Der Spiegel: Merz o Ukrajine bez Polska, Itálie. Dr. Rychetský: ÚS se nechoval aktivisticky. ÚS teprve rozhodne..Exkomunistovi Pavlovi ÚS nic nezajistil?Disent: I kdyby soud nestihl do NATO rozhodnout, Pavel na Nato neodjel,není to závažné, aby si nařízení předběžného opatření žádalo.Vyjadřují se z ÚS i Wintr, Řepková

Německý kancléř Friedrich Merz by podle německého týdeníku Der Spiegel preferoval, aby budoucí rozhovory s Ruskem, Ukrajinou a Spojenými státy o poválečném uspořádání na Východě vedly Německo, Francie a Velká Británie jménem Evropy, bez účasti Polska a Itálie.

Ve středu se v Berlíně setkali lídři pěti zemí tvořících E5: Německa, Polska, Francie, Velké Británie a Itálie. Podle německých novin sice evropští lídři veřejně prezentovali jednotu, ale v zákulisí bylo patrné napětí ohledně rolí jednotlivých zemí.

Der Spiegel informoval, že německá diplomacie chtěla schůzku původně omezit na země E3 – Německo, Francii a Spojené království. Pozvání   Polska a Itálie byla oznámena až po tlaku premiéra Donalda Tuska a premiérky Giorgie Meloni.

„Schůzka pěti lídrů v kanceláři kancléře se údajně konala proto, že Tusk a Meloni měli zášť vůči ostatním třem za to, že je nepozvali na schůzku s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Londýně začátkem června,“ uvádí se v článku.

Merz údajně nakonec souhlasil s širším formátem, aby „deeskaloval situaci“. Němečtí novináři však naznačují, že kancléř a jeho doprovod stále věří, že německo-francouzsko-britské trio zůstává nejvhodnějším formátem pro budoucí rozhovory.

„Ital a Polák chtějí sedět u jednoho stolu,“ ale „kancléř a jeho lidé věří, že německo-francouzsko-britské trio E3 se nejlépe hodí k tomu, aby jednoho dne s Rusy, Ukrajinci a Američany vyjednalo poválečný pořádek pro Evropu,“ píše týdeník.

Podle zdrojů Der Spiegelu by větší skupina evropských vyjednavačů „vše jen zkomplikovala“. List poznamenává, že země E5 se liší mimo jiné v přístupech k rozhovorům s Ruskem a v cílech zahraniční politiky.

Autoři článku popsali i politické problémy, kterým čelí jednotliví lídři. Poznamenali, že Emmanuel Macron se blíží ke konci svého funkčního období v oslabené pozici, Donald Tusk je i nadále pod tlakem polských konzervativců a Merz musí usilovat o německou důvěru v souvislosti s plánovanou penzijní reformou. Podle deníku zůstává ve své zemi „nezpochybnitelnou lídryní“ pouze Giorgia Meloni, ačkoli je prý ve vážném konfliktu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

Dlužno podotknout, že země E jsou de facto účastník konfliktu na straně Ukrajiny, což zpochybňuje vyjednávací pozici. Navíc je třeba dodat, že představitelé Německa a Francie Angela Merkel a François Hollande později přiznali věrolomné jednání v případě Minských dohod, které podvedlo Rusko a  mělo pouze získat čas pro Ukrajinu. Server vasevec.cz

X X X

Neonacistický Azov je hrdý na vyvraždění 100 tisíc Poláků v roce 1943

Vydavatelství Reinshouse, které je napojeno na ukrajinské neonacisty z uskupení Azov, vydalo nášivku s nápisem „Volyňská hrdost“. Na tuto provokaci, kterou nenacisté vyjadřují hrdost nad vraždami okolo sto tisíc Poláků na Volyni v roce 1943 bandami kolaborantské Ukrajinské povstalecké armády, upozornila v pátek ukrajinská historička Marta Havryško.

Propagační grafika nášivky obsahuje nápis „Волинь Pride“, což znamená „Volyňská hrdost“. Vedle něj je bílý kříž a nůž. V pozadí jsou použity historické fotografie zobrazující ozbrojené banderovce. Celý obrázek doprovází ukrajinské heslo „Пишемося своєю історією“, což znamená „Jsme hrdí na naši historii“. Samotný design byl prezentován jako červenočerná propagační grafika s logy Reinshouse a CNSL Cult.

Historička zhodnotila, že případ má „všechny znaky nového mezinárodního skandálu“. Poznamenala také, že vojáci z 3. útočné brigády byli v Polsku cvičeni a léčeni a také tam pořádali fundraisingové akce. Vydavatelství Reinshouse přitom vede  Oleksij Reins, voací znak  Consul, důstojník 3. letecké útočné brigády.   „Nebyli vojáci 3. útočné letecké brigády vycvičeni a ošetřeni v Polsku? Určitě tam sháněli finanční prostředky. A takto se oplácejí za tu podporu?“ zeptala se Havryško.

Historička  zdůraznila, že pokud byla nášivka zamýšlena jako provokace, byla „politicky bezohledná“ a „strategicky sebevražedná“. Podle jejího názoru by Ukrajina, která je závislá na mezinárodní pomoci, neměla úmyslně znovu otevírat jednu z nejhlubších ran ve svých vztazích s Polskem. „Hanba,“ uzavřela. Jana Putzlacher, server vasevec.cz

X XX

Vučič oznámil rezignaci. Budou předčasné volby

Srbský prezident Aleksandar Vučić v sobotu na provládním shromáždění v Bělehradu oznámil, že v řádu několika týdnů rezignuje a v zemi se budou konat předčasné prezidentské a parlamentní volby, píše agentura Reuters. Vučić však neupřesnil, kdy rezignaci podá, ani kdy rozpustí parlament, což je předpokladem k vypsání předčasných voleb.

„Budu prezidentem už jen pár týdnů a poté rezignuji,“ řekl svým příznivcům Vučić, který je prezidentem již podruhé a jeho mandát měl skončit v polovině příštího roku.

Srbská ústava neumožňuje, aby byl kdokoli zvolen prezidentem na více než dvě funkční období. Vučić zároveň dodal, že své Srbské pokrokové straně (SNS) pomůže k volebnímu vítězství. Parlamentní volby se měly v řádném termínu konat v roce 2027.

Vučičovo prohlášení přišlo po více než rok a půl trvajících protivládních protestech. Ty začaly demonstracemi požadujícími vyvození odpovědnosti za neštěstí v listopadu 2024 v Novém Sadu, kde kvůli pádu nádražního přístřešku zahynulo 16 lidí. Mnohé hlasy v Srbsku přičítají incident korupci, která v zemi panuje. Jedním z požadavků protestujících bylo i vyhlášení předčasných voleb.

„Rezignací a předčasnými prezidentskými a parlamentními volbami se Vučić snaží předejít svému nevyhnutelnému pádu, a to kvůli protestům a studentskému hnutí, které se těší větší podpoře než on sám,“ uvedl v reakci Savo Manojlović, předseda opozičního hnutí Move-Change. Demonstranti i opozice opakovaně uvádějí, že se chtějí Vučičovi a jeho straně ve volbách postavit.

Vučić a strana SNS jsou v Srbsku u moci od roku 2012.

X XX

 Dr. Rychetský: ÚS se nechoval aktivisticky. ÚS teprve rozhodne.

Exkomunistovi nic nezajistil?

20 let byl Pavel Rychetský předsedou Ústavního soudu. Ve funkci skončil v roce 2023.

Ústavní soud (ÚS) se v případě předběžného rozhodnutí o cestě prezidenta Petra Pavla na summit NATO nechoval aktivisticky. Ba naopak, myslí si to bývalý předseda soudu Pavel Rychetský. V rozhovoru pro Českou televizi uvedl, že kdyby soud v této záležitosti vystupoval zdrženlivěji a nerozhodoval, šlo by o alibismus. Stojí také za tím, že soud mohl užít předběžné opatření, protože ÚS musí aplikovat na mezery ve vlastním výkladu občanský soudní řád.

„Když někdo vyčítá politický aktivismus Ústavního soudu, tak to je člověk, který neví, jaká je role Ústavního soudu. Ona je politická. On řeší politický spor mezi ústavními institucemi,“ uvedl expředseda této instituce Rychetský.

Kabinet v pondělí Pavla do delegace nezařadil s odůvodněním, že na summitu mají Česko reprezentovat zástupci vlády. Mají totiž odpovědnost za zahraniční politiku i výdaje státu na obranu. Pavel kvůli tomu podal kompetenční žalobu, jak také dlouho dopředu avizoval. Podle předběžného opatření soudu má vláda zaručit, že prezident navzdory rozhodnutí kabinetu na summit NATO pojede. O kompetenční žalobě pak

 Ústavní soud teprve rozhodne. Zřejmě se tak stane v řádu měsíců.

Odklad by neměl smysl

Pokud by soud podle Rychetského předběžné stanovisko nevydal, ztratilo by řízení smysl vzhledem k termínu setkání aliančních lídrů. To se odehraje 7. a 8. července. Současně je ale evidentní, že soud si je vědom, že nebude rozhodovat pouze o tomto jednom případu. Vzal si tak dlouhou lhůtu pro to definitivní rozhodnutí, dodává Rychetský. Neznamená to podle něj, že výsledné rozhodnutí musí vyznívat stejně. „Předběžné opatření je řešení svým způsobem krizové situace pro tu chvíli. To vůbec nezavazuje,“ uvádí.

Prezident má podle Rychetského právo rozhodovat o svých cestách. Požadavek spolusouhlasu vlády, o kterém někteří jeho kritici hovoří, by se podle bývalého předsedy Ústavního soudu vztahoval až na případný souhlas s nějakým usnesením, které by měl přijmout. Podpis nějakého aktu. „Vláda nedává souhlas a není oprávněna dávat souhlas k cestování hlavy státu. Má zabezpečit, je-li to služební cesta, servis, poskytnout mu vládní letadlo,“ uvedl.

Ústavní puč? Naopak

Na slova o ústavním puči, kterými postup Pavla a soudu komentoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), Rychetský uvedl, že ústavní puč znamená, že nerozhodují ústavou povolané ústavní orgány. „Tady naopak vysoké ústavní instituce se snažily domluvit, když se nedohodly, zvolily ústavou předpokládanou jedinou racionální i počestnou cestu – obrátily se na Ústavní soud, který je k tomu povolán,“ uvedl. Autoři takových výroků podle Rychetského buď nevědí, nebo naopak vědomě napadají ústavní systém a bourají demokratický právní stPrezident Petr Pavel odmítl jmenovat Filipa Turka (vpravo) ministrem. Šéf Motoristů Petr Macinka (vlevo) proto na oplátku nechtěl prezidenta v delegaci na summit NATO. Ilustrační foto: Motoristé sobě

„Nechtějí žít v demokratickém právním státu, proto používají tyto metody,“ uvedl. Slova poslance Motoristů Filipa Turka, že Ústavní soud by neměl existovat, se pak podle Rychetského nedají brát vážně. „Neznám zemi, která by neměla ústavní soudnictví… Ten, kdo volá potom, abychom ho neměli, je buď neználek, nebo člověk, který není spokojen s demokratickým právním státem,“ konstatoval Rychetský.

V rozhovoru pro server iROZHLAS také řekl, že v aktuálním sporu je podle něj zásadní jak samotný text ústavy, který doslova uvádí, že prezident republiky zastupuje stát navenek, tak dosavadní zvyklosti. Rozhodující ale podle něho bude to, zda se prezident a premiér dohodnou na uspořádání, které celou situaci uklidní. Nerespektování rozhodnutí Ústavního soudu by pak znamenalo konec demokratického právního státu.

„To není žádná floskule. Demokracie znamená vládu většiny a právní stát znamená vládu práva. Sladit tyto někdy proti sobě stojící fenomény je úlohou odpovědných politiků,“ dodal pro server. Redakce České justice

X X X

DVA  SOUDCI  ÚS  PROTI  EXKOMUNISTOVI  PAVLOVI

Dva z 12 hlasujících soudců proti většině. Prezidentovi podle nich nehrozila vážná újma

Jan Wintr je jedním z dvojice disentujících soudců, kteří hlasovali proti nařízení předběžného opatření.

Dva z dvanácti ústavních soudců s předběžným opatřením nesouhlasili. Ústavní soud rozhodutím dočasně zajistil prezidentovi Petru Pavlovi účast na summitu NATO v Ankaře. Jan Wintr a Dita Řepková v odlišném stanovisku uvedli, že v kompetenčních sporech mají být důvody pro vydání takového opatření mimořádně silné.

Předběžné opatření má zpravidla zabránit tomu, aby ještě před konečným rozhodnutím soudu vznikla nenapravitelná škoda nebo újma. Právě o tom, kdy je namístě tento mimořádný nástroj použít, vedli spor dva ústavní soudci s většinou pléna. Jan Wintr a Dita Řepková upozornili, že zákon s předběžnými opatřeními počítá především ve výjimečných situacích, kdy hrozí závažné následky. Podle nich proto měly být i v případě prezidentovy cesty na summit NATO důvody pro jeho vydání podstatně silnější.

Nejobsáhlejší je právní úprava předběžných opatření v řízení o ústavních stížnostech. V § 80 se mluví o jeho použití v případě „odvrácení hrozící vážné škody nebo újmy, k zabránění hrozícímu násilnému zásahu nebo z jiného závažného veřejného zájmu“. V takovém případě zákon Ústavnímu soudu umožňuje uložit orgánu veřejné moci, aby v zásahu nepokračoval. Tedy jde o předběžné opatření, které veřejné moci zakazuje něco činit, nikoliv že by jej donutilo činit něco nově.

Podruhé je zákonem předběžné opatření rozebráno v části týkající se řízení o návrhu prezidenta republiky na zrušení usnesení Parlamentu, kterým vysloví jeho nezpůsobilost vykonávat tuto ústavní funkci. V § 114 je upravena situace, kdy se prezident takovému usnesení brání. Předběžné opatření zajišťuje, že účinnost dosud nevyhlášených zákonů, které nemohl posoudit a případně vetovat, bude pozastavena.

V kompetenčních sporech lze použít úpravu soudního řádu

Ústavní soudkyně Dita Řepková.

Vedle těchto speciálních úprav dále zákon o Ústavním soudu obsahuje v § 63 zmocnění použít přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, tedy procesního předpisu pro civilní řízení, všude tam, kde právě speciální úprava neexistuje. Tohoto zmocnění plénum Ústavního soudu využilo.

Wintr s Řepkovou ve svém disentním stanovisku upozornili na to, že tam, kde zákon o Ústavním soudu s předběžnými opatřeními výslovně pracuje, jde vždy o zabránění mimořádně závažným následkům. Oba připouští, že ani v kompetenčních sporech není nařízení předběžného opatření za použití občanského soudního řádu vyloučeno.

Disent vyzývá ke zdrženlivosti

„Lze si představit hypotetické spory o rozsah kompetencí, v nichž by byl bez nařízení předběžného opatření účel řízení ve věci samé zcela zmařen,“ uvedli. V tomto typu řízení by k nim ale měl Ústavní soud přistupovat jen výjimečně. „Zdrženlivost při nařizování předběžného opatření v nyní projednávané věci by měla být ještě větší, protože jde o zásah Ústavního soudu do probíhajících politických dějů, aniž je zatím postaveno najisto, jak bude Ústavním soudem kompetence prezidenta republiky zastupovat stát navenek vyložena,“ doplnili.

Podle soudců Wintra s Řepkovou v nyní rozhodované věci chybí už podmínka stanovená občanským soudním řádem v § 102. Civilní procesní právo připouští vydání předběžného opatření v případě potřeby upravit poměry účastníků nebo obavy z ohrožení výkonu rozhodnutí. omníváme se, že potřeba zatímně upravit poměry účastníků v nynější věci nenas„Dtala,“ uvádí disent. I kdyby soud nestihl do summitu NATO rozhodnout a prezident Pavel na něj neodjel, takové omezení nebude pro jednou natolik závažné, aby si nařízení předběžného opatření žádalo.

„Na rozdíl od většiny pléna se domníváme, že pro nařízení předběžného opatření musí být dány mnohem silnější důvody než blížící se konání summitu. (…) Musí v konkrétním okamžiku existovat důvody stran toho, jak závažné dopady by mělo pozdní hypotetické vyhovění návrhu,“ uzavírá Wintr s Řepkovou.

K přijetí usnesení stačí prostá většina

Když Ústavní soud rozhoduje v plénu, nebývají jeho rozhodnutí vždy jednomyslná. Soudci, kteří s většinou nesouhlasí, mohou svůj názor vysvětlit v takzvaném disentu. Toto nesouhlasné stanovisko se zveřejňuje společně s rozhodnutím.

O předběžném opatření k cestě prezidenta Petra Pavla do Ankary navíc nerozhodovalo všech 15 ústavních soudců. Tři chyběli – Tomáš Langášek, Kateřina Ronovská a Zdeněk Kühn. Nebyli přítomni. Langášek uvedl, že byl na dlouho plánované dovolené ve Francii. „Pokud by Ústavní soud rozhodl o naléhavosti věci a nařídil jednání, byl jsem samozřejmě připraven dovolenou přerušit a jednání se zúčastnit,“ napsal na sociálních sítích.

Ani účast všech 15 soudců by ale výsledek nezměnila. Plénum rozhoduje prostou většinou přítomných. Při současném rozložení hlasů by předběžné opatření prošlo i za účasti všech soudců.

Vděk či nevděk?

