo bývalí partneři oběti a smrtícímu útoku zpravidla předchází dlouhodobé zneužívání, vyhrožování, zastrašování nebo sexuální násilí. Obětí nakonec nemusí být jen samotná žena, ale také její děti nebo jiné blízké osoby.

Socioložka Blanka Nyklová z Sociologického ústavu AV ČR k tomu dodává: „Podstatnou okolností femicidy jsou přetrvávající nerovnosti, jež se výrazně propisují do konkrétních situací. V oblasti našeho zájmu se jedná zejména o nerovné ekonomické postavení žen a mužů úzce související s nerovně rozděleným poskytováním péče, o nic méně podstatné jsou ale i kulturní ohledy těchto nerovností.“

Nebo: S vědomím toho, že je jeho partnerka téměř v pátém měsíci těhotenství, ji začal bít pěstmi do těla, a to včetně břicha. Vnitřní poranění vedlo k akutnímu ohrožení života. „Shodou šťastných okolností“ nedošlo k přerušení těhotenství. Pachatel byl v minulosti opakovaně trestán, a to i za nebezpečné vyhrožování a opakované porušování domovní svobody. Fyzické napadání prokazují policejní spisy, jeho chování se opakovaně projednávalo na přestupkové komisi.

Toto jsou jen některé příběhy z více než stovky rozsudků, které redakce webu iROZHLAS.cz získala od soudů.

Hledali jsme případy závažných násilných trestných činů páchaných na ženách. Pro ty se zažil pojem femicida – specifický čin, jehož motivem je mocenská převaha a fakt, že obětí je žena. V Česku žádná z institucí systematicky nesleduje, co k útokům na ženy vedlo, redakce proto prošla rozsudky z posledních let, aby dynamiku partnerského násilí popsala.

Zaměřovali jsme se na trestné činy vraždy, těžkého ublížení na zdraví a nebezpečného pronásledování nebo vyhrožování. Ve spolupráci se Sociologickým ústavem Akademie věd jsme zjišťovali, které případy se znaky domácího násilí se dostávají k soudu.

Pod pojem femicida kromě vražd spadají i případy těžkého ublížení na zdraví s následkem smrti. Časté ve vztazích v rozsudcích je také nebezpečné pronásledování a vyhrožování, které mohou vygradovat až k tragédii. Rozsudky proto ukazují, jak stát podobné situace řeší.

Jak jsme postupovali

K vytipování jednotlivých případů redakce použila statistické listy trestní zveřejněné ministerstvem spravedlnosti, o konkrétní rozhodnutí pak žádala jednotlivé soudy podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Hledali jsme v letech 2017 až 2021 podle kategorie oběť (žena i děti) a podle kategorie činu (těžké ublížení na zdraví, vražda a vražda ve stadiu pokusu).

Podobně postupoval v roce 2014 také Institut pro kriminologii a sociální prevenci.

Po odfiltrování případů, které se netýkaly násilí ve vztazích nebo kde vztah nebyl z rozsudku zřejmý, zůstalo 66 rozsudků z let 2017 až 2021. Všemi pachateli byli muži.

Drtivou převahu pachatelů nad pachatelkami potvrzuje ze své zkušenosti Lukáš Kejmar, vedoucí 1. oddělení obecné kriminality Krajského ředitelství policie Středočeského kraje. „Když dochází k úmrtí dětí a partnera, tak je vždycky pachatelem muž. V posledních pěti letech máme vždycky pachatele muže: Tři mrtvé děti a partnerka na Hořovicku – zabíjí partner. Měšice – muž zabíjí tři děti, partnerku. Když to vezmu plošně na tu rodinu, tak se toho dopouštějí muži,“ popisuje případy z posledních let v kraji.

Rozchod, žárlivost a trvalé následky

Z rozsudků, které obsahovaly odůvodnění, je možné asi u tří čtvrtin případů vystopovat informace o opakovaném násilí.

Kromě fyzických útoků soudy často popisují i doprovodné psychické násilí: vulgární nadávky, ponižování, záplavy nevyžádaných zpráv, čekání před domem nebo na pracovišti, nebo že pachatel izoloval oběť od jejích blízkých. Pachateli jsou nejčastěji partneři, současní i bývalí. Typickými motivy jsou žárlivost, rozchod a neshody.

„V násilných vztazích se střídají fáze narůstání napětí, násilí a klidové fáze. Je to cyklus. Z hlediska rizika vážného zranění nebo zabití je nejnebezpečnější období okolo rozchodu, kdy oběť řekne, že odchází, nebo to partner zjistí,“ vysvětluje předsedkyně vládního výboru pro prevenci domácího násilí a násilí na ženách Branislava Marvánová Vargová. „Proto je také tak rizikové, když lidé obětem doporučují, ať prostě odejdou.“

Vztah oběti a pachatele

Ve většině analyzovaných případů byl pachatelem současný nebo bývalý partner oběti – dohromady 59 z 66 případů (89 %).

partneři/manželébývalí partneřirodinasousedé10203040451461

Zdroj: iROZHLAS.cz, analýza rozsudků 2017–2021

Mediálně známý případ byl žhářský útok v Bohumíně z roku 2020. Pachatel neunesl, že se od něj odstěhovala manželka, a podpálil byt, ve kterém probíhala rodinná oslava. Zemřelo 11 lidí. Už týden předtím ohrožoval plynovou zbraní svého syna s přítelkyní a malým dítětem. Jednalo se o extrémní případ, co do počtu obětí.

Protože se analýza cíleně zaměřila na ty nejzávažnější formy násilí, zkoumané rozsudky mapují útoky s fatálními dopady na oběti. Ve dvou třetinách případů utrpěly přeživší vážná zranění vyžadující hospitalizaci. Polovina žen si z útoku odnáší psychické následky nebo posttraumatickou stresovou poruchu. Jedenáct žen zemřelo přímo na místě.

Typy psychických následků v analyzovaných případech

Nejčastěji soudy konstatovaly psychickou újmu (21 % případů), PTSD (18 %) a trauma (15 %). Jeden případ může mít více následků.

psychická újma / útrapyPTSDtraumasyndrom týrané osobystrach / obavynespavost / noční můryúzkost / depreseemocionální újma3691214 · 21 %12 · 18 %10 · 15 %5 · 8 %5 · 8 %3 · 5 %1 · 2 %1 · 2 %

Zdroj: iROZHLAS.cz, analýza rozsudků 2017–2021

Graf ukazuje, jak justice v rozsudcích a znaleckých posudcích psychické trauma pojmenovává. Jde přesně o ty termíny, které soudci a znalci v odůvodněních použili.

Zároveň platí, že jeden rozsudek mohl u oběti kombinovat hned několik různých následků najednou.

Ve více než polovině případů sehrál roli alkohol. Podle socioložky Blanky Nyklové nelze vše zjednodušovat jen na opilost. „Alkohol není primární příčinou domácího násilí, ale funguje jako jeho významný katalyzátor. Podobně ale může fungovat třeba socioekonomický stres. Příčiny násilí včetně femicid je třeba hledat v přetrvávajících nerovnostech a stereotypech, které mohou silně ovlivňovat chování v blízkých vztazích,“ vysvětluje výzkumnice ze Sociologického ústavu AV ČR.

Kvalifikace závažných násilných trestných činů v analýze

Nejčastěji byl obžalovaný stíhán pro těžké ublížení na zdraví (§ 145), vraždu (§ 140) a týrání osoby žijící ve společném obydlí (§ 199).

§ 145§ 140§ 199§ 146§ 175§ 354§ 279102030351493211těžké ublížení na zdravívraždatýrání osoby žijící ve společném obydlíublížení na zdravívydíránínebezpečné pronásledovánínedovolené ozbrojování

Zdroj: iROZHLAS.cz, analýza rozsudků 2017–2021

Rozsudky a soudní statistiky sice dávají jistou představu o velikosti problému, samotní soudci ale během kvalitativního výzkumu ve spolupráci se Sociologickým ústavem AV ČR opakovaně zmiňovali, že poškozené zpravidla domácí násilí neoznamují, a tak se k soudům dostane jen zlomek skutků.

Branislava Marvánová Vargová, která je zástupkyně ředitelky v neziskové organizaci pro oběti domácího násilí Rosa, popisuje zkušenost z terénu. „Z téměř 350 klientek, které k nám ročně chodí do poradny, tak u soudu je méně než pět,“ popisuje. „Do toho trestu to jde opravdu, až když je tam velmi závažné fyzické násilí, jako je například pokus o vraždu, nebo jsou tam dlouhodobé zdravotní následky,“ dodává.

Potřebujete pomoc?

Pokud se nacházíte ve složité životní situaci nebo se necítíte dobře, neváhejte se obrátit na některou z bezplatných krizových linek. Další linky najdete ZDE.

Organizace nabízející pomoc lidem dopouštějícím se násilí v blízkých vztazích:

Omezené statistiky

Tuzemskou kriminalitu eviduje policie, avšak ve veřejně dostupných statistikách uvádí jen jednu formu: týrání osoby ve společném obydlí. V ostatních případech je ale domácí násilí na pozadích jiných násilných skutků, od nebezpečného vyhrožování po vraždu.

V Česku se celkový počet vražd v posledních letech ustálil na přibližně 150 případech ročně. Dlouhodobě přitom platí, že téměř dvě třetiny z nich mají na svědomí osobní vztahy – v nich jako oběti nejčastěji končí ženy. Přesto policie přiznává, že specifický monitoring domácího násilí u těchto nejzávažnějších činů neprovádí.

„Žádnou statistiku policie nevede, není to něco, co by policie monitorovala, hlídala a sbírala,“ uvedl jeden z kriminalistů během výzkumných rozhovorů.

Policisté navíc v minulých letech ztratili rychlý přístup k jednomu z klíčových nástrojů: k takzvaným fonogramům. Jde o textové přepisy každého jednoho hovoru na linku 158 a hlášení o výjezdech hlídek. V archivech zůstávaly i incidenty, které nekončily obviněním. Pokud se do nějaké domácnosti vyjíždělo opakovaně, kriminalisté si dokázali zpětně zjistit, kolikrát už tam policie byla a kvůli čemu.

„Při řešení případů jsme mohli pracovat s celou řadou poznatků ve vztahu k závadovým osobám. Tohle je poměrně velký problém, který jsme zkoušeli řešit a ještě jsme ho nevyřešili,“ popisoval ještě v březnu situaci Kejmar.

Policie začala kriminalisty postupně pouštět do informačního systému MAJÁK, kde jsou všechna oznámení evidována.

„To se nyní daří postupem času měnit. Z jednotek policistů služby kriminální policie a vyšetřování se přístup rozrůstá na stále širší okruh kriminalistů,“ upřesňuje dnes Kejmar s tím, že systém a jeho aplikace se stávají standardní součástí práce i na obvodních odděleních.

Je to posun pro policisty v terénu, ale na problému statistického sběru dat to nic nemění, protože MAJÁK slouží k operativní práci v terénu, nikoli k systematickému a plošnému sběru dat o domácím násilí.

Hlasy z terénu

Znalců ubylo, nepřibyli žádní noví, nikdo o to nemá zájem. Bohužel jsou věci, bez kterých se neobejdeme. Zdržuje to významně přípravné řízení, protože ty posudky se dělají zpravidla už tam.

soudce
Výrok 1 z 9: Znalců ubylo, nepřibyli žádní noví, nikdo o to nemá zájem. Bohužel jsou věci, bez kterých se neobejdeme. Zdržuje to významně přípravné řízení, protože ty posudky se dělají zpravidla už tam. — soudce
Zdroj: projekt The Bias Cascade: How Czech Institutions Abandon Domestic Violence Victims (Samizdat / Datový tým Českého rozhlasu ve spolupráci se Sociologickým ústavem AV ČR). Citace jsou doslovné, mluvčí jsou anonymizováni a označeni profesí.

Že data chybí, kritizuje ve statistické ročence domácího a genderově podmíněného násilí i Úřad vlády, který uvádí, že „ačkoliv data shromažďována jednotlivými resorty poskytují významné informace o vývoji, představují jen omezený pohled na skutečný rozsah problému“.

Vraždy motivované osobními vztahy

Mezi lety 2021 a 2024 vzrostl počet evidovaných vražd motivovaných osobními vztahy z 57 na 93 případů – z 0,53 na 0,90 na 100 000 obyvatel.

2550751002021202220232024577686930,53 / 100 tis.0,70 / 100 tis.0,80 / 100 tis.0,90 / 100 tis.vraždvražd

Zdroj: Statistická ročenka domácího a genderově podmíněného násilí 2022–2025

Právě zmíněná ročenka pracuje s policejní statistikou vražd motivovaných osobními vztahy, jak ukazuje graf výše. Do té se ale započítává celá řada vztahů, včetně kamarádských, a tam převažují mezi oběťmi muži. Při pohledu na kategorii přítelkyně/přítel je situace opačná – v roce 2024 bylo mezi oběťmi 12 žen a dva muži. Problematická je také kategorie „bez vztahu“: Spadnou sem i případy, kdy pachatel útočí na někoho blízkého původní oběti.

Ženské oběti se nacházejí většinově v kategoriích manželka, družka, přítelkyně a bývalá přítelkyně nebo manželka. Pro ženy je tedy nejnebezpečnějším vztahem ten partnerský. Zavraždění muži jsou nejčastěji v kategorii kamarád, bez vztahu, spolupracovník nebo dítě v případech, kdy je vrahem rodič. Zde jde tedy hlavně o konflikty mimo domov – mezi známými, sousedy nebo v širší rodině.

Každých 10 minut jedna

Mezinárodní statistiky úřadu pro drogy a kriminalitu při OSN tento poměr potvrzují. Ačkoliv jsou muži globálně nejčastějšími oběťmi vražd, ženy jsou nejčastějšími oběťmi násilí ve vztazích.

Seriál o domácím násilí

Článek je součástí pětidílné série, která vznikla ve spolupráci datových novinářů Českého rozhlasu a vědkyň ze Sociologického ústavu a Karlovy univerzity. Společným cílem bylo identifikovat bariéry v systému pomoci obětem domácího násilí.

Výzkum probíhal od února do června napříč celou republikou a opírá se o 35 rozhovorů s experty z praxe – od zástupců policie, OSPOD a Probační a mediační služby přes neziskové organizace a azylové domy až po právníky a soudce. Vědkyně v terénu doprovázela také redaktorka Českého rozhlasu; projekt tak kombinuje metody kvalitativního výzkumu s investigativní novinařinou. V rámci novinářské práce pak vznikla další desítka rozhovorů.

Pro zachování maximálního bezpečí a soukromí respondentů byly všechny rozhovory plně anonymizovány. U novinářských rozhovorů pak redakce postupovala podle standardních žurnalistických principů.

Projekt byl podpořen z grantu Journalism Science Alliance.

1. díl – Vztahy mají zraňovat a bolet. To ve mně zůstane.‘ Domácí násilí se přenáší generačně.
2. díl – Vídeň vykáže šestnáckrát více agresorů než Praha. Zákony přitom máme stejné
3. díl – Nemají kam jít. Bytová krize drží ženy v násilných vztazích, i když jsou rozhodnuté odejít
4. díl – „Přišel jsem udělat, co jsem slíbil.“ Počet zavražděných žen po světě roste. U nás data nesbíráme
5. díl – Po úřednících Babiš škrtl i Istanbulskou úmluvu. V pozadí je vliv konzervativní aliance

„Násilná trestná činnost s následkem smrti má jasný genderový rozměr. Zatímco v roce 2021 byla většina vražd na celém světě spáchána na mužích a chlapcích (81 procent), ženy a dívky byly nepoměrně častěji postiženy násilím v domácnosti. Představují přibližně 54 procent všech obětí vražd v domácnosti a 66 procent všech obětí vražd spáchaných intimním partnerem,“ stojí v nejaktuálnější zprávě UNODC za rok 2023.

Zároveň upozorňuje na absenci přesných dat. „U přibližně čtyř z deseti případů zabití žen a dívek chybí informace o vztahu mezi obětí a pachatelem, a skutečný počet obětí vražd ze strany intimního partnera nebo v rámci rodiny by mohl být mnohem vyšší.“

Femicidy jsou dlouhodobým problémem na celém světě. V roce 2024 bylo podle odhadů OSN zabito 50 tisíc žen rukou partnera nebo příbuzného. To je zhruba jedna každých deset minut.

Přesné mezinárodní srovnání ale není možné. Přístupy jednotlivých států se liší – od sběru dat až po řešení femicid, a případně jejich prevenci. To platí i pro Evropu.

Počty genderově motivovaných vražd mezi lety 2012 až 2022 se snažil vyčíslit i mezinárodní novinářský projekt, kterého se z Česka účastnil Deník Referendum. Autoři a autorky došli k počtu přinejmenším 4221 zavražděných žen, a to v datech chybí několik států, z nichž největší je Polsko.

Evropský institut pro genderovou rovnost (EIGE) už v roce 2021 vypracoval doporučení pro Českou republiku, kde navrhuje kroky pro efektivní řešení genderově podmíněného násilí. Česko by mělo femicidu ve statistikách jasně definovat a při průběžném sběru dat evidovat okolnosti vraždy.

Na rozšíření sbíraných informací Česko po pěti letech přistoupilo. „Nově sledujeme údaje o obětech trestných činů napříč vybranými skutkovými podstatami, včetně pohlaví oběti, vztahu oběť–pachatel a indikace domácího násilí; součástí této evidence je rovněž samostatně sledovaný ukazatel femicidy,“ potvrdila za ministerstvo spravedlnosti Marcela Nevšímalová z odboru komunikace. Podle ní by tak soudy mohly podchytit i mocenskou nerovnováhu, která vraždě předcházela.

Nový systém se inspiroval v metodice OSN a právě doporučeních institutu EIGE. Nově jsou data sbíraná průřezově, nikoli jen optikou jednotlivých paragrafů.

‚Trestný čin femicida‘ není v plánu

Femicida sice získala svou kolonku ve statistikách, do trestního zákoníku se ale jako samostatný trestný čin nedostane. Podle ministerstva spravedlnosti to není potřeba.

Podle dat OSN je aktuálně zhruba 30 zemí na světě, které tento specifický pojem do právního systému zavedly, z toho 17 je v Latinské Americe.

Například Brazílie definuje femicidu jako čin s horní hranicí trestu až 40 let odnětí svobody, což je v zemi nejpřísnější možný trest. „Když je smrt ženy klasifikována jako femicida, odráží to uznání, že veřejné služby nedokázaly zabránit zločinu, kterému se ve většině případů dalo předejít,“ říká právnička Fabiana Cristina Severiová z Katedry veřejného práva na Právnické fakultě Ribeirão Preto Jihopacifické univerzity USP.

Jako první v EU zavedla právní definici femicidy Malta v roce 2022, zákon zde vyloženě nepřipouští, aby soudy uplatnily polehčující okolnosti, jako náhlé hnutí mysli nebo nepříčetnost. Jako zatím poslední země v EU zanesla do trestního zákoníku pojem Itálie v prosinci 2025 po vlně masových protestů po smrti studentky Giulie Cecchettinové, kterou zavraždil její expřítel.

V Česku takový krok ministerstvo spravedlnosti neplánuje. „Obsahově je tato trestná činnost v trestním zákoníku postihnutelná již dnes. Vražda spáchaná z diskriminační pohnutky, včetně výslovně zmíněného pohlaví, je zakotvena jako přitěžující okolnost. Obdobně lze přísněji postihnout i úmyslné těžké ublížení na zdraví z téže pohnutky, a to i v případě, že pachatel takovým činem způsobí smrt,“ vysvětlila Nevšímalová.

X X X

Česká fotbalová reprezentace se po prohře 0:3 s Mexikem se světovým šampionátem loučí. Podle trenéra Miroslava Koubka je výsledek zápasu s domácím celkem hodně krutý a některé situace se během zápasu daly řešit jinak. Kapitán týmu Ladislav Krejčí přiznal, že mezi hráči převládá z celkového vystoupení na mistrovství světa velké zklamání.

Čeští fotbalisté po prohře s Mexikem získali ve třech zápasech na šampionátu jeden bod za remízu s Jihoafrickou republikou a ve čtyřčlenné skupině obsadili poslední čtvrté místo.

Kluci podali maximální výkon, bohužel to na takové týmy nestačí, uznává Horváth po prohře s Mexikem

„Výsledek je pro nás hodně krutý. Byl to asi náš nejlepší výkon na turnaji, ale bohužel jsme nechali soupeře, aby nás vybrejkoval. Situace se daly řešit, my jsme to nezvládli. Mexičané se dostali do maximální pohody, a když jsme hráli vabank, ještě nás potrestali třetím gólem. Soupeř je kvalitní, hraje nátlakově. Jsou velmi důrazní, někdy nás přetlačili. Višinskému došly síly, proto byl střídán. Určitě nezklamal, měl několik dobrých situací v prvním poločase,“ řekl po prohře s Mexikem Koubek.

Podle kapitána týmu Krejčího je potřeba nějaký čas na to, aby vystoupení na šampionátu i se spoluhráči zhodnotil.