Oba soudce s odlišným stanoviskem přitom jmenoval prezident Petr Pavel. Zatímco Pavla Šámala, který jako soudce zpravodaj vypracovával předběžné opatření, ještě jeho předchůdce Miloš Zeman. „Vzhledem k věku se asi nechce zavděčit současnému prezidenotvi, aby jej – v případě volebního vítězství v roce 2028 – znovu jmenoval soudcem,“ glosoval na sociálních sítích ústavní právník Jan Kysela.

Martin Drtina, ceskajustice

X X X

Ústavní soud vyhověl prezidentu Pavlovi: Vláda musí zařídit jeho akreditaci na summit NATO.

Ústavní soud zdůraznil, že kabinet i ministerstvo zahraničí musí prezidentovi bezodkladně zajistit akreditaci a přestat mu v účasti na jednání bránit. I

Ústavní soud vyhověl prezidentu Petru Pavlovi a vydal předběžné opatření, kterým nařídil vládě Andreje Babiše zařadit hlavu státu do oficiální delegace na nadcházející summit NATO v Ankaře. Soudce zpravodaj Pavel Šámal zdůraznil, že kabinet i ministerstvo zahraničí musí prezidentovi bezodkladně zajistit akreditaci a přestat mu v účasti na jednání bránit.

„Vládě a ministerstvu zahraničních věcí se ukládá, aby bezodkladně notifikovalo organizátorům summitu NATO, že součástí oficiální delegace je prezident republiky. Ukládá se, aby mu zajistili příslušnou akreditaci a zdrželi se jednání, která by prezidentovi bránila v účasti,“ citoval z rozhodnutí soudce Šámal na tiskovém brífinku.

Účast prezidenta je běžná praxe

Soud uvedl, že účast českého prezidenta na summitech NATO je zavedená praxe. Pro tuto chvíli je dle ÚS potřeba praxi zachovat, a to i kvůli časové tísni, plyne z rozhodnutí. Summit se koná 7. a 8. července a lhůta pro akreditaci končí v pátek 26. června.

Prezident se na Ústavní soud obrátil tuto středu v reakci na kroky vlády, která schválila složení delegace bez jeho účasti. Česko měli v Ankaře původně zastupovat pouze premiér Andrej Babiš (ANO), ministr obrany Jaromír Zůna (SPD) a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).

Důsledky nerespektování předběžného opatření

Česko měli v Ankaře původně zastupovat pouze premiér Andrej Babiš (ANO), ministr obrany Jaromír Zůna (SPD) a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Foto: Ministerstvo obrany

Petr Pavel v kompetenční žalobě označil postup kabinetu za snahu „sabotovat“ jeho cestu a porušení Ústavy, podle níž prezident zastupuje stát navenek. Součástí žaloby byl právě i návrh na předběžné opatření, kterému soud nyní vyhověl, aby zabránil nevratným krokům před konáním samotné akce.

Nerespektování předběžného opatření by v politické rovině mohlo vyústit v hlasování o vyslovení nedůvěry vládě a v rovině právní by se mohlo jednat o trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí.

Ústavní soud by mohl vládě nebo ministerstvu zahraničí ukládat také pořádkové pokuty, a to opakovaně, každou až do částky 100 tisíc korun.

Hledání ústavních hranic 

Kromě okamžitého zajištění účasti na summitu žádá hlava státu Ústavní soud o jasné vymezení kompetencí. Jádrem sporu je otázka, kdo má v konečné instanci právo rozhodovat o tom, který ústavní činitel bude Českou republiku reprezentovat na klíčových mezinárodních jednáních.

Rozhodnutí o samotné podstatě kompetenčního sporu soud vynese později. Dnešním předběžným opatřením výsledek nepředjímá, upozornil předseda soudu Josef Baxa. Redakce České justice

X X X

Soudkyně: Vnitro neprokázalo, že hlavní činností SPD bylo štvaní proti menšinám.

Ministerstvo vnitra před soudem neprokázalo, že by dominantní složkou činnosti SPD bylo jednání naplňující znaky předsudečné nenávisti.

Ministerstvo vnitra porušilo práva hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), když ho zařadilo do zprávy o extremismu za rok 2022. Rozhodl o tom Obvodní soud pro Prahu 7. Omluvu hnutí ale nepřiznal. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k Městskému soudu v Praze.

Hnutí v žalobě žádalo konstatování porušení práv a omluvu kvůli tomu, že ho ministerstvo ve zprávě označilo za xenofobně zaměřenou populistickou skupinu a přisoudilo mu dominantní úlohu při projevování předsudečné nenávisti. Podle soudkyně Elišky Candry Soukupové vnitro před soudem neprokázalo, že by dominantní složkou činnosti SPD bylo jednání naplňující znaky předsudečné nenávisti. To je definice pro zařazení do zprávy, kterou si úřad sám stanovil. Hnutí podle ní naopak vyvíjelo v žalovaném období i jiné aktivity.

Předsudečná nenávist podle zprávy ministerstva vnitra o extremismu z roku 2022 označuje jednání motivované nesnášenlivostí a společenskými předsudky vůči určité skupině obyvatel. Může mít podobu fyzického násilí, slovních útoků nebo užívání urážlivé symboliky, aniž by nutně naplňovala skutkovou podstatu trestného činu.

Probouzelo SPD předsudečnou nenávist?

Právní zástupce SPD v závěrečné řeči řekl, že nepopírá, že se hnutí v roce 2022 vyjadřovalo o islámu či migraci, nesouhlasí ale s tím, že by vyjádření byla nenávistná. Nešlo podle něj také o převažující prvek v aktivitách SPD. Hnutí se podle něj v daném období věnovalo například ochraně slabších nebo podpoře mladých rodin nebo předkládání legislativních návrhů. Odmítl také, že by hnutí šířilo prokremelské narativy.

Zástupce vnitra v závěrečném návrhu uvedl, že se úřad nedopustil nezákonného postupu a nedošlo podle něj k takovému zásahu do práv hnutí, aby soud mohl žalobě vyhovět. Podle něj konkrétní projevy SPD splňovaly podmínky pro označení jako předsudečně nenávistné a byly v aktivitách hnutí dominantní. Nenávist se podle zástupce úřadu přenášela na různé skupiny, v roce 2022 například na ukrajinské uprchlíky. Projevy SPD podle něj přesáhly míru běžné kritiky. Smyslem zpráv o extremismu podle zástupce ministerstva není trestat za názory, ale upozorňovat veřejnost na jevy, které se mohou stávat rizikovými.

Procesní vady a nová soudkyně

Obvodní soud už v případu rozhodoval. Loni v červnu konstatoval porušení práv hnutí. Odvolací pražský městský soud však na konci listopadu rozsudek zrušil kvůli procesním vadám. Žalobu pak dostala na stůl nová soudkyně.

SPD podalo kvůli zařazení do zpráv o extremismu více žalob. Zatím jediný pravomocný rozsudek padl loni v říjnu. Městský soud tehdy rozhodl, že ministerstvo porušilo práva hnutí zařazením do zprávy za druhé pololetí roku 2020. Ministerstvo vnitra ve sporu původně podalo dovolání k Nejvyššímu soudu, následně ho ale stáhlo. Podle ministra vnitra Lubomíra Metnara (ANO) k tomu došlo bez jeho pověření a za jeho zády. SPD tvoří společně s ANO a Motoristy od loňského prosince vládní koalici.

Trest za „chirurgy z dovozu“

Obvodní soud pro Prahu 1 na začátku června SPD nepravomocně potrestal třímilionovým peněžitým trestem. Důvodem se stalo podněcování k nenávisti na kontroverzních předvolebních plakátech z kampaně před volbami v roce 2024.

Hnutí vinu odmítá. Tvrdí, že pouze sdělovalo své názory na migrační pakt nebo zneužívání sociálních dávek. Právní zástupce SPD nyní uvedl, že jednání, které Obvodní soud pro Prahu 1 řeší, nespadá do sledovaného období. Ve věci podle něj navíc hnutí podalo odvolání k městskému soudu. Redakce České justice

X Xx

Premiér odmieta ďalšiu pomoc Ukrajine, slovenskú delegáciu chce na samit NATO poslať bez mandátu na jej schválenie. 

Samit sa koná v čase, keď Ukrajina čelí ruskej vojenskej agresii už viac ako štyri roky.

Predseda vlády Robert Fico (Smer-SD) v diskusnej relácii Rádia Slovensko Sobotné dialógy vystúpil proti pripravovaným plánom na ďalšiu finančnú pomoc pre Ukrajinu. Reagoval tak na aktuálne návrhy, o ktorých sa má rozhodovať na nadchádzajúcom samite NATO v Ankare 7. – 8. júla.

Hlavy štátov a vlád členských krajín NATO na nadchádzajúcom samite podľa očakávaní prisľúbia miliardy dolárov na nákupy nových zbraní a rozšírenie výrobnej kapacity. Podľa magazínu Politico z návrhu záverečného vyhlásenia vyplýva, že krajiny NATO potvrdia záväzok ku kolektívnej obrane, oznámia posilnenie vojenskej podpory Ukrajine a Rusko opätovne označia za dlhodobú hrozbu.

Premiér pripravovanú pomoc označil za „masívnu“ a deklaroval, že v priebehu nasledujúceho týždňa sa chce na túto tému stretnúť na úrovni najvyšších ústavných činiteľov za účasti ministra obrany Roberta Kaliňáka (Smer-SD). Rokovania chce viesť tak, aby slovenská delegácia odišla na samit bez mandátu „zapojiť Slovensko do ďalších vojenských pôžičiek či finančných príspevkov“.

Dodal tiež, že nedokáže zabrániť ostatným krajinám, ktoré sa „chcú poskladať na vojnu“. „Viete, čo sa môže stať? Zaletí sem nejaký dron, úmyselne či neúmyselne, padne na obytný blok, dôjde k úmrtiam alebo zraneniam a môžeme mať na stole tretiu svetovú vojnu. Preto za Slovensko hovorím: žiadna podpora vojny, Slovensko nebude platiť vojenské výdavky Ukrajiny,“ vyhlásil premiér.

Samit sa koná v čase, keď Ukrajina čelí ruskej vojenskej agresii už viac ako štyri roky. Bezpečnostní analytici hovoria o tom, že útok na Ukrajinu zásadne zmenil bezpečnostnú situáciu v Európe, na čo je potrebné reagovať.

Ústrednou témou samitu má byť aj úsilie Európy prevziať väčšiu zodpovednosť za svoju obranu. Európski spojenci majú v tejto súvislosti prisľúbiť konkrétne investície do rakiet dlhého doletu, systémov protivzdušnej obrany a dronov, dodáva Politico.

Referendum si „nebude všímať“

Predseda vlády sa v relácii vyjadril aj k vnútropolitickým záležitostiam. Povedal, že budúcotýždňové referendum si „nebude všímať“. „Nechám na každom jednom občanovi Slovenskej republiky, aby sa sám rozhodol, či pôjde, alebo nepôjde, a či vyjadrí svoj názor v tomto najdrahšom prieskume verejnej mienky, aký sme tu kedy mali,“ uviedol.

Prezident Peter Pellegrini vyhlásil termín konania referenda na sobotu 4. júla 2026. Občania budú rozhodovať o doživotnej rente pre vybraných ústavných činiteľov a obnovení Úradu špeciálnej prokuratúry (ÚŠP) a Národnej kriminálnej agentúry (NAKA). Nosnú otázku, ktorá mala smerovať ku skráteniu volebného obdobia súčasnej vlády, prezident zamietol na základe staršieho rozhodnutia Ústavného súdu.

K otázkam o možných jesenných zmenách vo vláde povedal, že ide len o klebety. Tvrdí, že aktuálne nemá na stole žiadne personálne návrhy, ktoré by prichádzali do úvahy. Možnú výmenu ministra životného prostredia Tomáša Tarabu označil za vnútornú vec SNS. Dodal, že chápe, že Andrej Danko by od Tarabu očakával silnejší politický výkon vo vzťahu k SNS. „Ja nemôžem odborne vyčítať pánovi Tarabovi nič, je to dobrý minister životného prostredia,“ vyhlásil premiér.

Povedal tiež, že Smer by mal uvažovať o postavení vlastného kandidáta na post prešovského župana. Milanovi Majerskému sa tam postavili Milan Mazurek či Samuel Migaľ. Podľa Denníka SME Smer zvažuje, že by v Prešovskom kraji kandidovala za županku europoslankyňa za Smer Judita Laššáková, premiér to nevylúčil.

Ku kandidatúre ministra dopravy Jozefa Ráža na primátora Bratislavy pripomenul, že Ráž kandiduje ako nezávislý a dodal, že predpokladá, že ho podporí ľavicový volič. „Som s ním vo veľmi úzkom kontakte. Som rád, že veľmi dobre reaguje na politické pokyn

X XX

Fico pred summitom NATO pritvrdzuje: Slovensko nemá schváliť vojnové pôžičky, referendum označil za zbytočný luxus

Najvyšší ústavní činitelia by sa mali na budúci týždeň stretnúť k stanovisku vlády SR na júlový summit NATO v Ankare. Témou má byť návrh vojenskej pomoci Ukrajine. Premiér Robert Fico (Smer) chce podľa vlastných slov viesť rokovania tak, aby slovenská delegácia nemala mandát na schválenie zapojenia Slovenska do vojnových pôžičiek. Ako vysvetlil v diskusnej relácii STVR Sobotné dialógy, na stole je ďalší plán na obrovskú vojenskú finančnú pomoc pre Ukrajinu.

Fico navštívil robotníkov na diaľnici D2, ktorí pracujú aj počas extrémnych horúčav

Premiér Robert Fico (Smer) v sobotu 27. júna navštívil robotníkov na diaľnici D2, ktorí pracujú aj počas extrémnych horúčav. / Zdroj: ta3

„Viete, že EÚ schválila 90 miliardovú pôžičku, na ktorej sa Slovensko nezúčastňuje, pretože tieto peniaze idú výlučne na podporu vojny. My sa však budeme musieť budúci týždeň stretnúť na úrovni najvyšších ústavných činiteľov za účasti ministra obrany a zaujať stanovisko vlády k návrhom, aby sa na samite NATO v Ankare rozhodlo o masívnej finančnej vojenskej pomoci Ukrajine na ročnej báze. Hovoríme o desiatkach miliárd eur,“ priblížil premiér. Je tu tak podľa neho návrh, aby okrem 90 miliárd prichádzali ďalšie desiatky miliárd na Ukrajinu ako vojenská pomoc. Premiér v tom vidí iba podporu pokračovania vojny.

Rokovania na budúci týždeň tak bude viesť premiér tak, aby slovenská delegácia nemala mandát na zapojenie Slovenska do ďalšej finančnej pomoci pre Ukrajinu. „My nemôžeme zabrániť, ak sa chcú iné krajiny pozberať na vojnu. Ale SR je mierová krajina. Preto to hovorím včas a dopredu. Budem viesť všetky rokovania tak, aby delegácia, ktorá pôjde do Ankary, nemala možnosť zapojiť Slovensko do týchto vojnových pôžičiek,“ dodal Fico. Premiér podotkol, že o tomto diskutoval aj s premiérmi krajín V4. Každý z nich je podľa neho týmto návrhom mimoriadne vyrušený.

Fico sa stretol v Bruseli so Zelenským

Slovenský predseda vlády Robert Fico v Bruseli absolvoval schôdzku s ukrajinským prezidentom Volodymyrom Zelenským. / Zdroj: FB Roberta Fica

Premiér súčasne upozornil, že dnes vo vojne proti Rusku nie je iba Ukrajina. „Tým, že mnohé západné krajiny dodávajú Ukrajine vyspelé technológie, ktoré musia ovládať na území Ukrajiny cudzí vojaci, nie ukrajinskí, dochádza k obrovskému medzinárodnému napätiu,“ povedal premiér. Ak bude pokračovať toto používanie vyspelej západnej techniky, ktorá je obsluhovaná západnými vojakmi a expertmi na území Ukrajiny a bude dochádzať k používaniu najmodernejších zbraní proti Rusku, tak môže podľa predsedu vlády prísť odvetný útok alebo odvetná odpoveď zo strany Ruskej federácie. Otázkou podľa neho je, či to niekto chce alebo nie. Podľa Fica je totiž veľa premiérov, ktorí si želajú pokračovanie vojny. „Slovensko bude vždy krajinou, ktorá bude podporovať dialóg. Zostal som posledným premiérom v rámci EÚ, ktorý má priamy kontakt ako na prezidenta Zelenského, tak na prezidenta Putina. A podporujem dialóg,“ uzavrel Fico.

Referendum? Najdrahší prieskum, odkázal Fico

Premiér sa vyjadril aj k júlovému referendu, ktoré označil za najmenej podstatnú vec, ktorá sa v súčasnosti týka Slovenska. Hoci podľa vlastných slov rešpektuje inštitút referenda a nebude nikoho od účasti odhovárať, on sám sa na ňom zúčastniť neplánuje.

Právnik Bujňák o rozhodnutí prezidenta o referende

Ústavný právnik Vincent Bujňák o rozhodnutí prezidenta Petra Pellegriniho vypísať refrendum iba o dvoch otázkach z troch. / Zdroj: ta3

„Nechám na každého jedného občana SR, aby sa rozhodol, či pôjde alebo nepôjde, a či vysloví názor na najdrahší prieskum verejnej mienky, aký sme kedy na Slovensku mali,“ vyhlásil premiér. Referendum je podľa neho postavené na nepodstatných otázkach a v skutočnosti len prekrýva zásadnejšie témy, ktoré sa aktuálne dejú vo svete.