„Chtěl bych mistrovství světa hodnotit s větším odstupem. Převládá velké zklamání. Mrzí nás to všechny. První poločas snese nějaká kritéria, nějaké zlepšení bylo. Ve druhém se misky vah převážily na jejich stranu. Beru to jako svou odpovědnost, před prvním gólem jsem chtěl být důrazný, dvakrát se to odrazilo k němu a už jsem to nezachytil. Pak jsme dostali další dva góly. Děkujeme všem za podporu. Snad s větším odstupem všichni vstřebají, co jsme tady dokázali a co ne. Že jsme reprezentovali svou zemi na MS, kam se každý nedostane. Pak si rozebereme, jak jsme hráli. Vyhodnotíme si šampionát a využijeme to. Kritika se ke mně dostávala, neovlivní mě. Mrzí mě to, chtěl bych, aby to byla radostná událost a nedělali jsme si to tak negativní. Mrzí nás to, věřím, že i fanoušky.“

Jedním z nejaktivnějších hráčů proti Mexiku byl v první polovině utkání debutant na mistrovství světa Denis Višinský. Tomu ale premiéra podle vlastních slov zhořkla.

„Pro mě špatná premiéra na šampionátu. Dobře jsme do zápasu vstoupili, ale výsledek je špatný. Strašně jsem se těšil, snažil jsem se hrát, jak umím. Moc mě mrzí moje šance, od ofenzivních hráčů se čeká gól. Kdybych proměnil, pak by se to odvíjelo jinak. Cítil jsem se dobře, že bych mohl ještě týmu pomoct. Nevím, jak se cítili ostatní,“ dodal zklamaný Višinský.

X X X

Beneš: Založili jsme dceřinou firmu ČEZ Energy.

Možná se minoritní část akcií ČEZ Energy už příští rok objeví na burze. Rozhodne jen maximální cena, politické pokyny nedostáváme, říká v rozhovoru pro Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Do ČEZ Energy se má přesunout zákaznická část majetku a služeb, tedy distribuční sítě či obchod. Výnos z prodeje ČEZ Energy by měl podle Beneše stačit na výkup 30 procent soukromých akcionářů z celé firmy, jak požaduje vláda.

Šéf ČEZ Daniel Beneš v rozhovoru také nevyloučil, že by výkup minoritářů mohl začít už v roce 2027, spíš to ale bude později.

Výnos za prodej minoritní části by měl stačit na výkup akcionářů z celého ČEZ, říká jeho šéf Daniel Beneš

Založili jste už tu novou dceřinou společnost?
Vznikne dneska (v úterý). Vlastně jste úplně první, komu to říkáme. Bude se jmenovat ČEZ Energy.

Teď budete podle vašich dřívějších informací oceňovat majetek, který do nové dcery přesunete. S prodejem minoritního podílu můžete začít tedy ještě letos?
Máme plán, který ve svém základním scénáři znamená, že někdy na konci roku bychom mohli být připraveni spustit celou operaci, protože už budeme mít nacenění. Budeme mít s poradci rozmyšleno, jakou cestou se vydáme. A to bude, řekněme, někdy koncem roku, nejpozději v prvním čtvrtletí příštího roku.

Uvedení na burzu? 

Jaký je ten nejpravděpodobnější způsob? Jakou cestou se vydáte?
Neumím říct, jaký je nejpravděpodobnější. Základní scénáře jsou dva. V tuto chvíli máme jedinou jistotu, že se budeme chovat způsobem, abychom z toho pro ČEZ, a. s., vytěžili maximum. Pokud dojdeme k přesvědčení, že to maximum bude IPO, neboli uvedení nového titulu na burzu, tak se vydáme touto cestou. Pokud dojdeme k přesvědčení, že nejlepší je nabídnout to infrastrukturním světovým hráčům, vydáme se touto cestou.

Dříve jste zmiňoval ještě variantu, že byste mohli nabídnout stávajícím akcionářům ČEZu výměnu akcií. To je také ve hře?
To není třetí varianta. Na to, abyste mohla vyměňovat, musíte mít IPO. Je to možný následný krok, pokud bychom se vydali cestou IPO, že když už by byl titul ČEZ Energy na burze, mohli bychom stávajícím akcionářům ČEZ za nějaký kurz nabídnout dobrovolnou směnu akcií.

Můžete vyloučit, že tady bude nějaké politické rozhodnutí, abyste třeba podpořili kapitálový trh tím, že uděláte IPO na pražské burze? Protože z ní asi později, až se zestátní, odejde celý ČEZ. Že to prostě nebude jen o té maximální částce?
Já si nedovedu představit, že bych dostal politické zadání tohoto typu.

Já si to umím představit. Kdybyste dostal takové zadání, tak tedy řeknete ne?
Hovoříte o pokynu. Naše komunikace s politickou reprezentací nemá formu pokynu. Proto si nedovedu představit, že bychom dostali pokyn. V každém případě vybereme nejlepší variantu pro naše akcionáře. A věřím, že Česká republika, stát, politici, když jim to představíme jako všem ostatním, tak pochopí, která varianta je nejlepší.

Samozřejmě že vedle toho mohou být vedlejší aspekty, které nahrávají kapitálovému trhu. Ale to nemůže být vodítko, že půjdeme buď doleva, nebo doprava, a tak se to rozhodne.

Potvrzeno: ČEZ navrhne na valné hromadě vznik nové dcery, jejíž část nabídne investorům. Hotovo má být do roka

Minoritní akcionáři společnosti ČEZ i stát založení dceřiné firmy a její částečný prodej schvalují, jsou ale i názory proti. Třeba pirátský poslanec Ivan Bartoš napsal na síti X, že stát si nechá výrobu, tedy šrot, a prodá podíl v té ziskové části. Že to nedává smysl. A takových názorů jsem zaznamenala víc, nejen od opozičních politiků. Dává ten krok jiný smysl, než že potřebujete jako ČEZ peníze na pozdější výkup minoritářů, který po vás chce vláda, anebo možná i samy některé velké skupiny mezi minoritáři?
To je hodně dlouhá otázka. Postupně zkusím odpovědět na všechno. První je Ivan Bartoš. Já odmítám, že by to byl šrot, protože je to výroba. Říct, že výrobní část je šrot, tak je to jako říct, že Temelín je šrot nebo Dukovany jsou šrot. To je politická zkratka, politické heslo. A já nechci hodnotit politické heslo Pirátů. To je na jinou debatu a myslím si, že mi to nepřísluší.

Jinými slovy, já říkám, že výrobní část je část, ve které je celá řada zdrojů, které jsou ultramoderní. Kdyby to bylo tak, že bychom ve státní části nechali jenom tři uhelné elektrárny a dali do jiné části třeba ty jaderné, tak to bych pochopil. Ale říká to někdo, kdo neví, co tam dáme, a je mu to trochu jedno, protože politické heslo se nemusí potkávat s realitou, hlavně že funguje.

Češi versus akcionáři

A jaká část je víc zisková?
Především ty jaderné elektrárny. Ale dostávám se k tomu, proč to dává smysl. Hlavní důvod je, že stát říká, že chce mít ve výrobní části 100 procent. Souvisí to s výstavbou nových zdrojů a s rozhodováním o uzavírání starých.

V momentě, kdy tam nemáte minoritní akcionáře, můžete dělat rozhodnutí, dlouhodobé plány a plnit cíle, které je jako investory, kteří chtějí co největší dividendu každý rok, nezajímají. Ty zájmy se rozcházejí. Z toho důvodu stát logicky říká, a má to i současná vláda ve svém programovém prohlášení, že vlastně nechce v tomhle střetu motivací pokračovat.

Dává tím pádem smysl mít 100 procent výrobní části státní, protože pak se dělají jednoduše rozhodnutí o tom, jestli uhelnou elektrárnu zavřete později nebo kolik postavíte jaderných bloků.

To říkáte za management, ale pak tady máme politiky. Třeba podle místopředsedy vládní SPD, Radima Fialy, který se také stal členem dozorčí rady ČEZ, je výhoda budoucího zestátnění, že vláda bude moct upravovat ceny elektřiny podle zákona o cenách, a to například v krizových situacích. že u toho nebude muset řešit nároky minoritních akcionářů, kteří by v případě snížení ceny elektřiny třeba podali žaloby na ušlý zisk. Je správná teze, že budoucí nové schéma ČEZ umožní zásahy státu do cen elektřiny? Především té silové, kterou bude státní část ze 100 procent vyrábět?
Vzhledem k tomu, že to říkal Radim Fiala, je to politické prohlášení. Dnes už to vlastně funguje tak, že v české legislativě už je překlopená legislativa EU, která říká, že se dá cena elektřiny v krizových situacích zastropovat. A samozřejmě to vede k tomu, že když máte různé akcionáře s různými motivacemi, ne každému se to líbí.

I když to je zapracováno do legislativy a stát udělá nějaké rozhodnutí, ať už v daňové, nebo jiné oblasti, stejně se to minoritářům nelíbí. Střet tam pak logicky je, to jsme přece zažili. Vlastně proti sobě stojí 10 milionů Čechů, kteří chtějí levnou elektřinu, proti 100 tisícům akcionářů ČEZu v České republice – ono jich je 150 tisíc, ale ne všichni jsou v České republice – kteří chtějí drahou elektřinu. A politici nechtějí ten střet řešit.

Cyrani z ČEZ: V dceřiné firmě očekáváme akcionáře, kteří chtějí investovat, a ne obratem výnos

Takže není to tak, že by se nedalo pracovat s levnou elektřinou. To je v Evropě celkem známá věc, jakým způsobem se dá pracovat s tím, aby měl občan levnou elektřinu. O tom bychom se mohli bavit dlouho. Ale je lepší, když tam ten střet nemáte, když to vyřešíte.

Dobře, ale v čem tedy bude jiné, když bude stát stoprocentně ovládat ČEZ a jeho elektrárny? V čem bude mít jiné pravomoci snížit ceny elektřiny, než jaké má teď?
Co se týká ceny elektřiny, jsou u nás jak samotný obchodní model, tak struktura koncových produktů dost složité. Teď se bavíme o výrobní části, neboli o silové složce elektřiny. Dá se to samozřejmě upravovat, jak přes finanční toky, tak přes fyzické toky. To znamená, abyste jako stát ovlivňovala cenu elektřiny ve prospěch občanů, nepotřebujete stoprocentně vlastnit výrobní zdroje.

Nakonec všude v Evropě vidíte různé modely, každý má své výhody i nevýhody a jde to dělat i bez toho. Když to ale děláte bez toho a máte tam minoritáře, tak jsou frustrovaní, naštvaní a mají pocit, že jsou okradení. To znamená, jde to dělat legálně, akorát se jim to nemusí líbit – a ten konflikt je nepříjemný všem, kteří se toho účastní.