Prezident Peter Pellegrini vyhlásil referendum na 4. júla 2026. Občania budú odpovedať na dve otázky – či súhlasia so zrušením tzv. doživotnej renty napríklad pre Roberta Fica a či podporujú obnovenie Úradu špeciálnej prokuratúry a Národnej kriminálnej agentúry.

Referendum prezident vyhlásil na základe petície, ktorú organizovala mimoparlamentná strana Demokrati. Pôvodne obsahovala tri otázky, Pellegrini však po ich preskúmaní rozhodol, že otázka týkajúca sa skrátenia volebného obdobia súčasnej vlády nie je v súlade s Ústavou SR.

Premiér nevidí dôvod spájať hlasovanie o rozpočte a dôvere vlády

Premiér Fico nevidí dôvod spájať hlasovanie v parlamente o budúcoročnom štátnom rozpočte s hlasovaním o dôvere vláde. Pre koaličné strany je podľa neho schválenie rozpočtu prioritou a nikto nemá záujem hrať sa „so žiadnymi provizóriami“. Poukázal tiež na to, že Národná rada (NR) SR vyslovila dôveru vláde v júni. Požiadala o ňu vzhľadom na verejný dlh.

„Chceme rozpočet schváliť pokiaľ možno čo najrýchlejšie. Ak sa nedohodneme najrýchlejšie, tak to bude niekedy v októbri, novembri, decembri. Ja by som privítal, keby to bolo možno už v septembri, ale nezáleží to iba odo mňa. Budeme rokovať,“ povedal.

Vyjadril sa aj k júnovej schôdzi, na ktorej parlament vyjadril kabinetu dôveru. „Preukázali sme fakticky, že ustanovenie ústavného zákona, ktoré nás nútilo požiadať o vyslovenie dôvery, je absolútne formálne odtrhnuté od reality. My máme o 27 percent nižší verejný dlh, ako je priemerný dlh eurozóny a museli sme požiadať o hlasovanie o dôvere,“ podotkol s tým, že viacerí premiéri sa mu smiali.

Fico deklaroval, že predloží rozpočet, ktorý stabilizuje verejné financie. „Tá stabilizácia spočíva v tom, že bude normálny deficit a bude normálny verejný dlh,“ komentoval. Zopakoval, že na stole je aj zrušenie transakčnej dane. „Ale za predpokladu, že budeme dostatočne vedieť nájsť náhradu výpadku, pretože ak zrušíme transakčnú daň, tak stratíme na príjmoch štátneho rozpočtu medzi 400 až 500 miliónmi eur, a to musíme niečím nahradiť,“ dodal.

Ak sa SNS nedohodne s Tarabom, príde k výmene ministra

Témou boli aj vzťahy v koalícii. Premiér označil Smer za základný kameň stability. Upozornil, že koaličný Hlas a SNS išli pri zostavovaní kandidátnych listín inou cestou a dali si na ne ľudí, o ktorých si mysleli, že im prinesú hlasy, no nemali s nimi vybudované vzťahy. V tejto súvislosti sa vyjadril tiež k možnej výmene na poste šéfa envirorezortu. Vyhlásil, že pokiaľ sa koaličná SNS nedohodne s ministrom životného prostredia Tomášom Tarabom, ktorý je nominantom národniarov, príde k jeho výmene. Tarabu považuje za odborne kvalitného ministra, no upozornil, že rezort je v gescii SNS a je to jej vnútorná vec. Fico zároveň deklaroval, že Smer-SD sa bude usilovať o víťazstvo v ďalších parlamentných voľbách.

Premiér: Rokovania k spojeným samosprávnym voľbám sa stále vyvíjajú

Rokovania, týkajúce sa spojených samosprávnych volieb, sa stále vyvíjajú. Cieľom podľa Fica je, aby koalícia stavala jedného silného kandidáta proti kandidátovi opozície.

„V niektorých krajoch sa vyskytli traja, štyria, piati kandidáti. Našou povinnosťou je zmenšovať ten počet, aby proti, povedzme, kandidátovi súčasnej opozície bol vždy postavený jeden silný kandidát vládnej koalície. Ja som ešte stále optimistický, pretože máme čas na takéto rokovania,“ vyhlásil. 

Ozrejmil, že vo viacerých krajoch je už v koalícii dohoda na postupe. Ešte nevedel, ktorého kandidáta na post predsedu Prešovského samosprávneho kraja (PSK) Smer-SD podporí. „Ak budeme vidieť definitívny počet kandidátov v PSK, tak si sadneme, stretneme sa a povieme, či budeme niekoho prehovárať, aby stiahol kandidatúru, alebo na druhej strane necháme to tak a povieme našim voličom, aby volili kandidáta, ktorého považujú za najlepšieho,“ dodal Fico. Myslí si, že strana, akou je Smer-SD, by mala uvažovať o postavení vlastného kandidáta. „Ale predbiehame udalosti. Myslím si, že tam ešte v tomto okamihu nie sme,“ komentoval. 

Zároveň vyhlásil, že rešpektuje, že súčasný minister dopravy Jozef Ráž (nominant Smeru-SD) sa bude o post primátora Bratislavy uchádzať ako nezávislý kandidát. Myslí si, že by mal čo Bratislave ponúknuť. Predpokladá, že Ráža ľavicový volič podporí.

Spojené voľby do orgánov samosprávy obcí a orgánov samosprávnych krajov sa budú konať 24. októbra.

X X X

Ukrajina stratila stíhačku MiG-29 počas nočnej operácie, pilot prežil a je v nemocnici 

Ukrajina prišla o stíhačku MiG 29 počas nočnej operácie v Poltavskej oblasti. Incident sa stal uprostred masívneho útoku viac ako sto ruských dronov.

Ukrajina prišla o stíhačku MiG-29, ktorá vykonávala nočnú bojovú operáciu v Poltavskej oblasti v strednej časti krajiny. Pilot sa bezpečne katapultoval a momentálne je pod dohľadom lekárov, oznámili v sobotu ukrajinské vzdušné sily.

  • Ukrajina prišla o stíhačku MiG-29 v Poltavskej oblasti.
  • Pilot sa katapultoval a je pod dohľadom lekárov.
  • Príčina zrútenia lietadla nie je dosiaľ známa.

Presná príčina straty ukrajinského stíhacieho lietadla nie je známa, podľa agentúry DPA sa ale jeho zrútenie časovo zhodovalo s vystrelením viac ako 100 ruských dronov na Ukrajinu. Tá využíva na zostreľovanie bezpilotných lietadiel aj stíhačky.

„Potvrdzujeme stratu lietadla, ukrajinský pilot sa však úspešne katapultoval, spojil sa so záchranným tímom a bol rýchlo prevezený do nemocnice na vyšetrenie a poskytnutie potrebnej pomoci,“ uviedli ukrajinské vzdušné sily s tým, že príčiny a okolnosti incidentu sa vyšetrujú.

Minulý týždeň sa v Chmeľnyckej oblasti na západe Ukrajiny zrútil ukrajinský taktický bombardér Suchoj Su-24. Pri nehode zomrel pilot aj druhý člen posádky. Ukrajina sa od februára 2022 bráni proti ruskej invázii a v súčasnosti je takmer denne vystavená rozsiahlym dronovým útokom. V odvete podniká údery na infraštruktúru a energetické zariadenia v Rusku.

X X X

Moskva sa mení na pevnosť. Novú protivzdušnú obranu postavili len pár stoviek metrov od sídla Putinovej dcéry

Na Vrabčích horách v Moskve pribudla nová pozícia protivzdušnej obrany. Podľa stanice Rádio Sloboda (RFE/RL) sa protiraketový systém nachádza asi 300 metrov od sídla nadácie Innopraktika, ktorej šéfuje dcéra prezidenta Putina, Katerina Tichonovo.

Zlyhanie priamo nad Moskvou: PVO nedokázala zastaviť dron letiaci k rafinérii

Podľa RFE/RL ide zrejme o súčasť nového obranného kruhu protivzdušnej obrany s raketovým systémom S-300/400. Spolu s univerzálna mobilnou vežou 40V6MR boli nasadené v máji. Nachádzajú sa na pozemku Vedecko-technologického centra Moskovskej štátnej univerzity, ktoré sa buduje s podporou nadácie Innopraktika.

Podobné zariadenia pribudli aj v parkoch Izmailovo, Losinyj Ostrov a Moskvoreckij a na experimentálnych poliach Timirjazevovej akadémie.

V ruskom hlavnom meste a okolitom regióne pribúdajú aj systémy Pancir. Ukrajinské monitorovacie kanály 26. júna zverejnili fotografiu takéhoto systému na streche obytného komplexu Avenue 77, najvyššej budovy v okrese Čertanovo.

Už predtým sa na sociálnych sieťach objavilo video, ako vrtuľník Mi-26T inštaluje systém Pancir-SMD-E na strechu obchodného centra Nord Star. Prvý tento systém v meste sa stal verejne známy v roku 2023 na streche budovy ruského ministerstva obrany juhozápadne od Kremľa, potom na streche kancelárskej budovy juhovýchodne od Kremľa a neskôr v tom istom roku na budove ministerstva vnútra.

Panika v uliciach Moskvy: drony lietali priamo nad hlavami miestnych

Moskva zrazu nie je taká nedotknuteľná. Pozrite si zábery Moskovčanov z útoku na ruskú metropolu 16. júna 2026. / Zdroj: Exilenova+ / Telegram

Rusko okrem Pancirov okolo Moskvy vybudovalo dva obranné kruhy systémov protivzdušnej obrany. Správy v posledných mesiacoch naznačovali, že sa vytvára tretí a ešte väčší obranný pás okolo mesta.

Podľa analytikov rozmiestnenie vojenských prostriedkov protivzdušnej obrany na civilných budovách vyvoláva vážne obavy podľa medzinárodného

X X X

Pri útoku na humanitárny sklad v Dnipre zomreli dvaja ľudia, ruská raketa zničila 900 paliet 

Ruský raketový útok zničil sklad UNHCR v Dnipre s pomocou za milión dolárov a pripravil desaťtisíce Ukrajincov o základné veci na prežitie pri fronte.

Úrad vysokého komisára OSN pre utečencov (UNHCR) v piatok oznámil, že pri ruskom raketovom útoku na jeho sklad v Dnipre tento týždeň prišiel o humanitárnu pomoc v hodnote jedného milióna dolárov. TASR o tom informuje podľa správy agentúry Reuters.

  • Ruský raketový útok zničil sklad UNHCR v Dnipre s pomocou za milión dolárov.
  • Raketa zničila deväťsto paliet humanitárneho materiálu a pripravila o život dvoch ľudí.
  • Napadnutý sklad UNHCR bol prvým priamym zásahom zariadenia tejto agentúry.

Bolo v ňom 900 paliet materiálnej pomoci, napríklad podložiek na spanie či hygienických súprav. Ruská raketa ich zničila v stredu a pri útoku prišli o život dvaja ľudia, uviedla Bernadette Castel-Hollingworthová, zástupkyňa UNHCR v Kyjeve.

Prvý útok na zariadenie UNHCR

Zásoby boli určené pre vysídlených a vojnou zasiahnutých ľudí vo frontových oblastiach na Ukrajine. „Je to pre nás dôležité, lebo je to prvýkrát, čo bolo napadnuté zariadenie UNHCR,“ konštatovala Castel-Hollingworthová.

Úrad dodal, že útok bol súčasťou „rozsiahlejšej“ série úderov na humanitárne konvoje. Nielenže pripravil ľudí o naliehavú pomoc, ale tiež oslabil možnosti humanitárnej reakcie v kritickom čase.

Útoky na konvoje OSN

Minulý týždeň Rusko dronmi zaútočilo na dva jasne označené konvoje OSN. Jeden stroj zasiahol vozidlo s humanitárnou pomocou v Dnepropetrovskej oblasti a cieľom ďalšieho bol konvoj v Chersonskej oblasti.

UNHCR vo vyhlásení na svojej internetovej stránke uviedol, že zintenzívnené ruské útoky na Ukrajine spôsobujú smrť a zranenia čoraz väčšiemu počtu civilistov, nútia ľudí opúšťať svoje domovy a narúšajú humanitárne operácie v krajine.

Rastúce civilné obete

Misia OSN na monitorovanie ľudských práv na Ukrajine (HRMMU) uviedla, že za prvé štyri mesiace tohto roka bolo v krajine zabitých najmenej 815 civilistov a 4 174 utrpelo zranenia. V porovnaní s rovnakým obdobím vlaňajška je to o 21 percent vyšší počet.

Úrad vysokého komisára zároveň vyjadril znepokojenie z rastúceho rizika, ktorému sú vystavení humanitárni pracovníci neďaleko frontovej línie.

X XX

Blažek neodvrátil trestní stíhání. NSZ zamítlo stížnosti v bitcoinové kauze

Bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek se v souvislosti s kauzou darování bitcoinů cítí naprosto nevinný. Ilustrační foto: Ministerstvo spravedlnosti

Žalobce Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) zamítl stížnosti bývalého ministra spravedlnosti Pavla Blažka (dříve ODS), jeho někdejšího náměstka Radomíra Daňhela a advokáta Kárima Titze proti usnesení o zahájení trestního stíhání v tzv. bitcoinové kauze. Podle státního zástupce jsou stížnosti nedůvodné. Rozhodnutí znamená, že trestní stíhání trojice je pravomocné. Na webu NSZ o tom dnes informoval první náměstek nejvyšší státní zástupkyně Zdeněk Kasal.

Blažek, Daňhel a Titz čelí obvinění z legalizace výnosů z trestné činnosti a ze zneužití pravomoci úřední osoby. V kauze byl už dříve obviněn také Tomáš Jiřikovský.

Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství při rozhodování o stížnostech přezkoumal napadená usnesení, předcházející řízení, dosud provedené dokazování i námitky obviněných. „Státní zástupce NSZ stížnosti obviněných zamítl jako nedůvodné, neboť dospěl k závěru, že trestní stíhání obviněných bylo zahájeno důvodně a v souladu se zákonem,“ uvedl Kasal.

Rozhodnutím státního zástupce se zahájení trestního stíhání stalo pravomocným. Další opravný prostředek zákon nepřipouští.

Obvinění padlo na začátku května

Trojici obvinili detektivové Národní centrály proti organizovanému zločinu na začátku května se souhlasem státní zástupkyně Vrchního státního zastupitelství v Olomouci. O zahájení trestního stíhání tehdy informoval vrchní státní zástupce Radim Dragoun. Všichni tři proti usnesení podali stížnosti, o nichž nyní rozhodlo Nejvyšší státní zastupitelství.

Blažek po svém obvinění uvedl, že se v souvislosti s kauzou loňského darování bitcoinů ministerstvu spravedlnosti cítí být naprosto nevinný. Exministr, jeho bývalý náměstek i advokát Titz jsou stíháni na svobodě. Za stíhané trestné činy jim hrozí pět až dvanáct let vězení.

Dar v bitcoinech za miliardu korun

Případ souvisí s loňským přijetím bitcoinového daru v hodnotě přibližně jedné miliardy korun ministerstvem spravedlnosti od Tomáše Jiřikovského. Ten byl v minulosti pravomocně odsouzen za zpronevěru, obchod s drogami a nedovolené ozbrojování.

Jiřikovský v této kauze čelí obvinění z legalizace výnosů z trestné činnosti a z provozování darknetového tržiště Nucleus Market. Je stíhán vazebně. Vrchní státní zastupitelství v Olomouci vede Jiřikovského trestní stíhání i okolnosti přijetí bitcoinového daru jako jednu trestní věc. Ceskajustice.cz

 X XX

Na gréckom ostrove Eubója vypukol v sobotu popoludní rozsiahly lesný požiar

Na gréckom ostrove Eubója bojujú s prvým veľkým lesným požiarom tohto roka. Úrady už kvôli silnému vetru, ktorý ženie plamene k obydliam, nariadili evakuáciu dvoch obcí na juhu ostrova. Do masívnej záchrannej akcie sa zapojilo 120 hasičov a 15 lietadiel či vrtuľníkov.

Na gréckom ostrove Eubója vypukol v sobotu rozsiahly lesný požiar, v dôsledku ktorého nariadili tamojšie úrady preventívne evakuácie. Silný vietor totiž hnal plamene smerom k obývaným oblastiam. Agentúra DPA uvádza, že ide o prvý veľký lesný požiar v Grécku v tomto roku, píše TASR.

  • Na gréckom ostrove Eubója v sobotu vypukol rozsiahly lesný požiar.
  • Úrady nariadili preventívne evakuácie, pretože plamene smerovali k obývaným oblastiam.
  • Ide o prvý veľký lesný požiar v Grécku v tomto roku.
  • Do zásahu bolo nasadených približne 120 hasičov.

Situáciu komplikuje silný vietor

Požiar vypukol popoludní v blízkosti dvoch obcí v južnej časti ostrova a hasiči vyzvali obyvateľov, aby túto oblasť opustili.

Podľa správ médií bolo do boja s požiarom nasadených približne 120 hasičov, 35 hasičských vozidiel, sedem vrtuľníkov a osem lietadiel.

K šíreniu požiaru prispel aj silný vietor, ktorý má podľa predpovedí pretrvávať aj v nedeľu.

Ostrov Eubója zasiahli rozsiahle lesné požiare aj v minulosti. Požiar v roku 2021 zničil desaťtisíce hektárov lesa a doteraz predstavuje jednu z najhorších katastrof v jeho dejinách.

X X X

Kallasová viní Rusko z jadrového vydierania hypersonickou raketou. Ministri EÚ budú riešiť tvrdšie sankcie

EÚ označuje nasadenie hypersonickej rakety Orešnik za taktiku zastrašovania Ukrajiny. Ministri chcú už o pár dní zvyšovať tlak na Moskvu.

Moskva sa snahou zastrašiť Ukrajinu a jej spojencov prostredníctvom nasadenia hypersonickej rakety pokúša vyvolať strach, reagovala na nočný ruský útok šéfka diplomacie EÚ Kaja Kallasová. Uviedla, že ministri zahraničných vecí členských štátov EÚ sa budú už na budúci týždeň zaoberať tým, ako ďalej zvýšiť medzinárodný tlak na Rusko, informovala o tom tlačová agentúra TASR.

  • Moskva v noci zaútočila na Ukrajinu hypersonickou raketou typu Orešnik.
  • Pri útoku približne šesťsto dronov a deväťdesiat rakiet zabilo štyroch civilistov.
  • Kaja Kallasová označila ostreľovanie ukrajinských miest za úmyselné šírenie teroru.
  • Rusko tvrdí že útok bol odvetou za údery na civilnú infraštruktúru.
  • Raketa Orešnik bola predtým použitá dvakrát a Moskva ju prezentuje ako nezachytiteľnú.

Podľa ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusko použilo raketu typu Orešnik proti mestu Bila Cerkva, ktoré leží juhozápadne od Kyjeva. Nočný útok na Ukrajinu, pri ktorom podľa Kyjeva nasadili približne 600 dronov a 90 rakiet, si vyžiadal najmenej štyroch mŕtvych, z toho dvoch v ukrajinskej metropole.

Taktika zastrašovania

Kallasová na sociálnej sieti X uviedla, že ruské jednotky sa na fronte dostali do patovej situácie, a preto sa snažia lámať odpor Ukrajiny systematickým ostreľovaním mestských centier. Podľa nej ide o vedomé údery na obývané oblasti s cieľom šíriť teror medzi civilným obyvateľstvom.

Šéfka európskej diplomacie zároveň upozornila, že nasadenie rakety Orešnik, ktorá je schopná niesť jadrovú hlavicu, vníma ako politicky motivovanú snahu o zastrašovanie a ako riskantné narábanie s jadrovou hrozbou. Zdôraznila, že útoky tohto typu považuje za teroristické činy, ktorých cieľom je spôsobiť čo najvyšší počet civilných obetí.

Ruské zdôvodnenie útoku

Moskva nasadenie hypersonickej rakety potvrdila s tým, že išlo o súčasť rozsiahlej operácie proti veliteľským stanovištiam, vojenským základniam a podnikom zbrojárskeho priemyslu na Ukrajine. Ruské ministerstvo obrany útok označilo za odvetu za údajné ukrajinské údery na civilnú infraštruktúru.

Rusko zároveň obviňuje Kyjev z útoku na internát v Ruskom okupovanej Luhanskej oblasti. Tento incident Moskva používa ako jedno z hlavných odôvodnení najnovšej vlny raketových a dronových úderov.

Predošlé použitia Orešnika

Pred nedeľným útokom bola raketa Orešnik použitá proti cieľom na Ukrajine už dvakrát. Prvé ostré nasadenie zaznamenali v novembri 2024 pri útoku na Dnipro. Ukrajinské zdroje vtedy tvrdili, že strela niesla len cvičnú hlavicu bez trhaviny, a preto spôsobila len obmedzené škody.

Ruský prezident Vladimir Putin opakovane vyhlasuje, že hypersonické rakety tohto typu nie je možné zachytiť, keďže dosahujú rýchlosti, ktoré podľa neho prekračujú súčasné možnosti protivzdušnej obrany. Ukrajina ani jej spojenci tieto tvrdenia verejne nepodrobili detailnému komentáru.

X X X

Dramatické komplikácie na bratislavskom letisku: Lietadlo Wizz Air sa muselo vrátiť z dráhy

Cesta z Bratislavy do Varšavy sa vo štvrtok skomplikovala pre desiatky cestujúcich spoločnosti Wizz Air. Let W61424, ktorý mal pôvodne odletieť o 10:35, sprevádzali technické problémy, ktoré vyústili do návratu lietadla z dráhy späť k terminálu.

Technické problémy lietadiel: Prasklina na okne kabíny. Problémy sa začali ešte pred odletom

Podľa výpovedí cestujúcich sa komplikácie objavili ešte pred plánovaným odletom. Pasažieri strávili približne hodinu čakaním priamo v lietadle, kým im posádka oznámila, že musia stroj opustiť. Dôvodom mala byť technická porucha uzáveru nákladného priestoru (cargo), píše portál Fakt.pl.

Po vykonaní kontroly sa cestujúci do lietadla vrátili. Krátko pred plánovaným vzletom však došlo k ďalšiemu problému. Keď sa lietadlo presúvalo smerom k vzletovej dráhe, posádka zistila opätovnú poruchu uzáveru nákladného priestoru a rozhodla sa vrátiť späť k terminálu.

„Zámok nákladného priestoru sa otvoril počas jazdy, keď sme boli už na dráhe,“ opísal situáciu jeden z cestujúcich. Dodal, že ak by sa podobná porucha objavila počas letu, mohlo by ísť o vážny bezpečnostný problém.

Cestujúci kritizovali komunikáciu

Po návrate lietadla k terminálu nastali podľa viacerých pasažierov komplikácie pri poskytovaní informácií. Cestujúci sa sťažovali najmä na nedostatočnú komunikáciu zo strany leteckej spoločnosti a personálu letiska. Namiesto jasných informácií o ďalšom postupe dostávali len priebežné oznámenia približne v 30-minútových intervaloch.

Podľa ich slov nedostali ani poukážky na občerstvenie či vodu. Personál ich mal vyzvať, aby si občerstvenie zabezpečili na vlastné náklady, pričom ďalšie informácie mali byť oznamované prostredníctvom letiskového rozhlasu.

Wizz Air zatiaľ incident nekomentoval

Spoločnosť Wizz Air sa do soboty popoludnia k incidentu oficiálne nevyjadrila. Nie je preto známe, čo presne technickú poruchu spôsobilo ani aké opatrenia dopravca po udalosti prijal.

X X X

Dovolenka s atmosférou domova? Skúste Chorvátsko u domácich

Cestovanie sa v posledných rokoch mení. Čoraz menej ľudí hľadá anonymné hotelové rezorty, skôr túžime po niečom, čo sa nedá kúpiť v katalógu. Po skutočnom kontakte s miestom, s jeho ľuďmi a každodenným životom. Taká dovolenka má „dušu“. A práve toto Chorvátsko ponúka už odjakživa.

Áno, toto je niečo typické práve pre dovolenku v Chorvátsku. Niečo, čo si dokonca aj súčasní slovenskí päťdesiatnici pamätajú ešte zo svojho detstva z dovoleniek so svojimi rodičmi.

Na chorvátsku ,,domaćicu“ či ,,gazdaricu“. Na čerstvé ryby a mušle, ktoré prinieso manžel gazdinej, a ktoré svojim hosťom ugrilovala na večeru. Na výlet ich vlastnou loďkou. Na figy, ktoré odtrhli zo stromu a ponúkli ich pod stromom v záhrade. Vtedy bol ešte figovník na Slovensku raritou. Na plnú misu hrozna pre deti a pohár domáceho vína pre rodičov.

Je nemálo Slovákov, ktorí chodia do Chorvátska celé roky na jedno miesto. Je to práve kvôli domácim, ktorí si ich získali svojou pohostinnosťou. Vznikli tak dokonca dlhoročné priateľstvá.

Chorváti zaviedli v rámci turizmu označenie ,,Local host“ – lokálny hostiteľ. Je navrhnuté ako pomôcka na rozpoznanie miestnych, ktorí ponúkajú tradičnú chorvátsku pohostinnosť, zachovávajú miestne zvyky a sú zodpovední voči životnému prostrediu a tamojšej komunite.

Nejde ani o typ ubytovania, skôr o spôsob, ako zažiť krajinu. Hostitelia, domáci, miestni či gazdovia nie sú anonymní prenajímatelia apartmánov alebo domov, ale ľudia, ktorí otvárajú návštevníkom svoj ,,domov“ a ponúkajú im viac ako posteľ. Privítajú vás osobne, porozprávajú príbehy svojho regiónu, odporučia vám miesta, ktoré v sprievodcoch často nenájdete. Postarajú sa o to, aby ste sa cítili prirodzene – nie ako hosť, ale ako niekto, kto na chvíľu patrí do ich sveta.

Zážitok u domácich stojí na autenticite. Dôležitý je kontakt s miestnym životom: raňajky zo sezónnych surovín, tajné recepty, ktoré si navzájom odovzdávajú celé generácie, malé dielne a aktivity, do ktorých sa môžu zapojiť aj hostia. V niektorých regiónoch Chorvátska sa môžete naučiť pripravovať tradičné sladkosti, inde zas pomôcť v záhrade, previezť sa na bicykli medzi vinicami alebo spoznať miestne remeslá priamo od ľudí, ktorí ich dodnes udržiavajú pri živote.

Dôležitou súčasťou konceptu je aj udržateľnosť. Značka ,,Local Host“ znamená využívanie lokálnych zdrojov, rešpekt k prírode a citlivý prístup k regiónu. Nie je to len o ekologických riešeniach, ale o celkovej filozofii – o tom, že cestovanie má zmysel vtedy, keď nezanecháva stopu len v krajine, ale aj v zážitkoch a vzťahoch.

Jedným z najzaujímavejších aspektov tejto iniciatívy je jej rozmanitosť. Chorvátsko totiž nie je len destinácia s morom a plážami, ale krajina mnohých tvárí i možností.

Istria ponúka pokojné vidiecke prostredie a vinice, Slavónia otvorenú krajinu a silné tradície, Gorski kotar husté lesy a atmosféru horskej divočiny, zatiaľ čo severné regióny či vnútrozemie odhaľujú úplne inú, menej známu tvár krajiny. Každý región má svoj rytmus, svoju kuchyňu aj svojich ľudí – a práve domáci sú mostom, prepája krajinu a jej návštevníkov

Značka ,,Local Host“ tak prirodzene ponúka to, čo dnes hľadajú mnohí cestovatelia: pokojnejší spôsob presunov, osobný prístup a pocit, že niekam skutočne patria, hoci len na pár dní. Nie je to o dokonale naaranžovaných zážitkoch a zvládnutej organizácii, ale o jednoduchých momentoch. O rozhovoroch pri večeri, o ranných rozospatých chvíľach na dvore, možno medzi sliepkami pri zbere vajíčok na raňajky, kde sa život odohráva tak, ako ho región pozná už desaťročia.

Čo robí ,,lokálnych hostiteľov“ výnimočnými?

  • Neponúkajú len ubytovanie, ale aj skutočný kontakt s miestom. Domáci poznajú príbehy svojho regiónu, miestne tradície aj zákutia, ktoré nenájdete v turistických sprievodcoch.
  • O hostí sa starajú osobne. Nečaká vás anonymný check-in, ale ľudský prístup, vďaka ktorému sa človek cíti vítaný.
  • Majú rešpekt ku prírode aj okoliu. Využívajú lokálne suroviny, podporujú miestnych producentov a uprednostňujú jednoduchý, udržateľný spôsob fungovania.
  • Všetko je úzko prepojené s regiónom, v ktorom sa ubytovanie nachádza – od jedla cez architektúru až po aktivity, ktoré hostia môžu zažiť.
  • Domáci presne vedia, čo chcú návštevníkom odovzdať. Poznajú svoj kraj, jeho tradície aj kultúru a dokážu hosťom priblížiť Chorvátsko prirodzeným, autentickým spôsobom.

X X X

Dôležitou súčasťou konceptu je aj udržateľnosť. Značka ,,Local Host“ znamená využívanie lokálnych zdrojov, rešpekt k prírode a citlivý prístup k regiónu. Nie je to len o ekologických riešeniach, ale o celkovej filozofii – o tom, že cestovanie má zmysel vtedy, keď nezanecháva stopu len v krajine, ale aj v zážitkoch a vzťahoch.

Jedným z najzaujímavejších aspektov tejto iniciatívy je jej rozmanitosť. Chorvátsko totiž nie je len destinácia s morom a plážami, ale krajina mnohých tvárí i možností.

Istria ponúka pokojné vidiecke prostredie a vinice, Slavónia otvorenú krajinu a silné tradície, Gorski kotar husté lesy a atmosféru horskej divočiny, zatiaľ čo severné regióny či vnútrozemie odhaľujú úplne inú, menej známu tvár krajiny. Každý región má svoj rytmus, svoju kuchyňu aj svojich ľudí – a práve domáci sú mostom, prepája krajinu a jej návštevníkov.

Značka ,,Local Host“ tak prirodzene ponúka to, čo dnes hľadajú mnohí cestovatelia: pokojnejší spôsob presunov, osobný prístup a pocit, že niekam skutočne patria, hoci len na pár dní. Nie je to o dokonale naaranžovaných zážitkoch a zvládnutej organizácii, ale o jednoduchých momentoch. O rozhovoroch pri večeri, o ranných rozospatých chvíľach na dvore, možno medzi sliepkami pri zbere vajíčok na raňajky, kde sa život odohráva tak, ako ho región pozná už desaťročia.

Skúste to aj vy!

Čo robí ,,lokálnych hostiteľov“ výnimočnými?

  • Neponúkajú len ubytovanie, ale aj skutočný kontakt s miestom. Domáci poznajú príbehy svojho regiónu, miestne tradície aj zákutia, ktoré nenájdete v turistických sprievodcoch.
  • O hostí sa starajú osobne. Nečaká vás anonymný check-in, ale ľudský prístup, vďaka ktorému sa človek cíti vítaný.
  • Majú rešpekt ku prírode aj okoliu. Využívajú lokálne suroviny, podporujú miestnych producentov a uprednostňujú jednoduchý, udržateľný spôsob fungovania.
  • Všetko je úzko prepojené s regiónom, v ktorom sa ubytovanie nachádza – od jedla cez architektúru až po aktivity, ktoré hostia môžu zažiť.
  • Domáci presne vedia, čo chcú návštevníkom odovzdať. Poznajú svoj kraj, jeho tradície aj kultúru a dokážu hosťom priblížiť Chorvátsko prirodzeným, autentickým spôsobom.

XX X

Dovolenka s atmosférou domova? Skúste Chorvátsko u domácich

Cestovanie sa v posledných rokoch mení. Čoraz menej ľudí hľadá anonymné hotelové rezorty, skôr túžime po niečom, čo sa nedá kúpiť v katalógu. Po skutočnom kontakte s miestom, s jeho ľuďmi a každodenným životom. Taká dovolenka má „dušu“. A práve toto Chorvátsko ponúka už odjakživa.X X X

 

Kuba, stručně dějiny ostrova

23.6.2026 23:10

Historii Kuby začali Evropané psát, když ostrov objevil Kryštof Kolumbus 28. října 1492. Tím začala španělská kolonizace. Tehdy zemi obývaly indiánské kmeny Sibonejů, Tainů a dalších, které Španělé uvrhli do otroctví a zničili. Kuba byla centrem otrokářského obchodu, dále zemědělství – pěstování cukrové třtiny.

Evropan Kryštof Kolumbus přistál na Kubě roku 1492. Indiánům začala kolonizace – brzo Španělé zničili domorodé kmeny. Původními byli Karibové, dále Guantajatabeyové, primitivní lovci a sběrači, doba kamenná. Později je nahradila pokročilejší kultura Sibonejů, rybáři i zemědělci. Poslední nejpokročilejší pak byli Taíni, ti ovládli původní Siboneje. Vypalovali hrnce, živilo je zemědělství. Z tabákového listí vyráběli doutníky. Naší době dali slova hurikán, hamak, tabák.

Kolumbus o Kubu nestál; nenalezl zlato.

Po 19 letech dobyl Kubu pro španělskou korunu Diego Velázquez de Cuéllar. Založil města Havanu, Trinidad, Baracoa, Bayamo, Camagüey, Santiago de Cuba a Sancti Spíritus. Snažil se chránit domorodce – Taíny před svými žoldáky, což bylo neřešitelné. Nakonec domorodci povstali, vedl je náčelník Hatuey – vzor kubánských povstalců. Povstalci byli přemoženi a vůdce byl upálen.

V 16. století byli Tainové vyhubeni zlými vztahy Španělů. Ničeni prací v dolech, i podléhající dovezeným nemocem.

Vzpoury

Až po polovině 19. století se bouřili proti Španělům pozemkoví vlastníci, kreolové. (Kreol – potomek evropských kolonistů (Španělů a Portugalců), který se narodil v zámořských koloniích, typicky v Latinské Americe nebo v karibské oblasti. Později pojem kreol rozšířil svůj význam.) Básník, právník a majitel plantáží Carlos Manuel de Céspedes se projevil 10. 10. 1868 svým „Grito de Yara“ – voláním po svobodné a nezávislé Kubě. Ukončil své otrokářství a přizval další přední Kubánce, aby se k němu přidali.

Tento Céspedes s 1.500 muži dobyl Bayamo a i v dalších deseti letech ztěžovali chod koloniálního území, pustošili třtinová pole. Nakonec roku 1878 nastalo příměří.

Roku 1886 bylo zrušeno otrokářství.

Pak se objevil José Martí, vlastenecký revolucionář; žil po léta v USA. Promýšlel odboj, který by odstranil španělskou nadvládu. Obdivoval severoamerickou pracovitost, ovšem nerad sledoval převažující materialismus výdělkářské společnosti.