Ještě jedna věc k tomu, jak by to vlastně fungovalo, kdyby měl stát 100 procent ve výrobě elektřiny, ale 49 procent v dceřiné společnosti – ovládající obchod, trading, sítě a tak dále – by drželi soukromí akcionáři. Zmizí ten problém, že soukromí akcionáři, dokonce jich bude ještě víc, budou mít zájem na tom, aby se elektřina prodávala co nejdráže?
Proto jsem říkal, že je produkt elektřiny dost složitý. Skládá se ze silové elektřiny a distribuce, pro kterou platí úplně jiný obchodní model, protože je její cena regulovaná – jde totiž o přirozený monopol a jeho ziskovost určuje energetický regulační úřad. A pokud někdo do onoho regulovaného byznysu investuje, nemůže počítat s výkyvem, že by v době krize najednou vydělal desetkrát víc.

Čili není to tak, že by se potom přeléval zisk do nové dceřiné společnosti?
Ne.

Dá se opravdu očekávat, že za prodej minoritního podílu v novém ČEZ Energy získáte tolik, že díky tomu budete mít potom dostatek kapitálu na vykoupení 30 procent akcionářů z mateřské firmy, jak se to teď plánuje?
To je opravdu předčasná otázka. Ale předběžně se dá říct, že řádově to sedí.

To znamená, že získáte 200 až 250 miliard?
Já nechci říkat žádné číslo. Pak se k němu všichni upnou, že nějaký řekl, že to bude tolik, a ono to je trochu víc nebo míň. Jsou to řádově čísla, která jsou v médiích a která říkáte. Samozřejmě na to, abyste někoho vykoupila a on to chtěl prodat, musíte mít dohodu. Ale u 49 procent v ČEZ Energy řádově sedí čísla, která jsou ve veřejném prostoru.

Dá se teď odhadnout, kdy začne výkup minoritních akcionářů z celého ČEZu?
Podle ideálního scénáře by se to mělo potkat s tou první částí, to znamená, že se bavíme o příštím roce. Ale ono je to také o tom, jak se zachovají minoritáři – ve smyslu, jestli s nimi bude spíš rychlejší, nebo pomalejší dohoda.

Takže teoreticky by se mohlo začít vykupovat už v roce 2027?
Teoreticky je možné cokoliv, ale z praktického hlediska si myslím, že to je spíš méně pravděpodobný scénář.

Je varianta, že k výkupu nakonec nedojde?
Teoreticky se to stát může. Třeba se akcionáři rozhodnou, že nám to neprodají. Ale je to nepravděpodobné.

Český plán jaderného rozvoje nemá jinde obdoby, Drábová byla nedostižným vzorem, říká její nástupci.

Vedete jako ČEZ nebo majoritní akcionáři z vlády, řekněme, nějaká jednání s těmi významnými finančními skupinami, které jsou mezi minoritními akcionáři? Mluvím o lidech kolem J&T a kolem Pavla Tykače.
Pokud vím, jednání se zatím nevedou. Občas se potkávají někteří politici s některými českými miliardáři, ale jednání o tom, zda a za kolik je vykoupíme, se zatím ještě nikdy nevedla a nevedou.

Jádro a další zdroje

Mluvili jsme o tom, že hlavním důvodem zestátnění je pro ČEZ – a řekněme i pro vládní hnutí ANO – stavba nových elektráren, především těch jaderných, protože je bude financovat také stát. Dá se teď odhadnout, o jak velkých investicích do jádra je celkově řeč? Protože nejde jenom o EDU II, kde má stát už 80 procent a které připravuje stavbu dvou nových bloků v Dukovanech, ale i o další projekty…
Je to tak, že jak dožívají staré elektrárny a musí se stavět nové. A do toho roste i spotřeba elektřiny jako taková. Takže na ministerstvu průmyslu a obchodu si dělají bilanční tabulku a plánují, kolik se má čeho postavit. Když se mě ptáte, kolik budou stát jaderné bloky, tak si nejdřív musíme říct, kolik jich bude a do kdy. Takže jednoduše přes palec, myslím, že do roku 2050 se do jaderných bloků bude muset investovat něco přes 2000 miliard korun.

Dva biliony.
Řádově. Ale může se stát, že se jeden projekt dostane za rok 2050 a pak mi budete říkat, že jsem neříkal pravdu. Je to v těchto řádech.

To znamená Dukovany, Temelín a malé modulární reaktory.
Bavíme se o tom, že plus minus do roku 2050 by měly být dva nové bloky v Dukovanech, tedy pátý a šestý blok. Na to jsme uzavřeli smlouvu s korejským KHNP.

Pak máme lokalitu v Temelíně, kam se vejdou dva velké bloky a kde je místo i na malý modulární reaktor. Pak chceme stavět malé modulární reaktory i na našich lokalitách, které jsou dnes nejaderné, ať už to jsou Dětmarovice nebo místa v severních Čechách.

Dva bloky elektrárny Dukovany mají podle smlouvy stát v cenách loňského roku přes 400 miliard korun. Podle dokumentu, kterým Česko žádalo koncem loňského roku o notifikaci státní podpory pro oba bloky Dukovan Evropskou komisi, počítá stát s celkovou půjčkou pro EDU II v celkové hodnotě 23 až 30 miliard eur, tedy 556 až 725 miliard korun, přepočteno dnešním kurzem eura. Bude tedy cena Dukovan, když to všechno dobře půjde, v budoucích cenách dvojnásobná?
Já jsem ten výpočet, který ministerstvo průmyslu a obchodu dávalo na Evropskou komisi, neviděl. Ale bavíme se o tom, že se bude stavět do roku 2036. To znamená, že musíme porovnávat současnou cenu peněz a cenu peněz z roku 2036. Myslím si, že ten výpočet budou mít správně. V současných cenách je to 400 miliard korun.

Jak to bude s tou první fází půjčky na Dukovany? Měli jste ji původně dostat už pro letošní rok, ale protože se čeká na notifikaci, tak nakonec není. Bude ji EDU II žádat na příští rok? V jaké výši?
Na to úplně neumím odpovědět. Nemůžu mluvit za společnost EDU II, protože my jsme 20procentní akcionář. To je spíš dotaz na pana Závodského než na mě (Petr Závodský je generální ředitel Elektrárny Dukovany II, pozn. red.). Nechci mu brát jeho téma, ale myslím si, že to má se státem dohodnuté, že to bude tak, jak říkáte.

Že bude už pro příští rok žádat půjčku?
Nejspíš ano, ale je to fakt otázka na něj.

V nejbližší době chcete stavět hlavně plynové elektrárny, které mají nahradit končící uhelné. Stát slíbil, že jejich stavbu podpoří formou takzvaných kapacitních plateb. Aukce na tuto budoucí podporu by měla být vypsaná v červenci. Bude ČEZ soutěžit?
Kapacitní mechanismy mají ten důvod, že je potřeba naplánovat výstavbu zdrojů, protože  kdyby se to nechalo volně, tržně, mohlo by se stát, že by jednotliví investoři prostě rozhodnutí neudělali. A pak by se stát dostal do situace, že by v nějakém čase neměl dostatek řiditelného výkonu a musel by dělat kroky k tomu, že neodstaví uhelné elektrárny.

ČEZ vykročil k zestátnění výroby. Co ho může zkomplikovat?

Z tohoto pohledu – a nejenom v Čechách, řeší se to i všude jinde – se dělá rozhodnutí typu, že stát podpoří kapacitním mechanismem neboli stálou platbou to, že když to někdo postaví, připlatí jim za to.

Takže se budete hlásit?
Já vám to neumím ještě dneska říct, protože jsem neviděl podmínky. Ještě to nevypsali, řeší se tam celá řada věcí, dělá se to na ministerstvu průmyslu. Ale nejhorší možný scénář by byl, kdyby se to napsalo způsobem, že by se platily kapacitní mechanismy stávajícím elektrárnám a nic jiného by se nepostavilo. To by trošku postrádalo smysl. Někdo by mohl platit za něco, co už tady je.

Ministerstvo průmyslu a obchodu mluví o tom, že to bude vypsáno technologicky neutrálně. To znamená, že to nebude vlastně jenom pro plynové elektrárny.
Myslím, že ministerstvo je trošku svázáno tím, jaká jsou pravidla v Evropské unii. Kdyby to mělo být tak, že výsledek bude, že vyhrají stávající elektrárny a bude se platit, aniž by se stavěly nové zdroje, tak to celé postrádá smysl.

Máte nějaké informace, jaké jsou odhady, kolik taková podpora případných nových zdrojů bude stát v regulované složce ceny elektřiny?
To záleží na tom, kolik by se toho stavělo, takže to je předčasné. Ale bavíme se o miliardách, nejsou to malé peníze.

Takže se to projeví i na konečné ceně elektřiny.
Aby to bylo obhajitelné, tak to musí mít nějaké benefity. Celá faktura za elektřinu, kterou občan nebo podnik dostane, má řadu složek. V dlouhodobém horizontu musí být výhodnější to dělat než nedělat. Jsou jenom dva důvody, proč stavět elektrárny. Jednak cena a jednak jistota, že tu elektřinu vůbec máte. A tohle musí být politicky obhajitelné a vysvětlitelné, že jde o dobré rozhodnutí.

Zajištění dodávek plynu

Pro nové plynové zdroje, které plánujete, bude potřeba zajistit víc plynu. ČEZ s podporou vlády vyjednává o dlouhodobějších kontraktech na plyn, třeba z Ázerbájdžánu na 15 let nebo ze Spojených států. Je něco z těchto dvou záměrů už před podpisem?
Je to tak, že dostatek plynu pro Českou republiku, nejen kvůli plynovým elektrárnám, ale obecně kvůli spotřebě v České republice, je samozřejmě důležité téma. Obzvlášť od války, kdy se zastavily toky plynu z Ruska.

Ázerbájdžánský plyn by se hodil. Omezením může být kapacita těžby i plynovodů

My jsme se tomu věnovali velmi intenzivně. Tři měsíce po začátku konfliktu na Ukrajině jsme se domluvili na pronájmu terminálu na zkapalněný plyn v Nizozemsku, v Eemshavenu. Tam máme pronajatý terminál do roku 2027. Máme pronajatý i terminál v německém Stade. Ten už není plovoucí, ale stacionární, na pevnině, na 15 let. Zkapalněný plyn převážnou většinou teď vozíme do Eemshavenu ze Spojených států. A zatím kupujeme každou loď zvlášť na burze.

Takže jednáme o dlouhodobých kontraktech na zkapalněný plyn ve Spojených státech, ale je dobré diverzifikovat, proto kupujeme i trubkový plyn. Máme nějaké dodávky z Afriky přes Itálii. S Ázerbájdžánem jednáme jak o trubkovém, tak o zkapalněném plynu.