Roku 1895 se s dalšími přesunul na Kubu. Jeho armáda o 40.000 mužích začla s bojem proti evropským kolonialistům. 19. května 1895 se střetli se Španěly a José Martí v boji padl. Zapsal se jako vlastenecký hrdina, slavná osobnost kubánských dějin.

Následně byla v roce 1896 země poněkud rozbitá. Američané roku 1898 vyslali na Kubu válečný křižník Maine, v zájmu ochrany jejich lidí, který však nečekaně vybuchl. Příčina nebyla zjištěna.

Intenzivně se USA snažily získat Kubu – jenže Španělé odmítli prodat za 300 milionů dolarů. Američané přistoupili k násilnému řešení, až nakonec v bitvě 1. 7. 1898 Španělé podlehli a v půlce července 1898 kapitulovali.

Později, od května 1902 se Kuba stala nezávislou. K tomu si USA vynutily nájem vojenské základny Guantánamo na dobu víceméně neurčitou. I další podmínky dávaly Ameriačanům možnost vojenských zásahů, což se kubánským vlastencům nemohlo líbit.

Od roku 1933 se opakovaně dostal k vládě Fulgencio Batista y Zaldívar. V období 1933–1944 spolupracoval s odbory a rovněž nové zákony nebyly protilidové. V době 2. světové války Kuba vyhlásila válku Japonsku, Německu a Itálii, avšak jen symbolicky. Pak roku 1944 ve volbách zvítězil jiný, Ramón Grau.

Později Batista žil v USA, avšak odtamtud se staral kubánskou politiku. Byl i zvolen senátorem „v nepřítomnosti“. Na Kubu se vrátil roku 1952, kandidoval v prezidentských volbách. Jeho šance byly nevelké a proto uspořádal vojenský puč. Toto jeho druhé období se nedobře zapsalo do kubánských dějin – korupce, násilná domácí politika, neuskutečněné volby 1954 a hospodářský úpadek. Havana jako působiště prostituce a americké mafie.

Roku 1959 Dr. Fidel Alejandro Castro Ruz se svými partyzány svrhl režim generála Batisty. Sám pak vládl do roku 2006; tehdy po onemocnění ho vystřídal jeho bratr Raúl Castro.

Zavedený socialismus byl prospěšný i omezující. Fidel Castro má dodnes mezi Kubánci úctu.

Země po desítky let čelí hospodářským potížím, které jeho režimu nastavily Spojené státy. Ideově nepatrně připomínaly situaci roku 1968. Československo mělo obdiv světové veřejnosti, kdežto vlády kapitalistických zemí stěží by mohly přát osvobozujícím postupům komunisty Alexandra Dubčeka. Bohumír Tichánek, server vasevec.cz

X XX

Rekordné horúčavy ani roky represií ich nezastavili. Budapešť zažila prvý Pride po konci vlády Viktora Orbána 

Budapeštiansky Pride po páde Orbána zaplnil ulice desaťtisícmi ľudí aj v 38 stupňoch. Účastníci hovoria o uvoľnenej atmosfére a nádeji na zmenu.

Na sobotňajšom pochode Pride v maďarskej metropole Budapešť sa napriek rekordným horúčavám zúčastnilo viac než 10 000 ľudí, informovala agentúra Reuters. Agentúry AP a AFP odhadli počet zúčastnených na desiatky tisíc. Išlo o prvý takýto pochod zástupcov a podporovateľov LGBTQ+ komunity od aprílovej volebnej porážky bývalého premiéra Viktora Orbána, ktorého vláda ho vlani zakázala.

Dav zložený z prevažne mladých ľudí vyrazil od ikonickej budapeštianskej opery do centra mesta a odtiaľ cez Alžbetin most, pričom mával dúhovými vlajkami a vlajkami Európskej únie. Teploty v čase pochodu dosahovali v Budapešti najmenej 38 stupňov Celzia. Organizátori rozdávali účastníkom fľaše s vodou a mestský vodárenský podnik pozdĺž trasy otvoril fontány.

Orbán kritizoval Pride

Orbán vlani označil budapeštiansky Pride za „odpudivú udalosť“ po tom, čo sa na zakázanom pochode zúčastnilo viac než 200 000 ľudí. Pochod organizovaný pod vedením opozičného primátora Gergelya Karácsonya prerástol do jedného z najväčších protestov proti vtedajšej vláde.

Bývalý kabinet počas 16 rokov pri moci zaviedol množstvo opatrení namierených proti LGBTQ+ komunite. Jedným z nich bolo aj schválenie novely zákona o zhromažďovaní a zmena ústavy, ktorá zakázala zhromaždenia propagujúce homosexualitu. 

Povolenie Pride pod novou vládou

Nová maďarská vláda premiéra Pétera Magyara síce zákon z Orbánovej éry nezrušila, polícia tento rok pochod Pride povolila a zabezpečovala mu aj ochranu. Magyar na otázku maďarských médií ohľadom možnej zmeny legislatívy požiadal o trpezlivosť, napísala agentúra Reuters.

Účastníci sobotňajšieho pochodu oslovení agentúrami uviedli, že tento rok bola atmosféra uvoľnenejšia, čo pripísali politickej zmene.

Účastníci cítili zmenu

„Kedysi tu panovalo veľké napätie. Teraz však vidím, že ľudia sú akosi šťastnejší, a je tu aj viac seniorov,“ povedala Luca Új, ktorú citovala agentúra AP a ktorá sa zúčastnila už na svojom treťom Pride.

Podobne sa vyjadril aj 60-ročný Balázs Moczar-Boor. „Nálada verejnosti sa naozaj zmenila,“ poznamenal podľa agentúry AFP s tým, že on a jeho partner uvažovali o odchode z Maďarska, keby bol Orbán zostal pri moci.

Ďalší však poukazovali tiež na to, že mimo Budapešti je miera prijatia LGBTQ+ ľudí stále nižšia.

X XX

,,Kde ste v Chorvátsku bývali?“

,,U domácich!“

Áno, toto je niečo typické práve pre dovolenku v Chorvátsku. Niečo, čo si dokonca aj súčasní slovenskí päťdesiatnici pamätajú ešte zo svojho detstva z dovoleniek so svojimi rodičmi.

Na chorvátsku ,,domaćicu“ či ,,gazdaricu“. Na čerstvé ryby a mušle, ktoré prinieso manžel gazdinej, a ktoré svojim hosťom ugrilovala na večeru. Na výlet ich vlastnou loďkou. Na figy, ktoré odtrhli zo stromu a ponúkli ich pod stromom v záhrade. Vtedy bol ešte figovník na Slovensku raritou. Na plnú misu hrozna pre deti a pohár domáceho vína pre rodičov.

Je nemálo Slovákov, ktorí chodia do Chorvátska celé roky na jedno miesto. Je to práve kvôli domácim, ktorí si ich získali svojou pohostinnosťou. Vznikli tak dokonca dlhoročné priateľstvá.

Chorváti zaviedli v rámci turizmu označenie ,,Local host“ – lokálny hostiteľ. Je navrhnuté ako pomôcka na rozpoznanie miestnych, ktorí ponúkajú tradičnú chorvátsku pohostinnosť, zachovávajú miestne zvyky a sú zodpovední voči životnému prostrediu a tamojšej komunite.

Nejde ani o typ ubytovania, skôr o spôsob, ako zažiť krajinu. Hostitelia, domáci, miestni či gazdovia nie sú anonymní prenajímatelia apartmánov alebo domov, ale ľudia, ktorí otvárajú návštevníkom svoj ,,domov“ a ponúkajú im viac ako posteľ. Privítajú vás osobne, porozprávajú príbehy svojho regiónu, odporučia vám miesta, ktoré v sprievodcoch často nenájdete. Postarajú sa o to, aby ste sa cítili prirodzene – nie ako hosť, ale ako niekto, kto na chvíľu patrí do ich sveta.

Zážitok u domácich stojí na autenticite. Dôležitý je kontakt s miestnym životom: raňajky zo sezónnych surovín, tajné recepty, ktoré si navzájom odovzdávajú celé generácie, malé dielne a aktivity, do ktorých sa môžu zapojiť aj hostia. V niektorých regiónoch Chorvátska sa môžete naučiť pripravovať tradičné sladkosti, inde zas pomôcť v záhrade, previezť sa na bicykli medzi vinicami alebo spoznať miestne remeslá priamo od ľudí, ktorí ich dodnes udržiavajú pri živote.

Dôležitou súčasťou konceptu je aj udržateľnosť. Značka ,,Local Host“ znamená využívanie lokálnych zdrojov, rešpekt k prírode a citlivý prístup k regiónu. Nie je to len o ekologických riešeniach, ale o celkovej filozofii – o tom, že cestovanie má zmysel vtedy, keď nezanecháva stopu len v krajine, ale aj v zážitkoch a vzťahoch.

Jedným z najzaujímavejších aspektov tejto iniciatívy je jej rozmanitosť. Chorvátsko totiž nie je len destinácia s morom a plážami, ale krajina mnohých tvárí i možností.

Istria ponúka pokojné vidiecke prostredie a vinice, Slavónia otvorenú krajinu a silné tradície, Gorski kotar husté lesy a atmosféru horskej divočiny, zatiaľ čo severné regióny či vnútrozemie odhaľujú úplne inú, menej známu tvár krajiny. Každý región má svoj rytmus, svoju kuchyňu aj svojich ľudí – a práve domáci sú mostom, prepája krajinu a jej návštevníkov.

Značka ,,Local Host“ tak prirodzene ponúka to, čo dnes hľadajú mnohí cestovatelia: pokojnejší spôsob presunov, osobný prístup a pocit, že niekam skutočne patria, hoci len na pár dní. Nie je to o dokonale naaranžovaných zážitkoch a zvládnutej organizácii, ale o jednoduchých momentoch. O rozhovoroch pri večeri, o ranných rozospatých chvíľach na dvore, možno medzi sliepkami pri zbere vajíčok na raňajky, kde sa život odohráva tak, ako ho región pozná už desaťročia.

Skúste to aj vy!

Čo robí ,,lokálnych hostiteľov“ výnimočnými?

  • Neponúkajú len ubytovanie, ale aj skutočný kontakt s miestom. Domáci poznajú príbehy svojho regiónu, miestne tradície aj zákutia, ktoré nenájdete v turistických sprievodcoch.
  • O hostí sa starajú osobne. Nečaká vás anonymný check-in, ale ľudský prístup, vďaka ktorému sa človek cíti vítaný.
  • Majú rešpekt ku prírode aj okoliu. Využívajú lokálne suroviny, podporujú miestnych producentov a uprednostňujú jednoduchý, udržateľný spôsob fungovania.
  • Všetko je úzko prepojené s regiónom, v ktorom sa ubytovanie nachádza – od jedla cez architektúru až po aktivity, ktoré hostia môžu zažiť.
  • Domáci presne vedia, čo chcú návštevníkom odovzdať. Poznajú svoj kraj, jeho tradície aj kultúru a dokážu hosťom priblížiť Chorvátsko prirodzeným, autentickým spôsobom.

X X X

Európske pláže čelia hrozbe „mäsožravej“ baktérie. Úrady už zatvárajú prvé pláže 

Stúpajúce teploty vody a znečistenie viedli v posledných rokoch k premnoženiu nebezpečných baktérií.

Kým milióny turistov s nadšením plánujú svoje letné dovolenky pri mori, turizmus tento rok zatieňuje fenomén, ktorý priamo ohrozuje zdravie návštevníkov. Stúpajúce teploty vody a znečistenie viedli v posledných rokoch k premnoženiu nebezpečných baktérií. Na viacerých miestach európskeho pobrežia to vyústilo do zdravotných výstrah a obmedzení vstupu do mora. O probléme píše Euronews.

„Stredozemné more nám ukazuje, čo znamená teplejší svet,“ hovorí pre Euronews Hatim Aznague, analytik pre oblasť klímy a energetiky z Únie pre Stredozemie.

Čo je baktéria Vibrio a prečo je nebezpečná?

Najväčšie obavy odborníkov, ktorí situáciu kontrolujú, sa sústreďujú na baktériu Vibrio, ktorá si vyslúžila označenie „mäsožravá baktéria“. Ide o vodný mikroorganizmus, ktorý sa prirodzene vyskytuje v morských a brakických vodách – obzvlášť v oblastiach, kde sa rieky vlievajú do mora.

Podľa Európskeho úradu pre bezpečnosť potravín (EFSA) môže táto baktéria spôsobiť široké spektrum zdravotných problémov. Nakaziť sa dá dvoma hlavnými spôsobmi:

  • Konzumáciou surových alebo nedostatočne tepelne upravených morských plodov.
  • Priamym kontaktom morskej vody s otvorenými ranami na tele.

Medzi najvýznamnejšie druhy vyskytujúce sa v Európe patria Vibrio vulnificus, Vibrio parahaemolyticus a niektoré varianty Vibrio cholerae. Hoci je baktéria blízkou príbuznou pôvodcu cholery, spôsobuje iné ochorenia.

„V závažných prípadoch môže infekcia spustiť nekrotizujúcu fasciitídu, pri ktorej sa tkanivo okolo rany rýchlo rozpadá. Baktéria sa môže dostať aj do krvného obehu a spôsobiť sepsu. V niektorých prípadoch pacienti vyžadujú až amputáciu zasiahnutej končatiny,“ vysvetľuje zdravotnícka organizácia Gavi.

Stredozemné more ako ukážka budúcnosti

Európske stredisko pre prevenciu a kontrolu chorôb (ECDC) už vydalo varovanie pred zvýšeným rizikom infekcií počas tohto leta. Riziko rapídne stúpa najmä počas vĺn horúčav, aké Európa zažíva aj tento jún, a v plytkých pobrežných vodách.

Tento fenomén je obzvlášť viditeľný v Stredozemnom mori, ktoré vedci považujú za jedno z najrýchlejšie sa otepľujúcich morí na planéte. Podľa Aznaguea nie je Stredozemné more len obeťou klimatických zmien, ale skôr akousi „ochutnávkou“ toho, čo nás čaká globálne.

Teplejšia voda v kombinácii so znečistením a nižšou slanosťou (napríklad v ústiach riek) vytvára dokonalé prostredie pre množenie patogénov. EFSA varuje, že výskyt týchto baktérií bude v Európe pre klimatické zmeny naďalej stúpať.

Priama rana pre turizmus

Šírenie „mäsožravej“ baktérie nie je len otázkou verejného zdravia, ale má aj devastačné ekonomické následky. Stredozemné more je najnavštevovanejším turistickým regiónom na svete a zatváranie pláží v hlavnej sezóne priamo zasahuje miestnu ekonomiku. Hotely, reštaurácie a služby sú od stability pobrežia absolútne závislé.

Zatiaľ čo rastúce teploty násobia vznik rizikových oblastí, objavujúca sa antimikrobiálna rezistencia niektorých kmeňov baktérií vyvoláva ďalšie obavy.

„Baktérie nie sú samotným príbehom; sú to len poslovia. Tým skutočným príbehom je more, ktoré bolo pre teplo a znečistenie vyvedené zo svojej prirodzenej rovnováhy,“ uzatvára Aznague.

X XX

Fico prišiel za robotníkmi do 37-stupňovej páľavy: Robiť v takomto teple je na hranici hrdinstva

Predseda vlády Robert Fico (Smer-SD) navštívil robotníkov na diaľnici D2, ktorí momentálne pracujú v extrémnych podmienkach. Premiér podotkol, že Slovensko je krajinou, kde je vysoký podiel práce v noci, veľa sa nadčasuje, a v tomto období sa stáva aj krajinou s extrémnymi pracovnými podmienkami.

Fico navštívil robotníkov na diaľnici D2, ktorí pracujú aj počas extrémnych horúčav

„Absolvoval som niekoľko návštev pracovísk v extrémnych podmienkach. Zažil som neskutočnú zimu pri výstavbe mostu nad Považskou Bystricou, a teraz sme svedkami extrémnych teplôt. Išiel som preto medzi ľudí, aby som im vyjadril solidaritu,“ uviedol premiér. V čase jeho návštevy bola teplota 37°C, pričom nebolo ešte ani 12:00. Upozornil tak, že teplota bude ešte stúpať. 

Premiér doplnil, že ľudia zo stavebných firiem sú na staveniskách aj v takýchto horúčavách a robia náročnú prácu. Tentokrát premiér navštívil pracovníkov na diaľnici D2, ktorí robia protihlukové bariéry. Predseda vlády ich navštívil počas obednej prestávky, prihovoril sa k nim a prejavil solidaritu. Pri tejto príležitosti zároveň vyjadril solidaritu všetkým Slovákom, ktorí pracujú v takých extrémnych podmienkach, aké nastali dnes. Premiér zároveň podotkol, že právna úprava na Slovensku je v týchto prípadoch dostačujúca. Tá umožňuje, aby zamestnávateľ vytvoril svojim zamestnancom vhodné podmienky na prežitie práce v takýchto náročných časoch. Je to napríklad pitný režim, rozhodnutie o tom, že zamestnanci prídu do práce skôr, a teda aj skončia skôr alebo sa pridávajú prestávky. Zamestnanci zároveň musia mať možnosť oddýchnuť si v chladnejších priestoroch. Ďalej je to napríklad častejšie striedanie pracovníkov.

Fico poďakoval všetkým zamestnávateľom, ktorí sa v tomto smere riadia legislatívou. Tým, ktorí zamestnancom takéto podmienky nevytvárajú, premiér odporúča preštudovať si legislatívu, aby zamestnancom vyšli v ústrety. „Robiť v týchto podmienkach je totiž na hranici hrdinstva,“ skonštatoval premiér a upozornil, že právne predpisy hovoria, že situácia, keď majú zamestnávatelia k týmto opatreniam pristúpiť, nastáva už vtedy, keď je teplota v tieni 30°C. V týchto dňoch to bude podstatne viac. „O to viac som považoval za správne prísť a nielen prejaviť solidaritu, ale symbolicky sme priniesli aj nealkoholické nápoje a ovocie,“ doplnil Fico.

Počasie na víkend: Vyvrcholí štyridsiatkami

Enormné teploty, môžu sa dostať až nad 40 stupňov Celzia. Padnú rekordy?

Súčasne premiér podotkol, že je odporcom toho, aby sa neustále predlžoval vek odchodu do dôchodku. „Pretože ak mate 63 alebo 64 rokov a máte poskakovať po stavbe v takomto teple, tak by som chcel, aby si niekto, kto by tvrdil, že je to take jednoduché, takúto prácu vyskúšal,“ uzavrel premiér.

X X X

AMERIKA  CHCE  KUBU?

STANE  SE  BRZY  KUBA  RÁJEM  PRO  TURISTY  SVÉTA,  I  ČR?

Kuba, stručně dějiny ostrova

Historii Kuby začali Evropané psát, když ostrov objevil Kryštof Kolumbus 28. října 1492. Tím začala španělská kolonizace. Tehdy zemi obývaly indiánské kmeny Sibonejů, Tainů a dalších, které Španělé uvrhli do otroctví a zničili. Kuba byla centrem otrokářského obchodu, dále zemědělství – pěstování cukrové třtiny.

Evropan Kryštof Kolumbus přistál na Kubě roku 1492. Indiánům začala kolonizace – brzo Španělé zničili domorodé kmeny. Původními byli Karibové, dále Guantajatabeyové, primitivní lovci a sběrači, doba kamenná. Později je nahradila pokročilejší kultura Sibonejů, rybáři i zemědělci. Poslední nejpokročilejší pak byli Taíni, ti ovládli původní Siboneje. Vypalovali hrnce, živilo je zemědělství. Z tabákového listí vyráběli doutníky. Naší době dali slova hurikán, hamak, tabák.

Kolumbus o Kubu nestál; nenalezl zlato.

Po 19 letech dobyl Kubu pro španělskou korunu Diego Velázquez de Cuéllar. Založil města Havanu, Trinidad, Baracoa, Bayamo, Camagüey, Santiago de Cuba a Sancti Spíritus. Snažil se chránit domorodce – Taíny před svými žoldáky, což bylo neřešitelné. Nakonec domorodci povstali, vedl je náčelník Hatuey – vzor kubánských povstalců. Povstalci byli přemoženi a vůdce byl upálen.

V 16. století byli Tainové vyhubeni zlými vztahy Španělů. Ničeni prací v dolech, i podléhající dovezeným nemocem.

Vzpoury

Až po polovině 19. století se bouřili proti Španělům pozemkoví vlastníci, kreolové. (Kreol – potomek evropských kolonistů (Španělů a Portugalců), který se narodil v zámořských koloniích, typicky v Latinské Americe nebo v karibské oblasti. Později pojem kreol rozšířil svůj význam.) Básník, právník a majitel plantáží Carlos Manuel de Céspedes se projevil 10. 10. 1868 svým „Grito de Yara“ – voláním po svobodné a nezávislé Kubě. Ukončil své otrokářství a přizval další přední Kubánce, aby se k němu přidali.

Tento Céspedes s 1.500 muži dobyl Bayamo a i v dalších deseti letech ztěžovali chod koloniálního území, pustošili třtinová pole. Nakonec roku 1878 nastalo příměří.

Roku 1886 bylo zrušeno otrokářství.

Pak se objevil José Martí, vlastenecký revolucionář; žil po léta v USA. Promýšlel odboj, který by odstranil španělskou nadvládu. Obdivoval severoamerickou pracovitost, ovšem nerad sledoval převažující materialismus výdělkářské společnosti.

Roku 1895 se s dalšími přesunul na Kubu. Jeho armáda o 40.000 mužích začla s bojem proti evropským kolonialistům. 19. května 1895 se střetli se Španěly a José Martí v boji padl. Zapsal se jako vlastenecký hrdina, slavná osobnost kubánských dějin.

Následně byla v roce 1896 země poněkud rozbitá. Američané roku 1898 vyslali na Kubu válečný křižník Maine, v zájmu ochrany jejich lidí, který však nečekaně vybuchl. Příčina nebyla zjištěna.

Intenzivně se USA snažily získat Kubu – jenže Španělé odmítli prodat za 300 milionů dolarů. Američané přistoupili k násilnému řešení, až nakonec v bitvě 1. 7. 1898 Španělé podlehli a v půlce července 1898 kapitulovali.

Později, od května 1902 se Kuba stala nezávislou. K tomu si USA vynutily nájem vojenské základny Guantánamo na dobu víceméně neurčitou. I další podmínky dávaly Ameriačanům možnost vojenských zásahů, což se kubánským vlastencům nemohlo líbit.

Od roku 1933 se opakovaně dostal k vládě Fulgencio Batista y Zaldívar. V období 1933–1944 spolupracoval s odbory a rovněž nové zákony nebyly protilidové. V době 2. světové války Kuba vyhlásila válku Japonsku, Německu a Itálii, avšak jen symbolicky. Pak roku 1944 ve volbách zvítězil jiný, Ramón Grau.

Později Batista žil v USA, avšak odtamtud se staral kubánskou politiku. Byl i zvolen senátorem „v nepřítomnosti“. Na Kubu se vrátil roku 1952, kandidoval v prezidentských volbách. Jeho šance byly nevelké a proto uspořádal vojenský puč. Toto jeho druhé období se nedobře zapsalo do kubánských dějin – korupce, násilná domácí politika, neuskutečněné volby 1954 a hospodářský úpadek. Havana jako působiště prostituce a americké mafie.

Roku 1959 Dr. Fidel Alejandro Castro Ruz se svými partyzány svrhl režim generála Batisty. Sám pak vládl do roku 2006; tehdy po onemocnění ho vystřídal jeho bratr Raúl Castro.

Zavedený socialismus byl prospěšný i omezující. Fidel Castro má dodnes mezi Kubánci úctu.

Země po desítky let čelí hospodářským potížím, které jeho režimu nastavily Spojené státy. Ideově nepatrně připomínaly situaci roku 1968. Československo mělo obdiv světové veřejnosti, kdežto vlády kapitalistických zemí stěží by mohly přát osvobozujícím postupům komunisty Alexandra Dubčeka.

x X X

AUTA  ZE  SR  DO  NĚMECKA

Německý výrobce luxusních sportovních vozů Porsche ze skupiny Volkswagen (VW) plánuje přesunout výrobu modelu Cayenne ze závodu VW v Bratislavě do svého závodu v německém Lipsku. Informoval o tom dnes deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) s odvoláním na zdroje z řad zaměstnanců.

Porsche podle FAZ chce do Lipska přesunout výrobu všech tří verzí modelu Cayenne | Zdroj: Reuters

Cílem je podle listu zajistit dlouhodobé vytížení lipského závodu, který se potýká s nevyužitými kapacitami. Podmínkou však je, že zaměstnanci budou souhlasit s výrazným snížením mezd. Mzdy na Slovensku jsou totiž výrazně nižší než mzdy německých zaměstnanců Porsche.

„Drží nám před nosem mrkev v podobě slibu modelu Cayenne a jistého vytížení závodu, ale zároveň požadují výrazné mzdové škrty,“ uvedli zástupci zaměstnanců.

Automobilce Škodě se dařilo, zásluhu na tom mají elektrické modely. Volkswagen hlásí provozní ztráty

Porsche podle FAZ chce do Lipska přesunout výrobu všech tří verzí modelu Cayenne. Jde o verze se spalovacím motorem, hybridním pohonem a o čistě elektrickou variantu. Automobilka se k informacím nevyjádřila ani na dotaz FAZ, ani agentury Reuters.

Mluvčí pouze deníku potvrdil, že firma se zaměstnanci jedná. Předseda podnikové rady zaměstnanců Ibrahim Aslan uvedl, že „stále zbývá projednat několik témat“. „V zájmu zaměstnanců i společnosti je naším cílem postupovat rychle. Kdy a jak se tak stane, bude záležet na příštích týdnech,“ řekl.

Přesun výroby je součástí rozsáhlého úsporného programu koncernu Volkswagen. Porsche se potýká s pokračujícím poklesem odbytu. V prvním čtvrtletí letošního roku dodávky meziročně klesly o 15 procent na 60 991 vozů, v Číně se propadly o 21 procent na 7519 automobilů.

Za celý loňský rok provozní zisk Porsche klesl o 92,7 procenta na 413 milionů eur (10 miliard Kč), tržby se snížily o 9,5 procenta na 36,3 miliardy eur a provozní marže činila 1,1 procenta proti 14,1 procenta o rok dříve.

Nový generální ředitel Porsche Michael Leiters připravuje rozsáhlou restrukturalizaci společnosti. Kromě přesunu výroby modelu Cayenne plánuje uvést nové modely, omezit počet variant vozů a dále snížit počet pracovních míst.

Audi a Porsche se potýkají s problémy na čínském trhu. Poptávka po jejich autech klesá

V centrále Porsche ve Stuttgartu-Zuffenhausenu a ve vývojovém centru Weissach jsou podle zdrojů deníku ohroženy nižší tisíce pracovních míst. „Příliš jsme vyrostli, zejména v nepřímých činnostech. Abychom dlouhodobě zajistili konkurenceschopnost, dosud plánovaná redukce nestačí,“ cituje FAZ z Leiterova nedávného projevu na valné hromadě.

Teprve v pátek se v německém tisku objevily informace, že šéf koncernu VW Oliver Blume chce výrazně zesílit propouštění. V příštích letech hodlá VW celosvětově zrušit až 100 000 pracovních míst, což je asi 15 procent současných stavů, napsal list Manager Magazin. Jde zhruba o dvojnásobek avizovaného počtu propouštěných podle dříve schváleného plánu úsporných opatření.

Podniková rada VW a odborový svaz IG Metall varovaly, že se budou popsaným opatřením bránit. Premiér spolkové země Dolní Sasko Olaf Lies uvedl, že země s plánem nesouhlasí. Tato spolková země drží ve Volkswagenu pětinový podíl.

X X X

ZÁCHRANÁŘI  Z  ČR  DO  VENEZUELE
Situace ve Venezuele je zoufalá, na místo míří i Češi. Pohřešují se desetitisíce lid
Situace ve Venezuele je s každou hodinou zoufalejší. Třetí den po dvou silných zemětřeseních lidé prohledávají sutiny zřícených budov a bytových domů s vědomím, že čas na nalezení přeživších se krátí. Venezuelané si stěžují na nedostatečnou reakci vlády a absenci záchranářů. Po svých příbuzných často pátrají sami. Do postižené oblasti už vyrazili i čeští záchranáři.

Pod troskami je uvězněno nejméně 172 lidí, oznámil v pátek předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Pohřešuje se jich však více než 51 tisíc, zatímco bilance mrtvých činí nejméně 1 430. Podle americké geologické služby (USGS) by zemětřesení mohlo mít desítky tisíc obětí.

Obyvatelé ovšem hlásí, že v nejhůře postižených oblastech zaznamenali jen málo záchranných týmů a potřebné těžké techniky navzdory snaze vlády vyvolat dojem, že na katastrofu reaguje důrazně.

Úřady omezily přístup do státu La Guaira, který se nachází severně od Caracasu a který byl nejvíce zasažen. Kontrolu tam převzala armáda. Cílem opatření je podle nich zajistit veřejný pořádek a usnadnit záchranářům práci. V La Guaira se nachází mezinárodní letiště a hlavní venezuelský námořní přístav. Venezuelská vláda sdělila, že postiženo je zde na 70 tisíc rodin.

Humanitární organizace považují prvních 48 až 72 hodin od zemětřesení za klíčové okno pro záchranu lidí, kteří jsou ještě naživu. Toto časové rozmezí se může prodloužit, pokud mají lidí uvěznění pod sutinami přístup k vodě a jídlu.

Ve státě La Guaira, severně od Caracasu, Nazareth Jimenezová s pláčem pozorovala, jak se její sousedé s pomocí kladiv a elektrického nářadí snaží rozbít kusy betonu z budovy, z níž zbyla jen hromada trosek. S úzkostí čekala, zda se její sourozenci, neteře, synovci a přátelé, dostanou ven živí. „Panebože, jak je dostaneme ven?“ zamumlala žena.

Celé čtvrti v troskách. Satelitní snímky rozkryly rozsah katastrofy ve Venezuele

„Voláme vlády a země po celém světě o pomoc,“ řekla. Potřeba jsou podle ní stroje schopné odklízet trosky po zřícených budovách. „Lidé jsou tam ještě naživu,“ dodala.

Kvůli narušení komunikací se sociální sítě a internetové rejstříky staly pro mnoho Venezuelanů klíčovými nástroji při hledání informací o pohřešovaných příbuzných. Vláda zveřejňuje pouze omezené statistické údaje. Lidé proto zveřejňují digitální letáky s fotkami svých blízkých ve skupinách v aplikaci WhatsApp, na platformě Facebook či X, kterou vláda v zemi na žádost OSN zpřístupnila.

Dvojice zemětřesení o síle 7,2 a 7,5 zasáhla severozápad země ve středu večer místního času. Epicentra se nacházela u města Morón. Počet zraněných v sobotu činil nejméně 3 238. Úřady uvedly, že zachránily 243 lidí. Vojáci rozdávali přeživším v La Guaiře potraviny a vodu a prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová řekla, že její vláda v „těchto kritických hodinách pro záchranu lidí“ organizuje komplexní záchrannou akci.

Uvítala příjezd zahraničních záchranných týmů a humanitární pomoci do země a dodala, že další pomoc je na cestě. Katastrofa je pro Rodríguezovou zásadní zkouškou. Bývalá viceprezidentka se ujala prezidentského úřadu v lednu po únosu tehdejšího prezidenta země Nicoláse Madura Spojenými státy.

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele narůstá, úřady hlásí 920 mrtvých

Venezuela se dlouhodobě potýká s ekonomickou nestabilitou a řada lidí zpochybňuje legitimitu politického hnutí, v jehož čele Rodríguezová stojí. V pátek prezidentka navštívila poničené části Caracasu, kde se však setkala s posmíváním a pískáním obyvatel. „Vláda pro lidi nic nedělá,“ křičeli lidé, z nichž mnozí mají své blízké zasypané pod troskami.

Rodríguezová od svého nástupu do funkce spolupracuje s Washingtonem a země usilují o normalizaci vztahů. Spojené státy vyčlenily pro Venezuelu humanitární pomoc ve výši 150 milionů dolarů (3,2 miliardy korun) a do země vyslaly záchranné týmy z Virginie, Kalifornie a Floridy. Záchranné týmy do latinskoamerické země vyslala i řada dalších zemí. Česko tam posílá sedm desítek záchranářů a osm cvičených psů ze specializovaného týmu USAR na vyprošťování lidí ze sutin.

Vyvineme maximální úsilí, slibují čeští záchranáři

Čeští záchranáři před sobotním odletem uvedli, že se budou snažit zachránit ty, kterým lze pomoci. Velitel záchranářského oddílu Petr Vodička řekl, že záběry z Venezuely mu připomínají situaci v Turecku, kde český USAR tým pomáhal po zemětřesení v roce 2023.

„Některé objekty vypadají tak, že by v nich ještě lidé mohli přežívat. Bohužel některé vypadají velmi poškozeně a v podstatě by ty prostory pravděpodobně nebyly slučitelné se životem,“ řekl Vodička.

„Ale musíme vyvinout maximální úsilí, abychom pomohli těm, kterým pomoct lze. A i těm, kterým pomoct nelze, aby aspoň ve smrti si zachovali svoji důstojnost,“ dodal. Záchranáři odletěli před polednem, ve Venezuele by měli být večer místního času. Po příletu podle Vodičky navážou kontakt s místními orgány, zajistí si přepravu do operační základny a provedou průzkum místa přiděleného k práci. Jak dlouho budou ve Venezuele nasazeni, Vodička neupřesnil.

Ředitel Hasičského záchranného sboru Vladimír Vlček řekl, že hlavním úkolem týmu bude co nejvíce pomoct při vyprošťování zraněných i mrtvých. „Předpokládáme, že bychom měli mít plnou podporu venezuelských úřadů. Na druhou stranu je třeba říct, že Venezuela není jednoduchá země, je to nebezpečná země. Hlavní úkol pro náš tým není jenom provádět vyprošťovací a záchranné práce, ale také vrátit se všichni bezpečně a ve zdraví zpátky domů,“ zdůraznil.

Česko nabízí pomoc Venezuele zasažené zemětřesením. Je připraveno vyslat tým

Vlček řekl, že Venezuela po zemětřesení požádala o mezinárodní pomoc a Česko patřilo mezi první země, které ji nabídly. „Bojovali jsme s tím, co je Achillovou patou při mezinárodních misích, a to je doprava. Protože Česká republika nemá takový letoun, abychom mohli přepravit celý těžký tým. Nakonec s pomocí Armády České republiky se podařilo zajistit letoun s pomocí NATO,“ řekl Vlček.