Vrátím se k otázce, jestli je něco před podpisem.
V jednání je Ázerbájdžán, ale nechci komentovat detaily. Myslím, že budou i další jednání s norskou státní společností (Equinor).

Na to jsem se chtěla zeptat, proč se vůbec nemluví o Norsku jako o evropském dodavateli, s kterým navíc Česko dříve mělo dlouhodobý kontrakt?
Když to tak řeknu, Norové nevěděli, co by za plyn chtěli. Je to neruský plyn, jediný v Evropě. V momentě, kdy jsme se rozjeli do USA a do Ázerbájdžánu, tak jsou najednou ochotní jednat.

Takže je to o ceně?
Myslím si, že je dost srozumitelné, co jsem vám řekl. Budeme jednat i s Norskem. Pan premiér tam jede v září.

Dříve jste také měli smlouvu s ruským Gazpromem pro plynovou elektrárnu, kterou máte v Počeradech. Gazprom pak přestal dodávat v době energetické krize, po vpádu Ruska na Ukrajinu. Podařilo se vám v arbitráži, kterou jste zahájili proti Gazpromu, něco vymoct?
Zatím máme uznaný nárok a teď se snažíme vymyslet způsob, jak ho přeměníme na peníze. Což je dlouhá cesta, ale nevzdáváme to. Detaily vám neřeknu, protože to není taktické.

Dal by se takový nárok prodat?
Asi jo. Asi by to nebylo tak, že by nám Rusové zaplatili. Spíš bychom nárok prodali někomu, kdo má vůči nim další závazek.

Takže běží nějaké jednání.
V našem zájmu je nic vám neříct.

Nedostatek LNG nehrozí, při dlouhodobém konfliktu na Blízkém východě ale může plyn zdražit, zní z ČEZu

Zmínila jsem energetickou krizi, kdy ceny elektřiny i plynu vyletěly vzhůru. Energie od té doby zlevňují, ale teď se zase mluvilo o zdražení v souvislosti s válkou na Blízkém východě, hlavně uzavřením Hormuzského průlivu. Ten konflikt trval tři, skoro čtyři měsíce…
A nikdo neví, jestli skončil.

Právě. Je v tuto chvíli jisté, že se situace propíše do cen plynu, potažmo elektřiny? Buď do konce roku, nebo spíš na příští rok?
Je to tak, že když už konflikt trvá tři měsíce a nikdo neví, jak to bude dál, propsala se situace do velkoobchodních cen v delším horizontu. Když se podíváte na cenu elektřiny, někdy v únoru stála kolem 80 eur, teď stojí necelých 100 eur za megawatthodinu. Příští rok má stát taky kolem 100 eur. Ale trhy věří, že se to uklidní.

Dá se koupit elektřina s dodávkou za dva nebo tři roky, kdy už si trhy myslí, že bude cena nižší. Takže teď se dá koupit elektřina s dodávkou v roce 2029 za necelých 80 eur.

A podobně je to s plynem – tam je skok na příští rok, ale pak už cena zase klesá pozvolně na hodnotu před uzavřením Hormuzu. S nějakým odstupem se to samozřejmě propisuje i do celkových maloobchodních cen. Takže do fixovaných smluv na několik let se to logicky už trochu promítlo.

Do cen běžných nefixovaných produktů na letošní rok se konflikt zatím nepropsal, ale myslím si, že nějaký vliv mít bude, ačkoliv ne tak velký, jako když začala válka na Ukrajině.

Zlevňování podle vás teď tedy skončilo?
Bude tam výkyv nahoru a pak to zase začne klesat dolů.

Dá se tedy čekat, že od ledna budou ceny vyšší?
To je předčasné říkat.

X X X

SOUDCI  ÚS  V  ČR  ZATAŹENI  DO  POLITICKÉHO STŘETU
CHTĚJÍ  S  EXKOMUNISTOU  PAVLEM  V  ČR  VLÁDNOUT?

Aktivismus, pokus o přepsání dělby moci. Exprezident Klaus tepe Ústavní soud

Vyvrcholení sporu o účast prezidenta Petra Pavla na summitu Severoatlantické aliance (NATO) vydáním předběžného opatření Ústavního soudu má bývalý prezident Václav Klaus a někdejší mentor ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) za zásadní pokus o přepsání dělby moci.

V prohlášení, které poslal médiím, také napsal, že se jedná o přechod k poloprezidentskému systému, o zásadní oslabení institucí s demokratickou odpovědností vůči občanům, tedy Parlamentu a vlády, a naopak o posílení moci institucí, které tuto odpovědnost nemají, prezidenta a Ústavního soudu.

Soud vedený předsedou Josefem Baxou je podle něj otevřeně aktivistický a mocensky nezdrženlivý.

Prezident je automaticky v čele delegace, řekl Pavel. Nepovede ji, reaguje Macinka

Soud ve středu vládě uložil prezidenta na summit delegovat. Technické záležitosti spojené s prezidentovou účastí bude vláda řešit na pondělním jednání. Macinka označil podání kompetenční žaloby i předběžné rozhodnutí za pokus o ústavní puč. Podle prezidenta jsou tato velmi silná slova od člověka, který je součástí vlády, na hranici šíření poplašné zprávy.

„Předběžné opatření, které Ústavní soud vydal jeden a půl dne po podání kompetenční žaloby prezidenta republiky ve věci jeho účasti na nadcházejícím summitu NATO v Ankaře, je svou účelovostí a neskrývaným politickým aktivismem důkazem úpadku politické a právní kultury v zemi,“ stojí v prohlášení, pod kterým je podepsán vedle dalších i poradce Macinky a výkonný ředitel Institutu Václava Klause a někdejší vedoucí prezidentské kanceláře Jiří Weigl.

Soud překročil své pravomoci, kritizuje Klaus

Soud se podle Klause nechal bez odporu zatáhnout do otevřeného politického střetu, snaží se úkolovat vládu a přisvojit si rozhodování o ryze exekutivních věcech, jako je složení delegací a technické otázky jejich působení v zahraničí.

Ústavní soud uložil vládě, aby součástí delegace na summit NATO byl i prezident

To podle Klause napovídá, že soud je otevřeně aktivistický a mocensky zcela nezdrženlivý. „Neváhá překročit své pravomoci. Něco jako sebeomezení, politická nestrannost, odborná korektnost či renomé instituce jsou pro něj věci zcela podružné. Aktéři této hry neskrývají vzájemnou domluvu, koordinaci postupu, a tím i faktickou podjatost soudu,“ uvedl také.

Macinka končí v Institutu Václava Klause, s exprezidentem pracoval 17 let

Ústavní soud a jeho předseda podle prohlášení ukázali, že pro ně dřívější kompetenční spory nejsou varováním, ale inspirací.

„Dnes se v důsledku toho jeví v jiném světle i kauza Turek při sestavování vlády a postup prezidenta Pavla, který se už tehdy domáhal kompetenční žaloby, kterou on nebyl oprávněn podat. Premiér (Andrej) Babiš tento krok prozíravě odmítl. S dnešní znalostí věci si dokážeme představit výsledek – nález, že vládu fakticky sestavuje nikoliv premiér, ale prezident. Parlamentní volby by se mohly odsunout stranou,“ odkázal Klaus na spor Hradu a Motoristů o jmenování poslance Filipa Turka ministrem.

Ústavní soud by měl podle Klause být pojistkou proti snahám o posílení kompetencí prezidenta či o poloprezidentský systém, ukázal ale, že jí není.

X XX

EXKOMUNISTA   PAVEL  NA  NATO  BEZ  PORADCŮ?
UŽ  SI  EXKOMUNISTA  PAVEL  KLADE  PODMÍNKY?
HRAD  SI  PLETE  S  VOJNOU,  KDE  ROZKAZOVAL?
V  ČR  JINÝ  SYSTÉM  VLÁDNUTÍ
EXKOMUNISTA  PAVEL  CHCE  JEDNAT  JAKO  KRÁL  V  CIZINĚ?
ZATÁHL  K  TOMU  I  SOUDCE  ÚS?

Msta prezidentovi? Pavel by na summit mohl letět bez poradců

Vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) by mohla vzít prezidenta Petra Pavla na summit NATO do Ankary bez poradců. Informují o tom anonymní zdroje serveru Neovlivní.cz. Motoristé podle serveru udělají všechno proto, aby se Pavlovi pomstili.

„Je to tak padesát na padesát, že to vláda vyhrotí. Andrej Babiš si vzal pár dní na rozhodnutí, přes víkend bude jasno,“ uvádí nejmenovaný zdroj serveru z okolí premiéra s tím, že finální rozhodnutí bude ležet právě na hlavě hnutí ANO. „Hraje se jen o to, jak moc bude premiér Motoristy brzdit,“ píše Neovlivní.cz.

Rozhodnutí Ústavního soudu se totiž týká účasti pouze prezidenta Petra Pavla, v delegaci tak není místo pro poradce jisté. „Premiér moc dobře ví, že pomsta chutná nejlíp za studena. Možná bude lepší v tichosti posečkat,“ cituje server jeden ze svých zdrojů.

Ústavní soud uložil vládě, aby součástí delegace na summit NATO byl i prezident

Prezident Pavel rovněž očekává, že bude hlavou delegace. „Je potřeba jasně říci, že pokud je prezident v jakékoli delegaci, je automaticky vedoucím této delegace. O tom, jestli se zúčastní kterékoli součásti summitu, tedy neformální večeře nebo hlavního jednání, rozhodne prezident, ne vláda, ne ministr zahraničí,“ řekla ve čtvrtek hlava státu.

S tím nesouhlasí ministr zahraničí a předseda Motoristů sobě Macinka. „Usnesení vlády je jasné a Ústavní soud nás neodsoudil k tomu, aby byl vůdcem delegace, ale aby byl členem delegace,“ řekl ministr pro Novinky.cz. „Žádné zahlazování sporů s prezidentem nepřipadá v úvahu,“ dodal.

Představy o průběhu summitu se tak mezi představiteli státu liší. Babiš reportérovi iDNES.cz v Gdaňsku sdělil, že další postup bude vláda projednávat až v pondělí.

Macinka ve středu uvedl, že jeho úřad Pavla do české delegace na červencový summit NATO v Ankaře doplní. Podle dřívějšího Babišova vyjádření bude prezident členem delegace.