Český USAR tým (z anglického názvu Urban Search and Rescue) v minulosti pomáhal po zemětřeseních i jiných živelních pohromách v řadě zemí. Působil například v Turecku po zmíněném zemětřesení nebo loni v Texasu po ničivých povodních.

X XX

ÍRÁN:  ODVETA  ZA  ÚDERY  AMERIKY,  VELKÉ  ÚTOKY

Írán v noci zaútočil na Kuvajt a Bahrajn. Je to odveta za údery USA, tvrdí

Kuvajt v noci na neděli ohlásil, že čelí útokům nepřátelských raket a dronů. Podle agentury Reuters byl vyhlášen protivzdušný poplach i v Bahrajnu. Íránské revoluční gardy o něco později potvrdily, že na obě země zaútočily v reakci na poslední americké údery.

Americké velitelství CENTCOM i americký prezident Donald Trump oznámily v noci na neděli nové americké údery na Írán, které byly podle nich reakcí na porušení příměří ze strany Íránu. To spočívalo podle prohlášení americké armády v druhém útoku od čtvrtka na tanker plující v Hormuzském průlivu. Trump Íránu také pohrozil obnovením bojů.

Kuvajt v noci na dnešek ohlásil, že čelí útokům nepřátelských raket a dronů, napsaly agentury AFP a Reuters. Podle Reuters byl vyhlášen protivzdušný poplach i v Bahrajnu. Íránské revoluční gardy o něco později potvrdily, že na obě země zaútočily v reakci na poslední americké údery.

Izraelská armáda dnes provedla vzdušné údery v jiholibanonské oblasti Nabatíja, podle agentury AFP se jednalo o první útok od podpisu dohody. Libanonské ministerstvo zdravotnictví večer uvedlo, že jeden člověk byl zabit a dva zraněni.

Rámcová dohoda mezi Izraelem a Libanonem je neplatná a měla by být nahrazena americko-íránským memorandem, uvedl podle agentury Reuters šéf hnutí Hizballáh.

Íránské revoluční gardy uvedly, že na Kuvajt a Bahrajn zaútočily za použití dronů a raket. Poukázaly právě na poslední americké údery, které podle nich porušily červnovou dohodu mezi USA a Íránem. Její porušování „povede k zastavení všech diplomatických snah“, uvedly íránské revoluční gardy. Uvedly také, že odpoví na každé nové údery proti Íránu a že americké základny v regionu „zažijí peklo v příštích dnech“.

Nejmenovaný americký činitel řekl, že íránské údery nezpůsobily na amerických základnách v regionu oběti. Ani škody se zatím nejeví rozsáhlé.

Írán na Kuvajt, Bahrajn i další arabské státy v regionu v uplynulých měsících útočil v odvetě za americké údery. Teherán to odůvodňoval tím, že tyto státy hostí americké základny používané pro agresi proti íránskému území. Údery zasáhly podle médií americké základny, způsobily však i řadu mrtvých mezi civilisty.

USA udeřily na cíle v Íránu. Teherán odpověděl útokem na americké základny

Íránské revoluční gardy oznámily údery na americké základny v regionu také v noci z pátku na sobotu v reakci na předchozí americké útoky. Ty americká armáda odůvodnila předchozím čtvrtečním íránským útokem na nákladní loď v Hormuzském průlivu.

Válku, kterou USA a Izrael proti Íránu zahájily v únoru, zastavilo příměří. V polovině června Washington s Teheránem podepsaly takzvané memorandum o porozumění, kterým si stanovily 60 dní na dojednání konečné mírové dohody. Dokument také počítá s obnovením volné plavby v Hormuzském průlivu, který je klíčový pro vývoz ropy a plynu ze zemí Perského zálivu.

X X X

ROZUMNÁ  ITALKA  MELONIOVÁ  CHCE  KLID  V  EVROPĚ

S  TRUMPEM,  POLSKEM  UKONČIT  RYCHLE  VRAŽDĚNÍ  LIDÍ  NA  UKRAJINĚ

ODSTRANIT  ZELENSKÉHO,  KOMIKA,  KTERÝ  VINEN  ZA  VÁLKU

ŽÁDNĚ  MILIARDY  ZE  SVĚTA  NA  ZBRANĚ  NA  UKRAJINU,  A  KORIUPCI  POLITIKŮ

NA  KONEC  VÁLKY  NETŘEBA  ZBRANĚ

POMOCI  I  VATIKÁN,  PAPEŽ,  UŽ  DÁVNO  PŘIMĚT  ZELENSKÉHO  K  MÍRU

DOHODA  O  MÍRU  UŽ  DÁVNO  BYLA  S  RUSKEM  A  UKRAJINOU

URYCHLENĚ  VÁLKU  SKONČIT,  USA,  ITÁLIE,  POLSKO

Meloniová chtěla být ,mostem‘ mezi Trumpem a Evropou. To už se jí ale nedaří, říká italský politolog

Vztahy mezi Donaldem Trumpem a Giorgiou Meloniovou dost ochladly, což potvrdil i Trumpův výrok ze summitu G7, kdy podle něj premiérka „žadonila“ o fotku. Podle politologa Andrey Cerona jdou pak neshody dál než k tématům Ukrajiny či Íránu. „Trump ji dokázal shazovat už tehdy, když ji uváděl za příklad úspěšné političky, a to už jen z toho důvodu, že jako žena v jeho očích okamžitě působila méně důvěryhodně,“ popisuje odborník pro iROZHLAS.cz.

Italská premiérka Giorgia Meloniová a americký prezident Donald Trump na summitu.

Donald Trump se po summitu G7 ve Francii nechal slyšet, že Giorgia Meloniová tam „žadonila o společnou fotografii s ním“, premiérka to následně popřela a zdůraznila, že Itálie nikdy o nic „nežadoní“. Jak tato slovní přestřelka, i v kontextu toho, že Trump v zemi nepatří mezi zrovna oblíbené politiky, mezi Italy zarezonovala?
Řekněme, že v Itálii je stále přítomna trocha skrytého antiamerikanismu. Nijak zvlášť silné sympatie vůči Spojeným státům nechová levice ani pravice, ačkoli ve zbývající společnosti je pak postoj umírněnější. Transatlantické spojenectví je nicméně základním pilířem politických rozhodnutí všech vlád, pravicových i levicových.

Z voličského pohledu ale tato událost pro Meloniovou může být poměrně velkou ostudou, i když se ve svém příspěvku pokusila její negativní dopad zmírnit. Sama se totiž, zejména v prvních letech svého mandátu, prezentovala jako ta nejvíce protrumpovsky orientovaná politička italské středopravice, přičemž o toto postavení v podstatě soutěžila s Matteem Salvinim (lídr krajně pravicové strany Liga, pozn. red.).

Dokonce z toho udělala i jeden z klíčových prvků své zahraniční politiky. Chtěla totiž být vnímána jako jakási prostřednice mezi Trumpem a Evropou.

To, že se nakonec z různých důvodů ocitla na vedlejší koleji, zejména kvůli údajnému nedostatku vojenské pomoci v souvislosti s otázkou Íránu a situací v Hormuzském průlivu, pro ni představuje významnou reputační prohru a zároveň to do jisté míry značí i neúspěch politiky, kterou se snažila prosazovat, tedy aby Itálie fungovala jako zmíněný most.

Překvapilo vás jinak něco při její reakci na ono „žadonění“ o společný snímek?
Napříč politickým spektrem se objevila podpora Meloniové v souvislosti se slovy a tónem, které Trump použil. Jeho samotný příspěvek mě pak překvapil jen do určité míry, neboť jeho povaha a způsob vystupování už jsou veřejnosti v posledních letech dobře známé.

Důvěra v Trumpovo jednání v zahraničních záležitostech je v Itálii, stejně jako například ve Španělsku či Francii, dost nízká, pohybuje se zde okolo sedmnácti procent. Co obecně v názorech na něj Italové nejčastěji zmiňují?
Oněch sedmnáct procent může z volebního hlediska znamenat značnou ztrátu, neboť středopravice sice silná a poměrně jednotná je, avšak z volebního hlediska jí vůči středolevici chybí převaha.

Andrea Ceron

  • Od roku 2024 je profesorem na Katedře sociálních a politických věd Univerzity v Miláně, konkrétně přednáší například o italském politickém systému.
  • V minulosti působil jako hostující vědecký pracovník na Harvardu.
  • Zabývá se mimo jiné vnitrostranickou politikou, sociálními médii či volebními kampaněmi.

Ligu navíc nedávno opustil Roberto Vannacci (europoslanec a italský generál, pozn. red.) a založil svou vlastní stranu (pojmenovanou Futuro Nazionale, tedy Budoucnost národa), jež se snaží zaujmout ještě radikálnější pravicové postoje. Hrozí tak, že část voličů s Trumpem sympatizujících stávající středopravicový blok opustí. A to by mohlo vést k citelným volebním ztrátám.

Rozkol? Ukrajina a Írán

Představuje pak podle vás aktuální spor mezi Meloniovou a Trumpem pouze jednu z epizodních osobních roztržek, nebo může nakonec jít o hlubší „rozchod“ mezi evropskou konzervativní pravicí a současnou americkou zahraniční politikou?
To bude záležet na vývoji situace a především na tom, zda se naplní scénář, který jsem nastiňoval, tedy zdali se pravicoví voliči přikloní k nové straně Roberta Vannacciho.

Na druhou stranu jsme už ale několikrát viděli, jak Trump ze dne na den změnil své postoje, takže bych nevylučoval ani opačnou variantu. Je možné, že s tím, jak se budou volby blížit, opět podpoří středopravici.

Vrátíme-li se trochu do minulosti, přibližně odkdy lze ve vztazích mezi Meloniovou a Trumpem pozorovat změny? Jak jste zmínil, dříve platili za minimálně ideově blízké politiky, Meloniová byla označována za jednoho z Trumpových evropských „našeptávačů“, stále se shodují například v názorech na migraci. Kdy ale vztahy mezi nimi začaly obrazně řečeno „drhnout“?
Trump Meloniovou dokázal shazovat už tehdy, když ji zároveň uváděl jako příklad úspěšné političky, a sice už jen z toho důvodu, že jako žena v jeho očích okamžitě působila méně důvěryhodně.

Záliba v golfu, kouzlo italštiny, francouzská známost či teflonový um. Kdo umí ,zaříkávat‘ Trumpa?

Výrazný rozkol se ale v jejich vztazích překrývá s debatou o rusko-ukrajinské otázce. Trump vůči Volodymyru Zelenskému vždy vystupoval kriticky a v některých ohledech dokonce více než vůči Vladimiru Putinovi. Meloniová ale naopak Ukrajinu jednoznačně podpořila, a to jak svými prohlášeními, tak i konkrétními kroky.

Držela se tedy linie velmi blízké postojům Evropské unie. To mimochodem vyvolávalo dost velké napětí i uvnitř vládních kruhů, neboť právě v otázce dodávek zbraní Ukrajině se Vannacci fakticky rozešel s oficiální rétorikou kabinetu. I to je tak jedno z témat, které by jej v jistém smyslu mohlo k Trumpovi přiblížit.

K definitivnímu střetu pak došlo v souvislosti s Íránem a chybějící vojenskou podporou. Tváří v tvář Meloniové, která se profilovala jako jeho spojenkyně, Trump zjevně očekával otevřenější podporu, jíž se mu však nedostalo. A tak své názory přestal skrývat.

Trump vs. papež vs. Meloniová

Jedním z prvních momentů, kdy se Meloniová vůči Trumpovi ohradila, byla jeho kritika papeže Lva XIV. Byl to, vzhledem k papežově oblíbenosti v zemi, jeden z momentů, který byl pro Italy prostě až příliš?
Náboženství na politické úrovni v poslední době poněkud ztratilo na významu. Ještě tak před patnácti lety ale platilo za faktor, který mohl voličskou podporu výrazně ovlivnit.

Dnes je to tedy aktuální méně, nicméně stále jde o důležitý prvek, zejména v konzervativnějších kruzích italské církve a ve Vatikánu. Jeho cílem je středopravici, především pokud jde o tradicionalistická témata – hlavně boj za omezení interrupcí či zabránění eutanazii –, podporovat.

Útoky na papeže, a tedy v jistém slova smyslu i na celou katolickou církev, k tomu tudíž jistě přispěly, neboť středopravice značnou část svých voličů čerpá z těch, kteří s papežem a církví obecně sympatizují.

Co Donald Trump řekl o papeži

  • Americký prezident prohlásil, že Lev XIV. podle něj zastává slabé postoje v zahraniční politice, vůči kriminalitě i vůči jaderným zbraním.
  • Zároveň se nechal slyšet, že by mu papež měl být vděčen za své zvolení hlavou katolické církve, a vyzval jej, ať se přestane podbízet radikální levici.
  • Lev XIV. Trumpa v minulosti kritizoval za některá rozhodnutí jeho administrativy na Blízkém východě či ohledně migrace.
  • Meloniová se při střetech mezi Trumpem a papežem za Lva XIV. postavila s tím, že je „správné a normální, aby vyzýval k míru a odsuzoval jakoukoli podobu války“.
  • V dubnu také Trump na své sociální síti Truth Social zveřejnil obrázek, na němž byl vyobrazen jako Ježíš Kristus. Později novináře obvinil z šíření falešných informací a uvedl, že na obrázku měl představovat lékaře Červeného kříže.

Pokud by se Meloniová vůči výroku nevymezila, riskovala by kritiku, naštvání ze strany vládních voličů?
Ano. Vzhledem k tomu, že papežovo sídlo obklopuje Itálie, je ve společenském životě naší země už léta téměř institucionální postavou. Je tedy jasné, že podobná kritika jako ta ze strany Trumpa bez odezvy zůstat nemůže.

Absence by tedy reakci nepochybně vyvolala, a to zejména mezi konzervativnějšími členy církve – ne nutně jen mezi těmi nejradikálnějšími, ale i v řadách těch umírněnějších.

Platí jinak Meloniová přece jen ještě stále svým způsobem za jakýsi most mezi Trumpem a Evropou, nebo se už vzhledem k posledním událostem této pozici vzdálila?
V současné době tuto roli neplní. Poslední zvraty vedly k tomu, že se i na evropské úrovni ocitla trochu izolovaná, vyloučená z vrcholných jednání zásadního významu.

Představa, kdy by jako ona prostřednice vystupovala, tak selhává v obou směrech – nemá podporu Trumpa ani ono spojení s nejvyššími unijními představiteli, které se jí ještě na začátku jejího funkčního období podařilo vytvořit.

X X X

PŘEDRAŽENÝ  KARLOVARSKÝ  FESTIVAL

PRO  VARY  A  OKOLÍ  NEPŘITÁHNE  VÍC  PACIENTŮ,  TURISTŮ

STOJÍ  JEN  VARY  VíC  MILIONŮ

NEJViCE  PACIENTŮ  A  HOSTŮ  PŘITÁHLI  RUSKO  A  DALŠI  SPOJENÉ  ZEMĚ

TŘIKRÁT  TÝDNE  TAM  LÉTALO  LETADLO  PLNE  HOSTŮ

DNES  MUSí  LETIŠTĚ  VE  VARECH  PŘEVZÍT  ARMÁDA

O  VARY  MENŠÍ  ZÁJEM  I  ŠLECHTICI  NA  RŮZNÉ  AKCE,  ZŘEJMĚ  ŠETŘÍ

JE  TŘEBA  VĚTŠÍ  SPOLUPRÁCE  S  NĚMECKEM  PO  VŠECH  STRÁNKÁCH,

LÁZENSTVÍ,  ZDRAVOTNICTVí,  OBCI,  MĚST,  DOPRAVY,  ŠKOL,  ÚŘADŮ,  POLICIE,  UMĚLCŮ,  HERCŮ,  DIVADEL

EXKOMUNISTA  PAVEL  NA  HRADĚ  SLIBOVAL  VARŮM  VYSOKOU  ŚKOLU,

ALE  DODNES  NIC  NEZAŘÍDIL,  V  NIČEM  NENÍ  NA  NĚJ  SPOLEHNUTÍ,

LIDEM  FIRMÁM  NEPOMAHÁ,  CHCE SE  MíT  JEN  DOBŘE,  VIC  MILIONŮ  Z  FUNKCE  A  ZA  MILIONY  ČR  LÉTAT  PO  SVĚTĚ

Claudia Cardinalová žonglovala s talířem na hůlce, Henry Fonda se na karlovarském festivalu styděl

Karlovarský filmový festival patří k nejstarším na světě. Seriál věnovaný akci už připomněl poválečná léta, teď se díky rozhlasovému archivu dostává také do let, kdy do Karlových Varů znovu začali jezdit vedle delegací ze socialistických zemí také filmaři třeba z Itálie nebo Francie.

Prestižní áčkovou kategorii měl karlovarský filmový festival od roku 1957. Tehdy se také prolomily ideologické bariéry a diváci zde mohli vidět i to, co se točí na Západě.

Poslechněte si 3. díl seriálu o kořenech Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary, který rozebírá 50. a 60. léta.

Prestižní označení kategorií A přeneslo desátý ročník festivalu i do ulic.

Nově vytvořená značka propagovala přehlídku na skleničkách i porcelánu, na kolonádách a v letním kině se objevila festivalová výzdoba s osvětlením, ve dvou hotelech fungovala tisková střediska a festival měl na dobu přehlídky i svou vlastní poštu, a to pro telefonní a dálnopisný kontakt se zahraničím.

V roce 1957 přehlídku zahájil film režiséra Karla Steklého Dobrý voják Švejk s Rudolfem Hrušínským v hlavní roli.