X X X

EXKOMUNISTA  PAVEL  DEN  ZE  DNE  TROUFALEJŠÍ?
SPOLÉHÁ  NA  POMOC  SOUDCŮ  ÚS,  KTERÉ  DOSADIL?
V  ČR  SE  MUSÍ  UDĚLAT  BRZY  JASNO,
EXKOMUNISTA  PAVEL  SI  PLETE  NOVOU  VLÁDU  S  FIALOU…

Pavel v čele delegace? Soud ale nerozhodl, říká právník. Měli by brzdit, tvrdí diplomat

Tvrzení Petra Pavla, že je automaticky vedoucím delegace na summit Severoatlantické aliance, nemá podle ústavního právníka Aleše Gerlocha dostatečný právní podklad. „Ústavní soud určil, že prezident má být součástí delegace, neurčil ale v jaké funkci,“ vysvětluje Gerloch pro iDNES.cz s tím, že Pavel měl svou žalobu upřesnit. Podle diplomata Jiřího Šedivého by za běžné situace delegaci vedl prezident. Jenže nyní situace standardní není.

„Je potřeba jasně říci, že pokud je prezident v jakékoli delegaci, je automaticky vedoucím této delegace. O tom, jestli se zúčastní kterékoli součásti summitu, tedy neformální večeře nebo hlavního jednání, rozhodne prezident, ne vláda, ne ministr zahraničí,“ řekl ve čtvrtek České televizi a Českému rozhlasu Pavel.

Podle Gerlocha ale Pavlovo tvrzení právně neplatí, protože podanou kompetenční žalobu nevěnoval konkrétně své pozici v delegaci, ale tomu, aby mohl na summit do Ankary jet jako součást zmíněné delegace.

Dívají se na nás jako na exoty. Ukazuje to nejednotnost v řízení státu a nejednotnost řešení otázek bezpečnosti. To už není legrace.

 

X X X

POPLATKY  ZA  DĚTI  UŽ  NEBUDOU?

Ryanair couvá z poplatků za dětská sedadla. Vyšetřuje ho antimonopolní úřad

Irská nízkonákladová letecká společnost Ryanair přestává rodičům účtovat poplatky za povinnou rezervaci sedadel vedle jejich dětí. Rozhodnutí přichází poté, co postup firmy začal vyšetřovat irský úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

Šéf aerolinek Michael O’Leary uvedl, že se firma „s nevolí podřídí tomuto standardu odvětví“, ale že její praxe byla v souladu se zákony.

Cestující s dětmi od dvou do 11 let museli dosud při rezervaci letenek s irským dopravcem povinně platit rezervaci místa a poté si mohli zdarma rezervovat sedadla pro děti ve stejné řadě.

O’Leary prohlásil, že tato praxe dávala rodinám jistotu. Celková cena letenky se však tímto krokem mohla zvýšit o desítky procent, když nejlevnější povinně rezervovaná místa vyšla přibližně na deset eur (245 Kč).

Nenávistná válka idiotů. Ryanair odmítl od Muska Starlink a nabízí superlevné letenky

Postupem firmy se začal zabývat antimonopolní úřad (CMA). Ryanair v reakci na to počínaje dneškem nabízí rodičům s dětmi sedadla bez rezervačních poplatků, a to v zadní části letadla.

O’Leary přitom antimonopolní úřad za vyšetřování kritizoval, protože CMA podle něj přiměl firmu přejít na „méně transparentní a méně spotřebitelsky vstřícnou praxi rezervace míst uplatňovanou většinou dalších aerolinek“.

Mluvčí CMA uvedl, že úřad ve vyšetřování pokračuje s cílem zjistit, zda politika Ryanairu po změně vyhovuje pravidlům. „Pokud ano, je to vítězství pro rodiny, které už nebudou muset platit za místo vedle svých dětí,“ cituje ho BBC.
X XX

Ostrý spor prezidenta Petra Pavla s vládou premiéra Andreje Babiše z ANO graduje kompetenční žalobou u Ústavního soudu. Ten v předběžném opatření nařídil kabinetu, aby vyslal hlavu státu na summit NATO. A do verdiktu navíc vložil určitou pojistku. Proč si soud zatím nevyžádal stanovisko Babišovy vlády? Může první verdikt naznačovat, jak celý případ skončí? A kdy padne finální verdikt? Server iROZHLAS.cz nabízí odpovědi na nejčastější otázky.

Co znamená předběžné opatření Ústavního soudu?
Ústavní soud ve středu vydal předběžné opatření, o které žádal prezident, a to předtím, než rozhodne o celé Pavlově kompetenční žalobě proti vládě. Nařídil v něm kabinetu premiéra Andreje Babiše, aby zajistil účast hlavy státu a jeho doprovodu na summitu NATO v turecké Ankaře. Akreditace totiž končí v pátek, bylo proto potřeba rozhodnout rychle. Koná se 7. a 8. července.

Navíc do svého verdiktu vložil Ústavní soud ještě dopředu určitou pojistku. Uložil totiž vládě, aby se zdržela jednání, kterým by účasti prezidenta a jeho doprovodu bránila či ji ztěžovala.

Proč si Ústavní soud nevyžádal stanovisko vlády?
Ústavní soud podle svého předsedy Josefa Baxy znal z veřejných zdrojů postoje všech stran sporu. „Stanovisko prezidenta a vlády, případně ministra zahraničních věcí, je dostatečně artikulováno ve všech možných podobách. Neměli jsme pochybnosti, co si myslí prezident, případně co chce vláda, potažmo ministr zahraničních věcí,“ uvedl.

„V těchto typech řízení, kdy se pro naléhavost vydává předběžné opatření, tak to nemusí mít standardní postup, že bychom si vyžádali vyjádření účastníků řízení, pokud to není nutné. A tady to nutné nebylo,“ dodal.
 Podpořili všichni soudci předběžné opatření?
Ne, s předběžným opatřením souhlasilo 10 z 15 soudců. Tři nebyli přítomni. A dva nesouhlasili, konkrétně Dita Řepková a Jan Wintr, které v minulosti jmenoval do Ústavního soudu Petr Pavel. Ústavní soud by měl podle nich vydávat předběžné opatření jen ve výjimečných případech, v této věci k tomu ale podle nich nebyl dostatečný důvod.

O předběžném opatření rozhodovalo na neveřejném zasedání celé plénum, což není podle Evy Pasekové, šéfredaktorky serveru Česká justice, obvyklé. Děje se to u zásadních ústavních otázek. Plénum bude rozhodovat také o celé kompetenční žalobě.

Hraje roli, který prezident ústavní soudce jmenoval, jak naznačují někteří koaliční politici?
Ne, Ústavní soud je nezávislá instituce. Prezident navrhuje kandidáty na ústavní soudce Senátu, který je nejprve musí schválit, aby je pak prezident mohl formálně jmenovat do funkce. Ústavní soud je nyní kompletní, z 15 jeho soudců Pavel jmenoval 13.

Pavel: Macinka znovu nepochopil dělbu rolí. Prezident je automaticky šéfem delegace na summitu NATO

Dva, konkrétně Pavla Šámala a Jana Svatoně, kteří hlasovali pro vydání předběžného opatření, jmenoval ještě někdejší prezident Miloš Zeman. Odlišné stanovisko v hlasování o předběžném opatření naopak uplatnili Pavlem jmenovaní ústavní soudci Dita Řepková a Jan Wintr.

„Svou činností prokazujeme, že jsme nezávislí a nestranní, že Ústavní soud není s nikým ani proti nikomu a že nikomu nepatří, leda občanům této země,“ zdůraznil předseda Ústavního soudu Josef Baxa. „Soudci se s tím obecně občas setkávají, zpravidla u těch neúspěšných účastníků řízení. Ti vždycky hledají nějaké jiné příčiny rozhodnutí v jejich neprospěch,“ dodal.

Bylo vydání předběžného opatření rychlé?
Ano, předběžná opatření bývají rychlá. „O předběžných opatřeních se rozhoduje v řádu dnů. Není to tak nezvyklé. Je ale naprosto nezvyklé, že takhle rychle rozhodne Ústavní soud,“ uvedl pro Radiožurnál Ondřej Preuss z Katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Je to nicméně vůbec poprvé, kdy Ústavní soud takto rozhodl.

Pavel poslal Ústavnímu soudu kompetenční žalobu s návrhem předběžného opatření v pondělí večer. Soud o něm rozhodl během středy.

Je předběžné opatření od Ústavního soudu běžné?
Ne, není. Podle Ondřeje Preusse z Katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy je to vůbec poprvé, kdy Ústavní soud takto rozhodl. „Předběžné opatření je institut, který možná není na denním pořádku v rozhodování Ústavního soudu, ale jinak je to procesní prostředek, který je v denní praxi všech soudů ve všech řízeních přítomen,“ argumentoval předseda Ústavního soudu Josef Baxa.

Má vláda možnost verdikt ještě nějak zvrátit?
Ne, musí se jím řídit. Ministr zahraničí Petr Macinka z Motoristů už ve středu uvedl, že verdikt soudu bude respektovat a prezidenta na summit NATO ve čtvrtek doakredituje. Premiér Andrej Babiš pak tento postup ve čtvrtek potvrdil

Může naznačovat předběžné opatření, jak by mohl soud rozhodnout o celé kompetenční žalobě?

Může a nemusí, odborníci se na tom neshodnou. „Rozhodnutím o nařízení předběžného opatření nepředjímáme konečné rozhodnutí ve věci,“ zdůraznil předseda Ústavního soudu Josef Baxa.

Ústavní puč, tvrdí Macinka. ‚Není to namístě, takhle silná slova je třeba odmítnout,‘ míní právník Preuss

Eva Paseková, šéfredaktorka serveru Česká justice, ale mluví jinak. „Pokud Ústavní soud rozhodne o předběžném návrhu kladně, tak už pak v podstatě není možné, aby rozhodl záporně v té věci samé,“ řekla v rozhovoru pro Radiožurnál.

Podobně to vidí advokát Tomáš Nahodil. Vydání předběžného opatření by podle něj postrádalo smysl, kdyby soud později prezidentovu kompetenční žalobu zamítl. „Po dnešku se důvodně domnívám, že Ústavní soud v samém závěru řízení nakonec meritorně vyhoví i celému prezidentovu návrhu,“ uvedl.

Je kompetenční žaloba prezidenta bezprecedentní?
Ano. Je to vůbec poprvé, kdy prezident podal kompetenční žalobu k Ústavnímu soudu. „Kompetenční spor podobného charakteru známe jenom z jednoho případu v minulosti, a to byl spor prezidenta Václava Havla a tehdejšího premiéra vlády Miloše Zemana o jmenování guvernéra a viceguvernéra České národní banky. A tam byla iniciátorem vláda,“ připomněla pro Radiožurnál Marie Zámečníková z Právnické fakulty brněnské Masarykovy univerzity.

Co se píše v kompetenční žalobě?
Celá kompetenční žaloba má 27 stran. Odhlédněme od návrhu předběžného opatření, které je její součástí. V samotné kompetenční žalobě navrhuje prezident Ústavnímu soudu, aby určil, že jediným, kdo o účasti hlavy státu na summitech NATO může rozhodnout, je sám prezident. Vláda, ministr zahraničí ani jeho resort by podle návrhu nesměli prezidentovi v cestě jakkoli bránit, museli by jemu i jeho delegaci dát včas akreditaci a zajistit jim letadlo.

Ústavní soud vyhověl návrhu prezidenta. Petr Pavel pojede na summit NATO do Ankar

„Netvrdím, že je prezident republiky výsostným určovatelem zahraniční politiky státu. Netvrdím ani, že prezident republiky nemá v oblasti zahraničněpolitických kompetencí postupovat v koordinaci s vládou. Předmětem tohoto kompetenčního sporu není, čí a jaké zahraničněpolitické stanovisko má být na summitu oficiální delegací zastáváno. Spor se vede o to, kdo je kompetentní rozhodnout, zda se prezident republiky jako přímo volená hlava státu summitu vůbec zúčastní,“ stojí v dokumentu.

Kompetenční žaloba také shrnuje z prezidentova pohledu situaci kolem sporu o jeho účasti na summitu a obsahuje argumenty, které Pavel předkládá pro obhajobu svého postoje.

Zmiňuje například to, že pravomocí prezidenta je podle článku 63 Ústavy zastupování státu navenek. A připomíná ústavní zvyklost zastupování Česka na summitech NATO hlavou státu. Dosud se stalo jen jednou, že prezident na summit NATO nejel, a to Miloš Zeman v roce 2022 ze zdravotních důvodů.
 

Jak ve sporu o summit NATO argumentuje vláda?
Premiér Andrej Babiš zdůrazňuje, že jeho kabinet chce aktivně vést zahraniční politiku, proto prezidenta Petra Pavla do delegace nezařadil. Problém jsou odlišné pohledy prezidenta Petra Pavla a premiéra Andreje Babiše na závazek Česka vůči NATO vydat dvě procenta hrubého domácího produktu na obranu.

Přičemž právě plnění tohoto slibu bude jedním z hlavních témat summitu v turecké Ankaře. A Babiš označil summit za zásadní pro Česko.

DOKUMENT: Nejen Ankara. Prezident žádá, aby mu vláda nesměla bránit v účasti na summitech NATO

Česko nesplnilo závazek vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu loni za předchozí vlády premiéra Petra Fialy z ODS a podle Babiše závazek nesplní ani letos. Mluví při tom o špatném stavu financí po Fialově kabinetu a finančními prioritami Česka. Plnění závazků bedlivě sledují Američané v čele s prezidentem Donaldem Trumpem a tlak kvůli nim vyvíjí také šéf NATO Mark Rutte.

Podle Pavla by mělo Česko na obranu vyčleňovat více peněz, a to primárně kvůli zajištění vlastní bezpečnosti. Dostatečná obranná síla je totiž podle něj nejlepším způsobem, jak zamezit možné agresi cizího státu. Pavel to zmiňuje v době, kdy na Ukrajině zuří čtyři roky válka, kterou rozpoutalo Rusko.

Roli ale může hrát podle kritiků vlády také pomsta ministra zahraničí a šéfa Motoristů sobě Petra Macinky. Ten měl s prezidentem spory kvůli kauze kontroverzních SMS zpráv, které Macinka adresoval Pavlovi přes prezidentova poradce Petra Koláře, a také kvůli nejmenování čestného prezidenta Motoristů sobě Filipa Turka ministrem životního prostředí.

Právě po kauze SMS zpráv koncem ledna zmínil Macinka, že na červencovém summitu NATO v Ankaře by neměl být šéfem delegace prezident, ale premiér.

Kdy se rozhodne o kompetenční žalobě?
Ústavní soud ji projedná přednostně. Rozhodnout plánuje v řádu měsíců. „Bude velice zajímavé, jak to dopadne,“ řekl Pavel Rychetský, někdejší předseda Ústavního soudu.

X X X

EXKOMUNISTA   PAVEL  BOJUJE  V  ČR   O  VELKOU  MOC

ZATÁHL  DO  TOHO  I  SOUDCE  ÚS

LIDEM  A  FIRMÁM  V  ČR  DOSUD  NEPOMOHL

TO  BY  MĚLO  BÝT JEHO  HLAVNÍ  JEDNÁNÍ  A  CHOVÁNÍ

LIDÉ  V  ČR  ŠPATNĚ  VYBRALI

Ministr zahraničí Petr Macinka pošle žádost na rozšíření delegace na summit Severoatlantické aliance v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Ráno to řekl premiér Andrej Babiš. Technické záležitosti bude vláda řešit na svém pondělním jednání. Vláda v pondělí rozhodla, že prezidenta do delegace nezařadí, opak jí ovšem uložil předběžným opatřením Ústavní soud. „Je to invazivní soudní zásah,“ míní bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO).

Helena Válková už ve středu napsala na síť X, že ochrana dosavadní praxe podle ní nestačí k nařízení předběžného opatření. Proč si to myslíte?
Válková: Myslím, že podstatou, a to je asi každému občanovi bez ohledu na znalost nebo neznalost ústavního práva jasné, je, že tady probíhá určité politické jednání, politický proces, politický děj a Ústavní soud má být absolutně bez jakýchkoliv pochybností pro každého nestrannou a ústavněprávní institucí.

 Rozhovor s Helenou Válkovou a Jiřím Pospíšilem

A je to hezky vyjádřené v disentním stanovisku dvou ústavních soudců. Z celkového počtu 15 soudců se tři omluvili, dva přijali disentní stanovisko. Cituji: „Zdrženlivost Ústavního soudu při nařizování předběžného opatření v nyní projednávané věci by měla být ještě větší, protože jde o zásah Ústavního soudu do probíhajících politických dějů, aniž je najisto postaveno, jak bude Ústavním soudem vyložena kompetence prezidenta republiky.“

A opravdu není zvykem, a i sám Ústavní soud v minulosti toto ve svých nálezech nepovažoval za dostatečně významnou skutečnost, že je tady nějaká dosavadní praxe. Nařízení toho předběžného opatření, kterým se tedy ukládá vládě zajistit účast pana prezidenta na summitu NATO, je postaveno na tom, že jde o obvyklou praxi.

Ovšem obvyklá praxe není dostatečný důvod pro podle mého názoru zvlášť invazivní soudní zásah, jakým bylo opatření, které bylo včera přijato Ústavním soudem.

Pane Pospíšile, předběžná opatření obecně soudy vydávají, aby se zabránilo tomu, aby ještě před konečným rozhodnutím vznikla nenapravitelná škoda nebo újma. Je to opravdu tenhle případ? Byla by tak velká škoda nebo újma, kdyby jednou prezident chyběl na summitu NATO?
Pospíšil:
 To samozřejmě posuzují soudci. Ústavní soud má nepochybně právo vydat předběžné opatření. A pak můžeme hodnotit důvody, které tam jsou napsány. Paní kolegyně to vidí tak, že ty důvody nejsou dostatečné. Já si myslím, že jsou dostatečné, protože kdyby teď předběžné opatření Ústavní soud nevydal a pak na podzim rozhodl ve prospěch prezidenta, pak by to bylo v zásadě alibistické následné akademické rozhodnutí.

Ústavní soud vyhověl návrhu prezidenta. Petr Pavel pojede na summit NATO do Ankary

Na druhou stranu, pokud teď vydal předběžné opatření a pokud by hypoteticky potom rozhodl v neprospěch pana prezidenta, tak není to to samé v opačném gardu?
Pospíšil:
 Není to tak, protože to je ta zavedená praxe. I kdyby nakonec Ústavní soud na podzim rozhodl v neprospěch pana prezidenta, tak teď potvrdil tím předběžným opatřením pouze obvyklou zavedenou praxi. Z 20 summitů NATO, kterých se účastnila česká delegace, byl na 18 přítomen český prezident a nebyl pouze dvakrát, protože byl nemocný.

To je ta zavedená praxe, ať se nám to líbí, nebo ne. Já nebudu hodnotit, jestli to je dostatečný důvod. Ale ve chvíli, kdy bude soud o pravomocech rozhodovat na podzim, tak teď potvrdil stav, který je zde po celou dobu našeho členství v NATO. Prezident jezdí na summit, nemá se vytvářet výjimka. A na podzim bude interpretován text Ústavy, konkrétně pravomoci prezidenta a pravomoci vlády.

Válková: Tam je ale důležité, že i v tom návrhu, který podal pan prezident, chce vyjasnit rozsah kompetencí. Ta jeho účast na summitu NATO, to je jen jedna z konkrétních věcí. Ale on sám tam formuluje, že chce, aby o účasti prezidenta republiky na summitech NATO v rámci oficiálních delegací České republiky rozhodl i v budoucnu Ústavní soud.

Čili já se shoduji s tím disentním stanoviskem soudců kromě jiného i v tom, že toto pozdní hypotetické vyhovění návrhu není dostatečným důvodem a že by se vůbec nic nestalo. A jak odkazuji, i v minulosti Ústavní soud nepovažoval nějakou obvyklou praxi za tak závažný důvod, aby nařídil předběžné opatření.

Nenávist není názor, u politické kritiky se ale Ústavní soud zastal i dezinformací

Ale aby nedošlo k mýlce, souhlasím s panem Pospíšilem v tom, že Ústavní soud rozhodně má právo takto rozhodnout.

Pospíšil: Shodneme se tedy, že to je právo Ústavního soudu.

Válková: Ano, a když takto rozhodl, tak jsem ráda, že ho vláda respektuje. Tím ukazujeme, že ústavně konformní jsme, i když občas je nám podsouváno, že nikoliv.

Pospíšil: Jak kteří, paní profesorko, viz výroky vašich kolegů o pučích a tak dále. To zase buďme korektní, toto jsou výroky, které jsou výrazně závadné.

K čemuž se za chvíli ještě v našem rozhovoru dostaneme. Zeptám se ještě, než se dostaneme k těm reakcím, na jednu věc, a sice na tu rychlost, s jakou Ústavní soud o tom předběžném opatření rozhodl. Také na to, že si předtím nevyžádal žádné stanovisko od vlády. Pane Pospíšile, přijde vám to jako správný postup?
Pospíšil:
 Připadá mi to jako správný postup. Když se podíváte, jak i obecné soudy rychle rozhodují o předběžném opatření, nikoliv o meritorním rozhodnutí, tak to bývá často v řádech hodin či dnů. Právě aby byl odvrácen určitý následek, který potom už nelze zhojit.

Když se Ústavní soud rozhodl, že je přiměřené a správné rozhodnout o předběžném opatření, pak je logické, že tak musel učinit do samotné akreditace, protože poté by to byl opět pouze alibistický výrok. A zdůrazňuji, pokud pan premiér namítá, že nebyla slyšena druhá strana a tak dále, tak já konstatuji, že to samozřejmě bude v rámci toho meritorního rozhodnutí.