Diváci navíc mohli poprvé vidět širokoúhlý film na parabolickém plátně ve zrekonstruovaném letním kině.

Promítat se na něm začalo během festivalu i v noci, a v nedalekém Gejzír parku tak vyrostlo i první stanové městečko, kde se ubytovalo skoro 2000 lidí. Noc ve stanu na vojenském lůžku stála 7 korun.

S Henrym Fondou

Přátelskou atmosférou si lázeňské město získalo diváky i filmaře ale už dávno. V roce 1964 to osobně mohl potvrdit i zakladatel herecké dynastie.

Jeho tisková konference se tehdy nesla v dost uvolněném duchu, kdy se přiznal, že se za svůj druhý film Sex a svobodná dívka skoro stydí.

Líbilo se tu i italské hvězdě Claudii Cardinalové, která při návštěvě porcelánky žonglovala s talířem na hůlce.

„Bohužel je pravda, že jsem toho z Československa mnoho neviděla, ale všechno jsem pozorovala z malého letadla. Cesta to byla velmi, velmi příjemná. Moc jsem toužila přijet do Karlových Varů. Doufám, že zítra ráno budu mít možnost něco vidět. Bohužel na to nemám víc než pár hodin,“ odpovídala tehdy novinářům.

V roce 1964 diváci na festivalu z českých filmů zhlédli také parodii na kovbojky Limonádový Joe aneb Koňská opera a první český filmový muzikál Starci na chmelu.

X XX

MINISTR  ZŮNA:  ZAVEDENÁ  PRAXE  NENÍ  NEJLEPŠÍ  REŠENÍ,  NA  NATO  NEJEZDILI  JEN  PREZIDENTI

EXKOMUNISTA  PAVEL  NAVÍC  STÁLE  PROSAZUJE  VRAŽDĚNÍ  LIDÍ  NA  UKRAJINĚ,  MÍSTO  KONCI   VÁLKY  JAKO  TRUMP

EXKOMUNISTA  PAVEL  UŽ  DÁVNO  MOHL  JEDNAT  S  REUSKEM  O KONCI  VÁLKY  A  UKRAJINOU,  ZELENSKÝM.  SE  VŠEMI  SE  STÝKAL  VE  VARŠAVSKÉ  SMLOUVĚ

EXKOMUNISTA  PAVEL  V  NIČEM  NEPOMÁHÁ  ANI  LIDEM  ČR,  FIRMÁM
NA  VRFAŽDĚNÍ  LIDÍ  NA  UKRAJINĚ  ZASLAL   S  FIALOU  NA  20  MILIARD  Z  ČR,
V  ČR  DNES  CHYBĚJÍ
ÚS  ROHODNUTÍ  NEUKONČIL,  ROZDĹNÉ  NÁZORY

Delegaci na summit NATO povede Babiš, řekl Macinka

S definitivním složením delegace na summit NATO seznámí ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) veřejnost v pondělí po jednání vlády. Šéfem delegace však podle něj zůstane premiér Andrej Babiš. „Řešili jsme s experty, jestli je nutné to udělat, nebo se tomu Ústavnímu soudu vzepřít,“ řekl k akreditaci prezidenta Petra Pavla v neděli na CNN Prima News.

„S definitivním seznamem delegace seznámím veřejnost v pondělí po jednání vlády,“ řekl ministr na otázku, zda prezidenta doakreditoval. O sestavě je podle něj nicméně informován předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Ten v neděli na sociálních sítích řekl, že o záležitosti promluví po pondělním zasedání kabinetu.

Podle Macinky však Ústavní soud svým předběžným opatřením nezrušil platné usnesení vlády. „Zůstane to tak, že šéf delegace bude pan předseda vlády,“ řekl. Prezident už dříve uvedl, že v čele delegace by měla být hlava státu.

„Vím, kdo dostane jakou pozvánku,“ uvedl ministr zahraničí. Po několika dnech, kdy odmítal říct, zda akreditaci hlavy státu poslal, tak nakonec nepřímo Pavlovu účast v delegaci potvrdil.

Ústavní soud uložil vládě, aby součástí delegace na summit NATO byl i prezident

Zařadit hlavu státu do delegace uložil vládě předběžným opatřením ve středu Ústavní soud. Vláda původně s účastí Pavla nepočítala. Macinka ho označoval za lídra opozice, kterému nikdy účast nepodepíše. Čas doakreditovat členy delegace vypršel v pátek.

„Kdyby se pan prezident zbláznil ještě víc, tak by mohl jet třeba jednat s Putinem,“ podotkl Macinka s tím, že „díky panu prezidentovi budeme za pitomce“. Taková slova jsou podle předsedy ODS nehorázná. „Zamyslete se,“ vzkázal mu. Kupka nechápe, proč nedokáže Macinka napřímo říci už nyní, zda Pavel na summit pojede. Hrají podle něj jen zbytečné divadlo.

„Cirkus Macinka,“ glosoval Hřib

„Opět se bavíme o dalším dějství cirkusu Macinka,“ glosoval šéf Pirátů Zdeněk Hřib. Za vším podle něj stojí jen uražené ego Motoristů kvůli nejmenování Filipa Turka ministrem. Předběžné opatření Ústavního soudu vítá. „Prezident je ten, kdo reprezentuje zemi navenek. Ústavní soud tak řekl: ‚Žádné prudké pohyby. Zachovejte zvyklosti a my o tom ještě rozhodneme,‘“ dodal Hřib.

Spor o summit je Macinkova pomsta, Babiš upřednostnil klid v koalici, řekl Pavel

Podle Schillerové je nutné rozhodnutí soudu respektovat. „To ale neznamená, že ho nelze kritizovat,“ dodala. Veřejnost se ale podle ní v pondělí dozví, že prezident na summit NATO akreditován je.

„Zbytečná třenice,“ míní Zůna

„V Alianci jsem působil a nikdy nebylo optimální, že Česká republika tam byla zastupována někdy ve dvou, někdy v jednom, podle toho jaké byly dané okolnosti v daném momentu,“ uvedl ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) v debatě České televize s tím, že zavedená praxe není vždy nejvhodnějším řešením, pokud jde o Alianci.

Dodal, že nastala doba, kdy je potřeba, aby na summitu NATO zastupoval stát ten, kdo nese primární odpovědnost. „V případě České republiky, která má parlamentní demokracii, je to premiér,“ doplnil.

Macinka dnes pošle přihlášku na summit NATO pro prezidenta i doprovod, řekl Babiš

Podle ministra obrany je tato „třenice“ zbytečná a Severoatlantická aliance stojí na rozcestí před jejím dalším strategickým vývojem. „Přítomnost prezidenta tomu neuškodí, ale jako Česká republika jsme již mohli v této věci rozhodnout a do budoucna konat tak, aby zastoupení České republiky bylo takové, jaká je dělba odpovědností v našem politickém systému.“

Předseda strany TOP 09 Matěj Ondřej Havel se Zůnou v klíčovosti summitu v Ankaře nesouhlasil. „Současný prezident republiky je člověk, který má v NATO velkou autoritu, má zkušenosti, což jako voják a generál můžete potvrdit, a má mezi našimi partnery respekt,“ doplnil. Spor označil za „žabomyší války“. Podle jeho slov se do konfliktu zapojila celá vláda a Česká republika si před summitem utrhla ostudu.

S tím však Zůna nesouhlasil, podle něj se jedná o politické klišé. „Bavme se věcně. Já jsem člověk, který je věcný. Vláda určitě neměla zájem o tento střet,“ řekl. Důvodem, proč vláda prezidenta jako účastníka delegace nejmenovala, je podle něj to, že tuto diskusi neotevřela, doplnil.

„Otevřel ji prezident, který hned po volbách sdělil, že se bude vůči této vládě vymezovat, a činí tak jakoby doposud. Vláda určitě měla zájem na tom, aby se jednalo, aby se došlo ke shodě těch nejvyšších ústavních činitelů. Ale byl to prezident, který k této dohodě nechtěl přistoupit,“ sdělil ministr. Podobu dohody však nezná.

X XX

Russell ovládl v parném počasí Velkou cenu Rakouska, a posouvá se tak na druhou příčku celkového pořadí

 

Velkou cenu Rakouska formule 1 vyhrál George Russell z Mercedesu poté, co závod odstartoval z první příčky. Druhý na okruhu ve Spielbergu skončil Max Verstappen z domácího Red Bullu, třetí dojel lídr šampionátu Kimi Antonelli z Mercedesu.

Pro Russella je to druhý triumf v letošní sezoně | Zdroj: Reuters

Russell si pro druhý triumf v sezoně dojel po startu z pole position a v průběžném pořadí se posunul na druhé místo. Na kontě má 131 bodů a na Antonelliho ztrácí 40 bodů. Na třetí příčku se 125 body klesl Lewis Hamilton z Ferrari, jenž v neděli skončil pátý.

Osmadvacetiletý Russell měl závod od začátku bez větších problémů pod kontrolou a navázal na triumf z úvodní Velké ceny v Austrálii. Celkově si britský pilot ve formuli připsal sedmé vítězství.

Antonelli se vrátil na pódium po nevydařené Velké ceně Katalánska, kde byl po předchozí sérii pěti výher až šestnáctý. V posledním kole v Rakousku mohl pomýšlet i na druhé místo, ale před Verstappena se už nedostal.

Nedařilo se naopak jezdcům Ferrari. Vítěz předchozího závodu v Barceloně a sedminásobný mistr světa Hamilton skončil pátý. Charles Leclerc musel stejně jako jeho týmový kolega třikrát do boxů a dojel až osmý.

Velká cena Rakouska, závod mistrovství světa vozů formule 1 ve Spielbergu:

1. Russell (Brit./Mercedes) 1:26:37,979, 2. Verstappen (Niz./Red Bull) -1,611, 3. Antonelli (It./Mercedes) -1,986, 4. Piastri (Austr./McLaren) -21,809, 5. Hamilton (Brit./Ferrari) -26,393, 6. Hadjar (Fr./Red Bull) -29,399.

Průběžné pořadí MS (po 8 z 22 závodů): 1. Antonelli 171, 2. Russell 131, 3. Hamilton 125, 4. Piastri 80, 5. Norris (Brit./McLaren) 79, 6. Leclerc (Mon./Ferrari) 79.

Pohár konstruktérů: 1. Mercedes 302, 2. Ferrari 204, 3. McLaren 159, 4. Red Bull Racing 115, 5. Alpine 57, 6. Racing Bulls 44.

X X X

EXKOMUNISTA  PAVEL  OSTŘE  VYSTOUPIL  I  PROTI  USA,  TRUMPOVI

NIC  NEUDĚLAL,  JAKO  VOJÁK,  PROTI  NIČENÍ  UKRAJINY   ZABIJENÍ  LIDÍ

DOHODA  NA   KONEC  VÁLKY  UŽ  BYLA   DŘÍVE  S  RUSKEM,  UKRAJINOU,

UKRAJINA   JI  NECHCE  PLNIT,  S  VÁLKOU  SKONČIT

DÁLE  SHÁNÍ  ZBRANĚ  VE  SVĚTĚ  NA  ZABÍJENÍ  LIDÍ,  NIČENÍ  UKRAJINY

VATIKÁN,  PAPEŽ   NĚKOLIKRÁT  JEDNAL  SE  ZELENSKÝM,  ALE  DOHODU

O  KONCI  VÁLKY  NEZAJISTL.  A  BŮH  CHCE  PŘEDEVŠÍM  ŽIVÉ

‚Přemýšlel jsem, jestli se lze soudu vzepřít.‘ Macinka nepřímo potvrdil prezidentovu účast na summitu

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) trvá na tom, že vedoucím české delegace na summitu Severoatlantické aliance v Ankaře bude premiér Andrej Babiš (ANO). V debatě televize CNN Prima News v neděli také nepřímo potvrdil, že na vrcholné fórum pojede i prezident Petr Pavel. S definitivním složením delegace chce seznámit nejdřív v pondělí vládu.

Vláda je ve sporu s Hradem kvůli prezidentově požadavku na jednání jet několik měsíců. Argumentuje tím, že financování armády, o které na summitu půjde, je v její kompetenci. Ústavní soud v předběžném opatření uložil, aby byl prezident akreditován a vláda mu poskytla plný servis.

Babiš předpokládá, že ministerstvo zahraničí akreditovalo Pavla na summit NATO v Ankaře

Pavel soudí, že v čele delegace je podle protokolu automaticky prezident, podle Macinky ale soud v předběžném opatření nezrušil platné pondělní usnesení vlády o složení delegace. Usnesení počítá s vedoucí rolí premiéra, vláda ho ale v pondělí může upravit.

„Vím, kdo dostane jakou pozvánku,“ uvedl Macinka. V předešlé části debaty pouze potvrdil, že termín pro akreditaci prezidenta, jak uložil soud v předběžném opatření, vypršel v pátek. O sestavě je podle něj nicméně informován předseda vlády. Babiš v neděli na sociálních sítích řekl, že o záležitosti promluví po pondělním zasedání kabinetu.

Podle vicepremiérky Aleny Schillerové (ANO) se v pondělí veřejnost bezpochyby dozví, že prezident akreditován je. Rozhodnutí soudu musí být respektováno, konstatovala v debatě. Macinka zřejmě chce o věci informovat komplexně, soudí o tom, proč ministr zahraničí odmítá potvrdit, že o akreditaci hlavy státu jeho resort požádal.

Rozhodnutí soudu

„Nějakou dobu jsem přemýšlel a řešil to s experty, jestli je to nutné udělat, nebo se lze rozhodnutí Ústavního soudu vzepřít,“ uvedl Macinka v debatě. Rozhodnutí soudu ostře kritizoval, podle něj už předznamenává definitivní výrok ve věci samé a posouvá Česko k prezidentské republice.

„Pokud by se prezident zbláznil ještě o trochu víc, mohl by rozhodnout, že pojede na petrohradské fórum jednat s (ruským prezidentem Vladimirem) Putinem,“ řekl. Podle Macinky Ústavní soud rozhodl pouze na základě minulé praxe. „My říkáme, že bylo vždy, že vláda rozhodla, kdo bude zemi reprezentovat,“ řekl.

Rychetský: Ústavní soud se snaží, aby spor vlády a prezidenta neeskaloval. Macinka se chová jako dítě.

Schillerová v neděli kritizovala vydání předběžného opatření. „I kdyby tam prezident teoreticky nejel, nebylo ohroženo žádné rozhodování,“ řekla.

Pokud bude summit podle Macinky řešit plnění závazků jednotlivých zemí vůči NATO, budou to čísla za loňský rok, kdy ČR za minulé vlády nedodržela povinná dvě procenta výdajů na armádu v poměru s hrubým domácím produktem. Pro rok 2026 bude Česko podle mandátu prezentovat, že má zájem dvě procenta naplnit.

„Bereme to jako prioritu. Nevíme přesné číslo. Ministr financí má být skeptický, já bych si dovolil být optimistickým,“ uvedl Macinka k mandátu s tím, že závazek bude vyhodnocen až na konci roku. Podle dřívějších vyjádření premiéra se závazek ani pro letošek naplnit nepodaří.

Kompetenční žaloba

Kabinet Pavla do delegace nezařadil v pondělí s odůvodněním, že na summitu mají Česko reprezentovat zástupci vlády, která je odpovědná za zahraniční politiku i výdaje státu na obranné výdaje. Pavel kvůli tomu ještě ten den podal kompetenční žalobu k Ústavnímu soudu.

Mezi Hradem a vládou je teď válka. Kabinet může prezidentovi nadiktovat projev, říká Cyril Svoboda

Podle předběžného opatření soudu má vláda zaručit, že tam prezident se svým doprovodem navzdory rozhodnutí kabinetu pojede a bude mít dostatečný servis. O kompetenční žalobě jako takové soud teprve rozhodne, stane se tak v řádu měsíců.

Summit v Ankaře se koná 7. a 8. července. Macinka podání kompetenční žaloby i předběžné rozhodnutí Ústavního soudu označil už dříve za pokus o ústavní puč.

X X X

POZVÁNKU  NA  NATO  DOSTAL  PREMIÉR  BABIŠ,  VEDOUCÍ  DELEGACE

Pavel v čele delegace? Soud ale nerozhodl, říká právník. Měli by brzdit, tvrdí diplomat
Tvrzení Petra Pavla, že je automaticky vedoucím delegace na summit Severoatlantické aliance, nemá podle ústavního právníka Aleše Gerlocha dostatečný právní podklad. „Ústavní soud určil, že prezident má být součástí delegace, neurčil ale v jaké funkci,“ vysvětluje Gerloch pro iDNES.cz s tím, že Pavel měl svou žalobu upřesnit. Podle diplomata Jiřího Šedivého by za běžné situace delegaci vedl prezident. Jenže nyní situace standardní není.

„Je potřeba jasně říci, že pokud je prezident v jakékoli delegaci, je automaticky vedoucím této delegace. O tom, jestli se zúčastní kterékoli součásti summitu, tedy neformální večeře nebo hlavního jednání, rozhodne prezident, ne vláda, ne ministr zahraničí,“ řekl ve čtvrtek České televizi a Českému rozhlasu Pavel.

Podle Gerlocha ale Pavlovo tvrzení právně neplatí, protože podanou kompetenční žalobu nevěnoval konkrétně své pozici v delegaci, ale tomu, aby mohl na summit do Ankary jet jako součást zmíněné delegace.

Dívají se na nás jako na exoty. Ukazuje to nejednotnost v řízení státu a nejednotnost řešení otázek bezpečnosti. To už není legrace.

 

 

 

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Autor a jeho autorem je autor. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.