Předseda soudu také řekl, že vyzvou všechny účastníky „sporu“, vládu, aby se vyjádřili. A že se rozhodnou, zda potom ústní jednání bude nebo nebude. Tohle všechno proběhne. Ale je to opravdu procesní rozhodnutí, které vždycky soud vydává v řádech hodin a jeho snahou je odvrátit stav, který je nežádoucí. Kdyby nastal, tak samotné meritorní rozhodnutí už bude výrazně oslabeno.

Právník: Ústavní soud může určit vztah mezi prezidentem a vládou. Možná toho se aktéři bojí

Paní Válková, co se týče rychlosti projednání a toho, že nebyla z časových důvodů vyslyšena vláda, nevrátilo se vládě to, že rozhodnutí o nominaci odkládala? Protože původně o tom měl kabinet jednat už v dubnu, potom se mluvilo o začátku června, nakonec to rozhodnutí přišlo 22. června, tedy čtyři dny před uzávěrkou akreditací. Nedostala těmi odklady sama vláda Ústavní soud do situace, že musel rozhodnout takhle rychle?
Válková:
 Já si myslím, že nikoliv, protože znovu se vrátím k tomu hlavnímu argumentu, že ochranou dosavadní ustálené a dlouhodobé praxe opravdu není nesporným argumentem, a soud využil této situace, protože jiný důvod tam neuvedl.

Pardon, to jste říkala, ale na druhé straně, neměla vláda rozhodnout dříve, aby byl větší prostor? Protože o tom, že pan prezident uvažuje o kompetenční žalobě, se vědělo.
Válková:
 Vláda je politický orgán, Ústavní soud je soud. Ten by neměl vůbec do politických dějů vstupovat ani rychlostí svého rozhodování. A já se k tomu musím vrátit, protože tím, že použil ten argument, který já tedy opravdu, ať to čtu horem dolem, nedovedu pochopit. Co je tak tragického a závažného a zásadního, kdyby se jednoho summitu nezúčastnil?

Já kdybych byla ve vládě, tak bych řekla, že mně jeho účast nevadí, ale já nejsem ve vládě a nevidím všechny souvislosti. Čili v tomto ohledu to je naprostou kompetencí vlády jako politického orgánu.

A Ústavní soud vlastně takto rozhodl tím, že předběžným opatřením nařídil účast prezidenta, tedy určitý politický děj, a to se mi na tom nelíbí.

Přece jenom bych se chtěl dostat ještě k těm reakcím, jestli dovolíte, protože některé ty reakce byly velmi ostré. Předseda Motoristů sobě Petr Macinka mluvil dokonce o pokusu o ústavní puč. Paní Válková, neměli by být vládní nebo koaliční politici v takovéhle situaci rezervovanější?
Válková:
 Já myslím, že těch situací je daleko víc než jenom tato poslední. Já osobně z některých těch výroků v minulosti nejenom že nemám radost, já je i kritizuji.

Takže kritizujete Petra Macinku za to, co včera řekl?
Válková:
 Já si myslím, že to nebylo vhodné vyjádření. A těch různých nevhodných vyjádření bylo více, ale to neznamená, že bych zpochybňovala to, že má právo se vyjádřit. Jsme ve svobodné zemi a každý musí potom nést odpovědnost za svá vyjádření třeba ze strany médií. Věřím, že ta ho budou skloňovat, rozebírat a kritizovat ještě další týden.

Já myslím, že jsou důležitější věci, ale za mě to konkrétní vyjádření, které jste jmenoval, nebylo, já to řeknu eufemisticky, nejšťastnější.

Čapí hnízdo u soudu. Válková: Proces s Babišem je jen přerušený. Za čtyři roky by mohl pokračovat

Pane Pospíšile, opozice je v tomto sporu na straně pana prezidenta, v těch reakcích je znát, že vítáte to rozhodnutí. Na druhé straně, uvažovali jste nebo uvažoval jste vy sám, jak byste reagovali, kdyby k takové situaci došlo za jiné konstelace, kdyby v roli prezidenta, který se domáhá cesty na nějaký summit, byl třeba Miloš Zeman?

Pospíšil: Když se podíváte na mé výroky za těch pár let, co jsem v politice, tak jsem nikdy agresivně nekritizoval rozhodování justice, ať již obecné, nebo ústavní. A to byly výroky, které byly také sporné a debatní.

Například když Ústavní soud kdysi zrušil rozhodnutí Parlamentu o předčasných parlamentních volbách. To také bylo velmi debatováno a řekl bych, že to bylo tehdy mnohem spornější i v akademické obci, než je toto vydání předběžného opatření, které podle mě sporné není, ale chápu, že to vládní politici musí zpochybňovat.

Já považuji výroky představitelů vládních stran na adresu justice obecně, protože to začíná Čapím hnízdem, jde to přes debatu kolem případné žaloby na jmenování či nejmenování čestného prezidenta Motoristů ministrem a končí to tady současnou situací, za mimořádně nebezpečné.

Protože ti pánové a dámy, co to říkají, tak nevyjadřují pouze svůj názor, jak říká paní profesorka, oni tím definují vztah politické elity k nezávislé justici. A zpochybňování justice já považuji za velký problém, podobný jako když pan premiér zpochybňuje Českou národní banku a jejich guvernéra a tak dále.

Zkrátka si zvykněme na to, že vedle moci výkonné, vlády, jsou zde ještě další složky veřejné moci, které mají být na vládě nezávislé a je to tak správně. Tedy primárně justice, ale i ta Česká národní banka a tak dále.

A lidé by jim měli věřit, a ne je zpochybňovat, a politici by k důvěře měli přispívat, a ne zpochybňovat jejich kvalitu. Zdůrazňuji, vyjádřit to, že s daným rozhodnutím nesouhlasím, jak třeba činí paní profesorka, to je naprosto správné. Ale to neznamená, že zpochybňuji nestrannost nebo nějakou jinou kvalitu dané justiční instituce.

X X X

MILIARDY  ZA  ROPU  DO  ÍRÁNU
Írán čeká 40 miliard dolarů za zpoplatnění Hormuzu. Ropa zdražuje, USA se durdí

Ceny ropy se ve čtvrtek pohybovaly kolem nejnižší hodnoty od konce února, tedy od doby před zahájením americko-izraelských úderů na Írán. Trhy totiž očekávají růst dodávek z Blízkého východu. Odpoledne však začala cena růst po zprávě listu The Wall Street Journal (WSJ), že Írán chce získat miliardy dolarů z poplatků za využívání Hormuzského průlivu.

Kolem 17:30 SELČ cena severomořské ropy Brent vykazovala růst o 1,4 procenta nad 74,70 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI si připisovala 1,8 procenta a prodávala se za téměř 71,60 USD za barel.

Americký ministr energetiky Chris Wright uvedl, že objem přepravy přes Hormuzský průliv se blíží úrovni z doby před začátkem války. Za uplynulý den bylo podle něj průlivem přepraveno nejméně 20 milionů barelů.

Upozornil ale, že průliv je potřeba odminovat, což omezí počet proplouvajících lodí, a zdůraznil, že ropa bude na tankerech průlivem proudit i v případě, že nevydrží dohoda uzavřená minulý týden, která tuto vodní cestu znovu otevřela.

Rostoucí nabídka ropy z Íránu a dalších zemí Blízkého východu snížila ceny fyzických dodávek ropy po celém světě.

Írán se chystá zvýšit prodej díky dočasnému přerušení amerických sankcí. Banka Goldman Sachs ale uvedla, že výrazné zvýšení íránské produkce neočekává, a to ani v případě, že by zmírnění amerických sankcí trvalo i po 21. srpnu, kdy má podle současného rozhodnutí skončit jejich platnost. Hlavním odběratelem íránské ropy bude pravděpodobně Čína, protože sankce EU a Británie vůči íránské ropě a plavidlům zůstávají v platnosti, uvedla agentura Reuters.

Ropa zaplavuje trh, do Evropy i Asie míří miliony barelů

WSJ napsal, že Írán usiluje o vytvoření systému zpoplatnění Hormuzského průlivu, který by podle odhadů mohl přinést až 40 miliard USD ročně. Teherán navrhuje vybírat poplatky za bezpečnostní a environmentální služby v této námořní trase a inspirovat se chce například tureckým modelem v Dardanelách, kde se vybírají poplatky za průjezd.

Podle informovaných zdrojů by nový mechanismus také posílil kontrolu Íránu nad strategickou vodní cestou. Teherán se snaží získat podporu pro tento plán nejen mezi státy Perského zálivu, ale také u dalších partnerů v regionu a v Číně a počítá s jejich zapojením do sdílení výnosů.

Rubio před výběrem mýtného varoval

Jestliže bude Teherán vybírat mýtné za plavbu Hormuzským průlivem, rozšíří se tato praxe i do dalších mezinárodních vod, což vyvolá totální chaos, prohlásil ve čtvrtek americký ministr zahraničí Marco Rubio na zasedání Rady pro spolupráci arabských států v Zálivu (GCC) v bahrajnském hlavním městě Manáma. Rubio je na první návštěvě Blízkého východu od podpisu americko-íránského memoranda o porozumění minulý týden. V rámci této cesty navštívil také Spojené arabské emiráty a Kuvajt.

Podle Rubia usilují Spojené státy o mírovou dohodu s Íránem, ne však „za každou cenu“. Ministr ujistil státy Perského zálivu, že žádná část dohody nebude podkopávat jejich bezpečnost, stabilitu a prosperitu. Podepsané memorandum je základem pro nynější jednání o konečné dohodě.

AFP připomněla, že memorandum nijak neřeší otázky, které tíží arabské země Perského zálivu, tedy íránský balistický program a íránskou podporu ozbrojeným skupinám v regionu. Teherán v reakci na americko-izraelské údery na Írán, které 28. února zažehly regionální konflikt, útočil raketami a drony na arabské země v oblasti, v nichž mají USA vojenské základny.

Memorandum nicméně zahrnuje znovuotevření Hormuzského průlivu, který Teherán začal v průběhu války blokovat.

„Mezinárodní vody nepatří žádnému státu. To je základní princip dnešního světa, bez kterého by byl svět uvržen do totálního chaosu,“ uvedl Rubio.

Írán a Omán, který také leží u Hormuzského průlivu, tento týden jednaly o budoucí správě úžiny, včetně s ní spojených poskytovaných služeb a nákladů. Ománský ministr zahraničí Badr Busajdí v Manáma podle AFP sdělil, že budoucí uspořádání týkající se správy průlivu nebude zahrnovat žádné „poplatky za tranzit“.

Ceny ropy v dolarech za barel.

 

 

 

 

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Autor a jeho autorem je autor. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.